Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha
RNDr. Ivan Foltýn, CSc. a kolektiv VÚZE
Predikce agrárního sektoru do roku 2010 (Výzkumná studie)
Praha 2006
Studie vznikla v rámci institucionální podpory výzkumného záměru MZE0002725101 „Analýza a vyhodnocování možností trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova ČR v podmínkách EU a Evropského modelu zemědělství“.
Za obsah publikace odpovídají autoři: doc. Ing. Tomáš Doucha, CSc., RNDr. Ivan Foltýn, CSc.
kapitola [1]
doc. Ing. Tomáš Doucha, CSc.
kapitola [2]
Ing. Jana Krejsová
subkapitola [3.1]
Ing. Hana Strnadlová
subkapitola [3.3]
Václav Mottl
subkapitola [3.2, 3.3]
Ing. Iveta Bošková
subkapitola [3.4]
Ing. Miluše Abrahamová
subkapitola [3.5, 3.6]
Ing. Josefína Menzlová
subkapitola [3.7]
RNDr. Ivan Foltýn, CSc., Ing. Ida Zedníčková
kapitola [4]
JUDr. Ing. Josef Mezera, CSc., Ing. Václav Pokorný, RNDr. Pavel Froněk, CSc., Ing. Marie Putičová, CSc.
kapitola [5]
Ing. Olga Štiková
kapitola [6]
Celková redakce studie: RNDr. Ivan Foltýn, CSc., Ing. Ida Zedníčková Text neprošel jazykovou úpravou.
©
Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha ISBN 80-86671-34-8
OBSAH Úvod ...................................................................................................................................... 1 Vysvětlivky a použité zkratky ............................................................................................... 3 1 Společné výchozí předpoklady predikcí vývoje agrárního sektoru ................................. 4 2 Ekonomické predikce (expertní) vývoje zemědělství...................................................... 9 2.1 Obiloviny ................................................................................................................. 9 2.2 Olejniny ................................................................................................................. 11 2.3 Okopaniny ............................................................................................................. 12 2.4 Skot - mléko ........................................................................................................... 14 2.5 Skot – hovězí maso ................................................................................................ 16 2.6 Prasata – vepřové maso ........................................................................................ 18 2.7 Drůbež – drůbeží maso.......................................................................................... 20 3 Bilanční predikce (expertní) vývoje zemědělství .......................................................... 22 3.1 Obiloviny ............................................................................................................... 22 3.2 Olejniny ................................................................................................................. 24 3.3 Okopaniny ............................................................................................................. 26 3.4 Skot - mléko ........................................................................................................... 27 3.5 Skot - hovězí maso ................................................................................................. 29 3.6 Prasata – vepřové maso ........................................................................................ 30 3.7 Drůbež - drůbeží maso - vejce ............................................................................... 31 4 Modelové predikce vývoje zemědělství ........................................................................ 34 4.1 Modelové predikce obilovin (submodel OBILOVINY).......................................... 35 4.2 Modelové predikce olejnin (submodel OLEJNINY) .............................................. 39 4.3 Modelové predikce okopanin (submodel OKOPANINY) ...................................... 41 4.4 Modelové predikce mléka a mléčných výrobků (submodel MLÉKO) ................... 43 4.5 Modelové predikce skotu (submodel SKOT) ......................................................... 46 4.6 Modelové predikce prasat (submodel PRASATA)................................................. 48 4.7 Modelové predikce drůbeže (submodel DRŮBEŽ) ............................................... 50 5 Predikce vývoje potravinářského průmyslu................................................................... 52 5.1 Expertní predikce oborové .................................................................................... 52 5.2 Modelové predikce oborové .................................................................................. 58 5.3 Modelové predikce vývoje pracovních sil a osobních nákladů ............................. 61 6 Predikce vývoje spotřeby potravin................................................................................. 63 6.1 Vývoj spotřeby potravin v období 1995 - 2005 ..................................................... 63 6.2 Expertní predikce spotřeby potravin ..................................................................... 64 Závěr.................................................................................................................................... 67 Souhrn.................................................................................................................................. 71 Summary.............................................................................................................................. 73 Literatura ............................................................................................................................. 75
Úvod Tato studie vznikla jako pokračování snah VÚZE o predikce (prognózy) vývoje českého zemědělství a na ně navazujících odvětví, zejména potravinářského průmyslu a spotřeby potravin [5, 8]. Pro predikční účely byly v této studii využity vybrané metody a postupy, které jsou vytvářeny v rámci výzkumného záměru VÚZE „Analýza a vyhodnocování možností trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova ČR v podmínkách EU a Evropského modelu zemědělství“ [22] pro období 2004 - 2008. Pro predikce byl vybrán střednědobý horizont 2006 - 2010, který je zejména pro české zemědělství významný z hlediska uplatňování pravidel SZP, která se v uvedeném období významně reformuje. Jedná se zejména o přechod ČR z varianty SAPS (Single Area Payment Scheme - zjednodušené platby na plochu) uplatňované od roku 2004 na systém SPS (Single Payment Scheme - zjednodušené platby na farmu) s platností od roku 2009. Predikce vývoje zemědělství jsou pojaty komoditně. To znamená, že se opírají o odvětvové pojetí zemědělství, které nezohledňuje podnikovou ani regionální strukturu, ale zaměřuje se na perspektivy vybraných (pro ČR významných) komodit českého zemědělství. Predikce vývoje potravinářského průmyslu jsou pojaty oborově, tj. v členění podle hlavních oborů potravinářské průmyslu (OKEČ 15.1 - 15.9). Predikce spotřeby potravin se opírají o hlavní potravinové skupiny sledované ČSÚ a každoročně analyzované ve VÚZE. Uvedené predikce jsou v podstatě trojího druhu: Ekonomické predikce byly ve studii vytvořeny pouze pro zemědělství a opírají se o obecné makroekonomické předpoklady (vývoj HDP, inflace, směnných kurzů koruny vůči USD a €) a ekonomické perspektivy jednotlivých zemědělských komodit. Zohledňují očekávaný cenový vývoj na domácím trhu, v EU, příp. na světových trzích, dále vývoj nákladů a podpor, vycházejících z existujících i předpokládaných pravidel společné agrární politiky. Expertní predikce se opírají o statistické časové řady vybraných ukazatelů zemědělských komodit, potravinářských oborů i potravinových skupin. Modelové predikce zemědělství jsou založené na ekonometrickém modelu AG-MEMOD a opírají se o dlouhodobé časové řady jak obecných makroekonomických ukazatelů, tak komoditních ekonomických a bilančních ukazatelů. Modelové predikce potravinářského průmyslu se opírají o statistické metody (lineární a logaritmické trendy, regresní analýza, metoda ARIMA apod.). Na rozdíl od expertních predikcí, kde expert analyzuje a hledá souvislosti mezi vstupními údaji a možnými výstupy (nedefinované vztahy představující know-how experta), v modelových predikcích jsou formulovány matematické závislosti jedněch veličin na jiných, které pak ze skutečných údajů za minulé období odvodí jejich očekávané trendy do budoucnosti. Obecně lze konstatovat, že zatímco kvalita expertních predikcí závisí na „utajeném“ know-how experta, který je částečně odhaluje ve svých důvodových komentářích, kvalita modelových predikcí závisí na výběru vztahů a vazeb a jejich co nejvěrnější ekonomickomatematické a matematicko-statistické interpretaci. Jednotlivé predikce, uváděné v této studii, jsou založeny na různých postupech, technikách, metodách a modelech, ale vycházejí z určitých společných makroekonomických a agrárně politických předpokladů.
1
V modelových predikcích se mj. používají různě složité matematické funkce, které predikují budoucí vývoj (trend) jednotlivých modelových ukazatelů na základě různě dlouhých časových řad základního období (v zemědělství 1990 - 2005, v potravinářském průmyslu 2000 - 2005, v oblasti spotřeby potravin 1995 - 2005) jednoho nebo více ukazatelů, biologicky, ekonomicky, technologicky nebo jinak svázaných s predikovaným ukazatelem. Tyto funkce potom respektují všechny běžné i extrémní hodnoty daného ukazatele, které v minulém období skutečně existovaly a pomocí matematických postupů z nich vyvozují hodnoty budoucího období. Jsou tedy „objektivně“ odvozené a na představách vnějších posuzovatelů „relativně nezávislé“. To znamená, že při užití takových funkcí model může dospět k predikčním hodnotám, které jsou pro experty málo přijatelné, zejména pokud se nepodílejí na tvorbě modelu. Tento problém nastává např. v modelových predikcích intenzity zemědělské produkce. Zatímco u hektarových výnosů většiny plodin se předpokládá jejich růst v důsledku působení vědecko-technického pokroku, matematický model vyvozuje i klesající trendy. Na druhé straně dojivost mléka predikovaná modelem vykazuje rychle rostoucí růst, který v rámci kvótované produkce způsobuje následný pokles stavů dojnic, přestože pro zachování rozměru zemědělství by byla alternativa nižšího růstu dojivosti a neklesajících stavů krav akceptovatelnější. Dílčím problémem jsou predikce vývoje zahraničního obchodu. Vstupem ČR na jednotný vnitřní trh EU se u řady komodit zásadním způsobem změnily podmínky, které až do vstupu vymezovaly vývozně dovozní možnosti českého agrárního sektoru. Model AG-MEMOD většinou vypočítává exporty jako bilanční přebytky, které by měly být vyvezeny mimo ČR. Model ovšem neřeší problém odbytu – tj. za jakých podmínek je nebo není možné exportovatelné přebytky vyvézt do EU nebo do třetích zemí (za ceny EU nebo za ceny světové). Zatímco v expertních predikcích při problematickém odhadu exportu se upraví hodnoty vybraných bilančních ukazatelů (např. produkce nebo domácí spotřeba) a následně i export, modelové predikce podobné řešení neumožňují. Všechny bilanční ukazatele (a tedy i export) jsou modelem matematicky odvozené a nelze je tedy jednoduše opravit (pokud nezměníme celý model nebo jeho část). Předkládaná studie, která shrnuje některé z výsledků současného stavu řešení výzkumného záměru, je zaměřena především na interpretaci různých metod a modelů využívaných v ČR i v zahraničí k predikčním výpovědím a z tohoto základního zorného úhlu je třeba daný výstup posuzovat.
2
Vysvětlivky a použité zkratky AP ČR Agrární politika České republiky b. c. běžné ceny BSE bovinní spongiformní encefalopatie (nemoc šílených krav) CZV ceny zemědělských výrobců CPV ceny průmyslových výrobců ČSÚ Český statistický úřad EAFRD European Agricultural Fund for Rural Development (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova) EK Evropská komise EU 10 státy přistoupivší do Evropské unie 1. 5. 2004 (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Kypr, Malta) EU 15 Evropská unie po roce 1994 (Belgie, Dánsko, Německo, Španělsko, Francie, Velká Británie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Finsko, Švédsko) EU 25 Evropská unie od 1. 5. 2004 HRDP Horizontal Rural Development Plan (Horizontální plán rozvoje venkova KBTPM krávy bez tržní produkce mléka LFA Less Favoured Areas (méně příznivé oblasti) MJ měrná jednotka o. p. orná půda OECD Organization for Economic Cooperation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OPP Producer Support Estimate- PSE (odhad produkčních podpor) PH přidaná hodnota SAPS Single Area Payment Scheme (zjednodušená přímá platba na plochu) SOM Sušené odtučněné mléko SOT společná organizace trhu SPM sušené plnotučné mléko SPS Single Payment Scheme (zjednodušené platby na farmu) SZIF Státní zemědělský intervenční fond SZP EU Společná zemědělská politika Evropské unie TTP trvalé travní porosty VV a S vlastní výrobky a služby WTO World Trade Organization (Světová obchodní organizace) z. p. zemědělská půda ž. hm. živá hmotnost
3
1
Společné výchozí předpoklady predikcí vývoje agrárního sektoru Mezi společné předpoklady pro predikce uváděné ve studii patří zejména: − vývoj směnných kurzů Kč/USD a Kč/€; − vývoj HDP a inflace; − vývoj cen zemědělských komodit v EU 25 a na světových trzích; − aktuálně uplatňovaná agrární politika ČR. Tab. 1/01 - Společné předpoklady predikcí Ukazatel Směnný kurz Kč/€1) Směnný kurz €/USD2) CPI3) Průměrná nominální mzda NH Náklady práce v zemědělství Náklady půdy/pachtovné Zemědělská půda Výnos krmných plodin o. p. Výnos TTP Výnos ječmene Roční užitkovost - mléko Podpory - RV Ostatní přímé podpory - vápnění - hnojení org. hnojivy - zelená nafta - provozní úvěry PGRLF - daňové úlevy zemědělství - TOZ - závlahy - kompenzace VN - kompenzace majetkové újmy - kompenzace sucho Celkem na z. p. Osivo pšenice Osivo řepky Kompenzace ozimů (řepka, pšenice) Půda v klidu SAPS/SPS Národní doplňkové platby Podpory ŽV Nár. doplňkové platby - podpora skotu KBTPM - LFA KBTPM - mimo LFA KBTPM Mléko - LFA Mléko - mimo LFA Odbyt skotu (46 mil. Kč) Jat. skot - dojnice - o. p. Jat. skot - dojnice - TTP Jat. skot - KBTPM - TTP Podpory krmiv LFA Mléko - o. p. Mléko - TTP-LFA Dojnice - jatečná produkce - o. p. Dojnice - jatečná produkce - TTP - LFA KBTPM - mimo LFA KBTPM - LFA Jatečná prasata Jatečná drůbež
MJ Kč Kč index index index index tis. ha t/ha t/ha t/ha l/ks tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha o. p. Kč/ha z. p. Kč/ha o. p.
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2010 35,61 34,08 30,81 31,84 31,90 29,80 29,20 28,00 1,02 1,02 1,02 0,89 0,81 0,77 0,77 0,77 1,028 1,019 1,025 1,023 1,050 1,031 1,043 1,040 1,078 1,100 1,032 1,022 1,099 1,050 1,050 1,040 1,536 1,042 1,074 1,126 1,100 1,100 1,100 3 643 3 643 3 643 3 643 3 550 3 550 3 550 3 500 x 22 22 22 22 22 22 22 x 11 11 11 11 11 11 11 x 3,97 3,67 3,76 4,97 4,37 3,97 3,97 x 5 589 5 718 5 756 6 006 6 120 6 220 6 540 2 756 7 75 954 209 300 11 0 850 0 350 757 0 0 0 0 0 0
5 956 16 0 1 287 145 300 6 23 4139 40 0 1 635 134 152 0 519 0 0
1 811 13 0 1 294 152 300 1 25 0 26 0 497 217 268 0 547 0 0
Kč/DJ Kč/ks Kč/ks Kč/ks Kč/l Kč/l Kč/kg ž. hm. Kč/kg ž. hm. Kč/kg ž. hm. Kč/kg ž. hm.
x x x x x x x x x x
0,036 0,025
0,041 0,028
3,58 14,48
0,25 4,39 19,00
Kč/ha TTP Kč/dojnici Kč/dojnici Kč/kg ž. hm. Kč/kg ž. hm. Kč/ks Kč/ks Kč/kg ž. hm. Kč/kg ž. hm.
x x x x x x x x x
2 340 3 452 12 741 4,21 15,54 2 237 10 877 0,41 0,10
1) 2000 - 2005 MF; 2010 odhad VÚZE. 2) OECD Agricultural Outlook 2005 - 2014, OECD 2005. 3) 2005-2006 MF; 2007-2010 odhad VÚZE.
4
1 841 0 0 1 272 211 300 0 23 0 35 0 505 195 160 1 345 1 238 0 0
1 949 0 0 1 402 200 300 0 25 0 22 0 549 0 0 0 0 1 860 1 479
1 649 0 0 1 497 92 0 0 25 0 35 0 465 0 0 0 0 2 111 2 315
1 605 0 0 1 500 80 0 0 25 0 0 0 452 0 0 0 0 2 413 2 315
850
2 007
2 007
1 575 0 0 1 500 50 0 0 25 0 0 0 450 0 0 0 0 6 666 0
6 500 1 000 0,150 0,100 0,23
4 225 0,340 0,280
2 540 2 700 3 995 4 000 4 100 4 200 1 673 2 794 6 231 7 838 8 302 11 405 9 735 10 275 20 528 21 077 22 326 36 273 2,04 3,41 7,60 9,56 10,12 13,91 11,87 12,53 25,03 25,70 27,23 44,24 680 691 3 296 3 523 3 920 9 736 8 311 8 771 17 524 17 992 19 059 30 965 0,22 0,35 0,59 0,85 0,99 1,36 0,05 0,09 0,15 0,21 0,25 0,34
Vývoj na trhu komodit je výrazně ovlivňován opatřeními zemědělské politiky, zejména přímými podporami, platbami na TTP v LFA, limity koncentrace zvířat a opatřeními v agrárním obchodu. Dále je popsána situace v uvedených oblastech podpor do roku 2004 a předpokládaný vývoj pro období do roku 2010. Přímé platby −
−
−
−
Do roku 2003: Přímé komoditní podpory v ČR se přibližovaly pojetí v EU, avšak na nižší úrovni a s „českými“ parametry. Navíc byly uplatňovány některé plošné podpory, které výrazně ovlivňovaly ekonomiku výroby všech komodit, např. „zelená nafta“ a zejména různé kompenzace (za sucho, povodně, škůdce apod.). Období 2004 - 2008: Přímé platby EU ve formě plně „decouplovaného“ systému SAPS a „couplovaného“ systému národních doplňkových plateb podle přístupové smlouvy. Předpokládá se, že budou i nadále vypláceny některé národní podpory (state-aid), např. „zelená nafta“. V souhrnu přímé podpory působí v praxi stále jako „couplované“, tj. jako podpory stimulující zemědělce k vyšší produkci komodit, pokud se na ně váží národní doplňkové platby (zejména obiloviny, olejniny a chov přežvýkavců na mléko i maso). Přímé platby jsou podmíněny dodržováním Zásad správné zemědělské praxe, které jsou však relativně „měkké“ a měly by být vynutitelné již stávající legislativou (např. ve vztahu ke kvalitě vod, animal welfare ad.). Po roce 2008: Předpokládá se přechod na systém jednotných plateb na farmu SPS, který lze zjednodušeně simulovat jako plně „decouplovaný“ systém jednotných plateb na veškerou nárokovatelnou zemědělskou půdu ČR. Přímé platby jsou podmíněny dodržováním podmínek „cross compliance“ (19 směrnic a nařízení EU ve vztahu k životnímu prostředí, animal welfare, bezpečnosti potravin ad.). V celém období 2004 - 2010 jsou uplatňovány produkční kvóty na mléko a cukr podle přístupové smlouvy.
Platby znevýhodněným oblastem (LFA) − −
−
Do roku 2003: Platby za tzv. ošetřování krajiny, pouze na TTP. Období 2004 - 2006: Platby LFA v rámci HRDP. Na téměř 50 % nárokovatelné zemědělské půdy ČR získávají zemědělci dodatečné platby ve výši kolem 3 500 - 4 000 Kč/ha (podle typu LFA), avšak pouze na TTP a při dodržení minimálních a maximálních limitů koncentrace přežvýkavců. Ve svých důsledcích jde o mimořádně vysokou podporu vstupů (krmiv) do chovu přežvýkavců (tedy o „couplované“ platby), resp. o stimulaci k převodu orné půdy na TTP. Po roce 2006: Předpokládá se kontinuita plateb LFA v rámci nově ustanoveného fondu rozvoje venkova (EAFRD). Tato kontinuita však může být narušena: − redefinováním oblastí LFA (s možným snížením podílu těchto oblastí); − degresivitou plateb ve vztahu k velikosti podniků; − vázaností plateb LFA na maximální podíl orné půdy; − zvýšením dolního limitu koncentrace zvířat na 1 ha krmných plodin.
5
Tab. 1/02 - Přímé podpory a platby LFA Ø 2001-03 20051) 2004 mil. Kč Přímé podpory 7 075 14 463 16 148 - z toho kompenzace 1 880 22 0 Platby LFA 1 635 2 610 3 955 Celkem 8 710 17 073 20 103 index (Ø 2001-03 = 100) Přímé podpory 100,00 204,42 228,24 - z toho kompenzace 100,00 1,17 0,00 Platby LFA 100,00 159,63 241,90 Celkem 100,00 196,02 230,80 Druh podpory
20102) 24 906 0 4 153 29 059 352,03 0,00 254,01 333,63
1) Odhad. 2) Predikce. Pramen: Databáze zemědělské politiky VÚZE, vlastní odhady.
Ochrana trhu − − −
Do roku 2003: Ochrana trhu ČR v rámci závazků vůči WTO a v rámci bilaterálních i multilaterálních obchodních dohod ČR se zahraničními subjekty (EU, CEFTA atd.). Období 2004 - 2006: Vstup ČR do jednotného vnitřního trhu EU 25 a ochrana trhu ČR vůči třetím zemím v rámci EU (v průměru 2 - 2,5krát vyšší než před vstupem). Po roce 2006: Pokračování situace z předchozího období, avšak s možným promítnutím výsledků jednání WTO (prosinec 2005) o postupném snižování ochrany trhu EU do roku 2013 v průměru za všechny komodity o 46,5 % proti současnosti.
Podpora tržních cen − −
Do roku 2003: Intervenční systémy SZIF (mléko, obilí a další komodity). Období 2004 - 2006: Společné organizace trhu a intervenční systémy EU, včetně produkčních kvót pro mléko a cukr. − Po roce 2006: Reforma SOT pro cukr (např. výrazné snížení administrativních cen cukru a cukrovky). Možné důsledky jednání WTO (prosinec 2005) o postupném odbourání veškerých vývozních subvencí do roku 2013. Ochrana trhu spolu s větší částí podpory tržních cen představuje tzv. „neviditelnou“ část komoditních podpor, kterou hradí spotřebitelé. V ukazateli OPP podle metodiky OECD reprezentují tyto podpory v EU 15 i v ČR kolem 40 - 60 % celkových podpor komodit. Předpokládaný vývoj přímých plateb a plateb LFA v období 2004 - 2013 v procentickém vyjádření ve vztahu k 100% úrovni přímých plateb EU 15 a v přepočtu na 1 ha z. p. ukazují grafy 1 a 2 (bez národních podpor typu „zelená nafta“ apod.).
6
Graf 1 - Předpokládaný vývoj přímých plateb a plateb LFA (% EU-15) 120
100
% EU 15
80
SAPS TOP-UP LFA
60
40
20
0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Graf 2 - Předpokládaný vývoj přímých plateb a plateb LFA (Kč/ha) 8000
7000
6000
Kč/ha
5000 SAPS TOP-UP LFA
4000
3000
2000
1000
0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Ceny práce a půdy v zemědělství −
Vývoj ceny práce v zemědělství: S přihlédnutím k podstatně vyšší úrovni příjmů farem po vstupu do EU (resp. hrubé či čisté přidané hodnoty na pracovníka) se přepokládá zhruba 5% roční růst ceny práce v zemědělství ČR.
7
−
Vývoj ceny půdy (pachtovného): Dosavadní trh půdy a cen nájemného v ČR není z více příčin elastický (ve vztahu k důchodové situaci/příjmům farem z 1 ha). V rozvinutém/pružném trhu půdy EU 15 je podle analytických studií OECD minimálně 50 % přímých plateb transferováno vlastníkům půdy. Po roce 2005 se předpokládá zvýšení elasticity na trhu půdy v ČR a růst nájemného o zhruba 10 % ročně.
Ceny agrárních výrobků a další předpoklady na agrárním trhu − − −
Po roce 2004 se předpokládá postupné sbližování cen zemědělských výrobců ČR a EU 25. Pro období 2006 - 2010 jsou ceny predikované OECD pro EU 25 [16] shodné s cenami v ČR (zjednodušující předpoklad). Obchod ČR se zeměmi EU 25 (tzv. intraobchod) je v bilancích ČR chápán jako dovoz, resp. vývoz. Není přitom uvažován vliv případného vstupu Rumunska a Bulharska na jednotný trh EU. Využití zemědělských výrobků (obiloviny, olejniny) pro nepotravinářské účely je spojeno s obecnými riziky: − dovoz zpracovaných výrobků z třetích zemí (např. bioetanolu z Brazílie); − produkce směsí do biopaliv v ČR z (levnějších) surovin z jiných zemí EU (Maďarsko, Polsko); − produkce bioetanolu z jiných levnějších surovin a odpadů; − konkurenceschopnost vůči fosilním zdrojům energie; − příležitostí pro zemědělství ČR může být naopak vývoz surovin (obilovin, olejnin) pro výrobu MEŘO či bioetanolu v sousedních zemích EU (SRN).
Použité ekonomické indikátory Pro hodnocení ekonomické situace jednotlivých komodit byly použity následující ukazatele: − Nákladová rentabilita: Poměr CZV k jednotkovým nákladům výroby. Jde o ukazatel indikující „čistou“ efektivnost produkce dané komodity. − Souhrnná rentabilita: Poměr CZV zvýšené o veškeré přímé podpory vztažené na jednotku produkce k jednotkovým nákladům výroby (u komodit živočišné výroby sníženým o podpory vlastní krmivové základny). V tomto pojetí jde o ukazatel indikující životaschopnost/udržitelnost producentů dané komodity. − Odhad produkčních podpor (OPP) podle metodiky OECD: Poměr podpor daňových poplatníků a spotřebitelů k příjmům dané komodity z trhu a přímým podporám. Ukazatel indikuje závislost dané komodity na veškerých podporách a tím nepřímo i její konkurenceschopnost ve vztahu ke světovému trhu. Pro ČR je tento ukazatel kalkulován jen do roku 2003, po vstupu do EU je kalkulován pro EU 25. Údaje o nákladech se opírají o databázi VÚZE z každoročního výběrového šetření nákladů v zemědělských podnicích. Použité náklady výroby reprezentují průměrný podnik ze souboru podniků v šetřeních, nejsou uvažovány další statistické charakteristiky (zejména směrodatné odchylky a rozložení četností).
8
2
Ekonomické predikce (expertní) vývoje zemědělství
2.1
Obiloviny
Pšenice - ekonomické a tržní podmínky pro potravinářské obilí −
− −
−
−
−
−
1
Příznivým vývojem počasí a působením přímých plateb se v roce 2004/05 produkce pšenice v EU výrazně zvýšila. Trh EU celkem se dostal do obtížné situace jednak v důsledku značné nadprodukce, jednak vlivem působení intervenčního systému v nových členských státech. V ČR dosahuje ukazatel Stock-To-Use1 (STU) hodnoty 50 – 60 %; podobně je tomu v okolních zemích EU. Pokračování této tendence, která ovlivňuje CZV, lze očekávat i v dalších 2 - 3 letech. Značná část produkce je a zřejmě i dále bude využívána pro krmné účely a postupně (i přes zmíněná rizika) také pro nepotravinářské užití (bioetanol). Po roce 2005/06 lze očekávat mírné zlepšení situace na trhu EU v důsledku působení řady dalších faktorů (postupné zavádění „decouplovaných“ přímých plateb v EU 15 včetně povinného 10% uvádění půdy do klidu, zvýšení poptávky a odbytu do třetích zemí). Ekonomika výroby pšenice (tab. 2/01) byla v ČR v minulosti v průměru příznivá. Nákladová rentabilita se s výjimkou extrémního roku 2003/04 pohybovala nad hodnotou 1,00. Do roku 2010 se však předpokládá její pokles až na hodnotu 0,86. Souhrnná rentabilita je stabilně příznivá a může tomu tak být i do budoucnosti (predikovaná hodnota nad 1,2). Tato rentabilita stimuluje zemědělce ČR ke zvyšování produkce (přes možné dopady ve snižování CZV). Další problémy mohou nastat s odbytem při výrazném snížení vývozních subvencí na základě posledních ujednání v rámci WTO. Dosavadní konkurenceschopnost výroby pšenice v ČR nepřímo odráží i ukazatel OPP. V ČR se hodnota tohoto ukazatele do roku 2003 pohybovala kolem nuly (zatímco v EU 15 mezi 40 - 50 %). V některých letech byl hodnota ukazatele dokonce záporná (zejména v důsledku administrativního omezování vývozu, tzn. že spotřebitelé byli dotováni zemědělci). Odbyt produkce, při očekávané stagnaci či dokonce snižování domácí poptávky, bude garantován z větší části intervenčním systémem EU. Využití pšenice (potenciálně až 300 tis. t) pro nepotravinářské účely (výrobu bioetanolu) je významnou, nicméně značně nejistou příležitostí vzhledem ke zmiňovaným rizikům (zejména dovozy bioetanolu z třetích zemí). Ve střednědobé perspektivě lze v důsledku připravovaných opatření WTO očekávat snižování přímých podpor i intervenčních cen a tím i pokles současné vysoce příznivé souhrnné rentability a tedy i pokles konkurenceschopnosti českých producentů pšenice. Tento pokles, pokud nebude příliš radikální, by však neměl průměrného producenta ČR ohrozit.
Poměr konečných zásob k domácí spotřebě v daném marketingovém/kalendářním roce.
9
Tab. 2/01 - Pšenice Ø 2000/01- 2003/04 2004/05 2005/061) 2009/102) 2002/03 Náklady, podpory, ceny Vedlejší výrobky (Kč/ha) 1 779 1 851 1 935 1 983 2 172 Jednotkové náklady (Kč/ha) 14 827 15 424 16 124 16 611 18 493 Jednotkové náklady (Kč/t) 3 272 3 791 2 760 3 004 3 918 Podpory (Kč/ha) 1 435 3 283 3 888 4 890 7 116 CZV ČR (Kč/t) 3 195 3 038 3 420 2 482 2 912 CZV EU (Kč/t) 3 772 3 732 3 099 3 008 2 912 Celní tarif ČR (%) 21,2 21,2 Celní tarif EU (%) 115,8 127,4 119,0 119,0 Souhrnné ekonomické ukazatele OPP ČR (%) -2 2 OPP EU (%) 43 48 39 Nákladová rentabilita 1,10 0,92 1,36 0,95 0,86 Souhrnná rentabilita 1,19 1,13 1,60 1,24 1,25 Ukazatel
1) Odhad. 2) Predikce.
Ječmen - ekonomické a tržní podmínky pro krmné obilí −
− −
−
−
2
Podobně jako u pšenice se v důsledku příznivého vývoje počasí a působení přímých plateb v roce 2004/05 produkce ječmene v EU výrazně zvýšila. V ČR dosahuje ukazatel STU hodnoty kolem 30 %. Pokračování této tendence, která ovlivňuje CZV, lze očekávat i v dalších 3 - 4 letech. Evropská komise predikuje pomalejší přizpůsobení trhu než u pšenice (s růstem zásob ještě v roce 2009). Značná část produkce je a zřejmě i bude využívána pro krmné účely. Na trhu krmných obilovin se však ječmen bude střetávat s tvrdší konkurencí ostatních obilovin (krmné pšenice, kukuřice a tritikale). Po roce 2005/06 lze očekávat zmírňování nerovnovážné situace na trhu EU v důsledku působení řady faktorů (postupné zavádění „decouplovaných“ přímých plateb v EU 15 včetně povinného 10% uvádění půdy do klidu). Po roce 2010 lze očekávat i příznivé dopady v důsledku očekávaného zvyšování cen pšenice. Ekonomika výroby ječmene (tab. 2/02) v ČR byla v dlouhodobém průměru příznivá. Nákladová rentabilita se pohybovala nad hodnotou 1,00, avšak ve výhledu do roku 2010 klesá (0,84). Souhrnná rentabilita je stabilně příznivá jak v minulosti, tak i ve střednědobém výhledu (s predikovanou hodnotou kolem 1,3). Tato rentabilita by mohla dále stimulovat zemědělce ČR ke zvyšování ploch a produkce ječmene. Konkurenceschopnost výrobců ječmene ČR je dostatečná ve vztahu ke stávajícím i predikovaným světovým cenám a měla by být postačující i vůči očekávaným cenám EU. Podobně jako u pšenice za předpokládaného růstu nákladů predikce signalizují klesající míru konkurenceschopnosti průměrných výrobců ČR na obou trzích2.
Souhrnná rentabilita a konkurenceschopnost při budoucím možném poklesu přímých podpor (např. o 50 %) a intervenčních cen (např. o 20 %) již může být pro průměrné výrobce nedostatečná k jejich udržení na trhu.
10
− − −
Dosavadní konkurenceschopnost výroby ječmene v ČR odráží i ukazatel OPP. V ČR hodnota tohoto ukazatele byla v období 2001 - 2003 dokonce záporná (v EU 15 kladná kolem 50 %), tzn. spotřebitelé byli dotováni zemědělci. Odbyt produkce, při očekávané stagnaci či dokonce snižování domácí poptávky, bude garantován z větší části intervenčním systémem EU. Ve střednědobé perspektivě lze v důsledku zamýšlených opatření WTO očekávat snižování přímých podpor i intervenčních cen a tím i pokles současné souhrnné rentability a konkurenceschopnosti českých producentů. Tento pokles, pokud bude radikální, může ohrozit průměrného producenta ČR.
Tab. 2/02 - Ječmen Ø 2000/01- 2003/04 2004/05 2005/061) 2009/102) 2002/03 Náklady, podpory, ceny Vedlejší výrobky (Kč/ha) 1 898 1 992 2 082 2 134 2 337 Jednotkové náklady (Kč/ha) 12 650 13 278 13 882 14 308 15 953 Jednotkové náklady (Kč/t) 3 472 3 531 2 793 3 274 4 018 Podpory (Kč/ha) 1 318 1 743 3 888 4 890 7 116 CZV ČR (Kč/t) 3 310 3 083 3 325 2 674 2 800 CZV EU (Kč/t) 3 450 3 413 3 010 2 920 2 800 Celní tarif ČR (%) 21 21 Celní tarif EU (%) 95,9 89,2 77,5 77,5 Souhrnné ekonomické ukazatele OPP ČR (%) -13 -10 OPP EU (%) 50 53 48 Nákladová rentabilita 1,10 1,02 1,34 0,97 0,84 Souhrnná rentabilita 1,21 1,15 1,62 1,31 1,29 Ukazatel
1) Odhad. 2) Predikce.
2.2
Olejniny
Řepka olejná - ekonomické a tržní podmínky pro olejniny − −
−
Rostoucí světová poptávka po olejninách (zejména po rostlinném oleji) vytváří dobré podmínky trhu. EU je však čistým dovozcem olejnin a produktů z olejnin a vývoj trhu bude závislý na vývoji směnného kurzu €/USD. Roste poptávka po řepce jako suroviny pro výrobu metylesteru (MEŘO). Předpokládá se, že cca 40 % produkce řepky v EU se zpracovává na výrobu MEŘO a tento podíl v budoucnosti může růst. V EU 15 bude využita pro tyto účely i půda uváděná do klidu, avšak s limity, které vyplývají z dohody Blair House s USA. Ceny řepky pro potravinářské i nepotravinářské užití se sbližují. Nutno však přihlížet i k rizikům a příležitostem pro nepotravinářské užití řepky (viz kap. 1). Ekonomika výroby řepky (tab. 2/03) v ČR byla v dlouhodobém průměru příznivá. Nákladová rentabilita průměrných výrobců se pohybuje na hraně efektivnosti, avšak ve výhledu do roku 2010 klesá k hodnotě 0,64. Souhrnná rentabilita je příznivější (hodnoty s výjimkou roku 2003/04 mírně nad 1,00), přesto však
11
−
−
−
i u tohoto ukazatele je pro rok 2009/10 je predikována hodnota 0,95, a tedy výhledově neefektivnost této komodity. Konkurenceschopnost průměrných výrobců řepky ČR je dobrá ve vztahu k cenám EU a postačující ve vztahu ke světovým cenám. O míře konkurenceschopnosti pěstitelů řepky v ČR zejména vůči státům EU 15 vypovídá i hodnota ukazatele OPP (v roce 2003/04 v ČR 6 % proti 39 % v EU 15). Odbyt produkce by neměl být problémem. Využití 40 – 50 % produkce řepky pro nepotravinářské účely (výrobu MEŘO) je významnou příležitostí, která však může narazit na riziko zvýšených dovozů řepky či MEŘO z jiných zemí (ze zemí EU či z třetích zemí). Ve střednědobé perspektivě lze v důsledku zamýšlených opatření WTO očekávat snižování objemu přímých podpor. Tento pokles může výhledově průměrného producenta ČR ohrozit.
Tab. 2/03 - Řepka Ø Ukazatel 2000/01- 2003/04 2004/05 2005/061) 2009/102) 2002/03 Náklady, podpory, ceny Vedlejší výrobky (Kč/ha) 0 0 0 0 0 Jednotkové náklady (Kč/ha) 17 538 19 125 19 992 20 581 22 857 Jednotkové náklady (Kč/t) 6 745 11 953 5 553 6 639 7 594 Podpory (Kč/ha) 1 458 3 248 3 888 4 890 7 116 CZV ČR (Kč/t) 6 976 8 048 6 128 5 693 4 872 3) Cena EU (Kč/t) 7 577 7 497 5 006 4 730 4 872 Celní tarif ČR (%) 60,0 60,0 Celní tarif EU (%) 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Souhrnné ekonomické ukazatele OPP ČR (%) -1 6 OPP EU (%) 36 39 35 Nákladová rentabilita 1,03 0,67 1,10 0,86 0,64 Souhrnná rentabilita 1,12 0,84 1,30 1,10 0,95 1) Odhad. 2) Predikce. 3) Importní cena řepky, c.i.f. Hamburg.
2.3
Okopaniny
Cukrovka/cukr - ekonomické a tržní podmínky − −
−
Trh EU je silně regulovaný a spočívá na národních produkčních kvótách. Pro ČR bylo v roce 2004 vymezeno 441,21 tis. t na kvótu A a 13,65 tis. t na kvótu B. K 30. 6. 2006 skončí platnost současné SOT s cukrem EU a začne platit reformovaný systém. Minimální cena cukrovky se má během 4 let snížit ze současných 46 €/t na zhruba 26 €/t při uplatnění kompenzačních plateb. ČR však byla dána možnost nakoupit dodatečnou kvótu ve výši 20,07 tis. t z kvóty C cukru za cenu 730 €/t. Celková kvóta cukru pro ČR by se tak mohla zvýšit na přibližně 475 tis. t. Další výhled pro výrobce cukru a tím i pěstitelů cukrovky v ČR je však zásadně ovlivňován rozhodnutími majitelů cukrovarů, kteří budou další výrobu v ČR
12
−
−
− −
−
−
−
3
v nových ekonomických podmínkách zvažovat. Vzhledem k významnému zastoupení zahraničního kapitálu v tomto odvětví nelze vyloučit (kompenzované) ukončení činnosti některých cukrovarů, zejména u těch výrobců, kteří v předchozím období minimálně investovali. V úvahu připadá i konverze cukrovarů na výrobu bioetanolu. Ekonomickým tlakům budou v prvé řadě vystaveny malé cukrovary. Celková kvóta subjektů, u kterých lze očekávat ukončení činnosti, by mohla přesáhnout i 200 tis. t. Odkoupení kvót jinými subjekty v ČR, včetně pěstiteli cukrovky, je sice možné, avšak velmi nákladné (200 tis. t představuje asi 150 tis. €). Vzhledem ke skutečnosti, že cena cukru se po reformě sníží bez kompenzací, lze očekávat tvrdý tlak zpracovatelů na pěstitele k pokrytí větší části dopravních a jiných nákladů. Cukrovka/cukr patří v EU i v ČR k nejvíce podporovaným komoditám. Ukazatel OPP se pohybuje kolem 60 % (v ČR do vstupu téměř 50 %). V důsledku platného systému podpor je výroba cukrovky v ČR vysoce rentabilní. Rentabilita se zvýšila zejména po vstupu do EU, který byl doprovázen výrazným zvýšením CZV. I přes omezené přímé podpory se nákladová i souhrnná rentabilita pohybuje i u průměrných výrobců kolem 1,6. Konkurenceschopnost této komodity vůči světovým cenám je však stejně jako v jiných zemích EU velmi nízká a celý systém EU je funkční pouze při vysoké celní ochraně vůči třetím zemím. Se zahájením reformy tohoto systému v 2. polovině roku 2006 lze očekávat výrazné snížení nákladové i souhrnné rentability (tab. 2/04). Při očekávaném růstu nákladů by byl průměrný producent cukrovky ČR v roce 2009/10 ztrátový, a to i při uplatnění podpor SPS (pokud by neobdržel kompenzaci cílenou přímo na pěstování cukrovky). Konkurenceschopnost průměrného českého producenta by výrazně poklesla i na trhu EU. Producenty cukrovky čeká po realizaci reformy SOT s cukrem obtížné období, neboť budou více závislí na rozhodování zpracovatelů o zachování, zrušení či konverzi výroby. Rozhodování výrobců bude také záviset na způsobu alokace kompenzačních plateb. V každém případě se čeští producenti budou muset přizpůsobit zcela jiným nákladovým relacím (ze současných zhruba 1 400 Kč/t na zhruba 750 Kč/t3). Je zřejmé, že řada současných podprůměrně efektivních pěstitelů tento tlak vyřeší tím, že přestane cukrovku pěstovat. Tento tlak však může být přechodně zmírněn předpokládanými kompenzačními platbami v rámci reformy SOT s cukrem EU. Při snižování celní ochrany na základě jednání WTO lze přepokládat, že EU prosadí zařazení cukru do tzv. citlivých komodit s nižším poklesem celní ochrany a s možným uplatněním zvláštních ochranných opatření (Special Safeguard Clause).
Cena cukru na světovém trhu a odtud i cukrovky na domácím trhu se však může větší liberalizací světového obchodu mírně zvýšit.
13
Tab. 2/04 - Cukrovka Ø 2000/01- 2003/04 2004/05 2005/061) 2009/102) 2002/03 Náklady, podpory, ceny Vedlejší výrobky (Kč/ha) 132 135 137 140 153 Jednotkové náklady (Kč/ha) 39 108 42 878 44 824 46 158 51 344 Jednotkové náklady (Kč/t) 779 933 886 891 934 Podpory (Kč/ha) 1 318 1 743 3 888 2 575 7 116 CZV ČR (Kč/t)3) 950 918 1 320 1 343 736 CZV EU (Kč/t) 1 483 1 467 1 371 1 343 736 Celní tarif ČR (%) 141,3 141,3 Celní tarif EU (%) 195,8 217,9 187,5 187,5 Souhrnné ekonomické ukazatele OPP ČR (%) 26 47 OPP EU (%) 52 64 65 Nákladová rentabilita 1,22 0,99 1,49 1,51 0,79 Souhrnná rentabilita 1,26 1,03 1,58 1,57 0,93 Ukazatel
1) Odhad. 2) Predikce. 3) Z výběrového šetření nákladů, VÚZE.
2.4
Skot - mléko
Mléko kravské - ekonomické a tržní podmínky −
−
−
−
Mléko patří v EU mezi komodity, pro které se v rámci SOT s mlékem uplatňují národní a z nich odvozené individuální produkční kvóty. ČR měla pro rok 2005 přidělenou kvótu ve výši 2 682 tis. t mléka. Platnost systému produkčních kvót je v EU zatím garantována až do roku 2014/15. V současnosti probíhá reforma SOT s mlékem (do roku 2007/08), která spočívá ve snižování intervenčních cen SOM a másla a v postupném omezováním subvencí na vývoz přebytků vybraných potravinářských výrobků (sušená mléka, máslo, sýry). Pokles intervenčních cen (až o 25 % koncem reformního období) je kompenzován (až do výše 35,50 €/100 kg kvóty koncem reformního období); v ČR jsou však tyto kompenzace zahrnuty do souhrnných plateb SAPS, tzn. nejsou alokovány jenom producentům mléka. Individuální produkční kvóty jako nástroj k částečnému vyrovnání nabídky a poptávky na trhu EU a k umožnění výroby mléka i v méně příznivých regionech limitují další zvyšování produkce u podniků zaměřených na intenzivní výrobu mléka. Po vstupu do EU dochází k vývozům suroviny do zahraničí (zejména do Německa) a naopak k dovozům mléka (především z Polska a Slovenska) vlivem vzniku nových cenových relací na trhu s mlékem a rozšíření zóny bezcelního přístupu ke kvótované surovině. Daná situace aktuálně ohrožuje domácí zpracovatele mléka. I když lze očekávat postupné sbližování cenových úrovní mléka v regionu střední Evropy, rozhodující pro další vývoj trhu v tomto prostoru budou zřejmě dopravní náklady a úroveň efektivnosti zpracovatelů. Celková úroveň CZV by však měla v návaznosti na probíhající reformu klesat, nominálně až pod hranici 8 Kč/l ke konci předikovaného období.
14
− − −
−
−
−
Mléko patří v EU i ČR mezi výrazně podporované komodity. Hodnota ukazatele OPP v obou regionech se pohybovala kolem 30 – 40 % (tab. 2/05). Bez podpor je výroba mléka v ČR v průměru mírně rentabilní, avšak nákladová rentabilita může výhledově při uplatnění reformy SZP EU s poklesem cen a růstem nákladů klesat. Souhrnná rentabilita (včetně podpor do vlastní krmivové základny) je však v průměru vysoká, zejména u výroby mléka v oblastech s převahou krmných ploch na TTP a v LFA (s hodnotami kolem 1,4 - 1,5 proti zhruba 1,2 u producentů s krmivovou základnou na orné půdě). Po zavedení systému SPS v důsledku rozpuštění podpor na celkový rozsah nárokovatelné zemědělské půdy může dojít u podniků s krmivovou základnou na orné půdě ke značnému poklesu souhrnné rentability. Konkurenceschopnost výroby mléka v ČR vůči světovým cenám je – tak jako u výrobců ostatních zemí EU – velmi nízká (světové ceny se odvíjejí od cenové úrovně producentů mléka v Oceánii, která se pohybuje kolem 5 - 6 Kč/l). Objem produkce je udržován tržním řádem a vysokou ochranou jednotného trhu vůči dovozům ze třetích zemí. Vůči ceně EU je konkurenceschopnost českých producentů dosud postačující, při předpokládaném růstu nákladů a poklesu CZV však může dojít k jejímu zhoršení. Výroba mléka v ČR se zřejmě i nadále udrží v rozměru, který je dán národní kvótou. Lze očekávat další restrukturalizaci ve smyslu převodu části produkce do oblastí LFA s vyšší „výtěžností“ podpor na plochu pro vlastní krmivovou základnu (jestliže budou platby LFA zachovány na predikované úrovni). Na základě jednání WTO lze očekávat tlak na snížení ochrany trhu EU, což by se mohlo projevit v dalším snižování CZV EU. EU však zřejmě prosadí zařazení mléka do tzv. citlivých komodit s nižším poklesem celní ochrany a s možným uplatněním zvláštních ochranných opatření (Special Safeguard Clause).
Tab. 2/05 - Mléko Ø 2001 1) 2004 2005 2003 Náklady, podpory, ceny 4 585 4 637 4 776 Vedlejší výrobky (Kč/ks) 47 670 51 388 52 680 Jednotkové náklady (Kč/ks) 7,58 7,78 7,83 Jednotkové náklady (Kč/l) 2 706 8 656 10 178 Podpory - mimo LFA (Kč/ks) 10 418 22 092 22 287 Podpory - LFA (Kč/ks) 7,90 8,06 8,29 CZV ČR (Kč/l) 10,35 9,28 8,58 CZV EU (Kč/l) 37,0 Celní tarif ČR (%) 3) Celní tarif EU (%) 160,9 160,9 160,9 Souhrnné ekonomické ukazatele 37 OPP ČR (%) 44 30 OPP EU (%) 1,04 1,03 1,05 Nákladová rentabilita 1,10 1,20 1,25 Souhrnná rentabilita - mimo LFA 1,26 1,46 1,48 Souhrnná rentabilita - LFA Ukazatel
1) Odhad. 2) Predikce. 3) Sušené plnotučné mléko.
15
2006
1)
4 919 54 265 7,93 10 603 23 430 8,23 8,12
2010
2)
5 387 60 270 8,39 10 431 33 176 7,62 7,62
160,9
1,03 1,23 1,47
0,92 1,09 1,47
2.5
Skot – hovězí maso
Skot/hovězí maso - ekonomické a tržní podmínky −
−
−
−
−
−
−
V důsledku krize BSE, snížení poptávky po hovězím mase a stoupající užitkovosti dojnic (při daných produkčních kvótách na mléko) došlo k významné redukci stád skotu v EU (v roce 2005 pokles o 6,6 % proti roku 2001). Pokles stavů krav bez tržní produkce mléka (o 3,8 % od roku 2001) byl ovlivněn přísnějšími podmínkami poskytování podpor (omezení na maximální koncentraci zvířat). Produkce jatečného skotu v EU 15 tak v období 1999 - 2004 poklesla o 5 %. Produkce v EU 25 je bezprostředně po roce 2004 ovlivněna přechodem na systém „decouplovaných“ přímých plateb. V některých zemích EU dochází ke zvýšeným porážkám v posledním roce platnosti porážkových prémií a k rušení podmínky poskytování podpor na maximální koncentraci zvířat. Lze očekávat, že přechod na „decouplovaný“ systém SPS bude mít zásadní vliv na produkci jatečného skotu v EU 25. S přihlédnutím k odbourání přímých podpor se mohou snížit stimuly k rozvoji intenzivních systémů výkrmu skotu, zejména z chovu KBTPM. To může již ve střednědobém horizontu vést k redukci produkce (zejména v zemích EU 15), takže při dosud mírně rostoucí poptávce se zvýší bilanční deficit a závislost na dovozech kvalitního hovězího masa ze třetích zemí (Jižní Ameriky). Další růst poptávky po hovězím mase se však v důsledku zejména existujících cenových relací mezi jednotlivými druhy mas již neočekává. V ČR a v dalších nových státech EU znamenal vstup na jednotný trh zvýšení vzájemného obchodu v tomto sektoru a možnost realizovat produkci v jiných státech EU za lepších cenových a platebních podmínek. Jde zejména o zvýšený vývoz telat a zástavového skotu z ČR k výkrmu v jiných státech EU 25, který vede k celkovému poklesu domácí produkce a k její kompenzací rostoucími dovozy hovězího masa. Výhodnější odbytové podmínky vedly k růstu CZV v ČR. Jatečný skot patří v EU i ČR mezi nejvíce podporované komodity. Hodnota ukazatele OPP se pohybovala v EU kolem 70 %, v ČR do vstupu kolem 35 % (tab. 2/06). Produkce v EU je tak výrazně závislá nejen na přímých podporách, ale i na vysoké úrovni ochrany trhu. Produkce jatečného skotu od dojných plemen skotu, která v ČR stále převládá, by byla bez podpor vysoce ztrátová. Ukazatel nákladové rentability se dlouhodobě pohybuje na úrovni 0,70 - 0,75. Se započtením všech druhů podpor (tj. včetně podpor do vlastní krmivové základny) je souhrnná rentabilita kladná, a to zejména v chovech využívajících ve zvýšené míře TTP a alokovaných do LFA. Při uvažovaném růstu nákladů a po zavedení systému SPS se však může stát produkce jatečného skotu v tradičních systémech výkrmu skotu mimo oblasti LFA a s krmivovou základnou převážně na orné půdě i s podporami v průměru nerentabilní. Výrazně lepší rentabilitu vykazuje produkce jatečného skotu od krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka. Bude-li navíc k produkci využívána krmivová základna na TTP v LFA, souhrnná rentabilita výroby by mohla být v horizontu do roku 2010 mimořádně vysoká.
16
− − −
−
− −
Ve vztahu k cenám na světovém trhu (Jižní Amerika) je produkce jatečného skotu v ČR, tak jako za průměr zemí EU 25, vysoce nekonkurenceschopná a je podmíněná mimořádně vysokou ochranou trhu. Vyšší konkurenceschopnost vykazují průměrní producenti ČR vůči cenám EU, a to zejména v produkci skotu od KBTPM. Při uvažovaném růstu nákladů se však i tato konkurenceschopnost může v budoucnosti zhoršovat. Na základě jednání WTO lze očekávat tlak na snížení ochrany trhu EU, což by se mohlo projevit v dalším snižování CZV jatečného skotu EU. EU však zřejmě prosadí zařazení jatečného skotu a hovězího masa do tzv. citlivých komodit s nižším poklesem celní ochrany a s možným uplatněním zvláštních ochranných opatření (Special Safeguard Clause). Při růstu užitkovosti dojnic a dané národní produkční kvótě mléka bude klesat podíl produkce hovězího masa pocházejícího z chovu dojných plemen skotu ve prospěch produkce hovězího masa od KBTPM. Tato konverze však bude zřejmě relativně pomalá a bude záviset i na vzájemných cenových relacích. Podíl KBTPM na celkových stavech krav by se mohl koncem předikovaného období pohybovat na úrovni 25 %. Nadále se předpokládá vývoz zástavového jatečného skotu a telat do států EU a dovoz hovězího masa ze zahraničí. Domácí spotřeba vlivem konkurence vepřového a drůbežího masa výrazně neporoste. Dynamičtější změny lze očekávat v přesunu produkce jatečného skotu do oblastí se zvýšeným zastoupením TTP a do oblastí LFA, budou-li tyto regiony jako dosud zvýšenou měrou podporovány. V ČR může převážit produkce zástavového skotu s jeho vývozem do států EU 25, doprovázená dovozy hovězího masa a zpracovaných výrobků. To ve svých důsledcích může vést k celkovému poklesu stavů skotu a produkce hovězího masa v ČR, avšak nikoliv v oblastech LFA při velmi dobrých a stimulujících ekonomických podmínkách výroby.
17
Tab. 2/06 - Jatečný skot - dojnice, krávy bez tržní produkce mléka Ukazatel
Ø 2001 2003
2004
2005
1)
2006
1)
2010
2)
DOJNICE Náklady, podpory, ceny 3,23 3,45 Vedlejší výrobek (Kč/kg ž. hm.) 47,87 51,06 Jednotkové náklady (Kč/kg ž. hm.) 3,38 9,30 Podpory - mimo LFA (Kč/kg ž. hm.) 16,05 26,73 Podpory - LFA (Kč/kg ž. hm.) 30,96 33,25 CZV ČR (Kč/kg ž. hm.) 43,09 42,46 CZV EU (Kč/kg ž. hm.) 97,5 Celní tarif ČR 156,3 156,3 Celní tarif EU (%) Souhrnné ekonomické ukazatele 0,71 0,72 Nákladová rentabilita 0,78 0,90 Souhrnná rentabilita - mimo LFA 1,05 1,24 Souhrnná rentabilita - LFA
3,52 52,32 13,57 29,72 36,70 39,34
3,60 53,88 14,14 31,24 37,00 38,87
156,3
156,3
0,77 1,03 1,34
0,75 1,02 1,33
0,72 0,95 1,46
18 408 711 8 652 28 116 42,70
20 452 779 12 518 39 812 46,77
1,04 1,51 2,57
0,99 1,60 2,94
KBTPM (produkce zástavového kusu o váze 280 kg ž. hm.) Náklady, podpory, ceny 19 063 17 428 17 869 Jednotkové náklady (Kč/ks) 787 681 694 Vedlejší výrobek (Kč/ks) 5 026 9 993 8 142 Podpory - mimo LFA (Kč/ks) 17 295 28 285 26 745 Podpory - LFA (Kč/ks) 36,25 38,64 41,44 CZV (Kč/kg ž. hm.) Souhrnné ekonomické ukazatele 35 OPP ČR (%) 75 68 OPP EU (%) 0,85 0,99 1,07 Nákladová rentabilita 1,12 1,57 1,52 Souhrnná rentabilita - mimo LFA 1,76 2,62 2,56 Souhrnná rentabilita - LFA
3,95 59,78 13,91 44,24 38,96 38,96
1) Odhad. 2) Predikce.
2.6
Prasata – vepřové maso
Prasata/vepřové maso - ekonomické a tržní podmínky − −
−
Celkově se v EU očekává mírný růst poptávky po vepřovém mase, kterému však bude stejně jako v současnosti konkurovat maso drůbeží. Po rozšíření EU se obchod s jatečnými prasaty a vepřovým masem mezi novými a starými zeměmi EU oživil. V ČR, tak jako v jiných zemích EU 10, toto oživení vedlo ke zvyšování CZV. Tyto ceny jsou často vyšší než průměr EU 25. Rostou vývozy jatečných zvířat ke zpracování do států EU, ze států EU 15 rostou dovozy do ČR, zejména levnějších partií vepřového masa (v roce 2005 dosáhl dovoz vepřového masa rekordních 164,9 tis. t ž. hm.). Stavy zvířat ČR a domácí produkce celkově klesá. Převažující část produkce jatečných prasat v ČR (asi 60 %) je zajišťována ve specializovaných podnicích (velkovýkrmnách) hospodařících bez půdy. Tyto velkochovy musí počítat se zvýšenými požadavky na investice do oblasti pohody zvířat a do odpadového hospodářství.
18
−
−
− −
− −
Produkce jatečných prasat není v EU i ČR předmětem tržní regulace a není tedy ani přímo podporována. Hodnota ukazatele OPP je však v důsledku vyšší míry ochrany trhu a tím i podpor ze strany spotřebitelů vysoce kladná - kolem 25 % v ČR i EU (tab. 2/07). Současná nákladová i souhrnná rentabilita průměrných producentů jatečných prasat ČR4 je na hraně rentability. Při očekávaném růstu nákladů a predikovaných CZV může dospět produkce jatečných prasat v ČR, zejména u podprůměrně efektivních výrobců, ke ztrátovosti. Konkurenceschopnost českých producentů jatečných prasat vůči světovým cenám je nízká a může se dále snižovat. Současná konkurenceschopnost vůči cenám EU může být spíše konjunkturální povahy a do budoucna se může rovněž snižovat. Výroba jatečných prasat v ČR i přes výše uvedené nepříznivé ekonomické predikce bude zřejmě pokračovat a zajišťovat podstatnou část domácí poptávky. Prosazení se na evropském trhu však bude vyžadovat zásadnější snižování jednotkových nákladů (zejména v dosažení vyšší konverze krmných směsí) a zlepšování reprodukčních ukazatelů. Spotřeba vepřového masa vlivem konkurence drůbežího masa již výrazně neporoste. V obchodní bilanci bude zřejmě převažovat dovoz nad vývozem. Výroba se bude více koncentrovat do velkých specializovaných podniků hospodařících převážně bez půdy, jejichž investiční nároky mohou být z větší části pokryty ze strukturálních fondů EU či přímými zahraničními investicemi. Výroba v ostatních podnicích může stále více nabývat konjunkturální povahy, s pružnou reakcí na vývoj CZV.
Tab. 2/07 - Prasata Ø 2001 2004 20051) 2003 Náklady, podpory, ceny Vedlejší výrobek (Kč/kg ž. hm.) 0,00 0,00 0,00 Jednotkové náklady (Kč/kg ž. hm.) 34,92 34,32 36,55 Podpory (Kč/kg ž. hm.) 0,33 0,59 0,85 CZV ČR (Kč/kg ž. hm.) 34,67 31,95 31,70 CZV EU (Kč/kg ž. hm.) 29,95 28,25 27,03 Celní tarif ČR (%) 28,6 Celní tarif EU (%)3) 46,1 46,1 46,1 Souhrnné ekonomické ukazatele OPP ČR (%) 26 OPP EU (%) 24 24 Nákladová rentabilita 0,99 0,93 0,87 Souhrnná rentabilita 1,00 0,95 0,89 Ukazatel
20061) 0,00 33,61 0,99 32,70 27,96
20102) 0,00 37,09 1,36 26,21 26,21
46,1
0,97 1,00
0,71 0,74
1) Odhad. 2) Predikce. 3) Jatečná prasata.
4
Ekonomické propočty se vztahují pouze k podnikům se smíšenou výrobou na půdě. Nejsou uvažovány velkovýkrmny hospodařící bez půdy, kde se předpokládá vyšší efektivnost výroby, avšak zároveň i vyšší nároky na dodržování standardů ve prospěch ochrany životního prostředí apod.
19
2.7
Drůbež – drůbeží maso
Drůbež/drůbeží maso - ekonomické a tržní podmínky −
−
− −
−
− − −
5
Střednědobý výhled pro produkci drůbežího masa v EU je vcelku příznivý, a to zejména v důsledku výhodných cenových relací vůči vepřovému a hovězímu masu a rostoucí poptávce. Větší růst poptávky se přitom očekává v nových státech EU. Na světovém trhu přetrvává ostrá konkurence s nízkonákladovými producentskými zeměmi (Jižní Amerika, zejména Brazílie) a nelze očekávat, že se producenti ze zemí EU 25 (včetně ČR) na tomto trhu v budoucnosti výrazněji prosadí, spíše naopak. Producenti EU 25 se musí navíc připravit na realizaci standardů EU v případě schválení směrnice týkající se snížení hustoty vykrmovaných brojlerů v přepočtu na 1 m2 podlahové plochy. Produkce jatečné drůbeže není v EU i ČR předmětem tržní regulace a není tedy ani přímo podporována. Hodnota ukazatele OPP je však v důsledku nízkých cen na světových trzích a vyšší míry ochrany domácího trhu a tím podpor ze strany spotřebitelů mimořádně vysoká - v ČR do vstupu kolem 50 %, o něco více než v EU 15 (tab. 2/08). Tak jako u jatečných prasat je dosavadní nákladová i souhrnná rentabilita produkce drůbežího masa v průměru jen mírně zisková a v některých letech mírně ztrátová5. Při očekávaném růstu nákladů a predikovaných CZV se může stát výroba jatečné drůbeže u průměrných producentů ČR ztrátová. Konkurenceschopnost českých producentů vůči světovým cenám i cenám EU je nízká a může se dále snižovat. Výroba drůbežího masa v ČR i přes výše uvedené nepříznivé ekonomické predikce bude zřejmě pokračovat a zajišťovat podstatnou část domácí poptávky. Výroba se může více soustřeďovat do velkých podniků hospodařících bez půdy, jejichž investiční nároky mohou být z větší části pokryty ze strukturálních fondů EU či přímými zahraničními investicemi. Zejména velkopodniky se budou muset vyrovnat s náročnou směrnicí EU ke snižování hustoty brojlerů v halách.
Ekonomické propočty se vztahují pouze k podnikům se smíšenou výrobou na půdě. Nejsou uvažovány velké podniky hospodařící bez půdy, kde se předpokládá vyšší efektivnost výroby, avšak zároveň i vyšší nároky na dodržování standardů ve prospěch ochrany životního prostředí apod.
20
Tab. 2/08 - Drůbež Ø 2001 2004 20051) 2003 Náklady, podpory, ceny Vedlejší výrobek (Kč/kg ž. hm.) 0,08 0,07 0,07 Jednotkové náklady (Kč/kg ž. hm.) 22,21 21,95 23,94 Podpory (Kč/kg ž. hm.) 0,08 0,15 0,21 CZV ČR (Kč/kg ž. hm.) 22,99 22,11 21,28 CZV EU (Kč/kg ž. hm.) 24,13 21,72 20,12 Celní tarif ČR (%) 43,0 Celní tarif EU (%) 30,5 30,5 30,5 Souhrnné ekonomické ukazatele OPP ČR (%) 51 OPP EU (%) 37 46 Nákladová rentabilita 1,04 1,01 0,89 Souhrnná rentabilita 1,04 1,02 0,90 Ukazatel
1) Odhad. 2) Predikce.
21
20061) 0,07 21,14 0,25 22,69 19,84
20102) 0,08 24,23 0,34 19,11 19,11
30,5
1,08 1,09
0,79 0,81
3
Bilanční predikce (expertní) vývoje zemědělství
3.1
Obiloviny
ČR dlouhodobě produkuje přebytky obilovin, tj. disponuje produkcí pro export. V obdobích vyšších domácích cen a nižších cen na světových trzích musí být tento export z větší části dotován. V posledních letech dochází ke změnám druhové struktury obilovin. Pšenice tradičně zaujímá více než 50% podíl na výměře i produkci obilovin. Od roku 2000 dochází k nárůstu produkční plochy kukuřice na zrno, který od roku 2002/03 vede k jejím exportovatelným přebytkům. Od roku 1996 se rozšiřuje plocha triticale, které je pěstováno výlučně ke krmným účelům. Po extrémně nízké produkci obilovin ze sklizně roku 2003 však převážila na obilním trhu ČR poptávka nad nabídkou. Naopak převis nabídky nad poptávkou po rekordní sklizni roku 2004 (druhé nejvyšší od roku 1990) výrazně ovlivnil charakter trhu s obilovinami. Po sklizni 2005 tento stav trvá. Výkyvy domácí spotřeby jsou spojeny nejen s množstvím a kvalitou domácí nabídky, ale také s vývojem stavů zvířat a v neposlední řadě s možností vývozu výrobků z obilovin. Potravinářské užití obilovin je stabilizované na úrovni okolo 30 % celkové domácí spotřeby. Do tohoto užití je započteno i zpracování zrna na výrobky, které mohou být i vyváženy (mouka, slad). Meziroční výkyvy ve spotřebě obilovin pro potravinářské užití tak vznikají v souvislosti se změnami v objemu vývozu výrobků z obilovin. Užití obilovin pro krmné účely se pohybuje kolem 60 % domácí spotřeby. Spotřeba osiv je stabilizovaná. Spotřeba obilovin pro technické užití byla do roku 2005 (také v důsledku nedořešené podpory výroby bioetanolu) minimální. Vývoz obilovin většinou převyšuje jejich dovoz. Značný podíl na dovozu činí kvalitní potravinářské žito. Obchod s obilovinami se převážně realizuje s okolními zeměmi. Rozhodující vývozní komoditou je pšenice.
22
Tab. 3/01 - Obiloviny celkem Ukazatel Plocha Výnos Výroba Počáteční zásoby Dovoz v rámci EU Dovoz třetí země Dovoz celkem Celková nabídka Domácí spotřeba - potraviny - osiva - krmiva - technické užití Vývoz v rámci EU Vývoz třetí země Vývoz celkem Intervenční nákup prodej int. zásob zůst. int. zásob Celkové užití Konečné zásoby Kon.zás./celk.užití Kon.zás./dom.spotř.
MJ tis.ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t % %
1) 2002/03 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 1 562,1 1 459,8 1 609,4 1 611,5 1 604,7 1 616,0 1 621,7 1 626,5 4,33 3,95 5,46 4,75 4,41 4,46 4,51 4,52 6 770,8 5 762,5 8 783,8 7 659,9 7 073,7 7 214,3 7 306,5 7 349,3 1 870,9 1 368,7 1 014,8 2 512,9 2 596,8 2 682,5 2 854,7 3 057,1 62,2 62,2 40,2 50,2 57,2 48,2 1,3 3,3 0,3 0,3 0,3 0,3 100,7 46,1 63,5 65,5 40,5 50,5 57,5 48,5 8 742,3 7 177,3 9 862,1 10 238,3 9 710,9 9 947,3 10 218,7 10 454,9 6 430,5 5 671,0 6 196,5 6 066,5 6 147,4 6 246,6 6 376,6 6 341,6 1 979,0 1 871,5 1 952,0 2 009,5 1 939,5 1 978,0 1 998,0 1 993,0 348,5 346,0 337,5 351,0 347,9 348,6 348,6 353,6 4 102,0 3 452,5 3 892,0 3 700,0 3 825,0 3 815,0 3 870,0 3 775,0 1,0 1,0 15,0 6,0 35,0 105,0 160,0 220,0 966,3 1 015,0 640,0 605,0 552,0 598,0 186,4 560,0 241,0 241,0 233,0 154,0 943,1 491,5 1 152,7 1 575,0 881,0 846,0 785,0 752,0 724,3 0,0 907,9 600,0 500,0 500,0 470,0 440,0 0,0 170,0 170,0 300,0 250,0 230,0 230,0 0,0 737,9 430,0 200,0 250,0 240,0 210,0 7 373,6 6 162,5 7 349,2 7 641,5 7 028,4 7 092,6 7 161,6 7 093,6 1 368,7 1 014,8 2 512,9 2 596,8 2 682,5 2 854,7 3 057,1 3 361,3 18,56 16,47 34,19 33,98 38,17 40,25 42,69 47,38 21,29 17,89 40,55 42,80 43,64 45,70 47,94 53,00
1) Roky 2006/07 až 2009/10 - predikce VÚZE. Marketingový rok začíná 1. 7. a končí 30. 6. následujícího roku. Počáteční zásoby jsou včetně SSHR a SFTR (pšenice, žito, ječmen, kukuřice). Pramen: ČSÚ - plochy, výnosy, výroba, Celní statistika - dovoz, vývoz; MZe; VÚZE - spotřeba
Výrazné omezení dávek živin do půdy po roce 1990 bylo jednou z příčin nižších výnosů, pod průměrem EU 15 i EU 25. Pozvolné zvyšování obsahu živin v půdě po roce 2000 vytváří předpoklad pouze pro mírný nárůst hektarových výnosů. Pro období do roku 2010 se v ČR přesto za předpokladu průměrných sklizní očekává převis nabídky nad poptávkou, stejně jako ve většině zemí EU. Přebytky mohou být využity pro výrobu bioetanolu, avšak v období do roku 2010 se předpokládá pouze mírný nárůst této spotřeby. Teoreticky by se však mohlo jednat o produkci obilovin z plochy až 300 tis. ha. Vývoz nadbytečných zásob do států EU bude záviset nejen na situaci na trhu EU, ale i na kvalitě a cenové úrovni nabídky obilovin v ČR. Ve druhé polovině prognózovaného období se předpokládá postupný pokles vývozu obilovin, a to i za předpokladu fungování intervenčního systému v jeho stávající podobě. Možnosti vývozu do třetích zemí s výjimkou vývozů v rámci nabídkových řízení jsou, vzhledem k vnitrozemské poloze ČR, limitovány dopravními náklady na přepravu do přístavů. Ze závěrů jednání WTO vyplývá postupné snižování subvencí nejen na produkci, ale také na vývoz, což může znamenat další zhoršování možností uplatnění českých obilovin na evropském i světovém trhu. Z tab. 3/01 vyplývá, že pokud by se nepodařilo zrealizovat prodej intervenčních zásob, neúměrně by se zvyšovaly konečné zásoby. Bilance a predikce obilovin v EU 25 Podle predikcí Evropské komise budou vysoké zásoby obilovin ze sklizně roku 2004 negativně ovlivňovat obilní trh EU ještě další dva až tři roky. Ve střednědobém horizontu lze s přihlédnutím k povinnému uvádění půdy do klidu, k zavedení jednotné platby na farmu (SPS) a ke zpomalení tempa růstu hektarových výnosů očekávat pouze malý nárůst produkce (o 8,3 %) proti předpokladu marketingového roku 2005/06. Při mírném zvýšení spotřeby o 3,6 % (vč. spotřeby na bioenergii) se v tomto období očekává snížení dovozu o 2,8 % a vysoké zvýšení vývozu o 33,2 %. Za těchto předpokladů by mělo dojít koncem předikovaného období ke snížení konečných zásob obilovin celkem o 31,0 % a intervenčních
23
o 66,7 % (tab. 3/02). Nejvýraznější nárůst produkce se v období 2005/06 - 2012/13 očekává u kukuřice (16,4 %), nejnižší u ječmene (4,7 %). Přes trvalou nadprodukci lze však očekávat občasné regionální potíže na trhu krmných obilovin, zvláště u krmné pšenice a krmného ječmene. Tab. 3/02 - Bilance obilovin v EU (mil. t) Ukazatel Produkce v tom - EU-15 - EU-10 1) Spotřeba z toho bioenergie v tom - EU-15 - EU-10 1) Dovoz Vývoz Počáteční zásoby Konečné zásoby z toho intervenční
2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13 230,2 286,8 250,3 256,6 259,0 263,9 263,7 265,4 269,1 271,0 185,2 223,1 192,4 203,3 205,5 206,2 208,2 209,1 211,5 212,5 45,0 63,7 57,9 53,3 53,4 57,7 55,6 56,3 57,5 58,4 239,5 245,1 244,0 244,1 244,8 247,0 247,3 249,2 251,2 252,8 0,0 0,7 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 189,9 195,9 193,4 194,1 194,8 197,1 197,5 199,3 201,3 202,8 49,5 49,2 50,6 50,0 50,0 50,0 49,8 49,9 49,9 49,9 14,0 10,4 10,4 9,9 9,8 10,1 10,0 10,1 10,0 10,1 20,2 22,4 22,8 27,3 29,2 27,9 27,9 28,5 29,6 30,4 49,5 34,6 64,3 58,2 53,3 48,0 47,5 46,0 43,8 42,1 34,6 64,3 58,2 53,3 48,0 47,5 46,0 43,8 42,1 40,1 3,5 15,6 14,1 12,5 7,7 7,5 6,7 5,9 5,7 4,7
1) EU-10: nové členské země. Pramen: EK DG AGRI - Prospects for Agricultural Markets, December 2005
3.2
Olejniny
Řepka olejná Řepka olejná je nejrozšířenější olejninou pěstovanou v ČR. Produkční plochy se od roku 2000 pohybovaly mezi 251 až 343 tis. ha. V roce 2003 došlo ke snížení sklizňové plochy na 251 tis. ha a vlivem velmi nepříznivého vývoje počasí klesl průměrný hektarový výnos na 1,55 t. Celkem bylo sklizeno 387,8 tis. t semene řepky olejné. V roce 2004 se produkční plochy mírně zvýšily a při rekordním hektarovém výnosu dosáhla celková produkce 934,7 tis. t. V důsledku poklesu vývozu zůstalo u pěstitelů na zásobách více než 168 tis. t řepkového semene. Úspěšný byl i rok 2005 - z produkční plochy 267,2 tis. ha při hektarovém výnosu 2,88 t bylo sklizeno 769,4 tis. t řepkového semene. Přes zvyšující se podíl zpracování řepkového semene v ČR na výrobu MEŘO lze očekávat jeho zvýšený vývoz. Tab. 3/03 - Řepka olejná Ukazatel Plocha sklizňová Výnos Výroba Počáteční zásoby Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba celkem Vývoz Celková poptávka Konečné zásoby
1) MJ 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 259,5 267,2 270,0 275,0 280,0 290,0 tis. ha 3,60 2,88 2,85 2,80 2,80 2,80 t/ha 934,7 769,4 769,5 770,0 784,0 812,0 tis. t 0,0 167,2 86,6 0,0 0,0 0,0 tis. t 50,9 50,0 70,0 70,0 70,0 70,0 tis. t 985,6 986,6 926,1 840,0 854,0 882,0 tis. t 650,0 700,0 700,0 700,0 700,0 700,0 tis. t 168,4 200,0 226,1 140,0 154,0 182,0 tis. t 818,4 900,0 926,1 840,0 854,0 882,0 tis. t 167,2 86,6 0,0 0,0 0,0 0,0 tis. t
1) Roky 2006/07 až 2009/10 - predikce VÚZE. Pramen: ČSÚ, MZe
Vzhledem k závazku EU, a tím i ČR (zvyšování podílu biopaliv na celkové spotřebě paliv), lze očekávat růst plochy řepky olejné k nepotravinářskému užití. Předpokládá se, že do roku 2009 dosáhnou produkční plochy 280 tis. ha a do roku 2012 až 320 tis. ha. Produkce řepkového semene by mohla v ČR v té době dosahovat přibližně 1 mil. t.
24
Slunečnice Slunečnice je v ČR druhou nejvýkonnější a nejdůležitější olejninou. Pro domácí potravinářské užití se však polovina zpracovávaného množství slunečnicových semen dováží a prakticky dvě třetiny domácí produkce se vyváží ke krmnému užití. Do roku 2010 se předpokládá mírný růst produkčních ploch slunečnice a možnost využití slunečnicového semene pro nepotravinářské užití. Tab. 3/04 - Slunečnice Ukazatel Plocha sklizňová Výnos Výroba Počáteční zásoby Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba celkem Vývoz Celková poptávka Konečné zásoby
1)
MJ 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 tis. ha 39,6 42,0 45,0 45,0 45,0 39,4 2,39 2,20 2,20 2,20 2,20 t/ha 2,16 tis. t 94,6 92,4 99,0 99,0 99,0 84,9 tis. t 37,7 52,3 49,7 53,7 52,7 38,8 tis. t 20,9 25,0 25,0 25,0 25,0 25,0 tis. t 144,6 157,3 169,7 173,7 177,7 176,7 50,0 55,0 60,0 60,0 65,0 65,0 tis. t tis. t 56,9 50,0 60,0 60,0 60,0 60,0 tis. t 106,9 105,0 120,0 120,0 125,0 125,0 tis. t 37,7 52,3 49,7 53,7 52,7 51,7
1) Roky 2006/07 až 2009/10 - predikce VÚZE. Pramen: ČSÚ, MZe
Bilance a predikce olejnin v EU 25 Světová produkce i spotřeba olejnin dlouhodobě roste. V EU 25 jsou v současnosti pěstovány olejniny přibližně na 7 mil. ha, z toho v EU 15 na 5,1 mil. ha a v EU 10 na 1,9 mil. ha. Celkové plochy olejnin by měly v EU 25 do roku 2012 dosáhnout přibližně 8,2 mil. ha a využitelná produkce olejnatých semen a plodů by se měla proti roku 2005 zvýšit o 31 %. Hlavní nárůst spotřeby olejnin by se měl týkat nepotravinářského užití (pro výrobu MEŘO), i když podpora tohoto způsobu užití bude omezována dohodami EU 15 s USA z roku 1992. Přestože se z nových členských států blíží Maďarsko, Polsko a Česká republika intenzitou výroby olejnin průměru EU 15, předpokládá EK růst produkce pouze v EU 15 (+42 %). V EU 10 předpokládá stagnaci a růst produkce až v roce 2012 o 4 %. EU 25 zůstane i nadále čistým importérem olejnatých semen a plodů. Tab. 3/05 - Bilance olejnin v EU 25 (mil. t) Ukazatel Využitelná produkce olejnin z toho - EU 15 - EU 10 1) Pro nepotravinářské užití Celková spotřeba z toho - EU 15 - EU 10 1) Pro užití na bioenergii Import Export Počáteční zásoby Konečné zásoby
2003 16,2 12,7 3,4 2,3 33,0 30,9 2,0 3,6 21,1 1,0 7,6 9,7
2004 20,1 15,2 4,9 1,8 36,1 33,7 2,4 4,6 19,4 4,0 9,7 4,5
2005 20,4 16,1 4,4 2,8 39,2 36,7 2,5 7,4 19,1 0,4 4,5 4,9
2006 21,7 16,8 4,8 2,9 39,9 37,4 2,6 7,5 19,6 0,5 4,9 5,0
1) Nové země EU od roku 2004. Pramen: Prospects for agricultural markets in the EU December 2005
25
2007 21,9 17,0 4,9 2,9 41,3 38,6 2,7 7,8 20,1 0,3 5,0 5,1
2008 23,4 18,5 4,8 2,9 43,0 40,3 2,7 8,3 21,0 0,3 5,1 5,3
2009 23,0 18,5 4,5 3,0 43,7 40,9 2,8 8,3 21,8 0,3 5,3 5,5
2010 25,0 20,1 4,8 3,0 46,0 43,2 2,8 9,2 22,4 0,3 5,5 5,7
2011 24,6 19,8 4,8 3,0 46,6 43,0 2,9 9,1 22,9 0,4 5,7 5,8
2012 26,8 21,6 5,1 3,1 48,8 45,9 3,0 9,9 23,5 0,5 5,8 6,1
3.3
Okopaniny
Cukrovka - cukr Cukrovka je v ČR i EU podporovanou komoditou, zejména prostřednictvím ochrany domácího trhu (ukazatel OPP v roce 2003 v ČR 47 %, v EU 67 %; tab. 2/04). Produkce cukru se v posledních letech pohybovala na úrovni 500 tis. t, produkce cukrovky klesala a hektarový výnos vzrůstal. Cukernatost dosáhla 18,69 %, zatímco v předchozích letech činila pouze 16 - 17 %. Výnos bílého cukru6 dosáhl 8,84 t/ha vlivem vyšší cukernatosti a vyšší výtěžnosti cukru z cukrové řepy. Vzhledem k přebytkům cukru na trzích EU se nařízením Komise (ES) č. 1609/2005 z 30. září 2005 snížilo garantované množství cukru v rámci produkčních kvót a maximální požadavky na zásobování rafinerií v rámci preferenčních dovozů. V EU došlo v roce 2005/06 k dočasnému snížení celkové kvóty (A a B) v rámci tzv. deklasifikace o 1 806 tis. t, tj. o 10,35 %. Ze stejného důvodu dojde v EU k dalšímu dočasnému snížení kvót cukru i v roce 2006/07 (přibližně o 2,5 mil. t). V ČR se v rámci deklasifikace snížila pro hospodářský rok 2005/06 kvóta cukru A výše zmíněným nařízením Komise o 18 207,7 t a kvóta B o 563,5 t. Celková kvóta cukru v roce 2005/06 činí 436 090,8 t. V roce 2006/07 se v ČR dočasně sníží produkce cukru přibližně o 43,5 tis. t a plochy cukrovky se mohou meziročně snížit až o jednu čtvrtinu. Snížení kvóty v letech 2005 – 2007 je dočasné. Od roku 2007/08 bude kvóta cukru činit 454 862 t a do 30. 9. 2007 bude si ČR moci zakoupit dodatečnou kvótu z nabídky cukru C ve výši 20 070 t. Pokud se tak stane, bude celková kvóta cukru od roku 2007/08 dosahovat 474 932 t. V případě, že pěstitelé cukrovky a výrobci cukru nebudou mít dostatek finančních prostředků na odkoupení dodatečné cukerní kvóty, případně i stávající kvóty (pokud se někteří producenti cukru rozhodnou ukončit výrobu za náhradu restrukturalizačního fondu), může se však produkce cukrovky a cukru snížit mnohem výrazněji, než je uvedeno v tab. 3/06. Tab. 3/06 - Cukrovka - cukr Ukazatel Plocha cukrovky Výnos cukrovky Produkce cukrovky 2) Produkce cukru Výnos bílého cukru Výtěžnost cukru 2) Spotřeba cukru 2) Exportovatelný přebytek
MJ tis. ha t/ha tis. t tis. t t/ha % tis. t tis. t
2002/03 2003/04 2004/05 2005/06 2006/071) 2007/08 2008/09 2009/10 76,9 74,0 69,0 63,2 46,0 53,4 52,3 51,2 50,50 45,96 50,57 54,31 55,12 55,95 56,80 57,65 4 003 3 401 3 488 3 431 2 538 2 987 2 969 2 950 557,6 515,4 558,4 558,4 401,0 475,0 475,0 475,0 7,25 6,96 8,10 8,84 8,71 8,9 9,09 9,28 13,7 15,1 16,0 16,3 15,8 15,9 16,0 16,1 642,7 401,5 397,4 425,0 430,0 430,0 430,0 430,0 -85,1 113,9 242,7 208,4 -29,0 45,0 45,0 45,0
1) Roky 2006/07 až 2009/10 - predikce VÚZE. 2) V letech 2002/03 – 2003/04 za kvótové roky (od 1. 9. do 31. 8. následujícího roku), od roku 2004/05 za hospodářské roky, tj. v letech 2004/05 – 2005/06 od 1. 7. do 30. 6. následujícího roku, v roce 2006/07 od 1. 7. 2006 do 30. 9. 2007 a v dalších letech od 1. 10. do 30. 9. následujícího roku. Pramen: ČMCS, SZIF - plochy, výnosy, produkce, výtěžnost; MZe - spotřeba;, Celní statistika - export
Brambory Pěstování konzumních brambor (raných i ostatních) není v EU 25 limitováno ani podporováno. Pouze výroba brambor určených k výrobě bramborového škrobu je v rámci SOT se škrobem regulována produkčními kvótami a subvencována. ČR má stanovenou kvótu na výrobu bramborového nativního škrobu ve výši 36,6 tis. t. V ČR postupně klesají 6
Výnos bílého cukru z 1 ha plochy je vyrobený bílý cukr z řepy (včetně uskladněné těžké šťávy, sirobů atd. v přepočtu na bílý cukr) dělený sklizňovou plochou.
26
produkční plochy brambor vzhledem ke zvyšující se intenzitě produkce i možnostem dovozu levnějších brambor a bramborových výrobků z tradičních produkčních zemí EU 15, ale i EU 10 (Polsko). První rok po vstupu ČR do EU byl pro pěstitele konzumních brambor velmi složitý. Přestože v marketingovém roce 2003/04 pěstitelé prodali veškerou produkci za velmi příznivé CZV, klesly produkční plochy brambor celkem v marketingovém roce 2004/05 na 42,1 tis. ha. Celková produkce však vzrostla proti roku 2003/04 o 18 %. U všech kategorií brambor se zvýšily hektarové výnosy, avšak průměrná intenzita pěstování brambor je v ČR stále nízká. Ve srovnání s pěstiteli z EU 15 dosahuje pouze 61,7 %. V roce 2005/06 dále rostla intenzita výroby a celková produkce dosáhla 1,16 mil. t. V dalších letech se při (spíše velmi) optimistických odhadech očekává mírné snížení produkčních ploch a další přesun ploch brambor konzumních ostatních do teplejších oblastí ČR a stagnace produkce okolo 1,1 mil. t. Očekává se tak zvýšení vývozu konzumních brambor raných i ostatních konzumních do EU i do třetích zemí. Tab. 3/07 - Brambory celkem Položka bilance
MJ
2004/05
2005/06 2006/071) 2007/08
2008/09 2009/10 Brambory rané (konzum a sadba) 3,27 2,80 2,70 2,60 2,60 7,59 Sklizňová plocha tis. ha 18,80 19,90 20,50 21,50 21,50 19,86 Průměrný výnos t/ha Brambory konzumní (konzum a sadba) 31,44 30,70 29,80 29,80 28,80 27,52 Sklizňová plocha tis. ha 28,61 26,50 26,70 27,00 27,00 24,00 Průměrný výnos t/ha Brambory průmyslové (brambory pro výrobu škrobu a sadba) 6,50 6,50 6,50 6,50 6,50 7,03 Sklizňová plocha tis. ha 30,00 28,00 27,50 27,50 27,50 25,88 Průměrný výnos t/ha 41,21 40,00 39,00 39,00 38,00 42,14 Sklizňová plocha celkem tis. ha Produkce brambor 150,71 61,53 55,72 55,35 55,90 55,9 Brambory rané tis. t 660,54 tis. t 899,50 813,55 795,66 804,60 777,6 Brambory konzumní ostatní 195,00 182,00 178,75 178,75 178,75 181,96 Brambory průmyslové tis. t 993,20 1 156,03 1 051,27 1 029,76 1 039,25 1012,25 Brambory celkem tis. t 28,05 26,28 26,40 26,65 26,64 23,57 Brambory celkem výnos t/ha 130,00 130,00 131,00 131,00 131,00 129,20 Dovoz brambor ve výrobcích tis. t 50,00 60,00 60,00 60,00 60,00 64,22 Dovoz brambor čerstvých tis. t Nabídka brambor celkem tis. t 1 186,62 1 336,03 1 241,27 1 220,76 1 230,25 1 203,25 Užití brambor celkem tis. t 775,00 760,00 750,00 750,00 745,00 745,00 Lidská výživa 170,00 170,00 170,00 170,00 170,00 147,50 Výroba škrobu tis. t 135,00 136,00 132,00 128,70 128,70 125,00 Sadba brambor tis. t 73,83 157,03 75,27 58,06 71,55 48,25 Krmné užití a ztráty tis. t 33,00 34,00 34,00 35,00 35,00 32,30 Vývoz brambor ve výrobcích tis. t 80,00 80,00 80,00 80,00 80,00 22,99 Vývoz brambor čerstvých tis. t Užití brambor celkem tis. t 1 186,62 1 336,03 1 241,27 1 220,76 1 230,25 1 203,25 1) Roky 2006/07 až 2009/10 - predikce VÚZE. Pramen: ČSÚ, MZe
3.4
Skot - mléko
V komoditě mléko se v ČR po vstupu do EU projevuje zvýšený zájem producentů o udržení či dokonce zvýšení výroby. Proces poklesu stavů dojených krav se zastavil a od prvního pololetí roku 2005 dochází k jejich mírnému nárůstu. Zároveň pokračuje trvalý růst užitkovosti. Produkční kvóta ČR se tak stává rozhodujícím faktorem limitujícím další zvyšování tržní produkce. V období 2005/06 bylo vnitrostátní referenční množství mírně překročeno. Prodeje do mlékáren ČR však klesají. Vývozy suroviny do zahraničí dosáhly v roce 2005 celkem 5,6 % dodávek do mlékáren, dovozy pak 2,5 %. Zájem o výrobu souvisí 27
s růstem domácí CZV mléka v průběhu roku 2004. Pokles CZV, který započal ve druhém čtvrtletí roku 2005, bude pravděpodobně pokračovat. Nicméně se předpokládá, že objem tržní produkce bude v dalším vývoji směřovat k naplnění národního referenčního množství. Stávající výše 2 614,4 tis. t pro dodávky by mohla být z rozhodnutí EK od roku 2005/06 navýšena o množství převedené z kvóty přímého prodeje, nadto celkové referenční množství od roku 2006/07 o restrukturalizační rezervu 55 788 t. Za předpokladu převedení převážné části kvóty přímého prodeje do dodávkové kvóty, plného rozpuštění rezervy a při tržnosti 96 % by bylo možno počítat s celkovou roční produkcí 2 770 mil. l mléka. Při zvážení dalších podmínek se odhaduje, že v období do roku 2009 bude celková produkce ČR na úrovni 2 750 mil. l. Tab. 3/08 - Mléko (mil. l) Ukazatel Výroba Dovoz Vývoz Domácí spotřeba
1)
2006 2005 2 738,8 2 740 535,4 600 832,6 1 130 2 182,2 2 210
2007 2 750 640 1 170 2 220
2008 2 750 670 1 190 2 230
2009 2 750 700 1 210 2 240
1) Roky 2006 až 2009 - predikce VÚZE. Pramen: ČSÚ - Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže za 4. čtvrtletí, Výsledky chovu skotu; Celní statistika; matetirály MZe a VÚZE
Bilance a predikce mléka a mléčných výrobků v EU 25 Produkce mléka v EU 25 bude pravděpodobně sledovat vývoj národních referenčních množství. Podle predikcí Evropské komise by měla celková produkce mléka v roce 2012 činit zhruba 145,5 mil. t. Pokles stavů v predikovaném období bude souviset se zvyšováním užitkovosti dojnic (podle EK v průměru asi o 1,6 % ročně) a s předpokládaným snížením produkce masa v zemích EU, které uplatňují plný decoupling přímých plateb. Chov dojnic by měl být v roce 2012 soustředěn převážně v hlavních mléčných regionech, tj. kolem Atlantiku, Severního moře, v jihovýchodním Německu a severní Itálii. U většiny mlékárenských výrobků se ve střednědobém výhledu předpokládá zlepšení tržní bilance. Snížení možnosti uplatnění másla a sušeného odstředěného mléka by mělo být kompenzováno růstem výroby a spotřeby sýrů. Tab. 3/09 - Bilance mléka v EU 25 Ukazatel Produkce celková z toho - EU 15 - EU 10 Prodej mléka Tržnost Tučnost Užitkovost roční z toho - EU 15 - EU 10 Počet krav z toho - EU 15 - EU 10
MJ mil. t mil. t mil. t mil. t % % kg/ks kg/ks kg/ks mil. ks mil. ks mil. ks
2003 143,5 121,8 21,7 130,9 91,3 4,05 5 931 6 275 4 536 23,9 19,3 4,7
2004 142,3 120,4 22,0 130,6 91,8 4,07 6 018 6 323 4 739 23,4 18,8 4,6
2005 143,9 121,3 22,7 133,0 92,4 4,06 6 210 6 500 5 012 23,0 18,5 4,5
2006 145,0 122,3 22,8 134,6 92,8 4,06 6 363 6 669 5 105 22,6 18,2 4,4
Pramen: Prospects for agricultural markets in the European Union, December 2005
28
2007 145,5 122,6 22,8 134,6 92,5 4,06 6 474 6 783 5 198 22,3 18,0 4,3
2008 145,8 123,0 22,7 135,3 92,8 4,07 6 562 6 864 5 300 22,1 4,2
2009 145,6 123,0 22,7 135,9 93,3 4,07 6 626 6 911 5 415 21,9 17,7 4,1
2010 145,6 123,0 22,6 136,2 93,5 4,07 6 692 6 963 5 527 21,6 17,6 4,1
2011 145,6 123,0 22,6 136,4 93,7 4,08 6 762 7 017 5 648 21,4 17,4 4,0
2012 145,5 123 22,6 136,4 93,7 4,08 6 843 7 084 5 774 21,1 17,3 3,9
Tab. 3/10 - Bilance sýrů v EU 25 (tis. t) Ukazatel Produkce - EU 15 - EU 10 Dovoz Vývoz Domácí spotřeba
2003 8 272 7 289 983 139 574 7 660
2004 8 419 7 385 1 034 111 572 7 788
2005 8 515 7 458 1 056 91 570 7 865
2006 8 658 7 586 1 072 93 575 8 006
2007 8 766 7 676 1 090 94 582 8 107
2008 8 816 7 691 1 125 96 588 8 154
2009 8 924 7 772 1 151 98 593 8 259
2010 9 014 7 835 1 180 100 597 8 348
2011 9 086 7 879 1 207 103 597 8 422
2012 9 169 7 935 1 233 105 598 8 506
2008 2 051 1 751 300 75 255 1 881 26 -10
2009 2 024 1 733 291 75 237 1 870 18 -8
2010 2 001 1 711 290 75 227 1 854 13 -6
2011 1 973 1 683 289 75 214 1 838 9 -4
2012 1 949 1 662 288 75 207 1 822 4 -5
Pramen: Prospects for agricultural markets in the European Union, December 2005
Tab. 3/11 - Bilance másla v EU 25 (tis. t) Ukazatel Produkce - EU 15 - EU 10 Dovoz Vývoz Domácí spotřeba Konečné zásoby Změna zásob
2003 2 156 1 875 281 93 322 1 901 223 31
2004 2 104 1 797 307 90 352 1 904 161 -62
2005 2 148 1 811 337 75 330 1 924 130 -31
2006 2 115 1 788 327 75 320 1 924 77 -53
2007 2 080 1 766 315 75 298 1 898 36 -41
Pramen: Prospects for agricultural markets in the European Union, December 2005
3.5
Skot - hovězí maso
Produkce hovězího masa, stavy krav a skotu v ČR dlouhodobě klesají. V období let 2002 - 2005 činil pokles produkce 26 %. Hlavním důvodem snižování výroby byl pokles domácí spotřeby hovězího masa a jeho postupné nahrazování cenově dostupnějším masem, především masem vepřovým. Saldo zahraničního obchodu s hovězím masem včetně živých zvířat (v hmotnostním vyjádření) bylo však kladné. Hlavní exportní komoditou ČR byl živý skot, zejména telata a zástavový skot. Podíl vývozu na výrobě v roce 2005 dosáhl 27 %, dovoz se na domácí spotřebě podílel 26 %. Do roku 2009 se počítá s mírným nárůstem produkce hovězího masa přibližně o 2,5 %. Hlavní podíl výroby bude i nadále tvořit maso od skotu mléčných plemen, i když podíl hovězího masa z produkce KBTPM se bude zřejmě zvyšovat. Obdobný růst jako u produkce patrně zaznamená také spotřeba hovězího masa. Export bude realizován převážně v živých zvířatech s vyšším podílem jatečných býků a zástavového skotu, zatímco dovážet se bude zejména hovězí maso. Chov masného skotu se bude mírně rozšiřovat v souvislosti s vývojem zahraničního obchodu a se zvyšujícím se zájmem spotřebitelů o kvalitní hovězí maso. Tab. 3/12 - Hovězí maso (tis. t ž. hm.) Ukazatel Počáteční zásoba Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba
2003 8,9 198,4 6,9 214,2 187,7 17,5 205,2 9,0
2004 9,0 184,5 18,7 212,2 157,5 47,0 204,5 7,7
2005 7,7 148,5 36,4 192,6 140,2 40,5 180,7 11,9
20061) 11,9 149,0 36,0 196,9 142,0 42,0 184,0 12,9
2007 12,9 150,0 34,0 196,9 142,0 43,0 185,0 11,9
2008 11,9 151,0 36,0 198,9 144,0 44,0 188,0 10,9
2009 10,9 152,0 38,0 200,9 144,0 44,0 188,0 12,9
1) Roky 2006 až 2009 - predikce VÚZE. Pramen: ČSÚ - Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže za 4. čtvrtletí, Výsledky chovu skotu; Celní statistika; matetirály MZe a VÚZE
Bilance a predikce hovězího a telecího masa v EU 25 Situace na trhu ČR bude výrazně ovlivňována vývojem v EU. Střednědobý výhled v komoditě hovězí maso v EU není příliš příznivý. Jedním z hlavních důvodů jsou důsledky
29
reformy SZP a silná konkurence na světovém trhu. Chov skotu se bude patrně snižovat v těch státech EU, které budou uplatňovat plný decoupling přímých plateb. Podle predikcí Evropské komise bude na konci sledovaného období masný skot chován zejména v Irsku, některých regionech Francie a Španělska. Produkce hovězího masa se v období let 2005 - 2012 sníží o 3 %. Saldo zahraničního obchodu s hovězím masem v hmotnostním vyjádření se prohloubí. Dosud subvencovaný vývoz hovězího masa patrně ovlivní výsledky jednání WTO, především zrušení exportních subvencí. Dovoz hovězího masa do států EU se bude v průběhu let 2006 - 2012 zvyšovat. Hlavními dovozci budou i nadále země Jižní Ameriky (Brazílie, Uruguay, Argentina). Tab. 3/13 - Bilance hovězího a telecího masa v EU 25 (tis. t ž. hm.) Ukazatel Produkce (hrubá) Dovoz živých zvířat Vývoz živých zvířat Produkce (čistá) - EU 15 - EU 10 Dovoz masa Vývoz masa Konečné zásoby Domácí spotřeba
2003 8 033 7 93 7 948 7 359 589 439 392 -233 8 228
2004 8 048 7 105 7 950 7 425 525 508 333 -33 8 158
2005 7 963 10 105 7 868 7 354 514 535 280 0 8 123
2006 8 082 10 105 7 987 7 473 514 560 310 0 8 237
2007 8 054 10 105 7 959 7 497 462 566 273 0 8 251
2008 7 961 10 105 7 866 7 394 472 577 241 0 8 202
2009 7 874 10 105 7 779 7 297 482 588 206 0 8 161
2010 7 791 10 105 7 696 7 205 491 600 154 0 8 142
2011 7 740 10 105 7 645 7 142 503 614 107 0 8 152
2012 7 723 10 105 7 628 7 111 517 628 93 0 8 163
Pramen: Prospects for agricultural markets in the European Union, December 2005
3.6
Prasata – vepřové maso
Produkce vepřového masa v ČR již několik let klesá. V období mezi roky 2002 a 2005 se produkce snížila o 19 %, tj. o 113 tis. t ž. hm. Jedním z hlavních důvodů byl pokles CZV, a tím nižší rentabilita chovu prasat, a stále se zvyšující dovozy levných druhů vepřového masa ze států EU. Pokles výroby měl za následek snížení stavů prasat ve všech jeho kategoriích. Stavy prasat celkem se od roku 2002 do roku 2005 snížily o 16,4 %, stavy prasnic o 19,4 %. V roce 2005 dosáhly dovozy vepřového masa včetně živých prasat rekordní úrovně a podílely se na domácí spotřebě téměř 28 %, zatímco v roce 2002 jen 6 %. Domácí spotřeba se od roku 2002 i přes mírné výkyvy drží na úrovni 585 tis. t ž. hm. Výhled produkce do roku 2009 není příliš příznivý. Výroba by se měla ve srovnání s rokem 2005 meziročně mírně zvyšovat (nárůst o 1,7 %), nedosáhne však patrně úrovně let 2002 - 2004. Domácí producenti budou pod silným tlakem efektivnějších výrobců vepřového masa v EU, neboť konkurence na evropských i světových trzích je a bude značná. Dovozy by se mohly sice mírně snižovat a vývozy mírně zvyšovat, přesto bude saldo zahraničního obchodu v hmotnostním vyjádření i nadále výrazně záporné. Domácí spotřeba bude mírně klesat. Spotřeba na obyvatele za rok by se měla pohybovat mírně nad úrovní 40 kg. Stále se zpřísňující podmínky chovu prasat vedou k vyšším nákladům na výrobu vepřového masa.
30
Tab. 3/14 - Vepřové maso (tis. t ž. hm.) Ukazatel Počáteční zásoba Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba
2003 18,9 579,9 40,2 639,0 602,5 17,3 619,8 19,2
2004 19,2 547,0 89,3 655,5 564,6 75,6 640,2 15,3
1)
2006 2005 15,3 19,7 472,0 472,0 164,9 158,0 652,2 649,7 585,0 583,0 47,5 50,0 632,5 633,0 19,7 16,7
2007 16,7 476,0 157,0 649,7 581,0 51,0 632,0 17,7
2008 17,7 478,0 152,0 647,7 580,0 52,0 632,0 15,7
2009 15,7 480,0 149,0 644,7 579,0 50,0 629,0 15,7
1) Roky 2006 až 2009 - predikce VÚZE. Pramen: ČSÚ - Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže za 4. čtvrtletí, Výsledky chovu prasat; Celní statistika; matetirály MZe a VÚZE
Bilance a predikce vepřového masa v EU 25 Prognóza EU ve výrobě vepřového masa do roku 2012 je mírně příznivá. Produkce by se měla podle odhadu Evropské komise meziročně zvyšovat. Ve srovnání s rokem 2005 by se měla zvýšit do roku 2012 o 4 %. Dovoz vepřového masa by se měl zvýšit více než dvojnásobně a vývoz o 6,2 %. Počítá se s tím, že EU bude i nadále jedním z hlavních světových exportérů vepřového masa. Spotřeba vepřového masa by měla mírně růst, výrazněji však v nových členských státech. Určitou roli ve vývoji produkce, spotřeby a zahraničního obchodu může hrát i případný další výskyt ptačí chřipky. Tab. 3/15 - Bilance vepřového masa v EU 25 (tis. t ž. hm.) Ukazatel Produkce (hrubá) Dovoz živých zvířat Vývoz živých zvířat Produkce (čistá) - EU 15 - EU 10 Dovoz masa Vývoz masa Konečné zásoby Domácí spotřeba
2003 21 323 0 17 21 306 17 792 3 514 23 1 320 -135 20 144
2004 21 213 0 19 21 194 17 931 3 263 15 1 442 -90 19 857
2005 21 120 0 27 21 093 17 949 3 144 13 1 356 0 19 750
2006 21 278 0 38 21 240 18 013 3 227 14 1 398 0 19 856
2007 21 415 0 38 21 377 18 076 3 301 18 1 407 0 19 988
2008 21 571 0 38 21 533 18 102 3 431 21 1 416 0 20 138
2009 21 594 0 38 21 556 18 099 3 457 24 1 403 0 20 177
2010 21 640 0 38 21 602 18 138 3 464 26 1 402 0 20 226
2011 21 783 0 38 21 745 18 276 3 469 28 1 425 0 20 348
2012 21 966 0 38 21 928 18 427 3 501 29 1 440 0 20 517
Pramen: Prospects for agricultural markets in the European Union, December 2005
3.7
Drůbež - drůbeží maso - vejce
Drůbeží maso Produkce i spotřeba drůbežího masa v ČR dlouhodobě roste. Výroba drůbežího masa se od roku 1993 zvýšila ze 163 tis. t ž. hm. na 322 tis. t ž. hm. v roce 2005. V roce 2003 byl však tento trend narušen a produkce meziročně klesla o 4,5 %. Jedním z důvodů poklesu produkce bylo snížení CZV jatečných kuřat pod hranici rentability u značné části producentů. Od roku 2004 opět výroba drůbežího masa roste. Drůbeží maso se těší oblibě spotřebitelů díky příznivé cenové relaci vůči ostatním druhům mas, dietetickému složení a snadné kuchyňské úpravě. Z těchto důvodů se očekává do roku 2009 pokračování mírně rostoucího trendu produkce, ale i spotřeby. Produkce by se mohla proti roku 2005 zvýšit o 2 %. V roce 2006 však patrně dojde ke snížení výroby a pravděpodobně i spotřeby díky výskytu ptačí chřipky v Evropě. Ve střednědobé predikci dopady ptačí chřipky však zohledněny pro jejich obtížný odhad nejsou. Dovoz drůbežího masa se bude pravděpodobně zvyšovat, a to především ze zemí s nízkými výrobními náklady a z tradičních producentských zemí (Brazílie, 31
Nizozemsko, atd.). Vývoz drůbežího masa poroste jen nepatrně vzhledem k ostré konkurenci na evropských i světových trzích. V neposlední řadě bude vývoj nákladů a trhu EU ovlivněn rozhodnutím EK týkajícího se změny počtu vykrmovaných brojlerů na 1 m2 podlahové plochy. Tab. 3/16 - Drůbeží maso (tis. t ž. hm.) Ukazatel Počáteční zásoba Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba
2003 6,4 304,0 45,0 355,4 328,1 20,5 348,6 6,8
2004 6,8 310,2 76,5 393,6 334,7 51,2 385,9 7,7
20061) 2005 7,7 12,4 322,3 319,4 94,9 94,0 424,9 425,8 361,4 364,1 51,1 50,5 412,5 414,6 12,4 11,2
2007 11,2 322,5 95,0 428,7 368,0 51,0 419,0 9,7
2008 9,7 325,7 96,0 431,4 368,5 52,0 420,5 10,9
2009 10,9 328,9 96,0 435,8 369,0 52,0 421,0 14,8
1) Roky 2006 až 2009 - predikce VÚZE. Pramen: ČSÚ - Výsledky živočišné výroby, Výsledky chovu drůbeže; GŘC; materiály VÚZE a MZe
Bilance a predikce drůbežího masa v EU 25 Produkce drůbežího masa v EU se v letech 2002 až 2005 zvýšila o 5,5 %. V roce 2004 byla produkce ovlivněna epidemií ptačí chřipky, která vypukla v Nizozemsku během jara 2003. Do roku 2012 se očekává další růst produkce a spotřeby především díky příznivým cenám. Vývoz drůbežího masa bude spíše stagnovat vzhledem k trvale rostoucí konkurenci na světových trzích. Export bude omezován jednak zeměmi s nízkými výrobními náklady, jednak vývojem směnného kurzu USD a brazilského reálu vůči €. Dovoz, který se v letech 1997 - 2001 výrazně zvýšil, klesl významně v roce 2004 díky výskytu ptačí chřipky v zemích jihovýchodní Asie. Do roku 2012 se očekává pozvolné zvyšování importu drůbežího masa do EU. Hlavními dovozními položkami budou zmrazená dělená drůbež, polotovary a zpracované maso. Také individuální spotřeba na obyvatele se v EU bude mírně zvyšovat s vyšším tempem růstu v nových členských státech. Tab. 3/17 - Bilance drůbežího masa v EU 25 (tis. t) Ukazatel Hrubá produkce Dovoz živé drůbeže Vývoz živé drůbeže Produkce (čistá) - EU 15 - EU 10 Dovoz Vývoz Spotřeba celkem
2003 10 747 0 5 10 742 9 027 1 715 641 969 10 431
2004 10 990 0 5 10 985 9 144 1 841 531 1 029 10 488
2005 11 076 0 5 11 071 9 170 1 901 527 881 10 817
2006 11 153 0 5 11 148 9 157 1 991 655 919 10 855
2007 11 240 0 5 11 235 9 204 2 030 674 915 10 994
2008 11 313 0 5 11 308 9 221 2 087 684 915 11 077
2009 11 441 0 5 11 436 9 316 2 119 694 915 11 215
2010 11 516 0 5 11 511 9 377 2 134 705 915 11 302
2011 11 590 0 5 11 585 9 431 2 154 714 915 11 384
2012 11 654 0 5 11 649 9 453 2 196 721 915 11 455
Pramen: EK, prosinec 2005
Vejce Od roku 2002 dochází v ČR k postupnému snižování jak produkce, tak spotřeby vajec. Během těchto čtyř let poklesla produkce o 17 %. Snížení produkce je dáno především poklesem poptávky, dlouhodobě nízkými cenami vajec a následně i poklesem počtu slepic. Během sledovaného období došlo k výraznému nárůstu dovozů levných vajec. Vývoz vajec se mírně zvýšil, přesto saldo agrárního zahraničního obchodu v hmotnostním vyjádření zůstalo záporné. Do roku 2009 se odhaduje další snížení produkce a spotřeby vajec přibližně o 18 %
32
při současném nepatrném zvyšování vývozu. Dovoz se bude pravděpodobně zvyšovat výrazněji. Tab. 3/18 - Bilance vajec (mil. ks) Ukazatel Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba Vývoz Celková poptávka
2003 2 841,1 119,7 2 960,8 2 773,5 187,3 2 960,8
2004 2 652,6 290,3 2 942,9 2 761,5 181,4 2 942,9
2005 2 432,3 463,3 2 895,6 2 697,3 198,3 2 895,6
1)
2006 2 350,0 465,0 2 815,0 2 615,0 200,0 2 815,0
2007 2 290,0 470,0 2 760,0 2 560,0 200,0 2 760,0
2008 2 200,0 470,0 2 670,0 2 470,0 200,0 2 670,0
2009 2 000,0 470,0 2 470,0 2 270,0 200,0 2 470,0
1) Roky 2006 až 2009 - predikce VÚZE. Pramen: ČSÚ - Výsledky živočišné výroby, Výsledky chovu drůbeže; GŘC; materiály VÚZE a MZe
Bilance a predikce vajec v EU 25 Jak produkce drůbežího masa, tak produkce vajec v EU v roce 2002 a 2003 zaznamenala pokles v důsledku výskytu ptačí chřipky v Nizozemsku. V roce 2004 a 2005 došlo k určitému zotavení. Výhled do roku 2012 předpokládá, že bude pokračovat trend mírného zvyšování produkce. Růst produkce bude dán zejména pozvolným zvyšováním poptávky a nízkými výrobními náklady především v první polovině predikovaného období. Vývoz bude stagnovat. Situaci na trhu vajec v ČR i EU však může ovlivnit další průběh výskytu ptačí chřipky. Tab. 3/19 - Bilance vajec v EU 25 (mil. t) Ukazatel Produkce (čistá) - EU 15 - EU 10 Dovoz Vývoz Spotřeba celkem
2003 6,2 5,3 1,0 0,0 0,1 6,1
2004 6,3 5,3 1,0 0,0 0,3 6,2
2005 6,4 5,4 1,0 0,0 0,2 6,2
2006 6,5 5,5 1,0 0,0 0,2 6,3
Pramen: EK, prosinec 2005
33
2007 6,6 5,5 1,0 0,0 0,2 6,4
2008 6,6 5,6 1,0 0,0 0,2 6,4
2009 6,6 5,6 1,0 0,0 0,3 6,4
2010 6,7 5,7 1,0 0,0 0,3 6,4
2011 6,7 5,7 1,0 0,0 0,2 6,5
2012 6,6 5,6 1,0 0,0 0,2 6,5
4
Modelové predikce vývoje zemědělství
Charakteristika modelu AG-MEMOD Model AG-MEMOD je ekonometrický sektorový model českého zemědělství, který pokrývá základní zemědělské komodity a vybrané potravinářské komodity, přímo svázané se zemědělskými komoditami. Model AG-MEMOD byl vyvinut v rámci mezinárodního projektu EU na základě společné metodologie pro EU 25 (místo Malty a Kypru bylo do projektu zahrnuto Rumunsko a Bulharsko). Česká verze modelu AG-MEMOD zahrnuje 7 vzájemně propojených submodelů: − Submodel OBILOVINY obsahuje komodity pšenice, ječmen a kukuřice. − Submodel OLEJNINY obsahuje komodity řepka a slunečnice, vč. produkce pokrutin a olejů. − Submodel OKOPANINY obsahuje komodity brambory celkem a cukrovka vč. výroby cukru. − Submodel SKOT obsahuje kategorie dojnice, krávy bez tržní produkce mléka, jatečný skot, skot celkem a produkci hovězího masa (vč. telecího). − Submodel PRASATA obsahuje kategorie prasnice, jatečná prasata, prasata celkem a produkci vepřového masa. − Submodel DRŮBEŽ obsahuje komoditu drůbež celkem a produkci drůbežího masa. − Submodel MLÉKO obsahuje komoditu mléko a navazující potravinářské výrobky - konzumní mléko, máslo, sýry, sušené plnotučné mléko a sušené odstředěné mléko. Každý submodel obsahuje v členění podle komodit: − cenové rovnice (CZV ČR, CZV EU a světové ceny); − výrobní rovnice (plochy / stavy, hektarové výnosy / užitkovosti zvířat, produkce); − bilanční rovnice (PRODUKCE, domácí spotřeba, dovozy a vývozy, počáteční a konečná zásoba). Matematická podstata modelu AG-MEMOD Model AG-MEMOD byl vytvořen v tabulkovém procesoru Excel. V současné době je model převáděn do optimalizačního systému GAMS. Model je složen ze systému vzájemně provázaných multilineárních funkcí typu y = a1+a2*x2+a3*x3+…+ak*xk, kde y je vysvětlovaná proměnná, x2, … ,xk jsou vysvětlující proměnné a a1, … ,ak jsou regresní koeficienty. Modelové funkce jsou provázány tak, že vysvětlovaná proměnná v jedné rovnici může být vysvětlující proměnnou v jiných rovnicích. Výpočet jednotlivých funkcí modelu je plně automatizovaný pomocí multilineární (maticové) regrese v rámci standardní statistické výbavy Excelu. Regresní výpočty jednotlivých funkcí vycházejí z bazického období 1990 - 2005 a jsou predikovány na období 2006 - 2010. Pro každou rovnici jsou zadány následující údaje: Y1990, … ,Y2005 X11990, … ,X12005, resp. X12006, … ,X12010 ………………………………………… 34
Xk1990, … ,Xk2005, resp. Xk2006, … ,Xk2010, kde Yr, resp. Xir jsou skutečné hodnoty proměnné y, resp. xi (i=1, ... ,k) za roky r=1990 - 2005 a pro r=2006 - 2010 potom skutečné, resp. vypočtené hodnoty proměnné xi, jestliže xi je exogenní proměnná modelu (predikce pro r=2006 - 2010 se vypočítávají mimo model), resp. endogenní proměnná modelu (predikce pro r=2006 - 2010 se vypočítávají v jiných modelových rovnicích). Model vypočte a1, a2, … , ak - regresní koeficienty funkce y Ym1990, … ,Ym2012 - modelové predikce proměnné y pro období 1990 - 2010. Každý submodel je naprogramován na samostatném listě sešitu Excel a je popsán posloupností modelových rovnic (pro jednotlivé ukazatele submodelu), které jsou určeny algoritmem výpočtu pro jednotlivé komodity. Předpoklady modelových simulací Model AG-MEMOD využívá časové řady výchozího období (skutečnost 1990 – 2005) pro predikované období 2006 – 2010 a opírá se o předpoklady podrobněji rozvedené v kap. 1: − vývoj směnných kurzů Kč/USD a Kč/€, vývoj HDP, deflátoru HDP a inflace; − vývoj hektarových výnosů a užitkovostí zvířat: modelové predikce na základě vývojových trendů; − index růstu nákladů na základě vývojových trendů, resp. vývoje inflace; − vývoj světových cen zemědělských komodit; − celní ochrana zemědělských komodit v ČR: do roku 2003 celní tarify ČR, od roku 2004 celní tarify EU 25; − přímé platby podle zemědělských komodit: - do roku 2003: agrární politika ČR před vstupem, - období 2004 – 2008: platby SAPS a národní doplňkové platby pro ČR, - od roku 2009: platby SPS (platby na komodity zrušeny - plný decoupling); − kvóty na zemědělskou produkci: tržní produkce mléka, produkce cukru. 4.1
Modelové predikce obilovin (submodel OBILOVINY)
Modelové predikce bilančních ukazatelů u obilovin (pšenice, ječmene a kukuřice na zrno) vycházejí: − z vývoje domácích cen zemědělských výrobců; − z vývoje ploch; − z vývoje hektarových výnosů. Vývoj CZV je odvozen z predikce světových cen v závislosti na vývoji směnných kurzů vzhledem ke koruně (exogenní proměnná) a z ochrany domácího trhu (dovozní celní tarify). Vývoj ploch se odvozuje z vývoje celkové plochy obilovin a podílu jednotlivých komodit na této ploše. Vývoj celkové plochy obilovin je modelově odvozen z CZV jednotlivých komodit (a tedy jejich konkurenčního vztahu mezi sebou), dále z jednotkových podpor obilovin a z konkurenčního vztahu s celkovou plochou olejnin. Vývoj podílu plochy jednotlivých komodit je závislý na CZV a jednotkové podpoře této komodity.
35
Výnosy jednotlivých obilovin vycházejí jednak z trendového vývoje výnosů od roku 1990, jednak z konkurenčních vztahů CZV těchto komodit. Model pak vypočítá standardní ukazatele komoditních bilancí: produkce = plocha x výnos; domácí spotřeba = spotřeba na krmiva + ostatní spotřeba; import, export a konečná zásoba. Spotřeba na krmiva jednotlivých obilovin je modelově svázána jak s CZV obilovin, tak s objemem produkce prasat (vazba na spotřebu krmiv - submodel PRASATA). Ukazatele importu a konečné zásoby (= počáteční zásoba následujícího roku) se odvozují z časových řad minulého období. Ukazatel exportu je odvozen z bilanční rovnice: export = počáteční zásoba + produkce + import – domácí spotřeba – konečná zásoba Pšenice Vývoj cen do roku 2010 je ovlivněn cenovými výkyvy v roce 2004 (prudký nárůst CZV po vstupu do EU) a cenovým propadem v roce 2005 v důsledku nadprodukce v roce 2004. Predikce vývoje CZV ČR je dále ovlivněna predikcí CZV EU, která v souladu s revizí SZP a snižováním celní ochrany má klesající tendenci pod hranici 3 000 Kč/t, což kopíruje i domácí cena. Hektarový výnos pšenice má od roku 1990 sestupnou tendenci, která i díky extrémům v roce 2003 a 2004 se v predikovaném období pohybuje zhruba na úrovni roku 1995. Plochy pšenice v důsledku predikovaného poklesu CZV jak pšenice, tak ječmene a kukuřice na zrno po roce 2006 klesají. Největší pokles je pak predikován pro roky 2009 a 2010, kdy v důsledku přechodu agrární politiky na plný decoupling a platby na farmu (SPS) je komoditní podpora na pšenici zrušena a stimulační efekt pro výrobu pšenice (a tedy zejména plochy) přechází z ukazatele souhrnné rentability na ukazatel nákladové rentability, který vykazuje hodnoty kolem 0,86 – tedy nerentabilitu výroby, na rozdíl od celkové rentability 1,25 - tedy rentabilní výrobu (tab. 2/01). Uvedené rozdíly jsou dokumentovány variantní predikcí pro roky 2009 a 2010 (poslední 2 sloupce tab. 4/01), která ukazuje, jak by se vyvíjely plochy a produkce pšenice, pokud by decoupling nenastal a podpory pšenice by zůstaly na úrovni „couplované“ produkce. Z tab. 4/01 je zřejmé, že v tomto případě by „druhý pokles“ ploch ani produkce v roce 2009 a 2010 nenastal. Při predikované stagnaci domácí spotřeby a importu a poklesu konečných zásob se důsledky uvažované politiky nejmarkantněji promítnou do ukazatele exportu. Export výrazně klesá ve dvou vlnách, a to v období 2006 - 2008 na úroveň zhruba 380 tis. t, a dále pak v roce 2010, kdy dochází téměř k eliminaci exportu. Alternativní predikce s „couplovanou“ podporou pšenice by zastavila pokles produkce i exportu.
36
Tab. 4/01 - Pšenice celkem Ukazatel CZV Plocha Výnos Produkce Spotřeba ke krmení Ostatní spotřeba Domácí spotřeba Import Export Konečná zásoba Ukazatel CZV Plocha Výnos Produkce Spotřeba ke krmení Ostatní spotřeba Domácí spotřeba Import Export Konečná zásoba
MJ Kč/t tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t MJ Kč/t tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t
1990 1 803,0 820,0 5,64 4 624,2 2 936,1 1 300,1 4 236,2 0,1 3,5 900,3
1995 2 471,3 830,8 4,60 3 822,8 2 350,2 1 566,0 3 916,2 2,0 802,8 444,3
Skutečnost 2000 2003 3 092,2 3 038,0 970,4 648,4 4,21 4,07 4 084,1 2 637,9 2 240,0 1 552,5 1 421,0 1 240,0 3 661,0 2 792,5 7,5 2,6 325,6 195,8 772,8 552,8
2004 3 420,0 863,2 5,84 5 042,5 1 900,0 1 345,0 3 245,0 32,3 1 401,1 981,5
2005 2 481,0 820,4 5,05 4 145,0 1 700,0 1 395,0 3 095,0 25,0 1 320,0 736,6
2006 2 912,9 788,9 4,81 3 792,7 1 990,0 1 401,5 3 391,4 39,8 582,9 858,1
2007 2 913,3 782,5 4,77 3 735,3 1 984,2 1 404,4 3 388,6 39,8 395,8 848,9
Modelové predikce 2008 2009 2010 2 899,7 2 890,8 2 922,0 785,5 736,7 713,7 4,75 4,72 4,69 3 727,1 3 479,6 3 346,1 1 982,6 1 980,5 1 974,1 1 406,3 1 407,8 1 408,7 3 388,9 3 388,3 3 382,7 39,7 39,7 39,7 379,8 191,5 33,0 847,1 786,5 756,6
2009 1) 2 890,8 786,0 4,72 3 712,6 1 980,5 1 407,8 3 388,3 39,7 367,3 843,7
2010 1) 2 922,0 783,1 4,69 3 671,9 1 974,1 1 408,7 3 382,7 39,7 337,7 834,8
1) V V t těchto výpočtech byla předpokládaná platba na plochu (farmu) rovnoměrně rozdělena k jednotlivým komoditám.
Ječmen Podobně jako u pšenice se podle modelové predikce bude vyvíjet i situace u ječmene. Produkce ječmene celkem je tvořena v ČR ze 75 % ječmenem krmným. CZV krmného ječmene se dlouhodobě pohybuje pod hranicí 3 000 Kč/t, zatímco CZV ječmene sladovnického (který pokrývá zbylých téměř 25 %) se přibližuje k hranici 4 000 Kč/t. Z toho plyne, že modelovou projekci CZV ječmene celkem v roce 2010 na úrovni 2 816 Kč/t lze pokládat za relativně příznivou a velmi blízkou expertní ekonomické predikci (tab. 2/02). Vzhledem k tomu, že i predikce nákladové i souhrnné rentability ječmene (0,84, resp. 1,29) je podobná analogické predikci pšenice, jsou dopady do celkové bilance ječmene v roce 2010 analogické jako u pšenice. Domácí spotřeba, import a konečná zásoba v porovnání s rokem 2005 v podstatě stagnují, výnos mírně klesá, zatímco plochy a produkce po roce 2005 a znovu po roce 2008 výrazně klesají. Tento vývoj se významně promítá do objemu exportu (jako exportovatelného přebytku produkce), který klesá až k nule v roce 2010 jako důsledek plného decouplingu a přechodu na systém SPS. Srovnávací predikce bez decouplingu (poslední 2 sloupce tab. 4/02) ukazuje, že u ječmene je reakce na tyto změny výrazně mírnější než u pšenice. Dopady jsou registrovány u ploch, produkce a konečných zásob a téměř se nedotýkají exportu. To lze přičíst na vrub přizpůsobování se objemu produkce krmným potřebám ŽV v souladu se zvolenou variantou agrární politiky.
37
Tab. 4/02 - Ječmen celkem Ukazatel CZV Plocha Výnos Produkce Spotřeba ke krmení Ostatní spotřeba Domácí spotřeba Import Export Konečná zásoba
CZV Plocha Výnos Produkce Spotřeba ke krmení Ostatní spotřeba Domácí spotřeba Import Export Konečná zásoba
Kč/t tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t
1990 1 953,0 555,0 5,69 3 157,3 2 302,4 765,4 3 067,8 1,4 1,4 167,4
1995 2 341,0 557,6 3,84 2 140,5 1 487,5 780,0 2 267,5 15,7 61,2 100,2
Skutečnost 2000 2003 3 016,4 3 083,0 494,7 550,0 3,29 3,76 1 629,4 2 068,7 1 170,0 1 080,0 695,0 705,0 1 865,0 1 785,0 95,9 3,9 15,8 199,4 190,4 300,3
2004 3 325,0 469,0 4,97 2 330,6 1 100,0 695,0 1 795,0 5,6 348,5 493,0
2005 2 652,0 521,5 4,21 2 195,4 1 200,0 705,0 1 905,0 5,0 460,0 328,3
Kč/t tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t
2006 2 886,5 448,1 4,26 1 907,0 1 130,2 705,9 1 836,0 58,3 197,0 341,4
2007 2 862,7 439,7 4,16 1 830,0 1 131,0 720,4 1 851,4 54,2 63,1 311,1
Modelové predikce 2008 2009 2010 2 832,1 2 792,3 2 816,6 435,5 402,8 444,6 4,09 4,04 3,99 1 782,7 1 628,9 1 773,1 1 130,6 1 128,6 1 126,8 707,2 723,4 708,5 1 837,9 1 852,0 1 835,3 73,7 77,7 74,9 28,8 0,0 0,0 300,8 246,3 298,6
2009 1) 2 792,3 429,7 4,04 1 738,0 1 128,6 723,4 1 852,0 64,8 0,0 281,4
MJ
2010 1) 2 816,6 426,5 3,99 1 701,0 1 126,8 708,5 1 835,3 83,5 0,0 275,5
1) V V t těchto výpočtech byla předpokládaná platba na plochu (farmu) rovnoměrně rozdělena k jednotlivým komoditám.
Kukuřice na zrno Kukuřice na zrno v modelových predikcích až do roku 2009 vykazuje setrvačnost ve všech ukazatelích. V roce 2010 pak v důsledku zpožděného efektu decouplingu dochází k výraznějšímu poklesu plochy, produkce a následně i exportu. Tento efekt se neprojeví ve variantě bez decouplingu. Tab. 4/03 - Kukuřice Ukazatel CZV Plocha Výnos Produkce Spotřeba ke krmení Ostatní spotřeba Domácí spotřeba Import Export Konečná zásoba
CZV Plocha Výnos Produkce Spotřeba ke krmení Ostatní spotřeba Domácí spotřeba Import Export Konečná zásoba
Kč/t tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t
1990 2 598,3 30,9 3,19 98,4 141,0 23,3 164,3 53,1 0,0 73,1
1995 3 524,0 26,4 4,28 113,3 286,0 17,0 303,0 87,4 0,4 56,9
Skutečnost 2000 2003 3 763,0 2 952,0 47,3 85,4 6,43 5,58 304,0 476,4 320,0 460,0 23,0 27,0 343,0 487,0 17,6 6,9 16,6 65,3 44,6 97,4
2004 3 680,0 89,9 6,13 551,6 450,0 27,0 477,0 11,7 68,0 115,7
2005 2 746,0 98,0 7,17 702,9 450,0 27,0 477,0 19,0 260,0 100,6
Kč/t tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t
2006 3 494,8 99,2 6,75 669,2 396,8 25,1 421,9 0,0 222,9 139,1
2007 3 489,8 103,7 6,88 713,3 400,6 24,3 424,9 0,0 307,3 120,2
Modelové predikce 2008 2009 2010 3 481,0 3 480,8 3 512,8 107,2 103,5 73,2 6,94 6,99 7,03 744,0 723,0 514,9 404,8 408,4 410,2 23,7 23,1 22,7 428,5 431,6 432,9 0,0 0,0 25,0 289,4 317,9 102,4 146,3 119,9 124,5
2009 1) 3 480,8 110,4 6,99 771,4 408,4 23,1 431,6 0,0 361,6 124,5
MJ
1) V těchto výpočtech byla předpokládaná platba na plochu (farmu) rovnoměrně rozdělena k jednotlivým komoditám.
38
2010 1) 3 512,8 110,7 7,03 778,1 410,2 22,7 432,9 0,0 319,9 149,8
4.2
Modelové predikce olejnin (submodel OLEJNINY)
Modelové predikce u olejnin (reprezentovaných v modelu komoditami řepka olejná a slunečnice) jsou založeny na analogických principech jako obiloviny (viz kap. 4.1). Vývoj ploch se odvozuje z vývoje celkové plochy olejnin a jejich podílu na této ploše. Rozsah celkové plochy se odvozuje z CZV řepky a slunečnice, dále z jednotkových podpor a z konkurenčního vztahu plochy olejnin s celkovou plochou obilovin. Domácí spotřeba je v modelu odvozena od spotřeby pro potravinářské účely a technické užití, např. pokrutiny a MEŘO. Modelově je svázána s cenami obou typů užití. Ostatní ukazatele se odvozují stejně jako u obilovin. Řepka olejná Modelové predikce řepky olejné, jako hlavního reprezentanta olejnin v ČR, nejsou příliš optimistické. CZV řepky by klesla do roku 2010 pod úroveň 5 000 Kč/t (4 872 Kč/t v tab. 2/02). Hektarový výnos po extrémech v roce 2003 (1,55 t/ha) a 2004 (3,60 t/ha) by po roce 2005 stagnoval (s velmi mírným nárůstem) zhruba na úrovni 2,70. Pokles CZV a růst nákladů řepky vyvolá pokles nákladové i souhrnné rentability pod hranici ekonomické efektivnosti (0,64, resp. 0,95 – tab. 2/03). To se s vysokou pravděpodobností promítne v rozhodování producentů, kteří ustoupí od pozitivních očekávání z let 2004 a 2005, kdy došlo k extrémní produkci (v roce 2004 vůbec nejvyšší a v roce 2005 třetí největší od roku 1990) a vrátí se k přiměřené úrovni produkce pod hranicí 600 tis. t. Zvláštním fenoménem u této komodity je predikce vysoké domácí spotřeby vzrůstající až k úrovni 700 tis. t, vyvolaná „skokovým nárůstem“ v letech 2004 a 2005, kdy pod vlivem podpory nepotravinářského využití produkce řepky (bioetanol a MEŘO) domácí spotřeba dosáhla 650 tis. t. Tato disproporce mezi poklesem domácí produkce a růstem domácí poptávky by musela být saturována růstem importu, vyjádřeným zápornými hodnotami exportu (za světové ceny z dovozu). Modelová predikce ilustruje rozpor, kdy zvýšená domácí poptávka nestimuluje růst domácí produkce s ohledem na nízké predikované ceny a nerentabilitu výroby řepky za očekávaných budoucích podmínek (nákladová a souhrnná rentabilita). Varianta agrární politiky bez decouplingu navíc ukazuje, že decoupling řepce jako komoditě nejen neublížil, ale stimuloval zvýšení její produkce na úkor predikovaného poklesu produkce obilovin. Naopak politika bez decouplingu (viz poslední 2 sloupce tab. 4/04) vede k vytlačení řepky z trhu lukrativnějšími obilovinami.
39
Tab. 4/04 - Řepka Ukazatel CZV Plocha Výnos Produkce Domácí spotřeba Import Export Konečná zásoba Ukazatel CZV Plocha Výnos Produkce Domácí spotřeba Import Export Konečná zásoba
MJ Kč/t tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t MJ Kč/t tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t
1990 4 367,0 105,1 2,90 304,5 307,5 24,0 21,0 0,0
1995 5 482,0 252,7 2,62 662,2 492,1 2,9 173,0 0,0
Skutečnost 2000 2003 6 099,0 7 348,0 323,8 251,0 2,61 1,55 844,4 387,8 580,3 420,6 5,0 38,0 269,1 13,3 0,0 0,1
2004 7 183,0 259,5 3,60 934,7 650,0 50,9 168,4 167,2
2005 5 628,0 267,2 2,88 769,4 652,0 32,0 200,0 116,6
2006 5 866,9 195,9 2,66 520,6 669,1 18,6 -104,8 11,3
2007 5 452,2 197,0 2,67 526,0 684,3 18,6 -140,2 11,8
Modelové predikce 2008 2009 2010 5 176,9 4 910,8 4 764,0 197,5 217,4 220,1 2,68 2,70 2,71 529,8 586,0 595,8 690,1 690,4 686,8 18,6 18,4 18,3 -142,1 -91,7 -73,6 12,2 17,9 18,9
2009 1) 4 938,9 198,6 2,70 535,1 690,3 18,6 -137,1 12,7
2010 1) 4 814,6 200,2 2,71 542,1 686,9 18,5 -126,9 13,5
1) V těchto výpočtech byla předpokládaná platba na plochu (farmu) rovnoměrně rozdělena k jednotlivým komoditám.
Slunečnice Predikce vývoje u slunečnice po roce 2005 ukazuje, že ani tato olejnina (která navíc vyžaduje vysoce příznivé podmínky pro pěstování) nebude v budoucnosti patřit k perspektivním komoditám českého zemědělství. CZV slunečnice vykazují do roku 2010 mírný, avšak permanentní pokles. Hektarové výnosy mírně rostou, zatímco plochy po roce 2005 stále klesají. Je to způsobeno poklesem nákladové rentability pod hranici efektivnosti (0,96). Výsledkem je pak pokles produkce a snižování exportu, při jinak setrvačných trendech domácí spotřeby a importu. Tab. 4/05 - Slunečnice Ukazatel CZV Plocha Výnos Produkce Domácí spotřeba Import Export Konečná zásoba Ukazatel CZV Plocha Výnos Produkce Domácí spotřeba Import Export Konečná zásoba
MJ Kč/t tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t MJ Kč/t tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t
1990 8 185,0 10,8 2,70 29,2 29,4 0,0 0,0 0,0
1995 6 594,0 19,4 1,66 32,2 42,7 16,7 6,2 0,0
Skutečnost 2000 2003 7 348,0 7 836,0 30,5 48,7 2,14 2,35 65,4 114,5 42,8 60,5 8,6 20,9 31,2 56,9 0,0 25,0
2004 7 308,0 39,4 2,16 84,9 60,5 22,6 55,5 16,5
2005 6 399,0 39,6 2,39 94,8 60,5 22,0 55,0 17,8
2006 7 440,3 25,5 2,56 65,3 52,4 20,7 34,2 15,3
2007 7 375,1 24,1 2,57 62,0 52,9 21,0 30,5 14,8
Modelové predikce 2008 2009 2010 7 346,0 7 336,4 7 321,8 23,3 22,1 20,3 2,56 2,56 2,56 59,7 56,5 51,9 53,2 53,3 53,6 21,1 21,2 21,4 28,0 24,7 19,8 14,4 14,2 14,0
2009 1) 7 336,4 22,8 2,56 58,3 53,3 21,2 26,4 14,2
1) V těchto výpočtech byla předpokládaná platba na plochu (farmu) rovnoměrně rozdělena k jednotlivým komoditám.
40
2010 1) 7 327,1 22,3 2,56 57,1 53,6 21,3 25,0 14,0
4.3
Modelové predikce okopanin (submodel OKOPANINY)
Modelové predikce u okopanin (reprezentovaných v modelu komoditami cukrovka a brambory celkem) jsou specifické a liší se výrazně od předchozích komodit. Modelové predikce vycházejí: − z vývoje domácích cen zemědělských výrobců; − z vývoje ploch; − z vývoje hektarových výnosů. CZV cukrovky je v modelu pojata jako administrativní cena, která je zadávána pro období 2005 – 2010 exogenně v souladu s očekávanou agrární politikou pro toto období. CZV brambor je v modelu odvozena od predikce průměrné ceny EU v závislosti na vývoji směnného kurzu Kč/€. Vývoj ploch se odvozuje z vývoje celkové plochy okopanin (cukrovka a brambory celkem) a jejich podílu na této ploše. Celková plocha je v modelu závislá na vývoji CZV cukrovky a brambor, dále na jednotkových podporách a na konkurenčním vztahu mezi celkovou plochou okopanin a celkovou plochou olejnin a obilovin. Vývoj podílu plochy jednotlivých komodit je závislý na CZV cukrovky i brambor. Výnosy cukrovky i brambor jsou v modelu odvozeny pouze z trendového vývoje výnosů od roku 1990. Model dále vypočítá komoditní bilance pro brambory a cukr. Pro brambory platí produkce = plocha x výnos; domácí spotřeba = spotřeba pro lidskou výživu (= spotřeba na 1 obyvatele x počet obyvatel) + spotřeba pro nepotravinářské užití (průmyslové brambory pro výrobu škrobu); import, export a změna stavu zásob. Pro bilanci cukru platí produkce cukrovky = plocha x výnos; produkce cukru = produkce cukrovky x koeficient výtěžnosti cukru z cukrovky domácí spotřeba = spotřeba pro lidskou výživu (= spotřeba na 1 obyvatele x počet obyvatel) + spotřeba cukru pro nepotravinářské užití (např. spotřeba pro krmení včel, farmaceutický průmysl apod.); import, export a změna stavu zásob cukru. Export u obou komodit je odvozen z trendů produkce a domácí spotřeby. Ukazatel změny stavu zásob je odvozen z bilanční rovnice: změna stavu zásob = produkce + import – domácí spotřeba – export Cukrovka – cukr Modelové predikce cukrovky ukazují jak vysoce chráněná a pro producenty velmi lukrativní komodita s vysokými CZV (v roce 2005 nákladová, resp. souhrnná rentabilita 1,51, resp. 1,57) se pod tlakem WTO při snižování celní ochrany mění na málo výhodnou (CZV cca 700 Kč/t, nákladová, resp. souhrnná rentabilita klesá na 0,79, resp. 0,93). S ohledem na kvóty pro produkci cukru v ČR je predikován pokles ploch cukrovky a následné dopady do produkce a bilance cukru. Vliv decouplingu vzhledem ke kvótované produkci je, jak dokazují poslední dva sloupce tab. 4/06, prakticky nulový.
41
Cukr
Cukrovka
Cukr
Cukrovka
Tab. 4/06 - Cukrovka - cukr Ukazatel
MJ
CZV Plocha Výnos Produkce CPV Produkce Spotřeba na obyv. Spotřeba na potraviny Domácí spotřeba Import Export
Kč/t tis. ha t/ha tis. t Kč/t tis. t kg/obyv.
Ukazatel
MJ
CZV Plocha Výnos Produkce CPV Produkce Spotřeba na obyv. Spotřeba na potraviny Domácí spotřeba Import Export
Kč/t tis. ha t/ha tis. t Kč/t tis. t kg/obyv.
tis. t tis. t tis. t tis. t
tis. t tis. t tis. t tis. t
Skutečnost 1990 1995 2000 2003 2004 2005 630,0 852,0 969,0 949,0 1 521,0 1 347,0 118,1 93,1 61,3 74,0 69,0 63,2 34,04 39,86 45,83 45,96 50,57 54,31 4 017,3 3 711,6 2 808,8 3 401,0 3 488,0 3 431,0 4 926,0 15 600,0 17 702,0 16 133,0 25 857,0 22 899,0 540,0 476,7 434,2 515,4 558,4 558,4 44,0 38,9 36,1 43,0 42,6 41,6 456,0 480,0 0,0 60,0
401,9 474,2 101,1 87,4
370,8 451,0 159,9 197,1
438,7 401,5 160,7 237,1
434,8 397,4 239,8 271,7
425,7 425,0 228,2 406,6
Modelové predikce 2009 1) 2010 1) 2006 2007 2008 2009 2010 954,9 844,6 770,1 709,8 709,8 709,8 709,8 57,5 57,5 57,5 57,5 57,5 57,5 57,5 53,64 54,97 56,31 57,64 58,98 57,64 58,98 3 086,5 3 163,2 3 240,0 3 316,8 3 393,5 3 316,8 3 393,5 16 233,5 14 357,5 13 091,0 12 067,1 12 067,1 12 067,1 12 067,1 449,4 458,4 467,4 476,5 485,5 476,5 485,5 41,2 40,8 40,5 40,2 40,0 40,2 40,0 422,0 469,2 162,9 168,8
417,5 465,5 164,0 176,0
414,2 462,3 165,1 183,3
411,7 459,9 166,1 190,5
409,9 458,2 167,1 197,7
411,7 459,9 166,1 190,5
409,9 458,2 167,1 197,7
1) V těchto výpočtech byla předpokládaná platba na plochu (farmu) rovnoměrně rozdělena k jednotlivým komoditám.
Brambory CZV brambor vykazují v ČR dlouhodobě velké výkyvy, které se pohybují v rozmezí 2 500 - 8 000 Kč/t. Modelová predikce simuluje do roku 2010 stabilizaci CZV zhruba na střední hodnotě (cca 4 100 Kč/t). Naopak výnosy brambor s výjimkou roku 2005 vykazují permanentní růst, ovšem v koncovém roce se stále ještě výrazně odlišují od výnosů dosahovaných ve vyspělých státech. S ohledem na predikovanou CZV a vývoj nákladů se nákladová rentabilita jeví jako vysoce příznivá (1,38). Důsledkem je vývoj ploch a produkce, kde po roce 2005 model předpovídá prudký nárůst (60 tis. ha v roce 2006 proti 41 tis. ha v roce 2005) s postupným poklesem až na úroveň 50 tis. ha v roce 2010. Zmíněný vývoj ploch a růst hektarových výnosů (s výjimkou roku 2005) vede k růstu produkce. Růst domácí spotřeby (v důsledku zvyšování nepotravinářské spotřeby) a pokles importu se promítá do exportovatelné produkce s vrcholem v roce 2006 a s postupným poklesem až na 55 tis. t v roce 2010. Na brambory jako nepodporovanou komoditu v rámci SZP nejvíce působily změny české implementace této politiky. Zatímco národní doplňkové platby v roce 2004 se vztahovaly na ornou půdu celkem, a tedy i na brambory, v roce 2005 a dále se okopaniny vrátily mezi nepodporované komodity, které mají tudíž nárok pouze na plošnou platbu SAPS. Přesto i v tomto případě uplatnění decouplingu po roce 2008 má své destimulující efekty (pokles ploch i produkce v roce 2009 a 2010). Pokud by decoupling nenastal, došlo by k růstu ploch i produkce, jak je patrné z posledních dvou sloupců tab. 4/07.
42
Tab. 4/07- Brambory Ukazatel CZV Plocha Výnos Produkce Spotřeba potravinářská Spotřeba nepotravinářská Domácí spotřeba Import Export Ukazatel CZV Plocha Výnos Produkce Spotřeba potravinářská Spotřeba nepotravinářská Domácí spotřeba Import Export
MJ Kč/t tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t MJ Kč/t tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t
Skutečnost 2000 2003 3 972,0 4 129,0 69,2 43,5 21,33 19,35 1 476,0 841,5
1990 2 917,0 109,7 16,06 1 755,1
1995 7 982,0 77,9 17,08 1 330,1
2004 6 746,0 42,1 23,57 993,2
2005 2 460,0 41,2 28,05 1 156,0
807,0
786,0
780,0
775,0
775,0
760,0
852,2 1 659,2 54,1 150,0
624,6 1 410,6 84,4 14,3
824,4 1 604,4 158,5 30,2
276,6 1 051,6 238,3 28,2
356,3 1 131,3 193,4 55,3
463,0 1 223,0 180,0 113,0
2006 4 164,8 59,7 24,32 1 451,1
2007 4 164,1 52,8 24,76 1 306,4
Modelové predikce 2008 2009 2010 4 163,5 4 162,8 4 162,8 51,6 51,1 50,1 25,21 25,65 26,09 1 301,3 1 310,6 1 306,7
2009 1) 4 162,8 59,2 25,65 1 517,7
2010 1) 4 162,8 58,6 26,09 1 528,7
745,2
740,3
735,4
730,4
725,2
730,4
725,2
576,8 1 322,0 92,7 166,5
688,4 1 428,7 130,4 14,2
633,7 1 369,1 125,7 47,3
631,7 1 362,1 123,3 57,1
635,2 1 360,5 123,9 55,7
708,6 1 439,0 91,1 136,0
713,6 1 438,8 89,0 142,8
1) V těchto výpočtech byla předpokládaná platba na plochu (farmu) rovnoměrně rozdělena k jednotlivým komoditám.
4.4
Modelové predikce mléka a mléčných výrobků (submodel MLÉKO)
Modelové zpracování komodity mléko a navazujících mléčných výrobků je největším submodelem modelu (obsahuje cca 45 modelových vazeb). Modelové predikce jsou v modelu zpracovány pro komoditu dojnice a pro mléko, máslo, sýry celkem, sušené odstředěné mléko a sušené plnotučné mléko. Modelové predikce vycházejí: − z vývoje domácích CZV mléka a CPV másla, sýrů, SOM a SPM; − z průměrné roční dojivosti; − z vývoje stavů dojnic; − z vývoje spotřeby mléka na zpracování mléčných produktů; − z vývoje spotřeby bílkovin a tukových jednotek na mléčné produkty; − z vývoje produkce jednotlivých mléčných produktů. Vývoj CPV másla, sýrů, SOM a SPM je odvozen z predikce světových cen jednotlivých mléčných výrobků v závislosti na vývoji směnného kurzu Kč/USD (exogenní proměnná) a z ochrany domácího trhu (dovozní celní tarify). Vývoj CZV mléka je modelově odvozen z vývoje CPV mléčných výrobků. Vývoj dojivosti mléka je odvozen na základě trendu technického pokroku. Vývoj konečných stavů dojnic je odvozen z tržní dojivosti, CZV mléka, úrovně podpory a objemu mléčné kvóty. Produkce a spotřeba mléka jsou odvozeny z rovnic: produkce mléka = (počáteční stav + konečný stav dojnic) / 2 x průměrná dojivost; domácí spotřeba mléka = spotřeba na krmné účely + spotřeba na mléčné výrobky.
43
Spotřeby bílkovin a tukových jednotek pro jednotlivé mléčné výrobky jsou odvozeny z CPV těchto výrobků a vývoje HDP. Model dále vypočítá komoditní bilance jednotlivých mléčných výrobků: produkce = modelově odvozena; domácí spotřeba = spotřeba pro lidskou výživu (= spotřeba na 1 obyvatele x počet obyvatel); import, export, počáteční a konečná zásoba. Ukazatele importu a exportu se odvozují z vývoje v minulém období a CPV těchto výrobků. Ukazatele konečných zásob jsou modelově odvozeny z bilančních rovnic: konečná zásoba = produkce + import – domácí spotřeba – export. Mléko – mléčné výrobky Modelová predikce vývoje komodity mléko kravské vychází z vývoje CZV mléka, která v důsledku decouplingu a liberalizace trhu klesá v roce 2010 až na hodnoty 7,20 - 7,30 Kč/l. Ekonomická predikce (kap. 2.4) uvažuje snížení CZV mléka na úroveň 7,60 Kč/l. Nákladová, resp. souhrnná rentabilita v roce 2010 představuje hodnoty 0,92, resp. 1,09 (pro oblasti mimo LFA) a 1,47 (pro oblasti LFA). S ohledem na modelovou predikci CZV mléka by tyto indikátory ekonomické efektivnosti klesly ještě níže. Vývoj průměrné dojivosti představuje rovnoměrný růst v důsledku technologického pokroku (v posledních letech cca 200 l ročně). Analogický trend je predikován do roku 2010 s intenzitou téměř 7 000 l na krávu a rok. S ohledem na kvótu tržní produkce mléka dochází k poklesu stavů dojnic, který eliminuje zmíněný růst intenzity. CZV mléka je modelově odvozena ze zpracovatelských cen másla, sýrů, SOM a SPM. Vývoj cen, produkce a užití mléčných produktů jsou uvedeny v následujících tabulkách. Hlavním faktorem ovlivňujícím bilance je celní ochrana ČR před vstupem do EU a celní ochrana v EU po vstupu. Tab. 4/08 - Mléko Ukazatel CZV Dojivost Konečný stav dojnic Produkce mléka Nákup mléka Ukazatel CZV Dojivost Konečný stav dojnic Produkce mléka Nákup mléka
MJ Kč/l l/ks tis. ks mil. l mil. l MJ Kč/l l/ks tis. ks mil. l mil. l
1990 5,32 3 860,0 1 195,0 4 700,0 3 431,8
1995 6,30 4 117,0 712,2 3 031,1 1 894,6
Skutečnost 2000 2003 7,45 7,79 5 255,0 5 832,4 529,1 436,8 2 708,1 2 645,7 1 920,5 2 145,1
2004 8,06 5 949,0 432,6 2 602,4 2 144,9
2005 8,28 6 068,0 430,0 2 738,0 2 143,2
2006 7,21 6 279,2 457,0 2 922,1 2 132,1
2007 7,18 6 457,3 443,9 2 908,7 2 116,9
Modelové predikce 2008 2009 2010 7,18 7,18 7,30 6 635,5 6 813,7 6 991,9 431,4 419,7 408,6 2 904,1 2 899,7 2 895,7 2 111,9 2 107,7 2 104,8
2009 1) 7,18 6 813,7 419,7 2 899,7 2 107,7
1) V těchto výpočtech byla předpokládaná platba na plochu (farmu) rovnoměrně rozdělena k jednotlivým komoditám.
44
2010 1) 7,30 6 991,9 408,6 2 895,7 2 104,8
Tab. 4/09 - Máslo Ukazatel CPV Produkce Spotřeba na obyvatele Domácí spotřeba Import Export Konečná zásoba Ukazatel CPV Produkce Spotřeba na obyvatele Domácí spotřeba Import Export Konečná zásoba
MJ Kč/t tis. t kg/obyv. tis. t tis. t tis. t tis. t MJ Kč/t tis. t kg/obyv. tis. t tis. t tis. t tis. t
Skutečnost 1990 1995 2000 2003 2004 2005 61 158,1 74 740,0 70 770,0 80 550,0 85 000,0 91 130,0 120,0 71,9 65,6 66,3 66,3 66,3 8,70 4,50 4,10 4,50 4,60 4,70 90,2 46,5 42,1 45,9 46,9 48,1 0,0 0,4 0,7 4,7 4,7 4,7 29,9 26,6 22,2 22,8 22,8 22,8 0,0 -7,7 -3,1 3,5 4,8 4,9 Modelové predikce 2009 1) 2010 1) 2006 2007 2008 2009 2010 70 520,7 70 438,7 70 451,8 70 538,0 71 553,2 70 538,0 71 553,2 69,0 71,1 70,8 70,7 70,7 70,7 70,7 4,40 4,40 4,41 4,41 4,41 4,41 4,41 45,0 45,1 45,1 45,2 45,2 45,2 45,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 22,2 22,6 22,4 22,2 22,2 22,2 22,2 -1,4 -1,3 -1,3 -1,3 -1,3 -1,3 -1,3
1) V těchto výpočtech byla předpokládaná platba na plochu (farmu) rovnoměrně rozdělena k jednotlivým komoditám.
Tab. 4/10 - Sýry Ukazatel CPV Produkce Spotřeba na obyvatele Domácí spotřeba Import Export Konečná zásoba Ukazatel CPV Produkce Spotřeba na obyvatele Domácí spotřeba Import Export Konečná zásoba
MJ Kč/t tis. t kg/obyv. tis. t tis. t tis. t tis. t MJ Kč/t tis. t kg/obyv. tis. t tis. t tis. t tis. t
Skutečnost 1990 1995 2000 2003 2004 2005 63 817,1 76 890,0 86 750,0 90 380,0 93 000,0 95 550,0 84,8 65,2 116,4 130,0 130,0 130,0 7,7 6,5 10,5 11,3 12,0 12,0 79,8 67,2 107,9 115,3 122,5 122,8 10,00 12,88 9,21 8,21 8,21 8,21 15,0 11,0 17,8 16,6 16,6 16,6 0,0 0,0 0,0 6,4 -0,8 -1,2 Modelové predikce 2009 1) 2010 1) 2006 2007 2008 2009 2010 94 703,1 94 345,6 94 369,0 94 443,3 95 955,4 94 443,3 95 955,4 111,5 104,1 104,1 104,2 104,2 104,2 104,2 10,2 10,2 10,4 10,4 10,6 10,4 10,6 104,5 104,7 106,1 106,3 108,7 106,3 108,7 8,60 8,63 8,63 8,62 8,61 8,62 8,61 14,4 7,9 6,6 6,5 4,1 6,5 4,1 0,1 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2
1) V těchto výpočtech byla předpokládaná platba na plochu (farmu) rovnoměrně rozdělena k jednotlivým komoditám.
45
Tab. 4/11 - Sušené odstředěné mléko Ukazatel CPV Produkce Spotřeba na obyvatele Domácí spotřeba Import Export Konečná zásoba Ukazatel CPV Produkce Spotřeba na obyvatele Domácí spotřeba Import Export Konečná zásoba
MJ Kč/t tis. t kg/obyv. tis. t tis. t tis. t tis. t MJ Kč/t tis. t kg/obyv. tis. t tis. t tis. t tis. t
Skutečnost 1990 1995 2000 2003 2004 2005 40 000,0 46 548,0 65 700,0 51 049,9 52 581,4 54 158,8 77,0 63,4 36,0 36,9 36,9 36,9 0,68 0,81 0,79 0,98 0,98 0,98 7,0 8,4 8,2 10,0 10,0 10,0 0,3 0,3 0,3 0,5 0,5 0,5 70,0 54,7 27,6 29,1 29,1 29,1 0,3 0,6 0,4 -1,8 -1,8 -1,8 Modelové predikce 2009 1) 2010 1) 2006 2007 2008 2009 2010 41 792,2 41 594,9 41 452,7 41 326,6 41 604,8 41 326,6 41 604,8 47,8 47,5 47,3 47,0 46,7 47,0 46,7 0,81 0,82 0,84 0,85 0,85 0,85 0,85 8,3 8,4 8,5 8,6 8,7 8,6 8,7 0,4 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 40,0 39,6 39,2 38,8 38,6 38,8 38,6 -1,8 -1,8 -1,9 -1,9 -2,0 -1,9 -2,0
1) V těchto výpočtech byla předpokládaná platba na plochu (farmu) rovnoměrně rozdělena k jednotlivým komoditám.
Tab. 4/12 - Sušené plnotučné mléko Ukazatel CPV Produkce Spotřeba na obyvatele Domácí spotřeba Import Export Konečná zásoba Ukazatel CPV Produkce Spotřeba na obyvatele Domácí spotřeba Import Export Konečná zásoba
MJ Kč/t tis. t kg/obyv. tis. t tis. t tis. t tis. t MJ Kč/t tis. t kg/obyv. tis. t tis. t tis. t tis. t
Skutečnost 1990 1995 2000 2003 2004 2005 55 555,0 58 319,0 66 240,0 59 872,9 61 669,1 63 519,1 20,0 26,8 20,0 20,4 20,4 20,4 0,5 1,1 0,3 0,4 0,4 0,4 5,0 11,0 2,6 4,4 4,4 4,4 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 15,0 15,8 17,4 16,0 16,0 16,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Modelové predikce 2009 1) 2010 1) 2006 2007 2008 2009 2010 57 683,4 57 498,9 57 371,6 57 247,7 57 570,8 57 247,7 57 570,8 17,7 17,1 16,9 16,6 16,6 16,6 16,6 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 7,7 7,7 7,7 7,7 7,7 7,7 7,7 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 10,1 9,5 9,3 9,0 8,9 9,0 8,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
1) V těchto výpočtech byla předpokládaná platba na plochu (farmu) rovnoměrně rozdělena k jednotlivým komoditám.
4.5
Modelové predikce skotu (submodel SKOT)
Modelové predikce jsou v modelu zpracovány pro komoditu skot celkem (s kategoriemi krávy celkem, dojnice, KBTPM, jatečná telata, jatečný skot ostatní, jatečný skot celkem) a pro bilanci hovězího masa v živé hmotnosti. Modelové predikce vycházejí: − z vývoje domácích cen zemědělských výrobců; − z vývoje stavů jednotlivých kategorií skotu; − z vývoje indexu průměrných nákladů skotu; − z vývoje průměrných hmotností jatečných zvířat. Vývoj průměrných CZV za skot celkem (v živé hmotnosti) je odvozen z predikce světových cen skotu (v jatečné hmotnosti) v přepočtu na živou hmotnost v závislosti na vývoji směnného kurzu Kč/USD (exogenní proměnná) a ze stupně ochrany domácího trhu (dovozní celní tarify). 46
Vývoj indexu nákladů skotu je v modelu závislý na vývoji CZV ječmene (přenos ze submodelu OBILOVINY - krmné obilí), světové ceně sojových šrotů (v závislosti na kurzu Kč/USD) a vývoji HDP. Vývoj stavů KBTPM závisí na CZV skotu, subvencích KBTPM, na kvótě pro KBTPM (do roku 2004) a konečně na vývoji HDP (exogenní proměnné). Vývoj stavů krav celkem je v modelu odvozen z vývoje stavů dojnic (přenos ze submodelu MLÉKO) a KBTPM. Vývoj počtu odchovaných telat je v modelu odvozen z průměrných stavů krav a natality krav (exogenní proměnná). Vývoj jatečného skotu celkem (jatečných telat, brakovaných krav a ostatního jatečného skotu) je odvozen z vývoje stavů dojnic (přenos ze submodelu MLÉKO) a KBTPM a z podpor skotu vázaných na produkci jatečného skotu. Vývoj průměrné jatečné hmotnosti skotu je modelově odvozen z celkové jatečné produkce skotu, CZV skotu a podpor jatečného skotu. Model dále vypočítá komoditní bilance hovězího masa v živé hmotnosti: produkce hovězího masa = stavy jatečného skotu x průměrná porážková hmotnost; domácí spotřeba = spotřeba pro lidskou výživu (= spotřeba na 1 obyvatele x počet obyvatel); import, export a konečná zásoba. Ukazatele importu a konečné zásoby (= počáteční zásoba následujícího roku) se odvozují z vývoje v minulém období a ze vztahu produkce a domácí spotřeby. Ukazatel exportu je odvozen z bilanční rovnice: export = počáteční zásoba + produkce + import – domácí spotřeba – konečná zásoba Jatečný skot – hovězí maso Modelová predikce vývoje skotu celkem a bilance hovězího masa v živé hmotnosti vychází z vývoje CZV jatečného skotu, která zahrnuje jak cenu vykrmovaných býků, tak brakovaných krav. CZV skotu po extrému v roce 2005 postupně klesá až na hodnoty kolem 31 Kč/kg ž. hm. v roce 2010 v důsledku tlaku WTO na snižování ochrany trhu. Ekonomická predikce do roku 2010 (kap. 2.5) vychází z CZV jatečných býků z mléčných chovů (38,96 Kč/kg ž. hm.) a z chovů skotu v systému bez tržní produkce mléka (46,77 Kč/kg ž. hm.). Ekonomická efektivnost chovu skotu měřená ukazatelem nákladové rentability dokumentuje, že produkce jatečného skotu není rentabilní ani u maso-mléčného skotu (0,72) ani u skotu v systému BTPM (0,99). Souhrnná rentabilita mléčných plemen v příznivých oblastech (mimo LFA) tuto neefektivnost neeliminuje (0,95), na rozdíl od skotu BTPM, kde tento ukazatel dosahuje hodnoty 1,60. Ve spojení s platbami LFA na TTP jsou v obou případech predikovány vysoce efektivní hodnoty (1,46, resp. 2,94) souhrnné rentability. Modelové predikce skotu celkem i jatečného skotu rostou v souladu s předikovaným růstem souhrnné rentability (zejména v LFA a u skotu BTPM). Avšak s ohledem na predikovaný pokles domácí spotřeby a importu se tato tendence projevuje v nárůstu exportu hovězího masa v přepočtu na celkovou živou hmotnost. Model predikuje „paradox decouplingu“ pro skot – hovězí maso, kdy přechod na decoupling po roce 2008 stimuluje nárůst jatečné produkce, pravděpodobně i v důsledku zlevnění CZV (krmných) obilovin (viz kap. 4.1). Tento paradox je dokumentován i modelovou variantou bez decouplingu (poslední 2 sloupce tab. 4/13), kdy v důsledku expanze lukrativnějších komodit dochází k poklesu produkce hovězího masa.
47
Tab. 4/13 - Skot - hovězí maso Ukazatel
Hovězí maso
Skot
CZV jatečný skot Ø Stav krav - Ø Konečný stav KBTPM Jatečný skot celkem Konečný stav skotu celkem Jatečná hmotnost skotu celkem Produkce Spotřeba na obyvatele Domácí spotřeba Import Export Konečná zásoba Ukazatel
Hovězí maso
Skot
CZV jatečný skot Ø Stav krav - Ø Konečný stav KBTPM Jatečný skot celkem Konečný stav skotu celkem Jatečná hmotnost skotu celkem Produkce Spotřeba na obyvatele Domácí spotřeba Import Export Konečná zásoba
MJ Kč/t ž. hm. tis. ks tis. ks tis. ks tis. ks kg/ks tis. t ž. hm. kg/obyv. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. MJ Kč/t ž. hm. tis. ks tis. ks tis. ks tis. ks kg/ks tis. t ž. hm. kg/obyv. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm.
Skutečnost 1990 1995 2000 2003 2004 2005 29 500,0 30 910,0 35 270,0 26 430,0 30 630,0 36 430,0 1 215,5 759,3 587,4 586,2 570,0 561,8 0,00
38,4
82,3
136,1
141,1
139,7
1 021,0
637,8
493,4
381,0
342,0
280,9
3 506,0
1 988,8
1 582,3
1 428,3
1 397,3
1 576,9
506,0 511,0
510,0 322,9
510,0 208,0
510,0 198,4
520,0 177,0
528,5 148,5
28,4 486,5 2,0 24,6 35,4
18,8 321,0 16,3 24,6 8,6
12,5 212,2 12,6 12,1 5,0
11,6 195,6 6,9 17,5 9,0
10,4 175,4 19,2 46,5 7,7
8,7 147,2 36,4 40,5 11,9
Modelové predikce 2009 1) 2010 1) 2006 2007 2008 2009 2010 32 901,7 31 996,1 31 342,9 31 116,4 31 392,6 31 116,4 31 392,6 599,7 584,8 572,0 559,8 548,2 559,9 548,5 134,3
134,3
134,3
134,1
134,1
134,4
134,3
351,9
381,1
373,1
402,7
390,9
364,8
358,9
1 727,5
1 839,6
1 947,3
2 013,3
2 082,7
2 051,4
2 153,0
527,0 185,5
524,6 199,9
524,9 195,8
528,7 212,9
528,8 206,7
525,3 191,6
525,6 188,6
10,1 170,3 21,7 36,3 5,6
9,7 164,7 19,9 54,7 5,0
9,4 159,5 18,9 54,9 4,6
9,2 155,4 17,3 74,6 4,3
9,0 152,6 16,7 70,6 4,0
9,2 155,4 18,4 54,4 4,3
9,0 152,6 18,2 54,0 4,0
1) V těchto výpočtech byla předpokládaná platba na plochu (farmu) rovnoměrně rozdělena k jednotlivým komoditám.
4.6
Modelové predikce prasat (submodel PRASATA)
Modelové predikce prasat jsou v modelu zpracovány pro komoditu prasata celkem (s kategoriemi prasnice, odchovaná selata, jatečná prasata) a pro bilanci vepřového masa v živé hmotnosti. Modelové predikce vycházejí: − z vývoje domácích cen zemědělských výrobců; − z vývoje stavů jednotlivých kategorií; − z vývoje porodnosti prasnic; − z vývoje indexu průměrných nákladů prasat; − z vývoje průměrných hmotností jatečných zvířat. Vývoj průměrných CZV prasat (v živé hmotnosti) je odvozen z predikce světových cen prasat (v jatečné hmotnosti) v přepočtu na živou hmotnost v závislosti na vývoji směnného kurzu Kč/USD (exogenní proměnná) a ze stupně ochrany domácího trhu (dovozní celní tarify).
48
Vývoj indexu nákladů prasat je v modelu závislý na vývoji CZV ječmene (krmné obilí – přenos ze submodelu OBILOVINY), světové ceně sojových šrotů (v závislosti na kurzu Kč/USD) a vývoji HDP. Vývoj stavů prasnic závisí na CZV prasat a indexu nákladů. Vývoj porodnosti prasnic závisí na dynamice růstu technologického pokroku. Vývoj počtu odchovaných selat je v modelu odvozen z průměrných stavů prasnic, koeficientu porodnosti a odchovu selat (exogenní proměnná). Vývoj jatečné produkce prasnic je odvozen z koeficientu brakace a vývoj jatečné produkce ostatních prasat je odvozen z celkového počtu odchovaných selat. Vývoj průměrné jatečné hmotnosti prasat je modelově odvozen z vývojového trendu. Model vypočítá bilanci vepřového masa v živé hmotnosti: produkce vepřového masa = stavy jatečných prasat x průměrná porážková hmotnost; domácí spotřeba = spotřeba pro lidskou výživu (= spotřeba na 1 obyvatele x počet obyvatel); import, export a konečná zásoba. Ukazatele exportu a importu se odvozují ze vztahu produkce a domácí spotřeby. Bilance končí ukazatelem změny stavu zásob: změna stavu zásob = produkce + import – domácí spotřeba – export Jatečná prasata – vepřové maso CZV jatečných prasat po roce 2005 vykazuje mírně sestupnou tendenci na úroveň těsně pod hranicí 30 Kč/kg ž. hm. Ekonomická predikce pro rok 2010 (kap. 2.6) uvažuje ještě větší cenový pokles (26,21 Kč/kg ž. hm.). Rentabilita nákladová, resp. souhrnná je predikována na úrovni 0,71, resp. 0,74, tedy pro producenta vysoce nerentabilní odvětví, které navíc nepatří mezi podporované agrární komodity, proto se rentability zásadně neodlišují (rozdíl způsobuje pouze „state aid“). Vzhledem k tomu, že model predikuje o téměř 4 Kč vyšší CZV, bude rentabilita jím vypočtená příznivější. Ukazatel intenzity (natalita prasnic) roste lineárně v souladu s technologickým pokrokem ve šlechtění prasat. Efektivnost chovu prasat se promítá do predikce vývoje stavu prasnic a stavu jatečných prasat. Spolu s predikcí průměrné porážkové hmotnosti prasat ve výkrmu (a následně pak průměrné porážkové hmotnosti veškerých jatečných prasat) se potom tyto tendence promítají do produkce vepřového masa. Model predikuje mírný pokles produkce do roku 2010 na úroveň zhruba 524 tis. t ž. hm a rovněž mírný pokles domácí spotřeby, importu i exportu. Poslední 4 sloupce tab. 4/14 potvrzují, že decoupling na toto odvětví nemá žádný vliv.
49
Tab. 4/14 - Prasata - vepřové maso
Vepřové maso
Prasata
Ukazatel CZV prasata celkem Porodnost prasnic Prasnice - Ø stav Odchovaná selata Jatečná prasata Jatečná hmotnost výkrmu prasat Produkce Spotřeba na obyvatele Domácí spotřeba Import Export
Vepřové maso
Prasata
Ukazatel CZV prasata celkem Porodnost prasnic Prasnice - Ø stav Odchovaná selata Jatečná prasata Jatečná hmotnost výkrmu prasat Produkce Spotřeba na obyvatele Domácí spotřeba Import Export
MJ Kč/t ž. hm. ks/ks tis. ks tis. ks tis. ks kg/ks tis. t ž. hm. kg/obyv. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. MJ Kč/t ž. hm. ks/ks tis. ks tis. ks tis. ks kg/ks tis. t ž. hm. kg/obyv. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm.
Skutečnost 1990 1995 2000 2003 2004 2005 21 080,0 34 409,0 34 750,0 29 160,0 31 950,0 31 740,0 17,0 18,3 19,7 20,7 21,3 21,6 311,95 306,42 291,53 293,11 260,50 260,75 4 507,7 4 766,4 4 881,6 5 157,3 4 716,3 4 787,4 6 663,6 5 671,8 5 345,5 4 478,8 4 229,0 3 804,2 115,0 772,0
113,6 650,0
108,1 583,9
108,9 579,9
107,7 547,0
107,7 472,0
50,0 770,0 0,0 2,0
46,2 666,7 12,0 0,3
40,9 596,1 19,2 8,0
41,5 602,5 40,2 17,3
41,1 564,6 89,3 75,6
41,0 585,0 164,9 47,5
Modelové predikce 2009 1) 2010 1) 2006 2007 2008 2009 2010 30 611,3 30 492,7 30 352,6 29 963,6 29 883,2 29 963,6 29 883,2 21,5 21,6 21,7 21,8 21,9 21,8 21,9 274,72 273,00 272,00 270,60 268,96 270,60 268,96 5 025,1 5 016,6 5 019,7 5 013,7 5 001,7 5 013,7 5 001,7 4 220,6 4 211,9 4 210,4 4 203,8 4 193,9 4 203,8 4 193,9 106,5 539,6
105,9 535,5
105,4 532,3
104,8 528,5
104,2 524,3
104,8 528,5
104,2 524,3
40,6 585,6 83,8 36,5
39,9 575,5 79,7 38,5
39,2 565,7 74,8 40,3
38,7 557,4 71,9 41,9
38,1 548,8 69,2 43,6
38,7 557,4 71,9 41,9
38,1 548,8 69,2 43,6
1) V těchto výpočtech byla předpokládaná platba na plochu (farmu) rovnoměrně rozdělena k jednotlivým komoditám.
4.7
Modelové predikce drůbeže (submodel DRŮBEŽ)
Modelové zpracování drůbeže představuje nejmenší submodel s pouze 6 funkčními závislostmi. Modelové predikce drůbeže jsou v modelu zpracovány pro komoditu drůbež celkem (bez dalšího členění na kategorie) a pro bilanci drůbežího masa v živé hmotnosti. Modelové predikce vycházejí pouze: − z vývoje domácích cen zemědělských výrobců; − z vývoje indexu průměrných nákladů; − z vývoje produkce drůbežího masa. Vývoj průměrných CZV jatečných kuřat (v živé hmotnosti) je odvozen z predikce světových cen jatečných kuřat (v jatečné hmotnosti) v přepočtu na živou hmotnost v závislosti na vývoji směnného kurzu Kč/USD (exogenní proměnná) a ze stupně ochrany domácího trhu (dovozní celní tarify). Vývoj indexu nákladů brojlerů je v modelu závislý na vývoji CZV ječmene (spotřeba na krmení – přenos ze submodelu OBILOVINY), světové ceně sojových šrotů (v závislosti na kurzu Kč/USD) a vývoji HDP. Vývoj produkce drůbežího masa je v modelu odvozen jednak z vývoje domácí spotřeby s ročním zpožděním, jednak z vývoje CZV jatečných kuřat a možné komoditní podpory (pro ČR je podpora drůbeže nulová) ve vztahu k indexu růstu nákladů a současně z konkurenčního vztahu mezi drůbežím a vepřovým masem (v modelu vyjádřené vývojem CZV jatečných prasat a indexu nákladů prasat) rovněž s ročním zpožděním. 50
Model dále vypočítá komoditní bilance drůbežího masa v živé hmotnosti: produkce = modelové odvození na základě CZV a nákladů jatečných kuřat a prasat; domácí spotřeba = spotřeba pro lidskou výživu (= spotřeba na 1 obyvatele x počet obyvatel); import, export. Ukazatel importu je modelově odvozen z produkce a domácí spotřeby drůbežího masa v daném roce a importu v roce minulém. Ukazatel exportu je odvozen z bilanční rovnice: export = produkce + import – domácí spotřeba Jatečná kuřata – drůbeží maso Modelová predikce CZV jatečných kuřat do roku 2010 vykazuje mírně rostoucí trend na úroveň cca 22,50 Kč/kg ž. hm. Tuto tendenci lze vysvětlit dlouhodobě rostoucí poptávkou po drůbežím mase v ČR (bez zohlednění možného negativního vlivu výskytu ptačí chřipky, který se v trendech do roku 2005 zatím neprojevoval), která v rámci konkurenčního vztahu ke spotřebě vepřového masa mírně stlačila jeho poptávku (kap. 4.6). Ekonomická predikce CZV jatečných kuřat (kap. 2.7) do roku 2010 klesá pod úroveň 20 Kč/kg ž. hm. a příslušné ukazatele nákladové i souhrnné rentability vykazují predikované hodnoty stejně jako u prasat pod hranicí ekonomické efektivnosti (0,79, resp. 0,81). Stejně jako u prasat však vyšší modelová predikce CZV (zhruba o 3 Kč) tuto nerentabilitu v porovnání s ekonomickou predikcí snižují. Uvedené tendence se promítají do predikcí růstu jatečné produkce drůbeže, která saturuje již zmíněnou rostoucí poptávku po drůbežím mase. Vzhledem k tomu, že modelová predikce simuluje mírný pokles importu, projevuje se dopad všech modelovaných trendů do exportu. Model predikuje po v roce 2010 mírný pokles importu a současně růst exportu. Tento fenomén lze vysvětlit jako obměnu nabídky z domácí produkce sortimentem z dovozu. Tab. 4/15 - Drůbež - drůbeží maso Ukazatel Drůbeží maso
CZV - jatečná kuřata Produkce Spotřeba na obyvatele Domácí spotřeba Import Export Ukazatel
Drůbeží maso
CZV - jatečná kuřata Produkce Spotřeba na obyvatele Domácí spotřeba Import Export
MJ Kč/t ž. hm. tis. t ž. hm. kg/obyv. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. MJ Kč/t ž. hm. tis. t ž. hm. kg/obyv. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm.
Skutečnost 1990 1995 2000 2003 2004 2005 19 200,0 22 224,0 21 728,0 21 034,0 22 114,0 21 080,0 210,0 180,0 294,3 304,0 310,2 322,3 13,6 187,9 0,0 21,5
13,0 179,1 11,7 10,2
22,3 305,4 22,3 13,7
23,8 323,8 45,0 20,5
25,3 344,3 76,9 59,8
26,1 356,1 96,0 52,9
Modelové predikce 2009 1) 2010 1) 2006 2007 2008 2009 2010 22 529,7 22 516,5 22 512,6 22 500,9 22 495,1 22 500,9 22 495,1 348,5 362,3 362,7 363,1 363,8 363,1 363,8 27,1 369,7 107,0 85,7
27,1 370,1 103,5 95,8
27,1 370,5 100,3 92,6
27,2 370,8 97,4 89,7
27,2 371,2 94,4 87,0
1) V těchto výpočtech byla předpokládaná platba na plochu (farmu) rovnoměrně rozdělena k jednotlivým komoditám.
51
27,2 370,8 97,4 89,7
27,2 371,2 94,4 87,0
5
Predikce vývoje potravinářského průmyslu
5.1
Expertní predikce oborové
Expertní a modelové (matematicko - statistické) predikce vývoje potravinářského průmyslu zahrnují jednotlivé výrobní obory, resp. jejich agregace, v souladu s odvětvovou klasifikací ekonomických činností (OKEČ) a dále odvětví jako celek. Oborový přístup odpovídá charakteru tohoto odvětví, které navazuje na zemědělství, a u něhož se postupně stále více prosazuje proces vyššího stupně zpracování agrární produkce s rozsáhlou šíří sortimentu potravinářských výrobků, které lze souhrnně hodnotit pouze odpovídajícími produkčními a ekonomickými ukazateli (v absolutních a relativních hodnotách). Predikce do roku 2010 se opírá o dosavadní vývoj (časovou řadu vybraných ukazatelů) v letech 1997 - 2004, odhad roku 2005 a dále o výhled v oblasti makroekonomického prostředí. Odvětví (OKEČ 15) zahrnuje následující výrobní obory, resp. jejich skupiny podle systému OKEČ: 15.1 – výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků; 15.2 – zpracování a konzervování ryb a rybích výrobků; 15.3 – zpracování a konzervování ovoce, zeleniny a brambor; 15.4 – výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků; 15.5 – zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a zmrzliny; 15.6 – výroba mlýnských a škrobárenských výrobků; 15.7 – výroba krmiv; 15.8 – výroba ostatních potravinářských výrobků; 15.9 – výroba nápojů. Sumarizací expertních predikcí jednotlivých výrobních oborů byla získána časová řada vybraných produkčních a ekonomických ukazatelů celého odvětví. Modelové predikce byly zpracovány samostatně jak pro jednotlivé obory, tak pro celé odvětví. Predikce vývoje za výrobní obory (OKEČ 15.1 – 15.9) a za odvětví (OKEČ 15) byla provedena u následujících ukazatelů: Výkony vč. obchodní marže v b. c. Přidaná hodnota v b. c. Počet pracovníků (přepočtený). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. Náklady celkem. Produktivita práce z PH v b. c. Podíl PH na výkonech. Predikce vývoje vychází z předpokladu růstu ekonomiky eurozóny a v rámci ní ČR do roku 2010. Růst ekonomiky bude však spojen i s růstem nákladovosti, což bude vyvoláno zejména nárůstem cen surovinových vstupů do potravinářského odvětví. Predikce dále přihlíží k vývoji celého agrárního sektoru, resp. všech článků potravinového řetězce. Vývojové trendy uváděné v tab. 5/01 – 5/10 však mohou být do značné míry ovlivněny změnami cen agrárních, průmyslových a energetických vstupů. Také ceny výrobců potravin i při tlaku distribučních řetězců dále mírně porostou, a to zhruba na úroveň očekávané inflace. K významným faktorům, které dále mohou vést k odchylkám skutečného vývoje od
52
zpracovaného výhledu, nesporně patří zásadní změny v odbytových cestách, živelné pohromy nebo jiné mimořádné situace. Stejně tak by to byly neočekávané změny makroekonomických podmínek (změny kurzu Kč se zásadním vlivem na zahraniční obchod, reforma daňové soustavy s dopadem na ceny a tím i spotřebu potravin aj.). Výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků (OKEČ 15.1) Predikce předpokládá vysoký růst přidané hodnoty, který se bude opírat o rozšiřování sortimentu a zvyšování kvality masných a uzenářských výrobků, a to zejména na bázi vepřového a drůbežího masa. Poměrně strmý růst nastane i v produktivitě práce při poklesu počtu zaměstnanců za současně probíhající restrukturalizaci výrob. Tab. 5/01 - Výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků (OKEČ 15.1) Ukazatel MJ 1997 Výkony vč. obchodní marže b. c. (mil. Kč) 56 506 Přidaná hodnota b. c. (mil. Kč) 8 112 Počet pracovníků (přepočtený) 35 710 Tržby za prodej VV a S b. c. (mil. Kč) 53 928 Náklady celkem b. c. (mil. Kč) 72 005 Produktivita práce z PH b. c. (tis. Kč/prac.) 227,2 Podíl PH na výkonech 0,144 Meziroční index 1998/97 Výkony vč. obchodní marže % 103,5 Přidaná hodnota % 97,0 Počet pracovníků % 95,1 Tržby za prodej VV a S % 100,1 Náklady celkem % 98,6 Produktivita práce z PH % 102,0 Podíl PH na výkonech % 93,7 Kumulovaný index 1997/00 Výkony vč. obchodní marže % 93,5 Přidaná hodnota % 86,3 Počet pracovníků % 82,6 Tržby za prodej VV a S % 93,0 Náklady celkem % 90,8 Produktivita práce z PH % 104,4 Podíl PH na výkonech % 92,3
2000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 52 832 62 008 62 938 65 203 68 985 71 469 74 185 80 268 7 001 8 093 8 560 9 063 9 037 10 220 11 436 11 960 29 510 28 465 28 350 28 420 28 580 28 480 28 130 28 250 50 156 58 930 59 814 61 967 65 561 67 921 70 502 76 284 65 383 74 916 76 339 78 248 80 047 82 609 85 170 88 491 237,2 284,3 301,9 318,9 316,2 358,8 406,5 423,4 0,133 0,131 0,136 0,139 0,131 0,143 0,154 0,149 2000 2004/03 2005/04 2006/05 2007/06 2008/07 2009/08 2010/09 100 106,5 101,5 103,6 105,8 103,6 103,8 108,2 100 88,9 105,8 105,9 99,7 113,1 111,9 104,6 100 97,4 99,6 100,3 100,6 99,7 98,8 100,4 100 106,1 101,5 103,6 105,8 103,6 103,8 108,2 100 107,0 101,9 102,5 102,3 103,2 103,1 103,9 100 91,3 106,2 105,6 99,2 113,5 113,3 104,1 100 83,5 104,2 102,2 94,2 109,2 107,8 96,7 2000 2004/00 2005/00 2006/00 2007/00 2008/00 2009/00 2010/00 100 117,4 119,1 123,4 130,6 135,3 140,4 151,9 100 115,6 122,3 129,5 129,1 146,0 163,4 170,8 100 96,5 96,1 96,3 96,9 96,5 95,3 95,7 100 117,5 119,3 123,6 130,7 135,4 140,6 152,1 100 114,6 116,8 119,7 122,4 126,4 130,3 135,3 100 119,8 127,3 134,4 133,3 151,3 171,4 178,5 100 98,5 102,6 104,9 98,9 107,9 116,3 112,4
Pramen: roky 1997 - 2004 MPO, roky 2005 - 2010 predikce VÚZE
Zpracování a konzervování ryb a rybích výrobků (OKEČ 15.2) Při mírném růstu spotřeby se bude zvyšovat i výkonnost oboru, v oborové struktuře potravinářského odvětví však nebude ve střednědobém horizontu představovat významnější podíl.
53
Tab. 5/02 - Zpracování a konzervování ryb a rybích výrobků (OKEČ 15.2) Ukazatel MJ 1997 Výkony vč. obchodní marže b. c. (mil. Kč) 1 281 Přidaná hodnota b. c. (mil. Kč) 147 Počet pracovníků (přepočtený) 1 234 Tržby za prodej VV a S b. c. (mil. Kč) 1 252 Náklady celkem b. c. (mil. Kč) 1 970 Produktivita práce z PH b. c. (tis. Kč/prac.) 119,1 Podíl PH na výkonech 0,114 Meziroční index 1998/97 Výkony vč. obchodní marže % 149,2 Přidaná hodnota % 175,4 Počet pracovníků % 77,2 Tržby za prodej VV a S % 167,1 Náklady celkem % 140,8 Produktivita práce z PH % 226,4 Podíl PH na výkonech % 117,6 Kumulovaný index 1997/00 Výkony vč. obchodní marže % 151,0 Přidaná hodnota % 250,6 Počet pracovníků % 94,3 Tržby za prodej VV a S % 148,2 Náklady celkem % 136,3 Produktivita práce z PH % 264,8 Podíl PH na výkonech % 60,3
2000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 1 934 2 489 2 527 2 630 2 688 2 718 2 723 2 840 367 446 450 471 473 459 542 537 1 164 1 285 1 275 1 263 1 245 1 253 1 256 1 260 1 856 2 386 2 479 2 581 2 638 2 667 2 672 2 787 2 684 3 605 3 673 3 765 3 852 3 975 4 098 4 258 315,4 347,4 352,8 372,8 380,0 366,6 431,1 426,0 0,190 0,179 0,178 0,179 0,176 0,169 0,199 0,189 2000 2004/03 2005/04 2006/05 2007/06 2008/07 2009/08 2010/09 100 125,9 101,5 104,1 102,2 101,1 100,2 104,3 100 121,8 100,8 104,7 100,5 97,1 117,9 99,1 100 120,5 99,2 99,1 98,6 100,6 100,2 100,3 100 124,9 103,9 104,1 102,2 101,1 100,2 104,3 100 168,9 101,9 102,5 102,3 103,2 103,1 103,9 100 101,0 101,6 105,7 101,9 96,5 117,6 98,8 100 96,7 99,3 100,6 98,3 96,0 117,7 95,1 2000 2004/00 2005/00 2006/00 2007/00 2008/00 2009/00 2010/00 100 128,7 130,6 136,0 139,0 140,5 140,8 146,9 100 121,6 122,5 128,3 128,9 125,1 147,5 146,2 100 110,4 109,5 108,5 107,0 107,7 107,9 108,3 100 128,5 133,5 139,0 142,1 143,6 143,9 150,1 100 134,3 136,9 140,3 143,5 148,1 152,7 158,6 100 110,2 111,9 118,2 120,5 116,2 136,7 135,1 100 94,5 93,8 94,3 92,7 89,0 104,8 99,6
Pramen: roky 1997 - 2004 MPO, roky 2005 - 2010 predikce VÚZE
Zpracování a konzervování ovoce, zeleniny a brambor (OKEČ 15.3) Predikce uvažuje s určitým růstem výkonnosti oboru ve vazbě na produkty s vyšší přidanou hodnotou při silné konkurenci spotřeby ovoce a zeleniny v čerstvém stavu a jejich importu, stejně jako importu zpracovaných produktů. Tab. 5/03 - Zpracování a konzervování ovoce, zeleniny a brambor (OKEČ 15.3) Ukazatel MJ 1997 Výkony vč. obchodní marže b. c. (mil. Kč) 6 221 Přidaná hodnota b. c. (mil. Kč) 1 570 Počet pracovníků (přepočtený) 6 031 Tržby za prodej VV a S b. c. (mil. Kč) 6 056 Náklady celkem b. c. (mil. Kč) 8 633 Produktivita práce z PH b. c. (tis. Kč/prac.) 260,3 Podíl PH na výkonech 0,252 Meziroční index 1998/97 Výkony vč. obchodní marže % 75,8 Přidaná hodnota % 75,2 Počet pracovníků % 78,5 Tržby za prodej VV a S % 72,6 Náklady celkem % 78,3 Produktivita práce z PH % 95,7 Podíl PH na výkonech % 99,3 Kumulovaný index 1997/00 Výkony vč. obchodní marže % 117,2 Přidaná hodnota % 102,0 Počet pracovníků % 89,3 Tržby za prodej VV a S % 119,0 Náklady celkem % 99,0 Produktivita práce z PH % 114,2 Podíl PH na výkonech % 87,0
2000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 7 293 8 716 8 742 8 882 9 095 9 241 9 426 9 699 1 601 2 024 2 063 2 061 2 174 2 227 2 315 2 415 5 385 4 475 4 230 4 560 4 420 4 360 4 340 4 250 7 204 8 714 8 740 8 880 9 093 9 238 9 423 9 696 8 550 8 725 8 891 9 114 9 323 9 621 9 920 10 307 297,2 452,3 487,8 451,9 491,8 510,8 625,5 568,2 0,219 0,232 0,236 0,232 0,239 0,241 0,288 0,249 2000 2004/03 2005/04 2006/05 2007/06 2008/07 2009/08 2010/09 100 141,7 100,3 101,6 102,4 101,6 102,0 102,9 100 132,8 101,9 99,9 105,5 102,5 104,0 104,3 100 109,3 94,5 107,8 96,9 98,6 99,5 97,9 100 145,5 100,3 101,6 102,4 101,6 102,0 102,9 100 128,9 101,9 102,5 102,3 103,2 103,1 103,9 100 121,5 107,9 92,7 108,8 103,9 122,5 90,8 100 93,7 101,6 98,3 103,0 100,8 119,5 86,5 2000 2004/00 2005/00 2006/00 2007/00 2008/00 2009/00 2010/00 100 119,5 119,9 121,8 124,7 126,7 129,2 133,0 100 126,5 128,9 128,7 135,8 139,1 144,6 150,9 100 83,1 78,6 84,7 82,1 81,0 80,6 78,9 100 121,0 121,3 123,3 126,2 128,3 130,8 134,6 100 102,1 104,0 106,6 109,0 112,5 116,0 120,5 100 152,2 164,1 152,0 165,5 171,8 210,4 191,2 100 105,8 107,5 105,7 108,9 109,8 131,2 113,5
Pramen: roky 1997 - 2004 MPO, roky 2005 - 2010 predikce VÚZE
Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků (OKEČ15.4) Předpokládaný pokles spotřeby tuků a olejů pro lidskou výživu a omezená míra jejich následného zpracování limituje rozvoj oboru. Určitou příležitostí je kombinace s dalšími výrobami a zejména nepotravinářské využití (výroba bioenergií). Situace se může změnit až v delším časovém horizontu (2012).
54
Tab. 5/04 - Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků (OKEČ 15.4) Ukazatel MJ 1997 Výkony vč. obchodní marže b. c. (mil. Kč) 12 923 Přidaná hodnota b. c. (mil. Kč) 2 280 Počet pracovníků (přepočtený) 4 032 Tržby za prodej VV a S b. c. (mil. Kč) 12 073 Náklady celkem b. c. (mil. Kč) 15 217 Produktivita práce z PH b. c. (tis. Kč/prac.) 565,6 Podíl PH na výkonech 0,176 Meziroční index 1998/97 Výkony vč. obchodní marže % 104,2 Přidaná hodnota % 97,2 Počet pracovníků % 97,5 Tržby za prodej VV a S % 103,0 Náklady celkem % 115,8 Produktivita práce z PH % 99,6 Podíl PH na výkonech % 93,2 Kumulovaný index 1997/00 Výkony vč. obchodní marže % 97,1 Přidaná hodnota % 98,9 Počet pracovníků % 80,4 Tržby za prodej VV a S % 95,0 Náklady celkem % 123,4 Produktivita práce z PH % 123,0 Podíl PH na výkonech % 101,9
2000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 12 551 12 988 13 014 13 170 13 184 13 461 13 582 13 758 2 256 1 556 1 670 1 685 1 752 1 792 1 811 1 829 3 243 2 804 2 780 2 750 2 790 2 820 2 800 2 780 11 471 11 932 11 956 12 100 12 112 12 366 12 477 12 640 18 771 15 555 15 850 16 247 16 620 17 152 17 684 18 374 695,6 554,8 636,7 632,2 656,8 658,7 753,6 737,4 0,180 0,120 0,136 0,132 0,139 0,138 0,155 0,149 2000 2004/03 2005/04 2006/05 2007/06 2008/07 2009/08 2010/09 100 100,7 100,2 101,2 100,1 102,1 100,9 101,3 100 89,6 107,4 100,9 104,0 102,3 101,1 101,0 100 90,1 99,1 98,9 101,5 101,1 99,3 99,3 100 102,8 100,2 101,2 100,1 102,1 100,9 101,3 100 98,0 101,9 102,5 102,3 103,2 103,1 103,9 100 99,4 114,8 99,3 103,9 100,3 114,4 97,9 100 88,9 113,5 97,1 105,3 99,3 112,6 95,9 2000 2004/00 2005/00 2006/00 2007/00 2008/00 2009/00 2010/00 100 103,5 103,7 104,9 105,0 107,3 108,2 109,6 100 69,0 74,0 74,7 77,7 79,4 80,3 81,1 100 86,5 85,7 84,8 86,0 87,0 86,3 85,7 100 104,0 104,2 105,5 105,6 107,8 108,8 110,2 100 82,9 84,4 86,6 88,5 91,4 94,2 97,9 100 79,8 91,5 90,9 94,4 94,7 108,3 106,0 100 66,6 75,7 73,4 77,3 76,8 86,4 82,9
Pramen: roky 1997 - 2004 MPO, roky 2005 - 2010 predikce VÚZE
Zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a zmrzliny (OKEČ 15.5) Možnost zvýšení výkonnosti oboru je již omezena, neboť spotřeba, která v 90. letech byla nízká, se opět zvýšila, vysoký je i import. Změny mohou nastávat pouze v sortimentu výrobků (mírný růst produkce čerstvých konzumních výrobků a pokles výroby másla). Při restrukturalizaci tohoto oboru cestou koncentrace výroby a uzavírání některých neperspektivních kapacit bude docházet k uvolňování pracovních sil a růstu produktivity práce. Tab. 5/05 - Zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a zmrzliny (OKEČ 15.5) Ukazatel MJ 1997 Výkony vč. obchodní marže b. c. (mil. Kč) 35 117 Přidaná hodnota b. c. (mil. Kč) 4 384 Počet pracovníků (přepočtený) 15 436 Tržby za prodej VV a S b. c. (mil. Kč) 33 786 Náklady celkem b. c. (mil. Kč) 43 418 Produktivita práce z PH b. c. (tis. Kč/prac.) 284,0 Podíl PH na výkonech 0,125 Meziroční index 1998/97 Výkony vč. obchodní marže % 110,5 Přidaná hodnota % 105,5 Počet pracovníků % 99,2 Tržby za prodej VV a S % 109,6 Náklady celkem % 111,2 Produktivita práce z PH % 106,4 Podíl PH na výkonech % 95,5 Kumulovaný index 1997/00 Výkony vč. obchodní marže % 112,7 Přidaná hodnota % 115,4 Počet pracovníků % 91,5 Tržby za prodej VV a S % 112,2 Náklady celkem % 111,5 Produktivita práce z PH % 126,1 Podíl PH na výkonech % 102,4
2000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 39 564 38 856 39 105 39 206 40 233 41 256 42 156 43 250 5 059 4 217 4 172 4 205 4 059 4 123 4 233 4 250 14 121 11 718 11 250 11 510 11 490 11 350 11 250 11 200 37 901 37 834 38 325 39 322 40 659 42 773 45 168 49 550 48 416 45 472 46 336 47 494 48 586 50 141 51 696 53 712 358,2 359,9 370,9 393,0 414,3 456,7 524,3 677,0 0,128 0,109 0,106 0,112 0,114 0,118 0,127 0,149 2000 2004/03 2005/04 2006/05 2007/06 2008/07 2009/08 2010/09 100 101,4 100,6 100,3 102,6 102,5 102,2 102,6 100 123,5 98,9 100,8 96,5 101,6 102,7 100,4 100 91,6 96,0 102,3 99,8 98,8 99,1 99,6 100 100,8 101,3 102,6 103,4 105,2 105,6 109,7 100 100,0 101,9 102,5 102,3 103,2 103,1 103,9 100 134,9 103,1 106,0 105,4 110,2 114,8 129,1 100 121,8 97,7 105,7 101,8 103,5 107,8 117,2 2000 2004/00 2005/00 2006/00 2007/00 2008/00 2009/00 2010/00 100 98,2 98,8 99,1 101,7 104,3 106,6 109,3 100 83,4 82,5 83,1 80,2 81,5 83,7 84,0 100 83,0 79,7 81,5 81,4 80,4 79,7 79,3 100 99,8 101,1 103,8 107,3 112,9 119,2 130,7 100 93,9 95,7 98,1 100,4 103,6 106,8 110,9 100 100,5 103,5 109,7 115,7 127,5 146,4 189,0 100 84,9 82,9 87,6 89,2 92,3 99,5 116,5
Pramen: roky 1997 - 2004 MPO, roky 2005 - 2010 predikce VÚZE
Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků (OKEČ 15.6) U výroby mlýnských a škrobárenských výrobků (produkce posledně uvedených výrobků je regulována kvótou) nelze ve střednědobém horizontu uvažovat s výraznější změnou výkonnosti s ohledem na nasycení trhu. Pouze při postupné koncentraci zejména mlýnských kapacit by výrazně vzrostla produktivita práce. 55
Tab. 5/06 - Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků (OKEČ 15.6) Ukazatel MJ 1997 Výkony vč. obchodní marže b. c. (mil. Kč) 9 276 Přidaná hodnota b. c. (mil. Kč) 1 332 Počet pracovníků (přepočtený) 4 309 Tržby za prodej VV a S b. c. (mil. Kč) 9 051 Náklady celkem b. c. (mil. Kč) 11 606 Produktivita práce z PH b. c. (tis. Kč/prac.) 309,1 Podíl PH na výkonech 0,144 Meziroční index 1998/97 Výkony vč. obchodní marže % 91,0 Přidaná hodnota % 99,1 Počet pracovníků % 87,0 Tržby za prodej VV a S % 91,2 Náklady celkem % 82,2 Produktivita práce z PH % 113,9 Podíl PH na výkonech % 108,9 Kumulovaný index 1997/00 Výkony vč. obchodní marže % 88,7 Přidaná hodnota % 95,0 Počet pracovníků % 102,7 Tržby za prodej VV a S % 88,7 Náklady celkem % 92,8 Produktivita práce z PH % 92,5 Podíl PH na výkonech % 107,1
2000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 8 230 8 988 9 104 9 123 9 433 9 421 9 581 9 803 1 266 1 914 1 876 1 834 1 866 1 813 1 827 1 836 4 425 4 297 4 150 4 220 4 250 4 250 4 230 4 220 8 031 8 671 8 784 8 801 9 101 9 173 9 458 9 959 10 767 13 722 13 982 14 332 14 662 15 131 15 600 15 702 286,0 445,4 451,9 458,3 475,0 487,7 559,1 609,1 0,154 0,213 0,206 0,212 0,214 0,218 0,241 0,249 2000 2004/03 2005/04 2006/05 2007/06 2008/07 2009/08 2010/09 100 106,0 101,3 100,2 103,4 99,9 101,7 102,3 100 129,4 98,0 97,8 101,7 97,2 100,8 100,5 100 100,3 96,6 101,7 100,7 100,0 99,5 99,8 100 103,2 101,3 100,2 103,4 100,8 103,1 105,3 100 133,8 101,9 102,5 102,3 103,2 103,1 100,7 100 129,0 101,5 101,4 103,6 102,7 114,6 108,9 100 122,1 96,7 102,9 100,9 101,9 110,7 103,2 2000 2004/00 2005/00 2006/00 2007/00 2008/00 2009/00 2010/00 100 109,2 110,6 110,9 114,6 114,5 116,4 119,1 100 151,2 148,2 144,9 147,4 143,3 144,4 145,1 100 97,1 93,8 95,4 96,1 96,1 95,6 95,4 100 108,0 109,4 109,6 113,3 114,2 117,8 124,0 100 127,4 129,9 133,1 136,2 140,5 144,9 145,8 100 155,7 158,0 160,2 166,1 170,5 195,5 213,0 100 138,5 134,0 137,9 139,2 141,8 156,9 161,9
Pramen: roky 1997 - 2004 MPO, roky 2005 - 2010 predikce VÚZE
Výroba hotových krmiv (OKEČ 15.7) Výroba krmiv při určitém kolísání zaznamená ve střednědobém horizontu růst výkonnosti, který vychází především z růstu nabídky obilovin v lepší kvalitě. Při zvyšování cen vstupů, zejména energií, a potřebě skladování obilovin porostou i náklady celkem. Na druhé straně další koncentrace výrob povede k poklesu počtu zaměstnanců a k růstu produktivity práce. Tab. 5/07 - Výroba krmiv (OKEČ 15.7) Ukazatel MJ 1997 Výkony vč. obchodní marže b. c. (mil. Kč) 25 015 Přidaná hodnota b. c. (mil. Kč) 4 264 Počet pracovníků (přepočtený) 12 299 Tržby za prodej VV a S b. c. (mil. Kč) 22 815 Náklady celkem b. c. (mil. Kč) 39 426 Produktivita práce z PH b. c. (tis. Kč/prac.) 346,7 Podíl PH na výkonech 0,170 Meziroční index 1998/97 Výkony vč. obchodní marže % 91,9 Přidaná hodnota % 107,4 Počet pracovníků % 81,8 Tržby za prodej VV a S % 91,7 Náklady celkem % 96,6 Produktivita práce z PH % 131,4 Podíl PH na výkonech % 116,9 Kumulovaný index 1997/00 Výkony vč. obchodní marže % 80,8 Přidaná hodnota % 92,3 Počet pracovníků % 65,1 Tržby za prodej VV a S % 80,7 Náklady celkem % 85,6 Produktivita práce z PH % 141,8 Podíl PH na výkonech % 114,3
2000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 20 202 24 148 24 969 26 367 26 684 26 924 27 678 28 619 3 934 4 333 4 494 4 720 4 696 4 766 4 826 4 866 8 003 6 844 6 750 6 820 6 800 6 820 6 800 6 800 18 404 22 215 22 970 24 257 24 548 24 769 25 462 26 328 33 753 46 475 47 358 48 542 49 659 51 248 52 836 54 897 491,6 633,1 665,8 692,0 690,6 698,8 799,6 795,4 0,195 0,179 0,180 0,179 0,176 0,177 0,196 0,189 2000 2004/03 2005/04 2006/05 2007/06 2008/07 2009/08 2010/09 100 112,2 103,4 105,6 101,2 100,9 102,8 103,4 100 104,9 103,7 105,0 99,5 101,5 101,3 100,8 100 90,3 98,6 101,0 99,7 100,3 99,7 100,0 100 113,5 103,4 105,6 101,2 100,9 102,8 103,4 100 132,6 101,9 102,5 102,3 103,2 103,1 103,9 100 116,2 105,2 103,9 99,8 101,2 114,4 99,5 100 93,5 100,3 99,4 98,3 100,6 111,0 96,2 2000 2004/00 2005/00 2006/00 2007/00 2008/00 2009/00 2010/00 100 119,5 123,6 130,5 132,1 133,3 137,0 141,7 100 110,1 114,2 120,0 119,4 121,1 122,7 123,7 100 85,5 84,3 85,2 85,0 85,2 85,0 85,0 100 120,7 124,8 131,8 133,4 134,6 138,4 143,1 100 137,7 140,3 143,8 147,1 151,8 156,5 162,6 100 128,8 135,4 140,8 140,5 142,1 162,7 161,8 100 92,1 92,4 91,9 90,4 90,9 100,9 97,1
Pramen: roky 1997 - 2004 MPO, roky 2005 - 2010 predikce VÚZE
Výroba ostatních potravinářských výrobků (OKEČ 15.8) Tato velmi různorodá skupina výrob, opírající se především o produkci vyšší fáze zpracování agrární produkce (pekařské a cukrářské výrobky, trvanlivé pečivo, čokoládové a nečokoládové cukrovinky, hotová jídla a další produkty), výrazně dále zvýší výkonnost, zejména inovačními aktivitami a růstem domácí spotřeby v hodnotovém vyjádření a zvýšením 56
exportu. Při růstu přidané hodnoty a poklesu počtu zaměstnanců ve střednědobém horizontu zaznamená růst produktivita práce. Tab. 5/08 - Výroba ostatních potravinářských výrobků (OKEČ 15.8) Ukazatel MJ 1997 Výkony vč. obchodní marže b. c. (mil. Kč) 60 477 Přidaná hodnota b. c. (mil. Kč) 15 229 Počet pracovníků (přepočtený) 64 677 Tržby za prodej VV a S b. c. (mil. Kč) 57 096 Náklady celkem b. c. (mil. Kč) 77 975 Produktivita práce z PH b. c. (tis. Kč/prac.) 235,5 Podíl PH na výkonech 0,252 Meziroční index 1998/97 Výkony vč. obchodní marže % 104,2 Přidaná hodnota % 100,1 Počet pracovníků % 100,8 Tržby za prodej VV a S % 101,4 Náklady celkem % 105,4 Produktivita práce z PH % 99,3 Podíl PH na výkonech % 96,1 Kumulovaný index 1997/00 Výkony vč. obchodní marže % 99,1 Přidaná hodnota % 106,1 Počet pracovníků % 89,3 Tržby za prodej VV a S % 99,1 Náklady celkem % 114,3 Produktivita práce z PH % 118,8 Podíl PH na výkonech % 107,1
2000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 59 915 67 697 69 390 70 222 72 469 73 122 74 511 76 448 16 159 20 922 22 552 23 103 23 625 23 180 24 564 24 602 57 755 55 809 55 850 55 800 55 820 55 930 56 200 56 050 56 590 60 752 62 271 63 019 65 035 65 620 66 867 68 606 89 107 78 913 80 412 82 422 83 318 84 016 84 714 84 856 279,8 374,9 403,8 414,0 423,2 414,4 472,7 476,0 0,270 0,309 0,325 0,329 0,326 0,317 0,357 0,349 2000 2004/03 2005/04 2006/05 2007/06 2008/07 2009/08 2010/09 100 103,6 102,5 101,2 103,2 100,9 101,9 102,6 100 109,7 107,8 102,5 102,3 98,1 106,0 100,2 100 96,3 100,1 99,9 100,0 100,2 100,5 99,7 100 100,4 102,5 101,2 103,2 100,9 101,9 102,6 100 102,5 101,9 102,5 101,1 100,8 100,8 100,2 100 113,9 107,7 102,5 102,2 97,9 114,1 100,7 100 105,9 105,2 101,2 99,1 97,2 112,5 97,9 2000 2004/00 2005/00 2006/00 2007/00 2008/00 2009/00 2010/00 100 113,0 115,8 117,2 121,0 122,0 124,4 127,6 100 129,5 139,6 143,0 146,2 143,4 152,0 152,3 100 96,6 96,7 96,6 96,7 96,8 97,3 97,1 100 107,4 110,0 111,4 114,9 116,0 118,2 121,2 100 88,6 90,2 92,5 93,5 94,3 95,1 95,2 100 134,0 144,3 148,0 151,3 148,1 168,9 170,1 100 114,6 120,5 122,0 120,9 117,5 132,2 129,4
Pramen: roky 1997 - 2004 MPO, roky 2005 - 2010 predikce VÚZE
Výroba nápojů (OKEČ 15.9) Predikce výroby nápojů, která se opírá především o produkci piva a sladu a dále o výrobu a stáčení nealkoholických nápojů a minerálních vod, destilátů a vína, předpokládá růst výkonnosti celé této skupiny ve střednědobém horizontu, a to zejména s rostoucím významem turismu a exportem do tradičních i nových teritorií. Rozvoj a koncentrace perspektivních kapacit však povede k uzavírání nekonkurenceschopných provozů a k úbytku zaměstnanců. Tab. 5/09 - Výroba nápojů (OKEČ 15.9) Ukazatel MJ 1997 Výkony vč. obchodní marže b. c. (mil. Kč) 44 088 Přidaná hodnota b. c. (mil. Kč) 12 200 Počet pracovníků (přepočtený) 26 825 Tržby za prodej VV a S b. c. (mil. Kč) 41 941 Náklady celkem b. c. (mil. Kč) 57 540 Produktivita práce z PH b. c. (tis. Kč/prac.) 454,8 Podíl PH na výkonech 0,277 Meziroční index 1998/97 Výkony vč. obchodní marže % 100,1 Přidaná hodnota % 98,9 Počet pracovníků % 91,7 Tržby za prodej VV a S % 101,0 Náklady celkem % 105,5 Produktivita práce z PH % 107,8 Podíl PH na výkonech % 98,8 Kumulovaný index 1997/00 Výkony vč. obchodní marže % 112,8 Přidaná hodnota % 112,3 Počet pracovníků % 77,3 Tržby za prodej VV a S % 114,3 Náklady celkem % 118,1 Produktivita práce z PH % 145,2 Podíl PH na výkonech % 99,6
2000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 49 710 57 332 59 166 60 054 60 174 61 137 61 748 63 601 13 703 17 792 18 046 18 557 18 413 18 769 21 434 22 197 20 744 18 104 18 150 18 120 18 130 18 150 18 200 18 200 47 937 55 772 57 557 58 421 58 537 59 474 60 069 61 871 67 962 61 717 62 890 64 462 65 944 68 055 70 164 72 901 660,6 982,8 994,3 1 024,1 1 015,6 1 034,1 1 177,7 1 219,6 0,276 0,310 0,305 0,309 0,306 0,307 0,347 0,349 2000 2004/03 2005/04 2006/05 2007/06 2008/07 2009/08 2010/09 100 97,6 103,2 101,5 100,2 101,6 101,0 103,0 100 96,1 101,4 102,8 99,2 101,9 114,2 103,6 100 97,2 100,3 99,8 100,1 100,1 100,3 100,0 100 99,5 103,2 101,5 100,2 101,6 101,0 103,0 100 95,8 101,9 102,5 102,3 103,2 103,1 103,9 100 98,8 101,2 103,0 99,2 101,8 113,9 103,6 100 98,5 98,3 101,3 99,0 100,3 113,1 100,5 2000 2004/00 2005/00 2006/00 2007/00 2008/00 2009/00 2010/00 100 115,3 119,0 120,8 121,1 123,0 124,2 127,9 100 129,8 131,7 135,4 134,4 137,0 156,4 162,0 100 87,3 87,5 87,4 87,4 87,5 87,7 87,7 100 116,3 120,1 121,9 122,1 124,1 125,3 129,1 100 90,8 92,5 94,9 97,0 100,1 103,2 107,3 100 148,8 150,5 155,0 153,8 156,6 178,3 184,6 100 112,6 110,6 112,1 111,0 111,4 125,9 126,6
Pramen: roky 1997 - 2004 MPO, roky 2005 - 2010 predikce VÚZE
Sumarizace vývoje vybraných ukazatelů za celé odvětví je uvedena v tab. 5/10.
57
Tab. 5/10 - Výroba potravinářských výrobků a nápojů (OKEČ 15) Ukazatel MJ Výkony vč. obchodní marže b. c. (mil. Kč) Přidaná hodnota b. c. (mil. Kč) Počet pracovníků (přepočtený) Tržby za prodej VV a S b. c. (mil. Kč) Náklady celkem b. c. (mil. Kč) Produktivita práce z PH b. c. (tis. Kč/prac.) Podíl PH na výkonech Meziroční index Výkony vč. obchodní marže % Přidaná hodnota % Počet pracovníků % Tržby za prodej VV a S % Náklady celkem % Produktivita práce z PH % Podíl PH na výkonech % Kumulovaný index Výkony vč. obchodní marže % Přidaná hodnota % Počet pracovníků % Tržby za prodej VV a S % Náklady celkem % Produktivita práce z PH % Podíl PH na výkonech %
1997 250 903 49 518 170 553 237 998 327 790 290,3 0,197 1998/97 102,0 99,7 95,3 100,6 102,8 104,6 98,0 1997/00 100,5 103,7 84,6 100,7 105,4 122,5 103,6
2000 252 231 51 346 144 350 239 550 345 393 355,7 0,204 2000 100 100 100 100 100 100 100 2000 100 100 100 100 100 100 100
2004 283 221 61 297 133 801 267 206 349 099 458,1 0,216 2004/03 104,2 103,3 96,5 103,9 106,8 107,1 99,1 2004/00 112,3 119,4 92,7 111,6 101,1 128,8 105,9
2005 288 955 63 882 132 785 272 897 355 732 481,1 0,221 2005/04 102,0 104,2 99,2 102,1 101,9 105,0 102,3 2005/00 114,6 124,4 92,0 113,9 103,0 135,3 108,3
2006 294 859 65 698 133 463 279 346 364 625 492,3 0,223 2006/05 102,0 102,8 100,5 102,4 102,5 102,3 100,9 2006/00 116,9 128,0 92,5 116,6 105,6 138,4 109,3
2007 302 945 66 096 133 525 287 283 372 012 495,0 0,218 2007/06 102,7 100,6 100,1 102,8 102,0 100,6 97,8 2007/00 120,1 128,7 92,5 119,9 107,7 139,2 106,9
2008 308 747 67 348 133 413 294 002 381 948 504,8 0,218 2008/07 101,9 101,9 99,9 102,3 102,7 102,0 100,0 2008/00 122,4 131,2 92,4 122,7 110,6 141,9 106,9
2009 315 589 72 988 133 206 302 099 391 882 547,9 0,231 2009/08 102,2 108,4 99,8 102,8 102,6 108,5 106,0 2009/00 125,1 142,2 92,3 126,1 113,5 154,0 113,2
2010 328 286 74 491 133 010 317 719 403 497 560,0 0,227 2010/09 104,0 102,1 99,9 105,2 103,0 102,2 98,3 2010/00 130,2 145,1 92,1 132,6 116,8 157,5 111,3
Pramen: roky 1997 - 2004 MPO, roky 2005 - 2010 predikce VÚZE
Za hodnocené odvětví je predikován vzestupný trend u výkonů (index 2010/2000 činí 130,2), u tržeb za prodej VV a S v b. c. (132,6), u přidané hodnoty (145,1) a u nákladů celkem (116,8). Opačný, tj. sestupný trend je očekáván v oblasti zaměstnanosti (92,1). Produktivita práce z přidané hodnoty by měla zaznamenat výrazný růst a poměrně kolísavý vývoj je předpokládán u podílu přidané hodnoty na výkonech při celkově vzestupné tendenci. Naznačený vývoj se opírá o výhled u jednotlivých potravinářských oborů, který zůstává velmi diferencovaný a stejně tak i jejich významnost v rámci odvětví. V předikovaném období lze očekávat, a to zejména u masného a mlékárenského průmyslu, kontinuální proces restrukturalizace výrob a zmenšování kapacitního rozsahu výrobní základny při růstu jejího využití u technologicky vhodně vybavených podnikatelských subjektů, které nemají zásadní odbytové problémy. Celkově však zpracovaný výhled i při určité kolísavosti naznačuje ekonomický růst odvětví a jeho oborů, a tím i zachování nezbytné míry jeho výkonnosti a konkurenceschopnosti. Na druhé straně je třeba mít na zřeteli, že v ostatních průmyslových odvětvích, které rozvíjejí své výrobní kapacity v průmyslových zónách (jako je automobilový průmysl s výrobou komponentů a náhradních dílů) a s vysokým podílem zahraničního kapitálu, bude vzestup výkonnosti výrazně vyšší. Význam potravinářství, kterému patří v členských státech EU v rámci zpracovatelského průmyslu první či druhá výkonnostní pozice, se v ČR bude při očekávaném, pouze mírném tempu růstu, postupně oslabovat. Proto bude nezbytné pokračovat v ČR u potravinářských výrob v dalších technologických modernizacích při využití zahraničních investic, což předpokládá i přijatá koncepce tohoto odvětví. Tato modernizace zvýší jak produktivitu práce, tak povede i ke snížení materiálové a energetické náročnosti a umožní též větší pružnost v oblasti inovací, zvýšení stupně bezpečnosti potravin a ochrany životního prostředí. To se týká zejména malých a středních podniků, které mají své kapacity nejen ve městech, ale často i v menších obcích a ve venkovském prostoru, a zůstávají pilířem potravinářské výroby. 5.2
Modelové predikce oborové
Vlastním predikcím předcházela matematicko-statistická analýza struktur závislostí pro disponibilní časové řady, prováděná základní lineární korelační analýzou. I když v případě párových korelací, jež měří vzájemné ovlivnění mezi dvěma veličinami, se jedná o jisté zjednodušení, byly získány informace, které byly použitelné při vlastní konstrukci 58
matematických vztahů (funkcí) pro stanovení predikcí. Jisté překonání zmíněného zjednodušení představovalo použití koeficientů parciálních korelací, které měří závislost mezi dvěma veličinami při vyloučení vlivu další (dalších) veličin, která může dvě základní veličiny ovlivňovat a tak „simulovat“ závislost, která buď neexistuje anebo je slabší, než se ukazuje při pouhé párové analýze. Východiskem pro predikce počtu pracovníků a pracovních nákladů popř. dalších veličin bylo stanovení funkčních závislostí metodou regresní analýzy (lineární regrese, popř. regrese lineární v parametrech). To znamená, že exogenní (nezávisle) proměnná byla buď přímo lineární, anebo transformovaná tak, že tato transformace v odvozené matematické funkci představovala lineární člen. Matematická regrese byla počítána obvyklou metodou nejmenších čtverců, tzn., že se vycházelo z údajů časových řad a koeficienty se určovaly tak, aby součet čtverců odchylek mezi skutečnými a odhadovanými hodnotami endogenních (závisle proměnných) veličin byl minimální. Tento přístup byl jistým způsobem považován za výchozí a predikce jím získané byly podrobeny empiricko-logické analýze, která vycházela z teoreticko ekonomických úvah o budoucím vývoji. V případech, kdy se tyto metody neosvědčily, byly použity metody exponenciálního vyrovnávání, které analyzují a předpovídají uvažovanou časovou řadu z hlediska její vnitřní struktury (složky základní úrovně, trendu a sezónního kolísání) a navíc umožňují diferencovaně vážit vliv jednotlivých údajů v minulosti na konstrukci parametrů, které popisují chování dané časové řady. Tím je samozřejmě ovlivňována i predikce z ní vycházející. V případě exponenciálního vyrovnávání vyhovuje analýza a prognóza těmto třem požadavkům: nalézt matematické schéma, které nejlépe popisuje proces reprezentovaný danou časovou řadou, využít matematický aparát popisující v jednoduché struktuře tuto řadu a konečně určit optimálně, ale přitom jednoduše, parametry specifické pro studovaný systém (6). Modelové predikce v tab. 5/11 – 5/20 se opíraly o matematicko-statistické variantní výpočty, které zkoumaly především závislosti jednotlivých veličin na čase, ale současně i závislosti na dalších proměnných. Hledala se vhodná modelová řešení, která by co nejlépe odpovídala jednotlivým potravinářským oborům a umožnila tak predikci vývoje sledovaných ukazatelů. Tab. 5/11 - Výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků (OKEČ 15.1) Ukazatel MJ Výkony vč. obchodní marže b. c. (mil. Kč) Přidaná hodnota b. c. (mil. Kč) Počet pracovníků (přepočtený) Tržby za prodej VV a S b. c. (mil. Kč) Náklady celkem b. c. (mil. Kč) Produktivita práce z PH b. c. (tis. Kč/prac.) Podíl PH na výkonech
1997 56 506 8 112 35 710 53 928 72 005 227,2 0,144
2000 52 832 7 001 29 510 50 156 65 383 237,2 0,133
2004 62 008 8 093 28 465 58 930 74 916 284,3 0,131
2005 65 307 9 828 28 572 61 815 78 064 344,0 0,150
2006 67 389 10 269 28 809 63 809 80 090 356,4 0,152
2007 63 593 10 108 28 641 60 173 76 396 352,9 0,159
2008 64 598 9 087 26 713 61 135 77 374 340,2 0,141
2009 70 025 10 843 27 129 66 333 82 655 399,7 0,155
2010 72 107 11 283 27 366 68 328 84 681 412,3 0,156
2006 2 606 389 859 2 552 3 180 452,5 0,149
2007 2 450 451 970 2 402 3 041 465,4 0,184
2008 2 920 531 1 208 2 853 3 458 439,6 0,182
2009 2 939 440 1 061 2 872 3 475 415,2 0,150
2010 3 074 471 849 3 002 3 595 554,8 0,153
Pramen: roky 1997 - 2004 MPO, roky 2005 - 2010 predikce VÚZE
Tab. 5/12 - Zpracování a konzervování ryb a rybích výrobků (OKEČ 15.2) Ukazatel MJ Výkony vč. obchodní marže b. c. (mil. Kč) Přidaná hodnota b. c. (mil. Kč) Počet pracovníků (přepočtený) Tržby za prodej VV a S b. c. (mil. Kč) Náklady celkem b. c. (mil. Kč) Produktivita práce z PH b. c. (tis. Kč/prac.) Podíl PH na výkonech
1997 1 281 147 1 234 1 252 1 970 119,1 0,115
2000 1 934 367 1 164 1 856 2 684 315,3 0,190
Pramen: roky 1997 - 2004 MPO, roky 2005 - 2010 predikce VÚZE
59
2004 2 489 446 1 285 2 386 3 605 347,1 0,179
2005 2 471 358 1 071 2 422 3 060 334,4 0,145
Tab. 5/13 - Zpracování a konzervování ovoce, zeleniny a brambor (OKEČ 15.3) Ukazatel Výkony vč. obchodní marže b. c. (mil. Kč) Přidaná hodnota b. c. (mil. Kč) Počet pracovníků (přepočtený) Tržby za prodej VV a S b. c. (mil. Kč) Náklady celkem b. c. (mil. Kč) Produktivita práce z PH b. c. (tis. Kč/prac.) Podíl PH na výkonech
1997 6 221 1 570 6 031 6 056 8 633 260,3 0,252
2000 7 293 1 601 5 385 7 204 8 550 297,3 0,220
2004 8 716 2 024 4 475 8 714 8 725 452,3 0,232
2005 7 754 1 877 4 115 7 609 8 531 456,0 0,242
2006 7 311 1 869 4 083 7 136 8 305 457,8 0,256
2007 7 649 1 994 4 051 7 497 8 477 492,2 0,261
2008 9 412 2 389 4 019 9 386 9 380 594,3 0,254
2009 8 681 2 286 3 988 8 603 9 006 573,2 0,263
2010 8 239 2 279 3 956 8 129 8 780 576,1 0,277
2006 13 972 1 498 2 860 16 662 16 803 523,7 0,107
2007 13 331 1 389 2 522 17 022 17 078 550,8 0,104
2008 13 344 1 240 2 268 17 014 17 353 546,7 0,093
2009 14 394 1 031 2 428 16 426 17 628 424,7 0,072
2010 14 352 1 061 2 360 16 449 17 902 449,6 0,074
Pramen: roky 1997 - 2004 MPO, roky 2005 - 2010 predikce VÚZE
Tab. 5/14 - Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků (OKEČ 15.4) Ukazatel Výkony vč. obchodní marže b. c. (mil. Kč) Přidaná hodnota b. c. (mil. Kč) Počet pracovníků (přepočtený) Tržby za prodej VV a S b. c. (mil. Kč) Náklady celkem b. c. (mil. Kč) Produktivita práce z PH b. c. (tis. Kč/prac.) Podíl PH na výkonech
1997 12 923 2 280 4 032 12 073 15 217 565,5 0,176
2000 12 551 2 256 3 243 11 471 18 771 695,7 0,180
2004 12 988 1 556 2 804 11 932 15 555 554,9 0,120
2005 14 014 1 468 2 927 16 639 16 529 501,3 0,105
Pramen: roky 1997 - 2004 MPO, roky 2005 - 2010 predikce VÚZE
Tab. 5/15 - Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků (OKEČ 15.5) Ukazatel Výkony vč. obchodní marže b. c. (mil. Kč) Přidaná hodnota b. c. (mil. Kč) Počet pracovníků Tržby za prodej VV a S Náklady celkem b. c. (mil. Kč) Produktivita práce z PH b. c. (tis. Kč/prac.) Podíl PH na výkonech
1997 2000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 35117 39564 38856 40886 42954 40593 42196 42874 44942 4 384 5 059 4 217 3 942 3 563 3 100 3 893 3 507 3 127 15 436 14 121 11 718 11 695 11 696 10 907 10 258 9 865 9 866 33 786 37 901 37 834 39 406 41 331 39 134 40 626 41 256 43 180 43 418 48 416 45 472 49 156 51 142 48 876 50 415 51 065 53 051 284 358 360 337 305 284 380 356 317 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1
Pramen: roky 1997 - 2004 MPO, roky 2005 - 2010 predikce VÚZE
Tab. 5/16 - Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků (OKEČ 15.6) Ukazatel Výkony vč. obchodní marže b. c. (mil. Kč) Přidaná hodnota b. c. (mil. Kč) Počet pracovníků (přepočtený) Tržby za prodej VV a S b. c. (mil. Kč) Náklady celkem b. c. (mil. Kč) Produktivita práce z PH b. c. (tis. Kč/prac.) Podíl PH na výkonech
1997 9 276 1 332 4 309 9 051 11 606 309,1 0,144
2000 8 230 1 266 4 425 8 031 10 767 286,1 0,154
2004 8 988 1 914 4 297 8 671 13 722 445,4 0,213
2005 9 722 1 835 3 947 9 559 12 971 464,9 0,189
2006 8 777 1 917 4 211 8 563 11 173 455,2 0,218
2007 9 529 2 074 4 217 9 356 12 605 491,8 0,218
2008 9 747 2 259 4 138 9 586 13 020 545,9 0,232
2009 10 504 2 309 4 187 10 385 14 462 551,6 0,220
2010 9 560 2 392 4 177 9 388 12 663 572,6 0,250
1997 25 015 4 264 12 299 22 815 39 426 346,7 0,170
2000 20 202 3 934 8 003 18 404 33 753 491,6 0,195
2004 24 148 4 333 6 844 22 215 46 475 633,1 0,179
2005 27 291 4 593 7 536 25 104 45 234 609,4 0,168
2006 25 273 4 837 6 659 23 184 42 008 726,4 0,191
2007 22 575 4 565 6 176 20 617 37 696 739,1 0,202
2008 24 540 4 739 5 721 22 486 40 837 828,4 0,193
2009 28 837 5 075 6 361 26 575 47 706 797,8 0,176
2010 26 819 5 319 5 483 24 655 44 480 970,1 0,198
2006 73 021 21 942 57 465 65 254 75 288 381,8 0,300
2007 69 535 22 986 56 720 62 853 73 098 405,3 0,331
2008 71 637 23 438 54 797 64 301 77 687 427,7 0,327
2009 74 364 24 924 56 188 66 179 66 414 443,6 0,335
2010 78 169 25 169 56 444 68 801 71 178 445,9 0,322
Pramen: roky 1997 - 2004 MPO, roky 2005 - 2010 predikce VÚZE
Tab. 5/17 - Výroba krmiv (OKEČ 15.7) Ukazatel Výkony vč. obchodní marže b. c. (mil. Kč) Přidaná hodnota b. c. (mil. Kč) Počet pracovníků (přepočtený) Tržby za prodej VV a S b. c. (mil. Kč) Náklady celkem b. c. (mil. Kč) Produktivita práce z PH b. c. (tis. Kč/prac.) Podíl PH na výkonech Pramen: roky 1997 - 2004 MPO, roky 2005 - 2010 predikce VÚZE
Tab. 5/18 - Výroba ostatních potravinářských výrobků (OKEČ 15.8) Ukazatel Výkony vč. obchodní marže b. c. (mil. Kč) Přidaná hodnota b. c. (mil. Kč) Počet pracovníků (přepočtený) Tržby za prodej VV a S b. c. (mil. Kč) Náklady celkem b. c. (mil. Kč) Produktivita práce z PH b. c. (tis. Kč/prac.) Podíl PH na výkonech
1997 60 477 15 229 64 677 57 096 77 975 235,5 0,252
2000 59 915 16 159 57 755 56 590 89 107 279,8 0,270
Pramen: roky 1997 - 2004 MPO, roky 2005 - 2010 predikce VÚZE
60
2004 67 697 20 922 55 809 60 752 78 913 374,9 0,309
2005 69 216 21 697 57 209 62 633 70 524 379,3 0,313
Tab. 5/19 - Výroba nápojů (OKEČ 15.9) Ukazatel Výkony vč. obchodní marže b. c. (mil. Kč) Přidaná hodnota b. c. (mil. Kč) Počet pracovníků (přepočtený) Tržby za prodej VV a S b. c. (mil. Kč) Náklady celkem b. c. (mil. Kč) Produktivita práce z PH b. c. (tis. Kč/prac.) Podíl PH na výkonech
1997 44 088 12 200 26 825 41 941 57 540 454,8 0,277
2000 49 710 13 703 20 744 47 937 67 962 660,6 0,276
2004 57 332 17 792 18 104 55 772 61 717 982,8 0,310
2005 68 452 19 145 18 618 55 471 69 859 1028,3 0,280
2006 64 667 20 051 17 799 54 356 67 564 1126,5 0,310
2007 47 747 21 321 17 525 49 370 68 543 1216,6 0,447
2008 59 462 20 742 16 852 52 822 69 592 1230,8 0,349
2009 69 428 22 059 17 431 55 758 73 056 1265,5 0,318
2010 65 644 22 964 16 612 54 643 70 760 1382,4 0,350
2005 301 483 64 473 135 977 283 604 351 611 474,1 0,214
2006 306 423 66 095 133 874 288 131 353 294 493,7 0,216
2007 296 475 67 818 131 724 279 015 349 905 514,8 0,229
2008 306 357 68 188 127 151 288 070 353 271 536,3 0,223
2009 326 947 72 294 129 254 306 936 360 285 559,3 0,221
2010 331 886 73 916 127 151 311 463 361 968 581,3 0,223
Pramen: roky 1997 - 2004 MPO, roky 2005 - 2010 predikce VÚZE
Tab.5/20 - Výroba potravinářských výrobků a nápojů (OKEČ 15) Ukazatel Výkony vč. obchodní marže b. c. (mil. Kč) Přidaná hodnota b. c. (mil. Kč) Počet pracovníků (přepočtený) Tržby za prodej VV a S b. c. (mil. Kč) Náklady celkem b. c. (mil. Kč) Produktivita práce z PH b. c. (tis. Kč/prac.) Podíl PH na výkonech
1997 250 903 49 518 170 553 237 998 327 790 290,3 0,197
2000 252 231 51 346 144 350 239 550 345 393 355,7 0,204
2004 283 221 61 297 133 801 267 206 349 099 458,1 0,216
Pramen: roky 1997 - 2004 MPO, roky 2005 - 2010 predikce VÚZE
5.3
Modelové predikce vývoje pracovních sil a osobních nákladů
Vzhledem k protichůdným tendencím, tj. trvalému poklesu počtu zaměstnanců u sledovaného odvětví, ale současně růstu osobních nákladů, byla provedena u těchto ukazatelů se zaměřením na rozhodující soubor podniků s 20 a více zaměstnanci (což se týká zhruba 1 tis. subjektů) samostatná predikce. Z hlediska kvantitativního vývoje pracovních sil v celém odvětví (OKEČ 15), který je jedním ze základních parametrů predikce osobních nákladů, lze konstatovat, že v roce 2004 se i nadále potvrdil trend mírného poklesu celkového počtu pracovníků. Rostoucí konkurence v rámci EU v potravinářských vertikálách povede i v příštích letech k úsporám pracovníků, a to zejména u oborů s nižší úrovní zpracování agrárních surovin, a k růstu koncentrace výroby. K faktorům působícím na zaměstnanost patří: − rozdíly v technologické úrovni výroby, příliv domácích a zahraničních investic a sezónnost výroby v některých oborech potravinářského průmyslu; − podpora rozvoje podniků patřících do kategorie malého a středního podnikání (jinak nejsou schopny tyto podniky obstát v konkurenci velkých výrobců, což má za následek zánik firmy a ztrátu pracovních míst). Další vývoj v oblasti pracovních sil bude dále významně ovlivněn možnostmi investic do špičkových technologií. Tyto investice zvýší konkurenceschopnost potravinářských výrobků, ale zároveň nové technologie sníží zaměstnanost ve výrobě. Očekávané snížení celkového počtu pracovníků ve výrobě potravinářských výrobků a nápojů bude u jednotlivých oborů diferencované a další vývoj bude do velké míry závislý na použitých výrobních technologiích a s tím spojenými požadavky na počet pracovníků a jejich kvalifikační úroveň. K oborům s nejvyšší průměrnou nominální měsíční mzdou patřila v roce 2004 výroba nápojů (21,7 tis. Kč) a výroba rostlinných a živočišných tuků a olejů (19,7 tis. Kč). V tomto oboru existuje vysoká koncentrace výroby. Nejnižší průměrné nominální měsíční mzdy v roce 2004 v rámci potravinářského průmyslu vykazuje obor zpracování masa a masných výrobků, kde v současné době probíhá restrukturalizace výroby a s tím spojené zavírání některých provozů, a obor zpracování ovoce, zeleniny a brambor, kde má výroba výrazně sezónní charakter. Při tvorbě modelových predikcí dalšího předpokládaného vývoje v potravinářském průmyslu byla použita vícenásobná lineární regrese, která je v závislosti pracovních nákladů 61
na počtu pracovníků lineární a na čase logaritmická (tj. lineární nelogaritmická transformace časové proměnné). Pro jednotlivé obory byly z průběhu vývoje sledovaných ukazatelů v modelu odvozeny kumulativní koeficienty vývoje osobních nákladů a počtu zaměstnaných osob do roku 2010. Tab. 5/21 - Predikce osobních nákladů Ukazatel OKEČ 15.1 OKEČ 15.2 OKEČ 15.3 OKEČ 15.4 OKEČ 15.5 OKEČ 15.6 OKEČ 15.7 OKEČ 15.8 OKEČ 15.9 OKEČ 15
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 4 773,9 5 023,1 5 848,6 5 770,6 5 874,6 6 108,2 6 407,1 6 702,9 6 995,7 7 285,5 7 572,4 223,2 195,9 170,9 210,0 335,0 305,0 297,9 291,9 287,2 283,4 280,7 854,2 786,4 901,3 844,9 960,8 977,7 1 007,3 1 036,7 1 065,9 1 094,9 1 123,8 923,8 1 009,1 1 069,4 1 000,7 1 000,7 1 002,9 1 021,1 1 039,5 1 058,2 1 077,1 1 096,3 2 677,7 2 784,5 3 001,8 2 958,8 2 871,0 2 979,8 3 051,0 3 122,5 3 194,4 3 266,5 3 338,9 846,7 822,9 860,1 960,9 1 056,6 1 087,3 1 136,8 1 185,9 1 234,5 1 282,6 1 330,3 1 819,3 1 960,1 2 096,7 2 099,7 2 344,6 3 616,8 3 671,1 3 724,5 3 777,0 3 828,6 3 879,3 9 620,3 10 288,3 10 946,5 11 291,3 11 336,0 11 919,5 12 303,4 12 683,8 13 060,7 13 434,1 13 804,0 5 303,6 5 682,0 5 792,8 5 992,1 6 484,9 6 630,3 6 855,6 7 078,6 7 299,5 7 518,4 7 735,1 27 042,7 28 552,3 30 688,1 31 129,0 32 264,2 33 446,0 34 065,7 34 680,1 35 289,3 35 893,3 36 492,3
Pramen: roky 1997 - 2004 MPO, roky 2005 - 2010 predikce VÚZE
Tab. 5/22 - Počet zaměstnaných osob Ukazatel OKEČ 15.1 OKEČ 15.2 OKEČ 15.3 OKEČ 15.4 OKEČ 15.5 OKEČ 15.6 OKEČ 15.7 OKEČ 15.8 OKEČ 15.9 OKEČ 15
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 29 510,0 29 484,0 30 573,0 29 217,0 28 465,0 28 265,7 28 067,9 27 871,4 27 676,3 27 482,6 27 290,2 1 164,0 972,0 819,0 1 066,0 1 285,0 1 198,9 1 118,6 1 043,6 973,7 908,5 847,6 5 385,0 4 285,0 4 512,0 4 095,0 4 475,0 4 385,5 4 297,8 4 211,8 4 127,6 4 045,0 3 964,1 3 243,0 3 357,0 3 313,0 3 112,0 2 804,0 2 725,5 2 649,2 2 575,0 2 502,9 2 432,8 2 364,7 14 121,0 13 427,0 13 506,0 12 797,0 11 718,0 11 389,9 11 071,0 10 761,0 10 459,7 10 166,8 9 882,1 4 425,0 3 968,0 3 781,0 4 285,0 4 297,0 4 275,5 4 254,1 4 232,9 4 211,7 4 190,6 4 169,7 8 003,0 7 809,0 7 764,0 7 581,0 6 844,0 6 597,6 6 360,1 6 131,1 5 910,4 5 697,6 5 492,5 57 755,0 59 158,0 57 354,0 57 942,0 55 809,0 55 809,0 55 809,0 55 809,0 55 809,0 55 809,0 55 809,0 20 744,0 20 682,0 19 577,0 18 621,0 18 104,0 17 850,5 17 600,6 17 354,2 17 111,3 16 871,7 16 635,5 144 350,0 143 142,0 141 199,0 138 716,0 133 801,0 132 730,6 131 668,7 130 615,4 129 570,5 128 533,9 127 505,6
Pramen: roky 1997 - 2004 MPO, roky 2005 - 2010 predikce VÚZE
V návaznosti na modelové výpočty a expertní hodnocení se předpokládá, že v období do roku 2010 bude v jednotlivých oborech potravinářského průmyslu i nadále docházet k diferencovanému poklesu počtu pracovníků a současně k růstu osobních nákladů. Predikce vývoje počtu pracovníků pro soubor podniků s 20 a více zaměstnanci vycházela z predikce celkového počtu pracovníků v jednotlivých oborech a v celém odvětí, která byla prováděna metodou exponenciálního vyrovnávání. Z takto získaných údajů byly odvozeny střední indexy pohybu (resp. úbytku) pracovníků a pomocí těchto indexů byly odvozeny predikované počty pracovníků v těchto podnicích (výchozí rok 2004). Z časové řady 2000 - 2004 byla odvozena dvourozměrná závislost pracovních nákladů na počtu pracovníků a na čase (resp. jeho logaritmické transformaci). Pomocí této závislosti byly pak predikovány pracovní náklady pro roky 2005 - 2010. Predikce byla založena na výchozím roce 2004 a koeficientech vypočtených modelem lineární regrese, který vychází z údajů od roku 2000. V roce 2010 by měl počet zaměstnanců v organizacích s 20 a více pracovníky v tomto odvětví dosáhnout celkového počtu 127,5 tis. osob, tj. pokles o 4,7 % ve srovnání s rokem 2004. Osobní náklady v těchto organizacích by měly dosáhnout úrovně 36 492 Kč/os., což představuje naopak nárůst o 9,1 % proti roku 2004. Protichůdné tendence u sledovaných indikátorů v oblasti lidských zdrojů se budou i nadále vyskytovat a cesta snížení počtu pracovníků v té míře, aby osobní náklady, které ovlivňují i celkové náklady, dále nerostly, není reálná.
62
6
Predikce vývoje spotřeby potravin
6.1
Vývoj spotřeby potravin v období 1995 - 2005
Ve spotřebě potravin došlo začátkem 90. let k výrazným změnám, a to jak v objemu, tak i ve struktuře. Tyto změny byly ovlivněny řadou různých faktorů (vývoj příjmů, vývoj spotřebitelských cen potravin i nepotravinářských výrobků a služeb, nabídka a dostupnost výrobků na trhu, reklama a propagace, zdravotní výchova). Obecně lze konstatovat, že se snížila spotřeba živočišných a naopak vzrostla spotřeba rostlinných výrobků. K nejvyššímu snížení došlo u hovězího masa, mléka a mléčných výrobků a živočišných tuků. Ke zvýšení spotřeby došlo především u jižního ovoce, luštěnin, rostlinných tuků a zeleniny. V posledních 10 letech již nejsou změny ve spotřebě zdaleka tak výrazné. Nadále však platí, že na spotřebu měl zásadní vliv vývoj spotřebitelských cen potravin [7] i průmyslového zboží a služeb ve vztahu k vývoji příjmů, tedy koupěschopná poptávka. V posledních letech je však patrná tendence ke snižování vlivu spotřebitelských cen konkrétních potravin na jejich spotřebu. K nejvyššímu snížení spotřeby došlo u následujících potravin: Hovězí maso: Spotřeba se snížila o více než 44 %, jedná se o dlouhodobý pokles spotřebitelské poptávky. Problémy spojené s pochybnostmi o zdravotní nezávadnosti měly na poptávku jen krátkodobý vliv (snížení spotřeby v roce 2001 přibližně o 2 kg). Větší vliv na snižování spotřeby mají zřejmě nevýhody spočívající v delší kulinářské úpravě, nižší variabilitě pokrmů, snižování nabídky tradičních hotových pokrmů v síti veřejného stravování a konkurence drůbežího i vepřového masa. Spotřeba hovězího masa je v ČR nižší, než činí průměrná úroveň států EU 15 (17,9 kg v roce 2001), přestože se spotřeba i v EU 15 snižuje (o 1,2 kg v roce 2001 proti roku 2000). V ČR je nejnižší spotřeba hovězího masa ve srovnání s členskými státy EU 15 (zhruba 10 kg). Vysoká spotřeba je ve Francii, Dánsku a Itálii, naopak nejnižší je v SRN. Vejce: Spotřeba se snížila téměř o 15 %, ke snižování dochází setrvale při relativně výrazném meziročním kolísání. Vzhledem k vysokému stupni samozásobení nemá vývoj vnitřního trhu na spotřebu tak velký vliv jako u jiných výrobků. V ČR byla v roce 2004 zaznamenána poprvé spotřeba odpovídající průměrné spotřebě v EU 15 (13,6 kg v roce 2001). Tento vývoj je dán tím, že spotřeba v ČR klesá a naopak v EU 15 se zvyšuje. Ze států EU 15 vykazuje nejvyšší spotřebu vajec Dánsko (15,3 kg) a Francie (15,l kg), naopak v Portugalsku (9,0 kg) a Irsku (9,4 kg) je spotřeba nízká. Vepřové maso: Celkově se spotřeba snížila o 11 %, ke snižování docházelo do roku 2002, v posledních letech se spotřeba mírně zvýšila. Vliv na vývoj spotřeby mají substituční výrobky, především vzájemné relace cen. V ČR je v současné době spotřeba nižší než průměrná spotřeba v zemích EU 15 (v roce 2001 činila 43,1 kg). Nejvyšší úrovně spotřeby vepřového masa dosahuje stále Španělsko a Dánsko, tradičně velmi nízká je spotřeba ve Spojeném království, ale i v Řecku. K nejvyššímu zvýšení spotřeby došlo u následujících potravin: Nealkoholické nápoje: Spotřeba této skupiny nápojů (minerální vody, sodové vody, limonády a ostatní nápoje) se zvýšila téměř o 127 %, a i když rostla po celé období, k největšímu růstu dochází v posledních letech. K tomuto vývoji nepochybně přispěla široká nabídka sortimentu ve výhodných cenových relacích.
63
Drůbež: K růstu spotřeby dochází zejména v posledních letech, celkově se za 10 let zvýšila o necelých 95 %. Vývoj spotřeby byl ovlivněn úrovní spotřebitelských cen (především ve vztahu k vývoji cen ostatních druhů masa), rozšířenou nabídkou dělené drůbeže a drůbežích výrobků a také zdravotní osvětou. V ČR je spotřeba drůbeže (průměr posledních pěti let 24,4 kg) nad úrovní průměrné spotřeby států EU 15 (23,1 kg v roce 2002). Vysoká spotřeba je ve Španělsku (34,0 kg), Irsku (31,4 kg), dále v Portugalsku a Spojeném království. Naopak v severských státech (ve Švédsku a Finsku) je spotřeba tohoto druhu masa nízká. Ovoce mírného pásma: Ke zvyšování spotřeby dochází zejména v posledních letech, celkově se zvýšila téměř o 29 %. Za EU 15 není vykazováno ovoce mírného pásma, ale ovoce bez citrusových plodů. Údaje za průměrnou spotřebu v EU 15 nejsou k dispozici. Přesto je spotřeba ovoce bez citrusových plodů v ČR (60,5 kg) trvale nízká. Vysoká spotřeba je v Itálii a Portugalsku, na druhé straně velmi nízká (nižší než v ČR) je spotřeba ovoce v Irsku a Švédsku. Mléko a mléčné výrobky: Spotřeba se (po poměrně dlouhodobém propadu začátkem devadesátých let) od roku 1994 každoročně zvyšuje při diferenciaci spotřeby jednotlivých druhů výrobků. Celkově se v uvedeném období zvýšila téměř o 23 %. Došlo k obnovení zájmu spotřebitelské poptávky o mléko a mléčné výrobky, zejména o skupinu výrobků s vysokou užitnou hodnotou. To potvrzuje i vývoj spotřeby jednotlivých druhů mléčných výrobků. Snížila se např. spotřeba mléčných konzerv, konzumního mléka a tvarohu, ale zvýšila se spotřeba sýrů a ostatních mléčných výrobků. Při mezinárodním srovnání je problémem odlišná metodika sledování spotřeby v ČR a v EU 15. Státy EU 15 vykazují tzv. čerstvé mléčné výrobky, v ČR je vykazována celková spotřeba mléka a mléčných výrobků v hodnotě mléka bez másla. Při přepočtu na spotřebu obdobných výrobků v ČR je zřejmé, že spotřeba v ČR stále zaostává za průměrnou úrovní spotřeby v EU 15. Za průměr EU 15 je poslední údaj k dispozici za rok 1999 a činí 105,0 kg, v ČR dosahuje spotřeba čerstvých mléčných výrobků podle naznačené metodiky 84,3 kg. Velmi vysokou spotřebu těchto výrobků v roce 2002 vykazovaly Švédsko, Dánsko a Španělsko, naopak relativně nízká byla spotřeba v SRN a Rakousku. Údaj o průměrné hodnotě spotřeby sýrů (včetně tvarohů) není za státy EU 15 celkem k dispozici. Nejvyšší spotřebu vykazuje Francie (23,7 kg), vysoká je rovněž v SRN (19,3 kg). Naopak nízká spotřeba je v Irsku (7,3 kg), Spojeném království a Portugalsku. Úrovni spotřeby sýrů v ČR nejvíce odpovídá spotřeba v Belgii (15,5 kg). Zelenina: Celkově se spotřeba za sledované období zvýšila o více než 16 % při výrazných meziročních výkyvech. Za EU 15 celkem není vykazován průměrný údaj o spotřebě zeleniny, přesto v porovnání s ostatními státy EU 15 je spotřeba v ČR trvale nízká (80 kg). Spotřeba zeleniny v uváděných státech se pohybuje okolo 100 kg, nízká je jen ve Švédsku (55,2 kg). Změny ve spotřebě ostatních potravinových skupin se pohybovaly za sledované období v rozmezí ± 10 %. Ke zvýšení spotřeby došlo u cukru a luštěnin (o 10,5 %), ryb (o 10 %) a tuků celkem (o 0,4 %). Ke snížení spotřeby došlo u jižního ovoce (o 9,1 %), obilovin v hodnotě mouky bez rýže (o 6,1 %) a brambor (o 5,9 %). 6.2
Expertní predikce spotřeby potravin
Na poptávku po potravinách a následně spotřebu potravin působí ekonomické i sociální faktory. Mezi nejdůležitější ekonomické faktory patří úroveň spotřebitelských cen potravin. Není to však jediný faktor, a rozhodně vždy neplatí, že vývoj spotřeby konkrétního potravinářského výrobku je přímo závislý na vývoji jeho spotřebitelské ceny. Naopak poměrně často dochází k tomu, že cena se zvyšuje, ale současně stoupá i spotřeba, a naopak při snížení ceny spotřeba klesá. To je dáno zejména tím, že na úroveň spotřeby působí také koupěschopná poptávka, vývoj cen průmyslového zboží a služeb (zejména cen nezbytných
64
potřeb, jako je např. bydlení), vývoj cen substitučních výrobků, nabídka snížené ceny výrobků v různých akcích obchodních řetězců, zdravotní výchova apod. Kromě toho poptávku a spotřebu ovlivňují sociální faktory. K nim patří např. věková struktura obyvatelstva. Mladší generace, které nezažily válku, nedostatečné zásobování během socialistické éry a které především využívají možnosti jiného uplatnění svých finančních zdrojů (např. cestování apod.), zdaleka tak silně nepreferují potřebu výživy jako generace starší (kromě toho při nedostatečném zásobování docházelo ke zbytečnému předzásobení a tím často ke značným ztrátám ve finálním konzumu, protože trvanlivých výrobků bylo jen nepatrné množství). Mladí lidé také daleko více pozitivně reagují na reklamu, ale i na zdravotní výchovu (více dbají na své zdraví). Samozřejmě nabídka převyšující poptávku s sebou přináší intenzivní reklamu, ale také zdravotní výchova může být při dostatečném zásobování a výhodných relacích cen více akceptována. Po vstupu ČR do EU bude pokračovat změna v relacích finančního hospodaření domácností (výdaje za bydlení pravděpodobně ještě porostou, rovněž se nedá vyloučit zvýšení výdajů za zdravotnictví a vzdělávání) a výdaje za potraviny dále budou pozvolna klesat. Na druhé straně je očekáváno zvýšení příjmů obyvatelstva. Je tedy logické uvažovat tak, že se pozvolna naše výdaje za jednotlivé typy zboží a služeb budou přibližovat situaci ve státech EU 15. V konečném důsledku to znamená, že objem spotřeby potravin se nebude výrazně měnit (biologická podstata výživy), ale poptávka bude směřovat ke kvalitnějším výrobkům (včetně výrobků s vysokou mírou přidané práce), zřejmě za vyšší ceny. Proto je pravděpodobné, že vliv ceny na spotřebu se bude dále pozvolna snižovat. Pravděpodobný vývoj spotřeby: Mléko a mléčné výrobky: V současné době je poptávka po mlékárenských výrobcích poměrně vysoká a tomu odpovídá i zvyšování spotřeby. Je reálné očekávat další mírné zvyšování spotřeby. Zejména je pravděpodobné, že sýry budou i nadále substituenty masných výrobků (zdravotní výchova je jednoznačně mířena proti masným výrobkům). Maso a masné výrobky: Reálné je očekávat stagnaci u vepřového masa a velmi mírný růst spotřeby hovězího masa. Velmi obtížné lze odhadnout spotřebu drůbeže. Vzhledem k současným problémům s ptačí chřipkou je zřejmé, že se spotřeba drůbeže se může snížit (až o 5 kg). Po uplynutí „halo efektu“ (1 – 2 roky) se dá očekávat opět zvýšení spotřeby na současnou úroveň. Ryby a rybí výrobky: Spotřeba se bude velmi mírně zvyšovat. Obiloviny: Vzhledem k současné poměrně vysoké spotřebě (i z hlediska mezinárodního srovnání) se očekává její snížení (až o 10 %). Rostlinné jedlé tuky a oleje: Je pravděpodobný nepatrný pokles spotřeby. Cukr a brambory: Očekává se mírné snižování spotřeby. Ovoce mírného pásma a zelenina: Spotřeba pravděpodobně mírně poroste (u těchto komodit je poměrně značná naturální spotřeba), zvyšuje se vliv zdravotní výchovy a rovněž cenové relace jsou pro spotřebitele poměrně výhodné. Ovoce jižní: Předpokládá se rovněž zvyšování spotřeby.
65
Tab. 6/01 - Spotřeba potravin v ČR (kg/obyv./rok) Potravinová skupina Maso celkem v hodnotě na kosti v tom - hovězí - telecí - vepřové - drůbež - ostatní Ryby celkem Mléko a mléčné výrobky v hodnotě mléka Vejce Oleje a tuky celkem z toho - máslo - sádlo - rostlinné tuky a oleje Cukr rafinovaný celkem Obiloviny celkem v hodnotě mouky bez rýže Brambory celkem Luštěniny Zelenina celkem v hodnotě čerstvé Ovoce mírného pásma v hodnotě čerstvého Jižní ovoce
2000 79,4 12,3 0,2 40,9 22,3 3,7 5,4 214,1 15,3 25,3 4,1 4,8 16,3 36,1 100,1 77,0 2,0 82,9 47,5 27,5
2003 80,6 11,5 0,1 41,5 23,8 3,7 5,3 223,4 14,2 25,0 4,5 4,7 15,7 43,0 105,9 73,6 2,1 80,0 47,0 29,2
1) 2) 2004 2005 2006 80,5 79,7 81,2 10,3 8,7 9,2 0,1 0,1 0,1 41,1 41,0 42,0 25,3 26,1 26,2 3,7 3,8 3,7 5,5 5,5 5,6 230,0 238,2 241,0 13,7 13,7 14,0 25,4 25,6 25,5 4,6 4,7 4,6 4,7 4,7 4,7 16,0 16,1 16,1 42,6 41,6 40,0 105,6 106,0 101,0 73,0 73,0 73,0 2,1 2,1 2,0 79,8 81,0 83,8 50,3 49,0 49,3 33,5 33,0 33,3
2007 82,9 10,3 0,1 42,4 26,4 3,7 5,6 243,0 14,0 25,8 4,7 4,7 16,3 39,0 100,0 74,0 2,0 85,8 51,3 34,0
1) Odhad VÚZE - na základě údajů o tržní produkci, ostatním prodeji, analýzy statistiky rodinných účtů a salda zahraničního obchodu. 2) Roky 2006 až 2010 - predikce VÚZE. Pramen: Spotřeba potravin v roce 2004, ČSÚ, 2005
66
2008 84,1 11,2 0,2 42,6 26,4 3,7 5,6 243,5 14,0 26,2 4,8 4,8 16,5 39,0 100,0 75,0 2,1 88,8 52,3 34,0
2009 86,0 12,7 0,2 43,0 26,4 3,7 5,6 243,5 14,0 26,1 4,7 4,8 16,5 38,0 99,0 75,0 2,1 89,8 54,3 35,0
2010 86,0 12,7 0,2 43,1 26,3 3,7 5,6 243,5 14,0 26,0 4,7 4,7 16,5 38,5 98 75 2,1 90,0 54,5 35,0
Závěr V předložené studii jsou prezentovány 3 typy predikcí, které pokrývají oblast zemědělství, potravinářského průmyslu a spotřeby potravin. Predikce byly zpracovány na makroekonomické (sektorové) úrovni, kde zemědělství je reprezentováno významnými komoditami českého zemědělství, potravinářský průmysl je charakterizován hlavními zpracovatelskými obory a spotřeba potravin rozhodujícími statisticky sledovanými potravinovými skupinami. Predikce byly zaměřeny na střednědobý horizont 2006 – 2010 a vycházejí z aktuálního vývoje do roku 2005. Pro oblast zemědělství byl tento horizont rozdělen do dvou časových úseků v závislosti na předpokládaném vývoji zemědělské politiky v rámci SZP, a to na období platnosti systému SAPS (základní platby na plochu zemědělské půdy včetně národních doplňkových plateb v letech 2006 - 2008) a na období přechodu na systém SPS (jednotná platba na farmu od roku 2009). Pro zemědělské komodity byly zpracovány jednak expertní ekonomické a bilanční predikce, jednak modelové predikce spočívající na ekonometrickém modelu AG-MEMOD. Pro jednotlivé potravinářské obory byly zpracovány expertní predikce (predikce hlavních ekonomických indikátorů) a modelové predikce opírající se o matematicko-statistické metody. Pro oblast odhadů spotřeby potravin byly využity expertní predikce vycházející výlučně z časových řad spotřeby potravin. Největší pozornost byla věnována zemědělství jako stěžejní činnosti VÚZE. V první fázi uvažovaného období (2006 - 2008) nejsou predikovány žádné významné změny proti roku 2004 a 2005, kdy se v ČR začaly uplatňovat výrazně vyšší podpory podle pravidel SZP (systém SAPS) a domácí tržní ceny se začaly přibližovat k cenám EU. Tato politika obecně stimuluje domácí producenty k růstu produkce, která se může promítnout do komoditních bilancí jako nežádoucí nadprodukce (s výjimkou komodit regulovaných kvótou, tj. mléka a cukru) a vede buďto k růstu exportu nebo konečných zásob. Ve druhé polovině predikovaného období (2009 - 2010) by mělo dojít k útlumu produkce u komodit, které při poklesu podpor ztrácejí na konkurenceschopnosti v důsledku předpokládaného poklesu domácích CZV. Mohlo by tomu tak být proto, že pod tlakem posledních ujednání WTO bude docházet ke snižování ochrany jednotného trhu, postupnému rušení vývozních subvencí a snižování podpor. Daný tlak by se zejména mohl projevit u obilovin, kde do obchodních vztahů vstupuje i systém intervenčních nákupů. Z modelových predikcí pak vyplývá závěr, že plný decoupling by měl vést ke snížení exportních přebytků při stagnujících konečných zásobách. K útlumu produkce dochází nejenom vlivem poklesu produkčních ploch, ale také v důsledku klesající dynamiky růstu hektarových výnosů. Tendence poklesu hektarových výnosů (v rozporu s jejich očekávaným růstem jako důsledku realizace vědecko-technického pokroku) je jednou z variant přechodu na trajektorii extenzivního vývoje zemědělství, kdy by docházelo k omezování spotřeby vstupů v souladu se ztrátou efektivnosti některých komodit, vyjádřenou poklesem ukazatele nákladové rentability. Z projekcí vyplývá, že čeští producenti jsou relativně konkurenceschopní vůči světovému i evropskému trhu ve výrobě obilovin a olejnin a méně konkurenceschopní u komodit živočišného původu. Průměrní producenti v ČR jsou většinou rentabilní při započtení přímých podpor. Do budoucnosti je nutno počítat v českém zemědělství ve srovnání s dnešní situací s rychlejším růstem nákladů práce a půdy. Porostou i požadavky na dodržování environmentálních standardů a standardů pohody zvířat a bezpečnosti potravin, které budou
67
zvyšovat náklady, resp. snižovat výnosy. Tyto podmínky však platí pro zemědělce ve všech státech EU 25. Při predikovaném vývoji českého zemědělství se budou ekonomické podmínky výroby (nákladová a souhrnná rentabilita) zřejmě u většiny hodnocených komodit zhoršovat. Bude se zvyšovat tlak na růst konkurenceschopnosti (např. snižováním nákladů) vůči světovým trhům, což je v souladu se záměry revize SZP. Životaschopnost (udržitelnost na trhu) českých producentů, měřená souhrnnou rentabilitou (poměrem cen a podpor k nákladům, který musí být větší než 1), by u většiny komodit v období do roku 2010 neměla být ohrožena, i když bude více závislá na podporách. Pokud jde o snižování stupně ochrany jednotného trhu EU, většina hodnocených komodit bude zřejmě zařazena do skupiny citlivých výrobků s méně dynamickým poklesem celních tarifů. Uvedené podmínky mohou měnit (jak bývá obvyklé u všech prognóz) predikované bilance hodnocených komodit. Producenti ČR pravděpodobně budou vystaveni větším tlakům na efektivnost výroby, nebo mohou řešit své problémy konverzí do extenzivní výroby s využitím různých agroenvironmentálních programů, jejichž váha v systému podpor platných v rámci SZP nesporně poroste (přesuny zdrojů z pilíře I do pilíře II). Určitým národohospodářským rizikem je přeměna našeho zemědělství na producenta surovin k jejich zpracování v ostatních státech EU, spojená s růstem dovozů (i méně kvalitních) zpracovaných výrobků. Zmírnění tohoto rizika spočívá především v růstu efektivnosti navazujících odvětví a ve vývozu výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Uvažované predikce ukazují, kam „ekonomické síly“ tlačí producenty v rámci platných nástrojů reformované SZP a poslední dohody přijaté WTO k liberalizaci agrárního obchodu. Opatření přijímaná k podpoře produkčních faktorů ztrácejí na významu (pokles tržních cen, zrušení komoditně vázaných podpor - decoupling) a producent se může individuálně rozhodnout, zda ekonomická perspektiva dané komodity je dostatečná (vyjádřeno např. ukazatelem nákladové rentability) pro zachování úrovně produkce před „reformou“ nebo zda volba jiné komodity není pro něj z pohledu jejích stimulačních kriterií (CZV a nákladové rentability) lukrativnější. Konečně volba vyrábět nebo nevyrábět danou komoditu v určitém rozsahu je u producenta spojena vždy s otázkou odbytu. Systém plateb na farmu (plný decoupling) dává producentovi značnou svobodu při sestavování výrobních programů. Nedostatečný produkční efekt (nákladová rentabilita jen o málo vyšší než jedna), nebo dokonce přechod do ztráty (nákladová rentabilita menší než jedna) konkrétní komodity umožňuje producentovi volit strategii spojenou s aktuálním či budoucím odbytem. Východiskem je buďto omezit nebo přestat vyrábět danou komoditu, nebo jí produkovat se ztrátou a podporovat jí z jiných dodatečných příjmů, tj. z jednotné platby na farmu podle systému SPS. Přijatá reforma umožňuje výrobci dokonce ukončit produkci obvykle pěstovaných plodin a zaměřit se na plnění agroenvironmentálních programů při zachování objemu podpor daných systémem SPS. Perspektivy potravinářského průmyslu jsou značně diferencované v členění na jednotlivé obory. Při posuzování jednotlivých oborů sehrává významnou roli technologická úroveň, stupeň restrukturalizace, konkurenceschopnost vůči jednotnému trhu, resp. producentům ze třetích zemí apod. Mezi největší obory, měřeno objem výkonů v b. c., patří obor 15.1 (výroba masa), obor 15.8 (ostatní výroba) a obor 15.9 (výroba nápojů), z nichž každý se podílí zhruba 20 % na výkonech potravinářského průmyslu celkem. Z těchto oborů se jako nejperspektivnější jeví obor 15.9 s téměř 35% podílem přidané hodnoty na výkonech (kumulovaný index 2010/2000 činí 126,6). Dalším významným oborem je obor 15.8 s analogickými hodnotami 32,2 %, resp.
68
119,3. Největší obor 15.1 vykazuje nejnižší hodnoty těchto ukazatelů (14,9 %, resp. 112,4). Z hodnocení podílu přidané hodnoty na výkonech u všech oborů vyplývá, že třetí nejvyšší hodnoty (24,9 %) dosáhl obor 15.3 (zpracování ovoce, zeleniny a brambor), který objemem výkonů patří mezi nejméně významné. Nejnižší podíl přidané hodnoty na výkonech na úrovni 9,8 % dosáhl obor 15.5 (zpracování mléka). Potravinářský průmysl celkem dosáhl průměrného podílu přidané hodnoty na výkonech 22,7 % při kumulovaném indexu 111,3. Obory 15.7 (výroba krmiv), 15.5 a 15.4 (výroba tuků a olejů) vykazují ve srovnání s rokem 2000 k horizontu prognózy (rok 2010) horší výsledky. Mezi nejperspektivnější obory měřeno indexem růstu přidané hodnoty v roce 2010 proti roku 2000 patří obory 15.1 (index 170,8), 15.9 (index 162,0) a 15.8 (index 152,3). U těchto oborů se očekává rozšiřování nabídky, zvyšování kvality produkce a růst podílu výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Na druhé straně obory 15.4 a 15.5, jejichž přidaná hodnota klesá pod úroveň 100 (index 81,1, resp. 84,0), signalizují útlum těchto výrob. U perspektivních oborů je predikován progresivní růst výkonů, což platí i opačně. V predikovaném období dochází u všech oborů ve srovnání s rokem 2000 k poklesu počtu pracovníků (o 8 % za potravinářský průmysl celkem) a k růstu produktivity práce (o 57,5 %). U modelových predikcí potravinářského průmyslu bylo dosaženo v rámci analyzovaných oborů poněkud odlišných absolutních hodnot sledovaných ekonomických indikátorů než u expertních predikcí. Ukázalo se však, že rozhodující vývojové trendy do roku 2010 jsou obdobné u obou způsobů predikcí. To znamená, že expertní predikce byly modelovými predikcemi ověřeny jako poměrně spolehlivé (s výjimkou oboru 15.4). V tomto případě expertní predikce zvažovala především pozitivní vliv produkce biopaliv na ekonomiku oboru, zatímco modelová predikce tento vliv neuvažovala a zachovala si téměř po celé predikované období degresivní trend. Z porovnání expertních a modelových predikcí jednotlivých indikátorů potravinářského průmyslu vyplývá, že: − u nákladů celkem je expertní predikce s ohledem na očekávaný růst cen vstupů strmější než modelová predikce; − u výkonů vč. obchodní marže jsou obě predikce v zásadě shodné s tím, že modelová predikce se vyznačuje kolísavým průběhem, který odpovídá výchozímu období; − u tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb se projevují analogické tendence jako u výkonů vč. obchodní marže; − u počtu pracovníků jsou obě predikce charakterizovány klesajícím trendem s tím, že modelová predikce zaznamenává poněkud strmější pokles; − u přidané hodnoty se obě predikce jak v mírně rostoucím trendu, tak v předpokládaném objemu příliš neliší. Na úrovni odvětví jsou tedy trendy naznačené oběma způsoby predikcí (expertní a modelové) až na výše popsané odlišnosti obdobné. Predikce současně reflektují očekávaný vývoj a transformaci potravinářského průmyslu, který by se měl v horizontu do roku 2010 již do značné míry přizpůsobit podmínkám existujícím na jednotném trhu EU. Na poptávku po potravinách a následně spotřebu potravin působí jak ekonomické, tak sociální faktory. Mezi nejdůležitější ekonomické faktory patří úroveň spotřebitelských cen potravin. Avšak poměrně často dochází k tomu, že se zvyšuje, resp. snižuje jak cena, tak spotřeba. To je dáno zejména tím, že na úroveň spotřeby působí také koupěschopná poptávka, vývoj cen průmyslového zboží a služeb (např. bydlení), vývoj cen substitučních výrobků,
69
nabídka snížených cen výrobků v různých akcích obchodních řetězců, zdravotní výchova apod. Poptávku a spotřebu ovlivňují také sociální faktory (např. věková struktura obyvatelstva). Mladší generace na rozdíl od generace starší stále více využívá možnosti jiného uplatnění svých příjmů (např. cestování apod.) než jen na výživu. Mladí lidé také daleko více pozitivně reagují na reklamu, ale i na zdravotní výchovu (více dbají na své zdraví). Vstup do EU ovlivnil a bude i nadále ovlivňovat změny v relacích finančního hospodaření domácností. Výdaje za bydlení, zdravotnictví a vzdělání pravděpodobně ještě porostou, průměrné příjmy obyvatelstva také se také zvýší a relativní výdaje za potraviny budou nadále pozvolna klesat. Výdaje za jednotlivé druhy zboží a služeb se budou přibližovat situaci v zemích EU 15. To znamená, že objem spotřeby potravin se zřejmě nebude výrazně měnit, ale poptávka bude směřovat ke kvalitnějším výrobkům za vyšší ceny. Proto je pravděpodobné, že vliv ceny na spotřebu se bude dále pozvolna snižovat. Vzhledem k tomu, že byly použity metodologicky různé typy predikcí, i když za společných makroekonomických a dalších vstupních předpokladů, jsou i dosažené výsledky těchto predikcí různé. Nicméně metodologická rozdílnost uplatněných predikčních postupů by neměla zpochybňovat relevanci a věrohodnost dosažených výsledků. Lze konstatovat, že i přes rozdílné predikční postupy jsou základní vývojové trendy sledovaných ukazatelů ve většině oblastí do značné míry podobné.
70
Souhrn Studie se zabývá predikcemi vývoje českého zemědělství a na ně navazujících odvětví, zejména potravinářského průmyslu a spotřeby potravin. Pro predikční účely byly v této studii využity vybrané metody a postupy, které jsou vytvářeny v rámci výzkumného záměru VÚZE „Analýza a vyhodnocování možností trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova ČR v podmínkách EU a Evropského modelu zemědělství“ pro období 2004 - 2008. Pro predikce byl vybrán střednědobý horizont 2006 - 2010, který je zejména pro české zemědělství významný z hlediska uplatňování pravidel SZP, která se v uvedeném období významně reformuje. Jedná se zejména o přechod ČR z varianty SAPS (Single Area Payment Scheme - zjednodušené platby na plochu) uplatňované od roku 2004 na systém SPS (Single Payment Scheme - zjednodušené platby na farmu) s platností od roku 2009. Predikce vývoje zemědělství se zaměřují na perspektivy vybraných (pro ČR významných) komodit českého zemědělství. Predikce vývoje potravinářského průmyslu jsou vytvořeny pro hlavní obory potravinářského průmyslu (OKEČ 15.1 - 15.9). Predikce spotřeby potravin se opírají o hlavní potravinové skupiny sledované ČSÚ a každoročně analyzované ve VÚZE. Pro zemědělské komodity byly zpracovány jednak expertní ekonomické a bilanční predikce, jednak modelové predikce spočívající na ekonometrickém modelu AG-MEMOD. Pro jednotlivé potravinářské obory byly zpracovány expertní predikce (predikce hlavních ekonomických indikátorů) a modelové predikce opírající se o matematicko-statistické metody. Pro oblast odhadů spotřeby potravin byly využity expertní predikce vycházející výlučně z časových řad spotřeby potravin. Největší pozornost byla věnována zemědělství jako stěžejní činnosti VÚZE. V období 2006 - 2008 nejsou predikovány žádné významné změny proti roku 2004 a 2005, kdy se v ČR začaly uplatňovat vyšší podpory podle pravidel SZP a domácí tržní ceny se začaly přibližovat k cenám EU. V období 2009 - 2010 by mělo dojít k útlumu produkce u komodit, které ztrácejí na konkurenceschopnosti v důsledku revize SZP, tj. očekávaného poklesu domácích CZV, snižování ochrany jednotného trhu EU, rušení vývozních subvencí a snižování podpor v souvislosti s tlakem WTO na liberalizací agrárních trhů ve světě. Ze zpracovaných predikcí vyplývá, že čeští producenti jsou relativně konkurenceschopní vůči světovému i evropskému trhu ve výrobě obilovin a olejnin a méně konkurenceschopní u komodit živočišného původu. Průměrní producenti v ČR jsou většinou rentabilní při započtení přímých podpor. Při predikovaném vývoji českého zemědělství se budou ekonomické podmínky výroby (nákladová a souhrnná rentabilita) zřejmě u většiny hodnocených komodit zhoršovat. Bude se zvyšovat tlak na růst konkurenceschopnosti (např. snižováním nákladů) vůči světovým trhům, což je v souladu se záměry revize SZP. Životaschopnost (udržitelnost na trhu) českých producentů, měřená souhrnnou rentabilitou (poměrem cen a podpor k nákladům, který musí být větší než 1), by u většiny komodit v období do roku 2010 neměla být ohrožena, i když bude více závislá na podporách. Pokud jde o snižování stupně ochrany jednotného trhu EU, většina hodnocených komodit bude zřejmě zařazena do skupiny citlivých výrobků s méně dynamickým poklesem celních tarifů. Perspektivy potravinářského průmyslu jsou značně diferencované v členění na jednotlivé obory. Při posuzování jednotlivých oborů sehrává významnou roli technologická úroveň, stupeň restrukturalizace, konkurenceschopnost vůči jednotnému trhu, resp. producentům ze třetích zemí apod.
71
Mezi nejperspektivnější obory měřeno indexem růstu přidané hodnoty v roce 2010 proti roku 2000 patří obory 15.1 - výroba masa (index 170,8), 15.9 - výroba nápojů (index 162,0) a 15.8 - výroba ostatních potravinářských výrobků (index 152,3). U těchto oborů se očekává rozšiřování nabídky, zvyšování kvality produkce a růst podílu výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Na druhé straně obory 15.4 - výroba tuků a olejů a obor 15.5 - zpracování mléka, jejichž přidaná hodnota klesá pod úroveň 100 (index 81,1, resp. 84,0), signalizují útlum těchto výrob. Na spotřebu potravin působí ekonomické i sociální faktory (např. úroveň spotřebitelských cen potravin, jejichž význam však postupně klesá, a věková struktura obyvatelstva). Mladší generace stále více využívá možnosti jiného uplatnění svých příjmů (např. cestování apod.) než jen na výživu, a pozitivně reaguje na reklamu i na zdravotní výchovu související se stravovacími návyky. Výdaje za jednotlivé druhy zboží a služeb se budou přibližovat situaci v zemích EU 15. Objem spotřeby potravin se zřejmě nebude výrazně měnit, ale poptávka bude směřovat ke kvalitnějším výrobkům za vyšší ceny. Vliv ceny na spotřebu se bude dále pozvolna snižovat.
72
Summary This study deals with predictions of development of the agriculture, the food industry and the food consumption in the Czech Republic to the year 2010. For these purposes there were used in this study chosen methods and techniques which were created in terms of the research intention of VUZE „Analysis and assessment of possibilities of the sustainable agriculture and countryside in the CR in conditions EU and European model of agriculture" for period 2004 - 2008. For predictions there was chosen medium term period 2006 - 2010, that is of especially for the Czech agriculture significant in light of CAP rules, which will be in the mentioned period notably reformed, i.e. overcome from the variant SAPS (Single Area Payment Scheme) alleged since 2004 on the system SPS (Single Payment Scheme) with effect from of the year 2009. Predictions of agriculture development are focused on chosen (for CR significant) commodities of the Czech agriculture. Predictions of food industry were created for major branches (OKEC 15.1 - 15.9). Predictions of food consumption are based on the main food aggregates monitored by the CSU and yearly analyzed in VUZE. For agricultural commodities there were processed expert economic and balance predictions, and model predictions based on the econometric model AG-MEMOD. For individual branches of the food industry there were processed expert predictions (chief economic indicators) and the model predictions based on the mathematically - statistical methods. For prediction of food consumption there were used expert predictions oriented on time series of food aggregates. The biggest attention was devoted to agriculture like the pivotal activity of VUZE. In period 2006 - 2008 there were predicted no significant changes against the year 2004 and 2005, when the CR started using of supports under the rule CAP and domestic market prices began to tend to EU prices. In the period 2009 - 2010 would occur declining commodity production, which will lose on the competitive advantages in consequence of CAP revision, i. e. expected fall of domestic prices, decrease of the market EU protection, removing of export subsidies in connection with the WTO pressure on liberalization of agrarian markets in the world. From the processed predictions it follows, that Czech producers are relatively able to compete in face of world's and European markets in production of cereals and oilseeds and less able to compete for commodities of the animal origin. Average producers in CR are mostly profitable at inclusion of direct payments. Under the predicated development of the Czech agriculture, the economic conditions for production (cost and total profitability) will evidently become worse. There will escalate the stress on the growth of competitiveness (e.g. costs decreasing) in face of world's markets, which is conformable with the intentions of CAP revision. Viability (sustainability) of Czech producers, measured by the total profitability (ratio of prices and supports to costs, that has to be greater than 1), would be maintained for most commodities by the year 2010, even if it will be more dependent on supports. Concerning of decrease of the EU market protection, most assessed commodities will evidently registered like sensitive products with less dynamic fall of tariffs. Perspectives of food industry are considerably differentiated according to individual branches. The significant role plays here technological level, state of restructuring, competitive advantage in face of the EU and world markets.
73
Among the most perspective branches measured by the index 2010/2000 there belongs the branch 15.1 – meat production (index 170,8), 15.9 – beverages production (index 162,0) and 15.8 – production of other products (index 152,3). For these braches there is expected supply dissemination, escalation of production quality and growth product share with higher value added. On the other hand the branch 15.4 – production of oils and fats and 15.5 – milk processing, whose value added diminishes under 100 (index 81,1 and 84,0, respectively), signal the inhibition of these productions. The human food consumption is affected by economic and social factors (e.g. level of consumer prices, age structure of population etc.). Younger generation more and more derive benefit from possibilities using off its financial sources on other activities (e.g. traveling) than only on food. They positively react to advertisement and health education related to alimentary habits. The expenses on the individual sorts of goods and services in the CR will near in the future to situation in EU 15 countries. Volume of food consumption will evidently not too change, but the food demand will focus to superior products with the higher price level. Price impact on food consumption will further slowly cut.
74
Literatura 1. ARLT, J.: Moderní metody modelování ekonomických časových řad. Grada Publishing, 1999 2. BOX, G. E. P., JEMKINS, G. M.: Time Series Analysis - Forecasting and kontrol, Holden-Day, San Francisco, Cambridge, London, Amsterdam, 1970 3. FOLTÝN, I., ZEDNÍČKOVÁ, I.: Matematické modelování agrární politiky ČR v období před a po vstupu do EU. Ekonomika poľnohospodárstva, IV., 2004, č. 1., str. 17 - 25; ISSN 1335-6186 4. FOLTÝN, I., ZEDNÍČKOVÁ, I.: Model Simulations of EU Enlargement Impacts on the Czech Agriculture. Sborník mezinárodní konference „European Integrations Local and Global Consequences, MZLU, Brno, září 2004, CD 5. KRAUS, J. a kol.: Předpoklady českého zemědělství z hlediska vstupu české republika do EU. Studie VÚZE - Nezávislé stanovisko skupiny výzkumných pracovníků VÚZE, 1997, 102 str., ISBN 80-85898-55-1 6. LEWANDOWSKI, R.: Prognose- und Informationssysteme und ihre Anwendungen – Band 1 W.de Gruyter, Berlin, New York 1974 7. ŠTIKOVÁ, O., SEKAVOVÁ, H., MRHÁLKOVÁ, I.: Vliv změny ceny na spotřebu potravin (analytické období 1995 - 2004). Studie VÚZE č. 82, Praha, 2006, ISBN 80-86671-31-3 8. VINTROVÁ, R.: Studie o sociálních a ekonomických dopadech vstupu do EU (Šance a rizika). Rada vlády pro sociální a ekonomickou strategii, Praha, březen 2001 9. Agricultural Policies in OECD Countries. OECD, 2005 10. Czech Agriculture after Accession to the EU. Year After. Studie VÚZE, Praha, 2005 11. Databáze výběrového šetření nákladů zemědělských komodit. Interní materiál VÚZE, 2000 - 2004 12. Databáze zemědělské politiky ČR. Interní materiál VÚZE, 2000 - 2005 13. IFCN FAL Braunschweig (mezinárodní síť pro monitorování ekonomiky výroby vybraných zemědělských komodit na bázi tzv. typických podniků) 14. Internetové stránky státních i nevládních institucí 15. Konvergenční program ČR. MF, listopad 2005 16. OECD - FAO Agricultural Outlook 2005 - 2014. OECD, 2005 17. Panorama potravinářského průmyslu: Praha, MZe a VÚZE, 2002, 2003, 2004 18. Prospects for agricultural markets and income in the EU. Evropská komise, září 2005 19. Pracovní dokumenty Evropské komise k jednání WTO a k reformě Společné zemědělské politiky po roce 2006 20. Výsledky mezinárodního projektu EU AG-MEMOD. www.agmemod.org 21. Vlastní odhady a prognózy vybraných makroekonomických ukazatelů a sektorových ukazatelů vývoje jednotlivých nákladových položek 22. Výzkumný záměr VÚZE MZE0002725101 „Analýza a vyhodnocování možností trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova ČR v podmínkách EU a Evropského modelu zemědělství“. Periodické zprávy o stavu řešení za rok 2004 a 2005 23. Zprávy o stavu zemědělství ČR (MZe a VÚZE, 2000 - 2004)
75
