Contents Editorial – Natasha Laurinc............................................... 3 From the President......................................................... 4 Stránka prezidenta......................................................... 5 Allegheny College – Meadville, Pennsylvania.......... 6 Baptist World Alliance – Neville Callam............................. 8 Youth Scene – Baptist Youth World Conference............. 9 Walking Wisely In a Wacky World (Part 2) – Judy Shoff.......10 Moudře kráčet neobvyklým světem (2. část) – Judy Shoffová.11 The Youth Reunion 2014...................................................12 Ladies’ Page.......................................................................14 Charles Spurgeon’s Devotion...........................................15 Rev. Daniel G. Widlicka – Joe Abraham............................16 Rev. Daniel G. Widlicka – Elizabeth J. Fields.......................18 Rev. Daniel G. Widlicka – Kathy Shereda.......................... 18 Prorok Malachiáš – Ana Lomen Franka............................20 Children’s Corner – Miss Pickles...............................22 An Interesting Anniversary/Zajímavé výročí......................23
Donations All donations should be mailed to our financial secretaries, using enclosed envelope. USA: Czechoslovak Baptist Convention c/o Vera Dors 6621 Elmdale Rd Middleburg Hts, OH, 44130 CANADA: Czechoslovak Baptist Convention c/o Henry Pojman 1305 Inglehart Dr Burlington, ON, L7M 4X6 Make check payable to Czechoslovak Baptist Convention or CZSKBC. Feel free to make a special designation on the bottom of the check: Convention, Glorious Hope, Scholarship Fund, Bibles for Czechoslovakia, etc. Please do not mail checks to our main address in Detroit, MI. Gifts for Ladies’ work—make check payable to Czechoslovak Baptist Women’s Missionary Union. 2
Printed on recycled paper
Convention Mission Statement
The Czechoslovak Baptist Convention of USA and Canada exists 1) to assist in extending the gospel of our Lord Jesus Christ in lands of central and eastern Europe, particularly the Czech and Slovak Republics; 2) to support the work of Baptists and other evangelical churches in North America that minister to persons of Czech and Slovak descent, and 3) to provide a Christian context for worship, fellowship, teaching, and appreciation of heritage among those in the United States and Canada who bear interest in the nationalities we represent.
Misijní poslání konvence
Československá baptistická konvence Spojených států a Kanady byla ustanovena za účelem: 1) napomáhat v šíření evangelia našeho Pána Ježíše Krista v zemích střední a východní Evropy, zvláště v České a Slovenské republice; 2) podporovat práci baptistů a jiných evangelikálních církví v severní Americe, které slouží českým a slovenským potomkům; 3) předkládat formu bohoslužby, obecenství a učení, vážit si dědictví těch, ve Spojených státech a v Kanadě, kterým leží na srdci národy, které reprezentujeme.
Glorious Hope/Slavná nadìje Volume 39, No 2, 2013 (USPS 009334), ISSN 0700-5202 Published Bi-Monthly by The Czechoslovak Baptist Convention of USA and Canada. Periodical postage paid in Detroit, MI.
Editor-in-Chief: Natasha Laurinc email:
[email protected] You may send articles to above address.
Desktop publishing and art: Vit Malek Assistant Editors: Janice Cermak, Ondrej Laurinc, Ph.D. POSTMASTER: Send address changes to
Publication Office:
Glorious Hope / Slavná nadìje P.O. Box 441516, Deitroit, MI, 48244, USA.
email:
[email protected] WWW.CZSKBC.ORG
Moving? Let us know By Mail: CZSKBC P. O. Box 441516 Detroit, MI, 48244 Email:
[email protected] Vol 39, No 2, 13
E d i t o r i Ea d l itorial On the Way with Jesus
F
rom their first meeting with Jesus, according to the New Testament gospels, Jesus’ disciples accompanied him on his travels. During these travels they listened to him and asked him questions, and he taught them. He was preparing them for a time when they would disperse, go into the world and spread his teachings further. As he was saying his farewells, he told them, “Go into all the world and preach the Good News to everyone, everywhere,” (Mark 16:15). This verse motivates those who, hundreds of years later, have decided to follow Jesus Christ. The end of the 19th century and the beginning of the 20th was marked in the history of Christianity by a huge Protestant movement that had its beginnings in the 15th century, the goal of which is the evangelism of the entire world. In the enthusiasm of this movement the Slavic convention also had its beginnings, joining together the Slavic people of North America, and later becoming the Czechoslovak Baptist Convention of USA and Canada. Many individuals had a part to play within this convention in the spreading of the Good News of salvation and following Jesus Christ as one’s personal savior, in North America and in the Czech and Slovak Republics. One of these precious individuals in the convention was Dan Widlicka. Despite the fact that he never hid his age, we did not entertain the possibility that he could soon leave us. His smiling face and welcoming words “Jak se máš?” (How are you?) will be missed. “On the Way with Jesus” is the theme of the 104th Czechoslovak Baptist Convention of USA and Canada. From his youth, Dan walked faithfully with Jesus. Despite the many changes that took place from the 20th to the 21st century, Dan never changed his approach to his fellow man, because his relationship with Jesus was strong. Love dominated his being. With love he welcomed us, with love he bade us farewell. Conversations with him ended with the words “God is so great.” The words of Paul in his letter to Timothy describe Dan precisely: “I have fought the good fight, I have finished the course, I have kept the faith: henceforth there is laid up for me a crown of righteousness, which the Lord, the righteous Judge, shall give me on that day: and not to me only, but unto all of them also that have longed for his appearing,” (2 Timothy 4:7,8). Editor-in-Chief Natasha Laurinc Translated by Elizabeth Jane Fields Vol 39, No 2, 13
Na cestě s Ježíšem
O
d prvního setkání s Ježíšem, podle evangelií Nového zákona, učedníci provázeli Pána Ježíše na Jeho cestách. Během těch cest Mu naslouchali, kladli Mu otázky a On je vyučoval. Připravoval je tak na období, kdy se rozejdou do světa a budou šířit Jeho učení dál. Když se s nimi loučil, řekl: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.“ (Marek 16;15) Tento verš motivuje ty, kteří se rozhodli následovat Pána Ježíše Krista po staletí. Konec 19. a začátek 20. století se do historie křesťanství zapsaly ohromným hnutím protestantů, jehož počátky sahají už do 15. století, s cílem zevangelizovat celý svět. V tomto pohnutém nadšení vznikla i Slovanská konvence, sdružující Slovany v severní Americe, později Československá konvence baptistů USA a Kanady. Mnoho osobností této konvence se podílelo na šíření zvěsti o spasení a následování Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele v severní Americe, v České republice a na Slovensku. Jednou takovou vzácnou osobností této konvence byl i kazatel Daniel Widlička. Přesto, že se svým věkem netajil, nepřipouštěli jsme si, že by snad mohl brzy odejít. Jeho usměvavá tvář, vítající slovy jak se máš nám bude chybět. Na cestě s Ježíšem je tématem 104. Československé konvence baptistů USA a Kanady. Od svého mládí Daniel kráčel věrně s Ježíšem. Při všech změnách na přelomu 20. a 21. století se jeho přístup k bližnímu nikdy nezměnil, protože jeho vztah k Pánu Ježíši byl pevný. Dominovala v něm láska. S láskou nás vítal, s láskou se s námi loučil. Rozhovory s ním končívaly slovy Bůh je tak mocný. Slova z Pavlova dopisu Timoteovi vystihují přesně Daniela: „Bojoval jsem dobrý boj, svůj běh jsem dokončil, víru jsem zachoval. Teď na mne čeká koruna spravedlnosti, kterou mi v onen den udělí Pán, ten spravedlivý soudce — a nejen mně, ale všem těm, kdo s láskou vyhlížejí jeho příchod.“ (2. Timoteovi 4; 7–8) Nataša Laurincová, šéfredaktorka
3
From the President
I
remember the excitement of starting out on vacation with our family when I was young. We were all packed in the car and setting out together on a road trip to Florida. Days of driving lay ahead. School and home were left behind. New sights, warm weather sea and sand were at the end of the journey. It is funny how large a place some happy experiences hold in our memories. It is similar, I think, with our Convention gatherings. Just a few days in July, but oh, how much we pack into that time together. I hope I am stirring up in you a desire to be present for our 104th annual Convention July 11–14 at Allegheny College in Meadville, PA. The Convention theme is On the Way With Jesus. What a wonderful image this is to reflect on and be encouraged and recharged by. Brother Dan Widlicka, who went to be with the Lord so recently, used to tell the story of driving with some of his friends as a young man to the Convention in Chicago. He told it as an adventure fondly remembered. We often do things on the spur of the moment when we are young. Perhaps we should more often when we are old. In any case it wasn’t a one-time trip for Dan, but became a habit repeated over and over again. By the time of my first introduction to the Convention, brother Dan had become a sturdy fixture of the Convention community: a well-beloved leader, former president and unrivaled song leader. Brother Dan’s funeral was held at Scranton Road Bible Church in Cleveland, the same place I first saw him leading the singing, and where he welcomed me
4
warmly as a new pastor to the Convention. During the luncheon following the service, people were invited to share memories of “Pastor Dan.” One after another individuals stood up to tell stories and relate the loving impact which “Pastor Dan” and “Teacher Jane” had had on their lives. I said to Darko Siracki afterwards, “It was like we went to a funeral and a testimony meeting broke out.” One young woman shared how she asked for prayer that she would find a Christian husband and that Dan and Jane had been only too happy to take up her request. Sure enough in about two years, God answered that prayer. Friends have asked why I go to this church and not one of my own ethnic background, she observed. I told them it was because they loved me here. What a wonderful expression this is of the Spirit of Christ in a people and place. This is something with which we are well familiar through Dan Widlicka’s long service and fellowship in the Convention. The passing of dear saints and longtime friends of the Convention marks a changing of the guard. We have been richly blessed to travel some good distance with them. Now they have finished their course and we rejoice in that. We, though, are still ON THE WAY WITH JESUS. His familiar voice at the head of the line calls out reassuringly: “Steady troops! Close ranks! We have new recruits to welcome, and further deeds of faith and love to complete. March on! March On!” Looking forward to seeing you in Meadville in July. Stan Mantle
Vol 39, No 2, 13
Stránka prezidenta
V
zpomínám si, že když jsem byl mladý, jak jsem se těšíval na naši rodinnou dovolenou.
V plně naloženém autě jsme vyrazili na Floridu. Čekalo nás několik dní cesty. Školu a domov jsme nechali za sebou. Na konci této cesty nás čekalo teplé počasí, moře a písek. Je to zvláštní, jak hluboko se nám pěkné zážitky vryjí do paměti. Myslím, že tak nějak podobně to je i s naší konvencí. Pouze pár dní v červenci, a kolik toho společně prožijeme. Věřím, že ve vás probouzím touhu zúčastnit se naší 104. každoroční konvence od 11. do 14. července na Allegheny univerzitě v Meadvillu, PA. Tématem konvence je Na cestě s Ježíšem. Už jen ta představa povzbudí a posílí. Bratr Dan Widlička, který nedávno odešel k Pánu, často vyprávěl o tom, jak za mlada jel s několika přáteli na konvenci do Chicaga. Zdálo se, že na to dobrodružství rád vzpomínal. V mládí často děláme věci nahonem. Možná bychom tak měli jednat spíše ve stáří. V Danově případě se podobné cesty opakovaly ještě mnohokrát. V té době, kdy jsem byl poprvé představen konvenci, byl bratr Dan již pevnou oporou konvence: milovaným vůdcem, bývalým prezidentem a ve vedení společného zpěvu bez konkurence. Pohřeb bratra Dana se konal v Clevelandě ve sboru Scranton Road Bible Church, na stejném místě, kde jsem ho poprvé viděl vést zpěv a kde mne vřele přívítal jako nového kaza-
Vol 39, No 2, 13
tele v konvenci. Během občerstvení po rozlučkovém shromáždění měli mnozí příležitost podělit se o vzpomínky na pastora Dana. Jeden za druhým povstávali a sdíleli se o tom, jak láskyplný přístup pastora Dana a učitelky Jany ovlivnil jejich život. Po pohřbu jsem Darkovi Sirackému řekl: “Jeli jsem na pohřeb, který se proměnil ve shromáždění svědectví.” Jedna mladá žena vyprávěla, jak poprosila o modlitby za věřícího manžela, a Dan s Janou se toho nadšeně ujali. A vskutku asi za dva roky Pán Bůh na modlitbu odpověděl. “Přátelé se mne ptali, proč nechodím do sboru se svými krajany,” podotkla mladá žena. “Protože tady mne mají rádi, řekla jsem jim.” Jaký to užasný projev Ducha Svatého působící skrze lidi a místo. To je to, čeho jsme byli svědky během dlouhé služby Dana Widličky a v obecenství konvence. Odchod drahých svatých a dlouhodobých přátel konvence se podobá výměně stráží. Během společné cesty s nimi jsme byli velmi obohaceni. Nyní svou cestu ukončili a z toho se radujeme. Co se však týče nás, stále jsme NA CESTĚ S JEŽÍŠEM. Jeho povědomý hlas v přední linii důrazně velí: “Četo, pozor! Vyrovnat! Vítáme nové síly a další skutky víry a lásky stojící před námi. Pochodem vchod! Pochodem vchod!” Těším se na setkání s vámi v červenci v Meadville. Stan Mantle přeložila Nataša Laurincová
5
Allegheny College — H o m e o f t h e 1 0 4 th C z e c h MEADVILLE, PENNSYLVANIA The town of Meadville (population 13,000) is located in beautiful northwestern Pennsylvania. Just 45 minutes south of Erie, 90 minutes north of Pittsburgh, two hours east of Cleveland and two hours southwest of Buffalo. The region is ideal for: hiking, canoeing, boating, swimming and fishing— in fact, there are eight freshwater lakes within a 40-minute drive of campus. Meadville also offers plenty of “local flavor” with more than 30 restaurants from fast food to fine dining. Those who love to shop will find that Meadville is within short drives of Erie’s Millcreek Mall (just 40 minutes away) and the Grove City’s Premium Outlets (50 minutes away).
REGIONAL ATTRACTIONS Amusement Parks • Splash Lagoon Indoor Water Park • Waldameer Park and Water World • Cedar Point • Pymatuning Deer Park Outdoor Recreation • Presque Isle State Park • Conneaut Lake Park Shopping • Millcreek Mall • Grove City Premium Outlets • Slovak Folk Crafts
n ily Vacatio m a F t a e r G n!!! Destinatio r or stay afte ly r a e e m o C ntion the conve ge stay packa d e d n e t x E . is available
Did you know? • Alleghany College is celebrating the Bicentennial in 2015 • William McKinley was the 25th President of the United States (1897–1901) graduated in the Allegheny as the class of 1864 • Allegheny College uses 100% wind-generated electricity. Campus also features geo-exchange heating and cooling, porous parking lots and is on track to achieve climate neutrality by the year 2020. Link to every attraction on www.czskbc.org 6
Vol 39, No 2, 13
Meadville, Pennsylvania oslovak Baptist Convention ALLEGHENY COLLEGE Allegheny is a national liberal arts college with approximately 2100 students. Their 540-acre campus is located in the city of Meadville PA, and features 36 major buildings and 203 acres recreation complex. Within walking distance to downtown Meadville, Allegheny boasts one of the country’s most attractive campuses, set in a region that offers a range of activities and outdoor opportunities.
Meetings: Evening services will be held in Vukovich Center. Built in 2009, this state- of-the-art facility features stunning 250 seat auditorium and provides ample room for our needs.
For more info the and links to acspecific attr se a le p s n tio site visit our web org www.czskbc.
Accommodation North Village 2 opened in 2010 and houses 230 persons in one and two bedroom suites that include kitchen and bathroom. All bedrooms contain twodrawer dresser, three door dresser, desk, chair, and bed. All buildings have laundry facilities.
Sport Center David V. Wise Sport and Fitness Center opened in 1997. This multi-million dollar building is the hub of all indoor athletic activities on campus. The building features a 1,200 seat Performance Arena, a multi-purpose Sports Forum, Mellon Pool, an aerobics and dance studio, running track, racquetball and weight rooms. Take a virtual tour, view the campus map and get more info at our web site www.czskbc.org.
Vol 39, No 2, 13
7
Baptist World Alliance From the General Secretary
BWA Challenge and Opportunity
C
hristians everywhere should analyze carefully the study on “The Global Religious Landscape” recently released by The Pew Forum on Religion & Public Life. The report is available at: http://www.pewforum.org/uploadedFiles/ Topics/Religious_Affiliation/globalReligionfull.pdf The study is based on data from censuses and other demographic sources, collected from 232 countries and territories and reflecting people’s self-identification. It reveals that eight in 10 people in the world identify themselves with a religious group— a sign that people are still engaged in the search for meaning in life. The 2.2 billion people who self-identify as Christians comprise 31.5 percent of the world’s population. Christianity continues to be the faith group with the largest number of adherents, with Muslims at 23.2 percent. According to the study, in 2010, 26 percent of Christians lived in Europe, down from 66 percent in 1910, with 24 percent in Latin America and the Caribbean, 24 percent in sub-Saharan Africa, 13 percent in Asia and the Pacific, and 12 percent in North America. It is noteworthy that almost one in four Christians alive today resides in sub-Saharan Africa, where the 21st Baptist World Congress will be held in 2015. The 1.1 billion Catholics make up 48 percent of those who self-identify as Christians—up from an estimated 291 million in 1910. Thirty-seven percent of the Christian population is Protestant and 12 percent comprise people of Greek and Russian Orthodox persuasion. Christians, the report states, have a median age of 30 years. Significantly, 16 percent of the population—1.1 billion people—declare themselves unaffiliated with any religion and they make up the third-largest group, coming behind Christians and Muslims. Seventy- five per cent of these persons reside in Asia—700 million in China and 72 million
8
by Neville Callam
in Japan—and 50 million are United States residents. The large number of the so-called “nones” suggests that believers in Christ have a major challenge, but also a great opportunity. We need to share our faith with those who have not yet been incorporated into Christ’s body, the church. Notably, some of the 1.1 billion who claim no religious affiliation say that they believe in God or in a higher power. The percentage of unaffiliated groups holding belief in God is, for example, seven percent among Chinese adults, 30 percent among French adults and 68 percent among U.S. adults. While the Pew study does not examine trends, a comparison of its findings with other available data shows the continuing decline in the number of Christians residing in the Middle East, the birthplace of the faith. What might we do to help change this sad situation? From the welter of data provided by the Pew Study on “The Global Religious Landscape,” there is much to challenge Christians who are deeply committed to fulfilling the
mission God has assigned the church. As we are reminded of the many people who have not yet discovered their true identity in Christ, let us make use of every opportunity we have to know Christ Jesus and to make Christ known.
Vol 39, No 2, 13
Yo u t h S c e n e Baptist Youth World Conference
D
uring the Baptist Youth World Conference in Singapore, July 17-21, participants will be assigned to “family groups.” Each group comprises 25 persons from various countries. Each family group meets at least once daily to discuss the Bible study that was presented during the morning plenary session. It is an opportunity for persons to go deeper into the Word of God and to discern
ways in which the Bible speaks to their own context. An added benefit is the friendships that develop during these “mini international gatherings.” Family group participants will experience the joy of making friends with persons from countries and cultures other than their own, enriching their lives and experiences.
Youth Conference Welcome Letter
D
ear Member of the Global Baptist Family, We bring you warm Christian greetings from sunny Singapore!
Vol 39, No 2, 13
Peter Tang Executive
Rev. Edwin Lam
The Singapore Baptist Convention considers it a great honor and privilege to host the BWA 16th Baptist Youth World Conference, 17–21 July, 2013. Located strategically in Asia, Singapore is a mega-melting pot of multi‐ race, diverse cultures, a vibrant economy and evangelical persuasion. 80% of our 4.5 million population lives in high‐rise apartments and in harmony with one another, regardless of race, language or religion. Little India, Chinatown and Arab Street are unique areas where you can savor specific and unique cultural experiences, all within the city‐state. Globally recognized as one of the safest countries in the world, it is easily accessible through many international, regional and budget airlines. With local advice from our hospitality teams, you will also find great food at affordable prices and discover how easy it is to use our local transportation system. More importantly, the Singapore Baptist community is eager and committed to offer our hospitality and service resources to work with BWA in organizing an event that will bring more than 6,000 young Baptists from all over the world for a spiritual encounter with the living Christ through vibrant worship, faithful proclamation of inspired Scriptures, focused training and shared experiences. Your attendance with the rest of the participants will also leave behind a spiritual legacy in spurring our Singapore Baptist youth to be faithful followers of our Lord Jesus Christ and live for Him. We look forward eagerly to receiving your registration and welcoming you in person at the Singapore 2013 Conference. Please come for the shared spiritual experience of a lifetime, and bring it home to bless your church and community. Rev. Edwin Lam Chairman Peter Tang Executive Director
9
Walking Wisely In a Wacky World Judy Shoff Excerpt from a study of the book of Proverbs (Part 2)
Wisdom
Y
ou will recall from the previous article that Solomon tells us in the book of Proverbs that a wise person: 1. welcomes instruction, 2. admits when he is wrong, 3. admits when he has a need, 4. admits that he doesn’t know everything. This is the essence of humility. Therefore, in humility the most sensible thing we need to do is figure out what is most important in life and make sure we learn and put into practice what we have learned. In the book of Proverbs we learn that God is to be feared. In Proverbs 1:7 Solomon tells us that true wisdom is to fear God. When Moses went up Mt. Sinai to receive God’s law, there was thunder, there was lightning, and the people trembled with fear, for they knew that God was there. When Isaiah had the vision of the Lord, he fell on his face and cried, “Woe is me for I am a man of unclean lips…. and I have seen the King, the Lord Almighty,” (Isaiah 6:5). God is to be feared. We also learn that God is to be revered. A healthy fear of the Almighty brings reverence for who He is, for His position of ultimate authority, and for the privilege we have to express that reverence in prayer and worship. There is the admonition throughout Scripture that God is to be served. God’s people are to serve Him. To me, this means the practical living out of what we know about God and what He created His children for. Far too many of us believers are content to sit in comfort in our homes and churches, forgetting that serving God means reaching out and showing those around us that we belong to the highest authority, God Almighty, the Creator of heaven and earth. 10
Proverbs 3 describes the character qualities of a wise person: kindness, truthfulness, joyfulness, confidence, generosity, and to be peaceful and content. Wow – what a checklist!!! These qualities should be the deepest desire of our hearts as we begin each and every new day. Proverbs 3 also provides a list of “do nots” for the person who seeks to possess wisdom: vs. 1 – Do not forget my teaching. vs. 3 – Do not let kindness and truth leave you. vs. 5 – Do not lean on your own understanding. vs. 7 – Do not be wise in your own eyes. vs. 11 – Do not reject discipline or reproof. vs. 25 – Do not be afraid. vs. 27 – Do not withhold verbal compliments or rewards. vs. 31 – Do not envy or be jealous. Seeking wisdom and living in wisdom is the fundamental challenge of the book of Proverbs. Jesus continued this challenge as He instructs His followers, “In the same way, let your light shine before others that they may see your good works and glorify your Father in heaven,” (Matthew 5:16). Let your light shine, that’s a command. It’s the basic command as to why the Lord Jesus leaves us in this sinful world. He reminds us that we are to be actively shining forth His light wherever we go. So now you know why I always request “This Little Light of Mine, I’m gonna’ let it shine” when Bob Dvorak leads us in the Old-Fashioned Hymn Sing at the Convention each year.!!! It reminds me to “shine” the love of God, who is the source of all true wisdom, to a world that is hopeless and dying because they do not know the Eternal Almighty God— our Lord and Savior.
Vol 39, No 2, 13
Moudře kráčet neobvyklým světem Judy Shoffová Výňatek ze studie knihy Přísloví (2. část)
Moudrost
P
řipomeňme si, co říká Šalamoun v knize Přísloví o moudrém člověku: 1. nechá se poučit, 2. přizná si chybu, 3. přizná si své potřeby, 4. přizná si, že nezná všechno. Toto je podstata pokory. Při pokoře je rozumné si uvědomit, co je v životě to nejdůležitější, poučit se a uvést do praxe to, co jsme se naučili. Kniha Přísloví nás učí, že Boha se máme bát. V Přísloví 1;7 čteme, že počátek moudrosti je bázeň před Hospodinem, jak vidíme v případě izraelského národa u hory Sinai, když Mojžíš vystoupil na horu, aby přijal Boží zákon. Hřmělo, blýskalo se, lidé se třásli strachy, protože věděli, že tam byl Bůh. Když měl Izaiáš vidění, padl na tvář a zvolal: „Běda mi – teď zahynu! Jsem člověk s nečistými rty... a přitom jsem na vlastní oči spatřil Krále, Hospodina zástupů!“ (Izaiáš 6;8) Před Bohem má být bázeň. Naučili jsme se také, že je potřeba Boha ctít. Zdravá bázeň k Všemohoucímu vzbuzuje úctu a respekt k Němu samému, k Jeho svrchovanosti a my máme výsadu tuto úctu vyjádřit v modlitbě a při bohoslužbě. Písmo nás také upozorňuje na to, že Bohu se má sloužit. Boží lid Mu má sloužit. Pro mne to znamená uvést znalosti o Bohu do praktického života, však k tomu Bůh své děti stvořil. Příliš mnoho nás věřících si zvyklo na pohodlí domova a sborů, a zapomínáme na to, že sloužit Bohu znamená oslovovat okolí a reprezentovat nejvyšší autoritu – Všemohoucího Boha a Stvořitele nebe i země.
Vol 39, No 2, 13
Přísloví 3 popisuje charakteristické vlastnosti moudrého člověka. Takový člověk je laskavý, pravdomluvný, radostný, důvěryhodný, šlechetný, má být mírumilovný a ochotný. Páni!!! To je seznam!!! Tyto vlastnosti by měly být tou nejhlubší touhou našich srdcí na počátku každého nového dne. Přísloví 3 také předkládá seznam toho, co se moudrému člověku nepřísluší: v. 1 – Nezapomeň, co jsem tě učil. v. 3 – Dobrota a věrnost ať tě neopouští. v. 5 – Nespoléhej se na vlastní rozumnost. v. 7 – Sám sebe neměj za moudrého. v. 11 – Poučení a pokárání neodmítej. v. 25 – Neboj se. v. 27 – Neodpírej dobrodiní těm, kdo je potřebují. v. 31 – Nezáviď ani nežárli. Hledat moudrost a moudře žít je základní výzvou knihy Přísloví. Při vyučování svých následovníků Pán Ježíš v této výzvě pokračuje: “Tak ať vaše světlo září před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.“ (Matouš 5;16) Nechť vase světlo svítí, to je příkaz. Pán Ježíš nás nechává na tomto hříšném světě právě z tohoto důvodu. Připomíná nám, že kamkoliv jdeme, Jeho světlo nás má prozařovat. Nyní tedy víte, proč si při každé konvenci během večera Zpěvu starých písní, pod vedením Boba Dvoraka, přeji píseň “Moje malé světélko, chci, aby svítilo”. Připomíná mi to “svítit” Boží láskou, On je zdrojem ryzí moudrosti beznadějnému a umírajícímu světu, který nezná věčného všemohoucího Boha – našeho Pána a Spasitele. Přeložila Nataša Laurincová 11
Ladies’ Page Ladies’ Conference of the Baptist Union of Czech Republic and Slovakia Ostrava, May 3-5, 2013 TRUST “Trust in the Lord with all your heart and lean not on your own understanding.” (Proverbs 3:5) Trust is the main theme of the conference. Trust in God helps us to know our God. Trust in God keeps us on the right path through our lives. Trust enables us to work for God. Do we know the meaning of trust for us? Do we trust enough? Are we trustworthy?
Topics and speakers:
Special music: ladies’ group Polarisky, well-known singers from Bratislava Workshops and prayer groups planned for Saturday afternoon Saturday evening: personal testimonies and concert of Maják, group from Jablonec nad Nisou Worship leaders: group from Žatec Church
1. I trust always! Sabína Bocková, Bratislava 2. If your obedience leads you to an unknown path, what about fear? MUDr. Zuzana Kasalová, Praha 3. Come to me, all of you! Iva Kernová, Brno
Konference odboru sester BJB v ČR a SR v Ostravě ve dnech 3. – 5. 5. 2013 DŮVĚRA „Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej.“ (Přísloví 3,5) Tématem letošní konference je důvěra. Skrze důvěru poznáváme našeho Boha. Skrze důvěru v Boha máme správný směr našeho života. Skrze důvěru můžeme pracovat na Božím díle. Co pro nás vlastně důvěra znamená? Máme dostatek důvěry? Jsme důvěryhodné?
Referáty konference: 1. Důvěřuji v každém čase! Sabína Bocková, Bratislava 2. Když tě skutek poslušnosti povede do neznáma, co se strachem? MUDr. Zuzana Kasalová, Praha 3. Pojďte ke mně všichni! Iva Kernová, Brno
14
V průběhu konference zpěvem poslouží populární skupina sester Polarisky z Bratislavy. Sobotní odpoledne bude věnováno diskusním a modlitebním skupinám. Večer svědectví a koncert skupiny Maják z Jablonce nad Nisou ukončí sobotní obecenství. Chvály povede skupina ze žateckého sboru.
Vol 39, No 2, 13
C h a r l e s S p u r g e o n ’s D e v o t i o n “I looked for him but did not find him.”
T
Song of Songs 3:1
ell me exactly where you lost the fellowship of Christ and I will tell you the most likely place to rediscover Him. Did you lose Him in the closet, in what you considered to be unanswered prayer? Then your prayer closet is where you must seek Him. Did you lose fellowship with Christ through sin? Then the only way you will find Him is by giving up your sin and by seeking through the Holy Spirit to subdue any area of your life or body in which the lust for sin still abides. Did you lose Christ by neglecting the Scriptures? Then you must find Him in the Scriptures. The saying “Look for something where you dropped it, for it is there,” is also true here. So look for Christ where you left Him, for He has not gone away. Yet it is hard work to go back for Christ. John Bunyan (1628–1688) told us in The Pilgrim’s Progress that Pilgrim discovered the most difficult path he had ever traveled was the road back to the Arbor of Ease where he had lost his roll. To travel twenty miles ahead is always easier than to be required to travel even one mile back for something lost. Therefore be very careful once you rediscover your Master to cling to Him. Again, how is it you lost fellowship with Christ? One would have thought you would never have parted ways with such a precious Friend, one whose very presence is so sweet, whose words are so comforting, and whose fellowship is so valued! How is it that you did not keep your eyes focused on Him every second, for fear of losing sight of Him? Although you have let Him go, what a great mercy that you are now seeking Him even though you mournfully sigh, “If only I knew where to find Him!” Keep on seeking, for you know how dangerous it is to be without the fellowship of your Lord. Without Christ you are like a sheep without its shepherd, like a tree without water for its roots, or like a dry and withered leaf in a hurricane. You feel separated from the sustenance of the Tree of Life. Seek Him with your whole heart and you will find Him. Remember to surrender yourself completely to the search, and ultimately you will surely find Him to be still your true joy and delight. Taken from Look Unto Me: The Devotions of Charles Spurgeon, by Jim Reimann. Copyright © 2008 by Zondervan Use by permission of Zondervan. www.zondervan.com
Vol 39, No 2, 13
Charles Haddon (C.H.) Spurgeon (19 June 1834–31 January 1892) was a British Baptist preacher. Spurgeon remains highly influential among Christians of different denominations, among whom he is known as the “Prince of Preachers.” He was a strong figure in the Reformed Baptist tradition, defending the Church in agreement with the 1689 London Baptist Confession of Faith, and understanding and opposing the liberal and pragmatic theological tendencies in the Church of his day. Spurgeon was pastor of the congregation of the New Park Street Chapel (later the Metropolitan Tabernacle) in London for 38 years. He was a prolific author of many types of works, including sermons, an autobiography, commentaries, books on prayer, devotionals, magazines, poetry, hymns and more. In his lifetime, Spurgeon preached to around 10,000,000 people. Look Unto Me represents some of Spurgeon’s most powerful devotions.
15
Revered Daniel G. Widlicka 1920–2013 Dear Friends of the Czechoslovak Convention:
T
hank you for the privilege of sharing a few thoughts regarding our dear brother in the Lord Jesus Christ, Pastor Daniel Widlicka. Here, he was known as Pastor Dan to thousands of people over the past 43 years and more, in this challenging but rich inner-city neighborhood in Cleveland, Ohio. I wish the CD from the memorial service was retrievable so you could “feel” the love” from people from a multiplicity of cultures, ethnicities and races. I wish he could have heard it himself. I came to SRBC (Scranton Road Bible Church) in the fall of 1988. Apart from God clearly leading my family (Debbie my wife, sons Jeremy and Chad) here, we had no clue what we were walking into. Our connection was Pastor Dan, one of the men responsible for the start of Greater Cleveland Youth for Christ in 1944. I had just come off 11.5 years with YFC, serving the last eight in Cleveland’s eastside neighborhood. God was grooming me for pastoral ministry, but I didn’t have a clue where to start. What we didn’t know was that the church, about 35 people strong (half were Czech; half were Caucasian), had been praying for a younger pastor to work along side of “PD.” I was 37 then. Now, 25 years later, guess who the old one is? We have a line at Scranton. “Here at Scranton Road, fact or fiction?” We have more stories to tell than the Naked City adventures. Pastor Dan and Jane remained in the thick of things, right up to his home-going. What are some of the lessons we learned from them? Perseverance. When many churches fled the city, they remained firm and steadfast in both example and service. 1 Corinthians 16:13-14 describes their stance and their heart. Prayer. Nothing happened without prayer. During the worship service, 6 a.m. on Tuesday mornings, noon every Wednesday, mid-week growth groups and spontaneous gatherings of seeking the Lord. We witnessed healings, guidance, empowerment and many people miracles that only God could get the credit for. And guess who always was in the midst of that? In fact, we thank God that prayer put PD’s cancer into remission for 17 years! He saw the fellowship grow and change in worship style, congregational make-up, name and ethnicity. He even endured the name change from Scranton Road Baptist Church to Scranton Road Bible Church. Did our beliefs change? Not really. But he conceded that in this neighborhood, a more neutral name was better in welcoming people from various or no past religious affiliations.
16
Daniel and Jane Widlicka
Pastor Dan. He loved Jesus, his wife Jane and his flock. He didn’t retreat when many could have. I am certain that he didn’t fully “agree” with our changes, but the cause of the gospel always trumped his (and our!) personal preference. Together, Pastor Dan and Jane served once per month at the local City Mission (where he was saved in 1937!), hosted a growth group twice per month, and shared the gospel at the Neighborhood Hot Meal Outreach every last Saturday! Energy abounded: love and service for Jesus, his wife and morning walks for both physical and spiritual health. His passing devastated his home neighborhood. “A godly man has a great reputation outside of the church.” The list could go on and on. But on a personal note, no one is more appreciative than my family. Like the Widlickas, we also raised two sons. We had no significant pastoral experience. Many counseled that when a new pastor comes in, the former should leave. Not here! We are grateful to God that they not only stayed, but also became dear, dear friends, encouragers and examples to Debbie, Jeremy, Chad and myself. Priceless!!!! One month short of 93 years – what a life! The legacy is not through yet. We will always be indebted to the Widlickas, and will support the CSBC as long as we are here. With His love, Joe Abraham, Pastor, Scranton Road Bible Church
Vol 39, No 2, 19
Drazí přátelé Československé konvence!
J
e mi ctí podělit se s vámi o vzpomínky na našeho drahého bratra v Pánu Ježíši Kristu, kazatele Daniela Widličku. V průběhu více než 43 let byl v této náročné a chudé čvrti Clevelandu v Ohiu znám jako pastor Dan snad tisícům lidí. Přál bych si, aby cédéčko ze vzpomínkového shromáždění oživilo atmosféru, aby ste mohli pocítit tu lásku lidí z mnoha různých kultur, národů a ras. Přál bych si, aby to mohl slyšet i on sám. Do tohoto sboru jsem nastoupil na podzim v roce 1988. Přestože mou rodinu (manželku Debbie, syny Jeremiáše a Chada) Bůh jasně vedl sem, netušili jsme, co nás čeká. Měli jsme kontakt na pastora Dana, který byl jedním ze zakladatelů organizace Mládež pro Krista v roce 1944 v oblasti Clevelandu. Měl jsem za sebou jedenáct a půl let služby v této organizaci, z toho posledních osm let ve východní čvrti Clevelandu. Bůh mne připravoval do kazatelské služby, netušil jsem však, kde začít. Nevěděli jsme, že tento sbor, zhruba 35 lidí (z toho byla téměř polovina Čechů), se modlil za mladšího kazatele, který by spolupracoval s pastorem Danem. Bylo mi 37 let. Nyní, po 25 letech, hádejte, kdo je tím nejstarším? V našem sboru si říkáme: “Scartonova ulice, je to skutečnost nebo fikce?” Mohli bychom mnoho vyprávět. Pastor Dan a jeho manželka Jana zůstali věrní sboru až do jeho odchodu. Co jsme se od nich naučili? Vytrvalost. Když mnoho sborů opustilo město, Widličkovi zůstali pevní a vytrvalí jak svým příkladem, tak i ve službě. Jejich postoj vyjadřuje přesně 1. Korintským 16; 13-14. Modlitba. Nic nejde bez modlitby. Během shromáždění, v šest hodin v úterý ráno a každou středu v poledne modlitba, uprostřed týdne vzdělávací skupina a spontánní sejití při hledání Pána. Byli jsme svědky uzdravení, vedení, zmocnění a mnoha zázraků mezi lidmi, za kterými může být jenom Bůh. A hádejte, kdo nikdy při tom nechyběl? Opravdu děkujeme Bohu, že díky modlitbě byla rakovina pastora Dana v remisi 17 let! Byl svědkem toho, jak se obecenství rozrostlo a změnila se forma bohoslužby, název a sborové i národnostní složení. Dokonce toleroval přejmenování sboru (Scranton Road Baptist Church na Scranton Road Bible Church, pozn. překl.) Byl o této změně přesvědčen? Pravděpodobně ne. Přistoupil však na to, že neutrální jméno sboru bude lidem z různého nebo nenáboženského pozadí v této čvrti vstřícnější. Pastor Dan. Miloval Pána Ježíše, svou manželku Janu a své shromáždění. Neustoupil jako mnozí jiní. Jsem si jistý, že se ve skutečnosti plně neztotožnil s našimi
Vol 39, No 2, 13
změnami, ale vždy upřednostnil zvěst o spasení před svými (a našimi) osobními záležitostmi. Pastor Dan a Jana spolu sloužili jednou měsíčně ve Městské misii (tam, kde se odevzdal Pánu Ježíši v roce 1937), dvakrát měsíčně vedli vzdělávací skupinku a během podávání teplého jídla potřebným z okolí se každou poslední sobotu v měsíci sdíleli o zvěst spasení. Oplýval energií: láska a služba Pánu Ježíši, manželka a ranní procházky pro tělesné i duchovní zdraví. Jeho odchod všechny nesmírně zarmoutil. Říkalo se o něm: “Zbožný člověk s dobrou pověstí i za kostelními zdmi.” A tak bychom mohli pokračovat dále. Pokud mohu hovořit za sebe, nikdo není vděčnější než moje rodina. Také jsme vychovali dva syny jako Widličkovi. Neměli jsme žádné pastorační zkušenosti. Mnozí radili, aby při příchodu nového kazatele ten předchozí odešel. Tady se to nestalo. Jsme Pánu Bohu vděční, že oni nejenže zůstali, ale stali se také našimi velmi drahými přáteli, povzbuzením a příkladem Debbie, Jeremiášovi, Chadovi a mně osobně. To je k nezaplacení! Za měsíc by se dožil 93 let – jaký to život! Tím však odkaz nekončí. Budeme vždy Widličkům zavázáni a budeme tento sbor podporovat tak dlouho, dokud zde budeme. V Jeho lásce, Joe Abraham, kazatel v Scranton Road Bible Church přeložila Nataša Laurincová
17
Revered Daniel G. Widlicka 1920–2013 Thank you, Dan
T
he still morning air, at once fresh, brisk and damp, is a tangible presence in the air. As I walk out of my dorm room at Alderson-Broaddus College Campus in West Virginia, I look out over the tree-covered hills surrounding the campus. The morning mist rises slowly, uniformly, as if unveiling ancient mysteries hidden in the night to be discovered by the sun and the coming day. In the stillness of the morning, it is easy to understand why the Celts believed that at dawn the fabric between the worlds thinned and one could step into the otherworld. I am a young teen, naive and with a head full of trivial concerns, but when I go out and walk at dawn I shed the teenage costume and take my place in the ancient universe as an ageless soul. It was in this state as I walked through the campus that I happened upon another such ageless being. He was a very tall man, elderly in appearance yet walking with the sprightly step of a youth. His name was Dan Widlicka. As soon as he spotted me he said hello, and with a welcoming smile asked me to join him as he sat on one of several stone slabs which served as an outdoor classroom during the school year. We sat there together, enjoying the hushed magic of the waking world around us. He told me he had come out here to pray. I understood the sentiment, as I find it nearly impossible not to converse with God when I find myself in solitude surrounded by beauty. What he was talking about, however, was a little different from what I had in mind. Dan pulled out a little black notebook, and as he flipped through its pages explained, “I pray for people. I have their name and a photo of them so I can remember what they look like. So much more comes to mind when I can see their faces. Then, if I know what they need prayer
Daniel and Jane Widlicka, Natasha Laurinc
for, I write it down.” And sure enough the little black book was filled with people’s names and faces and prayer requests. I was awed by the private prayers this man was moved to offer for these people. That he genuinely cared was evident in his eyes. He asked if he could pray for me, and I asked if I could do the same. So we prayed for one another, and then he added my name to his little black book. I walked away filled with gratitude and the sense that we had indeed rested in the otherworld awhile. I donned my teenage costume once more, and have worn many others besides since that morning. Very often, though, I still step out of whatever costume I’m wearing, take my place in the ancient universe, and pray. Every once in a while I remember an early morning and a loving man who took the time to pray for others and encouraged me to do the same. I suspect there are a great many people, including myself, that don’t even know how different their lives would be had Dan not been moved to care for them in this giving, unselfish way. Thank you, Dan. Elizabeth J. Fields
I wanted to share a special photo.
D
an and I were in the prayer room in the chapel one evening before a convention worship service at A-B College in 2011. We were talking about my husband, Paul Shereda, and Dan was telling me stories about his relationship with Paul and his father, Rev. Joseph J. Shereda. It was an especially meaningful time, and we had prayer. Dan was so good to me, he was good to us, he was good to everyone. I am praying for him and Jane in these difficult days. Paul always spoke so highly of him and looked forward to seeing him when he could at the Convention. We always looked forward to seeing the “coat.” Kathy Shereda, pastor of High Hills Baptist Church, Jarratt, Virginia
18
Vol 39, No 2, 19
Dane, děkuji
R
anní bezvětří je rázem proměněno v čerstvé, svěží a vlhkem nasáklé vanutí. Když vyjdu ze svého pokoje v areálu Alderson-Broaddus College v Západní Virginii, naskytne se mi výhled na lesnaté kopce obklopující univerzitu. Ranní mlha se pomalu zvedá, rovnoměrně, jakoby slunce a přicházející den měly odhalit nocí skrývaná starověká tajemství. V takovém ranním tichu není těžké pochopit, proč Keltové věřili tomu, že plátno, oddělující světy, za úsvitu prořídne a umožní vstup do jiného světa. Jsem mladá, naivní, s hlavou plnou obyčejných starostí, ale když se za svítání procházím, shodím svůj mladiství úbor a jako věčná duše se ponořím do dávnověku. V tomto stavu jsem procházela univerzitním parkem a najednou jsem potkala další nestárnoucí duši. Byl to velmi vysoký muž, přestože vypadal starší, kráčel svižným, junáckým krokem. Jmenoval se Dan Widlička. Jakmile mne spatřil, pozdravil a se vstřícným úsměvem mne pozval, abych si přisedla na jeden z kamenů, které během školního roku sloužily jako školní lavice v přírodě. Seděli jsme a vychutnávali tajemné kouzlo probouzející se země kolem nás. Řekl mi, že se tam přišel modlit. Porozuměla
Robert Dvorak and Daniel Widlicka
mám modlit, zapíši si to.“ A skutečně, malý černý notýsek byl plný jmén, tváří a modlitebních přání. Jeho soukromé modlitby za tyto lidi mne naplnily úctou. Z očí mu vyzařoval skutečný zájem o ně. Zeptal se mne, jestli se také může modlit za mne, a já jsem se zeptala, zda-li mohu udělat totéž. A tak jsme se jeden za druhého modlili a on si potom zapsal mé jméno do svého malého černého notýsku. Odcházela jsem naplněna vděčností a s pocitem, že jsme skutečně na chvíli spočinuli v jiném světě. Znovu jsem si oblékla svůj pubertální úbor a od toho rána jsem nosila ještě mnoho jiných převleků. Častokrát však svléknu kostým, který právě mám na sobě, zaujmu své místo v dávném světě a modlím se. Mnohokrát si vzpomenu na ono časné ráno a láskyplného muže, který se věnoval v modlitbách za druhé a Pavel Vraj, Milan Lev, Dan Widlicka and Joseph Cvacho povzbudil mne k tomu, abych dělala jsem, také jsem cítila, že když jsem obklopena krásou na totéž. Mám dojem, že existuje velmi mnoho lidí, sebe osamělém místě, není možné s Bohem nehovořit. Moje nevyjímaje, kteří ani netuší, jakou cestou by se jejich život představy však byly docela jiné, než to, o čem hovořil. ubíral, kdyby se jim Dan nevěnoval tímto nezištným a Dan vytáhl malý černý notýsek, a jak ním listoval, vysvětnesobeckým způsobem. Dane, děkuji. loval: “Modlím se za druhé lidi. Mám tu jejich jména a Elizabeth J. Fieldsová fotografie, abych věděl, jak vypadají. Při pohledu na jejich přeložila Nataša Laurincová tváře se mi mnohem více věcí vybaví. Když vím, za co se
Vol 39, No 2, 13
19
Prorok Malachiáš Ana Lomen Franka Výsledky duchovnej letargie „Akí vodcovia, taký ľud!“ Mal. 2–3
V
z neho svoj monopol.
druhej kapitole proroka Malachiáša Hospodin vyčíta izraelskému ľudu všetko, čo sa mu na ňom nepáči. Vynáša obžalobu i hrozbu voči nehodným kňazom, ktorí si prisvojili Božie vlastníctvo a utvorili
Veľkú duchovnú letargiu a náboženskú ľahostajnosť v Izraeli zapríčinili a vyvolali práve kňazi. Dejiny svedčia o tom, že akí sú vodcovia, taký je i ľud. Keďže po návrate Židov z babylonského zajatia Izrael viac nebol kráľovstvom a nemal kráľa, vodcovskú úlohu a zodpovednosť prevzali na seba kňazi. Kňažská služba bola zverená levitom. Oni mali učiť ľud pravde a svojím životom mu byť príkladom. (6) „Lebo pery kňaza majú zachovávať poznanie a z jeho úst sa čaká náuka, lebo je poslom Hospodina mocností.“ (7) Namiesto toho, aby ľud odvracali od zla, kňazi ho podvádzali. „Odbočili z cesty Hospodinovej a svojou náukou mnohých priviedli k pádu.“ (8) Prisvojili si Božie vlastníctvo a svoje postavenie
20
použili na zabezpečenie vlastného monopolu. Mali byť poslami Božími, no stali sa príčinou morálnej i duchovnej zvrátenosti a celkového úpadku Izraela. Preto im Hospodin vytýkal: „Ale vy ste odbočili z cesty, náukou ste mnohých priviedli k pádu: skazili ste zmluvu s Lévim.“ (8) Medzi Bohom a pokolením Léviho bola ustanovená zmluva o živote a pokoji. Dávno predtým, keď Izrael bol ešte na púšti, muži začali najprv smilniť s Moábkami, a potom uctievať ich bohov. Vtedy vzbĺkol hnev Hospodinov proti Izraelu a vďaka horlivosti Pinchása, Áronovho vnuka, bola od Izraela odvrátená rana. Vtedy prehovoril Boh k Mojžišovi slovami: „Hľa, dávam levitovi Áronovi a jeho synom svoju zmluvu pokoja a bude pre neho i jeho potomstvo zmluvou večného kňazstva, pretože horlil za svojho Boha a získal Izraelcom zmierenie.“ (Num. 25:12) V čase Malachiáša potomkovia Pinchása túto zmluvu pošliapali. Hospodin ich vyzýval k návratu: „Navráťte sa ku mne a ja sa navrátim k vám! Ak sa nenavrátite ku mne, ak neobnovíte vernosť k mojej zmluve, ak si to všetko nevezmete k srdcu a odmietnete vzdávať česť môjmu menu, i ja budem musieť odstúpiť od svojich zmluvných záväzkov. Potom sa vaše požehnanie zmení na kliatbu, ba už z nej Vol 39, No 2, 13
niečo aj zažívate.“ (1–3) Už ste opovrhnutí a ponížení pred celým ľudom, lebo ste nezachovávali moje cesty a dovolili ste si robiť to, čo nenávidím — uprednostňovať osoby. (9) Pokarhám i vaše potomstvo tým, že vaša nelojálnosť, nevernosť, prerušenie zmluvy a vôbec vaša neúcta ku Mne urodí trpkým plodom. Potom zviete a presvedčíte sa, že som mal s vami len dobré úmysly. (3–4) (Parafrázovaný biblický text.) Nato ich Hospodin vyzval rozpamätať sa na svojich otcov, na Pinchása, Árona a Léviho. Tí sa báli a mali úctu pred Božím menom. Pravdivé naučenie bolo v ich ústach a nepravda sa nenašla v ich perách. V pokoji a úprimnosti chodili so svojím Bohom a mnohých odvrátili od neprávosti. (5–6) A tak teraz sa vráťte ku mne. Nie ja, ale vaše zlé počínanie spôsobilo situáciu, v ktorej sa nachádzate. Vráťte sa! (Parafrázovaný biblický text.) Keďže kňazi — vodcovia a učitelia ľudu — opustili Boha a jeho príkazy, ľud urobil to isté. Nasledoval ich príklad a hynul vo svojej nešľachetnosti. Bol vierolomný, a tým znesväcoval zmluvu svojich otcov. Keď svätyňa Hospodinova bola znesvätená kňazmi, ľud sa neobával páchať ohavnosti. Keď sa narušil ich vzťah s Bohom, narušili sa aj ich medziľudské vzťahy a nemali dobrý vzťah ani sami k sebe. Spoločnosť sa začala kaziť a rozpadávať. Miešali sa s okolitými bezbožnými národmi –— ženili sa a vydávali. Opustili svojho Boha, jediného živého Boha a uctievali pohanské mŕtve modly. Nastala veľká duchovná a morálna zvrátenosť. Boli aj takí, čo opúšťali svoje manželky Izraelčanky a brali si za ženy pohanky. Dokonca niektorí si brali aj viac žien, čím prechádzali s monogamie na polygamiu. Od Boha odišli veľmi ďaleko, ale pritom neprestali s pravidelným konaním tradičných bohoslužieb a prinášaním obetí. Zaslepení hriechom nechápali, prečo je Boh s nimi nespokojný. Veď bohoslužby konali podľa predpisov. Ani im len nenapadlo, že Pán Boh s takými bohoslužbami nemá nič spoločné a že tam, kde je srdce a spoločnosť znečistená hriechom, Pán Boh nemôže prebývať. Aj napriek tomu, že spoločne páchali zlo a každý robil, čo sa mu páči, neboli šťastní ani spokojní. Príčinu svojho nešťastia pripisovali Bohu. Obviňovali Ho, že nie oni, ale On je nespravodlivý, že sa mu zlo páči, že ho toleruje a má v ňom záľubu. Ich bezočivosť sa stupňovala a v otázke „Kde je Boh práva?“ (17) dosiahla vrchol. Veľmi sa mýlime, keď si myslíme, že sa Boh zmenil, že je iný. Skutočnosť, ktorú Boh dôrazne pripomínal Izraelčanom, je, že ON sa nemení. Neodstupuje od svojej spravodlivosti a pravdy, ani od svojej milosti a lásky. Hovorí: „Ja, Hospodin, som sa nezmenil, ale ani vy ste neprestali byť synmi Jákobovými.“ Boh sa nemení, meníme sa my, ale ani tak neprestávame byť jeho stvorením. Cez celé dejiny sa prepletajú Božia vernosť a ľudská nevera. Pritom naša nevera nemôže zmariť Jeho vernosť. Ak sme my neverní, On zostáva verný. Boh sa teda nemení, meníme sa my. Nie Boh,
Vol 39, No 2, 13
ale človek sa má zastaviť a rozumne si rozvážiť veci, vstúpiť úprimne do seba, vidieť svoj odstup a navrátiť sa. Izraeliti to nemohli urobiť. Na Božiu výzvu: „Navráťte sa ku mne a ja sa navrátim k vám, nemusíte si zúfať, je nádej, je možnosť návratu a obnovy vzťahu,” ironicky odpovedali: „Ako sa máme vrátiť?“ Boli takí otupení, že klamali a podvádzali samého Boha. Hospodin videl v ich srdci opovážlivosť podvádzať nielen jeden druhého, ale aj samého Boha. V snahe zobudiť ich svedomie sa ich pýta: „Či smie podvádzať človek Boha, keď vy ma podvádzate?“(8) Aj pri tejto pripomienke Boha proste vysmiali: “Či sa ti v očiach marí, ako ťa podvádzame“? Touto odpoveďou sa končí Boží rozhovor s Izraelom. Či tento dialóg neodzrkadľuje možno aj náš vzťah k Bohu? Len v Božom svetle môžeme spoznať skutočnú pravdu o sebe. Naša úprimnosť rozhodne, do akej miery v týchto slovách uvidíme seba. Pán Boh poslal svoje slovo Izraelovi prostredníctvom proroka Malachiáša, aby sa obnovil ich vzťah s Bohom. Oni však neprijali výzvu k náprave. Po tomto Boh svoje slovo Izraelovi neposielal nasledovných 400 rokov. Za tých 400 rokov sa deti Izraela v ničom nezmenili. Vytrvali v svojich tradičných bohoslužbách a obradoch, aj keď Pán Boh nebol s nimi. Na prelome vekov poslal Boh podľa zasľúbenia svojho Syna — vtelené Slovo. No ani prítomnosť samého Boha nezobudila svedomie izraelského ľudu. V mene svojej tradície zajali, odsúdili a popravili vlastného Boha prišlého v tele ako najväčšieho zločinca. Prečo to Boh dovolil?, pýtame sa. Prečo stále ustupoval? Boh nie je ako človek. Nie je násilník, nie je agresor, nevstupuje tam, kde mu nedovolia. Kto nechce spoznať Boha a svoj postoj voči Nemu, toho nikto nepresvedčí a neprinúti k tomu — ani sám Boh. Pán Boh má prístup len do pokorných sŕdc. Srdcia spupné a spurné sú pre neho zavreté a nemá k nim prístup. Len ten, kto dá Bohu za pravdu, otvára Mu svoje srdce. Pred našou tvrdohlavosťou a bezočivosťou Boh ustupuje. Nebude však ustupovať stále. V poslednej kapitole knihy proroka Malachiáša, ktorá je i záverečnou časťou Starého zákona, Boh zasľúbil príchod dňa horiaceho ako pec. (3:19) Nebude sa Boh večne prieť s človekom. „Určil deň, keď spravodlivo bude súdiť svet skrze Muža na to ustanoveného (Ježiša Krista).“ (Sk.17:31) Živý Boh je Bohom poriadku a Jeho poriadok zvíťazí. Boží poriadok požaduje súd — prečistenie všetkého, čo nakazil hriech. Súd sa začne od Jeho domu. Pán Boh v závere dejín odstráni zlo i páchateľov zla. „Tí, čo sa však boja a ctia Hospodina,” končí prorok Malachiáš, “budú Jeho vlastníctvom — v deň, ktorý chystá. Ušetrí ich, ako ušetrí človek svojho syna, ktorý mu slúži. Potom sa uvidí rozdiel medzi spravodlivým a bezbožným, medzi tým, kto Bohu slúži, a tým, kto mu neslúži.“ (3:16–18)
21
Children’s Corner Psalm 139: 13-16
T
he time is here! It’s finally spring! Usually this means new plants and leaves on trees and birds chirping on branches, but for some reason, this year the first few days of spring brought a lot more cold air and SNOW! When I was a child, I loved to play in the snow with my brothers. I’d make snow angels and go sledding with them. Sometimes we’d throw snowballs at each other till our noses were blue and our pants were soaked. One of my favorite things to do in the snow was to build snowmen! You can make them as big or as little as you like. You can give them a hat or a scarf – decorate them in any way you choose! You can make a boy snowman, or a girl snowman, you can even make a family of snowmen! The sad thing about snowmen, though, is that they are only pretend people. They sit in your yard or on your porch until the sun comes out, and then before you know it, poof—they’re gone! That’s because anyone can make a snowman, but only God can make real people. 22
When God makes real people, He can make us any way He wants. He can give us red hair or brown hair, or a lot of other colors… as well as blue eyes or green eyes…. He might even make us wear glasses! But the best part of God making us is that, unlike the snowmen, we are real. We are living, breathing human beings that live on the earth God created for us. Genesis 2:7 says, “Then the Lord formed man of dust from the ground, and breathed into his nostrils the breath of life; and man became a living being.” Isn’t that so wonderful? God loved us so much that not only are we real people (who won’t melt in the morning sun), but we are all different and created by Him. We were all knitted together by God, who formed us and gave us life. I pray that as spring finally arrives and the rest of the snow melts, you will remember how quickly a snowman will melt, and you will thank God for giving us life, both on this earth and in heaven, life that the sun can never melt! Miss Pickles Vol 39, No 2, 13
An Interesting Anniversary
Zajímavé výročí
T
V
he big family of God’s chileliká rodina Božích dětí dren encompasses innumerzahrnuje bezpočet lidí s able people with various různými schopnostmi, abilities, talents and gifts. A society obdarováním, talenty a dary. Podle is often characterized by the gifts toho, jakými dary disponuje, je that it’s predisposed to have. Chrisčasto společenství charakterizováno. tian society encompasses within Křesťanské společenství v sobě itself a wide spectrum of people with zahrnuje nepřebernou škálu lidí various talents. This emerges esperůzného nadání. To vynikne zvláště cially when one focuses on a specific při přímém zaměření na určité function or purpose. poslání. When first meeting Vit and Při prvním setkání s rodinou Anna Malek and their family, no one Víta a Anny Málkových nikdo suspected that Vit would become a netušil, že se Vít stane klíčovou key person in the issuing of Glorious osobností při vydávání konvenčHope magazine. Vit took over the ního časopisu Slavná naděje. Vít se graphics, typesetting and layout porgrafické úpravy časopisu ujal v roce 1993. Od tohoto roku lze sledotion of the magazine in 1993. From Vit Malek vat postupně se měnící k lepšímu that year onwards one may see the tvář časopisu až do současné podoby. Skrývají se za tím hodiny a gradual changing face of the magazine into what it is today. Hidden hodiny práce na počítači, většinou za pozdních nočních hodin. behind this are hours upon hours of work done late into the night. Předpokladem takové práce je umělecké nadání spojené s ovládáA prerequisite for this type of work is an artistic eye combined with ním počítačových programů, s čímž Vít nemá problémy. Vít je a working knowledge of computer programs, with which Vit has no svým talentem a svou odborností nepostradatelný. problem. With his talent and expertise, Vit is irreplaceable. Číslo, které držíte v rukou, je v pořadí STÉ, které Vít Málek The issue that you are holding in your hands is the 100th issue navrhl a graficky úpravil. designed and prepared graphically by Vit Malek. S vděčností blahopřejeme a přejeme mnoho inspirace a Božího We gratefully congratulate Vit and we wish him an abundance vedení při dalších číslech Slavné naděje. Nechť je tento časopis of inspiration and God’s leading for the following issues of Glorious požehnáním každěmu čtenáři! Hope. May this magazine be a blessing to all who read it! Editors of Glorious Hope Redakce Slavné naděje
Vol 39, No 2, 13
23
