Dobrovolnictví a mezigenerační solidarita

Zvláštní průzkum EUROBAROMETRU

„Dobrovolnictví a mezigenerační solidarita”

EVROPSKÝ PARLAMENT

Dobrovolnictví a mezigenerační solidarita Zpráva

Zvláštní průzkum Eurobarometru / vlna 75.2 – společnost TNS Opinion & Social

Průzkum v terénu: duben–květen 2011 Datum zveřejnění: říjen 2011

Průzkum byl proveden na žádost Evropského parlamentu pod vedením generálního ředitelství Komise pro komunikaci (Oddělení pro sledování veřejného mínění). Tento dokument nevyjadřuje názor Evropského parlamentu. -1Uvedené interpretace a názory představují pouze postoj autorů.



PRŮZKUM EUROBAROMETRU 75.2

DOBROVOLNICTVÍ A MEZIGENERAČNÍ SOLIDARITA

Průzkum uskutečnila společnost TNS Opinion & Social na žádost Evropského parlamentu Průzkum koordinovalo generální ředitelství Komise pro komunikaci

TNS Opinion & Social 40 Avenue Herrmann Debroux 1160 Brusel Belgie

-2-



Obsah

ÚVOD............................................................................................................... 4

SHRNUTÍ ......................................................................................................... 6

1. DOBROVOLNICTVÍ....................................................................................... 7 1.1 Dobrovolná činnost Evropanů ................................................................ 7 1.2 Druh vykonávané dobrovolné činnosti ................................................. 10 1.3 Oblasti, v nichž má dobrovolnická činnost důležitou úlohu .................. 12 1.4 Vnímání přínosu dobrovolnictví............................................................ 15 1.5 Upřednostňovaný operační rámec pro odvětví dobrovolnické činnosti ...................................................................................................... 18 1.6 Podpora vytvoření regionálních týmů dobrovolných záchranářů .......... 20 2. MEZIGENERAČNÍ SOLIDARITA .................................................................. 21

ZÁVĚR ........................................................................................................... 23

PŘÍLOHA Technické specifikace

-3-



ÚVOD

Rok 2011 byl vyhlášen Evropským rokem dobrovolnictví. Jeho cílem je ocenit práci milionů dobrovolníků v celé Evropě a povzbudit další občany k dobrovolnické činnosti. Tento rok rovněž představuje možnost potvrdit klíčovou úlohu různých sdružení pro fungování Evropské unie. Na začátku června, v době maďarského předsednictví Evropské unie, upozornil prezident Maďarské republiky Pál Schmitt na skutečnost, že Lisabonská smlouva vybízí vlády ke spolupráci s nevládními organizacemi. Rok 2012 se zaměří na seniory a na mezigenerační vztahy, neboť bude Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Tato témata byla vybrána v souvislosti s tím, že obyvatelstvo v Evropě stárne a že se očekává pokles podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva: dle demografických prognóz Eurostatu do roku 2030 klesne počet osob v produktivním věku o 6,8 %. V důsledku toho budou potřeby jedné osoby v důchodovém věku zajišťovat pouze dvě osoby v produktivním věku, přičemž dnešní poměr je jedna ku čtyřem. Hlavními cíli pro rok 2012 bude tedy udržení vitality starších osob, posílení jejich zapojení do společnosti a odstraňování překážek mezi generacemi. S ohledem na současný vývoj byl na žádost generálního ředitelství pro komunikaci Evropského parlamentu („Oddělení pro sledování veřejného mínění“) proveden zvláštní průzkum Eurobarometru, a to v období od 13. dubna do 2. května 2011. Téměř 27 tisíc osob, které žijí v Evropě a dosáhly věku 15 let, se zúčastnilo osobních rozhovorů s tazateli společnosti TNS Opinion & Social (dotazník byl vyplňován tazatelem v domově respondenta). Byla použita stejná metodologie jako u standardních průzkumů Eurobarometru prováděných generálním ředitelstvím Evropského parlamentu pro komunikaci (Oddělení pro sledování veřejného mínění). V příloze této zprávy je uvedena technická poznámka o způsobu, jímž instituty společnosti TNS Opinion & Social vedly rozhovory1. Obsaženy jsou také metody vedení rozhovorů a intervaly spolehlivosti. Tento průzkum zahrnuje 27 členských států Evropské unie a tvoří součást vlny Eurobarometru 75.2. V první kapitole provádíme analýzu dobrovolnictví v Evropské unii: jeho rozsah a oblasti, v nichž se využívá. Následně se zaměřujeme na evropské veřejné mínění o dobrovolnictví: na oblasti, v nichž je mu připisována významná úloha a na hlavní vnímané přínosy. Nakonec se jsme zjišťovali, co evropští občané od dobrovolnictví nejvíce očekávají. Ve druhé kapitole rozebíráme všeobecný evropský přístup k různým opatřením zaměřeným na podporu solidarity mezi generacemi.

1 Přehledy výsledků jsou uvedeny v příloze. Je třeba mít na paměti, že součet percentuálních podílů v tabulkách může přesáhnout 100 % v případě, že se jedná o otázky s možností zvolit více odpovědí.

-4-



Poznámka

V této zprávě se pro jednotlivé země používají jejich oficiální zkratky. ZKRATKY EU27

Evropská unie – 27 členských států

DK

Neví

BE

Belgie

CZ

Česká republika

BG

Bulharsko

DK

Dánsko

DE

Německo

EE

Estonsko

EL

Řecko

ES

Španělsko

FR

Francie

IE

Irsko

IT

Itálie

CY

Kyperská republika

LT

Litva

LV

Lotyšsko

LU

Lucembursko

HU

Maďarsko

MT

Malta

NL

Nizozemsko

AT

Rakousko

PL

Polsko

PT

Portugalsko

RO

Rumunsko

SI

Slovinsko

SK

Slovensko

FI

Finsko

SE

Švédsko

UK

Spojené království

Internetovou stránku Eurobarometru lze navštívit na adrese: http://www.europarl.europa.eu/parliament/public/staticDisplay.do?language=CS&id=40

Rádi bychom touto cestou poděkovali všem respondentům v celé Evropské unii, kteří účasti v tomto průzkumu věnovali čas. Bez jejich aktivní účasti by tato studie nebyla možná.

-5-



SHRNUTÍ

Hlavní zjištění tohoto průzkumu jsou následující: Téměř čtvrtina respondentů se zapojuje do dobrovolnických činností (pravidelně nebo příležitostně). Avšak míra tohoto zapojení se v jednotlivých členských státech výrazně liší. Dobrovolně činní respondenti většinou působí ve sportovních klubech a kulturních sdruženích. Dobrovolnictví je připisována významná úloha v celé řadě oblastí, k nimž logicky patří solidarita a humanitární pomoc, ale rovněž společenský život, zdraví, vzdělávání a životní prostředí. U dobrovolnictví se vnímá několik přínosů: je ku prospěchu celé společnosti (posílení sociální soudržnosti, podpora hodnot solidarity v rámci EU) a stejně tak jednotlivcům (osobní rozvoj dobrovolníků a naplnění, profesní rozvoj). Na myšlenku vytvořit regionální týmy dobrovolných záchranářů pro pomoc při přírodních katastrofách reagovali respondenti velmi kladně. Rozcházeli se však v otázce stanovení operačního rámce pro odvětví dobrovolnické činnosti: 47 % by sice dalo přednost tomu, aby jej stanovily členské státy společně s EU v rámci evropské charty dobrovolníků, avšak 45 % by bylo raději, kdyby si rámec určil každý členský stát sám. Názory se v jednotlivých členských státech značně liší. Co se týče opatření, jejichž cílem je posílit mezigenerační solidaritu, většina respondentů je nakloněna tomu, aby byla vytvářena pracovní místa pro mladé lidi v oblasti péče o seniory a aby byl lidem všech věkových kategorií zajištěn rovnocenný přístup na trh práce a ke vzdělávání. Nicméně výrazně menší shoda panuje ohledně návrhu podporovat osoby ve věku nad 60 let v tom, aby zůstaly na trhu práce.

-6-



1. DOBROVOLNICTVÍ

1.1 Dobrovolná činnost Evropanů Jedním z cílů Evropského roku dobrovolnictví je ocenit práci milionů Evropanů, kteří věnují část svého volného času dobrovolné činnosti. Téměř čtvrtina respondentů se v současné době věnuje dobrovolné činnosti (24 % oproti 75 %). Celkem 11 % z nich tuto činnost vykonává pravidelně a 13 % příležitostně.

Odlišnosti mezi jednotlivými členskými státy Zapojení do dobrovolné činnosti se v jednotlivých členských státech výrazně liší a rozdíl mezi zeměmi, kde je nejvíce rozvinuto, a těmi, kde je podíl dobrovolnické činnosti nejnižší, dosahuje až 48 procentních bodů.

-

Dobrovolná činnost je velmi rozšířená v Nizozemsku, kde se na ní podílí více než polovina respondentů (57 %), z toho 31 % pravidelně. Stejně je tomu v Dánsku (43 %, 21 % pravidelně). Více než třetina respondentů se do dobrovolné činnosti zapojuje ve Finsku (39 %), v Rakousku (37 %), Lucembursku (35 %), Německu (34 %) a ve Slovinsku (34 %).

-7-



-

Hluboko pod průměrem EU je naopak Malta (16 %), Španělsko (15 %), Řecko (14 %), Rumunsko (14 %), Bulharsko (12 %), Portugalsko (12 %) a Polsko (9 %).

-8-



Sociodemografická analýza Z analýzy sociodemografických proměnných vyplývá, že pohlaví ani věk nemá vliv na zapojení do dobrovolné činnosti. Avšak zapojení do dobrovolnické činnosti je mírně vyšší u vzdělanějších respondentů (32 % u těch, kteří se vzdělávali alespoň do věku 20 let a pouze 16 % těch, kteří vzdělávání ukončili před dosažením věku 16 let), u manažerů (34 % oproti 22 % manuálně pracujících) a u lidí žijících ve venkovských oblastech a malých městech (25 % v porovnání se 20 % osob žijících ve velkých aglomeracích). Zapojení respondentů v důchodu je těsně pod průměrem (22 %) a u nezaměstnaných respondentů je ještě poněkud nižší (17%). Zdá se, že politická orientace nemá nijak významný vliv: 27 % respondentů, kteří se podílí na dobrovolné činnosti, o sobě tvrdí, že spíše tíhnou k levici, a 24 % k pravici.

-9-



1.2 Druh vykonávané dobrovolné činnosti Většina evropských dobrovolníků (24 %) vykonává dobrovolnou činnost ve sportovních klubech nebo při outdoorových aktivitách. Následují kulturní či umělecká sdružení (20 %), charitativní organizace nebo organizace poskytující sociální pomoc (16 %), místní sdružení (13 %) a náboženské organizace (12 %). Další v pořadí jsou organizace v oblasti ochrany životního prostředí, práv zvířat atd. (7 %), sdružení a kluby pro seniory (7 %) a pro mladé lidi (7 %) a sdružení hájící zájmy pacientů nebo osob se zdravotním postižením (6 %). Profesní organizace, odbory a politické strany byly uváděny nejméně (5 % a méně).

Zdroj: Evropané zapojení do dobrovolnické činnosti (24 % z celkového vzorku)

-10-



Odlišnosti mezi jednotlivými členskými státy V této oblasti existují značné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Uvádíme organizace a sdružení, které zmínilo více než 10 % evropských dobrovolníků: -

Sportovní kluby byly nejvíce zmiňovány v Irsku (37 %), Dánsku (35 %) a Německu (34 %).

-

Kulturní sdružení byla nejčastěji uváděna v Itálii (31 %), Řecku (29 %), Francii (28 %), Rakousku (27 %) a v Portugalsku (27 %). S výjimkou Rakouska se tyto země vyznačují tím, že se v podílu na dobrovolné činnosti blíží průměru Evropské unie (Itálie a Francie) nebo jsou výrazně pod ním (Řecko a Portugalsko).

-

Charitativní organizace zmínila více než čtvrtina respondentů, kteří se zapojují do dobrovolné činnosti ve Španělsku (34 %), Lucembursku (28 %) a Polsku (28 %).

-

Místní sdružení se nejlépe umístila ve Slovinsku (26 %), Bulharsku (25 %), Dánsku (22 %) a Irsku (21 %).

-

Náboženské organizace byly nejčastěji uváděny v Rumunsku (27 %), na Maltě (24 %) a na Slovensku (22 %). Sociodemografická analýza

Analýza sociodemografických proměnných neodhalila žádné výrazné rozdíly. Nicméně vzdělanější respondenti, kteří se, jak jsme zjistili, ve větší míře zapojují do dobrovolné činnosti, častěji zmiňují kulturní sdružení (průměrně 24 % oproti 20 %), zatímco respondenti, kteří ukončili školní docházku před dosažením věku 16 let častěji uvádí sdružení pro seniory (průměrně 13 % ku 7 %).

-11-



1.3 Oblasti, v nichž má dobrovolnická činnost důležitou úlohu U otázky, ve kterých oblastech hraje dobrovolnická činnost důležitou roli, respondenti na prvním místě uváděli solidaritu a humanitární pomoc (37 %), dále zdravotní péči (32 %), vzdělávání a odbornou přípravu (22 %), životní prostředí (22 %), ochranu lidských práv (21 %),

sociální

začleňování

znevýhodněných

osob

(21 %)

a

aktivní

stárnutí,

zaměstnanost a sport (15 % u každé z oblastí). Mezi dalšími oblastmi, pro něž může být dobrovolnictví významné, se objevila kultura (10 %), mezikulturní a mezináboženský dialog (9 %), mezigenerační dialog (9 %) a ochrana spotřebitele (9 %). Níže se umístil demokratický život (7 %) a budování evropské identity (3 %).

Od posledního standardního průzkumu Eurobarometru (EB 73, jaro 2010) došlo ke značným změnám ve vnímání přínosů dobrovolné činnosti. Nyní se více respondentů

-12-



domnívá, že zdravotnictví patří k oblastem, v nichž dobrovolná činnost hraje důležitou roli (+8 bodů). Totéž platí pro oblasti vzdělávání (+8), zaměstnanosti (+5) a životního prostředí

(+4),

které

předstihly

ochranu

lidských

práv

a

sociální

začlenění

znevýhodněných občanů, jejichž úroveň zůstala stejná jako u průzkumu Eurobarometru EB 73. Odlišnosti mezi jednotlivými členskými státy Oblasti, v nichž je dobrovolnictví připisována významná úloha, se v jednotlivých členských státech výrazně liší:

-

Význam

dobrovolnictví

v oblasti

solidarity

a

humanitární

pomoci

je

zdůrazňován především na Kypru (68 %), ve Švédsku (58 %) a ve Francii (57 %). Tyto oblasti byly naopak mnohem méně zmiňovány v Irsku (14 %) a ve Spojeném království (9 %).

-

Význam dobrovolnictví pro oblast zdravotní péče byl velmi často uváděn v Polsku (55 %), Nizozemí (47 %), Portugalsku (47 %) a Rakousku (46 %).

-

Oblast vzdělávání byla nejčastěji zmiňována ve Spojeném království (39 %), v Estonsku (31 %) a v Irsku (30 %). Tuto oblast uváděli respondenti ve Spojeném království a v Irsku na prvním místě.

-

Respondenti v Řecku (50 %), Estonsku (36 %) a na Slovensku (34 %) se domnívají, že dobrovolná činnost hraje velmi důležitou úlohu pro životní prostředí.

Jak jsme tedy zjistili, hierarchie oblastí, v nichž je dobrovolnictví připisována významná úloha, se od předchozího průzkumu EB 73 na jaře roku 2010 změnila. Tento vývoj je v některých členských státech velmi výrazný: -

Mnohem častěji je uváděn zdravotní systém, zejména v Rakousku (+21 bodů), v Polsku (+19), Portugalsku (+18) a Řecku (+14).

-

Na významu získalo vzdělávání, zejména ve Spojeném království (+16), v Irsku (+14) a ve Švédsku (+13).

-13-



Sociodemografická analýza Ze sociodemografické analýzy odpovědí vyplývají určité významné tendence. Mladí Evropané mají sklon připisovat důležitou roli dobrovolnictví v oblastech vzdělávání (26 % respondentů ve věku 15–24 let oproti 18 % respondentů, kteří přesáhli věk 55 let) a životního prostředí (27 % oproti 19 %). Respondenti ve věku 55 let a více zdůrazňují význam dobrovolnictví pro zdravotní péči (36 % ve srovnání se 30 % respondentů ve věku 15–24 let). Vzdělanější respondenti, kteří se, jak jsme zjistili, ve větší míře zapojují do dobrovolné činnosti, nadprůměrně připisují důležitou roli dobrovolnictví v oblasti solidarity a humanitární

pomoci

(41 %), zatímco respondenti, kteří ukončili vzdělávání

dosažením věku 16 let, častěji uvádí zdravotní péči (35 %).

* V tabulce jsou uvedeny pouze možnosti, které zvolilo více než 20 % dotázaných.

-14-

před



1.4 Vnímání přínosu dobrovolnictví Na otázku, které jsou dva hlavní přínosy dobrovolnictví pro Evropskou unii, respondenti na prvním místě uváděli zachování a upevnění sociální soudržnosti (34 %) a posílení základních evropských hodnot solidarity (25 %). Stejně tak důležité jsou však i přínosy pro dobrovolníky samotné: dle dotázaných dobrovolnictví přispívá k seberealizaci a k osobnímu rozvoji dobrovolníků (25 %) a usnadňuje získávání znalostí a dovedností, které podporují profesní začlenění (22 %). Rovněž je vyzdvihována skutečnost, že dobrovolnictví dává Evropanům příležitost rozvíjet svou občanskou angažovanost (20 %). V poněkud menší míře je uznáván vliv dobrovolnické činnosti na udržitelný rozvoj a na ochranu životního prostředí (18 %) a obdobně je tomu u jeho významu pro hospodářství Evropské unie (12 %).

-15-



Odlišnosti mezi jednotlivými členskými státy Ve vnímaní hlavních přínosů dobrovolnictví lze mezi jednotlivými členskými státy pozorovat několik rozdílů:

-

Význam dobrovolné činnosti pro posilování sociální soudržnosti zdůrazňovali především respondenti v Německu (50 %), Rakousku (48 %) a Finsku (47 %).

-

Seberealizace dobrovolníků má velký význam v Dánsku (52 %) a Nizozemí (41 %), přičemž v těchto dvou zemích je dobrovolná činnost nejrozšířenější, a podobně je tomu v Belgii (38 %), Estonsku (35 %) a Irsku (35 %).

-

Více než třetina respondentů na Kypru (46 %), ve Slovinsku (38 %), na Maltě (35 %) a v Itálii (34 %) uvedla posílení základních evropských hodnot solidarity.

-

Nadprůměrný podíl respondentů ve Švédsku (33 %) a ve Spojeném království (32 %) zdůraznil přínos dobrovolnictví pro odborné vzdělávání a pro profesní začlenění dobrovolníků.

-

Nadprůměrný podíl respondentů ve Spojeném království a v Irsku se domnívá, že dobrovolnictví hraje významnou úlohu v hospodářství EU (20 % v obou zemích).

-16-



Sociodemografická analýza U této otázky se projevilo jen velmi málo rozdílů mezi sociodemografickými skupinami: stojí za zmínku, že respondenti, kteří se podílí na dobrovolné činnosti, a ti, kteří se do ní nezapojují, nevnímají přínosy dobrovolnictví příliš odlišně. Avšak respondenti, kteří mají zkušenost s dobrovolnickou prací, častěji uznávají její význam pro posilování sociální soudržnosti (39 % a 42 % těch, kteří vykonávají dobrovolnou činnost pravidelně). Ze sociodemografické analýzy rovněž vyplývá, že manažeři, kteří se, jak jsme zjistili, ve větší míře zapojují do dobrovolné činnosti, nadprůměrně zmiňují posilování sociální soudržnosti (41 %).

-17-



1.5 Upřednostňovaný operační rámec pro odvětví dobrovolnické činnosti Druhy dobrovolné činnosti se v jednotlivých členských státech liší. Totéž platí rovněž pro rámec odvětví dobrovolnické činnosti a pro způsob, jímž funguje. Respondenti se výrazně rozcházejí v názorech na vytvoření operačního rámce pro odvětví dobrovolnické činnosti: 47 % by dalo přednost tomu, aby evropskou chartu dobrovolníků vytvořily členské státy společně s EU a 45 % by bylo raději, kdyby si jejich členský stát určil svůj vlastní rámec.

Odlišnosti mezi jednotlivými členskými státy Většina členských států (celkem 16) podporuje myšlenku evropské spolupráce. Názory se však u této otázky výrazně liší a u míry podpory evropské charty dosahuje rozdíl nejvyšších a nejnižších hodnot 62 bodů.

-

Vytvoření vnitrostátního operačního rámce pro odvětví dobrovolnické činnosti má největší podporu v Dánsku (84 %) a Rakousku (65 %), které společně

s Nizozemskem

představují

země,

v

nichž

je

dobrovolnictví

nejrozšířenější. Tuto možnost rovněž upřednostňuje většina respondentů v Nizozemsku (59 %). Nicméně situace je obdobná v Lotyšsku (60 %) a ve Spojeném království (60 %), kde se do dobrovolnické činnosti zapojuje méně než čtvrtina respondentů.

-

Ve Španělsku (68 %), na Kypru (65 %), v Belgii (60 %), v Řecku (58 %), Itálii (57 %) a Portugalsku (56 %) převládá podpora vytvoření evropské charty pro dobrovolnickou činnost členskými státy společně s Evropskou unií. V těchto zemích, s výjimkou Belgie a Itálie, není dobrovolná činnost příliš rozšířena (12–15 %).

-18-



Sociodemografická analýza Ze sociodemografické analýzy vyplývají zajímavé rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi: respondenti ve věku 15–24 let podporují vytvoření evropského operačního rámce pro odvětví dobrovolnické činnosti (55 % oproti 38 % respondentů preferujících stanovení rámce na vnitrostátní úrovni), zatímco dotázaní, kteří přesáhli věk 55 let do jisté míry upřednostňují stanovení operačních rámců na vnitrostátní úrovni (46 % oproti 44 % pro evropský rámec). Odpovědi se rovněž v menší míře liší v závislosti na povolání respondentů: manažeři více podporují vnitrostátní operační rámce (50 % oproti 43 %), zatímco u administrativních a manuálních pracovníků je podpora rozdělena rovnoměrně (46/48 % a 47/47 %). Respondenti, kteří dle svých slov vykonávají dobrovolnickou činnost, dávají ve větší míře přednost vytvoření operačního rámce pro odvětví dobrovolnické činnosti na vnitrostátní úrovni, nicméně tento rozdíl je těsný (49 % oproti 45 % těch, kteří by zvolili rámec na evropské úrovni). Tento rozdíl je patrnější u respondentů, kteří dobrovolnickou činnost vykonávají pravidelně (53 % oproti 41 %).

-19-



1.6 Podpora vytvoření regionálních týmů dobrovolných záchranářů Evropský parlament by chtěl, aby členské státy EU a jejich místní a regionální orgány vytvořily týmy dobrovolných záchranářů, které by pomáhaly při přírodních katastrofách a nehodách. Na tento návrh respondenti reagovali velmi kladně: 88 % jej považuje za užitečný (a 9 % za „neužitečný“) a téměř polovina tvrdí, že by byl „velmi užitečný“ (48 %).

Odlišnosti mezi jednotlivými členskými státy Většina respondentů na Kypru (79 %), Maltě (70 %), v Maďarsku (65 %), Řecku (62 %) a ve Slovinsku (62 %) se domnívá, že by toto opatření bylo „velmi užitečné“. Respondenti ve Finsku (37 %), Portugalsku a Nizozemsku (40 %) tuto myšlenku však podporují méně. V žádném členské státě nepanuje vůči této myšlence výslovný odpor: nejnižší podporu má v Nizozemsku, avšak i zde celkem 78 % respondentů uvedlo, že tento návrh je „užitečný“. Sociodemografická analýza U této otázky jsou rozdíly mezi sociodemografickými kategoriemi okrajové: všechny kategorie se do značné míry staví ve prospěch vytvoření týmů dobrovolných záchranářů, které by pomáhaly při přírodních katastrofách a nehodách.

-20-



2. MEZIGENERAČNÍ SOLIDARITA Rok 2012 bude Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity a respondenti byli v souvislosti s tím požádáni, aby ohodnotili účinnost tří opatření zaměřených na posílení solidarity mezi generacemi (a zejména mezi mladými a staršími lidmi). Většina respondentů podporuje opatření, jimiž jsou vytvářena pracovní místa pro mladé lidi v oblasti pomoci starším a závislým osobám: 89 % je označuje za efektivní, přičemž 45 % z nich je považuje za „velmi efektivní“. Velmi kladně byla rovněž hodnocena opatření, jejichž cílem je zajistit, aby Evropané všech věkových kategorií měli stejný přístup na trh práce a ke vzdělávacím příležitostem. 83 % respondentů se domnívá, že by toto opatření bylo účinné, včetně 38 %, kteří tvrdí, že by bylo „velmi účinné“. Menší shoda panuje ohledně posledního návrhu podporovat osoby ve věku nad 60 let v tom, aby zůstaly na trhu práce a předávaly své znalosti a zkušenosti mladším generacím. Většina respondentů toto opatření sice podporuje (59 % jej považuje za účinné, z čehož se 23 % domnívá, že by bylo „velmi účinné“), avšak více než jedna třetina jej odmítá (37 % si myslí, že by bylo neúčinné, a 13 % z nich jej hodnotí jako „zcela neúčinné“).

-21-



Odlišnosti mezi jednotlivými členskými státy Před analýzou rozdílů mezi členskými státy je třeba poznamenat, že pro třetí opatření byla zaznamenána širší podpora v zemích, které byly členskými státy před rokem 2004 (63 %), než v zemích, které přistoupily v roce 2004/2007 (51 %). U prvních dvou návrhů nebyly zjištěny žádné výrazné rozdíly.

-

Návrh vytvářet pracovní místa pro mladé lidi v oblasti péče o starší a závislé osoby byl ve všech členských státech velmi dobře přijat – podpořilo jej 76–95 % respondentů. V osmi zemích jej více než polovina respondentů hodnotí jako velmi účinný: ve Slovinsku (63 %), Španělsku (60 %), Bulharsku (58 %), na Kypru (58 %), Maltě (55 %), v Rumunsku (55 %), Německu (53 %) a v Lucembursku (52 %). S podporou v rozmezí 73–93 % bylo ve všech členských státech přijato zajištění rovnocenného přístupu na trh práce a ke vzdělávání pro Evropany všech věkových kategorií. Největší podpora byla zaznamenána ve Španělsku (93 %), v Bulharsku (89 %) a na Maltě (89 %), kde jej více než polovina respondentů označila jako „velmi účinné“ (54 %, 55 % a 51 % v uvedeném pořadí), a na Slovensku (91 %). Respondenti v Belgii, Estonsku a ve Francii se k tomuto opatření rovněž stavěli velmi příznivě (87 % kladných hodnocení).

-

Poslední opatření, jehož cílem je podporovat osoby ve věku nad 60 let v tom, aby zůstaly na trhu práce a předávali své znalosti a zkušenosti mladším generacím, přineslo rozdílnější názory. Mezi zemí, kde si získalo největší podporu a zemí s nejnižší podporou je rozdíl 43 procentních bodů. Ve prospěch tohoto opatření jsou především respondenti z Nizozemska (76 %), Dánska (75 %), Estonska (70 %) a ze Švédska (70 %). Naopak ve třech členských státech podpora jen stěží překračuje jednu třetinu respondentů: ve Slovinsku (37 %), v Maďarsku (34 %) a na Kypru (33 %). Přibližně čtvrtina respondentů v těchto zemích uvedla, že tento návrh by byl „zcela neúčinný“. Sociodemografická analýza

U prvních dvou opatření se všeobecnou podporou odhaluje analýza sociodemografických proměnných jen velmi málo rozdílů. Poslední návrh, který Evropany povzbuzuje k tomu, aby pracovali i po dosažení věku 60 let, podporují respondenti ve věku 55 let (64 %) ve větší míře než mladí lidé (58 % ve věku 15–24 let) a manažeři (66 %) více než manuální pracovníci (54 %).

-22-



ZÁVĚR Tento zvláštní průzkum Eurobarometru proběhl ve dnech 13. dubna až 2. května 2011 a přinesl přehled o tom, do jaké míry se občanů EU dotýkají dvě aktuální evropská témata a co od nich očekávají: dobrovolnictví u příležitosti Evropského roku dobrovolnictví (2011) a mezigenerační solidarita u příležitosti Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012). Hlavní zjištění tohoto průzkumu jsou následující: -

Téměř čtvrtina respondentů se zapojuje do dobrovolnických činností, ať už pravidelně nebo příležitostně.

- Většina občanů EU vyvíjí dobrovolnickou činnost ve sportovních klubech, v kulturních a uměleckých sdruženích a v charitativních organizacích. Dobrovolnická činnost je rovněž, v závislosti na dané zemi, ve větší míře rozšířena v místních sdruženích a v náboženských organizacích.

- Občané EU připisují dobrovolnictví důležitou úlohu v mnoha oblastech, přičemž solidarita a humanitární pomoc dále zůstávají na prvním místě (37 %). Od roku 2010 získala na významu zdravotní péče (32 %, +8), vzdělávání (22 %, +8) a životní prostředí (22 %, +6), což je dokladem toho, že se dobrovolníci zajímají o problémy, které ovlivňují každodenní život většiny občanů EU.

- Respondenti se rozcházejí v názorech na vytvoření operačního rámce pro odvětví dobrovolnické

činnosti:

47 %

podporuje

myšlenku,

aby

evropskou

chartu

dobrovolníků vytvořily členské státy společně s Evropskou unií a 45 % by dalo přednost vnitrostátnímu rámci, jejž by stanovil jejich členský stát. Názory se mezi jednotlivými členskými státy značně liší, avšak tyto odchylky zřejmě nesouvisí s tím, do jaké míry mají občané zkušenosti s dobrovolnickou činností či na kolik se na ní podílí.

- Dvě ze tří opatření, jejichž cílem je podpořit mezigenerační solidaritu, jsou převážnou většinou občanů EU považována za účinná: podpora vytváření pracovních míst pro mladé lidi v oblasti péče o seniory a závislé osoby (89 %) a zajištění toho, aby evropští občané v jakémkoli věku měli rovnocenný přístup na trh práce a ke vzdělávání (83%).

-23-



-

Občané EU jsou však poněkud méně nadšeni posledním opatřením, jehož cílem je podporovat osoby ve věku nad 60 let v tom, aby zůstaly na trhu práce a předávaly své zkušenosti a znalosti mladším generacím (59 %). Reakce na toto opatření se mezi členskými státy značně liší, přičemž v zemích, které byly členskými státy před rokem 2004, se těší větší podpoře (63 %) než v zemích, které přistoupily v roce 2004/2007 (51 %).

-24-



TECHNICKÉ SPECIFIKACE

-25-



EVROPSKÝ PARLAMENT

ZVLÁŠTNÍ PRŮZKUM EUROBAROMETRU Dobrovolnictví a mezigenerační solidarita

TECHNICKÉ SPECIFIKACE Ve dnech 13. dubna až 2. května 2011 provedla společnost TNS Opinion & Social, konsorcium složené ze společností TNS plc a TNS opinion, vlnu 75.2 průzkumu EUROBAROMETRU, a to na základě žádosti EVROPSKÉHO PARLAMENTU, generálního ředitelství pro komunikaci, Oddělení pro sledování veřejného mínění. ZVLÁŠTNÍ PRŮZKUM EUROBAROMETRU „Dobrovolnictví a mezigenerační solidarita“ je součástí vlny 75.2 a zahrnuje občany daných národností členských států Evropské unie, kteří ve svém členském státě trvale pobývají a dosáhli věku 15 let. Základní formou výběrového postupu je vícestupňový náhodný (pravděpodobnostní) výběr. Počet výběrových bodů byl v každém státě stanoven s pravděpodobností úměrnou počtu obyvatelstva (pro celkové pokrytí státu) a hustotě obyvatelstva. Za tímto účelem byly, po stratifikaci dle jednotlivých jednotek a typu oblasti, systematicky vybrány výběrové body z každé „administrativní regionální jednotky“. Reprezentují tedy celé území každé země, která se do průzkumu zapojila, podle jednotek EUROSTAT NUTS II (nebo obdobných jednotek) a podle rozdělení rezidentních obyvatel příslušných národností v metropolitních, městských a venkovských oblastech. V každém ze stanovených výběrových bodů byla náhodně vybrána výchozí adresa. Další adresy (každá n-tá adresa) byly vybírány standardním postupem „náhodné procházky“ počínaje výchozí adresou. V každé domácnosti byl náhodně vybrán respondent (na základě „pravidla nejbližších narozenin“). Všechny rozhovory vedli dotazovatelé osobně v domácnostech respondentů a v příslušném národním jazyce. Co se týče zaznamenávání údajů, byla v zemích, kde je to technicky možné, používána metoda CAPI (Computer Assisted Personal Interview – osobní dotazování s podporou počítače).

26


„Dobrovolnictví a mezigenerační solidarita” EVROPSKÝ PARLAMENT

ZKRATKY BE BG CZ DK DE EE IE EL ES FR IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK EU27 CELKEM

POČET ROZHOVORŮ

ČLENSKÉ STÁTY

INSTITUTY

Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko France Itálie Kyperská republika Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Spojené království

TNS Dimarso TNS BBSS TNS Aisa TNS Gallup DK TNS Infratest Emor Ipsos MRBI TNS ICAP TNS Demoscopia TNS Sofres TNS Infratest Synovate TNS Latvia TNS Gallup Lithuania TNS ILReS TNS Hungary MISCO TNS NIPO Österreichisches Gallup-Institut TNS OBOP TNS EUROTESTE TNS CSOP RM PLUS TNS Slovakia TNS Gallup Oy TNS GALLUP TNS UK

27

1.058 1.003 1.000 1.027 1.588 1.001 1.016 1.000 1.006 1.033 1.034 502 1.007 1.029 503 1.022 500 1.034 1.008 1.000 1.026 1.052 1.017 1.047 990 1.005 1.317 26.825

TERMÍN PROVÁDĚNÍ TERÉNNÍHO VÝZKUMU 15/04/2011 15/04/2011 16/04/2011 15/04/2011 15/04/2011 16/04/2011 14/04/2011 14/04/2011 15/04/2011 15/04/2011 18/04/2011 13/04/2011 16/04/2011 16/04/2011 14/04/2011 16/04/2011 15/04/2011 15/04/2011 15/04/2011 14/04/2011 16/04/2011 15/04/2011 15/04/2011 14/04/2011 13/04/2011 16/04/2011 16/04/2011 13/04/2011

03/05/2011 26/04/2011 29/04/2011 03/05/2011 01/05/2011 01/05/2011 28/04/2011 01/05/2011 03/05/2011 02/05/2011 02/05/2011 02/05/2011 01/05/2011 01/05/2011 30/04/2011 01/05/2011 29/04/2011 02/05/2011 01/05/2011 04/05/2011 03/05/2011 27/04/2011 01/05/2011 01/05/2011 08/05/2011 01/05/2011 01/05/2011 08/05/2011

POČET OBYVATEL NAD 15 LET 8.939.546 6.537.510 9.012.443 4.561.264 64.409.146 945.733 3.522.000 8.693.566 39.035.867 47.756.439 51.862.391 660.400 1.447.866 2.829.740 404.907 8.320.614 335.476 13.371.980 7.009.827 32.413.735 8.080.915 18.246.731 1.759.701 4.549.955 4.440.004 7.791.240 51.848.010 408.787.006


„Dobrovolnictví a mezigenerační solidarita” EVROPSKÝ PARLAMENT

U každého státu bylo provedeno srovnání výběrového souboru se základním. Údaje o základním souboru byly získány z údajů EUROSTATU o obyvatelstvu nebo od vnitrostátních statistických úřadů. U všech zemí, kde průzkum proběhl, byl uplatněn postup statistického vážení založený na popisu základního souboru a využívající marginální a mezibuněčné vážení. Ve všech zemích byly do iterace zahrnuty pohlaví, věk, region a velikost místa bydliště. Pro mezinárodní vážení (např. průměry EU) využívá společnost TNS Opinion & Social oficiální údaje o počtu obyvatel EUROSTATU nebo vnitrostátních statistických úřadů. Hodnoty vstupů celkového počtu obyvatel pro postup vážení jsou uvedeny výše. Upozorňujeme čtenáře, že výsledky výzkumu jsou odhady, jejichž přesnost (za stejných podmínek) závisí na velikosti výběrového souboru a zjištěné procentní hodnotě. U výběrových souborů o rozsahu zhruba 1 000 rozhovorů kolísají skutečné percentuální hodnoty v rámci následujících intervalů spolehlivosti:

Hodnota v procentech

10 % nebo 90 %

20 % nebo 80 %

30 % nebo 70 %

40 % nebo 60 %

50 %

Interval spolehlivosti

± 1,9 bodů

± 2,5 bodů

± 2,7 bodů

± 3,0 bodů

± 3,1 bodů

28

Dobrovolnictví a mezigenerační solidarita

Recommend Documents