Environmentální (ekologická) etika
VY_32_INOVACE_ZSV3r0119 Mgr. Jaroslav Knesl
Environmentální etika •
•
Zabývá vztahem člověka k jeho prostředí
K zamyšlení: Co si myslíte o následujícím citátu? Souhlasíte s ním? Proč? „ …přírodní národy se často chovaly ke svému prostředí stejně bezohledně jako my. Bylo jich ale příliš málo, jejich potřeba byla mnohem skromnější a jejich moc devastovat své okolí příliš malá … Není oprávněné myslet si, že problémy ve vztahu člověk životní prostředí jsou fenomén 20. století … Nová je naše moc a množství …“ Erazim Kohák
Kdy a proč došlo k selhání? • Průmyslová revoluce • Novověk: – Descartův dualismus: Myslící duch (hodnota) a mrtvá rozprostraněná hmota v pohybu – příroda (bez hodnoty) – Baconova nová věda
• Reformace – Odstranění mariánského kultu – ženská soucitná část – Nastolení protestantského kultu práce (Max Weber)
• Křesťanství a Judaismus – Antropocentrický a panský postoj k přírodě
•
Patriarchát
•
– Mužské dominantní postavení (člověk) nad ženou (příroda) – Ekofeminismus Genetická výbava člověka (Konrád Lorenz)
Základní postoje - antropocentrismus • Je vněm často spatřována příčina ekologické krize • Nadřazený panský postoj k přírodě • Pouze člověk má hodnotu • Příroda je tu pro člověka (Jako neomezený zdroj surovin). • Příroda má hodnotu pouze skrze člověka. V říši přírody pojem hodnota nemá smysl.
Základní postoje - antropocentrismus • Má však i své zastánce - uvědomělý antropocentrismus • Ekologická krize je krizí humanity. • Ekologická krize není krizí vztahu člověka k přírodě, ale krizí vztahu člověka k člověku. Člověka dneška vůči budoucím generacím. • Biocentrismus je: – Nebezpečný, neboť je postavený na nadřazení přírody nad člověka. Nadřadíme-li jakoukoli ideu „dobra“ nad hodnotu člověka směřujeme k totalitní společnosti. (Ekofašismus) – Nefunkční, neboť je-li příroda nadřazena člověku, pak člověk vůči jejím silám stejně bezmocný. Příroda tu byla před člověkem a bude i po něm.
Základní postoje - teocentrismus • Chápe jako zdroj všech hodnot Boha. Příroda je tu pro člověka. Má svou hodnotu pouze jako místo lidské spásy. • Může vést k fatalismu a ignoraci environmentálních otázek. • Ale také ke konceptu správcovství, postoje odpovědnosti za svět vůči jeho stvořiteli. Bůh dal člověku k užívání přírodu, dle jeho svobodné vůle, ale za její stav je také Bohu odpovědný • Hodnota přírody je však vždy odvozená
Základní postoje - biocentrismus • Ve 20. století má své kořeny zejména v práci Alberta Schweitzera • Dílo: Nauka úcty k životu • Vychází z přesvědčení, že lidská víra ve vlastní výlučnost je neoprávněná • Je třeba chránit život v jakýchkoliv formách. • Zasahovat do životů jiných druhů je možné jen pro uspokojení vitálních potřeb • „Žij a nechej žít“
Biocentrismus: Hlubinná ekologie • Arne Naess Dílo : Myslet jako hora • Navrhovaná řešení ekologické krize, jsou nedostatečná mělká, neboť vychází z použití nových technologií či z lepšího využití stávajících zdrojů • Skutečná ekologie musí být hlubinná, je třeba zásadně změnit svůj postoj k přírodě 1. 2. 3.
Odmítnout antropocentrismus, materialismus, konzumerismus, individualismus a humanismus Uznat naprostou rovnost všeho živého plynoucí z naší jednoty s ostatními životními formami Nadřadit emoce rozumu
Biocentrismus: Ekocentrismus • Aldo Leopold Dílo : Etika Země • V dějinách etiky postupně dochází k rozšiřování množiny bytostí, na které vztahujeme etické ohledy: od lidí přes zvířata až na celou zemi. • Ekonomická výhodnost nesmí sloužit jako legitimizace ochrany přírody. • „Zkoumejme každou otázku z hlediska toho, co je eticky a ekologicky správné, stejně jako toho, co je ekonomicky výnosné. Určitá věc je správná, když směřuje k zachování integrity, stability a krásy biotického společenství všeho života; směřuje-li jinam, je špatná.”
Biocentrismus: Geocentrismus • James Lovelock Dílo : GAIA živá planeta • GAIA – planetární bytost (podle řecké bohyně která vytvořila žijící svět z Chaosu.) – Její součástí jsou všechny formy života na planetě (Společenstva, biosféra ale i horniny, atmosféra a oceány) – Transformuje vnější podmínky planety na prostředí vhodné k jejímu dalšímu růstu
Úkol: K jednotlivým směrům přiřaďte jejich představitele 1. 2. 3. 4.
Ekocentrismus Raný biocentrismus Hlubinná ekologie Geocentrismus
A. B. C. D.
Arne Naess Aldo Leopold James Lovelock Albert Schweitzer
Řešení 1. 2. 3. 4.
Ekocentrismus Raný biocentrismus Hlubinná ekologie Geocentrismus
B. D. A. C.
Aldo Leopold Albert Schweitzer Arne Naess James Lovelock
Úkol: K jednotlivým autorům přiřaďte název díla 1. 2. 3. 4.
Arne Naess Aldo Leopold James Lovelock Albert Schweitzer
A. B. C. D.
GAIA: živá planeta Nauka úcty k životu Myslet jako hora Etika země
C. D. A. B.
Myslet jako hora Etika země GAIA: živá planeta Nauka úcty k životu
Řešení
1. 2. 3. 4.
Arne Naess Aldo Leopold James Lovelock Albert Schweitzer
Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení typická pro antropocentrický (A), biocentrický (B), nebo teocentrický (T) postoj.
• Jsou-li navrhovaná řešení ekologické krize, postavena na použití nových technologií či z lepšího využití stávajících zdrojů jsou nedostatečná. • Bůh dal člověku k užívání přírodu, dle jeho svobodné vůle, ale za její stav je také Bohu odpovědný. • Určitá věc je správná, když směřuje k zachování integrity, stability a krásy biotického společenství všeho života; směřuje-li jinam, je špatná. • Ekologická krize není krizí vztahu člověka k přírodě, ale krizí vztahu člověka k člověku. • Je-li příroda nadřazena člověku, pak člověk vůči jejím silám stejně bezmocný. • Příroda je tu pro člověka. Má svou hodnotu pouze jako místo lidské spásy.
B T B
A A T
Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení typická pro antropocentrický (A), biocentrický (B), nebo teocentrický (T) postoj.
• Představa, že člověk, je nadřazen ostatním druhům je B neoprávněná. A • Příroda je tu pro člověka. Jako zdroj surovin. • V dějinách etiky postupně dochází k rozšiřování množiny B bytostí, na které vztahujeme etické ohledy. • Zasahovat do životů jiných druhů je možné jen pro B uspokojení vitálních potřeb. • Ekonomická výhodnost nesmí sloužit jako legitimizace B ochrany přírody. • Nadřadíme-li jakoukoli ideu nad hodnotu člověka, A směřujeme k totalitní společnosti. • V říši přírody termín „hodnota“ nadává smysl. A • Skutečné řešení ekologické krize je možné pouze tak, že lidé B radikálně přehodnotí svůj dosavadní postoj k přírodě.
Zdroje a literatura • • • • • • • •
BAUMAN, Zygmund. Myslet sociologicky. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 238s. ISBN: 978-80-7419-026-1 BURIÁNEK, Jiří. Sociologie. Praha: Fortuna, 2001. 128s. ISBN 80 – 7168 – 754 – 5 DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum. 2005. 375s. ISBN 80 – 246 – 0139 – 7 GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4 KELLER, Jan. Úvod do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 204s. ISBN 80-85850-25-7 KOHÁK, Erazim. Zelená svatozář. Praha: Sociologické nakladatelství, 2006. 212 s. ISBN 80-85850-86-9 MAŘÍKOVÁ, Hana, PETRUSEK, Miloslav, VODÁKOVÁ Alena. Velký sociologický slovník I.,II. a/o. 1996. Praha : Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1. THOPMSON Kenneth. Klíčové citace v sociologii. Brno: Barrister a Principal, 2001. 272 s. ISBN 80 – 85947 – 68 – 4
