SKLIZEŇ NEZÁVISLÁ KULTURNÍ REVUE Red. A n t . Vlach, ROČNÍK I I I . V
O A.
D D.
H a m b u r g 13, P o s t f a c h
LEDEN 1955 N
Í
2700
ČÍSLO
1 (25).
T V O R B Y :
M A R T I N : Z
Č E H O
J S E M .
( V r . 1951 n a l e z l j e d e n z n a š i c h básníků doma c e s t u , j a k přes Železnou oponu p ř i p o j i t se k e svobodné české k u l t u ř e a j e h o práce se o c i t l a v soutěži RFE. B y l a t o báseň, již zde předkládáme v e ř e j n o s t i , a a u t o r , jemuž p ř í j e m c e j e h o a v e r š ů v y b r a l pseudonym M a r t i n Den, za n i z í s k a l 5. cenu. L e t o s ú č a t n í se a u t o r obou s o u t ě ž í , RFE i K ř e s ť a n s k é Akademie a K u l t u r n í r a d y , a bude z a j í m a v é , p r o t o ž e se jedná o t y t é ž p r á c e , porovnat na n i c h m ě ř í t k a obou p o r o t . A b y n e v z n i k a l y záměny jména se s p i s o v a t e l e m P e t r e m Denem, p ř í j e m c e nám laskavě n a b í d l změnit básníkův pseudonym na A . S . M a r t i n ) pod t í m t o jménem I. v y j d o u jeho s o u t ě ž n í p r á c e jako 4. svazek " K n i ž n i c e l y r i k y " . Red. Včera jsem j e š t ě p l y n u l po vodě N i l u . O t r o c i pyramid h l í d a l i můj pokojný spánek. Dneska už v e l k ý jsem a všechny stromy v úrodné h l í n ě mé zahrady z červené země r o s t o u k horkému n e b i . Sám jsem t ě s t o , zadělané v d í ž i slunce vodou p r a s t a r é ř e k y . Má vzpoura ( p r o t i s m r t i ) b y t n í jako mé t ě l o , jako o t r o c i pyramid, a l e ženou nasycena n á h l e opadává: po b ř e z í c h ř e k y chodím ( j í také I s i s opadnout d a l a ) a řeka j e l i n á jako má k r e v . A má p í s e ň , k t e r o u v e č e r co v e č e r zpívám, podobá se tmavozelené ř e c e . Láká usednout na sebe z t r o u c h n i v ě l é s t í n y , n u t í ulehnout k svým nohám zkrocená p ř á n í , umírá jako o b i l í , zašlapané z b ě s i l ý m stádem, t i c h n e t i š e jako paměť b e z vzpomínky. Můj otec N i l , má matka země. Prach, k t e r ý se zvedá k s l u n c i , j á . A l e j a k stoupá, s l y š í t e p í s e ň . II. T e n k r á t , když jsem j e š t ě n e d o v e d l u c h o p i t leč ruku, podanou druhem nebo ženou, a k o s t , obalenou krvavým masem, n e s l jsem b e z o s t y š n ě k ústům ( ó , j a k se stydím v e svém atomovém s t o l e t í , že j s e m t o č i n i l t e n k r á t bez p ř í b o r u jako můj děd v A l t a m i r e ) , t e n k r á t už i j á , odkojený dravou zvěří s t í n ů , s l i b o v a l jsem tmě o d p l a t u zbraní s v ě t l a . Ř í k a j í , že jsem b y l t e n k r á t s i l n ý . A t a k é : co p r ý t o b y l o v i t a m i n ů , k t e r é jsem p o z ř e l v syrovém o v o c i , trhaném se v š e c h stromů s v ě t a , a co l á t e k , nezkažených vařením masa na plynu nebo na e l e k t r i c k é m sporáku!
S
K
L
I
Z
E
Ň
2
A l e j a k dlouho t r v a l o , než jsem z v e d l v e d l e k r v a v é t í h y pyramid, která málem z a t l a č i l a do země z p á t k y , k nebesům chrám ! III. C h t ě l i j s t e ř í c i , s r o v n á v a j í c e s vahou p y r a m i d : j a k l e h k ý ! A l e nebýt výhrůžné p í s n ě , kterou zpívala f o s f o r e s k u j í c í zelená řeka, p o h l c u j í c í má s t á d a a má n o v o r o z e ň a t a , nebýt toho s t r a š n é h o t i c h a za každým t ě l e m , p a d a j í c í m b e z n á v r a t u do j e j í c h h l u b i n , nebýt krvavého s e s t e r s t v í mé ženy a bledou t v á ř í na o b l o z e n o c i , nebýt v z k y p ě n í mé k r v e , č e r n é , d i v é ( a l e s k r a j k o u b í l é , zárodečné pěny s v ě t l a ) a potom j e j í h o smutného pádu k z e m i . . . A nebýt p í s n ě , z p í v a n é prachem n a š i c h t ě l , ale stoupající k s l u n c i . . . S t a č i l , někdy r v o u c í p ř í b o j ř e k y , z t ě l a do t ě l a p ř e t é k a j í c í ř e č i š t ě m ř í j e . Ale n e b ý t hladu i po n a s y c e n í . . . S l y š í t e p l á č ? Malý nářek mého n o v o r o z e n ě t e . IV. Jeho o t e c , žal mého l i d u , č e r n ý ž a l t é t o země, jeho matka N i l , k o l é b a j í c í jeho sny. Za potravu maje š í l e n é s l u n c e a z a nápoj k v í l i v o u p í s e ň s í t i n v ř e c e , r o s t l a s í l i l , j a k o s í l í vzpoura s l a b ý c h , k t e ř í s i p o č a l i uvědomovat svou s í l u . A p r o t o nezemřel j a k o t i , j e j i c h ž chrámy v Luxoru a Karnaku s t o j í t u j e š t ě v s t í n u pyramid. V. A on ř e k l jednoho dne: z a s l í b e n á země. A z a c h v ě l i se m r t v í pod kameny v p o u š t i s v ě t a . Byl j a k o p r a c h , k t e r ý se zvedá k s l u n c i a věští b o u ř i . Hlavu u n e b e s , nohama v p í s k u svého l i d u , smršť t o h o , k t e r ý n i k d y n e b y l z l ý , l e č s p r a v e d l i v ý , h l a s jeho h l a s u , světlo j e h o s v ě t l a : - Už nikdy nebudete l í h a t j a k o h o v a d a . . . . . . . n i k d y už n e z h ř e š í t e p r o t i svému Bohu... . . . a kdo b y z h ř e š i l . . .sám na sobě z t r e s t á s v ů j h ř í c h . . . - A k d o by b y l p o t ř í s n ě n l i d s k o u k r v í , srdce jeho se roznemůže studeným zděšením, a poženu j e j , až bude u t í k a t před sebou a p r o v a l i l y se j a k o povodeň h r ů z y . . . Nil minulých ž i v o t ů z p o v í d a l se moři l á s k y . A z l é moře ú z k o s t i se r o z e s t o u p i l o a č l o v ě k bez bázně ze s m r t i po s o u š i j i s t o t v y k r o č i l do z a s l í b e n é země. VI. S l ý c h á t e tmu, když mate v á s r o z e d n í v á n í , k t e r é má beznadějnou barvu soumraku, a v y nepoznáváte bezpečně podobu j i t r a ? B o l í v á s k ránu k s m r t i smrt, v hodinách, kdy n e j v í c umírá se? N e r o z j a s ň u j e se pod v a š í s t ř e c h o u , a tma a hrůza ve v š e c h j a z y c í c h s v ě t a p ř e m í l a j í p r á v o p l a t n é vaše jméno? Č e k á t e nedočkavě na p ř í j e z d l o d i s v y s v o b o z u j í c í m nákladem s v ě t l a ? Jazyk v á š , podnebí úst v a š i c h , s r d c e v a š e : poušť c e s t o u k z a s l í b e n é zemi. Tma, v a š e k r e v . VII. M i n c i ř e č i nerozměním k p ř í b ě h u , neb f a l e š n á j e jako v š e , c o od dob r á j e z j e v u j e se našim očím.
LEDEN 1955
S K L I
Z
EŇ
3
Tak t ě ž k o j e vzpomenout s i na t e n č a s , k d y b e z vzpomínky h l a s náš do nebeské j í m k y s t é k a l vahou, j i ž má s l u n c e . Byl r á j , mohl někdy b ý t i . . . ? A l e n e l z e vzpomenout si v e tmě, k t e r á r v e a r d o u s í n e j v í c k ránu, k d y ž už dní s e . . . V d á l c e mizí pyramidy . Zástup s t í n u z p í v á změnu c e s t o u k s l u n c i ztracenému, v němž s t í n r o z p l y n e se v s v ě t l o . VIII. Není t o k ř i k v í t ě z í c í c h , ani k ř i k poražených, hlas z p í v a j í c í c h j á s l y š í m . Kniha M o j ž í š o v a , II.32,18. Včera, jsem ještě p l y n u l po v o d ě N i l u . O t r o c i pyramid h l í d a l i můj p o k o j n ý spánek. Dneska tu l e ž í m , m r t v ý , pod kamenem zapomnění. A d r a v á z v ě ř s t í n ů p í š e s v ů j žal d o p o u š t ě t i c h a . Můj l i d však v k r o č i l dnes do země z a s l í b e n é a deskami l á s k y v e svých s r d c í c h , jež jsem r y l c e l ý s v ů j ž i v o t . P r a c h , k t e r ý se zvedá k s l u n c i , já. IX. V e l i k á ř e k a , ř e k a Jordán, řeka ž i v o t , p r o t é k a j í c í pouští smrti. Synové mých d c e r a d c e r y mých synů, dcera mé d c e r y M a r i e , syn mého syna J o s e f . A l e už n e s l y š e t h l a s mrtvého z p o u š t ě . Z a s l í b e n á země s l i b u j e úrodu k l a s ů , kymácivě v y p l o u v a j í b á r k y na r y b o l o v . D r a v é šelmy srdcí v š a k dosud n e z k r o c e n y . Řekyi l i d é se p o č a l i znovu m o d l i t k tmě. Je úzko v h o d i n ě , k t e r á váhá před r o z e d n ě n í m , zdá s e , že noc přemůže den a č l o v ě k umře tmou. Zdá s e , že úrodu s v ě t l a s k l i d í poušť tmy. Zdá s e , že v y s o k o nad zemí z a v á h a l o slunce. Však k ř í d l a s v ě t l a znovu zašuměla nad J o r d á n e m . . . X. Tam se t o s t a l o , kde se v l o n i v r a ž d i l o , tam, kde b y l z a b i t i můj s t r ý c , j e h o ž jsem z n a l , když j e š t ě b e z h r a n i c s v ě t l u se v n a š i c h o č í c h s t e j n ě d a ř i l o . K o l e d a tmy, a c h , už nás zase m r a z í ! Odsouzen k s m r t i , p r o t o ž e c h t ě l ž í t . Zas z d á l k y o d hrobu š í l e n ě s l y š í m v ý t š a k a l a p o u š t ě , s m r t i , než ho j i t r o s r a z í . XI. To p r o t o , že se v h l u b i n á c h t a k r á d i navracíme k N i l u a k t í z e p y r a m i d , k šíleným stádům n o c i , v n i c h ž můžeme t a k snadno zapomenout sami s e b e . Tak t ě ž k o j e p ř e c d r ž e t k r o k , a c h , se s v ě t l e m , j a k á t o z á v r a ť , 300.000 k i l o m e t r ů za v t e ř i n u : v útrobách rozblácené h l í n y minulosti, j a k se t o o d p o č í v a l o , když j e š t ě n e b y l o ! P í š ť a l y s i t i n k o l é b a l y náš sen p r v o k ů , sen b e z s m r t i , p r o t o ž e b e z s v ě t l a . - S v ě t l o j e t e d y smrt, p t á se hned nechápavý ž á č e k . S v ě t l o , j e p r o t o , aby o d l i š i l o ž i v o t od s m r t i , tak j a k o o d l i š u j e drahou b y t o s t od j e j í h o s t í n u . A na nás z á l e ž í , p r o c o se rozhodneme. XII J á ť jsem A l f a i Omega, p o č á t e k i konec, první i poslední. Z j e v e n í sv. Jana,22,13. On byl můj o t e c , k t e r ý ř í k a l ; m i l u j i t ě . B y l matkou, j e ž mne n a u č i l a l á s c e . B y l p í s n í s l u n c e , k t e r á o k o v y tmy r o z l o m i l a .
LEDEN 1955
S K L I Z E Ň
4
LEDEN 1955
Byl proudem ž i v ý c h , rybonosných ř e k , jež n a b í h a j í u s t a v i č n ě k radostnému r y b o l o v u . Vzduchem, jenž nezkažený / - c h c e m e - l i - / p l n í v ž d y znovu a l v e o l y n a š i c h p l i c . A majetkem, j e h o ž s i nesobecky v á ž í m e , j a k dobří h o s p o d á ř i , ú č t y sobě s k l á d a j í c í . A telefon a telegraf, lékaře v o l a j í c í . A r o z h l a s , k t e r ý s l o v o tělem učiněné n e z a b í j í . A v l a k , j e n ž p ř i b l i ž u j e k sobě m i l u j í c í s r d c e . A l e t a d l o , k t e r é zná j i s t ě v z d á l i t od sebe pád atomové pumy, l i d s k o u ú z k o s t . Neb on b y l vše, c o chceme b ý t i s láskou. Ó, jediný nesmírný zákon, zákon zákonů, j e j ž nikdo nikdy b e z t r e s t n ě už n e p ř e k r o č í . XIII. Proč u t k v ě l s t í n o d c h á z e j í c í n o c i nakonec j e š t ě na tom krásném obraze? P r o t o ž e znát s v ů j o b r a z v z r c a d l e zmaru z d á l o se nám v í c , než poznat zákon správného dýchání. A l e ovoce z l a n e b y l o zakázáno nadarmo. Jednou okušené, sládne jako tma a smrt. Přichází j i t r o . . . s v í t á . . . Nespím a v y h l í ž í m oknem ž a l o s t i s v ě t a . Prosím a s l o v a má jsou j a k o v ě ž e chrámu, kostela lidské l í t o s t i a lásky: Pane, z a t r a ť v nás tmu ( a j e j í s t í n ) , z k t e r é jsme, a d o p ř e j nám j i t r a , ovoce nezapovězeného ! Adolf
MOKRÝ K O L E DA Nesu vám noviny z k r a j e zvenčí, kde r o s t o u n a d ě j e stále tenčí. Na tomto luhu n e j d e jim k duhu, nebot s v ě t d á l e si vytrvale koexistenčí
Nesu vám n o v i n y , naslouchejte, z exilní krajiny, pozor d e j t e : my se tu perem hubou i perem, v y máte shodu, t o ž o svobodu se s t a r e j t e . Nesu vám noviny zbrusu nové, z té naší k r a j i n y exilové: o volnost d b e j t e , nás z a v o l e j t e ; přivezem v l á d u , tu v každém pádu poslouchejte.
A L F A: BALADA 0 TARPEJSKÉ SKÁLE Nevím už, kdo a p ř i j a k é p ř í l e ž i t o s t i nás p ř e d s t a v i l , a l e na tom také vůbec n e z á l e ž í . Antonio R a f a e l Pedro Pablo M a r t í n e z y P e l o se na mne b ě l o s t n ě a zářně usmál, p o t ř á s l mi rukou a ř e k l mi, že j e mu n e j v ě t š í m potěšením v j e h o ž i v o t ě a že už měl t u v e l i k o u č e s t jednoho Čecha osobně poznat, a s i c e předsedu našeho místního spolku t a d y , v Zumzumu Sevilly. Bylo mi skutečně p r o t i m y s l i b r á t mu i l u s e , a l e v zájmu pravdy jsem nemohl j i n a k , než mu v y l o ž i t svou lámanou š p a n ě l š t i n o u , že znát takovou pochybnou e x i s t e n c i , jakou j e Mojmír K u l a s , n e n í žádnou c t í , ba naopak, že h l á s i t se v e ř e j n ě k takovéhle známosti j e v o č í c h každého mého k r a j a n a d i s k v a l i f i k a c í nadosmrti, z t r á t o u t v á ř e a vržením s t í n u do našeho dobrého mínění o k u l t u ř e , t r a d i c i a c e l é h i s t o r i i Španělska. A n t o n i o a t d . Martínez y P e l o na mne v y t ř e š t i l zrak a zmohl se na námitku, že seňor Kulas j e přece naším předsedou, k t e r é h o jsme s i z v o l i l i sami. To mne ovšem nemohlo v y v é s t z míry. - To je svatá pravda. Pravda p r a v d o u c í . A l e v y p ř i r o z e n ě nemůžete b ý t dost z b l í z k a obeznámen s našimi z v y k l o s t m i . Jiná země, j i n é o b y č e j e . To s i mohli k d y s i d o v o l i t t a k o v í b a r b a ř i , jako b y l i Ř e k o v é , že když se jim n a r o d i l o n i j a k é nedochůdče, šli a s h o d i l i j e se s k á l y . My jsme zrovna jako v y , Španělé, národ hluboce prosycený křesťanskou kulturou.
S K L I Z E
Ň
5
LEDEN
1955
My t a k o v é h l e v ě c i s t ě l e s n ý m i a n i duševními z a k r n ě l c i neděláme. My naopak j i m poskytujeme útěchu a náhradu za t o , co na n i c h spáchala macešská p ř í r o d a , a v o l í m e j e p ř e d s e d y . Takový r y s m i l o s r d e n s t v í už j e v nás, takový jsme národ, taková j e u nás t r a d i c e , a my j í v ě r n ě dodržujeme, ať už se z v ů l e B o ž í ocitneme k d e k o l i . Můžete nám t o mít za z l é , můžete se tomu d i v i t , můžete se tomu smát, a l e tak už tomu s námi j e . Na M a r t í n e z e y P e l a u d ě l a l a má ř e č hluboký dojem. V y s v ě t l i l jsem mu ještě n ě k t e r é p o d r o b n o s t i ze ž i v o t a Mojmíra K u l a s e . Ř e k l jsem mu, že v e d v a n á c t i l é t e c h v y p l a z o v a l jazyk na k o s t e l n í k a . V osmnácti ž e chtěl k J e ž í š k u houpacího koně. A tak d á l e . A ž do j e h o šedesátky. M a r t l n e z y P e l o b y l d o j a t . U j i s t i l mne, že o takovém podivném a přece j a k u š l e c h t i l é m nakládání a duševně méněcennými j e š t ě n i k d y n e s l y š e l , a l e že se mu t e n zvyk z a l í b i l t s k že o tom n a p í š e do n o v i n pár článků. Dodal jsem mu ještě trochu m a t e r i á l u a r o z e š l i jsme se p l n i v z á j e m n ý c h s y m p a t i í . Upřímně ř e č e n o , n i k d y nepochopím, j a k Mojmír Kulas mohl b ý t kdy z v o l e n předsedou. Každému myslícímu č l o v ě k u musilo b ý t zřejmé na p r v n í p o h l e d , že na tak význačnou f u n k c i j e n a p r o s t o nevhodný, na takovou že musí b ý t vybrán člověk s d o c e l a j i n o u k v a l i f i k a c í , vystupováním, schopnostmi, vším. A l e pravdou j e , že t e n Kulas měl takový vzácný d a r , že se dovedl r o z b r e č e t v k t e r o u k o l i c h v i l k u , kdy ho j e n n a p a d l o , a to mohl t ř e b a š t í p a t d ř í v í neb si drhnout záda v e vaně, p r o s t ě d ě l a t c o k o l i v . O n také t é h l e své schopnosti j a k se p a t ř í z n e u ž í v a l . Když měl nějakou přednášku, t ř e b a 28. ř í j n a nebo p ř i n ě j a k é podobné p ř í ležitosti a z a p l e t l se a n e v ě d e l , j a k d á l , r o z v z l y k a l se najednou t a k usedavě a s l z y mu t e k l y j a k o hrachy, až se c e l é publikum r o z p l a k a l o s ním. Tenhle t r i k mi p r o v e d l j a k o můj p r o t i k a n d i d á t p ř i v o l b á c h , ř e k l dvě v ě t y a r o z e ř v a l se t a k , že nebyl k u t i š e n í a neuspok o j i l se dřív, dokud jsme mu n e ř e k l i , že j e předseda. Mě samotného z b l á z n i l t a k , že jsem mu dal s v ů j h l a s místo sobě. Musil jsem se t e d y s p o k o j i t m í s t o p ř e d s e d n i c t v í m a t o jsem t ě ž c e n e s l . Z v l á š t ě ten způsob, jakým se t o s t i h l o . Já bych se n i k d y k podobné demagogii n e s n í ž i l . Pokoušel jsem se mockrát z Kalase vytáhnout, jak t o d ě l á , a l e t o b y l a a s i t a k o v á h l e k o n v e r s a c e : - Tobě se j i s t ě p ř i h o d i l o v ž i v o t ě něco moc smutného, co? Mně? Ne. Proč m y s l í š ? - No, že se t i to a s i občas v y b a v í a tobě se pak b r e č í jedna r a d o s t . - Ale kdepak. To j á , když chci b r e č e t s i v ž d y c k y vzpomenu na jednu takovou pasáž, k t e r o u jsem četl za mlada! - 0 čem se v n í j e d n a l o ? - Jo t o j á se už nepamatuju tomu už j e t o l i k l e t ! Já jenom v í m , že t o b y l o t a k úžasně smutné . . . Po n ě j a k é m čase o d j e l Mojmír K u l a s jako e x p e r t na p ř e d n o s t n í visum do Ameriky a j á se automaticky s t a l předsedou. Bylo to pozdní z a d o s t i u č i n ě n í , a l e p ř e c e . . . Až do c h v í l e , k d y nám d o š l a pozvánka na n ě j a k o u španělskou s l a v n o s t na z d e j š í r a d n i c i . Na samotné pozvánce nebylo n i c divného, ani t u a tam d e l e g á t a našeho spolku p ř i j í m a l i . Avšak t e n t o k r á t tam pevnou rukou r a d n i č n í tajemník Antonio R a f a e l Pedro Pablo M a r t i n e z y P e l o p ř i p s a l v ý s l o v n ě prosbu, aby delegátem b y l k d o k o l i s výjimkou předsedy. S p r a v e d l i v ě jsem se r o z h o ř č i l a b ě ž e l na r a d n i c i p r o t i tomuto nevkusnému zasahování do n a š i c h v n i t ř n í c h v ě c í co n e j r o z hodněji protestovat. P ř i j a l mne osobně M a r t í n e s y P e l o . B ě l o s t n ě a zářně se na mně usmál, p o t ř á s l mi rukou a řekl mi, že j e mu n e j v ě t š í m potěšením v j e h o ž i v o t ě a co mne k němu v e d e ? V y l o ž i l jsem mu t e d y od p l i c p ř í č i n u své i n t e r v e n c e . Tak v y j s t e b y l z v o l e n předsedou? ř e k l chmurně. Slyším dobře? Vy - z v o l e n předsedou? Není v tom n ě j a k ý omyl? U j i s t i l j s e m ho, ž e s l y š í d o b ř e , že n e j d e o žádný omyl a že jsem měl na předsednické m í s t o u už dávno oprávněný nárok. Po tomhle ujištění A.R.P.P.Martínez y P e l o z a z v o n i l a dva k a r a b i n í c i se mnou v y r a z i l i dveře. Byl jsem Španělskem dokonale znechucen a p o ž á d a l s i o visum do A u s t r á l i e . Za půl d r u hého roku jsem taky v y l o d i l v Sydney. Jen jsem se trochu p o r o z h l é d l , z a p o j i l jsem se obětavě a v l a s t e n e c k y do p o l i t i c k é h o ž i v o t a k r a j a n ů . Když d o š l o k volbám, pomocí trochu č e r s t v é c i b u l e jsem se za ř e č i o odkazu, matičce P r a z e , Zborovu a Dukle r o z p l a k a l tak, že jsem n e b y l k u t i š e n í . C h l á c h o l i l i mne, j a k dov e d l i , a když n i c - a n i c nepomáhalo, n a b í d l i mi nakonec, že mne z v o l í místopředsedou. Po t a k o v é h l e nabídce jsem se r e z e š t k a l možno l i j e š t ě s r d c e r y v n ě j i a p r a l se a n i m i , když mne n e c h t ě l i nechat s k o č i t z okna. A když už b y l i d o c e l a na měkko, n a z n a č i l jsem j i m , ž e j a k o t a k h l e , kdyby mne z v o l i l i předsedou, tak že s n a d . . . C i v ě l i na mne, jako bych b y l spadl s M a r s u . - Ty b y s , b r a t ř e , vážně p ř i j a l p ř e d s e d n i c t v í ? - P ř i j a l , ř e k l jsem pevně mezi dvěma v z l y k y . - P r o č j s i t o , č l o v ě č e , n e ř e k l dávno? To jsme m ě l i v ě d ě t ! My už nemáme předsedu dobu doboucí ! - A čím to? Teď jsem se zase d i v i l j á . - To máš t a k , p o v í d a l i r o z p a č i t ě a s n e c h u t í , on n i k d o nechce b ý t předsedou. Oni se na něho l e p í a u s t r a l š t í n o v i n á ř i a kladou mu v š e l i j a k é divné o t á z k y .
S
K L I Z E
Ň
6
- Já umím s n o v i n á ř i zacházet, ř e k l jsem. Já jsem na r e p r e s e n t a c i z v y k l ý , j á vím, se s nimi musí m l u v i t . To už nechte na mně bez obav. V z a l i tedy moje prohlášení na vědomí a z v o l i l i mne předsedou. Na d o ž i v o t í .
L jak
Druhého dne opravdu se p ř i h r n u l o dvanáct novinářů. Byl jsem na ně p ř i p r a v e n jak se p a t ř í . Udělal jsem jim přednášku o přínosu našeho p o l i t i c k é h o a kulturního e x i l u pro c e l ý svobodný s v ě t . V y l o ž i l jsem jim s k r a j n í o b j e k t i v n o s t í českou otázku, německou otázku, slovenskou otázku a j e š t ě n ě k o l i k otázek d a l š í c h . P ř i b l í ž i l jsem jim všechny naše zaslouž i l é e x i l n í muže. Zkrátka t a k , jako bych promlouval v Radiu svobodné Evropy. Jenom jsem si m y s l i l své o j e j i c h způsobech. V j i n ý c h zemích jsem j e š t ě n i k d y n e v i d ě l , aby se někdo p ř i odborné přednášce smál t a k , že s i musil s t r č i t do krku c e l o u vlněnou šálu - jako t o d ě l a l i n ě k t e ř í z n i c h . Některým o stupeň vychovanějším s t a č i l jeden až t ř i kapesníky. A l e nad tím jsem mohl j e n p o k r č i t rameny. Jiná země, j i n é o b y č e j e . . . Když jsem s k o n č i l , v y b í d l jsem j e , aby mi k l a d l i o t á z k y , m a j í - l i něco na s r d c i . První se o p t a l a mladá dáma s mírně ohrnutým nosíkem: - Je t o pravda, že j s t e v e dvanácti l é t e c h v y p l a z o v a l j a z y k na biskupa ? - To nebyl biskup, to b y l k o s t e l n í k ! ř e k l jsem, u ž a s l ý , p o d l e p r a v d y . . . Obratnými narážkami a dotazy jsem časem z j i s t i l , že a s i před dvěma l é t y proběhly australským tiskem v překladu j a k é s i nesmyslné články o zacházení s b l á z n y , pomatenci a vůbec chudými duchem u různých národů. Prý j i c h b y l a c e l á s e r i e , z a č í n a l a povídáním o Tarpejské skále ve starém Řecku a k o n č i l a z c e l a f a n t a s t i c k ý m i ú d a j i o tom, j a k s i v tomto ohledu p o č í n a j í Č e c h o s l o v á c i . Zažádal jsem s i o visum do Spojených s t á t ů . P r o t o ž e tam, j a k vidím ze zpráv o b r a t r o vražedných b o j í c h m e z i množstvím kandidátů na p ř e d s e d n i c t v í našich výsostných e x i l n í c h orgánů smyšlenky Antonia R a f a e l a Pedra P a b l a H a r t í n e z e y P e l a dosud n e p r o n i k l y . Stanislav
K
O
U T N Í K
:
ŘÍM TRUCHLÍ PRO SVOU NEJMLADŠÍ BÁSNÍŘKU . ( P ř í s p ě v e k dr. Koutníka b y l i jsme pro nedostatek m í s t a nuceni podstatně z k r á t i t . P ř í padné s t y l i s t i c k é nedokonalosti j e s t p ř i č í s t na vrub r e d a k c e , n i k o l i a u t o r a . ) Před krátkou dobou zemřela na římském předměstí T e s t a c c i o t ř i n á c t i l e t á dívenka R a f f a ella La C r o c i e r - o v á . Byla nadána neobyčejným darem: snad se j i ž n a r o d i l a jako z r a l á básnířka. Než však t e n t o dar v y š e l na s v ě t l o , b y l a v c e l é I t á l i i známa něčím jiným: z v l á š t ní nemocí, kožní p l í s n í - Lupus eritematosus chronicus - , s n í ž s i n e v ě d ě l i rady ani p r o f e s o ř i římské a turínské u n i v e r s i t n í k l i n i k y . I t a l s k ý r o z h l a s n ě k o l i k r á t v y z ý v a l o pomoc lékařské k a p a c i t y celého s v ě t a ; a l e nepomohlo nic. Ještě před rokem b y l a R a f f a e l a v e s e l é , i n t e l i g e n t n í děvčátko, jako t o l i k j i n ý c h . Začal a psát v e r š e j i ž dávno a uspávala j i m i svou malou s e s t ř i č k u . Nyní v y j d o u v n ě k o l i k a s b í r kách a j e d e n z n e j p ř í s n ě j š í c h a n e j z n á m ě j š í c h l i t e r á r n í c h k r i t i k ů v I t a l i i , S i l v i o ď Amico o nich n a p s a l , ž e skladby a rýmy t ě c h v e r š ů jsou přímo k l a s i c k é . V našem převodu snad se ztrácí t o p o d s t a t n é , a l e přece zůstává náznak. Ve všech R a f f a e l i n ý c h básničkách se na k o n c i v té č i oné podobě o b j e v u j e smrt. R a f f a e l a se snaží v y t u š i t j e j í smysl. Snad ani sama n e v í , jak se jí p ř e s t a l a b á t . Jednou se z a s t a v i l a před kostelem a v duši j í u t k v ě l obraz " N e v ě s t y v b í l é m " : "Jako když m o t ý l e k / z t r a t í s o č í vonný k v ě t / a p o l e t u j e , k r o u ž í , v z l é t á , / dokud ho znovu n e n a j d e . / Tak toho dne mezi t o l i k a l i d m i / jako motýlek v z n á š e l a n e v ě s t a , / c e l á hezká a mladá/ a svatební průvod - kdo v í - / b r a l a trochu žertem,/ jako kdyby se dalo se svatb u ž e r t o v a t . / Koho n a j d e , až skončí hra s průvodem?/ Manžela./ Uplně na něho zapomněl a . / M y s l i l a , že snad j d e k prvnímu p ř i j í m á n í , / a l e proč pak tam před oltářem s t o j í / t e n hezký p o r u č í k od l e t e c t v a ? " R a f f a e l e se v e l i c e l í b i l l e t e c k ý s t e j n o k r o j . Žertovně ř e k l a jednou své matce:"Až budu v e l i k á , t a k s i vezmu l e t c e , abychom mohli spolu c h o d i t na procházku po n e b i . " A l e j e j í sny b y l y j a k o mýdlové bubliny, k t e r é p o u š t ě l a stéblem, když j i v p r v n í c h dnech nemoci matka c h t ě l a n ě j a k r o z p t ý l i t . Mýdlové bubliny se r o z p l y n u l y v e vzduchu a z ů s t a l a po n i c h , j e n básnička: " K r o u ž í , p o l e t u j e , poskakuje,/ ani c h v i l k u se n e z a s t a v í , / jako j a r n í m o t ý l , / j e n v ě t ř í k se s ní p o b a v í . / B e z s t a r o s t n á , r o z t o u ž e n á , / p o l e t u j e sem tam,/ usmívá se/ c e l á okouzlená/ obrovským velkoměstem./ Je krásná, j e h e z k á , / hned by ses do n í z a k o u s l , / a l e j e hořká j a k o zklamání./ Víš p ř e c e , že j e t o mýdlová b u b l i n a ! " Stesk a melancholie dýší i z j e j í n e j z n á m ě j š í básničky, věnované černé z á s t ě r c e , k t e r o u nosí i t a l s k é d ě t i do š k o l y , aby nebylo v i d ě t kaňky. " C h o d i l a j e n tak po domě/ a mezi t o l i k a věcmi n a š l a / - a c h , j a k t e n čas l e t í ! - / černou zástěrku, do š k o l y . / Černá j e , ošumělá,/ pomačkaná, z a l á t a n á , / p ř á t e l s k á vzpomínka ze s t a rých l e t . / Dívá se na n i : a jako by se mezitím nic n e s t a l o , přes pavučinu p r o t ř e l ý c h kousků/ v i d í sebe j a k o žákyni v e š k o l n í l a v i c i : / b y l a , Bože můj, tak v e s e l á a s k o t a č i v á , / v e l k á s i c e , pořád však j e n d í v e n k a . / Dívá se na n i a jako tichou ozvěnou/ s l y š í dávné hlasy š e p t a j í c í : / Zde!, když u č i t e l k a v y v o l á v a l a , / a všechny t y dětské nářky a p l á č e a smíchy/ a i t o napovídání mezi l a v i c e m i . / Vše znovu p r o ž í v á a s t á l e zůstává j í / obraz drahé, t r p ě l i v é s e s t r y u č i t e l k y . / Toužebně vzdychá, t a k teskně a smutně,/ v í p ř e c e , že do š k o l y se už n i k d y n e v r á t í . / Chudinka, má teď už j i n é p r o f e s o r y : / má, chudinka, p r o f e s o r y medicíny."
S K L I Z E
Ň
7
LEDEN
1955
Tahle básnička j i u d ě l a l a známou i jako básnířku po c e l é I t á l i i , shodou o k o l n o s t i : když s l y š e l a v r á d i u o zátopách v j i ž n í I t á l i i , p o s l a l a t u t o básničku z nemocnice rozhlasu j a k o svůj p ř í s p ě v e k k pomoci. Ten p o u ž i l b á s n i č k y k t e l e f o n i c k é dražbě, v níž b y l r u k o p i s prodán za p ů l m i l i o n u l i r . P e n í z e b y l y R a f f a e l i n y , a l e d a l a j e dětem ze zatopeného k r a j e v Salernu. K r á t c e po t é zemřela. Římané j i p ř i p r a v i l i v e l k o l e p ý pohřeb. Ve dne v n o c i p r o c h á z e l y zástupy l i d í kolem bílé r a k v e , z c e l a zasypané květinami; a hrob malé b á s n í ř k y utonul v záplavě b í l ý c h karafiátů. * -
Petr
D
E
N
:
V ZAMYŠLENÍ NAD TAK ZVANOU ÚNIKOVOU LITERATUROU.
Nedávno v y š l é a a n g l i c k y psané pojednání o k r i s i české l i t e r a t u r y v l é t e c h 1938 až 1950-schrnuje mnoho českých l i t e r á r n í c h d ě l t é t o doby, včetně na p ř í k l a d Bassova " C i r k u , Humberta", pod h l a v i č k u " L i t e r a r y Escapism". Jinde zase č t u , j a k s i a f r i c k á k r i t i k a s t ý s ká, že úchvatná opravdu básnická Hemingwayova povídka "The Old Man and the Sea" p ř e s svou uznávanou dokonalost, přece j e n není bohužel n i č í m jiným, než únikovou l i t e r a t u r o u . Takových p ř í k l a d ů bych mohl snadno u v é s t na sta. K r á t c e v i d í m e , ž e kde kdo počíná n a z ý v a t kde co a kde j a k é umělecké d í l o eskapismem, a ž e tomuto s l o v u dává a ť j i ž chtěně nebo nechtěně význam h a n l i v ý . Dnes už se zdá že s p i s o v a t e l , k t e r ý by t é t o haně c h t ě l uniknout, nesmí se r o z p a k o v a t do svého l i t e r á r n í h o hrnce dát p o d l e r e c e p t u R e t t i g o v é všeho; trochu atomové pumy, Spojených národů, ž e l e z n é opony, n e j n o v ě j š í c h hospodářských s t a t i s t i k a výsledků p o s l e d n í c h amerických v o l e b , a všecko t o hezky zamíchat p o d l e p o l i t i c k é módy buď n e j n o v ě j š í p ě t i l e t k o u nebo exulantským problémem. A pozorujeme skutečně, že nemálo s p i s o v a t e l ů ' s úspěchem t a k t o h a n l i v é k r i t i c e uniká, - máme zde, j a k patrno, co d ě l a t s eskapismem od e s k a p i s m u — o v š e m s výsledkem ne v ž d y dobrým pro j a k o s t l i t e r á r n í h o d í l a . Někdy se nám dokonce po p o ž i t í j e j i c h krmě udělá spatně od žaludku. P r o t o j e myslím, na č a s e pos t a v i t se p r o t i t é t o k r i t i c k é nebo s p í š e ned o s t i k r i t i c k é náladě a ř í c i několik s l o v na obranu tak zvané únikové l i t e r a t u r y . Musíte mi prominout, z a č n u - l i poněkud ze š i r o k a ; snad mne o m l u v í skutečnost, ž e p ř i zamyšlení nad únikovou l i t e r a t u r o u se dostsneme do b l í z k o s t i otázek daleko d ů l e ž i t ě j š í c h , na p ř í k l a d do b l í z k o s t i o t á z k y po p o d s t a t ě r e v o l u č n o s t i l i t e rárního d í l a . Snad také budeme mít p ř í l e ž i t o s t o p r a v i t mínění, k t e r é r e v o l u č n o s t a n o v o s t l i t e r a t u r y v i d i v j e j í z á v i s l o s t inat i t u l c í c hdenníchnovin. Čtením d ě j i n se poučíme, že k u l t u r a kočovníků v ž d y b y l a n i ž š í než k u l t u r a současných národů usedlých. Vyšší k u l t u r a v z n i k a l a ne na hřbetech koní, nýbrž na malých p o l í č k á c h , v ohrazených místech, v hradech a k l á š t e ř í c h . Ostatně samo s l o v o " k u l t u r a " se o d v o z u j e od l a t i n s k é h o "colo", což značí obdělávání p o l í . K u l t u r a - t o j e něco l o k á l n í h o , jako je l o k á l n í i mnohý chrám,byť jeho věže sahaly po hvězdách.. Z počátku i bohové b y l i l o k á l n í . T.S.Eliot ve svých " N o t e s toward t h e D e f i n i t i o n of C u l t u r e " o tom všem krásně p í š e . Kočovn í c i se n e d r ž í na jednom m í s t ě , p o l e n e o b d ě l á v a j í , zmocňují se tedy svou kulturu, pro krádení k u l t u r y c i z í nemají na to a n i čas. I forma v l á d y u kočovníků a usedlých bývá různá. Demokracie, t ř e b a spojená s o t r o c t v í m , v z n i k l a v malých omezených c e l c í c h , na p ř í k l a d v ř e c k ý c h místech, naopak step b y l a v ž d y l í h n í d i k t á t o r ů , n e m a j í c e hradeb, m u s i l i d á l e a dále dobývat. Každé bránění se za hradbami s i už žádá č l o v ě k a p ř e m ý š l e j í c í h o , č l o v ě k a s knihou. T a t o p r o t i v a m e z i kočovníky a usedlými, mezi ú t o č í c í m i a b r á n í c í m i se, mezi loupeživými a t v o ř i v ý m i , j e t a k s t a r á , jako l i d s t v o samo. A t i l a : j e prototypem p r v n í c h , t ř e b a P e r i k l e s prototypem druhých. Dnes jako v m i n u l o s t i nové a nové Athény se brání p ř í v a l u barbarů. d o b ý v a j í jednu p o s i c i za druhou. M ý l i l i bychom se však, kdybychom s i r o z d ě l e n í p r o t i v n ý c h táborů p ř í l i š z j e d n o d u š o v a l i snad j e n pohledem na mapu s v ě t a : k o č o v n i c t v í j e ve dvacátém s t o l e t í z nejednoho důvodu opět běžnou ž i v o t n í formou. Mysleme na d e s í t k y m i l i o n ů uprchlíků a u p r c h l í c i p r c h a j í zase j e n před k o č o v n í k y , k t e ř í sami jsou u p r c h l í k y ze s t a r ý c h u s e d l e j š í c h foremž i v o t a , t a k ž enomádstvísešířídáladálřetězovoureakcí.Mysleme však také na t o , že kočovník nemusí ve dvacátém s t o l e t í s t á l e j e š t ě sedět na koni nebo na v e l b l o u d u , ž e může sedět také v automobilu. D o v o l u j i s i t v r d i t , ž e p ř e s í d l o v á n í m i l i o n ů l i d í z měst na venkov a z p ě t o tak zvaných w e e k e n d e c h , t e d y v době, kdy v ě t š i n a l i d í má j e d i n ě č a s s i p ř e č í s t knihu nebo p r o s t ě myslet, j e z j e v h i s t o r i c k y a s o c i o l o g i c k y tak d ů l e ž i t ý , jako b y l o s t a r é stěhování národů. Ostatně, i p o č e t s t ě h u j í c í c h s e nomádů o každý weekend t ř e b a j e n v New Yorku j e v ě t š í , než b y l o všech Ostrogotů a V i s i g o t ů dohromady. A oplahují a t o č í se kolem své " k á r y " jako středu svého ž i v o t a ne méně, než t ř e b a A v a ř i kolem svého koně. K o č o v n i c t v í však znamená také s t r h á v á n í stanů za sebou. Dnešní nomádi na východě i na západě č a s t o s t r h á v a j í za sebou, rodinu, krb i d o m o v , k t e r ý l e c k d e dávno p ř e s t a l být uzavřeným hradem p o d l e známého a n g l i c k é h o p ř í s l o v í a s t a l se r e j d i š t ě m r o z hlasové propagandy a t e l e v i s n í m t r ž i š t ě m , na němž vám n e j r o z m a n i t ě j š í obchodní příručí s t o k r á t denně n a b í z e j í své zboží v podobě své f i l o s o f i e na východě nebo v podobě kartáčku na zuby na západě. M l u v i l i jsme zatím o k o č o v n i c t v í , k t e r é bychom mohli n a z v a t k o č o v n i c t v í m v p r o s t o r u . V nové době se však setkáváme i s k o č o v n i c t v í m v č a s e . Ještě snad nikdy okamžitá p o t ř e b a p ř í t o m n o s t i nebyla t a k jako dnes n e j v y š š í m měřidlem v š e c h v ě c í , včetně f i l o s o f i e , m o r á l k y
S K L I Z E Ň
8
LEDEN
1955
i e s t e t i k y , o p o l i t i c e ani nemluvě. Přítomnost j e královnou dneška, přítomnost samozřejmě se měnící, poněvadž dnešek j e j i n ý než b y l v č e r e j š e k a přítomnost už z í t r a bude j i n á , než j e dnes. Tak změna sama, r e s p e k t i v e d ě j i n y samy se s t a l y n e j v y š š í m sudidlem všech v ě c í , r e l a t i v i t a se p o v ý š i l a na absolutné. Je p r o k l e t í m n a š í doby, na k t e r o u t o l i k l i d í j e f a lešně hrdo, že t r v a l e j š í se měří méně trvalým a věčné p o m í j e j í c í m . H i s t o r i e se s t a l a božstvem, a j e j í v l á d a , nazývaná t ř e b a pragmatismem nebo h i s t o r i c i s m e m , není než novou vládou Džengizchánovou. Zbožštění h i s t o r i e j e přece klasickým výplodem k o č o v n i c t v í v č a s e . Kočování v čase v i d í t e dnes kam se p o d í v á t e . G a b r i e l Marcel ř í k á ve své k n i z e "Man A g a i n s t Mass S o c i e t y " , že už nikde nenaleznete f i l o s o f y , nýbrž jen p r o f e s o r y f i l o s o f i e . Proč? Poněvadž se už nikde ani neučí f i l o s o f i e , nýbrž j e n d ě j i n y f i l o s o f i e , neučí se metaf y s i k a , nýbrž j e n d ě j i n y m e t a f y s i k y , neučí se p o l i t i k a , nýbrž j e n p o l i t i c k é d ě j i n y . P o d í v e j t e se na seznamy knih, vydávaných i americkými u n i v e r s i t a m i , a poznáte, že mám pravdu! A když s i p ř e č t e t e mnohé z knih o h i s t o r i i morálky nebo o h i s t o r i i umění, máte dojem, že ani a u t o r n e v í a ani nechce v ě d e t , c o t a morálka j e , c o je t o umění. I v p r o t i k o m u n i s t i c k ý c h nebo rádoby p r o t i k o m u n i s t i c h ý c h knihách často v í t ě z í h i s t o r i s m u s nad j a k ý m i k ó l i v z á sadami. Úpadek j e někdy j i ž dokonce tak v e l i k ý , ž e se historismus nazývá t r a d i c í , čímž se s l u č u j í dohromady dva pojmy, k t e r é přesně r o z l i š o v a t b y přece mělo být pýchou každého vzdělance. Kdo tomu nerozumí, nechť s i p ř e č t e Šaldův essay " 0 smyslu l i t e r á r n í c h d ě j i n českých" a V I I I . ročníku jeho » Z á p i s n í k u " . " H i s t o r i s m je dravý e l e m e n t , " ř í k á se tam, " e l e m monický, ž i v o t , k t e r ý tě posedá a mučí, ž i v o t konec konců r o z k l a d n ý , nedovedeme-li j e j s p o u t a t ! T o t o spoutání j e p o d l e Š a l d y možné j e n hledáním a nalezením smyslu h i s t o r i e , f i l o s o f i í d ě j i n . Smysl h i s t o r i e , t o j e t o v ě č n é , s t á l é , o p a k u j í c í se a neměníci, co v d ě j i n á c h n a l e z n e , kdo v n i c h smysl h l e d á . Ano, smysl h i s t o r i e , toť něco n e h i s t o r i c k é h o , p r o t i h i s t o r i c k é h o . My č e š i jsme s i toho b y l i dlouho vědomi, dlouho jsme h l e d a l i smysl své h i s t o r i e . Bylo b y h r ů z a , kdybychom t e n t o smysl p ř e s t a l i h l e d a t ! Kdybychom v n a š i c h d ě j i nách n e n a c h á z e l i nic než změnu. Kdybychom t y t o d ě j i n y sami u č i n i l i naším sudidlem, kdybychom h i s t o r i i u č i n i l i božstvem, t o j e : kdybychom v e d l e n í nebo nad n í j i ž n i c n e v i d ě l i a n e u z n á v a l i . Kdyby p r o nás p ř e s t a l a mít smysl. Zbožštění h i s t o r i e j e přece z b o ž š t ě n í h i s t o r i e bezesmyslné. K o č o v n i c t v í v p r o s t o r u i č a s e , k t e r ý m j e zmítáno dnešní l i d s t v o , j e p ř i své ú t o č n o s t i p r o t i všemu, co mu stojí v c e s t ě , ovšem r e v o l u č n í . Rozumějme ovšem r e v o l u č n í v e smyslu Camusovy k n i h y " Ľ homme r é v o l t é " . K o č o v n i c t v í v e své r e v o l u č n o s t i v ž d y c k y k á c e l o p r i n c i p y , k r á l e i l o k á l n í bohy a j e j e n l o g i c k é , že po vyhození l o k á l n í c h bohů a rodinných penátů došlo i na Boha samého. Camus dobře l í č í , j a k t a t o kočovnická r e v o l u c e ( k t e r o u on ovšem kočovnickou nenazývá), n e z n a j í c í h r a n i c , n e z n a j í c í - a zde jsme u toho n e j d ů l e ž i t ě j š í h o experiment, k t e r ý s i přece žádá i s o l a c e a dbání přesných p r a v i d e l , končí a musí k o n č i t v t y r a n i i a v p o l i c a j s t v í p o l i t i c k é m i mravním. Nutno j e n dodat, ž e taková kočovnická r e v o l u c e , k t e r á smetává všecko před sebou, musí k o n č i t i v k u l t u r n í n e t v o ř i v o s t i . T v o ř i v o s t j e t o t i ž sama také r e v o l u č n í - už tím, že t v o ř í nové skutečnosti - a p r o t o nemůže se u p l a t n i t i tam, kde se l i d s k ý e l á n vyčerpá otrockým sloužením vladařům p ř í t o m n o s t i . P e r i klovské Athény, Benátky, n ě k t e r á holandská a hansovní města, abych dal j e n n ě k o l i k málo p ř í k l a d ů , b y l a přímo revolučně t v o ř i v á ve vědě i v umění, poněvadž b y l v n i c h pořádek politický i s o c i á l n í . V e l i c í muzikanti, k t e ř í revolučně z a s á h l i do d ě j i n hudby, se r o d í v maloměstských rodinách, a v e l i c í b u ř i č i romantisnu na začátku minulého s t o l e t i p r o ž i l i své mládí v p r o s t ř e d í c o n e j b u r ž o a z n ě j š í m . Poněvadž takové p r o s t ř e d í , plné p r a v i d e l a zákonů, j e d i n ě umožňovalo r a c i o n e l n ě a vědomě se pokoušet o něco nového a l e p š í h o , j e d i n ě umožňov a l o experiment. P r o t o Camus d o c e l a l o g i c k y po odsouzení dnešní [kočovnické) r e v o l u č n o s t i , v o l á po r e v o l u č n o s t i nové, po nové r e v o l u c i "au nom de l a mesure". Jinými s l o v y , Camus v o l á po skončení r e v o l u c e n i č i v é a žádá o b r a t l i d s t v a k r e v o l u c i t v o ř i v é , k r e v o l u c i míry, k r e v o l u c i experimentu. Má t i s í c k r á t pravdu. Poněvadž s v ě t b e z experimentu j e s v ě t b e z n a d ě j e . Rozumějme b e z rozumné n a d ě j e . Nerozumná n a d ě j e j e na dně i z o u f a l é r e v o l u č n o s t i kočovnické. T é t o n a d ě j e však na š t ě s t í ubývá, poněvadž t a t o n a d ě j e l o g i c k y končí zničením všeho, c o b y l o m i n u l o s t i drahé, končí vyhozením transcendentna z h i s t o r i e , končí z a b i t í m Boha, končí poznáním, ž e j i ž n e n í , c o by se z n i č i l o - a n i ž r á j na zemi se p ř i b l í ž i l . Je však ona nová a t v o ř i v á r e v o l u c e něco nového, něco, co j e t e p r v e před námi? N i k o l i v , a myslím, že j e v e l i k ý omyl mnohých dnešních k r i t i k ů doby, že v e svém š k a r o h l í d s t v í t u t o r e v o l u c i kolem sebe n e v i d í . Ba naopak, že hubují na techniku a j i č i n í odpovědnou z a všecko n e ř á d s t v o doby. Technika však není n i c samostatného, mrakodrapy a mosty a atomové t o v á r n y nerostou po s v ě t ě samy od sebe jako houby po d e š t i . Technická c i v i l i s a c e dneška j e plodem p ř í r o d n í c h v ě d . A řeknu hned, že j e plodem t v o ř i v é r e v o l u c e , kterou p ř í r o d n í v ě d y právě v e dvacátém s t o l e t í p r o d ě l a l y . Byla a j e to r e v o l u c e míry a experimentu, r e v o l u c e pokory p r o t i pyšné vědě devatenáctého s t o l e t í . Věda s t a r á b y l a a t h e i s t i c k á p r o t o , poněvadž sama b y l a p l n a p ř í r o d n í c h ! ' s i l " , v j e j i c h ž v ě č n o s t a nesmrtelnost bláhově v š ř i l a . Když však j e j í p o v ě r y o n e a i i č i t e l n o g t i hmoty a e n e r g i e , j e j í p o v ě r y o nekonečnosti a v ě č n o s t i s v ě t a se r o z p a d l y novými a l e p š í m i a p ř e s n ě j š í m i pokusy, nová a řeknu hned na matematice, t o j e na l i m i t u a m í ř e , z a l o ž e n á věda j e věda, k t e r á . z n á své h r a n i c e . K t e r á . v í . , že není všecko, ž e jsou j e š t ě zkušenosti mimo n í . A že takové zkušenosti mimo ní v ž d y c k y budou. Připomeňme s i zde j e n p r i n c i p n e u r č i t o s t i a t e o r i i kvant modemí f y s i k y . Stará p ř í r o d n í věda b y l a v ě d a nekonečného p r o s t o r u a nekonečného času, b y l a t o věda s t e p n í c h nomádů.
S K L I Z E Ň
9
LEDEN 1955
Nová p ř í r o d n í věda, nebo tak zvaně p ř í r o d n í věda, je v ě d a usedlých k l á š t e r n í k ů , k t e ř í v e své c e l e č a s o p r o s t o r n o s t i , v e svých č t y ř e c h dimensích - a důraz j e na tomto posledním slovu - se č a s t o t ř e b a nevědomky k l a n í Absolutnu. P r o t o má takové úspěchy, p r o t o mění tvář s v ě t a , a j e j i s t ě k r á t k o z r a k o s t í j i č i n i t odpovědnou za jeho dnešní stav - na p o l i jiném než technickém. Takový p o s t o j j e t a k málo c h y t r ý , jako kdybych pomalost svých nohou odvozoval od r y c h l o s t i l e t a d e l , k t e r á mne p ř e l é t á v a j í . A p ř e c e takové j e stanovisko mnoha i i n t e l i g e n t n í c h l i d í , k t e ř í vinu na dnešním špatném stavu s v ě t a d á v a j í vymoženostem p ř í r o d n í c h věd - místo aby se od n i c h u č i l i . Aby se u č i l i j e j i c h r e v o l u č n o s t i t v o ř i v é , r e v o l u č n o s t i ukázněného experimentu, k t e r á j i n d e t o l i k chybí. Dnešní tak zvané p ř í r o d n í v ě d y - a jsou j i ž málo p ř í r o d n í , nemá-li se " p ř í r o d n í " nazývat i matematika - jsou t o t i ž d u c h o v ě j š í , s p i r i t u á l n ě j š í než všecko o s t a t n í l i d s k é snažení. N e n í náhodou, že dnešní papež se t ě c h t o věd t a k č a s t o dovolává. Jeho ř e č z 22tého l i s t o p a d u 1951, k t e r o u přednesl před P o n t i f i k á l n í Akademií Věd,, b y měl č í s t n e j e n k a ž dý k a t o l í k , nýbrž každý, kdo se zajímá o problematiku doby. Snad se nemýlím, t v r d í m - l i , že t o t o n a l e z e n í dlouho ztraceného poměru mezi tak zvanými p ř í r o d n í m i vědami a c í r k v í j e vůbec n e j d ů l e ž i t ě j š í skutečnost tohoto s t o l e t í . Skutečnost, j e j í ž význam po čase z a s t í n í u d á l o s t i , k t e r é dnes n a f u k u j í t i t u l k y světových novin. P ř í r o d n í vědy v našem s t o l e t í p ř e d č i l y v ě d y o s t a t n í svou v ě t š í d u c h o v o s t í , svou matem a t i č n o s t í . Tak zvané duchové vědy jsou se svou duchovostí daleko za n i m i , poněvadž nenal e z l y j e š t ě cestu k r e v o l u c i m í r y , k r e v o l u c i experimentu, protože n e o d k r y l y j e š t ě č í s l o v e svém lůně. Jsou t a k z a s t a r a l é , jako by dnes b y l a z a s t a r a l á f y s i k a takového L a v o i s i e r a . I p o l i t i c k é vědy, k t e r é dnes c l o u m a j í světem, i p o l i t i c k é myšlenky, p r o něž sa l i d é z a b í j e j í a mučí, jsou stařenky sto l e t s t a r é , i kdyby své v r á s k y šminkou t a j i l y sebe v i c e . Jsou staré jako j e stará r e v o l u c e kočovníků p r o s t o r u a času, jako j e stará všecka n i č i v o s t . A srdce a mozky duševně mladé a nové generace l i d s t v a , generace, k t e r á není odpovědna za dvě s v ě t o v é v á l k y , nemají s nimi n i c společného. Manismus i s t a r ý l i b e r a l i s m u s , c h c e t e - l i , jsou hnutí vědecká, a l e tak vědecká, jako j e dnes vědecká e l e k t r o t e c h n i k a , k t e r á e l e k t ř i n u v y r á b ě l a třením ebenové t y č e l i š č í m ocasem. Dnešní p o l i t i c k á učení - a mnohá j i n á t v r z e n í společenských věd - jsou vědami tohoto l i š č í h o ocasu a j e j i c h dny, byť j e š t ě sebe d e l š í , jsou j i ž s e č t ě n y . Ř e k l o s e , ž e v ě d a j e n a t o l i k vědou, n a k o l i k j e matematikou. To znamená, ž e t y t o společenské v ě d y nejsou vědami vůbec. A že zejména p o l i t i c k é tak zvané v ě d y j s o u naprosto nevědecké. N a l é z t č í s l o v p o l i t i c e - toť by b y l a n e j v ě t š í z e v š e c h p o l i t i c k ý c h r e v o l u c í ! R e v o l u c í poprvé záměrně a rozumově t v o ř i v o u . Vraťme se však po tamto dlouhém v ý l e t u k vlastnímu předmětu našeho r o z j í m á n í , k umění a literatuře. --o --( Pokračování. ) PŘEKLADYSKLIZNĚ. Oscar Venceslav
Lubicz
M I L O S Z :
O H V Ě Z D Ě N Á P A M Ě Ť. Výbor z p o e s i e . Z f r a n c o u z š t i n y p ř e l o ž i l Jaromír PETŘÍČEK. (Výňatky z práce,odměněné cenou v oboru překladů v s o u t ě ž i KR+KA na rok 1953.) O.V.L.Milosz senarodil28. května 1877.v L i t v ě na p a n s t v í C z e r e i a jako potomek š l e c h t i c k é r o d i n y v l a s t n í c í panství 30,000 hektarů m ě s t y a v e s n i c e m i , s p a d a j í c í m i pod j e j í soudní správu. T ř i p a n s t v í se jmény C z e r e i a , Lukolm a Druja l e ž í v d i s t r i k t u kolem Kovna. Na zámku v D r u j i mohli bychom v i d ě t g e n e a l o g i c k ý strom, k t e r ý p o t v r z u j e , že r o d i n a p o c h á z í z e srbské d y n a s t i e z L u ž i c e . H e r a l d i c k á jména M i l o s z o v a rodu jsou t a t o : Lubicz - Božawola. M i l o s z p ř i c h á z í v dubnu 1889 do P a ř í ž e . Studuje na l y c e u Janson de S a i l l y , École des Largues O r i e n t a l e s , É c o l e de L o u v r e . - C e s t u j e po Rusku, Polsku, Německu, A n g l i i , I t á l i i , Španělsku. Stává se francouzským občanem 1930, b y v v e službách k a n c e l á ř e d i plomatických studií v P a ř í ž í 1916-1919 a splnomocněným ministrem L i t v y v e F r a n c i i 1919 - 1926. Umírá v e Fontainebleau 2. března 1939./ POZVÁNÍ NA CESTU . LITVA. P o j ď t e , v duchu vás zavedu do z v l á š t n í země zvolna v y d e c h u j í c í v z á v o j í c h mlh. Jediný rozmach k ř í d e l a přelétneme k r a j , kde vše má v y b l e d l o u barvu vzpomínky. Vůně j e z e r n í c h l e k n í n ů s výpary t l í c í h o p r a l e s a nás o b e s t ř e . Jsme v L i e t u v ě , L i t v ě , v zemi Gedyminově a J a g e l l o n o v ě . Před námi se o t e v í r á k r a j i n a , j e j í ž v l a h á a b l e d á obloha má všechnu s v ě ž e s t pohledu p r i m i t i v n í c h r a s , nezná honosný smitek z r á n í . Po hlubokém spánku sedmi zimních měsíců se náhle probudí v p ř e k v a p u j í c í kráse j a r a a potom o d p o l o v i n y z á ř í t o t o blažené údobí, k t e r é téměř ani nedospělo v l é t o , připomíná havraním pokřikem zimu dlouhých sedm i měsíců. Medová vůně l i t e v s k é h o l é t a j e o p ě t v y s t ř í d á n a vůněmi podzimu, k t e r é jsou jako duše L i t v y . Sladkohořké jako vůně poraženého stromu a zapadlého v mechu, jako vůně r o z v a l i n po l i j á k u na sklonku l é t a . Tlumené s v ě t l o z a h a l u j e p l á ň , na l e s y uléhá s í r o v á mlha, b l e d o s t u t k v ě l é myšlenky p o h l c u j e m l č e l i v o u moc slunce. Třebaže ještě nenapadlo sněhu, saně nahrazují na b l á t i v ý c h cestách selské povozy. Po k r a j i n ě se šíří vůně lnu t l í c í h o na ř e c e . Konečně s listopadem p ř i j d e sníh a po soumraku ve v s i p s i obnoví nekonečné r o z h o v o r y s v l k y v e starém l e s e ztraceném v mlhách.
S K L I Z
E
Ň
10
LEBEN 1955
LISTOPADOVÁ SYMFONIE. Bude t o zase j a k v tomto ž i v o t ě . S t e j n á s v ě t n i c e . - Ano, mé d í t ě , s t e j n á . B r z y z a ú s v i t u časný pták v mrtvolně v y b l e d l é m : a t o už s l u ž k y v s t á v a j í a u s l y š í š l e d o v ý dutý úder džberů
listí
a ž od studny. O, hrůzo d ě t s t v í ! Prázdnoto srdce! Bude t o zase j a k v tomto ž i v o t ě . Bude tam n ě k o l i k ubohých zimních hlásků na starých předměstích, sklenář se s v o j í t ř a s l a v o u p í s n í . P r a s t a r á b a b i č k a se špinavým čepcem v y k ř i k u j e jména r y b , vozka v modré z á s t ě ř e s i plivá do mozolných rukou a c o s i huláká jako Anděl p ř i soudném dnu. Bude to zase jak v tomto ž i v o t ě . S t e j n ý s t ů l , B i b l e , Goetne, inkoust a jeho vůně času, a r c h p a p í r u , b í l á žena č t o u c í v e vzpomínce, p e r o a p o r t r é t . Mé d í t ě ! Mé d í t ě ! Bude to zase j a k v tomto ž i v o t ě ! - S t e j n á zahrada, r o z s á h l á , b e z konce, hustá a ztemnělá. A k poledni l i d é se z a r a d u j í , k t e ř í se tam s e š l i . Nevadí, ž e se až dosud n e z n a l i a nyní v ě d í o sobě j e n t o t o : bude s i t ř e b a obléknout s v á t e č n í šat a o d e j í t do n o c i , kde z m i z í , každý sám, b e z l á s k y , bez lampy. Bude t o zase j a k v tomto ž i v o t ě . S t e j n á a l e j : A ( z a podzimního odpoledne) tam v záhybu a l e j e , kde krásná c e s t a bojácně k l e s á j a k žena po nemoci, když utrhnout se chystá p r v n í k v ě t - p o s l y š , mé d í t ě tam se zas sejdeme j a k onehdy.
-
A t y j s i už zapomnělo jakou barvu měl t v ů j kabátek; j á však jsem poznal j e n n ě k o l i k š ť a s t n ý c h c h v i l . Ty, krásný zármutku, t v ů j p l á š ť bude b l e d ě f i a l o v ý ! A k v í t k a na tvém kloboučku drobná a t r u c h l i v á . A ani nebudu znát j e j i c h jména; neboť jsem za ž i v o t a poznal j e n jméno j e d i n é malé smutné k v ě t i n y , pomněnky, s t a r é h o spáče příkopů v zemi Na slepou bábu, k v í t e k s i r o t č í ! Ano, ano, srdce neukojené! Jak v tomto ž i v o t ě . A temná p ě š i n a tom bude, v l h k á ozvěnou kaskád. A budu t i v y p r á v ě t o městě na vodě a Rabbi z Bacharach a n o c í c h F l o r e n c i e . Bude tam t é ž r o z p a d l á n í z k á zeď, kde dřímá vůně p r a s t a r ý c h dešťů a k v ě t i n a nemocná, chladná a s l i z k á k v ě t po k v ě t u tam bude s t ř á s a t na němou hladinu. o ----H U D B A. B. JANÁČEK V LONDÝNĚ . (Psáno p r o pařížskou r e v u i "Rencontres".) B e d ř i c h Janáček měl dne 8. p r o s i n c e 1954 varhanní koncert v londýnské R o y a l F e s t i v a l H a l l . Program b y l odvážný a b y l s l o ž e n ze skladeb Buxtehudeho, G . M u f f a t a , J.S.Bacha, B. Wiedermanna, V. Soderholma a L. Vierneho. Z v l á š t n í pochvalu z a s l u h u j e Janáčkova i n t e r p r e t a c e T o c c a t y , A d a g i a a Fugy J.S.Bacha v C, k t e r á p ř i v e d l a posluchače nad h i s t o r i c k o u duchovní a c i t o v o u úroveň přímo do dnešních dob; a Janáček skutečně p o l o ž i l p r s t na j e d e n z n a š i c h n e j o ž e h a v ě j š í c h problémů v hudbě: ž e t o t i ž záleží méně na " v o l b ě s t y l u " (a hledání s t y l u ; Bachova skladba j e , c o se t ý č e slohové k r i t i k y , neobyčejně, a zejména p r o Bacha neobyčejně n e j e d n o t n á ) , než na tom, c o kdo dovede u t v o ř i t " s e stylem". Bylo b y nesprávné, kdybychom c h v á l i l i Bedřicha Janáčka jako obratného varhaníka a skvělého tlumočníka myšlenek j i n ý c h ; jako v i r t u o s a suverénně o v l á d a j í c í h o t e n t o s l o ž i t ý komplex mnohých n á s t r o j ů s j a k s i jednotně chapatelnou pohonnou technikou. N e u č i n i l i bychom t a k t o zadost j e h o osobnímu nadání a jeho včlenění se do hudební p ř í t o m n o s t i . Je p r o t o nezbytně
S K L I
Z E
Ň
11
LEDEN 1955
nutné, abych p o u k á z a l na konkrétní jeho zásluhu, na t o , že nám p o d a l , co se d n e s dá podat z Bacha. Janáček n á l e ž í m e z i výkonné hudebníky, k t e ř í u m ě j í s p l n i t p o s e l s t v í i n t e r p r e t a , a n i ž b y se o d d á v a l i m u z i k o l o g i c k ý m snahám, o s l ň o v a l i technickou o b r a t n o s t í a - na varhanách tak l e h c e uskutečnitelným - přídavkem " p e s t r é h o p e ř í " . B e d ř i c h Janáček měl t e n t o k r á t e k d i s p o s i c i dobré varhany a uspokojivou akustiku. Je pravda, že b y ton varhan mohl být i v í c e i n t i m n í , k u l a t ě j š í ; máme-li však skutečné a metaf o r i c k é podnebí n a m y s l i , v němž t y t o varhany s l o u ž í účelům, jenom z d á n l i v ě odpojeným od času, dob ,epoch a p e r i o d , nesmíme s i s t ě ž o v a t na m a l i č k o s t i . Francouzským duchem o v l i v něné jihoněmecké Barocco P a s s a c a g l i e J i ř í h o M u f f a t a se v í c e hodí do pozdně barokního kot e l a , než do m í s t a s i l n ě ovlivněného novoholandským slohem, s nímž s i zahrává ve znamení u t i l i t a r i s m u země p o - P a l l a d i o v ý c h experimentů. Po intermezzu dvou k r a t š í c h skladeb Wiedermanna, p r o "Romantiku" u t ě š i t e l n ě s t r u k t u r á l n ě průhledných a v d i k c i s n e s i t e l n ě úsporných, jsme se r á d i u s p o k o j i l i melodiemi " S o n a t i n y " Soderholma a 1. f i n a l e m " P r v n í Symfonie" Louise Vierneho. P o t l e s k posluchačů by měl p ř e s v ě d č i t Bedřicha Janáčka o upřímné vděčnosti a p ř á n í , aby se v dohladné době v Londýně za varhanami znovu objevil. K témuž koncertu d o š e l r e d a k c i dopis K a r l a Janovického, míněný soukromě, ale zachycuj í c í osobní p r o ž i t e k p i s a t e l e tak v ý r a z n ě , že b y b y l o škoda j e j n e s d ě l i t v e ř e j n o s t i : " 8. p r o s i n c e jsem si šel poslechnout Bedřicha Janáčka. Bylo t o jeho p r v n í vystoupení na nových varhanách v "Londýnské Royal F e s t i v a l H a l l . Program začal Preludiem a Fugou v D od Buxtehudeho a P a s s a c a g l i o u o d George M u f f a t a . Hned o d začátku b y l o z ř e j m é , ž e j d e o umělce, k t e r ý má jasný úmysl, skvělou techniku a jemně v y v i n u t ý d a r smyslu pro k v a l i t u zvuku n á s t r o j e , na k t e r ý h r á l . Začátek se mi zdál b ý t poněkud pokažen nadlidskou péčí a p ř e s n o s t í , se k t e r o u Janáček začal hrát a k t e r á v e mně v y v o l a l a p o c i t ú z k o s t i . Varhany jsou neosobním n á s t r o j e m , kde j a k jednou se předem mechanicky z a r e g i s t r u j e i n t e r p r e t a č n í úmysl, žádný osobní a okamžitý cit ho v dalším hraní nezmění.Na j i n ý c h nás t r o j í c h j e možno se r o z č í l i t nebo r o z c i t l i v ě t v okamžiku. Na varhanech však j e t ř e b a se toho v š e h o zbavit předem na zkouškách. Jediným krokem, k t e r ý jakoby " z r a d i l " osobní p o c i t y , j s o u jemné o d s t í n y f r á z o v á n í . Následovala Toccata, Adagio a Fuga v C od Bacha. Zde jsem znenadání c í t i l , j a k o bych se b y l o c i t l doma u v ř e l é h o p ř í t e l e . Fráze z a č a l y plynout měkce a ú z k o s t l i v o s t b y l a nahrazena napětím. Když došlo na obtížnou pedálovou k a d e n c i , k t e r á j e zároveň překrásnou hudbou, c e l á h a l a z t r n u l a b e z dechu. A když Janáček v í t ě z n ě a umělecky " p r o p l u l " úskalím, b y l o v audienci c í t i t ú l e v u , každý se z a č a l v r t i t a p o k a š l á v a t z čiré r a d o s t i . - V Adagiu Janáček znovu p o t v r d i l s v ů j smysl p r o krásu zvuku a m e l o d i e , a v e Fuze svou mistrnou a přesnou techniku - Nemám už místo na zbytek programu, j e n byoh c h t ě l ř í c i , z e F i n a l e z Viarneo v y první symfonie b y l o zahráno s úžasným temperamentem.Jen z ř í d k a se najde v e francouzské hudbě minulého s t o l e t í skladba s takovou č i s t o u , j a k o b y l i d o v o u m e l o d i í a takovou nepokaženou ž i v o s t í . T í m mi připomněla ducha české hudby a snad p r o t o " s e d ě l a " Bedřichu Janáčkovi. KROMĚ zmíněného koncertu v R o y a l F e s t i v a l H a l l 8. p r o s i n c e měl p ř i svém z á j e z d u B. Janáček j e š t ě 1. p r o s i n c e k o n c e r t v Birmingham Town H a l l , d á l e 3 . X I I . v y s í l á n í na BBC Home S e r v i c e : pořad z e skLadeb J.S.Bacha a 1 3 . X I I . v y s í l á n í na BBC T h i r d Programme: Koncert pro varhany a orchestr českého s k l a d a t e l e z p ř e d k l a s i c k é doby:Erantišek X a v e r BRIXI(1732-1771). Dále nahrán na zvukový pás pro BBC T h i r d Programme půlhodinový pořad moderní české varhan. hudby s d í l y s k l a d a t e l ů : J . B . F o a r s t e r , B . A . W i e d e r m a n n , Josef K l i č k a a Richard T ý n s k ý . - Red. V Ý T V A R N Á U M Ě N Í . Charles
Č
E RNÝ:
U v i d ě t znovu, po č t y ř i c e t i l é t e c h , to, čemu jsme se o b d i v o v a l i z a mládí, j e s t p ř í s n á zkouška, p ř i k t e r é mnohé hodnoty n e o b s t o j í . Z n i č í mnoho i l u s í - z b y l y - l i vám ještě n ě j a k é a může úplně p ř e v r á t i t vaše dosavadní n a z í r á n í a úsudky. Na t o jsem tedy b y l p ř i p r a v e n před svou druhou c e s t o u Holandskem a pokud možno jsem se o b r n i l p r o t i zklamáním, j e ž mne o č e k á v a l a . O v š e m že reprodukce d o v o l u j í , aby se slavná v e l e d í l a úplně nezapomněla; a l e nic nemůže n a h r a d i t přímý slyk s o r i g i n á l e m , j e n ž j e d i n ý dává v n i k n o u t i do i n f r a s t r u k t u r y umělc o v a t v o ř e n í a do jeho techniky. Nuže, čeho jsem se o b á v a l , se n e s t a l o . Rembrandt, Frans H l a s , Vermeer de D e l f t , Steen, Terborch, Van Ostade, Ruysdasl, P o t t e r a c e l á t a řada v e l k ý c h nebo malých m i s t r ů jsou v ž d y t o , co b y l i , a mnozí dokonce o m l á d l i . Každý malíř v í , j a k j e p r o něho d ů l e ž i t á otázka,budeli jeho o b r a z dobře č i špatně "stárnout". V ě t š i n a z d e j š í c h obrazů j e tak s v ě ž í , tak s v í t í c í a t a k " d n e š n í " , jako b y b y l y malovány včera - a t o n e j e n zevnějškem, a l e i duchem. A chcel i někdo t v r d i t , že t e c h n i c k á z b ě h l o s t a z n a l o s t na tom, nemá žádné z á s l u h y , ptám se ho,kdo tedy tu zásluhu má ? Dle p ř í k l a d u mnohých j i n ý c h národů Holanďané t é ž o t e v ř e l i š i r o c e svá musea dnešní t v o r bě , j a k holandské, tak c i z í . Tím se stává, ž e zde - l é p e než k d e k o l i v j i n d e - máme c e l k o v ý pohled na t o , c o se d ě l a l o k d y s i a co se d ě l á dnes, a že se nám tím umožňuje zajímavá
S K L 1 Z E
Ň
12
LEDEN 1955
k o n f r o n t a c e minulosti s dneškem. "A tu ihned j e naše pozornost upoutána n ě k o l i k a f a k t y , k t e r á , a č k o l i v nejsou nová, mají zde výjimečný r e l i e f . Je toho p ř í č i n o u úzké s o u s e d s t v í s t a r ý c h mistrů a moderních? J i s t ě t o podškrtává obranný r o z d í l mezi tím, co b y l o , a tím, co j e s t , a p o t í r á t v r z e n í o " p ř í b u z e n s t v í " -mezi starými a dnešními t v ů r c i . Jsem na m í l e v z d á l e n úmyslu hanět nové tendence nebo b ý t ze zásady p r o t i nim, i když jsou n e j k r a j n ě j š í ; všechno může b ý t zajímavé. A l e j e s t t ř e b a , aby t i , k t e ř í je p o d p o r u j í slovem a činem, měli minimální " p r o v i a n t " řemeslný, malířskou techniku toho jména hodnou. Dovedete si p ř e d s t a v i t c h l a p í k a , k t e r ý by vám c h t ě l zahrát houslové k o n c e r t o , aniž by jenom uměl d r ž e t housle v r u c e a z n a l noty? A přece t o t o se skoro d ě j e v dnešním m a l í ř s t v í - a jenom v m a l í ř s t v í ? - v e kterém čím méně toho umíte, tím j s t e v ě t š í " s i l á k " . Jest na b í l e d n i , že před takovými mistrovskými k o u s k y , , j a k o je "Noční h l í d k a " nebo "Dívenka s turbanem", bude málo t ě c h , k t e ř í by s i t r o u f a l i z k u s i t něco podobného. Za t o , p ř i pohledu na j i s t é produkty, hlavně když jsou podepsány jménem vychvalovaným všemi ž u r n á l y a r o z h l a s y na s v ě t ě , k o l i k j i c h z v o l á : "Anoh´ i ö son' p i t t ó r e ! " - a pospíchá k obchodníku koupit s i barvy a štětce. Toto š i r o c e v y s v ě t l u j e s e s t u p u j í c í křivku malířské techniky, k t e r á vám zde přímo b i j e do o č í . Ovšem ž e j e s t zde snadný p o č e t umělců j a k holandských, tak cizozemských, j e j i c h ž pokusy a hledání budí v e l k ý zájem, a l e jako náhodou jsou t o v ž d y t i , k t e ř í v nějakém směru přímo n a v a z u j í na velké tradicie a znají výborně "malířskou kuchyň". A l e v e d l e n i c h , co s l a bosti a nemohoucnosti, co f a l e š n é h o i n t e l e k t u a l i s m u nebo křiklounského primarismu! Já vím, že konec konců t o nemá velkou d ů l e ž i t o s t ; a l e čeho j e s t dlužno se obávat, j e s t neblahý v l i v takových p ř i k l a d ů na mládež, kterou t o odvrací od ú s i l í , podporuje v e snobismu nedbalostia hlavně budí v ní v k a c i v takovém počtu, ž e tím bude malířské umění úplně udušeno. Potom j e s t tu j i n ý f a k t ; z obrazů v ě t š i n y s t a r ý c h mistrů č i š í zdravá, prostá a " n o r mální" r a d o s t ze ž i v o t a , z o b r a z u j í c í p o c t i v ě a jednoduše - a l e s jakou technickou v y s p ě l o s t í , s jakou v i r t u o s i t o u někdy ( v i z t e Hanse Halse! ) - všechno, c o l i d s k é h o t v o r a na zemi b l a ž í : j í d l o , p i t í , l á s k a , žena, d ě t i , dům, nábytek, k l e n o t y , p ř í r o d n í k r á s y , v l a s t n ě n í majetku nebo mystické a v l a s t e n e c k é nadšení. Žádné v e l k é f i l o s o f i c k é nebo m a t a f y s i c k é p r o blémy se t u n e ř e š í , a č k o l i v c i t y a vědění k tomu nechyběly. A t e ď , c o se vám ukazuje na druhé straně? Se zrakem a duchem j e š t ě okouzlenými t í m , c o j s t e právě v i d ě l i , v c h á z í t e tu do s v ě t a b i z a r n í h o , n e l i d s k é h o , kde noční můra zaujímá místo r a d o s t i . . . K r a j i n y p o t á č e j í c í se jak v zemětřesení, umučené anatomie, dřevěné o b l i č e j e , prázdné zraky, nuda, smutek, s k r o nechuť k ž i v o t u - ba i nechuť k malování ! Ano, neboť j a k b y se mohlo malovati v r a d o s t i , když náměty jsou čerpány j e n v abnormálním, v morbidní neurose, k t e r á tak dobře c h a r a k t e r i z u j e n a š i rozvrácenou dobu, j e j í ž hlavním heslem j e s t : chceme nové z a každou cenu? A pak: kde j e v tom t a slavná " o s o b i t o s t , i n d i viduální nebo národní,o k t e r é se t o l i k mluví? P o s t a č í v i d ě t benátskou Biennálku, a b y s t e s i u v ě d o m i l i , j a k é h o stupně d o s t o u p i l o mezinárodní n i v e l o v á n í temperamentů - j i ž j e n všeobecným užíváním různých malířských "triků." .v. modě... Takže n a k o n e c jsou s i v š i c h n i p o dobni, a ť jsou z k t e r á k o l i v země. Nu a co obecenstvo? Tu j e t e n p o s l e d n í f a k t : soudě d l e toho co jsme v i d ě l i v e v e l k é míře v Holandsku - a co se i u nás vidí j s o u - l i s á l y s t a r ý c h m i s t r ů naplněny diváky, v moderních zeje spíše liduprázdno.Ti co tam vejdou, v y c h á z e j í r y c h l e j i , než v e š l i kromě ovšem t ě c h přesvědčených, z a r y t ý c h . Řekne se mi, t o že není žádné k r i t e r i u m , že publikum j e n e v y s p ě l é , neschopné pochopit tu malbu z í t ř k a . Na t o odpovím: kde bude t a malba z í t r a ? a kde j e k r i t e r i u m k rozeznání dobré malby od špatné, když noví a p o š t o l o v é p r o h l a šují,žedobřemalovaný a oku příjemný obraz ze zásady n e s t o j í z a n i c , zatím co a g r e s i v n mazanice zrak u r á ž e j í c í j e s t vynášena do nebe? Jak by se v tom ubohý "normální" divák vyznal? O b r á t í se jednoduše zády. Malířský snobismus ho pomalu přestává zajímat a j i n á povyražení ho l á k a j í , jako auto nebo l a b u ž n i c t v í . Ostatně, on se l e h c e o b e j d e b e z obrazů hlavně našich. I d e á l n í by ovšem b y l o , kdyby publikum samo r e a g o v a l o , ne p r o t i výstřelkům v modě; t y přejdou, jako každá móda; a l e p r o t i sobě. Neboť konec konců, ono z a j i š ť u j e úspěch šprýmařů, k t e ř í j e ze začátku j e n b a v í , k t e r é však pomalu b e r e vážně, p r o t o ž e oni sami se berou vážně. Bylo by t o krásné; a l e z í t r a , se to j i s t ě nestane! P r o t o také ať t i , j i c h ž v í r a k o l í s á mluvím o m a l í ř í c h - jdou n a v š t í v i t h o l a n d s k á musea. V r á t í se p o s í l e n i a upevněni v e svém přesvědčení a budou p o k r a č o v a t i svou dráhu b e z ohledu na reklamu a p a n u j í c í snobismus. ZVĚDNÍCHOBORŮ. Karel
K L I K A
PROGRAM TECHNICKÉ POMOCI SPOJENÝCH NÁRODŮ. /Ze s e r i e připravených s t a t í stavebního odborníka vyjímáme i n f o r mace z a j í m a j í c í i š i r š í v e ř e j n o s t . / Program technické pomoci má b ý t i m o b i l i z a c í l i d s k ý c h s i l a technického pokroku p r o dosažení vyšší životní úrovně. Nezbytnost tohoto programu ukázala se po p o s l e d n í s v ě t o v é v á l c e a n a l e z l a s v ů j v ý r a z v souhlasu téměř všech členských s t á t ů S p o j e n ý c h Národů. Program technické pomoci byl navržen už prohlášením o Chartě Spojených Národů, v n í ž se p r a v í : "...rozhodnutí zachrániti n á s l e d u j í c í ganerace od hrůz v á l k y , k t e r á dvakráte za našeho ž i v o t a p ř i n e s l a n e š t ě s t í l i d s t v u , j e naším úkolem v y t v o ř i t i podmínky p r o společenský a soc i á l n í pokrok a p r o lepší ž i v o t n í úroveň v e větší a širší svobodě."
S K L I Z E
Ň
13
LEDEN 1955
S dosud neobvyklou j e d n o t n o s t í s c h v á l i l o 16. l i s t o p a d u 1949 v š e c h přítomných 59 p ř e d s t a v i t e l ů č l e n s k ý c h s t á t ů na zasedání Hlavního shromáždění r o z š í ř e n ý program Technické pomoci pro hospodářské v y v i n u t í méně p o k r o č i l ý c h zemí. Tento schválený program b y l označen tehdejším předsedou Hlavního shromáždění za jeden z n e j k o n s t r u k t i v n ě j š í c h činů mezinárodní politiky, uskutečněných pod p a t r o n a c í Spojených Národů. Bylo t ř e b a u v é s t i v soulad stanoviska v š e c h 59 členských států, aby mohl být p ř i p r a v e n program p ř i j a t e l n ý
" úkolem programu postaviti na pevný základ národní hospodářství v uvažovaných zemích v y v i n u t í m průmyslu a zlepšením z e m ě d ě l s t v í , se zřetelem upevniti hospodářskou a p o l i t i c k o u n e z á v i s l o s t t ě c h t o zemí v duchu Charty Spojených Národů a dosáhnouti v y š š í h o s o c i á l n í h o blaha pro všechno o b y v a t e l s t v o dotyčných zemí." Spojené N á r o d y za spolupráce s d e v í t i příbuznými odbornými organisacemi p r o v á d ě j í program Technické pomoci p r o s t ř e d n i c t v í m o r g a n i s a c e TECHNICAL ASSISTANCE ADMINISTRATION. Pro p r a k t i c k é provádění programu, jehož plný název j e THE UNITED NATIONS EXPANDED TECHNICAL ASSISTANCE PROGRAM - UNETTAP, b y l a utvořena technická r a d a , pojmenovaná " T e c h n i c a l A s s i c e Board- TAB". Č i n n o s t i v různých oborech pomoci poskytované d e v í t i příbuznými o r g a n i sacemi Spojených národů jsou koordinovány t o u t o Technickou radou. TAB skládá se z g e n e r á l ního s e k r e t á ř e Spojených Národů nebo jeho zástupce jako předsedy a z výkonných vedoucích s p o l u p r a c u j í c í c hodborných o r g a n i s a c í , nebo j e j i c h zástupců. TAB j e pověřena p o v i n n o s t í společnéhoplánovánía provádění programu. Členové Rady, s p o l u p r a c u j í c í na t e c h n i c k ý c h ú k o l e c h programu, r a d í se a r o z h o d u j í o v y s í l á n í technických missí a druhu poskytování technické pomoci.Každá odborná organisace, s p o l u p r a c u j í c í na programu Spojených Národů, j e povinna na začátku každého roku p ř e d l o ž i t i TAB p l á n y a návrhy p ř i p r a v e n é technické pomoci p r o n á s l e d u j í c í rok. Mimo TAB, v zastoupení Hospodářské a s o c i á l n í rady Spojených Národů, j e ustanoven "Technicalal A s s i s t a n c e Committee - TAC", k t e r ý vykonává f u n k c i d o z o r č í h o orgánu. TAC j e složen ze zástupců osmi v l á d , k t e r é jsou č l e n y t é t o Rady. Smyslem a účelem programu Technic a l A s i s t a n c e , j e pomoci méně vyvinutým zemím, aby se u č i l i p o u ž í v a t i moderní t e c h n i k y ku z l e p š e n í v l a s t n í hospodářské s i t u a c e . Je t o v e l m i s l o ž i t ý ú k o l , n e b o ť pomoc j e vyžadována pro práce k v y u ž i t í m i n e r á l n í c h z d r o j ů , s t a v b y s i l n i c a ž e l e z n i c , vodních c e s t , z a kládání průmyslu - j a k b y l o z j i š t ě n o , jedná se dnes a s i o 150 různých oborů práce.V pojmu technická pomoc není zahrnuta j e n v l a s t n í technická rada a práce, nýbrž ku p ř . pomoc v e zdravotní službě a v ý c h o v ě , k t e r é velmi č a s t o p ř e d c h á z e j í v l a s t n í technické p r á c e . Profinančnínáklady UNETAP na rok -1954 z a v á z a l o se 71 v l á d p ř i s p ě t celkovou v y s l a n ý c h v rámci programu do různých zemí v z r o s t l se 265 v r . 1950-51 na 2500 v r . 1 9 5 3 . Pomoc byla poskytnuta 97. zemím nebo t e r i t o r i í m ; odborníci b y l i vybráni ze 64 národností a p r a c o v a l i v 62 různých zemích. D ů l e ž i t á j e také p s y c h o l o g i c k á hodnota t é t o č i n n o s t i ; dokazuje, ž e mezi techniky a odborníky není nedcstatekt v o ř i v é h oa praktického i d e a l i s m u , p o t ř e b u j í c í h o jen p ř í l e ž i t o s t k u p l a t n ě n í . Dosažené v ý s l e d k y u k a z u j í dlouhou, a l e s l i b n o u cestu k l e p š í budoucnosti. K N I H Y E X I L U . Otakar ODLOŽILÍK: LISTY Z DĚJIN RODNÉHO KRAJE (New York S i t y , 1954.Vlastním nákladem. T i s k . Stran 35 , 4 obrázky. Cena neudána. ) Minulost k r a j e , p o d o b a j í c í h o se zhruba "nepravidelnému t r o j ú h e l n i k u , jehož opěrnými body jsou města Kroměříž, B y s t ř i c e pod Hostýnem a P ř e r o v " , v přemyslovské a lucemburské době, t o j e námět t é t o drobnohledné h i s t o r i c k é s t u d i e . Vyrůstá hlavně z e zpráv o majetku a majetkových změnách, z nichž důmyslný h i s t o r i k neomylně v y v o d í o b r a z hospodářské a společenské s t r u k t u r y a ž i v o t n í c h forem. V tom ohledu j e knížečka přímo k l a s i c k o u ukázkou h i s t o r i k o v ý c h t v ů r č í c h možností. " L i s t y z d ě j i n rodného k r a j e " - k r a j e n e j e n autorova, a l e i p r o f e s o r a Dvornika, k j e hož šedesátinám b y l y zamýšleny a jemuž jsou věnovány - jsou však bohaté i jiným poučením, j e ž v y p l ý v á vůbec ze vší p r á c e p r o f . O d l o ž i l í k a : ž e dnešek není údobí osamocené, nýbrž v y r ů s t a j í c í z v č e r e j š k ů b l í z k ý c h , d á v n ě j š í c h i v e l m i dávných. I " L i s t y " jsou utužováním těch kořenů, bez nichž stavíme j e n pro vítr. R. V. Jan Č E P : CIKÁNI. Obálka: M i r o s l a v ŠAŠEK. Vydalo Sdružení čs. p o l i t i c k ý c h u p r c h l í k ů v Německu v ř í j n u 1953. S t r a n 88.
t e p r v e seznamuje s tvorbou Jana Čepa, p r o t o ž e doma v e š k o l e n e d o š l a j e š t ě na tu stránku v u č e b n i c í c h l i t e r a t u r y , kde se o něm h o v o ř í j a k o o p ř e d s t a v i t e l i ruralismu u nás. Č e t l a jsem Čepovu knížečku povídek a vyprávění j e j í m a očima. Thematicky různé Čepovy povídky jsou s p o j e n y c h r o n o l o g i c k y : p r o t e k t o r á t , osvobození a e x i l . P r v n í povídka z p r o t e k t o r á t n í éry líčí osud cikánské t l u p y , a l e zůstává na povrchu a nemohu se z b a v i t dojmu, ž e Čep z ů s t a l nadhozené p r o b l e m a t i c e mnoho dlužen. Vstupní scéna k povídce "Tajemství K l á r y Bendové" j e j a k o b y v y s t ř i ž e n a z románu minulého s t o l e t í , k t e r é se n e o b e š l y bez " d í v e k s e d í c í c h u okna s š i t í m v k l í n p i t í č á j e j e nevyhnutelné a nekonečné v některých a n g l i c k ý c h n o v e l á c h . Tento anachronismus Čepovy p o v í d k y j e v p ř í l i š k ř i k l a v é m rozporu se s k u t e č n o s t í , j a k jsme j i domaa"poosvoboz e n í " p o z n a l i . Příběh v jádru dramatický, avšak z p l o š t ě l ý vyprávěním; hrdinka nesoucí v sobě t r a g i k u s v é doby j e p r o s v o j i r o l i anemická.
S K L I Z E Ň
14
LEDEN
1955
" P ř e d zavřenými dveřmi" j e snůška vzpomínání, představ a snů, k t e r é každý z nás n o s í po e x i l u , někdy j e v y p r á v í sám sobě, někdy dobrým přátelům, snad něco z n i c h i napíše a uschová hluboko v zásuvce. " O s t r o v R e " , psaný v e f o r m ě dopisu p ř í t e l k y n i , není ani v í c e ani méně než p o c t i v é v y l í č e n í prázdninových dojmů: k r a j i n a , moře, p o č a s í i a n g l i č t í h o s t é . Lokální k o l o r i t obstará n ě k o l i k francouzských v ě t . A p r o t o ž e všechny p o v í d k y nesou náboženský m o t i v , musí i t e n t o b a r v i t ý průvodce po a t l a n t i c k é m p o b ř e ž í k o n č i t , bohužel, v k a p l i . Říkám "bohužel", p r o t o ž e vím, že Čepovo k ř e s ť a n s t v í j e daleko h l u b š í , než b y se zdálo z n á s i l n ý c h náboženských motivů. Kdyby v y š l y z p e r a k o n v e r t i t y , p ř e k v a p i l y b y mě méně. - ld Jan Č E P : KVĚTNOVÉ DNI. S k i z z a . /K n i ž n i c e V I G I L I E , 3 sv. Vydala k vánocům 1954 Křesťanská akademie v Římě. T i s k . Stran 38. Cena neudána./ „Čep p a t ř í mezi t y s p i s o v a t e l e , p r o j e j i c h ž tvorbu e x i l znamená porušení rovnováhy. Čepův p o s t o j b y l u s t á l e n a vyhraněn dávno doma, v u r č i t é m , z d á n l i v ě téměř d e f i n i t i v n í m klimatu, a nové podmínky, nová č i n n o s t , nové osobní o k o l n o s t i nedovedly dosud k a u t o r o v u tvůrčímu vyrovnání. Záběr ze s t ř í d á n í okupantů, j a k se odvinul v Čepově podání v malé moravské v í s c e , nese všechny znaky záběru ex post n e j e n v závěrečné k a p i t o l c e : i v c e l é malátní postavě p r o f e s o r a V o j t ě c h a , h r d i n y " K v ě t n o v ý c h d n í " , j e ž jsou tak s v ě d e c t v í m , k t e r é n e p ř e s v ě d č í . Čepova c e s t a k v l a s t n í m vrcholům stoupá od "Cikánů" p ř e s " K v ě t n o v é dny" zatím j e n povlovně. Svazeček j e č i s t ě a vkusně vypraven a a u t o r obálky b y s i z a s l o u ž i l jmenování. R. V. VÝBOR EXILOVÉ SATIRY - II. /Vyšlo v z á ř í 1954 jako 9. svazek E d i c e s a t i r y v Londýně, stran 52./ Zdá s e , ž e e x i l o v ý ( č i e x i l n í nebo e x i l o v a n ý ? ) s a t i r i k t o nemá l e h k é . Na dvou f r o n t á c h musí b o j o v a t : na f r o n t ě domácí, na n i ž se vysmívá komunistům, a na f r o n t ě z a h r a n i č n í , kde si" v y p ů j č u j e "naše washingtonské p o l i t i k y , k t e ř í ovšem p r o v ě t š i n u s a t i r i k ů , j e j i c h ž k y jsou v t é t o k n í ž e č c e , standardně jednoduché, l e č č i s t é a úhledné ú p r a v y , znamenají t o t é ž n e b e z p e č í . Nebudeme t u p o l e m i s o v a t o s p r á v n o s t i č i m y l n o s t i t é t o d í l č í t h é z e . J i s t o však j e , že tam, kde se n . p ř . epigramy vážou na osoby, kde jsou v y s l o v e n ě osobně zahroceny, nej e n ž e z r a ň u j í , což není s uměním s l u č i t e l n o , a l e z ř í k a j í se tím okamžikem věčného ž i v o t a byť j a k k o l i umělecké - a p ř e b í r a j í se vším všudy efemérnost osobních útoků. A t o j e n e s p o r ně, aspoň u n ě k t e r ý c h , škoda. N e j l é p e j e na tom M.Zachar s humoreskou ZEDNÍK A BÁSNÍK, zes m ě š ň u j í c í c h pochybnou " s o c i á l n o s t " mnohých W e l f a r e - o f f i c e r ů v u p r c h l i c k ý c h táborech. Pov í d k a " skoro p r a v d i v á " , v n í ž h o ř k o s t s i t u a c e přesně dávkovaným přehnáním se stává komickou. J i n a k j e tomu v p o v í d c e J. Slánského BERLÍNSKÝ EPILOG. Tam t r a g i k a z á ž i t k u mladého b o l š e v i ka se neuvolňuje do směšnosti, nýbrž zůstává až do konce k r v a v ě vážnou. P s y c h o l o g i c k y místy s k ř í p a j í c í , n e p a t ř í do výboru s a t i r y . A l f a napsal už daleko l e p š í humoresky než j e úvodní ODSUŇME SIOVÁKY ! , kde s i skoro n á s i l í m , k t e r é okrádá o smích, podmaňuje myšlenku odsunu Slováku do českého p o h r a n i č í . ( P o d l e z p r á v y z Vídně b y l a t a t o humoreska o t i š t ě n a v překladu v rakouském t i s k u . P o z n . r e d . ) . K n e j v t i p n ě j š í m záběrům Výboru p a t ř í Gamo LISTÁRNA REDAKCE, k d e ž t o č r t a M. Zárubové j e pozoruhodná pouze z v l á š t n o s t í námětu. Epigr my,dobré i h o r š í , různých a u t o r ů ( z nichž nesporně n e j v ý š e s t o j í t y S. B r z o b o h a t é h o ) , jsou mezi prózou hojně r o z t r o u š e n y . P ů s o b i l y b y s v ě ž e , kdyby p r á v ě o n i c h z v a l n é m í r y n to, co jsme ř e k l i vpředu. ------o -----J. S. ZPRÁVY KULTURNÍ RADY.
VÝSLEDKY SOUTĚŽE KA+KR V OBORU VĚDY. V s o u t ě ž i KA+KR na rok 1954 se s e š l o n ě k o l i k vědeckých p r a c í . B y l y dány k posouzení příslušným odborníkům a pokud s i záslouží odměnu, bude o n i c h r e f e r o v á n o postupně, j a k nám posudky dojdou. CENOU KA+KR b y l a odměněna práce d r . J o s e f a KRATOCHVÍLA s názvem "PROBLÉM ZOOLOGIE A ZOOPSYCHOLOGIE. Uveřejňujeme posudek p r o f e s o r a Masarykovy u n i v e r s i t y v Brně, nyní p r o f e s o r a na u n i v e r s i t ě v e F i l a d e l f i i , d r .FrantiškaKrále: " Z o o p s y c h o l o g i i a z o o s o c i o l o g i i j e dnes věnována v e l k á p o z o r n o s t zejména na p o l i výzkumů a vědecké č a s o p i s y , zaměřené k tomuto úseku bádání, j s o u publikovány v e v š e c h c i v i l i s o v a n ý c h zemích. P r o t o nutno u v í t a t i p r á c i , předloženou k posouzení. J e j í p i s a t e l měl z a j i s t é velmi dobrý základ v e svém předchozím odborném v z d ě l á n í a správně uvádí různé vědní o b o r y ,ježse v ě n u j í t é t o d ů l e ž i t é o t á z c e . Zejména v e t e r i n á ř i v y k o n a l i na tomto p o l i mnoho záslužné práce, z v l á š t ě se z ř e t e l e m k nemocnému z v í ř e t i , j e ž svou b o l e s t í , strachem a neméně vědomím pomoci dává n a j e v o své p s y c h o l o g i c k é r o z p o l o ž e n í . V e t e r i n á r n í praxe má nemalou p ř í l e ž i t o s t psychop a t h o l o g i c k é h o s t u d i a nervově nemocných z v í ř a t v e srovnání s obdobnými chorobnými s t a v y u č l o v ě k a . P r o t o t a t o výzkumná bádání, ř í z e n á v e smyslu s r o v n á v a c í p s y c h o l o g i e a psychopathol o g i e , j s o u nemalého významu i pro l é k a ř s t v í , jmenovitě p s y c h i a t r i i . P ř e d l o ž e n á práce v y s v ě t l u j e úvodem pojem z o o p s y c h o l o g i e a j e j í význam s h l e d i s k a všeobecného, různou užívanou t e r m i n o l o g i i a přehledně uvádí dnešní s t a v bádání v tomto směru. V dalším r o z e b í r á pojem z o o s o c i o l o g i e a s o c i á l n í z o o p s y c h o l o g i e . P o t r a v i n o v é s p o l e č e n s t v í , c e s t o v n í s p o l e č e n s t v í , l o v e c k é a obranné s p o l e č e n s t v í , ochrana mláďat a j i n é ž i v o t n í úkony za p o u ž i t í vzájemného dorozumění mezi různými druhy ž i v o č i š n é s p o l e č n o s t i jsou v e l m mavě dokumentovány různým pozorováním mnohých b a d a t e l ů i a u t o r a samého. V dalším r o z e b í r á domestikaci a s p o l e č e n s t v í č l o v ě k a s e z v í ř e t e m se z ř e t e l e m k různým ž i v o t n í m podmínkám a duševní v y s p ě l o s t i j e d n o t l i v ý c h druhů.
S K L I
Z E
Ň
15
LEDEN
1955
Ve s p e c i á l n í č á s t i své p r á c e pojednává a u t o r především o t a x i i , r e f l e x e c h a i n s t i n k tech. P o p i s u j e případy f o t o t a x i e , t h e r m o t a x i e , chemotaxie a g e o t a x i e , r e f l e x y podmíněné a nepodmíněné. V y s v ě t l u j e r o z d í l mezi pudy a i n s t i n k t y s poukazem na t o , ž e pud j e všeobecný, k d e ž t o i n s t i n k t j e druhový. V dalším se snaží v y s v ě t l i t i b l í ž e problém i n s t i n k t dokládá svá v y s v ě t l e n í n ě k o l i k a n á č r t k y a l i t e r á r n í m i záznamy. Samostatnou kapitolu v ě n u j e psychickým v l a s t n o s t e m různých ž i v o č i c h ů a problému i n t e l i g e n c e z v í ř a t . Uvádí různé experimenty s o p i c e m i , j e j i c h ž psychické p r o j e v y jsou člověku n e j p o d o b n ě j š í a n e j b l i ž š í v důsledku vyšší i n t e l i g e n c e , než j e známa u j i n ý c h ž i v o č i c h ů . Podává četné l i t e r á r n í záznamy o i n t e l i g e n c i i j i n ý c h z v í ř a t a r o z e b í r á problém j e j i c h charakteru a i n d i v i d u a l i t y . Ze z v l á š t n í c h p s y c h o l o g i c k ý c h problémů z v í ř a t zabývá se a u t o r problémem s o c i á l n í h i e r archie v ž i v o č i š n é říši ,výrazorovými p r o j e v y z v í ř a t , j i m i ž p r o j e v u j í k l i d , strach, zlost, s p o k o j e n o s t , a t d . , jež mohou b ý t i buď bezděčné nebo úmyslné.
lem k druhu a schopnosti toho či onoho ž i v o č i c h a . Závěr : U v á ž í m - l i předloženou s t u d i i s h l e d i s k a předchozího s t u d i a a e x p e r i m e n t á l n í h o bádání autorova a zejména se z ř e t e l e m k j e h o dnešním omezeným možnostem vědeckého bádání, musím s r a d o s t í k o n s t a t o v a t i , že j e h o předložená p r á c e j e mimořádné hodnoty a z a s l u h u j e pozorn o s t iv š e c h zájemců z o o p s y c h o l o g i i a z o o s o c i o l o g i i . Je pěkným přínosem p r o další studium t ě c h t o z a j í m a v ý c h o t á z e k a j e j í a u t o r z a s l u h u j e plného ocenění svých s c h o p n o s t í , p í l e a snahy p ř i s p ě t i české vědecké l i t e r a t u ř e v dnešní t ě ž k é době. Dr. Fr. K r á l , P h i l a d e l p h i a , P a . ,USA, Ř í j e n 1954. Současně b y l a p r á c e dr. K r a t o c h v í l a p ř e d l o ž e n a na U k r a j i n s k é svobodné u n i v e r s i t ě a uznána za p r á c i h a b i l i t a č n í rektorem u n i v e r s i t y p r o f .dr.Mirsčukem ( f i l o s o f ) a p r o f . d r . K u l čickým ( p s y c h o l o g ) . Zkráceně v y j d e v ukrajinském jazyku. P h D r . I n g . C . J KRATOCHVÍL j e žákem s o c i o l o g a p r o f . A r n o š t a Bláhy a p s y c h o l o g a p r o f . M . Rostohára.(Kromětoho j e absolventem Vysoké školy l e s n í h o i n ž e n ý r s t v í . ) J i ž v s e m i n á ř Masarykovy u n i v e r s i t y v Brně k o n a l řadu pokusů v oboru z o o p s y c h o l o g i e a v e x i l u pokračoval v e styku s předními evropskými z o o p s y c h o l o g y . Na poctěném d í l e p r a c o v a l d é l e než t ř i r o k y , veden vědomím, že v češtině v jeho oboru nemáme dosud ucelenou vědeckou p r á c i , a č k o l i z o o p s y c h o l o g i e a z o o s o c i o l o g i e mají své pevné místo na v š e c h s v ě t o v ý c h u n i v e r s i t á c h , i když j e j i c h z a ř a z e n í j e mnohdy předmětem učených sporů. Máme v e x i l u značný p o č e t vědců n e j r ů z n ě j š í c h oborů, ale m l u v i t o svobodné české vědě j e bohužel dosud u t o p i í . Z c e l a i s o l o v á n i pracujeme každý sám, jsme odkázáni na p u b l i k a c e v c i z í c h j á z y c í c h a náš r o z p t ý l e n ý p ř í n o s se pro c e l e k a společné c í l e z t r á c í . Je naléhavě ž á d o u c í , abychom mohli ukázat světu, n e j e n jako j e d i n c i , a l e přehledně,že t v o ř í m e svobodně i na vědeckém p o l i . I vědecké č i n n o s t i by se mělo d o s t a t n á l e ž i t é podpory s m í s t , k t e r á pomoci mohou. C e s t a dr. K r a t o c h v í l a k vědeckému úspěchu nemusela b ý t zdaleka tak t r n i t á a t ě ž k á , jako b y l a , kdyby p r o skutečně cennou p r á c i b y l a alespoň d e s e t i n a porozumění, j e ž j e pro často lacinou a j e n k ř i k l a v o u propagandu. D r . K r a t o c h v í l p ř i p r a v u j e své dílo k vydání, a l e s p o ň rozmnoženě a o b r a c í se na naší k u l t u r n í v e ř e j n o s t s prosbou o pomoc v e formě s u b s k r i p ce. všeobecnou a s p e c i á l n í , v y j d e v lednu a j e j í subskripční cena j e 4 d o l a r y . Druhá, j e j í ž cena není dosud u r č e n a , se o b j e v í a s i v p o l o v i n ě roku. Každá z n i c h p ř e s a h u j e dvěstě s t r a n a j e doplněna četnými n á r y s y , přehlednými tabulkami a f o t o g r a f i e m i . P r á c e j e psána p ř í s t u p ně i p r o neodborníky a má c o ř í c i každému, kdo má rád z v í ř a t a . K s u b s k r i p c i j e možno se p ř i h l á s i t p r o s t ř e d n i c t v í m " S k l i z n ě " , k t e r á v únoru p ř i n e s e z d í l a ukázku. o ---PŘED VÝSTAVOU V SALZBURKU. Po úspěchu c a ř i h r a d s k é v ý s t a v y - jež b y l a opakována v E s s l i n g e n - p ř i p r a v u j e Sdružení pro studium o t á z k y u p r c h l í k ů ( A s s o c i a t i o n Européenne pour ľ Etude du Probleme des R é f ú g i é s ) obdobné v ý s t a v y k u l t u r n í h o p ř í n o s u umělců z e zemí za železnou oponou v Salzburku a v Helsinkách. Salzburská v ý s t a v a má z a č í t o v e l i k o n o c í c h a KR se j í zúčastní cařihradským mat e r i á l e m , podstatně rozhojněným. Aby b y l o p ř í l e ž i t o s t i plně v y u ž i t o a také z a j i š t ě n o t i s kové zpravodajství, k t e r é v Turecku vázlo, bude míti KR na obou v ý s t a v á c h svého zástupce. 0 dojmech z v ý s t a v y v Cařihradě přinášíme dodatečně informace tajemníka k u l t u r n í sekce a p ř e d s e d y německé K ü n s t l e r g i l d e v E s s l i n g e n dr. E. Sohremmera alespoň v souhrnu: "Česká v ý s t a v a , b y l a v e d l e německé rozsahem n e j b o h a t š í a rozhodná už n e j p e s t ř e j š í z e v š e c h . Z v l á š t n í sympatie domácího p u b l i k a a t i s k u s i z í s k a l a i různými pozornostmi, jako l e t á k y , n á p i s y atd. v turecké ř e č i . A l e i na četné cizí návštěvníky,mezi nimiž byla i řada oficielních osobností a č l e n ů v l á d , b y l o pamatováno brožurkami a rozmnoženými p ř e h l e d y ve s v ě t o v ý c h j a z y c í c h . V e d l e r ů z n o s t i a p e s t r o s t i e x p o s i c e t i s k u poněkud p ř e k v a p i l ú d a j v l e t á c í c h , že v ý s t a v a k n i h p ř e d s t a v u j e kolem 60 procent v š e c h p r a c í v e x i l u v y š l ý c h , pokud j d e o b e l e t r i i . V překladech pak b y l a zastoupena d r t i v o u v ě t š i n o u l i t e r a t u r a vědecká, zatím co - n e m ý l í m - l i se - z b e l e t r i e , v e d l e překladů rukopisných, j e vydán dosud jen Egon H o s t o v ský. Tento n e d o s t a t e k , v ů č i jiným národům b y l vyvážen knihami c i z í c h s p i s o v a t e l ů , s četnými p ř í p i s y sympatií českým autorům v e x i l u . Š i r š í v e ř e j n o s t i p r o m l u v i l y k s r d c i dětské k r e s b y , k t e r é zde Češi m ě l i j e d i n í . Co mohlo l é p e z a c h y t i t a s d ě l i t exulantský smutek, než na p ř . dětská kresba psa u boudy s v l a j k o u a l a p i d á r n í m konstatováním: To b y l náš p e s . . . Ani hudební exposice s rukopisnými skladbami Janovického, různými programy koncertů českých ců v c i z i n ě i hudbou, zachycenou na pásu a gram. d e s c e , n e u n i k l a p o z o r n o s t i .
SKL
I Z E
Ň
16
LEDEN 1955
Z v ý t v a r n ý c h umělců mi z ů s t a l y v paměti v ý r a z o v ě s i l n é práce A l . Kohouta, a f r i c k o u atmosférou n a b i t é o l e j e Z. Š t o l o v s k é h o , i odvážná moderna p l a s t i k Jana Zacha, představená skutečně uměleckými f o t o g r a f i e m i . Také reprodukce i f o t o g r a f i e p r a c í J a r o s l a v a Š e j n o h y , M.P. Kousala a Jana Vlacha, v z b u d i l y zájem. Z dodatečně zaslaných p r a c í j i s t ě z a s l o u ž í pozornost především obrazy A l . Š e j n o h y , Ant.Lněničky i p r á c e A. Z i e g l e r a a s l i b n é pokusy E.Kaslové-Přibylové. Umělecká f o t o g r a f i e j e zastoupena především J. K i l i á n o v o u Z v l á š t n í dík j e nutno v y s l o v i t i dr. Schremmerovi - výstavu v Cařihradu p r a k t i c k y i n s t a l o v a l sám, mnohé musilo být improvisováno a proto také ten nedostatek o f i c i e l n í h o zpravod a j s t v í . Získaných zkušeností i zaslaných p r a c í bude p o u ž i t o - pokud se nenaskytne dříve p ř í l e ž i t o s t - na v ý s t a v ě v Salzburku. Pokud KR není se z á j e m c i v přímém styku, s d ě l í podrobnosti p r o s t ř e d n i c t v í m n e j b l i ž š í c h č í s e l " S k l i z n ě " . A ER j a k zní o f i c i e l n í z k r a t k a Sdružení - j e řádným členem A s s o c i a t i o n des I n s t i t u t s ď Etudes Européennes ( A I E E ) v Evropském kulturním ú s t ř e d í v Ženevě a Union des A s s o c i a t i o n s I n t e r n a t i o n a l e s (UAI) v Brusselu. Generální shromáždění v z á ř í v Cařihradě konalo se pod protektorátem tureckého m i n i s t e r s k é h o předsedy Adnana Menderese v Y i l d i z P a l a i s . Jako hosté b y l i přítomni z á s t u p c i L i g y Červených křížů, WCC, UNHCR a j i n ý c h ú s t ř e d n í c h o r g a n i s a c í v í c e j a k dvacet č l e n ů diplomatického sboru, o f i c i e l n í z á s t u p c i v l á d y a parlamentu a j . Páté generální shromáždění se koná v H e l s i n k á c h od 10. do 15. srpna 1955; k jeho p ř í p r a v ě j e svoláno na dny 18. až 20. dubna mezinárodní komité e x p e r t ů do Salzburku. A. V. KULTURNÍ
P0ZNÁMKY A DROBNOSTI .
ČEŠTÍ LOUTKÁŘI V EXILU . N a š i n e c má p o c h o p i t e l n ě r a d o s t , v i d í - l i úspěch svého k r a j a n a v e x i l u . Tím v ě t š í , j e - l i zasloužený a m ě ř i t e l n ý mezinárodními k r i t é r i i . S l y š e l i j m e nadšeně t l e s k a t v curišském Kongresshausu K o n s e v a t i v n í Š v ý c a r y , k t e r é hned tak něco nepřivede z míry, z a ž i l i jsme nesporný úspěch dvou českých umělců, k t e ř í b y l i pozváni švýcarskou t e l e v i z í z P a ř í ž e . cikánského primáše a j a z z o v é h o k l a v í r i s t u . I na tom mále však u k á z a l i , j a k suverénně o v l á d a j í l o u t k y , j a k jim dovedou vdechnout ž i v o t . A také t o , ž e není jenom p . p r o f . Skupa a O b r a z c o v , - Š v ý c a ř i t l e s k a l i . A my jsme j e , t l e s k a j í c í , p o z o r o v a l i , a b y l i jsme tak trochu h r d i . Po p ř e d s t a v e n í jsme umělce v y h l e d a l i a p o l o ž i l i jim n ě k o l i k otázek. KDY, KDE A OD KOHO JSTE SE NAUČILI OVLÁDAT LOUTKY? - V mládí amatérská z á l i b a v l o u t k á ř s t v í soukromě doma i v l o u t k o v ý c h odborech sokolských j e d n o t . V e m i g r a c i , v i d o u c e úspěchy v a r i e t n í c h loutkářů, z a č a l i jsme h r á t p r o f e s i o n e l n ě za v ý t v a r n é spolupráce k r a j a n a - u p r c h l í k a . LOUTKY SI ZHOTOVUJETE SAMI ? JAKÝ JE NÁKLAD PRŮMĚRNĚ NA JEDNU ? Loutky zhotovujeme sami v e vlastním a t e l i é r u v Paříži. N á k l a d na loutku s oblečením j e průměrně a s i 30000 f r s . f r a n c . Ovšem l o u t k o v é číslo byť jen s jednou loutkou p ř i j d e nepoměrně draze a cena se nedá odhadnout. Každé číslo j e t o t i ž i n d i v i d u á l n í v ě c í , z a č í n á nápadem se všemi podrobnostmi akce, vytvořením l o u t k y se s p e c i á l n í m i klouby vzhledem k vyžadovaným pohybům, p ř í p r a v a a zkoušení manipulačního vahadla a závěsných bodů j a k na l o u t c e , tak na vahadlu, s e s t a v e n í doprovodní hudby, n a c v i č e n í pohybů a konečně o b l e č e n í l o u t k y . Pohybové možnosti jsou s t á l e zdokonalovány během našeho působení. M Á T E JAKÁ TYPICKY ČESKÁ ČÍSLA ? S výjimkou vesnické k a p e l y a hmyzího o r c h e s t r u na známého Fučíkova " S t a r é h o bručouna nemáme žádná t y p i c k y česká č í s l a , p r o t o ž e n e v y h o v u j í vkusu západního obecenstva, kterému se musíme p ř i z p ů s o b i t . v r s t e v diváků od p r i m i t i v a až po i n t e l e k t u á l y . Náš program neobsahuje t e x t y a j e p r o t o vhodný p r o publikum k t e r é k o l i národnosti. S nesnázemi se setkáváme j e n v p o d n i c í c h n e d o s t a tečně vybavených ( s v ě t l a , s o n o r i s a c e a pod.). N e j v ě t š í o b t í ž nám působí překonat předsudek managerů a p ř e s v ě d č i t j e , že l o u t k y nejsou j e n pro d ě t i . VAŠE VYHLÍDKY DOBUDOUCNA? V p r v n í p o l o v i n ě 1955 máme mít turné po s e v e r n í A f r i c e , v amerických v o j e n s k ý c h klubech po Německu, měsíc po Švýcarsku a měsíc v B e l g i i . Mimo t o máme mít n ě k o l i k t e l e v i z n í c h p ř e d s t a v e n í v e F r a n c i i , B e l g i i a Německu. A DOMA ? Tu odpovídáme "Kdy?". Otázka se nám zdá poněkud předčasná. T o l i k n a š i umělci. Ještě s t i s k rukou a za c h v í l i o d j í ž d ě l i autem do B a s i l e j e , kde na druhý den v v y s t u p o v a l i c e l o v e č e r n ě . J. S.,
- Masaryk I n s t i t u t e , 8 West 40th S t r e e t , New York 18. N.Y., v y d a l jako č í s l o 10 Národní k l e n o t n i c e velmi včastně na počátku J u b i l e j n í h o roku Poctu Adamu M i c k i e w i c z o v i , k t e r é h o k u l turní svět s l a v í v r o c e 1955 u p ř í l e ž i t o s t i stého výročí jeho smrti. Otakar O d l o ž i l í k uvádí nás v této milé l i t o g r a f o v a n é k n í ž c e d d í l a básníka, jemuž p o l š t i n a n e b y l a mrtvým jazykem, byť od mládí žil až do své smrti jako exulant v c i z i n ě , a t o uká j i c h ž výběr bez d a l š í h o v y s v ě t l o v á n í j i ž výborně zachycuje nemalý Mickiewiczův v l i v na naše písemnictví od takového Čelakovského a Chmelenského až po Halase nebo Závadu. K r á t k ý , a l e v ý s t i ž n ý Odložilíkův úvod l e d a c o s napovídá o české l á s c e k velikému polskému básníku, o l á s ce nejen českých s p i s o v a t e l ů , nýbrž i českých p o l i t i k ů a h i s t o r i k ů , mezi nimiž a u t o r mohl u v é s t i své jméno. Knížka mi d o k á z a l a , že dnes bychom měli č í s t M i c k i e w i c z e i z j i n ý c h než j u b i l e j n í c h důvodů a že dnes našemu snad už t r o c h u zmoudřelému srdci j e "Pan Tadeáš b l i ž ší, než mohl být kdy d ř í v e . P.
S K L I Z E
Ň
17
LEDEN I955
malíře (českého původu a " S k l i z n i " dobře známého) Ch. Č e r n é h o , m a l í ř e francouzského ministerstva zahraničí, na n á m ě t " V Holandsku - u hrobu Jana Amose Komenského" se s e š l i naši p ř á t e l é - Francouzi a Holanďané. Večer byl uspořádán v půvabném studiu p r o předvádění filmů na Avenue Champs-Elysées, ž i v o t n í tepně P a ř í ž e . Přítomni b y l i v e d l e vysokých důstojníků námořnictva a l e t e c t v a p r o f e s o r Sorbony, d i v a d e l n í umělci - osobní p ř á t e l é m i s t r a Černého, ř e d i t e l é vedoucího francouzského průmyslu a ovšem Holanďané. V n e p o s l e d n í řadě Sokolové a vedoucí o s o b n o s t i čs. ž i v o t a v e F r a n c i i . Z d a ř i l ý v e č e r b y l zakončen promítnutím č t y ř překrásných zvukových f i l m ů o Holandsku. Přednáška m i s t r a Černého t r v a l a hodinu a předvádění f i l m ů rovněž hodinu; ú č a s t n í c i " n e m ě l i čas" b ý t unaveni. B y l t o n o rozšíření našich k u l t u r n í c h styků na půdě F r a n c i e , v j e j í m hlavním městě. dnech 3. až 17. p r o s i n c e 1954, a o b s a h u j í c í e x p o s i c e ČSR, P o l s k a , A l b á n i e . J u g o s l á v i e , Bulharska a Rumunska, b y l a zahájena předsedkyní C o u n c i l o f European Women i n E x i l e . p í B . Papánkovou; hlavním řečníkem b y l Dr. James T. Shotwell, b ý v . p r e s i d e n t C a r n e g i e Endowment for I n t e r n a t i o n a l Peace a n o s i t e l N o b e l o v y ceny míru. P o d l e b o h a t o s t i vystavovaného m a t e r i á l u b y l a ČSR jedním z vedoucích s t á t ů , zastoupena b y l a věda i p o l i t i k a , m a l í ř s t v í , hudba,soc h a ř s t v í , d i v a d l o , a r c h i t e k t u r a i s p o r t . Velmi četní n á v š t ě v n í c i , mezi nimi i pí. E.Roosev e l t o v á , n a v r h o v a l i uskutěčnění putovní v ý s t a v y ; na t u zatím n e j s o u p e n í z e . O v ý s t a v ě p ř i n e s l zprávu americký r o z h l a s , V o i c e of America a RFE; nadšené r e f e r á t y měl zejména l i s t New York Times a k r a j a n s k ý t i s k v USA. Hlavní zásluhu na p ř í p r a v ě čs. exposice má j e d n a t e l k a Council of European Women in Exile, d r . J i ř i n a Sztachová. - Dodatečně se dozvídáme, že 27. března 1954 zemřel v P r a z e známý tlumočník z p o l š t i n y , F r a n t i š e kVondráček,k t e r ý o b o h a t i l naši l i t e r a t u r u v í c e než 50 knihami předních p o l s k ý c h autorů Asnyka, Tetmajera-Wispiaňského,Žeromského,Prusa a j. Bylo mu 89 l e t . - V Moskvě je připravován f i l m o p ř á t e l s t v í M i c k i e w i c z e a Puškina. M i c k i e w i c z má v něm být představen jako předchůdce komunismu. Scénář j e d í l e m ruského l i t e r á t a Spěšněva a má být poslán do Varšavy, a b y p o l š t í s p i s o v a t e l é j e j vhodně d o p l n i l i . - P r o f e s o r slovanských j a z y k ů a l i t e r a t u r y na u n i v e r s i t ě v B e r k e l e y v K a l i f o r n i i , W.Ledn i c k i , p ř i p r a v u j e sběrové d í l o " M i c k i e w i c z i n the L i t e r a t u r e o f t h e Old and New W o r l d " , v němž znalci z 12 národů p ř i s p ě j í s t u d i í o v l i v u velkého polského básníka na j e j i c h domácí l i t e r a t u r u . Náš podíl j e z pera p r o f . 0 d l o ž i l í k a a má název " Mickiewicz i n Czech and Slovak Literatures". - V Buenos A i r e s b y l uspořádán k o n c e r t s přednáškou u p ř í l e ž i t o s t i padasátého v ý r o č í smrti Antonína Dvořáka. školským kruhem Ackermanngemeinde, pojednává Josef M ü h l b e r g e r o české l y r i c e od Čelakovského až po Wolkera. S e š i t obsahuje rovněž Mühlbergerův překlad H a l a s o v y básně " V e č e r na v s i " - Do týdeníku sudetoněm. s o c . demokratů napsal G.Grüner článek o J.A.Komenském. Líčí stručně jeho ž i v o t a v y z d v i h u j e ho jako symbol česko-německého dorozumění. - C y r i l o m e t o d ě j s k á L i g a v Brisbane p o č a l a v y d á v a t i svůj V ě s t n í k . P r o f e s o r u n i v e r s i t y v.Adelande A. French h o d l á v y d a t i v n e j b l i ž š í době souborné d í l o v českých básníků v angličtině. - Slovenský K u l t u n ý Spolok v Buenos A i r e s p r o v e d l 23.X.54 operetu J. Beneše: "Na t ý louce zelený." - P o d l e výsledku h l a s o v á n í 12. předních švédských k r i t i k ů j e n e j l e p š í m švédským románem p o s l e d n í c h d e s e t i l e t "Trpaslík" n o s i t e l e N o b e l o v y ceny Pär L a g e r k v i s t a . - V rekordním nákladu v y š l a kniha vzpomínek Marie Hamsun, v d o v y po známém norském spis o v a t e l i , pod názvem "Regnbuen" (Duha). - I n s t i t u t f ü r Ausland sbeziehungen v e S t u t t g a r t u p ř i n á š í ve svých " M i t t e i l u n g e n " z a j í mavý článek o usazení českých a německých národních skupin v USA, doložený mapkami. - P o d l e zprávy čs. t i s k u m a j i t e l býv. statku A l f o n s e Šťastného v Padařově na Táborsku,kde j e t é ž umístěno museum a knihovna p o s t o u p i l s t a t e k družstvu a sám se s t a l členem.V p u b l i kacích se vzpomíná b o j e Šťastného p r o t i církevnímu pozemkovému majetku a Šťastný j e nazýván předchůdcem a průkopníkem k o l e k t i v n í h o hospodaření. - V ČSR jsou velmi doporučovány h r y K a r l a Čapka: v H o l i c í c h c e s t u j e d i v a d e l n í soubor po v e s n i c í c h s jeho hrou "Matka", v P a r d u b i c í c h b y l y nastudovány Čapkovy A p o k r y f y . - Právní a státovědecká f a k u l t a curyšské u n i v e r s i t y s c h v á l i l a doktorskou d i s s e r t a č n í p r á c i Heinz Eggera s t i t u l e m : "Vznik k o m u n i s t i c k é strany Š v ý c a r s k a a Komun. svazu m l á d e ž e Švýcarska.V knižním vydání t é t o p r á c e se praví m.j. "Nemohl jsem p s á t i , j a k mi zobák nar o s t l , a l e j e dobrou v l a s t n o s t í kritiického čtenáře, že umí č í s t i mezi ř á d k y . " O š v ý c a r s k é demokracii se tam p í š e , že "není n i c j i n é h o než c h y t r é maskování b r u t á l n í d i k t a t u r y burža s i e " . (Schweizer M o n a t s h e f t e . Curych, z á ř í 1954.) V minulé S k l i z n i na s t r . 10 b y l o chybně psáno "tamnější" místo správného " t a m ě j š í " . Toto s l o v o není komparativem od s l o v a "tamní" ("snadný - snadnější a p.), k t e r ý ani l o g i c k y není možný - nýbrž samostatným přídavným J. S. KROMĚjmenem - MIMO. utvořeným od příslovce "tam". Kromě v předložkovém významu se p o j í s druhým pádem mimo (příbuzné s minouti, m í j e t i ) se č t v r t ý m pádem: kromě článku, ženy,dítěte - mimo č l á n e k , ženu, dítě.
S K L I Z E Ň
18
LEDEN 1955
OKÉNKO DO BRAZÍLIE: - ČSR a Maďarsko j s o u j e d i n é s t á t y za železnou oponou m a j í c í v l a s t n í stánky na v e l e t r h u v Sao Paulo ( " E x p o s i g a o do I V . C e n t e n a r i o " ) . Obsahují v ě t š i n o u o b r a z y , h e s l a a propagační m a t e r i á l . Zatím co Češi - k r a j a n é i u p r c h l í c i - jsou v ě t š i n o u s p í ž e h r d i na t u t o e x p o s i c i , maďarská k o l o n i e p o s í l á všemu t i s k u č l á n k y , v y s v ě t l u j í c í , ž e maďarská i n d u s t r i a l i s a c e se d a t u j e už z doby Rakousko-Uherska, že tajemstvím v ý r o b n í c h výsledků j e nucená p r á c e a t d . Maďarská k o l o n i e p o s t a v i l a s i nyní dokonce na v e l e t r h u také stánek "Brazilsko-maďarské k u l t u r n í s p o l e č n o s t i " , a v ý r o b k y maďarských p ř i s t ě h o v a l c ů a p. Akce v z b u d i l a p o z o r n o s t i sympatie b r a z i l s k é v e ř e j n o s t i a t i s k u . - Egypťan J a r o s l a v Drobný v y h r á l začátkem l i s t o p a d u 1954 Campeonato i n t e r n a t i o n a l de T e n i s v Pacaembu (S. P a u l o ) . - Němci z ČSR, usedlí v B r a z í l i i , z a l o ž i l i v l i s t o p a d u 54 v Sao Paulo " B r a s i l - S u d e t e n k l u b " . Předsedou j e Josef Patsch. Maďarští u p r c h l í c i i k r a j a n é z a l o ž i l i v ř í j n u Svaz b r a z i l s k ý c h a maďarských i n ž e n ý r ů a techniků.Čestným presidentem z v o l e n guvernér s t á t u Sao Paulo, i n g . p r o f . L u c a s N o g u e i r a Garcez. - P o l s k ý k o n s u l á t d a r o v a l městu S . P a u l o pomník s bustou Chopina a propagačním nápisem; polská emigrace p r o t e s t o v a l a v e v š e c h v ě t š í c h l i s t e c h . - P o d l e z p r á v y " G a z e t a E s p o r t i v a " (Sao P a u l o ) b y l pozván E. Zátopek k běhu na t . z v . " C o r r i d a de Sao Silvestre". o ----- cey R ED A K C I D O Š L O. B e d ř i c h SVATOŠ : HRANOLEM VZPOMÍNKY. P o v í d k y , s předmluvou Rob. Vlacha. Stran 27. E d i c e Bohemica V i e n n e n s i a , WIEN X I I . F r a n t i š e k LISTOPAD : TRISTAN Č I L I ZRADA VZDĚLANCE. Essaye. Předmluva J i ř í P i s t o r i u s . 23 s t r a n . V y d a l a E d i c e Bohemica V i e n n e n s i a . Wien X I I . K a r e l HAVLÍČEK - BOROVSKÝ : KŘEST SVATÉHO VLADIMÍRA . Stran 17. E d i c e Bohemica Viennensia, Wien XII. PERIODICKÉ PUBLIKACE /od 1. do 31. p r o s i n c e 1954./ AFCR, TISKOVÁ ZPRÁVA č. 20 ( M n i c h o v ) . OST-PROBLEME (Bad G o f e s b e r g ) , č . 4 8 , 4 9 , 5 0 . BOHEMIA (Mnichov) č. 41/42 z 19.12. RUSÍN (Kanada) č.9/10, z á ř í - ř í j e n 54. ČECHOSLOVÁK (Londýn) č.44,45,46,47. SKAUT - EXULANT S t u t t g a r t ) , j a r o , z i m a 1954. ČS. ZPRAVODAJ (FEC, New Y o r k ) , č . 40 a ž 44. 1955/1. EVROPSKÝ INFORMAČNÍ BULLETIN( Londýn), l i s t o p a d . SLOBODNE SLOVENSK0( Mnichov) č.12-vánoce 54. F.C.-I., (Londýn) č. 44,45,46,47. STOPA - z p r a v o d a j čs.skautů v e x i l u ( T o r o n t o ) HLAS-soc.dem.revue ( T o r o n t o ) č.3 1 1 - 1 2 , s r p e n - p r o s i n e c 54. HLAS DOMOVA (Melbourne), č. 21,22. TRIBUNA ( L e i d e n ) , l i s t o p a d - p r o s i n e c 1954. HLAS EXILU (Mnichov) , č. 11 - 12 z 15.12. VOLONTAIRE TCHECOSLOVAQUE ( P a r i s ) č.33. HUSŮV LID ( C h i c a g o ) č. 12, p r o s i n e c 54. VÝZVA LEGIONÁŘŮ (Londýn) č . V I / 1 2 ( 7 5 ) z15.12. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ ( S a l z b u r g ) 1 1/18,12/18. ZPRÁVY (Amer.Fund f o r Czschoslovak R e f u g e e s , MLADÝ BOJOVNÍK (Mnichov) 11 12/54. M n i c h o v ) , č . 1 1 - 1 2 , l i s t o p a d - p r o s i n e c 54. NEW YORKSKÉ LISTY (N. Y o r k ) denně. ( L i s t y a adresy jsou k d i s p o s i c i zájemcům NOVÝ DOMOV ( T o r o n t o ) , č. 24/25. zasílejte výměnou v zájmu e x i l u i v l a s t n í m ! ) A NA ZAČÁTEK roku jedno dobré p ř e d s e v z e t í : č t e t e l i s t pozorně c e l ý , n e p ř e j d ě t e n i c bez p ř e č t e n í a n e č t ě t e bez zamyšlení! Vybíráme p r o v á s z t o h o , c o j e k p o u ž i t í , t o n e j d ů l e ž i t ě j ž š í a n e j l e p š í - i v odborných č l á n c í c h a úvahách n a j d e t e t ř e b a jasnou odpověď na své pochyby nebo podnět k dalšímu zdokonalení! K posudkům o vydaných knihách přineseme r á d i i odchylná mínění a polemiky - j e n tak možno se p ř i b l í ž i t i o b j e k t i v n í m u soudu.- K poznámce na s t r . 12 v srpnovém č í s l e opravujeme: p ř e k l a d a t e l p r o f . d r . B . F r h r von R i c h t h o f e n n a r o d i l se v Dolním S I e z s k u s l o v e n s k é j a z y k y p o č a l se u č i t i t e p r v e v r.1922, - Č t e n á ř i v KANADĚ p o z o r ! S k l i z e ň v y c h á z í od počátku b e z p ř e r u š e n í a p r a v i d e l n ě každý m ě s í c - zastoupení její p ř e v z a l laskavě p.Mirko JANEČEK, Box 8 1 , P o s t . S t . D . , T o r o n t o 9, O n t a r i o . Pokud Vám některá č í s l a scház í , p i š t e o ně nebo o b j e d n e j t e úplný vázaný r o č n í k ! -Znovu u p o z o r ň u j i , ž e dopisy jsou zodpov í d á n y hned po d o j i t í - prosíme ovšem o pochopení, s t a n e - l i se tak někdy j e n l í s t k e m : poštovné, z v l á š t ě l e t e c k é , j e zde neúměrně vysoké a v e l m i z a t ě ž u j e r o z p o č e t . Na konec všem těm vzdáleným krajanům, k t e ř í p o t ě š i l i vzpomínkou a blahopřáním p r o nový rok - v ř e l ý d í k , -i za " S k l i z e ň " , k t e r é jsme mohli p ř i d a t o p ě t l i s t , - a hodně zdaru! Ant. V l a c h . OZNÁMENÍ.* EDICE SKLIZEŇ , k n i h y , p u b l i k a c e ; VÁZANÝ ROČNÍK 1954 "SKLIZNĚ" (Cena i s doporučeným poštovným l2 DM - 3 US d o l . ) . V š e c h n y d o t a z y zodpoví obratem a dm. SKLIZNĚ. adresu: S l a v i s k a i n s t i t u t i o n e n , Finngatan 12, LUND (ŠVÉDSKO). Adresa Onsdagsvägen 8/1, Enskede, Š v é d s k o , k t e r á j e i adresou KR, zůstává nadále v p l a t n o s t i , a l e v zájmu r y c h l e j š í h o vyřízení j e l é p e p o s í l a t vše d r . V l a c h o v i do Lundu přímo. vydává n e z á v i s l ý týdeník Čechoslovák, a n g l i c k é z p r a v o d a j s t v í FCI a j e j í k n i ž n í služba r o z e s í l á knihy a p u b l i k a c e do c e l é h o s v ě t a . Ukázková č í s l a a seznamy na požádání zdarma ! INTEHPRESSLtd.(Českéaslovenskéknihkupectví)zasílázdarmaseznamknih. A d r e s a : 132 George S t r e e t - London W.11. ENGLAND. S K L I Z E Ň - n e z á v i s l á k u l t u r n í revue.Ročník I I I . č í s l o 1 ( 2 5 ) . l e d e n 1955. Vydává: Antonín V L A C H , Hamburg 1 3 . P o s t f a c h 2700;Postscheckkonto Hamburg 79393. V y c h á z í každý měsíc; uzávěrka 10. p ř e d c h á z e j í c í h o měsíce. P ř e d p l a t n é 5 DM r o č n ě , mimo Německo 1,50 d o l , nebo e k v i v a l e n t . J e d n o t l i v á č í s l a 50 p f .
