Současná situace na Blízkém východě Přednáška pro Univerzitu třetího věku 3.5.2010 Radka Havlová (
[email protected])
I.
Stručná historie izraelsko-palestinských
Plán vzniku Izraele a Palestiny
• Rezoluce OSN 181/II (listopad 1947) • Plán vzniku dvou států – Izrael – Palestina – Jeruzalém pod mezinárodní správou
Vznik Státu Izrael • Izraelský stát vyhlášen 14.5.1948 Ben Gurionem
• Palestinský stát nebyl vyhlášen • Následováno tvrdými boji
Izraelsko-arabské války Celá druhá polovina 20. století 1. izraelsko-arabská válka 1948: válka za nezávislost 2. izraelsko-arabská válka 1956: Suezská krize (Sinajská válka) 3. izraelsko-arabská válka 1967: šestidenní válka 4. izraelsko-arabská válka 1973: jomkipurová válka Izraelská invaze do jiţního Libanonu 1982 1. palestinská intifáda 1987
Válka za nezávislost 1948
Palestinští uprchlíci
Šestidenní válka 1967 •
Podstatné rozšíření území Izraele
•
Okupovaná území – Západní břeh Jordánu, pásmo Gazy, Golany – Idea Velkého Izraele
•
Sjednocení Jeruzaléma pod izraelskou kontrolu – Včetně Starého města a arabského Východního Jeruzaléma
•
Změna hranic v oblasti – S Egyptem, Jordánskem, Sýrií
•
Rezoluce RB OSN 242: „území za mír“
Mírová smlouva Izrael-Egypt •
Camp David 1979 – Jednání v Camp Davidu (Maryland, USA) – 6. – 17.9.1978 – Pod vedením amerického presidenta Cartera, MZV USA Henry Kissinger
•
Podpis mírové smlouvy 26.3.1979 ve Washingtonu – Ratifikace parlamenty v Egyptě, Izraeli – V Egyptě schválení v referendu (99,5% pro) – Nobelova cena míru pro Begina, Sadata
První palestinská intifáda 1987 •
•
Termín: palestinské lidové povstání Mediální obraz: „boj mladých Palestinců kameny proti izraelské okupační armádě“
•
Průběh intifády – 9.12.1987 počátek všelidového palestinského povstání
•
Povstání proti izraelské okupaci – Cílem odchod izraelských vojsk a vyhlášení palestinského státu v souladu s rezolucí OSN 181
Ztráta palestinského území v období 1946-2000
Mírový proces 90. let • 30.10.-1.11.1991 Madridská mírová konference • 13.9.1993 Arafat–Rabin: společná izraelsko-palestinská Deklarace principů: „Deklarace o zásadách palestinské autonomie a o vzájemných uznání“ – „Oslo I.“ • 4.5.1994 Smlouva Gaza – Jericho • 28.9.1995 Izraelsko-palestinská prozatímní dohoda o západním břehu Jordánu a pásmu Gaza: „Dohoda o rozšíření autonomie na okupovaných územích“ – „Oslo II. • 17.1.1997 Dohoda o Hebronu • 23.10.1998 Memorandu z Wye River • 11.-25.7.2000 Camp David II.
Madridská konference • 30.10.-1.11. 1991 Madrid • Výsledek: plán na urovnání blízkovýchodních nepokojů • Bilaterální jednání (Izrael – OOP) – Cílem vyřešit konflikty minulosti – Zavedení systému prozatímní samosprávy na dobu pěti let – Ve druhé fázi se mělo rozhodnout o trvalém statusu okupovaných území.
• Multilaterální jednání o budoucnosti Blízkého východu – Izrael s okolními arabskými státy – Jordánsko, Sýrie, Libanon – Cílem uzavření mírových dohod, rozvoj regionální spolupráce – Vyřešení palestinské otázky v regionálním kontextu
Vztahy Izrael – OOP • •
• •
•
Zlepšení vzájemných vztahů Oficiální izraelskopalestinská jednání zahájena na Madridské konferenci 1991 Tajná jednání Izrael-OOP v Oslo 9.9.1993 dopis předsedy OOP Jásira Arafat: změna postoje k ţidovskému státu Izrael: uznání OOP jako představitele Palestinců při mírových jednáních
Základní principy dohod • Rezoluce OSN 242 (1968): výměna území za mír • Palestinská autonomie – uzná právo Izraele na existenci – uzavře s Izraelem mírovou smlouvu – zaručí bezpečnost Izraele
• Izrael – se stáhne z okupovaných územích – umoţní vznik samostatného palestinského státu – staţení za „zelenou linii“ (hranice z roku 1967)
Dohoda z Oslo •
• • •
13.9.1993 Deklarace o zásadách palestinské autonomie a o vzájemných uznání“ – známé jako „Oslo I.“ Princip výměny „území za mír“ (rezoluce OSN 242, 338) Potvrzení zavedení prozatímní samosprávy na okupovaných územích v průběhu pěti let Čtyři fáze přenosu pravomocí na palestinskou autonomii:
Dohoda z Oslo II. • • • •
• •
•
Washington, 28.9.1995 Izraelsko-palestinská prozatímní dohoda o západním břehu Jordánu a pásmu Gaza „Oslo II.“ Zřízení palestinské samosprávy na okupovaných územích – vlastní řízení vnitřních záleţitostí Palestinci Rozšíření palestinské samosprávy na západní břeh Jordánu Dohoda o zvýšení dodávek vody Palestincům a postupném propouštění vězňů
Izrael: – nadále kompetence v otázkách vnější bezpečnosti a ţidovských osadníků na okupovaných územích – Odsud izraelských jednotek z okupovaných územích dle dohody s výjimkou Hebronu
Dohoda z Oslo II. •
Tři typy palestinských území: – Oblast A • hlavní palestinská města • kompletní palestinská autonomie • kontrola nad civilní správou, bezpečnost zajištěna palestinskou policií – Oblast B • palestinská města a vesnice na Západním břehu Jordánu, v nichţ ţije více neţ 68% arabských obyvatel • odpovědnost palestinské samosprávy za civilní záleţitosti • bezpečnost a pořádek pod kontrolou Izraele – Oblast C • neosídlené části Západního břehu • území strategicky významné pro Izrael a ţidovské osadníky • nadále pod kontrolou Izraele • o budoucím statutu se má pravidelně jednat
Palestinská území dle Oslo II.
Vývoj ve druhé polovině 90. let •
•
• •
1995 Zavraţdění izraelského premiéra Rabina 996 zvolení Palestinské národní rady (PNR) – v čele Arafat, sídlo v Gaze 1996 zrušení článků Charty OOP volajících po zničení Izraele (PNR) 1996 operace „Hrozny hněvu“ proti hnutí Hizballáh v jiţním Libanonu –
Dohoda o Hebronu • • • • •
17.1.1997 Hebron převáţně arabský Radikální ţidovští osadníci ve městě (svatá místa judaismu) – ochrana izraelskou armádou Rozdělení Hebronu do dvou zón Palestinská a izraelská kontrola jednotlivých zón
Memorandum z Wye River • • • • • • •
23.10.1998 Izraelský premiér Benjamin Netanyahu Cílem usnadnění implementace Prozatímní dohody o západním břehu Jordánu a pásmu Gazy z 28.9.1995 Důraz kladen na reciprocitu Časový harmonogram přenosu pravomocí Izraele na palestinskou autonomii Postoupení dalších zhruba 27,8% území Závazek bojovat proti terorismu a spolupracovat v otázkách bezpečnosti
Memorandum z Wye River 1998
Teroristické útoky v Izraeli v 90. letech
Stažení z jižního Libanonu • • •
Premiér Ehud Barak (zvolen v květnu 1999) Snaha o pokračování mírového procesu – jednání s Arafatem Květen 2000 – stažení Izraele z jižního Libanonu
Mírová jednání v Camp Davidu II. •
Mírová jednání v Camp Davidu – 11.-25.7.2000 – Za účasti presidenta Clintona – Jednání Arafata a Baraka – Snaha o komplexní řešení neuzavřených problémů – otevření kontroverzních otázek – Jeruzalém, osadníci, uprchlíci, voda – Neúspěch – Shoda na nutnost mírového řešení izraelsko-palestinského konfliktu
Druhá intifáda • • •
Odlišnost od první intifády 28.9.2000 návštěva Ariela Šarona na Chrámové hoře v Jeruzalémě Nepokoje Palestinců vůči Izraelcům
•
Tvrdé izraelské potlačení povstání
• •
Stále pokračuje – bludný kruh násilí Pokles podpory mírového procesu mezi Izraelci a Palestinci díky násilí
Vnitropolitický vývoj v Izraeli • Rezignace premiéra Baraka • Volby leden 2001 zvolen Ariel Šaron – Strana Likud – Jestřáb, protipalestinský postoj – znovuzvolen i ve volbách v lednu 2003
Snaha o mírové řešení konfliktu – mírové jednání • • • • • • •
Říjen 2000 Šarm aš-Šajch Prosinec 200 Camp David Leden 2001 Taba Duben 2001 Mitchellova zpráva Únor 2002 Mírová iniciativa saúdskoarabského korunního prince Abdulláha Červen 2001 Tenetův plán příměří mezi Izraelci a Palestinci Zvýšený tlak na obnovení mírových rozhovorů po teroristických útocích na USA v září 2001
Budování bariéry proti terorismu
• • • • •
Od roku 2002 Celková délka bude asi 650 km Izrael: zabránit terorismu Palestinská kritika Velmi kontroverzní (odsouzení MSD - 2004)
Palestinské útoky Začátek stavby plotu a přítomnost izraelských bezpečnostních složek 25
Vykonané 20
Zachycené 15
10
5
0
Oběti během druhé intifády 2000-2007
Cestovní mapa • • • • • •
Duben 2003 Bush, Šaron, Abbas Společný plán USA, Ruska, EU a OSN („Čtyřka“) pro mírové řešení blízkovýchodního konfliktu Předpoklad vzniku palestinského státu Návaznost na dřívější mírové konference a rezoluce OSN Jasná definice tří fází vzniku Palestinského státu s určením přesných termínů pro přechod politických, ekonomických, bezpečnostních a dalších kompetencí z Izraele na Palestinský stát do r. 2005 při současném poskytnutí bezpečnostních záruk pro Izrael
Změny v palestinské autonomii •
•
•
Březen 2004 - Izrael zabil vedoucí představitele hnutí Hamás - šejch Ahmad Jásin (22.3.2004) Říjen 2004 – podpora Knesetu pro plán izraelského premiéra Ariela Šarona na vyklizení židovských osad a stažení židovských osadníků z pásma Gazy a severního Samaří Listopad 2004 umírá Jásir Arafat
Reformy Palestinské autonomie po smrti Arafata • Dělba moci – Premiér Ahmad Kurája
• Volba nového prezidenta – Mahmud Abbás (Fatah) • Příměří s Izraelem • Palestinský stát • Největší politické strany a hnutí: – Fatah (Arafat, Abbás) – největší strana v OOP – islamisté: Hamás, Islámský dţihád
Stažení Izraele z pásma Gazy •
Srpen až září 2005 Odsun z pásma Gazy
Stažení Izraele z pásma Gazy •
Pásmo Gazy po odsunu – – – –
•
problém ekonomické soběstačnosti závislost na Izraeli a zahraniční pomoci vysoká nezaměstnanost Izrael nadále kontrola přístavů a vzdušného prostoru (obavy z terorismu)
Dopady na Izrael – Kadima (Olmert)
Palestinská autonomie • •
26. leden 2006 – volby do parlamentu - vítězství Hamásu Odsouzení mezinárodním společenstvím
•
Blízko k občanské válce – Hamas (Haníja, Gaza) vs. Fatah (Abbas, Západní břeh)
•
Ekonomická a potravinová krize v Gaze
Parlamentní volby v Izraeli • • • •
28.3.2006 – volby do parlamentu Vítězí Likud, Kadima Vláda premiéra Ehuda Olmerta Hlavním cílem: – Ukončení izraelsko-palestinského konfliktu – stanovení konečných hranic Izraele
Válka Izraele a Palestinců 2006 • • •
•
9.6.2006 Hamás porušil 16-ti měsíční příměří s Izraelem Červen - červenec 2006: útoky na Izrael a Hamás 26.7.2006 zahájení izraelské protiofenzívy do pásma Gazy, 23 mrtvých Paralelně probíhající válka v Libanonu
Raketové útoky z palestinského území na Izrael
Válka Izraele a Libanonu (Hizballáhu) 2006 • • • • •
12.7.2006 Hizballáh zajal 2 izraelské vojáky 13.7.2006 izraelská ofenzíva do Libanonu, bombardování jiţního Libanonu a Bejrútu, letecké útoky Civilní i vojenské oběti v Libanonu i severním Izraeli (1183 mrtvých) Angaţovanost OSN, USA a EU v úsilí o ukončení bojů 11.8.2006 rezoluce RB OSN 1701
Izraelské útoky na Libanon 2006
Válka Fatah vs. Hamas •
Palestinská autonomie na pokraji zhroucení a občanské války
•
červen 2007: EU uvolňuje zadrţovanou finanční pomoc Palestinské autonomii červen 2007: Izrael uvolňuje 350 milionů dolarů ze 700 zadrţovaných palestinské autonomii pro nouzový kabinet prezidenta Abbáse, nikoliv pro vládu Hamásu (zadrţovaná cla)
•
Mírová jednání v Annapolisu 2007 •
• •
Listopad 2007 obnovení mírových rozhovorů Ehud Olmert, Mahmud Abbas Cílem vytvoření samostatného palestinského státu do r. 2008
•
12.12.2007 první schůzka od jednání v Annapolisu v Jeruzalémě
•
Novátorský přístup „paralelního postupu“ – Izraelci a Palestinci se nejdřív shodnou na konečném cíli – pak začnou všechny závazky postupně splňovat
•
Tony Blair
Současná situace • 2.3.2009 Šarm aš-Šajch /Egypt/ - dárcovská konference pro Gazu - celkem příslib pomoci Gaze ve výši cca 3,6 miliard Euro • Únor 2009 volby v Izraeli – Premiér Netanyahu – Ministr zahraničí Lieberman
II. Velmoci
Diplomatické vztahy Izraele
Arabské státy •
Hlavní spory o náboţenství (islám vs. judaismus)
•
Během 90. let podporovala zhruba polovina arabských států mírové řešení izraelsko-palestinského konfliktu
•
90. léta normalizace vztahů mezi Izraelem a mnohými arabskými Oficiální postoj elity většiny arabských států vůči Izraeli – 1. Izrael se musí stáhnout na hranice z června 1967, tj. na tzv. zelenou linii; – 2. musí dojít k vyhlášení samostatného palestinského státu s hlavním městem ve Východním Jeruzalémě – 3. palestinští uprchlíci musí mít právo na návrat, případně na kompenzaci
•
Problém arabských států - vysoká personifikace politiky
•
Mír s Izraelem jen Egypt (1978) a Jordánsko (1994)
Turecko • Izrael a Turecko – poprvé v historii spojencem Izraele je muslimský stát – 1993 podpis deklarace o strategické spolupráci – 1996 Izraelsko-turecké strategické partnerství – Dovoz vody z Turecka do Izraele • Společné rysy – prozápadní sekulární státy – vojensky a hospodářsky nejsilnější v oblasti – relativně stejná zahraniční politika – vojenské partnerství Turecka s Izraelem – oba státy bojují s terorismem
Vztah s velmocemi • • • •
USA SSSR/Rusko Evropská Unie OSN
USA • USA dlouhodobě povaţovány za spojence Izraele
• Oboustranně výhodná strategická aliance • Izrael příjemcem různých forem americké finanční, ekonomické, vojenské a strategické pomoci
• Vůdčí role USA v mírovém procesu • Sporné otázky americko-izraelských vztahů
Rusko (SSSR) • Změny sovětské/ruské politiky na Blízkém východě ve 20. století • Vliv sovětských imigrantů na formování Izraele – Základ izraelské kultury z ruských tradic – Ideologický vliv – Politická a ekonomická elita Izraele • Druhá polovina 20. století – vliv Studené války, SSSR podporuje arabské státy
• 90. léta: vyváţená ruská politika, ruští imigranti v Izraeli
Ruští imigranti v Izraeli • Vnitropolitické změny po rozpadu SSSR
• V Izraeli celkem zhruba milion Ţidů z ex-SSSR • Problematická skupina • Výrazný vliv na politickou scénu v Izraeli
• Vliv na kulturní vztahy Ruska a Izraele
Rusko-palestinské vztahy • Studená válka SSSR pro palestinský • Po konci studené války vyváţenější postoj ruské zahraniční politiky v oblasti
• Ekonomická a politická podpora palestinské autonomie • Druhá intifáda: ruská podpora amerických návrhů na mírové řešení blízkovýchodního konfliktu a obnovení mírového procesu na Blízkém východě • Nekonzistentnost ruské politiky
Evropská Unie • Středomoří významný prostor pro EU • „Barcelonský proces“ (Euro-středomořské partnerství) • Zprostředkovatelské úsilí v mírovém procesu (Solana, Blair) • EU vnímána propalestinsky • Nejednotná politika EU na Blízkém východě
OSN •
22.11.1947 plán dělení Palestiny – rezoluce OSN 181 (III)
•
Snaha o mírové řešení konfliktu – Šestidenní válka 1967 – rezoluce RB OSN 242 – Yom-kippurová válka 1973 – rezoluce OSN – Druhá intifáda – rezoluce, Cestovní mapa
•
OSN vnímána propalestinsky – Palestinští uprchlíci (UNRWA) – 22.11.1974 rezoluce VS OSN 3236 – nezadatelné právo palestinského lidu na sebeurčení, nezávislost a na návrat – 1975 Výbor OSN pro naplňování nezadatelných práv palestinského národa
•
Překáţky aktivnější politiky OSN na Blízkém východě
Hlavní nedořešené problémy
• • • •
Jeruzalém Palestinští uprchlíci Ţidovské osady Přístup k vodním zdrojům
