Slovo kon ící starostky

DVOUM SÍNÍK

41 ēíslo

Sl

ov

o n a úvo

d

Slovo konēící starostky

VIII. roēník

listopad 2014 www.blatensko.cz www.blatensko.cz/mas

Žili s námi aneb lidé na Blatensku

KrisƟán BaƩaglia

Kde získat více informací o lidech než tam, kde bydleli, kde žili, kde byli doma. Na KriƟána BaƩagiu vzpomínají lidé z Bratronic, kde byl doma, vzpomínají na nĢj cyklisté, se kterými toho hodnĢ prožil, pamatují si ho lidé, kterým se v životĢ objevil na krátkou chvíli. Poskládat všechny stƎípky jeho osudu nedokážu. Snad Vám, milí ētenáƎi, pƎinesu v tomto SOBáēku mozaiku, která Vám pƎiblíží „Barona na kole“. ChrisƟan z rodu BaƩagliƽ v pamĢtech… (K výroēí narození ChrisƟana BaƩaglia de Sopramonte e Ponte alto.)

Žijí s námi aneb lidé na Blatensku

Pokraēování na str. 4

Aitor Oroza Florer

Aitor pochází ze španĢlského mĢsta Bilboa. To je nejvĢtší mĢsto v Baskicku, autonomním spoleēenství v severním ŠpanĢlsku. Bilbao leží v Biskajském zálivu na Ǝece Nervión, má s pƎedmĢsơmi témĢƎ jeden milión obyvatel. Aitor reprezentuje Bilbao, vlastnĢ celé ŠpanĢlsko v paracyklisƟce. Letošní letní pƎípravu strávil na Blatensku. Neumím španĢlsky, ale rozhovor do španĢlšƟny pƎekládala Hana Kolínská. S dcerou Ivetou poskytly Aitorovi zázemí po celou dobu jeho pobytu na Blatensku. Znají se spoleēnĢ již Ǝadu let.

Žijí s námi aneb lidé na Blatensku

Pokraēování na str. 12

Aniēka Bláhová

V kvĢtnovém vydání našeho zpravodaje jsme Vám pƎedstavili mladou jezdkyni na koni Aniēku Bláhovou. Na konci roku zpravidla všichni bilancují, co se povedlo a co ne. Nejen proto jsem Aniēku požádala o krátký ēlánek do SOBáēka. Napsala pár Ǝádek, poslala foto, ale slavnostní zakonēení sezóny ji teprve ēeká. Tak alespoŸ struēnĢ. Anna Bláhová: „Když mi bylo Ǝeēeno, abych napsala zhodnocení a výhry za celou sezonu, ihned jsem si napsala Champion v dobytkáƎské disciplínĢ Pokraēování na str. 13

Vážení ētenáƎi, tento ēlánek píši v dobĢ, kdy se louēím s vykonáváním funkce starostky obce BezdĢdovice. Odcházím, jak už to bývá, napƽl vesele, napƽl se smutkem v duši. Ohlížím se zpĢt na 14 let života vyplnĢného uspokojující prací starostky obce. ChtĢla bych této pƎíležitosƟ využít k tomu, abych všem, kteƎí mĢ ơmto významným životním obdobím provázeli, upƎímnĢ podĢkovat za spolupráci, která mnohdy pƎerostla v pƎátelství, podporu a pochopení. Dovolte mi podĢkovat zastupitelƽm obce, obēanƽm, zástupcƽm mĢsta Blatné, dobrovolným hasiēƽm, pƎedstavitelƽm krizového štábu kraje a pƎedevším mé rodinĢ, která se mnou prožívala mé úspĢchy, ale hlavnĢ mĢ podporovala v kriƟckých situacích, s nimiž nikdo nepoēítal a ani nemohl poēítat, napƎ. povodnĢ v roce 2002. Požadavky na naši práci byly opravdu mimoƎádné a naše nervy dostaly ēasto zabrat. PƎesto jsme nakonec všechno zvládli a myslím, že na sebe mƽžeme být pyšní. Výsledek byl dílem kolekƟvu i každého z nás jednotlivĢ. Podali jsme dƽkaz o svých schopnostech a za to Vám všem patƎí mƽj dík! S ukonēením starostování pro mĢ konēí jedna etapa života a zaēíná nová. Svƽj ēas bych nyní ráda vĢnovala své rodinĢ. TĢším se na klidné a pohodové chvíle strávené se svými vnouēátky, která se nemohou doēkat, až budou mít babiēku koneēnĢ jen a jen pro sebe. Po dlouhých pracovních letech pƎijde i ēas na koníēky, mezi které patƎí sebevzdĢlávání, pĢší turisƟka, jízda na kole, fotografování a ētení knih. Mam-li se ohlédnout za svým dlouholetým funkēním obdobím, byly chvíle, kdy se vše daƎilo, ale byly i chvíle, kdy ēlovĢka pƎepadala beznadĢj. Bez opƟmismu, nadĢje a nadšení by se tyto chvíle pƎekonat nepodaƎilo. Není vždycky lehké myslet poziƟvnĢ. V zamĢstnání i v soukromí se ēlovĢk musí umĢt vyrovnávat s nejrƽznĢjšími vlivy. NĢkdy je jimi tak ovlivnĢn, že pƎestává myslet poziƟvnĢ. To je pak velmi nešƛastné. Když zaēneme myslet negaƟvnĢ, pesimisƟcky, jsme negaƟvnĢ naladĢni a blokujeme svƽj poziƟvní pƎístup k problémƽm. PƎeji Vám všem, abyste v sobĢ vždy našli víru, energii a sílu pƎekonat problémy. Jsou lidé, kteƎí vĢdí, co chtĢjí, a jiní, kteƎí to nevĢdí, protože ve skuteēnosƟ niēeho urēitého doopravdy dosáhnout nechtĢjí. Jinak Ǝeēeno: jedni sledují urēitý cíl a vkládají do toho nadšení a horlivost, druzí nemají dost fantazie na to, aby si nĢjaký cíl vƽbec dokázali pƎedstavit. Mít cíl, vĢdĢt co vlastnĢ chci, to není ani tak otázka vƽle, jako pƎedstavivosƟ a fantazie. V každém z nás dƎímají netušené síly, které mƽžeme rozvinout, jakmile je objevíme. PƎeji Vám pevné zdraví, rodinnou pohodu, mnoho životních i pracovních úspĢchƽ. Miluše Kubátová, Dobšice

2

Svazek obcí Blatenska - listopad 2014

Co se u nás peēe

ēe

Co

Teplý a klidný podzim je za námi, advent zaēal, vĢtšina z nás se tĢší na setkání s blízkými, na pƎekvapení pod stromeēkem. Nebo se tĢší na lyžování, bruslení, sáŸkování a snad i na stavĢní se e snĢhuláka. PƎed ơm ale ještĢ pƎijdou ēerv S O B u p Ɵ a Mikuláš – bojíte se? Ne? To je dobƎe, strachu míváme nĢkdy dost a dost. RadĢji se tĢšme na to krásné a milé. Vychutnejme si dny klidu a pohody se žejdlíkem nĢēeho dobré k piơ, s vƽní vánoēního cukroví. A že není stƎíbro náležitĢ naleštĢné a deēky dostateēnĢ naškrobené? To je pƎeci jedno, hlavnĢ, že se sejdeme ve zdraví s tĢmi, které máme rádi. PƎeētĢte si, co vše se na Blatensku za uplynulé dva mĢsíce událo, jak probĢhly volby v ēlenských obcích, kdo stojí v jejich ēele. JistĢ rádi pƎijmete i pozvánky na pƎedvánoēní, vánoēní i lednové akce, o kterých jsme se dozvĢdĢli. JeštĢ informace z ēinnosti SOBu:

o Probíhá projekt „VzdĢlávání na Blatensku 2014 – 2015“, žádost o proplacení musí SOB pƎedložit Regionálnímu odboru Státního zemĢdĢlského intervenēního fondu v eských BudĢjovicích do ēervna 2015.

o V úterý 4. 11. 2014 se uskuteēnila vzdĢlávací akce na téma „Chování správného úƎedníka“ (základy eƟky, reprezentování obce, vystupování, jednání ve vypjatých situacích, úēastníci se mj. seznámili s technikami akƟvního naslouchání, hledali zpƽsoby Ǝešení konßiktního jednání). Na poslední úterý v listopadu bylo pƎipraveno setkání kronikáƎƽ s názvem „Jak se vede kronika“ – lektoƎi Mgr. Tomáš Hromádka a Mgr. Vladimír ervenka.

o Poslední Valná hromada SOBu se bude konat první týden v prosinci, na její jednání bezprostƎednĢ bude navazovat vzdĢlávací akce pro starosty a zastupitele obcí „Právo obecních samospráv v praxi – zákon o obcích“ – lektor JUDr. Luboš Prƽša. Další akƟvity projektu jsou naplánované na únor až kvĢten 2015. První z nich bude urēena úēetním malých obcí, další zastupitelƽm a úƎedníkƽm obcí „Zadávání veƎejných zakázek – novela zákona“ nebo „Projektový management - jak získat dotace z EU“. O dalších akcích Vás budeme informovat v SOBáēku, pozvánky a podrobnosƟ naleznete také na našich webových stránkách.

o V úterý 11. listopadu 2014 se v sále SOŠ Blatná sešlo celkem 73 úēetních s lektorkou Ing. Kuēerovou z Brna. Tento semináƎ byl velmi vyhledávaný, již týden pƎed jeho konáním byla kapacita sálu plná a museli jsme mnoho zájemkyŸ odmítnout.

o O týden pozdĢji byla v Hajanech „AndĢlská dílna“, kde si úēastnice vyrobily originální vánoēní ozdoby s lektorkou RNDr. Danou Koubkovou.

o StudenƟ VU3V absolvovali exkurzi do eského Krumlova. o Katalog poskytovatelƽ sociálních a doprovodných služeb, na které s Centrem pro komunitní práci jižní echy spolupracoval SOB a sociální odbor MĢÚ Blatná je v distribuci. Vedle nejdƽležitĢjších informací k sociálním službám naleznete uvnitƎ tohoto katalogu kontakty na lékaƎe na Blatensku – i když souēasnĢ v tomto vydání SOBáēka hned informujeme o zmĢnách ordinaēních hodin MUDr. Semiginovské a o novém telefonu do ordinace MUDr. Razaka.

o Pracovníci Krajského úƎadu Jihoēeského kraje provedli u SOBu (stejnĢ jako u vĢtšiny obcí) prƽbĢžný audit hospodaƎení za rok 2014. V hospodaƎení SOBu nebyly shledány žádné nedostatky.

o SOB stejnĢ jako všechny obce pƎipravuje vyúētování dotací, které získal od Jihoēeského kraje pro rok 2014.

o Pro žáky ZŠ ZáboƎí a žáky MŠ Radomyšl zajisƟl SOB dílnu „DƎevo ožívá“ s paní Evou Hodinkovou – více na jiném místĢ SOBáēka. Dílny byly podpoƎeny Þnanēní dotací z Jihoēeského kraje.

o V Ǝíjnu absolvovaly dvĢ studentky 4. roēníku SOŠ Blatná, obor obchodní akademie týdenní praxi v kanceláƎi SOB. Podobná praxe je pƎipravena pro studenta 3. roēníku SOŠ, obor informaƟka v ekonomice na první týden v prosinci.

o StudenƟ SOŠ Blatná opĢt pƎipravují ve spolupráci se SOBem prezentaci regionu do soutĢže Miss Region Regina 2015. SoutĢž se koná v rámci doprovodného programu mezinárodního veletrhu cestovního ruchu Go a RegionTour v BrnĢ v lednu 2015. Blatensko bude reprezentovat Lucie Šišková, studentka 3. C obchodní akademie. Držme jí palce, držme palce celému kolekƟvu, aƛ se jim soutĢž vydaƎí. A kdyby nepƎivezli zlatou medaili, nevadí, hlavnĢ, že poznají náš region, nauēí se vystupovat pƎed spoustou cizích lidí, pƎed Þlmovou a televizní kamerou. Poznají, že uēení není jen pro známky.

o Vzhledem k tomu, že nové žádosƟ o dotaci z Programu obnovy venkova Jihoēeského kraje pro rok 2015 nebude administrovat paní Bohumila HošƟēková z MĢstského úƎadu Blatná ale pƎímo Krajský úƎad Jihoēeského kraje, pƎipravil SOB právĢ ve spolupráci s paní HošƟēkovou semináƎ „Jak na POV 2015“. K tomuto úēelu SOŠ Blatná poskytla uēebnu s výpoēetní technikou, aby si zástupci obcí mohli pƎímo vyzkoušet, jak na POV 2015. Dovolte mi, abych paní HošƟēkové podĢkovala za všechny ēlenské obce za nadstandartní pomoc pƎi získávání Þnanēní podpory pro rozvoj našeho regionu. Poslední mĢsíc roku 2014 patƎí k tĢm delším, má „plný poēet dnƽ“, ale pƎesto uơká rychleji. Buě je to ơm, že se v tento ēas ZemĢkoule toēí rychleji. Nebo to bude ơm, že dny jsou kratší a kratší a nesơháme za svĢtla vše, co v létĢ? Možná. Nebo nás ovlivŸuje shon, spĢch a nervozita konēícího roku? Nebo si jen uvĢdomujeme, že rok je u konce a v lednu jsme o rok starší? Asi, možná, snad … na všem nĢco je, jen ta ZemĢkoule se toēí poƎád stejnĢ. Tak ten zbylý letošní ēas využijme pro dobro nás všech. Klidné, pohodové, šƛastné Vánoce, svátky radosƟ a pohádek. Do nového roku pevné zdraví, vše dobré, lepší a nejlepší, plno pohádkovĢ krásných chvil a kapiēku štĢsơēka navrch. Radka Vokrojová

VýpovĢdi pamĢtníkƽ druhé svĢtové války 9. ēervna v 16:00 hodin probĢhl v kapitulní síni strakonického hradu slavnostní kƎest publikace, která zachycuje vzpomínky pamĢtníkƽ z období druhé svĢtové války. Publikace byla vydána za Þnanēní podpory Jihoēeského kraje a esko-nĢmeckého fondu budoucnosƟ. Kniha je obohacena o obrazový materiál, osobní dokumenty a fotograÞe pamĢtníkƽ. Nechybí ani seznam všech výpovĢdí s uvedením jejich zdroje a autorizace. Nová publikace bude od ēervna k prodeji v Zámecké galerii a na pokladnĢ muzea za 299,- Kē.

3


Knihy v regionu

PƎehled novĢ zvolených starostƽ a místostarostƽ ēlenských obcí SOB Starostka/ starosta

Místostarostka/ místostarosta

Obec

ĢůēŝĐĞ

sĞũƓŝĐŬǉWĂǀĞů

ĞŵĂŶ<ĂƌĞů͕/ŶŐ͘

Obec

ĞǌĚĢĚŽǀŝĐĞ

ůĄŚĂ:ŝƎş

^ƚĂŶĢŬ<ĂƌĞů

DĂůĞēŬŽǀĄ<ĂƚĞƎŝŶĂ͕Đ͘

KƵŶŝĐŬǉWĂǀĞů

DĢƐƚŽ ůĂƚŶĄ Obec

ƌĂƚƌŽŶŝĐĞ

ĚĄŵĞŬ:ĂŶ

ŶƚŽŶǇDŝůŽƐůĂǀ

Obec

ƎĞǌş

<ŽĚĂƚdŽŵĄƓ

:ĞŶşēĞŬ<ĂƌĞů͕/ŶŐ͘

Obec

ƵǌŝĐĞ

DĂŸŚĂůsĄĐůĂǀ

Obec

ĞēĞůŽǀŝĐĞ

^ƚĞũƐŬĂůDŝůĂŶ

Obec

ŽƵďƌĂǀŝĐĞ

ƵŬůşŶ&ƌĂŶƚŝƓĞŬ

DĂƓĄƚŽǀĄDŝůŽƐůĂǀĂ ƌĂƵŶŽŚƵŵŝů͖ <ĂůďĄēŽǀĄDĂƌŝĞ͕/ŶŐ͘ ^ůĂŶĐŽǀĄ:ĂŶĂ

Obec

,ĂũĂŶǇ

sŽŚƌǇǌŬŽǀĄĂŶĂ

ůĄŚĂDŝƌŽƐůĂǀ

Obec

,ůƵƉşŶ

<ƎŝǀĂŶĞĐ:ĂƌŽƐůĂǀ

aƛĂƐƚŶĄĚƌŝĂŶĂ͕ŝ^͘

Obec

,ŽƌŶŽƐşŶ

sƌďƐŬǉ&ƌĂŶƚŝƓĞŬ͕/ŶŐ͘

:ĞǎĞŬsůĂƐƚŝŵŝů

Obec

ŚůƵŵ

WĂƵůƵƐZĂĚŝŵ͕/ŶŐ͘

aŽƵƌĞŬ>ƵďŽƓ

Obec

ŚŽďŽƚ

<ĂĚůĞĐ:ŽƐĞĨ

<ǀĂƐŶşŬŽǀĄ:ĂƌŽƐůĂǀĂ

Obec

<ĂĚŽǀ

dŽŵĂŶŽǀĄsůĂĚŝŵşƌĂ

ŽďƎĞŵǇƐů<ĂƌĞů

Obec

<ŽĐĞůŽǀŝĐĞ

>ƵŬĄƓ<ĂƌĞů͕/ŶŐ͘

ZĄǎ:ĂŶ

Obec

>ĂǎĂŶǇ

WƌŽŬŽƉWĞƚƌ

WŝŬůDŝƌŽƐůĂǀ

Obec

>ĂǎĄŶŬǇ

^ĞĚůĄēĞŬ:ŽƐĞĨ

Obec

>ŶĄƎĞ

DĂƓŬŽǀĄ^ƚĂŶŝƐůĂǀĂ

Obec

>Žŵ

<ĂĨŬĂsĄĐůĂǀ

<ŽǀĄƎ:ŽƐĞĨ ,ŽŶǌũŽƐĞĨ͕/ŶŐ͘ DĂũĞƌĚĞŶĢŬ͕Đ͘ ^ǀŽũƓĞ:ŽƐĞĨ

Obec

DĂēŬŽǀ

Obec

DĞēŝĐŚŽǀ

:ŽƐĞĨ^ǉŬŽƌĂ

Obec

DǇƓƚŝĐĞ

<ŽǎĞůƵŚdŽŵĄƓ

Obec

WƎĞĚŵşƎ

<ĂƌůşŬWĂǀĞů͕Đ͘

W\/WZsh:1EKssK>z

DĢƐƚǇƐ ZĂĚŽŵǇƓů

WĞƚĞƌŬĂ>ƵďŽƓ͕/ŶŐ͘

WĞƚƌ&ŝŶĢŬ <ŶşǎĞKůĚƎŝĐŚ͕/ŶŐ͘ <ƎĞƐŝŶĂZĂĚĞŬ ^ŽůĂƌŽǀĄ:ĂƌŵŝůĂ ,ŽƵĚĞŬsĄĐůĂǀ <ŽƵďŽǀƐŬǉDŝůĂŶ͕/ŶŐ͘

DĢƐƚŽ ^ĞĚůŝĐĞ

ZŽĚ:ŝƎş͕/ŶŐ͘

aĂǀƌĚĂ:ĂƌŽƐůĂǀ ,ƌŽƵĚŽǀĄ:ĂŶĂ

Obec

aŬǀŽƎĞƚŝĐĞ

EŽǀǉ>ƵďŽŵşƌ

Obec

dĐŚŽƎŽǀŝĐĞ

<ƎŝǀĂŶĐŽǀĄǀĂ͕DŐƌ͘

ŽůŝŶĂDŝĐŚĂĞů

Obec

dƎĞďŽŚŽƐƚŝĐĞ

WůĞĐŚĂƚǉ:ŝƎş

WĂǀůŽǀŝē:ĂƌŽƐůĂǀ

Obec

hǌĞŶŝĐĞ

WǉĐŚĂ:ŝƎş͕/ŶŐ͘

Obec

hǌĞŶŝēŬǇ

Ͳ

Obec

sĞůŬĄdƵƌŶĄ

DůşēŬŽ:ŝƎş͕/ŶŐ͘

Obec

ĄďŽƎş

<ƵƌǌsĄĐůĂǀ͕/ŶŐ͘

<ƵēĞƌŽǀĄ'ĂďƌŝĞůĂ͕DŐƌ͘ ,ƌŽƵĚŽǀĄůĞŶĂ KŶĚƌĄƓĞŬ/ǀŽ ^ǉďŬŽǀĄ,ĂŶĂ aşƉĞŬWĂǀĞů ŶƚŽŶǇŽǀĄDĂƌŝĞ \şŚĂZŽŵĂŶ

Õæ¥z /8>Ì$ Ì1"/ Sekera JiƎí, Kurz Jan: Rybníky na Blatensku, 1. díl - Severní LnáƎsko; vydal Jan Kurz, 2014 Sekera JiƎí: Böhm, rƽže, Blatná; vydalo MĢsto Blatná, 2014 ervenka Vladimír: ŠlechƟcké rody na Blatensku, 1. až 3. ēást; vydal Svazek obcí Blatenska, 2011 až 2013 Simandl JiƎí: Milovanému kraji (kniha veršƽ, vĢnovaná zejména Blatensku, ilustrace od žákƽ škol z blatenského regionu); vydal Svazek obcí Blatenska, 2013 David Jaroslav: Krajem Ǝeky Lomnice; Studio JR eské BudĢjovice, 2013

Již tradiēní stolní kalendáƎ SOBu 2015 v prodeji KalendáƎ SOBu 2015 si budete moci zakoupit v kanceláƎi SOBu, Na TržišƟ 727, Blatná, nebo v Infocentru, J. P. Koubka 4, Blatná, nebo v Papírnictví Aleny Tomáškové, tƎ. J. P. Koubka, Blatná. Polovina nákladu je urēena pro ēlenské obce, bude jim pƎedána pro jejich potƎeby. V kalendáƎi najdete základní informace o pravidelných spoleēenských, kulturních, sportovních a dalších akcích na Blatensku, stejnĢ jako termíny pouơ, posvícení apod. FotograÞe poskytují lidé z Blatenska a zachycují život na Blatensku. Doporuēená cena 70,- Kē.

4


Lidé na Blatensku

KrisƟán BaƩaglia Pokraēování ze str. 1

Rod BaƩagliƽ urazil dlouhou cestu až do Bratronic, resp. Blatné, kde svƽj život zakonēila poslední z rodu Blanka BaƩaglia de Sopramonte e Ponte alto. Ž i j í s n á mi Dnes tento rod zažívá nový vzestup v pamĢƟ obyvatel celého Blatenska, kde ožívá tato stará spravedlivá a úctyhodná šlechta. S velkým respektem o nich mluví vĢtšina pamĢtníkƽ, z nichž mnozí ještĢ zažili starého pána Quida a jeho ženu Giselu, kteƎí pro nĢ znamenají symbol skromnosƟ, hospodárnosƟ, píle a askeƟsmu. Do pamĢƟ Blatenska se vryli pƎedevším jejich dĢƟ Blanka a ChrisƟan, které ohromovaly souēasníky svými výkony. Pƽvodem Tridentský rod byl do šlechƟckého stavu povýšen dosƟ pozdĢ a to až v roce 1677, a tudíž je možné je zaƎadit k tzv. nové šlechtĢ (nobiliƟs nova). „...BaƩagliové pocházejí z Tridentu, dnešního Trentu v údolí Ǝeky Adiže severnĢ od Verony… Ponte alto znamená vysoký most a Sopramonte horu nad nĢēím, nĢco pƎevyšující. Tam nĢkde se jeden z našich pƎedkƽ vyznamenal a vyhrál dvĢ bitvy. BaƩagliové byli rodem bojovníkƽ, ale vedle toho, že to byli vojáci, byli také statkáƎi a mĢli v Itálii vinice. PƎi státním krachu po napoleonských válkách, kdy došlo k obrovské inßaci, pƎišli o všechno. O vinici i o statky. Když bylo po krachu, rakouské vojsko se stĢhovalo z tamního kraje pryē. BaƩaglia sloužil Rakousku, a tak ho pƎeveleli k regimentu do Písku...“ (Návraty ēeské šlechty, Blanka BaƩagliová) Aēkoliv BaƩagliové nemĢli pƎístup k vysokým státním úƎadƽm, neboƛ nepatƎili k vyšší šlechtĢ, nepƎestali hledĢt vzhƽru a naplŸovat své ambice. Již v roce 1708 byl Šimon de BaƩaglia povýšen císaƎem Josefem I. do stavu svobodných pánƽ za vojenské zásluhy. PozdĢji se rod rozdĢlil do dvou linií, z nichž starší pƎesídlila do Bratronic, kde Josef de BaƩaglia zakoupil statek a zámek. V roce 1891 zdĢdil celý zámek i s pƎiléhajícími statky Quido BaƩaglia, a tak mohl pokraēovat i rod s modrým ryơƎem v erbu. „…Mƽj taơnek se jmenoval Quido a s maminkou se vzali na zaēátku stoleơ, v roce 1909. Ona byla VídeŸaēka, rozená Gisela Bolzany, pƽvodem ze Švýcar… V roce ētrnáct byl taơnek jeden z prvních, koho povolali na vojnu, ChrisƟan, mƽj bratr, se narodil až ētyƎi mĢsíce po jeho odchodu, na den pƎesnĢ, kdy se taơnek dostal do ruského zajeơ…“ (Návraty ēeské šlechty, Blanka BaƩagliová) Baron byl pƎísný na sebe i na dĢƟ, sám se prý stƎíhal mašinkou dohola a sám si dĢlal cigára. Po okleštĢní eskoslovenska se hrdĢ pƎihlásil k ēeskoslovenskému národu, a proto byla na jeho majetek uvalena nucená správa v dobách protektorátu. Po válce se mu jeho majetek brzy vráƟl, avšak již v roce 1949 mu jej zase znárodnili. Tento hrdý muž zemƎel pƎi jedné ze svých obchƽzek kolem svých polnosơ u BoƎky 28. 4. 1962, ve svých 89 letech. Starším z obou sourozencƽ byla Blanka, která se narodila 26. 8. 1911 v Tullnerbadu u VídnĢ. Byla kƎtĢná jako Blanka Marie. Velice záhy se nauēila jezdit na kole, k ēemuž ji prý posloužilo maminēino kolo znaēky WAFFEN RAD. Podle vyprávĢní Oty Pavla chtĢla Blanka vyjet do svĢta a její otec ji to velice rád povolil, ale nedal ji ani korunu, aby vĢdĢla, co taková cesta obnáší. A tak mladá baronka vyjela poprvé do zahraniēí na kole pƎes Rakousko, NĢmecko a rovnou do Švýcarska, kde se pozdĢji setkala se svým budoucím mužem, švýcarským malíƎem na hedvábí, skvĢlým sportovcem a mistrem akrobacie na kole. Aēkoliv se seznámili ještĢ pƎed válkou, ēekali na veselejší dobu, kdy by uspoƎádali svatbu. Ta se konala teprve v roce 1946. Moc dlouho jim to nevydrželo a po pƽl roce se rozvedli a Blanka se zase vráƟla do Bratronic. Jako vzor ve sportu mĢla norku Schou-Nielsonovou, vynikající gymnastku, lyžaƎku a tenistku, která se doChrisƟan BaƩaglia, civilní fotgraÞe

slechla o BaƩagliové jako o „Postrachu Alp“. Blanka prý jezdila jako vítr po Alpských hƎebenech. S lehkosơ zdolávala strmá stoupání a svištĢla dolƽ tak rychle, že pƎedjíždĢla nejen ostatní cyklisty, ale také auta. Blanēinu cyklisƟckou kariéru nakonec ukonēil automobil, který ji v Blatné srazil a pochroumal ji nohy natolik, že už nemohla jezdit nijaké dlouhé trasy, avšak ēasto doprovázela svého bratra na závody. ChrisƟan a Bianca, Bratronice, nedatováno Cesty do prudkých svahƽ z Ženevy do Chamonix byli již pouhou vzpomínkou. Po roce 1948 mohla odjet do Švýcarska, ale ona nechtĢla. Jejím domovem byly Bratronice. ZemƎela 7. 1. 2005 v požehnaném vĢku 94 let. O nĢco mladší byl ChrisƟan, který se narodil 7. 12. 1914 ve Vídni, pƎesnĢ v den, kdy byl jeho otec zajat na ruské frontĢ. Podle pamĢtníkƽ byl velice skromný a netoužil po slávĢ. NemĢl rád focení, a proto známe jen málo jeho fotograÞí. VĢtšinou vznikly bez jeho vĢdomí nebo se tomu nemohl vyhnout. Jeho askeƟsmus vysƟhl Ota Pavel v povídce „Baroni na kole“, když popsal mladého barona ChrisƟana de BaƩaglia jako cyklistu jedoucího na chlebové kƽrky a vodu. Svých prvních závodƽ se zúēastnil v BerounĢ v roce 1929. Již tehdy pravdĢpodobnĢ mĢl své první kolo znaēky BLAMPTON (z Anglie), na které si musel sám našetƎit. (Jak již bylo Ǝeēeno, jejich otec byl velice pƎísný a dodržoval tradici BaƩagliƽ). Tehdy dojel druhý za Milou Losem. PƎi první cestĢ do Marseille jej srazilo auto a velice ošklivĢ mu pochroumalo nohu. Francouzšơ doktoƎi mu ji chtĢli vzít, a proto se rozhodl urychlenĢ odjet domƽ do jižních ech, kde mu ji zachránili. O své zdraví jinak moc nedbal, angíny a chƎipky pƎecházel, se zápalem plic si poležel jenom pár dní. Od jízdy na kole ho neodradila ani zlomená klíēní kost a lékaƎƽv zákaz. Dokonce jednou pƎišel o malíēek, když si za jízdy na kole dotahoval motýlka. Úēastnil se mnohých závodƽ a mĢƎil se s takovými borci, jako byli Veselý a Kubr. Jeho úēast na olympijských hrách v roce 1936 v BerlínĢ byla znemožnĢna úrazem ruky, i tak si na nĢ zajel jako divák. PƎesto, že nikdy nevyhrál žádný velký závod, nevzdával se své záliby a jezdil pƎedevším pro radost. Kolo využíval jako bĢžný dopravní prostƎedek. Když napadl sníh, poēkal, až projede autobus, aby mohl jet v jeho vyjeté brázdĢ. Není ovšem Ǝeēeno, že tento zpƽsob miloval, viz povídka Oty Pavla „Baroni na kolech“: „…Byl jsem na zámku, když vstával v pĢt hodin do práce. UkrutnĢ nadával, napil se studeného kafe, pak ze džberu ještĢ ēisté vody a vzal si kus chleba. Vyvedl kolo pƎed zámek, a pak mi Ǝekl v tom dešƟvém dni: „A teě zaēíná sport.“ (Baroni na kole) Když mĢl jeho otec Quido jít do vĢzení, neboƛ nesƟhl odevzdat komunisty pƎedepsanou dodávku masa a obilí, šel místo nĢj jeho syn Christian. Jeho otec by vĢzení ve svých osmdesáti letech pravdĢpodobnĢ nepƎežil. Po šesti mĢsících vĢznĢní ve vyšetƎovací vazbĢ byl na nátlak místních obyvatel koneēnĢ pƎedveden a ve své podstatĢ propuštĢn s trestem vĢzení na dobu, kterou si odsedĢl ve vazbĢ. PƎesto si odnesl cejch politického vĢznĢ, a proto mu již nebylo povoleno vrátit se do práce ve zbrojovce ve Strakonicích a musel nastoupit jako závozník u Pozemních staveb. U této práce zƽstal, i když mĢl pozdĢji po uvolnĢní režimu možnost zmĢnit povolání. Na výzvy svého okolí odpovídal: „Jednou u toho jsem, tak u toho i zƽstanu.“ Jednou dostal od svého bratrance Egona z VídnĢ ēervené auto SAAB, aby mĢl také auto jako každý jiný. On z nĢj nebyl pƎíliš nadšený, a když jej jednou naboural, prohlásil, že je to dobƎe, protože by mu ho brzy urēitĢ vzal nĢjaký straník. „…Když dostal SAABA, tak mu na to taơnek Ǝekl: „Proē ho máš pƎed zámkem? Vždy Ɵ na nĢj prší.“ „To je jedno. Oni mi ho komunisƟ stejnĢ seberou.“…“ (paní Šilhanová) Brzy však zjisƟl, že do kufru auta mƽže snadno dát svou favoritku a trénovat i v jiných oblastech ech. \ízením osudu nikdy nevyhrál žádný významný závod, pƎestože jich absolvoval pƎes tisícovku. Jeho nejvĢtším úspĢchem byl titul mistra ech na dvĢ stĢ kilometrƽ z roku 1935. PƎesto je v mnoha ohledech

Svazek obcí Blatenska - listopad 2014 nepƎekonatelný. Na kole závodil celkem dvaašedesát sezón, jeho tréninkové dávky byly obrovské, v sezónĢ dokázal našlapat také tƎicet dva tisíc kilometrƽ a za svƽj život najel 935 000 km. „MĢl dokonce trenérský prƽkaz, ale netrénoval. Ve styku byl se všema, se kterými jezdil. Kdo se k nĢmu pƎidal, tak jel s ním. Tak on trénoval ostatní .… On Ǝíkával, že on jezdí se všemi a že bude jezdit i po tom, co oni dojezdí. Což byla pravda, vždyƛ na kole i zemƎel.“ (Ladislav Šilhan) Když ho smrt zasƟhla 24. srpna 1991, byl na cestĢ ze Strakonic domƽ a samozƎejmĢ na kole. Dodnes je to místo oznaēeno tak, jak by si to ChrisƟan pƎál, prostým dƎevĢným kƎížkem. Petr Chlebec, MĢstské muzeum Blatná Použité zdroje: Pavel, Ota: Baroni na kolech. In. Syn celerového krále. Praha 1995. 171181 s. Votýpka, Vladimír: Návraty ēeské šlechty. Praha 2002. 171-196 s. SvĢdectví pana a paní Šilhanových z Blatné. BaƩagliovi ve vzpomínkách paní Šilhanové: „Blance BaƩaglio jsme Ǝíkali teto, KrisƟánovi jsme Ǝíkali pane KrisƟáne. Cyklisté ho oslovovali Kristo. Mezi lidmi byli oblíbení, tedy KrisƟán se s lidmi potkával ēastĢji, byl o nĢco oblíbenĢjší. Blanka mohla po osmaētyƎicátém zƽstat ve Švýcarsku, mĢla švýcarské obēanství. Ale vráƟla se do Bratronic a starala se o svou maminku, která byla vážnĢ nemocná, byla snad sedm osm let upoutaná na lƽžko a zemƎela, myslím v roce 1956. Pak se starala o KrisƟána. Moje maminka jim pomáhala a táta, který se narodil v roce 1922, jezdil s KrisƟánem na kole. Když byla Blanka ve Švýcarsku, kde se musela po urēitou dobu nepƎetržitĢ zdržovat, KrisƟán tu byl sám. O veēeƎi se mu starala moje maminka nebo paní Antonyová. On byl velmi dobrý, nenároēný, skromný strávník, všechno mu chutnalo. Na obĢdy asi chodil v práci nebo si vozil suchý chleba. Jak to ostatnĢ dĢlal poƎád, i když jel tƎeba na kole stovky kilometrƽ. My jsme mĢli doma veƎejnou telefonní stanici. Dneska si mladí neumĢjí pƎedstavit, že byl ve vsi jen jeden telefon. A ten byl u nás. Pro BaƩagliƽ byly tedy všechny hovory u nás. Blanka umĢla nĢmecky, francouzsky, italsky. Volali jí pƎíbuzní z Itálie, známí z ciziny i spousta známých lidí z ech. PravidelnĢ sem jezdil a vlastnĢ pƎed ơm volal JiƎí Mucha. On mĢl na zámku svƽj vlastní pokoj, kde ēasto býval. Když pan KrisƟán zemƎel a Blanka zámek prodala, noví majitelé chtĢli vše, co na zámku zbylo z jejich osobních vĢcí, vyhodit. Zachránili jsme nĢjaké fotograÞe a staré lisƟny.“ Probírám se nĢkterými dokumenty – rozsudek jménem republiky, Quido BaƩaglia je vinen … zloēin sabotáže … paní Šilhanová vypráví dál: „KrisƟán šel za starého barona sedĢt. VĢdĢl, že by to starý pán nepƎežil. Ale v roce 1951 byli osvobozeni, oba.“ Ukazuje mi staré fotograÞe. „Tady je KrisƟán jako mladý kluk, krmil holuby. Tady stojí Blanka. Ona byla taky velká sportovkynĢ, byla hezká a noblesní. A vidĢla jste ten Þlm, který o ní natoēili? Ano?“ Odpovídám, že jsem ho vidĢla, FranƟšek Šesták mi poslal odkaz na webové stránky. Najdete ho na jiném místĢ SOBáēka. „A tady jsou spolu, Blanka a KrisƟán na lyžích. Sportovali poƎád.“ Povídáme si, opakujeme, co už bylo napsáno a co by ještĢ stálo za to, napsat. „Víte, zažili jsme toho hodnĢ. Taơnek i maminka mi spoustu vĢcí vypravovali, hodnĢ už se toho napsalo. A co se nenapsalo, to se nedá zveƎejŸovat. To bylo velmi soukromé a nemá se to.“

KrisƟan BaƩaglia jako vítĢz cyklisƟckého závodu v Kasejovicích 21.4.1935 (fotoarchiv MĢsta Kasejovice)

5 Na barona KrisƟána BaƩagliu vzpomíná a vypráví o nĢm blatenský rodák, výtvarník Jan Trávníēek: KrisƟána jsem potkal ve svých šestnácƟ letech. SamozƎejmĢ na silnici, na kole. Pamatuji si to jako dnes. NejdƎíve mnĢ prohlédl kolo, vyzpovídal mĢ odkud a kam jedu, kdo jsem. Usmíval se, znal mého otce i maminku, vyjmenoval celé moje pƎíbuzenstvo. Nakonec Ǝekl, že pƎede mnou si nebude muset dávat pozor na to, co Ǝekne. Zasmáli jsme se. Tehdy jsem se stále díval na jeho kolo Heliet s italským vybavením Campagnolo. Potom jsme se potkávali na silnici ēasto, nejvíce u Sedlice a na Nové hospodĢ smĢrem na Písek. Dávali jsme si sraz v Sedlici pƎed domem u Válkƽ nebo pƎed hospodou otce cyklisty Šestáka. Zásluhou barona BaƩaglii jsem poznal starší cyklisty – závoěáky: Válka, Krejēího, Veselého, Heváka, Lémana a jeho nejvĢtšího kamaráda Láěu Sládka z Písku. Poznal jsem i blízké pƎátele KrisƟána, baronku Goldeggovou, baronku Hildprandtovou, sochaƎe JindƎicha Hildprandta, s kterým jsem se pozdĢji ēasto scházel. V této dobĢ jsem chodil do školy v Plzni a bydlel jsem tam v podnájmu na Slovanech. KrisƟán u mĢ nĢkolikrát pƎenocoval pƎed závody „Západoēeským krajem“, „Ledvinovým memoriálem“ a pƎed dalšími závody. Byly to s ním hezké chvíle. NĢkolikrát mĢ pƎijel naproƟ, když jsem se vracel z PlznĢ do Blatné na sobotu a nedĢli. U Spáleného PoƎíēí jsme spoleēnĢ vidĢli asi poslední koēovné cikány a mĢli jsme poơže s jejich psy. O prázdninách jsem ēasto jezdil do Bratronic na zámek. NĢkdy byl KrisƟán doma, ēasto ne. Zazvonil jsem u dveƎí na zvon, nikdo se neozval. Obešel jsem prvé patro, zahradu – nikde nikdo. Ani Blanka nebyla doma. Na zámku se nikdy nezamykalo. S KrisƟánem jsme byli na zámku nejēastĢji v jeho dílnĢ. Za halou, za krbem byla krásná místnost s výhledem na východní krajinu. VyleštĢná dƎevĢná podlaha, vzorná ēistota. Na velké stĢnĢ graÞcké Ɵsky všech evropských panovníkƽ v jednotném formátu i stejných starých rámech. Nádhera. UprostƎed místnosƟ dƎevĢný stojan jako moderní plasƟka na zavĢšení kola. Pod oknem montážní stolek s náƎadím. KrisƟán mĢl cit a úctu ke starým graÞckým Ɵskƽm. Když vĢdĢl, že se o nĢ zajímám a že kreslím, upozornil mĢ na další místa v zámku, kde se skladovaly další obrazy pod vrstvou prachu. MĢdiryƟny, lepty, mezzoƟnty, kolorované lepty, oceloryƟny velkých rozmĢrƽ pƽvodu nejvíce z Itálie. Tisky jsme s KrisƟánem probírali ēasto. NĢkteré jsem odrámoval, sušil a ēisƟl na chatĢ Ostrý nedaleko Bratronic. Zásluhou KrisƟána jsem poznal vrcholné zpracování ƟskaƎské techniky a mohl prožít ohromný zážitek držet v ruce tato stará italská díla. Musím se pƎiznat, že mĢ trochu mrzí, že jsem KrisƟána nepƎipravil o nĢjaký Ɵsk. Dnes už bych mĢl ēisté svĢdomí, všechna díla jsou nyní v Rakousku. Od bratrance nebo strýce Egona z Rakouska dostal KrisƟán nové auto SAAB. Ihned jsme ho vyzkoušeli na leƟšƟ v TchoƎovicích, co v nĢm je. Myslím si, že Ǝidiēský prƽkaz mĢl KrisƟán mnohem pozdĢji. Nevýhodou tĢchto jízd pro mne bylo, že KrisƟán jezdil nejrychleji, co auto dalo. Všude, i na lesních cestách. Poznal jsem na zámku i otce KrisƟána a Blanky. Vyšší postavy, v hnĢdých kožených šatech, vzhledem pravý baron. Pracoval ēasto kolem traktoru, sedal na nĢj jako na konĢ z boku zprava. PoƎád nĢco dĢlal. Odpoledne za pĢkného poēasí, kdy jsme plánovali delší jízdu, pƎišel KrisƟán a oznámil mi, že maminka mĢ chce vidĢt a popovídat si se mnou. Tak jsem poznal baronku Gizelu BaƩaglia. PƎijala mne v noblesních šatech a její slova si pamatuji dodnes: „PƎijmĢte, prosím, místo a vyprávĢjte o rodiēích, o sobĢ, o Blatné.“ VĢdĢla o mĢstu více než já, i když byla témĢƎ upoutaná na lƽžko. Kolem ní knihy v krásných vazbách psané tehdy pro mne neznámým písmem. Hovor se stoēil na knihy. Paní baronka vyprávĢla, jak pƎišla o ty nejkrásnĢjší a nejcennĢjší. Rychle ēas uơkal poutavým vyprávĢním a KrisƟán odložil delší jízdu na další den. Na procházce v Blatné s mým otcem se u nás zastavil KrisƟán a postĢžoval si, že by mohl jet do Itálie, ale že ho jistĢ nepusơ ven, protože není nikdo, kdo by se za nĢj zaruēil. Otec tehdy dĢlal nĢjakého ēinovníka v Sokole nebo ve Spartaku Blatná a Ǝekl KrisƟánovi, že mu

6 napíše doporuēení. Šli do kanceláƎe Sokolovny, psali nĢco o pƎíkladu pro mládež v cyklisƟce, o dƎívĢjší reprezentaci, atd. Na stroji to pak napsala maminka, ta psala vždy bez pƎeklepƽ a s úpravou. Otec na doporuēení dal razítka i staré razítko Sokola. Vše dopadlo dobƎe i po letech KrisƟán zavzpomínal na toto setkání a jak mu to pomohlo. Na rovinĢ u TchoƎovic nás jelo více cyklistƽ a dost rychle. Na KrisƟana pƎišla Ǝada na špici a udĢlal tam takovou vlnu, že vĢtšina jezdcƽ lehla na silnici. KrisƟán na otázku co dĢlal, vysvĢtlil, že se vyhýbal housence

a housenka chce také žít. PosƟžení pádem nemĢli sílu nĢco Ǝíkat. PƎijel jsem do Bratronic, kdy KrisƟán nebyl doma a ēekal na nĢho snĢdý sympaƟcký chlapík. PƎedstavil se „Ota Pavel“. Prohlédl si otevƎený zámek, starožitnosƟ a v tĢch se podle Ǝeēi vyznal. Nechápal, že se tady nezamyká. Povídali jsme si o tom, co vidĢl v zámku, o KrisƟánovi a také o Kubrovi. Tehdy jsem nevĢdĢl, co Ota Pavel znamená a co bude znamenat jako spisovatel. Další vzpomínka na radostného KrisƟana: VyƎizoval jsem od mého otce, že vidĢl v Katedrále v Itálii modrý erb rodu BaƩagliƽ vedle erbu Medicejských, nejvĢtších zastáncƽ Michelangela BuonarroƟho. S radosơ mĢ KrisƟán vyprávĢl historii rodu a zážitky ze slunné Itálie. Léta uơkala, roky pƎibývaly. Naše kola se zpomalila. PƎátelství zƽstalo. Za KrisƟánem jsem jezdil na kole s dĢtským sedýlkem pro moje dvĢ dcery. Na zámku se dcerám taky líbilo. I když rozlehlosƟ, šera a brnĢní ryơƎƽ se trochu bály. KrisƟán je také hlídal, aby nehladily zdivoēelé koēky. Naše dĢƟ vzpomínají, jak KrisƟán nĢco vyprávĢl u nich v jídelnĢ a do místnosƟ pƎišel bílý kƽŸ. Prohlédl si nás a otevƎenými dveƎmi odešel do parku. Pro dĢƟ to byla pohádka. Na kraji parku proƟ jídelnĢ rostla krásná bílá bƎíza a svíƟla pƎed tmavým pozadím velkých stromƽ. KrisƟán jí Ǝíkal „zrcadlo“. Léto rychle uteklo a nastal smutnĢjší podzim. Odjel jsem domu do Sezimova Úsơ a tam jsem dostal zprávu, že s KrisƟánem se už nikdy nesetkám na silnici. ZtraƟl jsem pƎítele, troufám si napsat i kamaráda, rádce. Zbyly mĢ jen vzpomínky a vĢnování od nĢho v knize „Baroni na kolech“, kam mĢ baron BaƩaglia napsal: „Honzo, nejvĢtší vynález na svĢtĢ je kolo.“

Svazek obcí Blatenska - listopad 2014 Na barona KrisƟána BaƩagliu vzpomíná cyklista FranƟšek Šesták. Pro starší generaci, zvláštĢ z Ǝad akƟvních cyklistƽ, cyklisƟckých funkcionáƎƽ, organizátorƽ závodƽ, ale i z obcí Blatenska, Písecka a Strakonicka, kteƎí ho mohli ēasto sledovat, byl známou osobnosơ. Mladší generaci jeho jméno už asi tolik neƎíká. ZvídavĢjší najdou více v povídce spisovatele Oty Pavla „Baroni na kole“. Nenapodobitelným zpƽsobem autor povídky seznamuje ētenáƎe s rodem BaƩagliƽ a cyklisƟckých osobnosơ, sourozencƽ ChrisƟána a Blanky. PƎi cestĢ pƎes obec Bratronice není možné pƎehlédnout pomalu chátrající, v souēasné dobĢ opuštĢný zámeēek. Zde se v 18. stoleơ usídlili pƎedci rodu BaƩagliƽ, pƽvodem vojenské šlechty z Itálie. Pozornému turistovi nemƽže ujít ani památníēek na návsi z dílny sochaƎe Karla Kryšky. Byl zhotoven z iniciaƟvy jeho pƎátel, z veƎejné sbírky, podporované obcí Bratronice a dalšími okolními obcemi. ChrisƟánƽv pohled odtud smĢƎuje právĢ k zámeēku, kde prožil celý život. Odtud na kole dennĢ vyjíždĢl do zamĢstnání, na závody, na trénink, k vyjížěkám do svého zamilovaného okolí i do vzdálených míst za hranicemi. Odtud si poēítal ujeté kilometry. Jejich koneēné, neuvĢƎitelné ēíslo je 935 Ɵsíc, které je na památníku navždy zdokumentováno. Slavnostního odhalení se zúēastnila elita ēeskoslovenské cyklisƟky v ēele s další velkou legendou Janem Veselým, vítĢzem Závodu míru, Janem Smolíkem (pƎijel až z Brna), další bývalí reprezentanƟ eskoslovenska, pƎedstavitelé veƎejného života okresu, kraje, mnoho cyklistƽ a obēanƽ ze širokého okolí. Z Domova seniorƽ v Blatné na tuto slavnostní chvíli pƎijela také jeho sestra Blanka. Krista, jinak se mu mezi pƎáteli neƎíkalo, se zúēastnil více než Ɵsíce závodƽ. Žádný velký závod sice nevyhrál, ale i tak se stal cyklisƟckou legendou. ZƎejmĢ nejvĢtší úspĢchem bylo, když se v r. 1935 stal mistrem ech v silniēním závodĢ na 200km. V r. 1936 mĢl jistou nominaci na OH v BerlínĢ. Zlomená ruka pƎi tréninku tĢsnĢ pƎed startem na olympijských hrách mu úēast zhaƟla. V r. 1948 byl v širší nominaci na cyklisƟcký etapový Závod míru. Legendou mezi cyklisty se stal také svými pĢtadvaceƟ starty na slavném, témĢƎ 300 km dlouhém cyklisƟckém závodu Praha – Karlovy Vary – Praha. Ani tento závod nikdy nevyhrál. Nejlepší umístĢní bylo 4. místo, avšak v poētu startƽ ho nikdo nepƎekonal. Naposledy nastoupil na start tohoto závodu, když dávno pƎekroēil 50 let vĢku. Traduje se, že pokud by na start do Prahy nepƎijel, byla by to mimoƎádná událost. Všem by v pelotonu chybĢl a s nadsázkou se šíƎilo, že by mĢl být start odložen. asto se zúēastŸoval Mistrovství svĢta veteránƽ v St. Johann in Tiroll (Rakousko). Jeho charisma, jazykové znalosƟ a cyklisƟcká výkonnost z nĢho rázem udĢlali populárního a nepostradatelného úēastníka závodƽ mistrovství svĢta. Nebylo výjimkou, když se po závodĢ vracel zpĢt domƽ po vlastní ose. S batƽžkem na zádech bezmála 400 km na kole. Startoval za nĢkolik cyklisƟckých družstev. Zaēínal v klubu eský lev Praha, potom jezdil za Spartu a Slavii Praha, Z Strakonice, Spartak Písek a Sokol Sedlice. Nebyl jenom akƟvním závodníkem, ale cykloturistou, kterého upoutávaly krásy pƎírody kdekoliv. Doma i za hranicemi. NĢkolikrát navšơvil NĢmecko, Rakousko, Francii i další zemĢ. PatƎím mezi nĢkolik posledních pamĢtníkƽ, kteƎí se s Kristou na kole potkávali. Využiji pƎíležitosƟ k nĢkolika zážitkƽm už z mládí, které ovlivnily mƽj cyklisƟcký život. Poznal jsem, že Krista si na šlechƟckém Ɵtulu nikdy nezakládal. Byl šlechƟcem pƎedevším duší. Vždy mĢl kolem sebe mnoho pƎátel, kteƎí ho vyhledávali a s nimiž se pƎi rƽzných pƎíležitostech setkával.

Blanca BaƩaglia, Bratronice, pƎi odhalení pomníku jejího bratra Kristy


7 KrisƟán zemƎel 24. srpna 1991 v nedožitých 77 letech na okraji lesíka Tisovík za Strakonicemi na cestĢ ze závodƽ, kterých se zúēastnil jako divák. Na cestĢ, po které dennĢ jezdil do zamĢstnání, na tréninky nebo jen na vyjížěky na svou milovanou Šumavu. ZemƎel milosrdnou smrơ. Po zástavĢ srdce spadl z kola obklopen svými kamarády Láěou Sládkem z Písku a Karlem Novákem z Velké Turné. Do nemocnice ve Strakonicích pƎivezli už jen jeho bezvládné tĢlo v cyklisƟckém obleēení. NĢmým svĢdkem místa, kde ukonēil svou životní pouƛ, je dƎevĢný kƎížek s kovovým štítkem, symbolem Mistrovství svĢta v St. Johann/iT. PƎi psaní se mi jako ironie osudu vybavuje jeden z rƽzných rozhovorƽ mezi cyklisty. ZƎejmĢ pod vlivem zdravotních problémƽ, které ho postupem ēasu stále více trápily a které bohužel podle pƎedstav lékaƎƽ neléēil, jen tak mimochodem prohodil: „PƎál bych si umƎít rychle. Dlouhé ležení si nedovedu ani nechci pƎedstavit!“ Všichni o jeho zhoršeném zdraví vĢdĢli, pƎesto nikdo tyto vĢty v danou chvíli nebral úplnĢ vážnĢ. Na odpovĢě se dobrácky zmohl jen FranƟšek Stupka: „Neboj, Kristo, ty stejnĢ jednou umƎeš na kole!“ PonĢkud chmurný dialog. V pƎípadĢ Kristy se do punơku vyplnil. Fanda Stupka netušil, že takové štĢsơ, pokud se to dá tak nazvat, bohužel sám mít nebude.

Jan Veselý, vítĢz Závodu Míru, legenda ēeskoslovenské cyklisƟky, odhalení pomníku Ch. BaƩaglii v Bratronicích

Na kole jsem zaēal akƟvnĢ jezdit už jako žák a dorostenec za Sokol Sedlice v r. 1952, kam o 27 let starší Krista jezdil za svými pƎáteli. Sedlice byla místem velmi známého a respektovaného oddílu cyklisƟky DSO (tehdy Dobrovolná sportovní organizace) Sokol, místem setkávání a rozcházení cyklistƽ z Blatné, z Písku, ze Strakonic. astým místem srazƽ nebo ukonēení tréninkƽ byla hospoda „Na RychtĢ“ v Sedlici, kterou provozovali moji rodiēe. V malém lokálku se tady ēasto ukrývali pƎed nepƎízní poēasí, pƎed zimou nebo pƎed deštĢm nebo jen tak. Po dlouhých trénincích si zde také obnovovali vydanou energii doplnĢním tekuƟn nejlepším energeƟckým nápojem, tedy pivem a nabídkou nĢēeho dobrého od mojí maminky, proslulé kuchaƎky. Mohu potvrdit, že „pravdivá“ historka o jeho skromné stravĢ a pitném režimu Ota Pavel ve zmínĢné povídce „Baroni na kolech“, zde trochu brala za své. Chlebové kƽrky ani voda se zde toƟž urēitĢ nekonzumovaly, ale Kristovo vrozená skromnost a noblesa zƽstávala neporušena. Všichni tito borci byli pro mne velkým vzorem. Kratší vyjížěky v jejich spoleēnosti a zvlášƛ v blízkosti všemi uznávaného Kristy, byly pƎímo svátkem. Po jejich pƎímluvĢ se rodiēe rozhodli koupit mi závodní kolo zn. Favorit. Tehdy bylo jen velmi tĢžko dostupné a pomĢrnĢ drahé. Dalším velkým a urēitĢ rozhodujícím mezníkem v mém cyklisƟckém životĢ bylo setkání s ním na silnici z HnĢvkova k železniēnímu pƎejezdu u NĢmēic. Bylo to nĢkdy v r. 1988. CyklisƟku jsem už dlouhou dobu akƟvnĢ neprovozoval. K opĢtovnému nasednuơ do sedla kola mne donuƟlo doporuēení lékaƎe k rehabilitaci kolena po operaci a vlastní pƎedsevzeơ „shodit“ hodnĢ nadbyteēných kilogramƽ. V té dobĢ nebyl ještĢ tak silný provoz motorový vozidel a silnici PlzeŸ – eské BudĢjovice jsme bez rizika využívali. Jako netrénovaný jedinec usilovnĢ šlapu do táhlého stoupání, když mne lehce pƎedjíždí cyklista, kdo jiný než Krista. Chopil se pƎíležitosƟ a svým nenapodobitelným zpƽsobem mne „povzbudil“ slovy: „No Franto, jedu, jedu!! Ty na to kole snad spíš!“ Lehce mi jednou rukou pokynul a bez dalších slov pomalu mizel za horizontem. Bylo mu tehdy 74 a mnĢ 48 let. To mne sebralo. Takže díky jemu jsem teě se svými akƟvitami tam, kde jsem. Shodou okolnosơ i ve stejném vĢku jako on, když mne tehdy pƎedjíždĢl.

Výstava v MĢstském muzeu Blatná „Po ēervené muzeem“ „Na kole krajem ChrisƟana BaƩaglii“ Je víc než chvályhodné, že pracovníkƽm MĢstského muzea v Blatné neuniklo 100. výroēí narození barona ChrisƟana BaƩaglii. Za jedineēný nápad však považují spojení výstavy s pƎipomenuơm zaēátkƽ rozvoje turisƟky na Blatensku pƎi hledání prvních tras, jejich znaēení a zachycení do turisƟckých map. Naprosto zaslouženĢ a jednoznaēnĢ je zde prezentována mravenēí a systemaƟcká práce pana uēitele Adolfa Trávníēka. NávštĢvníci výstavy mohli vidĢt v jedné ēásƟ výstavy letní turisƟcké vybavení minulých let, první mapy, zápisky, poznámky, také lyže, lyžaƎské hole atd. NechybĢly informace o životĢ pana Adolfa Trávníēka. V ēásƟ vĢnované cyklisƟce bylo pƎedstaveno dokonale repasované vysoké kolo, nazývané kosƟtƎas. Pochází z anglické provenience. Originálním výpletem kol patƎí k nejcennĢjším historickým exponátƽm. K vidĢní byly prvorepubliková cestovní i závodní kola sbĢratelƽ pana Plívy z ProƟvína, pana Košiēára z Písku a také moje tƎi kola, k nimž mi váže nejužší vztah. Výstavní prezentace rodu BaƩagliƽ, rodinných fotograÞí a dokumentƽ, promítání Þlmového dokumentu ze zámku v Bratronicích s názvem „Paní Le Murie“ (najdete na hƩp://www.youtube.com/ watch?v=nbLSGee4neY ), originálnĢ natoēeného a namluveného v r. 1993 paní Blankou, KrisƟánových závodních kol, trofejí a cyklistického obleēení bylo citlivé a vyvážené. Pan doktor Slonim zastupoval vodáky svou kanoí, která urēitĢ hodnĢ pamatuje. Záznam vernisáže je na hƩp://youtube/Nncs.JoruPsU . Podle ohlasƽ návštĢvníkƽ byla výstava zaslouženĢ velice dobƎe hodnocena. Cyklonostalgie BaƩaglia Cyklisté na svého Kristu nezapomínají. V polovinĢ srpna se sešli na zámku v ekanicích na 3. roēníku nostalgické jízdy. Na slavnostní start se odtud spoleēnĢ vydali k památníku na náves v Bratronicích a bez okázalých proslovƽ, které ostatnĢ KrisƟán rád nemĢl, vyjeli obcí kolem zámeēku na trasy 35 nebo 75 km. Podmínku úēasƟ je závodní kolo, vyrobené do roku 1980, tomu ēasovĢ odpovídající obleēení. Pokud možno s koženou helmou na hlavĢ, zvanou „buƎtovka“. Jízdy se zúēastŸují hlavnĢ bývalí závodníci už vyšších vĢkových kategorií. Souēásơ dne je rozsáhlá výstava vzácných závodních kol tuzemských a zahraniēních znaēek a výrobcƽ. OpĢt nechybĢl ani FranƟšek Babický, nejznámĢjší, uznávaný konstruktér kol znaēky Favorit Rokycany. Na jeho závodních speciálech jezdila a dosahovala nejvĢtších úspĢchƽ elita ēeskoslovenské cyklisƟky. FranƟšek Šesták Vzpomínky na bratronický zámek Už tomu bude dobrých dvacet let, co jsem jako dítĢ na prázdninách dostala za úkol donést paní Blance do zámku obĢd. Vzala jsem kastrƽlek a trochu vylekaná, ale i potĢšená takovým zodpovĢdným úkolem vyrazila ze dveƎí. Nejprve pĢknĢ opatrnĢ pƎes silnici a pak rovnou k zámku. Vstup do dvora tehdy nevzhledná vrata uzavírala jen zdánlivĢ, protože skuteēnĢ zavƎená nebyla nikdy a cesta pƎes zámecký dvƽr sloužila jako vítaná a pƎirozená zkratka. Psaníēkové správcovny vpravo si dítĢ sotva všimlo, protože vlevo to bylo zajímavĢjší. Kdysi tam v maštalích chovali telátka, která se nechala i pohladit. Teě pƎed prázdným teletníkem pobíhaly slepice, stálo tam nĢjaké haraburdí, vozík a hromada slámy.

8 Pak zaēala moje cesta vypadat jako vystƎižená z pohádky o ervené karkulce. Za nízkou kamennou zídkou pƎed zámkem se toƟž ơsnil hustý, tmavý, skoro ēerný les. Divné smrky, malé, pƎitom ale silné a uzlovaté, nepropouštĢly ani polední sluníēko, zato sypaly na mechový chodníēek a kamenné schody rezavé jehliēí. MĢstské dítĢ se marnĢ pokoušelo najít zvonek, pak zkusilo klepadlo. SamozƎejmĢ bezvýslednĢ. Tady se prostĢ rovnou bere za kliku. Klika byla ale tak trochu rozbitá, zƽstávala viset dole a pan KrisƟán proto podle ní vždycky ChrisƟan BaƩaglia, Bratronice, poznal, když vešel 30. léta 20. stoleơ nĢkdo cizí. Za prvními vraty schod a další dveƎe. V té pƎedsíŸce mezi dveƎmi se válela smĢs bedýnek, papírƽ, zbytkƽ vánoēní výzdoby a úplnĢ navrch trƽnilo maliēké hnízdeēko se slepiēkou a malinkými kuƎátky, asi pozƽstatek nĢkterých dávno minulých Velikonoc. Všechno bylo jen stĢží vidĢt, protože skrz lesík se moc svĢtla dovnitƎ neprodralo. Teprve teě si ēlovĢk mohl všimnout, jaká jsou ve vĢjíƎi nad venkovními vraty krásná barevná skla. Za druhými dveƎmi nastala tma ještĢ vĢtší. Nejprve na ēlovĢka zámek dýchl takovou zvláštní smĢs plísnĢ, kouƎe, koēek a starého dƎeva, prostĢ vƽní bratronskému zámku vlastní. Pak se pomalu, jak si oēi zvykaly na šero, zaēal kolem rozkládat velký sál. Ze tmy vystoupili vycpaní ptáci, hlavnĢ veliký strašidelný tetƎev, pak kanēí hlava, všechna možná paroží, zelený porcelánový papoušek, ale také rƽzné železné náƎadí, hromada polen a špalek se sekyrkou, rozvĢšené podkovy a hlavnĢ jízdní kola vcelku i rƽzné jejich díly. Bylo to nĢco mezi klenutým ryơƎským sálem a kolnou. Ve tmĢ pod klenutým stropem plachƟl kolem elektrické lucerny dravec. Už jsem lustr vidĢla i rozsvícený, ale jeho svĢtlo jen mátlo oēi, tmu nezahnalo. SlušnĢ vychované dítĢ si zrovna pƎipadalo, jako by se nĢkomu bez jeho vĢdomí vloupalo do domu. Na volání nikdo neodpovídal, samozƎejmĢ. Takže nezbývalo, než jít poƎád dál. Paní baronka obývala pokoj s prosklenými dveƎmi, které vedou na terasu do zahrady. Do téhle její komnaty se vchází z velkého sálu jednĢmi ze tƎí dveƎí, které jsou pƎímo proƟ vchodu. Jen dát pozor a vybrat ty správné. TĢmi vlevo ne, vedou jenom do tmavé chodby. Tedy snad tĢmi uprostƎed? Chyba, za nimi stoupá schodištĢ, které hlídalo vypelichané kánĢ s vykulenýma sklenĢnýma oēiēkama. Takže to byly dveƎe vpravo, za kterými jsem našla ten nejobydlenĢjší a urēitĢ nejhezēí pokoj v zámku. PrávĢ z nĢho se všude šíƎila krásná vƽnĢ kamen, o ēemž ostatnĢ svĢdēí do ēerna zaēouzené stĢny a klenba. ProtĢjší prosklené dveƎe do zahrady byly dokoƎán otevƎené a nazelenalé zahradní svĢtlo jimi trochu nesmĢle proudilo dovnitƎ. NaštĢsơ se paní Blanka zrovna vracela ze zahrady, kde asi sbírala jahody a ani se nepodivila, co to dítĢ takhle samo bloudí zámkem. Jinak to tu zƎejmĢ nechodilo. Takže úkol splnĢn, kastrƽlek pƎedán. Ale jaký to byl náramný a zajímavý pokoj! Samé krásné, zajímavé staré vĢci. Potrhaný ēalounĢný nábytek rƽznĢ popƎikrývaný dekami a polštáƎi. Stojací lampa s kapradím a pohlednicemi na zažloutlém sơnidle, zrcadlový stolek, nĢjaké kanape a mezi ơm starým zaƎízením se docela nenápadnĢ krēila Sony televize s videem. Na zdi, nĢkde vysoko pod zaēazenou klenbou, visely porcelánové talíƎe a ryƟna Poslední veēeƎe PánĢ. Ten i jiné skoro ēerné obrazy ēlovĢka vždycky tolik zaujaly, že už nezvedl oēi až úplnĢ nahoru, k erbu rodiny


ChrisƟan BaƩaglia, Bratronice, nedatováno

BaƩagliƽ. Za stojacími hodinami, vpravo od vchodu do sálu, byly dveƎe otevƎené kamsi do vlhké tmy, zato sklenĢné dveƎe na verandu vedly do nejkrásnĢjší zahrady na svĢtĢ. Ohromné a prastaré buky, modƎíny, borovice a lípy, divoce rozrostlé okrasné keƎe, vysoké a sƟnné jasmíny a klokoēí a mezi ơm vším se proplétá bƎeēƛan, psí víno, buxus, jahodiní a kopƎivy, bodláky, husí noha a svízel, na jaƎe se modrají podléšky, svíơ z trávy petrklíēe, snĢženky a bledule. Blíže zámku je zahrada upravenĢjší, obēas tu stojí zarostlá laviēka dƎevĢná i kamenná, kamenné schody a zarostlé bazény, kamenný stolek ēi piniová šiška, ztracená v bƎeēƛanu a ostružiní. Na jednom konci zahrady, témĢƎ u vysoké kamenné zídky, která ji obklopuje, je studánka s dƎevĢnou stƎíškou a poblíž zbytek veliké lípy. Dávno se rozlomila a padla, ale z jejího zēásƟ zetlelého kmene ještĢ poƎád raší zelené lisơ. Mezi ním je vidĢt zrezivĢlou a pokroucenou obruē, kterou prý vykoval pradĢdeēek, aby sevƎela puklý kmen. Ve zdi jsou na nĢkterých kamenech vyryta jména psƽ, zámeēơ páni je tu nechali pochovat. ÚplnĢ v rohu vedou ze zahrady malá vrátka. SmĢrem k Borkƽm se zahrada více otevírá, ơmto smĢrem snad kdysi pƎecházela v ovocný sad. Její zeě s vylámanými zuby a rozpadající se zdobenou branou tady lemují oƎešáky a lískoví. Zahrada je rájem šnekƽ, veverek, datlƽ, sojek a sov a býval zde slýcháván dokonce i slavík. Jednou, když jsem zase nesla kastrƽlek a malá kamna hƎála i ēadila, odpoēívala u nich v krabici tƎíbarevná máma koēka snad se sedmi koƛaty, ještĢ úplnĢ maliēkými. „Podívej, jak je na nĢ pyšná! Nechceš jedno? A Ǝíkej mi teto.“ SmĢlejší sestƎenice se jednou paní Blanky zeptala, jestli se sama v noci v zámku nebojí. Paní baronka se ale skoro rozzlobila: „eho bych se prosím tĢ mĢla bát? Tmy? erného vzduchu?!“ Tak to prý dĢtem, Blance a KrisƟánovi, Ǝíkal pƎísný otec Quido BaƩaglia. Malý bratronský zámecký vesmír zƽstával po celá dlouhá deseƟleơ jako zázrakem stejný, což je obzvláštĢ u nás jev pro 2. polovinu 20. stoleơ nebývalý. Aēkoli málo kdy zamēený, jakoby se uzavƎel svévolným zmĢnám, pƎesunƽm, modernizacím. Pravda, mnohé bylo ukradeno, ale na podstatĢ se nic nemĢnilo a s niēím se zbyteēnĢ nehýbalo. Padalli strop, podepƎely ho sloupy, pršelo-li na piano, do skƎínĢ, na stƽl, zakrylo se vše igelitem. Okny se dobývala dovnitƎ vegetace, ale s niēím se nehnulo. lovĢk by rád zvolal: „Trestuhodná nedbalost!“, ale nebylo tomu právĢ naopak? Lidé se ēasto nechápou, mimo jiné proto, že každý považuje za dƽležité nĢco jiného. Zahrada stárne, stromy v ní umírají, zámek je prázdný, rozpadá se a ēápi už druhý rok nepƎiletĢli. „Až jednou ēápi nepƎileơ, bude se zámkem konec“, Ǝíkávala paní Blanka. VĢci, zƽstanou-li opuštĢné, ztrácejí nejprve smysl, pak pevnost, tvar, až úplnĢ na konec docela zmizí. S trochou dobré vƽle by se ale bratronský zámek se svou kouzelnou zahradou mohl ještĢ doēkat konce ētvrtohoƎí. Hana Knetlová, Cheb

9


Blanka pƎed Bratronickým zámkem, nedatováno

Zámek Bratronice - pohlednice, r. 1933

Blanka sedí vlevo, KrisƟán vpravo, Bratronice 30. léta

Zámek pohled od starého pivovaru

Vstupní portál zámek

Zámek Bratronice

10


Z dĢjin bratronického zámku ƽ

en

m

is Zh

Zámek v Bratronicích, s nímž jsou neodmyslitelnĢ spjaty osudy KrisƟána (ChrisƟana) BaƩaglii, jehož to 100. výroēí narození si v letošním rick a ýc h pr roce pƎipomínáme, i jeho sestry Blanky (Bianky Marie), je mimo jiné významnou památkou renesanēní architektury na Blatensku. PodobnĢ jako zámek v Poli, který prochází v posledních letech velkou rekonstrukcí, ho postavil ryơƎ Jan nejstarší Horēice z Prostého. Ten byl dobrým hospodáƎem. Ve svých rukách soustƎedil kromĢ Bratronic také ZáboƎí, Pole, díl Kadova, BezdĢkov, NezdƎev, Spálené PoƎíēí na PlzeŸsku, od Sekerkƽ ze Sedēic na Lažanech získal Chvalov a na sklonku života koupil ještĢ mĢsteēko MiroƟce. NĢkolikrát zastával funkci hejtmana PrácheŸského kraje, a to i roku 1603, k nĢmuž jsou datovány stavební práce na jeho bratronickém sídle, zvaném nĢkdy též „panský dƽm“. Nad hlavním portálem zámku se dochovala deska s erby Jana Horēice a jeho manželky KateƎiny z KokoƎova s nápisem: „Jan Horczicze Neystarssi z Prosteho na Bratronicich / Porziczi a Poly Heitman Krage Prachenskeho toho Letha etc. // Katerzina Horcziczowa z Kokorzowa na / Bratroniczich Porziczi a Poli etc.“ Stejné erby, tentokrát ale kolorované, s nápisem, v nĢmž je již doplnĢn i rok 1603, jsou vymalovány v patƎe zámku. Chronologii výstavby bratronického zámku pak dokládá ještĢ nápis ve vstupní hale nad schodištĢm, který zní: „Letha od narozeni Syna Boziho 1603. / Wystawen gest tento Sstok od kamene / na naklad Urozeneo a Stateczneho ry / Ɵrze Pana Jana Horczici neystarssi / ho z Prosteho, na Bratronicych Porzi= / czi, a Poli. Heytmana Krage Prachen= / skeho toho letha;“ Jan nejstarší Horēice z Prostého zemƎel 10. bƎezna 1616 ve vĢku 63 let a byl pochován do rodinné hrobky v kostele sv. Petra a Pavla v ZáboƎí. Majetek, který nashromáždil, se po necelých patnácƟ letech rozpadl, když se o nĢj roku 1630 rozdĢlilo 5 dcer a 1 syn Janovy jediné dcery Salomeny a jejího manžela Adama staršího VraƟslava z Mitrovic († 1624). Bratronice pƎipadly tehdy MarkétĢ BarboƎe VraƟslavové provdané za Ferdinanda Rudolfa Lažanského z Bukové. NĢjakou dobu zƎejmĢ na Bratronicích žil i její švagr Albrecht Beneda z NeēƟn, o nĢmž se zachovala zpráva, že roku 1637 požádal arcibiskupskou konzistoƎ v Praze o povolení zƎídit z jídelny v pƎízemí zámku kapli, protože do nejbližšího kostela to prý má pƽl hodiny cesty. Jestli mu bylo vyhovĢno, sice nevíme, ale existenci kaple v bratronickém zámku mƽžeme doložit již roku 1660. Tehdy, dne 30. srpna, byli toƟž „v kapliēce Bratronské“ oddáni za úēasƟ „mnoho kavalírƽ a fraucimoru“ Václav Rudolf Vrabský Tluksa z Vrabí s Evou Marií, dcerou zámecké paní Markéty Barbory Lažanské z Mitrovic. Markéta Barbora Lažanská zemƎela 22. bƎezna 1681 ve vĢku 76 let a její tĢlo bylo na nĢkolik dní za zpĢvu žalmƽ vystaveno „v kap-

Bratronický zámek kolem roku 1900

li Bratronické“. Poté bylo odvezeno do rodinné hrobky v bazilice Nanebevzeơ Panny Marie na StrahovĢ. Statek Bratronice po ní zdĢdil nejprve syn Karel Maxmilián Lažanský († 1695) a po nĢm jeho synové Václav Josef (* 1674) a Adam Vít Josef Antonín (* 1680), kteƎí se roku 1699 rozdĢlili o rodinný majetek. Bratronice pƎipadly spolu s Osekem a MladĢjovicemi Adamu Vítovi, který pƎikoupil roku 1713 ještĢ Sedlici. Nebyl ale Erb Lažanských z Bukové dobrým hospodáƎem, takže na jeho majetek byla uvalena exekuce. Sedlici musel prodat již roku 1726. ZemƎel 14. kvĢtna 1737 na Bratronicích a pochován byl o tƎi dny pozdĢji na StrahovĢ. Na jeho majetek se vrhli vĢƎitelé. Vdovu Marii KateƎinu rozenou hrabĢnku z Fuggeru a její dĢƟ Jana Josefa, Jana Karla a Jana Václava neēekaly pĢkné vyhlídky. Roku 1739 byl proveden soupis všech dluhƽ zemƎelého hrabĢte a rozpoēítány na jednotlivé statky. V rámci exekuēního Ǝízení vznikl roku 1739 také nejstarší známý popis bratronického panského sídla a pƎilehlých budov. Stojí v nĢm: „Tato tvrz jest celá od kamene vystavĢná a kƽrama neb prejsy pƎikrytá, vynachází se pƎi ní pƎednĢ pƎi vchodu velká klenutá síŸ, vpravo tabulnice též klenutá, pak malej pokoj, zase k zahradĢ pokoje 3, v kterýchžto v jednom bibliotheca jest, pak zase pokoj pro dĢveēky a sklípek, vše klenuto, vlevo té sínĢ ale kuchynĢ, pod ní maštal na 6 koní, vedle kuchynĢ spižírna, pak zase dva pokoje, vše klenuto a u schodƽ podzemní sklep, pak prƽchod do kaple, která též klenutá jest, v druhým štoku jest sál, vpravo téhož 2 velký a levo 4 menší pokoje. Šacuje se tato tvrz, která nĢjaké správy potƎebuje i s tĢmi pƎi zahradĢ panský se vynacházejícíma maštalema a hned pod zámkem stojícím pradlem, též s ơm tu v tĢch hoƎejších pokojích se vynacházejícím sprostým a špatným nábytkem, jakožto sou sprostý stoly etc. neb ten lepší tu bydlící ovdovĢlé hrabĢnce Lažanský rozený hrabĢnce z Fugger náležeƟ má za 1 500 zl. ... (Byt pro oÞcíra) Hned nad zámkem od kamene vystavĢný a vynachází se v tom jednom dole dvĢ a nahoƎe dvĢ sedniēky, pak zase jeden pokoj, sklípek, kuchynĢ a dvĢ komory, kde nyní kontribuēní bydlí a pokládá se za nĢj 150 zl. ... (Byt pro zahradníka) PƎi glashausu od kamene vystavĢný a vynachází se pƎi nĢm sednice, komora a kuchynĢ a klade se za nĢj, za tu na druhý stranĢ stojící klenutou sušárnu a sedniēku pro vovoce a Einsatz 200 zl. ... (Zahrada koƎenná) U tvrzi obšírná, zdí ohrazená, užívá se též zahradníma kuchyŸskýma vĢci a jest rozliēným cverglovým ovocným stromovím vysázena a pokládá se za ni a za ten pƎi bytu zahradníka stojícím glashaus 600 zl. ... (Orangerie) 611 kusƽ rozliēných jak pomoranēových tak citronových malých, vĢtších a ještĢ vĢtších stromkƽ, šacujou se, nejsouce tu žádné hlavní stromy i s tĢmi tu vedle inventáƎe se vynacházejícími indiánskými stromky a zrostlinami šmachem za 500 zl. ... (ŠtĢpnice) Vynachází se tu dvĢ za stodolma jedna a druhá ,Špeltaচ nazvaná, jsou rozliēným ovocným stromovím vysázený, též trávou se užívají a za vovoce jeden rok druhému na pomoc užitku nésƟ mƽžou roēnĢ okolo 15 zl. každý zl. po 20 poēítaje ēiní 300 zl. ... (Pivovar) Hned u stodol, v kterým se ale nevaƎí, však s malýma outratama zase v dobrej spƽsob pƎiveden býƟ mƽže a jest pƎi nĢm humno klenutý, s kamenným štokem, hvozd a spilka klenutá na ơm váleēky a sejpky jak pro potƎebu, tak pro forot, dáleji pivovar bez pivovarskejch potƎeb a nádobí, podle toho byt sládka klenutý a nad ním dva pokojíēky jest dobrý v zdech a kƽrkama pƎikry-

Svazek obcí Blatenska - listopad 2014 tý, taxíruje se za 700 zl. ... (Dvƽr) Tento dvƽr jest od kamene vystavĢný a vĢtším dílem kƽrkama pƎikrytý, vynachází se pƎi nĢm pƎi hoƎejším vjezdu od hospody vlevo ratejna, komora a kuchynĢ, vše klenuto, pak kovárna a vĢž, podle ní kravíny klenutý, nad ratejnou mouēnice a sejpky pro potƎebu, dáleji teleēník, pak v jednom malá ratejnka sedniēka, v který nyní lokaje bydlejí a komora Erb rodu Gfässerƽ a zase stodoly o jednom mlatĢ a chlívce pro svinský skot, za zámkem ale u bytu oÞcírského kƽlna pro vozy a zase stodola o 1 mlatĢ a kƽlna též víceji po bytem sládka neb pod pivovarem maštal a zanechává se to vše nešacovaný.“ Marie KateƎina Lažanská z Fuggeru žila i pƎes Þnanēní problémy na Bratronicích až do své smrƟ. ZemƎela 15. ēervna 1748 a byla pohƎbena do Ǝeholní krypty klášterního kostela NejsvĢtĢjší Trojice ve LnáƎích. Své pohledávky na Bratronicích pƎenechala postupnĢ vĢtšina vĢƎitelƽ KrisƟanu Josefu Paulinovi z Gfässeru, pƽvodem z nobilitované lékárnické rodiny na Malé StranĢ v Praze, který se stal novým majitelem statku, a to nejpozdĢji roku 1750, kdy nechal zhotovit pro bratronickou hospodáƎskou správu peēeƟdlo se svým rodovým erbem. Stejný erb s nápisem „KrisƟan Jozef Paulin Swate Ržims: / Ržisse Riƫrž z Gfässeru, Pan na Bratroniczich, a Trno= / weg Jegich Czy a Kral Myl: Radda a Saudu / zemskeho Misthosaudcze w Kral: Czeskem“ a letopoētem 1773 je vytesán nad krbem ve vstupní hale bratronického zámku. KromĢ stabilizace hospodáƎství na bratronickém statku vĢnovala rodina Gfässerƽ zvláštní pozornost zámecké kapli zasvĢcené sv. Josefu. Dne 12. prosince 1758 pƎi ní zƎídil KrisƟán Josef Paulin z Gfässeru fundaci na vydržování kaplana. TvoƎila ji jisƟna 600 zlatých s 5% úrokem, z ēehož mĢl kaplan dostávat roēnĢ 150 zlatých ve ētvrtletních termínech a dále mu byly pƎidĢleny tyto naturálie – 12 sáhƽ mĢkkého dƎeva, 1 pražského lokte dlouhého palivového dƎeva z panských lesƽ a 6 sudƽ piva z panského pivovaru roēnĢ. Povinnosơ kaplana bylo sloužit každý den 1 mši svatou (v letních mĢsících v 7 hodin, v zimních v 8 hodin ráno), 3 mše (v pondĢlí, stƎedu a ētvrtek) mĢly být obĢtovány za fundátora a jeho rodinu. Po mši mĢl kaplan ještĢ pronést krátkou exhortu a pomodlit se s pƎítomnými vĢƎícími pĢtkrát Otēenáš a pĢtkrát Zdrávas. Dále bylo rovnĢž modernizováno vnitƎní zaƎízení kaple, pƎedevším oltáƎ, který nechala poƎídit nejstarší dcera KrisƟána Josefa Paulina Anna Emanuela, provdaná Zádubská ze Schönthalu, jak dokládá nápis na zadní stranĢ oltáƎe. V roce 1782 zasáhla rodinu ryơƎe Gfässera tragická událost, když se pƎi procházce v zámecké zahradĢ utopila v rybníku Trávník jeho manželka Anna Marie Josefa z Wiederspergu. Podrobný zápis o tomto neštĢsơ najdeme v záboƎské matrice zemƎelých. KrisƟán Josef Paulin, roku 1792 povýšený do panského stavu, zemƎel 27. ēervna 1797 na Bratronicích ve vĢku 80 let. Statek po nĢm zdĢdili jeho dva synové KrisƟán Antonín (* 15. záƎí 1766) a Josef Jakub (* 12. bƎezna 1770). Po smrƟ tohoto roku 1805 pƎipadla jeho polovina KrisƟánu Antonínovi, avšak 22. ēervna 1809 si bratronický statek pronajala KrisƟánova starší sestra Marie Anna Antonie,

11 provdaná Talacková (* 23. srpna 1764). PƎi pronájmu byl poƎízen podrobný popis zámku, který citujeme na následujících Ǝádcích v ēeském pƎekladu (originální znĢní je v nĢmēinĢ). „Vrchnostenský zámek je pevná budova s velmi solidním krovem pokrytým taškami a opatƎená v pƎízemí kvalitním mƎížovím. Má 5 dobrých sklepƽ, v jednom z nich, nepƎíliš hlubokém, je zƎízena stáj pro 5 koní. V pƎízemí jsou na pravé i levé stranĢ stejnĢ velké obytné pokoje, prostorná pƎedsíŸ, kuchynĢ a spižírna. Celé pƎízemí je opatƎeno klenbami. Z pƎedsínĢ vedou naproƟ vchodu svĢtlé schody do horního poschodí zámku, jehož prostor je zdí rozdĢlen na 7 velkých, po celém obvodu zámku rozložených místnosơ, které jsou bez stropƽ pƎímo pod krovem a podle § 3 nájemní smlouvy jsou urēeny ke zƎízení 4 pokojƽ, kuchynĢ a pƎedsínĢ. Ze zámku se jde klenutou chodbou, v níž visí 4 náboženské obrazy, do kaple pƎistavĢné k zámku, a sice do oratoƎe opatƎené tabulovými okny. Z této oratoƎe vedou dveƎe do zahrady. Pod schody je vlastní vchod do kaple, která je uvnitƎ klenutá a v dobrém stavu. Zvenku potƎebuje nĢjaké opravy na stƎeše a na schodišƟ.“ Dále se v areálu zámku nacházela patrová správcovna s vrchnostenskou kanceláƎí, byt vrátného, obydlí šafáƎe s ratejnou a ēelední svĢtnicí, kovárna se zdĢnou vížkou s bicími hodinami a 2 zvonky, z nichž jeden sloužil ke svolávání vĢƎících na bohoslužby, klenuté maštale pro hovĢzí dobytek, mléēný sklep, dƎevĢný vepƎín, stodola, sýpka, pivovar se sklepem a lednicí, hvozdem a sladovnou, byt sládka, dƎevĢná kolna, studna, vinopalna, obydlí zahradníka, obydlí zámeckého kaplana (kaplanka), v zahradĢ pak další stodola, seník a holubník na zdĢném sloupu. Po Marii AnnĢ Antonii Talackové, rozené Gfässerové zƽstala v kraji u Bratronic jedna památka a tou je kaple sv. Jana Nepomuckého (dƎíve nejspíše Panny Marie) z roku 1791, v níž se na oltáƎní stĢnĢ malovaný alianēní znak Talackƽ a Gfässerƽ s nápisem. Dne 10. ledna 1829 zemƎel na Bratronicích KrisƟán Antonín Gfässer jako poslední mužný pƎíslušník svého rodu. Sestra Marie Anna Antonie Talacková jej následovala 18. srpna 1852. Bratronice meziơm zdĢdil její syn Josef KrisƟán Talacko z JeštĢƟc, který se stal námĢtem povídky Aloise Jiráska „Talacko“, v níž mimo jiné vystupuje pod jménem PƎíhoda obrozenecký záboƎský faráƎ, básník a dramaƟk AugusƟn Jedliēka († 1869). PodobnĢ jako jeho strýc KrisƟán Antonín Gfässer zƽstal i ryơƎ Talacko svobodný. ZemƎel 12. dubna 1864 jako 78letý v Bratronicích a byl pochován na záboƎském hƎbitovĢ (pozdĢji byly jeho ostatky pƎeneseny do hrobky na ChvalovĢ). PƎed smrơ odkázal Bratronice synovi své sestry Terezie Ludmily, kterým byl Josef svobodný pán BaƩaglia di Sopramonte e Ponte alto (1824–1891), dĢdeēek KrisƟána a Blanky BaƩagliových. Jméno KrisƟán ēi ChrisƟan, které budoucí urozený cyklista obdržel pƎi kƎtu, tak vlastnĢ vyjadƎuje rodinnou a majetkovou konƟnuitu vlastníkƽ bratronického zámku od KrisƟána Josefa Paulina Gfässera, pƎes jeho syna KrisƟána Antonína a vnuka Josefa KrisƟána Talacka až po KrisƟána BaƩagliu samého. Vladimír ervenka

Erby Jana Horēice z Prostého a KateƎiny Horēicové z KokoƎova nad hlavním portálem bratronického zámku (fotoarchiv SOB)

12


Lidé na Blatensku

Aitor Oroza Florer Pokraēování ze str. 1

Pohodu, která vládla pƎi mé návštĢvĢ u Kolínských, bych Vám ráda pƎedala. Aitore, po kolikáté jste v echách? „Poprvé jsem byl v Teplicích v roce 2003. Konalo se zde ´OtevƎené mistrovství Evropy v paracyklisƟce´. Tehdy jsem se zamiloval do jedné sleēny a hned, jak jsem se vráƟl ze závodƽ domƽ, musel jsem se do ech vráƟt. Byl jsem tu mĢsíc. Jenže láska na dálku není to pravé. Sejde z oēí, sejde z mysli. Ale v srdci mi zƽstala.“

Ž i j í s n á mi

Setkali jste se pak ještĢ nĢkdy? „Ano, vyhledal jsem ji asi po ētyƎech letech, když jsem tu byl na spoleēném soustƎedĢní a závodech s blatenskými tricyklisty. Tehdy už jsem na ni nemĢl aktuální kontakt, ale i tak jsme ji vypátrali. Bylo to velmi pƎíjemné setkání, prostĢ se potkali dobƎí kamarádi.“ Do ech jezdíte pravidelnĢ? „Od toho roku 2003 ano. Ale Hanu Kolínskou jsem poznal o rok pozdĢji, tedy v roce 2004 u nás ve ŠpanĢlsku na závodech v Bilbau.“ Hana Kolínská mi vysvĢtluje, že tehdy se jí podaƎilo získat poprvé Þnanēní podporu od Jihoēeského kraje na mezinárodní spolupráci s Aitorovou organizací SAIATU FOUNDATION, která zajišƛuje profesionální servis pro baskické hendikepované sportovce. Jejími ēleny bylo už nĢkolik úspĢšných vítĢzƽ paralympiád a Mistrovství svĢta. Více najdete na webových stránkách www.saiatu.org . Pak následovala pozvání od blatenských hendikepovaných sportovcƽ Aitorovi a dalším cyklistƽm, aby se zúēastnili závodƽ v Hajanech v letech 2005 a 2006. Od té doby se ēlenové SKS Tricykl pravidelnĢ úēastní závodƽ v Bilbau, kde paracyklisté zahajují svou sezónu a vlastnĢ zahajují i Evropský pohár. Blatenská organizace se stala partnerem španĢlské organizace také v nĢkolika projektech zamĢƎených na postavení tricyklistƽ v Mezinárodní cyklisƟcké unii (UCI). Aitor se spolu s Blatenskými tricyklisty a svým kamarádem z Venezuely zúēastnil v echách mimo jiné i akce na podporu Konta bariéry s názvem ´Sport bez bariér´. Jednalo se o nĢkolikadenní spiningový maratón, který se konal v rámci Sportovního veletrhu v BrnĢ. Ve ŠpanĢlsku se jezdí známý cyklisƟcký závod, zkoušel jste si projet jeho trasu? „Ano, Vueltu jsem jel. V roce 2000 jsem ji ve své kategorii vyhrál. Trasa vede pravidelnĢ Baskickem a pro každého Baska je srdeēní záležitosơ. OstatnĢ trasa závodƽ EP v paracyklisƟce, o kterých jsme již mluvili, vede pravidelnĢ po Baskické ēásƟ trasy.“ Hana Kolínská dodává, že Aitor je nĢkolikanásobným mistrem svĢta v paracyklisƟce, popisuje, jak je nároēné nejen poƎídit si kvalitní závodní tricykl, ale jak nároēné jsou pƎesuny. Aitor je ale tvrdohlavý Bask a o svoji dopravu se postaral navzdory pomĢrnĢ tĢžkému pohybovému hendikepu.

„Od roku 2004 mám Ǝidiēák, jezdím svým autem, ale chvilku trvalo, než jsem si vše zaƎídil. PƎesvĢdēit lékaƎe a úƎady bylo pomĢrnĢ složité, ale Ǝídím rád a myslím, že i dobƎe. Auta jsou mƽj druhý koníēek. Vloni jsem v KanadĢ dvakrát vyhrál na mistrovství svĢta. Letos jsem ve svĢtovém poháru na prƽbĢžném tƎeơm místĢ. Obhajovat je vždy o nĢco tĢžší, taky je o nĢco vĢtší konkurence. Navíc hodnĢ pracuji a na tréninky mi zbývá ménĢ ēasu. To se nechci vymlouvat, samozƎejmĢ chci vyhrát. Je to prostĢ letos nároēnĢjší.“ Která místa v echách ještĢ znáte ze svých cest? „Jezdím na závody napƎ. do Loun, nĢkdy do Prahy, PodĢbrad i jinam. Mám rád spoleēná soustƎedĢní s ēeskými tricyklisty. Jsme stejnĢ naladĢni, bavíme se, pƎi tréninku si pomáháme. Pak se samozƎejmĢ setkáváme na závodech, ale vždy v pohodové atmosféƎe. Setkáváme se na Evropském poháru i na Slovensku. Znám se taky tadyhle s Vaškem Vokƽrkƽ a s Ivetou. Jsme sice každý v jiné kategorii, ale závodíme spoleēnĢ. Je prima, když se na závodech vzájemnĢ povzbuzujeme. Jezdím za organizaci SAIATU, která nepodporuje jen mĢ, ale hodnĢ hendikepovaných sportovcƽ. Její programy nejsou jenom o sportování, ale i o dalších projektech. Jsem u ní zamĢstnán. Pracuji v kanceláƎi, jsem (jak se v echách Ǝíká) úƎedník, nauēil jsem se celkem dobƎe s poēítaēem. Máme asi 140 zamĢstnancƽ, pomáháme hledat Þnanēní dotace z EU na podporu sportovcƽ, zejména hendikepovaných. Máme také velkou podporu Baskitské samosprávy. Ale v celém ŠpanĢlsku taková podpora není samozƎejmost, každý region je jiný, v každém z nich je podpora sportu hendikepovaných rƽznĢ vysoká.“ Kam v echách jezdíte nejradĢji? „To je moc tĢžká otázka. Všude se mi líbí. Navíc se pokaždé tĢším, že se potkám se známými. Byl jsem nĢkolikrát v Blatné, navšơvil jsem Prahu, v Teplice, Louny, na Jablonecku, v BrnĢ. Všude je moc pĢknĢ. Blatensko se mi taky líbí, dobƎe se tu trénuje.“ Když jste nyní v Blatné, kde tu trénujete? „Jezdím tady s Vaškem, máme takový okruh – on to tu zná.“ Vašek Vokƽrka doplŸuje, že jedou pƎes LnáƎe, Hvožěany nebo na BĢlēice, Tisov, Újezdec. EvidentnĢ mají oba radost, že si mohou spoleēnĢ pomĢƎit síly. Prý si dají tak 40 kilometrƽ, aby ten trénink stál za to. A co naše jídlo. Které Vám chutná nejvíce? Aitor si pohladí bƎicho, usmĢje se se slovy internacionál. Má prostĢ mezinárodní žaludek a prý mu chutná všechno. Kdy pƎijedete pƎíštĢ? „Jak mi to ēas dovolí, taky bude záležet na rozpisu závodƽ. UrēitĢ pƎijedu.“ Projekt mezinárodní spolupráce mezi blatenskou organizací SKS Tricykl a baskickou SAIATU FOUNDATION letos oslavil 10. výroēí. Takto dlouho mƽže fungovat zejména díky podpoƎe Jihoēeského kraje. Budu se velmi tĢšit na další novinky a fotky ze spoleēných setkání a utkání blatenských a baskických tricyklistƽ. Je mi velkou cơ, že jsem mohla poznat lidi, kteƎí se umí vyrovnat se svým hendikepem a umí žít svƽj život naplno. Umí se z nĢj radovat. Umí se radovat i z maliēkosơ. A to je krásné. Nauēme se to také. Radka Vokrojová

13


Lidé na Blatensku

Aniēka Bláhová Pokraēování ze str. 1

Trailer Loading s Lucií Pešicovou a champion v Team Penningu s Šárkou Janeēkovou a Lucií Pešicovou. V celkovém poƎadí jsem se probojovala Ž i j í s n á mi na tƎetí místo. Ale po krátkém zamyšlení jsem si uvĢdomila, že pro mĢ je nejvĢtší výhra obsednutí klisniēky Silver Honey Magic a její první kroky se mnou na zádech. Jinak bych celou sezonu zhodnoƟla jedním slovem ´Bomba´. S Hvozdíkem jsem složila ZZVJ, naēerpala jsem nové zkušenosƟ a zážitky. I když se mi ne vždy daƎilo, musela jsem to brát tak, že už dotyēnou chybu neudĢlám a budu si na ní dávat pozor. Po galaveēeru, kde budou pƎedané ceny a pƎezky, nás ēeká zimní trénování i odpoēinek a vyhlížení nové sezony 2015. V pƎíštím vydání popíši vše podrobnĢji.“

Alma barely foto Lubomir Masar

Lidé na Blatensku

JiƎina Machníková

„Nevlastní honosná sídla, neprojíždĢjí se v luxusních autech, nemají pƎed a za jménem Ɵtul a vlastnĢ ani v žádném vĢdeckém ēi umĢleckém oboru výraznĢ Ž i j í s n á mi nevynikají. Dá se Ǝíci prosơ lidé, jako vĢtšina z nás. A pƎece nĢēím zvláštní. UmĢjí svƽj život prožívat, upƎednostŸovat vše poziƟvní, radovat se z toho, co jim v životĢ vychází, a snaží se být užiteēní všude tam, kde je to pro nĢ jen trochu možné. Žena, o které chci mluvit, do tohoto modelu zapadá, a vĢƎte, jsem ráda, že jsem ji poznala a že si jí vážím. Paní JiƎina Machníková žije v DomĢ s peēovatelskou službou v Radomyšli.“ Tak zaēíná dopis, který pƎišel zaēátkem listopadu do kanceláƎe Svazku obcí Blatenska resp. do redakce SOBáēka. Pozorným ētenáƎƽm jistĢ neuniklo, že v rubrice „Zprávy z našich obcí“, v ēásƟ Radomyšl je prakƟcky pravidelnĢ zaƎazen pƎíspĢvek od JiƎiny Machníkové. Vždy mi ještĢ zatelefonuje, že má nĢco pƎipraveno nebo že by ráda poslala to ēi ono. PƎesvĢdēí se, kdy je uzávĢrka pƎíjmƽ pƎíspĢvkƽ a že mi její text pošle paní z radomyšlské knihovny. Proto mĢ velmi potĢšil dopis od paní Vlasty Vláškové, který pokraēuje: „PƎíjemná, ēilá, povídavá, zajímající se o vše, co se kolem ní dĢje. Její jméno mƽžete ēíst v regionálním Ɵsku, kde se pravidelnĢ úēastní rƽzných poznávacích soutĢží, její pƎíspĢvky v novinách jsou plné poezie. Každé ráno ji slyším v rozhlase, kde informuje o poēasí v radomyšlském regionu. Žádná akce v obci se neobejde bez její akƟvní úēasƟ. V místním informaēním stƎedisku funguje jako propagátorka všeho, co se Radomyšle týēe. A nyní to neménĢ dƽležité. Paní Machníková, tƎebaže na to nevypadá, již pƎed ēasem pƎekroēila osmdesátku. Raduje se ze svých vnouēat a pravnouēat a neláteƎí nad zdravím, které ji trochu

zradilo. Po mozkové pƎíhodĢ je odkázána na mechanické chodítko. VĢtšina lidí by se s touto situací tĢžko smiƎovala. Ona nikoli. Je ráda, že tato pomƽcka, která ji pomohla vráƟt se do akƟvního života, existuje. Ve svém útulném bytĢ v DPS má stále vzornĢ uklizeno a s úsmĢvem vítá každého, komu mƽže nabídnout rƽzné upomínkové a propagaēní materiály. Díky, paní JiƎinko, za Váš pƎíkladný elán, kterým oslovujete nejen mne, ale i mnoho jiných. Ráda jsem Vás poznala a pƎeji do dalších let hodnĢ zdraví. Mgr. Vlasta Vlášková, Láz 38“

Legenda o tƎech stromech (zƎejmĢ anglického pƽvodu) Na jednom kopci rostli tƎi Stromy, jeden vedle druhého. Každý mĢl nĢjaké pƎání, svƽj sen. Když si o svých pƎáních zaēali povídat, První Strom Ǝekl: „PƎál bych si, aby nĢkdo z mého dƎeva udĢlal krásnou skƎíŸku pro bohatého ēlovĢka, který by do ní uložil vzácné klenoty, zlato nebo drahé kameny. ChtĢl bych být nejkrásnĢjší skƎíŸkou na nejvĢtší poklad svĢta.“ Druhý Strom také pƎemýšlel o budoucnosti: „Musím stát tady a znám pouze nejbližší okolí, ovšem sním o tom, abych se vydal na cestu do širého svĢta. ChtĢl bych, aby z mého dƎeva vyrobili velkou loě. Ve službách krále bych plaval všemi moƎi svĢta.“ TƎeơ Strom chvilku mlēel, pak se koneēnĢ pƎidal k hovoru: „A já bych nejradĢji zƽstal na našem kopci. Budu vysoký, nejvyšší ze všech stromƽ, veliký až do nebe. Lidé mĢ zdaleka uvidí, budou ke mnĢ pƎicházet, odpoēívat v mém sơnu a obdivovat mou krásu a sílu.“ UbĢhlo mnoho let. Jednoho dne ke stromƽm pƎišli tƎi dƎevorubci. „Ze dƎeva tohoto stromu urēitĢ vyrobím užiteēnou vĢc,“ Ǝekl jeden z nich, dívajíc se na První Strom. „ZƎejmĢ se naplní mƽj sen, udĢlá ze mne skƎíŸku na poklady,“ pomyslel První Strom, když padal na zem. „Ten vedlejší strom se zdá odolný proƟ vodĢ,“ Ǝekl druhý dƎevorubec a už se ohánĢl sekerou. „To je blaho,“ pomyslel si Druhý Strom, „urēitĢ se stanu lodí pro velikého krále!“ Poslední dƎevorubec nic neƎekl. Mlēky zaēal sekat kmen tƎeơho stromu, kterého se v tomto okamžiku zmocnilo zoufalství. Když padl, Ɵše zastenal: „Mým snƽm je konec, nikdo ke mnĢ nikdy nepƎijde a nebude mĢ obdivovat ...“ První dƎevorubec pƎinesl dƎevo k tesaƎi, ale jaké zklamání! TesaƎ z nĢj nevyrobil skƎiŸku na poklady, ale jesle do chléva, aby mĢl dobytek z ēeho žrát seno ... Druhý Strom byl zpoēátku spokojený, ale hned zjisƟl, že z nĢho dĢlníci nevyrábĢjí koráb pro krále. Stal se úplnĢ obyēejnou rybáƎskou lodí. Donesli jí na jezero, kde do ní rybáƎí každý den sedali a vyplouvali lovit ryby. Žádné široširé moƎe, jen den co den stejná nudná práce ... S tƎeơm stromem to ale dopadlo nejsmutnĢji. DƎevorubec z nĢj vysekal nĢkolik trámƽ, uložil je ve své dílnĢ, kde ležely zapomenuté dlouhá léta ... První Strom už na svƽj sen témĢƎ zapomnĢl, když se stalo nĢco neobyēejného. Jedné noci do chléva pƎišli hosté. Mladá žena položila do jeslí své právĢ narozené dítĢ. Její mƽž si povzdechl: „Ach, Marie, kdybychom mĢli pro našeho syna aspoŸ kolébku!“ Ale Marie se jen usmála a odpovĢdĢla: „Josefe, vždyƛ ty jesle jsou pro nĢho ta nejkrásnĢjsí kolébka!“ A pak, když pƎišli další lidé a neēekanĢ vĢnovali dĢƛátku zlato, kadidlo a myrhu, strom si uvĢdomil, že v nĢm leží nejdražší poklad svĢta. Na Druhý Strom také ēekalo pƎekvapení. Jednoho dne vstoupil do loěky unavený poutník se svými pƎáteli. Poutník hned usnul a najednou se strhla bouƎe. Loě se tƎásla jako i lidé v ní. KoneēnĢ se probudil i ten muž, postavil se, zdvihl ruce a rozkázal, aby se bouƎe uƟšila – i tak se stalo! Potom bývalo, že tenhle muž z lodi uēil zástupy a na bƎehu jezera uzdravoval nemocné. A Druhý Strom pochopil, že skuteēnĢ je ve službĢ krále – mocnĢjšího než všichni králové svĢta. Jednoho páteēního rána došlo i na TƎeơ Strom. NĢkdo jej z dílny vytáhl a zanesl na popravištĢ. NĢjaký odsouzenec nesl toto zapomenuté dƎevo na kopec za mĢstem, kde byl do trámu pƎibit. Strom byl nešƛastný: „Tak jsem si svƽj osud nepƎedstavoval! Stojím tady s utrápeným zloēincem a lidé místo obdivu mají pro nás jen pohrdání. I když je u paty kƎíže nĢkolik plaēících, nic to pƎece ve vĢci nemĢní ... .“ Náhle se slunce zatmĢlo a onen muž zemƎel. V tomto okamžiku se zatƎásla zemĢ a TƎeơ Strom poznal, že se dĢje nĢco výjimeēného. PƎátele sice toho ēlovĢka pochovali, ale ... … V nedĢli ráno TƎeơ Strom uvidĢl, že ten muž je zase živ! Další léta a staleơ si lidé vzpomínali na toho ēlovĢka, Ǝikali mu Boží Syn a Spasitel svĢta. Podoby

14


TƎetího Stromu ve tvaru kƎíže se staly znamením nového náboženství a spásy. Lidé se u tĢchto podob scházeli a modlili se, zavĢšovali je na zdích svých domácnosơ a nosili u šíje na Ǝeơzku, pod nimi pohƎbívali své zesnulé. Strom se stal nejvýznamnĢjším a nejobdivovanĢjším v dĢjinách. Tak se koneēnĢ naplnily sny Stromƽ, pƎestože si je pƎece pƎedstavovaly úplnĢ jinak. Není tomu tak i s tebou? Kolikrát si nĢco plánuješ, toužíš po nĢēem, míváš sny – a najednou zjišƛuješ, že je tomu jinak. Jenže ono „jinak“ neznamená „hƽƎ“. Velmi ēasto to pochopíš až potom … ... P. Marcin Piasecki

Mikuláš JiƎí Simandl Už za krátký ēas PƎijde Mikuláš. eri všichni jako hluchý Budou honit hlavnĢ kluky. Už se všichni tĢšíme Ve škole se uēíme. Už se blíží krásný ēas Bude chodit Mikuláš. K nám ho pošlou dĢƟ taky, Aby nám dal svoje dárky. Neposlušným z komory NadĢlí ēert brambory.

Centrální kƎíž: Zde odpoēívají / v Pánu zesnulý / Ǝádu AugusƟánského / Aƛ odpoēívají v svatém pokoji. KƎíž ē. 2: Bratr Antonín / z Amaduly Bláha / nar. 1870 / sliby 1909 / zemƎel 7. XII. 1940 KƎíž ē. 3: P. Jan Procházka / nar. 1872 / sliby 1899 / vysvĢcen 1899 / zemƎel / 27. 9. 1947 KƎíž ē. 4: P. / Fulgenc / Novotný KƎíž ē. 5: Bratr MethodĢj Modr / od sv. Víta / nar. 1833 sliby 1869 / ZEM\EL 8. III. 1917 KƎíž ē. 6: P. Ambrož KoláƎ / OD SV. RITY / nar. 1881 sliby 1905 / VYSV CEN 1905 / ZemƎel dne 1. VII. 1930 KƎíž ē. 7: BRATR Bernard Kunstar / OD SV. KONSTANCIE / zemƎel 11. 5. 1900 / BRATR Ignác Blecha / OD SV. NORBERTA KƎíž ē. 8: P. ALOIS MAJER / od sv. Benedikta KƎíž ē. 9: P. Petr TƎíska / OD SV. PAVLA / UM\EL 25. LISTOPADU 1861 / P. Cyril Rƽžiēka / OD SV. DAMASCENA / ZEM\EL 12. DUBNA 1896 / OSTATKY KƎíž ē. 10: Bratr MIKULÁŠ KRÁLOVEC / od sv. MoƎice / NAROZEN 1867 / ZEM\EL 31. SRPNA 1925 Vladimír ervenka

KLUB PĹÁTEL BLATENSKA zve na SĺHGQášku 'RF0JU2QGĺHMH&KYRMN\3K'D3K'U-DQD0LFKáOND

Ohlédnuơ za renovací bývalého Ǝeholního hƎbitova ve LnáƎích Jak jsme již informovali v ēervencovém ēísle našeho zpravodaje, byla v prvních letních mĢsících dokonēena renovace bývalého Ǝeholního hƎbitova v zahradĢ nĢkdejšího kláštera bosých augusƟniánƽ ve LnáƎích. Projekt byl spoluÞnancován z grantového programu Jihoēeského kraje „Objekty kulturního dĢdictví – Drobná sakrální architektura“. Celkové náklady na realizaci projektu ēinily 56.100,- Kē, dotace 39.000,- Kē, zbývající ēástku ve výši 17.100,- Kē hradil Konvent \ádu bosých augusƟniánƽ LnáƎe jakožto vlastník objektu. istý výnos z beneÞēního koncertu poƎádaného Klubem pƎátel Blatenska 14. ēervna 2014 za podpory Ǝímskokatolické farnosƟ LnáƎe v kostele NejsvĢtĢjší Trojice ve výši 2.500,- Kē bude využit v pƎíšơm roce na zhotovení informaēní tabule ke hƎbitovu. Všem, kdo projevili zájem o projekt a podpoƎili ho, i tĢm, kdo renovaci provedli, upƎímné „Pán Bƽh zaplaƛ“. Dokonēený projekt byl pƎedstaven v nedĢli o svátku sv. Václava ve 14:00 hodin, kdy se v areálu hƎbitova uskuteēnil krátký vzpomínkový akt a laická pobožnost za úēasƟ zástupce Konventu \ádu bosých augusƟniánƽ LnáƎe RNDr. FranƟška SkƎivánka a veƎejnosƟ ze LnáƎ a okolí. Výsledkem projektu byla mimo jiné obnova nápisových cedulek a skƎínĢk se jmény a životopisnými daty pohƎbených Ǝeholníkƽ, jak to umožŸoval stav dochování. ZnĢní obnovených nápisƽ je následující (jednotlivé náhrobní kƎíže ēíslovány po Ǝadách vždy zleva).

$UFKHRORJLFNêYê]NXP

XQLNiWQtNQtåHFt PRK\O\ ]GRE\åHOH]Qé

X5RYQpQD6WUDNRQLFNX ćWYUWHN

SURVLQFH

RG17:00

SURMHNćQt sáOSURGHMQ\0$.2Y %ODWné

9VWXSQp- .ććOHQRYp .OXEXSĺáWHO%ODWHQVND]GDUPD

Mlýny a mlynáƎi na Lomnici PƎíjemný sluneēný den, sobota 8. listopadu, jedna hodina po poledni. Kulturní sál v budovĢ bývalé obecné školy v PƎedmíƎi doslova praská ve švech. TakƎka 200 lidí se pƎišlo podívat na pƎedstavení nové knihy paní Milady Cihlové „Mlýny a mlynáƎi na Lomnici“ s podƟtulem „Od Radošic po TchoƎovice v historii a ve vzpomínkách“. Do posledního místa zaplnĢný sál byl dƽkazem, že mlynáƎská tradice je v našem kraji stále živá, tƎebaže mlýny na Lomnici již dávno doklapaly. Mezi pƎítomnými byli v hojném poētu zastoupeni pƎíslušníci mlynáƎských rodin, jež v minulosƟ provozovaly mlýny do publikace zahrnuté, a kteƎí poskytli autorce mnoho písemného, obrazového i ústnĢ pƎedávaného materiálu. Dorazil také poslední žijící vyuēený mlynáƎ z našeho regionu, pan Jaroslav Nepodal.

15

Svazek obcí Blatenska - listopad 2014 PƎítomné pƎivítal starosta obce PƎedmíƎ, pan Pavel Karlík. Poté pohovoƎil Vladimír ervenka, pƎedseda Klubu pƎátel Blatenska a pak již patƎilo slovo osobĢ nejpovolanĢjší – autorce knihy, paní MiladĢ Cihlové. OÞciální ēást ukonēilo vypravení knihy do svĢta a pƎípitek, k nĢmuž byl pƎizván pan Miloslav Bouše, potomek mlynáƎské rodiny od „Barocha“. Následovala autogramiáda autorky a prostor pro volnou zábavu, kterou doprovázel hrou na harmoniku pan JiƎí Fiala, jenž zahájil i oÞciální ēást programu. PƎedstavovaná kniha je výsledkem roēní práce autorky, která je sama pƎedmíƎskou rodaēkou a pochází z mlynáƎské rodiny Hopƽ z jednoho ze tƎí místních mlýnƽ zvaného ervenkovský. Do publikace zahrnula mlýny, které se nacházely na území bývalého velkostatku LnáƎe, tedy radošický, Siblíkƽv a Lomici v Mladém Smolivci, mlýn pod rybníkem Divákem, mlýn v Metlách, Nepodalƽ mlýn v Zámlyní, Hálkƽ, MinaƎíkƽ a již zmínĢný ervenkƽ mlýn v PƎedmíƎi, Barochƽ mlýn u Zahorēic, Kohoutƽ a Podhajský mlýn ve LnáƎích a koneēnĢ oba mlýny tchoƎovické. Objem informací, který se autorce podaƎilo o jednotlivých mlýnech shromáždit je úctyhodný a troufám si Ǝíci, že výsledný poēin nemá v širokém okolí obdoby. Vlastní vyprávĢní o mlýnech, jejich historii a mlynáƎích, proložené osobními vzpomínkami pamĢtníkƽ a rƽznými zkazky, vhodnĢ doplŸuje kapitola vĢnovaná mlynáƎskému názvosloví, ētenáƎ se dozví nĢco i o vývoji pojmenování potoka a Ǝeky Lomnice, o pƽvodu a symbolice mlynáƎského znaku a dalších zajímavostech souvisejících s mlynáƎskou problemaƟkou. Velkou pƎednosơ publikace je bohatá obrazová dokumentace. Publikace „Mlýny a mlyná-

Autogramiada autorky, foto V. Machovec

Ǝi na Lomnici, Od Radošic po TchoƎovice v historii a ve vzpomínkách“ významnĢ obohaƟla pomyslnou vlasƟvĢdnou knihovniēku Blatenska a pƎispĢla ke zmapování jednoho z dƽležitých fenoménƽ tohoto regionu. Doufám, že takových poēinƽ bude jen pƎibývat. To ale záleží pƎedevším na tĢch, kteƎí jsou ochotni se do podobných nelehkých úkolƽ pusƟt s takovým nadšením a vĢdomím jisté dĢjinné odpovĢdnosƟ a vdĢēnosƟ vƽēi minulým generacím jako paní Milada Cihlová. PƎeji jí pevné zdraví a neubývající nadšení a její knize mnoho a mnoho spokojených ētenáƎƽ. Ze strany své i Klubu pƎátel Blatenska chci na závĢr vyslovit podĢkování všem, kteƎí pƎispĢli ke zdárnému a dƽstojnému prƽbĢhu akce, pƎedevším obecnímu úƎadu PƎedmíƎ a obēanƽm obce a jejích místních ēásơ za poskytnuơ a pƎípravu sálu. Vladimír ervenka Klub pƎátel Blatenska Pro zájemce: kniha je ke koupi v infocentru v Blatné a na Obecním úƎadĢ ve LnáƎích za 300,- Kē.

Klubový výlet 2014 V kalendáƎi záƎí, pƎesnĢ tƎináctého a my se vydáváme s Klubem pƎátel Blatenska na výlet. Ani nepƎíznivé poēasí pƎedchozích dnƽ neodradilo pƎihlášené osoby od plánovaného výletu na Rokycansko. Naše první zastávka byla u vodního hamru DobƎív. Železná huƛ tam stála již v roce 1505. Nemovitost nĢkolikrát zmĢnila majitele, od roku 1819 už hamr sloužil jen k výrobĢ železa na cvoēky a hƎebíky. V souēasnosƟ objekt spadá pod Muzeum v Rokycanech. PƎestože v echách unikátní strojní vybavení je pƎes 100 let staré, mistƎi kováƎského Ǝemesla nám v hamru ukázali, že voda není jen živel, který niēí, ale že dokáže i pomáhat. V tomto pƎípadĢ pƎi výrobĢ a opravĢ zemĢdĢlského náƎadí a náēiní, pƎi výrobĢ cvokƽ a hƎebíkƽ. Po té následoval spoleēný obĢd U Bílého lva v Rokycanech. O sladkou teēku se postarala nedaleká nádherná kavárna Café VídeŸ a pak už jsme se vydali do Okresního muzea Dr. Bohuslava Horáka, profesora a pozdĢjšího Ǝeditele gymnázia v Rokycanech. Pro veƎejnost bylo poprvé otevƎeno 24. záƎí 1905. Pro-

hlédli jsme si nádherné expozice o historii Rokycanska, vystavené zkamenĢliny, vybavení cvoēkaƎské dílny i tehdejší domácnosƟ, ale i stálou muzejní expozici „PƎíroda pro budoucnost“ vēetnĢ krátkého Þlmu o nedalekém vrchu Žěár. Pak jsme se pƎesunuli do nejvĢtšího soukromého vojenského muzea v R - do muzea na demarkaēní linii. Tam nás provádĢl sám pan majitel. PoutavĢ vyprávĢl o své sbírce kolových i pásových vozidel, o autech zn. TATRA, o jejich opravách i údržbĢ, i o natáēení Þlmƽ, ve kterých se objevila vojenská technika z Muzea na demarkaēní linii - napƎ. Tobruk, Lidice, VyprávĢj, Rebelové, Obecná škola, Kolja, atd. Natáēelo se i na SahaƎe - dosud je v areálu vystaveno auto na nĢkterých místech pokryté pouštním pískem a s obráceným vzorem na pneumaƟkách. KromĢ 4 strojƽ je ostatních 150 kusƽ tĢžké vojenské techniky v provozuschopném stavu. V expozici „Nikdo nemá právo zapomenout“ byla Ǝeē i o legionáƎích, železné oponĢ, o historických mapách, o spoustĢ váleēných útrap. Na konci prohlídky jsme se dovĢdĢli i to, že pan Koch a jeho kamarádi v roce 2002 pomáhali pƎi likvidaci povodŸových škod ve LnáƎích.

16


A to už se blížil veēer a my se vydali na cestu k domovu. Poēasí nám celý den pƎálo - pršet zaēalo až poté, co jsme v autobuse usedli na svá místa. Mƽj dík patƎí všem prƽvodcƽm, kteƎí s nadšením dĢlají svoji práci a umožnili nám lépe poznat další zajímavosƟ sousedního kraje. Doufám, že se se stejnĢ nadšenými a ochotnými lidmi potkáme i na dalších výletech. Text a foto: Hana Lukášová

Invazní druhy v naší pƎírodĢ

Bu

de

at

at

Bu

Dnešní okénko do naší pƎírody v rubrice „Pod mikroskopem“ je tak trochu zvláštní. Není doprovázeno obvyklým obrázkem z elektronového mikroskopu, de v á s z a j í m ale „obyēejnou“ makrofotograÞí “obyēejného“ brouka slunéēka. Tedy obyēejné slunéēko by to bylo, kdyby se jmenovalo laƟnsky Coccinella septempunctata, slunéēko sedmiteēné. A byl by to onen náš známý pƽvodní druh. Tak známý, že se dostal dokonce i do semaforské písniēky. Ale tohle dnešní slunéēko se jmenuje laƟnsky Harmonia axyridris, slunéēko východní. A není u nás pƽvodní. PatƎí k takzvaným invazním druhƽm živoēichƽ (existují samozƎejmĢ i invazní druhy rostlin). To jsou ty druhy, které pronikají na nové lokality, kde se dƎíve nevyskytovaly. Mƽže zde pƽsobit nĢkolik faktorƽ, které napomáhají invazním druhƽm šíƎit se do nových teritorií. Je to napƎíklad pƎirozená vlastnost organizmƽ rozšiƎovat svoje areály. Mƽže zde spolupƽsobit i zmĢna klimatu. Velkou roli zde ovšem hraje ēinnost ēlovĢka, který mƽže nové druhy šíƎit vĢdomĢ nebo pasivnĢ díky rozvozu zboží ēi cestováním po celém svĢtĢ. Slunéēko východní má nĢkolik rƽzných barevných forem. Je tedy variabilní ve svém zbarvení. Základní forma má oranžovĢ ēervené krovky s až 19 ēernými skvrnami, ale jsou zde i formy s krovkami bez skvrn a také formy s krovkami ēernými s nĢkolika ēervenými skvrnami. Pƽvodním areálem slunéēka východního byla Asie. Zaēátkem minulého stoleơ se dostalo do Ameriky v rámci biologického boje s rƽznými

škƽdci, pƎedevším mšicemi. Bylo tam prostĢ vypouštĢno. PodobnĢ se dostalo ve druhé polovinĢ minulého stoleơ i do Evropy. OpĢt jako perspekƟvní prvek biologické ochrany plodin. Toto slunéēko má velký biologický potenciál. A tak se nejen znaēnĢ rozšíƎilo, ale ovlivŸuje, bohužel i negaƟvnĢ, populace pƽvodních druhƽ slunéēek. A tady se ukazuje, jak obơžné je pƎedem urēit nebo modelovat, jak se bude novĢ dovezený (odbornĢ introdukovaný) druh chovat (v mnoha pƎípadech se podobná introdukce napƎíklad ēlenovēích predátorƽ osvĢdēila). Dokonce ani odborníci nemusí odhadnout takovou skuteēnost. Natož pak neinformovaný ēlovĢk, který neodbornĢ vypusơ nový druh do pƎírody. Slunéēko východní nám pomáhá s regulací populací mšic. SouēasnĢ je u nás prvkem nevítaným. Vytlaēuje pƽvodní druhy slunéēek a ovlivŸuje tak pƎirozenou biodiverzitu naší pƎírody. Na podzim se pƎesunuje do míst, kde v obrovském množství pƎezimuje a nĢkdy jsou to i místa bezprostƎednĢ u lidských pƎíbytkƽ. Tento druh se také mƽže na podzim pƎiživovat napƎíklad na vinné révĢ. Na révĢ mƽže nepƎímo škodit (pokud je jeho pƎítomnost poēetnĢ vĢtší) i ơm, že vypoušơ látky z tĢla pƎi zpracování hroznƽ a negaƟvnĢ ovlivní do urēité míry kvalitu skliznĢ. A proē jsem si pro tentokrát vybral zrovna zástupce invazních druhƽ živoēichƽ? Protože bych chtĢl upozornit na jednu z ménĢ známých, ale významných skuteēnosơ, která je nutná k pochopení dĢjƽ, které se v pƎírodĢ (tady dokonce v pƎírodĢ naší) odehrávají. K pochopení dĢjƽ, na kterých se pƎímo nebo i nepƎímo podílí sám ēlovĢk. FranƟšek Weyda weydaŅ@seznam.cz 3. listopadu 2014

vá s za j í m

Zamyšlení nejen cyklisƟcké na pƎelomu roku 2014/ 2015

V dobĢ, kdy vyjde a následnĢ budete proēítat toto poslední ēíslo pravidelných informací o dĢní a událostech v místech, sdružených ve Svazku obcí Blatenska, bude se blížit pƎedvánoēní shon, vlastnĢ obvyklý opakovaný pƎedvánoēní neklid a nervozita. JistĢ je pravdou, že každý nebo vĢtšina z nás chce vánoēními dárky udĢlat radost svým bližním. Materiální stránka a komerēní masáže obchodníkƽ vrcholí. V pƎedvánoēním, i když v dobƎe myšleném shonu, pƎi shánĢní dárkƽ se pomalu vytrácí hlavní význam Vánoc, svátkƽ míru a pokoje v kƎesƛanském svĢtĢ významná událosƟ, pƎipomínající svĢtu narození Ježíše Krista. Na vánoēní svátky vzápĢơ navazují bujaré oslavy konce a zaēátku kalendáƎní roku. PƎedevším v tomto období bychom si mĢli všichni najít ēas na chvíli zamyšlení o tom, co nám pƎinesl právĢ konēící rok, jak jsme plnili svoje pƎedsevzeơ, co se podaƎilo, nebo se z nĢjakých dƽvodƽ nepodaƎilo, co nás zklamalo, naopak co hezkého a nového jsme poznali, komu jsme udĢlali radost apod. Z toho následnĢ vycházet pƎi plánech a pƎedsevzeơch na nový rok 2015. Pokusit se, aby i naším pƎiēinĢním a ve vĢcech, které jsme schopni ovlivnit, to byl rok dobrý. Plaơ to pro život v rodinĢ, ve spoleēnosƟ, ve spoleēenských organizacích, v kultuƎe, zábavĢ. V neposlední ƎadĢ ve sportu a pƎi využívání volného ēasu. AkƟvním cyklistƽm, cykloturistƽm a všem, kterým jízdní kolo po celý rok sloužilo jako spolehlivý, ekologický a zdravý dopravní prostƎedek na výletech, pƎi jízdách do školy, do zamĢstnání nebo jen po mĢstĢ na nákupy musím doporuēit: BĢhem zimního období, kdy se tolik nevyužívá, prohlédnĢte technický stav svého jízdního kola. PodobnĢ jako u motorových vozidel pƎi STK - zkontrolujte ojeơ plášƛƽ, opotƎebení brzd, ƎetĢzu, osvĢtlení, nĢkde i korozi atd. Náhradních dílƽ je ve specializovaných prodejnách dostatek. Prohlídku, seƎízení i pƎípadné opravy si sám nechávám udĢlat u odborníkƽ v servisu, který je samozƎejmosơ v každé seriózní cykloprodejnĢ. MnĢ se tato praxe velmi osvĢdēuje. Díly nemusím

17

Svazek obcí Blatenska - listopad 2014 kupovat a vím, že kolo je v dobrých rukách. Odborníci objekƟvnĢ posoudí stav vašeho „miláēka“ a mƽže se stát, že místo nákladné opravy doporuēí nákup nového. Nic neodkládejte na pozdĢjší dobu, nebo dokonce až na zaēátek jarní sezóny. Mƽže se stát a stává se, že servisy jsou v té dobĢ pƎeơženy opravami pro opozdilce. V prodejnĢ CYKLO vám zaruēenĢ také dobƎe poradí pƎi nákupu nových kol. Doporuēí osvĢdēené znaēky, velikosƟ rámƽ, nastaví výšku sedla, posoudí typ podle zpƽsobu používání (horská, treková, mĢstská nebo silniēní kola). Nabídka plaơ pro všechny kategorie ve variantách - dĢtská, dámská a pánská. Záruēní i pozáruēní servis je zde samozƎejmosơ. PƎi nákupu nového kola není tƎeba se bát zlevnĢné nabídky. Jsou to kola kvalitní, jelikož sleva se týká vĢtšinou kol pro laika s nerozpoznatelnými technickými rozdíly od novĢjších, resp. posledních typƽ kol stejné znaēky. K uplynulému roku 2014 V prƽbĢhu roku jsem ēlánky zamĢƎoval na to, o ēem si myslím, že jsem mohl být prospĢšný. Snažil jsem se pƎedávat vám informace o stálé více rozšíƎené a provozované cykloturisƟce, pƎedávat vlastní bohaté zkušenosƟ, aby jízda na kole byla nejen jedna s možnosơ akƟvního pohybu jednotlivcƽ i rodin. Aby byla bezpeēná a pƎinášela radost z poznávání krás nejbližšího, nádherného okolí Blatné, ale i z novĢ objevených vzdálenĢjších míst. V pƎíspĢvcích jsem vám velmi rád pƎedával a doporuēoval moje vlastní, mnohokrát ovĢƎené dlouholeté zkušenosƟ. VĢƎím, že alespoŸ pro nĢkoho bylo jejich pƎeētení poziƟvním pƎínosem nejen pro uplynulý rok. Jsou použitelné a prospĢšné kdykoliv a trvale. ChrisƟan BaƩaglia – 100. výroēí narození Legendární cyklista, baron ChrisƟan BaƩaglia, se narodil 7. prosince 2014. (Více na jiném místĢ SOBáēka) Jízdní kolo, každodenní spoleēník pro všechny úēely i pro zdraví PƎi pozorování dĢní kolem sebe nejsem úzce zamĢƎený jen na to, co se dĢje v závodní cyklisƟce, nebo v cykloturisƟce. Mojí pozornost zaujmou Ɵ, pro které je jízdní kolo souēásơ každodenního života, nebo prostƎedkem rehabilitace a napomáhá k upevnĢní zdraví. Namátkou uvedu jen nĢkolik pƎíkladƽ. Marie KopƎivová Ve svých 80 létech s obdivuhodnou vitalitou a na vzornĢ udržovaném historickém dámském kole mƽžeme paní KopƎivovou dennĢ vidĢt. S laskavým a spokojeným výrazem objíždí za každého (ano, za každého!!!) poēasí nákupy, pƎátele a známé. Na kole ji potkávám tƎeba cestou do Buzic, Hajan, na houbách v lesích atd. VĢtšinou zastavíme a popovídáme. Když jsem ji pƎed nĢkolika dny uvidĢl bez kola s rukou v sádƎe, hned hlásila: „Ne, to nebylo na kole. Ale kolo mi teě moc chybí. Padla jsem doma v kuchyni.“ PƎeji rychlé uzdravení a návrat na kolo. Karel Veselý Neznám cyklistu, kterému jízda na kole dĢlá tak velké potĢšení. Kolo je prostĢ jeho doménou. Spolu jsme zaēínali jako žáci v Sedlici. V Sedlici také založil tradici každoroēního zahájení cyklisƟcké sezóny po okruhu prvního cyklisƟckého závodu, pojmenovaného Memoriál Miroslava Krejēího, Stanislava \íhy a Milana Lojíka. ÚspĢšný byl i jako závodník v seniorských kategoriích regionálních silniēních cyklisƟckých závodƽ. PravidelnĢ se zúēastŸuje vĢtšiny cykloturisƟckých a turisƟckých akcí, poƎádaných v Jihoēeském kraji. Protože je pƎátelský, absolutnĢ nekonßiktní, má mnoho známých a pƎíznivcƽ. Sám každoroēnĢ organizuje dálkovou jízdu z Blatné Západoēeským regionem do PlznĢ. Kondici si udržuje pravidelnými jízdami na cyklisƟckém veteránu zn. Z do rodné Sedlice, do LnáƎ a po okolí Blatné. Nelze pƎehlédnout, že toto kolo peēlivĢ udržuje a asi právĢ proto ho nepƎetržitĢ provází už od základní školy.

Tomáš Slíva Letos na jaƎe, v 83 letech, prodĢlal nároēnou operaci srdce. I po ētyƎech by-passech je zase ohromnĢ vitální a velký opƟmista. KaždodennĢ vyjíždí na cyklisƟcké trojkolce na nákupy. V cukrárnĢ se pravidelnĢ schází s podstatnĢ mladšími pƎáteli. S nimi dovede diskutovat na jakákoliv témata. Jako bývalý akƟvní závodník na dráze však nejradĢji o kolech. Udržuje si dokonalý pƎehled v oblasƟ kultury Vladimír Šavrda PatƎí do stƎední cyklisƟcké kategorie. Prezentuje se svými ēlánky v Blatenských listech, v SOBu i v regionálním Ɵsku. Jen málokdo ví, že pro zprávy o dĢní v regionu dojíždí výhradnĢ na kole. Závodní cyklisƟce a cykloturisƟce se akƟvnĢ sám nevĢnuje. ObĢtavĢ však dovede zorganizovat, materiálnĢ a mediánĢ zajisƟt mnoho akcí pro dĢƟ, cykloturisty i vrcholové závodníky. I pohled na fotograÞi kol v zaplnĢných stojanech pƎi bohoslužbách pƎed kostelem v Blatné potvrzuje, že jízda na kole je stále oblíbenĢjší a rozšíƎenĢjší. Pohodové Vánoce a šƛastný rok 2015 vám všem pƎeje FranƟšek Šesták.

žƎ ē i s yz

Proē se to tak Ǝíká – 3. ást Himllaudondonrvetr

Kletba, která v pƎekladu znamená Nebesa, Laudon, hrom do toho!, má pƽvod ēešt v 18. stoleơ a má ji na svĢdomí nejvĢtší vojevƽdce své doby, Ernst Gideon svobodný pán von Laudon. Generál Laudon toƟž nepƎíteli nahánĢl takový strach, že vydĢšení Prušáci kƎiēeli: Himmel Laudon!, sotva ho spatƎili. A pruský král BedƎich Veliký Laudonovi u slavnostní tabule nabídl ēestné místo po své pravici se slovy: Vás, generále, vidím radĢji po svém boku než proƟ sobĢ. Laudon se narodil v únoru roku 1716 nebo 1717 ve mĢstĢ Tootzen v Livonsku, které se rozkládalo na území dnešního Lotyška a Estonska. V 15 letech vstoupil do ruské carské armády. Pak se bez úspĢchu ucházel o dƽstojnické místo u pruského krále. Generál Laudon a Marie Terezie byli stejnĢ staƎí. Za zásluhy mu císaƎovna darovala hodnosƟ, vyznamenání, vlastní pluk, drahocenné šperky posázené diamanty a tuēnou gáži. A Ɵtulovala ho svým „Prvním ryơƎem“. V posledním roce Sedmileté války, kdy už bylo jasné, že Habsburská monarchie nemƽže vyhrát, požádal císaƎovnu, aby ho zbavila velení. NechtĢl se úēastnit defenzivního boje. A císaƎovna mu vyhovĢla. Na konci života byl jmenován tƎeơm generalissimem v historii – pƎed ním tuto hodnost nosili pouze Albrecht z Valdštejna a princ Evžen Savojský. Svou životní pouƛ skonēil v moravském Novém JiēínĢ, který navšơvil pƎi pƎíležitosƟ prohlídky slezských hranic. 8. ēervence 1790 ho posƟhl záchvat tƎesavky, pƎidal se zápal plic, Laudon byl nucen ulehnout a už nevstal. 14. ēervence ráno zemƎel. PƎíspĢvek zaznĢl 20. srpna 2014 v poƎadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. Více najdete na hƩp:// www.rozhlas.cz/cesky/puvoduslovi

O

inĢ

Šalamounský výrok Neēekanému a moudrému rozhodnuơ ve zdánlivĢ neƎešitelném sporu se Ǝíká podle krále Šalomouna, ēi chcete-li Šalamouna, ke kterému si lidé chodili pro spravedlivé rady. Šalomoun byl synem krále Davida (toho, co v mládí pƎemohl Goliáše) a jedné z jeho žen jménem Batšeba. Šalomoun žil ve mĢstĢ JeruzalémĢ. Tenkrát k nĢmu pƎišel bƽh a zeptal se ho: „Jaký dar by sis pƎál? ChtĢl bys usednout na trƽn? Nebo radĢji nĢco jiného?“ „Jsem pƎíliš mladý na to, abych byl vládcem, a mám se ještĢ hodnĢ co uēit,“ odpovĢdĢl Šalomoun, „pƎál bych si spíš, abys mi dal moudrost a já mohl jednou vládnout dobƎe a spravedlivĢ.“ Bƽh byl jeho odpovĢdí velmi potĢšen. „Mohl jsi požádat o bohatství,

18


slávu ēi smrt svých nepƎátel, ale protože jsi vyslovil toto pƎání, udĢlám tĢ nejmoudƎejším ēlovĢkem na svĢtĢ. K tomu Ɵ daruji i bohatství a slávu. Navíc se dožiješ vysokého vĢku.“ Spor dvou matek o jedno dítĢ Lidé se ke králi Šalomounovi pƎicházeli pro spravedlivé rady. NejznámĢjší šalamounské rozhodnuơ je to, jak chytƎe a vƟpnĢ rozsoudil dvĢ matky, které se hádaly o dítĢ. To bylo tak: DvĢma ženám-nevĢstkám, které spolu žily v jednom domĢ, se souēasnĢ narodily dĢƟ. Jedno z nich však zemƎelo. Jeho matka nenápadnĢ sebrala dĢcko kamarádce a své mrtvé dala místo nĢho. Nešƛastná matka samozƎejmĢ poznala, že mrtvý chlapeēek není její, a chtĢla zpátky svoje dítĢ. Šla se svĢƎit králi Šalomounovi. Ten se dlouze zamyslel a pak pƎikázal: „RozseknĢte to živé dĢcko vedví. Když se nemƽžou dohodnout, aƛ si každá vezme polovic!“ Pravá matka úpĢnlivĢ prosila, aƛ dítĢ nechají žít a aƛ ho dají radĢji její sokyni. Tak král Šalomoun hned poznal, která z žen dítĢ skuteēnĢ porodila, a rozkázal, aƛ zlodĢjka chlapce okamžitĢ vráơ. A odtud pocházejí rēení šalamounské rozhodnuơ, šalamounský výrok. Hádanky královny ze Sáby Šalomounova sláva se rozšíƎila i do dalekých zemí. DoletĢla až k milostivým uším panenské královny ze Sáby. ChtĢla se na vlastní oēi pƎesvĢdēit, jestli je pravda, co se Ǝíká, a tak sepsala seznam nejtĢžších hádanek, které ji napadly, a vydala se s karavanou velbloudƽ naložených vzácnými dary na dlouhou cestu. Vzácnou návštĢvu Šalomoun jaksepatƎí uvítal a hádanky vylušƟl všechny správnĢ. Královna ze Sáby odevzdala Šalomounovi dary, které s sebou pƎivezla: vzácná koƎení, drahokamy a zlato. Šalomoun bývá líēen jako moudrý, spravedlivý a zbožný král. Na druhou stranu tĢžko Ǝíct, jak se Hospodinu líbilo to, jak drsnĢ dokázal bojovat o moc. Nebo to, že na stavbu Jeruzalémského chrámu, který dal zbudovat ke slávĢ boží, nasadil tƎi tisíce otrokƽ, a ti tam dƎeli sedm let. A také to, že nĢkterá boží pƎikázání zasklil docela: mĢl tƎi stovky manželek… PƎíspĢvek zaznĢl 18. ēervna 2014 v poƎadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. Více si pƎeētĢte na hƩp://www.rozhlas.cz/cesky/puvoduslovi

ch

s l u že b

Ko m u n i t n

án

l

ní

í

pl

Kontaktní centrum Prevent Strakonice nabízí testy na infekce i širší veƎejnosƟ

o vá n í s o c i á

Kontaktní centrum Prevent Strakonice (KCP ST) se dlouhodobĢ vĢnuje problemaƟce závislosơ. Pracujeme zejména s uživateli drog a s jejich sociálním okolím (rodiēe, pƎíbuzní, známí uživatele drog). Jedním z hlavních cílƽ naší práce je ochrana veƎejného zdraví ve smyslu pƎedcházení vzniku epidemií infekēních nemocí - Ǝada našich klientƽ je kvƽli rizikovému zpƽsobu života ohrožena nákazou napƎ. žloutenkami typu A, B, C, tuberkulózou, syÞlidou a v neposlední ƎadĢ i virem HIV, který zpƽsobuje onemocnĢní AIDS. Abychom mohli vēas nákazu odhalit a klienty odeslat do zdravotnických zaƎízení, jsou v KCP ST již Ǝadu let pro klienty k dispozici orientaēní testy na vybrané infekēní choroby. Na základĢ rozboru kapilární krve (krev z prstu) jsme schopni vēas zachyƟt možný výskyt infekce u jednotlivých klientƽ a situaci s nimi dál Ǝešit. Vēasný záchyt onemocnĢní toƟž nejen zvyšuje pravdĢpodobnost stabilizace a uzdravení nakažených, ale snižuje také celkové náklady na léēbu. Ohroženi nákazou nejsou jen samotní uživatelé drog, ale i lidé, kteƎí ēasto nemají s drogami nic spoleēného. V R tak v nĢkolika posledních letech znepokojivĢ sledujeme pƎíkrý nárƽst poētu lidí inÞkovaných virem HIV. Naprostá vĢtšina novĢ inÞkovaných nejsou problémoví

uživatelé drog. Proto se naše zaƎízení rozhodlo zpƎístupnit možnost orientaēního testování i širší veƎejnosƟ. Testování zároveŸ slouží jako nástroj pro poskytování dƽležitých informací týkajících se možnosơ nákazy, projevƽ onemocnĢní a jejich pƎípadné léēby. V souēasné dobĢ nabízíme testy na HIV, syÞlis, žloutenky typu B a C. Testy jsou ēásteēnĢ zpoplatnĢné (cca 70,- Kē/ks) a jsou do vyēerpání zásob k dispozici vždy ve ētvrtek v dobĢ od 8:30 do 10:00 v KCP ST. Zájemcƽm doporuēujeme pƎedem se objednat na tel. ēísle 383 322 357. Testy (vyjma syfilidy) jsou anonymní a výsledek je znám do cca 30-Ɵ minut. Možná bude tato nabídka zajímavým Ɵpem na vánoēní dárek. PƎi této pƎíležitosƟ mi proto dovolte za celý tým KCP ST podĢkovat za podporu a spolupráci a popƎát vám všem klidné svátky. A v novém roce 2015 aƛ vás potkávají pokud možno jen dobré vĢci. Daniel Randák, vedoucí zaƎízení

Cíơte se být ohroženi svojí závislosơ ēi závislosơ svých blízkých? Adiktologická poradna Prevent je jedním ze zaƎízení obēanského sdružení Prevent s 15-Ɵ letou tradicí, které poskytuje služby v oblasƟ prevence a léēby závislosơ (závislost na návykových látkách, alkoholu ēi hracích automatech). PracovištĢ Blatná: Komunitní centrum akƟvního života Blatná, Nádražní 661 Pracovní doba: 25.11.2014, 2.12.2014, 16.12.2014 vždy od 14.00 do 18.00 hodin Kontakt: [email protected] tel. ē. + 420 725 708 078

Oznámení o zmĢnĢ ordinaēních hodin

MUDr. Jana Semiginovská prakƟcká lékaƎka pro dĢƟ a dorost Zahradnická 1078, Blatná (budova Lékárny Arnika, boēní vchod) Tel: 383 423 535; mobil: 603 242 040 hƩp://mudrsemiginovska.webnode.cz Blatná: Sedlice: PO 7,00 – 12,00 13,00-15,30 PO 16,30 - 18,00 ÚT 7,00 - 11,00 T 12,00- 13,00 ST 7,00 - 12,00 Radomyšl: T 7,00 – 11,00 ÚT 12,30 – 14,00 PÁ 9,00 – 13,00 PÁ 7,00 – 8,30 ZáboƎí: T 13,30 – 14,30 (poradna vždy 3. týden v mĢsíci)

MUDr. Ibrahim Razak Gynekologická ordinace V Podzámēí 257, Blatná Nové telefonní ēíslo: 734 421 412

TƎíkrálová sbírka 2015 Oblastní charita Strakonice oznamuje, že ve dnech od 1. do 14. ledna 2015 se bude již tradiēnĢ konat TƎíkrálová sbírka. Dobrovolníci, kteƎí by mĢli zájem úēastnit se tƎíkrálového koledování, mohou volat na tel. ē. 734 219 732

19


Zprávy z našich obcí

Blatná

Ohlédnuơ za uplynulou sezónou projektu „Rekreaēní areál mĢsta Blatná“

Letošní léto je již deÞniƟvnĢ za námi a nastal ēas, aby mĢsto Blatná spoleēnĢ s provozovatelem, Technickými službami mĢsta Blatné s.r.o., zrekapitulovalo fungování již druhé sezóny projektu „Rekreaēní areál mĢsta Blatná“ podpoƎeného z prostƎedkƽ EU v rámci Regionálního operaēního programu NUTS II Jihozápad, jehož partneƎi jsou blatenské základní školy J. A. Komenského a T. G. Masaryka a Svazek obcí Blatenska. Vybavení areálu nedoznalo mnoho zmĢn hlavnĢ proto, že jakékoliv úpravy až do roku 2018, tedy do konce režimu pĢƟleté kontroly plnĢní podmínek ze strany poskytovatele dotace, by znamenaly znaēnĢ komplikovaná jednání s poskytovatelem dotace a témĢƎ jistĢ by mĢsto neminulo vrácení ēásƟ dotace. PƎesto došlo k nĢkolika znatelným zmĢnám, které urēitĢ potĢšily jak rekreanty areálu, tak i nĢkteré obēany bydlící v blízkém okolí. První znatelnou zmĢnou je skuteēnost, že ēást trávníku, která v minulé sezónĢ nebyla dostateēné vzrostlá, a tak nebyla rekreantƽm pƎístupná, díky péēi provozovatele a za pƎispĢní odborné pomoci Zahradnictví Bouše již dostateēnĢ zesílila, zhoustla a vzrostla. Rekreantƽm je tak v areálu k dispozici veškerá zeleŸ. Druhou znatelnou zmĢnou je vybudování proƟhlukové stĢny z desek z recyklovaného plastu v místĢ oplocení rekreaēního areálu mezi objektem pro plavēíky a dámskými šatnami. Dƽvodem jejího vybudování byly opakující se sơžnosƟ obēanƽ bydlících v blízkosƟ této ēásƟ areálu na velký hluk pocházející z areálu, aēkoliv nĢkolik mĢƎení hluku provedené pƎíslušným orgánem oprávnĢnost tĢchto sơžnosơ nepotvrdilo. PƎesto provozovatel vyšel tĢmto obēanƽm vstƎíc a instaloval v nejvíce problemaƟckém úseku proƟhlukovou stĢnu. UrēitĢ provozovatel potĢšil návštĢvníky areálu i ơm, že vstupné zƽstalo na úrovni minulé sezóny. Navíc bylo možné si za 500 Kē zakoupit permanentní vstupenky pro dospĢlé na 10 celodenních návštĢv. Pro nejmenší dĢƟ a jejich rodiēe bylo urēitĢ pƎíjemé, že provozovatel pƎipravil k zapƽjēení více plaveckých pomƽcek, které poƎídil na základĢ zkušenosơ z minulé sezóny. Provoz areálu byl letos zahájen 1. ēervna, v den mezinárodního dne dĢơ. Obēanské Sdružení Duhové JeštĢrky uspoƎádalo pro dĢƟ bohatý program. Aēkoliv poēasí dĢtem nepƎálo a trávník byl nasáklý vodou, sdružení vƟpnĢ pƎesunulo pro dĢƟ program vēetnĢ bohaté nabídky soutĢží na pƎilehlé parkovištĢ pƎed areálem. Ke sportování a zábavĢ posloužilo i dĢtské hƎištĢ uvnitƎ areálu, které naštĢsơ dostateēnĢ vyschlo. K výborné zábavĢ, které se zúēastnilo pƎes 300 dĢơ, pƎispĢlo i dobƎe fungující obēerstvení. CelkovĢ poēasí nepƎálo v letošní sezónĢ tak jako v minulé, což se odrazilo na celkové návštĢvnosƟ. PƎesto se našly vhodné chvíle, ve kterých mohli partneƎi projektu uspoƎádat speciální akce. Základní škola T. G. Masaryka pƎipravila plavecké závody s názvem Žabák a Základní škola J. A. Komenského pƎipravila v rámci 110. výroēí školy štafetové závody. Škoda, že škola nemohla využít areál v rámci pƎipravovaného branného cviēení. Ukonēení

provozu rekreaēního areálu, které se pƎedpokládalo nĢkdy mezi 14. záƎí až 28. záƎí dle poēasí, však nastalo již 7.9. Nutno Ǝíci, že ke smƽle tĢch návštĢvníkƽ, kteƎí si areál oblíbili. BĢhem záƎí a dokonce i Ǝíjna bylo ke koupání ještĢ mnoho krásných dní, zejména v odpoledních hodinách. Aēkoliv letos bylo v období „babího léta“ pƎekrásné poēasí, bĢhem ēervence a srpna tomu bylo ēasto jinak. Projevilo se to jak v pƎípadĢ našeho rekreaēního areálu, tak i u dalších podobných zaƎízení na návštĢvnosƟ a tržbách. V letošní sezónĢ navšơvilo areál celkem 20 419 plaơcích návštĢvníkƽ a celkové tržby za vstupné ēinily 367 290,- Kē. Celkové náklady na provoz areálu ēinily k 30. záƎí 2014 cca 2 mil. Kē a do konce roku ještĢ nepatrnĢ vrostou o náklady na energie a drobné opravy, zejména nápisƽ a informaēních tabulí. Na pƎíšơ sezónu tak bude rekreaēní areál opĢt plnĢ pƎipraven jak na své stálé návštĢvníky, tak i na pƎespolní vēetnĢ rekreantƽ, zejména táborƽ mládeže, které, jak se zdá, si zaƎadily blatenský rekreaēní areál mezi své plánované výlety. Jaromír Formánek MĢÚ Blatná, OMIR V Blatné dne 22. 10. 2014

Co nového v Komunitním centrum akƟvního života?

S nástupem podzimu se nám podaƎilo ukonēit i administraƟvní ēást celého projektu. Byla to nároēná a zdlouhavá práce, na jejímž konci bylo proplacení celé pƎislíbené dotace tj. cca 38.700.000 Kē. Celkové náklady se pohybují ve výši cca 49.100.000 Kē. Je potĢšující, že kontrola z ROP Jihozápad neodhalila žádné nedostatky, které by vedly ke krácení dotace. PƎes prázdniny byl provoz v komunitním centru ēásteēnĢ omezený. Od záƎí se zaēínají jeho prostory využívat naplno. Zaēaly fungovat odborné poradny, ve výtvarných ateliérech se mƽžete nauēit nové techniky z ƎezbáƎství, šperkaƎství, ēi si vyrobit zajímavé dekorace do bytu. Najdete zde také rƽzné taneēní kurzy, zajímavé besedy, pƎednášky, výstavy, koncerty. Prostory kluboven nebo velkého sálu si pak mƽžou pronajímat pro své akƟvity jak veƎejný tak soukromý sektor. Bližší informace o dĢní v komunitním centru najdete na internetových stránkách hƩp://www.ckvb.cz/komunitnicentrum-2/ . Bohumila HošƟēková MĢÚ Blatná, odbor majetku, invesƟc a rozvoje

Komunitní centrum akƟvního života Blatná má od 1. listopadu 2014 nové dramaturgy Od 1. listopadu 2014 se o dramaturgii v Komunitním centru akƟvního života v Blatné starají dvĢ nové tváƎe a to sice Bc. Sarah Huikari a Bc. Viktor Brynda, Dipl. um. Ti chtĢjí navázat na již oblíbené akce, jmenujme napƎíklad jazykové konverzace, tvoƎivé ateliéry, projekt Þlmového klubu ēi zajímavé vyprávĢní z cest našich spoluobēanƽ. Novinkou by mohl být cyklus pƎednášek o zdravé výživĢ nebo pravidelné setkání u dobré dechovky. Jejich realizaci a Þnální podobu však ukáže ēas. KaždopádnĢ si myslím, že se máme na co tĢšit a kultura v Blatné bude patƎit ke špiēkám v regionu. Bc. Viktor Brynda, Dipl.um.

20


Blatenská rolniēka v DomovĢ pro seniory Blatná Ve stƎedu 10. záƎí 2014 probĢhl v DomovĢ pro seniory 10. jubilejní roēník setkání seniorƽ Blatenská rolniēka. Tento den je vĢnovaný ukázkám kulturních vystoupení, které si pƎipravili senioƎi ze spƎátelených domovƽ a zaƎízení sociální péēe. Úēastníky letošního roēníku byly: Domov Petra Maēkov, DOZP Osek, DS Mistra KƎišƛana PrachaƟce, Centrum Rožmitál pod TƎemšínem, DS Strakonice – Lidická, DS Strakonice – Rybniēní a DS Blatná.

PƎíležitostný pĢvecký sbor z Blatné

Úvodem pƎivítal všechny pƎítomné Ǝeditel místního domova pro seniory pan Václav Kroupa. PopƎál našim hostƽm i domácím uživatelƽm, aby se celý den vydaƎil. Poté následovalo vystoupení Toēte se pardálové – Staropražský kabaret. Vylosováním poƎadí jednotlivých vystoupení seniorƽ program pokraēoval. A protože letošní úēast byla vysoká, domácí – blatenský soubor pƎišel na Ǝadu až po výborném obĢdĢ. Následovalo zhodnocení celého setkání Na památku z Blatné - vyrobeno domácími uživateli DS a podĢkování pana Ǝeditele všem zúēastnĢným za jejich snahu a výkony. Úēinkující dostali kyƟēku, pamĢtní list, keramickou plasƟku a medaile, které zhotovili uživatelé našeho domova v keramické dílnĢ. V odpoledních hodinách pƎišla na Ǝadu Oseēanka a ta celý den uzavƎela. Chceme podĢkovat nejen všem úēinkujícím a jejich doprovodƽm, zamĢstnancƽm, kteƎí se podíleli na celé akci, ale také studentƽm SOU Blatná, kteƎí nám celý den pomáhali. Také chceme touto cestou vyjádƎit dík všem, bez jejichž pomoci, by se toto setkání i jiné akƟvity našeho domova nemohly uskuteēnit. DĢkujeme: ALIMPEX FOOD,a.s., BIDVEST, s.r.o, Blatenská ryba. spol. s r.o., eská Lékárna Holding, a.s., ELKO, velkoobchod nápojƽ, s.r.o., Jan Mrvík, soukromý zemĢdĢlec Drahenický Málkov, Karel Emler – Nápojové automaty, Lahƽdky Radošovice, s.r.o., MĢsto Kasejovice, Mráz Agro CZ, s.r.o., Múúú- Maso Uzeniny Písek, a.s., obce: BezdĢdovice, BĢlēice, Chobot, Kadov, Kocelovice, LnáƎe, Maēkov, Mladý Smolivec, Rovná, Uzenice, Uzeniēky, pan Václav Flandera, paní Zdena AugusƟnová, paní Miluše Kordulová, paní Mgr. AlžbĢta Nejedlá, Pekárna Delta, PekaƎství Vrána Josef, POGRR, s.r.o., Velkoobchod Václavík, s.r.o., ZdenĢk Vilánek, ešƟce, ZEO trade, spol.s r.o. Anna Horová

StudenƟ SOU Blatná, kteƎí nám celý den pomáhali

Blatná a její obce Dnešním dílem završujeme sondu do osmi osad, které patƎí pod Blatnou. O Blatné samotné toho bylo napsáno mnohé. Málokdo však ví, že souēásơ Blatné jsou i tzv. osady (formulace dle zákona o obcích), kterými jsou Blatenka, ekanice, Drahenický Málkov, HnĢvkov, JindƎichovice, Milēice, Skaliēany a \eēice. Vyjma \eēice byly jednotlivé osady ve své historii samostatné a za dob socialismu se v rámci centralizace veƎejné správy nucenĢ slouēili s Blatnou, vĢtšinou ke konci let sedmdesátých, ēi poēátkem let osmdesátých. V 90. letech 20. stoleơ však tyto osady nevyužili možnost osamostatnĢní se a zƽstaly pod správou Blatné. V každé z osad fungují osadní výbory, zvolené trvale žijícími obēany v každé této vesniēce. V dobĢ, kdy vyjde toto ēíslo „SOBáēku“, budou již známa nová složení osadních výborƽ. Volby do nich probĢhly pod dohledem MĢÚ Blatná bĢhem Ǝíjna a listopadu tohoto roku. PƎedsedové osadních výborƽ v podstatĢ vykonávají funkci nĢkdejších starostƽ a jsou takto v tĢchto obcích místními obēany mnohdy i chápáni. S mĢstem Blatná komunikují, spolupracují a prostƎednictvím nich je v obci zajišƛován rozvoj a invesƟēní ēinnost. MĢstem jsou pak neoÞciálnĢ nazýváni jako tzv. „malí starostové“. Jakousi zášƟtu nad osadami vykonává na MĢstském úƎadĢ v Blatné odbor majetku, invesƟc a rozvoje.

Skaliēany První písemná zmínka o Skaliēanech je datována k roku 1411, což však neznamená, že ves v této dobĢ vznikla, již pƎed ơmto letopoētem zde žili lidé, jejichž obživou bylo pƎevážnĢ obhospodaƎování pƽdy a zemĢdĢlské ēinnosƟ jako takové. Název obce je odvozen od „lidí bydlících na skalici, na skalce“. Je to patrný odkaz na podloží naší vsi, které je skuteēnĢ kamenité a skalnaté. Dokladem toho je existence nedalekých granodioritových lomƽ na Vahlovicku i ēetný výskyt velkých balvanƽ a kamenných útvarƽ v lesních porostech v katastru obce. Název Skaliēany je staroēeský. Teprve v Ǝíjnu roku 1924 byla obec na základĢ výnosu ministerstva vnitra pƎejmenována na tento dƎíve užívaný název. Do této doby se vesnice oÞciálnĢ jmenovala Skalēany. Do dnešních dob se mnohdy v bĢžném hovoru setkáme se starým názvem a mƽžeme tak zaslechnout, že ten ēi onen pochází „ze Skalēan“. Ves je zasazena v ēlenité krajinĢ, v dolinĢ mezi lesními porosty a vrchy Nový háj a Vyhlídka. Nejvyšším místem Skaliēan je lesnatý vrch u hajnice, nazývaný „ZlodĢják“ s nadmoƎskou výškou 502 m n. m. a ke kterému se vážou povĢsƟ o lupiēích pƎepadávající povozy a sedláky. Skaliēanský katastr se rozprosơrá na více než 670 hektarech a podstatnou ēást zabírají lesní plochy (378 hektarƽ). Katastr obce je bohatý i na malebné rybníky, doufejme, že nĢkteré jejich názvy snad neodráží historické povahové rysy nĢkdejších obyvatel vesnice (Závist, Pýcha). Místní rybníky byli i zdrojem básnické inspirace pro Ladislava Stehlíka a malíƎské múzy zde líbali Milana Janáēka a Jana Hálu. Plocha katastrálního území Skaliēany dƎíve bývala vĢtší (více než 900 hektarƽ), jelikož obec mĢla i 2 osady a to Újezd u Skaliēan a ēást nynĢjší obce Chobot. Chobot se v 90. letech 20. stoleơ osamostatnil a Skaliēany tak pƎišly o ēást výmĢry svého katastru. V roce 2011 probĢhly ve vsi velkolepé oslavy 600 let od první písemné zmínky a pƎi této pƎíležitosƟ byla vydána i publikace mapující historii a souēasnost vesnice. Kulturní dominantou obce je malebná kapliēka sv. Jana Nepomuckého vystavĢná v roce 1866, ve které v letošním roce celebroval po mnoha letech pan faráƎ Piasecki mši svatou. Mezi kulturní dĢdictví patƎí i boží muka sv. Anny z roku 1775 a dále sv. Ján a kƎížky v okolí obce, pƎiēemž k nĢkterým z nich se dochovaly i historické Kapliēka sv. Jana Nepomuckého ve Skaliēanech, kresba souvislosƟ. Jako památky JindƎich Krátký, 2008

21


Skaliēany - pohled, rok 1950

nelze opomenout ani nĢkteré zachované klasicistní šơty selských usedlosơ (ēp. 4 a ēp. 2), vkusnĢ a citlivĢ upravené svými majiteli. Nutno zmínit fakt, že všechny památky jsou péēí obce opravovány a udržovány. Scenérie Skaliēan se objevily i v nĢkterých pasážích dvou Þlmƽ. Jedná se o Þlm ŠílenĢ smutná princezna. Každý si jistĢ pamatuje na scénu, kdy se herci Josef Kemr a Darek VostƎel koupají po bahenním souboji v rybníce, kterým není žádný jiný, než místní Závist. NĢkolik zábĢrƽ bylo natoēeno na bƎehu tohoto rybníka i pro Þlm Na startu je delİn. Skaliēany byly jednou z prvních obcí, ve které bylo ustaveno družstvo pro elektriÞkaci obce, která byla provedena v roce 1931, vždy zde byl ēinný myslivecký spolek a obrovskou tradici má místní hasiēský sbor, založený v roce 1899 a jehož obroda se v posledních letech, po dobách útlumu, zaēíná celkem daƎit. Sbor byl vždy tahounem kulturnĢ spoleēenského a sportovního dĢní v obci. StejnĢ tak došlo po více než 40 letech k obnovĢ fotbalových tradic ve vsi. Legendárními byli v minulosƟ souboje z BezdĢdovickými „O zlatou kosu“ a fotbalové výjezdy do BƎeznice a Drahenic, pamĢtníci by jistĢ mohli vyprávĢt znamenité historky. Bohužel ani Skaliēanƽm se nevyhnuly dƽsledky spoleēenských zmĢn po únorovém komunisƟckém pƎevratu v roce 1948. KomunisƟēơ pƎedáci si zde vzali na mušku dva nejvĢtší grunty ve vsi – ēp. 4 a ēp. 9. V dƽsledku jejich ēinnosƟ byly z vesnice vyhnány sedlácké rodiny Volfových a Dlabaēových ze svých statkƽ (a podle vyprávĢní pamĢtníkƽ mĢli následovat další) a ani po resƟtucích v 90. letech 20. stoleơ se už do vsi nevráƟli. Ani nemohli. Potomci rodin, vēetnĢ doposud žijícího pamĢtníka vystĢhování, témĢƎ stoletého pana Vladimíra Dlabaēe, nalezli své nemovitosƟ v dƽsledku socialisƟckého hospodaƎení v totálnĢ zdevastovaném stavu. Dnes mají tyto grunty již své nové majitele. V jednom z nich navazuje na bohatou blatenskou Böhmovskou rƽžaƎskou tradici neúnavný, ēinorodý zahradník a vynikající pĢsƟtel a šlechƟtel královny kvĢƟn pan Miloslav Šíp. Ve vsi fungují i šikovní Ǝemeslníci, truhláƎi ēi drobní zemĢdĢlšơ hospodáƎi. Zajímavými údaji jsou ēísla z demograÞckého vývoje Skaliēan. V roce 1869 bylo v obci evidováno 253 obyvatel, v roce 1900 pak jen 197, nicménĢ docházelo k postupnému nárƽstu poētu pƎíslušníkƽ obce s domovským právem ve Skaliēanech až na 236 obyvatel v roce 1921 a 329 v roce 1930. V roce 1950 bylo ve vsi již jen 154 obyvatel a v roce 2008 pouze 107. Od padesátých let zaēalo postupné vylidŸování vesnice, což byl v té dobĢ celonárodní trend. V souēasné dobĢ je souvislosƟ s výstavbou nových rodinných domƽ a rekonstrukcemi rekreaēních ēi nevyužívaných objektƽ na trvalé bydlení oēekávána mírná vzestupná tendence v poētu obyvatel. Na konci roku 2010 bylo ve Skaliēanech hlášeno 123 obyvatel k trvalému pobytu, ēímž jsou Skaliēany nejlidnatĢjší osadou Blatné a disponují více lidmi, než nĢkteré obce samostatné. V roce 1869 bylo v obci evidováno celkem 32 domƽ, v roce 1930 celkem 39 domƽ a 43 domƽ na konci roku 2001. Nyní jsou ve vsi dokonēovány nové rodinné domy a v obci bude více než 50 domƽ, což je historické maximum. Ve Skaliēanech jsou stále dodržovány tradice a zvyky, z nichž nĢkteré byly postupnĢ obnoveny a nĢkteré naopak nikdy nenalezli pƎerušení. PatƎí mezi nĢ pálení ēarodĢjnic, stavĢní májky, velikonoēní rachtání, pouƛový víkend, dĢtský den, posvícenský fotbal, Mikuláš nebo zdobení a rozsvĢcení vánoēního stromu. Žádná z tĢchto akcí by se nemohla konat, pokud by nepƎiložili ruce k dílu místní obyvatelé a i nĢkteƎí vĢrní

pƎespolní pƎátelé. Tíha organizace nemƽže ležet jen na nĢkolika málo lidech. Úēelem poƎádaných akcí je to, aby se sousedé sešli, oprosƟli se od pƎípadných vzájemných pƽtek, oddechli si od shonu všedních dní a hekƟckého bĢhu žiơ, aby se pƎišli dobƎe bavit, aby se dali dohromady a spoleēnĢ táhli za jeden provaz, aby nadƎadili zájem veƎejný nad zájem osobní a pƎiložili nezištnĢ ruku k dobrému dílu a spoleēné vĢci. Jisté je, že mnoho vĢcí se ve Skaliēanech prozaơm nepodaƎilo realizovat, ale mnoho vĢcí na druhé stranĢ ano. Jsou zde vesmĢs opraveny komunikace, dobƎe funguje veƎejné osvĢtlení, investovalo se do obnovy a posílení elektrické sítĢ, bez níž by nebylo možné budovat a pƎipojovat další objekty, došlo k prodloužení kanalizaēních Ǝadƽ, postupnĢ se investuje do obnovy a oprav obecního majetku a takto bychom mohli jmenovat mnoho a mnoho dalších vĢcí. Znaēným problémem je však dopravní zaơžení obce a stav kanalizace v nĢkterých úsecích obce, kterou budovali italšơ zajatci v dobĢ 1. svĢtové války. Obēané jsou o zámĢrech v obci pravidelnĢ informováni na veƎejných obecních schƽzích, které se konají minimálnĢ dvakrát do roka, zároveŸ fungují a jsou pravidelnĢ aktualizovány dvĢ vývĢsky ve vsi jako cenný zdroj informací a na jedné ze sociálních síơ je založena skupina Skaliēany, ve které jsou vždy ēerstvé informace z domova i okolí. Dƽležitá sdĢlení jsou prezentována formou hlášení veƎejného rozhlasu a na vĢtšinu akcí jsou zváni obyvatelé pozvánkou doruēenou do každé poštovní schránky v obci. Informovanost obyvatel je jednou z priorit vedení naší obce a ten kdo nechodí na schƽze, ignoruje je a neēte vývĢsky, by si nemĢl stĢžovat, maximálnĢ sám sobĢ v rámci sebereßexe, jeli jí schopen. Osadní výbor tvoƎí od roku 2010 pánové Václav Cheníēek st., Ing. Karel Dlabaē, Stanislav Žižka, LudĢk Miēka a funkci pƎedsedy vykonává autor tohoto ēlánku (ten mladší Cheníēek). V dobĢ, kdy vyjde tato exkurze do obce Skaliēany Ɵskem, bude již známo nové složení osadního výboru. V pƎípadĢ ostatních osad jsem položil každému zástupci obce stejné dotazy a tak se i ve svém pƎípadĢ pokusím struēnĢ odpovĢdĢt, pƎestože vĢtšina odpovĢdí je v podstatĢ uvedena již výše v pƎedstavení naší vesnice. Jak vnímáš fakt, že jsou Skaliēany „osadou“ Blatné? Pro mne slovo osada vždy znamenalo spojitost s trampingem, ale toto slovo je oÞciálním názvem dle zákona o obcích. Neboli je výhodou, že jste pod Blatnou, nebo by bylo lepší být samostatnou obcí? Na tento dotaz je tĢžké odpovĢdĢt. Ten, kdo neví, jak samostatná obec funguje, bude tvrdit, že bychom se mĢli osamostatnit, což však dnes již není možné (zákon vyžaduje Ɵsíc obyvatel). JistĢ, samostatnost by pƎinesla spoustu výhod, ale rozhodnĢ by to neslo i celou Ǝadu, mnohdy hodnĢ nepƎíjemných starosơ. OsobnĢ znám mnoho starostƽ malých obcí v našem okolí i jinde a jedná se o obrovskou Ǝeholi, vƽbec v niēem jim nezávidím, ale ohromnĢ je obdivuji. Co se v posledních letech ve Skaliēanech povedlo a co je nutné ještĢ udĢlat, jaké plány máte do budoucna, co zde obēanƽm chybí, co je trápí? Každý to vidí trochu jinak, ten chce to, jiný zas ono, mnohdy v rámci vlastních zájmƽ. V tomto je vždycky tƎeba zachovat jistý odstup a nadhled a zájmy obecné nadƎadit nade vše ostatní. Je nutné si uvĢdomit, že ne všechno mƽže být hned, jdeme postupnými kroky vpƎed (zpátky ni krok) a pozvolnu se snažíme vylepšovat podmínky po život v naší vesnici. Také je nutné si uvĢdomit, že obec jsme my všichni.

Zimní Skaliēany na kresbĢ Ladislava Stehlíka, 1953

22


DRAHENICKÝ MÁLKOV Shrnuơ hasiēské sezóny

Jak se zapojují místní obyvatelé do ēinnosƟ v obci? Musím vyzdvihnout a pochválit ty, kteƎí se zapojují, aniž by je ēlovĢk pƎemlouval a prosil. V podstatĢ se jedná poƎád o stejné osoby. Je mi jasné, že z dƽvodu zamĢstnání ēi jiných akƟvit ten ēi onen vždycky nemƽže pƎijít, to už tak chodí, ale pokud nĢkdo nĢco chce po obci, tak musí napƎed sám pro obec nĢco udĢlat a dĢlat. Velice dobƎe zapadla vĢtšina nových obyvatel vesnice a není jich málo. Na druhou stranu nĢkteƎí nepƎispĢjí do obecního dĢní už ze zásady, tƎeba i vzhledem k pƎedsudkƽm z dob minulých a z dnešního pohledu umĢlého a smĢšného segregování na nĢkdejší sedláky a ty ostatní, nebo rozdĢlování na rudé, oranžové, modré a ty další… takhle by to fungovat nemĢlo a snažím se, aby to tak nebylo. Lidé by se v dnešní podivné dobĢ mĢli dávat dohromady a zapomenout na žabomyší války, ale to nechám na každém, aƛ každý zaēne sám u sebe, než zaēne mluvit o druhých. Akce dĢláme pro všechny. Práce pro obec byla vždy jakousi „charitaƟvní“ ēinnosơ a ēlovĢk, který se této práci vĢnuje musí mít tak trochu hroší kƽži. Je to tak? Hokejová odpovĢě zní „no…tak, urēitĢ“. NĢkdy je to znaēnĢ únavné a na úkor osobního volna, které by ēlovĢk mohl využít naprosto jinak, ale pokud chceme, aby vesnice žila a fungovala, musí mít své tahouny. Oblíbený sportovní klub? JedinĢ Motor B, samosebou Dynamo B a také FK Kozel Skaliēany a TJ Sokol Lom. Jinak fandím všem nadšencƽm z TJ Blatná a TJ Sokol BĢlēice, kteƎí pracují s mládeží a snaží se jim pƎedat nĢco ze svých zkušenosơ a vychovávat je k tomu, aby dĢlali nĢco pro své zdraví, aby byli dobrými sportovci a tƎeba také to, aby byli dobrými lidmi. Osobní moƩo ēi krédo? ObecnĢ mám velice rád citace, aƛ už jsou od renomovaných autorƽ ēi Þlozofƽ, nebo jsou jen tradicionálem. Bylo by toho hodnĢ. ObecnĢ lze Ǝíci asi jen to, že by mĢl každý žít a chovat se tak, aby se za sebe na konci své pozemské etapy žiơ nemusel stydĢt. OproƟ tomu má každý ēlovĢk, každý z nás své hƎíchy, na které není pyšný, snad budou jednou odpuštĢny. PƎeji všem ētenáƎƽm „SOBáēku“, aby se jim na místech, kde žijí, žilo spokojenĢ a aby se cíƟli býƟ patrioty, se vším, co k tomu patƎí. To je dƽležité, protože domov je jen jeden. Rozepsal se Václav Cheníēek

Blatná a její osady ZveƎejnĢno postupnĢ: Blatenka ekanice

IX/ 2012 XI/ 2012

Drahenický Málkov HnĢvkov JindƎichovice Milēice - 1. ēást

I/ 2013 III/ 2013 V/ 2013 VIII/ 2013

Milēice - 2. ēást \eēice Skaliēany

I/ 2014 IX/ 2014 XI/ 2014

Letos do našich týmƽ pƎišly nové posily a díky nim jsme se tak mohli zúēastnit Ǝady závodƽ. Nová energie pƎispĢla k ƎadĢ skvĢlých výsledkƽ a navrátila všem nadšení, které nás zaēalo pomalu opouštĢt. První letošní závody byly na domácí pƽdĢ. KromĢ poháru starosty SDH se konala i okrsková soutĢž. Okrsku se zúēastnilo pouze naše mužské družstvo a skonēilo celkovĢ na krásném 2. místĢ – vyhrálo bĢh na 100m s ēasem 64,90 a v útoku skonēilo na 3. místĢ s ēasem 25,85. V pohárové soutĢži, že se klukƽm podaƎilo obsadit 4. pƎíēku s ēasem 26,61. Ženám se útok nepovedl a skonēily na 4. místĢ s ēasem 28,41. est Málkova zachránili veteráni, kteƎí vyhráli svou kategorii s krásným ēasem 25,98. Za zmínku jistĢ stojí, že exhibiēní útok pƎedvedlo i družstvo málkovských veteránek. Dále následovaly ēervnové závody v Blatné, kde se soutĢžilo na dva útoky. Ženám se tentokrát zadaƎilo a ukoƎistily první místo s vítĢzným ēasem 25,60. Muži obsadili sedmou pƎíēku s ēasem 23,53

PƎi soutĢži v Uzeniēkách

a veteráni 2. místo (ēas: 29,17). V ēervenci nás tradiēnĢ ēekal Chobot. Holkám se podaƎil rekord, a to ēas 22:85, se kterým zvítĢzily. Veteráni tentokrát obsadili 3. místo s ēasem 33,67. Bohužel mužƽm to moc neklaplo a skonēili až na 8. místĢ s ēasem 32,51. O týden pozdĢji jsme vyrazili do Uzeniēek, které letos považujeme za nejúspĢšnĢjší závody. Ženy vyhrály s ēasem 24,88; muži byli druzí s ēasem 29,13 a veteráni taktéž druzí s ēasem 26,85. Veteráni ještĢ vyjeli do Hornosína, kde závodili v netradiēním útoku s historickou stƎíkaēkou. Srpen byl na závody nejbohatší. Nejprve jsme vyjeli do Sedlice, kde byla veliká konkurence. Mužƽm se bohužel nezadaƎilo a skonēili dvanácơ s ēasem 53,22; ženám se povedlo získat skvĢlé druhé místo s ēasem 24,34. Další týden nás ēekaly Uzenice, kam vyrazily všechny tƎi týmy. Muži mĢli bohužel neplatný pokus a tak obsadili 10. místo, stejnĢ tak i ženy mĢly „enko“ a tak jim v slabé konkurenci patƎila druhá pƎíēka. Velkou radost si udĢlali veteráni, kteƎí zabĢhli svƽj rekord (25,13), se kterým samozƎejmĢ zvítĢzili. Na další závody si vyjeli sami muži do Drahenic, kde se jim podaƎilo obsadit 2. místo s ēasem 20,94. Pak na Ǝadu pƎišly BezdĢdovice, zde se zúēastnili muži a ženy, bĢželo se na dva útoky. Muži obsadili osmé místo s ēasem 39,07 a ženy druhé místo s ēasem 25,57. ZávĢr sezóny se konal opĢt v Blatné. Mužƽm se zadaƎilo a skonēili druzí, bohužel ženám to nevyšlo a v improvizované sestavĢ obsadily 4. místo, veteráni získali taktéž 4. místo. Muži ještĢ dopoledne sƟhli navšơvit závody v BƎeznici, kde se zúēastnili pohárové soutĢže (2. místo) a soutĢže o „nejrychlejší zadek“, kde získali 3. místo.

Na závodech v Drahenickém MálkovĢ

23

Svazek obcí Blatenska - listopad 2014 Radostné novinky na závĢr - Naše hasiēka Jana Motyková se nám 28. 6. vdala a nyní je z ní paní Pártlová. Novomanželƽm gratulujeme a pƎejeme hodnĢ štĢsơ do spoleēného života. Další krásnou novinkou je, že našim hasiēƽm Pavle a Romanovi Fíkovým se 30. 7. narodila dcera Ema. PƎejeme Emiēce zdraví a aƛ rodiēƽm dĢlá radost.

Posvícení Ani letos se málkovské posvícení neobešlo bez tradiēní „muziky“. Již druhý rok nám hrálo blatenské country seskupení „Tamty“, které se loni velmi osvĢdēilo. PƎesto, že jsme se sešli pouze v domácí sestavĢ, zábava byla vydaƎená. Text: Lucie Kyliánová a Luboš Kylián Foto: Lucie Kyliánová

2VDGQtYêERUD6ERUGREURYROQêFKKDVLþĤ'UDKHQLFNê0iONRY zvou VUGHþQČYãHFKQ\ QDWUDGLþQt

„Adventní zpívání“, NWHUpVHXVNXWHþQtv sobotu 13. 12. 2013 od 17 hodin v PtVWQtNDSOLþFH

Zahradou poznání 2013 – 2018 MĢsto Blatná se v roce 2013 zapojilo do projektu „Putování románovou krajinou 2013“. Tento projekt realizuje MĢsto Strakonice ve spolupráci s nĢkolika dalšími mĢsty a obcemi v rámci projektu „Zahradou poznání 2013 – 2018“. Jedná se o akci v rámci ekologicko – osvĢtového cyklu. Cílem této ēinnosƟ je pƎiblížit veƎejnosƟ autory spjaté s regionem a vytvoƎit v pƎírodĢ turisƟcká zastavení, na kterých se vysazují dƎeviny, vĢtšinou krajové odrƽdy ovocných stromƽ. Takto vzniklo v loŸském roce zastavení v prostoru na návrší poblíž odboēky k rybníku Kaneēek, který nabízí výhled na kostel v PašƟkách, významnou sakrální dominantu Blatenska. (Vysazovaly se ovocné dƎeviny také v Radomyšli, Hajanech i jinde – pozn. redakce.) V tomto prostoru bylo vysazeno nĢkolik odrƽd jabloní, byly zde umístĢny dvĢ laviēky a poƎízen pamĢtní kámen vĢnovaný Ladislavu Stehlíkovi. Pocestný, který tudy bude procházet, zde nyní mƽže odpoēinout pƎi své vycházce do pƎírody a rozjímat nad výhledem smĢrem k PašƟkám a možná si tak i pƎipomenout poeƟku stehlíkových literárních a výtvarných dĢl. Do spolupráce s MĢstem Strakonice se v loŸském roce v rámci této akce zapojilo zhruba 15 obcí. V roce 2014 navazuje na uskuteēnĢný projekt další fáze s názvem „Putování básnickou krajinou“, v roce 2015 bude následovat Putování malovanou krajinou, v roce 2016 Putování dramaƟckou krajinou, rok 2017 bude zamĢƎen na Putování vĢdeckou krajinou a v roce 2018 na Putování Þlmovou krajinou. V letošním roce byly prostƎednictvím tohoto projektu opĢt vysazeny další stromy, konkrétnĢ 7, které poskytly Strakonice. Blatná pak zajisƟla vlastní sázení prostƎednictvím Technických služeb mĢsta Blatné, s.r.o. (pokud byste chtĢli vĢdĢt, o jaké odrƽdy se jedná, mƽžete navšơvit autora tohoto ēlánku na blatenské radnici). Výsadba byla realizována podél cesty od rybníka Kaneēek. Byla zde umístĢna laviēka a osazen pamĢtní kámen (ten poskytla spoleēnost Agraspol PƎedmíƎ, a.s.), vĢnovaný Janu Pravoslavu Koubkovi, významnému blatenskému básníkovi, buditeli a univerzitnímu profesorovi, od jehož úmrơ uplyne v prosinci letošního roku 160 let. Jeho odkaz zƽstává dodnes ponĢkud nedocenĢn a je chvályhodné, že díky péēi MĢsta Blatná byl náhrobní kámen jeho rodiny na starém blatenském hƎbitovĢ v nedávné dobĢ opraven a restaurován.

MĢsto Blatná se pravdĢpodobnĢ zapojí do další fáze zajímavého projektu i v letech následujících a výsadba probĢhne podél cesty vedoucí od rybníka Kaneēek smĢrem ke skaliēanské silnici s podmínkou, že se podaƎí majetkovĢ vypoƎádat pozemky podél této komunikace. Sázení dƎevin, nejen v rámci tohoto projektu, navazuje na budoucí vize mĢsta související s plánovaným zokruhováním Blatné, nejen pro turisƟcké vycházky podél realizovaných výsadeb. ProstƎednictvím krajinných zastavení a pamĢtních míst je zámĢrem této akce také pƎiblížit turistƽm autory, kteƎí se naším zajímavým regionem zabývali a nacházeli v nĢm inspiraci pro svá díla, nehledĢ na esteƟcký a ekologický efekt vysazených stromƽ. V neposlední ƎadĢ má mĢsto zájem na zachování a obnovĢ krajinného rázu v okolí Blatné. Pokud výsadby pƎežijí, bude na nĢ v budoucnu snad hezký pohled, jako na stromoƎadí ēi aleje, které by v krajinĢ mĢly být chránĢny a obnovovány. Václav Cheníēek

MĢsto Blatná pokraēuje v sázení stromƽ a budování stromoƎadí MĢsto Blatná již nĢkolik let každoroēnĢ vysazuje množství dƎevin v rámci obnovy zelenĢ a tvorby nových stromoƎadí a alejí. Mnohé výsadby jsou realizovány podél stávajících polních cest v majetku mĢsta, nĢkteré z výsadeb byly provedeny v trasách cest dnes již neexistujících a zaniklých v rámci kolekƟvizaēního procesu rozorávání mezí a zcelování velkých pƽdních celkƽ. Dobrou zprávou budiž fakt, že je mĢsto v této snaze úspĢšné v ēerpání dotaēních prostƎedkƽ a vĢtšina realizovaných sázení nezaơžila rozpoēet mĢsta vysokými ēástkami. Není tomu tak však v pƎípadĢ následné péēe, která stojí mĢsto jisté náklady, zejména v oblasƟ zálivek v prvních letech po výsadbĢ a hlavnĢ v nutném dosazování, hlavnĢ z dƽvodu vandalských ēinƽ a nešetrného zemĢdĢlského hospodaƎení podél vysázených stromoƎadí. Poslední výsadby, které probĢhly koncem Ǝíjna tohoto roku, byly podpoƎeny v rámci dotaēního programu „Péēe o krajinu - podprogram pro zlepšení dochovaného pƎírodního a krajinného prostƎedí“. V rámci tohoto programu byly osázeny plochy podél obecních cest v katastru JindƎichovic, Blatenky a Skaliēan. Výsadby probĢhly v druhovém složení: dub zimní, javor mléē, lípa srdēitá,

24 tƎešeŸ ptaēí, jeƎáb ptaēí, jabloŸ lesní a hrušeŸ planá a to v celkovém množství více než 100 kusƽ. Jednalo se o kontejnerované odrostky vysoké 150 až 200 cm s ukotvením ke dƎevĢnému kƽlu, s provedením ochrany proƟ okusu zvĢƎí (plastová chrániēka) a se zálivkou pƎi výsadbĢ. Sázelo se ve sponu 10 m, což zajisơ i možnost zajíždĢní zemĢdĢlské techniky na obhospodaƎované pƽdní celky. Sázení zabezpeēila tradiēnĢ kvalitnĢ spoleēnost Kaiser s.r.o. z Rožmitálu pod TƎemšínem. V rámci této výsadby i výsadeb již realizovaných by bylo žádoucí zapojení veƎejnosƟ, napƎíklad v oblasƟ následných zálivek vysázených stromƽ a pƎípadné ožínání mezí v provedené výsadbĢ. Již realizované výsadby respektovaly pƽvodní krajinnou druhovou pestrost dƎevin, vēetnĢ ovocných stromƽ. Postupnou obnovou pƽvodních cest (i formou výsadby alejí ēi stromoƎadí) je kromĢ pƎírodního a ekologického efektu zamýšleno budoucí propojení vycházkových okruhƽ s cílem vytvoƎení napƎ. nauēných stezek ēi cyklotras pro turisty s následním propojením do okolních obcí, pokud tyto budou mít o projekt podobného rázu zájem. Plánovaná výsadba v podstatĢ navazuje na již realizovaná sázení zelenĢ v okolí Blatné. V budoucnu by vzrostlé stromy mohly zpƎíjemnit esteƟcký dojem a nalákat nejen místní obyvatele k vycházkám tƎeba do míst, která sami neznají. Pokud se podaƎí vybudovat uvažované nauēné stezky, budou aleje možným pouēením dítek školou povinných. Zde se nabízí možná spolupráce s mysliveckými sdruženími, mimo jiné v oblasƟ osvĢtové ēinnosƟ a vzdĢlávání dĢơ a mládeže, které mƽže smĢƎovat k pocitu odpovĢdnosƟ za krajinu, pƎírodu a lokalitu, ve které žijeme. Václav Cheníēek

Skaliēanský FK Kozel zažil „Kadovské Nagáno“ V duchu coubertenovských tradic, že „není dƽležité zvítĢzit, ale úēastnit se“, vyráží tým FK Kozel Skaliēany na fotbalová klání do nĢkterých oblíbených ēi spƎátelených obcí ve svém okolí. Fotbalové družstvo složené z místních nadšencƽ a nĢkolika pƎátel honících se za kulatým nesmyslem, bylo založeno v létĢ roku 2012 a nekladlo si žádné velké cíle. Chuƛ nĢco dĢlat a ne jen sedĢl za pecí, kriƟzovat a remcat, že se nic nedĢje a že nic nemá cenu podnikat, pƎevládla nad poēáteēními neúspĢchy kozlƽ a Ɵ s úsmĢvem na rtech obrazili nĢkolik turnajƽ, na kterých byli pƎíjemným zpestƎením fotbalového dĢní, nĢkdy i s emocionálním efektem. S nadsázkou FK Kozel navštĢvoval turnaje s ơm, že když skalēanšơ pƎijedou, ostatní týmy mají jistotu, že nebudou poslední. NepƎíliš lichoƟvá výsledková bilance však nikdy nebyla ơm podstatným a dƽležitým v partĢ borcƽ, kteƎí si na nic nehrají a jedou si zabĢhat, sejdou se v pƎátelském duchu a dobré atmosféƎe, poklábosí a osvĢží se. StejnĢ tak mĢla probĢhnout naše návštĢva záƎijového Viklanského turnaje v malé kopané v KadovĢ. Turnaj, na kterém nikdy mnoho gólƽ nepadá, potvrdil tuto reputaci i v letošním roēníku a týmu FK Kozel se nejen k pƎekvapení ostatních úēastníkƽ, ale i k šoku ve vlastních Ǝadách, podaƎilo celý turnaj vyhrát a jako bonus získat i cenu pro nejlepšího brankáƎe turnaje. NĢkteƎí kozlové hrdĢ neskrývali slzy dojeơ a triumfální oslava gradovala v HospodĢ u iláka v Buzicích. Po vzoru ēeských zlatých hochƽ z Nagana byla následnĢ provedena spanilá jízda domovskou obcí a pohár vystaven v úƎadovnĢ, kde nalezl nejēestnĢjší místo mezi skaliēanskými hasiēskými trofejemi. Obrovské podĢkování a pomyslný smeknutý klobouk patƎí ēlenƽm týmu FK KOZEL Skaliēany, který odehrál vítĢzný turnaj v KadovĢ v sestavĢ Libor Slezák (kapitán), Jarda FoƎt (nejlepší gólman a El Prezidento FK Kozel), Jirza Blovský (viceprezident), Petr Šavrda, Jarda FoƎt, nejlepší gólman turnaje


FK KOZEL Skaliēany na turnaji v KadovĢ

David Nováēek, ZdenĢk Voborník, Jakub Darda, Michal PanÞl, JiƎí Opava, Filip \ezáē, Václav Cheníēek, Milan Poēta (kustod). Velké podĢkování patƎí i vám všem, kteƎí jste nás pƎijeli podpoƎit a stejné podĢkování patƎí i kadovským za pozvání a organizaci turnaje. Václav Cheníēek

Skalēanská pencle 2014 Skaliēanské posvícení pƎipadá na druhý Ǝíjnový víkend. Od roku 2012 je souēásơ posvícení turnaj „Skalēanská pencle. Jedná se o akci, která je založena na kopání pokutových kopƽ. Propozice soutĢže jsou stanoveny tak, že se hraje vyƎazovacím zpƽsobem (formou play oī), pƎiēemž každý hráē je exekutorem penalty a zároveŸ brankáƎem. Každý ze soutĢžících tƎikrát stƎílí a tƎikrát chytá (1 bod za gól pro stƎelce; 2 body pro brankáƎe v pƎípadĢ, že nepadne gól) a hráē s lepší bilancí postupuje dále. Letošní miniturnaj družstev nabobtnal na pĢt týmƽ. PƎestože je soutĢž stavĢna hlavnĢ na individuální ēásƟ, poƎadatelé se rozhodli zájemce v týmové soutĢži pƎijmout do turnaje a podle prƽbĢhu zápasƽ se zdálo, že se jednalo o krok dobrý. Organizaēní nároēnost ơm sice znaēnĢ vzrostla, ale jednotlivé zápasy mĢly svƽj náboj a padalo slušné množství gólƽ. Celkem jich stƎelci do brankáƎských síơ umísƟli v deseƟ zápasech 32, ēímž si i pƎítomní diváci pƎišli na své. NĢkteré ze vstƎelených gólƽ by stály za zaznamenání do sínĢ slávy, zejména gól kozla Vládi Samce z pƎímého kopu z poloviny hƎištĢ, nebo branka vstƎelená blatenským gólmanem Karlem Šrámkem. Za zmínku stojí i pƎesné zásahy Libora Slezáka, Tomáše Voborníka, myšƟckého kanonýra Topinky, blatenský gól MarƟna Frouze ēi trefy drahenického Kimela a (J)Elitního stƎelce Tomáška. PrƽbĢh turnaje nepƎíjemnĢ poznamenalo nĢkolik žlutých karet a dokonce i dvĢ ēervené, nutno konstatovat, že oprávnĢnĢ udĢlené sudím Daliborem Hanzlíēkem, který zkušenĢ odpískal celý turnaj. Koneēné poƎadí: 1. místo Sborná MyšƟce, 2. místo FK KOZEL Skaliēany, 3. místo SK (J)ELITA Vacíkov, 4. místo Nová rƽže Drahenice a na 5. místĢ se umísƟl VýbĢr svĢta Blatná. Nejlepším stƎelcem turnaje se stal hráē MyšƟc Mates Topinka s pĢƟ pƎesnými zásahy do soupeƎových síơ. V tĢsném závĢsu za ním dali po ētyƎech gólech domácí kozel Tomáš Voborník (jinak loŸský vítĢz individuální ēásƟ, ve které letos nestartoval) a hráē z týmu (J)Elita Pavel Tomášek. TƎi pƎesné zásahy zaznamenal Libor Slezák a Patrik Prƽcha. Po dvou gólech vstƎelili hráēi Kimel, SvatoŸ a Barát, po jednom Vrátný, Šrámek, Reguš, Samec, PƎevráƟl, Frouz a Polan (do gólové bilance nejsou poēítány rozhodující penalty v pƎípadĢ rozstƎelu v remízovém stavu, tĢmi šƛastnými exekutory byli L. Slezák a Kimel). V kategorii nejlepší gólman nakonec zvítĢzil blatenský Karel Šrámek. Po vyhlášení výsledkƽ klubové ēásƟ byl zahájen hlavní program turnaje – soutĢž jednotlivcƽ. V mužské kategorii startovalo rekordních 32 úēastníkƽ (v pƎedchozích roēnících 16) a k vidĢní byly zajímavé a mnohdy vysoce kvalitní souboje. VyƎazovací ēást postupnĢ vykrystalizovala ve Þnálový souboj Pepy abrádka s Jirkou Opavou. PrvnĢ jmenovaný byl v tomto souboji úspĢšnĢjším a odnesl si pohár pro vítĢze tƎeơho roēníku Pencle a množství hodnotných cen. TƎeơ místo obsadil Míra Švejda, ētvrté Pavel Kocman (v roce 2013 tƎeơ), páté Karel Šrámek, šesté Matyáš Brƽna, sedmé domácí Dan Bari a osmé loŸský Þnalista Radek Jaroš. V ženské kategorii zvítĢzila KateƎina Brejchová pƎed Jitkou FoƎtovou a loŸskou vítĢzkou Andreou ipelovou. tvrté místo obsadila

25

Svazek obcí Blatenska - listopad 2014 Petra Voborníková, páté MarƟna \edinová, šesté MarƟna Blovská a sedmé Mili Opavová. Do bojƽ nakonec nezasáhla kvƽli pracovním povinnostem Šárka Solarová. V dĢtské kategorii byl nejlepším Jakub Opava pƎed Tomášem FoƎtem. Bronz získal v souboji s Míšou FoƎtovou loŸský vítĢz Albert Kopecký, pátý skonēil Lukáš FoƎt pƎed Janem Vylítou, sedmé místo patƎilo Dominiku DuŅovi a osmé místo obsadila Leontýna Tvrdá. V souboji nejmenších porazil Lukáš Tvrdý Dominika Blovského. Všichni startující obdrželi odmĢny od sponzorƽ turnaje a Ɵ, co se umísƟli na pƎedních místech, i velmi hodnotné ceny, kterým efektnĢ dominovaly ētyƎi živé kachny s nĢkolika pytli krmení. SmolaƎem dne byl vyhlášen Václav Zoubek, který se s dostateēným pƎedsƟhem pƎihlásil do turnaje, ale administraƟvní chybou se nevešel do turnajového pavouka. Jmenovanému každopádnĢ patƎí pochvala za vzornĢ pƎipravený trávník skaliēanského neobvyklého hƎištĢ. S nadsázkou byla vyhlášena i kategorie „dƎevák dne“, ale výsƟžnĢjší by bylo nazvat toto ocenĢní spalovaēem šancí, kterým byl zvolen Kamil Trávníēek, jemuž se podaƎilo nevstƎelit góly ani z naprosto vyložených šancí. ZávĢr povedeného dne se odehrál pod taktovkou hudebního tĢlesa KAREL (pro tuto akci v sestavĢ Jirka Resler, Milda Velíšek a Kája Mlha Šular), které svou vynikající produkcí roztanēilo i zaryté odpƽrce taneēních kreací a i pƎestávkový program mezi písnĢmi stál za to, neboƛ byl znamenitĢ vyplnĢn „kalíškovanou“. BĢhem veēera sƟhl sportovní matador a neúnavný podporovatel dĢní v obci Stanislav Žižka s pƎítomnými dokonale zalít svého dalšího vnuka, pojmenovaného po slavném ēeském vojevƽdci a pƎítomní museli být spokojeni, neboƛ veselost a dobrá nálada v sousedském a pƎátelském duchu ten veēer zvítĢzila na plné ēáƎe. Skaliēanskému posvícení pƎálo poēasí (oproƟ pouƛovému víkendu) a až na nĢkolik „padlých za obec“ v rámci veēerního „boje“ a v dƽsledku znaēné únavy z celého dne, se akce dokonale vydaƎila a návštĢvníkƽm Skaliēan snad i líbila. Nutno konstatovat, že tento organizaēnĢ velmi nároēný podnik by se v žádném pƎípadĢ nemohl konat bez vynikajícího organizaēního týmu (tvoƎeného místními i pƎespolními), který pracoval na plné obrátky a nebral ohledy na nĢkterá jízlivá slova a pƎipomínky z Ǝad nepƎejícné veƎejnosƟ a i nĢkterých rozladĢných hráēƽ, kteƎí nedokážou zkroƟt emoce a unést ơhu odpovĢdnosƟ ēi prohru. Skalēanská pencle se koná s podporou sponzorƽ, kteƎí vĢnují hodnotné ceny do odmĢn pro soutĢžící. V letošním roce se jednalo o materiální podporu, kterou vĢnovalo MĢsto Blatná, Osadní výbor Skaliēany, Svazek obcí Blatenska, BP Service (náƎadí Roman Pojer), Blatenská ryba s.r.o., Agro Blatná, a.s., Bohemia Konstrukt Strakonice, Servis KoláƎ (JiƎí KoláƎ, Maēkov), Agro Best BĢstovice, Dura (Blatná a Strakonice), Elko (nápoje Blatná, Dan Lexa), LeiĬeit Blatná, ŽelezáƎství Josef Bambásek, Strom (poboēka LnáƎe, Filip Kopáēek), Albín Veselý – stavebniny Blatná, Fides Agro, Rabbit Trhový ŠtĢpánov (prodejna uzenin Blatná, Radka Kvardová), S&S TruhláƎství (Ota Synek a MarƟn Solar), ZemĢdĢlské družstvo LnáƎe, erná liška (ZdenĢk Slezák ml.), Hospoda u iláka Buzice, Restaurace Sokolovna Blatná (JiƎí Datel \íha), skaliēanšơ vēelaƎi Ing. Karel Dlabaē a Stanislav Solar ml., Václav Zoubek, Petr Chlanda (Obec NezdƎev). Nemalou Þnanēní ēástkou akci podpoƎili ZdenĢk Voborník, David Proksch, Jaroslav FoƎt (zednické práce) a Ing. Václav Cheníēek. Všem uvedeným dĢkujeme, vēetnĢ tĢch, kteƎí ceny u jednotlivých Þrem domlouvali! Václav Cheníēek (redakēnĢ kráceno)

NávštĢva pƎátel z Važce Již nĢkolik let trvá naše spolupráce se ZŠ a MŠ ve Važci, v jejímž rámci pracujeme na spoleēných projektech a uskuteēŸujeme vzájemné výmĢnné návštĢvy. PƎi naší letošní kvĢtnové návštĢvĢ na Slovensku jsme projevili pƎání, aby oni k nám pƎijeli v rámci oslav 110. výroēí naší školy. To se nakonec podaƎilo a my jsme jejich návštĢvu ve dnech 17. – 19. záƎí vnímali jako velmi milý dárek. Ve stƎedu 17. záƎí krátce po tƎeơ hodinĢ jsme celou výpravu – pana starostu, paní Ǝeditelku, její zástupkyni, dvĢ paní uēitelky, vedoucí školní kuchynĢ a 46 žákƽ – pƎivítali v Blatné. Byli jsme rádi, že k oÞciálnímu pƎijeơ došlo v zasedací místnosƟ mĢstského úƎadu, kde celou výpravu pƎijal pan Mgr. Bohuslav NavráƟl, starosta mĢsta Blatná. Po ubytování v penzionu „Slunce“ a v hotelu „Beránek“, kde mĢla celá výprava zabezpeēeny i snídanĢ, a po krátkém odpoēinku zaēal námi pƎipravený program. A co zahrnoval? Prohlídku školy, sportovní a kulturní veēer, výmĢnu zkušenosơ pedagogických pracovníkƽ, výlet na zámek a ZOO v Hluboké nad Vltavou, prohlídku blatenského zámku i úēast žákƽ na vyuēování. Oba veēery byly zpestƎeny vystoupením Blatenských mažoretek a mažoretek Prezioso, jejichž výkony všechny pƎítomné nadchly. Nás zase nadchlo houslové vystoupení žáka 9. tƎídy Lukáše Ráce, které jsme do všech tƎíd pƎenášeli prostƎednictvím školního rozhlasu. Jeho bezchybný výkon byl odmĢnĢn bouƎlivým potleskem. V rámci všech akƟvit se navazovala nová pƎátelství, která se prostƎednictvím mailƽ a sociálních síơ stále udržují a naši žáci se už tĢší, až na Slovensko vyjedeme my. Než tomu tak bude, ēeká nás další práce na spoleēném projektu, který se bude týkat Ǝemesel a Ǝemeslné výroby v obou regionech.

V závĢru je nutné podĢkovat všem, kteƎí se na organizaci celého pobytu podíleli – pedagogƽm, kteƎí pƎipravovali pohoštĢní na spoleēné veēery a zabezpeēovali dohledy pƎi spoleēných akƟvitách; kuchaƎkám ve školní jídelnĢ, které pƎipravovaly veēeƎe, obĢdy a pekly buchty; žákƽm, kteƎí mĢli na starosƟ diskotéku a obēerstvení; pracovníkƽm hotelu Beránek i penzionu Slunce za skvĢlé prostƎedí, našemu zƎizovateli MĢstu Blatná za podíl na Þnancování ubytování; majitelƽm Tesly Blatná za Þnanēní dar a PekaƎství Vrána za chutné výrobky. I jim musí být odmĢnou naprostá spokojenost celé slovenské výpravy. Moc dĢkujeme! JiƎina Karlíková, Ǝeditelka školy

110. výroēí školy

FK KOZEL: horní Ǝada zleva ZdenĢk Slezák, Dan Bari, Standa Solar, ZdenĢk Voborník, Tomáš Voborník, Vláěa Samec, Jirza Blovský, dolní Ǝada zleva Jirka Opava, Libor Slezák, Jarda FoƎt a Jirka Kotál, chybí David Reguš

V sobotu 20. záƎí 2014 vyvrcholily naše akce k 110. výroēí školy Dnem otevƎených dveƎí, na který jsme pozvali jak bývalé pracovníky a žáky, tak širokou veƎejnost. V 10 hodin dopoledne byla celá akce zahájena. \editelka školy ve svém úvodním projevu pƎivítala všechny pƎítomné a pƎipomnĢla nĢkteré mezníky historie školy, nĢkolika milými slovy z pozice zástupce zƎizovatele, ale i bývalého žáka, všechny pozdravil i pan místostarosta Pavel Ounický. Malou slavnost ozdobily svými pĢveckými výkony žákynĢ Diana Voborníková (V. B) a Karolína Šišková (VI. B), stejnĢ jako Karin Míková (VI. A) svým recitaēním vystoupením. A pak se už otevƎely dveƎe témĢƎ do všech prostor školy – tƎíd a odborných uēeben, kanceláƎí, tĢlocviēny, jídelny i cviēné kuchynĢ a poprvé i na školní pƽdu,

26


VzdĢlání a Ǝemeslo eské BudĢjovice Se zaēátkem nového školního roku zaēíná pro všechny deváƛáky (i nĢkteré osmáky) dilema: „Jak dobƎe vybrat stƎední školu nebo uēilištĢ?“ TradiēnĢ poskytují velkou pomoc prezentaēní výstavy škol. Na výstavišƟ v eských BudĢjovicích probíhá vždy na podzim výstava „VzdĢlání a Ǝemeslo“. Jednotlivé pavilóny pƎichystaly soutĢže, výstavy, ale hlavnĢ kvalitní prezentace jednotlivých škol a uēilišƛ nejen z Jihoēeského kraje. Naši žáci IX. B a VIII. A se jeli 2. Ǝíjna podívat, co pro nĢ výstavištĢ pƎichystalo. Deváƛáci s konkrétnĢjšími pƎedstavami, osmáci na zkušenou. Jednotliví zástupci stƎední škola a uēilišƛ se svými studenty a uēni jim pƎedávali podrobné informace prostƎednictvím letáēkƽ a pozvánek na dny otevƎených dveƎí. Je dƽležité si budoucí školu prohlédnout osobnĢ, pokud možno s rodiēi. Na výstavišƟ se školy prezentovaly drobnými dárky, studenƟ a uēni nabízeli ke zhlédnuơ nebo i k ochutnání vlastní výrobky a výsledky své práce.

kde si návštĢvníci urēitĢ uvĢdomili rozlehlost tĢchto prostor, vychutnali si výhled ze stƎešních okének a možná zapƎemýšleli nad ơm, jak by se tyto prostory nechaly využít. (I my nad ơm pƎemýšlíme!). DĢƟ dostaly u vchodu pracovní listy (mĢli jsme je ve dvou verzích pro mladší a starší), které pƎipravili paní uēitelka MarƟna Kubíková a pan uēitel Miroslav Šafr, a díky kterým se seznamovaly s rƽznými zajímavostmi, které tato stodeseƟletá dáma ukrývá. TƎídy i chodby se pro tento den promĢnily ve výstavní sínĢ, kde si návštĢvníci mohli prohlédnout uēební pomƽcky, uēebnice i práce dĢơ, nĢkde si mohli vyzkoušet své znalosƟ plnĢním úkolƽ prostƎednictvím interakƟvních tabulí, zavzpomínat nad fotograÞemi ēi kronikami. Ve sborovnĢ a v ƎeditelnĢ školy bylo pƎipraveno posezení pro hosty a pro bývalé pracovníky školy, kterých se bĢhem dne zašlo podívat a zavzpomínat na tƎi desítky. Na nĢkolika místech byly umístĢny otázky k nĢkterým školním „záhadám“. NĢkteré odpovĢdi byly správné, nĢkteré nás velmi pobavily. Ale úplnĢ pƎesnĢ nám vše vysvĢtlil pan prof. J. Sekera, jehož pamĢƛ a znalosƟ všechny pƎímo ohromovaly. Takže: ¾ schodištĢ v kabinetu výtvarné výchovy nevede do nebe ani nesloužilo k vycházkám, ale kdysi vedlo na pƽdu, kde se sušila majoránka a byliny ¾ na kamenných výstupcích na chodbách a ve tƎídách nekleēeli neposlušní žáci, ale byla tam umístĢna topná tĢlesa ¾ háky vedle tabulí nesloužily pro muēení neposlušných dĢơ, ale na zavĢšení tabulí. Celý den bylo na školním dvoƎe zajišƛováno pro návštĢvníky obēerstvení, odpoledne hrála pro potĢchu i hudba. Dle poētu rozdaných karƟēek, které sloužily jako pomyslné vstupenky, navšơvilo školu zhruba 500 návštĢvníkƽ. Zápisy v knize návštĢv svĢdēí o tom, že se jim v naší škole líbilo. A to bylo i naším cílem. JiƎina Karlíková, Ǝeditelka školy SDRUŽENÍ RADY RODI A PÁTEL ZÁKLADNÍ ŠKOLY J.A.KOMENSKÉHO V BLATNÉ POÁDÁ V MÍSTNÍ SOLOLOVN

31.LEDNA 2015 OD 18:00–22:00 HODIN

ŠKOLNÍ PLES PROGRAM: PEDTAN ENÍ VÝUKA SPOLE ENSKÝCH TANC LOSOVÁNÍ TOMBOLY SPOLE ENSKÝ OD V PODMÍNKOU! VSTUPNÉ 50,- K

Výstava pod žákovským drobnohledem: o Výstava “VzdĢlání a Ǝemeslo“ mĢ pƎekvapila svou rozmanitosơ a skvĢlou prezentací všech škol. Zaujaly mĢ výrobky umĢleckých a Ǝemeslných školy, prezentace výuky jako takové. (Ivana Maroušková) o Na výstavĢ nás zaujala prezentace StƎedního odborného uēilištĢ v Písku (obor elektƎina) svou simulací sváƎení. (Eliška Pekárková, Jan Koblih) o Zástupci školy byli velmi milí, když nám ukazovali letáēky nebo hovoƎili o škole. (Jitka Hƽrková) o Líbily se mi ukázky policejních zbraní nebo výrobkƽ žákƽ. I když byla hala pƎeplnĢná lidmi, byla pƎíjemná atmosféra. (VojtĢch Jiroušek) o Na veletrhu v eských BudĢjovicích se mi líbil stánek policejní školy Trivis - soukromé veƎejnoprávní školy, protože mĢ zaujalo povídání a jejich stánek s krátkým videem o škole. (Patrik Gyevát) o Na veletrhu mĢ nejvíce zaujala StƎední lesnická škola v Písku, protože ji pƎedstavovali velmi milí lidé a nebáli se odpovĢdĢt na jakoukoli otázku. (Anna Bláhová) o Nejvíce nás zaujaly školy zamĢƎené na hotelnictví, protože jsme si mohli vyzkoušet, co se tam studuje. Líbilo se nám, že jsme mohli ochutnat výrobky žákƽ nebo nechat udĢlat zajímavý úēes. (Nina PanÞlová, MatĢj Karban) o Líbil se nám stánek s poēítaēovou graÞkou, kde jsme si mohli vyzkoušet úpravu fotograÞí. (Denisa Hrádková, OndƎej Muchl) Marie Vanduchová (výchovná poradkynĢ) a žáci VIII. A

Spaní ve škole V noci z 23. na 24. Ǝíjna spala tƎída V. A ve škole. SpoleēnĢ se školní psycholožkou, Mgr. Irenou MatĢjkovou, jsme pro dĢƟ pƎipravily program. Ve škole jsme se sešli po 18. hodinĢ veēerní a program zaēal bubnovým vystoupením, které pro dĢƟ uspoƎádal Dƽm dĢơ a mládeže Blatná. DĢƟ si v rámci programu zabubnovaly na speciální bubny a zahrály si s nimi i rƽzné hry. Po skonēení jsme se pƎesunuli do tƎídy, kde si dĢƟ vylušƟly šifru psanou morseovkou. PƎíliš ēasu jim luštĢní nezabralo, a tak se mohly vydat na oēekávanou stezku odvahy po škole. Chodily po dvojicích nebo jednotlivĢ a v nĢkolika tƎídách plnily zadané úkoly. Stezka konēila v uēebnĢ pƎírodopisu, kde se dĢƟ musely podepsat na papír, který svým peēlivým zrakem sledovala lebka. Když byla stezka odvahy vyhodnocena, zalezly si dĢƟ do spacákƽ a sledovaly pohádku, po které už postupnĢ zaēínaly usínat. V pátek ráno jsme mĢli ve školní jídelnĢ pƎipravený ēaj a šli jsme se nasnídat. K snídani byla bohatá tabule složená zejména z buchet a bábovek, které maminky dĢtem upekly. Dopolední program pokraēoval hrami, které dĢƟ uēily spolupracovat a stmelovaly jejich kolekƟv. DĢtem se spaní ve škole velmi líbilo a rády by si ho ještĢ jednou bĢhem školního roku zopakovaly. Lenka Fiedlerová, tƎídní uēitelka V. A

27


své dojmy, zaēnou spoleēnĢ prožívat jednotlivé akƟvity. Jsou nuceni pobývat spoleēnĢ, musí se tedy nauēit spolu vycházet. Celé dva dny byly naplnĢny hrami zamĢƎenými na stmelení kolekƟvu, úēelnou spolupráci ve skupinĢ, na zlepšení schopnosƟ vzájemné komunikace. Pobytu se úēastnila kromĢ tƎídní uēitelky i školní psycholožka a všechny akƟvity, jejich prƽbĢh a reakce žákƽ byly spoleēnĢ konzultovány. TƎídní uēitelka mĢla prostor pro sledování a pozorování, jak Ǝeší úkoly tƎída jako celek a jak ke spoleēným úkolƽm pƎistupují jednotliví žáci. Na druhou stranu se žáci mĢli možnost lépe seznámit s novou tƎídní uēitelkou, protože na vzájemné poznávání nezbývá v rámci školních povinnosơ žákƽ i uēitelƽ moc ēasu. ZámĢr adaptaēního pobytu byl splnĢn. Žáci byli nadšeni z krásného prostƎedí školy v pƎírodĢ a z herny, kterou hojnĢ využívali. Pobyt se jim velice líbil a hned plánovali, kdy se pojede znovu. Škoda jen, že nejeli všichni žáci, ale po vyprávĢní zážitkƽ od spolužákƽ vĢƎíme, že se k nám pƎíštĢ pƎidají. Jana Komrsková, tƎídní uēitelka VI. B

Náš velký den

Dravci

21. Ǝíjna 2014 dĢƟ ze druhých tƎíd se svými tƎídními uēitelkami navšơvily MĢstskou knihovnu v Blatné, kde probĢhlo ”Slavnostní pasování na ētenáƎe”. Již od rána byly dĢƟ zvĢdavé, co je ēeká. Ale jak praví pƎísloví: „Kdo si poēká, ten se doēká.“ V knihovnĢ nás pƎivítaly paní knihovnice J. Formánková a M. Šustrová. Než se dĢƟ staēily rozkoukat, otevƎely se dveƎe a v nich se objevil Kašpárek, který žongloval s míēky jako klaun v cirkusu. S dĢtmi si povídal o knížkách. Na pomoc si zavolal princeznu. Ta dĢƟ nauēila správnému zacházení s knihami a slušnému chování v knihovnĢ. DĢƟ plnily rƽzné úkoly: hledaly po knihovnĢ ztracená písmenka, hádaly hádanky. Dokonce si s princeznou vyprávĢly vƟpy. Nakonec si spoleēnĢ pƎeēetly ētenáƎské desatero. Na závĢr vešel do knihovny ryơƎ a nastal slavnostní ceremoniál. Paní knihovnice pƎeēetla ētenáƎský slib ryơƎƽ Ǝádu ētenáƎského a ryơƎ pasoval dĢƟ na ētenáƎe. Každý žáēek dostal „Pasovací lisƟnu“ a knihu „LenƟlka pro dĢdu Edu“ od Ivony BƎezinové. Paní uēitelky dostaly krásnou rƽžiēku jako podĢkování a též knihu, kterou si s dĢtmi ve škole spoleēnĢ pƎeētou. SamozƎejmĢ nesmĢlo chybĢt spoleēné fotografování dĢơ s pohádkovými bytostmi - šaškem, princeznou a ryơƎem. Všichni jsme se moc nasmáli. HlavnĢ dĢƟ, když šašek pochoval paní uēitelku, která to vƽbec neēekala! Všem se nám pasování moc líbilo, dĢƟ si užily spoustu legrace. VĢƎíme, že dĢƟ budou knihovnu rády navštĢvovat a budou rády ēíst. Moc dĢkujeme paní Formánkové, paní Šustrové a jejich pomocníkƽm za pƎíjemnĢ strávené dopoledne. Lenka Motyková a Jana Fialová, tƎídní uēitelky II. B a II. A

Dne 24. Ǝíjna se byla naše škola podívat na ukázku dravcƽ. Nejprve jsme se rozdĢlili na dvĢ skupiny. První si prohlížela supy a sovy a v druhé nás vyzkoušeli a ukázali nám jiné malé mrštné dravce. Kdo správnĢ odpovĢdĢl na otázky, mohl si z ruky vypusƟt ēi na ni pƎivolat dravce. ÚplnĢ nakonec nám ukázali, jak ptáci létají a loví. Nás nejvíce zaujal krahujec, který pƎi lovu vzlétne hodnĢ vysoko a na koƎist útoēí šipkou dolƽ. Takto mƽže letĢt rychlosơ až 400 km/h. PƎednáška se nám moc líbila, dozvĢdĢli jsme spoustu nových informací. Užili jsme si to. A. Jankƽ, J. Srbová, V. Janota, J. Podlešák, žáci VII. B

Adaptaēní pobyt VI. B Pro žáky 6. B zaēal letošní školní rok trochu netradiēnĢ. Koncem záƎí odjeli na dvoudenní adaptaēní pobyt do Školy v pƎírodĢ ve StƎelských HošƟcích. Tyto pobyty umožŸují žákƽm lépe poznat sami sebe i ostatní, jsou vedeni ke spolupráci a zodpovĢdnosƟ za sebe i za skupinu. Žáci sdĢlují

RybáƎské muzeum VodŸany Dne 26. 9. jsme se my - žáci 8. a 9. tƎíd naší školy vydali na exkurzi do StƎední rybáƎské školy ve VodŸanech. Zde jsme si prohlédli rybáƎské muzeum, které se nachází pƎímo ve škole. VidĢli jsme živoēichy, kteƎí žijí v okolí rybníkƽ, rybáƎské vybavení – historické i novodobé pruty, obleēení a další pƎedmĢty. V závĢru prohlídky jsme si vyzkoušeli test na interakƟvní tabuli a dostali jsme dárkovou tašku s pracovním sešitem. Poté jsme se vĢnovali živým rybám – v obrovských akváriích plavaly tuzemské i cizokrajné ryby. Nás ale zaujal hlavnĢ leguán. Výlet jsme si všichni užili a dozvĢdĢli jsme se zajímavosƟ o rybách a o rybáƎství. Lucie SƟchenwirthová, IX. A

Nicholas Winton – Síla lidskosƟ Hodnocení žákƽ IX. A ZŠ JAK Blatná 15. Ǝíjna zhlédli žáci 5. až 9. roēníku dokument „Síla lidskosƟ“. Dokument natoēil slovenský režisér MatĢj Mináē o Nicholasi Wintonovi, který zachránil tĢsnĢ pƎed vypuknuơm 2. svĢtové války z eskoslovenska 669 židovských dĢơ. Pro všechny tyto dĢƟ našel náhradní rodiny v Anglii. Po skonēení dokumentu následovala beseda s panem ZdeŸkem Tulisem, který se nĢkolikrát osobnĢ setkal s N. Wintonem. Z. Tulis ochotnĢ odpovídal na všechny zvídavé dotazy žákƽ, které se týkaly pƎevážnĢ osobního života pana Wintona. Naše škola se pƎipojila k peƟci za udĢlení Nobelovy ceny za mír N. Wintonovi. Tuto peƟci je možné podepsat i elektronickou formou na www.wintonÞlm.com. A nyní již vlastní hodnocení žákƽ: o Film se mi hodnĢ líbil, baví mĢ toƟž historie. Líbila se mi odvaha pana Wintona, jak se z niēeho nic sebral a šel zachraŸovat ēeské dĢƟ. o PƎíbĢh se mi velmi líbil, protože byl emoēnĢ ohromnĢ silný. Bylo to krásné a smutné zároveŸ. N. Winton by si urēitĢ zasloužil Nobelovu cenu nebo nĢco takového. o Líbilo se mi to. N. Winton je hodný a spravedlivý ēlovĢk, který se nezajímal jen sám o sebe. Takových lidí je málo… PƎála bych si ho potkat. o Byl to nádherný Þlm, dojal mĢ, urēitĢ na nĢj nezapomenu. o NejdojemnĢjší bylo louēení rodiēƽ s dĢtmi a pak setkání zachránĢných dĢơ s nejstateēnĢjším ēlovĢkem – N. Wintonem.

28


o Dnešní beseda a promítání Þlmu o siru N. Wintonovi se mi líbilo, byl to ten nejlepší program, který jsem zaơm vidĢl. Myslím si, že si mnoho lidí uvĢdomilo, jak snadné je pomoci druhému ēlovĢku. o Film byl hezky udĢlaný, moc se mi líbil. PƎedstavila jsem si, co bych dĢlala, kdybych tehdy žila. MĢla jsem strašnĢ divný pocit, je to z jedné strany hodnĢ smutný, ale zároveŸ krásný. o Dojalo mĢ to. Myslím, že je nádherné natoēit Þlm o nĢkom tak výjimeēném, kdo zachránil tolik životƽ a udĢlal to, aniž by od toho nĢco oēekával. o Bylo to smutné, dojemné, zajímavé. o Nepopsatelný zážitek! N. Winton je živým dƽkazem toho, že svĢt není tak zkažený, jak nĢkteƎí tvrdí. MarƟna Kubíková a žáci IX. A

Nicholas Winton – Síla lidskosƟ (vzdĢlávací poƎad pro studenty SŠ, gymnázií a žákƽ 5. -9. tƎíd ZŠ) NĢkteƎí s velkým oēekáváním, nĢkteƎí s nedƽvĢrou, tak usedali žáci 2. stupnĢ do hledištĢ blatenského kinosálu, aby zde zhlédli projekci dokumentárního Þlmu „Nicholas Winton – Síla lidskosƟ“ režiséra MatĢje Mináēe. Film vypráví neuvĢƎitelnĢ lidský pƎíbĢh o záchranĢ ēeských a slovenských židovských dĢơ. Tehdy 29 letý britský obchodník Nicholas Winton zorganizoval v roce 1939 vypravení 8 vlakových souprav z okupované Prahy do Londýna, a zachránil tak 669 židovských dĢơ pƎed jistou smrơ v koncentraēních táborech. PƎíbĢh se prolíná s historickými fakty z váleēných let a s pozdĢjším setkáním sira Wintona s již dospĢlými zachránĢnými židovskými dĢtmi, ze kterých se za tu dobu staly významné osobnosti z oblasti vĢdeckého, umĢleckého i politického života. Pro všechny diváky to byl silný emotivní zážitek, pƎi kterém se mísily slzy na plátnĢ se slzami v hledišti. Tento výjimeēný prožitek ještĢ umocnila závĢreēná beseda s dramaturgem projektu. A na závĢr nĢkolik vzkazƽ autorƽm projektu a siru N. Wintonovi od žákƽ 8. A. Co by chtĢli vzkázat autorƽm dokumentu? o „DĢkuji za tento Þlm. Byl to dojemný dokument. Jsem rád, že jste udĢlali tento Þlm o N. Wintonovi, protože je to vážnĢ dobrý ēlovĢk pro to, co pro dĢƟ udĢlal. Zachránil jim život.“ o „Jste výborný ēlovĢk s dobrým srdcem, zasloužil byste si vyznamenání. PƎeji vám, abyste tu s námi ještĢ dlouho pobyl ve zdraví.“ „SvĢt je veliký, ale je zde málo takových, jako jste vy.“ Hana Kubíková, tƎídní uēitelka 8. A

Sportovní den prvŸáēkƽ ZŠ TGM Sport by mĢl být pƎíjemnou souēásơ života každého vēetnĢ dĢơ. MĢli jsme možnost využít nabídku fotbalového oddílu TJ Blatná, která 26. 9. 2014 poƎádala sportovní dopoledne s názvem ,,Mƽj první gól“. V pƽl deváté ráno jsme s dĢtmi vyrazili na letní stadion. DĢƟ byly velmi natĢšené. NĢkteƎí prvŸáēci mĢli poprvé pƎíležitost probĢhnout se po fotbalovém trávníku. Na stadionu už bylo vše pƎipravené. Po milém pƎivítání panem Michalem Vanduchem a panem ing. Petrem Linhartem jsme se pusƟli s elánem do hraní. Ano do hraní, pro takhle malé dĢƟ musí být sportovní akƟvity hlavnĢ hrou. Školáēci se rozdĢlili do ētveƎic a zkušení fotbalisté z A týmu pro nĢ mĢli pƎipraveno deset stanovišƛ, která byla zamĢƎená na cviēení obratnosƟ, rychlosƟ, síly a samozƎejmĢ

nemohla chybĢt cviēení s míēem. Mladí fotbalisté byli skvĢlí, s dĢtmi pracovali tak samozƎejmĢ a zábavnĢ, jako by to byla jejich každodenní práce. Všechny skupinky se za dopoledne vystƎídaly na stanovišơch. Malí sportovci dostali na posilnĢnou svaēinku v podobĢ párku v rohlíku a pít mohli, kdykoliv mĢli potƎebu, teplý ēaj byl v sychravém záƎijovém dopoledni velice vítaný. Po sportovním výkonu musí pƎijít také zasloužená odmĢna. DĢƟ si nastoupily na slavnostní zakonēení pƎíjemného dopoledne. Všichni dostali památeēní medaili, knížku o jihoēeských fotbalových klubech v naší republice, triēko a spoustu dobrot na posilnĢnou. Vyhodnoceni byli i Ɵ nejlepší. ChtĢla bych podĢkovat fotbalovému oddílu za tak zdaƎilou akci a doufám, že jsme se nevidĢli naposled. PƎála bych si, aby se nĢkterý z malých sportovcƽ stal posilou pro naše blatenské fotbalové týmy. Snad tato akce nĢkteré dĢƟ nadchla natolik, že se budou v budoucnu fotbalu nebo jinému sportu vĢnovat akƟvnĢ. Zdenka VoƎíšková, tƎídní uēitelka 1. A

Pasování prvŸáēkƽ Rok se sešel s rokem a opĢt pƎišel ēas pozvat rodiēe našich nejmenších žákƽ na slavnostní pasování. DĢƟ navštĢvují již jeden mĢsíc základní školu a mnohému se zde nauēily. Proto nastal ēas, kdy si zaslouží, aby byly slavnostnĢ pasovány na školáky. StƎeda 1. Ǝíjna 2014 byla velkou slavnosơ pro naše obĢ dvĢ tƎídy prvŸáēkƽ. V 8.15h se sešli v hale naší školy nejprve rodiēe žákƽ z 1. A a od 9.00h vystupovali žáci 1. B. ObĢ tƎídy nacviēily spoleēnĢ se svými paní uēitelkami a svými patrony z 9. A i B pásmo básní a písní s pohybovým doprovodem. Následovalo samotné pasování prvŸáēkƽ, kdy pƎi slavnostních tónech pƎedstupovali pƎed pana školníka, který je pƎivítal oÞciálnĢ ve škole a pasoval je na školáky. Paní uēitelky odekorovaly dĢƟ šerpou a ještĢ každé z nich dostalo od patrona spoustu dáreēkƽ. VĢtšina pƎítomných se neubránila slzám. Aby i naši nejstarší žáci byli odmĢnĢni za pomoc a velkou oporu, dostal každý od svého prvŸáka malý dáreēek. Pásmo pokraēovalo závĢreēnou spoleēnou písní, se kterou se školáci rozlouēili se svými rodiēi i ostatními hosty. Nervozita na dĢtech nebyla znát a obĢ tƎídy zvládly svá vystoupení bezchybnĢ. S úsmĢvem na rtech se všichni rozešli. Rodiēe domƽ, do práce a naši školáci se vráƟli do svých tƎíd plnit školní povinnosƟ. Eva Vonášková, tƎídní uēitelka 1. B

Pasování na ētenáƎe Kniha - pƎítel ēlovĢka. Tuto vĢtu dĢƟ slýchávají od raného dĢtství a jistĢ mi dáte za pravdu, že plaơ stále. I když je dnešní svĢt zahlcený poēítaēi, tablety a mobilními telefony, rádi se vracíme k papírové a hmatatelné formĢ textu a snažíme se, aby ani dĢƟ nezapomnĢly, že knížka je opravdu pƎítel ēlovĢka. V mateƎské škole a první tƎídĢ se dĢƟ seznamují s ơm, co nám knížky dávají, uēí se s knížkami správnĢ zacházet a kde si i knížky mohou vypƽjēit. Mnoho dĢơ zavítalo do knihovny už dƎíve spoleēnĢ s rodiēi. Naši druháēkové prožili velkou slavnost, pƎi které se stali ēestnými ētenáƎi mĢstské knihovny. Od 14. Ǝíjna si už mƽže dojít pƽjēit jakoukoli knížku každý druhák. V knihovnĢ na

29


dĢƟ ēekaly dvĢ paní knihovnice a hned si s nimi zopakovaly pravidla, jak se ke knížkám chovat a jak to v knihovnĢ chodí. Celým slavnostním pasováním na ētenáƎe nás provázel Kašpárek a princezna. Aby dĢƟ prokázaly, že se mohou stát opravdovými ētenáƎi, ēekalo na nĢ nĢkolik úkolƽ, hledat poztrácená písmenka, vylušƟt hádanky a jiné. Samotného pasování se ujal šlechetný ryơƎ. Složením slibu, pokleknuơm, pokynuơm meēem a pƎevzeơm ētenáƎské lisƟny se dĢƟ staly ēestnými ētenáƎi blatenské knihovny. Jako památku na tuto chvíli všichni obdrželi knížku „LenƟlka pro dĢdu Edu“, kterou jsme si zaƎadili do mimoēítankové ēetby. S úsmĢvem na tváƎi a oēima zaboƎenýma do knížky jsme se vraceli spokojenĢ do školy. ChtĢla bych velice podĢkovat všem, kteƎí se podíleli na celé slavnosƟ. Už se tĢšíme na další návštĢvu Pavla Fousová, tƎídní uēitelka 2. A

MasaƎky budou podnikat lenové žákovského parlamentu ZŠ TGM ani v letošním roce nezahálejí. Pokraēujeme dál v projektu Škola pro demokracii a jako Konzultaēní centrum pro žákovské parlamenty pro Jihoēeský kraj postupnĢ oslovujeme základní školy, na kterých funguje žákovský parlament, a navazujeme s nimi spolupráci. Už 21. listopadu pƎivítáme na naší škole parlamenƛáky z BƎeznice, které jsme pozvali na spoleēné zasedání a prohlídku školy. Rádi se s nimi podĢlíme o naše zkušenosti s vedením ŽP na naší škole, ale oēekáváme také inspiraci novými akcemi, které poƎádají ēlenové ŽP v BƎeznici. Dalším zajímavým projektem, kterého se v tomto školním roce s žákovským parlamentem zúēastníme, je projekt Regionální hospodáƎské komory PlzeŸského kraje s názvem Podpora podnikatelských znalosơ žákƽ ZŠ. Projekt je zaơm na samém poēátku, ale už teě víme, že se v naší ēinnosƟ zamĢƎíme pƎedevším na neziskové organizace. Výsledky projektu budeme na konci školního roku prezentovat na spoleēné konferenci všech 90 minipodnikƽ z celého kraje. Ludmila Rƽžiēková, koordinátorka ŽP

Adaptaēní kurzy se staly tradicí - SOU Blatná 2014 PƎechod ze základní školy na školu stƎední bývá dƽležitým a nelehkým milníkem našeho života. Pro usnadnĢní této zmĢny je na mnoha stƎedních školách poƎádán adaptaēní kurz, bĢhem kterého zpravidla dochází ke stmelení novĢ vzniklé skupiny studentƽ a k posílení celého kolekƟvu. StejnĢ tak je tomu i na StƎedním odborném uēilišƟ, Blatná, U Sladovny 671. PoƎádání adaptaēních kurzƽ má na tomto uēilišƟ již dlouholetou tradici. Letošního kurzu se zúēastnily kolekƟvy prvních roēníkƽ oborĤ automechanik, opraváƎ zemĢdĢlských strojƽ, elektrikáƎ a autoelektrikáƎ. Adaptaēní kurz byl v tomto roce realizován lektorkami obēanského sdružení Elio, novĢ v areálu uēilištĢ, s Þnanēní podporou MĢstského úƎadu Blatná a to druhý záƎijový týden. Dvou a pƽl

denní kurz si kladl za cíle urychlení a upevnĢní správných procesƽ, které by v bĢžném školním prostƎedí trvaly i nĢkolik mĢsícƽ. BĢhem kurzu si studenƟ osvojili nejen vnímání odlišnosơ jednotlivcƽ, reßexi vlastních pocitƽ a Ǝešení problémƽ v kolekƟvu, ale také se nauēili spolupracovat a lépe se poznali. AkƟvity, které byly bĢhem kurzu zamĢƎeny na spolupráci, komunikaci a toleranci jsou velice dƽležité nejen ve školním prostƎedí, ale i v prakƟckém životĢ. TĢmto dovednostem se vlastnĢ uēíme všichni po celý život. DĢkujeme za profesionální pƎístup lektorkám obēanského sdružení Elio Mgr. Krametbauerové a K. Kunclové. Pokud chcete vidĢt fotodokumentaci z této i jiných akcí poƎádaných naší školou, navšƟvte stránky www.soublatna.cz .

ZemĢdĢlská technika putuje z polí do školy UēilištĢ v Blatné patƎí mezi 15 stƎedních odborných škol, zapojených do projektu „Rozvoje technického vzdĢlávání v Jihoēeském kraji“. Jedním ze speciÞckých cílƽ je spolupráce s regionálními podniky a zapojení odborníkƽ z praxe do pƎímé výuky.

\editel spoleēnosti LIVA PƎedslavice Libor Jungvirt krajskou iniciaƟvu vítá: „Naše rodinná Þrma stále hledá šikovné a technicky vzdĢlané lidi do servisního týmu v jihozápadním regionu ech“. A pokraēuje: „S potĢšením jsem pƎijal zprávu z blatenského uēilištĢ o úspĢšném výbĢrovém Ǝízení na zajištĢní traktorƽ a techniky pro sklizeŸ pícnin v rámci prakƟcké výuky. S absolventy této školy v oboru opraváƎ zemĢdĢlských strojƽ máme jen

30


dobré zkušenosƟ a Ǝada z nich se u nás vypracovala na respektované odborníky v servisní branži.”Dlouhodobým zámĢrem Jihoēeského kraje je nastartování poziƟvních zmĢn v technickém vzdĢlávání, které povedou ke zvýšení zájmu žákƽ o studium v technických oborech. Projekt zahrnuje podporu výuky technických oborƽ, vēetnĢ zapojení i základních škol. Odborníci z praxe jsou pƎímo zapojováni do výuky nejen v oboru 4155-H/01 OpraváƎ zemĢdĢlských strojƽ, ale i v dalších oborech, které škola vyuēuje. NapƎíklad pro žáky oboru 26-51-H/01 ElektrikáƎ se uskuteēnilo školení „ Elektrické topné systémy“ zorganizované spoleēnosơ BiEsse s.r.o.. Žáci oborƽ 23-68-H/01 Automechanik a 26-57-H/01 AutoelektrikáƎ jsou školeni odborníkem ze školicího stƎediska Þrmy Robert Bosch. NapƎíklad poslednĢ školená témata v mĢsíci Ǝíjnu se týkala nejnovĢjších systémƽ pro vstƎikování benzinu a naŌy u spalovacích motorƽ. Rádi uvítáme všechny zájemce o studium na prohlídce naší školy.

Zaēátek nového školního roku na ZUŠ Blatná Zaēátek nového školního roku na ZUŠ Blatná má slavnostní charakter. PƎipomínáme si toƟž 65 let od okamžiku, kdy se 5. záƎí 1949 vznikem MĢstského hudebního ústavu zaēala psát historie školy. A protože jedno kulaté výroēí by bylo málo, tak slaví zároveŸ také výtvarný obor kulatých 45 let své existence. U pƎíležitosƟ jubilea školy byla 1. Ǝíjna v hlavní budovĢ krajského úƎadu v eských BudĢjovicích slavnostnĢ zahájena souborná výstava prací žákƽ a uēitelƽ výtvarného oboru. Vernisáže se zúēastnili – krajský radní JUDr. Tomeš VyƟska, Ǝeditel ZUŠ MarƟn Škanta, místostarosta Blatné Pavel Ounický a Bc. Jitka Šálená z odboru evropských záležitosơ krajského úƎadu. PƎed oēima návštĢvníkƽ úƎadu se tak otevƎel svĢt dĢtské fantazie, která pƎekypuje barvami a nápady. PƎedstavily se zde nejrƽznĢjší výtvarné techniky, které se v prƽbĢhu navštĢvování školy žáci nauēí. NeménĢ zajímavé je srovnání žákovských prací s pracemi jejich vyuēujících a vliv stylu uēitelƽ na výtvarné cítĢní a vyjadƎování dĢtských výtvarníkƽ. PrƽbĢh slavnostní vernisáže oživili malí blatenšơ hudebníci, další reprezentanƟ ZUŠ, svým veselým folklorním vystoupením. Výstavy realizované v hlavní budovĢ krajského úƎadu se stávají tradiēní a presƟžní událosơ. PƎipomeŸme si výstavu „Tajemství zlatého srdce“, která pƎedstavila graÞckou tvorbu významného píseckého výtvarníka FranƟška Doubka. Dále bychom mohli jmenovat výstavu obrazƽ namalovaných Helgou Hoškovou v koncentraēním táboƎe Terezín, výstavu Asociace jihoēeských výtvarníkƽ Intersalon nebo výstavu prací studentƽ StƎední umĢleckoprƽmyslové školy v Bechyni, která je nejstarší keramickou školou u nás. Ale nejen umĢlci vystavují v budovĢ krajského úƎadu – napƎ. výstava „ Motýlí kƎídla“ pƎedstavila práce dĢtských pacientƽ Nemocnice eské BudĢjovice, výstava „Malujeme

celý rok“ zase výtvarné práce žákƽ MateƎské, základní a stƎední školy pro sluchovĢ posƟžené v eských BudĢjovicích. Výstavy jsou v souēasnosƟ naplánovány až rok a pƽl dopƎedu. Další dárek k 65. narozeninám dostala ZUŠ Blatná od Natálie Rybové. Tato pĢƟletá dívka, která navštĢvuje výtvarnou tƎídy uēitelky Evy urēové, získala 3. místo v 7. roēníku výtvarné soutĢže „Máme rádi zvíƎata“. Tématem letošní roēníku byli ptáci. Cenu za 3. místo obdržela Natálie na Galaveēeru Þlmového fesƟvalu NaturVision 2014, který se konal 26. záƎí v MĢstském kulturním stƎedisku ve Vimperku. SoutĢže, která je souēásơ tohoto fesƟvalu, se zúēastnilo 21 škol a sešlo se celkem 372 prací z celé eské republiky. Filmový fesƟval NaturVision se zamĢƎuje na dokumentární Þlmy o zvíƎatech a pƎírodĢ. Tuto významnou vzdĢlávací, kulturní a spoleēenskou akci poƎádá MĢsto Vimperk ve spolupráci s nĢmeckou spoleēnosơ Kultur:Land GmbH, Neuchönau. V prƽbĢhu ētyƎdenní pƎehlídky shlédli diváci 11 dokumentƽ z celého svĢta. eská ēást fesƟvalu se poƎádá pod zášƟtou hejtmana Jihoēeského kraje Mgr. JiƎího Zimoly. SouēasnĢ s ní probíhá fesƟval i v sousedním Bavorsku, kde je doprovázen fotograÞckou soutĢží „Poklady evropské pƎírody“, soutĢží dĢtského animovaného Þlmu a dalšími akcemi zamĢƎenými na propagaci pƎírody a ochrany životního prostƎedí. Miroslav HošƟēka

Rosniēky SKS Tricykl vybojovaly 1. místo v iBoccie V Ǝíjnu zaēal 2. roēník I. Jihoēeské ligy v iBoccii v eských BudĢjovicích a boccistky slaví první úspĢch. Získaly putovní pohár za 1. místo s poētem 15 postupových bodƽ. Bojovalo mezi sebou 8 družstev a turnaj byl napínavý až dokonce. ZávĢrem vítĢzové losovali z klobouku cenu pro „ŠtĢsơ ve hƎe“, kterou opĢt vyhrálo naše družstvo. Vyhráli jsme poukázky na pohoštĢní v budĢjovické cukrárnĢ a ty jsme vĢnovali hráēƽm na posledním místĢ.

31


ZáƎí, mĢsíc náborƽ – TJ Blatná V pátek 26. 9. 2014 uspoƎádala TJ Blatná, oddíl kopané spolu s fotbalovou asociací R nábor mladých fotbalistƽ. Tato akce se konala v tomto mĢsíci po celé R a to pod názvem „ZáƎí, mĢsíc náborƽ“. ChtĢli bychom touto cestou podĢkovat všem, kdož se na zdárném prƽbĢhu této akce podíleli a to jak blatenským fotbalistƽm, kteƎí si vzali dĢƟ pod patronát a po celou dobu se jim svĢdomitĢ vĢnovali, panu M. Šimƽnkovi za poƎízení fotograÞí a videa z celé akce které si mƽžete prohlédnout na www.blatnafotbal.cz nebo na hƩps://www.youtube. com/watch?v=dTjC5HxHI0E a samozƎejmĢ i všem ostatním z fotbalového oddílu. Doufáme, že se celá akce dĢtem líbila, že si páteēní dopoledne naplnĢné sportem užili a že si alespoŸ nĢkteƎí z nich najdou cestu mezi nás. Za TJ Blatná Míka P. místopƎedseda FO

Nyní se pilnĢ pƎipravujeme na Mikulášský turnaj v Litomyšli a v dalším roce pak na další závody nároēnou I. Jihoēeské ligy. O výhru putovního poháru se zasloužily: Jaroslava Buriánková, Lenka MoƩlová, KateƎina MarƟnková, VĢra Škochová a Eva \ezáēová.

Tricyklisté pomáhají s humorem Závodní sezónu 2014 tentokrát zakonēili tricyklisté SKS Tricykl v termálních lázních ve Velkém Mederu. Cestovali trochu netradiēnĢ bez tricyklƽ, nicménĢ mezi povinné podzimní vybavení patƎil ēervený nos. Protože jsme sportovci, neopatƎili jsme si ēervený nosánek v restauraēním zaƎízení, ale zamíƎili jsme si pro nĢj do lékárny dr. Maxe v Blatné. Tímto poēinem jsme se rázem zapojili do velmi sympaƟckého projektu Konta Bariéry, který je znám pod jménem „Pomáhej (s) humorem“. Finanēní prostƎedky fondu Konta Bariéry vynáší kromĢ tradiēního stejnojmenného televizního poƎadu také prodej ēervených klaunských nosƽ – symbolu Konta Bariéry. ProstƎedky získané ơmto zpƽsobem se rozdĢlují beze zbytku vždy mezi organizace poskytující služby lidem s hendikepem. A protože se významné pomoci z Konta Bariéry dostává také našim tricyklistƽm, od klaunského nápadu nebylo daleko k realizaci. Více informací k projektu mƽžete nalézt na www.kontobariery.cz . Rok 2014 pomalu konēí a my už plánujeme ten další, tricyklisƟcký rok 2015. KromĢ evropských pohárƽ se na evropský konƟnent po tƎech letech vráơ tƎi svĢtové poháry a zejména mistrovství svĢta, které se jede v polovinĢ léta ve Švýcarsku. V souēasném pƎedvánoēním ēase bychom ale chtĢli velmi podĢkovat všem tĢm, bez jejichž dlouhodobé pomoci by naše sportování nebylo možné. Start našich tricyklistƽ podporují: Jihoēeský kraj, Svazek obcí Blatenska, MĢsto Blatná, Nadace EZ, Lesy R s.p., Konto Bariéry, STROM PRAHA a.s. LnáƎe, Fundacion SAIATU Bilbao (ŠpanĢlsko), Blatenská ryba s.r.o, TESLA Blatná a.s., Technické služby mĢsta Blatné, s.r.o.

Cestovní horeēka pokraēuje! Jubilejní desátý roēník veletrhu cestovního ruchu ITEP

PlzeŸský kraj hosƟl ve dnech od 25. do 27. záƎí 2014 tƎeơ nejvĢtší veletrh cestovního ruchu v echách - ITEP. Veletrh se tradiēnĢ konal v MĢstské hale TJ LokomoƟva v Plzni na Slovanech. MĢsto Blatná ani tentokrát na veletrhu nechybĢlo! Blatnou a celý region Blatensko reprezentovaly zástupkynĢ regionálního turisƟckého infocentra Blatná a Místní akēní skupiny svazku obcí Blatenska. ITEP již deset let nabízí milovníkƽm cestování, poznání i turisƟky nepƎeberné množství informací a zábavy. Byla zaznamenána rekordní návštĢvnost nejen v poētu pƎíchozích návštĢvníkƽ, ale i v poētu vystavovatelƽ. Na veletrhu se pƎedstavilo více jak 120 vystavovatelƽ z eské republiky a zahraniēí. NejvzdálenĢjším vystavovatelem byla ēínská provincie Zhejiang. Jde o partnerskou provincii PlzeŸského kraje. Další zahraniēní vystavovatelé byli z Rakouska, NĢmecka a Slovenska. Na podiu i ve venkovních

32

Svazek obcí Blatenska - listopad 2014 3. 12. StƎeda 19:00 h. La Caresse du Papillon, duo ßétna-kytara. Zámek Blatná, Starý palác Flétna: Lenka Vaškeviē – Jirasová, kytara: Eva Vogltanzová.

expozicích probíhal po tƎi dny bohatý program a návštĢvníci si z veletrhu nosili nejen cestovní brožury, mapy, prƽvodce, katalogy, ale také obrovské zážitky. Letos poƎadatelé pƎišli s novinkou „KƎeslo pro hosta“, která mĢla obrovský úspĢch. NávštĢvníci zaujatĢ sledovali napƎ. vyprávĢní plzeŸského horolezce Jana Trávníēka, který v ēervenci zdolal jako pátý ech druhou nejvyšší horu svĢta K2. V kƎesle usedl také plzeŸský herec a dabér MarƟn Stránský nebo jedna z legend plzeŸského hokeje Bohuslav Ebermann. Malé návštĢvníky zaujaly pƎedevším ukázky zvíƎátek u expozice Zoologické a botanické zahrady v Plzni. A ještĢ jedním „nej“ se mƽže letošní ITEP pochlubit – nejvĢtší frontou. JeštĢ než se ve ētvrtek otevƎely brány veletrhu, stála pƎed výstavní halou obrovská fronta nedoēkavých milovníkƽ turisƟky. Taková fronta se dnes vidí snad už jen v Blatné u Ǝezníka, když se ēeká na ēerstvé uzené U blatenského stánku byl nejvĢtší zájem o turisƟcké mapy a prƽvodce. SbĢratelé si u nás s radosơ a nadšením doplŸovali své sbírky pohlednic a kapesních kalendáƎíkƽ. Letos jsme pƎivezli milovníkƽm turisƟky novĢ vydanou mapu celého Blatenska, na které spolupracovala Místní akēní skupina Svazku obcí Blatenska spoleēnĢ s informaēním a mapovým centrem Ciao. Jsou na ní znázornĢny veškeré trasy pro pĢší, cyklostezky i rƽzné nauēné ēi poutní stezky. Na mapĢ je pƎehled památek a zajímavosơ z regionu. NávštĢvníkƽm se líbila a tak vĢƎíme, že tƎeba bude cestovatelƽm inspirací pƎi plánování výletƽ po vlasƟ ēeské a snad nejen PlzeŸáci díky naší propagaci zavítají právĢ k nám - do Blatné. U stánku se zastavovali také blatenšơ rodáci ēi jejich potomci a zavzpomínali na léta, která zde strávili a potĢšil je výbĢr propagaēních materiálƽ, které si na památku odnesli. MoƩo letošního roēníku ITEPu znĢlo „Cestovní horeēka pokraēuje…!“. Celým veletrhem slovem provázel moderátor Radek Nakládal a svou pƎítomnosơ rodina Klusálkových, známá to cestovatelská rodinka z animovaného seriálu. PƎinášíme vám nĢkolik fotograÞí z veletrhu (více pak na www.mesto-blatna.cz/volny-cas/informacni-centrum) a budeme se tĢšit na vaši návštĢvu v blatenském infocentru a cestovní kanceláƎi Ciao… pod blatenskou vĢží. Máme pro vás zajímavé Ɵpy na pod/zimní výlety a dovolenou. Již nyní se rozbíhají prodeje zájezdƽ na sezonu 2015 se slevou za vēasný nákup. Takže cestovní horeēka pokraēuje i u nás! Vendula Hanzlíková a Ciao… team

Program Centra kultury a vzdĢlávání Blatná a Komunitního centra Adventní a vánoēní koncerty: 30. 11. NedĢle 16:00 h. Karmína, vokálnĢ instrumentální

soubor historických nástrojƽ Kostel sv. Jana KƎƟtele v PašƟkách Koncert v rámci KPH / 1. adventní koncert

7. 12. NedĢle 14:00 + 15:00 + 16:00 Žesƛový kvartet Josefa Kunta nádvoƎí zámku Blatná / 2. adventní koncert

Koncert v rámci KPH / 3. adventní koncert PƎedprodej vstupenek v blatenském infocentru, na recepci MĢstského muzea Blatná nebo pƎes www.webƟcket.cz Cena vstupenek: 350 Kē/ 250 Kē sezení (plná cena/senioƎi, ZTP, dĢƟ, studenƟ) 200 Kē/150 Kē stání (plná cena/ senioƎi, ZTP, dĢƟ, studenƟ)

13. 12. Sobota 17:00 h. Smetanovi Þlharmonici Praha: Ave Maria Kostel Nanebevzeơ Panny Marie Blatná

26. 12. Pátek 16:00 h. Písecký komorní orchestr Rybova mše Kostel nanebevzeơ Panny Marie Blatná

Akce

11. 1. NedĢle 19:00 h. Guy de Maupassant: Miláēek MĢstské divadlo Kladno Divadelní sál, Sokolovna Blatná PƎedprodej vstupenek v blatenském infocentru, na recepci MĢstského muzea Blatná nebo pƎes www.webƟcket.cz Cena vstupenek: 1. - 10. Ǝada 250 Kē/ 200 Kē (plná cena/ senioƎi, ZTP, dĢƟ, studenƟ) 11. - 20. Ǝada 200 Kē/ 150 Kē (plná cena/ senioƎi, ZTP, dĢƟ, studenƟ)

3. 12. StƎeda 17:00 h. Káva s CKV NámĢsơ Míru 212, II. patro 20. 12. Sobota 19:00 h. Esther VILAR: Žárlivost Klicperovo divadlo Hradec Králové Divadelní sál, Sokolovna Blatná PƎedprodej vstupenek v blatenském infocentru, na recepci MĢstského muzea Blatná nebo pƎes www.webƟcket.cz Cena vstupenek: 1. - 10. Ǝada 250 Kē/ 200 Kē (plná cena/ senioƎi, ZTP, dĢƟ, studenƟ) 11. - 20. Ǝada 200 Kē/ 150 Kē (plná cena/senioƎi, ZTP, dĢƟ, studenƟ) 1. 1. 2015 tvrtek 17:00 h. Novoroēní ohŸostroj PƎed ZŠ J. A. Komenského, Blatná 7. 1. 2015 StƎeda 17:00 h. Káva s CKV NámĢsơ Míru 212, II. Patro

20. 1. Úterý 19:00 h. KateƎina Englichová a Jitka Hosprová Harfa a viola Zámek Blatná, Starý palác PƎedprodej vstupenek v blatenském infocentru, na recepci MĢstského muzea Blatná nebo pƎes www.webƟcket.cz Cena vstupenek: 200 Kē/ 150 Kē (plná cena/ senioƎi, ZTP, dĢƟ, studenƟ)

Komunitní centrum akƟvního života KulturnĢ vzdĢlávací úterky od 19:00 h. Kavárna/velký sál, KCAŽ / Každý ētvrtek Ateliéry od 18:00 h. Do 28. 12. 2014 „OK“ otevƎená kavárna - výstava Vánoēní výstava tvorby dĢtí z Blatné a okolí

Jazykové konverzace – Klubovna Jazykové konverzace jsou otevƎeny zájemcƽm v prƽbĢhu celého roku. Cena: 150 Kē 1 úēastník; 75 Kē pƎi 2 úēastnících; 50 Kē pƎi 3 a více úēastnících Úterý 18:00 španĢlština s rodilým mluvēím StƎeda 18:00 angliēƟna StƎeda 19:00 italšƟna s rodilým mluvēím tvrtek 18:00 nĢmēina 19:00 ēešƟna pro cizince Manželská a pƎedmanželská poradna Strakonice Každé pondĢlí 11:00 – 19:00 h. Malá klubovna, KCAŽ Blatná V pƎípadĢ zájmu kontaktujte PhDr. Doležalovou na tel. 724 046 602 nebo na email: [email protected]

Výstavy Do 25. 1. Úterý – nedĢle 9:00 – 18:00 h. MĢstské muzeum Blatná Nostalgie (historické fotograÞe)


33

Knihovna 2. 12. Úterý 15:00-17:00 h. teme, pleteme a ... vánoēnĢ tvoƎíme 16. 12. Úterý 15:00-17:00 h. teme, pleteme a ... tĢšíme se na Vánoce 19. 12. Pátek 16:00-18:00 h. Vánoēní ētení pro dĢƟ

Knižní TOP 5 nejžádanĢjší knižní Ɵtuly v MĢstské knihovnĢ Blatná za období záƎí – Ǝíjen 2014 Knihy pro dospĢlé: 1. Jonas Jonasson – Stoletý staƎík, který vylezl z okna a zmizel 2. Gillian Flynn – Zmizelá 3. VlasƟmil Vondruška – Husitská epopej 4. KateƎina Tuēková – Žítkovské bohynĢ 5. Jonas Jonasson – Analfabetka, která umĢla poēítat Knihy pro dĢƟ: 1. Josef Škvorecký – Prima sezóna 2. Evžen Gogela – Tajemství staré bambitky 3. John Green – HvĢzdy nám nepƎály 4. Jim Benton – Mƽj milý deníēku 5. MaƩ Groening - Simpsonovi Od listopadu nová služba ētenáƎƽm Knihu, kterou má pƽjēenou jiný ētenáƎ, vždy rádi rezervujeme. Žádáli stejnou knihu najednou více ētenáƎƽ, stanoví se poƎadí podle ēasu podání objednávky. Po vrácení knihy mƽžeme zaslat e-mailem nebo SMS ZPRÁVOU upozornĢní o pƎipravené rezervaci, kterou lze již vyzvednout.

Z ēinnosơ STP, místní organizace v Blatné 1. ēervence 2014 jsme se zúēastnili zahájení provozu Komunitního centra akƟvního života v Blatné (= KCAŽ), malou ukázkou masáže a pedikúry v prostorách rehabilitace, zájem veƎejnosƟ byl jak o ukázky, tak o nové prostory s možnostmi využiơ pro rehabilitaci s tĢlocviēnou. Ve II. podlaží jsme pƎevzali místnost k užívání pro výbor naší ēlenské základny STP v Blatné, kterou si postupnĢ zaƎizujeme z darƽ organizací a jednotlivcƽ. Výlet 9. ēervence 2014 do Plas byl s prohlídkou prvního panovnického cisterciáckého kláštera v echách, který v roce 1995 prohlásila Vláda R za Národní kulturní památku. Navštívili jsme železárny a pƽvodní cisterciácký klášter v Mariánském Týnci, který byl v 18. stoleơ zrušen a od poloviny 20. stoleơ je v nĢm umístĢno muzeum. První ēlenská schƽze v KCAŽ Blatná se konala ve velkém sále 28. srpna 2014, zúēastnilo se 103 ēleny a 2 hosté, MUDr. Kortus s pƎednáškou o stravování v pokroēilém vĢku a Mgr. Suchá s nabídkou sociálních služeb, na závĢr naší 1. ēlenské schƽze v KCAŽ, vystoupil pĢvecký soubor žen z Horního PoƎíēí pod vedením pí Chocholové, který si všechny pƎítomné získal. Výlet 13. záƎí 2014 byl na hrnēíƎské trhy v BerounĢ s mezinárodní úēasơ. Byli tam hrnēíƎi z Polska, Maěarska a Rakouska. Rakušané nabízeli kromĢ keramiky i klášterní likér. Dále jsme jeli do Nižbora, kde jsme si prohlédli výrobu a broušení skla ve sklárnĢ Rückl Crystal a.s. Odtud jsme pokraēovali na hrad KƎivoklát s bohatou historií, pyšnící se nádhernými a vzácnými sbírkami a pƎíbĢhy mnoha osobnosơ. Od 22. do 30. záƎí 2014 se naši ēlenové zúēastnili pobytu v termálních lázních Harkány v Maěarsku, v EvropĢ ojedinĢlou a uznanou vodou, alkalicko-uhliēitého sirného složení, pro nemoce pohybového ustrojí s degeneraƟvními poruchami kloubƽ a páteƎe. K dispozici byla suchá tufová sauna, parní lázeŸ, 5 bazénƽ se stálou teplotou 26°- 35°C, krytý bazén, odpoēívací plochy. Ubytování bylo v penzionu nedaleko koupalištĢ, kde mĢli pro ubytované na celý pobyt program, ochutnávka vína s hudbou, spoleēná veēeƎe, kde každý dostal dobƎe vypeēenou pƽlku kachny, s vínem a tancem. PƎíjemný pobyt v lázních Harkány nám zajistila CK CESTA.

Pro velký zájem jsme naplánovali dva termíny 1. a 7. Ǝíjna 2014 na „Dostupnou Šumavu“ s programem pro seniory a osoby s nižší mobilitou, s trasou výletu do západoēeské ēásƟ Národního parku a chránĢné krajinné oblasƟ Šumava, ekobusem sušického dopravního podniku s prƽvodkyní. První skupina mĢla mlhu, ale i tak se výlet po ŠumavĢ úēastníkƽm líbil. Druhé skupinĢ svíƟlo sluníēko, tak si mohli užít jedineēného vyhlídkového místa na Poledníku, poslední zastávkou byl BƎezník, známý z neopakovatelného vylíēení jeho osobité krásy z pera spisovatele Karla Klostermanna, který zde má muzeum. Ve stƎedu 8. Ǝíjna 2014 jsme v KCAŽ Blatná oslavili I. roēník Den tĢlesnĢ a zdravotnĢ posƟžených s malým obēerstvením zajištĢné ēlenkami výboru STP, kulturním programem, ve kterém vystoupila mladá a nadĢjná blatenská rodaēka Karolína Frühbauerová s hrou na kytaru, za kterou sklidila velký potlesk, každou skladbu kterou hrála, pár slovy pƎedstavila a Hansi, ēlen MBrothers Band, který zahrál na nĢkolik nástrojƽ rƽzné skladby hudby, zaujal hudbou i mohutným knírem. 23. Ǝíjna 2014 jsme se zúēastnili výstavy HANDICAP na Výstavišti v Praze Holešovicích, seznámili jsme se s množstvím rƽzných kompenzaēních pomƽcek s možnosơ nĢkteré si i vyzkoušet, nĢkteƎí z nás si vyzkoušeli funkci rƽzných zaƎízení nebo test svalƽ pro využiơ pƎi rehabilitaci, vyplnili rƽzné ankety. PƎi zpáteēní cestĢ jsme se zastavili na zámku v Mníšku pod Brdy, kde jsme si po prohlídce zámku prohlédli i krásnĢ udržovaný Barokní poutní areál Skalka s barokním kostelíkem sv. MáƎí Magdaleny, klášterem, poustevnou (modlitebnou) a kƎížovou cestou. Od 12. listopadu 2014 bude pƎipravené rehabilitaēní cviēení pro tĢlesnĢ posƟžené a seniory ve velké klubovnĢ KCAŽ. Na první hodinĢ bude pƎítomen rehabilitaēní lékaƎ, který nám osvĢtlí zpƽsob cviēení pro usnadnĢní a zpƎíjemnĢní rƽzných rehabilitaēních cvikƽ a zbavení se bolesƟ pohybového ústrojí. A jako minulý rok, tak i letos jsme pƎipravili na 28. listopad 2014 ēlenskou schƽzi s pohoštĢní, spojenou s pƎedáním dárkƽ Mikulášem s ēerty. Výbor Svazu tĢlesnĢ posƟžených Místní organizace Blatná

34


Místní lidová knihovna BĢlēice Milí ētenáƎi a návštĢvníci knihovny. NovĢ jsou pro Vás v prostorách knihovny BĢlēice pƎipraveny kurzy a návody pro práci s PC. BĢlēice Firma AƩavena nám propƽjēila svƽj PC program Virtuální kolega, kde si prohloubíte své dovednosƟ a znalosƟ práce s PC, jsou zde stovky video návodƽ pro práci s PC, Internet, Word, programy na úpravu fotek … Vše je zdarma, staēí Vám jen navšơvit knihovnu. Po 13 – 17 hod., t 14:30 – 17 hod., Pá 7 – 10:30 hod. Mile ráda Vás zde uvidím, opravdu staēí jen pƎijít a mít trochu volného ēasu. VĢra VaŸáēová, knihovnice

Vánoēní prodejní výstava 1. prosince 2014 až do 29. prosince 2014 v prostorách knihovny K vidĢní zde budou perníēky, mýdla, ozdoby na stromeēek a drobné dekoraƟvní pƎedmĢty do bytu. Blíží se ēas adventu a s ním i pƎedvánoēního shonu, a proto Vás všechny zvu na krátké zastavení v knihovnĢ. Vždyƛ pƎíjemnou vánoēní atmosféru a pohodu lze prožít i s knihou. Do nového roku 2015 Vám pƎeji hodnĢ zdraví, štĢsơ a velký výbĢr nových knih. VĢra VaŸáēová, knihovnice

BĢlēice po volbách 2014 Rok 2014 byl pro obec BĢlēice, stejnĢ jako pro ostatní obce, rokem „volebním“. Pro naši obec byl však tento rok trochu jiný. Po mnoha letech pƽsobení Josefa Zemana ve funkci starosty, byl na toto místo zvolen dosavadní místostarosta Pavel Vejšický. VĢƎím, že pokud nĢco konēí, nĢco nového zaēíná. Jsem ve funkci starosty pƎíliš krátce na to, abych mohl hodnoƟt, proē se nĢkteré vĢci udĢlaly a jiné ne. Budu dĢlat vše pro to, aby se pracovalo na plné „obrátky“. Do následujícího období bych byl moc rád, aby se zrealizovalo co nejvíc projektƽ s pƎispĢním státních nebo evropských dotací. NapƎíklad zbudování malého universálního sportovního hƎištĢ, oprava poškozených obecních komunikací, další výkup pozemkƽ pro úēel výstavby nových rodinných domƽ, podpora místních zájmových ēinnosơ, atd. SamozƎejmĢ se to netýká jen obce BĢlēice, ale i spádových obcí. Rád bych, aby sami obēané pƎišli s nápady, co by se dalo v jejich okolí vybudovat ēi vylepšit. Každý dobrý a reálný nápad je vždy vítán. Na následujících zasedáních obecního zastupitelstva se bude jistĢ projednávat spoustu dalších záležitosơ, které budou naše spoluobēany zajímat. Proto všechny srdeēnĢ zvu na naše jednání, která budou vždy vēas dána na vĢdomí. JeštĢ chci podĢkovat všem voliēƽm, kteƎí nás podpoƎili, a vĢƎím, že je nezklameme. ZávĢrem chci všem popƎát klidné a pohodové prožití Vánoēních svátkƽ, dĢtem mnoho krásných dárkƽ pod stromeēkem a mnoho zdraví do nového roku 2015. TĢším se na spolupráci s vámi. Pavel Vejšický starosta obce BĢlēice

Slavnostní vítání nových obēánkƽ do života Dne 25. Ǝíjna 2014 jsme v obƎadní síni bĢlēické radnice slavnostnĢ pƎivítali naše nejmenší spoluobēánky a jejich rodiēe. Tentokrát to byly dĢƟ z našich obcí a to: o Michaelka Koēovská z BĢlēic o Eliška Vejšická z BĢlēic o Karolínka Vítková z Podruhlí o Natálka Baƛková z BĢlēic o Josef Hlaváēek z BĢlēic o a dvojēata Ondra a ŠtĢpán Kozlovi z Tisova DĢtem i jejich rodiēƽm pƎejeme do dalšího života hodnĢ zdraví, lásky, radosƟ a pohody.

RybáƎský spolek BĢlēice Vás všechny srdeēnĢ zve na tradiēní

RYBÁ\SKOU ZÁBAVU do bĢlēické sokolovny Dne 26. prosince 2014 od 20:00 hod.

V Újezdci „holky a kluci“ vzpomínali V nedĢli 21.9.2014 se sešli dƽchodci, rodáci z Újezdce, aby zavzpomínali na pƎedky a na dĢní v obci. Velikost místnosƟ hasiēské zbrojnice omezila poēet pƎítomných na necelé tƎi desítky. V úvodu se mladí, kteƎí „ pili vodu z tohoto krásného údolí“, pochlubili básnickým pƎednesem. Hlas zvonu z kostela sv. Voršily z roku 1690, který váží okolo 250 kg, zaznĢl na pƎivítání. Na bílém koni pƎijela nejmladší obyvatelka obce 3 letá Emma Netušilová. PƎipomeŸme si nĢco z nedávné újezdecké historie: PƎed sto lety do první svĢtové války narukovalo z obce 51 mužƽ, z toho 5 jich sloužilo v legiích, 12 mužƽ padlo, 2 se vráƟli zmrzaēení. Nejvyššího vĢku se zde dožila paní Rƽžena Hudeēková - 93 let, pan Ráž FranƟšek a pan Alois Fiala oba 92 rokƽ. Pro obyvatele obce byl v nedávné minulosƟ nejsmutnĢjším rokem rok 1963. V dubnu se nedaleko obce zabil na motorce Václav Hodík z BĢlēic, na zaēátku prázdnin Josef Švejda pƎecenil svoje síly a utonul pƎi koupání a na konci prázdnin se zabil na motorce Stanislav Motejzík. Všichni tƎi byli svobodní, nejstaršímu Václavu Hodíkovi bylo 23 rokƽ, Josefovi a Standovi pouhých 21 rokƽ. V kulturním dĢní obce je velkým mezníkem rok 1969, kdy byla uzavƎena místní hospoda. Skonēily pouƛové a posvícenské zábavy (i s pĢknou v pondĢlí), hasiēské, babské bály, májové, posezení s harmonikou po skonēení mysliveckých honƽ i populární nedĢlní mariášské skupiny. DƎíve pƎijíždĢlo do obce pojízdné kino z PlznĢ, hrála se divadelní pƎedstavení a vlastnĢ kolem hospody se odbývalo veškeré spoleēenské dĢní v obci. V šedesátých letech místní „sportovci“ sehráli na rybnících mnoho hokejových zápasƽ s kamarády z okolních vesnic. Mnohokrát se i poprali, aby obhájili spravedlivé vítĢzství Újezěákƽ. Je vždy na co vzpomínat. A ještĢ pár demograÞckých dat: V roce 1880 ve 47 domech žilo 277 obyvatel. V roce 1980 jich bylo v 50 domech 104, v roce 1998 jich bylo v 51 domech 77 a v roce 2014 žije v 52 domech 55 obyvatel, z toho jsou pouze 2 dĢƟ. Na setkání z úst nás dƽchodcƽ zaznĢl vzkaz pro mladé: dĢlejte s ơm nĢco, aƛ Újezdec nevyhyne! PodĢkování patƎí všem, kteƎí si našli ēas a zúēastnili se tohoto setkání, pƎinesli dobrou náladu i nĢco dobrého na zub. PodĢkování patƎí panu Václavu StaŸkovi, který zahrál na harmoniku písnĢ, které zde hrávali domácí ēi sousední muzikanƟ. Jen ve zpĢvu se musíme pƎíštĢ zlepšit. as nezastavíš, plyne jako voda, doba se mĢní, jen vzpomínky zƽstanou. F. VoƎíšek foto : Pánek

35


Info z BezdĢdovic, Dobšic a PašƟk Slovo konēící starostky Be

Vážení spoluobēané,

zd Ģ d o v i c e

každý má v životĢ svá zcela osobní, rozhodující data, která tvoƎí milníky jeho životní cesty. Jedním z nich je pro mĢ tento ēas, kdy se louēím s vykonáváním funkce starostky obce. Tato chvíle pro mĢ pƎedstavuje zastávku na cestĢ spojenou nĢkolika zcela rozdílnými pocity. Je to jednak trochu bolestné nostalgie, neboƛ 16 let v zastupitelstvu obce je dlouhá doba v životĢ ēlovĢka. Dále je to pocit uspokojení a pocit dobƎe odvedené práce. Starat se o místo, kde žijeme, je, jak dobƎe všichni víme, zodpovĢdná, tĢžká a nĢkdy nevdĢēná práce. Asi každý z nás se obēas zeptá sám sebe, jestli má tohle všechno smysl. Když se ale nĢco konkrétního povede a podaƎí se zmĢnit k lepšímu, je to pƎesnĢ ta chvíle, kdy se dostaví jednoznaēná odpovĢě na všechny pochybnosƟ: smysl to má. VidĢt spokojené rodiny a jejich dĢƟ, které se do své rodné obce rádi vracejí, je to, co je naší spoleēnou odmĢnou za ty desítky hodin jednání, bĢhání a „pƎesēasƽ“. Odvahu stát v ēele obce a Ǝešit její problémy nemá mnoho lidí. O to víc obdivuji pĢt nových zastupitelƽ, kteƎí zaēnou od nuly, s žádnou zkušenosơ z pƎedchozího pƽsobení v zastupitelstvu obce. Velkou oporou jim bude urēitĢ novĢ zvolený starosta pan JiƎí Bláha, který byl v letech 2010 - 2014 místostarostou, a paní Alena Vesƞálová, zastupitelka i úēetní, kterým bych ráda touto cestou podĢkovala za dobƎe odvedenou práci a popƎála jim úspĢch i v dalším funkēním období. V široce rozvĢtvených a dlouhodobých pracovních vztazích se vyskytují spoleēné i proƟkladné názory. Jde o to, spoleēné názory rozvíjet a ty opaēné podle možnosƟ potlaēovat, pokud ovšem nejsou lepší než ty první. Jsem velmi ráda, že v mé dosavadní práci vždy vládl rozumný názor, neboƛ spolupráce svobodných lidí záleží na kompromisech. SrdeēnĢ dĢkuji bývalým ēlenƽm zastupitelstva za jejich akƟvitu i iniciaƟvu mĢnit naší obec k lepšímu. Jsem ráda, že obecní majetek je, až na malé drobnosƟ, opravený a dobƎe udržovaný. Z mého pohledu pƎedávám obec novému zastupitelstvu v dobrém stavu. Neznamená to, že je vše již hotovo. Ve veƎejnĢ projednaném a pƎipraveném programovém dokumentu na léta 2015 – 2019 je spousta námĢtƽ k dalšímu rozvoji obce. ZávĢrem bych chtĢla touto cestou podĢkovat všem, kteƎí mi za celé období 14-Ɵ let, kdy jsem byla ve funkci starostky, pomáhali. Vám všem obyvatelƽm naší obce pƎeji pƎedevším pevné zdraví, neb je hodnotou zásadní. DĢkuji za pomoc a podporu pƎi realizaci Ǝady projektƽ v minulosƟ. Bylo to hezké, lidské, normální a Ǝekla bych úspĢšné období. Moje vzpomínky patƎí i již nežijícím spoluobēanƽm, jež jsem v práci pro obec za ta léta potkala. DĢkuji. Miluše Kubátová

Volby v naší obci Ve dnech 10. 10. - 11. 10. 2014 se konaly volby do zastupitelstev obcí. V naší obci bylo voleno 7 ēlenƽ z 9-Ɵ možných kandidátƽ, pƎiēemž byly k dispozici dvĢ kandidátní lisƟny, jedna s osmi kandidáty za stranu Starostové a nezávislí a druhá s jednou kandidátkou Alenou Burianovou. Volební úēast byla 61,48%, k urnám pƎišlo tedy 166 obēanƽ z 270 voliēƽ. Všechny odevzdané hlasy byly platné. Zvolení kandidáƟ: Vesƞálová Alena 156 hlasƽ, StanĢk Karel 153 hlasƽ, Bláha JiƎí 148 hlasƽ, Viták MarƟn 142 hlasƽ, Komanová Jitka 140 hlasƽ, Ing. Jánský LudĢk 139, hlasƽ Koubek OndƎej 139 hlasƽ. JeštĢ pƎed ustavujícím zasedání však zvolený kandidát Ing. Jánský LudĢk podal rezignaci na funkci zastupitele obce z neēekaných zmĢn pracovních i ēasových, a proto se na jeho místo posunul kandidát Václav Peroutka s 53 volenými hlasy. V zastupitelstvu máme tedy 5 nováēkƽ. Ustavující zasedání zvolených kandidátƽ do zastupitelstva obce probĢhlo dne 5. 11. 2014 od 18 hodin. Do funkce uvolnĢného starosty byl jednohlasnĢ zvolen Bláha JiƎí a do funkce neuvolnĢného místostarosty, též jednoznaēnĢ, StanĢk Karel. Jitka Komanová

Ohlédnuơ za sportovní sezonou družstva mužƽ B No, a jsme na konci. Možná to vĢtšinu z nás zaēalo poƎádnĢ bavit, ale letošní seriál soutĢží v požárním útoku se ukládá k podzimnímu spánku. StƎíkaēka je uložená a tretry povĢšené na hƎebíku, zbývá tedy jen zhodnoƟt sportovní výkony. Sezona 2014 pro nás byla opĢt plná objevováním nových poznatkƽ z techniky požárního sportu. V celkovém hodnocení lze roēník považovat za uspokojivý, leē vždy je co zlepšovat. V pohárových soutĢžích v okolí Blatné jsme se témĢƎ vždy umísƟli na stupních vítĢzƽ, z ēehož jsme celkovĢ spokojení. PodaƎilo se nám zvítĢzit v okrsku, který se konal v Dr. MálkovĢ, i v mnoha dalších závodech. Jelikož nic netrvá vĢēnĢ, smƽla pƎišla na soutĢži v Blatné a Sedlici, kde jsme obhajovali putovní poháry. BĢhem sezony jsme také jednou zavítali na Západoēeskou hasiēskou ligu, kde jsme bohužel, asi v dƽsledku bouƎlivého veēera, brali pouze hodnocení „NĢkdy pƎíštĢ“. Další výjimkou z naší priority byl závod Brdské ligy v Zalužanech, kde jsme po postupu ze základního kola vybojovali koneēné 3. místo. Hlavním, na co jsme se v letošním roēníku soustƎedili, byla Šumavská hasiēská liga. Zde jsme objeli celý seriál a v celkovém poƎadí se umísƟli na 4. místĢ. Byla to pro nás zaơm nejúspĢšnĢjší sezona ŠHL, i když ne všechny útoky byly zcela povedené, ale tak už to chodí. V prƽbĢhu ligy jsme se umísƛovali v první polovinĢ startovního pole a nĢkolikrát nás od medailí dĢlily jen seƟny sekundy. Nejlepšího umístĢní se nám podaƎilo dosáhnout na tĢžké dráze „myslivcƽ z Dolan“, kde jsme obsadili 3. místo a posunuli se tak mezi špiēku ligy. Druhá nejpƎíjemnĢjší chvilka sezony pƎišla na rychlé dráze v PƎechovicích, kde jsme v hlavním závodĢ zabĢhli 17,83s, což byla naše první a zaơm poslední „sedmnáctka“, která ale staēila jen na 5. místo. O tom, že je zdejší dráha opravdu rychlá jsme se znovu pƎesvĢdēili ještĢ téhož dne v malém Þnále, kde jsme zabĢhli ēas 15,11s. A to je pro letošek vše. Co nás na letošku trošku mrzelo, bylo to, že chybĢla nĢkterá tradiēní družstva. as ale nejde zastavit, tƎeba pƎijdou nové kvalitní týmy a tak v roēníku 2015 probĢhne další boj o poháry. Josef Motyka nejml.

Naši jubilanƟ… ŽIVOTNÍ JUBILEUM Zdraví, štĢsơ, spokojenost a elánu víc než dost, starosơ málo, radosơ více, krásných zážitkƽ na Ɵsíce. V mĢsíci Ǝíjnu oslavili životní jubileum pí Jana Motyková BezdĢdovice (70 let), p. Václav Maršík, BezdĢdovice (70 let), pí Anna Šeriová, BezdĢdovice (80 let). Zastupitelstvo obce pƎeje všechno nejlepší, pevné zdraví, pohodu a životní elán. Za obec Miluše Kubátová

36

Vítání obēánkƽ V sobotu 4. Ǝíjna 2014 jsme pƎivítali v obƎadní síni lnáƎského zámku do života naše nové obēanky: Barborku Vonáškovou z BezdĢdovic, Vašíka Koubka z BezdĢdovic a KryštƽŅa Krejēího z BezdĢdovic. Vše nejlepší do

Svazek obcí Blatenska - listopad 2014 ēeká obēerstvení. NĢkteƎí obēané si pƎijdou poslechnout nebo zazpívat písniēky, které kapela zahraje, ještĢ než odjede. Tímto bych chtĢla podĢkovat všem, kteƎí tuto dlouholetou tradici podporují. Ovšem nejvĢtší díky patƎí všem hasiēƽm, kteƎí celý den doprovázeli kapelu, i když nĢkteƎí nebyli „ve své kƽži“. Za SDH Text: Anna StaŸková Foto: Alena Vesƞálová Veēer v obecním hosƟnci hráli Blatenšơ harmonikáƎi. Také je si pƎišlo poslechnout mnoho obēanƽ. Letošní posvícení se povedlo. Doufejme, že za rok se všichni opĢt sejdeme. Alena Vesƞálová

Turnaj v KƎížové sedmĢ

života, hodnĢ štĢsơ a zdraví, jim pƎišli popƎát jejich rodiēe, prarodiēe a pƎátelé. Obec BezdĢdovice se k tĢmto gratulantƽm pƎipojuje. SrdeēnĢ dĢkujeme obci LnáƎe a dĢtem z MŠ. Text: Miluše Kubátová Foto: pan Demela

BezdĢdovické posvícení Jako každý rok, tak i letos pƎipadlo bezdĢdovické posvícení na druhou nedĢli v Ǝíjnu. Hned ráno se sešli „vyvolení“ hasiēi ve slavnostních uniformách v místním hosƟnci a ēekali na pƎíjezd kapely „Otavanka“. Ve slavnostních uniformách šly letos poprvé i naše dvĢ dĢvēata. Nebylo to pro nĢ nic lehkého, protože nĢkteƎí tanēili a popíjeli až do ēasných ranních hodin na zábavĢ kapely ejka Band, která se konala v sobotu. Aē to ráno nevypadalo, poēasí se po poledni umoudƎilo a po celý zbytek dne svíƟlo sluníēko. Hned po pƎíjezdu kapely, všichni vyrazili na dlouhou a velmi nároēnou cestu po naší obci. Kapelu mimo hasiēƽ také doprovází místní rodák Václav Kohel, který již tradiēnĢ nosí posvícenskou nƽši. Celá skupinka se zastaví u každého domu. MuzikanƟ zahrají domácímu nebo paní domácí písniēku na pƎání a Ɵ je za to obdarují hnĢtýnkou a nabídnou nĢjaké obēerstvení. VĢtšinou se k nim pƎipojí místní dĢƟ nebo obēané. Konēí se, až když obejdou celou ves. Vrací se opĢt do hosƟnce, kde na všechny

V sobotu 25. 10. 2014 se hrál v bezdĢdovickém obecním hosƟnci po více než pƽlroēní pƎestávce další turnaj v KƎížové sedmĢ. Turnaj byl již ētrnáctý a zúēastnilo se ho 8 dvojic. Po všech sehraných zápasech mĢly na svém kontĢ dvĢ dvojice stejný poēet vítĢzství a to pĢt. Byly to dvojice SPARTA ve složení Stanislav Brda a JiƎí a Vydra a dvojice OSLÍCI ve složení Bohumil Fejtl a ZdenĢk Dovín. Na prvním místĢ se umísƟla dvojice SPARTA, protože vyhrála vzájemný zápas. Její vítĢzství je o to dƽležitĢjší, že vyhrála jako první dvojice tento turnaj po tƎeơ. TƎeơ místo pro sebe získala dvojice LS ve složení Alexandr Svoboda a Ladislav HoƎejš nejml. Všechny zúēastnĢné dvojice obdrželi za umístĢní vĢcné ceny, vítĢzná dvojice pƎevzala poháry. Pro všechny zúēastnĢné bylo pƎichystané obēerstvení. Turnaj se povedl a všichni se již tĢší na další. Text: Alena Vesƞálová Foto: Pavel Chaloupka

PƎipravované sportovní a kulturní akce! x 6.12.

Rozsvícení vánoēního stromeēku s mikulášskou nadílkou v 16:30 hodin v BezdĢdovicích na návsi u kapliēky. x 14.12. od 13:00 hodin Vánoēní trhy na sále Obecního hosƟnce v BezdĢdovicích. Na všechny akce Vás srdeēnĢ zveme! Aktuality a informace je možné sledovat na adrese www.bezdedovice.cz

BezdĢdoviēơ hasiēi dĢkuji SDH BezdĢdovice dĢkuje konēícím zastupitelƽm obce BezdĢdovice pod vedením paní ing. Miluše Kubátové za perfektní spolupráci v minulém volebním období. ZároveŸ výbor SDH dĢkuje hasiēským družstvƽm za úspĢšnou reprezentaci našeho sboru v požárním sportu a gratuluje mužstvu „B“ k získání ētvrtého místa v celkovém hodnocení Šumavské hasiēské ligy. Josef Motyka ml. Starosta SDH

Volby v obci

H a ja n y

Na ustavujícím zasedání Zastupitelstva obce Hajany dne 7. 11. 2014 byli zvoleni: Starostka Obce: Dana Vohryzková Místostarosta obce: Miroslav Bláha

37


Posvícení v Hajanech I v letošním roce se v Hajanech slavilo tradiēní Havelské posvícení. Po loŸském úspĢšném prvním roēníku soutĢže o nejkrásnĢjší hnĢtynku jsme si tuto soutĢž opĢt zopakovali. SoutĢžilo se v kategorii dĢtské i dospĢlé. Všechny dĢƟ, které hnĢtynky pƎinesly, obdržely sladkou odmĢnu. V kategorie dospĢlých byly ocenĢny tƎi nejlepší hnĢtynky. Všechny výherkynĢ obdržely dárkové poukázky na nákup v prodejnĢ HnĢtynka 1.místo COOP Blatná.

HnĢtynka 2.místo

HnĢtynka 3. místo

Milí sousedé, vážení hosté, sUGHþQČ9iV]YHPH na 6ODYQRVWQtUR]VYČFRYiQt viQRþQtKRVWURPX dne 30. listopadu 2014 v 17,00 hodin 3ĜLQHVWHVLV VHERX]YRQHþHN.

RXþQČ Y\UREHQiYiQRþQtR]GREDYtWiQD

Info z obce Po Ǝíjnových volbách do zastupitelstva obce je složení v obci takovéto: starosta obce ing. FranƟšek Vrbský, místostarosta VlasƟmil Ježek, dalšími ēleny zastupitelstva jsou Anna Mašková, Josef Hrdina, Václav Machovec, Libor Hor sín Kumhera, Vendula Ježková. V kontrolním no výboru jsou Václav Machovec (pƎedseda), Dagmar Vonášková, Hana ervenková, ve Þnanēním výboru jsou Vendula Ježková (pƎedseda), ing. JindƎich KƎivka st., ZdenĢk Vrbský.

PodĢkování a vdĢēnost PodĢkování a vdĢēnost jsou slova, která se sluší vyslovit pƎi poohlédnuơ se za ētyƎletou prací Zastupitelstva obce Hornosín. Volby do ZO v roce 2010 byly v HornosínĢ zvláštní ơm, že každý kandidát mĢl samostatnou kandidátku, takže tehdejší komunální volby byly vlastnĢ pƎímé volby a postupovali Ti, kteƎí dostali od obēanƽ nejvíce hlasƽ bez zohledŸování poƎadí a souētu hlasƽ pro stranu. Starostou byl zvolen pan Ing. FranƟšek Vrbský a místostarostkou Hana ervenková.

SrdeēnĢ Vás zveme do naší obce na

Vánoēní koledy v kapli sv. Floriána

nedĢle 14. 12. 2014 odpoledne (cca okolo 16 hod.) Ráda bych ve zkratce shrnula, co se v obci za 4 roky podaƎilo udĢlat. A že toho opravdu nebylo málo. V roce 2010 byla opravena fasáda a stƎecha kaple sv. Floriána a v následujícím roce pokraēovaly opravy vnitƎních omítek kaple vēetnĢ nové výmalby a restaurování inventáƎe. V témže roce byla provedena oprava stƎechy nové “požární zbrojnice”. Je to víceúēelový objekt, kde je zároveŸ sídlo OÚ, spoleēenský sál, klub a garáž SDH. Další opravy tohoto objektu pokraēovaly v roce 2012 výmĢnou oken. V roce 2012 byl dopracován a vydán nový územní plán obce. V roce 2013 bylo ve výše zmínĢném víceúēelovém objektu obce zrekonstruováno sociální zaƎízení a do obce byl zaveden bezdrátový rozhlas. Byla zakoupena technika na údržbu veƎejné zelenĢ. Obec pƎevzala do vlastnictví od Státního pozemkového úƎadu první ēást komunikace k Újezdci. V roce 2014 byla dokonēena druhá ēást komunikace k Újezdci, kterou také obec pƎevzala do vlastnictví. V souēasné dobĢ probíhá další etapa budování komunikací, jejíž souēásơ je i obchvatu, který bude využíván hlavnĢ pro pohyb zemĢdĢlských strojƽ a dopravních prostƎedkƽ ZD BĢlēice. PrƽbĢžnĢ byl do obce poƎizován i drobný majetek napƎ. kontejnery na posyp, na papír, na železo, motorová pila, kƎovinoƎez, stoly, židle, skƎíŸky. Na návsi byly umístĢny venkovní laviēky a stoly. Do kaple sv. Floriána byly poƎízeny sochy andĢlƽ jako náhrada za sochy zcizené. Za zmínku ještĢ stojí poƎízení obecních symbolƽ, které byly poƎízeny v roce 2012 a slavnostnĢ požehnány o poutní bohoslužbĢ a srazu rodákƽ. Je to jen struēný a neúplný výēet ētyƎleté práce obecního zastupitelstva a všech, kteƎí jim pomáhali. V období 2011-2014 byly provedeny opravy majetku za 1.295.000 Kē, Þnancovány byly jak z vlastních zdrojƽ, tak z úēelových dotací. Za tyto ētyƎi roky obec ēerpala úēelové dotace ve výši 1.052.000 Kē. Hodnota invesƟēního majetku vzrostla o 2.240.000 Kē a Þnanēní prostƎedky neubyly, ba naopak se ještĢ navýšily o 146.000 Kē. Obec není dluhovĢ zaơžena. Obec vlastní majetek v hodnotĢ 8.776.000 Kē, tzn. že na 1 obēana ēiní majetek v hodnotĢ 127.000 Kē, a disponuje s Þnanēními prostƎedky ve výši 2.419.000 Kē, což v pƎepoētu na 1 obēana ēiní 35.000 Kē. Na závĢr bych snad mĢla sdĢlit, že na všech mzdách bylo za tyto roky vyplaceno jen necelých 514.000 Kē, a to je vēetnĢ dohod o provedení práce, které se uzavírají hlavnĢ na práce v místních lesích. Zastupitelé a obēané pracují pro obec ve svém volném ēase. Zde je namístĢ podĢkovat hlavnĢ místní mládeži a ēlenƽm SDH, kteƎí se akƟvnĢ zapojují do obnovy a údržby místních lesních porostƽ a zpracování palivového dƎeva pro obēany. Bez jejich pomoci by nebylo možné v lesích hospodaƎit. VeƎejnou zeleŸ udržují s pomocí techniky kluci Ježkƽ, i jim se sluší podĢkovat. Je to jen pár ēísel a informací o hospodaƎení v minulých 4 letech. Nejsou zde uvedeny kulturní a spoleēenské akce, kterých nebylo za uplynulé období také málo. Vznik samostatné obce Hornosín po tzv. “Sametové revoluci”, byl krok správným smĢrem, je dobré psát o tom, co se podaƎilo, šetƎit mnohdy planá kriƟcká slova a nebát se vyslovit podĢkování a vdĢēnost tĢm, kteƎí se starají. A starají se dobƎe. Co Ǝíci závĢrem? PodĢkování patƎí starostovi, místostarostce a všem, kdo se jakkoli podíleli na spoleēném budování a dĢní v obci. VdĢēnost za moudré a svĢdomité hospodaƎení obce. PƎání, aby zastupitelstvo, které vzešlo z letošních voleb, pokraēovalo v budování obce a peēovalo o dobré soužiơ všech obēanƽ v obci. Na úplný závĢr je pƎeci jen zklamání z toho, že letošní volby již nebyly volbou samostatných kandidátƽ, které je spravedlivé a pƎehledné a vyjadƎuje volbu obēanƽ. Vše dobré, KƎivková Marie, úēetní Obce Hornosín

38


Rozlouēení s létem Stalo se v Chlumu tradicí prosvĢtlit dĢtem zaēátek školního roku veselou procházkou spojenou se spoustou pohádkových zážitkƽ. Letos rozlouēení s létem vyšlo na 20. záƎí. DĢƟ se sešly na horním chlumském hƎišƟ. Chlum Od dospĢlých dostaly svaēinku, piơ a dobré rady a vydaly se do chlumské Hory za pohádkovým dobrodružstvím. Pomocí pƎedem pƎichystaných fáborek dĢƟ hledaly pohádkové postavy ukryté v lese. První dvojicí, ke které je fáborky dovedly, byli motýl Emanuel s Makovou panenkou. Po nĢkolika dalších metrech lesem dĢƟ oēekával Krakonoš s Muchomƽrkou. Muchomƽrka nebyla jedovatá, pouze krásnĢ ēervená. Oba se sem zatoulali jen pro tuto pƎíležitost a hned zase odcestovali nebeskou cestou zpĢt do své domoviny Krkonoš. Karkulka v ēerveném ēepeēku a s voŸavou bábovkou stála na dalším úseku lesní cesty spolu s panem myslivcem, který ji v lese chránil pƎed hloupým vlkem. Krásnou

kandidujících. Naše zastupitelstvo má devĢt ēlenƽ. S vylosovaným ē. 1 „Obēané pro obec“ kandidovali: 1/ Ing. Radim Paulus, 2/ Luboš Šourek, 3/ Ing. Václav Maroušek, 4/ Vlasta apková, 5/ Roman Šourek, 6/ JiƎí Bláha, 7/ Václav PĢē, 8/ Jaroslava Habadová, 9/ Václav Chocholoušek. S ēíslem 2 byla kandidátka „Sdružení nezávislých kandidátƽ“: 1/ JiƎí Oulehle ml., 2/ Petr Thorovský, 3/ Milan Hanzlík ml., 4/ Miroslav Habada ml., 5/ Michal Prokoš, 6/ MarƟna Prokopová, 7/ NadĢžda VaŸáēová, 8/ MarƟn Marek, 9/ JiƎí Týc. leny zastupitelstva se rozhodnuơm obēanƽ stali Ɵto kandidáƟ s poētem získaných hlasƽ uvedených v závorce za jménem: 1/ Ing. Radim Paulus (78), 2/ JiƎí Bláha (78), 3/ MarƟna Prokopová (64), 4/ Luboš Šourek (62), 5/ Roman Šourek (62), 6/ JiƎí Týc (61), 7/ Milan Hanzlík ml. (59), 8/ Michal Prokoš (56), 9/ Ing. Václav Maroušek (51). Náhradníky jsou: Habada Miroslav ml. (48), Oulehle JiƎí ml. (41), apková Vlasta (36), Marek MarƟn (36), VaŸáēová NadĢžda (35), PĢē Václav (35), Thorovský Petr (24), Habadová Jaroslava (23), Chocholoušek Václav (19). Zasedání nového zastupitelstva dne 25. 10. 2014 rozhodlo o rozložení funkcí zastupitelƽ takto: starostou obce se stal Radim Paulus ing., místostarostou Luboš Šourek. Miluše Kordulová

Kapliēka Vzhledem ke zjištĢným nedostatkƽm, které 31. 10. 2014 pƎi pƎebíracím Ǝízení zastupitelé obce zjisƟli, nebyly práce na kapliēce od Þrmy PRAST\ECHA pana Karla PrachaƎe pƎevzaty. ZjištĢnými nedostatky byly shledány: promoēení objektu, nekvalitní práce na fasádĢ kapliēky, konstrukce stƎechy neodpovídá zadanému pƽvodnímu stavu. Miluše Kordulová

SDH Chlum a obec Chlum Vás ƐƌĚĞēŶĢǌǀĞŶĂƐůĂǀŶŽƐƚŶş

ǀŶĞĚĢůŝϯϬ͘ϭϭ͘ϮϬϭϰ v ϭϲ:ϯϬŚ͘ŶĂŶĄǀƐŝ ƵŚĂƐŝēƐŬĠŶĄĚƌǎĞ PROGRAM: x ƐůŽǀŽƐƚĂƌŽƐƚǇŽďĐĞ x ǀǇƐƚŽƵƉĞŶşŵşƐƚŶşĐŚĚĢƚş x ƐůĂǀŶŽƐƚŶşƌŽǌƐǀşĐĞŶşƐƚƌŽŵƽ x ǀǇƐƚŽƵƉĞŶşƐďŽƌƵZ^ W\/:d EZWdsEKE1dDK^&Zh KďēĞƌƐƚǀĞŶşǌĂũŝƓƚĢŶŽ͊

pohádkovou bytosơ byl dĢdeēek HƎíbeēek. HƎíbeēek mĢl tak veliký klobouk, že by se pod nĢj v pƎípadĢ deštĢ mohly ukrýt všechny lesní veverky. NaštĢsơ ale nepršelo. Další postaviēkou byl indián. DvĢ podivné koēky se ukrývaly na další trase našich dĢtských poutníkƽ. Lesní skƎítky – Pindruše, také žádné z procházejících dĢơ nepƎehlédlo. MaƎenka s Jeníēkem a až neuvĢƎitelnĢ zlá, ošklivá, kulhavá baba z perníkové chaloupky byli posledními lesními tvory. Na louce za lesem na dĢƟ ještĢ ēekal malý dvouēlenný roj vēelek luēních. Všechny postaviēky dávaly dĢtem úkoly a za splnĢní úkolu bod do cestovního horského deníku. Krásné pohádkové bytosƟ ztvárnili mladí chlumšơ obēané. Konec trasy byl pro dĢƟ i dospĢlé na indiánském plácku u rybníku pod obcí. Zde si dĢƟ užily hry, opekly špekáēky na ohýnku, dostaly malé upomínkové dárky, vypusƟly lampiónky štĢsơ a veēer šly spokojenĢ domƽ. Miluše Kordulová

Volby do obecního zastupitelstva Jako na vĢtšinĢ míst v naší republice se i v Chlumu ve dnech 10. a 11. Ǝíjna konaly volby do obecního zastupitelstva a senátu R. Do zastupitelstva chlumšơ obēané sestavili dvĢ kandidátky po devíƟ

Informace z Chobota NejdƎíve Vás seznámíme s novými zastupiteli v ChobotĢ: Kvasníková Jaroslava, eška Pavel, Kubátová Anna, Kadlec Miloš, Kadlec Josef, Kubát JiƎí ml., Kvasník FranƟšek. Dne 7. listopadu 2014 se konala ustavující schƽze s volbou staChobot rosty a místostarosty, starostou byl zvolen starostou pan Kadlec Josef a místostarostkou byla zvolena paní Kvasníková Jaroslava. A nyní již nĢco k bĢžnému životu v obci. V minulém ēísle jsme zhodnoƟli akce provádĢné v rámci programu obnovy venkova. Akce jsou dokonēeny, zaplaceny a nyní budou již sloužit obēanƽm. Také nohejbalisté ukonēili sezónu. Poslední nohejbalový turnaj v ChobotĢ byl za úēasƟ družstev profesionálních hasiēƽ Jihoēeského kraje. Naši hasiēi se rozlouēili s letošní soutĢžní sezónou. Na hƎišƟ si pƎipravili hezké odpoledne, naplnĢné dobrým jídlem, piơm a hlavnĢ bájeēnou náladou.

39

Svazek obcí Blatenska - listopad 2014 A kvapem je tu podzim, období posvíceních. U nás pƎipadlo posvícení na 25. Ǝíjna. Od 13. hodin zaēala vyhrávat naše kapela „Kvaēeba“. Chodilo se zvesela ke každému stavení, všude bylo pƎipraveno obēerstvení, kapela zahrála domácím písniēku na pƎání. Když se obec obešla, pokraēovalo se v naší hasiēárnĢ. Na 15. listopadu 2014 bylo pƎipraveno setkání dƽchodcƽ. Po celé odpoledne hrála „Kvaēeba“. Pomalu se nám pƎiblíží období adventu. 29. listopadu 2014 bude slavnostnĢ rozsvícen vánoēní stromeēek, pro zúēastnĢné bude na zahƎáơ pƎipraven dobrý svaƎák, punē a k zakousnuơ vánoēní cukroví. Konec roku je tu hned, a jelikož je to poslední vydání v tomto roce, chtĢla bych všem obēanƽm nejenom z Chobota, popƎát hezké prožiơ klidných vánoc, vzájemného porozumĢní a do nového roku 2015 hlavnĢ hodnĢ zdravíēka a dobrých mezilidských vztahƽ. Text: Kubátová Anna Foto: MarƟna Kvasníková

StƎípky z Kadova, Pole, LnáƎského Málkova, Vrbna a Mraēova Ka d ov

„Nemƽžete zmĢnit druhé lidi. Buě je milujete takové, jací jsou, nebo ne. Buě je pƎijmete takové, jací jsou, nebo ne.“ Don Miguel Ruiz

Aƛ bude výsledek voleb jakýkoliv, bude to odraz vƽle Vás, všech voliēƽ … toto jsem napsala v minulém vydání SOBáēku a odrazem vƽle voliēƽ v naší obci je to, že zastupitelstvo obce nedoznalo velkých zmĢn. Na postu starostky po prvním ustavujícím jednání zastupitelstva obce jsem já, Vladimíra Tomanová, místostarostou zƽstává Bc. Karel DobƎemysl a dalšími ēleny zastupitelstva jsou FranƟšek ervený, novĢ Lenka FoƎtová, Mgr. Petra Karešová, Igor Pavel, novĢ Ing. Renáta Prokopiusová, Ludmila TesaƎová a Ing. JiƎí Vlēek. Tímto bych chtĢla veƎejnĢ podĢkovat všem voliēƽm, za vyjádƎení své vƽle, konēicím zastupitelƽm za dobrou spolupráci a hrstce obēanƽ (slovy osmi obēanƽm), kteƎí pƎišli na ustavující zasedání OZ. ZároveŸ dĢkujeme všem, kteƎí dokáží vyjádƎit svƽj názor na místĢ k tomu urēeném a nevytváƎí domnĢnky tam, kde to je sice bĢžné, protože jsme v echách, ale není to dƽstojné. Bylo by dobré se Ǝídit ơm, že co nechceš, aby jiní ēinili TobĢ, neēiŸ Ty jim, tedy neoēerŸuj, nepomlouvej, nezatracuj, když neznáš všechna hlediska. I po volbách stále pokraēuje uzavírání nájemních smluv na hrobová místa pro hƎbitov v KadovĢ. Poēátkem roku 2015 budou vyzýváni Ɵ, kteƎí doposud nájemní smlouvy neuzavƎeli. Informace k uzavƎení smluv získáte na Obecním úƎadu v KadovĢ ē.p. 65, tel: 383 491 019 nebo 724 181 049. Vladimíra Tomanová, starostka obce

A o ēem víme, že se chystá? x Adventní

zpĢvy u stromeēkƽ ve VrbnĢ, LnáƎském MálkovĢ

a KadovĢ 6. 12. 2014 – Mikulášská nadílka s viklanskými ēerty v KadovĢ ve škole

x Sobota

x Pátek 26. 12. 2014 – KAD OF OF ROCK - První roēník Vánoēního bigbítového hraní v bývalé škole v KadovĢ

x 31. 12 – Silvestrovský pinēes v KadovĢ x 1. 1. 2015 – Novoroēní pochod od viklanu v KadovĢ Snažíme se, abyste všechno, co se u nás dĢje, mohli sledovat na našich www stránkách www.kadov.net . A dĢkujeme všem obēanƽm, kteƎí nejsou lhostejní a uklidí si nejen na zahradĢ a svém dvoƎe, ale i pƎed vraty, zúēastní se brigády, iniciují konání sportovní nebo spoleēenské akce, ēi seberou zahozený papír.

Oprava hƎbitovní zdi v KadovĢ V letošním roce byla provedena oprava 1. poloviny hƎbitovní zdi v KadovĢ, která byla ÞnanēnĢ podpoƎena z Grantového programu Jihoēeského kraje s názvem Úcta k pƎedkƽm. Celkové náklady projektu byly 181 614,- Kē, kraj tedy pƎispĢl 85 000,- Kē a vlastní podíl obce tedy ēinil 96 614,- Kē. Vladimíra Tomanová, starostka obce

Vítání obēánkƽ V sobotu 4. Ǝíjna 2014 probĢhlo vítání obēánkƽ ve slavnostním sále lnáƎského zámku. Tentokrát jsme pƎivítali Viktora Plechšmída z Kadova a Václava Cheníēka z Vrbna. DĢkujeme Obci LnáƎe za umožnĢní krásného obƎadu. Vladimíra Tomanová, starostka obce

V sobotu 27. záƎí 2014 probĢhl další Viklanský pouƛový turnaj v malé kopané Turnaj se konal na stadionu pod bývalou školou v KadovĢ za úēasƟ 5 mužstev - Spojených státƽ BĢšinských, SK (J)Elita, Kozel Skaliēany, Nová Rƽže a Kadova.

40


VítĢzem klání se stal Kozel Skaliēany, druhé místo vybojovala SK (J)Elita, tƎeơ byla Nová Rƽže, ētvrtý Kadov a páté US BĢšiny. Nejlepším stƎelcem byl Lukáš Riegel a nejlepším gólmanem se stal Jarda FoƎt. Poēasí pƎálo, turnaj probĢhl v poklidu a bez vážnĢjších zranĢní, obēerstvení fungovalo a veēer jsme si opĢt zatrsali v místní tĢlocviēnĢ za doprovodu hudebních skupin DREAMING FAIRY, HADIBAND, MERLIN82 a zvláštního hosta SCEPTION. Vladimíra Tomanová, starostka obce

Obec .DGRYSRĖiGi

'ĈWVNRX0LNXOiåVNRXPHUHQGXV QDGtONRX v VRERWXSURVLQFHRG ( v ViOHEìYDOpåNRO\Y.DGRYĈ -----------------------------------------------

2G0LNXOiåVNi]iEDYDSURGRVSĈOp N WDQFLLGRVNRNXKUDMHVNXSLQD

„1250É/“

Škola – 1. ēást (další ēást pƎepisu vzpomínek pana FranƟška Marơnka z Pole; se souhlasem rodiny) TĢžko bychom se setkali s ēlovĢkem, který ve svých vzpomínkách nezabloudil na školu. Na uēitele a uēitelky, kteƎí jej vyuēovali, ale i vychovávali. Mám velmi živé vzpomínky dobré, ale i ty horší. Bylo záƎí roku 1934, kdy mĢ maminka dovedla do školy. Prožíval jsem tuto zmĢnu velmi tĢžce. Byl jsem zvyklý se neustále motat kolem matky pƎi vaƎení a všech prací, které dĢlala. Matka to asi dobƎe vĢdĢla, když mĢ tam zanechala. \íkala: „Musíš tu vydržet, já tĢ koupím cukroví až pƎijdeš domƽ.“ Ty zaēátky školních docházek byly pro mĢ tĢžké. V první tƎídĢ nás uēil Ǝídící školy pan Žák. Byl to legionáƎ I. SvĢtové války v Itálii. JeštĢ dnes jej vnímám, jaká byla jeho uniforma, nejvíce vynikal jeho klobouk na tƎi facky s bažanơm pérem. Jako voják mĢl tendenci také tak jednat i s námi. Vyžadoval, abychom pƎi sezení mĢli ruce založeny za zády. Sebemenší pochybení trestal, byly to pohlavky nemalé, tahání za uši a vlasy. Bylo to i mlácení ukazovátkem pƎes natažené prsty. Když se mu nelíbilo naše písmo, které nám pƎedepisoval ēervenou tužkou, bylo zle. JeštĢ dnes vidím sešit, kdy slzami byla rozmazána moje první písmena. Další uēitelka, která nastoupila do Ǝídící funkce ve škole, byla Marie MatĢjková. Pan Žák odešel do dƽchodu. Tato uēitelka byla lepší, snažila se nĢco nás nauēit. TĢlesné tresty dál pokraēovaly. Její specialitou, mimo pohlavkƽ a rákosky, bylo tahání za vlasy, které rostou u uší, moc to bolelo, takže trestaný byl nucen stoupnout si na špiēky. Tato uēitelka byla svobodná panna, asi ji to poznamenalo, že nemĢla potƎebný vztah k dĢtem. V našich oēích ji poškozovaly zvĢsƟ, že udržuje styky s panem faráƎem Slavíēkem. Rodiēe nedrželi jazyk za zuby. Tak pronikaly takové zprávy. „Zase byli vidĢni spolu tam a tam.“ Našli si i takoví, kteƎí je sledovali a že nešlo o procházky. Ve vyšších roēnících to bylo celá plejáda uēitelƽ, kteƎí jak by vycházeli z nové školy. Mám v pamĢƟ uēitele Voráēka, Machovce a Chadu. Chada, to byl pan uēitel. Ne, že nás dobƎe uēil, byl to charakterní a všestranný ēlovĢk. Vedl nás k lásce k pƎírodĢ, každým coulem vlastenec. Jeho povinnosơ za války bylo také nás vyuēovat nĢmeckému jazyku. \íkal: „nekoukejte, jaké je situace, jednou vám mƽže být dobré, když budete alespoŸ rozumĢt.“ asto se nám ho podaƎilo pƎesvĢdēit, aby místo nĢmēiny nám zahrál na housle ēi kƎídlovku. Proslul jako pokusní „miēurinec“. PƎes nepƎíznivé pƽdní podmínky vykázal se mnohými krásnými výsledky. Jeho koníēkem bylo pĢstování ovocných stromƽ. Každý žák, který konēil školu, dostal stromek. PozdĢji pƎešel na pĢstování okrasných stromƽ. Datuje se, že když se stavĢlo mĢsto HavíƎov, dodal tam darem 1 500 stromkƽ. Pro uēitele to nebylo snadné, ve tƎídĢ mĢli vždy roēníky s rozdílným uēivem. V jedné skupinĢ provádĢli výuku, druhou ēást zamĢstnali ētením, písemnými úkoly, poēty apod.

I u nás máme nové vedení obce Podzim letošního roku byl, tak jako v jiných mĢstech a obcích, i u nás spojen s volbami do zastupitelstva obce. Obēané, voliēi mĢli tak po ēase Ko c e l o v i c e znovu možnost vystavit svým zástupcƽm ve vedení obcí vysvĢdēení za uplynulé období, a to v podobĢ udĢlení ēi neudĢlení svého hlasu na další ētyƎleté období. Myslím, že na tomto místĢ se patƎí ještĢ jednou podĢkovat obēanƽm, voliēƽm, že k volbám pƎišli a dali svƽj hlas tĢm, s kterými chtĢjí svoji obec budovat a rozvíjet v dalším ētyƎletém období. VĢtší než dvaaosmdesáƟ procentní úēast voliēƽ ve volbách do zastupitelstva obce svĢdēí o tom, že dĢní v obci není lidem zde žijícím lhostejné. Do zastupitelstva obce Kocelovice tak byli zvoleni tƎi zcela noví lidé, kteƎí v zastupitelstvu zaơm nepracovali. Dalších šest ēlenƽ zastupitelstva jsou lidé, kteƎí s prací zastupitele již mají jisté, vĢtší ēi menší zkušenosƟ. Nové volebního období zaēalo ustavující schƽzí nového zastupitelstva, na které si novĢ zvolení zastupitelé mezi sebou zvolili starostu, místostarostu, pƎedsedu Þnanēního a kontrolního výboru. Ustavující schƽze zastupitelstva Obce Kocelovice se uskuteēnila v pátek 31. 10. 2014. Po složení slibu následovala volba na již zmiŸované pozice. Starostou byl na další období zvolen Ing. Karel Lukáš. Do funkce místostarosty byl zvolen Jan Ráž. PƎedsedkyní Þnanēního výboru pak byla zvolena Ing. ŠtĢpánka Vonášková a pƎedsedou kontrolního výboru Václav adek. Tím byl oÞciální program ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Kocelovice naplnĢn. Následovala nezávazná diskuse o tom, co nás v dohledné dobĢ ēeká, na co je tƎeba se zamĢƎit a jaké by mĢly být naše priority. Nejbližším naším úkolem jistĢ bude zpracování, projednání a schválení rozpoētu obce na rok 2015. K dalším nejbližším úkolƽm bude jistĢ patƎit zpracování a podání žádosƟ ēí žádosơ o dotace na pƎipravované akce. Protože tento „Sobáēek“ je posledním v tomto roce dovolte, abych Vám touto cestou popƎál vše nejlepší do nového roku 2015, pƎedevším pak pevné zdraví, hodnĢ štĢsơ a spokojenosƟ. Karel Lukáš, starosta obce

Poēasí záƎí až Ǝíjen 2014 Pravé léto uteklo a pƎišlo léto babí. Bylo tomu tak opravdu? ZáƎí 2014 bylo teplotnĢ mírnĢ nadnormální (normál je 12.6°C, skuteēná prƽmĢrná teplota byla 13.9°C). Nejvyšší teplota byla namĢƎena 8. záƎí 25.1°C. Nejnižší pak byla 24. záƎí 0.1°C. V pƎízemní vrstvĢ pak byl první mrazík -0.9°C. SrážkovĢ bylo záƎí také výraznĢ nadnormální (normál je 46,5 mm, namĢƎili jsme 60.2 mm). NejdešƟvĢjším dnem bylo 11. záƎí, napršelo 21.7 mm (21.7 litrƽ vody na m2). Teplo a hojnost srážek koneēnĢ vyprovokovaly k nebývalému rƽstu houby, a tak každý, kdo chtĢl, si odnášel z lesƽ a hájƽ bohatou úrodu hub. Sluneēní svit byl v záƎí mírnĢ podnormální, slunce svíƟlo 127.4 hodin, normál je 157.8 hodin. Nejvíce sluníēko svíƟlo 6. záƎí - 11.0 hodin. V záƎí byly ještĢ 3 dny s bouƎkou, žádný den nebyl zcela jasný, ale bylo 17 dnƽ zatažených. Vítr byl jen slabý s nárazy do16m/s pƎi bouƎkách. Žádné mimoƎádné jevy v záƎí se nevyskytly. \íjen 2014 byl pak mimoƎádnĢ teplý. PrƽmĢrná teplota byla 10.2°C, normál je 7.8°C. \íjen se zaƎadil na 2. - 3. místo od roku 1975, když nejteplejší byl v roce 2001 s teplotou 11.1°C, stejná teplota jako letos pak byla v roce 2006. Nejvyšší teplota byla dne 10. Ǝíjna 20.5°C, nejnižší 25. Ǝíjna 0.2°C a v pƎízemní vrstvĢ byl opĢt pouze jeden den se slabým mrazem -1.4°C. SrážkovĢ byl Ǝíjen opĢt výraznĢ nadnormální, napršelo 61.4 mm srážek, normál je 38.0 mm. VĢtšina srážek ale spadla ve tƎech dnech, ostatní dny byly jen se slabými srážkami nebo úplnĢ bez srážek. Nejvíce srážek napršelo pƎi zbytku hurikánu Ex-Gonzalo 17. Ǝíjna 19.2 mm. Jinde byly ale srážky výraznĢ vyšší (napƎ. v Brdech až 80 mm) a zpƽsobily místní povodnĢ. S hurikánem pƎišlo i výrazné ochlazení a 22. Ǝíjna se objevily dopoledne první snĢhové vloēky (mokré s deštĢm). Sluneēní svit byl v Ǝíjnu výraznĢ podnormální, slunce svíƟlo 79.3 hodin, normál je 112.8 hodin. Nejvíce slunce svíƟlo 28. Ǝíjna 7.0 hodin. V souvislosƟ s hurikánem byla 21. Ǝíjna namĢƎena rychlost vĢtru v náraze 24.1 m/sek = 86.8

41

Svazek obcí Blatenska - listopad 2014 km/hod. V Ǝíjnu se bouƎky již nevyskytly, pouze slabá blýskavice, žádný den opĢt nebyl zcela jasný, ale bylo 18 dnƽ zatažených. Vzhledem k teplotám lze uplynulé dva mĢsíce hodnoƟt jako pƎíznivé pro akƟvity v pƎírodĢ a hlavnĢ houbaƎi si pƎišli na své. Vladimír KováƎ meteorologická stanice Kocelovice, 1.11.2014

Ze spoleēenské kroniky: V záƎí oslavili významné narozeniny Ɵto koceloviēơ obēané: pan Josef Král oslavil 74 let, paní Anna Kocúrová oslavila v kruhu svých blízkých 81 let, paní Bohumila Mulaēová oslavila 77 let a paní Marie \íská se dožila 78 let. V Ǝíjnu oslavil životní jubileum pan FranƟšek Kocúr 85 let, paní Danuška Ježková se dožila 74 let, pan Josef Panuška oslavil 73. narozeniny a paní Rƽžena \íská se dožila 77 let. Všem oslavencƽm gratulujeme a pƎejeme hodnĢ zdraví, elánu a spokojenosƟ do dalších let. Daniela Hanušová

Podzimní hrátky v Kocelovicích Poslední letní sobotu uspoƎádaly ēlenky SŽ v Kocelovicích za pƎispĢní obce již tƎeơ roēník Podzimních hrátek pro dĢƟ domácí i pƎespolní. Podle pƎedpovĢdi poēasí jsme mohli oēekávat témĢƎ cokoli a tak jsme s obavami sledovali ēerné mraky, honící se po obloze. Zpoēátku jsme váhali, zda nezaēít soutĢžit rovnou v sále hospody, ale nakonec jsme se odvážili uskuteēnit akci na hƎišƟ. A skuteēnĢ, odvážnému štĢsơ pƎeje, poēasí se nad námi smilovalo, pršet zaēalo až po skoēení soutĢží. Nejprve mĢly organizátorky poēetní pƎevahu, ale postupnĢ dĢơ a rodiēƽ pƎibývalo, takže nakonec poēet úēastníkƽ pƎekonal dosavadní kocelovický rekord, dostavilo se 20 dĢơ místních i ze sousedství. Zkusily si Ǝadu disciplín, urēených pƎedevším pro mladší vĢkové kategorie, které mají v naší obci výraznou pƎevahu. PƎi ƎadĢ soutĢží jsme využili nadúrodu jablek, dĢƟ je sbíraly do košíku poslepu, házely a chytaly, krájely a loupaly a místo dosud chybĢjící turisƟcké mapy vĢšely na prázdný rám. NĢkteré soutĢže byly výtvarného charakteru a to se zapojili i rodiēe a babiēky. NechybĢly ani tradiēní disciplíny, zejména populární chƽze na chƽdách, navíjení auơēek na provázek a další. Za splnĢné úkoly dĢƟ dostávaly penízky, které pak vymĢnily v malém krámku za sladkosti a školní pomƽcky.

Velmi bych chtĢla podĢkovat všem ženám a dívkám, které se na organizaci ochotnĢ podílely. Bez nich by to skuteēnĢ nešlo. PS: Vzhledem k tomu, že jsem v komunálních volbách ztraƟla podporu obēanƽ Kocelovic, konēím s jakoukoli veƎejnou ēinnosơ. Pokraēovatelƽm pƎeji hodnĢ úspĢchƽ v práci. Dana Hanušová již bývalá pƎedsedkynĢ ZO SŽ v Kocelovicích

8. roēník závodu KHK V sobotu 20. záƎí se konal osmý roēník závodu na 7km z Kocelovic pƎes Hornosín zpĢt do Kocelovic. Závod je populární mezi bĢžci z jihoēeského, plzeŸského a stƎedoēeského kraje, proto na start pƎed hospodou v Kocelovicích pƎijíždĢli od brzkých dopoledních hodin závodníci a závodnice, aby se vēas zaregistrovali a pƎipravili na závod, který v 10 hodin odstartoval starosta Kocelovic Karel Lukáš. Poēasí bylo pro bĢh pƎíznivé, skoro jasno, sucho slabý vítr a teplota kolem 21°C. Na trasu závodu vyrazilo 39 startujících, kteƎí probĢhli Kocelovicemi a kolem rybníkƽ Velký a ProƟvec a zaēali stoupat do Hornosína. V HornosínĢ trasa závodu zaēíná klesat, bĢžci probĢhli obcí a pokraēovali k odboēce na Kocelovice. Zde po krátkém sebĢhu zaēíná druhé stoupání podél lesa U soudných. Když je bĢžci zvládli, bĢželi již po zvlnĢné traƟ až na KnĢzský vrch nad Kocelovicemi, kde jim do cíle zbýval ménĢ než kilometr. Zde už bĢžci zaēínali cíƟt únavu, ale blízkost cíle je jim nedovolila snížit tempo bĢhu. Jako první probĢhl cílem v ēase 24minut a jedna vteƎina JiƎí Diviš z Cyklo Extra Cannondale eské BudĢjovice, za ním pƎibĢhli bĢžci z Písku JiƎí Jansa a Bohuslav Rodina. Z žen byla nejrychlejší Lada Lukášková z AC Falcon Rokycany, která dobĢhla v ēase 29:05. Z Kocelovic byli nejrychlejší Aleš Vetešník (26:56) a Hana \íská (42:00). Po dobĢhu bylo pro úēastníky závodu pƎipraveno obēerstvení – domácí peēivo, párek, pivo nebo nealkoholický nápoj. Zaơmco se závodníci obēerstvovali, organizátoƎi vyhodnoƟli poƎadí závodníkƽ v kategoriích, vypsali diplomy a pƎipravili ceny pro vítĢze. PƎed polednem se závodníci spokojenĢ rozcházeli domƽ, s ơm, že na pƎíšơ roēník, který se bude konat 19.záƎí 2015, zase pƎijedou.

Vinobraní 27. 9. - 28. 9. se jelo na výlet autobusem na vinobraní do sklípku Sedlec u Mikulova. Byla dobrá nálada, zastavilo se v Troskovicích na ochutnávku moravské slivoviēky. Odpolední program /Pálava/ s cimbálovou muLa žá n ky zikou. Veēer byla exkurze k výrobĢ vína s ochutnávkou. Posezení ve sklípku s vínem a cimbálovou muzikou. Výlet se vydaƎil, bylo to bezva. Marie KováƎová autor textu a foto

42


Vítání nových lnáƎských obēánkƽ Trojici dĢvēátek - Elišku Cirklovou, Lucii Honzovou a Nelu Ludvíkovou a jednoho chlapce - MarƟna Kastena, pƎivítala jako nové obēany obce LnáƎe v sobotu 4. Ǝíjna 2014 v prostorách lnáƎského zámLnáƎe ku starostka obce paní Stanislava Mašková. Krátké pásmo básniēek pƎednesly dĢƟ ze lnáƎské mateƎské školky, obƎad fotografoval pan Milan Demela. Marie Vrátná

MateƎská škola LnáƎe (Co se nám v tomto roce podaƎilo)

Rok 2014 se neúprosnĢ blíží ke konci, a tak jako minulé roky bilancujeme, co se nám v naší práci podaƎilo. Vylepšili jsme zahradu mateƎské školy, vstupní prostory i vnitƎní vybavenost. Byl zbudován nový chodník s bezbariérovým pƎístupem. Místo dƎevĢné verandy byl vystaven nový pƎístƎešek s krásnými vchodovými dveƎmi. Na zahradĢ stojí pĢkný zahradní domek. TƎída mateƎské školy byla vybavena dĢtskými stoly s výškovým nastavením. Za tyto úpravy patƎí podĢkování zƎizovateli – Obci LnáƎe. Další podĢkování patƎí za sponzorství tĢmto spoleēnostem, které svým Þnanēním darem pƎispĢly k vylepšení prostƎedí mateƎské školy: Ing. Josefu Honzovi ml., p. Salvatore Antonio Bortone, Agru Blatná, RybáƎství LnáƎe, Dvoru LnáƎe a manželƽm ejkovým ze Zámlyní. Z tĢchto darƽ MŠ zakoupila tĢlovýchovné náƎadí a náēiní, didakƟcké pomƽcky, obrázky malované na hedvábí, knihy, rƽzné stavebnice a hraēky. Pro rodiēe s dĢtmi jsme uspoƎádali nĢkolik tvoƎivých dílen, které se tĢší velké oblibĢ. V odpoledních hodinách rodiēe vytváƎeli se svými dĢtmi rƽzné výrobky, které byly vždy pýchou všech dĢơ. Ty si je pak odnášely domƽ a zdobily jimi své pokojíēky. Po spoleēnĢ strávených odpoledních všichni odcházeli s pĢknými zážitky. Také se ZŠ LnáƎe jsme po celý rok dobƎe spolupracovali a podaƎilo se nám uspoƎádat nĢkolik dĢtmi oblíbených akcí. PƎedevším plavecký výcvik v Plavecké škole Horažěovice, divadelní a hudební pƎedstavení bĢhem celého roku, nĢkolik návštĢv MulƟkina CineStar v Plzni, výlety na konci školního roku a další ēinnosƟ.

43


VítĢzové drakiády

hƽƎe - mĢl ze svých ēinƽ velkou radost. Až jednou došlo i na nĢj. Díky svému chování se z andĢlíēka zaēal stávat ēert. AndĢlíēkovi dalo mnoho práce, aby své špatné skutky odēinil a opĢt se stal andĢlem. DĢtem se toto divadelní pƎedstavení velmi líbilo nejen díky vƟpným textƽm, kterými bylo prokládáno, ale i pro velmi zdaƎilé kostýmy a kulisy a hlavnĢ pro ponauēení, které z pƎíbĢhu plynulo.

A co nás ještĢ ēeká? Brzy nastane adventní ēas a my budeme oslavovat ty nejkrásnĢjší svátky v roce. DĢƟ za pomoci pí uēitelek vytvoƎí mikulášskou a vánoēní výzdobu, vyrobí dáreēky pro své nejbližší. 5. 12. nás navšơví Mikuláš, ēert a andĢl, aby dĢtem pƎedali nadílku a pƎivítali adventní ēas. 10. 12. probĢhne dopoledne vánoēní nadílka u stromeēku. 11. 12. pozveme všechny rodiēe i prarodiēe na vánoēní besídku spojenou s posezením a malým pohoštĢním u stromeēku. DĢƟ vystoupí s básnĢmi, koledami a dramaƟzací pohádek. 16. 12. – 18. 12. uspoƎádáme spoleēnĢ se ZŠ LnáƎe prodejní vánoēní výstavu v prostorách ZŠ LnáƎe. SrdeēnĢ ơmto zveme všechny rodiēe i veƎejnost. Vánoēní prázdniny Už teě se na vánoēní svátky tĢšíme a zaēínáme se na nĢ pƎipravovat. Protože již brzy zaklepou na dveƎe, pƎejeme všem v tomto ēase hodnĢ pohody, klidu a radosƟ. A v novém roce 2015 hodnĢ zdraví, štĢsơ a spokojenosƟ. Za MŠ Alena Mašková

Základní škola LnáƎe (A nyní zase nĢco o nás ...) Výstava VítĢzslavy Klimtové Zaēátkem Ǝíjna jsme postupnĢ po jednotlivých tƎídách navštívili expozici VítĢzslavy Klimtové ve výstavní síni Tvrze ve LnáƎích. Známá výtvarnice zde vystavovala pohádkové postaviēky, které sama navrhuje i vyrábí. Hned u vchodu nás pƎivítali skƎítkové z Pohádkové zemĢ a pak už jsme se ocitli v úplnĢ jiném svĢtĢ. Byl to svĢt skƎítkƽ, elfƽ, vodníkƽ, víl, nechybĢli ani ēarodĢjnice a ēerti. Každá z tĢchto malých osƽbek byla pojmenovaná podle toho, jak vypadá nebo podle své nejvýraznĢjší vlastnosti. DĢtem se moc líbil skƎítek Zášupšák, který rád schovává lidem vĢci, takže ho vĢtšina dƽvĢrnĢ zná! Po zhlédnuơ výstavy se nikomu nechtĢlo zpĢt do reality a tak nám paní knihovnice slíbila, že pƎíšơ rok se s Pohádkovou zemí opĢt setkáme. O zlobivém andĢlíēkovi Již z názvu divadelního pƎedstavení je zƎejmé, že hlavní roli nebude plnit poslušný a mírumilovný andĢlíēek, jak bývá zvykem, ale andĢlíēek s pomyslnými rƽžky na hlavĢ a trošku zlomyslnou povahou. Tento nezbeda si dĢlal legraci z hodných lidí a provádĢl jim rƽžné lumpárny. A co

Drakiáda Ve stƎedu 15. Ǝíjna jsme spoleēnĢ vyrazili na tradiēní „Drakiádu“, která se uskuteēnila jako každý rok na fotbalovém hƎišƟ. VĢtšina dĢơ si na tuto událost poƎídila nové draky netradiēních barev i tvarƽ. Premiéru mĢli naši prvŸáēci, kteƎí se obzvlášƛ tĢšili. Poēasí nám sice moc nepƎálo, vítr se hƎištĢm prohnal jen obēas, ale našim malým nadšencƽm to nevadilo a své pestrobarevné letouny ƎádnĢ prohnali. SoutĢžilo se ve tƎech kategoriích. Cenu za nejdelší dolet získal Lukáš Mála ze 3. roēníku, za nejvyšší dolet byla odmĢnĢna Hedvika Machovcová ze 4. tƎídy a cenu za nejkrásnĢjší ho draka si odnesl prvŸák Jakub Resler. TĢšíme se už nyní na pƎíšơ rok, až si zase pĢknĢ zalétáme. Hurá na výlov Každý podzim dĢƟ bedlivĢ sledují hladinu vody na místním Veském rybníku. Pokud už pƎijde ten pravý ēas, kdy koneēnĢ zaēne ubývat voda, všichni už ví, co je brzy ēeká. Doma si nachystají sportovnĢjší obleēení a pƎipraví maminky na skuteēnost, že pƎijdou domu nejspíš ušmudlané a pravdĢpodobnĢ trošku zapáchající rybinou. Kdo by ale odolal pokušení pochovat si takovou šƟku nebo sumce? Maminēino malé pokáraní za tuto zkušenost urēitĢ stojí. Proto ji vĢtšina dĢơ patƎiēnĢ využila. Výlov jsme si moc užili. Rádi bychom tímto chtĢli podĢkovat panu Kamilu Machovcovi, který pro nás každoroēnĢ nachystá káě s rƽznými druhy ryb. ZdeŸka JestƎábová a Jana Chudadová, uēitelky ZŠ Ruda se sumcem LnáƎe Jak jsme slavili Halloween… V pátek 31. Ǝíjna probíhalo vyuēování jinak než obvykle. V naší škole jsme slavili Halloween. Paní uēitelka každý rok krásnĢ vyzdobí tƎídu a pƎevleēe se do kostýmu. Vždycky se nejvíc bojím halloweenského strašidla. Letošní strašidlo bylo docela hodné a vystrašenému Adámkovi zamávalo. Ve tƎídĢ jsme jedli halloweenské tĢstoviny a další dobroty. Pili jsme krvavý lektvar s jedlýma oēima. Potom jsme soutĢžili. Nejvíc mĢ bavilo lovení upíƎích zubƽ a pƎedávání jablka pod krkem. PƎi hodinĢ angliētiny jsme vymýšleli halloweenský pƎíbĢh. Už se tĢším na další rok. Ema Venclová – žákynĢ 3. roēníku

44 PƎi dnešním dni Halloweenu jsme byli pozváni do 2. a 3. tƎídy na oslavu. TƎída byla krásnĢ vyzdobená. Ve tƎídĢ byla strašidla a na chodbĢ svíƟly dýnĢ. Nejvíce mĢ bavily hry a vyHalloweenská strašidla tváƎení mumií. Pamatovala jsem si, kde a kdy se slaví Halloween a jaké jsou jeho symboly. Eliška adová – žákynĢ 4. roēníku Dne 31. 10. 2014 jsme ve škole slavili Halloween. PƎišli jsme do školy ve strašidelném kostýmu. Paní uēitelka si pro nás pƎipravila speciální halloweenský program. Najednou nĢco bouchlo dveƎmi. Všichni se lekli a nadskoēili. Bylo to strašidlo. V ruce mĢlo lucernu a šlo k nám do tƎídy. Po chvíli odešlo pryē. Potom nás ještĢ nĢkolikrát navštívilo. Druhou hodinu už ve škole strašidlo nebylo. TƎetí hodinu jsme šli do jiné tƎídy o patro výš. Tam jsme odpovídali na otázky týkající se Halloweenu a hráli jsme hry. Nakonec byla hosƟna. Pili jsme lektvar, jedli brambƽrky, buchty, kƎupky a halloweenské tĢstoviny se sýrem a keēupem. Tento den byl velmi dobrý a nejen proto, že jsme se neuēili. Lucie Vokurková – žákynĢ 5. roēníku

Trocha historie nikoho nezabije


ADVENT 2014

9(/1ÉġÌ&+

QHGďOH30.11. =921.29ë35ĩ92' v 17:00

VUD]~ĀDVWQtNĪ SUĪYRGX SĢHG7YU]tV YODVWQtPL]YRQN\ FtOSUĪYRGXSRGU\EQtNHP- UR]VYtFHQtYiQRĀQtKRVWURPXVH VYDĢiNHP

VRERWD6.12. VIII. $'9(171Ìġ(0(6/1ë 75+ VE TVRZI 9:00 – 12:00 ]D~ĀDVWLGUçLWHOĪFHUWLILNiWX Å5HJLRQiOQtSURGXNW 3UiFKHěVND´

VWĢHGD10. 12. 0,67ġÌĚ$1.$ YiQRĀQtNRQFHUW RG

v ViOH.XOWXUQtKRGRPXYH/QiĢtFK 9VWXSQpSĢHGSURGHMYVWXSHQHNv NQLKRYQďYH7YU]L)

VRERWD20.12. æ,9ë%(7/e0867520(ÿ.8 v 17:00

dnes o hudebnících - harmonikáƎi, houslistovi, ßašinetáƎi a dudákovi (citace ze zahorēické kroniky, zápis z roku 1936) Hudebníci – Kolem r 1896 byli hudebníci hledaný a uplatnil se o posvícení neb o masopustĢ každý i špatný hudebník. Nástroje mĢli rƽznĢ ladĢné a dle toho taky se Ǝidil jejich výkon. Svobodný hudebníci obyēejnĢ ēasto tanēili a ty starší hudebníci se nĢkteƎí opili. Z 9 hudebníkƽ hráli taky nĢkdy jenom 4. VĢtšina hudebníkƽ hrála špatnĢ. Byla vyhlášená kapela kolem r 1900 „BĢlēický“ dále Adámci. DƎíve hráli hudebníci volným tempem, ale dnes v r 1936 hrajou všechny kapeli rychlejším cirkusáckym rázem. Dnes se uplatní jenom prvotƎídní hudebníci a musejí hrát jak vojenská kapela. VýdĢlek hudebníkƽ kolem r 1895 1 K 50 až 3 K. Kolem r 1900 5 K až 7 K. Dnes v r 1936 30 K až 40 k tomu veēeƎi a svaēinu o pƽlnoci. HarmonikáƎ – Hrál od ēísla po sobĢ a v každé vesnici mĢl pƎedem jistý nocleh u jednoho hospodáƎe kamž pƎed veēerem zamíƎil. Sešli se sousedi a omladina a tanēili v zimĢ až do 11 neb 12 hodin v pƽlnoci. Za jeden veēer neb za dva veēery se ho nabažili a šel zas dál. Protože umĢl pĢknĢ hrát dostal jíst a nĢjaký ten krejcar ještĢ dostal. Houslista to dĢlal podobnĢ jako harmonikáƎ. NĢkdy nechodil hráƟ po staveních ale šel pƎímo na jisto k hospodáƎi a byl pƎíjemnĢ uvítán. FlašinetáƎ obešel vesnici a zašel nĢkam na noc a veēer hrál na ßašinet a chasa a starší tanēili a zpívali. TƎeba se na to zuli a dupali na boso. Dudák – Asi do r 1875 chodili dudáci a hráli po staveních a veēer šel na jisto na nocleh. Veēer hrál na dudy a chasa a starší tanēili tƎeba dlouho do noci. Dudák musel stále foukat vzduch do mĢchu a ten paží maēkat a na dudách který prst zdvihne tak ta dírka hraje. Tedy je to opaēnĢ než u kladinetu tam prstem máēkne na knoßík. Kolem r 1880 až do r 1920 nevĢdĢli jsme co je dudák. Až v pováleēné dobĢ se objevili dudáci „Šumaváci“. Asi v r 1932 se objevili modernizovaný dudy a sice vzduch do mĢchu nefouká ústama, ale mĢchem jakých se užívá ke vēelám a ơmto zpƽsobem mƽže dudák zpívat zároveŸ. PƎipravila Marie Vrátná

XĀLQNXMtRFKRWQtFL]&KORXPNX SĢLY\VWRXSHQt VHEXGHSRGiYDW YiQRĀQtVYDĢiN 9VWXSQpGREURYROQp

Zámek LnáƎe 1930 Jak to asi vypadalo na zámku ve LnáƎích jedno letní odpoledne? Toto téma, návrat do roku 1930, si vzala jako námĢt kasejovická retro skupina OREL a dle dochovaných záznamƽ byl sepsán scénáƎ, který zavedl diváky na zámek LnáƎe tƎi roky poté, co jej zakoupil židovský obchodník pan Karel Bondy. Psal se rok 1930, zámek i park prošel vlnou modernizací a poskytoval svým majitelƽm pƎíjemný luxus v malebném kraji. A do této idylky jsme se na necelou hodinu pƎenesli v pátek 18. ēervence a s námi i diváci, kteƎí pocƟli svou bohatou úēasơ tento podveēer. Co vidĢli? SamozƎejmĢ pana Bondyho s choơ Marií, majordoma, služebný personál, šoféra, italského taneēního mistra, ušmudlané dĢƟ s ßašinetem, neodbytného až vlezlého pojišƛováka a dámy z Prahy, které pƎijely navšơvit madam Bondyovou. Dámy vyprávĢly, co je nového v Praze, napƎ. plovárna pod barandovskou skálou ēi funkcionalisƟcká Müllerova vila. A na požádání paní

45

Svazek obcí Blatenska - listopad 2014 Bondyové také pƎedvedly své nové modely z pražských salonƽ. Tato soukromá minipƎehlídka byla komentovaná, a tak diváci nejen že mohli na zaplnĢném zámeckém nádvoƎí obdivovat ladnost, vkus a eleganci prvorepublikových modelƽ, ale ještĢ se také nĢco dozvĢdĢli o módĢ let tƎicátých, což si mimochodem naše osvĢtová skupina klade pƎednostnĢ za cíl. A došlo také na novinky ze LnáƎ a okolí, které dámám sdĢlil sám pan Bondy. Poreferoval o svém pivovaru, který byl ve své dobĢ opravdu vyhlášený a mĢl vĢtší produkci piva než pivovar barona Hildprandta v Blatné. Mimo místních hospƽdek zásoboval též vyhlášenou restauraci u Šenflokƽ v Praze. Pan Bondy zmínil také nĢkteré významné osobnosti Blatenska, se kterými mĢl to potĢšení se zde seznámit, napƎ. národopisce Josefa Siblíka, blatenského šlechtitele rƽží Jana Böhma ēi pƎevora lnáƎského kláštera Aloise Majera. Abychom naplnili plánovaný zámĢr «zábava, tanec a zpĢv», zaznĢla také árie z Veselé vdovy, kterou zapĢla jedna z pƎíchozích dam - pĢvkynĢ Marie Zieglerová. A nakonec došlo i na tanec. Taneēní mistr Paulini, který sice neumĢl slova ēesky, nicménĢ virtuóznĢ tanēil, provedl dámy v rytmu vášnivého tanga a dalších tancƽ. Po samotném vystoupení následovala noēní prohlídka zámku, pƎi které také asistovali protagonisté poƎadu. Pojišƛovák, jak jinak, nabízel pojištĢní, pĢvkynĢ zapĢla rozkošnou árii, taneēní mistr tanēil, majordomus byl v ēilé práci a konferenciérky se pohoršovaly nad souēasnou, z jejich pohledu vskutku nechutnou módou ... Veēer pƎíjemnĢ uplynul, snad nejen pro úēinkující, ale dle ohlasƽ také pro pƎihlížející. Neboƛ taková akce se nemƽže konaƟ bez pƎispĢní mnoha ochotných lidí, je na místĢ podĢkování. V první ƎadĢ dĢkujeme panu kastelánovi Miroslavu Uriánkovi za pozvání a inspiraci. DĢkujeme všem tĢm, kteƎí nám zapƽjēili šaty a všemožné jiné propriety, od brýlí, rukaviēek a náušnic až po staƎiēký gramofon. Panu K. MatĢjovskému dĢkujeme za výrobu krásného ßašinetu. Stylové rekvizity - voŸavé nadýchané bábovky upekly pí Marie Weisová a pí D. Jakubēíková. Za pomoc, bez které by byl náš poƎad mnohem delší, ale také mnohem ménĢ hodnotný, dĢkujeme dvĢma kasejovickým dámám „oblékaēkám“ a „zvukaƎce“, také místní restauraci za obēerstvení. A jelikož, jak praví známé pƎísloví „pochválit se musíš sám, protože to za Tebe nikdo jiný neudĢlá, a když, tak ne tak dobƎe“ musím pochválit samotné „herce“ za hodiny strávené nácvikem, vzornou paní kostymérku, pana Mgr. V. ervenku za pƎínosnou konzultaci a nakonec diváky, bez kterých by toto naše osvĢtové snažení postrádalo smyslu. D.M. a M.U.

Mikulášská nadílka na zámku =YHPHYãHFKQ\KRGQpGČWL QDWUDGLþQtPLNXOiãVNRXQDGtONX v pátek 5. prosince od 16:30

1iGYRĜt=iPNX/QiĜH ---------------------------------2EþHUVWYHQt]DMLãWČQR 2GSUREČKQHPLPRĜiGQi QRþQtSURKOtGND]iPNX

www.lnare.cz/zamek

SVATEBNÍ OBěADY NA ZÁMKU LNÁěE Turistická VH]yQDNRQþtDOHSUR6SUiYX=iPNX /QiĜH nastává v tomto období sezóna další - SĜHGVYDWHEQt

Z GHVtWHNREþDQVNêFKLFtUNHYQtFKVYDWHENWHUpVH ]GHNDåGRURþQČXVNXWHþQtMHYČWãLQDUH]HUYRYiQD SUiYČY zimním období ! Stalo se také VDPR]ĜHMPRVWtLSRĜiGiQttzv. SĜHGVYDWHEQtFK prohlídek prostor zámku a v WRPWRSRNUDþXMHPHLQDGiOH ----------------------------------------------------------------------Pro rok

2015 MVRXVSROHþQČV PDWULNRX2ÒYH/QiĜtFK naplánovány tyto svatební termíny:

21.3. – 25.4. – 23.5. – 6.6. – 26.6. – 27.6. 11.7. – 1.8. – (8.8. nebo 15.8.) – 29.8. – 12.9. – 3.10. Církevní sYDWHEQtREĜDG\Y zámecké kapli sv. Josefa O]HXVNXWHþQLWSRGRKRGČ

Více informací získáte na : www.lnare.cz/zamek nebo tel: 603396457 Správa ZiPNX/QiĜH

Miroslav Uriánek

PƎŝũŵĢƚĞƐƌĚĞēŶĠƉŽǌǀĄŶşŶĂďŽŚŽƐůƵǎďƵ ǀƐŽďŽƚƵϲ͘ƉƌŽƐŝŶĐĞŽĚ͗ϭϱ͘ϬϬ

ǀǌĄŵĞĐŬĠŬĂƉůŝƐǀ͘:ŽƐĞĨĂŶĂǌĄŵŬƵ>ŶĄƎĞ info: 720572051

TĢlovýchovná jednota Sokol LnáƎe bilancuje Na poēátku roku 2014, tak jako vždy se uskuteēnil již dvanáctý roēník Masopustního prƽvodu obcí LnáƎe, který byl zakonēen veēerní veselicí v sále pohosƟnství „PƎístav“. tyƎicet pĢt masek rƽzných postaviēek a postav, aƛ již zvíƎecích nebo lidských obešlo, tak jako vždy, vĢtší ēást obce bez jakékoliv újmy na zdraví a na kráse. Po témĢƎ ētyƎhodinovém pochodovém maratónu, kde nechybĢlo mnoho zastávek s obēerstvením,

46


si bylo tƎeba odpoēinout a tak veēerní zábava s posezením pro znavené úēastníky prƽvodu pƎišla jistĢ vhod. Mƽžeme Ǝíci, že i letošní masopust, tak jako všechny pƎedchozí, se vydaƎil. Po masopustu následoval lampiónový prƽvod obcí LnáƎe, který byl zakonēen opékáním vuƎtƽ, vypouštĢním balónkƽ štĢsơ a dĢtskou diskotékou. Po setmĢní následovalo zapálení vatry a upálení ēarodĢjnice. Po odchodu dĢơ do „hajan“, mĢli dospĢlci možnost posedĢt v naší sportovní klubovnĢ a doplnit tolik potƎebné tekuƟny. NĢkteƎí z pƎítomných se trochu pozdrželi a odcházeli k domovƽm doprovázeni raním kohouơm kokrháním. TƎeơ, také již tradiēní akcí letošního roku bude „Mikulášská nadílka“ a to opĢt na nádvoƎí lnáƎského zámku, kde budou spoleēnĢ s Mikulášem jistĢ také andĢlé a ēerƟ! SamozƎejmĢ, že kromĢ kulturních akcí, je naší hlavní ēinnosơ sport a sportovní akce, mezi které patƎí cviēení žen, stolní tenis a pƎedevším pak fotbal v podání mužƽ. Zapomenout nemƽžeme ani na fotbal v podání našich nejmenších, kde se rýsuje možnost založení mladší pƎípravky ve LnáƎích. Velkou zásluhu na pokraēování fotbalu ve LnáƎích, v podání tĢch nejmenších, má jistĢ JiƎí Masák, který se o tento náš fotbalový potĢr stará spoleēnĢ s rodiēi dĢơ. Nutno pƎiznat, že ne vždy je to snadné a jednoduché. Mužstvo mužƽ, které hraje okresní pƎebor, je po skonēení podzimní ēásƟ soutĢže v dolní ēásƟ tabulky a nutno pƎiznat, že se nám v odehrané ēásƟ soutĢže vƽbec, ale vƽbec nedaƎilo. PƎes zimu je nutné na tyto výsledky zapomenout, dát se dohromady a na jaƎe získat nĢjaké ty body pro udržení se v okresním pƎeboru. ZávĢrem bych chtĢl podĢkovat všem tĢm, kteƎí se starají o dobrý chod této naší organizace.

Vzpomínka Dne 19. Ǝíjna 2014 tomu byl rok, co nás náhle opusƟl pan JiƎí Suchý z Neradova. Jak stálo ve smuteēním oznámení: „Kdo v srdci žije, neumírá“. Proto Vy, co jste ho znali a mĢli rádi, vzpomeŸte, prosím, se mnou. Jarka Brožová

Oslava narozenin v DomovĢ PETRA Maēkov SpoleēnĢ za doprovodu živé hudby jsme oslavili krásné 88. narozeniny M a ē ko v nejstarší obyvatelky domova paní Marie Mrázové. KvĢƟna pro oslavenkyni, výborný dort a pohoštĢní navodily skvĢlou atmosféru. Za celý Domov pƎejeme paní Marušce do dalších let vše nejlepší, hodnĢ zdraví a pohody. Velké podĢkování patƎí ošetƎujícímu personálu za skvĢlou péēi!

6. 12. 2014

Mikulášská nadílka od 14 hod. v místní hospƽdce

Me

ēichov

21. 12. 2014

Zpívání koled v kapli

31. 12. 2014 Silvestrovský ohŸostroj Myštická patnáctka 2014 TurisƟcký pochod „MyšƟcká 15“ byl urēen poƎadateli na 27. záƎí 2014. Kdo si myslel, že snad bude stejná trasa, ten se zmýlil. Zaơm ani jeden roēník nemĢl M yštice stejnou trasu jako nĢkterý z minulých. PoƎadatelé si s výbĢrem dávají záležet a za to jim patƎí náš velký dík. Každá cesta lesem nĢkam vede a organizátoƎi to vždy zvládli tak, že snad po každé se dojde do MyšƟc. I vydali jsme se na start a už tam to bylo pĢkné a pƎátelské. Dostali jsme cedulky s trasou a hurá do terénu. Perníkové kaēenky a ēasopis dĢtského klubu – to bylo zajímavé zpestƎení startu pochodu. A tak jsme putovali po modré znaēce k mlýnu KostƎata kolem obnovené studánky, kde byla pitná voda. Od studánky pak lesem do obce Laciná, dále do DvoreƟc a Vahlovic. TĢsnĢ za Vahlovicemi pak byla obnovena další pĢkná studánka. Mladým lidem, kteƎí se starají o jejich obnovu, moc dĢkujeme. Cesta lesem nás dovedla k Chobotskému vrchu – stanovišƟ kontroly. Od kapliēky v Chobotu pak zelená turisƟcká znaēka do StƎížovic a dále po modré až do cíle v MyšƟcích. V cíli se na nás stejnĢ tak jako sluníēko usmívali poƎadatelé, dĢƟ i Veselé labutĢ. Koneēná byla jako vždy v hosƟnci U LabutĢ. Na pƎíšơ roēník zveme všechny, kdo mají rádi krásné putování kolem MyšƟc. Díky všem poƎadatelƽm a v pƎíšơm roce 2015 zase na shledanou. Za TK BLAMIŠ Vladimír Vildt

47


mnohdy nepƎispívají ani k dobrému vzhledu. Tímto apeluji na majitele jednotlivých pozemkƽ, aby si zkontrolovali stav stromoví na svých pozemcích, zejména pokud se jedná o ornou pƽdu, trvalý travní porost nebo cesty, a provedli pƎípadný oƎez. V pƎípadĢ že se tak nestane, bude nutný proƎez proveden ze strany Agraspolu PƎedmíƎ. Pavel Karlík, starosta obce

KƎest knihy o mlýnech V sobotu 8. listopadu zažil spoleēenský sál v PƎedmíƎi nezvyklou akci. Poprvé zde probĢhl kƎest knihy. A to knihy, která se bytostnĢ váže k naší obci a blízkému okolí. Knihy, kterou její autorka, pƎedmíƎská rodaēka paní Milada Cihlová, rozená Hopová, nazvala „Mlýny a mlynáƎi na Lomnici“ s douškou „od Radošic po TchoƎovice v historii a ve vzpomínkách“. KƎest knihy pƎilákal mnoho zájemcƽ z našich obcí i ze širokého okolí a spoleēenský sál doslova „praskal ve švech“. Sama autorka vysvĢtlila, co ji k napsání knihy vedlo. PodĢkovala všem, kteƎí se na vzniku knihy podíleli, a také všem pƎedstavila nejstaršího vyuēeného mlynáƎe v naší oblasƟ, pana Jaroslava Nepodala ze Zámlyní. Její osobní vyznání bylo velmi srdeēné a dojemné. O hudební rámec celé akce se zpĢvem a hrou na harmoniku postaral pan JiƎí Fiala z PƎedmíƎe, drobné pohoštĢní

Volby do zastupitelstva Obce PƎedmíƎ Dne 4. 11. 2014 probĢhlo na sále KD v PƎedmíƎi první zasedání novĢ zvolePƎe d míƎ ných ēlenƽ zastupitelstva obce, kteƎí vzešli z voleb konaných ve dnech 10. – 11. 10. 2014, v nichž volební úēast dosáhla 56 %. Po tomto zasedání jsou známa jména a funkce na další 4 leté období. Zastupitelstvo obce bude zasedat v tomto složení: starosta obce – Ing. Pavel Karlík, místostarostové obce – Václav Houdek a Jarmila Solarová, pƎedseda Þnanēního výboru – Ing. Ivana Boukalová, pƎedseda kontrolního výboru – Pavla Krejēí, a dále zastupitelé Mgr. JiƎina Karlíková a ZdenĢk ejka.

Ordinace praktického lékaƎe Po nĢkolika mĢsících od ukonēení ēinnosƟ prakƟckého lékaƎe MUDr. Rudolského se blýská na lepší ēasy. V prƽbĢhu mĢsíce Ǝíjna bylo zahájeno jednání s MUDr. Mackoviēem, který bude od ledna 2015 ordinovat v Kasejovicích a v Mladém Smolivci a projevil zájem i o otevƎení ordinace v PƎedmíƎi. Po dohodĢ s firmou Agraspol PƎedmíƎ a.s. se mu budeme snažit vyjít maximálnĢ vstƎíc. Aēkoliv byla obec bez praktického lékaƎe delší dobu a témĢƎ všichni obēané se pƎemístili k lékaƎƽm v Blatné, vĢƎíme, že projeví zájem a lékaƎe si v naší obci udržíme.

SpuštĢní nových www stránek Od ledna 2015 dojde ke spuštĢní nových www stránek obce. Tyto stránky budou mnohem pƎehlednĢjší a budou zahrnovat mnoho nových, doufám, že užiteēných informací napƎ. zobrazení pƎedpovĢdi poēasí pro naši lokalitu, odbĢr novinek pomocí SMS nebo mailu i sledování stavu hladiny vody na potoce v PƎedmíƎi, urēitĢ pƎíjemná bude i nová graÞcká úprava. Pro úplnost dodávám webovou adresu www.predmir.cz.

Oznámení pro majitele pozemkƽ V mĢsíci záƎí vydala spoleēnost E.ON upozornĢní pro majitele a uživatele pozemkƽ, aby ve lhƽtĢ do 15. 11. 2014 provedli okleštĢní stromoví v trase nadzemního vedení. Po vypršení této lhƽty dojde ke vstupu na pozemek ze strany pracovníkƽ spoleēnosƟ, kteƎí provedou okleštĢní stromoví dle zákona. Problém neudržovaných stromoví se však netýká pouze vedení elektrického napĢơ. S podobným problémem se potýká i spoleēnost Agraspol PƎedmíƎ jako uživatel zemĢdĢlských pozemkƽ v katastru obce. Neudržované stromy brání prƽjezdu zemĢdĢlské techniky a dochází tak ke znehodnocování pozemkƽ. Není pochyb, že takové plochy

bylo v režii autorky, jejích pƎátel a Obecního úƎadu v PƎedmíƎi. Suma sumárum – velmi vydaƎená akce. A osobní douška nakonec – i když jsem knihu zaơm pouze prolistovala, vysekávám ơmto autorce velkou poklonu. Text: JiƎina Karlíková, zastupitelka obce Foto: Václav Machovec (redakēnĢ kráceno, podrobnĢji na jiném místĢ SOBáēka)

Pozvánka na pƎipravované akce O prvním adventním víkendu probĢhne tradiēní sobotní pletení vĢncƽ v zasedací místnosƟ OÚ v PƎedmíƎi na které naváže slavnostní rozsvícení vánoēního stromeēku. Letos nám tuto akci zpestƎí dámské trio PƎelet MS. PƎipraveno bude malé obēerstvení pro všechny pƎítomné. Další již tradiēní akce nás ēeká na nový rok, kdy opĢt vyrazíme na Metelskou horu. PƎesný ēas výšlapu bude zveƎejnĢn pƎed vánocemi na nástĢnkách v obci. ZávĢrem mi dovolte, abych všem popƎál pohodovĢ strávené vánoēní svátky, do dalšího roku pƎeji mnoho zdraví, štĢsơ a životní pohody.

V tĢchto dnech oslavili nebo oslaví výroēí tito naši spoluobēané: Mocová Jarmila (93), Leheēková JiƎina (65), Hodek ZdenĢk (60), Karlíková Marie (60), Trnka VojtĢch (78), MinaƎík Bohumil (65), Straka Jaroslav (65), ervenková Marie (60). Všem uvedeným jménem obce blahopƎejeme a do dalších let pƎejeme stálé zdraví a mnoho životních úspĢchƽ. Pavel Karlík, starosta obce

48


Vážení spoluobēané Kulturní kalendáƎ na rok 2015 Ve dnech 10. – 11. 10. a 17. - 18. 10. 2014 se v Radomyšli uskuteēnily volby do zastupitelstev obcí a do senátu. Za jejich hladký prƽbĢh patƎí podĢkování všem ēlenƽm volebních komisí. Volební úēast v komunálních volbách v RadomyšRad o m y š l li 53,98 % (prƽmĢr R byl 44,46 %) dokazuje, že obēanƽm na budoucnosƟ Radomyšle záleží. Ve volbách s 85,38 % zvítĢzila kandidátka Nestraníci, která získala 8 mandátƽ z celkových 9. Za tuto podporu Vám jménem Nestraníkƽ dĢkuji a slibuji, že udĢláme vše proto, abychom naplnili pƎedvolební sliby. Jeden mandát získala KSM. Všem zvoleným zastupitelƽm blahopƎeji a tĢším se na spolupráci v následujících 4 letech. SouēasnĢ chci podĢkovat odcházejícím zastupitelƽm Karlu Kadeēkovi a Lubomírovi Mrázovi, našim zamĢstnancƽm a v neposlední ƎadĢ Vám obēanƽm a spolkƽm za práci pro rozvoj našeho mĢstyse v uplynulém období a všem pƎeji veselé Vánoce, šƛastný Nový rok a hlavnĢ pevné zdraví! Luboš Peterka, starosta

Výsledky komunálních voleb 2014 v Radomyšli Volební úēast NESTRANÍCI KSM

53,98 % 85,38 % hlasƽ 14,62 % hlasƽ

PoƎadí kandidátƽ podle poētu získaných hlasƽ: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.

Luboš Peterka (NESTRANÍCI) 451 hlasƽ MANDÁT Jana Tomaševiēová (NESTRANÍCI) 424 hlasƽ MANDÁT Milan Koubovský (NESTRANÍCI) 417 hlasƽ MANDÁT Emil Demetr (NESTRANÍCI) 406 hlasƽ MANDÁT Jaroslav Krejēí (NESTRANÍCI) 390 hlasƽ MANDÁT Jan Bláhovec (NESTRANÍCI) 388 hlasƽ MANDÁT Ibrahim Razak (NESTRANÍCI) 380 hlasƽ Pavel KƎíž (NESTRANÍCI) 376 hlasƽ MANDÁT David KƎíž (NESTRANÍCI) 373 hlasƽ MANDÁT Josef Babor (KSM) 120 hlasƽ MANDÁT Radek Mára (KSM) 106 hlasƽ Pavel Leheēka (KSM) 73 hlasƽ Josef Heimlich (KSM) 67 hlasƽ Antonín Novotný (KSM) 58 hlasƽ Miroslav Kadoch (KSM) 55 hlasƽ Václav Mráz (KSM) 55 hlasƽ Marie ZdeŸková (KSM) 44 hlasƽ Václav Hronek (KSM) 39 hlasƽ

MĢstys v záƎí pƎekroēil hranici 1250 obyvatel Graf vývoje poētu obyvatel 2000 – 2014: 1250

1200

1150

1100

1050 2000 2003 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 (1197) (1155) (1128) (1149) (1159) (1183) (1199) (1217) (1236) (1232) (1240) (1259)

17. 1. 2015 7. 2. 2015 21. 2. 2015 14. 2. 2015

Myslivecký ples Ples SDH Radomyšl Staroēeský bál (Baráēníci) Masopustní prƽvod masek (SDH)

Masopust se blíží

14. 3. 2015 18. 4. 2015 30. 4. 2015 7. 5. 2015 23. 5. 2015 13. 6. 2015 20. 6. 2015 27. 6. 2015 27. 6. 2015 27. - 28. 6. 7. - 9. 8. 15. 8.2015 14. 11. 2015 28. 11. 2015 29. 11. 2015 12. 12. 2015

XI. Reprezentaēní ples mĢstyse Radomyšl „Odemykání staěáku“ (TJ), StavĢní májky a slet ēarodĢjnic (SDH a Svaz žen) Pietní akt u pƎíležitosƟ 70. výroēí konce 2. sv. války Den dĢơ (eský svaz žen) Koncert skupiny Parkán (mĢstys Radomyšl) „Volejbalová smeē“ turnaj smíšených družstev (TJ) Nohejbalový turnaj trojic (TJ) Pouƛová taneēní zábava, (mĢstys Radomyšl) Jihoēeská pouƛ v Radomyšli (mĢstys Radomyšl) MotorkáƎská akce - 17. Springer Mejdan na „koupališƟ“ v Radomyšli Noēní hasiēská soutĢž (SDH) Posvícenská zábava v Radomyšli (SDH Radomyšl) Sportovní ples TJ Radomyšl (TJ) Adventní trhy a divadlo pro dĢƟ (Svaz žen) Mikulášská pro dospĢlé (Svaz žen)

Dravci, sovy, ēlovĢk Dne 8. 10. 2014 se žáci prvního i druhého stupnĢ ZŠ Radomyšl zúēastnili výukového eko programu na téma Dravci, sovy a ēlovĢk. V tĢlocviēnĢ školy se díky velmi poutavému vyprávĢní pana Brože seznámili se zpƽsobem života, zvyky i výcvikem dravých ptákƽ a sov. Získali také cenné informace o jejich ochranĢ v pƎírodĢ. Dravce i sovy si žáci mĢli možnost prohlédnout z bezprostƎední blízkosƟ, jednalo se napƎíklad o sokola stĢhovavého, sovu pálenou, orla bĢlohlavého ēi pušơka obecného. NejzajímavĢjší ēásơ programu se stala ukázka letu ptákƽ tĢsnĢ nad hlavami dĢơ i uēitelƽ a pƎilétání na ruku nĢkterých z nich. Výukový poƎad se žákƽm velmi líbil, jelikož jim zábavnou formou umožnil nahlédnout do tajƽ ptaēí Ǝíše. KateƎina Houdková

49


Mladí záchranáƎi

Podzim ve 3. tƎídĢ

16.9.2014 ZŠ Radomyšl uspoƎádala ētvrtý roēník soutĢže „Mladý záchranáƎ – dokaž, že umíš“. Hlavním tématem je ochrana ēlovĢka za mimoƎádných situací. Cílem soutĢže je získání ēi doplnĢní znalosơ, dovednosơ a prakƟckých návykƽ pro poskytování pomoci sobĢ a druhým v pƎípadĢ nouze. SoutĢž pro naše žáky pƎipravil HZS Strakonice ve spolupráci s Klubem svazu CO, Policií R, Armádou R, SDH Radomyšl a K Strakonice. Mladí záchranáƎi si ovĢƎili své znalosƟ v testu z pravidel silniēní dopravy, dopravních znaēek, povinné výbavy kola, v možnostech hašení

V podzimním období se žáci 3. tƎídy v rámci pƎedmĢtu lovĢk a jeho svĢt pocƟvĢ vĢnovali tématu Mƽj domov. V Radomyšli prozkoumali historické stavby a také pamĢtní desky místních slavných rodákƽ. Mnohé zajímavosƟ okresního mĢsta Strakonice poznali prostƎednictvím Strakonické šifry, mapy s tajenkami, kterou pƎipravilo dĢtské zastupitelstvo ve Strakonicích. Aby poznali místo, které dává našemu kraji historický název PrácheŸský, nelenili vystoupat na zƎíceninu hradu PrácheŸ u Horažěovic. Marie Krejēová

jednotlivých druhƽ materiálƽ pƎenosnými hasicími pƎístroji, v používání prostƎedkƽ improvizované ochrany dýchacích cest, oēí a povrchu tĢla, ve správném sbalení evakuaēního zavazadla, v poskytování první pomoci a reálnému používání linek ơsŸového volání, soutĢžili v hodu granátem na cíl, ve srážení plastových lahví proudem vody ze džberové stƎíkaēky, v topograÞi, stƎelbĢ ze vzduchovky a znalostním testu z požární pƎípravy a první pomoci. Na závĢr si všichni mohli prohlédnout vojenskou techniku, vyzkoušet obsluhu rádiové stanice. Poēasí nám celkem pƎálo, nejlepší družstva si odnesla diplomy, medaile a hodnotné ceny. DĢkujeme všem, kteƎí nám se soutĢží pomáhali a zase za rok na shledanou. V kategorii mladších žákƽ z prvního stupnĢ byli nejlepší Daniel Mašek, Adéla Hrabalová, Denisa Poklopová, Nela Vojtová a MatĢj Hendrych, všichni z 5. tƎídy. V kategorii starších žákƽ z druhého stupnĢ zvítĢzili Alena Tomášková, Diana Koubková, MarƟn Vojta, Dominik Brož a Michal PƎech, všichni ze 7. tƎídy. Gabriela Jonášová, ZŠ Radomyšl

Zážitkový kroužek ve škole V letošním školním roce probíhá na naší škole kroužek Sportovních akƟvit. S tƎinácƟ žáky, kteƎí se na kroužek pƎihlásili, každý mĢsíc podnikáme výlet zamĢƎený na urēitý sport. V záƎí jsme se vydali na kolech do Sedlice na zmrzlinu, pokraēovali pƎes Chvalov do Bratronic, kde jsme si zahráli zábavné hry, posvaēili a pokraēovali zpĢt ke škole. Za pƎíjemného sluneēného poēasí jsme ujeli asi 33km. V Ǝíjnu jsme se pĢšky vypravili na Milavy, kde jsme si opekli buƎty a zahráli petangue. Po zahƎáơ u ohýnku jsme šli zpĢt do Velké Turné, odkud jsme do Radomyšle jeli vlakem. V pƎíšơch mĢsících nás ēeká aquapark v Horažěovicích, výlet na bĢžkách, výuka na snowboardu. Na jaƎe se zase chystáme na kola, in-line brusle a raŌy. Mgr. Monika Babková

Kroužek sportovních akƟvit na kolech

Co nás ēeká…

3. tƎída pod Práchní

Celostátní akce regionálního Deníku „esko zpívá koledy“ se v Radomyšli stává tradiēní událosơ. K pƎedvánoēnímu prozpĢvování na Maltézském námĢsơ 10. 12. 2014 od 17,30 do 18,30 hodin budou vyzváni žáci místní základní a mateƎské školy, žáci ZUŠ Strakonice ze tƎídy p. uē. Mráze, ēlenové pĢveckého sboru sv. MarƟna, baráēníkƽ a divadelníkƽ, místní muzikanƟ, široká veƎejnost … V období pƎed Vánoci se celá škola tĢší na návštĢvu divadla Fráni Šrámka v Písku, tradiēní mikulášskou a vánoēní besídku. JiƎí Pešl, Ǝeditel školy

PovĢst o adventním vĢnci Dny míjejí noci a neuvĢƎitelnĢ rychle se blíží opĢt ēas sváteēní ēas VELKE NOCI-Vánoc. Proto možná pƎijde vhod jeden pƎíspĢvek od baráēníkƽ v Radomyšli. V jedné chaloupce mĢli na stole adventní vĢnec. Hošík, který v ní bydlel, zapálil všechny ētyƎi svíēky a odešel. Když se vráƟl, zjisƟl, že hoƎí jenom jedna svíēka a zeptal se proto té první zhasnuté, proē nesvíơ. OdpovĢdĢla, že se jmenuje Víra a protože lidé už pƎestávají vĢƎit v dobro, pƎevažuje zlo, nevĢƎí, že by se situace v lepší obráƟla a je tedy zbyteēné, aby svíƟla-malý prƽvan ji uhasil. Druhá zhasnutá svíce Ǝekla, že se jmenuje Láska a došla k poznání, že lidé k životu lásku nepotƎebují, pachơ se v potu tváƎe za majetkem, chybí jim cit a soucit, hezká slƽvka lásky ani neznají, proē by tedy mĢla svíƟt. Její plamen zase uhasil prƽvan. TƎeơ svíēka se jmenovala Mír. NechtĢla už svíƟt. Lidem už radost nepƽsobí, na svĢtĢ probíhají nepƎetržité války, pƎibývá sirotkƽ, vdov a niēí se velké hodnoty, které vytvoƎila mozolnatá ruka, vraždy jsou na denním poƎádku, teēe mnoho slz. Nemám nejmenší dƽvod plápolat, dokud jsou lidé plni zla. Také ona v prƽvanu pohasla. tvrtá svíēka se jmenovala NadĢje a jenom té hoƎel plamínek. \ekla hošíkovi, že musí hoƎet dál, protože nadĢje umírá poslední. Chce vĢƎit, že vše ēasem se v dobré obráơ, pƎibude lásky, víry i míru. Musí nastat klid, každý se musí snažit tak, jak nejlépe umí.

50


Hošík plamenem svíēky jménem NadĢje zapálil znovu všechny svíēky, které uhasil prƽvan a Ǝekl, aƛ každá svíơ dál, aby se splnilo její poslání, které dostala do vínku a bylo tak na svĢtĢ lépe. Je nutné, aby vymizela lhostejnost, nesnášenlivost a krutost, aby nebylo hladových, opuštĢných a týraných a pƎibylo úsmĢvƽ, protože smích je ta nejnádhernĢjší emoce. Dávejme pozor na všechny ētyƎi svíēky, aƛ nám nehasnou! Jƽzková ZdeŸka, OB Radomyšl

Obec baráēnická Radomyšl Baráēníci budou i nadále v roce 2015 pracovat na základĢ baráēnických regulí, podporovat vzájemnou pospolitost mezi spolky baráēnickými, urēitĢ budou pomáhat a spolupracovat pƎi akcích mĢstyse i ostatních spolkových organizací v Radomyšli. Nadále máme v programu ēinnost s dĢtmi, ukazovat jim cestu k lidovým tradicím, písniēkám i tancƽm. KromĢ každoroēnĢ se konajícího Staroēeského plesu, nejsou jednotlivé akce ještĢ upƎesnĢny.

PrƽbĢh pƎíprav Vám pƎiblíží náš kronikáƎ Jan ervenka. Záznam ze zkoušky ēíslo jedna (kvĢten až ēerven): Jan ervenka Mým opoždĢným pƎíchodem do sboru se prakƟcky nic nezmĢnilo, do hlasového fondu pƎibyl hlas, jež je mému rozsahu neznámý a v organizaēním schématu pƎibyl ēlovĢk, který opĢt mƽže na zkoušku nepƎijít, ale vĢƎím, že na premiéru se sejdem v plném poētu. Všechny hvĢzdy našeho sboru, jak ty pƎední tak i ty zadní, mají své svĢtské problémy. Všichni musíme rodit, kojit, míƟ nohy v sádƎe ēi gypsu, hodovaƟ u grilƽ ēi hráƟ jiná divadla nebo slavit narozeniny a rƽzná výroēí. Díky tomuto se náš režisér pan Richard S. nauēil celou Prodanou nevĢstu nazpamĢƛ, vēetnĢ své role Jeníka, který se ve hƎe taktéž vyskytuje coby prostý vesnický chlapec s výjimeēným hlasovým fondem, což je na ēeské vesnici jev bĢžný. Co ech to muzikant. PƎi poslední zkoušce pƎikázal ženské ēásƟ sboru cituji: ,,teě dámy ke mnĢ každá pƎijdete a s hanbou se na mĢ vystƎídáte.“ Kdyby toto slyšela MaƎenka nevím, jestli by ještĢ Jeníkovi vĢrné milování do skonání slibovala. Taktéž naše jihoēeské náƎeēí dostalo lekci ēešƟny. DozvĢdĢli jsme se, že ve slovĢ HANBA se píše písmeno N a ne M. Což nám nešlo pƎes ústa stejnĢ jako pƎísloveēné fóry z bedny od whisky. Práce na zadaném hudebním dílu se nám daƎí a zkoušku od zkoušky jsme zpĢvnĢjší a už pƎidáváme i pohyby, jelikož nejsme divadlo staƟcké, jak bylo možno poznat z námi dƎíve nastudovaných her.

Do nového roku vstupujeme s ơmto krásným vyznáním : Buě zdráv, ty krásný jihoēeský kraji buě šƛasten vždy tvƽj bodrý lid! Nechƛ smĢlé plány vždy v krásné skutky zrají a svĢtem vládne mír, abychom mohli žít! Jsi Baráēník, toƛ Tvoje chvála. Jaká to idea krásná- ani zisk a ani sláva!

KomedianƟ z Prodané nevĢsty

Jƽzková ZdeŸka, OB Radomyšl

Divadelní spolek Radomyšl V Ǝíjnu od 17. Do 26. jsme odehráli pƎedstavení B. Smetany a K. Sabiny - Prodaná nevĢsta. Od první zkoušky - (zaēátkem ledna) do premiéry 17. Ǝíjna jsme každý víkend 2x – 3x peēlivĢ a dle možnosơ nacviēovali pod vedením Richarda Semiginovského. NejdƎíve jsme nacviēovali sbory, na které navazovali „sólisté“. To byl jasný základ. Po plesové sezónĢ jsme se vypravili do naší Sokolovny a dali se do díla. PƎíprava kulis, kostýmƽ a zákulisí, na kterém se hodnĢ podíleli naši ēlenové. TĢm patƎí velký dík za mnoho ēasu práce pro náš spolek. Kulisy nám krásnĢ namalovala KateƎina Švecová a pánské kostýMaƎenku a Jeníka z Prodané nevĢsty my ušila Michaela ermáková. ObĢ skvĢle ztvárnili Tereza Mrázková a Richard tomu vĢnovali spoustu ēasu a hodnĢ Semiginovský pƎispĢli k dobrému výsledku. Po 4 pƎedstaveních, kdy bylo pokaždé vyprodáno, má soubor do konce roku zasloužený odpoēinek. V lednu pƎíšơho roku se pusơme do pƎípravy na výjezd do okolních mĢst. Lubomír Mráz, pƎedseda DS

On všecko vyzkoumá, v ruce láhev s whiskou má. Záznam ze zkoušky ēíslo dvĢ (ēervenec až srpen) Prodaná nevĢsta zaēíná nabývat na tvaru a není to díky špatné životosprávĢ a ani tĢhotenství v tom nemá prsty. To pƎijde snad až po premiéƎe po Ǝádných oddavkách, kdy se MaƎenka mƽže spusƟt na cestu, kde se z dívky stává žena. Zkoušíme již v kulisách, což nám napomáhá v pohybu a uvĢdomĢní si, co kde na pódiu je. Kecal si neustále stĢžuje, že neslyší alty. My ostatní je slyšíme. Bude to asi ơm, že on je vƟpný a rozverný ēlovĢk a takto dámsko-altovou sekci špásuje. Pan režisér Richard S. má bezdrátový mikrofon, ēili ho slyšíme všichni. Jemu to šetƎí hlasivky a nám ēas. Vaškovi bylo ve scénĢ, kde se bojí, navrhnuto, že by si mohl schovat hlavu mamince pod sukni. Kecalovi bylo toto zakázáno, jelikož bychom ho odtamtud již nedostali. A kdo náš sbor uhlídá. Tomu Pán Bƽh uhlí dá.

PodĢkování Divadelnímu spolku Radomyšl MĢla jsem velké štĢsơ, když jsem sehnala lístky na premiéru Prodané nevĢsty „po jihoēesku“ a mĢla tak pƎíležitost shlédnout pƎedstavení témĢƎ na profesionální úrovni s chuơ a radostnĢ provedené. Hluboce smekám pƎed panem režisérem Richardem Semiginovským za perfektnĢ zazpívaného Jeníka a souēasnĢ skvĢlou režii, kde uplatnil neuvĢƎitelnou vynalézavost - pozoruhodné a nápadité detaily, napƎ. vystoupení komediantƽ nebo stavba kapliēky v úvodní scénĢ. ZároveŸ dokázal udržet 50-Ɵ ēlenný soubor a umnĢ pƎizpƽsobit choreograÞi i dramaturgii jeho možnostem. ChtĢla bych vyzvednout jednotlivé pĢvecké výkony, kde kromĢ Jeníka zazáƎila zpĢvem, hereckým projevem

51

Svazek obcí Blatenska - listopad 2014 i pƽvabem MaƎenka v podání Terezy Mrázkové. Taky Vašek, ztvárnĢný Lubomírem Mrázem, všechny okouzlil nejen zpĢvem, ale i ukázkovou koktavosơ a perfektním hereckým výkonem. Zejména se vydaƎil duet Vaška s MaƎenkou „Znám já jednu dívēinu“. PƎedstavení mĢlo švih a bylo cíƟt nadšení souboru. Velmi jsem ocenila i celou výpravu, neboƛ vysoce pƎekonala vše, co jsem v poslední dobĢ vidĢla v Národním divadle (tu šátek, tam závoj v šedavých barvách a minimalisƟcké kulisy). Ze srdce dĢkuji celému souboru za velkou práci, kterou všichni museli odvést pƎi zkouškách i pƎedstavení. Všem nám zlepšili náladu v tomto podzimním ēase. TĢším se a doufám, že je ještĢ uvidíme v Blatné a ve Strakonicích. Nadšená divaēka Dana Hanušová z Kocelovic

Leskovická hospƽdka Každá hospoda má své kouzlo, nĢco ēím pƎitahuje lidi. NĢkde je to pivo, víno, kuchynĢ, štamgasti a v té Leskovické Jindra s Miluškou. Bezva holky do nepohody, chodíme tam rády. Domácí útulné prostƎedí, praskající oheŸ v kamnech a rychlá usmĢvavá obsluha. Naposledy jsme si udĢlali procházku 21.10. na pƎednášku Kamily Berndorfové z Blatné. Její povídání o cestování, fotky a zážitky se dají poslouchat do nekoneēna. Indie je pro nás zemĢ neprobádaná, pro ni druhý domov, kde tráví polovinu roku. UrēitĢ si ji na jaƎe pozveme znova, neboƛ bude mít nové poznatky a zážitky. Jinak jsme vĢrné hospƽdce na KƎenovce, kde toēí zázraēný pramen v bílé, ēervené i zrzavé barvĢ na všechny naše bolístky. PĢknĢ v teple probereme co je kde nového a co se chystá. Chystá se výlet do eského Krumlova a Mikulášská v opĢt v Leskovicích. UrēitĢ se pƽjdeme podívat na Mikulášskou pro dospĢlé, kde program vytvoƎily naše vnouēata a zazpíváme si koledy na námĢsơ. UdĢláme si radost na trzích na radnici . Je toho mnoho co nás ēeká a co ještĢ podnikneme. NĢkdy staēí málo, jen se sejít, nebo projít a hlavnĢ nesedĢt doma. Znovu oslovuji ostatní dƽchodkynĢ - pƎidejte se k nám! za bábinky Slávka Klasová

Listopad, listopad, lísteēek mi na dlaŸ spad. Zlatý lístek z javora, zima už jde do dvora ... Nejen tuhle básniēku, ale i jiné básniēky a písniēky se nauēily dĢƟ v naší mateƎské škole od zaēátku nového školního roku. V záƎí jsme otevƎeli další novou tƎídu, a tak celkem do naší školky nastoupilo 95 dĢơ. Podzimní dny jsme si zpestƎili nĢkolika zajímavými akcemi. DĢƟ mĢly radost z divadelní pohádky Šmoulové, se kterými si i zatancovaly. PotĢšilo je i další divadélko - O kƽzlátcích a Opiēce v cirkuse, vše vykouzlilo mnoho úsmĢvƽ na dĢtských tváƎích. Na školní zahradu za námi pƎijeli pejsci z útulku ve Strakonicích v rámci celosvĢtového dne zvíƎat. Svými kousky dĢƟ rozesmáli, ale také dĢtem pƎedvedli, co všechno umí a jak dokáží poslouchat a plnit pokyny. Pro zvíƎátka v oboƎe v Sedlici jsme sbírali kaštany a žaludy. Hezkým a témĢƎ kouzelným prožitkem se stala návštĢva solné jeskynĢ ve Strakonicích, kterou dĢƟ navšơvily

tƎi krát. Plavecký kurz pro pƎedškoláky je pravidelnou akƟvitou, kterou mají dĢƟ rády. Jezdit do bazénu po skluzavce nebo jezdit na tobogánu patƎí k nejlepším odmĢnám. Šikovné ruce

starších dĢƟ si spoleēnĢ s paní Evou Hodinkovou vyrobili za úspĢšnou úēast v ekologickém projektu „Co nám stromy poskytují“ loutku ze dƎeva. Posíláme vám nĢkolik fotograÞí a tĢšíme se na další hezké zážitky. S pozdravem Ǝeditelka MŠ Renata Škodová

52


Zprávy z DPS Radomyšl Vážení ētenáƎi a redakce, úvodem musím podĢkovat za hezké a poutavé ēlánky v SOBáēku ē. 40 paní starostce obce Kadov VladimíƎe Tomanové, paní Ing. Radce Vokrojové, paní ZdeŸce Jƽzkové, celé redakci a všem dopisovatelƽm. Vlaštovky již odlétly, babí léto je tu, žluté lisơ na stromech dává sbohem létu. Dosud je vlídné poēasí, takže mnoho obyvatel pracuje na zahradách a starší chodí na vycházky. Divadelní spolek Radomyšl sehrál ētyƎikrát Prodanou nevĢstu. Na všechna vystoupení byly vstupenky vyprodány. Byli prý tu jako vždy návštĢvníci ze Strakonic. 2. listopadu na Památku zesnulých – Dušiēek se konala v kostele sv. Jana KƎƟtele mše svatá, kterou celebroval p. Jan Löīelmann. Kostel byl plný. Všichni navštĢvovali na hƎbitovĢ své blízké. Všude je plno krásy, ale je dƽležité navštĢvovat rodiēe a ostatní pƎíbuzné dokud ještĢ žijí. Ta vlídná slova nenahradí žádné drahé kvĢƟny ani vĢnce. Já sama mám tƎi hodné dĢƟ, šest vnouēat a šest pravnouēat. Všichni mi dĢlají velkou radost. Bohužel pƎed 22 roky mi zemƎel manžel. Ale takový už je život. Zda pohladí nebo poraní, neptá se nikoho a jde klidnĢ dál. Nesmím zapomenout na váleēného pilota Jana MatĢjku, který zemƎel 22. listopadu pƎed 38 roky a vedle radnice má pamĢtní desku. Dalším významným rodákem, historikem a spisovatelem je Dr. Bohumír LiŅa. 4. listopadu uplynlo 27 rokƽ od jeho úmrơ. I na jeho domĢ je pamĢtní deska. Mojí povinnosơ je podĢkovat myslím i za všechny obēany za zdaƎilý kalendáƎ Radomyšle a okolí na rok 2015 „mistru malíƎi“ panu ValenƟnu Horbovi a všem, kteƎí na jeho výrobu pƎispĢli. SouēasnĢ pƎeji budoucímu zastupitelstvu, které bylo dne 7. 11. 2014 zvoleno, mnoho úspĢchƽ v jejich nároēné a záslužné práci. Velké podĢkování náleží panu Karlu Kadeēkovi a panu Luboši Mrázovi za vykonanou práci. A ponĢvadž tento SOBáēek je poslední v r. 2014, ēíslo 41 vyjde 26. 11. 2014 pƎeji všem šƛastné a pokojné Vánoce a veselého Silvestra. Pokoj lidem dobré vƽle a pevné zdraví. JiƎina Machníková

Zveme všechny na které se budou konat v QHGČOL30.11. 2014 od 1500 do 1700 na ÚM Radomyšl 7ČãLWVHPĤåHWHQDSURGHM: x x x x x x x x x x x x

SHUQtNĤ VYDĜiNX keramiky YRĖDYêFKþDMĤ X]HQiĜVWYtâWČNHĖ adventní výzdoby GĜHYČQêFK KUDþHN GiUNRYêFKSĜHGPČWĤ GUiWNRYDQêFKYêURENĤ þHVNêFKEDYOQČQêFKSRQRåHN SHNDĜVNêFKDFXNUiĜVNêFKYêURENĤ a jiní prodejci

$1'ċ/6.È32â7$ bude na trzích vybírat dopisy Ježíškovi.

+RQHPPDOXMWHDSLãWHVYiSĜiQt DĢQD9iVQH]DSRPHQH

Na kole k pomníku CH. BaƩaglii V sobotu 4.Ǝíjna 2014 mĢsto Sedlice poƎádalo regionální akci „Na kole k pomníku CH. BaƩaglii“ a neb „Rozlouēení s cyklisƟckým létem 2014“. Start byl traSedlice diēnĢ ve 14.00 hodin u fotbalového stadionu v Sedlici. V letošním roce nám poēasí pƎíliš nepƎálo, ale i tak se zúēastnilo 28 cyklistƽ rƽzných vĢkových kategorií. Byly pƎipraveny dvĢ trasy: modrá – Sedlice –ekanice – Chvalov – Bratronice a zpĢt (délka 18 km); ēervená - Sedlice – ekanice – Chvalov – Bratronice’ – Nahošín – Doubravic – Lažany – ekanice – Sedlice (délka 21 km). V cíli na úēastníky ēekalo malé obēerstvení a tradiēní úēastnická medaile. ZávĢrem zbývá pozvat cyklisƟckou veƎejnost na pƎíšơ rok na „Zahájení cyklisƟcké sezóny“, které se uskuteēní v sobotu 28.bƎezna 2015 s tradiēním startem ve 14.00 hodin na silnici u Sokolovny v Sedlici. Ing. JiƎí Rod, starosta mĢsta

Podzimní bazar odĢvƽ eský svaz žen Sedlice poƎádal „Podzimní bazar“ obnošených odĢvƽ se zamĢƎením na podzim a zimu. Bazar se konal od 22. do 27.záƎí v Zasedací místnosƟ MĢstského úƎadu v Sedlici. Tyto bazary jsou velice navštĢvovanou akcí. Mohou si zde nakoupit maminky pro dĢƟ a všichni návštĢvníci za výhodné ceny mnohdy témĢƎ nové obleēení. Oblibu tĢchto akcí u veƎejnosƟ potvrzuje bohatá návštĢvnost a množství nabízeného „zboží“. SŽ Sedlici patƎí podĢkování za pƎípravu této akce. Ing. JiƎí Rod, starosta mĢsta

Pozvání na Adventní setkání v Sedlici MĢsto Sedlice Vás zve na „Adventní setkání“ – (kulturnĢ – tržní akci), která se uskuteēní v sobotu 29.listopadu 2014 na námĢsơ T.G. Masaryka v Sedlici. Odpoledne bude zpestƎeno vystoupením žákƽ Základní školy a MateƎské školy T.G. Masaryka v Sedlici, pƎedstaveními loutkového divadla pro dĢƟ a dalším kulturním programem. V chodbĢ radnice bude andĢl pƎijímat „Ježíškovu poštu“ – pƎáníēka od dĢơ Ježíškovi – s prosbou o vyplnĢní tajných pƎání (pƎáníēka bude možno vyrobit pƎímo na místĢ). NávštĢvníci adventního setkání si budou moci nakoupit vánoēní dárky a obdivovat celou Ǝadu výrobkƽ regionálních výrobcƽ jako napƎ.: kƎehké kouzlo sedlické paliēkované krajky, umĢlecké perníky paní elkové z Dobšic – vēetnĢ ukázek zdobení, sklenĢná bižuterie, tradiēní bƎezová košƛata paní Matouškové z Radomyšle, dokonalé repliky historického skla z bĢlēické sklárny a další. Odpoledne bude zakonēeno slavnostním rozsvícením vánoēní výzdoby mĢsta. Ing. JiƎí Rod, starosta mĢsta

Pozvánka na výstavu eský svaz žen Sedlice Vás zve na Výstavu prací Sedlických dĢơ a žen s názvem „VESELÉ VÁNOCE“, která se uskuteēní v Zasedací místnosƟ

53

Svazek obcí Blatenska - listopad 2014 MĢstského úƎadu v Sedlici ve dnech 4 .- 6. prosince 2014. Výstava bude otevƎena od 8.00 do 16.00 hodin. Ing. JiƎí Rod, starosta mĢsta

Novoroēní sešlost MĢsto Sedlice Vás srdeēnĢ zve na šestnáctou „Novoroēní sešlost“, která se bude konat 1.1.2015 od 16 hodin. K poslechu a dobré pohodĢ bude hrát „Kapela – Václava KováƎe z Oseka“. TradiēnĢ budou podávány prostƎedky na zahƎáơ a proƟ nachlazení (napƎ.: ēaj ovonĢný produktem z JindƎichova Hradce a pro dámy teplý punē z griotky). Setkání bude zakonēeno tradiēním ohŸostrojem. PƎijěte pƎivítat spoleēnĢ nový rok. Ing. JiƎí Rod, starosta mĢsta

Volby do Zastupitelstva Ve dnech 10. – 11. 10. 2014 se konaly volby do zastupitelstev mĢst a obcí. V Sedlici byly pƎihlášeny tƎi kandidátní lisƟny. Bylo voleno 11 ēlenƽ zastupitelstva. Podle vylosovaného poƎadového ēísla: 1 – Starostové a nezávislí (obdrženo hlasƽ 2824 - získáno mandátƽ 6) 2 – S.O.V.A (Spolek obēanƽ veƎejnĢ akƟvních) (obdrženo hlasƽ 1871 - získáno mandátƽ 3) 3 – KDU-SL (obdrženo hlasƽ 1354 - získáno mandátƽ 2) Složení zastupitelstva: Ing. JiƎí Rod – starosta (1-335); Jaroslav Šavrda – místostarosta (1-317); Zastupitelé: ZdenĢk Baloušek (1-286); JiƎí Bláha (1-300); Bc. Jana Bláhová (3-154); Ing. JindƎich Brožovský (1-305); Ing. Jakub Herman (2-219); Vladimír Klíma (2-236); enĢk Prokopec (1-273); Hana Rƽžiēková (2-232); David Vágner (3-213) JiƎí Rod, starosta mĢst

Listopad v ZŠ Sedlice Po zahájení školního roku se provoz ve škole dostal do normálu – nové poznatky, zkoušení úkoly, písemky. KromĢ bĢžných ēinnosơ se mohou žáci úēastnit dalších akƟvit. Na škole funguje nĢkolik kroužkƽ, jejichž poēet každoroēnĢ roste – napƎ. paliēkování, hra na kytaru, výtvarný, keramický pro zaēáteēníky a pokroēilé, modeláƎský, ßorbal, konverzace v AJ, karate, taneēní. Mrzí nás, že ZUŠ Blatná letos zrušila dlouholetou výuku hry na ßétnu. Podzim patƎí tradiēnĢ také školnímu turnaji ve stolním tenise, ze kterého po mĢsíci vzejdou reprezentanƟ pro okresní kolo. Tradicí se také stala podzimní atleƟcká soutĢž v Blatné. PotƎeơ jsme uspoƎádali sedlický BĢh nadĢje, tentokrát nám pƎálo i poēasí. Podruhé probĢhla soutĢž Mladý záchranáƎ, poƎádaná HZS Strakonice, ve spolupráci s Policií R a CO. Významnou pomocí byla i úēast studentek StƎední zdravotnické školy v Písku, které zajisƟly hladký prƽbĢh zdravotnické ēásƟ soutĢže. Velký sportovní úspĢch zaznamenali naši žáci v okresním kole v minikopané žákƽ ve Strakonicích. V tĢžké konkurenci jsme obsadili šesté místo. Celá škola se zúēastnila projektu „Záložka do knihy spojuje školy“. Díky tomu jsme se seznámili se žáky ZŠ s MŠ Oravské Veselé. Žáci 1. stupnĢ si zasoutĢžili pƎi DrakiádĢ. A co nás v nejbližší dobĢ ēeká? V listopadu „oblíbené“ tƎídní schƽzky, vystoupení žákƽ na pƎedAtleƟka v Blatné - s ēíslem 48 Dominik Ludvík

Projekt Záložka do knihy spojuje školy

vánoēních akcích, mikulášská nadílka, vánoēní prázdniny. V listopadu by mĢla probĢhnout okresní kola v halové kopané a ve ßorbalu, kam urēitĢ vyšleme naše reprezentanty. Deváƛáci již nyní vybírají budoucí stƎední školy. Zápis do 1. roēníku probĢhne 3. února 2015. Marek Charvát, Ǝeditel školy

Podzim v sedlické školce Prázdniny nám utekly jako voda a naše dvoutƎídní školka se zaplnila do posledního místeēka. Odpoēinuơ a plní elánu jsme se pusƟli „do práce“. Ve ētvrtek 11. 9. jsme se zúēastnili školní Mladý záchranáƎ akce „Mladý záchranáƎ“, kde jsme se dozvĢproƟchemický oblek dĢli mnoho zajímavých informací a vyzkoušeli jsme si napƎ. hod granátem, stƎíkání hasiēskou hadicí na terē aj. Naše dĢƟ se zaujeơm absolvovaly všechna stanovištĢ. V dalším týdnu jsme poƎádnĢ protáhli nohy a „odstartovali“ jsme již III. roēník „BĢhu Sedlických nadĢjí“. Na konci záƎí nás opĢt pƎijelo potĢšit divadélko Luk s pohádkou O Budulínkovi. VƟpná a veselá pohádka pobavila nejen dĢƟ z MŠ ale i školáēky 1. a 2. tƎídy. Krásného podzimBĢh sedlických nadĢjí ního poēasí jsme si užili pƎi naší pĢší túƎe do bažantnice v Sedlici, kde nás pƎivítal p. Vrba starší (dlouholetý ēlen mysliveckého spolku), který nás seznámil s chovem bažantƽ. PƎi pobytu na ēerstvém vzduchu nám vyhládlo, a tak z naší svaēinky nezbyl ani drobeēek. Hezké podzimní dekorace vznikly na „vyrábĢní rodiēƽ s dĢtmi“. Tentokrát jsme tvoƎili svícny, soviēky ze šišek a housenky z lisơ. Hotové výrobky jistĢ navodily podzimní atmosféru ve všech domovech. Jako každý rok na podzim, tak i letos navšơvily starší dĢƟ obyvatele DPS. Velkým potleskem odmĢnili vystoupení malých hasiēƽ a veselých taneēnic s písní „MĢla vlasy samou loknu“. DĢƟ na závĢr pƎedaly všem pƎítomným podzimní pƎáníēka. Hezký podzim pƎejí paní uēitelky a dĢƟ z MŠ Sedlice Výsledky III. roēníku BĢh sedlických nadĢjí 1. skupina 1. Johanka Mokrá 2. Kubík Baron 3. Vítek ŠindeláƎ

2. skupina 1. Natálka Šubová 2. Jƽlinka KovaƎíková 3. Honzík Baloušek

3. skupina 1. Natálka Šlaisová 2. ŠtĢpa Schaīarz 3. Jirka a Matyáš Slavíkƽ

54


KrajkáƎské slavnosƟ (Dokonēení z minulého ēísla) Ráda bych navázala na první ēást našeho povídání o III. roēníku KrajkáƎských slavnosơ, který se konal v polovinĢ letošního léta v Sedlici. Akci 9. srpna uspoƎádalo mĢsto Sedlice a Sedlická krajka. V pƎedchozím ēísle SOBáēku jsme si pƎiblížili dopolední ēást slavnosơ a dnes Vám chci vylíēit, co se dĢlo v druhé polovinĢ dne. V odpolední ēásƟ našeho programu jsme Vám hned po taneēním vystoupení dĢtského souboru ZŠ a MŠ T. G. Masaryka Sedlice pƎedstavili zlatý hƎeb našich slavností a to velice Krásná Jƽlie a neménĢ krásné Sedlické krajky netradiēní módní pƎehlídku nazvanou „Obrazy minulosƟ“ v podání ochotnického souboru VavƎinec z Kraselova. Na scénĢ se objevily historicky nebo literárnĢ známé postavy, které formou krátkých scének vtahovaly diváky do své doby. Krajkové doplŸky na dobových kostýmech vyrobila a dodala Sedlická krajka. První výstup ochotníkƽ nás zavedl do stƎedovĢké Itálie a našimi hlavními protagonisty byli Romeo a Julie a známá závĢreēná scéna z hrobky, na kterou navázala stƎedovĢká kapela Holba. Dalším „obrazem“ jsme se trochu posunuli v ēase, do doby francouzského krále Ludvíka XIV. a to do doby plné rozporƽ a intrik, ale také vášnĢ a smyslu pro spravedlnost. Nechali jsme se inspirovat slavným románem od Alexandra Dumase TƎi mušketýƎi. Se slovy „Jeden za všechny, všichni za jednoho,“ se s našimi diváky ochotníci rozlouēili. To nebylo vše. Na scénu vstoupili šermíƎi ze strakonické skupiny historického šermu VendeƩa, aby nám se vší parádou pƎedvedli pomocí svých zbraní drsný život té doby. Další ēasový skok nás pƎenesl do jihoēeské vesniēky a ochotníci nám sehráli, jak to asi vypadalo, když se Švanda Dudák louēil se svou milovanou Dorotkou pƎi odchodu do svĢta za lepším výdĢlkem. Dorotka, hlavní postava této scény, se mohla pochlubit replikou kroje, který se v malých obmĢnách nosil v našem regionu a byl bohatĢ ozdoben krajeēkami z naší dílny. Na tuhle krojovanou parádu navázal taneēní soubor Sedlice s tradiēním tancem Doudlebská polka. Ve stejném duchu se nám pƎedstavila i hudební seskupení Oseēanka, jejíž ēlenové i pƎes svƽj hendikep hráli „jako o život“ a hráli opravdu dobƎe. Poslední scéna „Obrazƽ minulosƟ“ byla z doby ne tolik vzdálené. Zde jsme Vám pƎedstavili následníka rakousko-uherského trƽnu FranƟška Ferdinanda D´Este s manželkou ŽoÞí Chotkovou, Švejka a milenku

nadporuēíka Lukáše Katy. Jakmile doznĢla poslední replika této scénky, ´vtrhly´ na pódium \epické babēi, aby nás pobavily svým taneēním vystoupením nejdƎíve coby jepƟšky, pak jako rozverné cikánky. Klobouk dolƽ nad jejich taneēními kreacemi, které si nic nezadaly s výbornými kostýmy. A to už se pomalu naše slavnosƟ chýlily ke konci a nám zƽstala milá povinnost, vyhlásit vítĢze námi poƎádané soutĢže „Bienále Sedlické krajky“, která se stala tradiēní souēásơ našich slavnosơ. Jedná se o soutĢžní pƎehlídku v oboru paliēkovaná krajka, která je rozdĢlaná do dvou hlavních kategorií. Téma, které bylo vyhlášeno pro I. kategorii (dĢƟ do 15 let) tohoto roēníku znĢlo Oblíbené postaviēky z Veēerníēkƽ a pohádek. Tématu se nejlépe zhosƟla Natálie Sýkorová ze Sedlice se svým Macourkem z veēerníēku Byla jednou jedna koƛata (kroužek paliēkování pƎi Sedlické krajce, lektorka: MarƟna Srbová). Na druhém místĢ skonēila se svou ervenou karkulkou Linda Polívková z Blatné (kroužek paliēkování v DDM Blatná, lektorka: Emilie Vrbová) a na tƎeơm místĢ to byl Rákosníēek od Barbory Blovské ze Sedlice (kroužek paliēkování pƎi Sedlické krajce, lektorka: MarƟna Srbová). Pro II. kategorii, což jsou dospĢlí od 15 – do 100 let, bylo vybráno téma Díla slavných mistrƽ. První místo obsadila Helena BĢlohlavová ze Strakonic a její krásné zpracování Špalíēek od Mikoláše Alše. Hned na druhém místĢ to byla Marie MadĢrová z BraƟslavy a její Strom života od Gustava Klimta a na pĢkném tƎetím místĢ skonēila Iva Šmídová z KuƎimy a Odpoēinek noci od Alfonse Muchy. VítĢzné práce byly vybrány nezávislou šesƟēlennou porotou, byly slavnostnĢ vyhlášeny a pƎítomné krajkáƎky byly ihned odmĢnĢny zajímavými a hodnotnými cenami. Ovšem i vy, návštĢvníci naší soutĢžní pƎehlídky, která byla po celý den pƎístupná veƎejnosti, jste mĢli možnost vybrat a udĢlit cenu: „O nejmilejší krajeēku“. A koho, že jste to vybrali? Mezi dĢtskými pracemi mĢla nejvĢtší úspĢch SnĢhurka od Adély Krejēové ze Sedlice (kroužek paliēkování pƎi Sedlické krajce, lektorka: MarƟna Srbová) a v kategorii dospĢlých jste takto ocenili Ivu Šmídovou z KuƎimi Malá návštĢvnice slavnosơ a její obraz Odpoēinek noci od Alfonse Muchy. OcenĢným ještĢ jednou gratuluji a tĢm, kteƎí se zúēastnili, ale nevyhráli, bych chtĢla vzkázat, aby ve svém úsilí vytrvali a zkusili to tƎeba v dalším roēníku v roce 2016. SlavnosƟ zakonēili ēlenové brnĢnského souboru La Quadrilla tradiēními irskými tanci a strakoniēơ šermíƎi. VĢƎím, že jsme Vám nabídli bohatý a zajímavý program a že si tam každý našel to své. Na závĢr bych chtĢla podĢkovat a to i za mĢsto Sedlice, všem, kteƎí se dobrovolnĢ podíleli na pƎípravách, ale i na samotném prƽbĢhu slavnosơ, velké podĢkování patƎí i našim krajkáƎkám, Ǝemeslníkƽm i úēinkujícím a dĢkuji všem návštĢvníkƽm, kteƎí pƎijeli na naše slavnosƟ, strávili s námi doufám, že pƎíjemný den a svou pƎítomnosơ nás podpoƎili. FotograÞe ze slavnosơ najdete na www.krajky-sedlice.cz TĢším se, že se v takto milé atmosféƎe, sejdeme i pƎi pƎíšơm roēníku v roce 2016. MarƟna Srbová, Ǝeditelka Sedlické krajky, o.p.s.

Varhanní koncert v kostele sv. Jakuba

lenové SHŠ VendeƩa vládnou nejenom meēi.....

V sobotu 11. Ǝíjna odpoledne se rozeznĢl kostel sv. Jakuba v Sedlici varhanní a vokální hudbou. V podání mladých manželƽ Aleše a Blanky Noskových z Rakovníka zaznĢly skladby starých hudebních mistrƽ, zejména barokního období (J. S. Bach, J. G. Walter, A. Grandi, G. Caccini), ale také romanƟcké skladby F. Mendelsohna a A. DvoƎáka. Aleš Nosek vybral program odpovídající varhanƽm v kostele sv. Jakuba v Sedlici. Ocenil také kvalitu varhan. Jedná se jednomanuálový nástroj, sice s omezeným poētem rejstƎíkƽ, ale pƽvodem z uznávané dílny Emanuela ŠtĢpána Petra, jednoho z nejvýznamnĢjších stavitelƽ varhan z pƎelomu 19. a 20. stoleơ v echách. Koncert uvedl faráƎ Marcin


55

Malý domek zvaný Wachthaus, který se krēí pod korunou staletého památného dubu až do poēátku 20. stoleơ sloužil pro ubytování adjunktƽ, foto Petr Vích

Piasecki, který také mezi skladbami pƎednesl nĢkolik biblických textƽ z knihy Exodus, Daniel a Judit. Koncert poƎádala farnost ve spolupráci s mĢstem, a tak závĢreēné slovo patƎilo starostovi Sedlice panu JiƎímu Rodovi, který umĢlcƽm podĢkoval a vyjádƎil nadĢji, že se podobné akce budou opakovat. Podle ohlasƽ se koncert velice líbil, zejména to, jak dokázal varhanní mistr Aleš Nosek rozeznít tento královský nástroj. Ludmila a FranƟšek Jirsovi

Trocha z historie obory - 2. ēást Sedlická obora (též zvaná Holušická) Velkostatek Sedlice, který oboru v létech 1735 až 1742 opatƎil kamennou zdí, vlastnil od tƎináctého stoleơ rod Bavorƽ ze Strakonic. Dne 6. 2. 1404 prodal BƎenĢk ze Strakonic sedlické zboží, tj. tƎi popluží s dvorem a s podacím kostelním právem, bratrƽm VojtĢchovi, Janovi a Lipoldovi z Kraselova, pƎíslušníkƽm ēeské vladyēí rodiny za 300 kop. Od druhé poloviny 15. stoleơ patƎila Sedlice Mikuláši KaplíƎovi ze Sulevic. V roce 1505 byl majitelem Mikuláš Malovec z Pacova, který pravdĢpodobnĢ nechal postavit sedlickou tvrz a statek, kterou vlastnil ještĢ v roce 1533. Jeho syn Jan prodal tvrz v Sedlici, dvƽr a ves s podacím právem a dalším majetkem Adamovi \epickému ze SudomĢƎe. Ten pƎímluvou u krále Ferdinanda I. získal v roce 1539 pro Sedlici povýšení na mĢsteēko (v lisƟnĢ je uvedeno: … ves Sedlce vysazuje se za mĢsteēko“) a ơm i udĢlení rƽzných privilegií. Sedliēơ získali mĢstský znak, právo peēeƟt zeleným voskem a poƎádat trhy. Adam \epický pƎežil své dĢƟ, zemƎel v roce 1551 a Sedlici s veškerým majetkem pƎevzala jeho sestra KateƎina provdaná za ZdeŸka ze Šternberka, který od roku 1560 vlastnil panství Blatná a od roku 1564 i panství LnáƎe. Po jeho smrƟ v roce 1577 syn Adam ze Šternberka odkoupil jednotlivé podíly svých ētyƎ bratrƽ a Sedlici vlastnil až do své smrƟ v roce 1623. Od roku 1596 žil na zámku v Bechyni, který koupil od Petra Voka z Rožmberka za 118 000 kop grošƽ míšeŸských. Do roku 1676 byl pánem na Sedlici Ignác Karel ze Šternberka, který ji pƎedal svému bratrovi Václavu VojtĢchovi ze Šternberka. V majetku rodu Šternberkƽ zƽstala Sedlice, kterou pro vysoké zisky nazývali dobrou kvoēnou, až do roku 1708. ernínský dub-památný strom, výška 28m, Obora byla vybudována na 660cm obvod, stáƎí cca 350 let panství hrabĢnky ernínové Kresba Pavel Šterba

z Chudenic. V držení rodu ernínƽ byla až do roku 1753, kdy sŸatkem pƎešla do majetku Lobkowiczƽ. Poslední majitel z rodu Lobkowiczƽ, JiƎí KrisƟan, se v roce 1932 zabil pƎi automobilových závodech na dráze Arus u Berlína. Po sŸatku Ludmily ernínové z Chudenic s Augustem Antonínem, knížetem z Lobkowicz, pƎešel velkostatek Sedlice vēetnĢ obory vĢnem do majetku rodu Lobkowiczƽ. Jako majitelé jsou postupnĢ uvádĢni: Antonín Izidor, August Longin, JiƎí KrisƟán a JUDr. BedƎich Lobkowicz. AdjunkƟ se v domeēku stƎídali vždy po jednom mĢsíci a mĢli za úkol pozorovat zvĢƎ, která vycházela na pƎilehlé louky, kreslit paroží jelenƽ, sledovat zdravotní stav zvĢƎe a v prvé ƎadĢ ji chránit pƎed pytláky, kterých i v dobách minulých bylo v okolí obory vždy víc než dost. Záznamy o tom, jak tento úkol plnili, jsme nikde nenašli, ale z vyprávĢní pamĢtnice víme, že je zde dost ēasto navštĢvovala dĢvēata z okolních vesnic a zpƎíjemŸovala jim zdejší pobyt. V té dobĢ byli v oboƎe dva adjunkƟ, revírník a hajný. PƎed zmĢnou vlastníkƽ v roce 1931 nechal J. K. Lobkowicz postavit v oboƎe loveckou chatu ve stylu sibiƎských staveb. Srub stavĢl tesaƎ Petr Kouba z Dubí Hory pod vedením hajného Kubiēky z hájenky Starobor, který znalosƟ o tomto druhu staveb získal jako legionáƎ v Rusku. Jednotlivé opracované kusy kulaƟny byly vzájemnĢ utĢsnĢny koudelí. Lovecký srub byl dokonēen až po smrƟ J. K. Lobkowicze v roce 1934. Dr. Mikulejský nechal k severní stranĢ loveckého srubu pƎistavĢt kuchyni, pokoj pro služku a kuchaƎku a koupelnu. Ze studny od myslivny napojil vodovod, kterým dvakrát dennĢ motorové ēerpadlo napouštĢlo vodu do nádrže ve srubu. Pro výrobu elektƎiny ke svícení ve srubu instaloval na starém 40 m vysokém smrku vĢtrnou elektrárnu. V letech 1935 až 1945 postoupila majitelka právo myslivosƟ v oboƎe Dr. Mikulejskému, majiteli skláren a bankéƎi z Prahy. Z tohoto období se nepodaƎilo zjisƟt údaje o mysliveckém hospodaƎení, ani údaje o stavech zvĢƎe v oboƎe. Pouze z vyprávĢní pana Václava Rodiny, dlouholetého vedoucího polesí Obora a posledního obyvatele dnes již zbourané myslivny víme, že po roce 1935 byli do obory na zlepšení chovu dovezeni jeleni ze Slovenska od LubochnĢ a v roce 1937 i 8 mußonƽ z DĢēína a Malacek. Mußoni bĢhem jednoho roku uhynuli na motolici obrovskou. Po roce 1945 byl nájemce obory odsouzen za kolaboraci a oboru až do r. 1948 spravovalo Ǝeditelství velkostatku Drhovel-ížová. Dne 2. 8. 1948 dle zák. 142/47 byla obora spoleēnĢ s ostatním majetkem tohoto velkostatku zabavena státem. V oboƎe bylo znovu vytvoƎeno polesí, které spravovalo i hájemství Milavy a Starý les z majetku rodiny Havránkƽ ze Sedlice a hájemství Malá Turná z bývalého velkostatku Hildprandtƽ v Oseku. Vedoucím polesí byl jmenován pan Václav Rodina, který do obory docházel ze Sedlice a od 26. 5. 1956 bydlel v oborské myslivnĢ až do 1. 1. 1981, kdy už byl pƎes deset let v dƽchodu. ZnaēnĢ narušenou oborní zdí po snĢhovém polomu z 8. 12. 1938, vĢtrné kalamitĢ z podzimu 1939 a snĢhovém polomu z jara 1940 zbytek zvĢƎe unikl do okolních honiteb. V kvĢtnu 1945 probíhala demarkaēní linie mezi sovĢtskou a americkou armádou po státní silnici vedoucí z Písku do PlznĢ a pƎiléhající k jižní ēásƟ obory. Vojáci armád vítĢzných mocnosơ se zasloužili o likvidaci pƎevážné vĢtšiny oborní zvĢƎe. VydatnĢ jim v tom pomohli i místní pytláci. Pováleēný názor na obory pƎispĢl ke

56


zrušení mnoha obor vēetnĢ Holušické obory u Sedlice. V oboƎe se zaēalo hospodaƎit jako v každém jiném hospodáƎském lese, a to bez ohledu na pƎípadnou obnovu oborního chovu zvĢƎe. Nejenom že byl zrušen chov zvĢƎe, ale vykácely se pro oboru velmi cenné porosty vēetnĢ starých soliterních dubƽ a bukƽ a zanikla vĢtšina nádherných alejí stoletých dubƽ. Zbývající aleje byly zúženy zalesnĢním z pƽvodní šíƎky až 18 m na 6 m, maximálnĢ 8 m. Louky, kterých bylo v oboƎe v roce 1945 celkem 38 ha, se postupnĢ zalesnily, mladé listnaté porosty zrekonstruovaly a pƎevážnĢ obnovily smrkem. „StarovĢké mohyly a obĢtní kámen dokazují staré osídlení oblasƟ. Na pozemku obory v lokalitĢ, kde se Ǝíká „Na zámku“, mƽžeme vidĢt ēásƟ zdiva stavby ētvercového základu. „ObĢtní kameny“ v Sedlické oboƎe Poēátkem šedesátých let provedla eskoslovenská akademie vĢd historický prƽzkum v oboƎe a mimo jiné zjisƟla, že obĢtní kámen, popisovaný spisovatelem Ladislavem Stehlíkem, je pouze pƎírodní výtvor, který se nĢjaký kameník pokoušel rozpƽlit. V souēasné dobĢ je snaha o obnovu alejí do pƽvodní podoby, opravují cesty do pƽvodní šíƎe, ale vše se dĢlá postupnĢ s ohledem na les a zvĢƎ v oboƎe, jak Ǝíká souēasný oborník, Ing. JindƎich Brožovský, který je v oboƎe již 13 let a práce má stále dost. Petr Vích - ēervenec 2014 podklady použité z archivu obory, webové stránky LR, archivy p. Miroslava VejmĢlka z Písku a p. Ing. Davida Vaca, Ph.D.

ŠkvoƎeƟcký sportovní areál Bylo to nevyužité prostranství, znehodnocené zbytkovým materiálem. Teě slouží fyzické kultuƎe domácích i pƎespolních. Všechno to zaēalo budováním Šk v o Ǝ e t i c e fotbalového hƎištĢ menších rozmĢrƽ na obecním plácku hrstkou místních sportovních nadšencƽ pod vedením Miroslava Mikeše pƎed pĢƟ lety. Dnes ke sportovišƟ patƎí ještĢ asfaltová plocha pro nohejbal a tenisový kurt s antukovým povrchem. Nechybí ani potƎebné pƎíslušenství: kabiny, sprchy, umývárny a toalety. Letos ještĢ bylo navíc v sousedství travnatého hƎištĢ vybudováno venkovní posezení. Mnoho práce pƎi budování a zvelebování tohoto zázemí pro rekreaēní sport vykonali svépomocí škvoƎeƟēơ a paceliēơ dobrovolníci. Celkové náklady na tento projekt dosáhly do dnešních dnƽ výše 800.000,- korun. „Více než polovinu invesƟce pokryly ale dotace,“ upozorŸuje starosta ŠkvoƎeƟc Lubomír Nový a dodává: „Chci podĢkovat všem jednotlivcƽm, kteƎí se na budování sportovního areálu podíleli. Moc si jejich akƟvity cením. Je dobré si uvĢdomit, že podobné projekty nedĢláme jen pro sebe, ale hlavnĢ pro naše dĢƟ a vnouēata. NĢkterým lidem v obci sportovní areál vadí. Ale jen realizací podobných akcí docílíme toho, že naši potomci ve ŠkvoƎeƟcích a Pacelicích zƽstanou doma a nebudou se stĢhovat pryē,“ Ǝíká první muž obce. Vladimír Šavrda

Stanislav Zindulka sypal veselé historky z rukávu Zábavný poƎad „Slzy smíchu Stanislava Zindulky“ byl ơm správným úvodem do letošního škvoƎeƟckého posvícení. Ve svých dvaaosmdesáƟ letech stále šaramantní a vƟpem hýƎící kumštýƎ sypal témĢƎ pƽldruhé hodiny veselé historky doslova „z rukávu“. Týkaly se jeho samotného, ale také jeho kolegƽ, rádcƽ a uēitelƽ z branže. PƎed odstartováním veselého sólo výstupu Stanislava Zindulky ale poƎadatelƽm moc do smíchu nebylo. Fenomenální baviē a herec toƟž uvízl pƎi cestĢ z Prahy za Dubencem v dopravní kolonĢ. Ve vzduchu se chvíli vznášela i pesimisƟcká otázka, zda nebude muset být pƎedstavení zrušeno. Nakonec všechno ale dobƎe dopadlo. PƎedstavení zaēalo pouze s pƽlhodinovým zpoždĢním a Stanislav Zindulka všechno vzal jako vždycky s humorem sobĢ vlastním. „Budu usilovat o zápis do Guinessovy knihy rekordƽ. Jel jsem z Prahy do ŠkvoƎeƟc tƎi hodiny a dvacet minut,“

žertoval nahlas pƎi vstupu do malého sálu, kde ho okamžitĢ pƎivítal bouƎlivý potlesk. Úvodem se vráƟl do svého dĢtství, které strávil v Jilemnici v Podkrkonoší. Zmínil Ǝadu postaviēek, které si vzal do své „umĢlecké galerie“. Obecenstvo obzvlášƛ pobavila epizoda o tamním pohƎebním ústavu, který po komunisƟckém puēi v únoru 1948 zƽstal v Jilemnici jediným soukromým podnikem: „Majitel však zrovna na výroēí vítĢzného února poslal vƽz pro jednoho nebožơka v okolí Jilemnice. Když se Ǝidiē vracel pƎes Jilemnici zpátky, už tam místní komunisté mĢli na námĢsơ pƎipravený prƽvod alegorických vozƽ, ozdobených budovatelskými hesly a prapory. Ten nešƛastník zaparkoval neprozƎetelnĢ pohƎební auto do zmínĢného prƽvodu a šel na svaēinu. No, a druhý den byl pohƎební ústav znárodnĢný.“ Divákƽm se také Stanislav Zindulka svĢƎil se svým „hereckým pohƎbem“, který se udál za jeho mládí, když poprvé úēinkoval v kostýmu a to ve hƎe Lucerna „To víte, my, všechna ´herecká ucha´, jsme byli u vytržení z toho, že premiérovĢ vstoupíme na prkna, která znamenají svĢt, v pƎevleku. A tak jsme se hned hnali do kostymérny v Národním divadle, kde nám ochotný zamĢstnanec pƽjēoval potƎebnou garderóbu. Já, který jsem mĢl hrát uēitelského pomocníka, jsem vyfasoval kalhoty, které snad nosil Saša Rašilov. TƎikrát jsem si je mohl omotat kolem sebe. No, mnĢ se ale líbily, byl to samet, tak jsem si je vzal. Na vystoupení jsem si je kolem bokƽ omotal špagátem, aby nebyl vidĢt. Co vám mám povídat, když jsme byli v nejlepším a já hrál na jevišƟ na housle, pocíƟl jsem, jak provázek povoluje, a kalhoty padají. Najednou jsem stál pƎed zraky všech v ēervených trenýrkách a jako opaƎený. Smyēec jsem nemohl odložit, protože jsem hru jen imitoval a kolega v zákulisí, který opravdu hrál, nevidĢl, co se dĢje. Šílené dilema, proboha, co teě? Ostuda až na pƽdu! Když se to všechno pƎehnalo a já pochodoval ze svého ´hereckého pohƎbu´ za oponu, potkal jsem jednoho z mistrƽ našeho divadla a ten, když mu smích dovolil promluvit, do mĢ šƛouchl prstem a Ǝekl: Zindulko, víte, co musí mít kumštýƎ mimo hereckého talentu? \ádnĢ pƎipevnĢné kalhoty!“ V závĢru svého zábavného poƎadu na pƽdĢ škvoƎeƟckého kulturního domu Stanislav Zindulka zavzpomínal na dojemnĢ komickou Þguru jistého vrátného v jistém pražském divadle: „Víte, to byl ēlovĢk, který všechno odƎíkával tak ukŸouraným hlasem, jako by mu právĢ vyvraždili celou rodinu. Jednou se mu povedl skvostný kousek. Tehdy, pƎed vánoēními svátky Ǝeditel našeho divadla naƎídil šetƎit proudem. Sám osobnĢ procházel budovami a zhasínal a vypínal, co mu doslova pƎišlo pod ruku. Tehdy navšơvil také vrátnici a zhrozil se, tam byla všechna okna zotvíraná dokoƎán. ´Kolego, tak my tady v divadle všichni šetƎíme energiemi a vy tu takhle vĢtráte?´ ´Víte, soudruhu Ǝediteli, ēlenové hereckého souboru si tady u mĢ uložili své vánoēní odmĢny. A protože kromĢ ēlenƽ KS všichni ostatní dostali h…., tak tady vĢtrám,´ zakŸoural oslovený vrátný.“ JeštĢ než se po vydaƎeném pƎedstavení malý sál vyprázdnil, vdĢēní diváci si pƎišli alespoŸ na chvilku popovídat se Stanislavem Zindulkou osobnĢ nebo mu potƎást rukou. Stanislav Zindulka má s Blatenskem spoleēného víc, než si kdokoliv myslí. PƎes ētyƎicet let jezdí do obce Chlum ke svým blízkým pƎíbuzným na chalupu. Zná dƽvĢrnĢ celý region, houbaƎí zde, pĢstuje tady pĢší turisƟku, dokonce pƎispĢli ÞnanēnĢ s manželkou na obnovu oblasƟ, tĢžce posƟženou záplavami v roce 2002. Vladimír Šavrda

57


Dali si bĢžecké „repete“ Dva dĢtšơ závodníci „Pacelické tretry“ prokázali obdivuhodnou houževnatost. BĢh pƎevážnĢ v terénu mĢli možnost si vyzkoušet chlapci a dívky do ētrnácƟ let již potƎeơ v nedĢli 28. záƎí na závodĢ „Pacelická tretra“. PƎedchozí dva roēníky byly pomĢrnĢ slabĢ obsazené. Letos se sešlo jednadvacet nadšencƽ školního i pƎedškolního vĢku. OrganizátoƎi bĢžeckého závodu museli tentokrát trochu improvizovat. Trasa pro ty nejmenší ve vĢkovém rozmezí 6 - 8 let zƽstala stejná. U kategorie B /9 - 11 let/ ēást bahnité trasy byla vypuštĢna. Naopak s žádnou úlevou nemohli poēítat zástupci kategorie A /12 - 14 let/, kteƎí si to chtĢ nechtĢ museli rozdat s hradišƛskou horou, tyēící se nad osadou. A to už chtĢlo poƎádnou fyziēku a silné plíce. Všeobecný obdiv si vysloužili dva školáci, osmiletý MarƟn Beneš z Blatné a rovnĢž blatenský OndƎej Drnek /10 let/, kterým nestaēilo zazávodit si ve své vĢkové skupinĢ a rozdali si to „repete“ i se staršími kolegy. Nutno poznamenat, že skvĢle zazáƎili v obou pƎípadech a prokázali notnou dávku soutĢživosƟ a nezdolného sportovního ducha. DvanácƟletá Andrea Hugrová z Chlumu obstála v tĢžké kluēiēí konkurenci velmi slušnĢ, její boj s terénem byl odmĢnĢn bronzovou medailí. Sportovní akci uspoƎádala stejnĢ jako v pƎedchozích letech Obec ŠkvoƎeƟce spolu s hrstkou pacelických dobrovolníkƽ. Obec ŠkvoƎeƟce byla hlavním sponzorem „Pacelické tretry“. Výsledky: Kategorie C /6 až 8 let/: 1. MarƟn Beneš z Blatné, 2. Jan Jeníēek z Chlumu, 3. Jana NavráƟlová ze ŠkvoƎeƟc. Kategorie B /9 až 11 let/: 1. OndƎej Drnek z Blatné, 2. Albert Kopecký ze Skaliēan, 3. MarƟn Beneš z Blatné. Kategorie A /12 až 14 let/- 1. Dominik Ludvík z Pacelic, 2. OndƎej Drnek z Blatné, 3. Andrea Hugrová z Chlumu. Vladimír Šavrda

StƎípky ze TchoƎovic Pouƛová pohádka pro dĢƟ 28. záƎí zpestƎilo nedĢlní pouƛové odpoledne dĢtem ve TchoƎovicích loutkové Ǝ o v i c e pƎedstavení O pejskovi a koēiēce v podání hercƽ UmĢlecké scény \íše loutek z Prahy. Hraní o tom, jak pejsek s koēiēkou spolu hospodaƎili, myli podlahu a pekli dort, zaujalo nejenom malé, ale i velké diváky. Pro dĢƟ bylo urēitĢ zážitkem sáhnout si na závĢr na loutky, které je pƎíbĢhem provázely.

Tc h o

Volby do zastupitelstva obce V pátek 10. a v sobotu 11. Ǝíjna probĢhly i v naší obci volby do zastupitelstva. Jsem ráda, že se podaƎilo dokonēit rekonstrukci obecního úƎadu a volby tak mohly probĢhnout v novĢ opravené zasedací místnosƟ obecního úƎadu. Místnost byla vybavena novým nábytkem – stoly a židlemi, které byly poƎízeny z dotace Programu obnovy venkova Jihoēeského kraje v roce 2014. Ráda bych na tomto místĢ podĢkovala Janu Taitlovi, který v ēele místnosƟ namaloval tchoƎovickou kapli sv. Václava. Interiér zkrášluje i novĢ zhotovená slavnostní vlajka naší obce. ChtĢla bych touto cestou jménem všech novĢ zvolených zastupitelƽ podĢkovat obēanƽm, kterým není lhostejný osud obce, a dali to najevo svojí úēasơ ve volbách. Úēast ve volbách byla pomĢrnĢ vysoká a dosáhla na 72 %. Obēané svými hlasy rozhodli o tom, že šest zastupitelƽ, kteƎí pracovali v minulém volebním období, pokraēují i ve volebním roku 2014-2018. Nováēkem v zastupitelstvu je ZdeŸka Nejedlá, ēímž získala zastoupení ēást naší obce - Kupcovy. Na ustavujícím zasedání nového ZO dne 3. 11. 2014 došlo ke zvolení starosty a místostarosty. lenové ZO rozhodli, že TchoƎovice i nadále budou zastupovat Mgr. Eva KƎivancová jako starostka obce a Michael Bolina jako místostarosta obce. Dalšími ēleny ZO dále jsou Miroslav Cihla, Jan KƎivanec, Ivana Machovcová, ZdeŸka Nejedlá a Pavel Šeda. Eva KƎivancová, starostka

Zahájení adventu ve TchoƎovicích Obec TchoƎovice si Vás dovoluje pozvat na vánoēní výstavu spojenou s prodejem vánoēní dekorace v nedĢli 30. listopadu 2014 od 15 do 17 hodin. Pro dĢƟ bude pƎipravena tvoƎivá dílna. Neváhejte pƎinést s sebou také Vaše oblíbené vánoēní cukroví. Mƽžete se tak zúēastnit SoutĢže o nejlepší vánoēní cukroví. V 17 hodin pak rozsvíơme vánoēní strom u kapliēky, do které budete moci nahlédnout. V kapliēce bude letos poprvé umístĢn betlém, který je spoleēným dílem paní Hanušové z Kocelovic a pana TiƩla z VelharƟc. Ivana Machovcová

Hasiēi ve TchoƎovicích Dohasná aneb rozlouēení s létem V sobotu 27. 9. jsme se oÞciálnĢ rozlouēili s hasiēskou sezónou uspoƎádáním velmi neformální soutĢže v požárním útoku s doplŸkovou soutĢží tzv. Dohasnou. Sešlo se celkem 5 Sborƽ dobrovolných hasiēƽ a to: TchoƎovice, Kocelovice, Hajany, Hornosín a LnáƎe. SoutĢžila mužská i ženská družstva. Nejprve nám naši nejmenší pƎedvedli ukázku požárního útoku na hoƎící domeēek, pak následovalo pƎátelské utkání dĢtských družstev, v kategorii mladší i starší, TchoƎovice versus Hajany. Pak vypuklo to hlavní – klasický požární útok dospĢlých družstev. Ten, kdo by si myslel, že to ơm konēí, tak je na omylu. Následovala doplŸková soutĢž – pivní štafeta s lahvovým pivem. Tuto soutĢž museli absolvovat 4 ēlenové družstva v co nejrychlejším ēase a velmi zamíchala poƎadí družstev. Nakonec vše dobƎe dopadlo, všichni obdrželi svou odmĢnu – dĢƟ medaile a dorty a dospĢlí dobrou lahvinku. Myslím, že jsme se dobƎe všichni pobavili, poēasí nám pƎálo a nic se nikomu nestalo. BĢhem této akce jsme ještĢ pƎipravili pro dĢƟ doprovodný program. DĢƟ mohli celé odpoledne využívat skákací hrad, stƎílet na papírové rƽže

58


Vánoēní svátky (v historických zápisech a vzpomínkách)

i sladkosƟ a v neposlední ƎadĢ i jezdit na ponících a koních pod vedením pí JíŸové a její jezdecké školiēky. Sezónu jsme ƎádnĢ zakonēili a dali si jako vždy pƎedsevzeơ do dalšího roku. A protože „Dohasná“ je soutĢží putovní, tĢšíme se, že se pƎíšơ rok sejdeme ve LnáƎích. MarƟna adková Okresní podzimní kolo Okresní podzimní kolo, nebo také závod všestrannosƟ, je dƽležitým zahájením dĢtských hasiēských soutĢží. Letos se konalo v epƎovicích a naši mladí hasiēi zde zaznamenali velký úspĢch. V kategorii mladší jsme získali krásné 3. místo (v zastoupení: JiƎí adek, Adéla Ptáēníková, Denisa Fejtlová a MatĢj Slavíēek), v kategorii starší 4. místo (v zastoupení: Jaroslav adek, Anna Ptáēníková, MarƟn FoƎt, Nikola Slavíēková a Simona Šulcová). Také jsme mĢli po dlouhé dobĢ zastoupení i v kategorii

Naši vítĢzové, foto MarƟna adková

dorostenek, kde za nás bojovali Lucie Poláková a Hana Loudová. Lucka se úspĢšnĢ probojovala k 1. místu a zlaté medaili. Všem našim mladým hasiēƽm dĢkujeme za jejich výkony. MarƟna adková A co dĢláme nyní? Naplánovali jsme si a už jsme i provedli úklid hasiēárny, dále dvouhodinový relax v Aquaparku Horažěovice, máme v plánu hrabat lisơ a doufáme, že nám taky napadne sníh a poƎádnĢ zamrzne rybník, abychom si také užili zimních radovánek. Takže hasiēinĢ zdar! Abychom nezapomnĢli, zveme všechny dĢƟ na Mikulášskou nadílku, která se bude konat v sobotu 6. prosince 2014 v sále pohosƟnství ve TchoƎovicích. V poslední ƎadĢ si mƽžete pƎijít zpƎíjemnit pƎedvánoēní ēas tradiēním Zpíváním u stromeēku, které se bude konat 23. 12. 2014 na návsi u kaple Sv. Václava ve TchoƎovicích. PƎipraveno bude obēerstvení pro dĢti i dospĢlé, každý mƽže pƎinést ochutnat i nĢco ze svého pƎedvánoēního stolu. TĢšíme se na Vás a pƎejeme krásné prožiơ vánoēních svátkƽ a všem lidem dobré vƽle mnoho zdraví a lásky. Za SDH TchoƎovice MarƟna adková

O ŠtĢdrém dni v roce 1924 na jednom vĢtším statku se dozvídáme následující: „Na štĢdrý den se zachovával nejpƎísnĢjší pƽst, zato všechny ēekala bohatá veēeƎe. O páté hodinĢ když už byla tma, se zasedlo ke stolu. VeēeƎe byla zahájena modlitbou, k veēeƎi byli ryby a pak mouēníky, matka jako hospodáƎka jedla jen mouēníky a masa se zdržovala až do obĢda Božíhodového /vĢƎívalo se, že se povede dobytek/. Pak v družném rozhovoru pƎešla hodina i dvĢ. Vzpomínalo se na nepƎítomné a zemƎelé. PƎed jedenáctou byl pƎipraven koēár a jelo se na pƽlnoēní do LnáƎ.“ NejpƽsobivĢjší tradicí bylo vánoēní troubení s pƎáním o Vánocích. V dƎívĢjších dobách to byla záležitost obecních pastýƎƽ, kterých bylo v obci nĢkolik, poslední Václav VávƎík v ēp. 38. „O Vánocích chodil od domu k domu, pƎál lidem a troubil na pastýƎský roh. Oslovil hospodáƎe se staroēeským veršovaným vinšem: ´Vinšujeme Vám šƛastné Vánoce, byste je zažili ve zdraví a veselí, s menším hƎíchem a s radosơ s novĢ narozeným Spasitelem a s Vaším patronem, abyste se pak jednou v nebi radovali. A pƎejem, abyste se od níēka za rok zas nových Vánoc všichni doēkali´. Provázela jej jeho žena s nƽší na zádech, kam ukládala obdrženou koledu, odmĢnu.“ Po válce se této krásné tradici, bohužel jen nĢkolik málo let, vĢnoval pan Václav Hudeēek /1911- 1992/ z ēp. 21. Ten byl vynikající hudebník, nejēastĢji hrával na heligonku, ale muzicíroval i na trubku, která se i k vánoēní náladĢ výbornĢ hodila. „O ŠtĢdrém dni odcházel z domova již kolem ētvrté hodiny odpoledne smĢrem pƎes hráz rybníka Radov k hájence p. ŠtĢrby, následovala myslivna p. Slavíēka a od rybníka Starého se vráƟl zpĢt do TchoƎovic. Obcházel dƽm od domu, zatroubil, popƎál veselé šƛastné svátky a nadcházející nový rok a pokraēoval dál. Domƽ se vracel až nĢkdy kolem jedenácté hodiny, unaven, ale spokojen s dobƎe naladĢnou vánoēní atmosférou svých pƎátel. PƎesné ēasové období jeho ēinnosƟ není známo, upadlo v zapomnĢní, snad to bylo v létech 1952 - 1955. Dnes tuto tradici v obci neznáme.“ Naopak od roku 2008 je v obci zavedena jiná tradice – zpívání koled dĢtmi pod rozsvíceným vánoēním stromkem na návsi v pƎedveēer ŠtĢdrého dne a zdobení perníēkƽ pro návštĢvníky zpívání, dále viz zápisy z kroniky obce. „S pƎíchodem adventního ēasu zaēala pilná pƎíprava dĢtských zpĢvákƽ na další akci, zpívání vánoēních koled na návsi u kapliēky. S nápadem zpƎíjemnit si poslední podveēer pƎed vánoēními svátky pƎišla již v roce 2009 Lenka FoƎtová a velká úēast obēanƽ tehdy naznaēila, že se stane akcí tradiēní a vítanou. Velký dík patƎí dĢtem, které nás pƎíjemnĢ pƎekvapily ochotou se pravidelnĢ scházet a koledy secviēit. OstatnĢ, nescházely se dĢƟ cizí, ale již sehraná parta malých tchoƎovických hasiēƽ a bylo znát, že se všichni rádi vidí. StejnĢ jako v minulém roce se dĢƟ 15. prosince sešly také na zdobení vánoēních perníēkƽ, které pro nĢ pƎipravila Lenka FoƎtová. Se sáēky s cukrovou polevou se vyƎádili všichni a zároveŸ tak pƎipravili pƎekvapení - balíēky s perníēkem a vánoēním pƎáním pro všechny, kteƎí se pƎijdou podívat 23. prosince na zpívání koled. V podveēer pƎed ŠtĢdrým dnem se rodiēe s dĢtmi a ostatními obēany koneēnĢ sešli na návsi a dĢƟ v dobových kostýmech u rozsvícené kapliēky zazpívaly pásmo vánoēních koled. NechybĢli pastuškové, andĢlé, tƎi králové, ani ježíšek v jesliēkách. Všichni pƎítomní se tak alespoŸ na chvíli v pƎedvánoēním shonu zastavili, popovídali si a nasáli pƎíjemnou vánoēní atmosféru“. Dnes, kdy je všeho dostatek, snad i nadbytek, nikoho snad ani nenapadne, že by Vánoēní svátky s Ježíškem mohly být i jiné: „Pamatuji si svátky vánoēní z doby pƎed více jak 65 léty velmi dobƎe. Vánoce nebyly jistĢ tak bohaté jako dnes, byly chudé a v nĢkterých rodinách až velmi chudé. Dárkƽ bylo poskrovnu, nĢkdy pouhý jediný. Zato pojeơ vánoc pƎekonalo vše. Škola skonēila, snĢhu i mrazu byl nadbytek. Vánoēní atmosféra visela ve vzduchu, jistý shon, ale jinak klid, úsmĢvy na tváƎi rodiēƽ, mírné napĢơ mezi námi dĢtmi, snaha být hodný aby se Ježíšek nezlobil. A potom pƎišel ŠtĢdrý den a veēer. Vždy jsme mĢli ten nejkrásnĢjší vánoēní stromeēek, ēerstvĢ uƎíznutý a donesený místním hajným.

59

Svazek obcí Blatenska - listopad 2014 Nebyl malý a krásnĢ vonĢl pryskyƎicí. Se sestƎiēkou jsme si jej sami zdobili. TĢch ozdob nebylo mnoho, ale pƎidali jsme do spodní ēásƟ stromeēku malá ēervená jablíēka, vlašské oƎechy obalené staniolem, do papírových obalƽ /cetek/ jsme zabalili sladké obyēejné cukroví. Vrcholem byla domácí ēokoláda odlitá do krásných vánoēních formiēek, kterou maminka udĢlala z trocha kakaa a margarinu, zabalená opĢt do staršího /použitého/ staniolu. No prostĢ krása. Na vĢtévky se nakonec nasadila ozdobná špiēka a kovové skƎipce se svíēiēkami, které jasnĢ záƎily, i když nĢkdy hodnĢ vosku skonēilo na podlaze. Kolekce vánoēních dobrot, jak je známe dnes, pochopitelnĢ nebyla, nebo byla, ale ne u nás. Tradiēní pƽst se u nás obvykle nedodržoval, k obĢdu byla jen kuba, kterou jsem zrovna nemiloval. ŠtĢdroveēerní veēeƎe byla sestavena z rybí polévky, smaženého kapra nebo i šƟky s bramborovým salátem a malým kopeēkem rudých brusinek, zakonēené smĢsicí vánoēního cukroví. Pro pƎíšơ dny byla pƎipravena ēerná omáēka s kaprem, ochucená nezbytnými oƎíšky, rozinkami, suchými švestkami a syrobem. KrásnĢ upeēená vánoēka byla jen teēkou za všemi dobrotami. Po rozdání nĢkolika málo dárkƽ /spíše prakƟckých/ se povídalo a poslouchaly koledy v rádiu. V oēekávání byl, do noci hlasitĢ znĢjící, hlas trubky místního pastýƎe, který se pƎibližoval, až pƎišel. Slavnostní veēer byl zakonēen tradiēní „pƽlnoēní“ v kostele NejsvĢtĢjší Trojice ve LnáƎích. První svátek vánoēní byl vyhrazen odpoēinku v kruhu rodinném, eventuelnĢ návštĢvám tĢch nejbližších. Druhý den po obĢdĢ, zcela pravidelnĢ, jsme celá rodina, chodili na návštĢvu do místní bažantnice. Cesta vedla kolem severního okraje rybníka HoƎejšího / nĢkdy i ve hlubokém snĢhu/, u vrátek nás oēekával bažantník p. Husák. Procházeli jsme bažantnicí, po ēistĢ vymetených chodnících, pƎes starodávný dƎevĢný most pƎes pƎítok do rybníka, za kterým stál mohutný staletý dub. PƎed hájenkou v pƎístƎešku nás pozdravil „pšoukáním“ výr Kubík, vedle odpoēívající fretka ŽoŅa, volnĢ pobíhající ochoēená srnka Líza a pƎátelský irský setr Lord. Zahlédli jsme zakomorované bažanty i „prostƎený“ vánoēní stƽl pro drobné ptactvo na plotĢ kolem zahrádky, v podobĢ nĢkolika zavĢšených stažených kƽží. as rychle ubíhal, dospĢlí si povídali a vzpomínali, já jsem pohledem hltal starobylé myslivecké vybavení místnosơ, vēetnĢ seskupení nĢkolika vycpaných vran, v rƽzné pozici na silné haluzi, v zadním koutu chodby. Již za soumraku v doprovodu obyvatel hájenky jsme odcházeli domƽ, odpoēaơ a plni tĢch nejkrásnĢjších dojmƽ.“ Tak takové byly mé, dĢtské Vánoce, na které se nedá zapomenout. O Mikuláši a dalších svátcích. „PƎed svátkem sv. Mikuláše 6. prosince chodili Mikulášové. Byla to tlupa 6 - 10 dospĢlých chlapcƽ pƎestrojených za ēerty, andĢla, Mikuláše, nĢkolik dĢdkƽ a bába s kozou, za kterou byl pƎestrojen vždy ten nejrozjívenĢjší chasník. Byla to ze dƎeva vyƎezaná kozí hlava s mohutnými rohy, pohyblivou velkou bradou, která se nesla v ohnutém podpaží, a pƎes hlavu jinocha bylo hozeno bílé prostĢradlo. Chodívali veēer po setmĢní a navštĢvovali domácnosƟ, hlavnĢ kde byla svobodná dĢvēata. Tam potom provádĢli rƽzná alotria. DĢdek prodával hospodáƎi kozu, kterou bába pƎed zraky pƎítomných snažila podojit do dƎevĢné putny nebo škopíku. SamozƎejmĢ, že koza jakmile pod ní bába sedla dĢsnĢ kopala, meēela, stavĢla se na zadní nohy a kolemjdoucí trkala. DĢdek, který kozu prodával, vybíral od hospodáƎe zálohu. ert prohánĢl dĢvēata a šupal je ocasem. Vážený Mikuláš s andĢlem podaroval dĢƟ a celou tlupu nakonec usmĢrnil k odchodu.“ „O týden pozdĢji 13. prosince na sv. Lucii chodívaly ´Lucky´. Byla to skupina dĢvēat, která se na rozdíl od chlapcƽ chovala zdvoƎile a rƽznými Ǝíkánkami nabádaly navšơvenou rodinu k Ǝádnému a zbožnému životu. Jejich velitelka sv. Lucie byla slavnostnĢ ustrojena a mĢla k rodinĢ vždy proslov.“ „Na svátek TƎí králƽ 6. ledna chodívali do vsi, obyēejnĢ z Blatné nebo z Vrbna tƎi hoši v pƎestrojení králƽ a dƽm od domu zvĢstovali narození Jezulátka. Tento zvyk zanikl hned po I. svĢtové válce. Do souēasné doby se v nĢkterých usedlostech zachovala tradice symbolu TƎí králƽ, kƎídou napsanými písmeny K + M + B, nad vchodovými dveƎmi.“ Sestavil Karel Krejēí

Podzim v Uzenicích Volby v naší obci díky svĢdomité ēinnosƟ volební komise ƎádnĢ probĢhly a na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce, pro jehož svolání plaơ zákonné lhƽty, se ze zvolených ēlenƽ zastupitelstva volil starosta a místostarosta. U ze n i c e Akce Oprava obecních komunikací v k. ú. Uzenice probĢhla dle plánu i díky zhotoviteli ÞrmĢ Silnice Klatovy, a.s. Jihoēeský kraj na tuto akci pƎispĢl ēástkou 150 tis. Kē z Programu obnovy venkova Jihoēeského kraje 2014. Do Státního okresního archivu Strakonice byly pƎedány archiválie z provedeného skartaēního Ǝízení nalezených dokumentƽ Místního národního výboru v Uzenicích z období 1960 - 1990 a Základní devíƟleté školy v ernívsku z období 1941 - 1979.

Setkání seniorƽ

U pƎíležitosti mezinárodního dne seniorƽ se konalo ve ētvrtek 2. Ǝíjna od 15 h. v hasiēském klubu posezení s hudbou a obēerstvením, na které byli pozváni všichni obēané nad 60 let. Pozvání také pƎijal pan Petr VanĢk, velitel mĢstské policie v Blatné, který se svými kolegy vykonává nelehkou a pro obec v dnešní dobĢ již nezbytnou službu (pro nás bohužel jen) na území mĢsta Blatná. ChtĢla bych mu ơmto podĢkovat za ochotu a nasazení, s kterým se na úvod setkání podĢlil o své zkušenosti a ukázal technické vybavení jednotky. Na harmoniku hrál a zpíval Miloš Velíšek ze LnáƎ. Po celou dobu bylo zajištĢno obēerstvení. Chci podĢkovat všem, kteƎí pƎišli a pƎispĢli k dobré náladĢ a pĢknému prƽbĢhu akce. 11. 11. v 11 hodin u kaple Sv. Václava na návsi je každoroēnĢ pƎipomínán konec 1. svĢtové války položením kyƟce k pomníku padlých. PƎeji Vám pƎíjemné prožiơ vánoēních svátkƽ a šƛastný nový rok 2015. Dagmar Maleēková

Komunikace Uzenice – Ostrov

Pomník padlých

60


Vodník ve Velké Turné Ve lk

á Tu r n

á

U potoka ve Velké Turné sedí vodník na paƎezu, pokuƎuje fajŅu a z kapsy mu vykukuje zlatá rybka. V pátek 26.záƎí vystavil p.Ota Vonášek tohoto vodníka, pod vrbou u potoka ve Velké Turné. Vodník je vyroben ze železné konstrukce a betonu v nadživotní velikosƟ . Pro velkou váhu, byl vodník pƎevezen na pƎipravený podstavec hydraulickou zdvihací technikou.

Požár budovy ēp.6 V nedĢli 28.záƎí 2014, 14minut po pƽlnoci, byl v obci Velká Turná vyhlášen požární polach. evený kohout zachváƟl budovu ēp.6, bývalé hospody u mostu. Zásahová jednotka obce Velká Turná provádĢla prvotní zásah do pƎíjezdu jednotky HZS Strakonice. Z ohnĢ byl vyproštĢn majitel domu, který utrpĢl ēetné popáleniny se kterými byl vrtulníkem transportován do fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Požár se podaƎilo uhasit zhruba za hodinu. Škody na budovĢ byly odhadnuty na Kē-150.000,a uchránĢná hodnota majetku cca Kē-400.000,-. PƎíēina požáru byla stanovena jako nedbalost. Požár provĢƎil pƎipravenost všech zasahujících jednotek, avšak vždy je lepší pokud požární sbory pouze zásah nacviēují , ēi poƎádají kulturní ēi spoleēenské akce. Zastupitelstvo obec Velká Turná dĢkuje ēlenƽm JSDHo a pƎítomným zasahujícím obēanƽm obce, za vēasný požární a zdravotní zásah. Bohužel majitel domu po ētrnácƟ dnech hospitalizace svým zranĢním podlehl. Likvidace požáru V. Turná ēp. 6

Hlasováním voliēƽ bylo urēeno poƎadí kandidátƽ: 1-Pavel Šípek, 2-Ing. JiƎí Mlíēko, 3-Josef Verner, 4-Václav Adámek a 5-Ivana Mrázková. Náhradníkem se stal ZdenĢk Charvát. Stávající starosta obce Ing. Mlíēko svolal Ustanovující zasedání ZO na 2.11.2014 od 16:00hod. Na tomto zasedání byl hlasováním zvolen starosta obce Ing.JiƎí Mlíēko, místostarosta obce Pavel Šípek, pƎedseda Þnanēního výboru Josef Verner a pƎedseda kontrolního výboru Václav Adámek. NovĢ zvolené zastupitelstvo složilo slib a v nadcházejícím funkēním období bude vykonávat svoji funkci v zájmu obce Velká Turná.

Posvícenská zábava Ve Velké Turné poƎádají každoroēnĢ místní hasiēi Posvícenskou zábavu, která vychází na Havelské posvícení. Letos zábava pƎipadla na sobotu 18.Ǝíjna. K tanci a poslechu jako již tradiēnĢ zahrála skupina K-BAND. Do malého sálku Hospody Na Rozhrání se vmĢstnalo 80 hostƽ i s šenkýƎkou. Na naše malé pomĢry bylo plno. Zábava se pĢknĢ rozjela a taneēní páry mohly kroužit parketem až do pƽl ētvrté ráno. Zábava se vydaƎila a sousedé se dobƎe pobavili.

Výlov rybníka Milavy

Velitel JSDHo p. ervenka se ženou pƎi tanci

V katastru obce Velká Turná, se rozprosơrá rybník Milavy. Tento rybník je obhospodaƎován spoleēnosơ Blatenská ryba,s.r.o. , pro chov ryb. S rozlohou 62ha se tento rybník Ǝadí na tƎeơ místo v okolí po rybníku Velkorojický s rozlohou 77ha a rybníku Labuƛ s rozlohou 108ha. Milavský rybník se loví jednou za dva roky a dochází tak ke stƎídání ve výlovech s rybníkem Velkorojickým. Letošní výlov byl naplánován na 29.31.Ǝíjna. Výlov samotný byl provádĢn dva dny a poslední den

Volby do Zastupitelstev obcí a Senátu Parlamentu R Ve dnech 10. a 11.Ǝíjna 2014 se konali volby do ZO a Senátu Parlamentu R. Na období 2014-2018 byli voleni noví ēlenové pĢƟēlenného zastupitelstva obce Velká Turná. Do voleb byla zaregistrována jedna strana Pro rozvoj obce Velká Turná ( sdružení nezávislých kandidátƽ ). vykonávali zamĢstnanci Blatenské ryby údržbu lovištĢ. První den výlovu byla mlha, za to druhý den se poēasí projasnilo a svíƟlo sluníēko. Na výlov se pƎijelo podívat spoustu lidí a letos se byli podívat na toto tradiēní Ǝemeslo i školka ze Strakonic. Výlov byl zpƎíjemnĢn dechovkou p.KováƎe a k ochutnání byly pƎipraveny rybí pochuƟny v místních hospƽdkách. Bylo možné ochutnat smaženého kapra se salátem, rybí polévkƽ, kapra na kƎenové omáēce, ěábelský Þlet nebo topinku s rybím tatarákem. Tak zase za dva roky.

Probíhající práce, akce v obci Ustanovující zasedání ZO Velká Turná 2.11.2014

V pátek 24.Ǝíjna provedl kominík p. Vojáēek ēistĢní komínƽ a kontrolu spalinové cesty u domƽ v obci. Zájemci o tuto službu se zapsali do seznamu v prodejnĢ potravin v obci. -v sobotu 8 listopadu organizovala Obec Velká Turná podzimní sbĢrný den velkoobjemového a nebezpeēného odpadu .

61


Opravená lávka pƎes Rojický potok

- v sobotu 15.listopadu provedl SDH Velká Turná zimní pƎípravu požární techniky. ProbĢhla zkouška požárního auta HENSCHEL pƎi pálení kelsơ na hasiēském sviēišƟ Pazderna. - obec provedla opravu lávky pƎes Rojický potok. Byla provedena betonáž podlahy, položení nových nájezdƽ na lávku z betonových dlaždic, anƟkorozní nátĢr kovových ēásơ lávky a vyspárování základového kamenného soklu. - na místní komunikaci parc. ē. 1014/1 u domu ēp. 26, byly osazeny silniēní obrubníky, které odvádĢjí pƎívalovou dešƛovou vodu smĢrem do pƎipravované kanalizaēní vpustĢ. - zamĢstnanci obce provedli rozšíƎení stání pro novĢ osazený kontejner na tƎídĢný odpad - texƟl a obleēení, na návsi obce. U stávajícího stání kontejnerƽ na plasty a papír byla položena betonová dlažba na zmiŸovaný kontejner na texƟl. - v obci probíhá úklid lisơ a pƎíprava travních ploch na zimu.

eká nás • • • • • •

výlov Novákƽ rybníēka – sobota 22.listopadu od 10:00hod. výlov rybníēka LOUŽ – sobota 29.listopadu od 10:00hod. ochutnávka zabijaēkových pochuƟ – poƎádá Hospoda Na Rozhrání , celý den sobota 29..listopadu, Hospoda Na Rozhrání. mikulášská nadílka – V obci projde mikuláš, andĢl a ēerƟ a budou nadĢlovat dĢtem nadílku. 5.12.2014, v podveēer. vánoēní turnaj ve stolním tenise- poƎádá SDH Velká Turná v sále Hospody Na Rozhrání - sobota 27.12.2014, od 13:00hod. výroēní schƽze SDH Velká Turná – sál Hospody Na Rozhrání - nedĢle 28.12.2014, v podveēer. silvestrovská veselice – poƎádá Hospoda Na Rozhrání 31.12.2014, Hospoda Na Rozhrání. Místostarosta obce Velká Turná Pavel Šípek Foto. Pavel Šípek

Co nám stromy poskytují? V pátek 31. 10. 2014 k nám do školy pƎijela paní Eva Hodinková, která vyrábí dƎevĢné loutky. Pro naše dĢƟ si pƎipravila krásný program. Každé z nich ZáboƎí si mohlo vyrobit svou dƎevĢnou loutku – lodiēku ēi ptáēka. Ve školním klubu byla nachystána veškerá výbava, která byla k výrobĢ loutek potƎebná – dƎevĢné lodiēky, ptáēci, barvy, peƎíēka, knoßíky, hƎebíky, kladívka, kleštĢ a drát, kterým dĢƟ loutku mohou vodit. Paní Hodinková žáēky seznámila s postupem práce a už jsme mohli zaēít – loutkou protáhnout vodící drát a dále jsme pokraēovali výzdobou loutek. Malovaly se lodiēky, vyrábĢly se plachty a zdobili se ptáēci peƎím.

Dílny pro dĢƟ byly souēásơ projektu KvĢty, plody, kmeny aneb co nám poskytují stromy. DƎevo oživlo. Koneēný výrobek byl opravdu moc krásný a dĢtem štĢsơm záƎily oēi. Všechny byly velmi spokojené, s nadšením odcházely i se svými novými loutkami domƽ.

Halloweenské ƎádĢní V pátek 31. 10. 2014 probĢhla na naší škole oslava anglického svátku – Halloween. Už pƎi vstupu do školy nás uvítaly dvĢ obrovské rozsvícené dýnĢ a mnoho žákƽ v halloweenských kostýmech se strašidelnĢ pomalovanými obliēeji. Ve tƎídách také nechybĢla halloweenská výzdoba. A co se dĢlo dál? Zaēala bĢžná výuka, ale pƎi hodinách anglického jazyka jsme mĢli od našich paní uēitelek pƎipraveno nĢkolik her a spoustu zajímavosơ, týkajících se dnešního strašidelného svátku. První soutĢž byla vždy pro dvojici spolužákƽ, kteƎí se mĢli za úkol nakrmit mouēnými ēervy. ervi byli moc dobƎí, protože se jednalo o námi oblíbené kƎupky. Druhá soutĢž nás také velmi pobavila. Do velkého lavoru s vodou, byla vhozena vždy dvĢ jablka a dvojice žákƽ soutĢžila o to, kdo dƎíve ústy jablíēko vyloví. TƎeơ úkol byl vskutku halloweenský. Zavázali jsme si oēi a po hmatu mĢli urēit, co se skrývá v tajemných krabiēkách. Bylo tam opravdu všechno možné – od mouky s hráškem a ēoēkou až po sliz, vyrobený z okurek, cibule a nálevu. Druhou ēást hodiny nám pak paní uēitelky vyplnily rƽznými kvízy s halloweenskou temaƟkou. Všichni jsme v závĢru hodiny dostali krásné perníkové prsty, které pro nás upekla paní uēitelka Eva Bradáēová. Hodina utekla jako voda a my si haloweenský svátek užili opravdu do sytosƟ.

62


TƎemšínská heligónka 2014 Ohlédnuơ za 16. roēníkem setkání heligónkáƎƽ ve Hvožěanech, tradiēním a pƎátelským fesƟvalem dobré nálady a hezké písniēky! V sobotu 25. Ǝíjna se konal již 16. roēník setkání heligónkáƎƽ s názvem TƎemšínská heligónka 2014 ve Hvožěanech. Zaēátek tohoto tradiēního fesƟvalu byl v 16.00 hodin, kdy se v kulturním domĢ rozeznĢly první tóny v podání Toulavé kapely, která tento program zahájila. Po úvodním proslovu moderátorƽ akce a pƎivítání všech pƎítomných paní starostkou Markétou Balkovou byl zaēátek fesƟvalu vĢnovaný vzpomínce na hvožěanského rodáka, muzikanta a posledního kapelníka slavné hvožěanské dechovky pana Jana Šefla. Po krátkém proslovu zaznĢl valēík Hvožěanské muziky. Program byl tradiēnĢ bohatý, zajímavý a pestrý. Tento 16. roēník nabídl vystoupení celkem 20 heligónkáƎských interpretƽ jednotlivcƽ nebo dvojic, kteƎí hráli k poslechu a tanci. Po pƎehlídce všech pozvaných úēinkujících jako hƎeb veēera zahrála po pĢƟ letech ve Hvožěanech kapela «PlzeŸšơ heligónkáƎi» pod vedením kapelníka Josefa Davida. OcenĢní za první místo v divácké soutĢži o nejpozoruhodnĢjšího heligónkáƎe získal skvĢlý OndƎej \ímek ze StaŸkova, druhé místo letos obsadilo oblíbené duo heligónkáƎƽ z Prahy Jaroslav Tuza a Miroslav Stanēík, tƎeơ místo obsadil úžasný Josef Lhotecký z NemĢjic u Milevska. Celý prƽbĢh hudebního poƎadu slovem provázely milé moderátorky Jitka ŠtĢpánová a Jana Filinová, které letošní program TƎemšínské heligónky opĢt zpestƎily malou vƟpnou kulturní vložkou, tentokrát taneēním

vystoupením francouzského výstƎedního tance Kankán s pƎednožováním, který se tanēil pƎevážnĢ v kabaretech v PaƎíži ve ētvrƟ Montmartre. BĢhem veēera byly vylosovány tƎi vstupenky, šƛastní výherci získali pĢkné hudební ceny od heligónkáƎské ligy, slevovou poukázku na zájezd dle vlastního výbĢru a roēní pƎedplatné ēasopisu o cestování Travel Focus od cestovní agentury Oliver Tour BƎeznice a dárky od Obecního úƎadu Hvožěany a pivovaru Gambrinus. DĢkujeme všem úēinkujícím OndƎej \ímek (vítĢz divácké soutĢže muzikantƽm, kteƎí opĢt potvrdili, že o nejpozoruhodnĢjšího heligónkáƎe) heligónka mƽže nabídnout krásný kulturní zážitek v této uspĢchané dobĢ a hlavnĢ umí pohladit ēlovĢka na duši. Velké podĢkování patƎí také všem partnerƽm tohoto tradiēního fesƟvalu. Všechny milovníky tohoto žánru srdeēnĢ zveme na 17. roēník setkání heligónkáƎƽ TƎemšínská heligónka 2015, který se bude konat v sobotu 24. 10. 2015 v Kulturním domĢ ve Hvožěanech. Na setkání se tĢší všichni poƎadatelé a úēinkující.

Zleva: Josef Janoušek, FranƟšek Zeman, OndƎej \ímek, Jaroslav Tuza a Miroslav Stanēík

Oznamuji, že obnovuji svoji ēinnost

KadeƎnictví ŠAMUR J. P. Koubka 6 v Blatné Tel. ē. 383 422 143

ZIMJAE TADY! Nejširší sortiment

EŨFWńOâDICSJLFUtQFMFU

Jana Janotová z Podruhlí 14

Navštivte naši prodejnu BIOMAC:

Provozní doba:

BLATNÁ Laciná 21, 388 01 Blatná tel.: 383 490 084, mob.: 606 117 609 e-mail: [email protected]

Po Út St t Pá

12:30 – 17:00 8:00 – 14:00 12:30 – 17:00 zavƎeno 12:30 – 17:00

více na

www.biomac.cz

63


Zveme Vás na první vánoēní výstavu

Spolku pƎátel muzea

Se znaēkou “Škoda” aneb od ēokolády k mini modelu

11.11. - 20.12.2014 Výstava pƎedstaví sbĢratelské kolekce: Veroniky Komínkové - vánoēní a auơēkové obaly od ēokolád Ludmily Urbanové - vánoēní obaly od ēokolád Pavla Malého - modely auơēek

Zámecká galerie OtevƎeno: út - pá 13:00 - 16:00 hod., so a svátky 9:00 - 12:00 hod. Vstupné dobrovolné

! " # ! " $% & $'! ()% #$ %&# ' ' ! ! ! ! ( )! *! !+$ "+$ " )!) "! $ " ) $ $ )% *, -./0123456 ! $*+ "$$ $$ ($ $ , $

:55;<;;;< ===9! !9

7+ "7 8 6 89

Hledáte pƎivýdĢlek, zmĢnu, kariéru? www.internetjob.cz/kokos

O VĢtƎíkovi

1. Jak se narodil VĢtƎík Na bƎíze se pohnul lístek, pak druhý. To odpoledne se u lískového keƎe narodil vĢtƎík. „To je dost,“ povzdechla si bƎíza, „tak honem, foukni!“ „Co to je?“ zašeptal vĢtƎík a na bƎíze se zachvĢl tƎeơ lístek. „Víš co? Legraci si budeme dĢlat až potom. Už dlouho nepršelo a nefoukalo, listy mám celé zaprášené a špatnĢ se mi dýchá. Jsi pƎece vĢtƎík, tak, prosím tĢ, už zafoukej a poƎádnĢ se mnou zatƎep!“ „Já, já to asi neumím.“ tvrtý lístek ƛukl do pátého. „VĢtƎík a neumí foukat?“ divila se bƎíza. „Už jsem zažila hodnĢ vánkƽ, vĢtérkƽ, vĢtƎíkƽ, vĢtrƽ, vichrƽ i vichƎic, byly studené i teplé, suché i vlhké, severní, jižní, východní i západní, ale foukat, to umĢly všechny.“ „Jak se to dĢlá?“ Šestý lístek se nadzvedl a sklonil. „Ukaž mi to.“ „Jak bych Ɵ to mohla ukázat? To my, bƎízy, nemƽžeme. My nefoukáme, my zase dĢláme jiné vĢci.“ „A co tƎeba?“ Zahýbal se sedmý lístek. „TƎeba, tƎeba pĢknĢ šumíme lisơm, když fouká vítr.“ „To musí být pĢkné.“ Osmý lístek pohladil devátý. „Zašum trochu.“ „Jak mohu šumĢt, když nefoukáš?“ „To je pravda.“ Desátý lístek se lehce zavrtĢl. „Tak už se neboj a zkus to, foukni, snaž se co nejvíc, prý to nic není!“ „Hu, hu, huu...,“ zkusil to vĢtƎík. Zatoēil se jedenáctý a dvanáctý lístek. „Huuu...“ Hle, zahoupal se ještĢ lístek ētrnáctý a patnáctý. „Víc to nejde,“ zanaƎíkal vĢtƎík, „huu...» Pohnul se jen šestnáctý. „Tak toho nechej. Když neumíš foukat, tak bĢž pryē, aƛ mƽže pƎiletĢt nĢjaký jiný vĢtƎík, co svou práci dovede“, zlobila se bƎíza.

stalo? Byl tu nĢjaký mƽj taơnek a maminka?“ „No, s tím tvým narozením to bylo nĢjak takto: támhle ty kameny a vzduch kolem nich rozpálilo sluníēko a v mém sơnu byl chládek, a tak se vzduch zaēal trošku hýbat a narodil ses,“ vysvĢtlila bƎíza. „Aha,“ zajásal VĢtƎík, „takže sluníēko je mƽj tatínek a ty, bƎízo, jsi moje maminka! Však brouēek také hned po narození neumĢl létat, zítra, až budu trochu starší, tak to zvládnu, poradíte mi a uvidíte, že se to nauēím.“ BƎíza na to už neodpovĢdĢla, a protože pƎicházel veēer, snesl se VĢtƎík Ɵše do lískového keƎe, aby se vyspal, a jen šestnáct lístkƽ na dolní vĢtévce bƎízy mu kývlo na pozdrav. Opravdu šestnáct?

„Já, já se to urēitĢ nauēím, uvidíš,“ šeptl vĢtƎík, i když ještĢ nevĢdĢl, jak do toho. Tu uvidĢl brouēka, slunéēko sedmiteēné, který roztáhl krovky a pƎelétl z jednoho stébla trávy na jiné. „Ty, brouēku, kdo tĢ nauēil létat?“ zeptal se vĢtƎík. „Nikdo, když jsem se narodil, tak jsem to sice neumĢl, ale pak jsem trochu potrénoval krovky a kƎídla a šlo to. NapƎed jen kousíēek, ale pak i vĢtší kus.“ „No jo, když já žádné krovky ani kƎídla nemám, abych je potrénoval,“ povzdechl si vĢtƎík. PƎilétly dvĢ sýkorky, aby si odpoēinuly na vĢtviēce bƎízy. „Vy, ptáēci, kdo vás nauēil létat?“ „My jsme sýkorky a létat nás nauēili naši taơnkové a naše maminky,“ prozradily sýkorky. „A jak se jmenuješ ty?“ „No jo, když já asi žádného taơnka a maminku nemám, aby mĢ to nauēili,“ povzdechl si znovu vĢtƎík. „A jmenuji se VĢtƎík.“ Ale pak se zeptal bƎízy: „BƎízo, tys tu pƎece byla a vidĢla jsi, jak jsem se narodil. Jak se to

PƎíštĢ uvidíme, že se náš vĢtƎík foukat nauēí. A kdo mu pomƽže? To se budete divit, však právĢ o tom si budeme povídat. Stanislav Trávníēek

\ešení - O udiveném divokém králíēkovi

V Ǝešení zavedeme zkratky, jistĢ budou srozumitelné. Paní králíková mĢla 10 mrkviēek (10 M) a chtĢla svému synkovi koupit kalhotky. KromĢ mrkviēek se obchodovalo ještĢ s hlávkami zelí (HZ) a hrachovými lusky (HL). Které kalhotky by mohli koupit? Nejjednodušší postup je ten, že si zavedeme HL jako jednotku mĢny. U kudrnaté oveēky byla 1 M = 2 HL, takže paní králíková mĢla k dispozici Þnance ve výši 20 HL. Tmavá kaēenka stanovila 1 HZ = 3 M + 4 HL, což znamená cenu 10 HL, takže ceny kalhotek v pohádce byly tyto: ēervené: K = 2 HZ = 20 HL, zelené: ZK = 1 HZ + 2 M + 4 HL = 3 M + 4 HL + 2 M + 4 HL = 18 HL, žluté: ŽK = ZK + 3 HL = 21 HL, modré: MK = ZK – 1 M = 18 HL – 2 HL = 16 HL, šedé: ŠK = 8 M = 16 HL. Vidíme, že paní králíkové nemohla koupit jen kalhotky žluté; na ēervené mĢla obnos pƎesný, u zelených by jí zbyla jedna mrkviēka, u modrých a šedých dvĢ. PƎišli jste na to? PƎipravil Stanislav Trávníēek

Obrázek: Jaroslava Palzerová

Vážené ētenáƎi,

93 7

Tajenky sudoku v záƎijovém vydání byly opĢt rƽzné: lehká verze – krajkáƎky, stƎednĢ tĢžká verze – ornitolog, tĢžká verze – DvoreƟce. Výherci: Blanka Pincová, Chlum; Ing. Miroslav Fišer, Blatná 1173; Aneta Šímová, Blatná 821. Uvedení lušƟtelé si ceny mohou vyzvednout v kanceláƎi SOB nejpozdĢji do stƎedy 7. ledna 2015, popƎ. po telefonické dohodĢ 728 881 358. Gratulujeme. Po vyƎešení SUDOKU v listopadovém vydání zašlete tajenku a první Ǝádek ēísel z vyluštĢného SUDOKU s oznaēením obơžnosƟ na E-mailovou adresu [email protected] nebo na poštovní adresu Svazek obcí Blatenska, Na tržišƟ 727, 388 01 Blatná a to nejpozdĢji do stƎedy 31. prosince 2014. SUDOKU pro ētenáƎe SOBáēka opĢt pƎipravil Stanislav Trávníēek z Olomouce. Radka Vokrojová

4

2 5

61 8

SU

DOKU

Lehká verze:

3

1

8

StƎednĢ tĢžká:

2

3

5

5

2

TĢžká verze:

9

9 4

7

9

1

3 5

3

3

7

8 5

5

6

3 9

3 8

6

3

9

3

2

6

1 = E, 2 = , 3 = D, 4 = R, 5 = M, 6 = Á, 7 = M, 8 = J, 9 = I

6

3

6

8

7

8

3 4 9

1

5 1

4

7 4

6

9

1

3

7 9 9

7

8 7

6

4

5

2

4 2

1

8

9

6

7

6

5

8

7 1

8

3 1

7 3

6

1 = T, 2 = O, 3 = M, 4 = E, 5 = S, 6 = Š, 7 = , 8 = E, 9 = P

1

4

6 1 = D, 2 = E, 3 = K, 4 = D, 5 = M, 6 = J, 7 = U, 8 = S, 9 = O

Blatensko SOBĢ. 41. ēíslo vyšlo v pondĢlí 1.12.2014 v Blatné. Vydáno Svazkem obcí Blatenska pod e. ē. MK R E 18255. Roēník VIII. Poslední ēíslo vyšlo v zíƎí 2014. UzávĢrka pƎíšơho ēísla je v pondĢlí 5.1.2014. GraÞcký návrh: Petr Liebscher. Sazba: Pavel Korous. Tisk: Blatenská Ɵskárna s.r.o. Na vydání se podíleli starostové a starostky mĢst a obcí Svazku obcí Blatenska a další dopisovatelé. Redakēní rada: Rada Svazku obcí Blatenska. Náklad 7000 ks. Redakce e-mail: [email protected] tel.:728 881 358, Ing. Radka Vokrojová. Názory dopisovatelƽ se nemusejí shodovat s názory redakce, pƎíspĢvky mohou být redakēnĢ kráceny .

Slovo kon ící starostky

Recommend Documents