Sociální struktura, stratifikace a problém společenské nerovnosti II.
VY_32_INOVACE_ZSV3r0116 Mgr. Jaroslav Knesl
Typy stratifikačních systémů • Vrstvy – stratifikační teorie ( Stratum – vrstva) – pod vlivem am. empirických výzkumů – stále diferencovanějí pojetí – podle vlastnictví, příjmů, bydliště, povolání, životní úrovně, vzdělání – inkonzistentní status
Typy stratifikačních systémů – vrstvy v USA
Vztahy : • V rámci vrstvy 60% • Sousední vrstvy 35% • Přes vrstvu 5%
Úkol: Přiřaďte jednotlivé pozice do sociálních vrstev 1. Vyšší horní 2. Nižší horní
3. Vyšší střední 4. Nižší střední 5. Vyšší dolní 6. Nižší dolní
A. středně kvalifikovaní dělníci, zřízenci, farmáři B. nekvalifikovaní, zemědělci nezaměstnaní C. vynikající odborníci, nejschopnější manažeři, svobodná povolání (umělci) D. úředníci vlastníci farem, vysoce kvalifikovaní dělníci E. velký byznys, státní moc F. vlastníci středních podniků, manažeři, svobodná povolání
Řešení 1. Vyšší horní
E. velký byznys, státní moc
2. Nižší horní
C. vynikající odborníci, nejschopnější manažeři, svobodná povolání (umělci) F. vlastníci středních podniků, manažeři, svobodná povolání D. úředníci vlastníci farem, vysoce kvalifikovaní dělníci A. středně kvalifikovaní dělníci, zřízenci, farmáři B. nekvalifikovaní, zemědělci nezaměstnaní
3. Vyšší střední 4. Nižší střední 5. Vyšší dolní 6. Nižší dolní
Problém sociální nerovnosti a její legitimizace • K zamyšlení: Ve většině společností je deklarována rovnost, fakticky však žijeme v nerovnosti. Jak lze tuto nerovnost vysvětlit? – Při obsazování soc. pozic a při mobilitě hrají významnou úlohu: – vlohy rozvinuté do určitých schopností – lidské potřeby také nejsou stejné, nýbrž závislé na příslušnosti k vrstvě, do níž jsme se narodili – sociální původ, na něm jsou závislé i – naše aspirace a ambice od nějž se pak odvíjí i náš – vlastní výkon - meritokratický přístup • K zamyšlení: Lze nerovnost ospravedlnit, nebo by měla být odstraněna? Proč všechny společnosti tendují k rozvrstvenosti? • Funkcionlismus T. Parsonse ji vysvětluje tak, že nabízí člověku možnost společenského vzestupu, což ho stimuluje k vzestupu a tím motivuje k výkonu. Horní vrstvy moivuje k výkonu z obavy sociálního sestupu. Výsledkem je celospolečenský vzestup. • Považujete takové vysvětlení za vědecké?
Úkol: k obrázkům přiřaďte následující názvy stratifikačních modelů:
nivelizovaná společnost, stavy, kasty, elity/masy, vrstvy, třídy
Řešení: kasty
vrstvy
třídy
stavy
elity/masy nivelizovaná společnost
Úkol: přiřaďte charakteristiky k stratifikačním teoriím a modelům. 1.
2. 3. 4. 5.
6. 7.
Společnost se člení na pudově jednající menšinu, neohlížející se na předsudky a konvence, která ovládá méně schopnou většinu. Společnost je rozdělena přístupem k informacím Společnost je stratifikována ne základě způsobu života, prestiže, cti, ale i práv a povinností Společnost s malou sociální distancí a omezenou mobilitou Společnost v níž neexistuje žádná vertikální mobilita a prostupnost Společnost je rozdělena vlastnictvím výrobních prostředků Diferencovaná na základě vlastnictví, příjmů, bydliště, povolání, životní úrovně, vzdělání
A. Současná teorie tříd
B. Stavy C. Marxova teorie tříd D. Teorie vrstev E. Teorie elit F. Nivelizovaná společnost G. Kasty
Řešení: 1.
2. 3. 4. 5.
6. 7.
Společnost se člení na pudově jednající menšinu, neohlížející se na předsudky a konvence, která ovládá méně schopnou většinu. Společnost je rozdělena přístupem k informacím Společnost je stratifikována ne základě způsobu života, prestiže, cti, ale i práv a povinností Společnost s malou sociální distancí a omezenou mobilitou Společnost v níž neexistuje žádná vertikální mobilita a prostupnost Společnost je rozdělena vlastnictvím výrobních prostředků Diferencovaná na základě vlastnictví, příjmů, bydliště, povolání, životní úrovně, vzdělání
E. Teorie elit
A. Současná teorie tříd B. Stavy
F. Nivelizovaná společnost G. Kasty C. Marxova teorie tříd D. Teorie vrstev
Zdroje a literatura • BAUMAN, Zygmund. Myslet sociologicky. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 238s. ISBN: 978-80-7419-026-1 • BURIÁNEK, Jiří. Sociologie. Praha: Fortuna, 2001. 128s. ISBN 80 – 7168 – 754 – 5 • DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum. 2005. 375s. ISBN 80 – 246 – 0139 – 7 • GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203124-4 • KELLER, Jan. Úvod do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 204s. ISBN 80-85850-25-7 • MAŘÍKOVÁ, Hana, PETRUSEK, Miloslav, VODÁKOVÁ Alena. Velký sociologický slovník I.,II. a/o. 1996. Praha : Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1. • THOPMSON Kenneth. Klíčové citace v sociologii. Brno: Barrister a Principal, 2001. 272 s. ISBN 80 – 85947 – 68 – 4
