SLOVO ŠÉFREDAKTORA vědomím, že přiznání je polehčující okolnost, se přiznám hned na začátku k tomu, že jsem tentokráte přemýšlel velmi dlouho nad tématem tohoto úvodníku, neboť témat k zamyšlení se objevilo víc než dost. Již na počátku května strachoval se celý národ o zdraví našeho pana prezidenta oslabeného silnou virózou, která mu narušila jeho stabilitu a způsobila mu nevolnost přímo nad korunovačními klenoty. Téměř okamžitě se strhla vlna nefalšované solidarity a v restauracích, barech a domácích palírnách se začali formovat celé skupiny dobrovolníků, které se jali zjišťovat hlavní i vedlejší účinky této virózy na vlastní kůži, za účelem co nejrychlejšího a nejpodrobnějšího sběru informací o této zákeřné chorobě, potřebných pro nalezení protilátky. V průběhu května také probíhali praxe, během nichž jsem společně s několika mými spolužáky a panem ředitelem prováděl absolventy, kteří naši školu navštívili po šedesáti letech. Prošli jsme s nimi celou školu a neopomenuli jsme zajít také do dílen, které - jak sami konstatovali – se za celou tu dobu téměř nezměnily. Ve spojitosti s návštěvou dílen, začali absolventi vzpomínat na jejich studentská léta a na základě několika historek, o které se s námi podělili, jsme svorně konstatovali, že věci, které páchala generace našich dědů, se téměř neliší od toho, co provádíme my dnes. A na závěr ještě jedna katastrofa. V době psaní tohoto úvodníku byl celorepublikově vyhlášen povodňový stav, po několika týdnech bohatých na srážky, a jak už to tak v Čechách chodí, tak se kromě spousty katastrofických článků o ničivosti povodní, nedostatečné přípravě, obětech a škodách a dalších věcech obvyklých u velkých médií, začal internet zaplavovat spoustou obrázků, komentářů a vtipů, z nichž některé jsou skutečně povedené a osoby, kteří nejsou přímo zasaženi ničivým živlem, zbavují splínu a špatné nálady, kterou sebou vytrvalé deště přinášejí. Naštěstí naši redakci nemůže žádná potopa odradit a tak vám opět po měsíci přinášíme nové číslo časopisu Presík. Příjemné počtení přeje za celou redakci šéfredaktor Marek Bělohoubek
Toto číslo připravili:
Marek Bělohoubek 2.A šéfredaktor
2
Daniel Vrána 2.A zástupce šéfredaktora
Dobrý den v červnu! Mgr. Zbyšek Nechanický Konec druhého pololetí se přiblížil! Proběhly maturitní zkoušky, praxe, sportovní kurz. Každý má zážitky a mnozí se o ně podělí na stránkách Presíku. Úspěšné maturanty čeká slavnostní předání maturitních vysvědčení na Staroměstské radnici v úterý 11. června. Uzavření klasifikace bude v pátek 21. června. Do té doby je výuka podle řádného rozvrhu. Následují dodatečné zkoušky, připravuje se Smíchovská míle (27. 6.) a v pátek 28. června se vydává vysvědčení. Hodně úspěchů v písemkách a u ústního zkoušení, ať se vysvědčení líbí i rodičům.
3
PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ NA ŠKOLNÍ ROK 2013/2014 Ing. Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy
Přijímací řízení pro školní rok 2013/2014 skončilo. Stejně jako v předchozích létech se nám podařilo naplnit všech pět tříd po 34 studentech v prvním kole. Jde o čtyři třídy oboru vzdělání Informační technologie a jednu třídu Technického lycea. Zápisové lístky jsou na naší škole a pravděpodobně již k žádným přesunům nedojde. Jako ředitel jsem pochopitelně velmi potěšený zájmem o naší školu, zvláště když z anket mezi studenty vyplývá, že více než polovina z nich přichází na naši školu na doporučení svých příbuzných či známých. Jsem vděčný za pomoc mnohých zaměstnanců a studentů při propagaci školy, jak při Dnech otevřených dveří, tak i při kontaktech se základními školami. Podané přihlášky: Počet zájemců o obor IT: Počet zájemců o obor TL:
335 82
Výše uvedený počet podaných přihlášek na naši školu je velmi potěšitelný. Komunikace s potencionálními zájemci o studium či jejich rodiči byla opět bezvadná, oboustranně vstřícná. Trochu mě mrzí přístup soukromé školy výpočetní techniky na Proseku, která se snažila co nejdříve uzavřít smlouvy s těmi uchazeči o naši školu, kteří zpočátku na naši školu nebyli přijati, avšak měli reálnou naději se k nám dostat, až se ustálí přijímací řízení na všech školách a bude jasné, kdo se dostal na svou preferovanou školu. Hned několik uchazečů podlehlo jisté formě nátlaku, podepsalo smlouvu a především zaplatilo školné. Podle jejich slov by jim tyto peníze již nebyly vráceny, kdyby nakonec nastoupili na naši školu, kterou uváděli na prvním místě. Za velmi důležité považuji, že téměř všichni uchazeči, co k nám nastupují, k nám skutečně chtěli. Opravdu jen několik uchazečů, které bych mohl spočítat na prstech jedné ruky, preferovalo jinou školu, kam se nedostali. Dobrá je i bilance naší úspěšnosti v přijímacím řízení. Do 200. místa z podaných přihlášek na obor vzdělání Informační technologie dalo zápisový lístek na naši školu 147 uchazečů, což znamená 73,5 %, byť několik nastupuje na obor vzdělání Technické lyceum, hlásili se totiž na oba obory. Níže ještě uvádím naši bilanci s největšími konkurenty, na jejichž školy dávali uchazeči o studium nejvíce druhou přihlášku. U gymnázií a odborných mimopražských škol jde o souhrn, neboť většinou šlo o jednu až dvě přihlášky podané na konkrétní jinou školu. Přehled bilance s konkurenčními školami – dva zápisové lístky (tato bilance se týká oboru IT) (první číslo - nastoupili k nám, druhé číslo - nastoupili ke konkurenci) SPŠ Ječná Gymnázia SPŠ Křižík Mimopražské SPŠ
4
33 : 5 10 : 9 11 : 1 10 : 1
HOSPODAŘENÍ ŠKOLY aneb nic není opravdu zadarmo
Ing. Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Dlouhá a vlezlá zima neznamenala jen deprese pro mnohé lidské tvory, ale také významně zahýbala s rozpočtem naší školy v kapitole provozních prostředků. Níže se této kapitole věnuji, každý tak má možnost si uvědomit, jaké náklady má naše škola na jednotlivé služby. Jak jsem již opakovaně konstatoval, tak pojem bezplatné školství je ve své podstatě nesmysl. Roční studium každého studenta na naší škole stojí cca 55. 000,- Kč, které někdo musí zaplatit. Podílí se na tom i rodiče studentů svými daněmi, které většina z nich státu odvádí. Níže uvádím pár čísel a stručné vysvětlení k nim. Snad si tak studenti uvědomí, že by se měli snažit prostředky do jejich vzdělání vkládané zúročit tím, že budou dobře studovat a později vše společnosti vrátí v podobě daní, jež budou odvádět ze svých nadprůměrných platů. Nebo z daní odváděných z jejich prosperujících firem či živností. Hospodaření se týká období leden až duben 2013.
Kapitola provozních prostředků – přidělené prostředky 5. 623. 000,- Kč Celkem bylo za čtyři měsíce čerpáno 3. 037. 957,- Kč, což je 54,0 % objemu přidělených prostředků zřizovatelem. Zde jednoznačně negativně ovlivnila stav čerpání dlouhá zima, kdy se usilovně topilo vlastně po celé čtyři sledované měsíce. Vynaloženo na topení bylo 843. 411,- Kč. Další výdaje, které nelze téměř nijak ovlivnit, jsou platby za úklid (zatím 304. 920,- Kč), odvody do Investičního fondu školy (zatím 451. 867,- Kč), elektrická energie (zatím 311. 743,- Kč) či finanční a mzdové účetnictví (zatím 186. 740,- Kč). Co se týká prognózy vývoje této kapitoly, ta je již dopředu ze strany zřizovatele nedostatečně dotována. Klíčové však bude, kdy udeří na podzim chladné počasí a bude nutné zahájit topnou sezónu, a také, jak krutá bude zima. Zřizovatel dopředu předpokládá, že přidělené prostředky stačit nebudou a očekává, že nedostatek financí bude sanován z fondů školy, tedy z Investičního fondu a Rezervního fondu. Pokud sečteme předpokládané výdaje na teplo, úklid, účetnictví a odpisy, jen tyto položky vyčerpají zbývajícího cca 2,5 milionu, a k tomu přibude elektrická energie, telekomunikace a další provozní výdaje. Pokud nedojde k navýšení rozpočtu v této kapitole od zřizovatele na druhém rozpočtovém řízení začátkem října 2013, bude pravděpodobně chybět očekávaný 1 milion korun. Kapitola ostatních neinvestičních výdajů – ONIV – přidělené prostředky 484. 000,- Kč Jde o dotaci z prostředků státu, která byla oproti loňskému roku navýšena. Nesprávně se této kapitole říká prostředky na nákup učebních pomůcek. Platí se z ní nákup software
5
(zatím 81. 858,- Kč), opravy hardware (zatím 91. 726,- Kč) či náhrady za nemoc a lékařské prohlídky (zatím 34. 677,- Kč). Čerpání z Rezervního fondu – k 1. 1. 2013 celkové prostředky na fondu 1. 755. 211,- Kč Čerpání z fondu schvaluje Rada HMP na základě žádosti ředitele. Z Rezervního fondu bylo doposud čerpáno 842. 555,- Kč. Celkem 312. 691,- Kč bylo použito na vybavení kmenových učeben dataprojektory, plátnem, ozvučením a připojením pro kantorský notebook. Částka 423. 868,- Kč byla použita na zakoupení koncových zařízení pro WiFi, tedy bezdrátovou síť školy. Suma 105. 966,- Kč byla použita na zakoupení pěti kantorských notebooků.
(BEZ)NADĚJE MEZI PRŮMYSLOVKAMI
Převzatý článek v MF Dnes, středa 22. května 2013, redaktorka Kateřina Frouzová České školství zásobuje veřejnost špatnými zprávami. Jako by byli žáci hloupější a méně praktičtí než jejich vrstevníci před 10 či 20 lety. Ale nemusí to být tak zlé, jak ukazuje střední škola, již MF DNES navštívila. Školství je na pokraji krize. Studenti špatně ovládají matematiku, někteří čtou texty tak špatně, že by podle příbalového letáku u kapek na kašel nedokázali odměřit dávku malému dítěti. A slovo „praxe“ prý většina z nich zná jen teoreticky – ze slovníku. To vše platí pro velkou část základních i středních škol. Ale dost špatných zpráv. Když škola nabídne studentům to, co je zajímá, nechá je rozvíjet talent, a když je nutí do praxe, může výsledek vypadat jinak. Jde to i za současné bídné finanční situace. Na smíchovské střední průmyslové škole v Praze v tuto chvíli studenti obhajují své maturitní projekty a potí se u ústních zkoušek. Chodí sem hlavně chlapci, kteří se zbláznili do počítačů a programování. Když spolu na chodbě před maturitní zkušební místností mluví o úkolech, tak jim všeobecně vzdělaný člověk rozumí jen každé páté slovo. Jejich projekty však rozhodně stojí za pozornost – především proto, že mnohé z nich můžete vzít a rovnou začít používat. Umíte třeba vyrobit vlastní tiskárnu? Oni ano – a není pochopitelně řeč o bramborových razítkách, která si vyřezávají děti na základní škole. Řeč je o 3D tiskárně. Devatenáctiletí průmyslováci Ondřej Chmelka a Martin Bílý totiž takovou tiskárnu za pár měsíců smontovali a vybavili programem jako maturitní projekt. Stroj sice vypadá trochu jako ze sci-fi filmů z osmdesátých let, ale funguje! „Běžné 3D tiskárny stojí kolem 300 tisíc korun. Ta naše stála jen zlomek. Návod na výrobu jsme použili z internetu a součástky jsme objednali v Holandsku. Spoustu částí jsme ale museli měnit a dodělávat sami. Třeba jsme museli měnit posazení motorů, aby vše správně fungovalo,“ vypráví maturitní komisi Ondřej Chmelka. Klepe se mu hlas. Občas zmatkuje. Těká očima po kantorech a kamarádech. Je tak nervózní, až ho člověk lituje. Ondřej a po něm i Martin vysvětlují, jak tiskárna vyrábí plastové dílky podle programu, jakou teplotu k tomu potřebuje. Největším problém měli hoši paradoxně s objednáváním dílů v Nizozemsku. Sice poslali peníze, ale nedostali zboží. Všechny problémy museli s obchodníky řešit v angličtině. Tahle 6
zkušenost se jim v praxi bude hodit rozhodně víc než to, že umí vyjmenovat manželky Karla IV. nebo díla Karolíny Světlé. Podobných vynálezů vzniká na smíchovské průmyslovce každý rok celá řada. Hned po Martinovi a Ondrovi třeba obhajoval před komisí svůj projekt Tomáš Dostál, který vytvořil výukový program pro španělštinu. Jiní jeho kamarádi naprogramovali vlastní počítačovou válečnou hru Split light. František Flachs má „na svědomí“ vlastní učebnici, kterou naprogramoval pro konkrétní základní školu. V elektronické knížce a sešitu, jež mají okolo 350 stran, se učí děti o stavbě a součástkách počítače. „A je tak dobrý, že o vydání učebnice má zájem jedno nakladatelství,“ poukazuje ředitel školy Radko Sáblík. Není výjimkou, že si žáci školy vydělávají. Třeba premiant Jakub Moravec má dvě práce na poloviční úvazek. A k tomu se spolužákem soutěží, kdo získá víc odborných certifikátů. Jakub jich má dvacet. Průmyslovky podobné té smíchovské zásobují vysoké školy budoucími techniky. „Díky demografické křivce na mnohých gymnáziích studují stejně dobří, či dokonce horší studenti než na prestižních odborných školách, což dokladují i výsledky státních maturit,“ poukazuje Sáblík. Koneckonců maturitní test a esej z angličtiny letos zvládlo všech 138 studentů. Ze slohu z češtiny propadli jen tři a z testu z matematiky dva. Letos u maturit stejně jako v minulých dvou ročnících v průměru nejlépe dopadla gymnázia. MF DNES se podařilo zjistit, že státní didaktické testy a povinné zkoušky z češtiny zvládlo přes 78 procent jejich studentů. Technicky zaměřené školy, tedy průmyslovky, skončily na pomyslném druhém místě a přeskočily ekonomy. Byly totiž mnohem lepší jak v matematice, tak i angličtině. Nejhůře dopadla učiliště a nástavby. V češtině sice mají skóre úspěšnosti lehce nad šedesát procent, ale v matematice mají výsledky špatné.
MATURITY ÚSPĚŠNĚ ZAHÁJENY
Ing. Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Vzhledem k uzávěrce tohoto čísla Presíku nelze vyhodnotit maturitní zkoušky komplexně, to se objeví až v červnovém vydání těsně před letními prázdninami. Přesto chci sdělit pár informací z proběhlých částí maturit do uzávěrky tohoto čísla. Jako ředitel školy musím být s dosavadními výsledky spokojený, neboť naši studenti navázali na velmi dobré výsledky z předchozích dvou let, kdy byly zahájeny státní maturitní zkoušky. Níže je přehled již proběhlých částí maturitní zkoušky, chybí pak ústní část, která v době, kdy píši tento příspěvek, je v plném proudu. Maturitu v řádném termínu koná 138 studentů. Anglický jazyk
- didaktický test - písemná práce
- uspěli všichni - uspěli všichni
Český jazyk
- didaktický test - písemná práce
- uspěli všichni (opravuje CERMAT) - neuspěli 3 studenti (opravují vyučující školy)
(opravuje CERMAT) (opravuje CERMAT)
Matematika - písemná práce - neuspěli 2 studenti (opravuje CERMAT) Obhajoba maturitních projektů - třída 4.D - neuspěl 1 student - třída 4.A - uspěli všichni - třída 4.C - uspěli všichni - třída 4.B - uspěli všichni - třída 4.L - uspěli všichni 7
Krátce bych se chtěl zastavit u obhajoby maturitních projektů. Velmi mě potěšilo, jak zhodnotila paní redaktorka z MF DNES svou návštěvu na naší škole a shlédnutí části obhajob maturitních projektů. Já sám jako garant jsem seděl v komisi u tří tříd a jsem velmi spokojený. Zvolený systém zadávání témat se osvědčuje a je patrné, že studenti ve většině případů konají práci, která je baví. Tomu pak odpovídají i jejich výstupy. Klíčové je, že zásadně neschvaluji žádný projekt, který by neměl svůj užitek. Ať se jedná o využití pro samotného studenta, sociálního partnera, propagaci naší školy či různé výukové materiály pro naši školu či mnohé základní školy. Z vystoupení studentů při obhajobách maturitních projektů jsem měl opravdu dobrý pocit a pomyslně smekám před mnohými z nich, co dokáží vyprodukovat a jak dobře dokáží svou práci i veřejně obhájit.
MATURITNÍ PROJEKTY 2012/2013 Studenti čtvrtých ročníků za sebou mají zdařilou obhajobu svých maturitních projektů. My jsme nahlédli do archivu a zkusili vybrat ty, které nás zaujaly. Což byl velmi obtížný úkol, vybrat z asi osmdesáti zajímavých projektů ty nejzajímavější. Někdo by možná volil jinak, neboť výběr je opravdu široký a velmi pestrý. Než představíme některé projekty, přičemž čerpáme ze závěrečné zprávy, uložené v Archivu projektů na Virtuální škole, je asi vhodné sdělit několik zásad, kterými se celoroční práce studentů řídí. Ty jsou uvedeny v odrážkách níže. -
-
-
-
8
maturitní projekt vytváří každý student čtvrtého ročníku může pracovat sám nebo ve skupině, počet není omezen, nejčastěji vytváří projekt jeden nebo dva studenti, méně často tři, vyšší počet je ojedinělý témata si studenti vybírají mezi 1. březnem a 31. květnem předchozího roku, tedy když jsou ve třetím ročníku student si může buď vybrat téma z nabídky pedagogů, tím, že se k němu přihlásí na Virtuální škole, nebo si může přihlásit do Virtuální školy svoje vlastní téma, to však podléhá schválení ředitele ředitel neschvaluje žádné téma projektu, který by následně neměl uplatnění, tedy se na naší škole nenosí projekty tak zvaně do šuplíku předmět maturitní projekt je dotován dvěmi hodinami týdně, ty slouží především ke konzultacím, kdy většinou studenti předvádí garantovi své dílčí výstupy, každý student k tomu na projektu pracuje minimálně 100 hodin doma každý student má na Virtuální škole svůj pracovní prostor pod názvem hodnotící list, do kterého zavěšuje své výstupy a ve kterém intenzivně komunikuje s konzultantem, který hodnotí projekt po odborné části každý student nakonec svou práci obhajuje před maturitní komisí
VYBRANÉ ZAJÍMAVÉ PROJEKTY
3D tiskárna Bílý Martin a Chmelka Ondřej Anotace: Úkolem projektu bylo vytvořit funkční 3D tiskárnu a vytisknout nějaké zkušební materiály. První část byla zaměřena na vytvoření analýzy a harmonogramu. Druhá část byla zaměřena na zjištění informací o 3D tisku, navázání kontaktu s jinými lidmi, kteří
používají tiskárnu a zvolení správných komponent a jejich objednání. Třetí část se zabývala vytvořením modelu, který byl vytištěn, stavbou tiskárny a testováním její funkčnosti. Výstupem celého projektu byla funkční 3D tiskárna, která představuje moderní způsob tisku a naučení se spoustu zajímavých věcí.
Amatérský fotoaparát Ansorge Michal Anotace: Úkolem projektu bylo na počítači navrhnout a vymodelovat amatérský, filmový fotoaparát, řešený jako dírková komora. Podle modelu nechat vyrobit reálný, funkční model dírkové komory. Projekt byl řešen tak, že může sloužit studentům pro vysvětlení základních principů dírkové komory. Dále vznikly fotografie použitelné k vystavení v prostorách školy. Projekt se skládal ze tří hlavních částí: - Navrhnutí a vytvoření modelu v inventoru. - Sehnání materiálu a výroba reálného modelu.
9
-
Uvedení komory do provozu a pořízení snímků.
Vzducholoď na solární pohon Gemperle Jan Anotace: Cílem bylo sestavit funkční vzducholoď, která bude mít zdroj energie ze solárních panelů. Vzducholoď se skládá z gondoly, kostry, ocasních ploch a desky se solárními panely. Ve vzduchu ji budou udržovat dva balóny na helium. Gondola je postavena ze dvou vyříznutých desek ze Sklotexitu, které jsou spojeny tyčemi z uhlíkových vláken. Z gondoly také vystupují dva motory, které zajišťují pohon vpřed, nahoru a dolů. Kostru tvoří uhlíkové profily a spojují gondolu s deskou se solárními panely. Ocasní plochy usměrňují let vzducholodi a skládají se z výškovky a směrovky. Deska na solární panely je z depronu, vyztužená žebry, aby se zamezilo ohýbání solárních článků, protože jsou velmi křehké. Balóny jsou svařeny z folie, která má nízkou propustnost helia. Model vzducholodi je
10
vymodelován v programu Inventor a některé části byli vyříznuty na CNC frézou. Projekt je určený k reprezentaci školy.
HTML5 GameEngine Zípek Jan Anotace: Cíl projektu s názvem „HTML5 Game Engine“ byla pomoc začínajícím herním vývojářům a usnadnění tvorby těm pokročilejším. Hlavní důraz byl proto kladen na co nejsnadnější ovládání a minimum manuálních postupů. Student spolupracoval s učitelem panem Martinem Koňaříkem, který mu přednášel návrhy na zlepšení a zároveň testoval funkčnosti. Díky jeho pohledu méně zkušeného tvůrce mohl být program vytvořen tak, aby se nejjednodušeji ovládal. Projekt se skládal ze dvou částí a to vytvořit herní jádro v programovacím jazyce Javascript a doplnit ho programem na jeho ovládání vytvořeným v jazyce C#.
Formule 1 Aldorf David, Bradáč Filip, Hejlík Václav Anotace: F1 ve školách je mezinárodní soutěž pro studenty ve věku 9 -19 let, ve které skupiny 3 - 6 studentů musejí navrhnout a zhotovit miniaturní "formuli" z balzového dřeva pomocí CAD / CAM nástrojů. Soutěž obsahuje pravidla a kritéria co se týče výroby a konstrukce vyrobeného modelu formule. Design formule si určuje tým sám. Vozy jsou poháněny CO2 bombičkami a jsou připojeny k dráze pomocí tenké struny.
11
V soutěži se hodnotí kromě rychlosti, také vzhled, prezentace, počet sehnaných sponzorů a dodržování pravidel (Rozměry, polepy atd.). Týmy pracují s otázkami IT technologie, fyziky, aerodynamiky, konstrukce, výroby, grafiky, sponzorství, marketingu, vedení týmové práce, mediálních dovedností a finanční strategie.
Teslův transformátor Kubeška Samuel Anotace: Cílem projektu „Teslův transformátor“ bylo navrhnout a postavit model Teslova transformátoru. Spolupracoval jsem převážně s Ing. Danielem Koberlem, Michalem Shneiderem, Radkem Lehkým, Ing. Lubomírem Kočišem a svým otcem. Projekt se skládal ze tří částí: 1. Výběr zařízení (verze a typ Teslova transformátoru) 2. Projekt a vlastní stavba 3. Zprovoznění a komplementace dokumentace Nejdříve byl proveden internetový průzkum a analýza námětu. Práce na projektu byly zahájeny už na samém začátku školního roku 2012/2013, kdy byl vytvořen plán na vytvoření a začalo se s obstaráváním a vyhledáváním patřičných dílů, které byly následně sestaveny dohromady. V poslední části byl zprovozněn model a zdokumentován transformátor v činnosti obrazovým videem, které se následně upravovalo. V celém průběhu práce byly dokumentovány jednotlivé kroky. Výstupem celého projektu je funkční Teslův transformátor. Projekt bude moci být použit jako funkční fyzikální pomůcka a jako návod pro případné další stavby Teslova transformátoru.
12
Oživlá historie Vegricht Jan Anotace: Datum 17. listopad patří mezi významné svátky a jedná se o historický milník našeho státu. Do historie se zapsal jako den, který započal pád totalitního režimu v Československu. Hlavním cílem mého projektu, nazvaného Oživlá historie: 17. listopad, den studentstva, je vytvořit audiovizuální pomůcku k předmětu dějepis, popř. občanská nauka.
Téma 17. listopadu jsem si vybral proto, že ač se jedná bezpochyby o významné datum, je dnes stále obestřeno závojem otazníků. Samotná práce je členěna do několika částí. V první z nich se věnuji vyhlášení 17. listopadu jako Mezinárodního dne studentstva, v dalších se věnuji detailnímu průběhu sametové revoluce a v závěrečně části dvěma z oněch otazníků, které se nad ní dodnes vznáší. Jmenovitě jde o otázku synchronizace převratů zemí bývalého východního bloku a údajné smrti studenta Martina Šmída. Doufám, že uvedený materiál pomůže jak učitelům, tak studentům v pochopení problematiky vyhlášení Mezinárodního dne studentstva a jeho následného vývoje.
Hudební CD Chotětický Martin Anotace: Cílem mého projektu s názvem “Hudební CD“ bylo vytvořit hudební CD v žánru rap o 8 písních, natočit videoklip na jednu z písní a napsat manuál postupu nahrávání. Toto téma jsem si vybral, protože se o hudbu zajímám od mého dětství a to konkrétně hraním na klavír. Poslední dva roky dělám hudbu s mým kamarádem, máme vlastní nahrávací studio a máme v plánu založit vydavatelství. Na projektu jsem spolupracoval nejvíce s mým kamarádem Jiřím Formanem, který mi pomáhal s nahráváním skladeb. Další podstatná osoba je Štěpán Bárta, který vytvořilpodkladovou hudbu (beaty) pro mé písně. Moji spolužáci Jan Jarý a Lukáš Kurucz mipomáhali s natáčením a stříháním videoklipu. Také jsem spolupracoval se společností Mediaexpert s. r. o., skrz kterou jsem nechal zhotovit CD. Úkolem mého projektu bylo napsat texty k písním a poté je nahrát do podkladové hudby. Na
13
jednu z písní natočit videoklip, který byl zapotřebí sestříhat a poté graficky upravit. Jako další úkol bylo napsat manuál postupu nahrávání, podle kterého by osoba, která přijde do našeho studia, dokázala zapojit komponenty, připravit program k nahrávání a poté nahrát a dokončit skladbu. Projekt se skládá ze tří částí. První část je zaměřena na tvorbě písní. Druhá část je zaměřena na videoklip. Poslední část se zabývá manuálem postupu nahrávání.
Dukla v krvi utopení - dokumentární film Vopátek Miloš, Meloun Ondřej Anotace Vopátek Miloš: Cílem tohoto projektu, který se nazývá Dukla v krvi utopená, je přiblížit studentům a veřejnosti příběh 1. Československého armádního sboru. Tento projekt jsem si vybrat, protože mám moc rád historii a rád bych se zdokonalil v práci s filmem. Spolupracoval jsem především se svým spolužákem Ondřejem Melounem. Dále pak jsem spolupracoval s Vojenským Historickým Ústavem v Praze na Žižkově. Projekt se skládá ze čtyř částí. V první části jde o střih vojenských filmových záběrů, poskytnutých Vojenským Historickým Ústavem. Ve druhé části jde o natáčení rozhovoru s historikem VHÚ panem PaedDr. Jindřichem Markem a o natáčení komentářů k filmovým záběrům. Tyto komentáře jsem namluvil se svým kolegou Ondřejem Melounem. Ve třetí části jsme s kolegou museli vytvořit animace, které znázorňovaly pohyb 1. Československému armádnímu sboru. Závěrečnou, ale nejdůležitější částí, byl střih všechnatočených rozhovorů, komentářů, filmových záběrů a animací. Dále pak jsme v této části museli vše „poskládat“ dohromady a pod finální výstup vložit vhodně hudbu, která celý film skvěle podtrhuje. Výstupem celého projektu je tedy studentský dokumentární film. Jsem naprosto přesvědčen, že tento film pomůže studentům a veřejnosti poznat příběh 1. Československého armádního sboru. Na
14
závěr bych se rád zmínil, že celý projekt by nebylo možné vytvořit bez značné pomoci VHÚ Praha a konzultanta Ing. Jaroslava Zápotockého. Anotace Ondřej Meloun: Cílem tohoto projektu je vytvořit krátký dokumentární film o Karpatskodukelské operaci. Film se skládá z několika kapitol. Na začátku se dokument zaměřuje na události před samotnou operací: cestu vojáků z Československa k Dukelskému průsmyku přes Rusko, kde čs. vojska vybojovala dvě významné bitvy, bitvu u Sokolova a bitvu u Kyjeva. Další častí dokumentu je popis samotné operace, obohacený o komentáře historika z Vojenského historického ústavu. Poslední kapitola, události po bitvě, divákům ukazuje cestu 1. československého armádního sboru přes Slovensko až do Prahy. Události před a po bitvě jsou rozšířeny o animace cesty vojsk pro lepší orientaci. Komentáře k celému dokumentu jsme vytvořili a namluvili sami. Na projektu jsem spolupracoval se spolužákem Milošem Vopátkem. Historické dokumenty a další podklady, ze kterých jsme čerpali, spolu s komentářem historika, nám poskytl Vojenský historický ústav.
Split Light Jelínek Tomáš a Novák Jakub Štěpán Anotace: Cílem projektu bylo vytvořit logickou, steampunkovou hru v retro-futuristickém prostředí 2. světové války na mobilní zařízení iPhone, iPad (později i Android) s využitím poslední technologie Unreal Engine. Hra má ukázat, co dnešní mobilní zařízení zvládnou. Jelikož bylo nutné udělat mnoho práce, rozdělili jsme si práci. Jakub Novák pracoval na návrhu hry, testovaní obsahu, zajištění funkčnosti, optimalizaci a opravách chyb, zatímco Tomáš Jelínek pracoval na vytváření 3D modelů, základech herního prostředí, herních postavách a jejich animacích a na dalších pohyblivých objektech ve hře, následné sestavil herní úroveň z 3D modelů a nakonec se zaměřil na skriptování událostí a vyvážení hratelnosti. Na konci projektu je k dispozici jedna hratelná úroveň, přizpůsobená pro moderní mobilní zařízení.
15
¨
Administrační systém pro autoškolu Ghibellini Filippo Anotace: Cílem mého projektu, který je naplněn, bylo vytvořit webovou aplikaci umožňující plánování jízd v autoškole. Systém by měl zjednodušit zprávu studentů, instruktorů, vozidel a časové a prostorové rozvržení lekcí. Dosavadní řešení představuje několik komerčních produktů, z nichž ani jedno plně nesplňuje požadavky autoškoly.
Animovaný film II. – DREAMART Štverák Jan, Lukáš Méri Anotace Jan Štverák: Cílem mého projektu „DREAMART“ bylo vytvořit 3D animovaný, krátký film s použitím technologie Motion Capture. Toto téma jsem si zvolil kvůli mé vášni k vytváření grafiky – konkrétně 3D grafiky. Spolupracoval jsem se svým spolužákem Lukášem Mérim. Úkol projektu byl vytvořit 3D scénu s animovanými studenty a dějovou linku v programu na tvorbu 3D grafiky a animací, nebo vizuálních animací Cinema 4D. Projekt se skládá ze čtyř částí. Nejdříve jsem se zaměřil na základní 3D modely scény – v našem projektu to byla futuristická škola. Druhá část byla vytvoření textur pro budovy a všechno ostatní v projektu (jako jsou lidé, jiné věci, jídlo, nebe, tráva atd.). Třetí částí byla animace studentů ve škole, dále animace kamer, které natáčely finální scénu filmu. Poslední část bylo renderování scén, střih, dabing, dodání hudby do pozadí a finální render – finální kompletní film. Nejdříve jsem vytvořil model naší školy bez textur. Textury a detaily v naší škole byla práce pro mého kolegu Lukáše.Dále jsem udělal animace studentů v prázdné škole bez textur – pouze animace okolních postav. Poté jsem vytvořil 3D modely hlavních postav – mě a Lukáše a na-animoval jsem nás pro náš příběh ve škole. Na závěr jsem animoval kamery pro „reálný“ filmový pohled pro diváky.
16
Dále jsme hotové scény připravili na render – Lukáš dokončil jeho textury školy a já dokončil kompletní animace všeho (hlavních postav, vedlejších postav, dveří, robota, hologramů atd.). Vše jsme složili dohromady a vyrenderovali. Anotace Lukáš Méri: Cílem projektu je vytvořit, s mým společníkem, krátkometrážní animovaný film v programu MAXON Cinema 4D za využití možností Sketch an toon a technologie MoCap. Tento projekt prověří nejen naše znalosti v programu (Modelování, animace), ale také musíme sepsat scénář, sestříhat video, přidat k animacím zvuky, hudbu a dabing. Především však prověří naši představivost a schopnost tvořit v předem určeném časovém harmonogramu. Projekt jsme vytvářeli především v programu MAXON Cinema 4D, ale ke kompletnímu zhotovení projektu budeme samozřejmě potřebovat využít i jiné programy. Například na tvorbu scénáře program CeltX, dále jsme se neobešli bez programu CorelDraw, který jsme potřebovali při úpravách a tvorbě textur. V poslední řadě bych ještě zmínil rovněž nepostradatelný program Sony Vegas (verze 11), který nám umožnil sestříhat video dle našich představ a také spojit video s audiem.
Architektura budoucnosti Skála Jan, Piták Martin Anotace Jan Skála: Cílem mého projektu Architektura budoucnosti je vyprojektovat budovu (galerie moderního umění), její interiér a prostředí kolem ní tak, aby jí bylo možné detailně vymodelovat. Projekt jsem si vybral, protože se o problematiku architektury a staveb zajímám. Mojí částí projektu je část projekční. Model vytváří můj kolega Martin Piták. 17
Projekt se skládá ze čtyř částí: •Návrh vnějšího tvaru budovy (pláště), oken, vchodů. •Návrh interiéru (patra, statika, výtahová šachta, WC). •Návrh vybavení budovy (nábytek, exponáty, vzduchotechnika, garáže, recepce). •Návrh okolního prostředí a usazení budovy do něj. Výstupem celého projektu (mé části) jsou nákresy, plány, popisy jednotlivých části a některé vizualizace. Anotace Martin Piták: Cílem projektu Architektura budoucnosti je vyprojektovat budovu (galerie moderního umění), její interiér a prostředí kolem ní tak, aby ji bylo možné detailně vymodelovat. Projekt jsem si vybral, protože se zajímám o vše spojené s počítači a počítačovou grafikou. Mojí částí projektu je část modelační. Plány vytvářel můj kolega Honza Skála. Úkolem mé části bylo vytvořit 3D model s okolím. Vytvoření vizualizací a případně průlet budovou.Na tvorbu 3D modelu jsem použil program Cinema 4D R14 a na vizualizace Lumion Free. Dílčí úkoly mé části: •tvorba modelu pláště a pater (sloupy, výtahová šachta) •tvorba interiéru (recepce, podstavce pro exponáty) •tvorba prostředí, ve kterém se budova bude vyskytovat •převedení všech části do programu Lumion •umístění objektů do scény •vizualizace a možný průlet budovou Výstupem je 3D model, scéna z Lumionu, vizualizace a průlet budovou. Výstupní vizualizace se dají použít pro dny otevřených dveří (reprezentace školy) a model s plány jako návrh na další projekt s úkolem vytvoření skutečného fyzického modelu.
18
Křižníky silnic Melnyk Nazar, Urbánek Vilém, Mareš Jan Anotace Nazar Melnyk: Cílem mého projektu, který se jmenuje „Křižníky silnic“(Cruisers of roads), bylo vytvoření 3D modelu auta v programu Cinema 4D. Vůz, který jsem vytvořil, se jmenuje „Buick Roadmaster 1958“. Tento projekt jsem si vybral, protože miluji starší auta a Cinema 4D je jeden z nejpoužívanějších programů k 3D modelování. Například film „Madagaskar“ byl vytvořen pravě v tomto programů. Taky spolupracuji se společností „Bohemia Cars“, která restauruje tyto starší vozy. Projekt se skládá ze čtyř částí. Za prvé jsem musel navštívit společnost, která sídlí nedaleko od naší školy a vyfotografovat zadaný vůz. Za druhé jsem začal modelování karoserie a pokračoval jsem k detailnějším částem karoserie. Když jsem dokončil předchozí kroky, musel jsem navrhnout podvozek a interiér. Po překonání několika problémů jsem úspěšně dokončil model. Potom jsem měl za úkol vyrenderovat krátké video a začít s jeho úpravou. Nakonec, když jsem všechny kroky dokončil, začal jsem psát závěrečnou zprávu. Doufám, že tento projekt bude použit při prezentaci na dni otevřených dveří, a video bude posláno společností „Bohemia Cars“. Anotace Vilém Urbánek: Cílem mého projektu s názvem ‘Křižníky silnic’ je vymodelovat 3D model vozidla Chevrolet Impala z roku 1958. Vybral jsem si toto téma protože mě zajímá 3D modelování a našel jsem zalíbení v těchto automobilech. Spolupracoval jsem s mým garantem a samozřejmě také s mým konzultantem. Kromě toho jsem spolupracoval i s mým spolužákem Nazarem, který si vybral stejný projekt, ale jiný automobil. Úkolem projektu je modelovat každou část tohoto vozu, například: kola, střechu, světla, karoserii atd. Výsledný model je určen pro firmu ‘Bohemia CARS’ zabývající se renovací automobilů z 60. a 70. let. Jedná se o modelování podle skutečné předlohy. Projekt se skládá ze čtyř částí. První část je zaměřená na hrubý model těla vozu a přípravy základních povrchů. Druhá část je o modelování interiéru s podrobnými detaily, modelování kola s podvozkem, kožené střechy a oken. Třetí část se zabývá montáží všech těchto částí do celkového modelu. A poslední část je vytvoření plakátu, anglické anotace a závěrečné prezentace, kterou využiji při maturitní obhajobě. Na závěr bych rád uvedl, že model byl kompletně modelován v jediném programu. Výstupem celého projektu je model pro každého zákazníka, který se rozhodne pro renovaci s touto společností. Celý projekt může být použit pro školní podporu během dní otevřených dveří na naší škole nebo na Schole Pragensis a při dalších příležitostech. Anotace Jan Mareš: Cílem mého projektu je vytvořit co nejrealističtější 3D model vozu pro firmu Classic Cars Bohemia, který bude sloužit pro prezentaci vozu možným budoucím zájemcům o jeho koupi. Bude se jednat o vůz značky Cadillac, přesněji Cadillac de Ville 1960 Coupe.
19
Celý model je vytvářen v programu Cinema 4D jehož licenci nám škola nabízí.
FunctionPlotter Bouška David Anotace: Cílem mého projektu s názvem „Function Plotter“ je zjednodušit náhled na matematické funkce a jejich pochopení pro střední školy a výše. Tohoto nápadu jsem se chytil, protože mám rád matematiku a programování. Spolupracoval jsem pouze se svým konzultantem a garantem. Projekt se skládal z více částí, než jen ze samotného programování (dokumentace, web, plakát), ale to mě samozřejmě nezastavilo. Nicméně hlavní část projektu stále zůstává samotný program. Nejprve tu byl algoritmus pro vykreslování elementárních funkcí, následně obohacen o od té doby několikrát předělané uživatelské rozhraní, a dále obalen o další funkčnost. Program přijímá primárně textové vstupy, výstupy jsou grafické – vykreslené grafy a textové – zaokrouhlené číselné hodnoty vycházející z numerických výpočtů. Po dokončení vývoje bylo třeba odstranit několik triviálních chyb. Konečný efekt mého projektu by měl být pomoc studentům porozumět jednomu ze základních odvětví matematické analýzy. Co se týče skutečné funkčnosti programu, je použitelný jak pro studenty, tak pro učitele matematiky a fyziky.
20
Pocket School Endršt Martin Anotace: Cílem projektu je vytvoření mobilní aplikace pro operační systémy Android OS, která by poskytovala jednodušší a snazší způsob přístup k informacím spjatým se studiem. Téma projektu jsem navrhoval sám z důvodu osobní zkušenosti s problémovým přístupem k těmto informacím, které student potřebuje prakticky denně, konkrétně s dlouhou přístupovou dobou a zbytečným množstvím přenesených dat. Aplikace je rozdělena do dvou hlavních samostatných částí: klientskou Android aplikaci a serverovou část, z důvodu zajištění rozšiřitelnosti a adaptivnosti celku. Díky této vlastnosti je také možno vytvořit klientské aplikace pro jiné systémy kromě Android OS a možnost upravit jednotlivé funkce celému systému, aniž by byla nutnost upravit všechny členy. Kód je psán tak, aby bylo možné mu porozumět. Předpokládané výstupy jsou mobilní aplikace ve formě .apk instalovatelného balíčku, webserver ve formě .php souborů, dokumentace webového serveru, cd, booklet, webové stránky a plakát. Doufám, že můj projekt přinese snadnou a pohodlnou cestu pro získávání potřebných informací a možná i motivuje studenty a učitele, aby využívali mobilních technologií při studiu častěji.
SSPS TV support production Rašid Fidratovič Garipov, Jan Chalupa Anotace Rašid Garipov: Cílem projektu s názvem "Video SSPS TV support production" bylo ukázat lidem, jak pracovat v softwaru Adobe a naučit lidi základní věci o video tvorbě. Bylo to pro mne velice zábavné, neboť tvorba videí je moje práce. Dělám, tvořím videa neustále, někdy je to velmi těžké, ale většinou jsem velice spokojený s touto prací. Mám dobré peníze z kamery a videí, ale je velmi důležité pro mne zůstat ve stejné, či lepší kvalitě tvorby. Není to jednoduché dělat celou dobu kvalitní věci. Ano to není. Toto téma jsem si vybral, protože mám práci v prostředí videa rád. Dalším důvodem byla náročnost pro mne, myslím nyní zátěž na můj osobní čas. Spolupracoval jsem se svým spolužákem Janem Chalupou a dále panem profesorem Bc. Janem Kolářem a panem ředitelem Ing. Radkem Sáblíkem. Udělali jsme s Honzou obrovský kus práce. Vlastně nebýt jeho, mohlo by být lehce nereálné dodělat projekt bez něj. Zadané projektu bylo zaměřeno na vytváření tří videí, která ukáží lidem na naší škole Adobe produkty. Mám na mysli software, který vytvořila společnost Adobe. Je to software na tvorbu, úpravu videa a ne na tvorbu fotek, či jejich úpravy. Je to velice známá společnost. Projekt byl zaměřen na tvorbu návodu (tutoriálu) pro SSPS TV. Na závěr bych podotknul, že projekt mne velice bavil a že jsem se nějaké věci přiučil (mohl vyzkoušet). Jsem si jistý, že projekt velice pomůže těm, kteří by se nějak o video zajímali, že je naučí základní věci a ukáže jim, jak se vyvarovat klasickým, běžným chybám. Veškerý projekt může být použit během dne otevřených dveří či třeba na Škole Pragensis.
21
Anotace Jan Chalupa: Toto téma jsem si vybral, protože se chci naučit v těchto programech dobře pracovat a chtěl jsem se podílet na vývoji SSPS TV. Spolupracoval jsem se svým spolužákem Rashid Fidratovich Garipov. Úkol tohoto projektu bylo vytvořit tři videa pro SSPS TV, aby se žáci naší školy mohli v těchto programech naučit pracovat. Chtěl říci, že mě opravdu bavilo pracovat na tomto projektu se svým spolužákem, naučil jsem se spoustu nových věcí v programech zmíněných předtím a jsem přesvědčen, že se mi zkušenosti z tohoto projektu hodí v nadcházejícím životě. Snad výstupy nabídnou studijní materiály pro žáky naší školy, aby se mohli naučit základy při natáčení, a vyvarují se častých chyb. Vytvořený portál má 15 častí, z čehož 14 je zaměřeno na výuku a na 15. části jsou umístěny výkladové příklady. Jednotlivé kapitoly se zabývají vytvořením algoritmů, základním nastavením a prací s Microsoft Visual Studiem 2010, v kterém se programuje v jazyce C#. V dalších kapitolách jsou popsány syntaxe příkazů, a čeho se jimi docílí. K tomu jsou přiloženy výkladové příklady. Na každé stránce kapitoly je vložena jedna zajímavost, která slouží k tomu, aby se studenti dozvěděli i něco navíc, nebo aby se mohli pobavit. Doufám, že můj projekt bude využíván jak vyučujícími, tak studenty, kterým pomůže při učení.
DISKRIMINACE PRAŽSKÝCH ŠKOL POKRAČUJE
Ing. Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy
ČTK informovala, že celkem 1,8 miliardy korun má být rozděleno pro mimopražské střední školy, především na modernizaci odborných učeben (laboratoří) na základě jejich žádostí. Prostředky se též mohou využít pro výuku cizích jazyků či vyučování v cizích jazycích a pro navázání spolupráce škol se zaměstnavateli. Bohužel pražské školy nemohou této dotace využít, neboť jakožto organizace se sídlem v „bohatém“ regionu Praha nemají nárok na tyto prostředky z EU. Je sice pravda, že ve statistikách regionů celé EU je Praha vysoko nad průměrem, nicméně to asi neplatí pro vybavení a financování škol. Tak se diskriminace pražských škol dále prohlubuje a jako vždy je to každému jedno. Byť na pražských středních školách studuje mnoho mimopražských studentů, například na naší škole je to více než třicet procent.
Poohlédnutí za semifnálem ČR, F1 ve školách ze Smíchovské průmyslové školy Panský Jan Akce se konala od pátku 19. dubna do neděle 21. dubna 2013. Soutěže se zúčastnilo 17 týmu. Každý tým měl svoji unikátní formuli poháněnou CO2, se kterou se snažili prosadit a probojovat se tak do finále. Důležitými prostředky k úspěchu nebyly jen dosáhnout nejrychlejšího času na dráze, ale i správně prezentovat jak svůj box, tak i práci, kterou odvedli při konstrukci a to pomocí ústních prezentací. Do finálového kola postoupilo 9 týmů, tyto týmy se v Plzni 8. června utkají o celkové vítězství a účast ve světovém finále v texaském hlavním městě Austin. 22
Všichni přítomní měli k dispozici k občerstvení bufet a studentský klub, kde si mohli odpočinout a trošku se odreagovat. Na celé akci panovala velice příjemná atmosféra a profesionalita, studenti se seznamovali navzájem mezi sebou, navazovali nová přátelství, diskutovali o problémech spojených s přípravou na soutěž, bojovali o postup a poznávali tak zdravé konkurenční prostředí. Z mého pohledu byla akce vydařená, už jen proto, že jsem se mohl podílet na přípravě a zajišťovat tak z menší části chod celé akce. Organizátoři byli velice přátelští a ochotní, žádný výrazný problém nenastal a bylo vidět, že už se v tom nějaký ten čas pohybují. Tímto bych chtěl také poděkovat panu Ing. Radko Sáblíkovi, že mi umožnil podílet se na celé akci.
ZKUŠENOSTI STUDENTI SBÍRAJÍ I V ZAHRANIČÍ
Ing. Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy
Druhé pololetí školního roku 2013 přineslo významnou míru mezinárodních kontaktů, z nichž profitují mnozí studenti, kteří tímto způsobem získávají další zkušenosti. Nejprve bych vyjmenoval, kam všude se naši studenti podívali. Dvě skupiny, celkem 12 studentů druhých a třetích ročníků, absolvovalo čtrnáctidenní studijní stáž ve Finsku, jejich doprovod tvořili dva studenti čtvrtého ročníku, Jakub Moravec a Jan Plíva, i ti si nepochybně odnesli mnoho cenných poznatků do dalšího života. Skupina 40 studentů se podívala do Londýna, kde několik dní bydleli v rodinách a kromě poznávání zajímavých míst se procvičovali i v používání anglického jazyka. Stejně velká skupina studentů navštívila autosalón v Ženevě. Dalších 10 studentů se zúčastnilo mezinárodní konference ve francouzském Rennes, pozvání nám zajistila naše partnerská škola v Saint-Etiene. Naši školu navštívilo sedm vysokoškolských studentů doslova z celého světa, například z Jižní Koreje, Číny, Brazílie, Austrálie. Celý týden probíhala jejich komunikace s našimi studenty, buď v dvouhodinových besedách v tělocvičně po ročnících či v konkrétních hodinách různých předmětů, které navštívili. O hosty se starala trojice našich studentů, zaměstnanci školy do akce vlastně vůbec zasahovat nemuseli. O tom, že celá komunikace probíhala v anglickém jazyce, asi není třeba se ani zmiňovat. Ještě naše studenty před odchodem na letní prázdniny čeká zájezd do Hamburku, kde by měli shlédnout výrobu airbusů a navštívit i historickou ponorku. Na začátek listopadu je již připravován výjezd do vědeckého pracoviště CERN, které se nachází ve Švýcarsku. Máme podanou žádost o grant z prostředků EU v programech Leonardo a Comenius, zde stále ještě nevíme, zda získáme nějaké prostředky či nikoli. Přitom se snažíme nalézt partnery pro další rozpočtové období EU, tedy pro roky 2014 až 2020. Můj asistent pan Řežábek se zúčastnil konference NAEP (Národní agentura pro evropské projekty) v Pardubicích. Paní profesorku Spurnou a mého asistenta pan Hejhala jsem poslal na mezinárodní konferenci v Itálii, kde získali kontakty hned na devět škol z Itálie, Ruska či Belgie. Z jednou z belgických škol již byla konkrétní spolupráce na výměnném pobytu studentů domluvena. 23
Paní profesora Trepková, pan profesor Houska a můj asistent pan Řežábek se zúčastnili mezinárodní konference ve Francii, kde opět získali další kontakty na potencionální partnery pro mezinárodní spolupráci. Jde o školy z Francie, Španělska, Rakouska či Polska. Pevně věřím, že se nám podaří zajistit pro naše studenty další zajímavé akce, při kterých budou získávat jak mezinárodní srovnání, tak další neocenitelné zkušenosti a také budou rozvíjet svoji dovednost v používání anglického jazyka.
Mezinárodní festival škol v Bretani Ing. Miroslava Trepková Ve dnech 21. až 25. května 2013 deset studentů naší školy navštívilo Rennes, hlavní město Bretaně. Cesta byla z části financována z grantu Hlavního města Prahy, studenti si hradili ubytování a stravu. Důvodem návštěvy bylo mezinárodní setkání učitelů a studentů našich partnerských škol ze Španělska, Rakouska, Polska, Německa a Francie.
Hostitelé z Lycea St. Etienne pro nás připravili zajímavý program: První den jsme na slavnostním zahájení prezentovali školu a Prahu, představili jsme úspěchy naší školy. Následovala prohlídka lycea St. Etienne – odborných učeben jazykových, grafických systémů a výpočetní techniky, laboratoří a dílen pro praktickou výuku. Po obědě jsme v rámci organizované prohlídky obdivovali Justiční palác, resp. Bretaňský parlament, který svědčí o nádheře francouzského umění 17. století. Druhý den dopoledne návštěva vojenského Muzea komunikací gen.Ferrieho, které bylo otevřeno v roce 2004 nedaleko ESAT v technologickém centru Rennes Atalanta. Zde je zajímavě představen vývoj dorozumívání – od kouřových signálů až po nejnovější zařízení používající francouzská armáda v současnosti. Odpoledne jsme se přepravili do 100 km vzdálené památky UNESCO na pobřeží Atlantiku Mont St. Michel – slavný klášter na skalnatém ostrůvku, který v současnosti stále ještě obývá 15 benediktinských mnichů. Poslední den našeho pobytu byl zahájen v Evropské hale lycea, kde byly instalovány prezentační panely všech partnerských škol, podepsány protokoly o spolupráci. Následoval slavnostní oběd, rozloučení. 24
Odpoledne jsme si prošli historické centrum města se středověkými hrázděnými domy, Jardin du Thabor - park ve francouzském stylu. Na závěr jsme si vychutnali Muzeum Bretaně, nacházející se v moderním kulturním centru z roku 2006, které patřilo k vrcholným kulturním zážitkům - v několika patrech představeno kulturní dědictví a historie Bretaně. Přínos pobytu je nezpochybnitelný : zdokonalení se v anglické konverzaci, navázaní nových přátelství, poznání života v zahraničí, informace o systému vzdělávání ve Francii, vybavení školy, prezentace naší školy, města Prahy a České republiky ve Francii. Na závěr děkuji všem studentům, kteří se cesty zúčastnili, za spolupráci a bezvadnou reprezentaci naší školy a země po celou dobu pobytu. MERCI BEAUCOUP…
Rennes Rennes je město v severozápadní Francii, nejdůležitější město v Bretani. Má přes 200 000 obyvatel a rozlohu 50km 2. Sídlí zde Bretaňský parlament, který je bezpochyby nejzajímavější budovou města. Město je spojeno s Paříží vysokorychlostní železniční tratí TGV. Páteří městské hromadné dopravy je metro, čítající jednu linku s 15 stanicemi, které je v provozu od března 2002. Některé okrajové stanice jsou vybaveny odstavnými parkovišti. Vozidla metra jsou řízena automaticky a nejsou obsazena řidičem. Kromě metra zajišťují dopravu ve městě i autobusy. Přestože na území města se nacházejí prastaré památky, z nichž některé sahají až do časů jeho vzniku, tedy ke Keltům a Římanům, rozhodně se nejedná o nějaké strnulé město bez života. Rennes je totiž významným intelektuálním centrem, ve kterém sídlí dvě hlavní univerzity a několik menších vysokých škol, jež navštěvuje přes 50 000 studentů Mezi bretaňské speciality patří palačinky (crêpes), máslové sušenky (galettes bretonnes), jablečný Cidre bouché nebo plody moře. Rennes je od roku 1965 partnerským městem Brna.
ROZHOVOR S DROUOT Filip, student 1.B, obor Informační technologie Filip Drouot byl jedním z deseti studentů, kteří se zúčastnili studijní stáže ve Francii. Proto jsme mu položili pár otázek. Jaký je vlastně tvůj vztah k Francii? „Můj vztah k Francii je kladný, jednak proto, že můj otec je Francouz a vlastně od malička jsem začal jezdit často do Francie, kde mám příbuzné.“ 25
Jak ty sám ovládáš francouzštinu? „Francouzštinu ovládám velice dobře, protože můj otec ne mě od malička mluvil francouzsky.“ Použil si francouzštinu během studijní stáže? A jak ti to šlo? „Francouzštinu jsem požil mnohokrát, protože jsem byl jediný, který uměl francouzsky. Vždycky jsem se nějak domluvil.“ Jak na tebe zapůsobila partnerská škola v Saint-Etiene? Co tě nejvíce zaujalo? „Škola na mě zapůsobila věrohodně. Nejvíce mě zaujal jejich obor robotiky, u kterého jsme viděli robota, kterého sestavili studenti sami.“ Kde jste byli ubytováni a kde jste se stravovali? Jaká byla všeobecná spokojenost s těmito službami? „Byli jsme ubytováni na internátu partnerské školy, stravovali jsme se v tamější kantýně. Všeobecná spokojenost byla obzvlášť s kantýnou.“ Co dalšího jste navštívili během vaší stáže? Co tě nejvíce zaujalo? „Během naší stáže jsme se jeli podívat na Mont-Saint-Michel, do muzeua telekomunikace a do města Rennes. Pro mne byl nejzajímavější výlet do Mont-SaintMichel.“ Proč si zvolil naší školu pro své středoškolské studium? „Zvolil jsem tuto školu, protože mě hodně zaujala tím, že nabízí hodně věcí, co mě mohou dost naučit o počítačích.“ Jak ti jde studium? Jak náročný byl pro tebe přechod ze základní na střední školu? „Myslím si, že jsem průměrný žák. Přechod ze základní školy na tuto střední průmyslovku není zrovna nejlehčí.“ Ve svém volnu se věnuješ softballu. Za jakou kategorii hraješ a jaké máš ve sportu plány? „Hraji za kadety a budu přestupovat do juniorů. V tomto sportu bych rád pokračoval, jelikož se mi líbí.“ Co tě nejvíce zajímá v oblasti informačních technologií? Máš už nějakou představu, co bys chtěl dělat po střední škole? „Nejvíce mě zajímá programování.“ Jaké předměty tě v prvním ročníku nejvíce zaujaly a proč? „Nejvíc mě zaujalo programování a vývoj aplikací, protože bych se chtěl stát programátorem her.“ Je ještě něco, co bys chtěl sdělit čtenářům Presíku? „Jen na závěr bych chtěl dodat, že tato škola poskytuje neuvěřitelné možnosti, jak v cestování, tak ve znalostech posledních výkřiků technologií, a já jsem hrozně rád, že toto všechno mohu využívat.“ Děkujeme za rozhovor.
26
Net Competition 2013 – rozstřel Mgr. Ivona Spurná, Martin Beránek, Jiří Hubáček lektoři Cisco Academy Dne 17. května se konalo školní kolo soutěže Net Competition, které bylo nominačním kolem reprezentačního týmu, který bude školu zastupovat v mezinárodním přátelském utkání.
VÝSLEDKY 1. Tomáš Volf 2. Jan Havel 3. Jiří Havránek 4. Anna Dřevíkovská 5. Jiří Houžvička 6. Ondřej Hátle 7. Martin Kliment 8. Jakub Kolář 9. Jiří Rohlíček 10. Jiří Kvaček 11. Petr Hric Prvních 5 studentů reprezentuje školu 7. 6. v mezinárodním přátelském utkání se Slováky a Chorvaty v soutěži Net Competition 2013. V případě nepřítomnosti reprezentují další v pořadí jako náhradníci. Děkujeme všem soutěžícím za účast a boj v duchu fair-play.
Nové tituly ve školní knihovně Flynnová Gillian (překlad Hanzlíková Ludmila) Ostré předměty V originále „Sharp Objects“ Kontroverzní, znepokojivý psychothriller americké spisovatelky s vámi jistě pořádně zamává. Jen těžko si lze představit hrůznější zločin než uškrcení malé holčičky. Děj se odehrává v zapomenutém missourijském maloměstě Wind Gap, které se ještě nestačilo vzpamatovat z jedné brutální vraždy, a už je tu další, stejně strašná a nepochopitelná. Případu se ujímá mladá chicagská reportérka Camille Preakerová, která ve Wind Gap vyrůstala. Proč se obětí stávají nevinné dívky? A proč jim vrah vytrhal skoro všechny zuby?
May Peter (překlad Kaprová Linda) Skála Skotský ostrov Lewis je krásné, ale drsné odlehlé místo bez stromů, bičované větry a pokryté vřesovišti. Topí se tam rašelinou a mluví 27
gaelsky. A snad jen strach lidí z Boha je tam silnější než starost o živobytí. Pod zástěrkou víry však přežívají staré pohanské hodnoty a prapůvodní touha po krvi a pomstě. Na ostrov přijíždí nedávnou ztrátou syna poznamenaný policejní detektiv Fin Macleod, jenž se má podílet na vyšetřování brutální vraždy, spáchané podle stejného scénáře jako vražda, jíž se zabývá v Edinburghu. Fin prožil na ostrově Lewis dětství, takže vyšetřování je pro něho zároveň cestou domů a do minulosti. Setkává se s dávnými kamarády,většina z nich ho však nevítá s otevřenou náručí. Fin netuší, že klíč k případu by mohl odemknout i dveře, za nimiž je ukryto tajemství, jež se bezprostředně týká jeho samého. Jakou roli v případu hraje Finova dávná účast při tradiční výpravě na lov terejů hnízdících na nepřístupné nebezpečné skále An Sgeir? Povede tragédie, jež se tam tehdy odehrála, i po všech těch letech k další oběti? Skála je detektivní román vzácné síly a představivosti odehrávající se v kulisách, které připomínají velké anglické romány devatenáctého století. Je možno ho zařadit do kategorie tzv. literary crime, tedy krimi psané kvalitním literárním stylem, přesahující hranice žánru, která je dnes globálně úspěšná především díky severským autorům od Mankella přes Larssona, Keplera a další. Petterson Per Na Sibiř Jesper a jeho malá sestra vyrůstají na dánském venkově za druhé světové války, vypořádávají se s odtažitými rodiči, početnou výstřední rodinou a chladným větrem. Jesper sní o cestě na jih do Maroka, zatímco jeho sestra touží dostat se na Sibiř. Sebevražda jejich dědečka, nástup puberty a především německá invaze však jejich idylické dětské vztahy zpřetrhají. Po letech se Jesperova sestra marně snaží zakotvit v některém ze skandinávských měst. Uzavřena do své samoty doufá ve znovusetkání s bratrem… Něžně melancholický, poutavý portrét výjimečné ženy od autora románu Jít krást koně (Knižní klub, 2007), vydaného ve 37 jazycích. Próza Na Sibiř byla nominována na Severskou cenu za literaturu. Wray John Spodek Jako bájný had Uroboros se pod New Yorkem táhne jeden nekonečný tunel podzemky. A někde v něm se pohybuje šestnáctiletý Will Heller. Nechává si říkat Spodek, je paranoidní schizofrenik, miluje vlaky a věří, že svět se neustále ohřívá a řítí se do záhuby. A je taky přesvědčen, že s tím dokáže něco udělat, stačí jen zchladit své vlastní tělo. Jenže k tomu bude potřebovat nějakou ochotnou ženu – a už dokonce ví kterou. A tak se v jednom dni v newyorské podzemce odehraje drama. Podaří se detektivu Lateefovi a Willově matce chlapce najít, než se ho zcela zmocní psychóza? A co skrývá krásná, ale tajemná Violka Hellerová? Příběh plný napětí, který poněkud pokřiveným pohledem jednoho neobyčejného kluka zkoumá otázky mládí, sexuality a násilí.
28
ROZHOVOR S VOVCHUK YURYI, TŘÍDA 2.D ROZHOVOR S BRANKÁŘEM BOHEMIANS PRAHA U-17 Yuriy, co tě přivedlo k tomu, že jsi zvolil zrovna post brankáře? V přípravce jsem to ještě neměl tak ustálený, hrával jsem i v poli, pak jsem začínal dostávat více a více šancí v bráně a začal jsem pociťovat, že to bude pro mě to pravý místo. Postupem času jsem začal tak nějak cítit, celkem jsem se osvědčil, chytlo mě to a vytrval jsem tam až do dneška. Co pro tebe fotbal znamená? Nejen fotbal, ale sport celkově je na prvním místě v mém životě a vždy bude jeho součástí. Máš nějaký vzor? Tak dá se říct, že to bude španělský brankář - Iker Casillas. Sportovní cíl? Jako každý mladý sportovec mám velké ambice, ale stačilo by mi, kdybych se fotbalem mohl živit. Jak často máš tréninky? 4 krát týdně, a mistrovské utkání každý víkend. Podporují tě v tom rodiče? Mám maximální podporu a vždy jsem ji měl ve všem, co jsem se rozhodl udělat. Kdyby ti to nevyšlo ve fotbalu - čím chceš být? Budu se snažit natolik, aby ten fotbalový cíl vyšel. Ale kdyby náhodou ne, tak budu “ajťák”, pravě proto se u nás na škole snažím naučit toho co nejvíce. Co známky ve škole? V prvním ročníku jsem to měl velice těžký, jelikož jsem se vůbec nestíhal učit. Dokonce jsem chtěl přestoupit na jinou školu, ale v poslední chvíli jsem se rozhodl zůstat. Teď na tom jsem líp, většinou mám dvojky a trojky. Snažím se dávat pozor ve škole, abych se pak nemusel učit doma.
29
Ta prokletá viróza Karel Dvořák 3. A Poslední dobou se toto spojení více než často objevuje zkrátka všude, kde je to byť jen z části možné. Čím se takto plošně zhoršil zdravotní stav české populace, jest zapeklitou otázkou nejednomu absolventovi medicínského studia. Symptomy jsou ve většině případů velice podobné. Celkové oslabení metabolismu, vysoké teploty atakující 40 °C (neplést si s promile), intenzivní bolesti hlavy a silně zhoršené schopnosti koordinace. A právě vlivem komplexního šíření neunikla nákaze ani nedávno zvolená hlava českého státu, Miloš Zeman. Obrázky, které nejprve spatřily světlo světa skrze živé vysílání České televize, konkrétně zpravodajského kanálu ČT24, se začaly virtuálně šířit (ta ironie) po všech různých zpravodajských serverech, Facebooku a jiných, vtipně orientovaných, blozích. Netrvalo dlouho a tato aféra si vysloužila téměř veškerý vysílací čas Televizních novin na renomované soukromé televizi Nova, a to včetně podrobné analýzy, které snad jen chyběla elektronická tužka, jež tak hojně využívají hokejoví znalci ve studiu. Samozřejmě se tématu chopily i ostatní české televize. A nejen české. Svou minutku slávy si odbyla tisková zpráva ve Spojených státech, Rusku, či sousedním Německu a Slovensku. Je to opravdu pěkná shoda okolností, že se vše muselo udát v právě takovém podání, v jakém se vše událo. Pan Zeman byl evidentně nemálo zaskočen pohostinností, která mu byla dopřána na ruské ambasádě. A jak to v těchto krajích chodí, sklenička či dvě se zvrhla na trochu více. Trochu asi tak, že můžeme považovat za zázrak, že jsme byli schopni samotné klenoty vidět. Sice to nezáviselo pouze na prezidentovi, ale kdyby chyběl byť jen jeden otevřený zámek, neviděli bychom nic… Ono by to nebylo tak horké, kdyby nešlo o tak důležitou postavu, událost a celkové odvysílání na veřejnost. Situace není vždy nejjednodušší a sami si můžeme domyslet, jak to s Rusy chodí. Avšak je zcela nemístné pouhé pomyšlení na to, o koho se jednalo. Kdo jiný by už měl dodržovat určitá pravidla než takto postavený politik, který rozhodně nikam nechodí jen pod svým jménem. Vezmeme-li v úvahu jakoukoliv světovou zmínku České republiky, vždy to stojí za to. A nemusíme chodit daleko do historie. 30
Stačí si vzpomenout na slavný kousek v podání exprezidenta Klause. Řekněme, že typicky české vlastnosti jsme již reprezentovali více než úspěšně. Jen nastává poměrná obava, co přijde příště. Jak se tedy zachovat, aby nebylo žádné příště? Otázka se zdá býti nasnadě. Jak zůstat taktním a zároveň neurazit druhou stranu odmítnutím. Je třeba říci, že každá sklenička má své dno, což ovšem neznamená, že musíte dosáhnout samotného dna. Obzvlášť pokud člověk ví, že ještě někam musí jít. Možná, že vždy bude nějaké příště, alespoň do té doby, než věci začneme brát vážně. Dokud totiž nezačneme brát věci vážně my, nezačnou ostatní brát vážně nás. Je pěkné slyšet, jak jsme pro ten či onen pakt důležití, když realita je většinou stejně taková, že jsme ten národ, ve kterém se stalo to či ono. Pokud ovšem vůbec dostaneme toho správného označení. Kromě zažitého Československa totiž nově neseme i název Čečenska, což je více než „lichotící“ vzhledem k ostatním událostem. A na konec nezbývá než doufat, že pořádného Čecha jen tak nějaká viróza nepřemůže.
Jak si lidé užívají okamžik... Martin Kliment 3. C
Tato úvaha se týká tématu, proč si lidé neváží a neužívají okamžiků během svého života? Jakoby se všichni hnali pořád vpřed a nevěděli, co je čeká na konci této cesty? Proč? Život, tak krásný na některé chvíle a zároveň tak smutný na prožití některých záležitostí. Ale já bych radši volil žít než přežít. Užít si život dokud poslední naděje na dobré časy nepomine. Pesimismus není špatný, ba mnohdy to nejlepší, ale dobré frappé je lepší než slzy, no ne? Vzpomínky na staré dobré časy... Jistě, každý nějaké má, ale pamatujete si na 100% opravdu úplně vše z nich? Každý vjem, každý okamžik, každý váš pocit každou vůni... naprosto vše? Určitě si řekněte, že to není možné. A proč by nemohlo být? Jednou jsem si s přítelkyní u mě doma pouštěli jeden z jejích oblíbených seriálů The Vampiare Diares v češtině Upíří deníky. Je to poměrně temný a zajímavý seriál, ale proč to vlastně píši... v tomto seriálu nastal okamžik kdy hl. upír vracel hl. hrdince její ztracený deník a začali si povídat o vzpomínkách a zmínili deníky. Byla tam velmi krásná věta. která mě fascinovala ,,...nečetl jsem jej, také bych nesnesl, kdyby někdo četl můj.´´ ona: ,,Ty si také píšeš deník?´´ a on: ,, Ano, na některé věci nechci nikdy zapomenout...´´ Důvodem proč si tuto část pamatuji je, že moje přítelkyně vždy při ní brečí a tvrdí, jak to je dojemné a romantické a ,,slintá´´ nad tím, no však to jistě znáte také. Další poměrně důležitou část našich vzpomínek tvoří fotografie. Sice si určitě všichni myslíte, že tato generace mladých na fotky není, ale opak je pravdou. Děláme spousty fotek doslova miliony, jen je kvůli vlastnímu egu smažeme. Jde o to, že tento svět je díky Facebooku tak poblázněn, a proto jsou přijatelné jen ty fotky, na nichž jsme ,,in´´ a ,,cool.´´ To znamená, že představa normální holky je kilo make-upu a kluka značková kšiltovka a kalhoty u kolen. Upřímně z těchto důvodů moc Zuckenbergovi nefandím, bez něj mohl svět být o trochu lepší místem, kde bychom si fotky schovávali jen proto, abychom si díky nim mohli připomenout nádherně strávené okamžiky a zasmát se nad těmi nepovedenými. Ihned by svět připomínal místo, kde žijí lidé a né lháři a podvodníci. Proč tedy spěchat a neužívat si života dokud můžeme? K této otázce spěje celá tato slohová práce. A můj názor? No abychom přeci stihli udělat vše, co je v našich snech, než se odebereme do rakve. :) 31
Úvaha na téma přiznání Filip Weiser Proč bylo přiznání vůbec založeno? Pomáhá studentům nebo jim akorát ztěžuje studium? Jsou všechny příspěvky pravdivé nebo jsou to pouhé lži? Píší do přiznání určitých škol pouze studenti, kteří tam opravdu studují? Toto jsou otázky, kterými se zabývá spousta studentů včetně mě. Přiznání podle mě bylo založeno za účelem pobavit se čtením vtipných přiznání studentů, učitelů, holek či kluků, ale samozřejmě pouze v nějakých určitých hranicích, které si musíme bohužel určit sami. Proč bohužel? Je to proto, že si spousta lidí neuvědomuje, jak to může uškodit lidem i přes to, že jsou tato přiznání anonymní. Například u přiznání studentů určitých škol, když někdo napíše, že prochází, aniž by se musel dávat pozor nebo se učit v daném předmětu a učitel to zjistí, a on to zjistí, jelikož tam má možnost přístupu jako všichni ostatní, tak začne zadávat více úkolů a testů, aby si ověřil, že to, co našel napsaného na internetu, nebylo v té třídě, kde zrovna učí a to si myslím, že nám studium dost ztěžuje. A potom, jsou tady lidé, kteří si něco vymyslí, přijde jim to vtipné, tak to tam napíší i když to není pravda a to by tak ani nevadilo, kdyby to napsali do tématu přiznání kluků či holek nebo na jiné nezávislé téma přiznání, ale když to napíší například do přiznání určité školy, tak to může vést k následkům, jak už jsem výše zmiňoval. A také jsou tu přiznání, které jsou sice vtipná, ale dost smutná když učitelé, tedy jestli to píší opravdu jen učitelé, tak píší věci jako, že do školy přišel opilý nebo, že nechává procházet studenty jen proto, že se mu líbí nebo dokonce, že spí se studentkami či studenty. A toto je nic oproti tomu, co tam ještě můžete najít. Ale pak tu jsou samozřejmě přiznání, u kterých se pobavím a je vidět, že se opravdu mohli někomu stát a nejsou příliš zkreslená. Na jednu stranu je dobře, že se lidi anonymně mohou přiznat k věcem na těchto přiznáních, které se jim opravdu stali a jsou pravdivé za účelem, že to spoustu lidí pobaví, ale na druhou stranu si myslím, že lidé neměli zakládat přiznání určitých škol, ale jenom přiznání, které by bylo například jen pro základní, střední a vysoké školy či gymnázia. A tím by byly všechny tyto problémy vyřešeny.
Úvaha na téma Přiznání Martin Kliment 3. C
Moje slohová práce, ve formě úvahy bude pojednávat o delikátním tématu přiznání. Píší to proto, že chci poukázat na stydlivost lidí, jenž mají strach z propojení sebe samých s určitým činem a bojí se reakce svého okolí. Během sociální evoluce mělo přiznání různé formy. Pojďme si je přiblížit. V minulosti bylo přiznání bráno jako usvědčovací metoda, za kterou jste buď, pokud jste byli věřící, zaplatili formou odpustků, a v případě vyšší vážnosti činu jste zaplatili životem. Byl tedy podle vás život jednoduchý v této době? Já se domnívám, že jistě ne, protože společnost nebyla tolik tolerantní, jako je dnes. Dodnes můžeme být svědky utlačování lidských práv a svobod ve vyjadřování názorů v některých státech jako je např. Čína.
32
V této moderní době 21. se stalo hitem se nejen veřejně přiznávat k nevhodným činům, ba přímo v tento čas nutně potřebujete ke zvýšení sebevědomí a k obstání na společenském žebříčku popularity. Dalo by se říci, že jste „cool“, pokud se přiznáte ke zvráceným činnostem na veřejných místech, podvádění se s partnerem či dokonce k rasovým nesnášenlivostem a agresivním jednáním s nimi. Pokud jdete s dobou a jste zaregistrováni na sociální síti zvané Facebook, už jste určitě narazili na skupiny jménem přiznání, holek, kluků, učitelů, SSPŠ, apod. Při zaslání zprávy je vaše přiznání zcela anonymní, ale zároveň o něm ví celý svět. No nezdá se vám to hloupé? Mně velmi ano, proto tyto stránky sleduji a potají se doma u počítače směji hlouposti lidí, kteří se k tomu odhodlali. Ale víte co? Půjdu s dobou a také se vám s něčím svěřím. Důvodem mých pozdních příchodů jsou moje nohy, ach ty „potvory zákeřné“. Z důvodu genové nesnášenlivosti DNA, roztažených pórů na chodidlech a stálého vylučování soli, se musím často mýt, bohužel jsem příliš líný a nevstávám kvůli tomu dříve. Tak a teď už vše víte o přiznání, dokonce zde máte i pravdivý příklad. Je mi to sice velmi trapné, ale jsem alespoň „cool“. =D A jak se rozhodnete vy, být anonymní nebo spíše vyjdete s pravdou ven?
Jak to vidí studenti?
Věříte, že měl Miloš Zeman virózu?
Zdeněk Šimůnek, 2.L Jistě jste už slyšeli o nepříliš dobré formě
13% 13% Ano Ne
Vadí vám alkohol u politiků či jiných veřejných činitelů v práci?
Nevím 74%
13%
pana prezidenta Miloše Zemana při odemykání korunovačních klenotů. Podle jeho tiskové mluvčí Ano byla na vině viróza. V různých médiích se naopak Ne 87% naznačovalo, že na vině je návštěva ruské ambasády. Mě zajímá, co si o tom myslí lidé. Rozhodl jsem se tedy pro zjištění mínění nejen o prezidentově viróze v naší třídě 2.L (31 dotázaných). Z odpovědí vyplývá, že většina lidí nevěří tvrzení o viróze.
Je podle vás alkohol v ČR problém? 17% Ano 83%
33
Ne
27 ze 31 vadí alkohol u politiků v práci. To by mohlo být pro Zemana problém díky jeho tvrzení „Piji tak pět nebo šest skleniček vína a skleniček slivovice tak dvě nebo tři,“. Do třetice všeho dobrého. Žáci 2.L vidí situaci v České republice optimisticky a nepovažují alkohol za hrozbu.
Path of Exile Mašek 1.C
Obecné info: -
MMORPG hra spuštěná 23.1.2013 Nezávislé studio Grinding Gear Games Stále ve stavu ‚Otevřená Beta -
Další klon Diabla ?
Path of Exile (Dále jen PoE) se určitě neřadí do několik let dlouhé řady RPG a MMORPG, které všechny mají podobné úkoly, stejné schopnosti, stejný styl obchodování apod. V čem ale PoE vyniká? Tím hlavním je největší strom pasivních schopností, který se svým rozsahem nemůže srovnávat s žádným jiným RPG. Dále se musím zmínit o netradičně vymyšleném systému obchodování, protože v PoE neexistují peníze a ani nic tomu podobné. Ve hře se obchoduje se svitky, gemy schopností atd., které však mají i jiný význam. Používají se pro identifikaci předmětu, zlepšování předmětů a také pro otevírání portálů. Je toho skutečně spousta a proto se to zdá první týden hraní velmi matoucí a to především proto, že nevíte jakou hodnotu, jaký svitek má atd. Hra se však nedá považovat za pravé MMO, jelikož další hráče potkáte jen ve městech, v arénách a po boku je máte pouze, pokud si sami vytvoříte skupinu s přáteli. Poslední velmi podstatnou změnou oproti tuctovým MMORPG je že máte na výběr z několika lig, ve kterých si vytvoříte postavy a v nich získáváte body pro svůj účet, za které si nakupujete unikátní předměty pro postavu, kterou si sami vyberete. Máme tu například HardCore ligu, kde když zemřete tak jste skončili a postava se přesune do standartní ligy. Jak je to ale s PVE nepřáteli? Souboje jsou dosti těžké a musíte mít naučené techniky pro boj prakticky s každým typem nepřátel, jinak se stanete lehkou kořistí. Když ale není problém v obtížnosti tak v čem? Především v tom, že těch nepřátel je velmi málo. Ne že by se na vás neřítily desítky nepřátel, ale mám spíše na mysli, že jednotky, které se na vás řítí se stále a stále opakují. V každých katakombách naleznete kostlivce, na každé poušti naleznete ohnivé lišky a v každé jeskyni najdete medůzy. Jediné v čem se liší je barva či oděv nepřátel a občas se jim mění i vlastnosti a schopnosti ale stále to jsou ti samí kostlivci, jaké jste potkávali jak na začátku, tak i na konci hry pouze s jiným jménem. Místo "Fire mage skeleton" najdete "ghost skeleton" a podobně. Jako největší konkurent PoE se považuje Diablo III a Torchlight II. Avšak podle mě si PoE vzalo z obou her to nejlepší a ještě to vylepšilo. Jsou však věci, které musíme PoE vytknout, a to je hlavně, že má pouze 3 Akty (3 části příběhu), které dokončíte mezi level 3040 a dále příběh začíná od začátku, ale s podstatně větší obtížností a další postupy jsou už velmi náročné.
Srovnání s konkurenty Diablo III: Skvělá grafika, lineárnost, malý strom schopností, velké HW nároky, vysoká cena. Torchlight II: Průměrná grafika, otevřený svět, málo povolání, přijatelné HW nároky, nízká cena. Path of Exile: Průměrná grafika, lineárnost, Free2Play, Neplatí „Pay to win“, velký strom schopností 34
Přátelství Kateřina Pilná 3.A Proč jsem si vybrala zrovna úvahu na téma přátelství? Z jediného, a prostého důvodu. A to proto, že si myslím, že je to cit, který potřebuje každý člověk na světě. Ať si každý tvrdí co chce a vyvrací mi tohle jak chce, každý má člověka, za kterým může jít, když mu je nejhůř. Ať už jde o bratra či sestru, nebo o otce či matku. Co vlastně znamená slovo přátelství? Nedalo by se říct, že je to cit mezi dvěma nebo třemi lidmi? A co by mezi těmito lidmi mělo především být? Dle mého názoru by měli jít hlavně o důvěru a pochopení, ale rozhodně do přátelství patří také spousta smíchu pří vyprávění vtipů u sklenky dobrého vína, radosti z hezkého počasí a zážitků, které společně prožíváte ve volných chvílích. A co je na přátelství to nejkrásnější? Vždy to nejde jen pozitivně, nejlepší přítel je tu pro vás, když se něco děje. Vy se mu můžete svěřit a máte jistotu, že je jediný, kdo to ví, a nepotopí vás. A co počet? Někdo má kolem sebe 20 lidí, směje se s nimi nad hloupými poznámkami ostatních, žertuje nad levným oblečením lidí, co nepatří do jejich party, ale dá se tohle brát jako opravdové přátelství? Já sama osobně jsem názoru, že je lepší mít u sebe jednoho opravdového přítele, který se k vám neotočí zády, když vám bude nejhůře, než více lidí co využijí příležitosti, kdy jste nejvíce slabí, a budou vás pomlouvat za vaším hřbetem. A jak se pozná přítel na celý život? Velmi těžce. Ale jedno vím s jistotou, takového člověka poznáte hned, co s ním poprvé promluvíte, takový člověk je ochotný si s vámi objednat pizzu ve dvě hodiny ranní, nedbaje na to, že večeří nejpozději do sedmé večerní. Takový člověk je ochotný s vámi koukat na film a držet vás za ruku, když se bojíte u nějakého hororu, místo toho, aby raději psal povinnou úvahu do školy. A co přátelství mezi mužem a ženou? Existuje? To je otázka, na kterou má asi každý jiný názor. Já si myslím, že existuje, ale jistý si tím nebude pravděpodobně nikdy nikdo. Já povídám to a tohle, ale nikdy nedokážu odhadnout, co se motá mému nejlepšímu příteli v hlavě. Dále mi vrtá v hlavě přátelství mezi ženami a přátelství mezi muži. Probíhá to stejně? Ne. Dvě kamarádky podle mě nikdy nebudou mít kamarádství jako dva muži. Z vlastní zkušenosti vím, že přátelství dívek je odlišné. A proč? Protože k sobě neumí být tak upřímné, jako dva muži. Na povrch si hrají, jak je nic nerozdělí, ale jak nejsou v jejich blízkosti, tak dokážou s úst vypustit takové věci, co by nikdy nikdo nevěřil. Ale to je jen můj dojem, nevím, jak to funguje u mužů, avšak s doslechu vím, že vše se vyřeší pár ranami a vše je zase v naprostém pořádku. Když to tak pročítám, pokládám si jednoduchou otázku. Funguje ve skutečnosti vůbec pravé přátelství? Napsala jsem to trochu dost tvrdě. Nedá se to brát, že to takhle musí být ve všech případech. A jak vím tohle? Sama mám pár přátel, co jsou pro mě natolik důležití a natolik jim věřím, že bych si nikdy nedovolila zapochybovat.
35
NÁVŠTEVY A VZKAZY ABSOLVENTŮ Jako každý rok přicházejí i letos do školy celé třídy absolventů, kteří v tomto ročním období maturovali před mnoha a mnoha roky. Většinou jde o kulaté výročí, padesát, šedesát let … Po prohlídce školy tito absolventi zaslali řediteli školy velmi zajímavé vzkazy, které nám on předal a my je níže zveřejňujeme. „Vážený pane řediteli, děkujeme znovu za krásné přijetí a fundovaný a zaujetím pro věc čišící doprovod. Dlouhou dobu byla absolvovaná prohlídka "top tématem" našeho následného sezení v hospůdce vedle školy. Za sebe mohu říci jediné - kéž bychom tehdy měli ředitele Vašeho typu! Prosím o pozdravení také p. zástupce Nechanického. Srdečně zdraví a jen krásné jarní dny přeje Milan Galler“ „Hezký den, pane řediteli, rád bych Vám ještě touto cestou poděkoval jménem svým i jménem celé té naší skupiny bývalé S4b za včerejší prohlídku naší „Alma mater“. Měli jsme příležitost seznámit se současným stavem školy, kterou jsme před šedesáti roky v tomto ročním období absolvovali. Škola radikálně změnila svou původní tvář, přizpůsobila se soudobým požadavkům a určitě se i přiblížila potřebám současných studentů a jejich životu. Je vidět, že se vedení školy o její rozkvět stará a pečuje. Přejeme Vám i sobě, aby si smíchovská průmyslovka do budoucna zachovala „glanc“, který povždy měla a zdá se, že stále má. Se srdečným pozdravem Ing. Jiří Šrubař“
ZAJÍMAVÉ CITÁTY Friedrich von Schiller : „Většina je nesmysl. Rozum se nachází vždy jen u několika. Stará se o celek ten, kdo nic nemá? Má žebrák svobodu a volbu? Musí silnému, který ho platí, za chleba a obuv prodat svůj hlas. Člověk má hlasy vážit, ne počítat. Stát se zhroutí, dříve či později, kde většina vyhraje a nerozum rozhodne.“ Sokrates : „Demokratické zřízení doplatí na to, že bude chtít vyhovět všem. Chudí budou chtít část majetku bohatých a demokracie jim to dá. Mladí budou chtít práva starých, ženy budou chtít práva mužů, a cizinci budou chtít práva občanů. A demokracie jim to dá. Zločinci budou chtít obsadit veřejné funkce a demokracie jim to umožní. A až zločinci demokracii nakonec ovládnou, protože zločinci od přírody tíhnou po pozicích moci, vznikne tyranie horší, než dokáže nastolit nejhorší monarchie nebo oligarchie.“ Ronald Reagan : „Jak poznáš opravdového komunistu? Komunista je ten, kdo prostudoval všechny Leninovy a Marxovy spisy … Jak poznáš opravdového antikomunistu? Anti-komunista je ten, kdo tomu všemu opravdu porozuměl …“ Moudrosti starého Řecka : „Pod zástěrkou svobodného smýšlení kalné vody vynesly na povrch i mnohou hlavu prázdnou. Snadno získané bohatství přivleklo za sebou rozmařilost a otupilo mravní sílu národa. Demokracie zvrhla v demagogii, kdy svedený lid kráčel slepě za svými vůdci, jímž to byl jen stupněm, po němž spěchali za svými – ne vždy šlechetnými cíli …“ 36
POPRASK spěje k dramatickému konci, podaří se zlatý hattrick? Mgr. Liboslav Matoušek, učitel TEV Pomalu končí školní rok 2012/2013 a s ním spěje k závěru i XXI. ročník POPRASKu – Poháru pražských škol. Ten již po třinácté vyvrcholí na Staroměstské radnici, kde bude nejlepším základním a středním školám předán Pohár primátora. Naše škola může dosáhnout na „zlatý hattrick“, tedy potřetí v řadě ho získat, vystoupit na nejvyšší stupínek. Což je, jak opakuji každý rok, neuvěřitelný úspěch pro školu plnou „ajťáků“. Zatím máme 39 bodový náskok před Gymnáziem Arabská, ale v závěrečných 4 soutěžích se dá o něj ještě přijít (až budete číst tento článek, bude již asi rozhodnuto). Maratónská štafeta – marný boj o „desítku“ Závod školních štafet, které musí zvládnout maratónskou vzdálenost, nabývá na popularitě. Letos se ho v Praze zúčastnilo rekordních 48 družstev. Nevím čím to je, ale je to
37
nádherný závod s vynikající atmosférou. Motivací může být postup na Pražský maratón, nulové startovné nebo dramatičnost a již zmíněná atmosféra. Naše škola patří již k tradičním účastníkům (byla dokonce jako první přihlášena), i když povinné zařazení tří dívek do týmu nám zrovna nevyhovuje. Závod se konal ve Stromovce, kolem Výstaviště Praha. Běželo se za slunečného počasí. Nevedli jsme si vůbec špatně, ale ztrátu, kterou nám holky naberou, se nám těžko dohání. Ale to není kritika dívek, před nimi smekám, to je pouhé konstatování. Nejsou to atletky, a tak na 4 km trati se hrozně trápily. Ale bojovaly, aby to klukům moc nezkazily. Kluci to ocenili a doběhli na celkovém 18. místě (3:12:41). Což je vynikající výsledek. Bohužel doplácíme na malý počet studentek na naší škole. Školu reprezentovali: Lojka Lukáš (0:16:01), Kalista Michael (0:17:02), Salabová Lucie (0:25:00), Pavlišta Jan (0:17:02), Dřevíkovská Anna (0:26:46), Kollár František (0:16:11), Vavrochová Michaela (0:25:29), Březina Filip (0:17:32), Šesták Michal (0:16:19), Kuklík Ondřej (0:15:19). Podrobné výsledky najdete na: http://www.ddmpraha.cz/index.php?kod=&id_pobocka=269&id=2554
Orientační běžci přidali důležité body – doplatili na neúčast dívek Další závod, kde nám pořadatelé moc nepřejí. Zase propagují smíšené (koedukované) týmy. Nic nepomohou připomínky, že na škole moc holek nestuduje. Proč se tedy v „Primátorovi“ vyhlašují dvě kategorie (dívčí a klučičí), když pak dělají smíšené závody. Sice jsme si vyběhali nádherné 4. místo, ale bez holek nás sesadili na devátou pozici. A přitom propozice hovoří nejasně a loni se pak bodovaly obě kategorie zvlášť. Ale to jen na okraj, protože naše pánské družstvo bylo dobré. V novém prostředí areálu VOSA na Lhotce se nejen neztratilo, ale atakovalo nejvyšší příčky. 1. Jan Valášek G. Budějovická 24.53 2. Vojtěch Kettner G. Jana Keplera 25.47 3. Lukáš Kettner G. Jana Keplera 27.07 12. Michal Šesták Smíchovská SPŠ 34.09 15. Michael Kalista Smíchovská SPŠ 38.24 17. Jakub Kolář Smíchovská SPŠ 39.15 21. Otto Kolář Smíchovská SPŠ 41.48 32. František Kollár Smíchovská SPŠ 62.26 Zlatí badbintonisté mile překvapili Jedno z mála družstev, které se posílilo, bylo družstvo chlapců v badmintonu. I tak jsme netušili, co příchod nadějného Deana Brabce udělá s týmem. Stal se jasnou „jedničkou“. Měli mu pomáhat zkušení hráči (ale již pravidelně nehrají) Tomáš Ulrych a Petr Petrilak. Los byl krutý, čekali nás poslední dvojnásobní vítězové. K tomu se na poslední chvíli změnila hala, tak že se hráči museli shánět pomocí všech sociálních sítí. Proto i začátek vypadal tak, jak vypadal. V místě konání turnaje, ve Štěrboholích, jsme byli přítomni já a pouze dva hráči. Ale vzdát se, to nás vůbec nenapadlo. Naštěstí těsně před prvním zápasem přijel i „zaspavší“ Tomáš. Soupeři z nás měli dost velký respekt, ani jsem netušil, co jim přítomnost Deana způsobí za obavu o výsledek. Nejprve jsme porazili (v klídku) obhájce loňského prvenství (G. Jižní Město) 4:2 a pak 4:0 G. Oty Pavla. Následovalo čtvrtfinále a opět hladce 4:0 nad SPŠS J. Gočára. Semifinále také nenabídlo žádné drama, OA Heroldovy Sady byly pokořeny 38
4:0. Pak se dlouho čekalo na finálového soupeře, i když se dalo skoro s jistotou předpokládat, že to bude G. Voděradská. Stačilo jen dobře napsat zápis a dobře nasadit naše hráče a bylo hotovo. Tak lehké finále zase nebylo, ale na druhou stranu se žádné velké drama nekonalo. Zvítězili jsme 4:2 a stali se, jako házenkáři a šplhači na laně, Mistry Prahy. O krásné vítězství se nejvíce přičinil Dean Brabec, důležité body získával Tomáš Ulrych a Petr Petrilak to jistil z pozice trojky. Všem moc děkuji a věřím, že za rok obhájíme. Softbalisté chtěli na „republiku“ Softbalové družstvo mělo velké ambice. Naposledy se dal dohromady silný tým, který táhli především hráči ze 4.L. Po dobu čtyř let zažili smolný republikový turnaj v Kostelci i nemožnost překonat Gymnázium Postupická. Ještě jednou chtěli reprezentovat Smíchovskou SPŠ a opět to dotáhnout do Kostelce. I když jim to značně komplikovaly maturitní povinnosti. Základní skupinu i čtvrtfinále jsme zvládli s noblesou a bez vážnějších komplikací rozdrtili všechny soupeře. Pak nastaly komplikace. Hlavní nadhazovač odjel do Francie, další hráči úspěšně i neúspěšně maturovali. K tomu praxe a svaťák. Hráči dorazili k semifinálovému zápasu na poslední chvíli a nevypadalo to dobře. Jediná chyba v poli nás poslala do boje o třetí místo. Vysněné finále nám zatarasil vynikajícím nadhozem gymnazista z Arabské. Velká, velká škoda. Soupeř nebyl lepší, ale šťastnější. V boji o bronz jsme si to již prohráli sami. Dělali jsme moc chyb v poli a na pálce se nám nedařilo, tak jsme čekali. I tak děkuji hráčům za čtyřletou reprezentaci i za to, že přišli po maturitě hrát za naší školu. Smutek na jejich tvářích hovořil za své. Bylo mi jich líto, ale byl jsem na ně hrdý. Děkuji. Softbal je krásný sport a určitě i v dalších letech bude Smíchovská SPŠ dobrá.
39
Maturitní projekt – Teslův transformátor
40
