Frank Santucci, OMI
SE SVATÝM EVŽENEM KE SPASITELI LITANIE
Kdo je to světec? Nejraději si ho představuji pomocí obrazu nějakého vitrážového okna v katedrále, kterým prostupuje zářící slunce. Stejně tak může prostupovat zářící světlo Boží lásky člověkem a ten pak na nás odráží všechny ty barvy a zvláštní odstíny Božího světla. A pro mě je sv. Evžen právě tímto vyzdobeným oknem, které ukazuje krásu a lásku Boha Spasitele. A to je pozvání, kterého se dnes, u příležitosti desátého výročí jeho svatořečení (ale i dnes, u příležitosti 150 let, které uplynuly od jeho narození pro nebe – pozn. překl.), dostává každému z nás: vidět v Evženovi krásu Boží lásky. Tak se pro nás může Evžen stát vzorem života ve světle, přímluvcem, který nás ke světlu vede, a milým přítelem, který nás doprovází po cestě našeho života.
V minulosti jsme Evžena příliš neznali a neměli ho rádi. Jedinou vzpomínku, kterou si ze svých prvních 11 let života uchovávám na náš farní kostel, je to, že to byla budova s podlahou z “hlučného” dřeva s mnoha sádrovými sochami svatých, mezi nimiž byla také socha sv. Evžena. Když jsem se po těch malovaných sochách díval, připadaly mi všechny neskutečné a nedosažitelné. Vůbec se mi nezdály přitažlivé a nevyvolávaly ve mně touhu po následování nebo navázání vztahu k danému světci. Totéž se dá říct i o úctě k Evženovi. Zdá se, že po jeho smrti v r. 1861 se tisíce lidí inspirovali jeho odkazem a smyslem jeho života. Tisíce z nich prožívali hrdinně svůj život misionáře na těch nejobtížnějších místech. Ale přes to všechno byl Evžen jako ta sádrová socha: jeho ideály byly sice velké, ale jeho osoba nám nebyla přibližována příjemným způsobem, a tak lidi nepřitahoval. Evžena jsme začali vlastně objevovat až během jeho blahořečení v r. 1975. Jeho odkaz a “nakažlivost” byly tak silné, že od té doby přestal být tou sádrovou sochou a stal se člověkem z masa a kostí, opravdovým lidským světcem, který dokáže oslovit moderního člověka! Jeho blahořečením a následným svatořečením v r. 1995 nám ho Církev předkládá jako člověka, který žil v plnosti Božího světla a který nám tedy může pomoci, abychom tak žili i my.
Svatý Evžen je lidskou osobou, která o svou svatost zápasila. Život sv. Evžena se vůbec nepodobá sádrovému světci, který poletuje na obláčku svatosti. Vždyť dobře známe všechny události jeho života a také spoustu utrpení, které prožíval od samého dětství až po smrt. Známe dobře jeho výbušnou osobnost, jeho boje se sebou samým, jeho nedokonalosti. Byl člověkem, který
dobře věděl, co potřebuje, aby mohl milovat lidi a být od nich milován, a přesto byl i člověkem, který poznal odmítnutí a osamocení. Byl člověkem, který sice trpěl kvůli různým situacím, které prožíval, ale v celém jeho životě nacházíme zvláštní pokoj a jednoduchost, které ho nikdy neopustily. Proč? Protože od té doby, co se setkal s ukřižovaným Kristem a přijal ho jako svého Spasitele, se mohl Evžen na každou událost dívat Spasitelovýma očima. V každé události mohl rozlišit a rozpoznat přítomnost jeho milovaného Spasitele. A tady nacházíme první důvod, proč Evžen jako světec lidi přitahuje: je velmi lidský, a tak se pro nás může stát vzorem. Učí nás, jak máme v každé situaci rozpoznat Boží lásku. Tisíce lidí po celém světě mohli zakusit Boží lásku prostřednictvím jeho synů a dcer: oblátů, členů institutů, které vyrostly z jeho charismatu, jako jsou COMI a OMMI, asociovaných laiků, AMMI a dalších, kteří žijí spiritualitu a poslání sv. Evžena.
Svatý Evžen stojí blízko Boha a přimlouvá se za nás. Svatý Evžen nám nejen ukazuje, jak žít v Boží lásce, jak se utíkat se svými slabostmi ke Spasiteli, ale také se za nás přimlouvá, abychom to mohli opravdu uskutečnit. A to je význam jeho svatořečení: Církev tak uznává, že Evžen je teď členem společenství svatých a že se nachází v Boží blízkosti a žije plnost Božího království. A z této plnosti a Boží blízkosti se za nás modlí a přimlouvá za naše potřeby. Po celém světě se stále setkávám s lidmi, kteří moc této přímluvu dosvědčují. Nedávno jsem se setkal např. s případem jedné zoufalé ženy, která stála u okna nemocnice a chtěla skokem dolů spáchat sebevraždu. Když už to chtěla udělat, pocítila Evženovu přítomnost a od okna odešla. S odvahou začala nový život a dnes je přesvědčena o Spasitelově lásce k ní, kterou tehdy pocítila skrze Evženovu přímluvu. To je jeden z těch dramatičtějších případů, ale stále častěji se lidé na sv. Evžena obracejí také proto, že on sám zakusil to, co zakoušejí oni sami: byl svědkem rozbití své rodiny, poznal na vlastní kůži, co to znamená být vyhnancem, zakusil pronásledování, bohatství i ztrátu všeho, osamocení, krach všech svých plánů a mnoho jiných podob utrpení. Lidé ho vyhledávají, protože sám zná a chápe obtíže lidského života. Jak lidé odhalují sílu jeho přímluvy, roste také počet kostelů, které mu jsou zasvěceny.
Svatý Evžen je otec a přítel, který putuje spolu s námi. Evžen sám dobře poznal význam a hodnotu přátelství. Potřebu přátelství cítil neustále. Vážil si lidí, kteří mu byli nablízku, a cítil, že bez přátel nemůže žít. Proto mohl také porozumět tomu, že ho Ježíš povolává do vztahu zcela výjimečného přátelství. Evžen a jeho Spasitel byli opravdovými přáteli. Evžen toužil po tom, aby s ním mohl žít v hluboké důvěrnosti a stále v jeho přítomnosti. Evžen nás učí nejen tomu, jak Ježíše následovat, ale zároveň nás po této cestě učednictví doprovází
svým přátelstvím. Jako zakladatel oblátů a pastýř marseillské diecéze viděl sám sebe jako otce a také se tak choval. Zvláště když zestárl, často říkal: “Nikdy žádný otec nemiloval své syny tak jak já!” A to platí i dnes. A my můžeme tyto jeho city ve svém srdci zakoušet i teď, zatímco on nás doprovází po cestě za stále hlubším poznáním a stále větší láskou ke Spasiteli. Tuto úvahu o sv. Evženovi, vzoru, přímluvci, otci a příteli chci uzavřít tím, že se s vámi podělím o následující litanii. Zatímco se ji budete modlit, já vám přeji, abyste ve svém životě zakoušeli přítomnost sv. Evžena, který vás v obtížných chvílích přivádí ke Spasiteli. Frank Santucci, OMI
LITANIE KE SV. EVŽENOVI, NAŠEMU PRŮVODCI KE KRISTU Na každou invokaci se odpovídá: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 1. Narodil ses v bohaté rodině, ale zakusil jsi, co znamená přijít o všechno: o pohodlí, společenské postavení, o přátele. Přesto sis ale povšiml, že Bůh, náš Spasitel, tě nikdy neopustil. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 2. Když ti bylo sedm let, ocitl jsi se v bouři revoluce. Byl jsi přinucen uprchnout, aby sis zachránil život. Spasitel byl ale i tehdy s tebou, aby tě chránil. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 3. Ve vyhnanství jsi žil daleko od své země, své kultury, jazyka a prostředí. Spasitel ti pomohl, abys pochopil všechnu tu novost a abys uprostřed ní, spolu s událostmi, které jsi prožíval, zrál. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 4. V Benátkách jsi nemohl chodit do školy. V donu Bartolovi ti Spasitel poslal výborného osobního učitele, který tě měl tolik rád a dal ti lidské a náboženské základy, které jsi právě tolik potřeboval. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme.
5. Když jsi dospíval, trpěl jsi rozvratem své rodiny a po mnoho let jsi žil daleko od své matky a sestry. Spasitel ti pomohl tím, že ti dal pochopit hodnotu Mariina mateřství. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 6. V mládí jsi toužil po tom, aby se tví rodiče usmířili, ale i nadále jsi musel trpět bolestí z nenapravitelného odloučení a ze svého nikdy nenaplněného přání. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 7. V Neapoli jsi zakusil smutný život v chudobě, doléhající nudu a ztrátu naděje do budoucnosti. Tím tě Spasitel vychovával k solidaritě s těmi, kteří trpí v podobných podmínkách. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme.
8. Na Sicílii jsi se znovu dostal do řad urozených. Nechával jsi se hýčkat a vymyslel sis šlechtický titul, aby tě ostatní mohli oslovovat: “hrabě de Mazenod”. Ale Spasitel tě znovu přivedl na zem, když ti ve vévodkyni di Cannizzaro dal průvodce, který tě učil být pozorný k potřebám chudých. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 9. Když jsi se ve dvaceti letech vrátil do Francie, pustil ses do rozmařilého a pohodlného života. Ale Spasitel ti dal zakusit celou prázdnotu takového života. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 10. Na jeden Velký pátek jsi pod křížem zakusil bezpodmínečnou Spasitelovu lásku, a tvůj život se tak v síle této lásky navždy proměnil. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 11. Onoho Velkého pátku ti u paty kříže dal Spasitel pocítit, že i přes své hříchy a viny jsi byl vysvobozený, uzdravený a bylo ti odpuštěno. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 12. Onoho Velkého pátku tě setkání s ukřižovaným Kristem přivedlo k tomu, že tvým povoláním je dát se do služby svého Spasitele jako kněz, a darovat mu tak celý život. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 13. V zemi zdevastované revolucí a Bohem zapomenuté ti Spasitel pomohl pochopit, že tvým povoláním je žít jen pro Boha a přivádět ostatní k Boží lásce. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 14. Po svém vysvěcení na kněze ses vrátil do Aix-en-Provence a tam uslyšel křik chudých. Spasitel odpověděl na jejich trápení skrze tvá kázání a službu těm sociálně nejslabším, mládeži a vězňům. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 15. Tvá služba těm nejopuštěnějším a péče o umírající rakouské zajatce tě přivedly ke konci života. Spasitel tě však skrze vroucí a vytrvalé modlitby tvé mládeže z tyfu uzdravil. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 16. Podněcován svou vášnivou láskou k Spasiteli jsi vyzval další kněze, aby se s tebou spojili, a mohli jste tak společně hlásat evangelium těm nejopuštěnějším. Spasitel tě použil k tomu, aby na svět mohli přijít Misionáři obláti Panny Marie Neposkvrněné. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 17. Aby byli “všichni v Bohu” vyzval Spasitel tebe i tvé společníky, abyste se s ním spojili poutem řeholního života prostřednictvím slibů žitých v apoštolské komunitě. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme.
18. Když jsi oplakával smrt svých mladých spolubratří, ukázal ti Spasitel, že jsou nyní součástí oblátské komunity v nebi a že se svými modlitbami zcela podílejí na tvé misii. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 19. Když se zdálo, že by tvá malá skupinka oblátů mohla být zničena výhrůžkami a nepřejícností, obrátil ses na Pannu Marii Neposkvrněnou a před její sochou se ti dostalo ujištění, že to, co konáš, je Spasitelova vůle. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 20. V čase, kdy Církev obvykle neschvalovala žádnou novou řeholní kongregaci, uznal papež za Spasitelovo dílo to, co jsi ty spolu se svými mladými obláty konal, a kongregaci oblátů oficiálně schválil. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 21. Zcela oddán dobru Církve, obětoval jsi sebe sama a svá osobní přání tomu, abys sloužil všude tam, kam tě Spasitel volal. Přijal jsi místo generálního vikáře v Marseille a pak i tamějšího biskupa, abys mohl lépe sloužit těm nejopuštěnějším. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 22. Byl jsi pronásledovaný protináboženskou činností francouzské vlády, která ti způsobila mnoho utrpení. Neustálá Spasitelova milost ti však pomáhala, abys v otázce spravedlnosti a obrany Církve zůstal neochvějně pevný. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 23. Jako marseillský biskup jsi byl opravdovým milujícím otcem a všechnu svou sílu jsi vynakládal ku prospěchu tobě svéřeného lidu, ale Spasitelovu lásku jsi chtěl obzvlášť předávat chudým a opuštěným. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 24. Během několika epidemií cholery jsi u lůžek nemocných a umírajících riskoval svůj život. Byl jsi tak, po vzoru svého Spasitele, ochotný stát se mučedníkem lásky. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 25. Něžnou lásku a blízkost Spasitelovy přítomnosti jsi nacházel i v Božím slově. Každý den ses jím živil a i ostatní jsi přiváděl k témuž prameni. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme.
26. Něžnou lásku a blízkost Spasitelovy přítomnosti jsi nacházel i v Eucharistii. Své posluchače jsi učil a povzbuzoval k tomu, aby Eucharistii uctívali s velkou zbožností. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 27. Když jsi uslyšel křik chudých v dalekých zemích, které ještě nepoznaly Spasitele, poslal jsi své syny obláty, aby jim přinesli radostnou novinu o bezpodmínečné Spasitelově lásce ke všem. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme.
28. V tvé závěti, kterou jsi zanechal svým synům oblátům, se odráží to, co tě Spasitel učil po celý tvůj život: “Mezi sebou si prokazujte lásku, lásku, lásku a navenek horlivost po spáse duší.” R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 29. Vždy jsi se snažil o to, aby ostatní poznali a milovali Pannu Marii Neposkvrněnou jako matku, která přivádí chudé ke Spasiteli. On pak korunoval tvůj život tím, že tě povolal k sobě během recitace modlitby Salve Regina. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 30. Tvým svatořečením uznala Církev tvou svatost a předložila tě jako vzor těm, kteří hledají Krista Spasitele. Jako světec jsi mocným přímluvcem všech chudých a opuštěných. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 31. I dnes jsi přítomný po celém světě ve službě svých misionářů oblátů a jejich asociovaných. Učiň, ať jsou ve své službě těm, kteří hledají smysl svého života, který jim může dát jen Spasitel, nezdolní a odvážní. R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 32. Obraťme se teď na sv. Evžena se svými osobními žádostmi a úmysly... (chvíle ticha) R/: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme.
Modleme se:
Náš Spasiteli, děkujeme ti za život a přímluvu svatého Evžena de Mazenod. S jeho přímluvou a modlitbami ti přednášíme všechny své osobní prosby i prosby svých blízkých, zvláště všech chudých a trpících. A žádáme tě také, abys přiměl mnoho mužů a žen k následování misijního příkladu sv. Evžena, a oni tak mohli zasvětit celý svůj život jako tví spolupracovníci obláti a oblátky. Prosíme tě o to s hlubokou důvěrou. Neboť Ty žiješ a kraluješ s Bohem Otcem v jednotě Ducha svatého po všechny věky věků. Amen.
Středoevropská provincie OMI Česko prosinec 2010
