důvody státních intervencí do sektoru MSP

Nikola Honzová ([email protected])

Výhody a přednosti MSP, důvody státních intervencí do sektoru MSP Vývoj malých a středních podniků v České republice: Mezníkem pro rozvoj MSP se stal konec roku 1989, který vyvrcholil v roce 1990. V tuto dobu byl zaznamenán vysoký nárůst počtu nových drobných podnikatelů a firem. Počáteční vývoj byl velice bouřlivý, téměř každý občan ČR chtěl podnikat. Avšak euforii a nadšení pro podnikání narušuje nepřipravenost legislativy, státní správy, bankovního sektoru a nedostatek zkušeností podnikatelů. Prvním právním předpisem, který stanovuje konkrétní podmínky pro podnikání je zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů. V roce 1991 byl schválen zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon. Legislativa upravující podmínky pro podnikání se měnila a mění i nadále na základě aktuálních problémů. Po našem vstupu do EU je nyní prioritní sjednoti legislativní předpisy ČR s předpisy EU a mnoho dalších předpisů, nejen z oblasti zakonodárství.

Výhody a přednosti MSP: MSP nejsou tolik zatíženy fixním kapitálem na rozdíl od velkých podniků. Rychleji reagují na změny poptávky, jsou flexibilnější, vytvářejí konkurenční prostředí a prostor pro vyšší zaměstnanost. Jsou hlavními hybnými silami inovace a jsou schopny rychlého zavádění vědy a techniky do praxe. Avšak většinou nemají dostatek vlastních zdrojů pro vědeckotechnický vývoj, a proto dochází k propojení podniků do sítí a vzájemnému sdílení například informačních systémů a nákladných analýz, distribučních a logistických cest. Při vzájemné spolupráci a kooperaci malých a středních podniků mezi sebou lze zajistit společné zásobování a další služby, které jsou následně levnější. MSP mají jednoduchou a přehlednou organizační strukturu, díky které je možná jednodušší kontrola. Mají výhodu „rodinného prostředí“, ve kterém se ztrácí anonymita, která je pro řadu pracovníků problémem. Osobní a přímý kontakt pracovníků s nadřízenýmia také navzájem je předpokladem pro větší zainteresovanost a vyšší osobní nasazení. Pokud jde o výrobu, podniky se specializují v zakázkové a kusové výrobě v určité části trhu. Specializace na několik typů výrobků může zajistit příznivější náklady. MSP vytvářejí zdravé podnikatelské prostředí, zvyšují dynamiku trhu, jsou stabilizujícím prvkem ekonomického systému. Pro jejich rozvoj jsou rozhodující podmínky, za kterých mohou rozvíjet hospodářskou činnost. Jsou do značné míry závislé na ekonomickém prostředí, které jim může usnadnit nebo naopak ztížit jejich přístup na trhy, které jsou pro ně důležité.

1


Ekonomický a sociální přínos MSP je charakterizován schopnostmi:           

zmírňovat negativní důsledky strukturálních změn, působit jako subdodavatelé velkých podniků, vytvářet podmínky pro vývoj a zavádění nových technologií, technologických inovací, vytvářet pracovní příležitosti za nízkých kapitálových nákladů, rychleji se adaptovat na požadavky a výkyvy trhu (velké firmy nejsou tak pružné, mají jistou míru setrvačnosti), vyplňovat okrajové oblasti trhu, které nejsou pro větší podniky zajímavé, decentralizovat podnikatelské aktivity a napomáhat rychlejšímu rozvoji regionů, menších měst a obcí. absorbovat nadbytečné pracovní síly ze zemědělství a velkých restrukturalizovaných firem, často v hospodářsky zanedbaných oblastech. (absorpce pracovníků propuštěných při redukci počtu zaměstnanců ve velkých firmách.( významný podíl MSP na tvorbě HDP. vyhledávat nové příležitosti k podnikání-vytváření pracovních příležitostí mnohem rychleji než starší a velké podniky se stabilními podnikatelskými aktivitami. zajišťovat konkurenci a působit proti monopolním tendencím

Negativní vlivy na MSP MSP jsou velmi citlivé na změny v prostředí pro podnikání a to zejména na zatížení nadměrnou byrokracií a lépe se jim bude dařit pokud dojde k omezení administrativních bariér. Možnost využití potenciálu malých a středních podniků v ekonomice je do značné míry závislá na prostředí, kterým jsou obklopeny. Na malé a střední podniky negativně působí především:          

malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky, slabá kapitálová základna obtížný přístup ke kapitálu omezující možnost financování rozvojových aktivit, horší přístup k odbornému vzdělávání, nižší dostupnost potřebných informací a poradenských služeb, nekalá konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených produktů, omezení v odbytu hotových výrobků na domácím trhu a zvýšené náklady při jeho vývozu, konkurence obchodních řetězců vytvářených kapitálově silnými firmami, slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky, platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost, vysoké administrativní zatížení.

Opatření zemí s tržní ekonomikou se proto zaměřují na snižování těchto nevýhod, na vytváření vhodných legislativních a ekonomických podmínek vedoucích k podpoře vznikajících a rozvoji již existujících malých a středních podniků.

2


Důvody státních intervencí do sektoru MSP: Malé a střední podniky mají v ekonomice státu veliký význam. Jsou dokonce páteří evropské ekonomiky. Z těchto důvodů má stát zájem na rozvoji malého a středního podnikání. A proto je každoročně vypisováno množství programů, které mají pomoci malým a středním podnikům, od jejich založení (program START) po jejich následný vývoj. Stát si je také vědom, že investice mířená do tohoto sektoru se mu vrátí v podobě zvýšení pracovních míst na trhu, zvýšení DPH atd. Díky MSP se také zvyšuje stupeň atomizace trhu a tím pomáhají ekonomickému systému více se přiblížit k podmínkám dokonalé konkurence. Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2003 byl podíl počtu MSP na celkovém počtu podniků v ČR 99,8% MSP se se podílejí více než padesáti procenty na HDP a jsou klíčovým zdrojem pracovních příležitostí. Počet zaměstnanců MSP vzrostl na 1 961 tis. a představuje podíl 62,21 % na počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v ČR a oproti roku 2002 vzrostl tento podíl o 1,27 %. K absolutnímu poklesu zaměstnanosti došlo v zemědělství a v pohostinství. Důvodem k podpoře MSP může být i možnost usměrňovat druh činností, které budou rozvíjeny. Stát podporuje pouze činnosti obsažené v OKEČ (Odvětvové klasifikace ekonomických činností) a zde rozhodně nejsou obsaženy herny, bary či zastavárny aj.

Regionální podpora malých a středních podnikatelů: Při podpoře malých a středních podnikatelů v České republice je kladen důraz na intenzivnější podporu v tzv. problémových regionech, které byly vymezeny usnesením vlády č.682/2000, o strategii regionálního rozvoje ČR, jako strukturálně postižené regiony a hospodářsky slabé regiony.

Realizace podpory malých a středních podnikatelů ze státního rozpočtu: Pravidla pro poskytování podpor malým a středním podnikatelům z prostředků státního rozpočtu na podporu jejich výkonnosti, konkurenceschopnosti a pro zmírnění nevýhod vyplývajících z jejich malé ekonomické síly stanoví od roku 2003 zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Podle tohoto zákona jsou podpory pro malé a střední podnikatele poskytovány prostřednictvím programů schválených vládou České republiky. Malí a střední podnikatelé mají možnost na území České republiky získat podpory z prostředků státního rozpočtu pro své podnikatelské záměry z programů jmenovitě určených těmto podnikatelům i v rámci dalších programů podpory vyhlašovaných na podporu podnikání. Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, ve znění pozdějších předpisů, v § 2 stanovil, že veřejná podpora poskytovaná způsobem narušujícím nebo hrozícím narušením hospodářské soutěže tím, že zvýhodňuje určité podnikání nebo odvětví výroby v míře, jíž může být dotčen obchod mezi Českou republikou a členskými státy Evropské unie, je neslučitelná se závazky České republiky vyplývajícími z Evropské dohody a je zakázána. Na základě tohoto ustanovení bylo nutné před schválením jakýchkoli programů 3

Nikola Honzová ([email protected]) podpory vládou ČR posoudit tyto programy Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), zda charakter programů neodporuje uvedenému zákonu.

Informace o možnostech podpory: Informace o možnostech podpory byly podnikatelům poskytovány prostřednictvím publikace MPO „Podpora podnikání v České republice“, která je každoročně aktualizována, a internetových stránek jednotlivých resortů. Informace byly rovněž podávány informačními a poradenskými centry a institucemi pověřenými realizací jednotlivých programů.

BANKY: Problémy, které malé a střední podnikatele trápí nejvíce je velmi omezený přístup k úvěrům od bank spolu se špatnou vymahatelností pohledávek. Malé a střední podniky si často stěžují na obtížný přístup ke zdrojům financování. V poslední době ale jakoby se s těmito produkty roztrhl pytel. Proč to tak je a čím se banky snaží trumfnout konkurenci, a podmanit si tak tento poslední nedobytý segment? V České republice existuje asi 800 000 malých a středních podniků, přičemž zhruba 90 % z nich patří mezi ty nejmenší s celkovým ročním obratem pod 10 milionů Kč. Jde tedy o zajímavou masu klientů a banky se o ně v posledních dvou letech začínají intenzivně zajímat. Důvodů je přitom několik: Tuzemské banky mají přebytek peněz a hledají příležitosti, jak je dobře investovat. MSP jsou posledním segmentem, kde banky ještě mohou získat nové klienty, a který má navíc vysoký růstový potenciál. Dalším důvodem příklonu bank k MSP je podle Paula Wilda, bankovního poradce Raiffeisenbank, fakt, že jde o velmi loajální klienty. „Pokud banka nabídne malé firmě své služby v okamžiku, kdy je potřebuje, získá si ji, a pro ostatní banky je velice obtížné takového klienta přebrat,“ uvádí Wild. MSP jsou vítanými zákazníky i pro svoji obecně dobrou platební disciplínu. Snaží se téměř všichni Podle statistik ČSOB je nejsilnější bankou v segmentu malých a středních podniků Komerční banka, která obsluhuje zhruba polovinu klientů. ČSOB drží 21 %, Česká spořitelna 16 % a o zbytek se dělí menší banky, zejména HVB Bank, Citibank, GE Capital Bank a Raiffeisenbank. Pro banky zaměřené na korporátní klientelu tento segment zatím zajímavý není. Oslovit MSP se banky snaží zejména možnostmi financování. Podíl kladně vyřízených úvěrů tak stále roste, například eBanka schvaluje až 90 % žádostí, a zejména se krátí čas, který banky potřebují k rozhodnutí o udělení půjčky. Pro podnikatele mnohdy nehraje klíčový okamžik doba, kdy fakticky získá peníze, ale moment, kdy se dozví, zda prostředky vůbec získá.

4

Nikola Honzová ([email protected]) Zahraniční zkušenosti Menší podniky jsou specifický segment, který se peněžní domy teprve učí obsluhovat. Většina bank tak při sestavování portfolia produktů pro tyto klienty vychází ze zkušeností svých zahraničních vlastníků. Bezezbytku ale takový postup aplikovat nelze. „Specifika českého trhu nelze přehlížet, produkty proto vyvíjíme v souladu s výsledky pravidelných výzkumů a zejména diskusí s klienty,“ říká Aleš Pospíšil, ředitel útvarů řízení MSP ČSOB. Obdobný přístup používá i Raiffeisenbank: „Například při přípravě Mikroúvěru jsme spolupracovali s 50 podnikateli. Zjistili jsme, že mnohé charakteristiky, které banka považovala za okrajové, byly pro firmy důležité a naopak to, čemu banka přikládala váhu, pro podnikatele bylo marginální,“ přiznává Wild. Trh zavalují balíčky Úvěry nejsou jedinými produkty, se kterými se banky na poli MSP angažují. Finanční ústavy přicházejí se stále novými balíčky a účty, jejich součástí bývají kontokorenty. Výše povoleného přečerpání se odvíjí zejména od velikosti průměrného měsíčního obratu na účtu, například v rámci ČSOB Běžného účtu si podnikatelé mohou otevřít kontokorent až do výše 1,5 milionu Kč. Finanční prostředky potřebné na překlenutí dočasného rozdílu mezi příjmy a výdaji jsou mezi podnikateli velice oblíbené, protože jsou dostupné okamžitě. Některé firmy tento záporný zůstatek používají také jako dražší finanční rezervu, úroková sazba je totiž v případě čerpání kontokorentu o několik procent vyšší, než u klasických úvěrů. I to ukazuje, co podnikatelé požadují především: rychlost a jednoduchost. Cena balíčků ovšem také není přehlédnutelná, rozdíly totiž mohou být značné. Podle analýzy společnosti Scott&Rose se mohou roční náklady na podnikatelské účty lišit až o 17 000 Kč. (výtah z článku na www.penize.cz)

5


MSP v číslech:

Tabulka č. 1: Počet zaměstnanců v malých a středních podnicích 2003 (odvětví podle OKEČ)

Počet právnické osoby 0-249 zam.

zaměstnanců fyzické osoby 0-249 zam.

(tis.) celkem MSP

podíl zaměstnanců v MSP na celkovém počtu v ČR %

Průmysl Stavebnictví Obchod Pohostinství Doprava Peněžnictví Služby Zemědělství Celkem

543 128 294 45 61 11 252 120 1 454

115 50 145 64 27 4 86 16 507

658 178 439 109 88 15 338 136 1 961

49,70 80,18 80,40 89,34 29,93 21,74 81,45 85,00 62,21

propočty MPO z údajů ČSÚ

Tabulka č. 2: Podíl MSP na vybraných makroekonomických ukazatelích Ukazatel Počet podniků Počet zaměstnanců Výkony Přidaná hodnota Mzdové náklady OON/ Investice Vývoz Dovoz HDP

1997 99,77 59,82 52,91 57,36 /bez

1998 99,78 56,35 51,73 51,35 1)

1)

1)

1)

36,40 48,00

36,25 48,84 1)

1)

2000 99,81 59,47 52,85 52,60 54,67

2001 99,81 59,73 51,44 51,33 55,72

2002 99,79 60,94 52,02 52,69 55,50

2003 99,81 62,21 52,01 52,06 56,18

41,66 36,54 50,74 34,78

40,56 36,15 49,43 34,82

37,81 35,74 47,12 33,57

44,52 34,16 50,33 37,16

49,55 34,0 49,8

ukazatel HDP podle údajů ČSÚ; ostatní podíly jsou propočty MPO z údajů ČSÚ

1) ukazatel za MSP nebyl ČSÚ vykázán

6

v %

Rok 1999 99,80 59,12 53,34 53,03 54,69

1)


Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu- www.mpo.cz www.finance.cz www.penize.cz Podnikání v malé a střední firmě (skripta VŠE) referáty z předchozích semestrů

7

důvody státních intervencí do sektoru MSP

Recommend Documents