SÉRIOVÁ REFLEXE 3 LEKCÍ Pavla Klára Urbášková LEKCE 1 – malá výpomoc u Marka U Marka jsem byla jako pomocná síla, ale nakonec nás tam vlastně bylo až moc spolu s Martinou a Pavlínou. Tudíž jsme pak byly spíše takové usměrňovatelky aktivních a neposedných dětí. První seznamovací část byla bohužel až příliš dlouhá – dětí bylo moc a nakonec už neposlouchaly, co kdo říká a začaly být nežádoucně pohyblivě aktivní.. Mára měl připraveno spoustu her, které děti bavily, a vlastně to bylo takové vzájemné poznávání, které dobře fungovalo. V závěru hodiny děti spontánně předváděly své dovednosti – zpívaly písničky a recitovaly říkadla. LEKCE 2 – nepřítomna… LEKCE 3 – první lekce se Šárkou a s našimi dětmi Naše úplně první společné vedení se opíralo o předem vypracovanou přípravu. Vzájemně jsme se doplňovaly a neměly problém s komunikací. Byla jsem překvapena, jak je dětí málo, jak jsou šikovné a hlavně docela poslušné. Zopakovali jsme některá cvičení z minula – moc dobré, neboť přibyl ještě jeden chlapeček, a všem vyhovovalo zopakovat si ještě jednou pravidla.. Ve vedení jsme se střídaly, děti pěkně reagovaly a nenastal žádný větší problém. Vidím, že použitá cvičení a hry budeme nadále rozvíjet a aplikovat v různých variantách – děti se dokáží soustředit – ve hře na zrcadla, dokáží lehce pantomimicky naznačit nějakou činnost a také pohybová orientace je dobrá. Prostě dobrý „materiál“ k další tvůrčí práci.
SÉRIOVÁ REFLEXE 3 LEKCÍ Pavla Klára Urbášková LEKCE 4 – Vnímání školního prostředí trochu jinak Měly jsme v plánu poněkud více různých a složitějších aktivit, abych co nejvíce děti zaujaly a zabavily. Avšak hned v počátku lekce a také v jejím průběhu jsme své původní ideály měnily. Došlo nám, že není třeba dělat co nejvíce všelijakých činností, ale dát spíše důraz na správné provedení a postupné pilování, stejně tak jak uchopování všech nabízených impulzů. I když ani to se nám nepodařilo zcela. Nejde ještě úplně vnímat všechny podněty a přání dětí. Ale už jsme každopádně na dobré cestě. Podařilo se nám přiblížit techniku štronzo LEKCE 5 Štronzo a živé obrazy Naše příprava zdála se opět poněkud náročná. Nebyly jsme si jisté zda se podaří správně vysvětlit a vyzkoušet živé obrazy. Ale děti nás zase příjemně překvapily. V jednotlivých cvičeních jsme šly zase více do hloubky a některé jsme opakovaly z minula. Je to moc dobré pro děti. Můžeme takto na nich vidět posuny dále a zároveň mezery, kde je třeba ještě procvičovat. Živé obrazy jsme jim pomocí fotografie přiblížily asi dostatečně. Neboť jsme se v následující reflexy mohly dozvědět pár dobrých postřehů – je jednodušší tvořit živý obraz jaký si vymyslíme, protože když kopírujeme fotku musíme být hodně přesní a to je těžké. LEKCE 6 – Smyslová hodina Dnes jsme se rozhodly udělat tak trochu vrchol lekcí a to tak, že si budeme jen hrát a nic složitého dělat. Pro děti připravíme dobře uvařenou smyslovou hodinu.. Realita na kterou jsme se těšily, však nenastala tak úplně. Měly jsme pro děti připravené dobrůtky na ochutnávání i očichání.. a jen hraní..ale zjistily jsme, že pro děti není vůbec tak jasné co to jsou smysly, na co jsou a jak si s nimi můžeme hrát.. a tak to pro ně byla vlastně ještě náročnější práce, než kdy předtím. A co nás velmi překvapilo – děti nechtěly moc ochutnávat – neboť mají problém s tím co jí, a co jim chutná..a těžko jsme je lákaly i na výbornou čokoládu.. Poněkud zvláštní…
SÉRIOVÁ REFLEXE 3 LEKCÍ Pavla Klára Urbášková LEKCE 7 – Dechová a rytmická hraní Tentokrát jsme se rozhodly o zařazení programu zaměřeného na uvědomění a zacílení dechu dětí a také na procvičení rytmu. Úvodní hra na vodníka děti pěkně rozehřála a zároveň nasměrovala k cíli naší lekce – práci s dechem. Nejdříve jsme se zaměřily na cílený výdechový proud, pomocí společné aktivity – foukání do igelitového pytlíku. Nejdříve se nedařilo udržet jej ve vzduchu příliš dlouho. Nakonec však díky uvědomělé práci a soustředění dětí, se povedlo pytlík udržet nad zemí až do úplného vyčerpání tří fouknutí všech dětí. Tahle aktivita byla pro děti velmi zajímavá, sklidila mnohem větší ohlas než jsme čekaly. Při správném nácviku držení těla, jsme zase mohly ocenit soustředění dětí a zájem o práci. Vhodným zařazením naší „pomocné“ činnosti – Král není doma, se nám podařilo udržet aktivitu dětí na uzdě. Hezky tak pracovaly až do přestávky. Po přestávce se na dětech už zase ukázala únava – proměněná v nesoustředění a vyrušování. David musel jít mimo aktivity a sledovat práci dětí. Celá lekce však byla velmi dobře odvedenou prací dětí. LEKCE 8 – Práce s hlasem a dechem Po minulé lekci jsme jasně cítily, že nemůžeme jen tak opustit „hlasovou výchovu“ a že je třeba se jí věnovat i v této hodině. Vrátily jsme se proto k některým cvičením z minula, kde jsme upevňovaly poznané dovednosti – zadržování dechu, cílený výdechový proud, správné držení těla.. Ke správnému postavení těla jsme se vracely během celého programu několikrát. Na dětech jsou vidět jasné pokroky. Při soutěži foukání do vody, se nám moc nedařilo uhlídat nepodvádění dětí a tak nastávaly komplikované situace, zda se kdo přizná a kdo může pokračovat a kdo je vyloučen. Diskutovali jsme to s dětmi, a tak hledali řešení. Bylo by asi lepší udržet větší odstup mezi závodníky a diváky. Překvapilo nás i to, jak byly děti na konci programu schopné pracovat se zesílením a zeslabením hlasu.
LEKCE 9– Vánoční lekce – Bongovo putování za Vánocemi Konečně se nám podařilo do programu zapojit i hru v roli – lépe řečeno hru s loutkou. Kterou bravurně Šárka vodila a dětem tak přinesla silný zážitek. Celé lekce byla dynamická, naplněná touhou ukázat a říct, co vím, co umím. Rozhodly jsme se, že se pokusíme zopakovat základní naučené dovednosti za celý semestr. A taky jsme otevřely volnou diskuzi na téma – co jsou to Vánoce a jak se na ně doma chystáme. Bohužel neustálým překřikováním dětí to nebylo tak snadné nechat mluvit všechny. Zjistily jsme také to, že někteří Vánoce nemají nijak zvlášť odlišené, že jsou to prostě jen prázdniny, kdy se můžeme více dívat na televizi a hrát si s novými hračkami, jíst cukroví… Z tohoto, co jsme si řekli, že se dá všechno dělat o Vánocích, jsme teď pantomimicky předváděli ony činnosti – pečení cukroví, zdobení stromečku…děti vymýšlely, jak to udělat, co nejlépe, aby to Bongo poznal. Předháněly se, kdo to bude mít lepší. Také jsme se snažily vytvořit živý obraz – upustily jsme od původního záměru, že to bude obraz Betléma, neboť se na nám nakonec zdálo pro děti lepší něco osobně zažitého. A tak jsme zvolily obraz – já před stromečkem. Nejdříve nám děti vytvořily takovou „malou školní fotku“ nás před stromečkem. Znovu jsme vysvětlily, co to živý obraz je a tak se podařilo vytvořit zajímavé pozice při rozbalování dárků, zpívání atd.. Závěrečná společná činnost malování obrázku pro Bonga je zcela pohltila…téměř jsme nemohly hodinu ukončit. Ale nakonec byl obraz vánočního stromečku s Betlémem a dárky hotový a děti stejně nechtěly jít domů Realita na kterou jsme se těšily, však nenastala tak úplně. Měly jsme pro děti připravené dobrůtky na ochutnávání i očichání.. a jen hraní..ale zjistily jsme, že pro děti není vůbec tak jasné co to jsou smysly, na co jsou a jak si s nimi můžeme hrát.. a tak to pro ně byla vlastně ještě náročnější práce, než kdy předtím. A co nás velmi překvapilo – děti nechtěly moc ochutnávat – neboť mají problém s tím co jí, a co jim chutná..a těžko jsme je lákaly i na výbornou čokoládu.. Poněkud zvláštní…
I. SÉRIOVÁ REFLEXE 3 LEKCÍ Pavla Klára Urbášková Letní semestr 1. LEKCE – Seznamka s příšerkami Pohodové a plynulé navázání na započatou práci v zimním semestru. Děti byly natěšené a příjemně poslušné a zaujaté. Podařilo se nám navodit příjemnou atmosféru díky volnému výběru hry dětmi a také díky Pavlu Šrutovi a jeho kouzelným báničkám. Od prvního okamžiku se dětem celá knížka velmi líbila. Moje obavy o náročnosti některých textů byly rázem rozplynuty. V závěrečné části lekce jsme se zaměřili na slovní vyjadřování dětí – respektive na popis příšerky dle své fantazie. Bylo na nich zřetelné sklouzávání k tomu, co je jasné jim známé. A také velmi rády přebíraly nápady svých „tvořivějších“ spolužáků – např. když David vymyslel, že jeho příšerka bydlí na konci světa, všechny ostatní příšerky tam bydlely též… 2. LEKCE – Jaká se mi líbí příšerka? Seznámily jsme děti s naším záměrem dojít k jistému možnému vystoupení a předvedení se před ostatními spolužáky, tato skutečnost do dětí nabyla energii a chuť pracovat. Téma příšerek se rozvinulo a dále více prohloubilo vybráním jedné konkrétní příšerky pro každého – co se mu líbí. Tuto příšerku pak měly pantomimicky se zvukem předvést. Zase se ukázala tendence sklouzávat k běžně známým způsobům a pohybům – to co je dětem blízké, zkrátka a dobře, mají problém odpoutat se od reálného světa. Ale přesto jsou vidět záblesky fantazijního světa třeba v podobě modrého zadku. 3. LEKCE – Loutkové příšerky Nastala část, kdy nám naše příšerky ožívají v podobě papírových loutek. Na dětech je vidět trvající zájem o vybrané téma, o svou vlastní příšerku, žijí si v tom světě, už vymýšlejí samy, co všechno jejich příšerka může dělat. Loutky hezky barevně i tvarově pojednávají a soustředěně pracují. Jediný „problémový“ David je nejdříve plně zabaven svým drákulou, v druhé části, však už jeho pozornost upadá a tak nezbývá než jej posadit mimo dění. Děti si už dokonce pamatují některé verše a jsou lačné po vysvětlení všech okolností a tajemností básniček. To je další práce pro nás do další lekce.. vysvětlit řádně neznáma slova a jejich významy..
II. SÉRIOVÁ REFLEXE 3 LEKCÍ Pavla Klára Urbášková Letní semestr 4. LEKCE – Ožívá nám divadlo Po rozehřívací honičce jsme se vrhly na zjištění stavu louteček. Některé už byly zcela hotové, ale mnohé ještě chyběly. Proto jsme se nejprve věnovaly čtení básniček a debatě o jednotlivých příšerkách. Také jsme už napevno rozdělily, kdo bude mít jakou příšerku. Věnovali jsme teď větší část hodiny dovýroby loutek a v závěru seznámení se s prací s loutkou. Také jsme v druhé polovině hodiny pracovaly na hlasovém projevu dětí při recitaci hlavní básničky 5. LEKCE – Učíme se s loutkou U dětí už stoupá hladina napětí a radosti a také trémy s blížícím se termínem akademie. Proto je nutné je zprvu uklidnit a naladit na soustředěnou práci. Začínáme hrou na molekuly, s využitím představy podlahy jako létajícího koberce a opět chůze do rytmu. Děti se tak zklidní a můžeme začít s loutkou. Šárka názorně a velmi hezky zkušeně dětem vysvětlí, jak s loutečkou manipulujeme a jak se k ní chováme. Opakujeme si básničku – náš hlavní motiv, a zkoušíme ji rytmizovat s Orfovými nástroji. Vrcholem dnešní hodiny je, že každé dítě dokáže samo za paravánem představit svou loutku. 6. LEKCE – Příprava představení Bohužel i dnes musíme bojovat s neúčastí některých dětí, a vymýšlet tak nový „krizový“ plán představení. Nejdříve děláme zastavovací a vysvětlovací „projížděčku“ celého představení. Donekonečna opakujeme rytmizovanou úvodní a závěrečnou básničku, mnohokrát zkoušíme jednotlivé výstupy. Nakonec se nám však podaří dostat vše do správných kolejí a děti tak mají zaslouženou přestávku. Nejobtížnější je dnes práce s Davidem, má opět velký problém s udržením pozornosti. Naštěstí ale se najdou chvíle, kdy se dokáže soustředit – na svůj výstup – a tak to jde zvládnout. V druhé polovině hodiny tedy nastává poslední generálka představení – i s nástupem a odchodem. Pro děti bylo nutné vytvořit fiktivní hosty – neboť už se tak těšily to někomu ukázat. A tak generálka sklidila velký úspěch nejenom u dětí a u nás, ale také u paní Ondráčkové a pana Ondráčka
Pavla Klára Urbášková, 2. ročník ADaV CELKOVÉ HODNOCENÍ PRAXE NA ZŠ HROZNOVÁ LETNÍ SEMESTR 2009 1. NAPNĚNÍ DLOUHODOBÝCH A KRÁTKODOBÝCH CÍLŮ Naše navržené obsahové cíle byly tyto:
Práce na textech Pavla Šruta
Výroba loutky a loutkové divadélko
Vytvoření krátkého výstupu (pásmo poezie)
Všechny tyto cíle se nám podařilo naplnit téměř do všech možných detailů. Ze získaných zkušeností ze zimního semestru jsme už odhadly jak můžeme zhruba s dětmi pracovat – jakým tempem a jakou náročností. Proto jsme si kladly reálné cíle a ty se nám tak podařilo splnit. Vyrostlo nám tak pod rukama živé loutkové divadélko, které dalo novou podobu vybraným textům. Toto malé divadélko jsme režijně zpracovaly do krátkého jevištního tvaru. A pracovali jsme s dětmi na jeho pružnosti a sdělnosti. I když jsme práci splnily, přesto by bylo příjemné mít ještě jednu hodinu navíc, abychom mohly celý výstup ještě více vypilovat. Ale i přesto myslím, že jsme došly k úspěšnému konci. Pedagogické cíle jsme si na začátku stanovily tyto:
Přispět ke schopnosti vytvoření určité postavy a přesvědčivě v ní jednat
Spolupráce ve skupině na tvorbě jevištní inscenace
Prezentace inscenačního tvaru před spolužáky
Tři malé kroky, co naučit děti, se rozvinuly do pořádně velkého oříšku, kterého je třeba rozlousknout společnými silami. Při vytváření postavy – příšerky – bylo pro děti mnohem jednodušší pracovat s nápady pana Šruta než vytvářet celou „svou“ příšerku od začátku. To jsme však nejprve zkusily a zjistily jsme, že děti plně využívají násilí – které vidí všude kolem sebe, a které znají z televize. Proto bylo mnohem „bezpečnější“ pro nás pro všechny mít jeden rámec příšerek. Při samotné práci na inscenaci, bylo vidět zaujetí děti pro věc. Vidina veřejného výstupu v nich udržovala vysokou hladinu napětí a soustředění na práci. Vzájemně si radily, jak mluvit, jak bavit, jak pohybovat s loutkou. Měla jsem nejdříve trošku obavy, zda děti vydrží sledovat a být v tichosti, když budeme pracovat pouze s jedním z nich za oponou. Tyto obavy se však ukázaly jako zbytečné, neboť děti velmi bavilo sledovat co se odehrává na paravánu a jak si s tím spolužák poradí.
1
Pavla Klára Urbášková, 2. ročník ADaV Samotná prezentace inscenace První co nás čekalo po příchodu k dětem bylo trochu nemilé zjištění. Paní učitelka aktivně dětem nakázala, aby se převlékly celé do černého. S tím jsme vůbec nepočítaly a vůbec to nechtěly. Vysvětlily jsme tedy dětem, že není třeba být v černém… některým dětem to však v hlavičce utkvělo a tak se během toho rána převlékaly až třikrát tam a zpět. No ale to nám nijak nebránilo v naší práci. Ještě bez diváků jsme si projeli celé představení, krizovější situace jsme opakovali vícekrát a pak poslali děti na svačinu. V 10hodin tedy přišel čas společné Akademie v jídelně ŠD. Na dětech byla patrna velká radost ale i nervozita. Když přišla řada na nás naše děti si vzorně nastoupily pro nástroje a usedly do kroužku – něco, co se zdálo jako nejtěžší bod, teď šlo zcela hladce. A tak to pokračovalo až do konce. Neobtížnější situaci měl Ivan, neboť chyběl poslední dva pátky a tak téměř nevěděl, jak to má být. Ale i ten zvládl představení své příšerky srozumitelně nahlas. Ve srovnání s ostatními prezentovanými skupinami musíme brát na zřetel, že každá měla jiný žánr. Až na dvě podobné pohádky – Matěje a Veroniky s Vojtou. Myslím, že žádná skupinka se nemusela stydět za svůj výstup. Všichni odvedli kus práce na přípravě a prezentace byla spíše interní reflexí pro děti. To co bylo vidět pro nás – veřejnost, bylo hravé svižné a zajímavé. Byly zřetelné jiné způsoby vedení jednotlivých skupinek. Neukazuje to, kdo je nejlepší a komu to nejde, ale jen odlišný způsob práce. Úkol byl splněn a dohromady vytvořil veselé pásmo. Naše děti se při samotném výstupu ukázaly v tom nejlepším světle. Asi by tak dokázaly pracovat vždy. Je tak jasně vidět, že toho jsou schopné, ale je to příliš náročné na jejich soustředění. Oni berou naše hodiny, jako místo, kde si můžou pohrát. Proto jsme hrdé na to, kam se nám podařilo je dovést a jak tato motivace výstupu nám usnadnila práci během celého semestru. Naše inscenace byla specifická oněmi loutkami, které si děti vytvořily zcela samy. Tyto loutky pak posloužily také jako odměna pro děti, které si je s radostí odnesly domů. Pořízenou fotodokumentaci z Akademie je možné prohlédnout na: http://picasaweb.google.com/konopes/AKADEMIEZSHroznova?feat=directlink 2. SPOLUPRÁCE S PARTNEREM Práce se Šárkou je pro mne nejenom bezproblémová, ale také velmi přínosná. Šárka vyniká zkušenostmi s divadlem a prací na inscenaci, což pro mne není zrovna silná stránka. Nemám příliš režijních dovedností – je to také způsobeno mým zájmem o jiné věci. Mne zajímá scénografie, pohyb, produkce, ale nebaví mě příliš vymýšlet návaznosti situací… přesto jsme 2
Pavla Klára Urbášková, 2. ročník ADaV se na práci posílely obě dvě a došly tak ke sdílnému jednoduchému tvaru. To už možná opakuji, ale pořád to tak vnímám. Mám ráda, když jsou věci dotažené do puntíku, proto občas vznikal malý boj mezi námi dvěma – kdo, kdy jak napíše přípravu. – než bych riskovala, že to Šárka nenapíše, tak jsem to radši udělala sama. Mohlo to tak být, poněvadž jsme měly naplavovaná všechny lekce až do konce a bylo nám oběma jasné, na čem je nutné další hodinu pracovat. Se Šárkou se mi, ale pracuje dobře a klidně bych v takové dvojici pokračovala. 3. PRÁCE SE SKUPINOU DĚTÍ V podstatě jsme najely do stejných kolejí jako v minulém semestru. Zůstal stejný náš přístup kamarádský přesto jasně vymezený vztah. Naopak jsme ještě více utvrzovaly děti v tom, že jsou mezi námi nejenom vztahy, ale také hranice, které je nutno dodržovat. Hranice, jak se ke komu chováme, jak komunikujeme a jak prosazujeme svůj názor. Opakováním pravidel z minulého semestru jsme dětem připomenuly, co ano, a co ne. Největší problém byl boj s nerovnoměrnou docházkou dětí. Řešily jsme tak situace, jak pokračovat dál, když někdo ještě ani nezačal, a tak se ukázalo jako dobré každou hodinu na začátku znovu pročítat básničky Pavla Šruta a připomínat, co chceme vytvořit. Když však Ivan přišel po dlouhé době až na samotnou Akademii, nebyl už čas mu vše dopodrobna vysvětlovat a tak se prostě zapojil do procesu „na živo“. A ukázalo se, že to jde, a nemá tak alespoň čas vymýšlet a provádět „lajdací nesmysly“. 4. CO JSEM SE NAUČILA, KDE MÁM REZERVY? Naučit se něco nového není tak jednoduché, jak by se zdálo. Jsem již dospělá a tak spíše oprašuji své dovednosti a schopnosti, které mám z dřívější výchovy. Učím se však znovu trpělivosti nejenom s dětmi, ale hlavně s vrstevníky, kteří nedokáží přijmou zodpovědnost za svou práci. Učím se také jak jednat nejenom s dětmi, ale také s partnerem – jak se správně a efektivně domlouvat, aby se problém nesvaloval někam mimo. Učím se vést děti k divadlu a sebe k lepšímu vysvětlování pojmů. Učím se neočekávat, že někdo udělá něco jen tak. Mé rezervy jsou jistě v režijní – dramaturgické práci. Bohužel není v základu oboru předmět, který by nás to učil a tak se v tom musíme naučit plavat sami. Tento semestr nebyl nikdo kromě vedoucí praxe na náslechu, proto nemohu vytvořit žádné stanovisko. Avšak, ti kteří nás viděli v minulém semestru měli přínosné a zajímavé reflexe a tak i když jsme se zpočátku bránily tomu, aby se na nás někdo chodil dívat, teď vidíme, že je to dobré. 3
Pavla Klára Urbášková, 2. ročník ADaV 5. GRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ Hodnocení lekce rozděluji do tří sekcí: -
obsah lekce
-
spolupráce s partnerem
-
zájem a spolupráce se skupinou dětí
Každou tuto sekci můžu za jeden den ohodnotit maximálním počtem bodů a to deset. Vycházím z dostupných dotazníků: za každé + je přičten jeden bod, 0 je 0, a za každé – je odečten jeden bod. Z první části – OBSAH A STRUKTURA LEKCE – jsem odstranila kolonku „časové dodržení lekce“ , z důvodu toho, že se daná časová dotace nemění a vždy ji naplníme. Stejně tak ze třetí části – SKUPINA – jsem musela odstranit dvě položky a to tyto: „Byla práce jednotlivci narušována“ a „Skupina nemá problémy ve vztazích“ neboť dle mého názoru je obtížné je objektivně a jednoznačně hodnotit takovouto bodovou škálou. Hodnotím zde tyto lekce (dle data konání a názvu) NÁZEV LEKCE OBSAH SPOLUPRÁCE S PARTNEREM
CELKEM
Seznamka s příšerkami
9
7
ZÁJEM A SPOLUP. S DĚTMI 5
Jaká se mi líbí příšerka?
5
6
4
15
Loutkové příšerky 4
6
6
16
Ožívá nám divadlo
4
4
4
12
Učíme se s loutkou
7
6
6
19
Příprava představení
8
9
7
24
CELKEM
34
38
32
4
21
Pavla Klára Urbášková, 2. ročník ADaV
CO NÁM ŠLO NEJLÉPE 40 35 Body 30 25 celkem
OBSAH
SPOLUPRÁC
ZÁJEM A
34
38
32
Kategorie
HODNOCENÍ
9 8 7 6 5
BODY
4 3 2 1 0
er k říš
i am
p í lí b as mi mk e a s zn ká Se Ja
í lo ou en ad u tk tav o l di v s řed es ám vé es ap án t ko v v u m í í Lo pra Ož Uč Pří
še př í
rka
?
še pří
rky
LEKCE
5
OBSAH SPOLUPRÁCE S PARTNEREM ZÁJEM A SPOLUP. S DĚTMI
Pavla Klára Urbášková, 2. ročník ADaV
NEJLEPŠÍ LEKCE 25 20 BODY
CELKEM
15 10 5 0
í ou mi a? dlo r ky en u tk va rka íšerk še av i í t o e ř l d s š p př pří es řed ám vé bí á n ím e s ap a s mi lí tko v v k u í Lo pra am Ož Uč se zn Pří ká a Se J
LEKCE
Co vidíme na grafech - nejlépe se nám dařila vzájemná spolupráce, ale jen velmi těsně – spíše už je stav vyrovnaný, obstojně se nám daří zvládat děti i připravit si obsah - můj pohled na hodnocení se poněkud změnil jsem kritičtější, proto jsou grafy odlišné od minulého semestru - je hezké pozorovat vzestup posledních tří lekcí – tak jak se nám před očima rodilo naše malé představení - nejlepší hodinou tedy byla závěrečná, kdy ustoupily do pozadí běžné roztržky dětí a nepozornost
6
