Končí recese české ekonomiky?

Končí recese české ekonomiky? Drahomíra Dubská Mezinárodní konference „Faktory prosperity podniků v lokálním a globálním prostředí optikou roku 2013", Fakulta podnikohospodářská Vysoké školy ekonomické, 25. října 2013, VŠE Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | www.czso.cz

1/29

Obsah  Co vedlo ke ztrátě tempa a poklesu české ekonomiky s dopadem na  relativní pozici ČR v evropském srovnání  nerovnováhy v ekonomice

 vybrané faktory konkurenceschopnosti  Domácí a zahraniční poptávka, vývoj produkčních odvětví

- výhled podle posledních dat  Závěry ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | www.czso.cz

2/29

„Sveřepost“ poslední české recese Šest čtvrtletí za sebou trvající mezikvartální pokles HDP – v roce 1997 po měnové krizi i v hospodářské krizi 2009 vždy „jen“ tři čtvrtletí

12 10 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 -10 -12 -14 -16 -18

2 0 -2 -4 -6 EU

ČR

Německo

Slovensko

Itálie

Estonsko

EU

ČR

Německo

Slovensko

Itálie

-8 -10

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | www.czso.cz

3/29

2013Q2

2012Q4

2012Q2

2011Q4

2011Q2

2010Q4

2010Q2

2009Q4

2009Q2

2008Q4

Hrubý domácí produkt (reálně, q/q v %) 2013Q2

2012Q4

2012Q2

2011Q4

2011Q2

2010Q4

2010Q2

2009Q4

2009Q2

2008Q4

Hrubý domácí produkt (reálně, y/y v %)

Ztráta reálné konvergence ČR se přestala blížit k průměrné úrovni EU, od roku 2010 diverguje… V roce 2012 HDP/obyv. v PPS 79 % průměru EU 27 proti 77 % v roce 2003 (Slovensko 75 % proti 55 % v roce 2003) HDP na obyvatele v PPS, zdroj Eurostat

HDP na obyvatele v PPS, zdroj ČSÚ

85

200

75

81 73,0

79,0 72,5

73 63,5

180 160 140

70

120

65

100

60

80 60

50

40

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

55

ČR HDP na obyvatele EU 27=100 Praha HDP na obyvatele EU 27=100 ČR mimo Prahu HDP na obyvatele EU 27=100

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

80

ČR (EU 27=100) ČR (EU 15=100)


4/29

V čem je hlavní odlišnost proti vývoji v EU Změny základních složek HDP v ČR a EU (reálně, y/y v %): 2010-2012 ČR EU  Spotřeba domácností

 Spotřeba vlády  Investice  Export zboží a služeb  Import zboží a služeb  Domácí poptávka  Hrubá přidaná hodnota  HDP

-2,2 -3,9 -3,4 14,0 9,4 -2,8 0,8 0,6

-0,5* 0,0** -3,1 8,9 3,8 -0,9 1,6 1,3

1q 2013 ČR EU

2q2013 ČR EU

-1,2 1,4 -5,0 -3,7 -3,4 -2,2

0,0 1,8 -5,2 0,6 -1,6 -3,4

-* -0,2 -5,7 0,3 -1,5 -1,6

-0,7 -0,6 -2,3 -0,8

- ** 0,7 -3,8 1,5 0,1 -1,8

-0,8 -0,1 -1,3 -0,2

* Např. Německo +0,4 %, Slovensko -0,4%, Itálie -3,3 %, Estonsko +4,3 %, Kypr -5,1 %, Španělsko -4,3 %, Norsko +3,4 % ** Např. Německo +1,0 %, Slovensko +0,7 %, Itálie -3,1 %, Estonsko +6,0 %, Kypr -5,9 %, Španělsko -3,2 %, Norsko +3,2 % ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | www.czso.cz

5/29

Zhoršily se nerovnováhy v ekonomice? Lepšící se deficit vládního sektoru po krizi 2009 se loni prohloubil na 4,4 % HDP (mimořádný vliv církevních restitucí) Vnější nerovnováha podle schodku běžného účtu platební bilance se zlepšila (pozitivní vliv obchodu se zbožím a službami, negativní u dividend a mzdového salda se zahraničím)

-1

-1

-3

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

-1,0

-2

-2

2005

0

2004

2012

2011

2010

2009

Schodek běžného účtu plat.bilance (% nom. HDP) 2003

0

2008

2007

2006

2005

2004

2003

Schodek vládního sektoru (% nomin. HDP)

-2,0

-2,4

-2,5

-3

-4 -5 -6 -7 -8

-4 EU 27 ČR Eurozóna

-4,3

-5 -6

-3,9

Saldo běžného účtu platební bilance/HDP v b.c., v % -6,0


6/29

Zhoršily se nerovnováhy v ekonomice? Nabízených volných pracovních míst je výrazně méně než kolik je uchazečů o zaměstnání = nerovnováha na trhu práce Růst produktivity práce již nepředstihuje vývoj reálné mzdy

500 400 300

Volná pracovní místa (v tis. osob)

200

Počty uchazečů o zaměstnání (v tis. osob)

100

7.2012

1.2012

7.2011

1.2011

7.2010

1.2010

7.2009

1.2009

7.2008

1.2008

0

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 -1 -2

Vývoj reálné mzdy Tempo růstu produktivity práce

Zdroj: MPSV ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | www.czso.cz

7/29

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

600

2002

Změny produktivity práce na zaměstnanou osobu a změny reálné mzdy (y/y v %) 2001

Nabídka volných pracovních míst (v tis. osob) a počty uchazečů o práci (v tis. osob)

Dopady na konkurenceschopnost - vybrané faktory V roce 2012 poprvé klesl podíl ČR na světovém exportu po snižujících se přírůstcích počínaje rokem 2005

30

0

-10

70

ČR

60

Slovensko

50

Polsko

40

Německo

30 20 10

-20 0 -30 -40

-10 -20 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | www.czso.cz

8/29

2012

2011

80

20 10

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

Změna podílu na světovém exportu zboží a služeb (srovnání roku Y s rokem Y-5, v %) 2003

Polsko Malta Slovensko Rumunsko Bulharsko Estonsko Lotyšsko Litva

Švédsko Maďarsko Belgie Irsko Portugalsko Španělsko Německo Nizozemí ČR

Finsko Řecko Kypr Itálie Rakousko Slovinsko Spoj. král. Dánsko

Rok 2012 – změna podílu na světové exportu zboží a služeb proti roku 2007, v %

Konkurenceschopnost – vybrané faktory Práce zdražila… Nákladová konkurenceschopnost ČR klesla podle růstu reálných jednotkových nákladů práce – ten byl za roky 2003-2012 5. nejvyšší v EU

Výdaje na výzkum a vývoj/HDP rostly rychleji než v EU ČR 2002 1,15 % a 2011 1,84 %) (EU 2002 1,87 % a 2011 2,03 %); avšak v eurech na obyvatele ČR stále jen na 53 % průměru EU Reálné jednotkové náklady práce, 2003=100 2003-2012 Země 2003-2012 EU 27

ČR Japonsko

EU 27 USA

1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400


9/29

201 1

201 0

200 9

200 8

200 7

200 6

200 5

0

200 4

200 200 3

Finsko Irsko Estonsko Slovinsko ČR Itálie Bulharsko Spoj. král. Francie Nizozemí Dánsko Belgie Lotyšsko Slovënsko EU 15 Rakousko Eurozóna Německo Malta Švédsko Lucembursko Maďarsko Španělsko Portugalsko Polsko* Rumunsko** Řecko Kypr Litva

110 105 100 95 90 85 80 75 70 65 60

Výdaje na výzkum a vývoj v eurech/obyv.

Konkurenceschopnost – vybrané faktory Zlepšení v podpoře sofistikovaných činností 2011 – ČR s celkovými výdaji na výzkum a vývoj (1,85 % HDP) na 10. místě v EU proti 14. místu v roce 2010; ve firemním sektoru použito (v relaci k HDP) méně výdajů na výzkum a vývoj než v průměru za EU 27 2011 – Celkové výdaje na výzkum a vývoj v % nominálního HDP

2011 - Výdaje na výzkum a vývoj použité ve firemním sektoru (v % nom. HDP)

4,0 2011 země

Použito ve firemním sektoru - EU 27 Použito ve firemním sektoru - ČR Úhrn výdajů na výzkum a vývoj/HDP - EU27 Úhrn výdajů na výzkum a vývoj/HDP - ČR

2011 - průměr EU 27

3,5

2,5

3,0 2,5

2,0

2,0

1,5

1,5

1,0

1,0 0,5


10/29

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

0,0 1996

0,0

Finsko Švédsko Dánsko Německo Rakousko Estonsko Francie EU 15 Eurozóna Nizozemí Belgie ČR Sp.… Irsko Slovinsko Portugal… Luxemb… Španělsko Itálie Maďarsko Litva Polsko Malta Lotyšsko Slovensko Bulharsko Rumunsko Kypr

0,5

Konkurenceschopnost – vybrané faktory Nižší zaměstnanost v aktivitách náročných na znalosti  V tzv. „aktivitách náročných na znalosti“* pracovalo v roce 2012 v ČR 30,9 % celkově zaměstnaných osob (proti 28,1 % v roce 2008) – v EU 27 35,6 % (proti 34,1 % v roce 2008)

2012 – zaměstnanost v aktivitách náročných na znalosti jako % celkové zaměstnanosti 60 2012 země

2012 EU 27

50 40

 Převaha žen (41,7 %) oproti mužům (22,7 %) je patrná i v datech za EU 27 (43,7 % oproti 28,9 %)

30 20 10

* Podle Eurostatu odvětví zpracovatelského průmyslu s vyšším podílem „výdaje na výzkum a vývoj/hrubá .přidaná hodnota“; ve službách podle podílu vysokoškolsky vzdělaných

Lucemb. Švédsko Irsko Sp. království Belgie Malta Švýcarsko Dánsko Francie Norsko Německo Finsko Nizozemí Kypr Řecko Rakousko Slovinsko Maďarsko Estonsko Itálie Lotyšsko Španělsko Litva ČR Portugalsko Slovensko Chorvatsko Polsko Bulharsko Rumunsko

0


11/29

Konkurenceschopnost – vybrané faktory Vzdělanost podle podílu osob s dosaženým terciárním vzděláním proti evropskému průměru neroste (rizika hodnocení…)

40 35

EU 25+

EU 25-34

ČR 25+

ČR 25-34

30

25 20 15

10 5


12/29

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

0

2001

 Ve věkové kategorii 25-34 v EU již 35,3 % osob s terciárním vzděláním, v ČR 27,8%; rozdíl v pb. se proti roku 2002 významně zmenšil z 12,2 pb na 7,5 pb. - pozitiva a negativa této prudké změny

Podíl osob s dosaženým terciárním vzděláním (v % celkového počtu osob dané věkové kategorie)

2000

 V roce 2012 mělo v EU 27 ve věkové kategorii 25+ 24,3 % osob terciární vzdělání, v ČR 17,3 %;  rozdíl 7 pb. se proti roku 2002 (6,4 pb.) dále prohloubil

Konkurenceschopnost – vybrané faktory Vzdělanostní disproporce v podílu osob s dosaženým terciárním vzděláním u mladých mužů a žen se prohlubuje Stejně jako v Evropě je i v ČR ve věkové skupině 25-34 let větší podíl žen s terciárním vzděláním (32,8 % v roce 2012) než v téže věkové skupině u mužů (23,2 %) – v roce 2012 však byla v ČR poprvé tato disproporce ve srovnání s EU větší (9,6 p.b. proti 9,3 p.b) – rizika tohoto vývoje ČR - podíl osob s terciárním vzděláním v %

45

40

Mladé ženy 25-34 ČR

40

35

Mladí muži 25-34 ČR

35


2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

0

2002

0

2012

5 2011

Mladí muži 25-34 EU

5

2010

10

2009

10

2008

Mladé ženy 25-34 EU

2007

15

2006

15

2005

20

2004

20

2003

25

2002

25

2001

30

2000

30

13/29

2012

45

EU - podíl osob s terciárním vzděláním v %

Souhrnná pozice ČR v ekonomické vyspělosti HDP na obyvatele v PPS – ČR v roce 2012 na hranici 2. a 3. třetiny žebříčku 31 zemí Evropy (20. místo), v EU 27 na 17. místě HDP/obyv. v PPS ČR=79 % průměru EU v roce 2012 proti 77 % v roce 2003 – rychle konvergovalo Slovensko (na 75 % z 55 % v roce 2003) HDP na obyvatele v PPS v roce 2012, EU 27=100, zdroj Eurostat 300

272

2012 2012 EU 27

250

195

200


14/29

Lucemb…

Norsko

Švýcarsko

Rakousko

Švédsko

Nizozemí

Dánsko

131

Německo

119 121 125 128 128 129

Belgie

Finsko

Island

Spoj. král.

EU 15

Francie

EA 17

Itálie

Španělsko

Kypr

Malta

Řecko

Litva

Estonsko

Polsko

Maďarsko

Lotyšsko

Chorvatsko

Rumunsko

Bulharsko

0

Slovinsko

47 49

ČR

50

Slovensko

100

108 108 109 110 112 115 97 98 91 86 75 75 75 79 82 61 62 66 66 68 70

Portugal…

150

Irsko

160

Nominální konvergence Plnění maastrichtských kritérií – v roce 2012 ČR neplnila dvě z kritérií, což byl nejméně příznivý výsledek za posledních pět let 2008 2009 2010 2011 2012  Kritérium inflace (HICP)  Fiskální kritérium  deficit (< 3 % HDP)  dluh (<60 % HDP)

 Kritéria stability  úrokové sazby  směnný kurz

6,3 ne

0,6 ano

1,2 ano

2,1 ano

3,5 ne

-2,2 ano 28,7 ano

-5,8 ne 34,2 ano

-4,8 ne 37,8 ano

-3,3 ne 40,8 ano

-4,4 ne 45,8 ano

4,6 4,8 3,9 3,7 2,8 ano ano ano ano ano ČR není součástí systému ERM II. Zdroj: Eurostat


15/29

Co bude? Průmyslová produkce již možná překonala své dno Stagnace tržeb ve službách bude zřejmě pokračovat Obrat ke zmírnění poklesů ve stavebnictví zatím v nedohlednu

06/2013

12/2012

06/2012

12/2011

06/2011

12/2010

06/2010

12/2009

06/2009

12/2008

06/2008

Produkce průmyslu, stavebnictví a tržby ve službách (meziroční indexy v reálném vyjádření; šestiměsíční klouzavé průměry)

115,0 110,0

105,0 100,0 95,0 90,0 85,0

80,0 75,0 70,0 HDP Stavebnictví 6M klouzavý průměr Průmyslová produkce

Průmyslová produkce Tržní služby 6M klouzavý průměr Stavebnictví


16/29

Co bude? Vyšší zásoba práce ovlivní pozitivně růst produkce v průmyslu - hodnota nových zakázek od května 2013 výrazně roste

 V letních měsících 2013 nejvíce ožily domácí zakázky pro farmacii a výrobu elektrických zařízení; objednávky ze zahraničí pak také pro farmacii a výrobu elektr. zařízení, dále aut a také ostatní dopravních prostředků

130 125 120 115 110 105 100 95 90 85 80

Nové zakázky v průmyslu celkem Nové průmyslové zakázky ze zahraničí

Nové průmyslové zakázky z tuzemska

Zdroj: ČSÚ


17/29

0 7…

0 1…

0 7…

0 1…

0 7…

Zahraniční +8,0 % +10,5 % +5,7 % - 3,5 %

0 1…

Domácí +4,8 % -4,7 % -3,3 % -4,9 %

0 7…

Období 06-08 2013 2011 2012 01-05 2013

Nové zakázky v průmyslu (meziroční index, za vybraná odvětví) 0 1…

 Nové zakázky v průmyslu:

Co bude Zahraniční poptávka se zlepšuje – propad exportu z ČR v 1q2013 (vývoz aut -11,1 %, PC a elektronika -12 %) již nepokračoval; Globální očekávání příznivá (3. čtvrtletí nejlepší v posledním roce a půl) Export vybraného zboží (auta, počítače a elektron. zařízení) a export z ČR celkem;

40% 30%

Vývoz celkem Vývoz motorových vozidel Vývoz PC, elektron. a opt. zařízení

20% 10% 0% -10% -20% -30%

Zdroj: Moody´s Analytics

Zdroj: ČSÚ, zahraniční obchod v národním pojetí, klasifikace CZ - CPA


18/29

2013Q1

2012Q3

2012Q1

2011Q3

2011Q1

2010Q3

2010Q1

2009Q3

2009Q1

2008Q3

2008Q1

2007Q3

2007Q1

2006Q3

y/y v % 2006Q1

Výhled pro světovou ekonomiku z května 2013 (zeleně „expanze“, modře „oživení“, žlutě „v riziku“, červeně „recese“ )

Co bude? Důvěra podnikatelů i spotřebitelů v českou ekonomiku se zlepšuje  Indikátor důvěry spotřebitelů dosáhl svého dna v květnu 2012 (bylo hlubší než za krize v roce 2009) – od té doby se sentiment spotřebitelů v trendu lepší, i když se indikátor stále nachází v negativním pásmu  Nadějný růst důvěry podnikatelů patrný od letošního dubna souvisí zřejmě především s oživením zahraniční poptávky pro exportní možnosti zejména firem v průmyslu

Indikátory důvěry v českou ekonomiku a vývoj HDP podle konjunkturálních průzkumů ČSÚ HDP v s.c. (pravá osa) Souhrnný indikátor důvěry Indikátor důvěry podnikatelů

110 105 100

6 4 2

95 0 90 -2 85 -4

80

-6

75 70 X.07

-8 X.08

X.09

X.10

X.11

X.12

Zdroj: ČSÚ ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | www.czso.cz

19/29

Závěry  Důraz na konsolidaci veřejných rozpočtů představoval v České republice od roku 2010 prakticky jediné paradigma hospodářské politiky  poté chybějící včasná korekce vedla nejprve ke zpomalení hospodářského růstu v ČR v roce 2011  v roce 2012 pak vyústila tato ochabující výkonnost do poklesu české ekonomiky - nejhlubší propad HDP v 1. čtvrtletí 2013  Vývoj posledních tří let vedl k oddalování ČR od ekonomické úrovně EU podle HDP na hlavu v paritě kupní síly (PPS) – divergence patrná především v případě Prahy ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | www.czso.cz

20/29

Závěry pokračování...  V posledních měsících však objevují příznivé impulsy pro vývoj v dalších čtvrtletích, a to zejména:  - pozitivnější výhled pro evropskou ekonomiku – oproti pokračující recesi oznamované v předpovědích analytiků globálních trhů ještě v květnu se nyní objevují příznivější odhady  - oživit a růst mají především rozvinuté země, velké rozvíjející se ekonomiky naopak mají svůj růst zpomalovat  - to vzbuzuje naděje pokud jde o české exporty, které stále zvíce než čtyř pětin směřují do zemí EU 


21/29

Závěry

pokračování...

- roste zásoba práce v průmyslu podle vývoje nových zakázek, pokles průmyslové produkce se podle trendové křivky již několik čtvrtletí neprohlubuje - důvěra spotřebitelů i podnikatelů v českou ekonomiku podle konjunkturálních průzkumů v trendu narůstá  Spotřeba domácností bude zřejmě spíše stagnovat než dále klesat podporovaná dezinflací spotřebitelských cen i poklesem cen energií tvořících významnou součást výdajů domácností souvisejících s bydlením


22/29

Závěry

pokračování...

 Spotřeba vládního sektoru by se již neměla dramaticky snižovat vzhledem příznivému vývoji rozpočtového deficitu  Méně nadějný výhled pokud jde o investiční aktivitu firem a vládního sektoru s nepříznivým dopadem na odvětví stavebnictví a celkové investice v ekonomice  V úhrnu opatrný optimismus - možný start ke trajektorii meziročních zlepšení výkonnosti české ekonomiky – přispěje k nim i efekt srovnávací statistické základny


23/29

Děkuji za pozornost Ing. Drahomíra Dubská, CSc. oddělení svodných analýz Tel.: 274 054 041 E-mail: [email protected]


24/29

Končí recese české ekonomiky?

Recommend Documents