Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru Miroslav Singer viceguvernér, Česká národní banka 3 dny pro banky 2009 Praha, 24. listopadu 2009
Obsah • Světová hospodářská krize: příčiny, průběh, přizpůsobovací procesy • Dopady krize na domácí finanční sektor • Dopady krize na reálnou ekonomiku v ČR • Prognóza ČNB • Česká ekonomika: střednědobá rizika
M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
2
Fáze krize ve vyspělých ekonomikách Hypotéční krize: spouštěcí faktor krize Náběh na krizi: dlouhod. kumulace faktorů
před 2007
Pád Lehman Brothers
Latentní fáze finanční krize
2007
Akutní fáze Problémy Krize finanční veřejných reálné krize: financí: ekonoriziko deficity, miky zhroucení růst dluhů systému
2008
2009 a dále
Různé fáze se prolínají a vzájemně ovlivňují M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
3
Příčiny hospodářské krize • Porušování obezřetnostních principů, podcenění možných rizik („neuvědomělé“ i úmyslné) a zvyšování finanční páky • Eroze ziskovosti tradičního bankovnictví a hodnoty licencí finanční inovace (neznámé a nevyzkoušené produkty) • Nedostatečný (často rozptýlený) dohled nad finančními trhy • Politický zájem na stimulování růstu a „blahobytu“ (posun ve vnímání úvěru na byt atp. jako občanského práva) • Uvolněná měnová politika (v USA i jinde) • Psychologické příčiny krize zahrnují povahové rysy lidského rodu: zbožná přání, naivita, neznalost, lhostejnost, nedbalost, krátkozrakost, chamtivost, arogance Povaha příčin krize je stejná jako v minulosti: různé krize se liší jenom konkrétními historickými okolnostmi; Mark Twain: historie se neopakuje, historie se rýmuje M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
4
Projevy krize • Dlouhodobé přehřívání ekonomik bubliny na trzích aktiv: nemovitosti, akcie, suroviny • Makroekonomické nerovnováhy globální nerovnováhy (vysoká spotřeba v USA vs vysoké úspory v Číně); Asie financovala bublinu v USA • Vytváření rizikových aktiv (později nazvaných „jedovatých“) a jejich pronikání do bilancích bank K symptomům krize v minulosti patřila např. rostoucí inflace – před touto krizí však byla inflace dlouhodobě nízká a dobře ukotvená (jeden z faktorů podcenění) M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
5
Krize reálné ekonomiky • Hlavní problém: vytvoření nadbytečných výrobních kapacit (v reálné sféře) a nárůst dluhů (ve finanční sféře i sféře domácností), které tyto kapacity pomohly vytvořit • Volný pád ekonomik na začátku roku 2009 aproximuje míru nerovnováh vzniklých předtím • Způsob formování tržních očekávání vede obvykle k přemrštěným reakcím systému důvod pro zapojení stabilizačních politik Krize je a vždy byla ozdravným procesem, který vytlačuje nezdravé části systému, které vznikaly v období růstu a které byly systémem tolerovány M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
6
Potenciální výstup v krizi: konstantní
Až se obnoví poptávka, ekonomika se vrátí k původní úrovni potenciálního výstupu M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
7
Potenciální výstup v krizi: pokles
Ekonomika se nevrátí na původní trajektorii potenciálního výstupu, ale na nižší M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
8
HDP
(bazický index 2000=100)
145 140
CR
EU-27
USA
135
125 120 115 110 105 100 95 20 00 q 20 01 00 q 20 03 01 q 20 01 01 q 20 03 02 q 20 01 02 q 20 03 03 q 20 01 03 q 20 03 04 q 20 01 04 q 20 03 05 q 20 01 05 q 20 03 06 q 20 01 06 q 20 03 07 q 20 01 07 q 20 03 08 q 20 01 08 q 20 03 09 q 20 01 09 q0 3
2000 = 100
130
Pramen: Eurostat
Krize vrací ekonomiky o několik let zpět; hloubka propadu bazického indexu indikuje rozsah přebytečných kapacit vytvořených před krizí M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
9
Kanál deflační spirály (pasti) Vyschnutí likvidity na finančních trzích Tlak na likviditu Pokles poptávky v reálné ekonomice
Konverze reálných aktiv do hotovosti
Pokles cen aktiv
Pokles zisků
Pokles mezd
Kanál deflační pasti je jedním z nejdůležitějších přizpůsobovacích mechanismů; v závislosti na ostatních faktorech vede buď k deflaci nebo dezinflaci M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
10
M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 20
20
20
20
20
20
20
20
20
20
20
20
20
20
09 m
09 m
09 m
09 m
09 m
08 m
08 m
08 m
08 m
08 m
08 m
07 m
07 m
07 m
09
07
05
03
01
11
09
07
05
03
01
11
09
07
05
03
Německo
07 m
7
20
ČR
01
8
07 m
11
Eurozóna
07 m
09
07
05
03
01
9
20
20
06 m
06 m
06 m
06 m
06 m
06 m
meziroční změna HICP v %
6
20
20
20
20
20
20
Inflace (HICP) ve vybraných zemích
Velká Británie
5
4
3
2
1
0
-1
-2
Inflace v posledním roce výrazně klesá 11
Faktory, které budou formovat přizpůsobení reálné ekonomiky • Vysoká zadluženost spotřebitelů (v některých ekonomikách) v poměru k jejich očekávaným příjmům a dostupnosti úvěrů • Špatný stav některých bankovních rozvah delevereaging • Růst nezaměstnanosti: mikroekonomické přizpůsobení firem (boj o přežití cestou snižování nákladů a propouštění) bude oslabovat agregátní poptávku • Růst zadlužení veřejných financí vyvolá potřebu fiskální restrikce v budoucnosti Přizpůsobovací procesy reálné ekonomiky budou zdlouhavé a budou se prolínat s přizpůsobovacími procesy ve finančním sektoru (spojené nádoby) M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
12
Co je za námi, co je před námi? • Vlády a centrální banky zabránily na podzim 2008 systémovému kolapsu finančního systému • Patrně napomohly i utlumit volný pád ekonomik na začátku tohoto roku dočasnou stimulací poptávky • Cena za to však byla zřejmě velmi vysoká – bude zapotřebí ji v budoucnu zaplatit • Ještě dost dlouho bude probíhat ozdravovací proces, během něhož musí dojít k selekci mezi zdravými a nezdravými částmi ekonomického systému Časy velkých státních zásahů jsou zřejmě za námi, před námi je doba spontánního mikroekonomického přizpůsobování v závislosti na odvětvích a zemích M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
13
Dopady krize na domácí finanční sektor
M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
14
Čím se vyznačoval tuzemský finanční (bankovní) sektor na začátku krize? • Měl přebytek likvidity (ČNB stahuje peníze) • Byl relativně „izolovaný“ (má dostatek zdrojů pro poskytování úvěrů z primárních vkladů) • Měl (a má) tradiční konzervativní model (v průběhu transformace existoval dostatek příležitostí k růstu) • Měl nízký podíl nesplácených úvěrů • Banky neposkytovaly ve větší míře úvěry v cizích měnách (nebyly závislé na funkčnosti trhů sloužících k zajišťování kurzového rizika) • Podíl „toxických“ aktiv byl zanedbatelný (méně než 1% aktiv) • Byl (a je) dobře kapitalizovaný a vysoce ziskový Finanční sytém v ČR byl méně zranitelný než jinde; přímé dopady finanční krize proto nebyly závažné M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
15
Poměr primárních vkladů k úvěrům ve vybraných zemích EU v roce 2008 (v %, rezidentské úvěry a vklady, nebankovní subjekty) 140 120 100 80 60 40 20 0 CZ SK PL BGROHU SI LT EELV
BEDEAT FR
UK SEDK
EA EU
Pramen: ECB
V ČR byl v 2008 poměr depozit k úvěrům nejvyšší domácí bankovní sektor má silnou bilanční likviditu M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
16
Úvěry v cizí měně ve vybraných zemích EU v roce 2008 (v % celkových úvěrů danému segmentu) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 LV EE HU RO LT PL BG SI SK CZ domácnosti
podniky
EA AT BE SE Pramen: BIS, ECB, centrální banky
České domácnosti mají nulový podíl úvěrů v cizích měnách M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
17
Čistá externí pozice bankovních sektorů vybraných zemí EU v roce 2008 (v % HDP)
50 40 30 20 10 0 -10 -20 -30 -40 -50 CZ SI PL SK BGHU RO LT EE LV
AT DE BE FR
SE DK UK
EA EU
Pramen: IFS, IMF
ČR spolu se Slovinskem je mezi novými členskými zeměmi EU na externích zdrojích nezávislá (jejich čistá externí pozice je kladná) M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
18
Externí hrubý dluh bankovních sektorů vybraných zemí EU Externí hrubý dluh bankovních sektorů vybraných zemí EU (v % HDP, 2008) 250 200 150 100 50 0 PL CZ RO SK BG LT HU SI EE LV Krátkodobý externí dluh
DE FR AT BE
SE DK UK
EA EU
Dlouhodobý externí dluh
Pramen: BIS, IMF Pozn.: Pro některé země EU nebylo k dispozici rozložení dle splatnosti; EU je váženým průměrem zemí EU, kde jako váhy byly použity podíly na HDP.
Domácí bankovní sektor má nízký externí dluh M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
19
Zpráva o finanční stabilitě 2008/2009: hodnocení rizik • Zpráva (červen 2009) identifikovala dvě hlavní rizika:
Pokračování a prohlubování finanční krize a recese v západních ekonomikách Přetrvávání výjimečně vysoké míry nejistoty pro podnikatelské subjekty, finanční instituce i domácnosti
• Domácí bankovní sektor bude čelit především nárůstu kreditního rizika; jiným rizikům bude vystaven v menší míře • Dosavadní vývoj v roce 2009 potvrzuje tato očekávání Vysoká míra nejistoty se postupně stává stále silnějším negativním faktorem M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
20
Úvěry v selhání
(v % celkových úvěrů v segmentu) 7 6 5 4 3 2 1 0 12/06 3/07
6/07
9/07
12/07 3/08
6/08
9/08 12/08 3/09
6/09
Úvěry rezidentům celkem Nefinanční podniky Pram en: ČNB
Domácnosti - obyvatelstvo
Podíl úvěrů v selhání roste výrazněji v sektoru podniků M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
21
Podíl úvěrů v selhání: mezinárodní srovnání Podíl úvěrů v selhání (% celkových úvěrů; konec 2008 nebo březen 2009) 24 22 20
země eurozóny
ostatní země EU
18
země střední a východní Evropy mimo EU
16 14 12 10 8 6 4 2 0 IT GR ES SK IE FR DE AT PT NL SI MT BE FI LU
RO LV LT PL C Z HU BG EE UK SE DK
UA MOMN SR MK AL R U TR BH HR BY
Pramen: IMF, ČNB, národní centrální banky
ČR v mezinárodním srovnání však nijak nevybočuje M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
22
Vývoj míry defaultu bankovních úvěrů domácnostem a podílu úvěrů v selhání (v %)
6
4
2
0 08/07
02/08
08/08
02/09
08/09
12M míra defaultu Trend 1M anualizované míry defaultu Podíl úvěrů v selhání (NPL) Zdroj: Czech Credit Bureau, ČNB
12M míra defaultu bankovních úvěrů domácnostem roste pomaleji než v podnikovém sektoru M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
23
Úvěry nefinančním podnikům a domácnostem (stavy, mzr. v %) 40 35 30 25 20 15 10 5 0 -5 2005
2006
2007
2008
2009
Úvěry podnikům a domácnostem Úvěry podnikům Úvěry domácnostem
Srpen 2009: úvěry nefinančním podnikům poprvé od roku 2005 meziročně poklesly (-2,6%) M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
24
Nově poskytnuté úvěry
(v %, banky celkem, 3měsíční klouzavý průměr) 60 45 30 15 0 -15 -30 6/07
9/07
12/07
3/08
6/08
9/08
12/08
3/09
6/09
Úvěry nefinančním podnikům Úvěry domácnostem celkem Pramen: ČNB
Úvěry domácnostem spotřebitelské Úvěry domácnostem na bydlení
Pokles poptávky po úvěrech + zpřísnění úvěrových standardů záporná mzr dynamika ve všech segmentech M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
25
Repo a tržní sazby
(v %)
6.0 5.5 5.0 4.5 4.0 3.5 3.0 2.5 2.0 1.5 1.0 7 7 7 7 /0 /0 /0 /0 1 7 4 0 0 0 0 1 Repo sazba ČNB
8 8 8 9 8 9 9 /0 /0 /0 /0 /0 /0 /0 0 4 1 4 7 7 1 1 0 0 0 0 0 0 3M
1Y
10y vládní dluhopis
Snížení měnově politických sazeb se částečně promítlo do tržních sazeb … M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
26
Úrokové sazby z nových úvěrů
(v %)
6 5 4 3 2 1 0 12/2006
6/2007
Pramen: ČNB
12/2007
6/2008
12/2008
6/2009
Úvěry nefinančním podnikům Úvěry domácnostem na bydlení 2T repo sazba
… i do sazeb úvěrů nefinančním podnikům; sazby úvěrů domácnostem na bydlení nepatrně vzrostly M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
27
Vývoj čistého zisku v bankovním sektoru (mld. Kč) Vývoj čistého zisku v bankovním sektoru
(mld. Kč) 70 60 50 40 30 20 10
IV -0 5 VI I-0 5 X05 I-0 6 IV -0 6 VI I-0 6 X06 I-0 7 IV -0 7 VI I-0 7 X07 I-0 8 IV -0 8 VI I-0 8 X08 I-0 9 IV -0 9 VI I-0 9
0
Čistý zisk (anualizované hodnoty za poslední 3 měsíce) Čistý zisk (anualizovaná měsíční data) Pramen: ČNB
Bankovní sektor zůstává ziskový M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
28
Vývoj opravných položek
(mld. Kč; %)
Vývoj opravných položek (mld. Kč; %)
09 06 .2 0
00 8
30 .
.1 2. 2
08 31
.2 0
30 .0 6
20 0
31 .1 2.
.0 6
.2 0
06 30
12 .2 0
31 .
.0 6
05 30
.2 0
31 .1 2
.0 6. 2
04 30
.2 0 .1 2 31
7
20 10 0 07
20 10 0 .2 00 6
80 70 60 50 40 30
00 5
80 70 60 50 40 30
OP ke klientským pohledávkám (stav v mld. Kč) OP / NPLs (v %, pravá osa) Pramen: ČNB
Opravné položky rostou, v poměru k úvěrům v selhání jejich výše mírně klesá M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
29
Stažená a dodaná likvidita Objemy stažené a dodané likvidity (mld.Kč) 440 420 400 380 360 340 320 300 280 260 240 220 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 I-08
75
60
45
Objem dodané likvidity (pravá osa) Objem sterilizace (levá osa)
30
15
0 II-08
III-08
V-08
VI-08 VIII-08 IX-08
X-08
XII-08
I-09
III-09
IV-09
VI-09 VII-09 VIII-09
Nulový zájem o dodávací facilitu v posledních měsících svědčí o uklidnění situace na peněžním trhu M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
30
Zátěžové testy: dva scénáře • Aktuální zátěžový test bank pracuje se dvěma scénáři: Scénář A: „baseline“ odráží prognózu ČNB z 6.8.2009 Scénář B: „vleklá recese“ předpokládá větší a delší pokles HDP v porovnání s baselinem • Časový horizont testů: 2Q2009 – 2Q2011 (bankovní data k 30.5.2009) Vývoj makroekonomických proměnných Typ scénáře
Baseline 2009 2010
Vleklá recese 2009 2010
Reálný růst HDP (%, y-o-y)
-3,8
0,8
-5,2
-1,1
Míra inflace (%, y-o-y) Úroková sazba 3M PRIBOR (%)
1,2
1,1
1,2
1,2
2,1
1,8
2,3
2,0
Měnový kurz CZK/EUR
26,6
25,7
27,0
27,0
Tyto scénáře jsou aktualizací scénářů zveřejněných ve Zprávě o finanční stabilitě z června 2009 M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
31
Výsledky testů: závěry Typ scénáře
Baseline 2Q2009 2Q2010
Kapitálová přiměřenost (CAR, v %) Celkový účinek šoků (p.b. CAR) Alokace výnosů (p.b. CAR) CAR po testu (v %) Kapitálová injekce (v mld. Kč)
Vleklá recese
2Q2010 2Q2011
2Q2009 2Q2010
2Q2010 2Q2011
13,5
13,1
13,5
12,9
-2,8
-2,1
-4,3
-2,6
2,4
1,9
3,7
2,5
13,1
12,9
12,9
12,8
0,0
0,0
0,0
0,0
7,9
8,0
9,9
9,3
11,9
12,9
14,6
13,4
6,6
6,4
8,9
8,9
Podíl nesplácených úvěrů na úvěrech (ke konci období) - celkem (v %) - nefinanční podniky (v %) - domácnosti (v %)
Aktuální zátěžové testy potvrzují nadále dobrou kondici bank v ČR M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
32
Situace v bankovním sektoru: shrnutí • Domácí bankovní sektor má dostatek zdrojů, likvidity a kapitálu; je odolný vůči šokům a má silnou externí pozici • Přesto v blízké budoucnosti:
Poroste podíl úvěrů v selhání Bude zpomalovat tempo růstu úvěrů Kreditní riziko bude vychýleno směrem vzhůru
• Rizika jsou spojena zejména s vývojem v zahraničí (vs ČR): Výjimečně vysoká míra nejistoty ohledně vývoje ekonomické aktivity, cen produkce, dlouhodobých úrokových sazeb a cen aktiv Rostoucí ztráty z úvěrů i z cenných papírů (hrozba pro kapitálovou přiměřenost) Horší schopnost některých bank získat zdroje pro financování aktiv Možná ztížená dostupnost úvěrů pro firmy Domácí bankovní sektor sám o sobě není zdrojem rizik
M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
33
Dopady krize na reálnou ekonomiku
M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
34
Růst HDP: mezičtvrtletně 3
2,5
1,81,7 1,81,71,91,6 1,6 1,6 1,5 1,4 1,4 1,3 1,2 1,2 1,2 1,2 1,1 1,0 0,9 0,7 0,7 1 0,50,5 0,5 0,3 0,1 0,1 0,0
q-o-q change in %
2
1,5 1,0 0,2
1,2
0,1
0,5
0,1
0
-1 -1,3
-2 -3 -4 -5
-4,8
-6 00/I
III
01/I
III
02/I
III
03/I
III
04/I
III
05/I
III
06/I
III
07/I
III
08/I
III
09/I
III
Z „technického“ hlediska recese skončila ve druhém čtvrtletí 2009 M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
35
Růst HDP: meziročně 10 8 6,3 6,0 6,3
6 y-o-y change in %
5,9 5,7
5,4
4,1 3,6 3,9 3,6 3,8
3,4 2,7
7,6
5,1 4,9
4,3 4,4 4,2
4
7,0 6,9 7,1 7,2 6,7
2,4 2,2
2
4,0 2,9
2,9 2,2 2,0 1,8
2,9
2,1 1,1
0,5
0 -2 -4 -4,5
-6
-5,5
-8 00/I
III
01/I
III
02/I
III
03/I
III
04/I
III
05/I
III
06/I
III
07/I
III
08/I
III
09/I
III
HDP v 1. pololetí poklesl meziročně o 5% M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
36
Kumulovaný růst HDP mezičtvrtletně (3Q2008-2Q2009)
10 7,4
5 2,7 1,4
0,4
0 -0,9 -2,7 -3,1
-5
-3,6 -3,6 -3,8 -3,9
-4,9 -5,2 -5,3 -5,3 -5,4
-5,9 -5,9
-6
-6,1
-7,1 -7,3 -7,5
-10
-8,9
-15
-9
-15,2
-15,7 -18,6
-20 R
PL
BG
GR CYP MAL
F
B
SK
PT
E
AT
NL
CZ
L
EU27
H
UK
S
I
D
DK
IRL SLO SF LAT EST LIT
Pramen: Eurostat, vlastní výpočet
Kumulativní mezičtvrtletní pokles HDP v ČR byl srovnatelný s průměrem za EU-27 M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
37
Zpracovatelský průmysl 30
20
0
-10
-20
IX.09
VIII.09
VII.09
VI.09
V.09
IV.09
III.09
II.09
I.09
XII.08
XI.08
X.08
IX.08
VIII.08
VII.08
VI.08
V.08
IV.08
III.08
II.08
I.08
XII.07
XI.07
X.07
IX.07
VIII.07
VII.07
VI.07
V.07
IV.07
III.07
II.07
-30 I.07
y-o-y in %
10
Pokles produkce zpracovatelského průmyslu zřejmě v polovině roku 2009 dosáhl svého dna M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
38
Obchodní bilance (kumulativně v mld. Kč) 2005
2006
2007
2008
2009
120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20
Pramen: ČSÚ
10 0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
V důsledku rychlejšího zpomalování dovozu oproti vývozu je kumulativní přebytek obchodní bilance letos vyšší než v minulých letech M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
39
Růst nominálních mezd 12 10,0 9,3
8,8 8,9 8,1 7,9
8
8,4 8,2
8,3 7,8
7,7 6,4
6
7,0
6,8 6,0
6,0
5,4 5,6
6,6 6,1
5,9
7,9
7,5 7,3
6,5
8,1 7,5
6,5
5,2 5,2 4,2
4,1
4 2,7 2,8
2
1Q 09
3
1Q 08
3
1Q 07
3
1Q 06
3
1Q 05
3
1Q 04
3
1Q 03
3
02 1Q
3
01
0 1Q
meziroční změna v %
10
Pramen: ČSÚ
V prvním a druhém čtvrtletí 2009 vzrostly nominální mzdy nejméně od roku 1990 M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
40
Registrovaná míra nezaměstnanosti celkem (v %, sezónně očištěno) 10,0 9,5 9,0 8,5 8,0 7,5 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 I/05
III
I/06
III
I/07
III
I/08
III
I/09
Po poklesu v minulých dvou letech začala letos nezaměstnanost rychle růst M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
41
meziroční změna čtvrtletních průměrů v %
Maloobchodní obrat 14 12
12,2 12,2
11,2 9,5
10
(čtvrtletně)
10,6
10,4 8,7
9,2
8
5,4
6
4,8
4,6
4 2 0 -2
-2,6
-4
-4,0
-6 I.Q/2006
III.Q/2006
I.Q/2007
III.Q/2007
I.Q/2008
III.Q/2008
-4,6
I.Q/2009
Maloobchodní obrat (meziroční změny čtvrtletních průměrů) začal klesat již ve 4. čtvrtletí 2008 M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
42
Vývoj cen CPI
10
PPI
8
Dovozní ceny
6 meziroční změna v %
4 2 0 -2 -4 -6 -8 -10 -12 1/07
3
5
7
9
11
1/08
3
5
7
9
11
1/09
3
5
7
9
Pramen: ČSÚ
Různé cenové okruhy svědčí o převaze dezinflačních tlaků; v říjnu klesla meziroční inflace na -0,2% M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
43
Saldo státního rozpočtu 60
2007
40
2008
2009
36,3 19,7
20 0
12,8
1,3 9,7
9,3
-17,0 -26,0
-20 bn CZK
27,2
22,2
5,3
10,5
10,9
-5,7
-6,5 -20,0
-28,1
-40
-38,3
-60
-55,7
-80
-71,4
-68,3
-66,4
-76,2
-100
-89,6
-87,3
-120 -140
-138,1
-160 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Pramen: MF
Hospodářská krize se promítá do zhoršování salda státního rozpočtu (vs přebytky v roce 07 a 08) M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
44
22
M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 2009m11d05
2009m10d15
2009m09d24
2009m09d03
2009m08d13
2009m07d23
2009m07d02
2009m06d11
2009m05d21
2009m04d29
2009m04d08
2009m03d18
2009m02d25
2009m02d04
2009m01d14
2008m12d23
2008m12d02
2008m11d11
2008m10d21
2008m09d30
2008m09d09
2008m08d19
2008m07d29
2008m07d08
2008m06d17
2008m05d27
2008m05d06
2008m04d14
2008m03d24
2008m03d03
2008m02d11
2008m01d21
2007m12d28
2007m12d07
2007m11d16
2007m10d26
2007m10d05
2007m09d14
2007m08d24
2007m08d03
2007m07d13
2007m06d22
2007m06d01
2007m05d11
2007m04d19
2007m03d27
2007m03d06
2007m02d13
2007m01d23
2007m01d02
CZK/EUR (1.1.2007-17.11.2009)
30
29
28
27
26
25
24
23
Pramen: Eurostat
Po zhodnocení v červenci 2008 a znehodnocení v únoru 2009 se koruna vrátila k předchozímu trendu 45
Prognóza ČNB
M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
46
HDP
(meziroční změny v procentech; sezónně očištěno) 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 IV/07 I/08 90%
II
III 70%
IV I/09 50%
II
III
IV
I/10
II
III
IV
I/11
II
30% interval spolehlivosti
Pramen: ČNB
Po poklesu ekonomické aktivity v letošním roce dojde na přelomu let 2009 a 2010 k mírnému oživení M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
47
Prognóza celkové inflace (meziroční změny v procentech)
8
Horizont měnové politiky
6 4
Inflační cíl
2 0 -2 IV/07 I/08
II 90%
III
IV I/09 70%
II
50%
III
IV
I/10
II
III
IV
I/11
30% interval spolehlivosti
II
Pramen: ČNB
Prognóza celkové inflace se na horizontu měnové politiky nachází mírně nad inflačním cílem M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
48
Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR v %)
6 5 4 3 2 1 0 IV/07 I/08
II
90%
III
IV
70%
I/09
II
50%
III
IV
I/10
II
III
IV
I/11
II
30% interval spolehlivosti
Pramen: ČNB
S prognózou je konzistentní pokles tržních úrokových sazeb v letošním roce a jejich postupný nárůst v průběhu roku 2010 M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
49
Prognóza měnového kurzu (CZK/EUR)
30 28 26 24 22 20 IV/07 I/08 90%
II
III
IV
70%
I/09
II
50%
III
IV I/10
II
III
IV I/11
30% interval spolehlivosti
II
Pramen: ČNB
Nominální měnový kurz koruny je na prognóze zhruba stabilní M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
50
Hlavní nejistoty v krátkém období • Jaký bude průběh a intenzita oživení u nejdůležitějších obchodních partnerů ČR? Oživení ve tvaru „W“? • Jak silné budou dezinflační tlaky (zahraniční inflace, nominální mzdy, domácí poptávka)? • Jak se budou vyvíjet veřejné finance v ČR v roce 2010 a 2011? • Jak se bude vyvíjet kurz koruny? • Jak efektivní bude transmisní mechanismus měnové politiky? Budoucí vývoj je nadále zatížen mimořádnými nejistotami M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
51
Střednědobá rizika vývoje české ekonomiky
M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
52
Dlouhodobě neřešené problémy veřejných financí • Vysoký podíl mandatorních a quasi-mandatorních výdajů na celkových výdajích (více než 70%) • Absence penzijní reformy a reformy zdravotnictví • Nedostatečně transparentní rozpočtový proces • Atomizace veřejných rozpočtů • Nedostatečné monitorování efektivnosti veřejných fondů I přes krátkodobá opatření na představuje fiskální politika největší střednědobé riziko makroekonomického vývoje (očekávaný rychlý růst dluhu) M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
53
Deficity veřejných financí 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
-5,6%
-5,5%
0% -0,7%
-1%
As % of GDP
-2% -3% -4%
-2,0% -2,6%
-2,9% -3,6%
-5%
-4,9%
-6%
-6,0%
-7%
Poznámka: ESA 95
Pramen: výpočet ČNB, předpověď: listopad 2009
Deficity veřejných financí budou v příštích letech kolísat mezi 5 a 6 % HDP M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
54
Veřejný dluh
50
43,2
45 39,2
40
35,7
jako % HDP
35 28,2
30 25
29,8
30,1
29,7
29,4
29
30
2003
2004
2005
2006
2007
2008
24,9
20 15 10 5 0 2001
2002
2009
2010
2011
Pramen: výpočty ČNB
Počínaje rokem 2009 začne veřejný dluh rychle růst M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
55
Aktuální problémy dohledu nad finančním trhem • Plánované zřízení Rady pro systémová rizika při ECB a Evropského systému finančního dohledu může rozostřit dělbu práce mezi stávajícími dohledovými orgány • Místo přesného definování a pojmenování příčin krize se vytváří zdání, že více nadnárodní forma dohledu a regulace je zárukou proti opakování krize v budoucnu • Riziko: jestliže se dohled vzdálí od národní úrovně, ještě se zhorší stávající neuspokojivý stav • Oddálí se řešení jiných aktuálních otázek (sdílení nákladů) • Nadměrná regulace by mohla snížit růstový potenciál EU Zatímco někdejší problémy českých bank dopadly na české daňové poplatníky „spravedlivě“, v budoucnu na ně mohou dopadnout problémy cizí, avšak nezaviněně! M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
56
Shrnutí • Finanční a hospodářská krize byla do ČR „dovezena“ • Česká ekonomika byla před krizí sice mírně přehřátá, ale celkově makroekonomicky rovnovážná (nízká inflace, ukotvená očekávání) • Měnově-politický a makroekonomický rámec (cílování inflace a managed float) poskytl ekonomice potřebné přizpůsobovací mechanismy vlastní měna se v krizi ukazuje jako přínos • Hlavní příčina zranitelnosti ekonomiky: vysoká exportní závislost
M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
57
Shrnutí
– pokrač.
• Tuzemský bankovní sektor byl před krizí v dobré kondici • Finanční sektor nezesiloval dopady krize na ekonomiku a ani v budoucnu nebude zdrojem závažnějších rizik • Zátěžové testy ČNB dokládají nadále dobrý stav tuzemských bank: vysoká odolnost, ziskovost, dostatečná kapitálová přiměřenost • Hlavními riziky budoucího vývoje jsou nekonsolidované veřejné finance (domácí faktor) a možný ukvapený přesun dohledových pravomocí na pan-evropskou úroveň (vnější faktor) Česká ekonomika zatím čelí krizi lépe než mnohé jiné vyspělé evropské země M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
58
Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na příkopě 28 115 03 Praha 1
[email protected] Tel: 224 412 008
M. Singer – Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru
59
