CESTY VÍRY PASTORAČNÍ REFLEXE

ZPRAVODAJ CHEBSKÉ FARNOSTI

Č. 4 – DUBEN 2008

EDITORIAL chebské farnosti

duben 2008

Skončily hlavní velikonoční svátky, které tentokrát přinesly kromě mnoha duchovních radostí i nečekanou sněhovou nadílku. Ani mrazivé počasí však neodradilo skupinky našich farníků od meditací, modlitební procházky Chebem na Květnou neděli a působivé křížové cesty městem na Velký pátek, které se na krátký úsek zúčastnil i pan starosta. Kristovým vzkříšením si pak do dalších dnů neseme nové jaro, nové naděje. Toto číslo Zpravodaje reflektuje velikonoční dobu, ať již v příspěvcích našich pánů farářů, tak i v článcích, které napsali farníci. Určitě byste si měli přečíst rozhovor s mladými dobrovolnicemi, studentkami chebského gymnázia, které navštěvují klienty v domově pro seniory v Chebu. Jejich skromné vyznání, co jim tato práce přináší, je zároveň velkou výzvou i nám ostatním. Najdete tu rozhovor s další katechumenkou, dívkou, která se připravovala na křest. Třebaže není přímo z naší farnosti, i její vyznání může být pro mladé v mnohém inspirující a podnětné. Znovu se ještě vracíme několika upřesňujícími podrobnostmi k nastávající farní dovolené. Nepřehlédněte ani pozvánku na film. Redakce

SVATODUŠNÍ VÍKEND A NOVÉNA „Dostanete sílu Ducha svatého a budete mými svědky“ (Sk 1,8)

9. až 11. 5. 2008 Farní dům Cheb (novéna 2. – 9. 5.)

„A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku!“ (Mt 28,20)

ročník 13

číslo 4

Chceš společně hledat, jak žít ze síly Vzkříšeného v praktickém životě? Toužíš se otevřít darům Ducha pro všednodenní svatost a svědectví? Potřebuješ si vyzkoušet vhodné postupy pro rozhovory s hledajícími? Máš ochotu vytrvale se modlit za naši farnost, aby byla znamením spásy?

Možná, že něco z toho mohl či mohla najít o letošním svatodušním víkendu, na který se budeme připravovat devítidenní modlitební novénou. • V pátek 9. května (od 10:00 nebo od 19:30) bude svatodušní víkend zahájen promítáním dvouhodinového filmu Ježíš natočeného podle Lukášova evangelia a považovaného za nejpřesnější zobrazení Ježíšova života. • V sobotu 10. května bude víkend pokračovat celodenním seminářem o praxi křesťanského svědectví (od 9:00 do 18:00, částečně ve farním domě, částečně v ulicích Chebu), který bude zakončen slavením eucharistie z vigilie Slavnosti seslání Ducha svatého (od 18:00). • V sobotu 10. května večer (od 19:30) pak víkend vyvrcholí modlitební vigilií s prosbou o plnost Ducha svatého pro svědectví v našich životech. • Od 2. do 9. května je možné se na víkend připravit modlitební novénou (ve svých domácnostech, v rodinách, ve společenstvích či také společně ve farním domě denně od 10:00 nebo od 19:30 podle vašich možností). 2

Č. 4 – DUBEN 2008


CESTY VÍRY spravedlnost zajistí klid a bezpečí navěky“(Iz 32,17). „Až bude na nás vylit z výše duch, poušť se stane sadem a sad bude mít cenu lesa.“ Takto prorok Izajáš ve druhé polovině 8. stol. před Kristem ohlašoval budoucnost národu Židů s nadějí, že bude nový „sad“, kde bude přebývat právo, spravedlnost, vytvářející pokoj a bezpečí. Toto nové období pokoje bude dílem Božího ducha, který je schopen obnovit stvoření. Bude současně plodem zachovávání smlouvy mezi Bohem a jeho lidem, protože společenství s Bohem a společenství mezi lidmi nelze oddělit. Izajášova slova upozorňují na nezbytnost opravdové a zodpovědné snahy zachovávat společná pravidla občanského soužití, která brání egoistickému individualismu a slepé svévoli a napomáhají harmonickému soužití a činnosti zaměřené na společné dobro. Je možné skutečně žít spravedlivě? Ano, ale s jednou podmínkou, že totiž ve všech lidech budeme vidět své bratry a sestry a že budeme vnímat lidstvo jako jednu rodinu. Máme totiž Otce, který je Otcem všech! On vložil do srdce každého člověka touhu po univerzálním bratrství. Prvotní vůlí Otce je, aby se děti k sobě chovaly jako bratři a sestry, aby si vycházely vstříc a měly se rády. Proto přišel na svět Otcův vyvolený Syn, bratr každého člověka, a zanechal nám vzájemnou lásku jako pravidlo pro náš společenský život. Respektování pravidel soužití a plnění vlastních povinností je výrazem lásky. Láska je nejvznešenějším pravidlem každého jednání, je duší pravé spravedlnosti a přináší pokoj. Národy potřebují zákony, které stále více odpovídají společenským potřebám, a to i na mezinárodní úrovni. Ale především je zapotřebí lidí, jejichž

VELIKONOČNÍ PŘÍBĚH Autobus MHD se posunoval od semaforu k semaforu rušnou ulicí velkoměsta. Celkem apatickou atmosféru, panující v dopravním prostředku, vystřídalo na jedné zastávce šveholení asi 25 předškolních dětí, které se do autobusu za pomoci dvou učitelek směstnaly na zbylá volná místa. Byl to radostný pohled v tom chladném, šedém ránu. A pak jsem si všiml toho chlapečka. Upoutal pohled mých očí. Vývojově zaostalejší než ostatní děti. Mlčky se díval kolem svýma hlubokýma očima. V mém srdci se znovu, jako mnohokrát předtím při setkání s podobnými dětmi, cosi zachvělo. Při vystupování zůstal jako poslední bezradně stát nad těmi vysokými schody. Až pobídnutí učitelky mu dodalo odvahy vrhnout se do malé propasti, kterou spíš pádem než sestoupením překonal. Autobus zavřel dveře a odjel, ale oči tohoto chlapečka mi zůstaly vryty v paměti. O Velikonocích jsem přemýšlel nad tím, jak mě postní doba přiblížila k mé první lásce. V temné změti mých pádů, selhání a nesplněných předsevzetí se mi znovu vynořoval jako obraz naděje tento chudý chlapeček. Jak moc jsem toužil vzít ho do náruče a snést z těch vysokých schodů. A Pán by se nade mnou nesmiloval, když mě uvidí jako maličkého bezmocně stát nad propastí? Petr Bauchner

SPRAVEDLNOST VYTVOŘÍ KLID A BEZPEČÍ Na měsíc dubec 2008 bylo vybráno SLOVO ŽIVOTA, které se výjimečně neváže k neděli či měsíci, ale má velmi univerzální platnost, jako by mělo platit už „na furt“, tedy neustále. Zní: „Spravedlnost vytvoří pokoj, 3


Č. 4 – DUBEN 2008

z Chebu nás požádali, abychom prostřednictvím Zpravodaje vyjádřili jejich poděkování oběma Petrům za hluboké, krásné okamžiky, které zažívali při katechezi a přípravě na přijetí svátostí, celé farnosti pak děkují za úžasné společenství, které se vytvořilo při nočních obřadech velikonoční vigilie. „Bylo to pro nás opravdu duchovní vyvrcholení, silný zážitek, který si poneseme celý život.“

jednání bude mít jediný řád - lásku. Teprve takový řád bude spravedlivý, jen v něm mají zákony svou váhu. Jak tedy budeme žít toto Slovo života? Ještě více se nasadíme v plnění profesních povinností, zaměříme se na etiku, poctivost a dodržování práva. Objevujme v ostatních lidech příslušníky jedné rodiny, kteří od nás očekávají pozornost, úctu a solidární blízkost. Postavíme-li do středu našeho života, našich vztahů s bližními vzájemnou a trvalou lásku (která bude všemu předcházet) coby nejplnější vyjádření lásky k Bohu Otci, bude naše spravedlnost skutečně Bohu milá a přinese to užitek nejen našim bližním, ale i nám osobně. iš

PODĚKOVÁNÍ O velikonoční vigilii přijali v naší farnosti svátost křtu a biřmování čtyři ženy a jeden muž. Slávka Randisová z Františkových Lázní, Radka Nováčková, Vlasta Červenková, Irena Menšíková a Václav Menšík

PASTORAČNÍ REFLEXE ra“ – existuje naděje pro všechny, že i je jako Lazara Ježíš vyvolá z hrobu; ale existuje ještě nádhernější cesta – následování Ježíše do hrobu Kristova); 6. vrchol svědectví („Pašije“ – odvolej „stráž“ svého strachu od Kristova prázdného hrobu, aby i v tobě mohl vstát z mrtvých). Po velikonočním „vstupu do velesvatyně“ naší víry se nyní ve velikonoční době můžeme učit zcela praktickým postojům, které naší farnosti pomohou stát se „znamením spásy“. Zdravě se rozvíjející farnost se vždy realizuje kolem farní obce Kristových učedníků a učednic složené většinou z jednotlivých rodin, menších společenství, skupin či týmů, jejichž členové jsou si vě-

„A BUDETE MÝMI SVĚDKY…“ Během postní doby jsme si na základě textů nedělní liturgie přiblížili některé ze základních kamenů křesťanského svědectví: 1. pokušení svědectví („Ježíš na poušti“ – vyhýbej se základním pokušením: netrpělivosti, okázalosti a sebedůležitosti); 2. srdce svědectví („Proměnění na hoře“ – připomínej sobě i druhým: Bůh každého miluje stejně jako svého Syna Ježíše); 3. postoje svědka („Samařská žena“ – uč se od Ježíše základním postojům: posadit se, požádat, promlouvat, propustit); 4. zrání svědectví („Slepý od narození“ – vnímej ve svém životě i v životě druhých základní etapy na cestě víry a doprovázej); 5. motivace ke svědectví („Vzkříšení Laza4

Č. 4 – DUBEN 2008


nosti. Např. nabídni umístění evangelizačních letáků či farního věstníku na různá veřejná místa, spolupracuj na specifických projektech s různými neziskovými organizacemi (kultura, školství, sociální služby, dobrovolnické služby apod.), pomáhej udržovat komunikaci mezi představiteli farnosti a místního společenského, kulturního, občanského a politického života apod. Zmapování potřeb: Všímej si, jaké zájmy, potřeby či problémy mají lidé z tvého osobního životního prostoru a z různých prostorů života širší společnosti na území farnosti. Hovoř s nimi osobně o jejich radostech a starostech, účastni se komunitního plánování v obci, případně iniciuj rozhovory o šancích a potřebách své vlastní obce. Modlete se za tyto potřeby ve svém malém společenství či v rodině. Integrace do farnosti: Všímej si lidí, kteří již byli evangeliem zasaženi, nabídni či zprostředkuj jim přátelské doprovázení na jejich další cestě zrání ve víře a citlivě jim umožni hlubší začlenění se do místního společenství křesťanů skrze ukázání možnosti dalších přátelských vztahů uvnitř farní obce. Osobní učednictví: Všímej si, kde ty sám či sama musíš „dohnat látku“, abys byl „vždy připraven dát odpověď každému, kdo by tě vyslýchal o naději, kterou máš“ (srov. 1 Pt 3,15). Zkoušej vyprávět svým přátelům o svém životě s Kristem, abys toho byl v pravý čas schopný i vůči někomu dalšímu, koho ti Pán pošle do cesty. Hledej a využívej příležitosti (semináře, přednášky, setkání), které se zabývají tématem svědectví. Je-li to pro tebe jen trochu možné, zúčastni se třeba svatodušního víkendu či přijď na film Ježíš (viz FARNÍ KALENDÁŘ a str. 2), třeba tam najdeš některé z odpovědí na otázky, které si o vlastním svědectví kladeš, nebo tam má Pán pro tebe připraveny některé dary, které ke svědectví potřebuješ… Petr Hruška

domi, že všichni jsou „posly Kristovými“ (2 Kor 5,20) a důvěřují tomu, že i pro ně platí Kristovo zaslíbení: „Kdo vás slyší, mne slyší“ (Lk 10,16) a Kristovo poslání: „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu stvoření“ (Mk 16,15). Jak ale můžeš ty jako jednotlivý farník či farnice k tomuto poslání přispět? Osobní životní prostor: Vnímej osobní vztahy v rámci svého vlastního životního prostoru – „oikos“ (rodina, přátelé, místní obec, kolegové v práci či ve škole, známí ze zájmových oblastí apod.) jako příležitost pro nenásilné svědectví života a prosté služby lásky. Modli se postupně za konkrétní lidi v tomto svém životním prostoru a buď připraven ve vhodný okamžik se přiznat ke Kristu jako zdroji své naděje. Zkus pak takto oslovené pozvat na nějaké otevřené setkání farnosti nebo k účasti na své malé skupině.

Pohostinná farní obec: Spolupracuj na utváření vstřícné a pohostinné atmosféry a láskyplných vztahů uvnitř své farní obce. Všímej si nových lidí před nedělní bohoslužbou a po ní, popř. jim citlivě nabídni pomoc, radu, orientaci či alespoň úsměv. Iniciuj uspořádání nebo nabídni pomoc při organizaci různých otevřených setkání farnosti, kam mohou být přizváni i nevěřící přátelé a známí farníků. V malém společenství se společně modlete za konkrétní lidi patřící do životních prostorů členů tvé skupiny. Otevřené prostředí farnosti: Pomáhej vytvářet otevřené a do různých prostorů života širší společnosti rozprostřené prostředí partnerské spolupráce na území far5


Č. 4 – DUBEN 2008

POMOC POTŘEBNÝM ku jich bylo málo. Postupně jsem získala jejich důvěru a začali přicházet další. A tak jich dosti znám a vím, co potřebují. Vím o různých zákoutích, kde žijí a přespávají, a tak se snažím pro ně zařídit některou ze sociálních služeb, eventuelně pobyt v Betlémě. Je-li to třeba, zařídím pobyt v nemocnici. S Betlémem také spolupracuji na některých aktivitách. Například pomáhám při štědrovečerní večeři pro bezdomovce, při burze ošacení. Co pro tebe ocenění znamená? Mám určitě radost. Je mi zároveň líto, že nás, oceněných, bylo jen šest. Jsou tady i další, kteří by si ocenění zasloužili. Myslím si, že každý dostává od Boha určité dary, které si nesmí nechat pro sebe. Musí je v rámci svých možností dát do služby ostatním, zvláště lidem potřebným. A já děkuji Bohu, že mi tyto dary dal a mohu pomáhat. jak

KŘESADLO 2007 „Cena pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci“ Cílem tohoto ocenění, které uděluje Národní dobrovolnické centrum Hestia spolu s Mateřským centrem Karlovy Vary, je ohodnotit dobrovolníky, kteří ve volném čase pomáhají druhým. V pátek 7. března dostalo tuto cenu na hradě Lokti šest dobrovolníků z Karlovarského kraje. Mezi nimi i naše farnice paní Anna Hirtová. Připravili jsme s ní pro vás krátký rozhovor.

Z doprovodného textu k nominaci Aničky Hirtové na Křesadlo 2007

Jak a kdy jsi přišla na myšlenku pomáhat potřebným? Kdykoliv někdo z okruhu mých nejbližších potřeboval pomoc v nemoci, pomohla jsem. Potom se okruh rozšířil i na známé, a když mne oslovila tehdejší ředitelka Farní charity Brigitka Loosová, nebyl pro mne problém věnovat se nemocným i v charitní službě a v dalších rodinách. Co znamená práce s nemocnými v rodinách? Navštěvuji několik nemocných v jejich domově. Pomáhám jim s osobní hygienou a s nákupy. Někdy uvařím oběd, zvláště o sobotách a nedělích, kdy není roznáška obědů. Ocenění jsi dostala také za pomoc lidem bez přístřeší – bezdomovcům. Hodně času jsem strávila v charitním šatníku, kam bezdomovci začali chodit. Zpočát-

Paní Anna Hirtová, nar. 19. 4. 1945, je dlouhodobou dobrovolnicí Farní charity Cheb. S naší charitou začala intenzivněji spolupracovat v roce 1998, po smrti své dcery. Během těchto 10 let byla zapojena do mnoha služeb či úkolů, především ve prospěch lidí bez přístřeší, do kterých často zapojila i některé členy své rodiny. Paní Annu Hirtovou jsme navrhli na ocenění Křesadlo 2007 především proto, že do služeb naší Farní charity trvale vnáší ducha povzbuzení a inspiraci pro ostatní, postoj poctivosti, spolehlivosti a obětavosti, a především otevřené srdce a dobré slovo pro lidi hledající pomoc v náročných osobních situacích a životních podmínkách. Právě tito lidé (které většinou zná jménem, zná jejich osobní historii a ví, v jakém 6

Č. 4 – DUBEN 2008


chebském zákoutí jsou právě „ubytováni“), jsou tím nejlepším doporučením pro toto symbolické ocenění. Křesadlo 2007 v rukou Aničky Hirtové by bylo nejen oceněním jejího dlouholetého osobního vkladu do služby lidem v nouzi, ale především vyzdvižením stylu, kterého je paní Anna Hirtová ztělesněním: služby vycházející ze srdce zasaženého utrpením. ph

Hodně jsme si o tom povídaly s naší paní profesorkou. A jaké byly vaše první dojmy? Anička: Paní, které jsem navštívila, byly velmi milé, usměvavé a vstřícné. Hned se mi mezi nimi zalíbilo. Trochu jsem se bála kontaktu s paní, která je po amputaci dolní končetiny. Myslela jsem si, že mě třeba z hrdosti nepřijme. Ale naopak, porozuměly jsme si. Klára: U mě to bylo trochu jiné. Po první návštěvě mi bylo doma moc smutno. Moc na mne zapůsobilo, jak někteří ze seniorů jsou opuštění, samotní. Když jsem to překonala, právě to mě „nakoplo“. A při dalších návštěvách bylo všechno jinak. Vím, že mne moje paní rády vidí, mají radost z mojí návštěvy, a tak k nim chodím velice ráda. Přináší vám osobně něco tato služba? Anička: Každá návštěva mi přináší radost. A také se dozvídám o věcech a událostech z jejich života, že je to, jako kdybych byla na hodinách dějepisu. Určitě mám větší úctu ke starým lidem, mám respekt před jejich zkušenostmi. Uvědomuji si, jak některé moje „velké problémy“ oproti těm jejich prožitým a současným jsou malicherné. Hned je vidím menší, nebo vlastně nejsou. Myslím, že mi to pomáhá mít jiný pohled na život a jeho priority. Klára: I já si to tak uvědomuji, stejně jako Anička, mohu říci to samé. A také to, že některé zkušenosti svých seniorů mohu přenést do svého života.

POPRVÉ MI BYLO SMUTNO Již rok navštěvují klienty v Domově pro seniory v Dragounské ulici tři studentky třetího ročníku gymnázia v Chebu. Se dvěma, Aničkou Semotámovou (na snímku vpravo) a Klárou Kučerovou (na snímku vlevo), jsme si povídaly u kávy.

Proč jste se rozhodly pracovat v našem dobrovolnickém centru a navštěvovat staré lidi v Domově pro seniory? Anička: Dříve jsem chodila cvičit s dětmi na Lokomotivu a tohle byla taková výzva. „Proč nevěnovat volný čas starým a potřebným lidem?“ A taky jsem měla pocit, že je samozřejmé pomáhat Klára: Myšlenku pomáhat potřebným už jsem měla v hlavě dlouho. Ale jak? Takže tato nabídka byla, jako když „spadla z nebe“. Měly jste představu, do čeho půjdete? Obě: Samozřejmě jsme dostaly vysvětlení, jací senioři a jakou pomoc od nás potřebují.

Na závěr našeho povídání Anička a Klára hovořily o tom, že by po maturitě chtěly studovat na vysoké škole v Plzni a doufají, že po prvních začátcích ve škole se jim podaří navázat na práci dobrovolníka i tam. Chtěly by vybídnout další studenty a další lidi, aby si našli čas a podle možností začali starým, nemocným a opuštěným lidem pomáhat. jak 7


Č. 4 – DUBEN 2008

téma přilákalo i několik dalších účastníků, kteří získané poznatky uplatní při své práci ve zdravotnictví nebo v lázeňství. Dopolední blok byl otevřen vzájemnému sdílení zkušeností na téma „Rozhovor s nemocnými jako setkání“, po něm následovalo školení bezpečnosti práce zaměřené na řešení nestandardních situací, které mohou v dobrovolnické službě nastat. Scénkám, sehraným pro lepší vtažení účastníků do situace, byl přítomen i ředitel DpS Dragounská ing. Miloš Figer , který z řešení navrhovaných dobrovolníky vybíral, co je z pohledu zaměstnanců DpS správné. Jako při každém setkání i tentokrát ocenil to, co dobrovolníci pro seniory dělají, a všem poděkoval. Na oběd se nezdržel, což byla škoda, měli jsme výborný bramborový guláš. Po krátké pauze následovala velmi praktická a videoprezentací doprovázená přednáška naší supervizorky Mgr. Lenky Brodské na téma „Komunikace v nestandardních situacích“. Vrcholem odpoledne byla návštěva P. Aleše Opatrného z KTF UK v Praze, který s námi hovořil a besedoval na téma „Spirituální aspekty rozhovoru s nemocnými“. Pro zájemce jsou některé studijní materiály z tohoto semináře k dispozici na farním webu (Dokumenty – Dokumenty dobrovolnického centra – Studijní materiály). eko

MŮŽEME SI POMÁHAT KONTAKTNÍ MÍSTO FCH O tom, co se děje v Dobrovolnickém centru při Farní charitě Cheb, vás informujeme na této stránce víceméně pravidelně. Ale bylo by dobré, abychom i my uvnitř farnosti navázali na to, co už zde před časem fungovalo, a pomáhali si více navzájem třeba i s těmi, které osobně neznáme. Prostřednictvím našeho nového Kontaktního místa Farní charity, případně i za pomoci této rubriky můžete nabízet své dovednosti nebo možnost pomoci v určité oblasti a také můžete inzerovat, v čem potřebujete pomoci právě vy. Pokud byste si chtěli o svých potřebách či možnostech pomoci druhým popovídat osobně, navštivte Kontaktní místo Farní charity (Farní dům, Kostelní nám. 15, 350 02 Cheb, úterky 9:00 – 12:00 a čtvrtky 14:00 – 18:00, e-mail: [email protected]). Hledáme: Teď aktuálně hledáme do farní knihovny pomocníky, kteří by byli ochotni stát se členy týmu pana Dvořáka a zaučili by se na farní knihovníky, abychom mohli rozšířit otevírací hodiny farní knihovny. Je zde spousta krásných nových i starších knih, které stojí za přečtení, a budeme rádi, když budete služeb této knihovny co nejvíce využívat. eko

ŠKOLA SV. ANEŽKY ROZHOVOR S NEMOCNÝMI V sobotu 8. 3. 2008 se konal další seminář z cyklu Škola svaté Anežky na téma „Rozhovor jako nástroj doprovázení nemocných“, určený pro dobrovolníky z programu „Bolest a moudrost“ a také pro další zájemce, kteří přicházejí do kontaktu se starými a nemocnými. Sešli jsme se na faře téměř se všemi našimi dobrovolníky a 8

Č. 4 – DUBEN 2008


MUDr. Dvořáková z Hospice Čerčany v přednášce „Mobilní hospicová péče“ přiblížila všem účastníkům konference problémy, ale i naplnění mobilní hospicové péče. Poukázala na největší problém, a to je zdlouhavé byrokratické vyřizování sociálních příspěvků. Často opustí rodinný příslušník zaměstnání, aby mohl ošetřovat umírajícího doma, a zůstane úplně bez finančních prostředků. Sociální příspěvky jsou vyřízeny většinou až po úmrtí nemocného. Hospicovou domácí péči dosud VZP nehradí. Mgr. Karolina Reidlová nás uvedla do zajímavého tématu „Bazální stimulace u klientů v hospicové péči“. P. Ing. Aleš Opatrný z KTF UK Praha hovořil ve své přednášce na téma „Spirituální aspekty nemoci“ o tom, jak nemoc a bolest omezuje člověka v dalším životě. Člověk až v tento moment začne vyhodnocovat svůj dosavadní život a poznávat sám sebe. Klade si např. tyto otázky: Kam jdu? S kým jdu? Jak obstojím? Které jistoty či nejistoty mi zůstávají? Co má v mém životě skutečnou cenu? Alena Otípková

SUPERVIZE DOBROVOLNÍKŮ Další supervize dobrovolníků zapojených do programu „Bolest a moudrost“ se bude konat v úterý 7. 4. 2008 od 17.00 hodin. Všichni jste srdečně zváni. eko

HOSPICOVÁ DOMÁCÍ PÉČE Protože jsme v sobotu 8. 3. v Chebu pořádali výše zmíněný seminář Školy sv. Anežky, museli jsme s lítostí odmítnout pozvání více našich dobrovolníků k účasti na konferenci nazvané „Hospicová domácí péče“. Vyslali jsme tam alespoň jednu naši spolupracovnici, paní Alenu Otípkovou, která se s námi podělila o své postřehy. Čestní hosté konference, primátorka města JUDr. Veronika Vlková, krajský rada Jožo Lokajíček, ing. Bezchlebová a MUDr. Plachý po zahájení popřáli všem účastníkům hodně informací a pěkné zážitky z tohoto setkání. Přednášky byly zajímavé a poučné, protože hovořili již zkušení provozovatelé domácí hospicové péče. Po každém bloku přednášek byla možná diskuse. Mě osobně zaujaly tři přednášky:

FILMOVÝ KLUB woodského romantického ´trháku´ Město andělů (v hlavní roli s Meg Ryan). Porovnávat můžete například se ´syrovější´ filmovou verzí snímku Brutální Nikita a její ´lehčí´ seriálovou formou. Srovnatelný je i Wellsův Občan Kane s pozdějším obdobným snímkem Lid versus Larry Flynt od Miloše Formana. Nebe nad Berlínem patří mezi filmovou klasiku. Snímek je určen filmovým labužníkům. Pokud nemáte rádi věci, u nichž musíte ‚myslet‘, raději do filmového klubu tento pátek (ani nikdy jindy) nechoďte. kof

NEBE NAD BERLÍNEM SCÉNÁŘ A REŽIE: WIM WENDERS Německo 1987; 122 minut Německé znění s českými titulky pátek 11. dubna 2008 od 19:00, farní sál Děj tohoto neobyčejného snímku se odehrává v Berlíně. Byl natočen koncem osmdesátých let režisérem Wimem Wendersem, který si sám napsal scénář a byl rovněž spolu s Anatolem Daumanem producentem. Příběh vám bude jistě velmi povědomý. Jde totiž o předchůdce pozdějšího holly9


Č. 4 – DUBEN 2008

RADY Z RADY 4. Farní desátek: Výběrem z několika variant pak PR odsouhlasila rozvrstvení roční částky „komunitního závazného správcovství“ (tzv. „farního desátku“), což je částka, kterou předpokládá výše uvedený dokument (viz 2.3.1 a 2.3.2 č. 7 „Princip solidarity“), rovnající se přibližně 10% neúčelových příjmů farnosti za rok, kterou chce být farnost solidární s jinými farnostmi v Plzeňské diecézi, s nějakým partnerským pastoračním, evangelizačním či charitativním projektem u nás a s nějakým podpůrným projektem v některé z hospodářsky méně rozvinutých oblastí světa. 5. Finanční uzávěrka a rozpočet: PR byla farářem informována o finanční uzávěrce hospodaření farnosti za rok 2007 a vzala na vědomí navržené základní rozpočtové linie pro rok 2008, přičemž obojím se bude ještě podrobně zabývat ekonomická rada (ER). Protože výše uvedená koncepce správcovství kromě jiného také načrtává cesty k vícezdrojovému financování farnosti, a to včetně hledání finančních zdrojů z vlastní hospodářské činnosti (viz 2.3.2 č. 5 „Vícezdrojové financování“), zabývala se PR na závěr ještě dvěma konkrétními oblastmi možného podnikání farnosti: záměrem zřídit a provozovat vyhlídku na jedné z věží kostela sv. Mikuláše a návrhem možných směrů rozvoje farního penzionu. V prvním případě se PR dohodla, že se záměrem bude zabývat až poté, co jej projedná ER z hlediska proveditelnosti, návratnosti a možných zdrojů financování. V druhém případě pastorační rada přijala navržený scénář rozvoje s tím, že doporučila navržené ceny za ubytování formálně diferencovat podle věku či příjmové kategorie a doplnit nabídkou rodinných, sociálních a paušálních slev. Petr Hruška

BŘEZNOVÁ PASTORAČNÍ RADA Ke svému pracovnímu setkání se po dvou měsících, 13. března 2008, opět sešla naše pastorační rada (PR). Po společné modlitbě, při které jsme rozjímali, jak se šířilo svědectví o Kristu ve Skutcích apoštolských, jsme se věnovali následujícím tématům: 1. Pastorační priority: Po podrobné diskusi PR přijala a podpořila návrh farářů, abychom se ve farnosti posunuli od pastoračního důrazu na „službu“ a „spolupráci“ (které se mají stát součástí našeho běžného života) k důrazu na učení se citlivému, ale i odvážnému „svědectví“ a k podpoře růstu každého z farníků ke „svatosti“. 2. Reflexe pořadu bohoslužeb: PR po výměně zkušeností z rozhovorů s farníky na téma změněného bohoslužebného pořadu doporučila, aby v letním období byla páteční mše svatá slavena od 18:00 v kostele sv. Václava. Vychází se tak vstříc potřebám těch, kteří i o všedních dnech potřebují k hlubšímu prožití eucharistie prostor kostela, poskytující jak jistou formu slavnostnosti, tak větší soukromí pro osobní zbožnost. O nedělích nadále zůstává možnost výběru: ranní farní mši od 8:00 (nyní u sv. Mikuláše) se budeme snažit slavit tradičním způsobem, zatímco „rodinná“ mše od 11:00 ve farním sále bude poskytovat prostor pro slavení způsobem více spontánním a komunitním. 3. Koncepce správcovství: PR přijala a doporučila k používání finální verzi dokumentu „Blahoslavení dělící se: Koncepce správcovství Řk farnosti Cheb“ (k dispozici na www.farostcheb.cz – Dokumenty – Dokumenty farnosti jako celku – Koncepční dokumenty farnosti; na tento dokument odkazují i následující číselné odkazy). 10

Č. 4 – DUBEN 2008


ZPRÁVY Z LORETY Jak jsem mohl číst v jednom e-mailu: „Já osobně jsem nikdy nepociťoval žádnou nenávist vůči Vašemu národu a vyhnání pro mne bylo v posledku požehnáním. Vaše slova však přispěla k tomu, že ve mně mohl vyrůst nový, lepší pocit vůči mé bývalé vlasti, kde jsem se v roce 1928 narodil.“ Nebo v jiném dopise: „Ještě jednou Vám z celého srdce děkuji za Vaše ‚jednostranné‘ prohlášení! Kéž se toto Vaše prohlášení stane základem pro vpravdě ‚oboustranný‘ postoj smíření mezi Čechy a Němci!“ Komukoli, kdo se trochu začte do vašich osobních příběhů, musí být ihned jasné, že neexistuje žádné jednoduché dělení na „my“ a „oni“, „bílé“ a „černé“, „dobré“ a „špatné“, „agresoři“ a „oběti“. Nejspíše i proto nebyly mezi vašimi dopisy ojedinělé takové hlasy, které překračují onu (některými z našich lidí velmi kritizovanou) „jednostrannost“ loretánské „prosby o odpuštění“ a velmi se přibližují k oné s nadějí vyhlížené „oboustrannosti“. V jednom dopise jsem mohl např. číst: „Německému národu jsou ještě po 62 letech po skončení války vyčítány válečné zločiny. I já lituji toho, co se tehdy dělo. Můžeme stále znovu a znovu prosit o odpuštění.“ Nebo: „Vím, že mnozí Češi a Židé s námi Němci udělali špatné zkušenosti a že i Němci mají co odčiňovat.“ Mnozí z našich starších lidí potřebují slyšet právě takováto slova, která jsou schopná rozpustit jejich hořkost, nastřádanou z doby protektorátu. Proto vám velmi děkuji za tato slova vedoucí k uzdravení. Všem vám bych přál, abyste v následujících měsících mohli zakusit něco podobného, co prožili jedni manželé, kteří mi o svých zkušenostech z Lorety napsali toto: „Matka Boží nám zde znovu darovala naši vlast. Za to jsme velmi vděčni.“

AD CESTY K UZDRAVENÍ ANEB LÁSKA SE SDÍLÍ

V rámci diskuse o česko-německých vztazích, vyvolané článkem „Cesty k uzdravení“ v listopadovém čísle Zpravodaje a pokračující v prosincovém a únorovém čísle, tentokrát zveřejňujeme autorský překlad velikonočního pozdravu Petra Hrušky členům německého spolku Maria Loreto ve Waldsassenu, který v němčině vyšel ve velikonočním vydání jejich spolkového občasníku. Zároveň upozorňujeme, že ve farní prodejně knih je pěkná řádka novinek zaměřených k prohloubení našich znalostí historie tohoto kraje a historie i současnosti česko-německých vztahů, včetně sborníků obsahujících svědectví lidí „postižených“ předválečným i poválečným „vyhnáním“. V Chebu 25. února 2008 Milí bratři, milé sestry, milí přátelé Lorety! Velmi mě těší, že poutní sezóna na Loretě je již za dveřmi a krásná velikonoční doba s mariánským měsícem květnem již brzy vydají své plody. Během zimní přestávky však bylo připraveno mnoho důležitého. Například to byla některá technická opatření (především nové elektronické bezpečnostní zařízení), která konečně umožní, aby restaurovaná originální socha Panny Marie byla znovu instalována v chyši. Pro mě osobně však nejkrásnějším vánočním dárkem bylo na třicet děkovných dopisů, pohlednic, e-mailů, či dokonce knih, které jsem dostal v reakci na „prosbu o odpuštění“ z října minulého roku. Nejdůležitější ze všech těchto reakcí pro mě byla ona mnohotvárnost lidských osudů se všemi jejich bolestmi a nadějemi, která těmito dopisy probleskovala. 11


Č. 4 – DUBEN 2008

A jiní manželé: „Doufáme, že tím jsme mohli také trochu přispět k prohloubení vzájemného smíření. A znovuvybudování Lorety je pro nás nádherným znamením tohoto smíření.“ Vzkříšený Kristus kéž nám všem daruje svého Ducha pokoje a smíření, abychom mohli zakusit to, co se mě hluboce dotklo v jednom dalším dopise: „Čechy byly jednou naší společnou vlastí, vlastí našich otců a předků. Nebylo by tedy možné, abychom tuto krásnou a na kulturní poklady bohatou zemi milovali všichni? Láska nikoho nevylučuje, láska se sdílí.“ Váš P. Petr Hruška administrátor Lorety

Z české strany hosty přivítali generální vikář plzeňského biskupství P. Dr. Robert Falkenauer, vikář P. Filip Z. Lobkowicz, chebský farář P. Petr Bauchner a administrátor Lorety P. Petr Hruška. P. Falkenauer omluvil pana biskupa Františka Radkovského jeho účastí na pohřbu Ciary Lubichové v Římě. Předseda německého spolku Maria Loreto na úvod hosta seznámil s historií zničené a znovu vybudované Lorety, P. Filip Z. Lobkovic připomenul podíl českého spolku Maria Loreto na stoupající oblibě tohoto poutního místa. Papežský nuncius ocenil spolupráci a setkávání obou národů na Loretě a toto ocenil i biskup Gerhard Müller. Na závěr jsme zazpívali Te Deum – česky a německy a Matko Boží, neslýcháno (Milde Königin) - jednu sloku česky, druhou německy a třetí společně českoněmecky. Ten den se po mírném počasí vrátila zima. Padal sníh a Loreta byla zasněžená jako o Vánocích. ako

PRVNÍ MŠE SV. NA LORETĚ Brána Lorety se poprvé pro poutníky otevře každoročně v sobotu před Květnou nedělí. Obvykle se zde modlíme křížovou cestu v ambitech, pak následuje bohoslužba slova v kostele sv. Ducha a Anděl Páně v Nazaretské chýši. Letos byla místo křížové cesty mše svatá k poctě sv. Josefa, protože jeho svátek byl letos přeložen (padl by do Svatého týdne). Celebrant pan vikář P. Filip v homilii vyzval, abychom následovali příklad sv. Josefa, který naslouchal Božímu hlasu a vždy plnil jeho vůli. Také popřál všem, kteří o Loretu pečují, aby ve zdraví zvládli letošní sezónu. Z kostela sv. Ducha jsme za zpěvu mariánské písně přešli do Nazaretské chýše, kde jsme zpívali Anděl Páně. ako

VZÁCNÁ NÁVŠTĚVA V úterý 18. 3. navštívil Loretu papežský nuncius se sídlem v Berlíně Jean-Claude Périsset v doprovodu řezenského biskupa Gerharda L. Müllera, generálního vikáře P. Michaela Fuchse a vikáře oblasti Tirschenreuth-Wunsiedel Johanna Schobera. 12

Č. 4 – DUBEN 2008


FÓRUM láme špatně nic. No Ježíši, radši sem teď ani nechoď, nebo tě zase ukřižujou. Jak vidíš, tak i po těch 2000 letech je to tady pořád stejný. Pořád ta samá sebranka. Nic se tady nezměnilo a vbrzku asi ani nezmění. Zkus nám dát dalších 5, 10, 15 tisíc let a možná dostaneme rozum. Možná tě pak poznáme a ucítíme ve svých srdcích. Možná nám pak ani nebude vadit, že nevypadáš podle našich představ nebo představ umělce z 15. století, ale budeme rádi, že jsi s námi, že nás máš rád a my tě máme rádi. A tak se radši tiše modlím, abych Ježíše poznal, následoval ho a miloval celým svým srdcem, celým svým rozumem, celou svou duší tak, jak si to přál. A nesoudil, co nemá být souzeno. Martin

ZASE ZŮSTAL NEPOZNÁN Už jsem to nevydržel, a tak přicházím se svou trochou do mlýna. Podle mne obraz Krista malovaný „v Kristu“ nemůže být bez Krista. Kristova přítomnost a svědectví z obrazu doslova vyzařují a mnozí z nás to jistě i pociťují. Styl pana Ladmana mě taky zrovna neoslovuje, ale to nemá s tím, co je na obrazech co dělat. Důležité je pro nás duchovní poselství každodenní Kristovy přítomnosti. Když čtu a poslouchám některé názory věřících, vyvstává mi v hlavě představa Ježíše stojícího vedle Piláta s rukama v kapsách, jak se dívá do řvoucího davu a v duchu si říká: „Co asi teď bude? Hodně z nich jsem zachránil od scestí, obrátil na víru. Spoustu z nich jsem uzdravil, zbavil démonů, zachránil od smrti a vůbec jsem pro ně udělal tolik dobrého, jak si to táta přál. Tak proč tak křičí?“ A dav hrozí pěstí a se zarudlými obličeji řve „Co je to za floutka!? Pryč s ním! To má být Mesiáš?! Tenhle hejsek s rukama v kapsách!? Tenhle mladej, to má být náš Spasitel? Tohle není Kristus. My sami přece nejlíp víme, jak má Kristus vypadat. Jako na kříži u Václava. Jako na obraze v Mikuláši. Tohle není Mesiáš!“ A pár lidí v davu padlo na kolena, po tvářích jim tečou slzy a se sepjatýma rukama říkají „Pane, odpusť jim, vždyť oni nevědí, co činí, oni tě jen nepoznali. Tak jim prosím tě odpusť.“ Ale to už dav vleče toho floutka pryč. A jak to dopadlo? No to vidíme uprostřed. Fotečka pro známý, aby viděli, jak jsme s tím, co se vydával za Mesiáše, naložili. Pro výstrahu všem těm, kdo by nám chtěli brát naše představy. Pro výstrahu všem těm, kdo by nám chtěli říkat, že něco děláme špatně, protože my nedě-

SKLADATELSKÁ SOUTĚŽ „Soutěž na vytvoření skladby pro varhany“, vyhlášená počátkem října 2007 agenturou „Ing. arch. Luděk Vystyd – zajišťování kulturních pořadů“ pod záštitou Města Chebu, už zná vítěze. Porota, jejímiž členy byli skladatelé a varhaníci, pracovala ve složení Luboš Sluka (předseda), Jiří Teml, Irena Chřibková a Jan Hora, posoudila 19 anonymních skladeb a rozhodla takto: 1. cenu získal Jiří Strejc z Hradce Králové, 2. cenu Milan Slimáček z Brna a o 3. cenu se dělí Jan Bernátek z Prahy a František Emmert z Brna. Oceněné skladby zazní v programech koncertů letošního 12. ročníku Chebského varhanního léta. Chebské publikum tak dostane možnost posoudit, zda byl naplněn jeden z hlavních záměrů pořadatelů soutěže, totiž vytvořit skladby přímo „šité na tělo“ jedinečným romantickým varhanám z roku 1894 chebského varhanáře Martina Zause. 13


Č. 4 – DUBEN 2008

kterému při přednášce dostali internetové adresy, kde si mohou vyhledat víc o církevním roku, možná spíše byl film pro mnohé tak silným zážitkem, že chtěli být raději sami. A v čem bylo středeční odpoledne pro mě obohacující? Dověděla jsem se například, proč má půst 40 dní a doba velikonoční dní 50, podle čeho se určují velikonoční svátky… A na samotný závěr chci především poděkovat paní Vrátníkové, že tuhle zajímavou přednášku zorganizovala, a Petrovi, že ji neodmítl. bd

Veřejné vyhlášení výsledků a předání cen proběhne v rámci zahajovacího koncertu Chebského varhanního léta 2008 ve středu 25. června v 19:30 hodin v kostele sv. Mikuláše v Chebu. Další informace jsou k nahlédnutí na internetových stránkách Chebského varhanního léta na adrese www.vystyd.cz. Za pořadatele soutěže zpracovala MgA. Martina Kolářová

POUHÁ ZVĚDAVOST Musím se přiznat, že na přednášku Petra Hrušky s názvem „Církevní rok“ (5. března), určenou hlavně pro pedagogy, mě dovedla pouhá zvědavost. Nebyla to zvědavost, která vychází z touhy něco nového se dozvědět. Moje zvědavost vycházela z touhy zjistit, jak, jakým stylem, jakými gesty, jakou formou bude Petr přednášet lidem, kteří církevní tradice sice znají, ale příliš je nepraktikují. Možná i pro uspokojení vaší zvědavosti bych měla napsat, že se Petrův projev nelišil od projevu, který známe z fary nebo z kostela. A musím se přiznat k tomu, že tahle přednáška mě obohatila víc než jenom o předcházející zjištění. Ale hezky po pořádku. Na přednášku přišlo kolem třiceti lidí. Začala Petrovou výzvou, aby si sami zúčastnění určili témata, kterým se chtějí věnovat. Zazněla témata jako Velikonoce, půst, Vánoce, méně známé svátky… Petr vysvětlil význam Velikonoc, jejich smysl pro křesťany, vznik, dobu postu… Po krátké přestávce a následném hlasovaní, jestli pokračovat v přednášení dál, anebo pokračovat filmem Most, jsme pokračovali promítáním filmu. Po skončení produkce mohla přednáška nebo diskuse pokračovat dál, ale nikdo ze zúčastněných nabídku nevyužil. Možná účastníkům víc vyhovuje samostudium, ke

SVĚTOVÝ DEN MODLITEB 2008 Každoročně se první pátek v měsíci březnu koná tzv. Světový den modliteb (SDM). Naše chebská farnost se 7. 3. 2008 k modlitbě připojila též jako jedna z více než sta farností v ČR. Letošním tématem se pro celosvětovou modlitbu stala zem Guayana – země mnoha vod. O této zemi jsme si v úvodu připomněli některé zeměpisné informace, ale též historické a současné údaje o politice, vzdělání a kultuře, o náboženství, zdravotnictví a zvyklostech. Tyto informace nám umožnily vcítit se do místních obyvatel a jejich potřeb. Měli jsme skrze modlitbu možnost zakoušet bohatství křesťanské víry, které se v mezinárodním a ekumenickém vyjádření prohlubuje a rozšiřuje. Modlitbu samotnou nám zpestřila svým zpěvem naše farní hudební skupinka rytmickými písničkami v doprovodu kytary a elektronických kláves. Součástí modlitby byla i sbírka finančních darů, která se uskutečňuje při SDM vždy za charitativním účelem – letos bude určena nemocným a trpícím dětem. Jana S.

14

Č. 4 – DUBEN 2008


OuKhej! Kmotr. Jo to bylo drsný. Věděla jsem, že si musím vybrat někoho, kdo mi neskočí po každém mém monologu na lep. Někoho, kdo bude výřečnější než já, odvážný, autoritativní, bude snášet mé kolísavé nálady, šílené nápady, impulsivní a zbrklé reakce, dotěrné otázky, umíněné záchvaty. Bude mít flexibilního ducha. Bude vědět, kdy mě zpražit a kdy na mě nemluvit. Někoho, kdo má silnou víru, prošel si svým a přitom ještě stojí jako skála. Prostě žádný začátečník. A protože mám až typicky ženské myšlení, měl by to být chlap, aby mě držel v reálu. Když jsem se začala bát, že někoho takového nenajdu, tak mi Bůh seslal Ondru. Když jsem to na něj vybalila na chodbě (měl plné ruce sešitů, bot a bundy, právě pospíchal ke skříňkám, protože toho chtěl ještě hodně stihnout), podíval se na mě opravdu vyděšeně, asi netušil, co říká, ale usmál se a řekl, že rád. No a od té doby asi lituje… Co děláte ve volném čase nejraději? Jedeme spolu ráno ve vlaku, chodíme na skupinku, chodili jsme na předtančení, občas jezdíme i busem domů, chodíme na projekci filmu Dá-li Bůh a EU… Jaký verš máš z Písma nejraději? „Vyšel ven a hořce se rozplakal“ (Lk 22,62). I když uvědomění si, že hřešíme, je důležité pro krok k pokání, je to zároveň ta nejbolestivější skutečnost, že jsme v tuto chvíli zradili toho, kdo nás nejvíce miluje takové, jací jsme, i když ví, co uděláme, dříve než my sami. Co máš nejradši na této farnosti? Chebská farnost je moje srdeční záležitost. Když jsme s Jaroušem jeli na farní dovolenou, tak to bylo poprvé, kdy jsem skutečně pochopila nejen pojem Boží láska, ale zároveň jádro celého křesťanství, a to jak Bůh mění lidi.

PŘIPRAVUJI SE NA KŘEST Iva Kofránková (19) a Ondřej Jiráska (19) patří do naší farnosti v Chebu a Dolním Žandově. Studují na gymnáziu v Mariánských Lázních (Není to náhoda, že i Jaroslav Jackmann a jeho kmotra Petra Jadlovská – viz minulé číslo – jsou také ze stejného gymnázia, a dokonce chodí do jedné třídy s Ivou a Ondrou?! To musí být ale třída… A taky je!). Maturitu mají doslova za dveřmi (Snad ji i udělají… bylo by to fajn…). Po maturitě (tedy předpokládejme, že ji šťastně udělají…) na ně čeká ještě jedna krásná a zodpovědná událost…

KATECHUMENTKA

Iva Kofránková Jak se připravuješ na křest? Tahám moudrosti od farářů a svých křesťanských spolužáků. Pročítám doporučenou literaturu, rozvíjím svůj vztah s Bohem. Jednoduše dělám vše proto, abych si křest zasloužila. Jak jsi vybírala světici, jejíž jméno chceš při křtu přijmout? Mám dvě jména, na křest a biřmování. Je to Anna a Eva. Anna je matkou Marie, není moc známá, je to patronka těhotných žen, matek, vdov, osiřelých dětí. Kdo jiný kromě Boha a matky vytváří děti v jejich raném pohledu na svět? Snad mě Anna povede tím správným směrem, jako vedla Marii. No a Eva byla typická žena, zvědavá a vše, co myslela dobře, se nakonec zhroutilo. Bude mi vždy připomínat, že je co napravovat. Jak probíhala tvoje volba kmotra? 15


Č. 4 – DUBEN 2008

Jak se zapojuješ do farního života? Farní dovolená, farní ples, silvestr… Jaký se ti vybaví nezapomenutelný zážitek, když se řekne ‚církev‘? Moje přijetí do katechumenátu. Byl pátek 22. 6. 2007 něco po 18:00 hodině. Bylo teplo a nebe bylo nádherně zbarvené… Řekni nám něco vtipného… Křesťané přijdou do nebe a u nebeské brány je vítá sv. Petr. Provází je nebem a ukazuje jim všechna zákoutí. Když dojdou k veliké stěně, sv. Petr ztiší hlas a zašeptá: „Pšt, tam jsou jehovisti, oni si myslí, že jsou tady sami…“

Z DENÍKU MLADÉ MAMINKY

CO NA TO BUDOUCÍ KMOTR?

Pokračování nekonečného příběhu radostí a strastí malého kloučka.

Jaký verš máš z Písma nejraději? Vlastně nevím. U mě se to mění průběhem času. Jak to má Iva, nevím. Co máš nejradši na této farnosti? Mládež, protože se k ní počítám. Jak se zapojuješ do farního života? Moc ne, ministruju v Žandově. Jaký se ti vybaví nezapomenutelný zážitek, když se řekne ‚církev‘? Asi pár setkání s kamarádama. Řekni nám něco vtipného… Sport ist Mord. kof

Ondřej Jiráska

OD ČERNÉHO PONDĚLKA KE KŘTINÁM

Co sis myslel, když tě tvá budoucí kmotřenka požádala, abys jí byl kmotrem? Říkal jsem si, co ta Iva blbne… Ale jinak jsem to vzal asi bez velkých emocí. Jaké to je být kmotrem? Jaké myslíš, že to bude? Nevím, jaké to je, zatím ničí kmotr nejsem. Myslím, že to bude pestré a obohacující pro obě strany a že si to budeme užívat. Jak se na to připravuješ? Musím se přiznat, že se moc nepřipravuju, ale Iva mě zase nenechá flákat se. Učím se víc naslouchat a koukat na svět jinýma očima. Nebojíš se takové zodpovědnosti? A proč? Nebojím se, láska nezná strach. Myslím si, že kmotrování je hlavně o lásce. Co děláte ve volném čase nejraději? Tak buď uháníme ze školy, nebo do školy, to je taková oblíbená činnost. Velmi nás bavil i společný nácvik předtančení na maturitní ples.

Po delší době pokračujeme s četbou deníku jedné mladé maminky z naší farnosti. Závěr prosincového dílu zněl takto: „Hurá,“ pomyslela jsem si, „vše se k dobrému obrací.“ A neděle mi tento můj dojem jen potvrdila… Pondělek se však nesl ve zcela jiném duchu… A jak to bylo dál? Pondělí 12. března se opravdu nevydařilo. Jediné, v čem jsem měla úspěch, byl počet lidí z rodiny, které jsem do zmatků tohoto dne dokázala zapojit. První byl na řadě můj tatínek. V porodnici nám při pátečním setkání před propuštěním domů, kde nás paní doktorka poučovala o tom nejpodstatnějším, co nás v následujících dnech čeká, bylo řečeno, že v pondělí máme přijet nechat naše drobečky naočkovat. Nenapadlo mě zkontrolovat Vašíkův očkovací průkaz, jestli náhodou, když jsme v porodnici museli zůstat kvůli neúspěchům při kojení o něco déle, není naše dítko již naočkované. Na očkování nás to nepodařené pondělí měl dovézt můj tatínek. Manžel si totiž nemohl vzít celý den volno, a tak jsme se domluvili, že se mnou půjde až odpoledne do poradny. Můj ochotný tatínek se tedy uvolnil z práce, já 16

Č. 4 – DUBEN 2008


V úterý jsem telefonovala paní doktorce, že alternativní metody krmení opravdu nezvládnu. Pochopila, že je to pro mě opravdu náročné, a tak mi řekla, ať jenom kojíme a v pátek přinesu Vašíka na převážení. Uvidíme, jestli přibere, a pak se rozhodne, co bude dál. Váha byla milosrdná. Ukázala, že náš synek přibral, což znamenalo, že jsme se naučili kojit. Bohu díky! Další týden však přinesl nový problém, který rodiče chlapečků nejspíš dobře znají. Vašík začal mít potíže s trávením. Když ho chytil bříškabol, plakal a plakal. Plakal ve dne, plakal v noci, plakal doma a někdy i venku. Ze všeho nejraději jsem měla moudré kolemjdoucí, kteří mi radili, co dělat. Jako bychom všechny fígle už několikrát nevyzkoušeli… Ale bohužel bez úspěchu. Občas jsem měla chuť půjčit takovému rozumbradovi na den naše uplakané dítko. Zajímalo by mě, co by po dni stráveném s ním říkal. (Ale nebojte, nikdy jsem to neudělala.) I bříškabol však jednoho dne zmizel. Problém, který nás trápil tři a půl měsíce, byl tedy pryč a my jsme si říkali, že křtiny, naplánované na začátek července, by mohly proběhnout relativně v klidu. Vašík si je ale představoval poněkud jinak. rak

jsem Vašíka přes jeho velkou nelibost oblékla a vydali jsme se do Sokolova na očkování. V porodnici, kam jsme přijeli s menším zpožděním, jsem odevzdala očkovací průkaz našeho synka a jala jsem se ho svlékat. Opět hlasitě vyjadřoval svou nelibost. Nedostala jsem se v tomto svém počínání naštěstí moc daleko, když přišla novorozenecká sestra s naším očkovacím průkazem a otázala se mě, proč jsme dnes do porodnice jezdili, když naše dítě je už naočkované. Tatínek si asi pomyslel, že má úplně zmatenou dceru. Co jsem si myslela já, už si nepamatuju. V každém případě jsem na Vašíka natáhla těch pár svršků, které jsem mu před chvílí sundala, naložili jsme ho do auta a vydali jsme se k domovu. Pro tatínka zmatky tohoto dne končily, na řadu přicházel pomalu, ale jistě manžel. Vydali jsme se společně na prohlídku k dětské lékařce. Paní doktorku dobře znám, chodila jsem k ní jako dítě. Mám ji ráda, a to třeba i proto, že je rozumná a je možné se s ní na mnoha věcech domluvit. Toto pondělí jsme se však nedohodly. Když jsem jí řekla, že nám s Vašíkem nejde kojení a krmím ho odstříkaným mlékem z lahvičky, pravila, že to je nejspolehlivější cesta k tomu, jak dítě brzy odstavit. Na otázku, jak tedy našeho synka krmit, odvětila, že mi doporučuje injekční stříkačku. Po návratu domů jsem tuto alternativní metodu vyzkoušela. Opět neúspěšně. A tak jsem začala plakat… Doma jsme v tu chvíli byli uplakánci dva, Vašík a já. Manžela z této poněkud neutěšené situace zachránila moje maminka. Maminka se v pondělí vrací z práce pozdě, ale chtěla nás vidět a poptat se, jak se nám celý den vedlo. A taky se těšila, že si u nás dá kávu, kterou si doma nestihla uvařit, protože spěchala za námi. Nedala si ji. Místo toho utěšovala fňukající dceru, která se nimrala v obědovečeři. Vašíka v tu dobu uklidňoval manžel… Ale nic netrvá věčně, a tak i černé pondělí skončilo. 17


Č. 4 – DUBEN 2008

SPOLKY A SPOLEČENSTVÍ reta právě tak jako ta naše nemohla v době komunistického režimu mnoho let sloužit svému účelu (v její blízkosti byl pověstný „domeček“, kde StB mučila vyslýchané) a pomodlili jsme se také za zachránce Lorety i ty, kteří o ni pečují. Pěšky jsme došli k Hradu, podívali se na obřad výměny hradní stráže, ale ke katedrále jsme dorazili až po 16. hodině, takže už byla zavřená. Naplánovanou modlitbu při příležitosti svatováclavského jubilea P. Filip proslovil venku, ale byla jistě stejně účinná. Pak už nezbývalo než zatelefonovat panu Zakuťanskému, aby pro nás přijel. Před autobusem jsme se rozloučili s P. Filipem a poděkovali za duchovní doprovod. Na zpáteční cestě se opět pan Beran osvědčil jako pohotový průvodce s širokým spektrem znalostí. O pěkný zájezd se zasloužili oba Petrové. Všichni byli spokojeni. ako

SPOLEK MARIA LORETO Naše krásná Loreta byla po zimě a výkopech při instalaci zabezpečovacího zařízení zablácená, špinavá, plná holubího trusu. Před první bohoslužbou kostel uklidila paní Marie Podávková s Janem Zahradníkem a v sobotu 15. 3. se v úklidu pokračovalo. Bylo třeba obrazy, které přezimovaly v kostele, vyvěsit v ambitech - to obstarali pánové Petr Beran, Pavel Bača a Alois Kuna. Potom A. Kuna a P. Beran s velikým úsilím čistili ambity a rohové kaple (trochu jim pomáhala A. Kovaříková). Na úklid „kanceláře průvodců“, toalet a chýše přijeli ještě 17. 3. M. Podávková, J. Zahradník a A. Kovaříková a pořádně tam vymrzli. V loňské sezóně se při službě na Loretě pan Petr Novotný seznámil s průvodcem z pražské Lorety Františkem Futerou. Pan Futera ocenil dobrovolnickou práci našich průvodců a pozval nás na pražskou Loretu. Původně to měl být zájezd „skupiny Loreta“, ale pak pan farář přizval strážce z kostela sv. Mikuláše a přihlásilo se ještě dalších 12 členů, takže nás byl plný autobus. Celý program připravoval Petr Novotný: domluvil u kapucínů mši svatou, zajistil obědy v jejich poutním domě a obstaral (zlevněnou) prohlídku Lorety. Fundovaného průvodce během cesty autobusem úspěšně dělal Petr Beran, který pokračoval ve výkladu i při velkolepém výhledu na Prahu ze strahovské zahrady, kam jsme se odebrali po příjezdu do Prahy. Mši sv. pro nás sloužil P. Filip v kostele Panny Marie Andělské, kde jsme si prohlédli také krásné jesličky s postavami v životní velikosti. Po obědě (hlavním chodem byl chutně upravený žralok) jsme šli na Loretu, kde se nás ujal jáhen Falber. V Nazaretském domku P. Filip připomenul, že pražská Lo-

KLUB KŘESŤANSKÝCH ŽEN POUŤ DO SANTIAGA DE COMPOSTELA Letošní měsíce únor a březen byly ve znamení příprav na Velikonoce. V této době se křesťané více zamýšlejí nad sebou a Kristovým utrpením. Příležitost pro toto zamyšlení je velmi účinná, když můžeme uskutečnit nějakou pouť. Pouť do míst, která nám cestou dá mnoho odpovědí. Náš klub se vydal na velmi dlouhou pouť dne 25. února, a to hned do světoznámého poutního místa ve Španělsku, do Santiaga de Compostela. Vydali jsme se tam prostřednictvím pana Jiřího Dytrycha z Chebu. Náš farní sál nám poskytl moderní projekční techniku a pan Dytrych film, který natočil v průběhu své pouti. 18

Č. 4 – DUBEN 2008


Pan Dytrych je senior, a tuto pouť absolvoval na kole. Cesta tam a zpět trvala celé tři měsíce. Na kole s sebou vezl všechno, co potřeboval ke skromnému životu – vážilo to téměř 50kg. Po prvních padesáti kilometrech, které ujel z Chebu, to chtěl vzdát. Nakonec to nevzdal. To dokazuje, že když člověk skutečně po něčem dobrém touží a chce toho dosáhnout, dostane potřebnou sílu. Pokud vás zajímá poutní místo Santiago de Compostela, zde jsou některá fakta, jak jsem je vyhledala v Ottově slovníku a v různých průvodcích: Santiago de Compostela je město v severozápadním Španělsku, je to někdejší hlavní město Galicijského království. V městě je románská katedrála, vybudovaná v letech 1078 až 1211,

která byla vybudována na místě, kde byly roku 813 nalezeny ostatky apoštola sv. Jakuba. Tyto ostatky jsou uloženy ve stříbrné rakvi v chrámové kryptě. Západní portál Portico de la Gloria je nejkrásnějším portálem svého druhu na světě. Ani v postní době ženy nezapomněly na tělesné zdraví. S pomocí cvičitelky paní Kičákové jsme zakoušely příjemné pocity při cvičení, i když jsme cvičily jen na židli. Budeme-li mít vůli pokračovat doma se cvičením, budeme dobře připraveny vydat se na jaře bez problémů také na pouť, i když to nebude tak daleko, jako tomu bylo u pana Dytrycha. Všechnu naději jsem složil v Hospodina… (Žalm 40,2-4) vá


Č. 4 – DUBEN 2008

(bohoslužbu slova, křestní obřady a vlastní slavení eucharistie), kam se přítomných asi 120 účastníků pohodlně vešlo. Při vigilii byly pokřtěny dvě naše sestry v Kristu Vlasta Červenková a Radka Nováčková a biřmováni byli Slávka Randisová, Irena Menšíková a Václav Menšík. Po skončení liturgie kolem 0:45 hod. někteří ještě dlouho setrvali při přátelském „agapé“ s pohoštěním, klábosením a hudbou. Boží hod velikonoční jsme pak v neděli v Chebu oslavili po zimní přestávce již v kostele sv. Mikuláše, v Dolním Žandově pak v kostele sv. Michaela. V Chebu se vytáhl náš chrámový sbor nádherným doprovodem citlivě zkombinovaným z různých stylů liturgické hudby (včetně spirituálu!).

byla letos zahájena krátkou meditací ve farním sále a vedla dvacet účastníků čtrnácti zastaveními přes celé náměstí a pěší zónu k evangelickému kostelu a zpět ke sv. Václavu. Při každém zastavení jsme do kříže zatloukli hřeb symbolizující nějaké naše pokušení, únik či selhání v oblasti cesty ke svatosti a povolání ke svědectví. Čtyř projekcí filmu Most, podobenství o sebeobětující se Boží lásce, se na Velký pátek zúčastnilo celkem asi čtyřicet lidí. Zájemcům můžeme zapůjčit DVD nebo je možné domluvit projekci na požádání ve farním sále. Noční vigilii Zmrtvýchvstání jsme letos slavili částečně v kostele sv. Mikuláše (slavnost světla) a částečně ve farním sále

Z KANCELÁŘE

STALO SE Postní seminář „A budete mi svědky…“ probíhal po celou postní dobu a byl završen slavením velikonočního tridua. Ranních středečních setkání se nás účastnilo někdy i kolem dvaceti, večer se pak scházelo kolem deseti účastníků. Nepřehlédněte nabídku dalšího pokračování v rámci svatodušního víkendu (viz FARNÍ KALENDÁŘ). Květnou neděli jsme v Chebu již tradičně zahájili před kostelem Zvěstování Panně Marii, odkud jsme s jednou zastávkou na náměstí, kdy jsme žehnali městu a jeho představitelům, putovali do kostela sv. Václava. Když se náš průvod musel doslova „protáhnout“ křivolakou uličkou uprostřed Špalíčku, člověk měl pocit, že Ježíš takto skutečně prochází jak historií, tak současností našeho města. Liturgie pak byla letos obohacena i tím, že Matoušovy pašije byly částečně zpívané. Modlitební procházka Chebem na Květnou neděli přilákala sedm účastníků. Naše putování začalo ve farním sále a pokračovalo v šesti zastaveních okolím hradu,

na Růžovém kopečku, v Poohří a skončilo u kostela svatého Bartoloměje. Ve slovech evangelia jsme se setkali s Ježíšem na poušti, kde byl pokoušen ďáblem, na Hoře proměnění, u Jákobovy studny, při setkání se slepcem a u Lazarova hrobu. Naše poslední zastavení bylo u bran Jeruzaléma. Pesachové hostiny na Zelený čtvrtek po večerní bohoslužbě se zúčastnilo 21 účastníků z Chebu i Františkových Lázní. Ve dvou hodinách, tedy ve zkratce, jsme si připomněli židovský svátek PESACH (hebrejsky „přeskočení“), který má své kořeny v událostech popisovaných ve Druhé knize Mojžíšově (Ex 12-14). Při takovéto hostině pravděpodobně Ježíš usedl se svými učedníky, požehnal chléb a víno a podal jim se slovy: „Toto je mé tělo – toto je má krev – to čiňte na mou památku.“ Tentokrát byl nejmladším účastníkem Eda Kolafa, na kterém tak byla zodpovědná úloha položit „čtyři otázky o Velké noci“, které se zhostil na výbornou. Křížová cesta městem na Velký pátek 19

Předjarní brigádě, která připravila Loretu k mezistátní návštěvě apoštolského nuncia. Chrámovému sboru, který přispěl ke krásné oslavě velikonočních svátků. Všem, kteří přispěli do sbírky „Postní dar“ na podporu služeb a projektů naší Farní charity. Při bohoslužbách na Zelený čtvrtek a na Boží hod se v celé farnosti vybralo přes 20 tis. Kč.

PODĚKOVÁNÍ Dárcům, kteří přispěli do sbírky „Svatopetrský haléř“. Sbírka slouží k tišení světových bolestí způsobených jak přírodními katastrofami, tak také sociální nespravedlností vůči různě potřebným. Dobrovolníkům, kteří svědomitě udržují pořádek ve farním domě a farním sále. Brigádníkům, kteří přišli před Velikonocemi uklidit sv. Mikuláše a sv. Michaela.

NENECHTE SI UJÍT Tradiční velikonoční žehnání bytů je možno uskutečnit po celou velikonoční dobu, a to tak, že pozvete některého z farářů na návštěvu do své domácnosti. Sbírku na křesťanskou televizi NOE uskutečníme při nedělních bohoslužbách na 3. neděli velikonoční 6. dubna 2008. Supervize dobrovolníků se koná v úterý 8. 4. od 17:00 ve farním domě. Zváni jsou všichni, kteří jsou zapojeni nebo se chtějí zapojit do služby starým a nemoc-

ným v programu „Bolest a moudrost“. Setkání služebníků, které se koná každý druhý měsíc, v měsíci dubnu připadá na čtvrtek 10. 4. Setkání začíná od 19:00 ve farním domě. Při setkání bude možnost prakticky prohloubit základy položené při semináři „A budete mi svědky…“ Filmový klub – „Nebe nad Berlínem“: v dubnu nabídneme v našem filmovém klubu další ze série „netuctových filmů“, a to německo-francouzské romantické drama 20

Č. 4 – DUBEN 2008


režiséra Wima Wenderse „Nebe nad Berlínem“ („Der Himmel über Berlin“) z roku 1987, které je považováno za jeden z nejpůsobivějších filmů světové kinematografie 80. let. Více viz FILMOVÝ KLUB. Výlet k prameni Elstru: Poté co ho nebylo možno v únoru uskutečnit pro silnou vichřici, by se měl konat v náhradním termínu, a to v sobotu 12. 4. Pojedeme vlakem v 8:18 z Chebu do Hazlova. Ti, kteří chtějí ušetřit za jízdné (2x 30 Kč) a koupit si společnou jízdenku asi o 50% levnější, se sejdou na nádraží již v 7:50. Trasa výletu krásnou krajinou bude měřit 12-15 km. Návrat do Chebu je možný buď v 13:44 nebo 17:22. Další informace na plakátku v kostele nebo u Petra Sokola Novotného (tel.: 724 110 738). Další „rytmickou mši“, při které se učíme slavit liturgii způsobem přístupným jak rodinám s dětmi, tak mladším lidem, budeme moci slavit v neděli 13. 4. od 11:00 ve farním sále. Zváni jsou samozřejmě nejen mladí, ale všichni, kteří touží objevovat krásu liturgie v různých jejích výrazových formách. Tato „rodinná“ forma se snaží být doplněním tradiční slavnostnosti (kadidlo, symboly, ticho, klasické zpěvy apod.), kterou se poslední dobou snažíme rozvíjet při ranních mších od 8:00 (od Velikonoc konaných u sv. Mikuláše). Dubnové setkání chlapů se uskuteční v pátek 18. 4. od 19:30 ve sklepě u Mužíků, v ulici Svatopluka Čecha 7. Tematicky se držíme témat z knihy Steva Biddulpha Mužství (http://obchod.portal.cz/produkt/muzstvi) a tentokrát se budeme věnovat buď místu a smyslu práce v našem životě („Práce podle srdce“ aneb „Práce, která nás těší“). Skupinka služby nemocným se sejde ve středu 23. 4. výjimečně ve farním domě od 19:00. Pozváni jsou všichni, kteří pečují o nemocné, za tuto službu se modlí, nebo by se do služby chtěli postupně zapojit. Pouť ke sv. Josefu do Podlesí se uskuteční v úterý 1. 5. od 15:00 v kapli sv. Jose-

fa Dělníka v Podlesí. Pouť je možno spojit s procházkou v krásném prostředí podhůří Slavkovského lesa. Doprava individuální nebo možno se domluvit s faráři. O Slavnosti Nanebevstoupení Páně ve čtvrtek 1. 5. bude večerní mše svatá v kostele sv. Václava v Chebu od 18:00. „Dostanete sílu Ducha svatého…“ je hlavním mottem svatodušní novény. Novéna bude zahájena při večerní mši ze Slavnosti Nanebevstoupení Páně ve čtvrtek 1. 5. v kostele sv. Václava a budou k dispozici sešitky pro osobní modlitbu či pro modlitbu v rodinách či společenstvích. Kdo by se chtěl novény účastnit spolu s dalšími farníky, bude k tomu příležitost denně od 2. do 9. 5. ve farním domě od 10:00 (kromě soboty) nebo od 19:30 (podrobnosti str. 2). Májové pobožnosti budou během měsíce května každý pátek od 17:30 v kostele sv. Václava. Avšak první májová bude v pátek 2. 5. již od 17:00, protože bude spojena s prvopáteční adorací. Poutní vikariátní den na Loretě nás čeká v sobotu 3. 5. Začátek je v 10:00 na Loretě, v 10:15 bude zahájena modlitba růžence, v 11:00 mše svatá. Po poledním občerstvení, které již tradičně připraví spolek Maria Loreto, bude následovat od 13:30 májová pobožnost. Srdečně zveme i děti, pro které bude během celého setkání připraven vlastní program. Filmový klub – film Ježíš: I v květnu bude na druhý pátek v měsíci, 9. 5., od 19:30 (a navíc i od 10:00) ve farním sále nabízeno (jako součást svatodušní novény) promítání klasického filmu Ježíš (viz např. http://www.znateho.cz), který byl natočen věrně podle Lukášova evangelia a může vhodným způsobem prohloubit či oživit naši přípravu na svatodušní svátky. Pro někoho to může být zajímavá forma zopakování či prohloubení osobního vnímání evangelia jako celku, pro jiného zase seznámení se s jedním z klasických „evangelizačních“ nástrojů s možností následného 21


Č. 4 – DUBEN 2008

sobem. Za prvé je možné se zúčastnit slavení eucharistie z vigilie Seslání Ducha svatého od 18:00 ve farním sále. Za druhé je možné tuto vigilii prožít i v rámci modlitebního bdění tentýž den od 19:30 do 22:00 ve farním sále. Obojím vyvrcholí svatodušní víkend (podrobnosti viz str. 2). Sbírka na projekty Diecézní charity Plzeň se uskuteční při všech nedělních bohoslužbách 11. 5. 2008.

osobního sdílení či kritické reflexe. Seminář „…a budete mi svědky“ pak v sobotu 10. 5. od 9:00 do 18:00 ve farním domě (část strávíme i v ulicích Chebu či přilehlém okolí) nabídne praktické vyučování i osobní prohloubení základů z postního semináře o svědectví (podrobnosti viz str. 2). Svatodušní vigilie bude letos v sobotu 10. 5. v naší farnosti slavena dvojím způ-

„JAKÉ SI TO UDĚLÁME, TAKOVÉ TO BUDEME MÍT!“ FARNÍ DOVOLENÁ 10. až 16. srpna 2008 Srdečně vás všechny zveme na letošní farní dovolenou na Šumavu Penzion Pod Hořicí v Soběšicích nedaleko Sušice http://www.sobesice.cz/hotel/hotel.html Cena: Polopenze s ubytováním: dospělí 1 900,- Kč, studenti a důchodci 1 700,- Kč, děti do 15 let 1 350,- Kč, kojenci zdarma. Na místě lze přiobjednat oběd za 50,- Kč. I nadále přijímáme finanční sponzorské dary, s jejichž pomocí chceme po individuální domluvě částečně přispět těm, kteří by celou částku pro finanční tíseň nemohli zaplatit. Přihlášky se zálohou 1 000,- Kč přijímáme ve farní kanceláři (pozdější přihlášky jsou možné, ale s přirážkou přihlašovacího poplatku). Přihlašovací poplatek činí na osobu (či rodinu): při odevzdání přihlášky v dubnu 0,- Kč, v květnu 200,- Kč, v červnu 300,- Kč a v červenci 400,- Kč. Info: Viktor H. (775977192) nebo Jana K. 777124105) Další podrobnosti: Pro účastníky budou připraveny různé programy – pro pěší turistiku, cykloturistiku a zvlášť je pamatováno na děti a seniory. V průběhu dovolené navštívíme hrady: Rábí, Kašperk, Velhartice a města jako Kašperské Hory a Sušici. Město Sušice nabízí mnoho zajímavostí jako sirkařské muzeum, pohyblivý betlém, nad městem láká k návštěvě rozhledna Svatohor a kaple s ambity – Andělíček. Při celodenním výletu se podíváme k „perle Šumavy“, říčce Vydře a do jejího čarokrásného okolí. Možná, zbude-li čas, navštívíme také prales Boubín. Každý den bude v nabídce večerní program, dva z večerů připraví naši Petrové, budou společné bohoslužby. Plánuje se také sportovní odpoledne pro děti (ale dospělí vstup zakázán mít nebudou) a samozřejmě nebude chybět ani táborák. Podrobný program na každý den bude upřesněn.

22

Č. 4 – DUBEN 2008


PRAVIDELNOSTI

FARNÍ KALENDÁŘ !!Pravidelné bohoslužby a setkání naleznete na poslední straně v „PRAVIDELNOSTECH“!! 6. 4. 7.4. 7.4. 7.4. 8.4. 10.4. 11.4. 12.4. 13.4.

neděle pondělí pondělí pondělí úterý čtvrtek pátek sobota neděle

15:00 15:00 16:30 17:00 19:00 19:00 7:50

14:00 19:30

3. NEDĚLE VELIKONOČNÍ sbírka -TV NOE slavení eucharistie schůzka KKŽ setkání společenství Dolní Žandov supervize dobrovolníků DC setkání služebníků filmový klub: Nebe nad Berlínem výlet k prameni Elstru 4. NEDĚLE VELIKONOČNÍ mše s rytmickým doprovodem slavení eucharistie setkání chlapů: „Práce podle srdce“ 5. NEDĚLE VELIKONOČNÍ slavení eucharistie schůzka KKŽ setkání skupinky služby nemocným 6. NEDĚLE VELIKONOČNÍ slavení eucharistie pouť ke sv. Josefu-Dělníku do Podlesí

nedělní bohoslužby DPS Skalka klub důchodců fara D. Žandov farní dům Cheb farní dům Cheb farní sál Cheb nádraží ČD nedělní bohoslužby den modliteb za povolání

14.4. 18.4. 20.4. 21.4. 21.4. 23.4. 27.4. 28.4. 1.5.

pondělí pátek neděle pondělí pondělí středa neděle pondělí čtvrtek

14:00 15:00

1.5. 2.5. 2.5. 3.5. 3.5. 4.5.

čtvrtek pátek pátek sobota sobota neděle

18:00 SLAVNOST NANEBEVSTOUPENÍ PÁNĚ 10:00 a 19:30svatodušní novéna 17:00 májová adorace na první pátek 10:00 vikariátní poutní den – 13:30 májová 19:30 svatodušní novéna 7. NEDĚLE VELIKONOČNÍ

pondělí pondělí pondělí pondělí úterý úterý středa čtvrtek pátek sobota sobota sobota neděle

19:30 svatodušní novéna farní dům Cheb 10:00 a 19:30 svatodušní novéna farní dům Cheb 15:00 slavení eucharistie DPS Skalka 15:00 schůzka KKŽ klub důchodců 16:30 svatodušní novéna – Dolní Žandov fara Dolní Žandov charitní růženec není – bude spojen s novénou 10:00 a 19:30 svatodušní novéna farní dům Cheb 10:00 a 19:30 svatodušní novéna farní dům Cheb 10:00 a 19:30 svatodušní novéna farní dům Cheb 10:00 a 19:30 film Ježíš – v rámci novény farní sál Cheb 9:00 „… a budete mými svědky“ – seminář farní dům a okolí 18:00 vigilie Slavnosti Seslání Ducha sv. farní sál - mše 19:30 svatodušní modlitební vigilie farní sál - modlitba SLAVNOST SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO nedělní bohoslužby

15:00 15:00 19:00

DPS Spáleniště sklep u Mužíků nedělní bohoslužby DPS Dragounská klub důchodců farní dům Cheb nedělní bohoslužby LDN Carvac kaple Podlesí

po mši je možná procházka v okolních lesích

kostel sv. Václava farní dům Cheb kostel sv. Václava Maria Loreto farní dům Cheb nedělní bohoslužby

den modliteb za sdělovací prostředky

5.5. 5.5. 5.5. 5.5. 6.5. 6.5. 7.5. 8.5. 9.5. 10.5. 10.5. 10.5. 11.5.

23

Řk farnost Cheb (Cheb, D. Žandov, Milíkov, Pomezí, Tuřany, Odrava, Okrouhlá, Lipová, Nebanice) FARNÍ DŮM: KOSTELNÍ NÁM. 15, 350 02 CHEB; tel.: 354422458; IČ: 477 22 347 [email protected]; http://www.farnostcheb.cz; č. účtu: 781 704 309 / 0800

Faráři: Petr Bauchner, farář, 608 656 556; Petr Hruška, spolufarář, 608 656 557 Asistenti: Zdeňka Skubeničová, administrativa, 608 656 558; Eva Kolafová, dobrovolníci, 608 527 081 Kostelnice: Brigita Loosová, sv. Václav, 608 656 559; Eliška Tumidalská, sv. Mikuláš, 606 884 426 Farní knihovna: Karel Dvořák, vedoucí, 774 826 007; http://knihovna.farnostcheb.cz Maria Loreto: Alena Kovaříková, koordinátorka návštěv, 724 562 898; http://loreta.farnostcheb.cz Pastorace dětí: Helena Müllerová, 721 642 842; Farní taxi: Stanislav Müller, 722 692 884 Charita: P. Hruška, 608 656 557; Nemocní: P. Bauchner, 608 656 556; http://charita.farnostcheb.cz Dobrovolnické centrum: Eva Kolafová, koordinátor, 608 527 081; http://dobrovolnici.farnostcheb.cz Farní penzion: Jaromír Jiráska, správce penzionu, 608 656 555; http://penzion.farnostcheb.cz BOHOSLUŽBY DNE PÁNĚ

slavení nedělní eucharistie („výkladová“) farní sál Cheb slavení nedělní eucharistie („farní“) kostel sv. Mikuláše Cheb slavení nedělní eucharistie („žandovská“) kostel sv. Michaela D. Žandov slavení nedělní eucharistie („rodinná“) farní sál Cheb slavení nedělní eucharistie („katechetická“) farní sál Cheb slavení nedělní eucharistie („vietnamská“) farní sál Cheb OSTATNÍ BOHOSLUŽBY A SETKÁNÍ farní dům Cheb Po 7:30 liturgie Denní modlitby církve („laudy“) viz rubrika Farní kalendář Po 14/15 slavení eucharistie („seniorská“) farní sál Cheb St 10:00 slavení eucharistie („biblická“) kostel sv. Václava Cheb Pá 17:30 společná modlitba růžence kostel sv. Václava Cheb Pá 18:00 slavení eucharistie („klasická“) farní dům Cheb Po 16:30 Základy víry pro dospělé – cyklus II farní dům Cheb St 17:00 skupina dětí od 6. třídy výše farní dům Cheb Čt 14:30 skupina dětí 1. – 2. třída farní dům Cheb Čt 15:30 skupina dětí 3. – 5. třída Svátost smíření (zpověď): v rozmezí 30 až 10 minut před každou mší svatou v kostele; při prvopáteční adoraci hodinu přede mší; na požádání kdykoli na faře či kdekoli jinde Služba rozhovorem a modlitbou (osobní duchovní doprovázení či životní poradenství): kdykoli podle osobní či telefonické domluvy s některým z farářů (tel. viz výše) Kontaktní hodiny farnosti: každé pondělí na faře 9:00-12:00 a 14:00-17:00; jinak na základě osobní či telefonické domluvy se Zdeňkou Skubeničovou (tel. viz výše) Kontaktní místo Charity a Dobrovolnické centrum: zatím sídlíme ve farní kanceláři kontaktní hodiny každé úterý 9:00 – 12:00 a každý čtvrtek 14:00 – 17:00 (tel. viz výše) Farní knihovna (farní centrum – půjčování a prodej literatury, internet): každé úterý 14:00-17:30, někdy i v neděli mezi bohoslužbami 9:15-10:45 (tel. viz výše) So Ne Ne Ne Ne Ne

18:00 8:00 9:30 11:00 18:00 19:30

ZPRAVODAJ CHEBSKÉ FARNOSTI vydává Řk farnost Cheb. Redakční tým: J. Rymešová (vedoucí), J. Kofránková (zástupce), R. Kučerová, J. Karasová, M. Belasová, D. Kučerová, J. Klíchová. Za obsah zodpovídá: Petr Hruška. Redakce si vyhrazuje právo na redakční úpravu zaslaných příspěvků. Celkový náklad 300 výtisků. Vychází zpravidla 1. neděli v měsíci. Toto číslo vyšlo 6. 4. 2008, příští vyjde 4. 5. 2008. Příspěvky možno odevzdávat v kanceláři, redakčnímu týmu či zaslat na [email protected] do uzávěrky čísla 20. 4. 2008. Doporučený příspěvek na tisk 5 Kč, sponzorský 15 Kč

CESTY VÍRY PASTORAČNÍ REFLEXE

Recommend Documents