Solidarita pokoøila krizi

37 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO | DATUM VYDÁNÍ: 11. listopadu 2013 | CENA: 6 KÈ

3

3 4

Slévárna pístních kroužkù – slévaè V. Krajdl

Vstup do areálu spoleènosti

REKREACE ODBORÁØÙ Nabídnìte svoje volné ubytovací kapacity

VZDÌLÁVÁNÍ Jak získávat nové èleny do odborù RIZIKOVÁ ZAMÌSTNAN OST Analyzujeme smutný fenomén dneška

Solidarita pokoøila krizi Kovák byl na reportáži v Buzuluku Komárov Když navštíví firmu BUZULUK v Komárovì obchodní partneøi z USA, rádi je hostitelé zavedou v továrním areálu pøed památník, pøipomínající poèátky zdejšího hutnictví pøed více jak 550 lety – od roku 1460 – s pøipomínkou, že Kolumbus objevil Ameriku až o 32 let pozdìji. Jak dodal pøedseda ZO OS KOVO Milan Ernest, nejde tu ani tak o historickou poťouchlost domácích, jako spíš o jejich hrdost, že se jim podaøilo zachovat firmu v plné aktivitì až do souèasných krizových dnù. pokraèování na str. 2

Horníci z OKD jsou pøipraveni stávkovat Zamìstnanci OKD jsou odhodlaní v pøípadì potøeby stávkovat. Rozhodlo se o tom v referendu, které vyhlásili vzhledem k neúspìšnému jednání o kolektivní smlouvì pro roky 2014 až 2018. Horníci mìli buï pøijmout návrh kolektivní smlouvy od zamìstnavatele, nebo mìli vyjádøit ochotu jít do stávky. Podmínkou platnosti referenda byla úèast více než poloviny z více než 12 000 zamìstnancù OKD. Hlasování trvalo ètyøi dny, výsledek tzv. hornického referenda byl ozná-

men v pátek 8. listopadu odpoledne: „Hlasování se úèastnilo pøes 60 procent zamìstnancù a se stávkou souhlasilo pøes 90 procent zúèastnìných. Byly tedy splnìny veškeré podmínky zákona o kolektivním vyjednávání a odborové organizace jsou oprávnìny v souladu s tímto zákonem vyhlásit stávku,“ stojí v oznámení odboráøù. Boj o kolektivní smlouvu trvá už od loòského srpna. Spoleènost OKD letos kvùli špatným hospodáøským výsledkùm už propustila 250 lidí z administrati-

vy a chce zavøít ztrátový Dùl Paskov, kvùli èemuž by o práci pøišly další stovky lidí. Navrhovala i zrušení 13. a 14. platù, což by znamenalo pokles mezd až o 20 %. Neshody odboráøù se zástupci OKD pøivedly jednání až pøed zprostøedkovatele. Jeho návrh ale firma odmítla, místo toho pøišla s vlastním novým návrhem. Ten však nyní referendum jednoznaènì smetlo se stolu. Neznamená to automaticky stávku. Výsledek referenda je odboráøi spíše vnímán jako podpora pro jejich postoje, stávku nadále berou jako krajní možnost øešení sporu. (fav)

Jde o zlepšení kvality života Kovák hovoøil s pøedsedou OZ KOVO Emilem Machynou Nedávného jednání IndustriAll v Praze se zúèastnil i pøedseda slovenského OZ KOVO Emil Machyna. Kovák pøedsedu bratrských odborù pøi této pøíležitosti požádal o rozhovor. Co dnes hlavnì øešíte v odborech na Slovensku? Jaké jsou klíèové problémy?

Dnes vedeme kolektivní vyjednávání a k tìm zásadním tématùm patøí otázka nezamìstnanosti, rùstu mezd, prekérní formy zamìstnávání, pak také hlavnì zvyšování životní úrovnì a zkracování pracovní doby. Na to se chceme soustøedit pøedevším. Slovensko patøí mezi zemì, které mají nejdelší pracovní dobu a po do-

hodì mùže být naøízeno až 400 hodin pøesèasù, víme však, že nìkde je to dokonce až 550 hodin. Bìhem prùzkumu jsme zjistili, že mnoho lidí pracuje dennì více než 12 hodin. pokraèování na str. 6

2 | KOVÁK èíslo 37 | 11. listopadu | Zaznamenáno

pokraèování ze str. 1

Ke vzniku této železáøské tradice napomohla nejen pøítomnost železné rudy v blízkých Brdech, ale i místního Pøedseda ZO OS KOVO Buzuluk Komárov Milan Ernest

vodního zdroje Èerveného potoka pro zøízení nezbytných hamrù i jiných vodou pohánìných zaøízení. Komárovský podnik patøí dnes k jednìm z nejstarších

Komárov podle památného ruského mìsta, kde generál L. Svoboda v roce 1942 zformoval samostatný ès. polní prapor. „Druhá noha“ od 50. let „Když byla poèátkem 50. let minulého století pøevedena do Komárova z tehdejšího Svitu Gottwaldov výroba gumárenských strojù, nepøijali tu nìkteøí zamìstnanci ono vládní usnesení s pøílišným nadšením,“ vzpomíná buzulucký personalista Ing. Vlastimil Founì.

pístních kroužkù živí na 400 zamìstnancù a výrobou gumárenských strojù na 250.“ Privatizací do èínských rukou V roce 1989 se stává BUZULUK samostatným státním podnikem, následnì je zprivatizován, poté se stává souèástí holdingu Èeská gumárenská spoleènost a poèátkem roku 2012 firmu kupuje èínská spoleènost Dalian Rubber Machinery, specializovaná na výrobu gumárenských strojù, pøièemž využívá pøíznivé nákupní situace v dobì souèasné

Seøizování CNC obrábìcího centra na výrobu „páèky” do pøevodovky FIAT – technolog M. Ekl

Formovací linka slévárny pístních kroužkù

Odlévání pístních kroužkù – slévaè P. Hlávka

kováckých firem v Èeské republice. Za doby Knížecích Hanavských železáren v 19. století se tu ze šedé litiny odlévaly nejrùznìjší pilony a kovové ozdoby, pražské mosty, Hanavský pavilon v Praze na Letné, kdežto s poèátkem automobilismu v ÈSR v roce 1932 se firma specializovala na výrobu pístních kroužkù a dnes je dodává tak proslulým automobilkám jako jsou Porsche, Mercedes, Volvo, Audi a dalším v poètu 25 až 30 miliónù kusù roènì.

svìtové krize. Jak poznamenává personalista firmy, „nový majitel nás øídí spíše pøes ekonomické ukazatele a komárovskou firmu vede dosavadní èeský management. K této informaci dodal pøedseda ZO M. Ernest, že nový majitel firmy si hned po pøíjezdu do Komárova sjednal schùzku s pøedstaviteli odborové organizace, aby se informoval o dosavadním stavu vzájemné spolupráce se zamìstnavatelem i jeho sociální politice.

Památník z roku 1960 k 500. výroèí železáøství na Komárovsku

Vrtání válce pod povrchem – obrábìè Z. Laštovièka.

Ve firmì bylo v té dobì rovnìž zapoèato s výrobou mlýnských strojù, na které následnì navázala výroba gumárenských a plastikárenských strojù. Krátce po 2. svìtové válce byly Železárny Komárov pøejmenovány na BUZULUK

Koneèná montáž gumárenského stroje – montér M. Solar

„Teprve pozdìji jsme tento krok ocenili. V dobách odbytových potíží se totiž mohly oba výrobní obory navzájem finanènì i zamìstnanecky podpoøit a nedopustit pøípadné zkrachování. Z celkového poètu témìø 700 zamìstnancù se tu nyní výrobou

Montáž dvouválcového kalandru – montéøi Dvoøák a Jásek

V krizi udrželi kvalifikované pracovníky Výroba pístních kroužkù øadí komárovský BUZULUK do svazku èeského automobilového prùmyslu a tím pádem je nucen i sdílet svìtovou odbytovou krizi se všemi jejími dùsledky. Právì tato krize

Zaznamenáno | 11. listopadu | KOVÁK èíslo 37 | 3

opìt lákali zpìt do našich øad.“ Partneøi se tehdy dohodli na solidárním øešení – zkrátit pracovní dobu na ètyøi dny v týdnu a tím i mzdové náklady snížit o 20 procent, aby nemusel být žádný kvalifikovaný zamìstnanec propuštìn. Toto øešení pochopili všichni zamìstnanci a odsouhlasili v tom smyslu zmìnu svých pracovních smluv. Mzdová restrikce se kromì mzdy dotkla i nejrùznìjších bonusù obsažených v kolektivní dohodì, napø. mimoøádných sociálních výpomocí, pøísFotoreportáž z Buzuluku pìvkù na dopravu do Komárov najdete i na Facebooku zamìstnání aj. ZamìstKovák: https://www.facebook.com nanci pøijali toto øešení /pages/Kovak/463556450380378 radìji, než aby se museli s nìkterými kvalifikovanými kolegy rozejít. po dlouhé roky, jsou naším pokladem Koncem roku 2013 jsou v Buzuluku a bylo by proto trestuhodné, abychom šťastni, že se takto rozhodli. Odbytová se jich v krátké dobì odbytové krize leh- krize je na odchodu, pracuje se opìt komyslnì zbavili a o pár let pozdìji je pìt dnù v týdnu a odbory i zamìstnanci

nejlépe provìøila schopnost i dobrou vùli nového zamìstnavatele a odborové organizace nalézt schùdné východisko. Zpoèátku došlo ke snižování poètu zamìstnancù, nejprve agenturních a následnì i èásti kmenových. Následnì se ale shodly zúèastnìné strany, tj. vedení firmy a zamìstnanci spolu s odborovou organizací, na sice bolestivém, ale pøesto pøijatelném východisku: „Kvalifikované pracovníky si v podniku vychováváme

poèítají s tím, že se do kolektivní smlouvy na rok 2014 i výplatních sáèkù opìt vrátí „pøedešlé pomìry“. Dorost vyhledávají už v „základkách“ Komárovské železárny si po dlouhá desetiletí vychovávaly svùj odborný dorost ve vlastním uèilišti, kdežto po jeho likvidaci poèátkem 90. let jsou odkázány pouze na absolventy odborných škol. „Souèasná situace ve spoleènosti však zatím pøílišnému zájmu mládeže o technické obory a o „èerné øemeslo“ nenahrává,“ lituje podnikový personalista. Proto zástupci firmy ve spolupráci s nedalekou SOŠ Hoøovice lákají èerstvou krev již v posledních roènících základních škol, a to na podnikové stipendium, které je pro budoucí uènì i jejich rodièe dostateènì atraktivní, aby rádi podepsali smlouvu. Firma BUZULUK Komárov si tak zabezpeèuje svou budoucnost i pro další desetiletí. Text a foto -rur-

Právní novinky

Bezpeènìjší cesta do práce

Z právních novinek vyšlých v øíjnu, jsme vybrali: * 306/2013 Sb. Zákon o zrušení karty sociálních systémù Tímto zákonem dochází ke zrušení karty sociálních systémù, jednotlivé dávky budou vypláceny jiným zpùsobem. Již vydané karty sociálních systémù s funkcí prùkazu osoby se zdravotním postižením se považují za prùkazy osob se zdravotním postižením. * 331/2013 Sb. Sdìlení Ministerstva práce a sociálních vìcí, kterým se vyhlašuje pro úèely nemocenského pojištìní výše redukèních hranic pro úpravu denního vymìøovacího základu platných v roce 2014 Ministerstvo práce a sociálních vìcí vyhlašuje, že v roce 2014 výše první redukèní hranice pro úpravu denního vymìøovacího základu èiní 865 Kè, výše druhé redukèní hranice pro úpravu denního vymìøovacího základu èiní 1 298 Kè a výše tøetí redukèní hranice pro úpravu denního vymìøovacího základu èiní 2 595 Kè. Úplný seznam právních novinek v autorském znìní najdete na: http://www.oskovo.cz/kovak/Data/pravni_novinky_rijen_2013.doc

V Baštínovì u Havlíèkova Brodu vyrostla v záøí tohoto roku nová zastávka MHD. Má zvýšit bezpeènost pøedevším zamìstnancù Futaba Czech, s. r. o., Baštínov. V dubnu ze spoleèného jednání výboru odborù ZO OS KOVO Futaba Czech s vedením firmy Futaba Czech, s. r. o., Baštínov (FCZ) vzešel návrh odboráøù na zlepšení situace zastávky MHD Futaba na lince è. 5, která je pøed rozvodnou ÈEZ. Pracovníci FCZ ze zastávky pøecházeli silnici è. III/03811 Havlíèkùv Brod – Šlapanov, kde není pøechod pro chodce. Povolená rychlost je 70 km/h, ale øidièi ji pøekraèují. Vedení FCZ situaci øešilo a výsledkem je nová zastávka MHD. Jednání o výstavbì se úèastnil mimo jiné Petr Charvát z vedení firmy Futaba Czech s. r. o., Baštínov. „Jednání FCZ s Mìstským úøadem Havlíèkùv Brod zapoèala v kvìtnu letošního roku,“ vysvìtlil. „Vybíralo se ze tøí variant øešení nové zastávky. Varianta, která byla vybrána: Autobus jede k pile v Baštínovì, otáèí se na pozemku mìsta Havlíèkùv Brod a zajíždí k zastávce u vrátnice FCZ.“ Toènou u pily vznikly zvýšené náklady pro TS – MHD. Hradí je v plné výši 87 906 Kè za rok firma. Mìsto argumentovalo zejména tím, že již zajišťuje dopravu k FCZ a zøídilo zastávku naproti vrátnici. „Ve finále byla tedy sepsána smlouva o uhrazení zvýšených nákladù. Na konec ale musím øíci, že dìkujeme mìstu Havlíèkùv Brod za pomocnou ruku pøi vyøešení problému,“ dodává Petr Charvát. (Foto + text Jaroslav Benák ZO OS KOVO Futaba Czech)

Jak získávat nové èleny To je otázka, která pálí nejednoho odboráøského funkcionáøe. Návod, jak ji øešit, mùžete získat na vzdìlávací akci K 20 s názvem „Základní kurz pro umìní získávat nové èleny.“ Uskuteèní se od 9. do 11. prosince v Praze 4 (zotavovna VS ÈR, Na Kvìtnici 1105/10), je urèena pro pøedsedy ZO, èleny VZO a úsekové dùvìrníky a ještì je na ní nìkolik volných míst. Lektor Ing. Vladimír Nohejl na ní interaktivním zpùsobem bude pøednášet o takových tématech, jako jsou zpùsoby propagace, námitkovník, nosièe argumentù, prezentaèní techniky, sestavení krátkodobého i støednìdobého plánu náboru. Souèásti kurzu, jehož cílem je osvojit si techniky, jak získat nové èleny a aktivizovat ty stávající, bude i øada praktických cvièení. Bližší informace zájemci o kurz získají u Mgr. Jiøího Šuránì ([email protected]) z organizaènì-provozního úseku OS KOVO. (fav)

Nabídnìte zimní rekreaci! Redakce Kovák chce pomoci základním organizacím OS KOVO, které vlastní, èi spoluvlastní rekreaèní zaøízení. Nabízíme zdarma jejich propagaci. Pokud tedy máte nyní v zimì (napø. na Vánoce nebo Silvestra) ještì volné kapacity k rekreaci, nabídnìte je naším prostøednictvím. Uveïte termíny, ceny a podmínky, jednotlivých rekreaèních zaøízení, uvítáme i barevné snímky. Je také nutné uvést kontaktní telefon èi adresu (napøíklad e-mail), popøípadì i webové stránky, na nichž lze vyhledat informace o pøíslušném rekreaèním zaøízení. Adresa naší redakce (e-maily posílejte na: [email protected]) je uvedena v tiráži na str. 4. (red)

Nová zastávka je bezpeènìjší pro pracovníky FCZ, cestující linkou MHD è. 5.

4 | KOVÁK èíslo 37 | 11. listopadu | Servis

Riziková zamìstnanost ohrožuje každého Riziková zamìstnanost je fenoménem dnešní doby. Zmínka o nárùstu a negativních vlivech rizikových forem zamìstnávání padne témìø na každém setkání odboráøù. Znaky rizika Podle kritérií evropských i celosvìtových odborových organizací je rizikovou zamìstnaností (precarious work) práce, která vykazuje následující znaky. Jde o pracovnìprávní vztah, který poskytuje nízkou jistotu zachování pracovního místa. Obvykle mají zamìstnanci v této

kterých forem rizikové zamìstnanosti je mnohem skromnìjší, nìkdy i vùbec žádné. Zamìstnancùm v rizikových formách zamìstnání není v prùbìhu pracovního vztahu obvykle poskytováno žádné další školení, ochrana zdraví také nìkdy pokulhává. Zamìstnanci v rizikovém pracovním vztahu èasto mìní místo výkonu práce a jejich možnost organizovat se v odborech je znaènì omezená.

cené úvazky, agenturní zamìstnávání, dohody o pracích konaných mimo pracovní pomìr, sebezamìstnávání (práce na živnostenský list, neboli tzv. švarcsystém), domácí práce a telepráce nebo práce na zavolanou. V ÈR jsou nejrozšíøenìjšími formami rizikové zamìstnanosti agenturní zamìstnávání, pracovní pomìry na dobu urèitou nebo práce na dohodu. Zcela mimo rámec pracovního práva se pak nachází sebezamìstnávání neboli švarcsystém. Agenturní zamìstnávání v kovoprùmyslu se zaèalo ve velké míøe rozrùstat pøed krizí, kdy byl nedostatek kvalifikovaných zamìstnancù, pøedevším v technických profesích. V dobì krize poèet agenturních zamìstnancù poklesl – tìchto zamìstnancù se zamìstnavatelé zbavovali jako prvních. V poslední dobì poèet agenturních zamìstnancù v kovoprùmyslu stagnuje a dosahuje 5 až 6% podílu na celkovém poètu zamìstnancù v sektoru. I když zákoník práce na agenturní zamìstnance výslovnì pamatuje a zajišťuje jim stejné pracovní a mzdové podmínky jako zamìstnancùm kmenovým, je praxe ponìkud jiná. Agenturním zamìstnancùm jsou napøíklad poskytovány jen základní mzdy a pracovní podmínky a nadstandardy, poskytované kmenovým zamìstnancùm, jsou jim èasto upírány. Agenturní triky Agentury práce mají snahu obcházet platné pøedpisy, nebo je pøímo porušují. Stejné mzdy, jaké mají kmenoví zamìstnanci, jim nejsou vypláceny se Vydává OS KOVO IÈO: 49276832 Redakèní uzávìrka ve ètvrtek v 11 hodin http//www.oskovo.cz Redakce: šéfredaktor Mgr. Evžen Stanìk, redaktor Mgr. František Vonderka, tajemnice Miloslava Nováková. Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 Telefon: 234462344 Fax: 222717666, email: [email protected]; [email protected] Redakèní rada: J. Švec - pøedseda, tel.: 387016255 Grafická úprava Matouš Johanides Vydáno ve vydavatelství Enigma s.r.o. Objednávky vyøizuje redakce Nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí Za obsah inzerce redakce nezodpovídá Podávání novinových zásilek povolila Èeská pošta, s. p., odštìpný závod-Praha, è.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 ISNN - 0332-9270 MK ÈR E 4605

formì zamìstnávání nižší mzdy, nezøídka se stává, že jim mzda není na konci pracovního vztahu vyplacena vùbec. V pøípadì skonèení pracovnìprávního vztahu nedostávají zamìstnanci žádné odstupné, jejich propouštìní se odehrává ze dne na den. Sociální zabezpeèení nì-

Nejèastìjší formy Mezi formy rizikové zamìstnanosti lze zaøadit všechny druhy pracovních úvazkù, kdy se nejedná o pracovní pomìr na dobu neurèitou s plnì stanovenou týdenní pracovní dobou. Patøí sem tedy napøíklad pracovní pomìry na dobu urèitou, zkrá-

Správné znìní tajenky z èísla 35: Kdyby lidé øíkali jen to, co vìdí. Správnì luštil a štìstí pøi losování mìl Jiøí Doubrava z Unièova. Blahopøejeme! Dostane výhru od vydavatelství Enigma, které pøipravuje naši køížovku. Je také vydavatelem èasopisu Køížovky pro každého (další èíslo vychází 12. a 26. listopadu).

Servis | 11. listopadu | KOVÁK èíslo 37 | 5

zdùvodnìním, že mezi kmenovými zamìstnanci není zamìstnanec, který by vykonával stejnou práci. Namísto mezd jsou zamìstnancùm vypláceny cestovní náhrady, které však nejsou mzdou, a tak se neobjeví v prùmìru pro výpoèet dávek, jako je podpora v nezamìstnanosti, nemocenské nebo dùchod. Dalším trikem agenturních zamìstnavatelù je pronájem èásti podnikù, pak tedy nejde o agenturní práci a není tøeba dodržovat zákonná ustanovení. Existují tak i absurdní situace, kdy èást linky patøí podniku A a èást je pronajata podniku B, takže zde neexistuje princip pøidìlení zamìstnance agenturou k uživateli a ochranná opatøení zákoníku práce nelze aplikovat. Nìkteøí zamìstnavatelé používají agenturní zamìstnance namísto pøijímání zamìstnancù vlastních a požadují tak na pracovních agenturách dlouhodobá pøidìlení stále stejných zamìstnancù. Na úkor jistoty zamìstnancù tak firmy šetøí personální náklady spojené s pøijímáním nebo propouštìním zamìstnancù a náklady spojené s udržováním nebo zvyšováním kvalifikace.

ku nebo hypotéku, problém je i v pøípadì snahy získat do své péèe dítì. Dohody o pracovní èinnosti a dohody o provedení práce byly pùvodnì urèeny pro pøechodné èi nárazové práce, obvykle nevelkého rozsahu. Jejich aktuální používání však zcela vyboèuje z tohoto rámce, nicménì není v rozporu se zákonem. Nevýhodou dohod o provedení práce s nižšími výdìlky (do 10 000 Kè mìsíènì) je pøedevším absence sociálního a zdravotního pojištìní, což pøináší zamìstnavatelùm finanèní úsporu, ale na zamìstnance má zásadní negativní dopad v pøípadì vzniku sociální události. Nepøipadá tak v úvahu žádná podpora v nezamìstnanosti, žádné dávky nemocenského pojištìní, doba výkonu takovéto práce se nezapoèítává do odpracovaných let pro nárok na dùchod. Zamìstnanec si sám musí platit zdravotní pojištìní. V pøípadì pracovního úrazu se zamìstnavatel s postiženým zamìstnancem urychlenì rozlouèí a o odškodnìní si mùže poškozený zamìstnanec jen nechat zdát.

Výkonný výbor IndustriALL Global vyzval èlenské organizace k mobilizaci èlenù STOP rizikové práci v rámci Celosvìtového dne za dùstojnou práci dne 7. øíjna 2013. Rozhodnutí navazovalo na úspìch první globální akce STOP rizikové práci v øíjnu 2012. Zapojilo se na 150 èlenských organizací ze 46 zemí. Snímek zachycuje protesty v Kongu.

Je pravdou, že i agentury samy se snaží v rámci svých sdružení (Asociace poskytovatelù personálních služeb, Asociace pracovních agentur) bojovat proti tìm majitelùm agentur, kteøí porušují pøedpisy a narušují tak rovné podmínky na trhu práce. Pracovní pomìry na dobu urèitou Další rozšiøující se formou rizikové zamìstnanosti v ÈR jsou pracovní pomìry na dobu urèitou. Nevýhodou této formy pracovního zapojení je vysoká nejistota. Pro zamìstnance s pracovní smlouvou na dobu urèitou je obtížné i tøeba získat pùjè-

STOP rizikové zamìstnanosti Odborový svaz KOVO prùbìžnì bojuje proti všem formám rizikové zamìstnanosti. Máme své zastoupení v Radì hospodáøské a sociální dohody, kde iniciujeme zmìny legislativy s cílem minimalizovat jak rozsah, tak i negativní dopady rizikové zamìstnanosti. Naopak bojujeme proti pøijímání legislativy, která by použití rizikové zamìstnanosti zamìstnavatelùm ulehèovala a postavení zamìstnancù zhoršovala. OS KOVO se zasloužil o to, že státní orgány zvýšily poèet a zpøísnily kontroly nelegální práce, mezi kterou

Prekérní formy zamìstnávání byly jedním z hlavních témat spoleèného zasedání východního a jihozápadního regionu IndustriAll ETU v Praze. Rizikové zamìstnávání je dnes široce rozšíøeným jevem v celé Evropì. Jak vyplynulo z referátù, v øadì zemí, a to i západních, je situace složitìjší než v ÈR. Prekérní formy zamìstnávání pøitom úzce souvisejí s výší nezamìstnanosti. Tam, kde je vysoká, roste i „ochota“ lidí, na tyto formy práce pøistoupit. O situaci v Èeské republice úèastníky konference informoval místopøedseda OS KOVO Jaroslav Souèek. U mnohých vyvolalo pøekvapení sdìlení, že v ÈR pracuje více než 1500 agentur a velká èást z nich porušuje etický kodex, který pøijaly nejvìtší zprostøedkovatelé agenturní práce.

patøí v mnoha pøípadech švarcsystém. OS KOVO navázal vztahy se sdruženími pracovních agentur s cílem spolupracovat pøedevším v boji proti tìm agenturám, které nedodržují pøedpisy. Agenturním zamìstnancùm je umožnìno èlenství v odborech, regionální pracovištì nezøídka poskytují agenturním zamìstnancùm právní pomoc ve formì poradenství. Metodická pomùcka pro kolektivní vyjednávání obsahuje návod, jaká ujednání v rámci boje proti rizikové zamìstnanosti lze zaøadit do kolektivní smlouvy. V souvislosti se Svìtovým dnem dùstojné práce (decent work – opak rizikové zamìstnanosti), který je jako každoroènì spojen s datem 7. øíjna, celosvìtové i evropské odborové centrály opìtovnì vyzvaly své èlenské organizace k mobilizaci èlenù s cílem uèinit STOP rizikové zamìstnanosti. Tabulka znázoròuje vývoj vybraných rizikových forem práce v èasové øadì: Rok

Podíl agenturních zamìstnancù v kovoprùmyslu

Podíl zamìstnancù na dobu urèitou v ÈR

2008

5,3

8,0

2009

3,6

8,5

2010

5,7

8,9

2011

5,7

8,5

2012

5,4

x

Zdroj: ÈSÚ Alena Paukrtová

6 | KOVÁK èíslo 37 | 11. listopadu | Rozhovor

pokraèování ze str. 1

Ne vždy je to vykázané, což naše anonymní anketa potvrdila. Tímto zpùsobem není možné vytváøet nová pracovní místa. Pokud není dost investic, které by automaticky generovaly nová pracovní místa, pokud hospodáøský rùst je na úrovni jednoho procenta a podle ekonomických pravidel také negeneruje nová pracovní místa, je jedinou cestou vytváøení nových pracovních míst zkracování pracovní doby. Urèitì. Na druhé stranì ale mùžeme sledovat snahy stále více prodlužovat vìk odchodu do dùchodu. Právì Èeská republika je otøesným pøíkladem, kam to mùže dojít. Je tu také to, že se sice zvyšuje dùchodový vìk, ale nerespektuje se, že starší pracovníci by mìli mít vìku pøizpùsobená pracovní místa. To není jen u nás, ale jak vyplynulo z diskuse tady na konferenci, je to problém vlastnì v celé EU. Jak vypadá konkrétní situace na Slovensku? U nás by se mìl vìk odchodu do dùchodu urèovat podle prùmìrné délky dožití. My ale chceme, a nyní se k tomu pøipravuje zákon, aby lidé, kteøí pracují na rizikových pracovištích, kteøí mají fyzicky nebo mentálnì nároènìjší zamìstnání, mohli odcházet do dùchodu døíve. Aby zamìstnavatel na to pøispìl vyšší sumou na sociální pojištìní. Tak, aby èlovìk mohl odejít do dùchodu napøíklad v 59 nebo 60 letech. Do doby, než èlovìk bude mít regulérní nárok odejít na odpoèinek, by èást dùchodu sociální pojišťovna vykrývala buï z pøíslušného fondu, z tøetího pilíøe, nebo by ji vykrýval zamìstnavatel. Pokud by zamìstnanec mìl vyšší dùchod než kolik je prùmìr, tak by se èást možná o nìjaké procento krátila, ale v okamžiku, kdy by dovršil dùchodový vìk, tak byl dostal svùj plný dùchod. Není pøece možné, aby lidé od vysokých pecí, dolù nebo z jiných pracovišť s nároènými podmínkami pracovali do 65 nebo 67 let. Èeští neoliberálové tohle neuznávají. Proto v ÈR máme flexibilní vìk odchodu do dùchodu. I proto tady na konferenci zaznìla ironická poznámka o zavedení zvláštního pøíplatku za odnesení mrtvého z pracovištì… To je pøece proti zásadì, že èlovìk by mìl pracovat do doby, dokud to ještì svede. Èlovìk, kterému je šedesát a pracoval od 18 let, tak má poctivì odpracováno

více než 40 let. A na nìkterých provozech je opotøebování skuteènì enormní a je tøeba zvažovat rùzné alternativy odchodu do dùchodu. Samozøejmì jsou tøeba také pracovní místa, která budou vhodná pro starší pracovníky. Není možné tyto vìci vidìt jen z ekonomických hledisek. Musíme k nim pøistupovat i ze sociální stránky a hlavnì lidsky. Právì to dnes musí odbory prosazovat. Musíme pøesvìdèovat veøejnost, že politici a ekonomové nemohou øídit všechny èinnosti èlovìka. To prostì nejde! Základním smìrováním politiky musí být zlepšování kvality života. Pokud bude nìkdo vládnout a zhorší se kvalita života, tak to není správná politika. Je to politika, která jde úplnì opaènou cestou, než chceme my. To jsme tu donedávna mìli. Vládu, za které se provádìla opatøení, zhoršující kvalitu života. Proto proti ní také odbory protestovaly. Na Sloven-

Zábìr ze zasedání východního regionu IndustriAll ETU, jehož èleny jsou odbory z Polska, Maïarska, Slovenska, Slovinska a ÈR.

sku máte nyní sociálnìdemokratickou vládu. Jak se to projevilo na dialogu odborù s vládou? Urèitì došlo k pozitivním zmìnám. My i proto se sociální demokracií spolupracujeme, stejnì jako to dìlá 99 % odborových centrál v západní Evropì. Ptám se i proto, že èást médií u nás žádá od odborù úplnou apolitiènost, mìly by se prý starat jen o to, co se dìje na pracovišti… Pokud si nìkdo myslí, že bychom mìli politiku odložit a neplést se do ní, tak je na velkém omylu. Zamìstnavatelé ji totiž ovlivòují neustále. Už proto se o to musíme pokoušet i my. Jestliže politika svými zákony mìní prostøedí, tak je naší povinností ji ovlivòovat. My samozøejmì nemusíme být její souèástí, ale musíme na ni mít vliv. Bez vlivu se nedá udìlat nic. Ano, mùžeme být stále v ulicích. To je pravda. Stojí to ale moc penìz a je to nároèné. Pokud máme spojence a máme k tomu navíc i potøeb-

ný vliv, tak je to jednodušší a lépe se mìní podmínky. Nejenom pro nás jako odbory, ale i pro lidi, které zastupujeme. A to je podstatné. Jestliže sociální demokracie sdílí hodnoty, které sdílejí i odbory, tak na tomto základì mùžeme dosahovat spoleèné cíle. Lidé ale musí vidìt výsledky této spolupráce. Musí pøinášet konkrétní pozitivní výsledky, které pomohou odborùm. Tady na konferenci se v mnoha pøíspìvcích hovoøilo o tom, že jsme kvùli neoliberalistickým snahám oklešťovat práva zamìstnancù na jakémsi rozcestí, kdy jde o to, jakou cestou svìt dále pùjde. Neoliberalismus má neskuteènou moc. Pøes média, pøes kapitál a další nástroje. Pøesto individualismus podle mne dnes ztroskotal. Není možné, aby se vše øídilo jen trhem a finanènì ekonomickými ukazateli. Musíme brát do úvahy i lidské hodnoty. Pokud to neudìláme, mùžeme dospìt do slepé ulièky, kde nastane problém. Dobøe to øekl Jean-Claude Juncker, že pokud pøerozdìlování výnosu z kapitálu bude takové jako dosud, tak Evropu èekají tìžké chvíle a obrovské sociální nepokoje. Evropa musí být sociálnì spravedlivìjší. Není možné, aby 8 % lidí vlastnilo 80 % celosvìtového kapitálu. To není spravedlivé ani dobré pro svìt. Hovoøil jste o spojencích. Jak vám v tomto smìru pomáhá výmìna zkušeností na mezinárodní úrovni? Tøeba akce, jako byla teï v Praze? To, že se známe a komunikujeme spolu, že máme evropské zamìstnanecké rady a máme vztahy i s dalšími zemìmi, pomáhá v tom, že zamìstnavatelé nám nemohou øíkat nìco, co není pravda. Mùžeme si to provìøit a mùžeme k tomu øíct svoje argumenty. Nadnárodní spoleènosti musejí všude poskytovat stejné podmínky jako v mateøské zemi. Nesmìjí zneužívat sociální dumping a vydìlávat na lidech, kteøí pracují za jiných sociálních podmínek. Mezinárodní spolupráce je proto nesmírnì dùležitá. Za prvé se poznáme, což obrušuje hrany. Zjistí se tak, že to nejsou zamìstnanci, kteøí nìkomu berou práci, ale že zamìstnavatelé prostì jdou za levnìjší pracovní sílou… Když si na to vymìníme názory a sjednotíme se na spoleèném postupu, tak to má obrovský význam a pomùže to všem. Takováto setkání mezinárodních centrál a spoleèná výmìna zkušeností jako v Praze jsou pøínosem k tomu, abychom byli silnìjší a schopnìjší lépe bránit lidi, které zastupujeme. Ptal se František Vonderka, foto: autor

Servis | 7. øíjna | KOVÁK èíslo 33 | 7

Cheque ` Déjeuner zprávy Nasloucháme. Tvoříme. Odměňujeme a motivujeme.

„

Rosteme společně pro Váš úspěch.

O zajiš tění s pokojenos ti vás , naš ich klientů, i dalš ích komerčních aktivit s e s tará obchodní oddělení naš í s polečnos ti. J ejí s oučás tí je několik týmů, v nichž najdete pracovníky přímého prodeje, obchodníky po telefonu, operátorky klients kého oddělení včetně zákaznické linky, marketingu a dalš í. P rotože naš e s polečnos t pokrývá požadavky klientů ze vš ech koutů republiky, najdete naš e zás tupce – obchodní reprezentanty ve vš ech regionech. Vždy js ou připraveni pos kytnout profes ionální poradens ké s lužby v oblas ti motivace a benefitů a tím podpořit loajalitu, motivaci a s pokojenos t vaš ich zaměs tnanců. Nas tává období, kdy firmy zač ínají bilanc ovat a vyhodnoc ovat výs ledky za c elý rok a zároveň přemýš lejí, jak výhodně a bez zbyteč né adminis trativy odměnit č i obdarovat zaměs tnanc e č i obc hodní partnery. Naš i klienti tuto otázku již dávno vyřeš ili. P oukázka C ADHOC , kterou naš e firma zač ala nabízet již před víc e než 15 lety (c c a 3 roky po zavedení s travenek), je přes ně tím dárkem, který obdarovaného vždy potěš í zejména univerzální možnos tí užití. J eho obliba neus tále s toupá a i přes nelehkou ekonomic kou s ituac i patří mezi nejoblíbenějš í druhy námi vydanýc h poukázek. K lienti ji využívají nejen jako oc enění zaměs tnanc ů konc em roku, ale též jako odměnu za výs ledky během roku, při příležitos ti různýc h životníc h výroč í č i jinýc h událos tí. C ADHOC je mimořádně vhodný i jako podpora obc hodníc h č i marketingovýc h aktivit. Hlavní výhodou je právě jeho univerzálnos t, neboť v s íti naš ic h několika tis íc s mluvníc h obc hodníc h partnerů s e za něj dá pořídit téměř vš ec hno – od s potřebního zboží č i různýc h druhů s lužeb, přes elektroniku, obuv, obleč ení, potřeby kutilů a s ortiment lékáren až po luxus ní kos metiku, zájezdy c es tovníc h kanc eláří č i zážitkovou turis tiku. K lienti oc eňují ryc hlé dodání v praktic ké š ekové knížc e a možnos t uplatnit i legis lativní výhody při jeho nákupu.

Těš ím s e na naš i dalš í s poluprác i

Ing. P etr P ac as obc hodní ředitel

“

Vydává s poleč nos t L e C hèque Déjeuner, s . r. o., Zelený pruh 1560/99, 140 00 P raha 4, tel.: 241 043 111, www.s eky.c z

8 | KOVÁK èíslo 37 | 11. listopadu | Køížovka

Podložka pod myš fotorámeèkem, vìnovaná spoleèností Le Cheque Déjeuner s.r.o., je výhrou pro úspìšného luštitele køížovky.

Køížovku sponzoruje a cenu pro výherce poskytla spoleènost Le Cheque Déjeuner s.r.o. Na tajenku z tohoto èísla èekáme do 20. listopadu na doruèovací adrese redakce nebo na emailu: [email protected]. (Vyluštìní tajenky z minulého èísla najdete u tiráže na str. 4.)