Ryby sladkovodní Sladkovodní ryby žijí jak ve stojatých, tak i tekoucích vodách, které podle rychlosti proudu, teploty a obsahu kyslíku rozdělujeme do čtyř pásem, které jsou pojmenovány podle typického zástupce sladkovodních ryb: • pásmo cejnové – dolní tok řek (velmi pomalý tok řeky)
• pásmo parmové – střední tok řek
• pásmo lipanové – podhorské potoky a řeky
• pásmo pstruhové – horské potoky a říčky s velmi rychlým tokem.
Podle způsobu výživy můžeme ryby rozdělit na: • dravé – živí se drobnými živočichy i jinými rybami (štika, okoun, sumec) • nedravé – živí se hmyzem nebo rostlinnou potravou (kapr, lín, plotice)
NAŠE NEJZNÁMĚJŠÍ SLADKOVODNÍ RYBY: RYBY KAPROVITÉ Hlavním společným znakem jsou spodní tzv. „požerákové“ zuby – zubovité útvary v zadní části hltanu – přeměna původně pátého žaberního oblouku. Kapr obecný Kapr je nejznámější ryba našich vod. Všechny druhy kaprů mají šedomodré až zelenožluté oči a zlatožluté zbarvení břicha. Typickým znakem u kapra je vysouvatelný rypec se čtyřmi vousky a silné tvrdé paprsky hřbetní a řitní ploutve. Rozlišujeme tři druhy kaprů. • šupináč - jeho tělo je celé pokryté šupinami
• lysec - jeho tělo je pokryté šupinami jen nepravidelně
• hladký - jeho tělo je téměř zcela bez šupin.
Kapři dorůstají délky i 120 cm, váží i 30 kg (chovné formy dorůstají do průměrné velikosti kolem 40 - 60 cm a váží kolem 2 – 5 kg). Kapr je hospodářsky a produkčně rozhodujícím druhem v našem rybářství.
Karas obecný Podobný kapru, žije v pomalu tekoucích vodách, vyšší tělo i hřbetní ploutev než kapr, nemá vousky. Je to všežravá ryba.
Lín obecný Jeho tělo je silné a zavalité pokryté malými šupinami a hrubou slizkou kůží. Má tmavohnědý až olivový hřbet a boky jsou zbarveny do olivově zelena a břicho je žluté. Ústa jsou krátká, v koutcích je pár vousků. Ocas má vysoký a silný a je málo vykrojený. Hřbetní ploutev je zaoblená. Je to nedravá ryba.
Jelec tloušť Válcovité tělo, žije v rychleji tekoucích vodách. Ploutve jsou výrazně červené, ocas černý. Je všežravec.
Parma obecná Válcovité tělo, žije v rychleji tekoucích vodách, většinou u dna. Nedravá ryba. Na tlamě má 4 vousky.
Cejn velký Hojně rozšířený ve stojatých a teplých vodách. Má vysoké, z boku hodně zploštělé tělo. Ploutve má dlouhé, tmavé a špičaté. Je odolný vůči znečištění.
Amur bílý Býložravá ryba, její původ je ve V Asii – k nám dovezen k likvidaci rákosí. Amur má protáhlé tělo, ploutve jsou šedavé.
Plotice obecná Základní zbarvení těla je třpytivě stříbrné, břicho bílé. Všechny ploutve jsou šedé, břišní ploutve a řitní ploutev načervenalé. Je to nedravá ryba.
Bolen dravý Masožravá, dravá ryba. Má dlouhé, stříbřité štíhlé tělo s načervenalými ploutvemi. Žije ve stojatých i tekoucích vodách.
RYBY LOSOSOVITÉ Hlavním společným znakem je malá tuková ploutvička mezi hřbetní a ocasní ploutví. Žijí v rychle tekoucích vodách bohatých na kyslík. Pstruh obecný potoční, pstruh duhový Dravá ryba, v silných čelistech jsou drobné zuby. Živí se larvami vodního hmyzu,
drobnými
rybkami,
obojživelníky.
Pstruh
duhový
má
velké
potravinářské využití.
RYBY LIPANOVITÉ Také mají malou tukovou ploutvičku, na rozdíl od pstruhů mají malá ústa. Lipan podhorní Boky a břicho stříbřitě bílé, má barevnou praporovitou hřbetní ploutev. Živí se převážně hmyzem. Žije v podhorských rychle tekoucích vodách.
RYBY ŠTIKOVITÉ Štika obecná Dravá ryba, má protáhlé válcovité tělo, zploštělou širokou hlavu. Hřbetní i řitní ploutev na zadní části těla. Má širokou tlamu s mnoha zuby, které jsou zahnuté dovnitř.
RYBY OKOUNOVITÉ Typickým znakem je rozdělená hřbetní ploutev. Okoun říční Dravá, malá ryba. Žije v čistých, pomalu proudících i stojatých vodách. Hřbetní ploutev je rozdělená na dvě části – přední je větší a je vyztužená velmi tvrdými kostěnými paprsky. Na bocích má typické příčné tmavé pruhy.
Candát obecný Dravá ryba, v tlamě kromě drobných zoubků i velké „psí zuby“. Žije v pomalu tekoucích a stojatých vodách. Jeho maso patří k nejkvalitnějším ze sladkovodních ryb.
RYBY SUMCOVITÉ Sumec obecný Naše největší dravá ryba. Na kůži nejsou šupiny. Typickým znakem jsou 2 dlouhé a 4 krátké hmatové vousy kolem širokých úst. Může dorůst délky až 2 m, váhy až 100 kg. Žije v pomalu tekoucích a stojatých vodách.
RYBY ÚHOŘOVITÉ Hlavním znakem je hadovitý tvar těla. Úhoř říční Má hladkou, slizovitou pokožku. Šupiny jsou velmi malé a velmi hluboko v kůži. Mají ploutevní lem (srostlá hřbetní, ocasní a řitní ploutev). Břišní ploutve zcela chybí. Žije v řekách, tře se v Sargasovém moři (Atlantský oceán). Larvy jsou průhledné, podobají se listu vrby. Mladí úhoři se vracejí proti proudu do řek, kde dospívají.
Ryby tvoří významnou část potravního řetězce. Staly se důležitou složkou lidské potravy. Mají lehce stravitelné maso, které je bohaté na vitamíny. Také slouží jako potrava vodním ptákům a dalším živočichům.
