Komunitární program EU. Solidarita a řízení migračních toků

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy

Komunitární program EU „Solidarita a řízení migračních toků“ Diplomová práce

Autor:

Bc. Tomáš Podzimek Finance, Finance a hospodaření územní samosprávy

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Vladimír Karásek

Duben, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

Bc. Tomáš Podzimek

V Praze, dne 20. dubna 2012

2

Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval JUDr. Igorovi Ivanovovi z Ministerstva vnitra, pplk. Mgr. Monice Mezuliáníkové z Policejního prezidia České republiky a panu Stanislavu Hrabalovi z Ředitelství sluţby cizinecké policie za odbornou pomoc a poskytnutí podkladů pro vypracování diplomové práce.

3

Anotace Diplomová práce je svým obsahem zaměřená na představení komunitárních programů Evropské unie, s bliţším zaměřením na obecný program Solidarita a řízení migračních toků. Laická i odborná veřejnost má na začátku moţnost se zde více seznámit s tím, co to komunitární programy jsou a dále nahlédnout do nitra fondů, které jsou součástí tohoto obecného programu. Na základě zjištění u odborných sloţek jsou v práci rovněţ popsány realizované i nerealizované projekty v rámci komunitárních programů u Policie České republiky, aby byl čtenáři poskytnut ucelený pohled na danou problematiku. V další části je osvětlena činnost řídících a kontrolních systémů, kterými jsou Auditní orgán, Certifikační orgán, Odpovědný orgán a platební jednotka. Úloha těchto orgánů je v rámci obecného programu velmi důleţitá a zodpovědná. Tyto orgány mají za úkol zamezit, ale i předcházet systémovým a lidským chybám vznikajícím při realizaci projektů. I přes důslednou práci těchto orgánů stále k těmto chybám dochází, jelikoţ je tato oblast velmi riziková a sloţitá. Poslední část této práce se proto zaměřuje na zjištěná rizika ohroţující čerpání nemalých finančních prostředků od Evropské unie. Klíčová slova: komunitární program, fond, projekt, riziko, orgán, audit

Annotation The thesis is focused on the Community Programmes of the European Union, particularly on Solidarity and Management of Migration Flows. In the first part there is a detailed introduction of the Community Programmes and instruments created withing the framework of this programme. The thesis also contains a description of both implemented and not implemented projects belonging to Community Programmes regarding the Police of the Czech Republic to give the readers a comprehensive view of this specific issue. The functions of control and inspection systems, i. e. an audit authority, a certifying authority, an inspection authority and a paying authority are mentioned in the following part. The role of this authorities is substantial in respect of preventing human and system errors resulting from the implementation process. Hovewer, the errors still occur despite the thorough work of the authorites. Last part of the thesis is aimed at risks threatening drawing a considerable amount of money from the European Union funds. Keywords: community program, fund, project, risk, audit authority

4

Obsah Úvod ................................................................................................................. 7 1. Význam, poslání a účel komunitárních programů EU ................................. 9 1.1

Přímé řízení ..................................................................................... 11

1.2

Nepřímé řízení .................................................................................. 12

1.3

Sdílené řízení ................................................................................... 15

1.4

Roční hlášení o implementaci komunitárního programu ................. 22

1.5

Účast České republiky v komunitárních programech ...................... 22

2. Charakteristika programu Solidarita a řízení migračních toků (SMMF) 24 2.1

Evropský uprchlický fond ................................................................. 25

2.2

Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí ......... 28

2.3

Fond pro vnější hranice .................................................................... 30

2.4

Evropský návratový fond ................................................................. 33

2.5

Společná ustanovení ......................................................................... 36

2.6

Proces ţádosti o finanční podporu z fondů . ..................................... 37

2.6.1

Publicita projektu ........................................................................................ 47

Projekty realizované Policií ČR ...................................................... 49

2.7 2.7.1

Projekty realizované FVH .......................................................................... 49

2.7.2

Projekty realizované ENF ............................................................................ 52

2.7.3

Shrnutí úspěšnosti projektů ........................................................................ 54

3. Nastavení řídícího a kontrolního systému SMMF . .................................... 56 3.1

Auditní orgán .................................................................................... 58

3.2

Certifikační orgán .............................................................................. 65

3.3

Odpovědný orgán a platební jednotka .............................................. 68

3.3.1

Odpovědný orgán ....................................................................................... 68

3.3.2

Platební jednotka ........................................................................................ 72

4. Rizika při realizaci programu SMMF.. ....................................................... 74 4.1

Obecné zásady řízení rizik ............................................................... 75

5

4.2

Konflikt zájmů ................................................................................... 81

4.3

Nejčastěji rozpoznaná rizika v činnosti konečných uţivatelů při realizaci programu ............................................................................ 82

Závěry a doporučení ........................................................................................ 89 Seznam pouţité literatury ................................................................................ 92 Přílohy .. .......................................................................................................... 96

6

Úvod Pro napsání diplomové práce jsem si vybral téma „Komunitární program EU Solidarita a řízení migračních toků“. Toto téma je dle mého názoru velmi zajímavé a aktuální, především po vstupu České republiky do Evropské unie a následném přijetí Schengenských dohod, čímţ došlo k otevření státních hranic a volnému pohybu osob na území našeho státu a téměř celé Evropské unie. Od této chvíle se Česká republika stává pro migranty pouze tranzitní zemí, z které pak mohou snáze pokračovat do dalších cílových zemí. V souvislosti se vstupem České republiky do schengenského prostoru jsou sledovány dvě základní kategorie nelegální migrace občanů třetích zemí na území České republiky a celé Evropské unie. Jedná se o nelegální překročení vnější schengenské hranice České republiky osobami, které nedovoleně překročily, nebo se pokusily o nedovolené překročení vnější schengenské hranice České republiky v prostoru mezinárodních letišť Praha - Ruzyně, Brno Tuřany, Ostrava – Mošnov a Pardubice. V této kategorii mohou být zahrnuti jak občané ze zemí mimo schengenský prostor, tak i občané ze zemí spadající do schengenského prostoru, tedy také občané České republiky. Do druhé kategorie je řazen nelegální pobyt cizinců na našem území, především pak nelegální výdělečná činnosti cizinců, cizinci zajištění na území České republiky včetně tranzitního prostoru na letištích a případy nelegálního pobytu, které mají přímou souvislost s překročením vnitřní schengenské hranice. Významným prvkem v oblasti migrace je právě rámcový program Solidarita a řízení migračních toků, který je zaměřen na řešení otázky spravedlivého sdílení odpovědnosti mezi členskými státy ve vztahu k finanční zátěţi vyplývající ze zavedeného řízení kontroly vnějších hranic Evropské unie a z realizace společné azylové a migrační politiky. Cílem a smyslem této diplomové práce je přiblíţit laické, ale i odborné veřejnosti a zájemcům o dotace z komunitárních programů strukturu programů, upozornit na nejčastější chyby, které vznikají při zpracování projektů, a vysvětlit práci kontrolních systémů, neboť celá tato problematika je velice málo publikována jak v odborné literatuře, tak i v periodikách. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá charakteristikou a významem komunitárních programů. Ve druhé kapitole jsou popsány jednotlivé fondy v rámci komunitárního programu Solidarita a řízení migračních toků, jejich vyuţití a význam.

7

Zároveň zde budou přiblíţeny dva fondy v kompetenci Policie České republiky, jejich konkrétní vyuţití v praxi. Třetí kapitola má za úkol přiblíţit velice náročnou a především zodpovědnou práci řídících a kontrolních systémů, které zajišťují vyuţití zdrojů Evropské unie k plnění stanovených cílů dle pravidel poctivosti, efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti. Čtvrtá kapitola pojednává o rizicích vznikajících při realizaci projektů z komunitárních programů, a především upozornit na chyby, kterých se ţadatelé o finanční příspěvek dopouštějí nejčastěji. V závěru diplomové práce bych rád vyhodnotil vyuţití fondů v rámci programu Solidarita a řízení migračních toků, zda dochází k dostatečné kontrole a řízení realizovaných projektů ze strany subjektů touto činností v České republice pověřených a zda jsou finanční příspěvky z Evropské unie efektivně, účelně a hospodárně vyuţívány.

8

1. Význam, poslání a účel komunitárních programů EU Komunitární programy jsou programy Evropského společenství (Společenství) financované přímo z evropského rozpočtu. Cílem těchto programů je podpora mezinárodní spolupráce subjektů z jednotlivých členských zemí v oblastech přímo souvisejících s evropskými politikami. Správa komunitárních programů a příprava konkrétních výzev k realizaci jednotlivých projektů je zpravidla v pravomoci Evropské komise (Komise).1 Tyto programy fungují jako grantové a financují se z nich projekty realizované subjekty veřejné i soukromé sféry členských států. Komise projekty zpravidla spolufinancuje do maximální výše 75 % z celkových nákladů uskutečněných projektů.2 Z komunitárních programů lze financovat aktivity v oblastech: Výzkum a inovace, Podnikání, Doprava, Energetika, Ţivotní prostředí, Informační společnost, Zdraví, Vzdělávání a mládeţ, Kultura, Sociální politika, Svoboda, bezpečí a další3 V rámci komunitárních programů EU jsou spuštěny například tyto programy: Solidarita a řízení migračních toků – podpora zavádění integrovaného řízení na vnějších hranicích EU a podpora implementace společné azylové a migrační politiky. 1

Zdroj: http://www.euractiv.cz/komunitarni-programy [cit. 10. 09. 2011]. Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky 3 Zdroj: http://www.euractiv.cz/komunitarni-programy [cit. 10. 09. 2011]. 2

9

Bezpečnost a ochrana svobod – zajišťování účinné spolupráce v oblasti boje proti zločinu a terorismu. Transevropské sítě (TEN) – podpora rozvoje komunikační, energetické a dopravní infrastruktury. Marco Polo II – program na omezení dopravních zácp, zlepšení fungování nákladní dopravy z hlediska dopadů na ţivotní prostředí, podpora nákladní přepravy, logistiky, atd. 7. rámcový program pro výzkum a vývoj – z jeho rozpočtu plyne podpora na vědeckotechnické granty, vědeckou spolupráci a mobilitu vědeckých pracovníků. Mládeţ v akci – podporuje výměny mládeţe, dobrovolnou sluţbu, podporu místní komunity, zapojení do demokratických projektů, školení a semináře pro pracovníky s mládeţí, spolupráci s partnerskými zeměmi EU apod. Kultura 2007 – 2013 – podpora mezinárodní mobility umělců, uměleckých děl atd. Galileo – vytvoření a provoz globálního druţicového navigačního systému Galileo. Evropa pro občany – podpora mezinárodních projektů měst, obcí a organizací občanské společnosti, které podporují mobilitu občanů a aktivní evropské občanství. Zdraví (program Health+) – podpora projektů v oblasti zdravotnictví, šíření informací mezi občany apod.4 V těchto programech nejsou zdroje dopředu přidělovány určitým zemím, ale jsou vypisovány výzvy k podávání návrhů jednotlivých projektů. Kvalita daných projektů je následně zhodnocena Komisí sídlící v Bruselu. Uchazeči o dotace EU se rozlišují do tři skupin: 1. Koordinátoři – subjekty, které jsou odpovědné za uskutečnění projektů vůči Komisi. Přijímají finanční prostředky schválené Komisí, odpovídají za jejich konkrétní odevzdávání partnerům a nesou trestněprávní odpovědnost v případě jejich zneuţití. Navíc musí mít vţdy moţnost předloţit Komisi zprávu o momentálním stavu projektu.

4

Zdroj: http://www.euractiv.cz/komunitarni-programy [cit. 10. 09. 2011].

10

2. Partneři – jejich příspěvek lze realizovat jakýmkoli způsobem. Výše dotace je rozdílná a závisí na smlouvách uzavřených s koordinátorem. Také oni mají povinnost předloţit veškerou dokumentaci týkající se jejich projektu. 3. Spolufinancující subjekty – finančně přispívají k realizaci projektu. Nepatří k cílové skupině, pokud nejsou zároveň partnery. Jejich aktivní účast není potřebná.5 Členění komunitárních programů dle způsobu realizace: 1. Komunitární programy řízené na centralizovaném základě se mohou dělit na: a) programy s přímým řízením, tj. příslušným útvarem Komise b) programy s nepřímým řízením, tj. prostřednictvím subjektu určeného Komisí (např. soukromoprávními subjekty působící ve veřejném zájmu). 2. Komunitární programy realizované na principu sdíleného řízení.

1.1 Přímé řízení Komise přebírá veškerou zodpovědnost týkající se implementace programu. Jedná se o výběr projektů, monitorování a hodnocení daného programu, finanční řízení popř. další s tím související činnosti. Přímo řízené programy jsou financovány v celé výši z rozpočtu EU. Finanční prostředky jsou ve většině případech poskytovány přímo konečnému příjemci. Národní alokace se u těchto programů neuplatňují. Z tohoto důvodu je pro ČR důleţité, jak jsou předkládané projekty kvalitní, nikoli statistické údaje týkající se dané politiky v ČR. Finanční toky a možnost sledování výše čerpání Společenství poskytuje příspěvky na základě smlouvy (popř. jiných právních aktů) mezi konečným příjemcem a Komisí. Finanční prostředky jsou zpravidla zasílány přímo na účet konečnému příjemci. Pro moţnost sledování objemu prostředků, které plynou do ČR, je potřeba programy rozdělit dle toho, zda je za konečného příjemce stanovena organizační sloţka státu či nikoli.6 5 6

Zdroj: http://www.stredocech-eu.cz/article.asp?thema=1697&item=76229 [cit.10. 09.2011]. Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Obecne-zasady-komunitarni-programy_doc.doc[cit. 12.09.2011].

11

V případě, kdy je konečným příjemcem organizační sloţka státu je správce kapitoly povinen narozpočtovat dané finanční prostředky kryté z rozpočtu EU jenţ jsou určené pro tento program, a to do příjmů a výdajů kapitoly. Při tvorbě státního závěrečného účtu následně uvede přesný objem finančních prostředků, které z daného programu přijal. Ministerstvo financí musí být vţdy informováno o čerpání prostředků z komunitárního programu. V ostatních případech se výše čerpání hůře monitoruje. Gestor daného programu plní většinou roli subjektu, který poskytuje případným konečným příjemcům informace o účasti v programu a jeho podmínkách. Prvotní zdroj informací poskytuje Komise prostřednictvím generálních ředitelství. Ministerstvo financí nemusí být o čerpání v těchto případech informováno. Pokud ovšem má gestor k dispozici nové přesnější informace o čerpání finančních prostředků z daného programu českými subjekty, je vhodné informovat o tom Ministerstvo financí a umoţnit tím vypracovat aktuálnější odhad rozpočtové pozice ČR vůči rozpočtu EU. Specifickým případem mohou být programy, u nichţ nedochází k čerpání prostředků. Zaměřují se na výměnu zkušeností, předávání informací, organizace společných školení, budování jednotlivých informačních systémů a jiné aktivity, které jsou financovány ze společného rozpočtu EU, ale k čerpání finančních prostředků při nich nedochází. Právní zajištění mezi Komisí a konečným příjemcem Jde o dvoustranný vztah mezi Komisí a konečným příjemcem, kdy všechna práva a povinnosti konečného příjemce v rámci danému projektu jsou řešena smluvně mezi Komisí a konečným příjemcem popř. v dalších právních dokumentech. Konečný příjemce musí plnit veškeré závazky vyplývající z těchto dokumentů.7

1.2 Nepřímé řízení Podle finančního nařízení Komise jsou vymezeny tři způsoby nepřímého řízení a to prostřednictvím: a) agentur, které se řídí právem Společenství (tzv. výkonné agentury) b) subjektů zaloţených Společenstvím

7

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Obecne-zasady-komunitarni-programy_doc.doc[cit. 12.09.2011].

12

c)

vnitrostátních subjektů veřejného nebo soukromého práva, které vykonávají činnost ve veřejném zájmu (dále jen „národní subjekty“)

Toto rozdělení je z pohledu Komise důleţité, jelikoţ udává případné subjekty, na něţ smí Komise převést některé ze svých pravomocí. Z pohledu členského státu neexistuje faktický rozdíl mezi programem implementovaným zprostředkovaně přes výkonné agentury a programem s přímým řízením. Z tohoto důvodu se zmíním pouze o komunitárních programech, které jsou realizované prostřednictvím národních subjektů, coţ jsou v těchto případech především Národní agentury. 8 Požadavky na národní subjekty Z pohledu legislativy Společenství musí být např. poskytovány patřičné finanční záruky, vykonávány pravidelné kontroly, ujišťující se, ţe došlo ke správnému financovaní akcí z rozpočtu EU, také zajišťuje předcházení nesrovnalostí a podvodů (je-li třeba, mohou zahájit kroky k vymáhání neoprávněně vynaloţených prostředků příslušným řízením). Dále musí zbýt zajištěno řádné plnění pravomocí, které na ně Komise delegovala. Rozsah těchto pravomocí je stanoven dvěma dokumenty, právním aktem zakládajícím příslušný program a smlouvou mezi Komisí a tímto subjektem. Požadavky na členský stát, respektive gestora programu Základní legislativa ukládá členskému státu především povinnost stanovit subjekt, který bude zajišťovat funkci Národní agentury a ručit za efektivní fungování příslušného programu na národní úrovni. Finanční a účetní kontrolu nad národními agenturami má členský stát na něhoţ byly Komisí přeneseny pravomoci. Od tohoto členského státu Komise vyţaduje, aby před zahájením činnosti Národní agentury poskytl dostatečné záruky ohledně existence, důleţitosti a řádného fungování postupů agentury, jejích kontrolních a účetních systémů, postupů při zadávání veřejných zakázek a při poskytování grantů v souladu s pravidly řádného finančního řízení kaţdoročně předkládala prohlášení o ujištění ohledně spolehlivosti finančních systémů a postupů Národních agentur a o řádnosti vedení účetnictví9 8 9

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Obecne-zasady-komunitarni-programy_doc.doc[cit. 12.09.2011]. Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Obecne-zasady-komunitarni-programy_doc.doc[cit. 12.09.2011].

13

Pokud by došlo k nějakým nesrovnalostem, nedbalostem nebo podvodům ze strany Národní agentury, nebo pokud by Národní agentura nedostála svých závazků vůči Komisi, veškerá odpovědnost v plné výši přechází na členský stát. V ČR mají tyto povinnosti ministerstva, do jejichţ působnosti příslušný komunitární program náleţí. Správce kapitoly má za povinnost splnit závazky vůči Komisi, pokud nedojde k jejich plnění ze strany Národní agentury. Je na důsledném zváţení gestora, aby správně určil subjekty jako Národní agentury, nad kterými bude mít moţnost dostatečné kontroly řádného hospodaření s finančními prostředky z rozpočtu Společenství. Před zahájením implementace programu je nutné, aby gestor měl jiţ připravený účinný systém pro pravidelné kontroly Národních agentur, pomocí něhoţ zajistí Komisi potřebné záruky.10 Finanční řízení u programů řízených nepřímo U nepřímo řízených programů plynou finanční prostředky zprostředkovaně tj. Komise => Národní agentura => konečný příjemce. Jelikoţ tyto finanční prostředky neplynou přes státní rozpočet, nevztahují se na tento druh komunitárních programů ţádné povinnosti týkající se rozpočtování. Díky zapojení Národní agentury do finanční implementace programu je moţné průběţně sledovat objem přijatých prostředků. Gestor daného programu je povinen kaţdoročně informovat Ministerstvo financí o implementaci programu. Roční hlášení za předchozí rok za všechny programy Společenství v jeho gesci zasílá Ministerstvu financí do 30. dubna následujícího roku.11 Programy s nepřímým řízením Stejně jako programy řízené sdíleně mají programy řízené nepřímo dopředu určeny národní alokace. Výše těchto alokací je předem určena na základě stanovených, objektivních a kvantifikovatelných kritérií. Reálný objem čerpaných finančních prostředku je moţné určit aţ ex-post, tedy po proplacení nákladů konečných příjemců.12

10

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Obecne-zasady-komunitarni-programy_doc.doc[cit. 12.09.2011]. Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Obecne-zasady-komunitarni-programy_doc.doc[cit. 12.09.2011]. 12 Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Obecne-zasady-komunitarni-programy_doc.doc[cit. 12.09.2011]. 11

14

Právní zajištění vztahu mezi Komisí, členským státem a Národní agenturou Právní akt zakládající příslušný komunitární program Jsou zde stanoveny povinnosti členského státu a Komise ve vztahu k Národním agenturám a obecné principy pro implementaci programu. Dále činnosti, které jsou národní subjekty povinny zajišťovat, např. transparentnost operací, především zadávání veřejných zakázek a výběr projektů, efektivní systém vnitřní kontroly řízení operací, účetní opatření, nezávislá vnější kontrola a přístup veřejnosti k informacím aj. Komise má pak za povinnost vykonávat dohled, hodnocení a kontrolu implementace delegovaných funkcí. Dohoda mezi Komisí a Národní agenturou Obsahuje bliţší specifikaci ročního a víceletého pracovního plánu, výši příspěvku z EU na provozní náklady agentury, bliţší určení role a činnosti Národní agentury. Dohoda také zahrnuje pokyny Komise i informovanosti a profilu programu. Dohoda upravující přenesení pravomocí na národní orgán Tato dohoda vstupuje v platnost aţ po uzavření dohody výše zmíněné a věnuje se řízení prostředků určených na projekty. Obsahuje ujednání pro převod provozních prostředků, pravidla pro řízení prostředků EU, kontrolu postupů a systémů a ustanovení, ţe prostředky jsou určené výlučně pro konečného příjemce/nositele projektu.13

1.3 Sdílené řízení Sdílené řízení je postaveno na principu rozdělení kompetencí mezi Komisí a členským státem EU. V současnosti je tento způsob řízení moţný jen u záruční sekce Evropského zemědělského záručního a podpůrného fondu a u strukturálních fondů. Odpovědnost za jednotlivé funkce v rámci implementace programu je rozdělena mezi Evropskou komisi a příslušný členský stát. Typické rozdělení odpovědnosti: 1. Odpovědnost členského státu Členský stát přijímá především ustanovení nutná k: zajištění realizace a správného provedení projektů financovaných z EU 13


15

předcházení a řešení nesrovnalostí a podvodů vymáhání / navrácení neoprávněně vyplacených či pouţitých prostředků popř. prostředků, u nichţ došlo ke ztrátě Z těchto důvodů jsou členskými státy prováděny pravidelné kontroly a je nastavený efektivní systém vnitřních kontrol. Pokud si situace vyţaduje řešení vzniklých nesrovnalostí, mají členské státy pravomoc zahájit příslušná řízení. 2. Odpovědnost Komise K činnostem Komise u tohoto typu řízení patří především: kontrola, zda nastavení řídících a kontrolních systémů v členských státech je v souladu s ustanoveními rozhodnutí k příslušnému programu ověřování řádného fungování řídících a kontrolních systémů v členských státech (za tímto účelem můţe Komise uskutečnit kontroly na místě) právo přerušit nebo pozastavit veškeré platby nebo jejich části a provést finanční korekce 3. Odpovědnost společná Jak členský stát, tak i Komise jsou povinny zajišťovat financování programu, dodrţení pravidel publicity, soulad s dalšími politikami Společenství, provádění finanční kontroly a hodnocení programu.14 Finanční řízení u programů se sdíleným řízením Prostředky z rozpočtu EU se dostanou ke konečnému příjemci zprostředkovaně. U programů spadajících do obecného programu Solidarita a řízení migračních toků je to přes Odpovědný orgán. Tento orgán musí být stanoven členským státem pro řízení daného programu. Vzhledem k tomu, ţe Odpovědný orgán bude poskytovatelem finančních prostředků a dle České legislativy smí toto provádět pouze správce kapitoly, je moţné předpokládat, ţe funkci Odpovědného orgánu bude zajišťovat příslušné ministerstvo. Odpovědný orgán má za povinnost provádět rozpočet daného programu, jak na straně příjmů, tak na straně výdajů.

14


16

Gestor musí kaţdoročně sdělovat Ministerstvu financí skutečnou výši čerpaných prostředků z programu. Na programy se sdíleným řízením stanovuje Komise předem národní alokace. Je sloţen z fixní a variabilní částky. Variabilní částka udává např. statistický údajů údaj uprchlíků nebo azylantů. Jestliţe je známa výše národní alokace a konkrétní komunitární program lze odhadnout reálné čerpání. Gestor programu má proto za povinnost informovat Ministerstvo financí o stavu programu, skutečném čerpání finančních prostředků včetně finančním odhadu na běţný rok.15 Právní vztahy u komunitárních programů se sdíleným řízením 1. Vztah mezi Komisí a členským státem Pravomoci a povinnosti členského státu při realizaci programu a vůči Komisi jsou stanoveny především v následujících právních aktech: Rozhodnutí zakládající příslušný program (zde se jedná o návrh Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ze dne 2. května 2005 zakládající rámcový program Solidarity a řízení migračních toků 2007 – 2013, COM (2005) 123 final) – stanovuje obecné principy programu Rozhodnutí Komise o národním víceletém programu – obsahuje kromě jiného cíle programu a strategie navrţená členským státem vedoucí k jejich dosaţení, priority a cíle, finanční plán a informace o implementaci programu Rozhodnutí Komise o spolufinancování – vydáno Komisí aţ tehdy, kdy členský stát předloţí návrh ročního pracovního programu zahrnující obecná pravidla pro výběr projektů, pravomoci Odpovědného orgánu a návrh rozdělení finančních prostředků na jednotlivé činnosti16 2. Vztahy mezi členským státem a konečným příjemcem Společenství nemá v tomto případě ţádná pravidla pro zajištění právního vztahu. Ovšem dle právního řádu České republiky je pro volbu vhodného právního zajištění určující zákon č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších

15 15


17

předpisů. Z toho vyplývá, ţe jedinou formou je rozhodnutí Odpovědného orgánu, v němţ budou definovány veškeré povinnosti konečného příjemce.17 Obecné zásady hospodaření s prostředky komunitárního programu se sdíleným řízením Dodrţování těchto zásad zajistí na všech úrovních implementace, tedy i u konečných příjemců, příslušná ministerstva. 1. Písemné dohody mezi Odpovědnými orgány a zprostředkujícími subjekty Odpovědný orgán můţe některé své činnosti přenést na zprostředkující subjekty. I přesto je ale odpovědný za výkon těchto činností. Je tedy potřeba, aby byla uzavřena písemná dohoda mezi Odpovědným orgánem a příslušným subjektem a byly přesně vymezeny delegované pravomoci. 2. Principy řádného a spolehlivého finančního řízení Odpovědný orgán je povinen zajistit soulad s principy řádného a spolehlivého finančního řízení, a to na všech úrovních řízení. Součástí je i sledovat a hlásit nesrovnalosti. 3. Transparentní výběr projektů Odpovědný orgán zajišťuje výběr konečných příjemců pomoci. Tento výběr musí probíhat objektivně, transparentně v souladu s principy transparentnosti a rovnosti zacházení s příslušnou legislativou. 4. Kontrola projektů Odpovědný a Auditní orgán zajišťují průběţný a následný audit projektů dle příslušné legislativy. 5. Zamezení dvojího financování Povinností Odpovědného orgánu je zajistit, aby nedocházelo k čerpání finančních prostředků z více zdrojů Evropské unie nebo ze zdrojů Evropské unie a zároveň nadnárodních veřejných zdrojů za stejným účelem. Ovšem tímto se nevylučuje moţnost spolufinancovat projekt z národních veřejných nebo soukromých zdrojů.

17


18

6. Zajištění informovanosti o podpoře Společenství Odpovědný

orgán

zajišťuje

dostatečnou

informovanost

o

moţnosti

účasti

v komunitárních programech Společenství, které patří do jeho kompetence. 7. Zajištění publicity Odpovědný orgán zajišťuje, aby subjekty, které se podílejí na implementaci programu, odpovídajícím způsobem informovaly veřejnost o financování projektu ze zdrojů Společenství. 8. Spolufinancování Odpovědný orgán je povinen si narozpočtovat dostatečné finanční prostředky na spolufinancování. 9. Existence spolehlivých počítačových systémů pro účetnictví, monitoring a výkaznictví Odpovědný orgán je povinen před začátkem implementace programu uvést do provozu počítačový systém zajišťující bezpečné plnění poţadavků evropské legislativy na řízení programu v oblasti účetnictví, monitorování a výkaznictví. 10. Úplnost a včasnost plateb konečným příjemcům Odpovědný orgán zajistí obdrţení platby z veřejných zdrojů konečnému příjemci v plné výši a bez prodlení. 11. Vedení účetnictví Subjekty, které se podílejí na implementaci programu, musí vést přesné, včasné a bezchybné účetnictví o přidělených prostředcích. Konečný příjemce tuto povinnost nemá (pokud toto není upraveno jiným právním předpisem). Musí však vést daňovou evidenci a musí být schopen při monitorování a auditech průkazně doloţit všechny operace dle právních předpisů jednotlivých komunitárních programů. 12. Audit trail18 Odpovědný orgán zajistí, aby řídící a kontrolní systém a pracovní postupy splňovaly podmínky legislativy ES na dostatečný audit trail.19

18

Pod terrmínem audit trail se rozumí, ţe veškeré výdaje spolufinancované z prostředků Společenství jsou řádně zachyceny v účetnictví a kaţdý výdaj je podloţen účetními a dalšími dokumenty (zadávací dokumentací k veřejným zakázkám, zprávami z kontrol atd.), které jsou archivovány v souladu s evropskou či národní legislativou (úroveň uloţení dokumentů, doba archivace, nosiče atd.). 19 Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Obecne-zasady-komunitarni-programy_doc.doc[cit. 12.09.2011].

19

13. Uchování dokumentů Odpovědný orgán a spolupodílející se subjekty na implementaci jsou povinny uchovávat dokumenty na základě pravidel stanovených evropskou i národní legislativou. 14. Odpovídající zdroje Všechny subjekty spojené s řízením programu musí disponovat s dostatečnými finančními zdroji a lidskými zdroji (zaměstnanci s dostatečnými zkušenostmi a jazykovou vybaveností) k zajištění své činnosti po celou dobu implementace programu. 15. Existence písemných postupů Veškeré subjekty, kromě konečného příjemce, mají za povinnost zpracovat manuál, který zahrnuje pracovní postupy. Jde především o kontrolní, platební a účetní postupy. Dokumenty, které se vztahují k uskutečněným výdajům, provedené platby, uskutečněné práce a kontroly provedené v souvislosti s kaţdým programem, musí splňovat poţadavky legislativy Společenství. Dále je třeba uchovat záznamy o orgánu, který tyto dokumenty uchovává, a o místě jejich archivace. 16. Jednoznačné vymezení funkcí Podílející se subjekty musí mít jasně vymezené své funkce. 17. Oddělení schvalovací, platební a účetní funkce Subjekty spojené s implementací programu musí zajistit oddělení schvalovací, platební a účetní. V praxi to znamená, ţe stejná osoba nemůţe platbu schválit, provést a zaúčtovat. 18. Interní audit Činnost Odpovědného orgánu musí podléhat vnitřnímu auditu. Toto můţe plnit také útvar interního auditu vytvořený uvnitř instituce. 19. Vracení prostředků Nevyuţité, neoprávněně vyplacené nebo nesprávně pouţité finanční prostředky má subjekt za povinnost vrátit.20

20


20

Dále musí subjekty zapojené do řízení komunitárních programů v rámci sdíleného řízení dodrţovat tato pravidla: 20. Bezdluţnost Prostředky komunitárních programů se neposkytují příjemcům, kteří mají nějaký dluh vůči státní správě, samosprávě nebo zdravotním pojišťovnám, případně těm, kteří mají nevypořádané závazky z jiných projektů nebo dalších fondů EU. 21. Systém dvojího podpisu Tento systém musí být při schvalování striktně dodrţován. 22. Kontroly před provedením platby Před převodem platby musí kaţdý subjekt uskutečnit a zdokumentovat patřičné kontroly. 23. Zastupitelnost zaměstnanců Subjekty musí zajistit zastupitelnost zaměstnanců ve všech funkcíchsouvisející s nakládáním s finančními prostředky EU. 24. Bezpečnost informačních systémů Kaţdý subjekt zajistí bezpečné uţívaní informačních systémů dle poţadavků EU. 25. Přístup k informacím Kaţdý subjekt musí umoţnit přístup k informacím orgánům provádějícím kontroly na národní úrovni a orgánům EU, tj. Komise, Evropský účetní dvůr, Úřad boje proti podvodům EU (OLAF). 26. Evidování kurzových rozdílů Odpovědný orgán má za povinnost zajištění evidence a pravidel pro nakládání s kurzovými rozdíly, které vzniknou při platbách z prostředků EU.21 Metodika finančních toků a kontroly prostředků z komunitárních programů se sdíleným řízením Jelikoţ má členský stát v rámci sdíleného řízení rozsáhlé povinnosti, je potřeba, aby byl zajištěn systém řízení a kontroly. Z tohoto důvodu gestor daného programu vypracuje a

21


21

následně dodrţuje Metodiku finančních toků a kontroly prostředků z komunitárních programů se sdíleným řízením. Tato metodika upravuje oblasti související s právními předpisy ČR a Společenství, subjekty zapojené do realizace programu, procedury výběru konečných příjemců pomoci včetně kritérií výběru specifikace právního aktu, na jehoţ základě budou konečným příjemcům poskytovány prostředky komunitárních programů, finanční toky, pravidla pro vedení účetnictví, postupy pro certifikaci výdajů, nesrovnalosti, systém kontroly realizace programu a projektů, proces monitorování realizace projektů, výkaznictví, hodnocení a pravidla publicity. Metodika je předkládána Ministerstvu financí nejpozději do jednoho měsíce od schválení víceletého programu Komisí.22

1.4 Roční hlášení o implementaci komunitárního programu Gestoři některých komunitárních programů mají za povinnost předkládat Ministerstvu financí kaţdoroční hlášení týkající se implementace programu. Předkládací povinnost je odlišná dle typu programu a konečného příjemce. Hlášení je poskytováno na formuláři „Roční hlášení o implementaci komunitárního programu“.23

1.5 Účast České republiky v komunitárních programech Vláda České republiky svým Usnesením č. 435 ze dne 9. srpna 1995 souhlasila se sjednáním Dodatkového protokolu č. 1 Evropské dohody mezi Společenstvím a Českou republikou, který umoţňoval účast České republiky společně s členskými zeměmi na programech Společenství, postupně otevíraných kandidátským zemím střední a východní Evropy. Tento dodatek vstoupil v platnost dne 1. února 1996. Komise v Agendě 2000 zdůrazňovala účast kandidátských zemí v komunitárních programech, čímţ byl poskytnut velmi uţitečný nástroj pro přípravu kandidátských zemí na členství v EU a obeznámení se s pracovními postupy a nařízeními komunitárních orgánů. Kandidátské země účastnící se v té době komunitárních programů platily vstupní poplatek, který mohl být z části hrazen z prostředků Phare, a to aţ do výše 75% celkového příspěvku s degresivní tendencí, zbývající část byla hrazena z národních prostředků. 22 23


22

Česká republika se od roku 1997 účastnila například programů Socrates, Leonardo da Vinci a Youth for Europe (Mládeţ pro Evropu). Od roku 1998 v programech Raphael, SAVE II a SME (Small and Medium-Sized Enterprises, podpora malého a středního podnikání). V roce 2000 se účastnila programu SME 3nd (Small and Medium-Sized Enterprises), Equal Opportunities, SAVE II., Socrates II., Leonardo da Vinci II. a Youth. Od roku 2001 je dále zapojena v programech FISCALIS a Culture 2000. Od roku 2002 je členem Evropské agentury ţivotního prostředí a předpokládá účast v programech IDA II, Econtent, MAP (Multi-annual program for enterprises and enterpreneurs), Customs 2002 a Media Plus.24 Výše vstupního příspěvku Phare pro rok 1997 činila 3,3 mil. EUR. Celkový příspěvek za Českou republiku na účast ve výše zmíněných komunitárních programech činil v roce 1998 cca 9,65 mil. EUR (z toho 3,45 mil. EUR z Phare), v roce 1999 jiţ téměř 10,59 mil. EUR (z toho 3,89 mil. EUR z Phare) a v roce 2000 10,78 mil. EUR (z toho 6,87 mil. EUR z Phare) a v roce 2001 10,03 mil. EUR (z toho 6,87 mil. EUR z Phare). Na roky 2002 a 2003 bylo indikativně alokováno 12,67 mil. EUR (z toho 7,71 mil EUR z Phare) a 12,88 mil. EUR (z toho 7,46 mil. EUR z Phare). Pro kandidátské země platilo do roku 2000 (včetně) pravidlo, ţe při nevyčerpání celé částky v jednom roce se o tuto částku sníţí poplatek v roce následujícím.25 Od roku 2004, kdy se Česká republika stala členským státem, je její účast na komunitárních programech hrazena ze společného rozpočtu EU.26 V následující kapitole se budu blíţe zabývat obecným programem Solidarita a řízení migračních toků, kterého se účastní Česká republika v rámci komunitárních programů po jejím vstupu do EU.

24

Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky 26 Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky 25

23

2. Charakteristika programu Solidarita a řízení migračních toků (SMMF) Obecný program Solidarita a řízení migračních toků na období 2008 - 2013 byl vytvořený s cílem posílit prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti EU. V rámci programu byly vytvořeny tyto finanční nástroje: Evropský uprchlický fond na období 2008 - 2013 Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí na období 2007 - 2013 Fond pro vnější hranice 2007 - 2013 Evropský návratový fond na období 2008 - 2013 Program Solidarita a řízení migračních toků má především napomáhat členským státům při realizaci společné azylové a migrační politiky EU v souladu s hlavou IV. Smlouvy o zaloţení Evropského společenství, a to konkrétně při: činnostech vykonávaných při přijímání uprchlíků a přesídlenců integrovaném řízení návratů ze strany členských států činnostech týkajících se integrace příslušníků třetích zemí do společností členských států integrovaném řízení vnějších hranic EU Odpovědnost za realizaci těchto fondů v ČR nese Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. Úkolem odboru je zpracování víceletých a ročních programů jednotlivých fondů, které jsou pak předkládány ke schválení Komisi.27 Schéma postupů a toku informací v rámci obecného programu Solidarita a řízení migračních toků je uvedeno v Příloze č. 1.

27

Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky

24

2.1 Evropský uprchlický fond Evropský uprchlický fond (EUF) vznikl Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady Evropské unie č. 573/2007/ES dne 23. května 2007. Důvodem bylo postupné vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva státních příslušníků třetích zemí a k uplatňování zásady solidarity mezi členskými státy. Ctí základní práva a dodrţuje zásady vyjádřené v Listině základních práv Evropské unie a v Ţenevské úmluvě ze dne 28. července 1951 o právním postavení uprchlíků, doplněné Newyorským protokolem ze dne 31. ledna 1967. Při provádění tohoto rozhodnutí by členské státy měly v případě potřeby přihlíţet zejména k nejlepšímu zájmu dítěte v souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte. Provádění by mělo být zaloţeno na solidaritě mezi členskými státy a vyţaduje mechanismy k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijímáním uprchlíků a vysídlených osob a s následky z toho plynoucími. Zřizuje se na období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2013. Obecným cílem fondu je podpora a povzbuzení snahy členských států při přijímání uprchlíků a vysídlených osob a při nesení důsledků tohoto přijímání s ohledem na právní předpisy Společenství v těchto věcech prostřednictvím spolufinancování akcí stanovených tímto rozhodnutím. K podporovaným operačním cílům patří: Operační cíl 1: podmínky přijímání ţadatelů o udělení mezinárodní ochrany Operační cíl 2: integrace azylantů Operační cíl 3: přesídlení28 Způsobilé akce v členských státech: 1. podmínky přijímání a azylové řízení (např. ubytovací infrastruktura nebo sluţby, struktury a školení k zajištění přístupu k azylovému řízení pro ţadatele o azyl, materiální pomoc, lékařská nebo psychologická péče, sociální pomoc, informace nebo 28

Zdroj: http//www.mvcr.cz/clanek/evropsky-uprchlicky-fond.aspx. [cit. 06. 09. 2011].

25

pomoc se správními nebo soudními postupy, informace o poradenství ohledně moţného výsledku azylového řízení, právní a jazyková pomoc, vzdělání, jazykovou přípravu a další iniciativy v souladu s postavením dotyčné osoby, poskytování podpůrných sluţeb, jako jsou např. překlady, školení vedoucí ke zlepšení podmínek přijímání a účinnosti a kvality azylového řízení a další) 2. integrace azylantů (poradenství a pomoc v oblastech ubytování, prostředky na ţivobytí, zapojení do trhu práce, lékařská, psychologická a sociální péče, akce umoţňující těmto osobám přizpůsobit se společnosti členského státu ve společenském a kulturním smyslu, akce na podporu trvalé a udrţitelné účasti v občanském a kulturním ţivotě, opatření zaměřená na vzdělávání, odborné vzdělávání, uznání kvalifikace a diplomů, podpora soběstačnosti azylantů, podpora získávání dovedností včetně jazykové přípravy, podpora rovného přístupu a rovných výsledků při jednání těchto osob s veřejnými institucemi) 3. posílení schopnosti členských států rozvíjet, monitorovat a hodnotit své azylové politiky (akce podporující shromaţďování, zpracování, vyuţívání a šíření informací o zemi původu, včetně překladu, akce posilující schopnost shromaţďovat, analyzovat a šířit statistiky o azylovém řízení, přijímání, integraci a o osobách poţívajících mezinárodní ochranu, akce posilující schopnost posuzovat ţádosti o azyl, včetně opravných prostředků, akce přispívající k hodnocení azylové politiky) 4. znovuusídlení státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti, kteří jsou nebo byli znovuusídleni v členském státě (akce na vytvoření a rozvoj programu na znovuusídlení, akce na posuzování moţných případů znovuusídlení, lékařské vyšetření a lékařská péče před odjezdem, hmotné zabezpečení před odjezdem, informační opatření před odjezdem, cestovní opatření, poskytování informací a pomoci bezprostředně po příjezdu, včetně tlumočnických sluţeb) 5. přesun osob z členského státu, který jim poskytl mezinárodní ochranu, do jiného členského státu (informační opatření před odjezdem, cestovní opatření, informace a pomoc bezprostředně po příjezdu) Akce musí zohledňovat otázky související: s pohlavím,

26

s nejlepším zájmem dítěte, se zvláštní situací zranitelných osob (děti, nezletilé osoby bez doprovodu, zdravotně postiţené osoby, starší osoby, těhotné ţeny, rodiče samoţivitelé s nezletilými dětmi, oběti mučení nebo znásilnění nebo jiných forem hrubého psychického, fyzického nebo sexuálního násilí či zneuţívání, oběti obchodování s lidmi a osoby vyţadující pohotovostní péči a základní léčbu chorob). Fond podporuje jen akce týkající se takového ubytování osob, které je odděleno od prostor a středisek určených výhradně pro osoby, jimţ byl odepřen vstup, nebo pro osoby, které byly zadrţeny po nedovoleném překročení vnější hranice nebo v blízkosti vnější hranice s úmyslem nedovoleně vstoupit na území členského státu. Cílové skupiny: 1. státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, které mají právní postavení vymezené Ţenevskou úmluvou a kterým je povoleno pobývat jako uprchlík v některém z členských států 2. státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, kteří poţívají některou z forem podpůrné ochrany ve smyslu směrnice 2004/83/ES 3. státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, kteří poţádali o některou z forem ochrany 4. státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, kteří poţívají dočasné ochrany ve smyslu směrnice 2001/55/ES 5. státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, kteří jsou nebo byli znovuusídleni v členském státě29 Příjemcem veřejné finanční podpory z tohoto fondu jsou orgány veřejné správy, vzdělávací a výzkumné instituce, školicí střediska, sociální partneři, vládní agentury, mezinárodní organizace, případně nevládní organizace, jejichţ projekty jsou neziskové.30

29 30

Zdroj: Rozhodnutí Evropského parlament a Rady č. 573/2007/ES Zdroj: http//www.mvcr.cz/clanek/evropsky-uprchlicky-fond.aspx. [cit. 06. 09. 2011].

27

2.2 Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí Evropský fond pro integraci státních příslušníku třetích zemí (EIF) vznikl Rozhodnutím Rady č. 2007/435/ES dne 25. července 2007. Stanoví cíle, k jejichţ dosahování fond přispívá, jeho provádění, dostupné finanční zdroje a kritéria pro přidělování těchto dostupných informací. Dále stanoví pravidla pro správu fondu včetně finančních, a monitorovací a kontrolní mechanismy, které jsou zaloţeny na sdílení odpovědnosti mezi Komisí a členskými státy. Fond je stanoven na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013. Obecným cílem fondu je podporovat členské státy ve snaze umoţnit státním příslušníkům třetích zemí splnit podmínky pobytu a usnadnit jim integraci do evropské společnosti. Operační cíle fondu: Operační cíl 1: cílené, dlouhodobé a aktivní zapojení krajů, měst a obcí do procesu integrace cizinců v ČR a iniciace a vznik regionálních projektů (Centrum na podporu integrace cizinců) Operační cíl 2: cílené řešení sociální, právní a podpory integrace cizinců se speciálními potřebami Operační cíl 3: podpora vzájemné komunikace, výměny zkušeností mezi cizinci a členy majoritní společnosti a zefektivnění poskytování informací odborné veřejnosti, úředníkům státní správy a občanům Operační cíl 4: zefektivnění vzájemné komunikace mezi státními i nestátními orgány a institucemi, které se na integraci cizinců v ČR podílejí Operační cíl 5: zlepšení hodnocení průběhu a podpory integrace cizinců v ČR a cílenější zaměření aktivit orgánů a institucí na podporu integrace cizinců Operační cíl 6: posilování mezikulturních kompetencí zaměstnanců státní správy, Operační cíl 7: poskytování asistenčních sluţeb příslušníkům třetích zemí31

31

Zdroj: http//www.mvcr.cz/clanek/evropsky-fond-pro-integraci-statnich-prislusniku-tretich-zemi.aspx. [cit.06 09.2011].

28

Způsobilé akce v členských státech: 1. rozvoj a vedení řízení o přijetí (pomoc členským státům vypracovávat a vést řízení o přijetí, zvyšovat účinnost vedení řízení o přijetí a jejich dostupnost pro státní příslušníky třetích zemí, lepší příprava státních příslušníků třetích zemí na jejich integraci do hostitelské společnosti podporováním opatření organizovaných před odjezdem do přijímací země) 2. rozvoj a provádění procesu integrace (vytvoření programů a činností zaměřených na uvedení nově příchozích státních příslušníků třetích zemí do hostitelské země, rozvoj a zlepšení kvality těchto programů a činností na místní a regionální úrovni, posílení kapacity těchto programů a činností, jestliţe jde o oslovení konkrétních skupin, např. osob závislých na osobách, dětí, seniorů, negramotných, osob se zdravotním postiţením, zvýšení pruţnosti těchto programů a činností, rozvoj programů a činností zaměřujících se na mladé příslušníky třetích zemí čelícím konkrétním sociálním a kulturním problémům kvůli své identitě, rozvoj programů a činností souvisejících s přijímáním vysoce kvalifikovaných příslušníků třetích zemí) 3. výměna informací, spolupráce, monitorování a vyhodnocování politiky v členských státech (pomoc zlepšování přístupu státních příslušníků třetích zemí k veřejnému a soukromému zboţí a sluţbám, budování udrţitelných organizačním struktur pro integraci a řízení rozmanitosti, rozvoj mezikulturního vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců poskytovatelů veřejných a soukromých sluţeb, posílení schopnosti koordinace, provádění, monitorování a vyhodnocování vnitrostátní strategie pro integraci státních příslušníků třetích zemí na různých úrovních a v různých útvarech státní správy, přispívat k vyhodnocování řízení o přijetí nebo programů a činností prostřednictvím podpory reprezentativních průzkumů mezi státními příslušníky třetích zemí, provádění programů pro shromaţďování a analýzu informací o potřebách různých kategorií státních příslušníků třetích zemí, přispívání k obousměrnému procesu jakoţto základu integračních politik, rozvíjením platforem pro konzultaci státních příslušníků třetích zemí, mezináboţenský a náboţenský dialog mezi společenstvími navzájem, vytváření ukazatele a studie pro posouzení pokroku na vnitrostátní úrovni, vytváření vysoce kvalitních monitorovacích nástrojů a programů

29

hodnocení integračních politik a opatření, pomocí informačních kampaní zvýšit míru přijetí migrace v hostitelských společnostech).32 Příjemcem veřejné finanční podpory z EIF a můţe být orgán veřejné správy, vzdělávací a výzkumné instituce, školicí střediska, sociální partneři, vládní agentury nebo nevládní organizace, jimiţ předloţený projekt musí mít neziskovou povahu.33

2.3 Fond pro vnější hranice Fond pro vnější hranice (FVH) vznikl na období 2007 – 2013 Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES dne 23. května 2007. Jeho úkolem je přispívat k zajištění jednotné a vysoce kvalitní ochrany vnějších hranic a k pruţné přeshraniční dopravě, k rozvoji společného evropského systému integrovaného řízení hranic. Obecným cílem fondu je účinná organizace kontrol vnějších hranic, účinné řízení toků osob na vnějších hranicích, zabezpečení jednotného uplatňování právních předpisů Společenství o překračování vnějších hranic příslušníky pohraniční stráţe, zlepšování řízení činností organizovaných konzulárními a jinými sluţbami členských států v třetích zemích. Operační cíle fondu: Operační cíl 1: posílení efektivity systému hraniční kontroly na mezinárodních letištích Operační cíl 2: zvýšení schopnosti hraniční stráţe vykonávat hraniční kontrolu a dohled na mezinárodních letištích uţíváním nejmodernějších technických vybavení dopravních prostředků a komunikačních technologií Operační cíl 3: zlepšení podmínek diplomatických misí s přihlédnutím na bezpečnost a vybavení Operační cíl 4: posílení fungování mezinárodních částí VIS a SIS, systému zasílání předběţných informací o cestujících v letecké dopravě a vytvoření zálohového centra

32

Zdroj: Rozhodnutí Rady č. 2007/435/ES Zdroj: http//www.mvcr.cz/clanek/evropsky-fond-pro-integraci-statnich-prislusniku-tretich-zemi.aspx. [cit. 06. 09. 2011]. 33

30

Operační cíl 5: vytvoření efektivnějšího systému hodnocení a řízení migračních toků pomocí analýzy rizik a posílení boje proti nelegální migraci Operační cíl 6: posílení úkolů týkajících se aplikace legálních nástrojů Společenství v oblasti vnějších hranic a víz a posílení kapacit a odbornosti odpovědných orgánů za řízení vnějších hranic a konzulárních úřadů34 Způsobilé akce v členských státech: 1. Fond podporuje především akce zaměřené na: a) infrastrukturu hraničních přechodů a souvisejících budov (hraniční stanice, přistávací plochy pro vrtulníky, zastřešené prostory pro vozidla nebo osoby čekající na odbavení na hraničních přechodech) b) infrastrukturu, budovy a systémy nezbytné pro ostrahu a pro ochranu proti nedovolenému překračování vnějších hranic c) operativní vybavení (snímače, dohled pomocí videokamer, přístroje na přezkoumání dokladů, detekční zařízení a přenosné nebo pevné terminály pro vyhledávání v SIS, VIS, Evropském systému archivace vyobrazení (FADO) d) dopravní prostředky pro ochranu vnějších hranic (vozidla, plavidla, vrtulníky, malá letadla) e) vybavení pro výměnu informací mezi příslušnými orgány v reálném čase f) systémy informační a komunikační technologie g) programy vysílání a výměny zaměstnanců (příslušníci pohraniční stráţe, imigrační úředníci, konzulární úředníci) h) odbornou přípravu a vzdělávání zaměstnanců příslušných orgánůvčetně jazykové přípravy i) investice do vývoje, zkoušení a zavádění nejnovějších technologií j) studie a pilotní projekty provádějící doporučení, operativní standardy a osvědčené postupy vyplývající z operativní spolupráce mezi členskými státy v oblasti ochrany hranic

34

Zdroj: http//www.mvcr.cz/clanek/financni-nastroje-eu-fond-pro-vnejsi-hranice.aspx. [cit. 06. 09. 2011].

31

k) studie a pilotní projekty zaměřené na povzbuzení inovace, usnadnění výměny zkušeností a osvědčených postupů a zvyšování kvality řízení činnosti organizovaných konzulárními a jinými sluţbami 2. Fond nepodporuje akce týkající se dočasných vnějších hranic, pokud tyto akce vyţadují strukturální investice neslučitelné s cílem zrušení kontrol osob na těchto hranicích. Zvláštní reţim průjezdu: 1. Fond poskytne podporu na ušlé poplatky z průjezdních víz a na krytí dodatečných nákladů vynaloţených na zavedení reţimu dokladu k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladu k usnadnění průjezdu po ţeleznici (FRTD) v souladu s nařízením Rady (ES) č. 693/2003 a nařízením Rady (ES) č. 694/2003. 2. Dodatečné náklady jsou náklady, které přímo vyplývají z konkrétních potřeb při provádění operací v rámci zvláštního reţimu průjezdu a které nevznikají v důsledku udělování průjezdních či jiných víz. Lze financovat tyto dodatečné náklady: a) investice do infrastruktury b) odborná příprava zaměstnanců provádějících zvláštní reţim průjezdu c) další provozní náklady včetně platů zaměstnanců konkrétně provádějících zvláštní reţim průjezdu 3. Ušlé poplatky se vypočítávají na základě výše poplatků za průjezdní víza stanovených v příloze 12 Společné konzulární instrukce o vízech, ve finančním rámci podle čl. 14 odst. 9.35 Příjemcem veřejné podpory mohou být útvary Policie ČR, konzulární úseky v zastupitelských úřadech, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Holešově.36

35 36

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES Zdroj: http//www.mvcr.cz/clanek/financni-nastroje-eu-fond-pro-vnejsi-hranice.aspx. [cit. 06. 09. 2011].

32

2.4 Evropský návratový fond Evropský návratový fond (ENF) byl zřízen na období 2008 – 2013 Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 575/2007/ES dne 23. května 2007. Obecným cílem fondu je podpora úsilí členských států o zlepšení řízení návratů ve všech aspektech pomocí uţití koncepce integrovaného řízení a zabezpečování společných akcí nebo vnitrostátních akcí v rámci zásady solidarity. Operační cíle fondu: Operační cíl 1: zajištění pokračování činnosti programu dobrovolných návratů a posílení informovanosti o sluţbách v jeho rámci poskytovaných u cílové skupiny, odborné i laické veřejnosti Operační cíl 2: zajištění udrţitelnosti realizovaných návratů a motivace pro volbu dobrovolného návratu mezi cílovou skupinou Operační cíl 3: zvýšení efektivnosti jiţ existujících programů dobrovolného návratu, podpora pracovníků podílejících se na realizaci dobrovolných návratů, sběr „best practices“ a podpora mezinárodní spolupráce při realizaci dobrovolných návratů Operační cíl 4: zvýšení efektivnosti jiţ existujícího programu pro nucené návraty, podpora zaměstnanců podílejících se na těchto programech, sběr osvědčených postupů a podpora mezinárodní spolupráce v oblasti nucených návratů37 Způsobilé akce v členských státech: 1. Podporu z fondu mohou dostat akce s cílem: a) zavedení či zlepšení účinné, stabilní a trvající operativní spolupráce orgánů členských států s konzulárními a imigračními úřady třetích zemí za účelem získání cestovních dokladů pro návrat státních příslušníků třetích zemí a zajištění rychlého a úspěšného vyhoštění b) podporování způsobů a moţností poskytování informací o navracení co nejdříve během azylového a imigračního řízení a způsobů a moţností individuální stimulace státních příslušníků třetích zemí k vyuţití dobrovolného návratu 37

Zdroj: http//www.mvcr.cz/clanek/evropsky-navratovy-fond.aspx. [cit. 06. 09. 2011].

33

c) usnadňování dobrovolných návratů státních příslušníků třetích zemí d) rozvíjení forem spolupráce na úrovni celostátních, regionálních, místních, městských i jiných orgánů veřejné moci e) zjednodušení a provádění nucených návratů státních příslušníků třetích zemí 2. Podporu z fondu mohou obdrţet akce s cílem: a) spolupráce v oblasti získávání a poskytování informací o zemi původu, předchozího pobytu či průjezdu osob, které mohou být navráceny b) spolupráce na rozvoji účinné, stabilní a trvající operativní spolupráce orgánů členských států s konzulárními úřady a imigračními sluţbami třetích zemí c) tvorby společných integrovaných návratových plánů a jejich provádění d) studie zaměření na současnou situaci a moţnosti, jak rozšířit správní spolupráci mezi členskými státy v oblasti navracení, jakoţ i studie zaměřené na úlohu, která by v této souvislosti měla příslušet mezinárodním a nadvládním organizacím e) výměny informací a osvědčených postupů, podpory a poradenství při řešení navracení obzvláště zranitelných skupin f) organizování seminářů pro pracovníky z praxe na téma osvědčené postupy se zaměřením na konkrétní třetí země nebo regiony g) společných opatření umoţňujících přijímání zpětně přebíraných osob v zemích původu, předchozího pobytu nebo průjezdu h) společné přípravy akcí s cílem zajistit udrţitelnost návratu osob do země původu či předchozího pobytu 3. Podporu z fondu mohou získat akce s cílem: a) zvyšování schopnosti příslušných orgánů přijímat co nejrychleji vysoce kvalitní rozhodnutí o navracení b) zvyšování schopnosti příslušných správních orgánů rychle uplatňovat nebo vykonávat rozhodnutí o vyhoštění při plném respektování lidské důstojnosti a v souladu s příslušnými evropskými bezpečnostními normami

34

c) zvyšování schopnosti justičních orgánů rychleji rozhodovat o odvoláních proti rozhodnutím o navracení d) organizování seminářů a společného vzdělávaní pro pracovníky příslušných správních, donucovacích a justičních orgánů na všech úrovních na téma právních a praktických aspektů návratových operací e) zvyšování schopnosti příslušných správních orgánů účinně provádět společná opatření v oblasti vzájemného uznávání a společných návratových operací, včetně doporučení, operativních standardů a osvědčených postupů stanovených agenturou v oblasti navracení (IOM – Pratur, Praha 7, Čechova 23)38 Cílové skupiny: Příslušník třetí země 1. jehoţ ţádost o mezinárodní ochranu v členském státě dosud nebyla pravomocně zamítnuta, a který se můţe rozhodnout vyuţít moţnosti dobrovolného návratu, 2. který pouţívá mezinárodní ochrany ve smyslu směrnice 2004/83/ES nebo dočasné ochrany dle směrnice 2001/55/ES v členském státě jenţ se rozhodne vyuţít moţnosti dobrovolného návratu, pokud nezískal novou státní příslušnost a neopustil území tohoto členského státu 3. který nesplňuje podmínky pro vstup a pobyt a v souladu s povinností opustit území členského státu vyuţije dobrovolného návratu 4. který nesplňuje podmínky pro vstup a pobyt v členském státě Státním příslušníkem třetí země se rozumí osoba, která není občanem EU. Příjemcem veřejné finanční podpory z ENF je orgán veřejné správy, vzdělávací a výzkumné instituce, školicí střediska, sociální partneři, vládní agentury nebo nevládní organizace, jejichţ projekt má neziskovou povahu.39

38 39

Zdroj: Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 575/2007/ES Zdroj: http//www.mvcr.cz/clanek/evropsky-navratovy-fond.aspx. [cit. 06. 09. 2011].

35

2.5 Společná ustanovení Pro všechny čtyři fondy platí tato ustanovení: Zásady pomoci (doplňkovost, soudrţnost a soulad programování, subsidiární a proporcionální působení, metody plnění rozpočtu, partnerství) Finanční rámec (celkové finanční zdroje, roční rozdělení zdrojů na způsobilé akce v členských státech, struktura financování, technická pomoc z podnětu Komise, technická pomoc z podnětu členských států) Programování (přijetí strategických pokynů, příprava a schvalování národních víceletých programů, přepracování víceletých programů, roční programy, zvláštní ustanovení o mimořádných opatřeních, přezkum víceletého programu v polovině období) Řídící a kontrolní systémy (provádění, obecné zásady řídících a kontrolních systémů, určení orgánů, Odpovědný orgán, úkoly Odpovědného orgánu, přenesení úkolů Odpovědným orgánem, Certifikační orgán, Auditní orgán) Povinnosti a kontroly (povinnosti členských států, řídící a kontrolní systémy, povinnosti Komise, spolupráce s auditními orgány členských států) Finanční řízení (způsobilost

- prohlášení o výdajích, úplnost platby konečným

příjemcům, pouţívání eura, závazky, platby – předběţné platby, platba zůstatku, zadrţení plateb, pozastavení plateb, uchování dokladů) Finanční opravy (finanční opravy prováděné členskými státy) účetní audit a finanční opravy prováděné Komisí, kritéria pro opravy, vrácení platby, povinnosti členských států) Monitorování, hodnocení a zprávy (monitorování a hodnocení, povinnosti podávat zprávy, závěrečná zpráva) Závěrečná ustanovení (výbor, přezkum, vstup v platnost a pouţitelnost, přechodná ustanovení, zrušení)40

40

Zdroj: Úřední věstník Evropské unie L 144

36

2.6 Proces žádosti o finanční podporu z fondů Přidělení finanční podpory je podmíněno zpracováním a předloţením projektové ţádosti, která musí splňovat níţe zmíněná kritéria. Projektová žádost Zpracovává se do jednotného formuláře „Projektová ţádost“ (viz. Příloha č. 2) Dělí se do tří částí: 1. část - informace o ţadateli: identifikační údaje ţadatele, dosavadní činnost, zkušenosti s vedením projektů 2. část - popis projektu. Je třeba dodrţovat stanovený počet slov. Musí být jasně a srozumitelně definován hlavní cíl projektu, tj. čeho chce ţadatel dosáhnout, co je smyslem a účelem projektu. Na toto je kladen největší důraz. Dále je pak potřeba podrobněji popsat dílčí cíle, jejichţ naplánováním se uskuteční dosaţení hlavního cíle projektu. Důleţité je zajistit konzistenci informací o aktivitách projektu s harmonogramem, monitorovacími ukazateli a rozpočtem projektu. Monitorovací ukazatele je potřeba stanovit tak, aby je bylo moţné v reálném čase41 splnit. Celý projekt bude hodnocen dle naplňování monitorovacích ukazatelů v průběhu realizace i po ukončení projektu. Nebudou-li monitorovací ukazatele po ukončení projektu naplněny z jiných neţ objektivních důvodů, můţe dojít k poměrnému krácení uznatelných výdajů. 3. část - případní partneři projektu Projektová ţádost obsahuje také rozpočet projektu. Je nutné vyplnit všechny listy rozpočtu (rozpočet projektu, souhrnný přehled a komentář k rozpočtu projektu). Povinností ţadatele je předloţit Odpovědnému orgánu jeden originál ţádosti v papírové podobě a také předloţení ţádosti včetně všech příloh v elektronické podobě na datovém nosiči. Ten musí být uzavřen proti dalšímu zapisování. Kaţdá stránka je očíslovaná a papírová podoba musí mít kaţdou stránku parafovanou odpovědnou osobou. Pokud nebudou splněny všechny tyto podmínky, je ţádost vyřazena z výběrového procesu.

41

Reálným časem se rozumí období vymezené pro realizaci ročního programu.

37

Ţádost musí být doručena poštou nebo osobně na adresu: Ministerstvo vnitra ČR Odbor azylové a migrační politiky P. O. BOX 21/OAM 170 34 Praha 7 Ţadatel je povinen na obálku uvést: „Projekt FVH – 2012 – NEOTVÍRAT“ Název a adresu ţadatele Ţádosti nelze odesílat jinými způsoby neţ výše uvedenými. Návrhy se musí podat do data uvedeného ve výzvě. Rozhodné je datum na poštovním razítku. Podmínky získání finanční podpory z fondu Pro získání podpory je třeba splňovat tyto podmínky: ţadatel musí předloţit Odpovědnému orgánu v termínu stanoveném výzvou k předkládání projektových ţádostí vyplněnou projektovou ţádost spolu se všemi povinnými přílohami projektová ţádost musí splnit formální náleţitosti, aby mohla být předloţena k hodnocení výběrové komise výběrová komise musí projekt doporučit k realizaci musí být vydán právní akt o poskytnutí podpory mezi ţadatelem a Odpovědným orgánem Žadatel Ţadatelem o finanční podporu můţe být orgán veřejné správy (národní, regionální nebo místní, s centrální nebo přenesenou působností), vládní agentury a mezivládní organizace, nevládní organizace (nezisková organizace, občanské sdruţení, zájmové sdruţení, nadace, církevní organizace), školicí střediska, vzdělávací, vědecká a výzkumná instituce. Ţadatel můţe mít i svého partnera. Údaje o něm jsou součástí projektové ţádosti.

38

Partner žadatele Mezi příjemcem podpory a jeho partnerem musí být uzavřena Smlouva o partnerství. V ní je daný úkol partnera a zodpovědnost za plnění úkolů vyplývajících z projektu, pak také metodika společného řízení projektu, organizace práce, finanční ustanovení, způsob monitorování realizace projektu a společné hodnocení výsledků projektu. Příjemce podpory tuto smlouvu předloţí Odpovědnému orgánu nejpozději do dvou měsíců od podpisu právního aktu o poskytnutí finanční podpory. Partnerem projektu se můţe stát jakákoli právnická osoba, která na projektu spolupracuje s konečným příjemcem. Na projekt poskytuje zdroje a přes konečného příjemce získává část příspěvku Společenství. Partner musí mít sídlo v ČR a musí být řádně zaregistrován.42 Pokud mají partneři projektu sídlo ve třetích zemích a jsou zde i zapsáni, mohou se projektu zúčastnit nevýdělečně. Pak jsou vzniklé náklady nezpůsobilé. Pravidla pro způsobilost výdajů Způsobilé výdaje spadají do působnosti fondu a jeho cílů, musí se pouţít pro vykonávání činností projektu, musí být součástí ročních a víceletých programů, které jsou schváleny Komisí, a musí být přiměřené. Dále musí splňovat zásady řádného finančního řízení (ekonomická výhodnost, efektivita nákladů) a musí být vynaloţeny příjemcem nebo partnery příslušného projektu (sídlo v členském státě, zápis v obchodním rejstříku v členském státě). Rozpočet projektu – způsobilost nákladů Rozpočet je součástí projektové ţádosti. Je mu třeba věnovat velkou pozornost, neboť je velmi důleţitou částí ţádosti. Při jeho plánování je nezbytné co nejpřesněji dodrţovat pravidla způsobilosti nákladů, které jsou uvedeny v Prováděcích pravidlech vydaných Komisí. Rozpočet je zapisován do formuláře „Rozpočet projektu“

42

Neplatí na mezinárodní vládní organizace.

39

Tabulka č. 1: Stručný přehled členění výdajů a příjmů projektů VÝDAJE + přímé náklady + nepřímé náklady (pevné procento z přímých nákladů) uvedené v dohodě o grantu)

PŘÍJMY + příspěvek Společenství (definovaný jako nejniţší ze tří částek uvedených v článku 12 tohoto rozhodnutí) + příspěvek od konečného příjemce a partnerů podílejících se na projektu

+ náklady účelově vázaných příjmů (pokud je relevantní)

+ příspěvek od třetích stran

= ZPŮSOBILÉ NÁKLADY CELKEM

+ příjmy z daného projektu = PŘÍJMY CELKEM

Zdroj: Příloha č. 11 Rozhodnutí Komise ze dne 05/III/2008 Zásada neziskovosti Je jednou z hlavních zásad způsobilosti nákladů. Pokud zdroje příjmů na konci realizace projektu přesáhnou výdaje, dojde ke sníţení příspěvku. Všechny zdroje příjmů musí být řádně evidovány v účetnictví konečného příjemce a musí být zjistitelné a ověřitelné. Období způsobilosti Pro konečného příjemce začíná způsobilost výdajů první den po vydání právního aktu. Konec je stanoven na 31. prosince roku, kdy dojde k dokončení projektu. Způsobilé náklady Rozlišujeme náklady přímé a nepřímé. Přímé náklady: Personální (osoby, které mají klíčovou a přímou roli – vedoucí projektu a zaměstnanci operativně se podílející na projektu. Mzdy, výdaje na sociální zabezpečení a další zákonné náklady). a) Přímé způsobilé náklady pro zaměstnance veřejnoprávních orgánů, kteří jsou zodpovědní za provádění projektu pouze za předpokladu, kdy v rámci projektu dochází ke zlepšení spolupráce mezi členskými státy, kdy projekt obsahuje sdílení úkolů a odpovědností a jde o prospěch více jak jednoho členského státu.

40

b) Na dopravu a pobyt (jedná se o přímé náklady na zaměstnance konečného příjemce). Cestovné je způsobilé pouze na základě skutečných nákladů. Sazby se stanovují podle nejvýhodnějšího způsobu veřejné dopravy. Cesta letadlem se ve většině případů povoluje při cestách delších neţ 800 km (tam a zpět) nebo pokud to vyţaduje zeměpisná poloha. Náklady na pobyt jsou způsobilé na základě skutečných nákladů, případně dle denních náhrad. Náhrady se pak poskytují za místní dopravu (i taxisluţbu), ubytování, stravu, místní telefonní hovory, drobné výdaje. c) Vybavení (patří sem pouze vybavení nezbytně nutné k provádění projektu a musí splňovat platné normy a standardy a technické vlastnosti). Do způsobilých nákladů spadá také pronájem a leasing, musí se však řídit pravidly vytvořenými v členském státě, vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi, a také podmínkami doby pronájmu či leasingu po dobu trvání projektu. S vnitrostátními pravidly musí být v souladu také nákup vybavení (systémy, provozní zařízení, dopravní prostředky). Ke spolufinancování jsou způsobilé na základě plné nebo částečné pořizovací ceny, pakliţe přímo souvisí s projektem, pokud se konají v souladu s vnitrostátními pravidly pro zadávání veřejných zakázek v členském státě a jsou u vybavení splněny pouţitelné normy a technické vlastnosti potřebné pro projekt. Vybavení by se mělo pouţívat i po ukončení projektu (informační a komunikační technologie – 3 a více let, provozní zařízení a dopravní prostředky – 5 a více let, helikoptéry, plavidla, letadla – 10 let). d) Nemovitosti Nemovitosti nezbytné k realizaci projektu musí mít technické vlastnosti, které odpovídají platným normám a standardům. Náklady na renovaci jsou způsobilé na základě odpisu nebo na základě plných nebo částečných nákladů. Spolufinancovat lze i pronájem nemovitostí, pokud je vazba mezi pronájmem a cílem příslušného projektu. e) Pomocné materiály, zásoby a obecné sluţby Náklady lze povaţovat za způsobilé, pokud se dají zjistit a jsou nezbytné pro realizaci projektu. f) Subdodavatelské smlouvy Subdodavatelská činnost je omezena, neboť koneční příjemci by měli být schopni sami vykonávat činnosti spojené s projektem. Subdodavatelská činnost proto nesmí

41

přesáhnout 40% celkových přímých způsobilých nákladů na projekt. Subdodavatelé se pak zavazují, ţe všem kontrolním orgánům a Auditnímu orgánu předloţí veškeré informace týkající se subdodavatelských činností. g) Náklady vyplývající přímo z poţadavků vztahujících se k spolufinancování EU (náklady na publicitu, transparentnost, hodnocení projektu, externí audit, bankovní záruky, překladatelskou činnost, atd.). h) Honoráře odborníků (za právní poradenství, notářské poplatky a na technické a finanční odborníky splňují podmínky způsobilosti). Nepřímé náklady Obecně sem spadají náklady, u kterých není moţnost označení, ţe jsou přímo spojené s projektem. Např. náklady na zaměstnance s podpůrnou úlohou (generální ředitel, účetní, podpůrný personál pro zadávání zakázek, pracovníci personálního oddělení, oddělení informačních technologií, administrativní asistenti, recepční, aj) nebo náklady na běţné administrativní vybavení (tiskárna, notebook, fax, kopírka, telefon, apod.) nebo náklady na nákup, výstavbu, renovaci či pronájem kancelářských prostor pro kaţdodenní činnosti příjemce. Dále sem patří také úklid kancelářských prostor, inţenýrské sítě, pojištění, školení zaměstnanců, náklady na získávání nových zaměstnanců aj. Nezpůsobilé náklady Mezi nezpůsobilé náklady patří např. výdaje na DPH, pokud ovšem příjemce prokáţe, ţe DPH nedostane zpět, výnosy z kapitálu, dluhy a poplatky za dluhové sluţby, debetní úroky, provize za směnu peněz a kurzové ztráty, rezervy na ztrátu či případné budoucí závazky, dluţné úroky, pochybné závazky, pokuty, peněţní sankce, náklady na soudní spory a nepřiměřené či neuváţené výdaje, nákup pozemků. Obecné zásady sestavování rozpočtu Při jeho sestavování je třeba dbát, aby byl co nejpodrobnější a sestavený podle skutečných cen na trhu, obsahoval dostatečné mnoţství poloţek, které je potřebné k dosaţení cílů projektu, byl jasný a bylo v něm počítáno i s moţnými změnami cen a obsahoval pouze oprávněné výdaje v souladu s platnými předpisy EU.

42

Hodnocení žádosti Hodnocení probíhá na dvou úrovních. Nejprve dojde k hodnocení ţádosti z formálně administrativního hlediska. Pokud jsou splněna všechna kritéria, je ţádost předána výběrové komisi ke kvalitativnímu hodnocení. a) Formálně administrativní hodnocení Hodnocením

jsou

pověřeni

pracovníci

Odpovědného

orgánu

pomocí

standardizovaného formuláře „Protokol o posouzení formálních poţadavků“. Pakliţe jsou zjištěny nedostatky, můţe dojít k výzvě ţadatele k doplnění ve stanovené lhůtě, kterou určí Odpovědný orgán. Při neúplné ţádosti nebo ţádosti, která nebyla doplněna ve stanovené lhůtě, nedojde k předání do dalšího hodnocení. b) Kvalitativní hodnocení V této fázi je ţádost hodnocena výběrovou komisí, která je sloţena z odborníků na danou problematiku. Ţádost je komisí hodnocena formulářem „Hodnotící formulář výběrové komise“. Ten je pak rozdělen na několik částí: relevance a kvalita projektu: hodnoceno nakolik je daný projekt potřebný pro ČR, zda je proveditelný, celkový dopad projektu i to, jak výrazně bude viditelná finanční podpora z fondů efektivnost nákladů: porovnání celkové finanční hodnoty projektu s kvalitou a kvantitou. Hodnotí se také udrţitelnost projektu – předpokládaná doba udrţitelnosti je 5 let schopnost a zkušenost ţadatele s realizací obdobných projektů doplňkovost s dalšími akcemi financovanými ze zdrojů Společenství: hodnotí se akce, které jiţ proběhly, ale i ty, které se plánují do blízké budoucnosti projekt je buď doporučen, nebo doporučen s podmínkou, nebo nedoporučen. Jestliţe je projekt doporučen s podmínkou, musí výběrová komise podmínky uvést. Ţadatel by je měl pak splnit ve stanoveném termínu Výběrová komise hodnotí projekt udělením bodů. Doporučen můţe být pouze projekt s alespoň minimální hodnotou bodů (viz. Tabulka č. 2).

43

Tabulka č. 2: Hodnotící kritéria pro doporučení realizace projektu

Relevace a kvalita projektu Efektivnost nákladů Dopad na cílovou skupinu Schopnosti a zkušenosti organizace s realizací podobných projektů Celkem

Maximální počet bodů: 50

Minimální počet bodů: 30

25 15

15 9

10

6

100

60

Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky Projekt je výběrovou komisí hodnocen body a písemným souhrnem. Komise hodnotí dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, znalostí, zkušeností a informací. Ve chvíli, kdy je hodnocení dokončeno, zasílá se ţadatelům písemné vyrozumění, zda jim bude finanční podpora udělena, nebo neudělena, nebo udělena s podmínkou. Pokud ţadatel souhlasí s podmínkami, upravenou ţádost předloţí ve stanoveném termínu. Ţadatelé, kteří podporu získali, jsou vyzváni k podepsání právního aktu o poskytnutí podpory. Úspěšní ţadatelé (po podpisu právního aktu jiţ příjemci), názvy projektů a výše finanční podpory jsou zveřejňováni na webových stránkách Ministerstva vnitra (www.mvcr.cz), aby došlo k zachování transparentnosti získávání finanční podpory. Proti rozhodnutí výběrové komise se nelze odvolat. Finanční podporu u fondů „Solidarity“ nelze vymáhat právní cestou. Financování projektu EU z fondů přispívá maximálně 75% z celkově uznatelných zdrojů. Zbylých 25% si příjemce musí opatřit sám. Jestliţe dojde k přiznání podpory z jednotlivých fondů, nesmí být pak takový projekt spolufinancován z jiných zdrojů Společenství. Právní akt obsahuje maximální částku podpory v Kč, která nelze navýšit. Jestliţe i tak dojde k navýšení výdajů, musí si je příjemce hradit sám a je povinen toto navýšení konzultovat s Odpovědným orgánem.

44

Finanční prostředky se příjemcům poskytují podle zákona č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Nákup majetku a služeb Účetní doklady, kupní smlouvy, výkazy práce a jiné dokumenty, které souvisí s projektem, musí

být

evidovány v samostatném

šanonu

a

být

opatřeny evidenčním

číslem

charakterizujícím daný projekt. Majetek se smí pořizovat pouze v souladu s příslušnými Rozhodnutími orgánů EU. Dlouhodobý majetek se vede v evidenci nakoupeného majetku a je na něm znak EU (zpravidla se jedná o nálepku s vlajkou EU). Znakem bývá opatřen i spotřební materiál dlouhodobějšího charakteru. Pokud to u něj není moţné, je třeba umístit do místnosti, kde se materiál nachází, ceduli s nápisem oznamujícím, ţe je daný materiál pořízen/spolufinancován z prostředků z daného fondu. V evidenci zakoupeného majetku je třeba mít: datum nákupu, nákupní cenu v Kč/ks, umístění, datum vyřazení, důvod vyřazení. Jestliţe jde o majetek, který je půjčován, musí se vést v evidenci výpůjček. Jakým způsobem bude příjemce evidenci provádět, je na jeho uváţení. Evidence však musí být jasná, přehledná a musí z ní být patrno, kde se majetek vyskytuje. Majetek, který je pořízen na realizaci projektu, nesmí být půjčován jiným právnickým nebo fyzickým osobám. Výjimku tvoří případy, kdy je to nutné ke splnění cílů projektu a je to uvedeno v ţádosti. Nákup sluţeb: Jedná – li se o nákup sluţeb (např. tlumočnické, překladatelské), je třeba i k tomuto vést evidenci. Uchovány musí být např. kopie překládaných a přeloţených textů, výkazy práce tlumočníků, atd. V evidenci je potřeba uchovávat také účetní doklady. Monitoring a kontrola projektu Odpovědný orgán uskuteční v průběhu projektu a po jeho ukončení monitoring a kontrolu. Ovšem další nezávislé kontroly můţe provést Auditní nebo Certifikační orgán. Monitoring

45

projektu se provádí minimálně jednou v průběhu trvání projektu. Cílem je zjištění, zda dochází k plnění cílů projektu, k propagaci fondu, označení zakoupeného majetku, atd. Tyto monitorovací kontroly jsou vţdy předem nahlášeny a domluveny s vedoucím projektu. Po ukončení kontroly je sepsána zpráva o monitoringu, která je předloţena příjemci. Jestliţe jsou zjištěny nějaké nedostatky, je příjemce vyzván, aby došlo k jejich okamţité nápravě. Veřejnoprávní finanční kontrola Kontrola je buď průběţná – probíhá v průběhu projektu, nebo následná – po ukončení projektu. Kontrolují se účetní doklady, evidence majetku a existence majetku uvedeného v evidenci. Po ukončení kontroly je sepsán protokol o provedení veřejnoprávní kontroly, který si převezme zástupce příjemce. Průběžná monitorovací zpráva Odpovědný orgán dostává od příjemce informace o průběhu realizace projektu formou dvou monitorovacích zpráv. Ta musí obsahovat prohlášení o výdajích. Přesné termíny pro zasílání monitorovacích zpráv se stanovují v právních aktech. Monitorovací zpráva je předkládána v tištěné i elektronické podobě na jednotném formuláři „Monitorovací zpráva“. Jsou – li zjištěny nedostatky při realizaci projektu, je příjemce o nich vyrozuměn a vyzván k vysvětlení nebo k nápravě. Závěrečná monitorovací zpráva Jde o konečnou monitorovací zprávu, která je vypracována na stejném principu jako monitorovací zpráva v průběhu realizace projektu. Navíc však obsahuje konečný celkový finanční přehled, jak a na co byly finanční prostředky ve skutečnosti pouţity a zda došlo k naplnění stanovených cílů. Tato zpráva musí být zaslána Odpovědnému orgánu nejpozději do 20 dnů po ukončení projektu. Formulář závěrečné monitorovací zprávy je uveden v Příloze č. 3. Rozdíly v projektových žádostech fondů Pro ENF, EUF a EIF platí výše zmíněná projektová ţádost. V případě FVH je několik rozdílů. Např. ţadatelem smí být z bezpečnostních důvodů pouze ústřední orgány státní správy a organizační sloţky státu. Rozdíl je také v hodnocení projektové ţádosti. U té se nehodnotí dopad na cílovou skupinu, ale doplňkovost s ostatními akcemi financovanými EU.43

43

Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky – příručka pro ţadatele o finanční podporu

46

2.6.1 Publicita projektu Publicita je konečnými příjemci pouţívána hlavně na propagaci cílů a výsledků projektu. Prezentace zahrnuje: umístění znaku EU a informace o spolufinancování z fondu => „Projekt je spolufinancován Evropskou unií z (název fondu)“ nebo „Projekt je spolufinancován obecným programem Solidarita a řízení migračních toků“ nebo „Tento projekt je spolufinancován z prostředků (název fondu)“ na všech materiálech, které vytvořil konečný příjemce pro účely realizace projektu informování všech zainteresovaných subjektů o spolufinancování z fondu umístění znaku EU a informace o spolufinancování z fondu => „Projekt je spolufinancován Evropskou unií z (název fondu)“ nebo „Projekt je spolufinancován obecným programem Solidarita a řízení migračních toků“ nebo „Tento projekt je spolufinancován z prostředků (název fondu)“ na všech materiálech, které mají informovat veřejnost umístění znaku EU a informace o spolufinancování z fondu => „Projekt je spolufinancován Evropskou unií z (název fondu)“ nebo „Projekt je spolufinancován obecným programem Solidarita a řízení migračních toků“ nebo „Tento projekt je spolufinancován z prostředků (název fondu)“ v prostorách sídla konečného příjemce v případě konferencí nebo seminářů informování účastníků o spolufinancování umístění trvalé tabule Po skončení realizace projektu, nejpozději však do třech měsíců konečný příjemce vyvěsí velkoplošný reklamní panel v místě, kde byl projekt realizován, a jsou splněny tyto podmínky: celkový příspěvek z fondu přesahuje 100 000 EUR daná operace sestává z nákupu hmotného předmětu nebo z financování infrastruktury nebo stavebních projektů Na panelu bude název projektu, znak Evropské unie dle norem a informace o spolufinancování. Toto zabírá minimálně 25% plochy tabule, přičemţ její minimální rozměr je 20 x 30 cm. Tabule se nechává na místě po dobu udrţitelnosti projektu (min. 5 let).

47

Tabulka č. 3: Oficiální názvy fondů obecného programu Solidarita a řízení migračních toků Zkratka Název EIF

EUF ENF FVH

Anglický překlad

Anglická zkratka Fund for the EIF of third-country

Evropský fond pro integraci European státních příslušníků třetích zemí Integration nationals Evropský uprchlický fond European Refugee Fund Evropský návratový fond Return Fund Fond pro vnější hranice External Borders Fund

ERF RF EBF

Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky Používání znaku a definice standardních barev Na pozadí modré oblohy je dvanáct zlatých hvězd, které na ní vytváří kruh. Ten představuje jednotu národů Evropy. Počet hvězd se nemění, je pevně daný. Číslo dvanáct znamená dokonalost a jednotu.44 Předepsané barvy: a) PANTONE REFLEX BLUE pro plochu obdélníku b) PANTONE YELLOW pro hvězdy Obrázek č. 1: Vlajka Evropské unie


44


48

2.7 Fondy realizované Policií ČR Jak bylo jiţ výše zmíněno, byl obecný program „Solidarita a řízení migračních toků“ přijat na období 2008 – 2013 s cílem posílit prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti EU a pomáhat členským státům při realizaci společné azylové a migrační politiky EU. Komise vyčlenila pro fondy spadající do tohoto programu rozličné finanční prostředky. Fond pro vnější hranice dostal přidělo na celé období celkem 1 820 mil. EUR. Z této sumy můţe Česká republika disponovat částkou 21 mil. EUR. Evropský uprchlický fond částku 628 mil. EUR. Česká republika můţe čerpat příspěvek do výše 8,6 mil. EUR. Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí 825 mil. EUR. Pro Českou republiku je stanovena částka 21,97 mil. EUR, kdy Společenství přispívá 16,75 mil. EUR. Evropský návratový fond má k dispozici celkem 676 mil. EUR a pro Českou republiku nebyl předem stanoven finanční příspěvek. V rámci tohoto fondu se příspěvky poskytují aţ na základě ţádostí jednotlivých států.45

2.7.1

Projekty realizované v rámci FVH

Projekt „Vybudování záloţního centra Cizineckého informačního systému“ Projekt byl realizován v rámci ročního programu Fondu pro vnější hranice 2007 v období 1. dubna 2009 – 31. prosince 2009. Aby mohla cizinecká policie naplnit obecný cíl fondu tj. účinné řízení toků osob na vnějších hranicích členskými státy s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany vnějších hranic na jedné straně a plynulé překračování vnějších hranic v souladu se schengenským acquis a se zásadou zacházení zaloţeného na vzájemné úctě a důstojnosti na straně druhé, bylo třeba vybudovat záloţní centrum Cizineckého informačního systému (CIS). Cílem vybudování a zprovoznění záloţního centra je zajištění plynulosti kontrolního odbavovacího procesu se zabezpečením základní bezpečnostní prověrky na mezinárodních letištích (které na toto centrum budou napojeny) i v době, ve které nebudou dostupné centrální provozní systémy nezbytné pro plnohodnotnou hraniční kontrolu. Tím bude zajištěna maximální eliminace rizika výpadku datových komunikačních kanálů a centrálních informačních systémů Policie ČR. Hlavním cílem projektu je tedy účinná organizace úkolů v oblasti ochrany vnějších hranic, jeţ zahrnuje kontroly na hranicích a ostrahu. 45

Zdroje: Ministerstvo vnitra České republiky a Ředitelství sluţby cizinecké policie

49

Celková hodnota projektu byla 14 712 000 Kč, z toho 75% tj. 11 034 000 Kč bylo z prostředků FVH a 25% tj. 3 678 000 Kč ze zdrojů ţadatele. Mezi nejvyšší pravděpodobná rizika patřilo kurzovní riziko. Jako nízké riziko byl označen nedostatek finančních prostředků, navýšení nákladů projektu, nedostatečné personální zajištění, nekvalitní realizace projektu, výběr dodavatele, zpoţdění instalace systému, nedodrţení časového harmonogramu realizace projektu a nezajištění udrţitelnosti projektu.

Veškerá zařízení a majetek nakoupený

z prostředků Fondu pro vnější hranice byl označen logem EU a logem FVH. K čerpání prostředků z Fondu pro vnější hranice byla vytvořena prezentace, která byla zveřejněna na webových stránkách Policie ČR. Na veřejných akcích pořádaných pro veřejnost vedení Policie ČR informovalo o jejích aktivitách k realizaci daného projektu. Projekt „Pořízení kamerových systémů na mezinárodní letiště“ Projekt byl realizován v rámci ročního programu Fondu pro vnější hranice 2007 v období 1. dubna 2009 – 31. prosince 2009. Cílem je zajistit optickou kontrolu (surveillance) odpovídající technikou na letišti Brno - Tuřany a letišti Pardubice v prostoru problémových míst letiště tak, aby bylo moţno zabránit nelegálnímu vstupu nebo výstupu z prostoru mezinárodního letiště mimo vyznačené vstupy. Kamerový systém monitoruje pohyb osob na místech, kde můţe být narušena nebo ohroţena bezpečnost občanských letů. Hlavním cílem je podpora při dalším postupném zavádění společného systému správy hranic, pokud jde o kontrolu osob a ostrahu vnějších hranic. Celková hodnota projektu představovala částku 1 478 000 Kč, z toho 75% tj. 1 108 500 Kč tvořil poţadovaný příspěvek z FVH a 25% tj. 369 500 Kč příspěvek ţadatele. K nejvyšším rizikům opět patřilo kurzovní riziko. K nízkým rizikům patřil stejně jako u předešlého projektu nedostatek finančních prostředků, navýšení nákladů projektu, nedostatečné personální zajištění, nekvalitní realizace projektu, výběr dodavatele, zpoţdění instalace systému, nedodrţení časového harmonogramu realizace projektu a nezajištění udrţitelnosti projektu. Všechna zařízení a majetek zakoupený z prostředků Fondu pro vnější hranice byl označen logem EU a logem FVH. K čerpání prostředků z Fondu pro vnější hranice byla vytvořena prezentace, která byla zveřejněna na webových stránkách Policie ČR. Také o tomto projektu a aktivitách s ním spojených informovalo vedení Policie ČR veřejnost. K propagaci projektu byl pořízen drobný propagační materiál vţdy s logem EU, nebo FVH (samolepky, propisovací tuţky, klíčenky, pracovní desky, tašky na dokumenty).

50

Projekt „Vybavení pro kontrolu dokladů“ Projekt byl realizován v rámci ročního programu Fondu pro vnější hranice 2008 v období 1. dubna 2009 – 31. prosince 2009. V souvislosti se zabezpečením schengenského prostoru a ochrany vnější hranice na mezinárodním letišti bylo potřeba zmodernizovat a pořídit technické vybavení pro kontrolu dokladů pouţívaných cestujícími překračující vnější hranice. Celková hodnota projektu byla 17 145 000 Kč, z toho 75% tj. 12 858 750 Kč byl příspěvek z fondu a 25% tj. 4 286 250 Kč byl příspěvek ţadatele. Jako nejvyšší riziko bylo označeno kurzovní riziko, k nízkým se opět řadil nedostatek finančních prostředků, navýšení nákladů projektu, nedostatečné personální zajištění, nekvalitní realizace projektu, výběr dodavatele, zpoţdění instalace systému, nedodrţení časového harmonogramu realizace projektu a nezajištění udrţitelnosti projektu. Veškeré zařízení a majetek zakoupený z prostředků Fondu pro vnější hranice byl označen logem EU a logem FVH. K čerpání prostředků z Fondu pro vnější hranice byla vytvořena a zveřejněna prezentace na webových stránkách Policie ČR. Na veřejných akcích pořádaných pro veřejnost, byla ze strany vedení Policie ČR a PIS Policie ČR prováděna informovanost o aktivitách Policie ČR k realizaci projektu, který je určen k zajištění ochrany vnějších hranic. Projekt „Modernizace speciálního vozidla s mobilní termovizí“46 Projekt byl součástí ročního programu Fondu pro vnější hranice 2008 a k jeho realizaci došlo v období 1. dubna 2009 – 31. prosince 2009. V rámci zajišťování ochrany hranic potřebovala sluţba cizinecké policie zmodernizovat technický prostředek k nočnímu vidění – mobilní termovizi na vozidle uţívaném na letišti Praha Ruzyně k hlídkové činnosti. Celková hodnota projektu činila 3 148 000 Kč, z toho 75% tj. 2 361 000 Kč tvořil příspěvek z fondu a 25% tj. 787 000 Kč příspěvek ţadatele. Také u toho projektu byla vytvořena rizika, která byla totoţná s riziky u předchozích projektů. Veškeré zařízení a majetek zakoupený z prostředků Fondu pro vnější hranice byl označen logem EU a logem FVH. K čerpání prostředků z Fondu pro vnější hranice byla vytvořena prezentace. Ta také byla zveřejněna na webových stránkách Policie ČR. Vedení Policie ČR informovalo na svých akcích veřejnost o aktivitách k realizaci projektu. K propagaci byl zakoupen drobný propagační materiál, včetně letáků, na kterém jsou loga EU a FVH. 46

Jedná se o technický prostředek nezbytný pro ostrahu hraničního přechodu na vzdušné hranici a pro ochranu proti nedovolenému překračování vnějších hranic

51

Projekt „Předávání údajů o cestujících leteckými dopravci Policii České republiky“ Projekt je realizován v rámci ročního programu Fondu pro vnější hranice 2010 v předpokládaném termínu 1. července 2011 – 30. června 2012. Předmětem projektu je získání připojení do telekomunikační sítě SITA. Síť SITA zprostředkovává bezpečné a standardizované předávání údajů o cestujících (API) mezi leteckými dopravci a ředitelstvím Sluţby cizinecké policie. Součástí projektu je i úprava a rozšíření stávajících policejních systémů určených ke zpracování API dat a systémů vyuţívaných při hraniční kontrole. Celková hodnota projektu je stanovena na 3 450 000 Kč, z toho 75% tj. 2 587 000 Kč je příspěvek z fondu a 25% tj. 863 000 Kč je příspěvek ţadatele. Rizika nenaplnění byla stanovena na úroveň nízká. Jde o navýšení nákladů projektu, nedostatečné personální zajištění, nekvalitní realizace projektu, výběr dodavatele, opoţdění instalace systému a nezajištění udrţitelnosti projektu. Majetek dlouhodobého charakteru a spotřební materiál dlouhodobějšího charakteru bude opatřen znakem EU a zkratkou názvu fondu – FVH. Dále budou vytvořeny letáky o moţnosti zasílat API data prostřednictvím sítě SITA. Letáky budou zasílány dotčeným leteckým dopravcům. Ve výroční zprávě Policie ČR pod názvem „Policie v číslech“, bude v případě schválení a realizace projektu uvedena částka, která byla poskytnuta z prostředků Fondu pro vnější hranice na realizaci tohoto projektu.47

2.7.2 Projekty realizované v rámci ENF Projekt „Nucené návraty I“ Projekt byl realizován v rámci ročního programu Evropského návratového fondu 2008 v období 20. července 2009 – 30. června 2010. Za toto monitorovací období Policie ČR rozhodla o navrácení 358 cizinců do země původu, kteří nesplňovali podmínky pobytu na našem území. Celkem bylo vystaveno 308 faktur v celkové hodnotě 6 220 416,12 Kč. Do své vlasti bylo navráceno 123 Vietnamců, 53 Mongolů, 49 Moldavanů, 27 Ukrajinců, 17 občanů Kyrgyzstánu, 14 Uzbeků, 12 Bělorusů, 12 Rusů, 12 Gruzínců, 5 Makedonců, 5 Číňanů, 3 Turci, 3 Tunisané, 3 občané Kazachstánu, 3 Srbové, 2 Albánci, 2 Arméni, 2 občané Nigérie, 1 občan Guinejské republiky, 1 občan Ghany, 1 občan Kosova, 1 Peruánec, 1 občan Bosny a Hercegoviny, 1 Alţířan, 1 občan USA, 1 občan Zambie, 1 občan Angoly, 1 občan Beninu a 1 občan Tanzánie. Celkem tedy bylo proplaceno ze strany Policie ČR 358 ks letenek v hodnotě 6 220 416,12 Kč pro 358 cizinců do 29 zemí původu. Původně bylo naplánováno vrátit do 47

Zdroj: Údaje zpracované na základě zjištění u Ředitelství sluţby cizinecké policie

52

země původu 212 příslušníků třetích zemí. Za monitorovací období jich však bylo navráceno 358, coţ je o 68,9 % více, neţ byl předpoklad. Jeden z cizinců spadal do skupiny zranitelných osob se zvláštními potřebami kvůli svému zdravotnímu stavu. Publicita projektu byla zajištěna vytvořením prezentace a jejím zveřejněním na intranetových stránkách Policie ČR a MV ČR Odborem azylové a migrační politiky. Realizátor projektu také nakoupil propagační materiál. Za monitorovací období bylo uhrazeno celkem 6 220 416,12 Kč na nákup letenek pro cílovou skupinu projektu. Z toho bylo 25% tj. 1 555 104,03 Kč uhrazeno ze zdrojů Policie ČR a 75% tj. 4 665 312,09 Kč z prostředků ENF. V rámci projektu ENF bylo v tomto období chybně proplaceno 6 ks faktur v celkové částce 79 424 Kč. Tyto faktury nebylo moţné do projektu zahrnout, neboť se jednalo v té době jiţ o občany EU (1 Litevec, 2 Bulhaři, 3 Rumuni). I přesto byl návrat těchto osob realizován, ale z prostředků sluţby cizinecké policie, jelikoţ nešlo tyto letenky proplatit z ENF. Projekt „Nucené návraty II“ Projekt byl realizován v rámci ročního programu Evropského návratového fondu 2009 v období 1. července 2010 – 30. června 2011. Za toto monitorovací období bylo ze strany Policie ČR rozhodnuto vyuţití finančních prostředků pro nucený návrat 243 cizinců. Do země původu bylo navráceno 88 Vietnamců, 52 Mongolů, 21 Moldavanů, 12 občanů Kyrgyzstánu, 10 Bělorusů, 10 Rusů, 6 Uzbeků, 5 Turků, 5 občanů Kosova, 4 Tádţikistánci, 3 Ukrajinci, 3 Arméni, 3 Číňané, 2 Tunisané, 2 Indové, 2 Indonésané, 2 Alţířané, 2 občané Kazachstánu, 1 Gruzinec, 1 Syřan, 1 Súdánec, 1 občan Ghany, 1 Makedonec, 1 Ekvádorec, 1 Libanonec, 1 Azerbajdţánec,1 občan Bosny a Hercegoviny, 1 Nigerijec a 1 občan Burkina Faso. Za dané období bylo proplaceno celkem 228 faktur v celkové hodnotě 3 993 563,32 Kč. Původní plán počítal s vyhoštěním 160 cizinců. Vzhledem k vyčerpaným finančním prostředkům a k cílovým destinacím se podařilo při vynaloţení minimálních finančních prostředků navrátit do země původu o 83 osob více, neţ bylo plánováno. Projekt tak byl naplněn na 151,9%. Publicita projektu byla zajištěna vytvořením prezentace a jejím zveřejněním na intranetových stránkách Policie ČR. Také ŘSCP zmínilo tento projekt na svých webových stránkách. K dalšímu zajištění publicity došlo zakoupením propagačních materiálů. Za monitorovací období bylo uhrazeno celkem 3 993 563,32 Kč na nákup letenek pro cílovou skupinu osob daného projektu. Z toho bylo 25% tj. 998 390,83 Kč ze zdrojů Policie ČR a 75% tj. 2 995 172,49 Kč z prostředků ENF. Za propagační materiály bylo uhrazeno 6 383,00 Kč, z toho 25% tj. 1 595,63 Kč z prostředků Policie a 75% tj. 4 786,88 Kč z prostředků ENF. Při odbavování na letišti Praha – Ruzyně cizinec začal klást odpor a byl agresivní. Z tohoto

53

důvodu byl kapitánem letadla vyloučen z přepravy a realizace správního vyhoštění byla zrušena. Faktura však byla zaplacena z ENF. Projekt „Nucené návraty III“ Projekt je realizován v rámci ročního programu Evropského návratového fondu 2010 v období 1. července 2011 do předpokládaného konce projektu 30. června 2012. Od 1. července 2011 bylo rozhodnuto Policií ČR o navrácení do země původu pro 116 cizinců, kteří nesplňují podmínky pobytu na našem území. V tomto období došlo k vystavení a proplacení 115 faktur na 116 letenek v celkové hodnotě 1 745481,20 Kč. Do své vlasti bylo do 31. prosince 2011 vyhoštěno 48 Vietnamců, 13 Mongolů, 7 Moldavanů, 6 Uzbeků, 6 Bělorusů, 6 Makedonců, 6 Rusů, 5 Ukrajinců, 3 Turci, 3 Číňané, 3 Tádţikistánci, 2 občané Kosova, 2 občané Kyrgyzstánu, 1 Gruzínec, 1 Pákistánec, 1 Egypťan, 1 Srb, 1 Nigerijec a 1 Alţířan. Za období od 1. července 2011 do 31. prosince 2011 bylo tedy v rámci nucených návratů proplaceno ze strany Policie ČR 116 letenek pro 116 cizinců do 19 zemí původu. Na celé období trvání projektu je naplánováno navrátit do země původu 300 příslušníků třetích zemí. Projekt je zatím splněn na 38,7% z celkového naplánovaného počtu osob. V rámci publicity bude opět vytvořena prezentace a zveřejněna na intranetových stránkách Policie ČR a budou zakoupeny propagační předměty s názvem fondu a znakem EU. Jelikoţ projekt v současné době stále běţí, bylo zatím uhrazeno celkem 1 745 481,20 Kč za nákup letenek pro cílovou skupinu projektu. Z toho bylo 25% tj. 436 370,30 Kč uhrazeno z prostředků Policie ČR a 75% tj. 1 309 110,90 Kč z prostředků ENF.48

2.7.3

Shrnutí úspěšnosti projektů

U většiny projektů byla při auditech shledána tři závaţná zjištění středního stupně. Jednalo se o zavádějící identifikaci konečného příjemce. Dále o nedostupnost kompletní dokumentace, kdy nedošlo k řádnému zaloţení sloţky projektu a archivování dokumentace projektu. U třetího zjištění šlo o obtíţnou identifikaci účetních dokladů souvisejících s realizací projektu. Vzhledem k tomu, ţe se jednalo o selhání lidského faktoru vedoucího k systémové chybě, avšak nejednalo se o natolik závaţné chyby, aby vznikly obavy o neproplacení faktur „Bruselem“. Jinak tomu bylo u projektu „Implementace Vízového kodexu do NS – VIS“. Zde musela Česká republika vrátit 19,6 mil. Kč Komisi, a to z důvodu selhání lidského faktoru, přesněji 48


54

nedůsledného přístupu k plnění úkolů jedné ze sloţek Ministerstva vnitra. Toto selhání vedlo k nerealizaci projektu. V rámci komunitárních programů se jedná o ojedinělý případ, přesto by měl být brán jako ponaučení do budoucna, aby Česká republika nepřicházela zbytečně o nemalé dotace z EU.49

49


55

3.

Nastavení řídícího a kontrolního systému SMMF

Ještě předtím, neţ Komise odsouhlasí víceletý program, zajistí členské státy zřízení řídících a kontrolních systémů, za jejichţ fungování státy odpovídají po celé programové období. Komisi je pak společně s návrhem víceletého programu předloţen popis organizace a postup Odpovědného orgánu, Certifikačního orgánu, Auditního a případně také pověřeného orgánu. Komise má právo se sama přesvědčit, zda členské státy tyto systémy zavedly, zda správně fungují během programového období. Vyuţívá k tomu výroční auditní zprávy i své vlastní audity. Vlastních auditů můţe také vyuţívat ke kontrole akcí obsaţených v ročních programech, ovšem musí je ohlásit 3 pracovní dny dopředu, kterých se smí účastnit také úředníci daného členského státu nebo jím pověření zástupci. Řídící a kontrolní systémy zavedené členskými státy zajišťují: vymezení funkcí subjektů zapojených do těchto systémů a rozdělení funkcí uvnitř kaţdého subjektu dodrţování zásady oddělení funkcí uvnitř subjektů a mezi nimi přiměřené zdroje pro kaţdý subjekt tak, aby nebyla narušena činnost tohoto subjektu po celé období provádění akcí spolufinancovaných fondem postupy pro správné a řádné vykazování výdajů v rámci ročních programů spolehlivé účetní a monitorovací systémy a systémy finančního výkaznictví v elektronické podobě systém podávání zpráv a monitorování, jestliţe Odpovědný orgán pověří výkonem úkolů jiný subjekt příručky, kde jsou popsány postupy pro plnění daných funkcí, opatření pro audit fungování systému systémy a postupy pro zabezpečení náleţité pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky postupy podávání zpráv a monitorování pro nesrovnalosti a zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek

56

Kontrola projektů realizovaných konečnými příjemci probíhá ve třech fázích. 1. Kontrola „ex ante“ je rozdělena do dvou částí. První je před vznikem finančního a právního závazku k veřejnému výdaji v působnosti Odboru azylové a migrační politiky a příslušného správce rozpočtu. Vedoucí zaměstnanec tohoto odboru je pověřen funkcí příkazce operace ministrem vnitra. Správcem rozpočtu je zaměstnanec, který bude mít finanční zdroje přidělené na příslušné rozpočtové poloţce. Druhá část je před vystavením příkazu k platbě také v působnosti odboru azylové a migrační politiky, navíc i v působnosti Odboru účetnictví a statistiky. Vedoucí zaměstnanec Odboru azylové a migrační politiky je příkazcem operace, opět pověřením ministra vnitra. Vedoucí zaměstnanec odboru účetnictví a statistiky Ministerstva vnitra je hlavním účetním. 2. Kontrola „on going“ je plně v kompetenci Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. Kontrola probíhá v průběhu uskutečňování operací. V této fázi dochází k průběţnému monitorování dodrţování právních předpisů, podmínek rozhodnutí a smluv. Jsou kontrolována případná rozpočtová opatření, případné dodatky ke změnám obsahu právních závazků. Dále jsou připravována operativní řešení zachycených nesrovnalostí, podvodů při čerpání. Dohlíţí se na průkaznost a správnost vyúčtování poskytnutých finančních zdrojů. Odpovědný orgán kontroluje jednotlivé projekty monitoringem projektu v místě jeho realizace (např. kontrola dodávání či poskytování spolufinancovaných produktů a sluţeb, kontrola dokumentace projektu a propagace projektu). V rámci tohoto monitoringu můţe Odpovědný orgán zahájit veřejnoprávní finanční kontrolu, která je prováděna podle zákona č.320/2001 Sb., o finanční kontrole. Tento postup je vyuţíván především v případech, kdy je podezření na nesrovnalosti. Odpovědný orgán by měl provést alespoň jeden monitoring na místě u kaţdého projektu. 3. Kontrola „ex post“ se vykonává aţ po vyúčtování jednotlivých operací v rámci ukončených projektů. Pouţívají se především hodnotící a revizní postupy u příjemců dotací přímo na místě podle předem vybraného vzorku operací, sestaveného procentuálně z uznatelných realizovaných výdajů a přihlédnutím k míře významnosti rozpoznaných rizik. Tato kontrola spadá do působnosti Odboru interního auditu a kontroly Ministerstva vnitra. Vykonávají ji zaměstnanci, kteří

57

jsou písemně pověřeni ministrem vnitra. Cílem těchto kontrol je především dodrţování právních předpisů, podmínek rozhodnutí a smluv, účelnost, efektivnost a hospodárnost pouţitých prostředků fondu, průkazné účetní zpracování provedených operací, ochrana pořízeného majetku proti rizikům zneuţívání, rozkrádání, zpronevěře, podvodům a podobně. Odbor interního auditu a kontroly je personálně i organizačně přímo v působnosti ministra vnitra a je absolutně nezávislý na Odboru azylové a migrační politiky na všech úsecích jednotlivých náměstků ministra vnitra.50

3.1 Auditní orgán Auditním orgánem bylo ustanoveno Ministerstvo financí, přesněji Odbor 52 Auditní orgán (AO) – Centrální harmonizační jednotka. Svou činnost zahájil v prosinci 2008. Je funkčně a personálně nezávislý na ostatních subjektech daných fondů. Úkolem Auditního orgánu je: zajistit výkon auditů za účelem ověření účinného fungování řídících a kontrolních systémů zajistit výkon auditů akcí na základě vhodného vzorku pro ověření vykázaných výdajů. Vzorek musí představovat alespoň 10% celkových způsobilých výdajů na kaţdý roční program předloţit Komisi do 6 měsíců po schválení víceletého programu auditní strategii zahrnující subjekty, které budou provádět audity dle předchozích dvou odráţek, zajišťující provedení auditů u hlavních příjemců spolufinancování z fondů obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ a rovnoměrně rozloţení auditů na celé programové období51 Auditní orgán zohledňuje při své činnosti mezinárodně uznávané auditorské standardy (např. INTOSAI, IFAC, IIA, COSO ERM). Při posuzování a řízení rizik musí být rizika řízena interakčním procesem identifikace rizika, posouzení a ošetření rizika.

50 51

Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky

58

Na fázi „rozpoznání a ocenění rizik“ navazuje fáze, kdy dochází ke zjišťování názoru vedoucích zaměstnanců Odpovědného a Certifikačního orgánu o vysoce rizikových oblastech a faktorech v jejich odpovědnosti a ohodnocení a seřazení systémů podle významnosti rizika a reálné závaţnosti. Prvním základním cílem auditní strategie je vytvoření kaţdoročního návrhu zprávy, který obsahuje: výroční auditní zprávu – výsledky auditů ročního programu, všechny nedostatky odhalené v řídících a kontrolních systémech programu stanovisko o fungování řídícího a kontrolního systému a o poskytování přiměřených záruk a prohlášení o tom, zda jsou výdaje předloţená Komisi správné a uskutečněné operace jsou legální a správné prohlášení hodnotící platnost ţádosti o platbu nebo prohlášení o splatné úhradě konečného zůstatku a legalitu a správnost dotčených výdajů52 Druhým základním cílem auditní strategie je vybudování důvěry u Komise v řídící a kontrolní systémy. Třetím základním cílem auditní strategie je pomáhat orgánům a subjektům implementační struktury programu dosáhnout systematického a metodického přístupu ke zhodnocení a zlepšování účinnosti systému řízení rizik, řídících a kontrolních procesů a správy a řízení. Všechny tři cíle jsou ve shodě s metodou SMART.53 Priority auditu Při zpracování priorit a cílů auditu a při zpracování ročního a víceletého plánu auditu byly zohledněny následující rizikové oblasti: a) Vysoce rizikové oblasti strategické řízení programu jednotlivých fondů a metodická podpora sledování postupu realizace projektů, platby a kontrola b) Středně rizikové oblasti administrace, hodnocení a výběr projektů technická pomoc 52 53

Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky Jedná se o metodu hodnocení kvality projektových cílů.

59

c) Málo rizikové oblasti monitoring, evaluace a nesrovnalosti budování absorpční kapacity komunikace a publicita Posouzení, hodnocení, výběr a implementace rizik, jejich monitorování a přezkoumání, dále udrţování a aktualizace rizik včetně vykazování nově vzniklých rizik slouţí především pro zmírnění jejich dopadů včetně předcházení vzniku rizik a příjímání opatření k nápravě. Jednou ročně se provádí aktualizace mapy rizik (aktualizace současných rizik) a identifikace, popis, hodnocení, monitorování a vykazování nových rizik. K přehodnocování rizikových oblastí bude docházet nejméně jedenkrát ročně, a to s ohledem na stupeň realizace programu a změny nastavení a působení jednotlivých rizikových faktorů. Zároveň s tímto dochází také k přehodnocení metodiky hodnocení rizik. Auditní orgán musí shromáţdit kompetentní, relevantní a přiměřené důkazy potřebné k získání a podání ujištění o tom, ţe existuje soulad s následujícími kritérii: a) projekt splňuje podmínky výběru pro program b) projekt je realizován v souladu se smlouvou (rozhodnutím) o poskytnutí dotace c) vykázané výdaje souhlasí s účetními záznamy a jsou v souladu s legislativou Evropského společenství a právními předpisy ČR d) Odpovědný orgán co nejrychleji a v plné výši proplatil veřejný příspěvek konečnému příjemci Jakmile nesouhlasí jedno nebo více kritérií, jedná se o zjištění chyby v uskutečněném projektu a v související finanční transakci. Pokud jsou zjištěny nesrovnalosti, Auditní orgán se řídí podle kapitoly 4 čl. 27 rozhodnutí Komise K (2007) 6396 ze dne 19. prosince 2007 a kapitoly 4 čl. 27 rozhodnutí Komise K (2008) 795 ze dne 5. března 2008. Nesrovnalost je porušení ustanovení právních předpisů Společenství, které by mohlo mít za následek

ztrátu

v souhrnném

rozpočtu

Evropských

neoprávněného výdaje do souhrnného rozpočtu Společenství.

60

společenství

díky

započtení

Auditní orgán na základě rámce vytvořeného Komisí určil, ţe nejvyšší moţná míra výskytu chyb v uskutečněných operacích a v souvisejících transakcích v rámci programu bude na úrovni významnosti 2% z objemu způsobilých výdajů vykázaných za kalendářní období pro tento program. Jestliţe bude chybovost vykázaných způsobilých výdajů převyšovat stanovenou hranici úrovně významnosti, Auditní orgán přezkoumá veškeré důkazy včetně výše moţné celkové chyby v náhodném statistickém výběru vzorku a extrapolaci a rozhodne o dalším postupu v auditním procesu a o zabezpečení informovanosti dotčených orgánů a subjektů o nutnosti přijmout preventivní opatření k odstranění systémových problémů a slabin řídícího a kontrolního systému. Auditní orgán vznáší výhrady s ohledem na závaţnost nedostatků v řídících a kontrolních systémech v odpovědnosti Odpovědného a Certifikačního orgánu, kde je konečné riziko významné pro souhrnný rozpočet EU. Při hodnocení nedostatků se bere v úvahu, zda má nedostatek vliv na klíčový kontrolní mechanismus, mnoţství a doba výskytu těchto nedostatků, jak jsou důleţité postiţené systémy, zda byla včas učiněna opatření k odstranění nedostatků daným orgánem. Tyto nedostatky jsou označeny za významné, pokud: a) úhrn částek vyčíslených jako „rizikové částky“ v případech závaţného nedostatku přesahuje 2% všech vykázaných způsobilých výdajů v kalendářním roce b) existují zvláštní faktory ve vztahu ke kvalitativním aspektům nedostatků nebo k vysoké úrovni rizika pro programy jednotlivých fondů, která jsou příčinou vysokého rizika dobré pověsti pro orgány ČR Auditní orgán vykonává audit nad Certifikačním orgánem a Odpovědným orgánem. V rámci auditu systémů se Auditní orgán zajímá především o udrţitelný rozvoj, rovné příleţitosti, tj. pro všechny jedince, u kterých je pravděpodobnost rizika diskriminace (např. pohlaví, etnická příslušnost, rasa, věk, sociální situace, zdravotní stav, náboţenství či politické přesvědčení, sexuální orientace), dodrţování pravidel pro zadávání veřejných zakázek, řízení, šetření a hlášení nesrovnalostí, dodrţování pravidel pro publicitu, programování, výběr projektů, forma přidělení dotace, způsob financování projektů, způsob provádění plateb,

61

monitorování projektů, certifikace výdajů, způsob přenesení výkonu činností, podání zpráv Komisi.54 Metoda výběru vzorků Audity projektů se provádí v průběhu kalendářního roku, v návaznosti na analýzu rizik a na základě ročního plánu. K auditu se vybírá vhodný vzorek pro ověření vykázaných výdajů. Tento vzorek představuje minimálně 10% celkových způsobilých výdajů na kaţdý roční program. V auditech projektů se ověřuje, zda: a) projekt vyhovuje výběru pro program daného fondu, je prováděn v souladu s rozhodnutím o schválení a splňuje všechny související podmínky týkající se její funkčnosti a vyuţití nebo cílů, jichţ je třeba dosáhnout b) souhlasí vykázané výdaje s účetními záznamy a s podklady, které si vede konečný příjemce c) výdaje souhlasí s pravidly pro způsobilost výdajů d) výdaje, které vykázal konečný příjemce, odpovídají legislativě Společenství a právním předpisům ČR e) veřejný příspěvek z veřejných zdrojů byl konečnému příjemci vyplacen subjektem odpovědným za provádění plateb co nejrychleji a v plné výši a ţe konečný příjemce obdrţel celou částku tohoto příspěvku f) existuje náleţitý audit trail g) nedochází ke střetu zájmů h) jsou dodrţovány 3E (efektivnost, účelnost, hospodárnost)55 Určení metody výběru vzorku bude navazovat na výsledky auditu systému a bude při něm pouţito metodiky, která stanoví, ţe u počtu prvků: a) 1 – 800 budou pouţity nestatistické metody výběru b) 801 a více budou pouţity statistické metody výběru s rozdělením na nízkou a vysokou variabilitu 54 55

Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky Z anglického efficiency, expediency, economy

62

Při výběru vzorku se uplatňuje tento postup: Základním souborem pro výběr vzorku je seznam poloţek, tj. ţádostí o platbu předloţených konečným příjemcem v rámci konkrétního projektu a způsobilých výdajů v rámci programu daného fondu. Je pravděpodobné, ţe velikost základního souboru bude menší neţ 800 a bude tedy pouţita metoda výběru vzorku, kdy do vzorku budou vybrány všechny projekty, jejichţ velikost přesahuje úroveň významnosti, která byla stanovena na úrovni 2% z populace. Ze zbývajících prvků základního souboru bude stanoven vzorek nestatistickou metodou (formou náhodného výběru). Chybovost bude určena mírou odchylky, která se předpokládá v testované populaci a bude určitým procentem z významnosti. Čím větší je míra odchylky, tím větší je vzorek. Jestliţe má vzorek velikost jen několik desítek projektů, pak se postupuje následovně: vzorek bude definován formou náhodného výběru akcí v rozmezí intervalu 10% - 15% finanční hodnoty akcí z celé populace (včetně všech částek, které jsou větší neţ 2% populace) konkrétní výše procenta akcí vybraných pro ověření bude stanovena v závislosti na úrovni spolehlivosti systému (spolehlivý – na spodní hranici intervalu, tj. cca 10%, nebo nespolehlivý – na horní hranici intervalu, tj. 15%) po takto realizovaném výběru bude provedeno posouzení reprezentativnosti daného vzorku (kritéria pro posouzení: velikost projektu, typ projektu, geografické rozloţení, typ konečného příjemce, priority) Metoda a kritéria pro rozšíření vzorku při chybovosti: při zjištění chyby vysoké závaţnosti odůvodňující podezření na systémovou chybu, Auditní orgán přehodnocuje plán auditů v daném roce a uskutečňuje mimořádný audit systému dotčené oblasti při zjištění chyby střední závaţnosti je rozšířen vzorek statistickou metodou náhodného výběru. Musí být však respektována souvislost chyby s rizikem dopadu na splnění cílů programu

63

Při posuzování se ještě zvaţuje, zda nejde zároveň i o chybu systémovou. Stupeň závaţnosti zjištění udává následující tabulka. Tabulka č. 4: Stupně závaţnosti zjištění systémových chyb Vysoká závažnost zjištění

Zjištěný nedostatek je systémového charakteru a má podstatný vliv na efektivní fungování řídícího a kontrolního systému programu nebo příslušných orgánů. Nedostatky mohou vést k nesrovnalostem.

Střední závažnost zjištění

Zjištěný nedostatek má vliv na efektivní fungování řídícího a kontrolního systému programu nebo příslušných orgánů. Jedná se o procesní nedostatky středního významu (např. nedodrţení stanovených postupů).

Nízká závažnost zjištění

Zjištěné nedostatky mají mírný nebo nepatrný vliv na fungování řídícího a kontrolního systému programu nebo příslušných orgánů (běţné problémy ve fungování řídících a kontrolních systémů nebo chodu organizace).

Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky - vlastní úprava poskytnutých informací Jestliţe jsou zjištěny nedostatky, dochází ke kontrole jejich odstranění buď administrativní formou, nebo následným auditem na místě. Přehled základních poţadavků řídícího a kontrolního systému: Odpovědný orgán: vymezení, rozdělení a oddělení funkcí, adekvátní postupy pro výběr projektů, adekvátní informační opatření a strategie pro potenciální konečné příjemce, adekvátní řídící kontrola, adekvátní audit trail, spolehlivé účetní systémy, systémy monitorování a systémy finančního výkaznictví v elektronické podobě, nezbytná preventivní opatření a opatření k nápravě, pokud problémy zjištěné auditem jsou systémové povahy. Certifikační orgán: jasné vymezení, rozdělení a oddělení funkcí, adekvátní audit trail a elektronický systém, adekvátní a spolehlivý certifikační systém, adekvátní vedení záznamů o částkách, které mají být získány zpět, a částkách odejmutých z důvodu zrušení celého příspěvku na projekt nebo jeho části. Auditní orgán: odpovídající audity systémů, odpovídající audity projektů, odpovídající výroční auditní zpráva, stanovisko a prohlášení. Pro hodnocení řídícího a kontrolního systému se pouţívají tyto výroky auditora: Funguje dobře. Je potřeba provést pouze nepatrná zlepšení. Funguje, ale je potřeba provést několik zlepšení.

64

Částečně funguje. Je nutné provést podstatná zlepšení. Nefunguje. Základní pravidla pro hodnocení klíčových prvků systému: a) Hodnocení klíčových poţadavků je souhrnem hodnocení podřazených základních kritérií. b) Jestliţe je jedno nebo více základních kritérií hodnoceno jak „3 – Systém částečně funguje; je nutné provést podstatná zlepšení“ nebo jako „4 – Systém nefunguje“, auditor nemůţe formulovat závěr o relevantním klíčovém poţadavku jako „1 – Systém funguje dobře. Je třeba provést pouze nepatrná zlepšení“, i kdyţ je většina základních kritérií hodnocena jak „1 – Systém funguje dobře. Je třeba provést pouze nepatrná zlepšení.“ c) Relevantní klíčový poţadavek nemůţe být hodnocen lépe, neţ je hodnoceno jedno ze základních kritérií.56 Jednotlivé audity projektů mohou být financovány dle ustanovení příslušného článku o technické pomoci pouze za předpokladu, ţe budou respektovány výsadní pravomoci Auditního orgánu.57

3.2 Certifikační orgán Certifikační orgán (CO) byl zřízen příkazem ministra vnitra č. j. MV-50954-16/OAM-2008 dne 13. ledna 2009. Touto činností byl pověřen Odbor interního auditu a kontroly Ministerstva vnitra. Certifikační orgán má právo čerpat veškeré dostupné informace k programu Solidarita z ekonomického informačního systému Ministerstva vnitra SAP R/358. Zaměstnanci tohoto orgánu mají oprávnění účastnit se monitoringů projektů. Také mají právo provádět ověřování na místě na všech úrovních (aţ na úroveň příjemce), vč. finančních útvarů. Ověřovaná osoba musí s Certifikačním orgánem dostatečně spolupracovat a poskytnout vyţádanou dokumentaci. Toto je jeden ze způsobů, pomocí něhoţ se Certifikační 56

Tato kritéria jsou pro fungování systému zásadní. Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky. 58 SAP/R3 - ekonomický informační systém MV ČR. 57

65

orgán ujišťuje, ţe Odpovědný orgán, příjemce i finanční útvary dodrţují stanovené písemné postupy a ţe řídící kontrolní systémy jsou v praxi funkční. Ověřování je prováděno v souladu s Popisem řídících a kontrolních systémů. Certifikační orgán informuje o úmyslu ověřování daný subjekt s předstihem 5 pracovních dní. V oznamovacím dopise informuje o datu a obsahu plánovaného certifikačního ověřování. Pokud existuje podezření na nesrovnalost, můţe dojít ke zkrácení této lhůty. Ve stejném časovém předstihu je informován také Odpovědný orgán i Auditní orgán. Úkolem toho orgánu je provádění certifikace ročních programů, které jsou hrazeny z Evropského uprchlického fondu, Fondu pro vnější hranice, z Evropského návratového fondu a Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí. Certifikační orgán potvrzuje správnosti výdajů, které se vykazují Komisi ve: a) Finanční zprávě b) Podrobné finanční zprávě c) Ţádosti o druhou předběţnou platbu d) Ţádosti o vyplacení zbylé části příspěvku/prohlášení o splatné úhradě Certifikace je prováděna pro kaţdý fond zvlášť a je uskutečňována v případě: a) vystavení Ţádosti o druhou předběţnou platbu v souvislosti s vypracováním Zprávy o pokroku v realizaci ročního programu b) vystavení Ţádosti o vyplacení zbylé části příspěvku/prohlášení o splatné úhradě v souvislosti s vypracováním Závěrečné zprávy o realizaci ročního programu Certifikací se hodnotí dosaţení pokroku při realizaci projektů spolehlivost účetních systémů a ověřitelnost účetních dokladů, dodrţení ustanovení zákona č.563/91 Sb., o účetnictví, dodrţení ustanovení předpisů Společenství, dodrţení pravidel pro zadávání a plnění veřejných zakázek, legálnost a správnost souvisejících transakcí, zohlednění všech vrácených částek a úroků. Certifikace je zakončena vydáním osvědčení (certifikátu) o splnění programových cílů a o účelném a hospodárném vyuţití finančních prostředků k jejich realizaci. Certifikát je určen pro Komisi, která je poskytovatelem dotací.

66

Certifikace se provádí na základě informací, které Certifikačnímu orgánu předává Odpovědný orgán určený vedením Ministerstva vnitra a Auditní orgán určený vedením Ministerstva financí. Jedná se o informace zahrnující: doklady o výběru realizátorů projektů a smlouvy, které s nimi byly uzavřeny doklady o průběţném a konečném vyhodnocení ukazatelů plnění projektů, případně splnění projektů výkazy o čerpání finančních prostředků výsledky monitorování, auditů a kontrol způsoby odstranění zjištěných neţádoucích stavů a jevů Certifikační orgán si, pokud je to potřeba, tyto informace ověřuje monitorováním na místě u vybraných konečných příjemců dotace.59 Certifikační proces lze rozdělit do dvou fází: V první fázi je plnění projektů a jejich financování sledováno a monitorováno v průběhu jejich plnění analyzováním a vyhodnocováním zpráv a výkazů o průběţném plnění cílů projektů a v případě potřeby ověřením těchto informací u příjemců dotace. Ve druhé fázi, po ukončení ročního programu, jsou ověřovány vykázané dosaţené výsledky a hodnocena vykazovaná účelovost a hospodárnost uţití finančních prostředků. Jestliţe Certifikační orgán získá relevantní podklady o splnění cílů a znatelnosti výdajů, vydá osvědčení o správnosti (Certifikát), který je předkládán Komisi prostřednictvím Odpovědného orgánu. Kritéria pro posuzování jsou tvořena pravidly stanovenými EU a obecně závaznými platnými předpisy ČR. K hlavním kritériím patří pravidla uznatelnosti výdajů stanovených Komisí, průkaznost a dokladovost finančních a účetních transakcí, výběr nejvhodnějších dodavatelů materiálu a sluţeb, stanovené postupy eliminující porušování rozpočtové kázně, podvody a korupci.

59


67

Překáţky certifikace: údaje ve Zprávě o pokroku, příp. v Závěrečně zprávě se neshodují s údaji v SAP R/3 nedodrţení časového harmonogramu podmínek pro certifikaci Jestliţe má Certifikační orgán podezření na nesrovnalost, pak tuto skutečnost neprodleně nahlásí Odpovědnému a Auditnímu orgánu. Certifikační orgán předkládá Auditnímu orgánu do 10 pracovních dnů plán ověřování na místě, záznam z ověřování na místě, aktuální metodiku certifikace, kopii Prohlášení o výdajích pro druhou předběţnou platbu, kopii Prohlášení o výdajích pro platbu zůstatku, ostatní informace podle poţadavků Auditního orgánu a Komise. Certifikační orgán předkládá Odpovědnému orgánu do 10 pracovních dnů plán ověřování na místě, záznam z ověření na místě, aktuální metodiku certifikace, ostatní informace dle poţadavků Odpovědného orgánu a Komise.60 Tabulka č. 5: Přehled počtu projektů a výdajů podléhajících certifikaci ROK REALIZACE 2008 2009 2010

POČET PROJEKTŮ EIF EUF FVH ENF 27 25 11 8 15 27 10 5 27 28 10 8

CELKEM 71 57 73

VYDÁNÍ CERTIFIKACE 6-9/2011 10/2011-4/2012 5-9/2012

VÝDAJE (Kč) 105 834 036 130 697 134 129 573 252

Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky – vlastní úprava poskytnutých dat

3.3 Odpovědný orgán a platební jednotka 3.3.1 Odpovědný orgán Odpovědným orgánem byl určen Odbor azylové a migrační politiky (OAMP) organizačně spadající pod Ministerstva vnitra. Odpovědný orgán musí: mít právní subjektivitu vlastnit infrastrukturu, která bude vhodná pro snadnou komunikaci s velkým počtem uţivatelů, s odpovědnými subjekty v ostatních členských státech a s Komisí 60


68

působit ve správním rámci, který umoţňuje řádné plnění jeho úkolů a zabraňuje jakémukoli střetu zájmů být schopen uplatňovat pravidla Společenství, která se týkají řízení fondu mít finanční a řídící kapacity přiměřené objemu finančních prostředků Společenství, k jejichţ správě bude vyzván mít k dispozici zaměstnance s patřičnou odbornou kvalifikací pro administrativní práci v mezinárodním prostředí Členský stát má za povinnost poskytnout Odpovědnému orgánu dostatek financí, aby mohl řádně plnit své úkoly po celé období 2007 - 2013. Úkolem Odboru azylové a migrační politiky je: zabezpečit realizaci EIF, FVH, EUF a ENF a koordinovat útvary Ministerstva vnitra, které se podílejí na realizaci těchto fondů, nebo jiné instituce provádět konzultace s orgány a subjekty, které se podílí na uskutečňování víceletého programu předkládat Komisi návrhy na víceleté a roční programy zveřejňovat výzvy k podávání návrhů posuzovat návrhy projektů ve stanoveném termínu z pohledu věcné a formální správnosti organizačně zabezpečit činnost výběrové komise (je zřízena na pokyn ministra vnitra, hodnotí předloţené návrhy projektů) sladit a doplnit spolufinancování z fondu a z jiných příslušných finančních nástrojů členských států a Společenství sledovat dodávku spolufinancovaných produktů a sluţeb a kontrolovat reálné vynaloţení vykázaných výdajů na akce, a zda odpovídají pravidlům Společenství a pravidlům vnitrostátním zajišťovat dle smluvních podmínek pohlídat, aby hodnocení fondů byla podávána v termínech a ve kvalitě stanovených mezi Komisí a členským státem

69

vytvořit postup pro smluvní zabezpečení toho, aby všechny doklady, které se týkají výdajů a auditů, byly uchovány k dispozici Komisi a Účetnímu dvoru 5 let po uzavření programů kontrola, aby Auditní orgán získal všechny potřebné informace o pouţívaných řídících postupech a o projektech spolufinancovaných fondy zajistit obdrţení veškerých informací o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji pro Certifikační orgán vypracovat a předloţit Komisi zprávy o pokroku a závěrečné zprávy o provádění ročních programů, prohlášení o výdajích certifikovaná Certifikačním orgánem a ţádosti o platby nebo případné prohlášení o splatné úhradě poskytování poradenské sluţby, informací a šíření výsledků podporovaných akcí spolupracovat s Komisí a odpovědnými orgány v ostatních členských státech ověřovat zajišťování viditelnosti financování projektů konečnými příjemci podílet se na výkonu I. a II. fáze předběţné kontroly a vykonávat průběţnou kontrolu Ředitel OAMP má pravomoc podepsat právní akt do výše dotace 2 mil. Kč bez DPH. Při dotaci převyšující částku 2 mil. Kč bez DPH má pravomoc podepsat právní akt pouze ministr vnitra ČR. Ředitel OAMP smí jako jediný provést souhlas s finanční transakcí.61 Informační a propagační činnost Informace pro případné konečné příjemce: Odpovědný orgán má za úkol zajistit, aby zásadní informace o víceletých ročních programech byly šířeny správným způsobem, aby obsahovaly údaje o příslušných finančních příspěvcích a byly k dispozici všem zúčastněným stranám. V kompetenci Odpovědného orgánu je i skutečnost, ţe z důvodu veřejné bezpečnosti nezveřejní vnitřní řídící opatření stanovená ve víceletém programu nebo v ročních programech a další informace, které se týkají uskutečňování fondu.

61


70

Odpovědný orgán poskytuje minimálně informace o: podmínkách způsobilosti, které je potřeba splnit k získání finančních prostředků pro roční program popisu postupů hodnocení ţádostí o financování a o popisu daných časových období kritériích výběru projektů kontaktních osobách, které smí poskytnout informace o ročních programech Informace pro konečné příjemce: Koneční příjemci jsou informováni Odpovědným orgánem, ţe přijetím finančních prostředků zároveň souhlasí se svým přidáním do seznamu konečných příjemců. Odpovědnosti odpovědných orgánů týkající se informovanosti široké veřejnosti a propagace: Odpovědný orgán má za povinnost pohlídat, aby byla informovanost a propagace co nejvíce zastoupena v médiích s vyuţitím různých forem a metod komunikace. Odpovědný orgán musí provést minimálně jednu hlavní informační činnost za rok, která propaguje zahájení víceletého programu nebo představuje úspěchy ročního programu. Dále kaţdoročně zveřejňuje seznam konečných příjemců, názvy projektů a sumy finančních prostředků z veřejných zdrojů a finančních prostředků Společenství, které byly na projekty poskytnuty, minimálně na internetových stránkách. Komise je obeznámena s adresou těchto stránek. Odpovědnosti konečných příjemců týkající se informovanosti široké veřejnosti a propagace: Konečný příjemce má za povinnost informovat veřejnost o pomoci získané z fondu. Činní tak pomocí nápadné tabulky výrazných rozměrů nejpozději do třech měsíců po dokončení projektu, na který byl celkový příspěvek Společenství větší neţ 100 000 EUR a jde o nákup hmotného předmětu nebo financování infrastruktury nebo stavebních projektů. Jestliţe projekt získal finanční prostředky v rámci ročního programu spolufinancovaného fondem, konečný příjemce zajistí, aby byli o tomto financování informováni účastníci projektu. Veškeré doklady (např. potvrzení o účasti na projektu) musí obsahovat prohlášení, ţe je projekt spolufinancován fondem.

71

Technické vlastnosti informačních a propagačních opatření týkajících se dané operace: Veškerá informační a propagační opatření obsahují symbol EU podle grafických norem a odkaz na Evropskou unii, odkaz na fond, prohlášení, které vyzdvihuje přidanou hodnotu příspěvku Společenství. Pakliţe jde o propagaci pomocí menších předmětů nebo o předměty propagující dva nebo více fondů, je pouţit pouze odkaz na fondy.62

3.3.2 Platební jednotka Jako platební jednotka byl navrţen orgán účetnictví a statistiky, ekonomický odbor a odbor programového financování. Na tuto jednotku je přenesena část úkolů z OAMP. Jednotlivým odborům jsou dány funkce tak, aby nedocházelo k duplicitám a k překrývání funkcí a bylo zajištěno jejich dostatečné oddělení. Platební jednotka ověřuje: zda je bankovní účet, na kterém jsou zdroje z fondů, správný správnost účtového předpisu správnost bankovního účtu příjemce veřejné finanční podpory a jeho identifikačních údajů porovnáním s údaji ve vydaném právním aktu o poskytnutí veřejné finanční podpory soulad

podpisů

příkazce

operace

k zajištění

platby

s podpisem

uvedeným

v podpisovém vzoru Ekonomický odbor Podílí se na kontrole hospodaření s rozpočtovými prostředky, vypracovává návrh rozpočtu na příslušný rok, provádí rozpis rozpočtu a stanovených závazných ukazatelů a limitů. Koordinuje a posuzuje návrhy na rozpočtová opatření, otevírá rozpočtové limity, spravuje registr konečných příjemců veřejné finanční podpory.

62

Zdroj: Rozhodnutí komise ze dne 5/III/2008 FVH č. 574/2007/ES

72

Z EU přijímá finanční prostředky, ale také vrací nepouţité prostředky. Odbor účetnictví a statistiky Úkolem tohoto odboru je především zpracovávat finanční a účetní výkazy, řídit a metodicky usměrňovat oblast vedení finančního a nákladového účetnictví, řídit centrální zpracování jednotného systému číselníků, které se pouţívají v ekonomickém informačním systému (EKIS) a zabezpečovat jejich evidenci, sestavovat a aktualizovat jednotný účtový rozvrh, metodicky usměrňovat vedení účtů zřizovaných u bank, provádět nastavování ekonomického informačního systému podle potřeb. K dalším úkolům odboru patří převádění prostředků z účtu Ministerstva vnitra na účty konečných příjemců veřejné finanční podpory na základě příkazu Odpovědného orgánu. Odbor účetnictví a statistiky se podílí na II. fázi předběţné kontroly před poskytnutím platby. Odbor programového financování Spravuje rozpočet v oblasti programového financování, zpracovává podklady pro rozpis odpočtu včetně návrhu struktury ukazatelů v oblasti programového financování, zpracovává komplexní podklady k návrhům na rozpočtová opatření v oblasti programového financování, plní funkci správce programu v oblasti programového financování, zpracovává dokumentace v oblasti programového financování a provádí jejich vyhodnocování, spravuje databázi Informačního systému programového financování (ISPROFIN). Odbor se podílí na I. fázi předběţné kontroly před vznikem závazku k veřejnému výdaji. Platební jednotka zajišťuje technické provedení finančních transakcí. Sama nesmí provádět jakékoli přesuny finančních prostředků fondů.63

63


73

4. Rizika při realizaci programu SMMF Riziko je událost, jednání nebo stav s následnými negativními dopady při zajišťování činnosti orgánu veřejné správy a při plnění schválených záměrů a cílů tohoto orgánu. Stupeň významnosti rizika se určuje dle moţných neţádoucích dopadů a pravděpodobnosti zapůsobení rizika.64 Neţádoucí dopad je výsledkem působení rizika. Jde především o ohroţení nebo újmu na majetku a právech státu nebo územního samosprávného celku, narušení bezpečnosti informací, o nehospodárné, neúčelné a neefektivní vyuţívání veřejných prostředků, o výkon neefektivní nebo neúčelné činnosti, o ohroţení nesplnění nebo o prodlení stanovených úkolů, neplnění závazkových vztahů a poškození pověsti orgánu veřejné správy. K řádné správě a řízení orgánu veřejné správy je třeba zajistit takové podmínky, aby se dalo zajistit zavedení a fungování přiměřeného a účinného vnitřního kontrolního systému k ujištění o shodě uskutečňovaných operací s právními předpisy, o jejich hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti, o včasných reakcích na rizika a poţadavky k odstranění zjištěných nedostatků tak, aby došlo k plnění schválených záměrů a cílů. Řízením rizik se zabývají vedoucí zaměstnanci orgánu veřejné správy v rámci vnitřního kontrolního systému. Ten musí být schopen včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat provozní, finanční, právní a jiná rizika, která vznikají při plnění schválených záměrů a cílů. Součástí této soustavné systematické a metodické činnosti je analýza rizik, stanovení priorit rizik podle stupně významnosti, přijetí souboru konkrétních opatření k vyloučení nebo minimalizaci rizik anebo sníţení jejich neţádoucích dopadů a kontrola realizace a účinnosti těchto opatření. Analýza rizik je kontrolní metoda, díky které jsou rizika včas rozpoznána, identifikována a vyhodnocena. Zároveň jsou o nich podány informace příslušné úrovni řízení k přijetí rozhodnutí, jak vyloučit, případně minimalizovat daná rizika nebo jejich neţádoucí dopady. Seznam rizik je pracovní pomůcka k identifikaci rizik. Pomocí jejího utříděného způsobu se dají definovat a klasifikovat potenciální nebo v praxi se jiţ vyskytující rizika.65

64 65


74

Rizikový faktor je porovnatelný či měřitelný ukazatel pro určení stupně významnosti rizika. Jde o kombinaci subjektivního posuzování moţných neţádoucích dopadů rizika a pravděpodobností zapůsobení tohoto rizika na základě ověřených aktuálních nebo archivních údajů. Mapa rizik je grafické vyjádření nebo tabulkový přehled rizikových faktorů. Poskytuje informace k prioritám rizik podle jejich neţádoucího dopadu a pravděpodobnosti zapůsobení těchto rizik. Auditovaným subjektem se rozumí orgán veřejné správy, jeho organizační útvar, vedoucí nebo jiný zaměstnanec, který se podílí na plánování, organizování, řízení a přímém uskutečňování operací a jehoţ činnost byla na základě analýzy rizik vybrána k auditování do střednědobého nebo ročního plánu útvaru interního auditu.66

4.1 Obecné zásady řízení rizik Zásadními pojmy v této oblasti jsou přijetí rizika a stupeň významnosti rizika. Z obou vycházejí opatření vedoucího orgánu veřejné správy a vedoucích zaměstnanců tohoto orgánu, která jsou přijímána s ohledem na předpokládané riziko. Vedoucí zaměstnanci se snaţí udrţet přijímané riziko v předem stanovených mezích. Tyto meze jsou stanoveny právními předpisy a opatřeními, které při stanovení cílů určil vedoucí orgánu veřejné správy pro činnost tohoto orgánu. Řízení rizik je v kompetenci vedoucích zaměstnanců veřejné správy. Jestliţe se ale předpokládá vysoké zapůsobení nepřiměřených rizik při hospodaření s veřejnými prostředky, smí vedoucí orgánu veřejné správy přiřadit koordinaci řízení rizik do odpovědnosti organizačnímu útvaru nebo k tomu zvlášť pověří zaměstnance (koordinátor řízení rizik). Koordinátor řízení67 zabezpečuje postup při provádění analýzy rizik a koordinuje práce a sestavení výstupů. Poté poskytuje vedoucímu orgánu veřejné správy poradenskou a technickou pomoc při určování strategie řízení rizik. S vedoucími zaměstnanci konzultuje jejich činnost spojenou s řízením rizik.68

66

Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky Odborník pro oblast řízení rizik orgánu veřejné správy 68 Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky 67

75

Při analýze a hodnocení rizik jsou přítomni vedoucí zaměstnanci orgánu veřejné správy a interní auditoři orgánu veřejné správy, kteří poskytují konzultační sluţby. Principy řízení rizik a základní postupy jsou shrnuty v následujícím schématu. Schéma č. 1: Principy řízení rizik a základní postupy

Zdroj: http: //www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/verspr_kontrola_8562.html Ve chvíli, kdy dojde k vyhodnocení rizik (tj. je určen stupeň významnosti rizik a priority rizik), přijmou vedoucí zaměstnanci rozhodnutí, jak vyloučit nebo minimalizovat identifikovaná rizika anebo jejich neţádoucí dopady. O rizicích se informuje písemnou zprávou, která obsahuje výsledky provedené analýzy. Dále je třeba, aby došlo k projednání těchto výsledků se zainteresovanými stranami uvnitř i vně orgánu veřejné správy.69

69


76

Efektivně lze komunikovat o rizicích pouze tehdy, pokud jsou zavedeny: a) jednotný jazyk a jednotné struktury, aby mohlo docházet k vzájemnému vyměňování výsledků analýzy rizik uvnitř i vně orgánu veřejné správy b) účinné informační toky v systému řízení rizik zavedeném v orgánu veřejné správy Zásady stanovené pro řízení rizik v orgánu veřejné správy se projednávají se zaměstnanci na poradách organizačních útvarů nebo na poradách se zaměstnanci ze všech oblastí činnosti zajišťované tímto orgánem. Příklad cyklu šestistupňového procesu v úrovni provozního a taktického řízení rizika je názorně ukázán ve schématu č. 2. Schéma č. 2: Cyklus šestistupňového procesu

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/verspr_kontrola_8845.html

Zdroje rizik v procesech uvnitř orgánu veřejné správy: Vnitřní rizika jsou inherentní součástí kontrolního prostředí (kvalita lidských zdrojů z hlediska bezúhonnosti a vztahu k etickým hodnotám, odborné způsobilosti, postojů a stylu jednání vedoucích zaměstnanců, organizační struktura), uplatňovaného systému řízení rizik, zavedených kontrol činností a uskutečňovaných operací, v komunikaci a toku informací, monitorování.

77

Příklad vyloučení nebo minimalizace vnitřních rizik při uplatnění mezinárodně uznávaných standardů jsou uvedeny ve schématu č. 3. Schéma č. 3: Příklady vyloučení nebo minimalizace vnitřních rizik

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/verspr_kontrola_8844.html Zdroje rizik vně orgánu veřejné správy: Jedná se o rizika, jejichţ zdroje spočívají výlučně v prostředí, systémech a činnostech mimo orgán veřejné správy. K významným vnějším rizikům patří rizika politická, legislativní a právní, regulatorní, finanční a rozpočtová, kulturní, demografická, ţivelné katastrofy, vojenská, terorismus, trestněprávního či jiného protiprávního jednání, globalizační. Odpovědnost vedoucích zaměstnanců orgánu veřejné správy za řízení rizik: Vedoucí zaměstnanci orgánu veřejné správy systematicky a metodicky řídí svojí činnost v podřízených organizačních útvarech. Tato činnost vede k: a) rozpoznávání a vyhledávání rizik v operacích a činnostech b) hodnocení stupně významnosti a určování priorit rizik c) včasnému oznamování skutečností o existenci významných rizik a předkládání návrhů pro účely rozhodování a příjímání efektivních a kontrolovatelných opatření k vyloučení nebo minimalizaci těchto rizik anebo ke zmírnění jejich neţádoucích dopadů

78

d) průběţnému sledování reálného působení existujících rizik a včasné reakci na vzniklou bezprostřední hrozbu jejich neţádoucího dopadu v souladu s opatřeními přijatými k vyloučení nebo minimalizaci těchto rizik e) sestavení konečných seznamů aktuálních rizik dle priorit pro účely řízení rizik v příslušných úrovních daného orgánu a pro účely plánování interního auditu Vedoucí orgánu veřejné správy nebo pověření vedoucí zaměstnanci rozhodují o prioritách rizik dle předloţených podkladů týmového měření rizikových faktorů. Podklady pro navrhované pořadí rizik vycházejí ze dvou proměnných veličin: a) pravděpodobnosti zapůsobení rizika, která je odvozována z četnosti a sloţitosti činností zajišťovaných ke splnění schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy b) stupně významnosti rizika, daného jeho moţnými neţádoucími dopady na plnění schválených záměrů a cílů tohoto orgánu, jehoţ základem je stanovená míra vlivu rizikových faktorů Vyhodnocování neţádoucího dopadu je zefektivňováno oceněním více rizikových faktorů spojených s rizikem pro zajištění řádné správy a řízení orgánu veřejné správy. Počet pouţitých rizikových faktorů by měl být dostatečný natolik, aby vedoucí orgánu veřejné správy nebo pověření vedoucí zaměstnanci měli důvěru v komplexnost hodnocení rizika. Do kritérií pro identifikaci a určení stupně významnosti patří především: finanční a ekonomické podmínky a dopad na adresáty sluţeb veřejného zájmu, zákazníky nebo dodavatele velikost a sloţitost posuzovaných operací, programů, projektů organizační, provozní, technologické nebo ekonomické změny a potřeba silného dohledu změny ve vnějším prostředí včetně tlaku tohoto prostředí na vedoucího orgánu veřejné správy a vedoucí zaměstnance, aby došlo k upřednostnění některých schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy etické klima, kompetence a bezúhonnost zaměstnanců, sloţitost organizačních a řídících struktur sloţitost procesů zajišťovaných sluţeb ve veřejném zájmu

79

stupeň automatizace informačních systémů přiměřenost a účinnost vnitřního kontrolního systému závěry interního auditu a přijatá nápravná opatření termín a výsledky externích auditů a kontrol Stupeň významnosti rizika je součin bodového hodnocení rizikového faktoru a pravděpodobnosti a posuzuje se dle následujícího vzorce: R=MxP R … stupeň významnosti rizika M … dopad (míra rizikového faktoru) P … pravděpodobnost dopadu Pokud útvar interního auditu zjistil nějaká rizika, vedoucí zaměstnanci zajistí průběţnou aktualizace seznamu rizik, především pak při změnách ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek a při identifikaci nových rizik, minimálně však jedenkrát ročně. Kaţdou aktualizaci seznamu rizik ohlašuje vedoucí zaměstnanec písemně útvaru interního auditu bez zbytečného odkladu. Jestliţe vedoucí orgánu veřejné správy nebo pověření vedoucí zaměstnanci nepřijmou patřičná opatření k vyloučení, minimalizaci vzniku nebo sníţení neţádoucího dopadu rizik spojených s řádnou správou a řízením orgánu veřejné správy, nastalé působení rizik svým neţádoucím dopadem ohrozí nebo znemoţní plnění schválených záměrů a cílů tohoto orgánu. Proto v rámci své odpovědnosti přijímají rozhodnutí o tom, jak zvládat předpokládané neţádoucí dopady, a to stanovením postupu k: a) vyhnutí se rizik, protoţe: riziko je pro orgán veřejné správy nepřiměřeně vysoké a není moţné ho odstranit, zmírnit nebo mu předejít lze upustit od uskutečnění operací nebo zajištění činností spojených s tímto rizikem, pokud netvoří prioritu pro splnění schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy b) lze upustit od uskutečnění operací nebo zajištění činností spojených s tímto rizikem, pokud netvoří prioritu pro splnění schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy

80

c) zmírnění rizika, neboť toto riziko je pro orgán veřejné správy vysoké, ale je moţnost zmírnění, např.: zavedením vnitřních opatření k zavedení dalších kontrol při dodrţení hledisek hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynaloţených zdrojů přenesením rizika na jiný subjekt, např. pojištěním d) přijetí rizika bez opatření, jelikoţ uskutečnění operací nebo zajištění činností spojených s tímto rizikem je pro orgán veřejné správy na přijatelné úrovni, e) sníţení zavedených kontrol k odstranění, zmírnění nebo předcházení rizika pro jeho malý stupeň významnosti a pro nehospodárnost, neefektivnost a neúčelnost vynaloţených zdrojů na zavedené kontroly Shrnutí zásad řízení rizik Dodrţení základních zásad řízení rizik v orgánu veřejné správy vede k: zkvalitnění rozhodování v orgánu veřejné správy a to na všech stupních řízení vytváření prostředí pro zajištění informovanosti řídících výkonných struktur a jejich uvědomění o nutnosti předcházet neţádoucímu dopadu rizik souvisejících s plněním stanovených úkolů při zajišťování schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy podpoře kultury tohoto prostředí70

4.2 Konflikt zájmů Při realizaci projektu můţe dojít ke konfliktu zájmů. Jde o situaci, kdy je z osobních nebo podobných vztahů zainteresovaných osob narušen nestranný nebo objektivní výkon funkce nebo plnění pracovních úkolů, případně kdy existuje podezření, ţe by k takové situaci mohlo dojít. Tyto případné konflikty jsou sledovány při: přípravě a předkládání projektových ţádostí (osoby, které se podílejí na přípravě, uveřejňování výzev nebo poskytování informací případných ţadatelům, se nesmí účastnit příprav nebo implementace projektů a nesmí být ani osobou blízkou ţadatele či konečného příjemce)

70

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky

81

kontrole formálních náleţitostí projektových ţádostí (osoby provádějící kontrolu formálních náleţitostí nesmí být zainteresovány do příprav nebo implementace projektů, ani být osobou blízkou ţadatele nebo konečného příjemce) hodnocení a výběru projektů (členové výběrových komisí nesmí být zapojeni do přípravy, monitorování a implementace hodnocených projektů v rámci dané výzvy. A také nesmí být osobami blízkými ţadatele nebo konečného příjemce a ani nesmí být v posledních dvou letech v pracovním vztahu k těmto osobám.) Ověřování způsobilosti výdajů a platby příjemcům (osoby, které ověřují způsobilost výdajů, schvalují nebo realizují platby, nesmí být zapojeny do implementace projektu a nesmí být osobami blízkými konečného příjemce) Pokud je Odpovědný orgán vůči příjemci nebo projektu v postavení výkonného orgánu71, sleduje se konflikt pouze u: hodnocení a výběru projektů ověřování způsobilosti výdajů a platby příjemcům72

4.3 Nejčastěji rozpoznaná rizika v činnosti konečných uživatelů při realizaci programu Při realizaci programu je třeba se také zaměřit na nejčastější oblasti rizik, která můţeme rozdělit do několika skupin: 1. Nesoulad akcí s cílem Je třeba kontrolovat, aby akce probíhaly v souladu s cíli stanovenými rozhodnutím Komise, jímţ se schvaluje roční program. Rizika, která mohou v této oblasti nastat jsou: cíle nebyly konečnému příjemci zadány konkrétně ze strany konečného příjemce nedošlo ke zpracování nebo k aktualizování nebo ke sledování harmonogramu akcí

71 72

V případě národních projektů Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky

82

nedošlo ke zpracování, ověření a schválení metody hodnocení souladu akcí s cíli nedošlo k průběţnému ověření „monitorováním na místě“ Auditním orgánem, Odpovědným orgánem, Certifikačním orgánem nedošlo k přijetí opatření k nápravě nedostatků, případně tato opatření nebyla účinná došlo pouze k formálnímu sledování a vyhodnocení finanční a věcné realizace zpracované a předloţené informace o pokroku neukazují reálný stav dosaţených cílů nedošlo k včasnému informování poskytovatele dotace o problémech při dosaţení stanovených cílů73 2. Nespolehlivost účetních systémů a ověřitelnost účetních dokladů Kontrola, zda prohlášení o výdajích pochází ze spolehlivých účetních systémů a ověřitelných podkladů. K častým rizikům patří: u hardwarového vybavení se objevuje příliš mnoho poruch znovuzprovoznění systému trvalo déle neţ 24 hodin účetní software nemá dodavatelský atest, není tedy garance plnění ustanovení zákona o účetnictví nejsou jasná přístupová práva uţivatelů do konce pracovní doby nedojde k uzavření Účetního deníku a Hlavní knihy v rámci softwaru není dostatečně zabezpečeno zálohování zápisů do účetních knih pracovníci, kteří mají přístupová práva k účetnímu softwaru, nemají osvědčení o proškolení a přezkoušení personalistika: počet zaměstnanců u účetního systému není stabilní, doba praxe na tomto pracovišti je kratší jak 3 roky, nedostatečný systém zastupování účtování o výdajích financovaných z dotace EU není odděleno 73


83

v systému chybí odpisový plán účetní doklady, které se týkají výdajů z EU, nejsou oddělené od výdajů z rozpočtu nebo z vlastních prostředků neproběhla kontrola úplnosti spisu před uloţením do archivu není oddělen archiv spisů s účetními doklady na dokladech není uvedena doba skartace neexistuje systém vstupu osob do archivu neexistuje kniha o vypůjčení archivovaných dokumentů prostory archivu nejsou dle platných norem chybí protipoţární a evakuační plán74 3. Nesoulad výdajů s povinnostmi stanovenými obecně závaznými platnými předpisy Je třeba kontrolovat, zda konečný příjemce správně plní své povinnosti. Tuto kontrolu mohou znemoţňovat následující rizika: chybí některé účetní doklady v účetních knihách nejsou zaznamenány některé účetní případy účtování o dotaci neodpovídá realitě účetní případy výdajů nejsou přehledně uspořádány v účetních záznamech chybí např. označení dokladu, obsah, účastníci případu, podpisy odpovědných osob došlo k časové prodlevě při vyhotovení účetního dokladu peněţní prostředky dotace nesouhlasí s částkami obratů a zůstatků ve stanovených dnech nejsou otevírány a uzavírány účetní knihy došlo k nesprávnému ocenění majetku a závazků byla chybně provedena inventarizace majetku a závazků75

74 75


84

4. Nesoulad výdajů s povinnostmi stanovenými předpisy Společenství Konečný uţivatel dotace je kontrolován, zda dodrţuje povinnosti stanovené Společenstvím. Chyby, kterých se konečný uţivatel nejčastěji dopouští: v obchodním rejstříku nejsou zapsáni společníci konečného příjemce projekt je financován i z jiných zdrojů Společenství nebylo dodrţeno období způsobilosti výdajů koneční příjemci nemají uloţeny a evidovány účetní doklady od společníků personální náklady nebyly uvedeny v předběţném rozpočtu náklady na zaměstnance překračovaly běţnou výši průměrné sazby finance z fondu byly pouţity na dopravu a pobyt pro podpůrné osoby doprava byla hrazena, přestoţe nebyl vyuţit nejvýhodnější způsob dopravy cesta letadlem byla kratší neţ 800 km76 náklady na pobyt byly vyšší, neţ bylo stanoveno nebylo průkazně dáno, ţe vybavení bylo nutno k realizaci projektu, nákup nesplňoval platné normy a standardy v rozpočtu nebyl předem stanoven nákup administrativního vybavení (např. telefon, kopírka, atd.) konečný příjemce vedl nedostatečně evidenci podpory osobám, kterým byla poskytnuta pomoc byly překročeny nepřímé náklady, dle rozpočtu projektu nepřímé náklady překročily 20% stanovenou hranici celkové výše přímých nákladů nedošlo k dodrţení zásady krytí nákladů na správu a řízení, personální náklady, odpisy nemovitostí a náklady na údrţbu z přiděleného procenta nepřímých nákladů jako způsobilé byly označeny výdaje na DPH

76

Je počítána cesta tam a zpět.

85

za způsobilé byly nesprávně označeny: výnosy z kapitálu, dluhy a poplatky za dluhové sluţby, debetní úroky, provize za směnu peněz a kurzové ztráty, rezervy na ztrátu či případné budoucí závazky, dluţné úroky, pochybné závazky, pokuty, peněţité sankce, náklady na soudní spory a nepřímé či neuváţené výdaje jako náklady účelově vázaných příjmů nebyly vykazovány práce ze strany státních zaměstnanců, kteří se z části podíleli na plnění konečných příjemců kancelářské potřeby, drobné administrativní materiály, zásoby, náklady na organizaci společenských setkání a obecné sluţby (např. telefon, internet, poštovné, úklid kancelářských prostor, inţenýrské sítě, pojištění, školení zaměstnanců, náklady na získávání nových zaměstnanců) nebyly zahrnuty do nepřímých nákladů mezi způsobilé náklady konečný příjemce zahrnul náklady na nákup, výstavbu, renovaci nebo pronájem kancelářských prostor pro kaţdodenní činnosti77 při pronájmu nemovitosti nebyla jasně prokázána vazba mezi tímto pronájmem a cíli daného projektu u daného leasingu (pronájem, nákup) nebyla vyuţita nejniţší nákladnost odpisování neprobíhalo podle vnitrostátních pravidel pro odpisování způsobilé výdaje spojené s pronájmem a leasingem nekorespondovaly s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi a podmínkami týkající se doby trvání pronájmu nebo leasingu při nákupu vybavení nebylo bráno v úvahu, ţe způsobilá je pouze ta část odpisů zařízení, která odpovídá délce jeho pouţívání pro daný projekt nákup vybavení neodpovídal obvyklým trţním cenám za způsobilý náklad vybavení v hodnotě niţší neţ 1000 EUR byly povaţovány také nákupy uskutečněné v době delší jak 3 měsíce od zahájení projektu78

77 78

Tyto náklady spadají do nepřímých nákladů. Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky

86

5. Nedodrţování pravidel pro zadávání veřejných zakázek Kontrola, ţe Odpovědný orgán a konečný uţivatel dotace postupovali při zadávání veřejných zakázek legálně a správně. Rizika jsou v tomto případě tato: ve smlouvě mezi Odpovědným orgánem a konečným příjemcem nebyly všechny zákonem stanovené náleţitosti celkový předmět projektu nebyl Odpovědným orgánem rozdělen na jednotlivá zadání veřejné zakázky správně u veřejných zakázek nedošlo k důslednému a průkaznému rozlišení dodávek prací, sluţeb a zboţí hodnota při zadávání veřejné zakázky neodpovídá výši finančním limitům pro jednotlivé druhy veřejných zakázek stanovených zákonem č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách záměrně nebo nedopatřením došlo k rozdělení předmětu dodávky veřejné zakázky, důsledkem toho došlo k rozdělení její hodnoty došlo k nesprávné volbě způsobu výzvy dokladový spis je neucelený (chybí např. identifikace veřejné zakázky, stanovená hodnotící kritéria, apod.) nedošlo k přesnému určení předmětu veřejné zakázky vybraný zájemce byl ještě před zveřejněním výzvy seznámen s předmětem a hodnotícími kritérii veřejné zakázky došlo k neobjektivnímu rozhodnutí hodnotící komise při výběru nejvhodnějšího dodavatele jsou patrny známky korupčního jednání v procesu realizace došlo k zásadním změnám předmětu veřejné zakázky uzavřená smlouva se liší v zásadních bodech od podmínek výzvy a nabídky dodavatel je smlouvou zvýhodňován zálohové úhrady jsou neúměrně vysoké došlo k zaplacení neposkytnuté dodávky nebyly uplatněny smluvní pokuty 87

nebyly uplatněny záruční opravy dílčí plnění byla přebírána pouze formálně neoprávněné osoby ověřovaly likvidační záznamy faktur79 Výše zmíněná rizika byla zjištěna při nahlédnutí do výsledků auditů a při osobních konzultacích se zaměstnanci Certifikačního orgánu a příslušníků Ředitelství sluţby cizinecké policie. Certifikační, Odpovědný a Auditní orgán mají zpracované své analýzy rizik, které dle interních předpisů těchto institucí nelze hlouběji konkretizovat. potřeby diplomové práce bylo moţné převést tato zjištění pouze do obecné formy.

79


88

Pro

Závěry a doporučení V závěru diplomové práce bych chtěl shrnout poznatky a zjištění získané během jejího napsání. Česká republika čerpá v rozsáhlé míře finanční příspěvky z komunitárních programů Evropské unie. Tyto příspěvky jsou velmi potřebné, aby se mohla Česká republika jako součást Evropské unie plně rozvíjet. Pokud bychom neměli moţnost čerpat dosti značné dotace z evropských fondů, nebylo by moţné realizovat většinu jiţ vzniklých projektů a rozvoj naší republiky by byl výrazně zpomalen. V současné době se vyskytly tlaky některých členských států na zvýšenou ochranu hranic Evropské unie. Česká republika se v tomto směru chová poněkud kontraproduktivně, neboť během posledního roku došlo v rámci úspor u Policie ČR ke sníţení počtu policistů a občanských zaměstnanců. Sníţení platů znamenalo masový odchod zaměstnanců od Policie ČR. Vedení Ministerstva vnitra a Policie ČR v rámci těchto úspor se rozhodlo nedoplňovat stavy a zrušit některé útvary, jejich působnost a tím i počty pracovníků. Tyto úsporné změny postihly ve značné míře sluţbu cizinecké policie. Policisté z cizinecké policie byli převeleni na jiné útvary. Celkový stav se tak u této sloţky sníţil o 2/3. Tato situace uţ nyní znamená pro Českou republiku zvýšené riziko výskytu nelegálních přistěhovalců. Dochází ke sniţování kontrol osob a k následnému zadrţení ilegálních migrantů. V návaznosti na tuto skutečnost existuje záporná prognóza, ţe nedojde k naplnění plánu k odesílání osob zpět do jejich vlasti v rámci projektu „Nucené návraty III“, coţ bude znamenat navrácení peněz zpět do „Bruselu“. Důvodem tedy nebude sníţení nelegální migrace, ale sníţení počtu policistů, kteří se zabývají touto činností. Laicky řečeno, v České republice nebude nikdo, kdo by zadrţoval nelegální migranty. V současné době většinu osob odeslaných zpět do země původu tvoří osoby zadrţené na hranicích České republiky cizineckou policií okolních států. Všechny takto zadrţené osoby jsou po předání do České republiky na její náklady odeslány zpět do své vlasti. Například za rok 2011 nám cizinecká policie Spolkové republiky Německo předala 386 osob. Naše cizinecká policie předala Spolkové republice Německo pouhých 10 osob. Z těchto čísel tedy vyplývá, ţe čerpání finančních příspěvků z fondů je pro Českou republiku velice výhodné a pro státní rozpočet rozhodně zajímavá finanční injekce. Evropská komise vytýká České republice především základní nastavení a nezávislost auditního systému, způsob kontrol, které vykonávají řídící orgány. Domnívám se, ţe 89

základním problémem v této oblasti je to, ţe kontrolní orgány nespadají do působnosti jednoho úřadu (ministerstva), čímţ dochází k tomu, ţe kaţdý z těchto orgánů provádí kontroly dle své vlastní koncepce a tento systém není sjednocen. Pro zvýšení efektivity by měly tyto kontrolní orgány spadat pod jeden úřad anebo by měl být zřízen koordinátor, který by metodicky zasahoval do těchto činností všech kontrolních a řídicích systémů. Tím by došlo k uspokojení poţadavků „Bruselu“ na správnou činnost kontrolních a auditních orgánů. Dále by stálo za zváţení, aby „Brusel“ jasně stanovil, jak by měly kompetentní orgány provádět kontroly, řídit projekty a navzájem mezi sebou spolupracovat. Problémy jsem shledal u publicity jiţ realizovaných projektů. Široká veřejnost a také odborníci nejsou dostatečně informováni o těchto projektech. Existují sice prezentace, ale ty jsou umístěny na intranetových stránkách Policie ČR, kam však veřejnost nemá přístup. V podstatě jediným způsobem jak získat bliţší informace jsou webové stránky Ministerstva vnitra. Ani zde však tyto informace nejsou ucelené a nevypovídají dostatečně o všech sloţkách, které se na realizaci projektů podílejí. Vzniklé projekty by měly být více propagovány například v mediích, která mají v současné době největší moţnosti informování veřejnosti. Jde především o internet, televizi a denní tisk. Propagační materiál a akce určené k představení projektu by měly být více zaměřeny na širokou veřejnost, např. by byly vhodné různé exkurze a přednášky pro školy. V rámci Policie ČR došlo v několika případech k nerealizování určitých projektů. Důvodem jsou systémové a lidské faktory a nedostatek času vymezeného pro přípravu realizace. Lidské chyby lze eliminovat dostatečným školením stávajících pracovníků podílejících se na projektech a přijímáním odborníků pohybujících se v oblasti čerpání finančních prostředků Evropské unie. Toto opatření je avšak ohroţeno kvůli jiţ výše zmíněným úsporám u Policie ČR. Základním cílem diplomové práce bylo seznámit laickou i odbornou veřejnost s komunitárními programy Evropské unie, přesněji s obecným programem „Solidarita a řízení migračních toků“. Tento cíl byl splněn i přes nedostupnost některých informací, protoţe určité sloţky působící v rámci obecného programu odmítly poskytnout bliţší data o projektech z důvodu utajení, přestoţe by díky tomu došlo k vytvoření ucelené příručky, popř. publikace, která doposud nebyla v takovém rozsahu v rámci komunitárních programů nikým vydána.

90

V samém závěru diplomové práce bych rád ještě zmínil skutečnost, ţe v současné době probíhají jednání o víceletém programu, který od roku 2014 nahradí stávající obecný program Solidarita a řízení migračních toků. Dle dostupných informací by měl zahrnovat jiţ jen dva fondy. O jejich konkrétním názvu a zaměření zatím nebylo rozhodnuto.

91

Seznam použité literatury Předpisy Evropské unie 1. Rozhodnutí komise ze dne 05/III/2008 K (2008) 789 v konečném znění, stanovující prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES 2. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES ze dne 23. května 2007, o zřízení Fondu pro vnější hranice na období 2007 aţ 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ 3. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES ze dne 23. května 2007, o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 aţ 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ a o zrušení rozhodnutí Rady 2004/904/ES 4. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 575/2007/ES ze dne 23. května 2007, o zřízení Evropského návratového fondu na období 2008 aţ 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ 5. Rozhodnutí Rady ze dne 25. června 2007, o zřízení Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí na období 2007 aţ 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (2007/435/ES) 6. Úřední věstník Evropské unie L 144

Internetové zdroje 1. Středočeský kraj. Tipy a triky – jak na komunitární programy EU. [on-line]. [cit.10.09. 2011]. Dostupný z 2.

Euroactiv.

Komunitární

programy.

[on-line].

[cit.

10.09.2011].

Dostupný

z

3. Ministerstvo vnitra České republiky. Finanční nástroje EU – Fond pro vnější hranice. [on-line]. [cit. 06.09.2011]. Dostupný z 4. Ministerstvo vnitra České republiky. Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí.[on-line]. [cit.06.09.2011]. Dostupný z

92

5.

Ministerstvo

vnitra

České

republiky.

Evropský

uprchlický

fond.

[on-line].

[cit.06.09.2011]. Dostupný z 6.

Ministerstvo

vnitra

České

republiky.

Evropský

návratový

fond.

[on-line].

[cit.06.09.2011]. Dostupný z 7.

Ministerstvo

financí

České

republiky.

Veřejnosprávní

kontrola.

[on-line].

[cit.15.10.2011]. Dostupný z 8.

Ministerstvo

financí

České

republiky.

Veřejnosprávní

kontrola.

[on-line].

[cit.15.10.2011]. Dostupný z 9.

Ministerstvo

financí

České

republiky.

Veřejnosprávní

kontrola.

[on-line].

[cit.15.10.2011]. Dostupný z 10. Ministerstvo financí České republiky. Obecné zásady pro hospodaření s finančními prostředky EU při realizaci komunitárních programů. [on-line]. [cit.06.09.2011]. Dostupný z

Ostatní zdroje 1. Ministerstvo financí České republiky (MF ČR) 2. Ministerstvo vnitra České republiky 3. Ředitelství sluţby cizinecké policie

Seznam obrázků 1. Vlajka Evropské unie

Seznam schémat 1. Principy řízení rizik a základní postupy 2. Cyklus šestistupňového procesu 3. Příklady vyloučení nebo minimalizace vnitřních rizik

93

Seznam tabulek 1. Stručný přehled členění výdajů a příjmů projektů 2. Hodnotící kritéria pro doporučení realizace projektu 3. Oficiální názvy fondů obecného programu Solidarita a řízení migračních toků 4. Stupně závaţnosti zjištění systémových chyb 5. Přehled počtu projektů a výdajů podléhajících certifikaci

Seznam použitých zkratek API – Advanced Passenger Information AO – Auditní orgán CIS – Cizinecký informační systém CO – Certifikační orgán ČR – Česká republika DPH – daň z přidané hodnoty EIF – Evropský integrační fond EK – Evropská komise EKIS – Ekonomický informační systém ENF – Evropský návratový fond ES – Evropské společenství EU – Evropská unie EUF – Evropský uprchlický fond FADO – False and Authentic Documents FRTD – Facilitated Rail Transit Documents FTD – Facilitated Transit Documents FVH – Fond pro vnější hranice IOM – International Organization for Migration ISPROFIN – Informační systém programového financování KoP – komunitární program MF ČR – Ministerstvo financí České republiky MV ČR – Ministerstvo vnitra České republiky OAMP – Odbor azylové a migrační politiky OLAF – Organisation de la lutte anti-fraude - European Anti-Fraud Office OO – Odpovědný orgán OSN – Organizace spojených národů 94

PIS – Preventivně informační skupina ŘSCP – Ředitelství sluţby cizinecké policie SIS – Schengenský informační systém SITA – Société internationale de télécommunications aéronautiques SMMF – Solidarity and Management of Migration Flows VIS – Vízový informační systém

Seznam příloh 1. Schéma postupů a toku informací 2. Projektová ţádost ENF 2010 3. Monitorovací zpráva

95

Komunitární program EU. Solidarita a řízení migračních toků

Recommend Documents