Slovo šerifa Ahoj Kamarádi. Tak Vás vítám u našeho oddílového časopisu. Čtení, kde se vždy dozvíte něco nového, ale i zajímavého. I letošní rok Vás bude informovat svým povídání o oddílovkách, které proběhly. Na posledních stránkách najdete pokračování kresleného seriálu Eva na táboře. Občas bude v Bu.Bu. vložena i příloha k tábornickým dovednostem. A pokud by někdo z Vás náhodou napsal nějakou povídku, klidně ji zde můžeme uvést. Bu.Bu. bude vycházet vždy po nějakém hlavním oddílovém podniku, jako je třeba tábor (ať podzimní nebo i zimní) a to 4x do roka. Strejda Vláček Bu.Bu. číslo 4. Ročník XII vyšel 25. 6. 2008. Vydává T.O.Kamarádi při České tábornické unii. Šéfredaktor Strejda Vláček. Nevyžádané rukopisy se nevrací. Neprošlo jazykovou úpravou. Toto dílo podléhá zákonu o autorském právu, a proto je jeho padělání a neoprávněné kopírování za účelem další distribuce a prodej bez souhlasu majitele práv, které je pro území ČR T.O.Kamarádi, trestné. Porušovatel bude potrestán oddílovým zákonem $26. „Žhavení lebky zvaný budík“ a nebo 3. „Natahování uší zvaný kartáček“. Distribuci zajišťuje redakční rada cancmenů na adrese: ČTU Jesenická oblast, nám. J. Zajíce 9, Šumperk 78701. Kontaktní osoba: Tomáš Lešingr, Javoříčko 8, Šumperk, mobil: 603487528. Neprodejné. Bližší informace o oddílu na Internetu: http://www.tokamaradi.cz, E-mail:
[email protected]
Ať je léto nebo zima, na táboře je vždy prima
„ Pozor hlááášenííí – přivážejí raněnééé“ Tábor je tábor. Spí se ve stanech (u nás ve velkých vojenských stanech:)), hrají se hry, občas se zajde na výlet a užíváme si sluníčka. Tak asi nějak by to bylo k našemu táboru. Jen s tím sluníčkem byl trochu problém. Pršelo nám každý den. :-D Letošní celotáborová hra se nesla v duchu amerického seriálu MASH. Oddíly na táboře tvořily zdravotnické jednotky, které ošetřovaly různá zranění. Společně jsme se učili základů první pomoci a zdravovědy. Celý tábor vypadal jako v seriálu MASH. Velké vojenské stany určené pro mediky (kluci) a sestry (děvčata), bažina (vedoucí), operační sál (jídelna) a tak podobně. I rozcestník jste tu našli. Nebylo dne, abychom netrénovali různé případy zranění. Jednou to byla noční nehoda vojenského vozidla nebo evakuace důstojníků ze zajetí. Asi nejtěžší byla závěrečná hra – pád letadla v lesním porostu, kde bylo spoustu raněných cestujících. Každý z vedoucích měl nějaké vážné zranění a podle typu zranění byl namaskován. Bylo to hodně těžké, křik, spousty krve, hysterie. Také jsme si prohlédli vojenské bunkry, které se v okolí nacházejí. Navštívili tábor na Samotě a hráli spoustu her. Je to počasí Protože nám počasí zasáhlo do posledních dnů, bylo bourání tábora odsunuto až do neděle, aby stany pořádně proschly. Byla to dřina, ale podařilo se. Celý tábor byl přestěhován. Dík všem za pomoc.
Příjezd generála McArthura Tábor po velikém dešti
Výprava na Samotu, to nám to ale s těch oddílových tričkách sluší
Jedna ze zdravotnických soutěží – Skládání lékárničky na čas.
Jak se staví tábor MASH Byla to ale makačka jej postavit, zvláště když bylo špatné počasí. V dešti byly velké vojenské stany ještě těžší a zvedat je dalo velkou práci. Na začátku byla jen prázdná louka, kterou jsme měsíc před táborem posekali. Trvalo to pět dní, ale podařilo se. Celá pracovní četa pracovala usilovně, aby byl celý tábor stál včas. Doufám, že se všem líbil. Každá návštěva na táboře nám jej chválila, od jídelny přes stany až po latríny (ty jsou naší - Uniho chloubou ) Ovšem neobešlo se to bez problémů. Nejprve starosti s dopravou, potom to počasí, dřevo na stavbu přišlo pozdě, studánková voda z hadice netekla. (nakonec přeci se nám podařilo vodu ze studánky do tábora dovést, ale tu pitnou vodu vždy každé ráno služba dovážela z nedaleké ozdravovny v barelech). Ale dobře to dopadlo. můžete si prohlédnout fotky ze stavění na Internetových stránkách oddílu (www.tokamaradi.cz). Je na nich dobře vidět, jak celý tábor rostl
Jak nám tábor rostl Pohled od kuchyně k táboru
Pohled od ústředny ke kuchyni
Malý "mokrý" vandr Ano, ano. Celý vandr by se dal zhodnotit jedním slovem mokrý. Protože by se dalo říct, že pršelo celou dobu. Vlastně začalo už před klubovnou. Ale i tak bude asi na co vzpomínat. Je už asi oddílové pravidlo, že na akce tohoto typu se nás sejde velice málo. Bylo nás sedm a pak se k nám ještě přidal i Toňa. Během jízdy ve vlaku to kolem všude pěkně práskalo a hřmělo. Občas byl i hroznej slejvák. Začínáme na zastávce Lipová lázně - Jeskyně. Mrholí. Asi po šesti kilometrech a kolem osmé večer přicházíme na zatopený lom nad Vápennou. Pro přespání jsme si upravili turistický přístřešek, protože se blížil další slejvák. V noci ve spacáku hrajeme slovní hry. Leje tak, že nám zatéká i do přístřešku. Dobrá polovina z nás se ráno probouzí v mokrém spacáku. Nejhůře na tom byl Uni. Jeho spacák se dal ždímat. Snídaně, balení. Zatažená obloha a déšť. V cestě se pokračovat nedá, protože na dalším lomu už žádné podobné přístřešky nejsou. A spát v mokrém je o zdraví. Padlo rozhodnutí, že se přesuneme na Ranč, kde vše usušíme. A stalo se. Ve Vápenné se od nás Toňa zase odpojil. Byl velice statečný a nejmladší z nás. Opět vlak. V Hanušovicích nám další spoj málem ujel. Bohužel se tak stalo jen Tečkovi. Na Ranči se sušíme. U kamen je příjemně. Venku zase prší. Hrajeme Monopoly až do půlnoci. V neděli už tak deštivo není, občas vykouklo i sluníčko. Je to prostě smůla. Úklid, cesta na autobus, Šumperk. Letošní Malý vandr byl........ Nevím, ale máme na co vzpomínat. Dido a štěnátko Conie (čti Kony), Terka, Jana, Žanda, Toňa, Téčko, Uni a S.V.
Eva na táboře – část 29 - 33
