Slezská univerzita v Opavě Filozoficko-přírodovědecká fakulta
Martin Pelc – Kulturní a sociální dějiny německých turistických spolků v českých zemích do roku 1938 Autoreferát disertační práce
Opava 2008
Doktorand:
Mgr. Martin Pelc
Školitel:
Prof. PhDr. Dan Gawrecki, CSc. Ústav historických věd FPF Slezské univerzity v Opavě
Oponenti:
Prof. PhDr. Eduard Maur, CSc. FF Univerzity Karlovy v Praze Prof. PhDr. Dušan Uhlíř, CSc. Ústav historických věd FPF Slezské univerzity v Opavě
Autoreferát byl rozeslán dne: Státní doktorská zkouška a obhajoba disertační práce se konají 19. února 2008 v 11:00 hod. v prostorách sekretariátu Ústavu historických věd FPF Slezské univerzity v Opavě. S disertací je možno se seznámit na sekretariátu Ústavu historických věd FPF Slezské univerzity v Opavě, Masarykova tříd 37, Opava. Předseda oborové rady: Prof. PhDr. Dan Gawrecki, CSc.
2
OBSAH 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
ÚVOD................................................................................................................................... 4 SOUČASNÝ STAV BÁDÁNÍ............................................................................................ 5 SHRNUTÍ DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ........................................................................ 7 CESTY DALŠÍHO VÝZKUMU...................................................................................... 11 POUŽITÉ PRAMENY A VÝBĚR Z LITERATURY................................................... 13 SEZNAM PUBLIKOVANÝCH PRACÍ AUTORA K TÉMATU DISERTACE .......30 OHLASY NA AUTOROVY PRÁCE.............................................................................. 30 ABSTRACT....................................................................................................................... 31
3
1. ÚVOD Zacílení disertační práce na historii turistických spolků sleduje dva výrazně moderní fenomény současně: jednak turistiku jako originální autoregulační mechanismus přírodě vzdáleného moderního životního stylu, jednak spolky jako jednu z typických moderních organizačních alternativ velmi konkrétních a ostře vymezených sociálních útvarů tradičního světa.1 Naše studie se oprošťuje od dobového konstruktu návratu k přírodě a sleduje modernitu turistiky v celé její rozpornosti. Mnohostranná činnost německých turistických organizací před nás staví řadu dílčích otázek, jež vytvářejí základní osnovu práce. S ohledem na procesuální logiku je třeba se nejprve ptát po inspiračních zdrojích a komunikačních kanálech zprostředkujících vznik organizované turistiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Zaměřením pozornosti na německé turistické spolky v českých zemích, průkopnické ve svém působení a vlivné svým příkladem, umožňuje sledovat difúzi a rozvoj turistické organizovanosti v kontextu vývoje širšího středoevropského prostoru. Vzhledem k nepříliš pokročilému stavu bádání musí disertační práce usilovat i o zachycení historických kořenů vzniku sledovaných organizací, identifikaci jejich komplexního teritoriálního rozmístění, vystopování sfér vlivu, jejich hranic a překrývání, rozkrytí vzájemných animozit i náklonností. Vedle lokálních a regionálních spolků doplňují topografickou mozaiku v českých zemích sídlící sekce německých alpských spolků a socialistického Turistického spolku „Přátelé přírody“ (Touristenverein „Die Naturfreunde“). Co se týče vlastní činnosti spolků, je třeba se tázat po proměnách turistiky, praktické, ale i symbolické stránce turistických stavebních aktivit, poměru turistů k prosazování zimních sportů či po roli vlastivědného bádání v rámci turistických organizací. Jako neméně důležité se jeví načrtnutí sociálního obrazu turistických spolků a naznačení jeho proměn v interakci s „makroskopickými“ sociálními změnami. Díky opuštění bohemocentrického stanoviska se vyhneme přeceňování autochtonních vlivů a zohledníme i doposud málo reflektované obecně sociální a kulturní aspekty (střet kultur v rané fázi organizované turistiky, genderové otázky, vztah turistiky a nacionalismu ad). Předkládaná disertace tak může být nahlížena jako vůbec první pokus o syntézu kulturních a sociálních dějin (převážně) středohorské turistiky ve středoevropském prostoru, ve zpracování historie turistiky daleko pokročilejší Německo a Rakousko nevyjímaje.
1
NIPPERDEY, Thomas: Verein als soziale Struktur in Deutschland im späten 18. und frühen 19. Jahrhundert. Eine Fallstudie zur Modernisierung I. In: NIPPERDEY, Thomas: Gesellschaft, Kultur, Theorie. Gesammelte Aufsätze zur neueren Geschichte. Göttingen 1976, s. 180.
4
2. SOUČASNÝ STAV BÁDÁNÍ Objem literatury k dějinám turistiky je enormní. Její valná část se nicméně nese ve znamení motta Turisté sobě, vychází od turistů a pro turisty. Laičtí dějepisci při svém snažení sice dokázali nashromáždit některá zajímavá fakta, jejich kritika však pokulhává, analýza, interpretace a prezentace se zase obyčejně pohybují na povrchu pozitivního faktu. Z akademicky školených historiků, přesahujících svým dílem regionální rámec, publikoval příspěvek k dějinám turistiky snad jen Josef Haubelt. Ani on se však historií turistiky nezabýval zevrubněji, a proto podle našeho názoru nepřinesl více než faktografický soupis k dílčímu tématu (alpské cesty Julia Payera). Několik badatelů se turistiky dotklo při řešení nějakým způsobem příbuzných problémů – v poslední době to byl například Eduard Maur v knize Paměť hor nebo Vojtech Čelko ve své studii o vědeckém přínosu vlastivědně turistického Severočeského exkurzního klubu v České Lípě. O první rozsáhlejší syntézu dějin turistiky v českých zemích před rokem 1914 se ve své nedávné, dosud nevydané disertaci (obhájené na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze) pokusil Ladislav Kašpar. Jeho poněkud schematická práce nicméně trpí neúplností a přemírou faktografických omylů a nepřesností. Německým turistickým spolkům je navzdory jejich dominantnímu postavení v pojednávaném období věnováno až příliš málo prostoru. Asi nejvíce se prozatím představě o nástinu komplexního německého turistického místopisu v českých zemích přiblížila polská historiografie. Z ohniska Vratislavské univerzity vyzařuje zájem mladých badatelů o dějiny turistiky, neponechávající stranou ani severní okraje Čech, Moravy a české Slezsko. První závažnou publikovanou prací nastupující generace tamních historiků turistiky byla monografie Tomasze Przerwy Odkryli dla nas piękno gór. Kniha vycházející z autorovy doktorské práce shrnula dějiny trojlístku německých spolků činných v pruském (dnešním polském) Slezsku. Hlavní geografické těžiště vydané doktorské práce Marcina Dziedzice již leží převážně v českých zemích. Přes své regionální zaměření shrnuje monografie Morawsko-śląskie Sudeckie Towarzystwo Górskie 1881–1945 (věnovaná spolku Mährisch-schlesischer Sudetengebirgsverein) topografii podstatné části turisticky aktivního sudetoněmeckého teritoria. Nicméně poněkud umělé uplatňování geografického vymezení původně geologickým termínem Sudet (mezi tokem Labe na česko-saské hranici a řekou Odrou), z nějž polská historiografie vychází, jí prozatím znemožňuje uchopit látku v potřebných širších souvislostech. Zejména opomenutí krušnohorských a středohorských spolků je pak znát i na Dziedzicově textu. Není však pochyb, že jeho práce je
5
nejpodrobnějším a nejpečlivějším monografickým zpracováním dějin regionálního turistického spolku v českých zemích. Vzhledem ke geografické disperzitě se dějiny jednotlivých turistických organizací těší především pozornosti regionálních badatelů. Obsáhlejší dějiny některých regionálních turistických spolků představily diplomové práce, z nichž zatím nejpovedenější sepsal Radoslav Daněk (Dějiny beskydských turistických spolků 1884–1938). Alespoň odborné studie již existují o významném Německém krkonošském spolku (František Jirásko), o neméně důležitém Beskydském spolku (Martin Pelc), jakož i o menším, ale některými znaky svého vývoje zajímavém Horském spolku pro Orlické hory (Marcin Dziedzic). Již od osmdesátých let vznikaly studie o české i německé turistice v Jeseníkách (Jiří Filip). Z analýz dílčích aspektů činnosti sledovaných sdružení stojí za povšimnutí kvalitní práce o muzeu Německého krkonošského spolku ve Vrchlabí (Jiří Švec) nebo umělecko-technicky orientovaná publikace o fenoménu rozhleden (Jan Nouza). Zpracování dějin sudetoněmeckých alpských spolků zůstávají prozatím v krajině českého dějepisectví velmi řídkým jevem. Roztříštěnost pramenného materiálu po značné části středoevropského prostoru doposud badatele odrazovala od zkoumání těchto vlivných nadregionálních organizací. Sdílnější se zdají být obnovitelé alpských spolků z řad vysídlených Němců, kteří své organizace velebili řadou výročních sborníků, a to se všemi průvodními jevy oslavných ód včetně zamlčování či popírání rozsahu nacifikace. Zcela mimo zorné pole české historiografie se dosud skrývala důležitá mezinárodní organizace – socialistický Turistický spolek „Přátelé přírody“, představující ovšem stejný heuristický oříšek jako alpské spolky. Oproti metodologickému úhoru středovýchodoevropských dějin turistiky je západoevropská a severoamerická historiografie o poznání inspirativnější, fascinovaná (pro nás bohužel) takřka výhradně fenoménem alpinismu. V proudu nových textů si ze starších prací udržují již jen faktografickou aktuálnost jinak dávno překonané dějiny Německého a rakouského alpského spolku od Alfreda M. Müllera. V mnoha ohledech přesnější a mnohostrannější pohled na problematiku přinesla obsáhlá syntéza alpinismu z pera rakouského historika Rainera Amstädtera (Der Alpinismus: Kultur – Organisation – Politik). Přesto v celkovém vyznění působí nevyrovnaně a svým přehnaným akcentováním fašizujících a nacifikačních vlivů v alpských spolcích se nakonec zvrhává v dlouhý a vyčerpávající hon na čarodějnice. Originální a v mnoha směrech průlomové dílo předložila německá historička Dagmar Günther. Její disertace, tematizující kulturní dějiny alpinismu v přibližném rozmezí let 1870–1930, vyústila ve dvě monografie – první o měšťanské (Alpine Quergänge), druhou o socialistické varietě alpinismu (Wandern und Sozialismus). Autorka pomocí postmoderních, zejména lingvistických metod uchopila problematiku s výrazným zaměřením na genderovou praxi a kódování
6
vysokohorské turistiky, jejichž pojednání tvoří zhruba polovinu práce o měšťanském alpinismu. V separátně vydané kapitole o socialistické turistice pobořila Dagmar Günther řadu starších mýtů a na mnoha místech opravila názory známého vlajkonoše historie socialistické turistiky v Německu Jochena Zimmera. Pro předkládanou disertaci měly z velmi rozsáhlé anglofonní produkce význam texty Petera H. Hansena či Davida Robbinse. Spíše komparativní funkci v otázkách národnosti přesahujících znaků moderní turistiky plnily dějiny alpinismu ve Francii od Dominiquea Lejeunea, kráčejícího v metodických stopách francouzských dějin mentalit a sociálních dějin. Nesporné obohacení o poněkud odlišný etnologický úhel pohledu přinesly práce Rakušana Bernharda Tschofena k symbolickým dějinám hor a polaritě hor a moderní kultury. Z řad sociologů volného času je třeba zmínit alespoň Joffre Dumazediera a Hanse-Joachima Knebela. Nesrovnatelně štíhlejší než soubor dějin alpinismu je konvolut příspěvků k dějinám středohorské turistiky. Z území dnešního Německa, jež v historii turistiky příhraničních oblastí českých zemí hrálo vedle alpských oblastí nejdůležitější roli, známe dvojici vědeckých monografií. V devadesátých letech byla publikována kniha Suzanne Falk o Sauerlandském horském spolku (Sauerländischer Gebirgsverein), vycházející z diplomové práce autorky, a také solidní historie Spolku Bavorského lesa (Bayerischer Wald-Verein), jenž okrajově ovlivňoval i turistické dění v českých zemích, od Jörga Hallera. 3. SHRNUTÍ DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ Organizovaná turistika není v českých zemích autochtonem, jakkoli vlastní turistika navazovala v mentální rovině i na místní tradice. Pokud jde o turistickou organizace, naše disertace ukázala na prehistorii několika nejstarších turistických spolků v českých zemích, že šlo o importovaný artikl. Nešířila se díky turistické literatuře, nýbrž působením osobního příkladu některých turistických pionýrů. Myšlenka turistické organizace přicházela do Čech, na Moravu a do Rakouského Slezska několika hlavními kanály z alpských zemí Rakouska a z Německa. Zakladatelský kredit patří především Německému (a rakouskému) alpskému spolku, jehož pražská sekce, založená roku 1870, nejenže představovala první moderní turistickou organizaci na našem území, ale prostřednictvím následného intenzivního působení svých členů (Augusta Weymanna, Richarda rytíře von Dotzauera, Johanna Stüdla a dalších) dala vzniknout mnoha středohorským turistickým organizacím v Krušných horách či Krkonoších. Jejich působení doplňovalo relativně silné saské proudění v Polabí a některé vlivy podružnějšího charakteru (bavorský). Mechanismus difúze organizované turistiky vděčil za svou efektivitu mobilitě
7
zaměstnanců v rámci Předlitavska, která byla průvodním jevem, ba předpokladem jejich kariérního postupu. Stupeň turistické organizovanosti vykazoval po celé sledované období značné regionální odlišnosti. Zatímco některé oblasti trpěly až příliš hustou sítí turistické infrastruktury, jiné se potýkaly s turistickým vakuem. Za zářný příklad turisticky pokročilé oblasti platily Jizerské hory a Ještědský hřbet (Německý horský spolek pro Ještědské pohoří a Jizerské hory, Německý horský spolek pro Jablonec a okolí), velmi rozvinuté byl turistický spolkový život i v horách Lužických a v Severočeské nížině (Horský spolek pro nejsevernější Čechy), v Českém Švýcarsku (Horský spolek pro České Švýcarsko), v Jeseníkách a přilehlých oblastech (Moravsko-slezský sudetský horský spolek), Beskydech (Beskydský spolek), Krkonoších (Rakouský/Německý krkonošský spolek), v Českém Středohoří (zejména Horský spolek Ústí nad Labem, Středohorský spolek Litoměřice, Středohorský spolek Lovosice) nebo východní části Krušných Hor (Horský spolek Teplice a řada menších organizací). Velice aktivní turistické spolky činné na rozsáhlých územích jižní Moravy sídlily v Brně (sekce Brno Rakouského turistického klubu, Spolek německých turistů v Brně). Z etnicky kompaktnějších německých regionů již znatelně zaostával západ Krušných hor a především Český les se Šumavou, jež se v turistickém diskurzu staly synonymem zaostalosti. Ve zdejším málo urbanizovaném a industrializovaném prostředí dokázal Německý šumavský spolek jen nedostatečně suplovat specializované turistické organizace. Distinktivním rysem sudetoněmecké turistiky byl její partikularismus. Skutečná zastřešující organizace německých regionálních turistických spolků vznikla teprve na počátku první republiky (Hauptverband deutscher Gebirgs- und Wandervereine). I ona však představovala pouze nepříliš pevně semknutý svaz, zastupující jednotlivé regionální a lokální organizace vůči československým úřadům. S místními a regionálními turistickými spolky se personálně velmi úzce prolínaly alpinistické organizace, vznikající v českých zemích již od sedmdesátých let 19. století, zpravidla ve větších městech. Nejsilnější sekce Německého a rakouského alpského spolku (po roce 1918 samostatné alpské spolky) existovaly v Praze a Varnsdorfu. Po první světové válce značně narostly i alpské spolky v Brně, Teplicích-Šanově, Liberci či Karlových Varech. Vyspělost sudetoněmeckého alpinismu ilustruje skutečnost, že němečtí horolezci z českých zemí tradičně početně několikanásobně převyšovali své české protějšky. Zdejší sekce zaujímaly významné místo i v ústrojí celého Německého a rakouského alpského spolku. Od sklonku 19. století se v českých zemích začal etabloval také socialistický Turistický spolek „Přátelé přírody“. V meziválečném období se
2
/3 jeho členstva soustředily v silně
industrializovaných oblastech severních a severozápadních Čech s objemným rezervoárem
8
socialistického voličstva, ale nemalý ohlas nalezl spolek také na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku. Po převratu se nejsilnějšími místními skupinami pyšnilo průmyslové Brno, Ústí nad Labem a Liberec. Do roku 1918 těžily německé turistické spolky v českých zemích z vynikajících podmínek, jaké jejich aktivitám nabízelo aktuální společenské uspořádání. Mezi pozemkovými vlastníky i státními úředníky, kteří vytvářeli základní předpoklady pro zdárný rozvoj turistiky, byli Němci (a proněmecky smýšlející osoby) nadreprezentováni, stejně jako mezi hospodářskými elitami schopnými financovat nákladnou turistickou výstavbu. Počet členů sudetoněmeckých turistických spolků v té době několikanásobně převyšoval počet českých organizovaných turistů. Po roce 1918 se československé státní orgány zasazovaly o vybudování materiálního zázemí pro českou turistiku a finančně podporovaly zejména Klub českých/československých turistů, což ovšem v žádném případě neznamená, že by německé spolky ve svém vývoji ustrnuly. Početně v meziválečném dvacetiletí povětšinou dvakrát až třikrát narostly a dokázaly realizovat další velkolepé projekty. Turistické spolky si ve svých stanovách obvykle vytyčovaly dva hlavní cíle: 1) zpřístupnit turistům oblast svého zájmu vybudováním turistické infrastruktury, 2) prozkoumat své „pracovní území“ a rozšířit znalosti o něm mezi veřejností. Prosazování tohoto projektu neprobíhalo zpočátku hladce, na mnoha místech bylo zapotřebí překonat konzervatismus pozemkových vlastníků bránících se otevření svých domén turistice. Postupem času se jejich odpor podařilo překonat a síť značených turistických stezek, chat a rozhleden stále více zahušťovat. Národnostní rivalita a mezispolková konkurence založily v českých zemích tradici velmi rozvinutého turistického zázemí; díky později příchozím organizacím byla tímto způsobem zpřístupněna i řada turisticky méně frekventovaných oblastí. Před první světovou válkou se dokonce ozvaly první civilizačně kritické hlasy proti přesycenosti některých regionů turistikou. Původní turistický projekt zaměřený na zpřístupnění přírodního putování v co největším rozsahu byl tváří v tvář jeho zmasovění omezen imperativy rané ochrany přírody a ochrany domoviny. Vlastivědný rozměr turistického programu se v prvé řadě realizoval publikací výsledků bádání ve vlastních tiskových orgánech a příležitostných tiscích. Věda však byla v turistických organizacích pěstována pouze v mezích možného. Uvnitř spolků probíhaly souboje „praktických“ a „idealistických“ frakcí, přičemž idealisté byli v menšině, nicméně díky svému vysokému sociálnímu statutu dokázali vlastivědný bod turistického programu proti stavebnické euforii většiny v zásadě uhájit. Kromě vlastní turistické a ediční činnosti rozvinuly sledované spolky celý vějíř příbuzných aktivit. Podstatným dílem přispěly ke speleologickému výzkumu, shromáždily cenné sbírky a
9
postaraly se o jejich prezentaci. V mikroklimatu měst a obcí mnohdy rovněž představovaly jeden z nejvýznamnějších kulturních činitelů, vedle samozřejmé výletní činnosti pořádaly oblíbené „horské“ bály, přednášky a promítání. K původnímu turistickému programu připojily spolky často už na sklonku 19. století také pěstování zimních sportů. Ty jejich členové provozovali na rekreační i výkonnostní úrovni vrcholící účastí na zimních olympijských hrách a jiných významných soutěžích. Akcenty turistického projektu vyrůstaly z konkrétního sociálního složení spolků, jež zůstávaly i přes proklamovaný universalismus dlouho otevřeny jen úzké vrstvě populace – především měšťanstvu. Jeho jednotlivé skupiny braly na svá bedra uskutečňování vytčených cílů – o vlastivědnou činnost se starala hlavně inteligence (učitelstvo, úřednictvo), za nákladnými turistickými podniky stála vrstva velkoburžoazie (továrníci, elity finančního podnikání, samostatní obchodníci). Roli tmelícího elementu hráli v měšťanských turistických spolcích členové z řad svobodných povolání (advokáti, lékaři). Sociální obraz turistických organizací dokreslovaly střední vrstvy. Sociální profil sledovaných spolků přirozeně nebyl statický, ale (snad s výjimkou některých alpinistických organizací) se demokratizoval zesíleným přílivem středních a nižších vrstev. A pak tu od sklonku 19. století samozřejmě byla i socialistická organizace Přátel přírody, která se od počátku prezentovala jako spolek manuálně pracujících a nižších středních vrstev. Členství v turistických organizacích (méně pak samotná turistika) bylo dlouho omezováno také genderovými aspekty. Turistický diskurz 19. století ženám zapovídal náročnější túry, měšťanský hodnotový kodex je vykazoval z veřejného angažmá, pokud se přímo nedotýkalo charity, umění a podobných ženám vyhrazených oborů. Participace na činnosti turistických spolků byla po celé zkoumané období výrazně mužskou záležitostí, byť po první světové válce příliv žen enormně zesílil. Vlně vstupu žen odolávaly mezi turistickými organizacemi pouze některé alpské spolky, jejichž činnost byla nadále považována především za „školu mužnosti“ nebo „sanatorium moderního muže“. Otevření sociálních hranic turistických organizací ve 20. století se dotklo také mládeže. Ojediněle ji spolky „objevily“ v prvním desetiletí 20. věku, plošně pak ve dvacátých letech. Jejich snaha získat dorost do svých řad byla korunována úspěchem spíše v případě sportovněji orientovaných alpských spolků. Až příliš poklidná činnost středohorských spolků lákala mládež jen málo. Turistika jako specifický druh mobility s sebou ve velké míře přinášela konfrontaci osob různých kultur, náboženství, sociálních postavení a národností, jež plodila četné latentní i otevřené konflikty. Přes důrazné apely na toleranci vůči odlišné kultuře venkovského obyvatelstva sehráli měšťanští turisté roli ne vždy vítaných misionářů vlastní kultury. Oproti kamuflovaným
10
sociokulturním střetům uvnitř národního kolektivu probíhaly národnostní konflikty nepokrytě. Organizovaná turistika se vyvíjela v atmosféře zjitřeného nacionalismu a sama byla do nacionálního boje vtažena. V každodenní turistické praxi docházelo k vzájemnému poškozování materiálního zázemí (značení, stavby), hanlivým výlevům, občasnému fyzickému napadání a neustálému symbolickému vymezování vůči druhé národnosti. V kontrastu ke konfliktnímu a negativně vymezujícímu charakteru česko-německých vztahů byla turistika využívána jako jeden z nejefektivnějších prostředků udržování sounáležitosti sudetských a říšských Němců. Pojednávané organizace ji utužovaly budováním turistických spojnic pohraničí českých zemí a Německa, pořádáním společných cest, schůzek, oslav a v neposlední řadě vzájemnou organizační provázaností, zřetelnou zejména u severomoravsko-slezských spolků. Přestože se turistické spolky prohlašovaly za naprosto apolitické, v reálu tak ostrá dělící linie mezi turistikou a politikou proveditelná nebyla. Vliv různých politických proudů, měřitelný například právě mírou nacionalismu, se lišil případ od případu a nabýval nejrůznějších odstínů od snášenlivě liberálního (například pražská sekce Německého a rakouského alpského spolku) po šovinistický völkisch nacionalistický (například akademická skupina při sekci Moravia téhož spolku). Také u turistických spolků lze, jako ve všech sférách života sudetoněmecké menšiny, pozorovat ve třicátých letech postupnou nacifikaci, v masovém rozsahu nicméně probíhající až od jara 1938. Proti tomuto proudu rozhodně kráčel pouze socialistický Turistický spolek „Přátelé přírody“. Ten byl v letech 1938–1939 rozpuštěn, ostatní sudetoněmecké turistické organizace vesměs zanikly roku 1945. Německé turistické spolky po sobě v Československu zůstavily mnohem více než jen rozsáhlé materiální dědictví, které jejich odkaz nejčastěji zpřítomňuje dnešní laické veřejnosti. Zanechaly hluboký otisk své rozsáhlé a pestré kulturní a vlastivědné práce, která byla dosud v historických pracích jen zřídka reflektována. Ve své době a konkrétních sociálních kontextech působily místně též jako neodmyslitelný prvek společenského života. 4. CESTY DALŠÍHO VÝZKUMU Není třeba zdůrazňovat, že podrobnější monografie jednotlivých v této disertaci pojednávaných spolků mohou vyjevit nečekané skutečnosti a souvislosti. Jejich zpracování představuje zajímavou výzvu pro regionální historii. Současná věda však především dluží analýzu české turistice. V předkládané disertaci se česká organizovaná turistika vynořovala zejména v kulturněhistoricky a sociálně laděných kapitolách, kde dotvářela jeden organický, národnostní hranice překračující celek. Postrádáme však důkladnou syntézu české turistiky, která by umožnila
11
aplikaci komparativních přístupů. Vzhledem ke kvantům pramenného materiálu české provenience je možno dějiny turistiky prohlásit za nadále velmi perspektivní badatelské území. Naše práce vztyčila rozcestník, od nějž se dějepisec turistiky může vydat mnoha dosud neprošlapanými historiografickými cestami. Z dílčích otázek se nabízí problém komplikovaných a leckdy konfliktních vztahů celostátního Klubu československých turistů a nejstaršího českého turistického spolku, Pohorské jednoty „Radhošť“, zasazení vzniku Československé obce turistické do kontextu vytváření samostatných tělovýchovných organizačních struktur Československé strany národně socialistické nebo specifikace postavení a náčrt ideologie Svazu československých dělnických turistů.
12
5. POUŽITÉ PRAMENY A VÝBĚR Z LITERATURY I. PRAMENY A) Archivní prameny Archiv města Ústí nad Labem, fond: Turistický spolek Ústí nad Labem (Gebirgsverein), kart. 1. Historisches Archiv des Deutschen Alpenvereins, München, fond: Akten Dachverband bis 1945, Sektion Aussig. Historisches Archiv des Deutschen Alpenvereins, München, fond: Akten Dachverband bis 1945, Sektion Eger. Historisches Archiv des Deutschen Alpenvereins, München, fond: Akten Dachverband bis 1945, Sektion Gablonz. Historisches Archiv des Deutschen Alpenvereins, München, fond: Akten Dachverband bis 1945, Sektion Haida. Historisches Archiv des Deutschen Alpenvereins, München, fond: Akten Dachverband bis 1945, Sektion Karlsbad. Historisches Archiv des Deutschen Alpenvereins, München, fond: Akten Dachverband bis 1945, Sektion Krumau. Historisches Archiv des Deutschen Alpenvereins, München, fond: Akten Dachverband bis 1945, Sektion Leitmeritz. Historisches Archiv des Deutschen Alpenvereins, München, fond: Akten Dachverband bis 1945, Sektion Nordmähren-Olmütz. Historisches Archiv des Deutschen Alpenvereins, München, fond: Akten Dachverband bis 1945, Sektion Prag. Historisches Archiv des Deutschen Alpenvereins, München, fond: Akten Dachverband bis 1945, Sektion Pressburg. Historisches Archiv des Deutschen Alpenvereins, München, fond: Akten Dachverband bis 1945, Sektion Saaz. Historisches Archiv des Deutschen Alpenvereins, München, fond: Akten Dachverband bis 1945, Sektion Silesia-Troppau. Historisches Archiv des Deutschen Alpenvereins, München, fond: Akten Dachverband bis 1945, Sektion Teplitz. Moravský zemský archiv, Brno, fond: Policejní ředitelství Brno – spolkové spisy (B 26), sign. 11 (kart. 2443), sign. 496 (kart. 2510 B), sign. 1209 (kart. 2542), sign. 772 (kart. 2529), č. j. 74 680 (kart. 2583), č. j. 82 733 (kart. 2632), č. j. 31 280 (kart. 2642), sign. 21 904 (kart. 2682), č. j. 16 849/46 (kart. 3145), č. j. 16 914 (kart. 3146). Moravský zemský archiv, Brno, fond: Pozůstalost Ing. Karla Folty (G 406), kart. 1. Národní archiv, Praha, fond: Československá obec turistická, Praha, kart. 2 Národní archiv, Praha, fond: Klub československých turistů, kart. 8, 10, 18, 19, 21, 22, 27, 28, 34, 88, 93, 94, 96, 100, 116, 124, 286, 295, 301, 306, 309. Národní archiv, Praha, fond: Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností, Praha, kart. 2659, 2661, 2662, 2671, 2683, 2693, 2709, 2713, 2728, 2737, 2748, 2752, 2753. Národní archiv, Praha, fond: Ministerstvo vnitra I – presidium, Praha, sign. 225-123-15, 225-363-12, 225-365-3, 225-611-6, 225-694-30, 225-1136-11. Seliger-Archiv im Archiv der Sozialen Demokratie, Bonn, fond: Bildarchiv Arbeiterbewegung, sign. 146, Naturfreunde, Häuser, sign. 147, Naturfreunde, Häuser, sign. 148, Naturfreunde, Häuser, sign. 149, Naturfreunde, Gruppen, sign. 150, Naturfreunde, Neutitschein. Seliger-Archiv im Archiv der Sozialen Demokratie, Bonn, fond: Dokumentation Organisationen der Arbeiterbewegung, Mappe 1863, Naturfreunde, Mappe 1864, Naturfreunde, Mappe 1865, Nachlass Rudolf Zobel, Naturfreunde.
13
Státní okresní archiv Děčín, fond: Horský spolek Varnsdorf, nezpracovaný fond. Státní okresní archiv Děčín, fond: Severočeský exkursní klub – místní skupina Benešov nad Ploučnicí, inv. č. 1, inv. č. 2 Státní okresní archiv Děčín, fond: Turistický a zvelebovací spolek Mikulášovice, inv. č. 1, inv. č. 2 Státní okresní archiv Děčín, fond: Turistický klub pro nejsevernější Čechy Krásný Buk, inv. č. 1. Státní okresní archiv Frýdek-Místek, fond: Okresní úřad ve Frýdku – presidální spisy, sign. pres. 383 (kart. 24); sign. pres. 148 (kart. 25) Státní okresní archiv Liberec, fond: Alpský spolek Liberec, kart. 1, 2; kniha č. 5, 6. Státní okresní archiv Liberec, fond: Německý turistický spolek Liberec, kart. 2, 5–7, 11. Státní okresní archiv Liberec, fond: Spolek přátel přírody Liberec, kart. 1, 2. Státní okresní archiv Nový Jičín, fond: Pohorská jednota Radhošť, kart. 1, 9, 10. Státní okresní archiv Teplice, fond: Německo-rakouský alpský spolek, sekce Teplice, inv. č. 295–300 Státní okresní archiv Teplice, fond: Svaz horských a turistických spolků pro Krušné hory a Středohoří – pobočka Krupka, inv. č. 27 (kniha 24). Zemský archiv v Opavě, fond: Policejní ředitelství Moravská Ostrava – spolkové spisy, sign. 120 (kart. 912), sign 146/5 (kart. 924), sign. 163 (kart. 930), sign. 852/2 (kart. 1060), sign. 1389 (kart. 1107), sign. 488 (kart. 1171), sign. 1735 (kart. 1194). Zemský archiv v Opavě, fond: Zemská vláda slezská, Opava – spolkové spisy, č. j. 13 850/1894 (kart. 1378), č. j. 12 831/1905 (kart. 1396), č. j. 2930/1908 (kart. 1401), č. j. 2686/1909 (kart. 1404). Zemský archiv v Opavě, fond: Zemský národní výbor, expozitura Ostrava – spolkové spisy, kart. 243. Zemský archiv v Opavě, pracoviště Olomouc, fond: Ústřední ředitelství arcibiskupských statků Kroměříž, sign UŘ-E 7/IX-1, kart. 1414. B) Tištěné prameny Periodika Alpský věstník [Český odbor Slovinského alpského družstva] 1. 1898–16. 1914 Altvater (dříve jako Mittheilungen des Mährisch-schlesischen Sudeten-Gebirgsvereines) [Mährisch-schlesischer Sudetengebirgsverein] 3. 1885–33. 1915, 41. 1922–61. 1942 Aus deutschen Bergen (ročníky 1.–5. jako Nordböhmische Touristenzeitung) 6. 1891–21. 1906, 25. 1910–28. 1913 Berg frei! [Touristenverein „Die Naturfreunde“ in der Tschechoslowakei, Sitz Aussig] (1. 1921–18. 1938) Bergwart [Deutscher Alpenverein Moravia, Brünn] 1. 1931–10. 1940 Bezkydy – Jeseníky [župy Klubu československých turistů Jesenická, Pobezkydská a Těšínská (Slovácká, Středomoravská, Slovácká)] 4. 1930–11. 1937 Časopis turistů [Klub českých/československých turistů] 1. 1889–50. 1938 Československý turista [Československá obec turistická, počínaje č. 2–3/1939 jako Český turista] 3. 1937–5. 1939 Český turista [Československá obec turistická, Pohorská jednota „Radhošť“, dříve Československý turista] 5. 1939 Dělnický turista [Svaz československých dělnických turistů] 1. 1920–2. 1922, 4. 1924, 6. 1926–8. 1928, 12. 1932–13. 1933, 15. 1935, 17. 1937 Deutsches Bergland [Hauptverband der deutschen Gebirgs- und Wandervereine in der Tschechoslowakischen Republik] 1. 1925–14. 1938
14
Erzgebirgszeitung [Touristenverband des Erz- und Mittelgebirges/Nordwestböhmischer Gebirgsvereins-Verband] 1. 1880–34. 1913, 40. 1919, 43. 1922–45. 1924, 47. 1926–63. 1942 Horolezec (dříve jako Věstník Klubu alpistů československých) [Klub alpistů československých] 5. 1938–6. 1939 Jahrbuch (Jahresbericht) der Sektion Bielitz-Biala des Beskidenvereines 9. 1901–10. 1902, 12. 1904, 14. 1906–16. 1908 Jahrbuch des Deutschen Gebirgsvereines für das Jeschken- und Isergebirge 1. 1891–51. 1941 Jahrbuch des (Österreichischen/Deutschen) Riesengebirgs-Vereines 2. 1913–3. 1914, 10. 1921–16. 1927, 19. 1930–20. 1931, 23. 1934–26. 1937 Jahrbuch des Hauptverbandes der deutschen Wintersportvereine in der Tschechoslowakischen Republik 4. 1930– 8. 1934 Jahrbuch des Österreichischen Alpen-Vereines 1. 1865, 6.–7. 1870–1871 Jahrbuch des Österreichischen Touristenklubs 10. 1879 Jahrbuch des Ungarischen Karpathenvereines (Magyarországi Kárpát-egylet évkönyve) 1. 1874, 39. 1913 Jahresbericht der Section Warnsdorf des Deutschen u. Österreichischen Alpen-Vereines. Vereinsjahr … 1889 Jahres-Bericht der Section „Moravia“ des Deutschen und Österreichischen Alpenvereines für die Jahre … 1890–1891, 1896–1898, 1906 Jahresbericht des Fremdenverkehrs-Verbandes für Mähren und Schlesien 1. 1906–8. 1913 Jahresbericht (Tätigkeitsbericht) des Mittel(- und Erz)gebirgs-Vereines/Gebirgsvereines Aussig und seiner Sectionen (sowie der Aussiger Feriencolonien) für das Jahr … 1884–1886, 1888–1896, 1898–1908, 1912–1931 Jahresbericht über die Brünner Ferien-Kolonien in Groß-Ullersdorf 26. 1910 Jesenický turistický obzor (dříve jako Slezský turistický obzor) [Jesenická župa KČST] 1. 1927 Karpathen (dříve jako Turistik, Alpinismus und Wintersport) [Karpathenverein] 10. 1934–11. 1935, 13. 1937–14. 1938 Krásná zem (dříve Bezkydy–Jeseníky) [Klub československých turistů, Morava a Slezsko] 12. 1938 Lusatia [Gebirgsverband „Lusatia“, Zittau] 3. 1887–5. 1889 Magyarországi Kárpát-egylet évkönyve (viz Jahrbuch des Ungarischen Karpathenvereines) Mitteilungen des Beskiden-Vereines 1. 1904–13. 1915 Mitteilungen des Deutschen und Österreichischen Alpenvereins 1. 1875–64. 1938 Mitteilungen des Hauptverbandes deutscher Gebirgs- und Wandervereine in der Tschechoslowakischen Republik 1934–1938 Mittheilungen des Mährisch-schlesischen Sudeten-Gebirgsvereines 1882–1884 Mittheilungen des Nordböhmischen Excursions-Clubs 6. 1883–8. 1885, 10. 1887–12. 1889, 14. 1891–15. 1892, 32. 1909 Mitteilungen des Vereins deutscher Touristen in Brünn 1. 1903–10. 1912 Nachrichten des Deutschen Alpenvereins Prag 1. 1930–9. 1938 Nachrichten des Deutschen Alpenvereins Preßburg 1936–1939 Naturfreund [Touristenverein „Die Naturfreunde“, Wien/Zürich] 10. 1906–19. 1915, 21. 1917–26. 1922, 38. 1934–40. 1936, 42. 1938–43. 1939 Nordböhmische Touristenzeitung 1. 1886–5. 1890 Österreichische Alpenzeitung [Österreichischer Alpenklub] 2. 1880 Österreichische Touristenzeitung [Österreichischer Touristenklub] 1. 1881–8. 1888, 34. 1914, 38. 1918–39. 1919 Riesengebirge in Wort und Bild [Österreichischer Riesengebirgsverein] 1. 1881–9. 1889, 14. 1894–18. 1898 Slezský turistický obzor [Jesenická župa KČST] 1. 1927–2. 1928
15
Statistická ročenka Republiky Československé (resp. Statistická příručka Republiky Československé) 1932, 1935–1937 Turistik, Alpinismus und Wintersport (dříve jako Turistik und Alpinismus) [Karpathenverein] 2. 1928–7. 1933 Unser Wandern! [Touristenverein „Die Naturfreunde“ in der Tschechoslowakischen Republik, Gau Nordböhmen] 1. 1926, 3. 1928–4. 1929 Věstník Klubu alpistů československých 1. 1934–4. 1937 Volkspresse 1926–1928, 1930–1931, 1936, 1937 Wanderer im Riesengebirge [Deutscher Riesengebirgsverein] 26. 1906–28. 1908 Zeitschrift des Deutschen Alpenvereins (mezi lety 1874 a 1937 jako Zeitschrift des Deutschen und Österreichischen Alpenvereins) 1. 1869–70–4. 1873, 69. 1938 Zeitschrift des Deutschen und Österreichischen Alpenvereins (dříve jako Zeitschrift des Deutschen Alpenvereins) 5. 1874–68. 1937 Zimní sport [Svaz lyžařů Republiky československé] 18. 1928–21. 1931 Výroční zprávy a sborníky německých turistických spolků (do roku 1938) Altvater. Festschrift zur 50-Jahrfeier des Sudetengebirgsvereines 1881–1931. Freiwaldau 1931. Bericht der Section Silesia des D. u. Ö. Alpenvereines über das erste Decennium ihres Bestandes (1886–1896). Troppau 1896. Bericht der Sektion Silesia des D. u. Oe. Alpenvereines über das 1. Vierteljahrhundert ihres Bestandes. Troppau 1911. Bericht der Sektion Warnsdorf des Deutschen u. Oesterreichischen Alpenvereins über die ersten 15 Jahre ihres Bestehens 1887–1901. Warnsdorf 1902. Beskiden-Verein 1893–1933. Mährisch-Ostrau 1933. BRECHENSBAUER, Josef – WAGNER, Eduard (Hg.): Gedenkschrift des Hauptverbandes deutscher Gebirgs- und Wandervereine in der Tschechoslowakischen Republik, Sitz Aussig aus Anlass seines zehnjährigen Bestandes 1920–1930. Teplitz-Schönau 1930. DÉNES, Franz: Gründung, Entwicklung und Tätigkeit des Ungarischen Karpaten-Vereines. Leutschau 1883. Der Beskidenverein Bielitz in der Polenzeit von 1919 bis 1939. Bielitz 1941. Deutscher Böhmerwaldbund. 51. Jahreshauptbericht erstattet bei der 47. Hauptversammlung in Hohenfurth am 18. August 1935. S. l., s.d. Die Sektion Reichenberg des Deutschen und Österreichischen Alpenvereins 1893–1903. Reichenberg 1903. Die Sektion Reichenberg des Deutschen und Österreichischen Alpenvereines von 1908 bis 1912. Reichenberg 1913. Die Sektion Reichenberg des DÖAV. Anlässlich 25jährigen Bestandes 1893–1918. Reichenberg 1918. 25 let odboru Plzeň I. Svazu československých dělnických turistů. Plzeň 1938. Festschrift aus Anlass des 50jährigen Bestehens des Deutschen Alpenvereins in Asch 1878–1928. Asch 1928. Festschrift der Deutsch-akademischen Alpenvereinsgruppe anlässlich ihres 25-jährigen Bestehens 1913–1938. Brünn 1938. Festschrift des Naturwissenschaftlichen Vereines in Troppau herausgegben aus Anlaß des 30-jährigen Bestandes des Vereines. Troppau 1925. Festschrift herausgegeben anlässlich der 25jährigen Jubelfeier des Gebirgsvereines für die Böhmische Schweiz. Tetschen 1903 (Sondernummer von Aus deutschen Bergen 18, 1903, Nr. 10). Festschrift herausgegeben anläßlich des vierzigjährigen Bestandes des Deutschen Alpenvereines Eger und Egerland. Eger 1934. Festschrift zum 60jährigen Bestehen des Deutschen Alpenvereins Prag. 1870–1920 Sektion Prag des Deutschen und Österreichischen Alpenvereins. 1870–1930. Prag [1930]. Festschrift zur Feier des 25jährigen Bestandes der Sektion Warnsdorf des DÖAV 1887–1912. S. l. 1912. Festschrift zur Feier des 20jährigen Bestandes des Gebirgsvereines Teplitz 1885–1905. Teplitz 1905.
16
Festschrift zur 47. Hauptversammlung des Deutschen Böhmerwaldbundes und zum 4. Heimatfeste am 5., 6. und 7. September 1931 in Friedberg (Böhmerwald). S. l. [1931]. Festschrift zur 40. Bestandsfeier (36. Hauptversammlung) des Deutschen Böhmerwaldbundes in Budweis. Budweis 1924. FRIEDL, Hans (Hg.): Festschrift des Gebirgsvereins für die Böhmische Schweiz anläßlich seines 50jährigen Bestandes 1878–1928. Tetschen 1928. 25 Jahre Touristenverein „Die Naturfreunde“. 1901–1926. [Brünn 1926.] 50 Jahre Deutscher Böhmerwaldbund 1884–1934. Festschrift, herausgeben anläßlich der JubiläumsHauptversammlung in B. Budweis am 9. und 10. Juni 1934. B. Budweis 1934. Fünfzig Jahre Gebirgsverein. Aussig 1933. Fünfzig Jahre Moravia. Festschrift des Deutschen Alpenvereins „Moravia“, Brünn. Brünn 1931. 50 Jahre Sudetengebirgsverein Neisse. Neisse [1931]. 50 Jahre Touristenklub 1881–1931. Eine Festschrift anläßlich der Feier des 50jährigen Bestandes des Touristenklub „Brünn“ 1881–1931. Brünn 1932. Gedenkschrift 1893–1933. Ortsgruppe Mährisch-Ostrau des Beskidenvereines. Mährisch-Ostrau 1933. Gedenkschrift anläßlich des zehnjährigen Bestandes der Deutsch-Akademischen Alpenvereins-Gruppe (im Deutschen Alpenverein „Moravia“) 1913–1923. Brünn 1923. GRAF, Anton (Hg.): Zehn Jahre im Dienste der Touristik. Denkschrift hrsg. vom Vereine deutscher Touristen in Brünn anläßlich seines 10 jährigen Bestandes 1899–1909. Brünn 1909. Gründung und Entwicklung des Oesterreichischen Touristen-Club. Festschrift zur Gedenkfeier des zehnjährigen Bestandes des Oesterreichischen Touristen-Club im Mai 1879. Wien 1879. HERBATSCHEK, Albert: 30 Jahre Beskidenverein. Festbericht an die am 29. Juni 1923 stattgefundene Jahresversammlung. (Sonderdruck aus der Zeitschrift „Turistik und Alpinismus“). Mährisch Ostrau 1923. Jubiläums-Festschrift des Österreichischen Riesengebirgsvereins 1880–1905. Hohenelbe 1905. PESSEL, Wenzel (Hg.): Erstes Jahrzehnt-Buch des Gebirgsvereines für das nördlichste Böhmen 1885–1895. Schönlinde 1896. RICHTER, Anton (Hg.): Festschrift zur Feier des 40 jährigen Bestandes des Gebirgsvereines für das nördlichste Böhmen 1885–1925. Rumburg 1925. Sektion Teplitz-Nordböhmen des Deutschen und Österreichischen Alpenvereins 1886–1911. Teplitz-Schönau 1911. SCHIKTANZ, Franz (Hg.): Festschrift des Gebirgsvereines für die Böhmische Schweiz anlässlich seines 60jährigen Bestandes 1878–1938. Tetschen [1938]. STEJSKAL, Karl (Hg.): Festschrift zur Feier des vierzigjährigen Bestandes des Mittelgebirgs-Vereins Leitmeritz 1887–1926. Leitmeritz 1927. Ostatní Bericht über den Bau der Burgsbergwarte. Gebirgsverein für das nördlichste Böhmen, Abteilung Warnsdorf. Warnsdorf – Haida [1905]. ČERMÁK, J. – DVORSKÝ, V. – JANDL, V. – TILLE, V.: Hory. Praha 1907. Der Führer in Karlsbad und seine Umgebungen für Kurgäste und Reisende. Karlsbad 1881. Deset let dělnické turistiky v Brně: Zpráva o činnosti odboru Svazu československých dělnických turistů v Brně za léta 1928–1938. Brno 1938. Die Schlesischen Beskiden, ČSR. Die Schutzhäuser und das Arbeitsgebiet des Beskidenvereines. S. l. 1930. Die Tatraschutzhäuser. In: Karpathen-Post 10. 9. 1921, Nr. 37, s. 1–2. Festschrift des Vereines ostschlesischer Ärzte in Teschen zur Feier des 70. Geburtstage von Dr. Hermann Hinterstoisser. Teschen 1931. FISCHER, Frank: Wandern und Schauen. Gesammelte Aufsätze. Göttingen 1918.
17
FISCHER, Karl Wilhelm: Die Entwicklung und die Tätigkeit des deutschen Riesengebirgsvereines (Sitz Hohenlebe). In: SCHNEIDER (Hg.): Das Riesengebirge …, s. 90–100. FISCHER, Karl Wilhelm: Die Kulturarbeit des Deutschen Riesengebirgs-Vereines (Sitz Hohenelbe). (Separát z Jahrbuch des Deutschen Riesengebirgs-Vereines 1930) Hohenelbe 1930. Führer durch den Böhmerwald (österreichische und bairische Antheile) und das deutsche Südböhmen. Budweis 1888. Führer herausgegeben anlässlich der Hauptversammlung des Touristenvereins „Die Naturfreunde“ vom 7.–11. 8. 1936 in Brünn. Aussig s. d. 25 Jahre im Dienste der Fremdenverkehrsförderung in Böhmen. Erinnerungsschrift des Landesverbandes für Fremdenverkehr Sitz Karlsbad. Karlsbad 1930. Gedenkschrift herausgegeben anläßlich der Eröffnung des Naturfreundehauses an der Königshöhe (Isergebirge) 23. 6. 1929. Reichenberg 1929. Grundgesetz des Gebirgsvereins Brüx-Oberleutensdorf. Oberleutensdorf [1935]. GUTH-JARKOVSKÝ, Jiří Stanislav: Paměti. Sv. I.–III. Praha 1929. GUTH-JARKOVSKÝ, Jiří Stanislav: Turistika – turistický katechismus. Praha 2003. Handbuch der sudetendeutschen Volksbildung. Kulturpolitisches Handbuch in Selbstdarstellungen der sudetendeutschen Verbände. Reichenberg 1931. HÜNIGENOVÁ, Hedvika: Die Naturfreunde von Nordböhmen. Strojopis. Uloženo v SOkA Liberec. HÜNIGENOVÁ, Hedvika: Meine Erinnerungen an die Arbeit in der Emigration in England (1939– 1945). Strojopis. Uloženo v SOkA Liberec. HÜNIGENOVÁ, Hedvika: Zur Geschichte der Naturfreundebewegung und des Schutzhauses auf der Königshöhe. Strojopis. Uloženo v SOkA Liberec. CHODOUNSKÝ, Karel: Na horách – upomínky z Alp a Tater. Praha 1893. JAHN, Friedrich Ludwig: Vaterländische Wanderungen. In: JAHN, Friedrich Ludwig: Deutsches Volkstum. Breslau s.d., s. 89–91. JIRASEK, Franz Josef: Volks- und Heimatkunde des politischen Bezirkes Hohenelbe. Band I–III. Hohenelbe 1907–1915. Jugendherbergen als Standbleiben und Erholungsheime. Ein Sonderverzeichnis. Aussig 1931. KÄSTNER, Erich: Malý pohraniční styk aneb Salcburský deník Georga Rentmeistera. In: Týž: Veselá trilogie. Praha 1980, s. 321–389. KAUSCHKA, Rudolf: Wandern und Klettern. Reichenberg 1924. KRESTA, Heinrich: Das „Weisse Kreuz“ in den Westbeskiden als Touristenstation und Wintersportplatz. Witkowitz 1924. K. Z.: Nordböhmischer Verein für Heimatforschung und Wanderpflege. In: Sudetendeutsches Jahrbuch 4, 1928, s. 167–169. LAUS, Heinrich: Der „Fürst Johann Liechtenstein“ Urwald und der „Sudetengarten“ im Altvatergebirge. Separatdruck aus dem VI. Berichte des „Klubs für Naturkunde“ der Sektion des Brünner Lehrervereines. Brünn 1904. Lawn-Tennis-Handbuch. Offizielles Jahrbuch des Deutschen Lawn-Tennis-Verbandes in der Tschechoslowakischen Republik. Prag 1928. LÁZŇOVSKÝ, Bohuslav: Průvodce po Československé republice. I. část. Země česká a moravskoslezská. Praha 1930. LÁZŇOVSKÝ, Bohuslav: Průvodce po Československé republice. I. část. Země česká. II. svazek. Západní a jihozápadní Čechy. Praha 1936. LEEDERER, Bohumír: Praktický značkovatel. Pokyny k jednotnému způsobu značení turistických cest, uznanému a užívanému Klubem československých turistů. Praha 1929. LEHNER, Wilhelm (Hg.): Julius Payers Bergfahrten. Erschließungsfahrten in den Ortler-, Adamellound Presanella-Alpen (1864–1868). Regensburg 1920. MAKOWSKY, Alexander: Die Tropfsteinhöhle von Saubsdorf in österr. Schlesien. Freiwaldau [1885].
18
MATZURA, Josef: Illustrierter Führer durch die Beskiden und die angrenzenden Landschaften. Teschen 1891. MILÍČ, Josef: Turistika v horách. Praha 1922. MÜLLER, Willibald: Führer durch die mähr.-schles. Sudeten. Freiwaldau 1883. Nordböhmischer Verein für Heimatforschung und Wanderpflege. In: Sudetendeutsches Jahrbuch 4, 167– 169. Ottův slovník naučný. Svazek 1–27. Praha 1888–1909. 50 let Klubu československých turistů. Praha 1938. PARMA, Edvard: Třicet let práce Pohorské jednoty „Radhošť“ ve Frenštátě pod Radhoštěm. Kroměříž 1915. PAUDLER, Amand Anton: Der neue Kammweg vom Jeschken zum Rosenberge. Leipa 1904. 5 let činnosti odboru Svazu čsl. děl. turistů v Chomutově 1928–1933. Chomutov 1933. Příručka Klubu československých turistů a výkonných turistů vůbec. Výhody, oprávnění, praktické pokyny. Praha 1935. Reichs-Gesetzblatt 1867. Riegrův slovník naučný. IX. díl. Praha 1872. RICHTER, H.: Der Deutsche Hauptausschuß für Leibesübungen. In: Sudetendeutsches Jahrbuch 9, 1937, 188–195. Ročenka Č. S. K. Praha 1887–1927 vydaná na paměť 40letí zavedení lyží do Čech. Praha 1927. Ročenka Československé lawn-tennisové associace 1927. ROTTER, Guido: Die deutschen Studenten- und Schülerherbergen. In: SCHNEIDER (Hg.): Das Riesengebirge …, s. 103–104. ROTTER, Guido: Die deutschen Studenten- und Schülerherbergen 1884–1908. Hohenelbe 1908. Rückschau auf die 10jährige Tätigkeit der Tennisabteilung des Karpatenvereines Késmark. In: Tennis-GolfRevue 1928–1929, č. 15, s. 400. Satzungen des Beskiden-Vereins. Teschen 1910. Satzungen des „Deutschen Alpenvereines Silesia“ Troppau. Troppau 1937. Satzungen des Deutschen Gebirgsvereines für das Jeschken- und Isergebirge in Reichenberg. Reichenberg [1912]. Satzungen des Hauptverbandes der deutschen Gebirgs- und Wandervereine in der Tschechoslowakischen Republik. Aussig 1921. Satzungen des Verbandes deutscher Jugendherbergen, Sitz Aussig a. E. Aussig [1930]. Sbírka zákonů a nařízení státu československého (republiky Československé) 1926, 1928, 1929, 1936, 1938, 1945. Sechzig Jahre Troppauer Eislaufverein 1868–1928. Festschrift zur Feier seines 60jährigen Bestandes. Troppau 1928. Seznam studentských nocleháren zřízených péčí Klubu českých turistů v Čechách a na Moravě r. 1899. Praha 1899. SCHNEIDER, Karl (Hg.): Das Riesengebirge und sein Vorland. Ein Heimatbuch. Sonderheft der Zeitschrift „Deutsches Vaterland“, Österreichs Zeitschrift für Heimat und Volk. Wien 1924. SCHNEIDER, Karl: Die Geschichte der Deutschen Ostböhmens. Bd. I. Reichenberg 1924. Schutzhütten, Naturfreundehäuser und Unterkünfte in der Tschechoslowakei 1933 des Touristenverein „Die Naturfreunde“, Sitz Aussig. Aussig 1933. SCHWANDA, Rudolf: Der Wintersport im Riesengebirge. In: SCHNEIDER (Hg.): Das Riesengebirge …, s. 100–102. Slovinské Alpy. Průvodce po alpských zemích slovinských, Krasu a Přímoří. Praha s. d. Stanovy Pohorské jednoty Radhošť ve Frenštátě p. R. S. l. [1932]. Statuten der Sektion Teplitz-Nordböhmen des Deutschen und österreichischen Alpen-Vereines. Teplitz 1886. Statuten des Mährisch-schlesischen Sudeten-Gebirgs-Vereines. Freiwaldau 1890. STÜDL, Johann (Hg.): Karl Hofmann’s gesammelte Schriften alpinen und vermischten Inhalts. Gera 1871.
19
VOGEL, Georg: Eisenstein und Umgebung. Ein Wegweiser für Sommerfrischler und Touristen nebst Schilderung von Land und Leuten. Eisenstein 1901. WENISCH, Rudolf (Hg.): Das Erzgebirge und sein Vorland. Sonderheft der Zeitschrift „Deutsches Vaterland“, Österreichs Zeitschrift für Heimat und Volk. Wien 1923. WENZELIDES, Otto: Das Altvater-Beskidenland und seine geistige Leistung für das deutsche Volk. Troppau 1941. WEYDE, Johann: Hauptverband deutscher Gebirgs- und Wandervereine. In: Sudetendeutsches Jahrbuch 1926, s. 170. WOERL, Leo (Hg.): Illustrierter Führer durch Brünn und Umgebung. Leipzig [1903]. WÜNSCH, Ernst: Der Deutsche Hauptausschuß für Leibesübungen. In: Sudetendeutsches Jahrbuch 1926, s. 165–168. WÜNSCH, Gustav: Ferienheim in Christiansthal. In: Gedenkschrift zur Feier des 150jährigen Bestandes der Siedlung Christiansthal 1775–1925. Reichenberg 1925, s. 33–34. Ze slovanských hor. Praha 1907. Zimní turistika v Čechách a na Moravě. Praha 1910. ZWEIG, Stefan: Svět včerejška. Vzpomínky jednoho Evropana. Praha 1999. II. LITERATURA (výběr) A)
Metodologická, teoretická, obecné povahy
ANDERSEN, Arne: Heimatschutz. Die bürgerliche Naturschutzbewegung. In: BRÜGGEMEIER – ROMMELSPACHER (Hg.): Besiegte Natur …, s. 143–157. BECHER, Ursula: Geschichte des modernen Lebenstils. Essen, Wohnen, Freizeit, Reisen. München 1991. BERTHOLD, Dunja: Die Sudetendeutsche Jugendgemeinschaft (SJG). In: Deutsche Jugend in Böhmen 1918–1938. Benediktbeuern 1993, s. 16–49. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sv. I.–V. Opava – Ostrava 1993–1996. Sv. VI. –XII. Ostrava 1996–1999; nová řada, sv. I.–XXI. Ostrava 2000–2006. Biographisches Lexikon zur Geschichte der Böhmischen Länder. Band I–III. München – Wien, München 1979–1991. BOBRÍK, Miroslav: Nemecké telovýchovné organizácie a spolky na Slovensku v rokoch 1918–1928. In: Historický časopis 36, 1988, s. 537–560. BOBRÍK, Miroslav: Nemecké telovýchovné organizácie a spolky na Slovensku v rokoch 1929–1938. In: Historický časopis 41, 1993, s. 639–653. BOCK, Gisela: Geschichte, Frauengeschichte, Geschlechtergeschichte. In: Geschichte und Gesellschaft 14, 1988, s. 363–391. BOURDIEU, Pierre: Nadvláda mužů. Praha 2002. Pierre BOURDIEU im Gespräch mit Lutz Raphael: Über die Beziehungen zwischen Geschichte und Soziologie in Frankreich und Deutschland. In: Geschichte und Gesellschaft 22, 1996, s. 62–89. BRUCKMÜLLER, Ernst – STEKL, Hannes: Zur Geschichte des Bürgertums in Deutschland. In: KOCKA (Hg.): Bürgertum im 19. Jahrhundert. Band I, s. 166–198. BRÜGGEMEIER, Franz-Josef – ROMMELSPACHER, Thomas (Hg.): Besiegte Natur. Geschichte der Umwelt im 19. und 20. Jahrhundert. München 1987. BUDDE, Gunilla-Friederike: Bürgerinnen in der Bürgergesellschaft. In: LUNDGREEN (Hg.): Sozial- und Kulturgeschichte …, s. 249–271. BUREŠ, Prokop – PLICHTA, Jan: Sport a tělesná kultura v Československé republice a cizině. Praha 1931. BURKE, Peter: Variety kulturních dějin. Brno 2006. COHEN, Gary B.: Němci v Praze 1861–1914. Praha 2000.
20
CORNWALL, Mark: The Struggle on the Czech-German Language Border. In: English Historical Review 109, 1994, s. 914–951. CROSS, Gary: A social history of leisure since 1600. State College, Pa 1990. CUNNINGHAM, Hugh: Leisure in the Industrial Revolution. London 1980. CZAPLIŃSKI, Marek: Uzdrowiska i turystyka. In: CZAPLIŃSKI, Marek – KASZUBA, Elżbieta – WĄS, Gabriela – ŻERELIK, Rościsław (eds.): Historia Śląska. Wrocław 2002, s. 312–315. ČELKO, Vojtech: Podíl spolku Excursions-Club na vlastivědném bádání, vytvoření regionálních sbírek a muzeí. In: Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska. 1999, sv. 8, s. 119–149. DANIEL, Ute: Clio unter Kulturschock. Zu den aktuellen Debatten der Geschichtswissenschaft. In: Geschichte in Wissenschaft und Unterricht 48, 1997, Nr. 4, s. 195–219, Nr. 5–6, s. 259– 278. DANIEL, Ute: Kompendium Kulturgeschichte. Theorien, Praxis, Schlüsselwörter. Frankfurt 2001. DANIEL, Ute: „Kultur“ und „Gesellschaft“. Überlegungen zum Gegenstandsbereich der Sozialgeschichte. In: Geschichte und Gesellschaft 19, 1993, s. 69–99. Dějiny obyvatelstva českých zemí. Praha 1998. DÖCKER, Ulrike: Zur Konstruktion des „bürgerlichen Menschen“. Verhaltensideale und Lebenspraxis im Prozeß der „Verbürgerlichung“. In: Österreichische Zeitschrift für Geschichtswissenschaften 3, 1990, s. 7–47. DÖCKER, Ulrike: Die Ordnung der bürgerlichen Welt. Verhaltensideale und soziale Praktiken im 19. Jahrhundert. Frankfurt am Main – New York 1994. DRAŠAROVÁ, Eva: Soupis právních předpisů a dokumentů ke spolčovacímu právu z fondů Státního ústředního archivu v Praze od poloviny 18. století do roku 1918. In: Sborník archivních prací 40, 1990, č. 2, s. 297–343. DRAŠAROVÁ, Eva: Stát, spolek a spolčování. In: Paginae historiae 1, 1993, s. 152–175. DUMAZEDIER, Joffre: Sociology of Leisure. New York 1974. DUNNING, Eric: Sport as a Male Preserve. Notes on the Social Sources of Masculine Identity and its Transformations. In: Theory, Culture And Society 1986, 3, s. 79–90. EISENBERG, Christiane: Die Entdeckung des Sports durch die moderne Geschichtswissenschaft. In: Historical Social Research 2002, vol. 27, Nr. 2–3, s. 4–21. EISENBERG, Christiane: „English sports“ und deutsche Bürger. Eine Gesellschaftsgeschichte 1800– 1939. Paderborn – München – Wien – Zürich 1999. EISENBERG, Christiane: Middle Class and Competition. Some Consideration of the Beginnings of Modern Sport in England and Germany. In: International Journal of the History of Sport 7, 1990, s. 265–282. EISENBERG, Christiane: Sportgeschichte. Eine Dimension der modernen Kulturgeschichte. In: Geschichte und Gesellschaft 23, 1997, Nr. 2, s. 295–310. FASORA, Lukáš – HANUŠ, Jiří – MALÍŘ, Jiří (eds.): Člověk na Moravě 19. století. Brno 2004. FASORA, Lukáš – HANUŠ, Jiří – MALÍŘ, Jiří – VYKOUPIL, Libor (eds.): Člověk na Moravě v první polovině 20. století. Brno 2006. FRANKE, Berthold: Die Kleinbürger. Begriff, Ideologie, Politik. Frankfurt am Main – New York 1988. FREVERT, Ute (Hg.): Bürgerinnen und Bürger. Geschlechterverhältnisse im 19. Jahrhundert. Göttingen 1988. FREVERT, Ute: Bürgerliche Familie und Geschlechterrollen. Modell und Wirklichkeit. In: NIETHAMMER, Lutz (Hg.): Bürgerliche Gesellschaft in Deutschland. Historische Einblicke, Fragen, Perspektiven. Frankfurt am Main 1990, s. 90–98. FREVERT, Ute: Männergeschichte oder die Suche nach dem „ersten“ Geschlecht. In. HETTLING, Manfred – HUERKAMP, Claudia – NOLTE, Paul – SCHMUHL, Hans-Walter (Hg.): Was ist Gesellschaftsgeschichte? Positionen, Themen, Analysen. München 1991, s. 31–43. FREVERT, Ute – HAUPT, Heinz-Gerhard (Hg.): Der Mensch des 19. Jahrhunderts. Frankfurt am Main 1999.
21
FRIEDRICH, Margret – URBANITSCH, Peter (Hg.): Von Bürgern und ihren Frauen. Bürgertum in der Habsburgermonarchie V. Wien – Köln – Weimar 1996. GALL, Lothar: Stadt und Bürgertum im 19. Jahrhundert. München 1990. GARDEY, Delphine: Les sciences et la construction des identités sexuées. Une revue critique. In: Annales. Histoire, Sciences sociales 61, 2006, no. 3, s. 649–673. GAWRECKI, Dan: Spolek Nordmark a německá politika. In: Slezský sborník 70, 1972, č. 1, s. 1–17. HALTERN, Utz: Die Gesellschaft der Bürger. In: Geschichte und Gesellschaft 19, 1993, s. 100–134. HARDTWIG, Wolfgang: Hochkultur des bürgerlichen Zeitalters. Göttingen 2005. HETTLING, Manfred: Politische Bürgerlichkeit. Der Bürger zwischen Individualität und Vergesellschaftung in Deutschland und der Schweiz von 1860 bis 1918. Göttingen 1999. HETTLING, Manfred – HOFFMANN, Stefan-Ludwig: Der bürgerliche Wertehimmel. Innnenansichten des 19. Jahrhunderts. Göttingen 2000. HLAVAČKA, Milan: Dějiny dopravy v českých zemích v období průmyslové revoluce. Praha 1990. HOBSBAWM, Eric J.: Kultur und Geschlecht im europäischen Bürgertum 1870–1914. In: FREVERT (Hg.): Bürgerinnen und Bürger …, 175–189. HORSKÁ, Pavla: K ekonomické aktivitě žen na přelomu 19. a 20. století (Příklad českých zemí). In: Československý časopis historický 31, 1983, č. 5, s. 711–743. HUCK, Gerhard (Hg.): Sozialgeschichte der Freizeit. Wuppertal 1980. HUERKAMP, Claudia: Die Lehrerin. In: FREVERT – HAUPT (Hg.): Der Mensch …, s. 176–200. HUNT, Lynn (ed.): The New Cultural History. Berkeley – Los Angeles – London 1989. CHARTIER, Roger: Le monde comme représentation. In: Annales Économies – Sociétés – Civilisations 44, 1989, No 6, s. 1505–1520. CHARTIER, Roger: L’Histoire Culturelle entre „Linguistic Turn“ et Retour au Sujet. In: Wege zu einer neuen Kulturgeschichte …, s. 31–58. JAWORSKI, Rudolf: Vorposten oder Minderheit? Der sudetendeutsche Volkstumskampf in den Beziehungen zwischen der Weimarer Republik und der ČSR. Stuttgart 1977. KÁRNÍK, Zdeněk: České země v éře první republiky (1918–1938). Díl I.–III. Praha 2000–2003. KASCHUBA, Wolfgang: Kulturalismus: Kultur statt Gesellschaft? In: Geschichte und Gesellschaft 21, 1995, s. 80–96. KITTSTEINER, Heinz Dieter: Was heißt und zu welchem Ende studiert man Kulturgeschichte. In: Geschichte und Gesellschaft 23, 1997, s. 5–27. KLEIN, Michael: Sportbünde – Männerbünde. In: VÖLGER, Gisela – WELCK, K. von (Hg.): Männerbande – Männerbünde. Zur Rolle des Mannes im Kulturvergleich. Zweibändige Materialiensammlung zu einer Ausstellung des Rautenstrauch-Joest-Museums für Völkerkunde in der Josef-Haubrich-Kunsthalle Köln. Band 2. Köln 1990, s. 137–148. KLUSÁKOVÁ, Luďa – KŘÍŽOVÁ, Markéta – KUBIŠ, Karel – ŘEZNÍK, Miloš – TINKOVÁ, Daniela: Namísto úvodu: „My“ a „oni“ – náčrt teoretické reflexe problematiky. In: KUBIŠ, Karel (ed.): Obraz druhého v historické perspektivě II. Identity a stereotypy při formování moderní společnosti. In: Acta Universitatis Carolinae philosophica et historica 1999, č. 5, Studia historica 52, s. 11–28. KOCKA, Jürgen (Hg.): Bürgertum im 19. Jahrhundert. Einheit und Vielfalt Europas. Band I–III. Göttingen 1995. KOCKA, Jürgen: Bürgertum und Bürgerlichkeit als Probleme der deutschen Geschichte vom späten 18. zum frühen 20. Jahrhundert. In: KOCKA, Jürgen (Hg.): Bürger und Bürgerlichkeit …, s. 21–63. KOCKA, Jürgen (Hg.): Bürger und Bürgerlichkeit im 19. Jahrhundert. Göttingen 1987. KOCKA, Jürgen: Das europäische Muster und der deutsche Fall. In: KOCKA, Jürgen (Hg.): Bürgertum im 19. Jahrhundert. Band I, s. 9–75. KRAFELD, Franz Josef: Geschichte der Jugendarbeit. Von den Anfängen bis zur Gegenwart. Weinheim – Basel 1984. KŘEN, Jan: Konfliktní společenství. Češi a Němci 1780–1918. Praha 1990.
22
KUHLEMANN, Frank-Michael: Bürgertum und Religion. In: LUNDGREEN (Hg.): Sozial- und Kulturgeschichte …, s. 293–318. KÜHNE, Thomas (Hg.): Männergeschichte – Geschlechtergeschichte. Männlichkeit im Wandel der Moderne. Frankfurt am Main 1996. KURAL, Václav: Konflikt místo společenství? Češi a Němci v československém státě (1918–1938). Praha 1993. LANGEWIESCHE, Dieter: Zur Freizeit des Arbeiters. Bildungsbestrebungen und Freizeitgestaltung österreichischer Arbeiter im Kaiserreich und in der Ersten Republik. Stuttgart 1980. LENDEROVÁ, Milena: K hříchu a modlitbě. Žena v minulém století. Praha 1999. LÖWY, Ilana: Le genre dans l’histoire sociale et culturelle des sciences. In: Annales. Histoire, Sciences sociales 50, 1995, no. 3, s. 523–530. LUH, Andreas: Der Deutsche Turnverband in der Ersten Tschechoslowakischen Republik. München 1988. LUNDGREEN, Peter (Hg.): Sozial- und Kulturgeschichte des Bürgertums: eine Bilanz des Bielefelder Sonderforschungsbereichs (1986–1997). Göttingen 2000. MALÍŘ, Jiří: Advokát. In: FASORA – HANUŠ – MALÍŘ (eds.): Člověk na Moravě …, s. 79–110. MAREK, Pavel a kol.: Přehled politického stranictví na území českých zemí a Československa v letech 1861– 1998. Olomouc 2000. MAUR, Eduard: Paměť hor. Šumava – Říp – Blaník – Hostýn – Radhošť. Praha 2006. MAZOHL-WALLNIG, Brigitte: Männliche Öffentlichkeit und weibliche Privatsphäre? Zur fragwürdigen Polarisierung bürgerlicher Lebenswelten. In: FRIEDRICH – URBANITSCH: Von Bürgern …, s. 181–195. MEDICK, Hans: „Missionare im Ruderboot“? Ethnologische Erkenntnisweisen als Herausforderung an die Sozialgeschichte. In: LÜDTKE, Alf: Alltagsgeschichte. Zur Rekonstruktion historischer Erfahrungen und Lebensweisen. Frankfurt am Main – New York 1989, s. 48–84. MOGGE, Winfried: Wandervogel, Freideutsche Jugend und Bünde. Zum Jugendbild der bürgerlichen Jugendbewegung. In: KOEBNER, Thomas – JANZ, Rolf-Peter – TROMMLER, Frank (Hg.): „Mit uns zieht die neue Zeit“. Der Mythos Jugend. Frankfurt am Main 1985, s. 174– 198. MOMMSEN, Hans: Die Auflösung des Bürgertums seit dem späten 19. Jahrhundert. In: KOCKA (Hg.): Bürger und Bürgerlichkeit …, s. 288–315. MÜLLER, Karel – HAVELKA, Miloš: Procesy transformace a teorie modernizace. In: Sociologický časopis 32, 1996, č. 2, s. 143–157. MÜNKER, Wilhelm: Das deutsche Jugendherbergswerk. Seine Entstehung und Entwicklung bis 1933. Bielefeld 1944. NASARSKI, Peter (Hg.): Deutsche Jugendbewegung in Europa. Versuch einer Bilanz. Köln 1967. NIPPERDEY, Thomas: Verein als soziale Struktur in Deutschland im späten 18. und frühen 19. Jahrhundert. Eine Fallstudie zur Modernisierung I. In: NIPPERDEY, Thomas: Gesellschaft, Kultur, Theorie. Gesammelte Aufsätze zur neueren Geschichte. Göttingen 1976, s. 174– 205. NITSCH, Franz: Die internationalen Arbeitersportbewegungen. In: KRÜGER, Arnd – RIORDAN, James (Hg.): Der internationale Arbeitersport. Köln 1985, s. 174–207. NITSCHKE, August – RITTER, Gerhard A. – PENKERT, Detlev J. K. – BRUCH, Rüdiger vom (Hg.): Jahrhundertwende. Aufbruch in die Moderne 1880–1930. Reinbek bei Hamburg 1990. PAVEL, Jakub: Max Dvořák, ochránce památek. In: Monumentorum tutela – ochrana pamiatok 10. Bratislava 1973. PELC, Martin: „Kultura“ a „společnost“ v nedávných diskusích německých historiků. In: ČČH 104, 2006, č. 3, s. 606–614. PESKOLLER, Helga: BergDenken. Eine Kulturgeschichte der Höhe. 2 Studien. Wien 1998.
23
POKLUDOVÁ, Andrea: Lékař. In: FASORA – HANUŠ – MALÍŘ (eds.): Člověk na Moravě …, s. 61–78. POKLUDOVÁ, Andrea: Soukromý úředník. In: FASORA – HANUŠ – MALÍŘ (eds.): Člověk na Moravě …, s. 278–292. PUSCHNER, Uwe: Die völkische Bewegung im wilhelminischen Kaiserreich. Sprache – Rasse – Religion. Darmstadt 2001. RAPTIS, Konstantinos: Kaufleute im alten Österreich 1848–1900. Ihre Beziehungen zur Verwaltung und ihre Stellung in Wirtschaft, Gesellschaft und öffentlichem Leben. Wien 1996. RAUCH, Thilo: Die Ferienkoloniebewegung. Zur Geschichte der privaten Fürsorge im Kaiserreich. Wiesbaden 1992. ROBERT, Vincent: Der Arbeiter. In: FREVERT – HAUPT (Hg.): Der Mensch …, s. 19–39. RYCHLÍK, Jan: Cestování do ciziny v habsburské monarchii a v Československu. Pasová, vízová a vystěhovalecká politika 1848–1989. Praha 2007. SCHIVELBUSCH, Wolfgang: Geschichte der Eisenbahnsreise. Zur Industrialisierung von Raum und Zeit im 19. Jahrhundert. Frankfurt am Main. 1979. SCHMUHL, Hans-Walter: Bürgertum und Stadt. In: LUNDGREEN (Hg.): Sozial- und Kulturgeschichte …, s. 224–248. SEIBT, Ferdinand: Německo a Češi. Historie jednoho sousedství ve středu Evropy. Praha 1996. SIEGRIST, Hannes (Hg.): Bürgerliche Berufe. Beiträge zur Sozialgeschichte der Professionen, freien Berufe und Akademiker im internationalen Vergleich. Göttingen 1988. SOKOLL, Thomas: Kulturanthropologie und Historische Sozialwissenschaft. In: MERGEL – WELSKOPP (Hg.), s. 233–272. STAUDA, Johannes: Der Wandervogel in Böhmen 1911–1920. Reutlingen s. d. ŠTAIF, Jiří: Sociální a kulturní dějiny. Několik poznámek k postmoderní diskusi. In: BOROVSKÝ, Tomáš – HANUŠ, Jiří – ŘEPA, Milan (eds.): Kultura jako téma a problém dějepisectví. Brno 2006, s. 35–47. TENFELDE, Klaus – WEHLER, Hans-Ulrich (Hg.): Wege zur Geschichte des Bürgertums. Göttingen 1994. TSCHOFEN, Bernhard: Aufstieg – Auswege. Skizzen zu einer Symbolgeschichte des Berges im 20. Jahrhundert. In: Zeitschrift für Volkskunde 89, 1993, s. 213–232. TSCHOFEN, Bernhard: Berg, Kultur, Moderne. Wien 1999. URBAN, Otto: Česká společnost 1848–1918. Praha 1982. VEYNE, Paul: Ako písať o dejinách. Bratislava 1998. VYSKOČIL, Aleš: Státní úředník. In: FASORA – HANUŠ – MALÍŘ (eds.): Člověk …, s. 293–305. WAGNER, Monika: Ansichten ohne Ende – oder das Ende der Ansicht? Wahrnehmungsumbrüche im Reisebild um 1830. In: BAUSINGER, Hermann – BEYRER, Klaus – KORFF, Gottfried (Hg.): Reisekultur: Von der Pilgerfahrt zum modernen Tourismus. München 1991, s. 326–335. WAIC, Marek: Svaz lyžařů republiky Československé a Hlavní svaz německých zimních sportovních spolků. In: WAIC, Marek (ed.): Češi a Němci ve světě tělovýchovy a sportu – Die Deutschen und Tschechen in der Welt des Turnens un des Sports. Praha 2004, s. 229–245. WEBER, Heinz-Dieter: Vom Wandel des neuzeitlichen Naturbegriffs. Konstanz 1989. ZILYNSKIJ, Bohdan: Co je nám do jejich ráje. Stěhování Českého ráje od Litoměřic k Turnovu na konci 19. století. In: Dějiny a současnost 27, 2005, č. 5, s. 14–18. ZIMMERMANN, Volker: Sudetští Němci v nacistickém státě. Politika a nálada obyvatelstva v říšské župě Sudety (1938–1945). Praha 2001. ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta rakouského císařství. Praha 2006. B) Dějiny turistiky AMSTÄDTER, Rainer: Der Alpinismus. Kultur – Organisation – Politik. Wien 1996.
24
ANTONIETTI, Thomas: Bauern, Bergführer, Hoteliers. Fremdenverkehr und Bauernkultur – Zermatt und Aletsch 1850–1950. Baden 2000. AUFMUTH, M.: Zur Psychologie des Bergsteigens. Frankfurt am Main 1988. BALOUN, Jiří: Německý alpský spolek v Liberci 1893–1945. In: Vědecká pojednání 2002, č. 8, s. 378–382. BARTOŠ, Martin: Kapitoly z dějin turistiky a lyžování v Krkonoších do r. 1945. In: Ročenka státního okresního archivu v Trutnově 2000. Trutnov 2001, s. 109–181. BARTOŠ, Miloslav: Sto let Krkonošského muzea ve Vrchlabí. In: Krkonoše 1983, č. 7, s. 12–15. BERANOVÁ, Jitka: Významná data z historie českého (československého) horolezectví. In: Člověk v přírodě – příroda v člověku. Praha 1997, s. 56–103. BOSÁK, Emanuel a kol.: Stručný přehled vývoje sportovních odvětví v Československu. Díl I. Praha 1969. BRINKSCHMIDT, Hans-Christian: Das Naturverständnis der Arbeiterbewegung am Beispiel der Naturfreundebewegung. Frankfurt am Main 1998. BROŽ, Josef: Turistika. In: Československá vlastivěda. Díl X. Osvěta. Praha 1931, s. 558–583. BRUSATTI, Alois: 100 Jahre Österreichischer Fremdenverkehr. Historische Entwicklung 1884–1984. Wien 1984. BUCZEK, Gertruda: Polskie Towarzystwo turystyczno-sportowe „Beskid Śląski“ w Czechosłowacji. In: Wychowanie fizyczne i sport 20, 1976, Nr. 4, s. 117–133. DANĚK, Radoslav: Beskydské turistické spolky v Moravské Ostravě a jejich činnost v letech 1893–1938. In: Ostrava. Svazek 19. Ostrava 1999, s. 218–239. DANĚK, Radoslav: Dějiny beskydských turistických spolků 1884–1938. Diplomová práce. FF Ostravské univerzity. Ostrava 1998. DANĚK, Radoslav: Turistické chaty a útulny v Beskydech před rokem 1938. In: Ostrava. Svazek 20. Ostrava 2001, s. 211–241. Die Naturfreunde. In: Weg – Leistung – Schicksal. Geschichte der Sudetendeutschen Arbeiterbewegung in Wort und Bild. Stuttgart 1972, s. 459–462. Die Sektion Reichenberg des Österreichischen Alpenvereins. Festschrift anläßlich des 70jährigen Bestandes 1893–1962. Wien 1964. DREYER, Aloys: Der Alpinismus und der Deutsch-Österreichische Alpenverein: seine Entwicklung, seine Bedeutung, seine Zukunft. Berlin 1909. DZIEDZIC, Marcin: Morawsko-śląskie Sudeckie Towarzystwo Górskie 1881–1945. Wrocław 2006. DZIEDZIC, Marcin: Niemieckie towarzystwo Gór Orlickich. In: Śląski Kwartalnik Historyczny Sobótka 2005, nr. 1, s. 23–34. DZIEDZIC, Marcin: Początki działalności Morawsko-Śląskiego Towarzystwa Górskiego (1881–1890). In: W Wysokim Jesioniku. Materiały na XL Ogólnopolski Zlot Sudeckich Przodowników Turystyki Górskiej, Chata Jiřího na Šeráku 11–21 pażdziernika 2001. Wrocław 2001, s. 15–22. DZIEDZIC, Marcin: Początki znakowania docelowego w Sudetach. Sudety 2004, nr. 10, s. 33. DZIEDZIC, Marcin: Pamětní knihy horských chat sudetského pohoří v českých archivech. In: Jesenicko. Vlastivědný sborník 2003, č. 4, s. 43–45. DZIEDZIC, Marcin: Rekordziści na sudeckich szczytach. In: Sudety 2007, č. 6, s. 27. Einhundert Jahre Ascher Hütte. Festschrift zum 100. Jahrestag der Einweihung der Ascher Hütte 6. Juli 1996. München 1996. 100 Jahre Alpenverein Warnsdorf. Festschrift 1887–1987. Krimml – München 1987. 100 Jahre DAV Sektion Gablonz 1902 bis 2002. Kaufbeuren 2002. 100 Jahre Österreichischer Touristenklub. Festschrift anläßlich des hundertjährigen Bestandes. Wien 1969. 100 Jahre Sektion Prag des DAV 1870–1970. München 1970. 100 Jahre Sektion Eger und Egerland im Deutschen Alpenverein, Sitz Bubenreuth 1894–1994. Bubenreuth 1994. 100 Jahre Mährisch-schlesischer Sudetengebirgsverein. Kirchheim u. Teck 1981.
25
Einhundert Jahre Sektion Karlsbad im DAV 1902–2002. Festschrift zum 100jährigen Jubiläum der Sektion Karlsbad. Tischenreuth 2002. Einhundertfünfundzwanzig Jahre Sektion Asch. Festschrift zur 125jahrfeier der Gründung der Sektion Asch e.V. des DAV am 5. Juli 2003. S. l. 2003. EMMER, Johannes: Geschichte des Deutschen und Oesterreichischen Alpenvereins. Berlin 1894. FALK, Suzanne: Der Sauerländische Gebirgsverein: Vielleicht sind wir die Modernen von übermorgen. Bonn 1990. FELKLE, Arkadiusz: Ruch turystyczny na Ziemi Kłodzkiej na początku XX wieku na podstawie czasopisma „Die Grafschaft Glatz“ (1906–1913). Strojopis magisterské práce. Univerzytet Wrocławski. Wrocław 1993. Festschrift anläßlich des 100jährigen Bestehens der Sektion Asch im DAV. München 1978. Festschrift der Sektion Asch des Deutschen Alpenvereins anlässlich ihres 90jährigen Bestehens 20. juni 1968. München 1968. Festschrift zum 100jährigen Bestehen der Sektion Reichenberg im ÖAV. St. Jakob in Defereggen 1993. FILIP, Jiří: Horské chaty v Jeseníkách. In: Severní Morava 1988, č. 55, s. 37–46. FILIP, Jiří: Moravskoslezský sudetský horský spolek po druhé světové válce. In: Severní Morava 1991, č. 61, s. 73–75. FILIP, Jiří: Rozhledny v Jeseníkách. In: Severní Morava 1989, sv. 57, s. 11–20. FILIP, Jiří: 100 let turistiky v Jeseníkách. In: Severní Morava 1981, sv. 42, s. 37–48. FLÉGL, Emil: Krkonošské museum, archiv a knihovna ve Vrchlabí. In: Horské prameny 1947–1948, č. 3, s. 22–24. 75 Jahre DAV-Sektion Gablonz. 1902–1977. Kaufbeuren 1977. 75 Jahre Mährisch-Schlesischer Sudetengebirgsverein. Kirchheim-Teck 1956. GĄSTOŁ, Józef: Beskidenverein a turystyka polska. In: Wierchy 46, 1977, s. 155–166; tamtéž 47, 1978, s. 145–160. GEORGI-VALTIN, Albert (Hg.): Touristenverein „Die Naturfreunde“. Denkschrift zum 60jährigen Bestehen 1895–1955. Zürich 1955. GROLICH, Vratislav – URBAN, Jiří: Hermann Bock. Jeskyně jižního Moravského Švýcarska. In: Sborník muzea Blansko 2005, s. 67–79. GROSZ, Alfred: Die Hohe Tatra. Geschichte des Karpatenvereins. Stuttgart 1961. GRUDA, Anton: Beskidenvereinschronik. In: Beskiden-Kalender 9, 1963, s. 72–75. Gründung des Beskidenvereines. In: Beskiden-Kalender 9, 1963, s. 71–72. GÜNTHER, Dagmar: Alpine Quergänge. Kulturgeschichte des bürgerlichen Alpinismus (1870– 1930). Frankfurt am Main – New York 1998. GÜNTHER, Dagmar: Wandern und Sozialismus. Zur Geschichte des Touristenvereins „Die Naturfreunde“ im Kaiserreich und in der Weimarer Republik. Hamburg 2003. H.: Zum 70jährigen Bestandjubiläum der Sektion Teplitz-Schönau des Deutschen Alpenvereins. Sonderdruck aus: Teplitz-Schönauer Anzeiger 96, 1957, Nr. 3–4. HALLER, Jörg: „Wald Heil!“ Der Bayerische Wald-Verein und die kulturelle Entwicklung der ostbayerischen Grenzregion 1883 bis 1945. Grafenau 1995. HANSEN, Peter H.: Albert Smith, the Alpine Club, and the Invention of Mountaineering in Mid-Victorian Britain. In: Journal of British Studies 34, 1995, July, s. 300–324. HAUBELT, Josef: Alpské cesty Julia Payera. In: Julius Payer 1841–1915. Sborník k 150. výročí narození. Teplice 1993, s. 63–75. HELTMANN, Heinz – ROTH, Helmut (Hg.): Der Siebenbürgische Karpatenverein 1880–1945. Thaur bei Innsbruck 1990. CHOTĚBORSKÁ, Klára: Německé turistické spolky na Liberecku. Diplomová práce. PedF TU Liberec (uložena v knihovně SOkA Liberec). Liberec 1995. I cento Anni del Club alpino italiano 1863–1963. Milano 1963.
26
IWANEK, Marian: Riesengebirgsverein (Towarzystwo Karkonoskie) i jego rola v rozvoju turystyki i kształtowaniu kultury wśród mieszkańców Sudetów zachodnich. In: JAWORSKI, Tomasz: Kultura krajobrazu Europy Środkowej. Zielona Góra 2005, s. 103–115. JANÁK, Jan: Spolky v českých zemích do roku 1951. In: Politické strany a spolky na jižní Moravě. XXII. Mikulovské sympozium 7.–8. října 1992. [Brno 1993], s. 59–93. JANCZAK, Julian: Z kuferkiem i chlebakiem. Z przeszłości uzdrowisk i turystyki śląskiej. Warszawa – Kraków 1988. JAŠŠ, Richard: Tradice dětských pobytů ve Velkých Losinách. In: Vlastivědný časopis Podesní 2006, 1, s. 34–37. JIRÁSKO, František: Činnost Riesengebirgsvereinu a projevy německého buržoazního nacionalismu v Krkonoších. Diplomová práce. ÚHV PdF VŠP Hradec Králové. Hradec Králové 1978. JIRÁSKO, František: Krkonošský spolek a jeho význam pro poznání regionu. In: Z Českého ráje a Podkrkonoší 1997, sv. 10, s. 87–108. KALUZA: Der Bielitz-Bialaer Beskiden-Verein. In: Beskiden-Kalender 9, 1963, s. 76–77. Karlsbader Hütte im Laserz, 2260 m. Tischenreuth 1971. KAŠPAR, Ladislav: Vznik a vývoj turistiky v českých zemích do roku 1914. Disertační práce, Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze. Praha 2007. KLIKA, Gustav: Turistika. In: BOSÁK a kol.: Stručný přehled … Díl I., s. 304–318. KNEBEL, Hans-Joachim: Soziologische Strukturwandlungen im modernen Tourismus. Stuttgart 1960. KOCOUREK, Ludomír: Německý a rakouský alpský spolek v Teplicích. In: Politické strany a spolky na jižní Moravě …, s. 275–280. KORANDA, Vítězslav: Dějiny turistiky na Staroměstsku. Ústí nad Orlicí 2004. KRÁL, Mojmír a kol.: Československá turistika 1888–1988. Praha 1988. KRYGOWSKI, Władysław: Dzieje polskiego Towarzystwa Tatrzańskiego. Warszawa – Kraków 1988. KUBÍKOVÁ, R.: Vývoj turistických spolků na Liberecku. Diplomová práce (uložena v knihovně SOkA Liberec). Liberec 1966. KÜHN, Pavel: Rudolf Korb a jeho „Boží zahrada“. In: Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska 2000, sv. 9, s. 233–252. KÜHN, Petr: Modrý hřeben v Lužických horách. Sto let od vydání Paudlerovy knihy o první značené dálkové cestě v Lužických horách. In: Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska 2005, sv. 14, s. 297–300. LEJEUNE, Dominique: Les „Alpinistes“ en France à la fin du XIXe et au début du XXe siècle (vers 1875–vers 1919). Étude d’histoire sociale, étude de mentalité. Paris 1998. Malá encyklopedie turistiky. Praha 1986. MELANOVÁ, Miloslava: Putování do Jizerských hor a Krkonoš v době zrodu organizované turistiky. In: Acta Universitatis Purkyniane. Philosophica et Historica. Studia historica 1995, č. 2, s. 489–494. MERKER, Emil: Rudolf Kauschka – Bergsteiger, Sportler, Lyriker. In: Sudetenland 3, 1961, s. 29–32. MIŠKOVSKÝ, Pavel: Naše rozhledny. Praha 2005. MÜLLER, Alfred M.: Geschichte des Deutschen und Österreichischen Alpenvereins. Ein Beitrag zur Sozialgeschichte des Vereinswesens. Münster 1979. MUSIL, František: Německá historická a vlastivědná periodika a Východní Čechy. In: Východočeské listy historické 1998, č. 13–14, s. 115–136. NABZDYK, Kazimierz: Sto dwadzieścia lat minęło. In: Ziemia Prudnicka 2002, s. 26–29. NASARSKI, Peter: Das Jugendherbergswerk in den Sudetenländern. In: NASARSKI (Hg.): Deutsche Jugendbewegung …, s. 204–209. NEMÉNY, Wilhelm: Dreißig Jahre im Dienste der leidenden Menschheit. Jubiläum des Chefarztes Dr. Michael Guhr. Kesmark 1928. 90 Jahre Sektion Eger und Egerland im DAV. Bubenreuth 1984.
27
NIMMRICHTER, Walther: Die hundert Jahre 1886–1986. Zur Geschichte der vereinigten Sektionen Silesia-Troppau (1886), Aussig (1903), Teplitz-Schönau (1886) und Saaz (1914), Sektion Sudeten des Deutschen Alpenvereins e. V. Esslingen 1986. NIMMRICHTER, Walther – KNEITSCHEL, Helmut: Bewahrte Bergheimat. Die sudetendeutschen Sektionen im Alpenverein. [Esslingen] 1984. NOUZA, Jan: Rozhledny Čech, Moravy a Slezska. Liberec 1999. NOUZA, Jan: Rozhledny na prahu 21. století. Liberec 2003. Od PTT do PTTK. 75 lat turystyki polskiej na Ziemi cieszyńskiej 1910–1985. Cieszyn 1985. PELC, Martin: Misionáři bez člunu. Setkání kultur v rané fázi moderní turistiky. In: Dějiny a současnost 28, 2006, č. 3, s. 16–19. PELC, Martin: Německý horský spolek Beskidenverein. In: Těšínsko 47, 2004, č. 3, s. 8–20. PELC, Martin: Slezští alpinisté. Sekce „Silesia“ Německého a rakouského alpského spolku. In: Vlastivědné listy 32, 2006, č. 1, s. 9–11. PELC, Martin: Turistické organizace v životě města: případ Opavy. In: Opava. Sborník k dějinám města 5. Opava 2006, s. 63–73. PILS, Manfred: „Berg frei“. 100 Jahre Naturfreunde. Wien 1994. Pohorská jednota Radhošť (Katalog výstavy). Nový Jičín 1984. POLEDNIK, Heinz: Stolze Erinnerungen. Geschichte des Wintersports in den Sudetenländern. München 1971. PROCHÁZKA, Vladimír: Horolezectví. In: BOSÁK a kol.: Stručný přehled … Díl I., s. 117–127. PRZERWA, Tomasz: Odkryli dla nas piękno gór. Trzy sudeckie organizacje górskie 1882–1945: Verband der Gebirgsvereine an der Eule, Waldenburger Gebirgsverband, Zobtengebirgsverein. Toruń 2003. PRZERWA, Tomasz: Wędrówka po Sudetach. Szkice z historii turystyki śląskiej przed 1945 r. Wrocław 2005. REINELT, Herbert – HAVELKA, Jan – BABNIČ, Ján: Moravsko-slezský sudetský horský spolek. [Praha 2005]. ROBBINS, David: Sport, Hegemony and the Middle Class: the Victorian Mountaineers. In: Theory, Culture & Society 1987, vol. 4, s. 579–601. ŘEHÁČEK, Marek: Chata na temeni Děda Ještěda. Příspěvek ke 100 letům otevření ještědské chaty. Liberec 2006. 60 Jahre Neue Reichenberger Hütte. St. Jakob 1986. Sektion Asch des Deutschen Alpenvereins 1878–1958. 80 Jahre Sektion Asch im Wandel der Zeit. S. l. 1958. SEMOTANOVÁ, Eva: Cestovní a turistické mapy v českých zemích v 19. století. Acta Universitatis Purkyniane. Philosophica et Historica. In: Studia historica 1995, 2, s. 483–488. SCHIER, Bruno: Guido Rotter (1860–1940). Schöpfer der Deutschen Studenten- und Schülerherbergen. In: Sudetenland 3, 1961, s. 33–47. SCHÜGERL, Gerald: 80 Jahre Naturfreunde Österreich. Wien 1975. SIMM, Otokar: Rudolf Kauschka. Horolezec citlivé duše. In: Jizerské a lužické hory 1997, březen, s. 4–5. SOBISCHEK, Josef: Die Leitersteiner. In: SEDLMEYER (Hg.): Budweis …, s. 399–401. SPODE, Hasso: Zur Geschichte des Tourismus. Eine Skizze der Entwicklung der touristischen Reisen in der Moderne. Starnberg 1987. STEIN, Karel: 100 let Varnsdorfské chaty v Alpách. In: Děčínské vlastivědné zprávy 1992, č. 2, s. 31–34. STEIN, Karel: Zpřístupňování jetřichovických skal a počátky zdejšího horolezectví. In: Děčínské vlastivědné zprávy 1994, č. 2, s. 37–39. STEPHEN, Leslie: The Playground of Europe. London 1871. SVOJANOVSKY, Klaus D.: Sudetendeutsche Hütte. Lienz 1979. ŠTANCL, Rudolf a kol.: Historie turistiky v Jihomoravském kraji. Brno 1988.
28
ŠTANCL, Rudolf: Sto let organizované české turistiky v městě Brně 1894–1994. [Brno s. d.] ŠTEKL, Josef a kol.: Milešovka a milešovský region. Historie, příroda, turistika, klima. Praha 2005. ŠVEC, Jiří: Specifické rysy minulosti muzea Německého Krkonošského spolku ve Vrchlabí. In: Opera Corcontica 1985, sv. 22, s. 153–172. WEBER, Hellmut: Deutscher Riesengebirgsverein. In: Schatzlar und seine Bezirksgemeinden. Marburg/Lahn 1993. WICPALEK, H.: Der Deutsche Böhmerwaldbund. In: SEDLMEYER (Hg.): Budweis …, s. 380–383. ZIMMER, Jochen: Mit uns zieht die neue Zeit. Die Naturfreunde: zur Geschichte eines alternativen Verbandes in der Arbeiterbewegung. Köln 1984. ZIMMER, Jochen: Soziales Wandern. Zur proletarischer Naturaneignung. In: BRÜGGEMEIER – ROMMELSPACHER (Hg.): Besiegte Natur …, s. 158–167.
29
6. SEZNAM PUBLIKOVANÝCH PRACÍ AUTORA K TÉMATU DISERTACE Německý horský spolek Beskidenverein. In: Těšínsko 47, 2004, č. 3, s. 8–20. Misionáři bez člunu. Setkání kultur v rané fázi moderní turistiky. In: Dějiny a současnost 28, 2006, č. 3, s. 16–19. Slezští alpinisté. Sekce „Silesia“ Německého a rakouského alpského spolku. In: Vlastivědné listy 32, 2006, č. 1. s. 9–11. „Kultura“ a „společnost“ v nedávných diskusích německých historiků. In: Český časopis historický 104, 2006, č. 3, s. 606–614. Turistické organizace v životě města: případ Opavy. In: Opava. Sborník k dějinám města 5. Opava 2006, s. 53–63. Forschungsprojekt: Moderne Touristik und Transterritoriale Kommunikation zwischen Preußisch- und Österreichisch-Schlesien. In: Silesia Newsletter 1/2007, Nr. 46. Práce v tisku Německé turistické spolky v Československu 1918–1938. In: WAIC, Marek (ed.): Německé tělovýchovné, sportovní, turistické a skautské hnutí v českých zemích a Československu – vznik a vývoj do roku 1938. (Rozsah příspěvku: 20 stran strojop., součást grantového projektu GA ČR: 409/04/0153). Působení českého odboru Slovinského alpského spolku. Z každodennosti česko-slovinských vztahů před rokem 1914. In: Slovanský přehled 94, 2008, č. 1. (Rozsah studie: 22 stran strojop.) Johann Stüdl. Zakladatel organizované turistiky v českých zemích. In: Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis 2007, č. 7. (Rozsah studie: 10 stran strojop.) Střet kultur v počátcích moderní turistiky. (Rozsah studie: 24 stran strojop.). 7. OHLASY NA AUTOROVY PRÁCE ČR: KAŠPAR, Ladislav: Vznik a vývoj turistiky v českých zemích do roku 1914. Praha 2007. Dizertační práce uložená v Ústřední tělovýchovné knihovně FTVS UK Praha, s. 107. KOZÁK, Petr: Páni z Fulštejna a založení tvrze ve Studénce. Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín (v tisku). Zahraničí: DZIEDZIC, Marcin: Morawsko-śląskie Sudeckie Towarzystwo Górskie 1881–1945. Wrocław 2006, s. 33. Beskidenverein. Wikipedia, wolna encyklopedia [online], (stav k 14. 11. 2007)
.
30
8. ABSTRACT (Cultural and Social History of German Hiking Clubs in the Bohemian Lands till 1938) The dissertation focuses on two significant modern phenomena: hiking, an autoregulative mechanism of an „unnatural“, mainly urban lifestyle, and associations (clubs), a crucial organizational form of the Civil society. It examines the German hiking clubs that were pioneering and greatly influential in the Bohemian Lands. They imported and spread the idea of the organized hiking in Bohemia, Moravia and Austrian Silesia. Especially the Prague section of the German Alpine Club (Deutscher Alpenverein), founded in 1870 as the first hiking club in the Bohemian Lands, played a key role in that process. Its members such as August Weymann, Richard von Dotzauer and Johann Stüdl inspired the foundation of numerous regional and lokal hiking clubs in Bohemia at the close of the 1870s and in the 1880s. The Saxon and Bavarian regional hiking clubs as well as the Austrian Hiking Club (Österreichischer Touristenklub) were among the secondary inspirational sources. North Bohemia, North Moravia and Austrian Silesia became the bulwarks of the organized hiking in the Bohemian Lands thanks to their high degree of industrialization and urbanization. The general goals of the hiking clubs were: a) to make a specific (chiefly mountain) region accessible for „everyone“ by building chalets and mountain-tracks, publishing travel guides, optimizing train connections etc. and later by facilitating the winter sports that were added to the original project at the end of the 19th and at the beginning of the 20th century; b) to explore the region and publish the results of their research, thus familiarizing the public with local nature and culture. The clubs relied on a massive financial support from the (Sudeten-)German factory owners and other well-to-do enterpreneurs. Their activities were also advocated and their position cemented by the predominantly German landowners and officials. This helped them to create a compact net of hiking infrastructure (chalets, hostels, marked mountain-tracks) that was further thickened thanks to the competition between the Czech and German clubs as well as among the German clubs themselves. Nevertheless, there were considerable regional differences. While North Bohemia, North Moravia, Silesia and South Moravia were the home of some highly efficient hiking clubs, South and Southwest Bohemia remained underdeveloped. In general, the German hiking clubs lacked universal organizational bonds until 1920 when the loosely confederated German hiking association in Czechoslovakia (Hauptverband deutscher Gebirgs- und Wandervereine in der ČSR) was founded to represent them. Its strongest member organizations were the Mountain clubs (Gebirgsvereine) in Frývaldov (Freiwaldau), Liberec
31
(Reichenberg), Krásná Lípa (Schönlinde), Ústí nad Labem (Aussig), Vrchlabí (Hohenelbe), TepliceŠanov (Teplitz-Schönau), Děčín (Tetschen) and Moravská Ostrava (Mährisch-Ostrau). Besides, there were a few dozens of midsized, small-sized and midget clubs, most of them in the Ore Mountains in Northwest Bohemia. The greatest German alpine clubs had a seat in Prague, Varnsdorf (Warnsdorf), Brno (Brünn), Liberec (Reichenberg), Teplice-Šanov (Teplitz-Schönau) and Karlovy Vary (Karlsbad). After the fall of the Habsburg empire, there came a shift in the Bohemian Lands in favor of the Czech hiking clubs which obtained massive financial subsidies from the Czechoslovak government. However, the German hiking organizations not only managed to survive but to grow considerably and carry out some new ambitious projects (chalets, long-distance mountaintracks). By that time, the stable social structure of the hiking clubs was eroded. Modern hiking was a middle class invention and it remained a middle class entertainment till the end of the 19th century. Officials, teachers, lawyers, doctors, businessmen and factory owners formed the majority of the membership. Then the first socialist hiking club was established (Die Naturfreunde) which spread in the Bohemian Lands, especially in Northwest and North Bohemia too. But the rest of the organizations maintained their social exclusivity until 1918 when a lot of women, artisans and workers started to enter them. Only some of the alpine clubs preserved their very high social status. Hiking, as a specific sort of mobility, led to numerous encounters of different social strata, cultures and – in the case of the Bohemian Lands with their complex ethnic structure – of different nationalities. Accordingly, the hiking clubs played an important role in keeping the ethnic territory undiminished. On the other hand, common hiking tradition and interconnected infrastructure contributed to uplifting the solidarity of the Germans in the Bohemian Lands and in Germany. The hiking itself changed slightly over the years. However, the emergence of new means of transport (cars, coaches), propagation (radio, picture shows), higher standards of living (calls for more comfortable and healthier accommodation or better service) improved its technical conditions thoroughly. The dissertation discribes not only the huge material legacy the German hiking clubs left in the Bohemian Lands. It also attempts to capture their scientific achievements and social significance for the German ethnic group as a whole, as well as for the local social life and regional identity.
32
V počtu 40 ks vydal: Ústav historických věd FPF Slezská univerzita v Opavě Masarykova třída 37 746 01 Opava
33
