03. Aztécký tygr se chystá ke skoku

Kresba: David Böhm

květen 2013/03

Byznys v Mexiku

Příležitosti na trzích Latinské Ameriky

Aztécký tygr se chystá ke skoku

V Mexiku své obchodní partnery nekritizujte. Nikdy

Obchod s krásou má přesná pravidla

strana 4–8

strana 14–15

strana 24–25

HN043784

HN043784

Český exportér Obsah: Téma

Aztécký tygr se chystá ke skoku Pacifická aliance: příslib pro export

Státy v číslech Lídr tichomořského paktu má s Českem leccos společného

Bonton

4

Úcta, rodina, sport a pak byznys

Rozhovor V Mexiku své obchodní partnery nekritizujte. Nikdy

Úspěšný exportér Obchodní jednání se v Mexiku často vlečou, ale „maňana“ za tím není

Obchodní politika

12

Perspektivní obory v Mexiku či Peru Kolumbie a Ekvádor lákají exportéry Snazší cesta na exotické trhy Obchod s krásou má přesná pravidla

Informační servis

investujte do vzdělávání Přihlaste se do projektu výstav Do zahraničí s CzechAcceleratorem Mise českých energetiků do turecka Příležitosti ve zdravotnictví V EU se řešily emise i finance pro firmy Jak to vidí analytici ministerstva

Kalendář akcí

32

Společná účast na veletrzích Nejbližší akce pro exportéry Slovníček/Kvíz

tiráž ČESKÝ EXPOrtÉr: příloha Hospodářských novin a týdeníku Ekonom– vydavatelství Economia, a. s. Magazín vznikl ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Vedoucí přílohy: Lukáš Havlas Editor: Ondřej Luštinec Foto: Reuters, Shutterstock, Thinkstock, archiv TOS Varnsdorf, archiv CzechTrade, archiv CzechInvest, Wisco Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal, Anatolij Bělous, Kristýna Kněžková inzerce: [email protected] tisk: SEVEROTISK s.r.o. Samostatně neprodejné

Milan Hovorka

náměstek ministra průmyslu a obchodu

4 10 12 14 16 18

26

32

E

vropská unie a Spojené státy si denně vymění zboží a služby za bezmála dvě miliardy eur. Agregovaná míra vzájemných investic přesahuje dva triliony eur. Vztahy napříč Atlantikem přesto nevyužívají plně potenciál. Teď je příležitost to změnit. Cesta k tomu vede přes novou úpravu vzájemných hospodářských vztahů, která odstraní, resp. sníží bariéry, jež stále komplikují život firmám a zvyšují jejich náklady. Rozhodnutí o zahájení jednání o takové dohodě je na spadnutí. Čekala na ně řada generací. Chci věřit, že Brusel a Washington tuto příležitost využijí a v příštím měsíci rázně vykročí směrem k posílení svého partnerství. Ano, partnerství je to pravé slovo, které by oběma stranám mělo umožnit zasadit jednání do širšího kontextu a překonat tak řadu úskalí, která je na cestě k tzv. Transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství (tak by se nová dohoda měla jmenovat) čekají. O tom, že to nebude cesta jednoduchá, nikdo nepochybuje. Na stole leží otázky, jež zůstávají dlouhodobě neřešeny. Některé jsou dokonce předmětem sporů. Jsem přesvědčen, že Česká republika má jasno, jakým směrem by se EU měla vydat. V samotných jednáních bude pro ni klíčové, aby pro české firmy získala nové obchodní a investiční příležitosti a zlepšený přístup na americký trh.

český exportér květen 2013, číslo 3

3

Téma

Aztécký tygr se chystá ke skoku Nová mexická vláda chce rozpustit monopoly, povzbudit konkurenci a volný obchod. Její program reforem podporuje také opozice.

M

exická ekonomika, podle nominální hodnoty hrubého domácího produktu čtrnáctá největší na světě (a druhá v Latinské Americe za Brazílií), v uplynulém desetiletí rostla v průměru jenom o 2,5 procenta ročně. Nová vláda prezidenta Enriqua Peñi Nieta to chce rázně změnit. Letos v březnu se jí podařilo dohodnout s opozicí rozsáhlý reformní program nazývaný „Pakt pro Mexiko“ (Pacto por México). Jeho klíčovým cílem je zrychlit hospodářskou dynamiku alespoň na sedm procent ročně. Měla by k tomu vést další liberalizace ekonomiky, volnější obchod, ale také daňová reforma. Vláda vyhlašuje boj monopolům, které jsou obzvlášť silné v telekomunikacích, televizním vysílání i těžbě ropy. Nový vládní úřad by měl přimět společnosti, jejichž podíl na trhu přesahuje 50 %, k prodeji licencí menším konkurentům. Pokud tak neučiní, hrozí jim obrovské pokuty. Zajímavé je, že vlastníci monopolních podniků, jako jsou například Telmex a América Móvil v telekomunikacích nebo Televisa a TV Azteca v oblasti médií, se po volbách postavili na stranu nového prezidenta. Včetně nejbohatšího muže světa – třiasedmdesátiletého miliardáře Carlose Slima Helú, jehož čisté jmění americký časopis Forbes odhaduje na 73 miliard dolarů. Slim Helú v Mexiku kontroluje zhruba 70 % trhu mobilních telefonních služeb a 80 % pevných linek. Státní ropný koncern Pemex se nebude privatizovat, ale měl by nabídnout investiční příležitosti zahraničnímu kapitálu. Ten má přispět hlavně k modernizaci zastaralého těžebního zařízení a také spolufinancovat geologický průzkum ve vodách Mexického zálivu. Pravda, „otevřít“ Pemex zahraničním ropným koncernům se už v minulosti

4


Václav Lavička [email protected]

Tempo hospodářského růstu (meziroční změny HDP v %) 1995–2004*

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Brazílie

2,5

3,2

4,0

6,1

5,2

-0,3

7,5

2,7

0,9

3,0

4,0

Mexiko

2,5

3,2

5,1

3,2

1,2

-6,0

5,3

3,9

3,9

3,4

3,4

Chile

4,7

6,3

5,8

5,2

3,1

-0,9

5,8

5,9

5,5

4,9

4,6

Kolumbie

2,3

4,7

6,7

6,9

3,5

1,7

4,0

6,6

4,0

4,1

4,5

Peru

3,5

6,8

7,7

8,9

9,8

0,9

8,8

6,9

6,3

6,3

6,1

* Roční průměr. Roky 2013 a 2014 jsou předpověď.

Zdroj: Mezinárodní měnový fond (duben 2013)

V jakém stavu jsou veřejné finance, závazky vůči zahraničí (stav koncem roku, mld. USD) Rok 2006

354,1

Rok 2013 (předpověď)

218,7 172,5

171,4 108,8

149,0 84,8 40,1

Brazílie

Mexiko

Argentina

Kolumbie

135,5

123,0 41,8

Venezuela

48,3

Chile

28,7

65,7

Peru

Zdroj: Citibank Research, duben 2013

pokoušeli mnozí mexičtí prezidenti, ale vždy narazili na tuhý odpor odborů i nevůli některých politických stran.

Nutné zásahy do daňové soustavy

Pokud se prezidentovi Nietovi do roku 2018 skutečně podaří prosadit podstatnou část své reformní agendy, pak by se Mexiku mohl „skok aztéckého tygra“ zdařit. Ale vláda se neobejde bez podpory opozice. Bude nutné upravit ústavu. A také „překopat“ daňový systém obsahující četné kuriozity. Například nulovou daň z prodeje použitého nábytku či úlevy pro call centra. Mexiko má mezi 34 zeměmi OECD nejnižší sazby daně z příjmu fyzických osob. Jejich nej-

vyšší příjmy jsou zdaňovány 30 %, takže nejbohatší muž Carlos Slim Helú platí stejnou sazbu jako Mexičan vydělávající v přepočtu 2700 dolarů měsíčně. Daň z příjmu právnických osob 30 % je sice nižší než v Brazílii nebo Argentině, ale na rozvojovou ekonomiku je to pořád značná zátěž. Například Chile nebo Turecko zdaňují firemní zisky 20 %, Kolumbie 25 %, informuje agentura Reuters. Mexický stát nevybírá žádnou daň z dividend či daň dědickou. Jeho čisté daňové příjmy loni dosáhly 1,3 bilionu pesos (v přepočtu 107,5 miliardy dolarů). To odpovídá jenom 8,5 % HDP. Ministr financí Luis Videgaray slibuje, že návrh hluboké daňové reformy před-

Téma Torre Latinoamericana je mrakodrap v Ciudad de México (Mexico City), hlavním městě Mexika. Je nejstarší budovou svého druhu v zemi, mrakodrap byl dokončen v roce 1956 a dosahuje výšky 182 metrů. foto: reuters

loží parlamentu letos na podzim. Hlavní záměr je jasný – získat pro stát více peněz na modernizaci ekonomiky i na řešení palčivých sociálních problémů.

Co hlavně láká zahraniční investory

Hospodářské postavení Mexika v Latinské Americe (a lze říci, že i globálně) je solidní. Vyváží více průmyslových výrobků než všechny ostatní latinskoamerické země dohromady – především automobily, počítače a domácí spotřebiče, konstatuje německý server faz.net. Poukazuje na to, že v Mexiku získává každý rok inženýrský diplom více absolventů vysokých škol než v Německu. Vysoká vzdělanostní úroveň Mexičanů a blízkost obrovského trhu USA lákají zahraniční investory. Mexiko loni podle údajů OECD získalo přímé zahraniční investice za 12,7 miliardy dolarů, když v předchozích dvou letech to bylo po více než 21 miliardách dolarů. Z pohledu českých investorů patří ke slibným odvětvím energetika, těžební a gumárenský průmysl, zpracování komunálních odpadů, doprava, ale i dodávky traktorů či zařízení pro ochranu životního prostředí. „Mexický trh je velmi soutěživý. Měli byste očekávat silnou konkurenci jak od domácích mexických společností, tak především od amerických firem,“ říká Cesar Gonzalez, obchodní ředitel společnosti Citi Mexiko.

ekonomika v automobilovém opojení?

Žádná latinskoamerická země nyní tolik neláká zahraniční automobilky jako Mexiko. „Během dvou uplynulých let tam ohlásily investice za skoro osm miliard dolarů,“ uvádí Sean McAlinden z Centra pro automobilový výzkum z amerického Ann Arboru (stát Michigan). Jenom firma General Motors od roku 2007

v Mexiku investovala kolem tří miliard dolarů a nyní tam vlastní tři továrny. Ford a Chrysler mají po dvou. Zhruba 50 let ve městě Puebla funguje závod německého Volkswagenu. Dlouho vyráběl legendárního „brouka“, který se osvědčil i na hrbolatých mexických silnicích. Nyní se tam vyrábějí například modely Jetta nebo Golf Variant, určené ve velkém také na export. „Žádná jiná továrna VW na světě – kromě kmenového závodu ve Wolfsburgu – nevyrábí tolik vozů jako Puebla,“ tvrdí v listu Handelsblatt Andreas Hinrichs, mexický šéf Volkswagenu. Mexická továrna

loni vyexpedovala skoro 605 tisíc vozů, z toho zhruba dvě třetiny směřovaly zákazníkům v USA. „Zkušení a dobře proškolení dělníci, relativně nízké mzdy, hustá síť subdodavatelů a také četné dohody o volném obchodu,“ jmenuje mexické plusy Hinrichs. Volkswagen na počátku letošního roku s velkou slávou otevřel svoji druhou mexickou továrnu – motorárnu v Sialo, do které investoval půl miliardy dolarů. Jeho dceřiná firma Audi hodlá v roce 2016 otevřít třetí továrnu, příští rok pak přibudou kapacity budované japonskými společnostmi Mazda a Honda. „Mexiko


5

Téma se stalo automobilovým rájem,“ pochvaluje si prezident Nieto. Vývoz aut a autodílů má v mexickém vývozu větší váhu (27%) než vývoz ropy a ropných produktů (16%).

přítomnost posilují také cizí pivovary

Mexické ministerstvo spravedlnosti v dubnu potvrdilo platnost významné megafúze, kdy americký pivovarnický obr Anheuser-Busch InBev za zhruba 20 miliard dolarů převzal mexickou Grupo Modelo, podle výstavu sedmého největšího producenta piva na světě. Společnost AB InBev, která kontroluje přes 18 % globálního trhu s pivem, si tak chce především upevnit svoji pozici v Mexiku. Tamní trh, šestý největší na světě, v podstatě ovládá „duopol“ Modelo Heineken. Nizozemská skupina v Mexiku vlastní tamní dvojku – pivovar Femsa, který koupila v roce 2010 za 10 miliard dolarů.

V Mexiku se prohlubují sociální i hospodářské kontrasty. Na snímku je blízké sousedství hlavního města. foto: REutERS

Nesmiřitelná válka s drogovými kartely

3,91 3,67

2006

2007

2008

2009

2,70 2,28

3,84 4,56

2005

3,89 3,82

2004

3,87 3,96

2003

3,09 2,53

2002

2,44 2,76

0,94 1,64

2001

1,46 2,00

1,10 1,90

* Za leden až březen, kdy český vývoz meziročně stoupl téměř o 47 procent a dovoz o 6,1 procenta.

6,07 7,21

Import

5,47 5,46

Export

9,00 8,66

Česko-mexická obchodní výměna (údaje v mld. korun)

2010

2011

2012

2013*

Skladba česko-mexického obchodu (rok 2012, podíly v procentech) Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

Stroje a dopravní prostředky

73,3

Vývoz z ČR

14,8 Prům. spotřební zboží

9,00

7,7

Chemikálie a příbuzné výrobky

64,4 Dovoz do ČR

mld. KČ

Chemikálie a příbuzné výrobky

6

Průmyslové spotřební zboží

8,66 mld. KČ

3,6

3,6 Ostatní položky 0,6 (potraviny, nápoje, tabák, minerální paliva a maziva)


3,0

17,8 5,6 5,6

Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Suroviny nepoživatelné (s výjimkou paliv)

Zdroj: Český statistický úřad

Životní úroveň v Mexiku stoupá, i když samozřejmě zdaleka ne všem. V zemi přetrvávají, a dokonce se prohlubují hospodářské a sociální kontrasty. „Prosperita stále zůstává pro mnoho Mexičanů snem a sociálně-ekonomické nůžky ve společnosti se nadále rozevírají. Venkovské oblasti jsou často zanedbané a četná moderní města jsou obklopena chatrčemi,“ popisuje obraz britský server BBC News. Palčivým problémem v některých mexických státech zůstává násilí a únosy lidí za účelem výkupného, které se nevyhýbají ani podnikatelům. Vlivné zločinecké kartely fungující jako dobře zavedené firmy v Mexiku kontrolují nelegální přepravu a pašování drog z Jižní Ameriky do USA. Podle západních expertů jde o byznys v hodnotě kolem 13 miliard dolarů ročně. Prezident Enrique Peña Nieto ujišťuje, že součástí reforem bude také rázné potlačení drogové kriminality. „Během jediného roku dosáhneme v tomto boji významného pokroku,“ prohlásil při svém nástupu do nejvyššího úřadu na začátku loňského prosince. Zatímco jeho předchůdce Felipe Calderón vyslal do boje s drogovými gangy vojáky, Nieto je poslal zpátky do kasáren a místo nich nasazuje speciální jednotky federální policie. Ministr vnitra Osorio Chong nabádá veřejnost k trpělivosti.

HN043246-3

Všechny země, jedna banka. Vít Sigmund, vedoucí oddělení Treasury, společnost ČGS a.s.: • Účty našich dceřiných společností v Mexiku obsluhujeme prostřednictvím české instalace internetového bankovnictví CitiDirect a přístup k němu mají jak pracovníci našich dceřiných společností, tak představitelé české centrály. • Všechny naše zahraniční účty vedené u Citi (USA, Mexiko, Kanada, UK, Rusko, Francie) vidíme konsolidovaně v jednom internetovém bankovnictví. Veškeré záležitosti týkající se těchto účtů máme možnost řešit centrálně s bankovními specialisty v České republice. • Citi pro nás dlouhodobě vystavuje dokumentární akreditivy na zabezpečení nákupu vstupních surovin z různých krajin. • Víme, že i v případě Mexika se můžeme spolehnout na případné investiční financování výstavby závodů, tak jako tomu bylo v USA. www.citibank.cz | [email protected] |+420 233 061 700

Commercial Bank

Téma

Automobilky v Mexiku, vlastněné také Američany, Němci či Japonci, loni poprvé vyrobily více než tři miliony motorových vozidel, z toho 1,8 milionu osobních aut. Většina z nich je určena na vývoz do USA, Kanady i do Evropy. Snímek přibližuje výrobní linku v továrně amerického koncernu General Motors ve městě Silao. Mexický dělník si u pásu v přepočtu přijde asi na 30 dolarů denně, zlomek toho, co vydělává jeho kolega v Detroitu. Foto: reuters

Předchozí prezident Felipe Calderón během svého šestiletého mandátu podle kritiků nedosáhl ničeho. Jeho tažení proti drogovým kartelům bylo podle nich „unáhlené, bezmyšlenkovité a pošetilé“. Přitom ve stínu drogové války – mezi kartely a státní mocí i mezi gangy navzájem – zůstaly naléhavé problémy jako třeba boj s chudobou. Na mexické politické scéně přibližně 70 let dominovala Institucionální revoluční strana (PRI). Volby v roce 1997 přinesly zvrat. Sílící opozici se tehdy podařilo zlomit de facto systém vlády jedné strany (PRI) s „demokratickou fasádou“. Trend k opravdové politické pluralitě potvrdily volby v roce 2000, kdy se do čela státu dostal první prezident z řad opozice – Vicente Fox ze Strany národní akce (PAN). Po něm přišel jeho spolustraník Felipe Calderón. V posledních volbách se ke kormidlu opět vrací PRI. 8


Platební styk a obchodování s měnami v Mexiku V Mexiku si mohou rezidenti i nerezidenti vést bankovní účty jak v mexických pesech (MXN), tak v amerických dolarech. Otevření cizoměnového účtu pro nerezidenta podléhá povinnosti registrace u místního regulátora. Běžné účty většinou nejsou úročeny, banky obvykle zhodnocují pouze prostředky na speciálních investičních účtech. Na vedení účtů v MXN mimo Mexiko se nevztahují žádná omezení. Mexické peso nepodléhá žádným pravidlům měnové kontroly a je plně směnitelné. Na převody prostředků mezi rezidenty a nerezidenty se ve většině případů nevztahují tzv.

Helena Port

obchodní ředitelka oddělení platebního styku, Citibank

lifting fees (daně z převodu prostředků mimo Mexiko). Téměř 80 % všech úhrad v Mexiku probíhá formou platby šekem či hotovostí. Kromě těchto dvou typů transakcí jsou na místním trhu rovněž využívány bezhotovostní platby, inkasa a úhrady platebními kartami. Vzhledem k tomu, že obrovské množství úhrad probíhá v hotovosti, existují ve větších městech tzv. Cash Centers – centra pro vklady hotovosti, z nichž jsou prostředky sváženy bezpečnostními agenturami do počítacích center, přes noc počítány a následující pracovní den vkládány na bankovní účty příjemců.

Pohled na region

Pacifická aliance je velkým příslibem i pro domácí exportéry V dubnu 2011 se nejotevřenější ekonomiky Latinské Ameriky rozhodly založit Pacifickou alianci. V čem může tato iniciativa prospět českým firmám?

Matyáš Pelant odbor zahraničně ekonomických politik II, MPO

[email protected]

P

acifická aliance vznikla v dubnu 2011 a tvoří ji Mexiko, Kolumbie, Peru a Chile. Z regionu Střední Ameriky již projevily zájem o plné členství i Kostarika a Panama. Je třeba zdůraznit, že cíle této integrační iniciativy jsou primárně ekonomické a finanční: podpora volného pohybu zboží, služeb, investic, pracovních sil a koordinace obchodu s Asií. Kromě posílení obchodní výměny mezi státy aliance je prioritou právě jejich větší uplatnění na asijských trzích. Navazující článek (str. 10–11) představuje silné stránky tohoto uskupení: mladou populaci s rostoucí střední třídou, významný hospodářský růst všech členů, nárůst přímých zahraničních investic. Zde připomeňme, že Chile a Mexiko jsou členy OECD, o členství v této organizaci usiluje Kolumbie a Kostarika. Nelze než souhlasit s tvrzením, že ambicí aliance je stát se v latinskoamerickém regionu protiváhou „obra“ Brazílie (ta, pro srovnání, dosahuje 43 % HDP oproti 34 % HDP aliance; je 6. největší ekonomikou, Pacifická aliance by jako celek byla na 9. místě). Výsledky Pacifické aliance jsou za krátkou dobu její existence velmi slibné. Pokud se jí opravdu letos podaří odbourat cla pro 90 % zboží, dosáhne za pouhé dva roky něčeho, co se Mercosuru (sdružení volného obchodu mezi státy Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay a Venezuela) nepodařilo dojednat za více než 20 let jeho existence. Nemluvě o minimálním počtu dohod Mercosuru s třetími zeměmi a nekonečném vyjednávání s EU. Všechny členské státy Pacifické aliance mají naproti tomu s EU vyjednané dohody o volném obchodu (a to včetně přidružených středoamerických členů).

Prezidenti států na summitu Pacifické aliance v roce 2012 (zleva): Ollanta Humala (Peru), Juan Manuel Santos (Kolumbie), Sebastian Pinera (Chile) a Felipe Caldero (Mexiko). Foto: reuters

Pro české firmy je určitě perspektiva volného pohybu zboží a služeb v rámci Pacifické aliance zajímavým příslibem. Navíc se díky velkému počtu dohod o volném ochodu s dalšími zeměmi neomezuje jen na region Latinské Ameriky. Všechny členské státy aliance usilují o větší diverzifikaci svého exportu. Nejpalčivější je tato otázka u Mexika (z 80 % závislé ve vývozech do USA). Jak kdysi řekl slavný mexický prezident Porfírio Díaz: „Chudák Mexiko – tak daleko od Boha, tak blízko Spojeným státům.“ Také česká exportní strategie klade důraz na diverzifikaci exportu. Ekonomiky ČR a zemí Pacifické aliance jsou v zásadě komplementární a velký prostor je zde pro výrobní a technologickou spolupráci našich firem s místními partnery. Tedy velmi dobré předpoklady. Mexiko je nyní naším nejvýznamnějším partnerem v Latinské Americe

a jednou z 12 prioritních zemí pro český export. Připravované reformy slibují další otevření mexické ekonomiky v sektorech telekomunikací a energetiky. Význam Kolumbie v regionu stále roste, napomáhá tomu zlepšující se bezpečnostní situace a nové investiční příležitosti. V Peru vláda provádí zásadní reformy a rozvíjet se bude mnoho sektorů. Chile je dlouhodobě hodnoceno jako země s nejstabilnější ekonomikou v Latinské Americe. (Tito tři členové pak patří mezi zájmové země českého exportu.) Celkové zaměření aliance na východní Asii potvrzuje význam pacifické oblasti jako nastupujícího ekonomického centra. Slova současného mexického prezidenta Enriqua Peni Nieta „neexistují země, které by byly pro Mexiko příliš vzdálené“ ale naznačují, že region se nevymezuje jedním směrem. Bude na nás, abychom si zde vydobyli také své místo.


9

Státy v číslech

Lídr tichomořského paktu má s Českem leccos společného Mexiko je otevřenou ekonomikou, kde hraje stejně jako v České republice klíčovou roli výroba automobilů. A je druhým největším vývozcem piva na světě.

Jaroslav Vomastek ředitel odboru ekonomických analýz, MPO

[email protected]

J

iž více než rok má Jižní Amerika novou regionální ekonomickou unii, která zahrnuje Chile, Mexiko, Kolumbii a Peru. Založením Pacifické aliance mají zmíněné státy v úmyslu vytvořit protiváhu východní Asii a překonat již existující regionální blok Mercosur. Kromě volného obchodování, k němuž se státy nové unie zavázaly již dříve, má napomáhat rozvoji tamní infrastruktury nebo energetiky a zároveň mírnit napjaté vzájemné politické vztahy mezi jednotlivými členskými zeměmi unie. Prostor volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu mezi čtveřicí států Latinské Ameriky má zajistit jednodušší a hlavně rychlejší ekonomický růst všech zúčastněných. Ti přitom už teď patří mezi nejdynamičtější hospodářství světa. O regionální integraci se přitom v Latinské Americe jednalo již v minulosti. Třeba o vytvoření zóny volného obchodu, která by sdružovala 34 zemí Severní a Jižní Ameriky. Smlouvu nazývanou FTAA však ukončily politické neshody. Venezuela zamýšlela vytvořit zónu ALBA, jejíž součástí měla být i totalitní Kuba. Ani tento plán se nepodařilo uskutečnit. Nenaplnila se ani očekávání vkládaná do Mercosuru. Jeho počáteční ambice počítaly s vytvořením unie podobné té evropské. Za dvě desítky let existence se ale Mercosur dostal jen k celní unii. Nová aliance to však nebude mít jednoduché. Hlavně v kontrastu s překážkami, které rozvoji volného obchodu kladou do cesty další země v regionu – třeba Argentina nebo Brazílie. Představa o budoucím směřování se výrazně liší i od levicově orientované Venezuely. Nicméně odborníci dávají novému uskupení velkou šanci na úspěch, protože

10


Automobilový průmysl hraje v Mexiku důležitou roli. Díky němu a především vývozu aut do Spojených států rostla mexická ekonomika v roce 2010 o více než pět procent. iLustraČní Foto: shutterstock

tyto čtyři země jsou stabilní demokracie s otevřenou ekonomikou. Kromě Chile, Kolumbie a Peru se do tzv. Tichomořské aliance zapojilo i Mexiko – po Brazílii druhá nejsilnější latinskoamerická ekonomika, která si loni připsala růst HDP o 3,9 %. Z tohoto pohledu na tom byla ještě lépe Kolumbie, jejíž ekonomika meziročně rostla o 4,3 %, a vzhledem k tomu, že v příštích letech plánuje dále rozšířit těžbu ropy, svoji ekonomickou aktivitu zintenzivní.

Závislost Mexika na UsA

Poslední světová finanční krize a následná ekonomická recese zasáhly Mexiko s nebývalou silou. Na hlubokém propadu mexické ekonomiky se pode-

psala silná orientace na severního souseda. Tato závislost na vývoji hospodářství Spojených států pak zase naopak Mexiku pomohla k poměrně rychlému zotavení hned v následujícím roce. V roce 2009 se HDP Mexika propadl meziročně o 5,9 %. Krize přitom zastihla Mexiko v relativně dobré ekonomické kondici. Příznivý vývoj světové ekonomiky v letech 2003–2007 spolu s poměrně zodpovědnou hospodářskou politikou v období po krizi roku 1995 přinesly Mexiku makroekonomickou stabilitu. Například zadlužení veřejného sektoru představovalo v roce 2007 relativně nízkou úroveň 31,5 % HDP. Krize naplno odhalila strukturální slabiny Mexika a jeho závislost na eko-

Státy v číslech

Mexická ekonomika roste

Ačkoli v letech 2011 a 2012 dynamika hospodářského růstu mírně poklesla, shodně na 3,9 %, jednalo se o dobré výsledky. Současné predikce hovoří o růstu o 3,6 % v letošním roce. Mezi hlavní faktory, které ovlivňují růst ekonomiky, patří zejména rostoucí vnitřní poptávka, která byla pozitivně ovlivněna nově vytvořenými pracovními příležitostmi zejména v průmyslu a těžbě. Samotná průmyslová výroba v roce 2012 vzrostla o 3,6 % a na tvorbě HDP se podílela 34 %. Nejvíce průmysl zpracovatelský 17,23 % a dále průmysl těžební 10 %. Nicméně je potřeba upozornit na řadu problémů, které ohrožují dlouhodobý ekonomický rozvoj Mexika. Jedná se zejména o relativně nízkou úroveň rozvoje

Zahraniční obchod Mexika Import Mexika (podíly podle jednotlivých zemí,

Obchod Mexika s USA (v mld. USD)

rok 2011, v procentech)

Export celkem 2011

Česko 0,15

Ostatní 15,78

Brazílie 1,30

Celkem

Malajsie 1,60 Kanada 2,75

Japonsko 4,70

350,8

J. Korea 3,89

Export do USA

Import z USA

275,0

174,9

Německo 3,67

2004

2005

2007

2008

2009

298,31 301,48

2006

229,71 234,38

2003

291,26 308,58

2002

271,82 281,93

2001

249,96 256,09

164,91 170,55

2000

187,98 196,81

160,75 168,65

Import

158,39 168,38

Export

214,21 221,82

Vývoj exportu a importu Mexika v letech 2000–2011 (mld. USD)

2010

349,57 350,84

mlD. USD

Čína 14,89

349,6

Import celkem 2011

Itálie 1,42

350,84

USA 49,85

166,29 179,40

nomickém vývoji v USA. Tuto závislost empiricky potvrdila již zpráva MMF z prosince 2007, která ukázala, že vývoj amerického průmyslového sektoru ovlivňuje mexickou ekonomiku významněji než domácí poptávka. Vysvětlením jsou především úzké obchodní a výrobní vazby mezi oběma ekonomikami, které se rozvinuly zejména po vzniku Severoamerické dohody volného obchodu NAFTA. Do Spojených států totiž směřuje téměř 85 % mexického exportu a zároveň přibližně polovina mexického dovozu připadá na USA. Vysoký podíl vzájemného obchodu přitom připadá na meziprodukty a komponenty, což je výsledkem vysoké integrace mexických a amerických výrobních procesů, založené na outsourcingu řady amerických výrob do levnějšího Mexika. Z recese se mexická ekonomika postupně dostávala již od 3. čtvrtletí 2009, kdy HDP mezikvartálně vzrostl o 2,5 %, a to zejména díky oživení průmyslové výroby. Stejně jako v České republice bylo taženo zejména automobilovým průmyslem a obnovením poptávky v zahraničí. V případě Mexika se jednalo o zvýšení exportu automobilů do USA, kde vláda stimulovala poptávku po automobilech obdobou „šrotovací prémie“, tzv. Cash for Clunkers programem. Tento trend pokračoval i po ukončení tohoto programu, když vývozy automobilů do USA rostly v první polovině roku 2010 meziročně o 80 % a za celý rok pak o 51 %. I to v roce 2010 přispělo k meziročnímu růstu ekonomiky o 5,3 %.

2011

Zdroj: Comtrade database

infrastruktury, rigidní trh práce, slabou úroveň právního prostředí a nízkou míru investic. Mexiko je zároveň relativně otevřenou ekonomikou, závislou na své exportní výkonnosti a její orientaci. To ji vystavuje silné mezinárodní konkurenci na americkém trhu zejména vůči rychle rostoucím asijským ekonomikám. Hlavní komparativní výhodou Mexika přitom zůstává jeho geografická blízkost trhu USA, která však nemusí v dlouhodobější perspektivě obstát. Mexiko se proto snaží diverzifikovat své exporty a posilovat zejména obchodní výměnu s ostatními latinskoamerickými státy a se státy EU. Dalším problémem se může stát závislost mexických veřejných financí na příjmech z ropného průmyslu. Mexiko je 5. největším producentem ropy a ropa představuje významný podíl na jeho exportu. Díky příjmům ze státního ropného průmyslu nebyly mexické vlády tradičně příliš závislé na daňových výnosech. I po nedávné reformě předsta-

vují federální daňové příjmy pouze 11 % HDP, což je jeden z nejnižších podílů na světě. Zadlužení veřejného sektoru přitom během ekonomické krize dramaticky narostlo a na konci roku 2009 již dosahovalo 39 % HDP. V roce 2012 se však poměr veřejného dluhu k HDP vrátil zpět na předkrizové hodnoty na 32,6 %.

podobnost čistě náhodná

Se 112 miliony obyvatel je Mexiko nesrovnatelně větší ekonomikou než Česká republika a se zcela odlišnou historií svého rozvoje. Přesto můžeme při analýze nedávného ekonomického vývoje obou zemí nalézt řadu společných momentů. Ať už je to nedávné zapojení do regionální ekonomické integrace vstupem Mexika do NAFTA a Česka do EU, vysoký podíl automobilového průmyslu na výrobě a silná jednostranná orientace vývozu. Anebo třeba skutečnost, že Mexiko se stalo druhým největším exportérem piva na světě.


11

Bonton

Mexiko: úcta, rodina, sport a pak byznys Buďte zdvořilí, velkorysí a nebraňte se navazovat přátelství. Mexičané to umí ocenit.

S

tačí málo – kritika místních poměrů, vlády, zvyklostí nebo příliš sebevědomé vystupování či nepřiměřený tlak na uzavření kontraktu – a z dlouho připravovaného obchodu s mexickou firmou nebude nic. Mexičané jsou na svou zemi velmi hrdí a to se odráží i v byznysu. Každý, kdo chce v Mexiku uspět, se musí připravit, že to nebude on, kdo bude určovat pravidla hry. Kultura a tradice vedou Mexičany k zdvořilému a srdečnému vystupování takřka za všech okolností. Pokud chtějí něco odmítnout, nikdy neřeknou „ne“ a raději spustí proud nekonkrétních komentářů a poznámek. Jsou dobří rétoři a dokážou desítky minut živě popisovat to, co Evropan shrne v několika větách. Dobrá znalost španělštiny i mexických zvyklostí pomůže rozlišit mezi tím, co říkají a co si myslí. Pokud se například Mexičané cítí pod tlakem, s oblibou používají termín „ahorita“, což přesně přeloženo znamená „hned teď“. Jenže v Mexiku je význam jiný. „Když někdo řekne „hned (ahorita) ti zavolám“, může to znamenat, že se ozve za deset minut. Ale stejně to může být i sdělení, že už nikdy nezavolá,“ vysvětluje mexická antropoložka Selvia Larraldeová Coronaová.

osobní vztahy se vyplatí

Základem obchodního úspěchu je navázání dobrého osobního vztahu, který bude založen v první řadě na důvěře. A čím dále od hlavního města, tím více věří podnikatelé pevnému stisku ruky než podepsané smlouvě. Mexičané jsou žoviální a součástí už prvního pozdravu je vřelý tělesný kontakt. Vyhýbání se mu může být dokonce považováno za nezdvořilé. Pokud obchodní vztah přeroste v přátelství (a to se stává často a brzy), je dlouhý stisk ruky nahrazen objetím: stisknutí ruky následuje objetí s poklepáním po zádech, po němž přichází opět stisk ruky. Mezi ženami nebo mezi mužem a ženou je obvyklým pozdravem polibek 12


Martin Petříček spolupracovník redakce v Mexiku

[email protected]

Mexičtí podnikatelé běžně zvou své obchodní partnery na neformální setkání k sobě domů, třeba na večeři. Cílem nebývá rovnou domluvit obchod, ale spíše poznat charakter partnera. ilustrační foto: thinkstock

na tvář. Každý pozdrav i rozloučení doprovází vždy několik společenských frází, říci „buenos días“ či „hasta luego“ nedostačuje. Je běžné, že většina mexických byznysmenů zve své partnery na neformální setkání, obvykle k sobě domů – ať už na večeře či na různé oslavy. Cílem nebývá domluvit konkrétní obchod, ale spíše poznat charakter partnera. Pozvání je vhodné přijmout a hostiteli přinést

potřeba udělat nejprve dojem na jeho podřízené. To vše souvisí s tím, že většinu sektorů mexické ekonomiky ovládají obrovské firmy, které jsou v rukou velkých rodinných klanů. „Velká a rozvětvená rodina je základem mexické společnosti. A také obchodní vztahy se rozvíjejí na rodinné bázi, což je spojeno s větší důvěrou. Hlavní roli přitom hrají muži, ženy byznysmenky jsou ve vrcholném

Velká a rozvětvená rodina je základem mexické společnosti. A také obchodní vztahy se rozvíjejí na rodinné bázi, což je spojeno s větší důvěrou. nějakou drobnost. Na rozdíl od jiných kultur není však předávání darů podmínkou pro úspěšný byznys. Osobní sblížení se zástupcem firmy je dobrým předpokladem, že se doberete i vyššího šéfa s rozhodujícími pravomocemi. Dostat se třeba k obchodnímu řediteli je v Mexiku složité, a proto je

managementu výjimkou,“ připomíná Larraldeová Coronaová.

Jídlo, základ obchodu

Každé jednání je třeba zahájit společenskou konverzací, která Evropanům, zvyklým „jít přímo k věci“, mnohdy může připadat zdlouhavá. Tempo

Bonton Mexičané jsou patrioti, a proto je tradiční košile guayabera v jižních oblastech „povolena“ bez saka i při obchodních jednáních na nejvyšší úrovni. ilustrační foto: shutterstock

obchodních jednání v Mexiku je pomalé a v žádném případě se nelze řídit pravidlem, že čas jsou peníze. „Mexičané se chtějí se svými partnery bavit o rodině, fotbale, jídle či historii. Rozhodně se pak vyplatí pozvat mexického partnera na návštěvu do Česka. Prohlídku firmy lze spojit s návštěvou Prahy, která má mezi Mexičany dobrý zvuk,“ radí vedoucí zastoupení MPO v Mexiku Miroslav Manďák. Uvolněná atmosféra přímo předurčuje výběr vhodného místa. „Obchodní schůzky se v Mexiku většinou neodehrávají u jednacího stolu ani nemají pevně určený program. Byznysmeni se scházejí u jídla, ve sportovních klubech

či při jiných neformálních příležitostech,“ říká Larraldeová Coronaová. Pro jednání je dobré zvolit restauraci, kde servírují steaky připravené na argentinský nebo brazilský způsob. Podnik by se měl nacházet v prestižní lokalitě – v hlavním městě je dobrou volbou například bulvár Reforma či čtvrť Polanco. Mexičané obědvají mezi druhou a čtvrtou odpolední a posezení se často protáhne až do podvečerních hodin.

Bez saka a kravaty

Navzdory zažitým představám o „dochvilnosti“ Latinoameričanů se doporučuje dorazit na místo schůzky včas. Mexičané od svých zahraničních obchodních part-

nerů očekávají dochvilnost, i když sami se mohou na schůzku dostavit i o hodinu později. Nebývá od věci si opakovaně potvrdit termíny schůzek, nebude to bráno jako neslušnost. A pokud se bude schůzka odehrávat v tropických státech Mexika (zejména na Yucatánském poloostrově či na jihu země), je vhodné odložit sako a kravatu a vzít si tradiční mexickou košili guayaberu. Ostatně na veřejná vystoupení si ji s oblibou oblékají i mexičtí prezidenti. K dokonalé vizáži většiny Mexičanů patří dozadu nagelované vlasy. Ženy by si měly na obchodní jednání vzít spíše konzervativnější kostýmek, vysoké podpatky jsou nutností.

inzerce HN043134-3


13

Rozhovor

V Mexiku své obchodní partnery nekritizujte. Nikdy Mexiko je velkým a otevřeným trhem, kde na české podniky čekají zajímavé zakázky a hodně konkurence. Firmy ale musí být trpělivé. Prosadit se chce čas a dobré kontakty.

V

ystupování musí být formální, na vysoké úrovni a s odpovídající korespondencí. Mexičané si v byznysu potrpí na dobré mravy a nesnesou kritiku. „I ta konstruktivní se považuje za hrubost a urážku,“ vysvětluje Miroslav Manďák, vedoucí zastoupení českého ministerstva průmyslu a obchodu v Mexico City. V posledních letech je Mexiko tahákem pro investory. Čím to je? Mexická federace se pokouší rozproudit obchod všemi směry a prezentuje se jako druhá nejotevřenější ekonomika světa, aspoň pokud jde o počet států, se kterými má uzavřené dohody o volném obchodu. Takovou má Mexiko uzavřenou i s Evropskou unií a díky tomu se na drtivou většinu produktů vyvážených z Česka do Mexika nevztahuje clo a je jednoduché zboží do země dovézt. Jak Mexičani vnímají zboží a služby z dovozu? Záleží na tom, odkud ta produkce je. Obecně platí, že Německo, Japonsko a Korea jsou pro Mexičany zárukou nejvyšší kvality, dobře jsou na tom v očích Jihoameričanů i výrobky ze Španělska nebo Itálie. Oproti tomu vyloženě špatnou pověst mají výrobky z Číny. A co si myslí o Češích? V byznysu se povědomí o naší republice liší obor od oboru. Kde máme dlouhou tradici, třeba jako ve výrobě kovoobráběcích strojů, tam znají Česko, vlastně spíš ještě Československo, jako kvalitního producenta. Ale v posledních dvaceti letech tohle povědomí upadá a můžete potkat i Mexičany, kteří Českou republiku zařazují někam mezi země bývalého Sovětského svazu.

14


Na co se mají české firmy připravit, pokud chtějí vstoupit na mexický trh? Na velkou konkurenci a složitou komunikaci. To první je dané tím, jak otevřená zdejší ekonomika je. Do Mexika míří firmy z celého světa a vysoká konkurence je pak spojená s velkým tlakem na cenu a kvalitu zboží. Tohle mexičtí nákupčí dobře vědí a jsou to hodně tvrdí vyjednavači. A ta složitá komunikace? Aby firma získala zakázku v Mexiku, musí být hodně trpělivá. Veškerá jednání, prezentování při výběrových řízeních, rozhodování nakupujících nebo investorů trvají měsíce. U některých projektů dokonce roky. Už jen to, že se vám podaří navázat kontakt, je úspěch sám o sobě. Co tím chcete říct? Že některé firmy jsou velmi uzavřené, hlavně ty velké a se silným postavením

Kristýna Greplová [email protected]

spolupracovat, která je bude při prvních jednáních zastupovat. Průmysl v Mexiku se rozvíjí intenzivně, ve strategických oborech vypisují obrovské zakázky. Ale k těm se téměř nedá dostat – cesta vede postupně, přes subdodávky. Říkáte obrovské zakázky, to znamená v jaké hodnotě? Třeba půl miliardy dolarů. Ale to se bavíme o strategických oborech, kde často mají monopol státní nebo polostátní firmy – jako třeba petrolejářství, energetika. Vyplatí se zjistit, kdo je generální kontraktor té které zakázky, a s ním potom jednat. Postupně se tak můžete přes dílčí zakázky dostat k užší spolupráci a větším projektům, získáte kontakty. Dokážou se české firmy v takových podmínkách uplatnit? Určitě. V Mexiku je hned několik českých podniků, které si tu založily po-

Veškerá jednání, prezentování při výběrových řízeních, rozhodování nakupujících nebo investorů trvají měsíce. Někdy dokonce roky. na trhu. Je těžké se k nim dostat. Nemusejí ani mít vlastní web, nikde nezveřejňují kontakty. Takže zbývá oslovit je přes komoru nebo přes firmu, která je zná a spolupracuje s nimi. Byznys v Mexiku je ale hodně konzervativní, když má mexická firma zkušenosti s jednou značkou, je opravdu velmi těžké, aby začala byť jen zkoušet jinou. Jak se tedy mohou české podniky prosadit? Ideální je najít si spolehlivého mexického partnera z oboru, firmu, s níž budou

bočku nebo výrobu. Třeba ZKL z Brna, firma vyrábějící ložiska, tu působí už řadu let. Jsou tu taky dvě firmy, které se zapojily do průmyslových parků v automobilovém průmyslu. Dělají třeba plastové části, výlisky, zamykací systémy do aut. A mají firmy šanci i ve veřejných nebo státních zakázkách? Mohou se do nich přihlásit, ale má to několik háčků. Státní zakázky jsou zadávány jen ve španělštině a takto musejí být i zpracované. Podmínkou je větši-

Rozhovor Miroslav Manďák

foto: czechtraDe

vedoucí zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Mexico City [email protected]

Vystudoval portugalštinu na Filozofické fakultě UK a management průmyslových a obchodních firem na vyšší odborné škole. Několik let pracoval pro pražskou kancelář agentury AICEP Portugal Global, která je portugalskou obdobou CzechTradu a CzechInvestu. Poté odešel do české strojírenské firmy Fermat Group, kde jako exportní manažer dohlížel na region portugalsky a španělsky mluvících zemí. Pak nastoupil do agentury CzechTrade a od roku 2011 vede zastoupení v Mexiku.

Desatero pro obchodování s Mexikem podle Miroslava Manďáka 1. Buďte trpěliví a vytrvalí, neměřte čas v Mexiku časem evropským. Raději si na vše vyhraďte více času. 2. Navazujte osobní vztahy. Zvěte partnery a přijímejte jejich pozvání. Pamatujte, že společenský prvek je v Mexiku stejně důležitý jako ten obchodní. 3. Předem se informujte jaké pravomoci má osoba, se kterou jednáte. I o méně důležitých věcech často rozhoduje jen úzká skupina vedení.

nou i to, aby společnost, která se tendru účastní, měla pobočku nebo zástupce firmy přímo v Mexiku. I tady se vyplatí jít do zakázek s místním partnerem. A co korupce? To je v souvislosti s Mexikem často skloňované téma… Velké obchody tu jsou založené na osobních kontaktech a známostech, ale to je dané i tím, jak konzervativní tu byznys je. Vztahy mohou být víc než poměr ceny a kvality. Musí si firmy v rozpočtu připravit i rezervu na nějaké všimné? Veřejně se o tom nemluví, ale je možné, že to tak funguje. Navázat bez něčeho podobného komunikaci se státní firmou je asi nemožné. Ale právě proto bych taková jednání nechal na mexic-

kých partnerech, kteří to znají a umí v tom chodit. Je třeba si dávat pozor ještě na něco jiného? V Mexiku je zapotřebí se vždycky chovat na vysoké a reprezentativní úrovni. Taková by měla být i korespondence, její formulace, vystupování na jednáních. A důležité je také vyhnout se kritice obchodních partnerů. A to za každou cenu, protože jakákoliv kritika se tu považuje za hrubost a urážku. Jak ale vyjádříte nespokojenost třeba s odvedenými službami nebo produktem? Rozhodně bych radil přemýšlet i jednat velmi diplomaticky a v případě problémů je řešit velmi citlivě.

4. Očekávejte, že váš partner nebude dochvilný, vy ale choďte vždy včas. 5. Buďte důslední, ale ne arogantní a nikdy partnera NEKRITIZUJTE, ani konstruktivně! 6. Bez španělštiny bude vaše působení v Mexiku značně omezené. Doporučuji proto mít ve firmě španělského mluvčího. 7. Zajímejte se v hovoru o rodinu obchodního partnera. V mexické kultuře je rodina středobod. Očekávejte, že i váš partner přizpůsobí své obchodní plány rodině. 8. Raději telefonujte, než posílejte e-mail. 9. Mezi 14. a 16. hodinou se nesnažte nikoho v Mexiku zastihnout, obědvá. Podobně také od půlky prosince až do Tří králů a o velikonočním týdnu. 10. V Mexiku se můžete setkat s korupcí. Na to není rada, ale je dobré to vědět.


15

Úspěšný exportér

Obchodní jednání se v Mexiku často vlečou, ale „maňana“ za tím není

S

Miroslav Bičiště (59)

Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Do roku 1997 působil ve vysokých manažerských funkcích ve sklářských společnostech, například v Jabloneckých sklárnách či italské společnosti AVIR. Poté se přeorientoval na velké strojní podniky. Šéfoval firmám Škoda Machine Tool v Plzni, uskupení Adamovské strojírny a Metra Blansko, TOS Kuřim a od roku 2005 řídí TOS Varnsdorf. Kvůli exportu jezdí na zahraniční cesty dvakrát v měsíci. Ať už podepsat nové kontrakty, nebo jenom analyzovat trhy. fOtO: archiv tOS varnSdOrf

16


tačilo, aby byl obráběcí stroj z TOS Varnsdorf vystavený na mezinárodním strojírenském veletrhu TECMA 2013 v Mexico City jen jeden den, a hned druhý den už podepsal nový majitel kontrakt. Stroj WHQ 13 CNC za 15 milionů korun si koupila rodinná firma z města Puebla. V něm sídlí největší výrobní závod koncernu Volkswagen v Mexiku, což znamená, že je tam velká koncentrace subdodavatelů automobilového průmyslu. „Původně si chtěl otec se synem, kteří přijeli na veletrh, koupit úplně jiný stroj, ale přesvědčila je naše mašina, když ji viděli na vlastní oči a dozvěděli se, co umí,“ vypráví Miroslav Bičiště, generální ředitel TOS Varnsdorf. A v tom je právě tajemství úspěchu v zahraničí. Je důležité najít si tam obchodního partnera, který bude vaše výrobky dobře znát, bude jim rozumět a dokáže je prodat navzdory konkurenci. Šéf TOS Varnsdorf doufá, že v Mexiku takového partnera sehnali. Vlastně jim k němu dopomohlo české zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu i agentury CzechTrade v Mexico City. Doporučila mexické distribuční společnosti obráběcích strojů Hemaq, která loni hledala nového partnera, právě TOS Varnsdorf. Obě firmy se domluvily na spolupráci, podepsaly smlouvu a první výsledek se dostavil právě na březnovém veletrhu v Mexico City. „Zatím bych nevolal hurá, že máme toho pravého partnera. To se pozná tak za dva tři roky. Ale doufám, že je to ten správný zástupce, který nám pomůže s mexickým trhem,“ míní Bičiště. Když prý to dobře půjde, letos prodají do Mexika ještě pět strojů. „Mexiko je země velkých možností, což je dáno jak její velikostí, tak také zeměpisnou dislokací. Stojí za to usilovat o tamní trh,“ podotýká generální ředitel.

Marcela Honsová [email protected]

Dnes TOS Varnsdorf exportuje 89 procent svých výrobků. Tahounem je Ruská federace, kam míří 30 procent strojů. Podle ředitele mají české firmy kvůli znalosti ruštiny a obchodním vazbám z minula u ruských partnerů přednost před konkurencí. Ale musí mít kvalitní výrobek za odpovídající cenu. To v Latinské Americe je situace složitější. Přesto TOS Varnsdorf sklízí úspěchy i v těchto vzdálených lokalitách. Zatím si nejlépe vede v Brazílii, kterou Bičiště považoval ještě před čtyřmi roky za těžký trh na prosazení firmy. „Podařilo se nám tam najít schopného místního zástupce a během tří let jsme do Brazílie prodali 17 strojů. Letos to bude dalších nejméně deset,“ pochvaluje si a doufá, že stejně úspěšné bude i Mexiko. A co slovíčko „maňana“ v Mexiku? Často skloňovaná bolest evropských firem, které působí v Latinské Americe. V překladu to znamená, že zítra je také den, v praxi to obvykle představuje fakt, že na všechno, včetně řešení problémů, je času dost. „Ale při běžném obchodním jednání se s tímto přístupem vůbec nesetkáte. Jednání se tu sice mnohdy vlečou, to však není způsobeno nějakou liknavostí či neustálým zneužíváním siesty,“ tvrdí Miloš Holakovský, obchodní ředitel TOS. K jednání samozřejmě doporučuje španělštinu. „Pokud mluvíme jen anglicky, jsme pro Mexičany gringos a naše výsledky pak nemusí být úspěšné,“ uvádí. Při jednání s obchodními partnery či klienty prý není nutné dávat pozor na nějaké vyloženě speciální místní zvyklosti. Samozřejmě jsou lidé v Mexiku mnohem spontánnější než v Evropě, ale v byznysu i zde platí obvyklé vzorce chování. Ovšem vyplatí se vyhýbat nebezpečným místům, být opatrný zejména po setmění. Štěpán Kříž, jeden ze šesti obchodníků z TOS, který má na staHN043804

Firma TOS Varnsdorf uzavřela smlouvu s obchodním partnerem, který v Mexiku působí už čtvrt století.

Úspěšný exportér TOS Varnsdorf

Stroj WHQ 13 CNC, široký šest a vysoký čtyři metry, prodal TOS Varnsdorf do Mexika.

fOTO: archiV TOS VarnSdOrf

rosti Severní a Střední Ameriku, tedy i Mexiko, k této radě dodává vzpomínku z města Puebla, kde právě instalovali stroj z Varnsdorfu. „Představte si malebné historické město s úzkými uličkami, jež lemují domy ve španělském koloniálním stylu. Idylka. A najednou ji narušily policejní trucky, takové malé náklaďáčky, které na korbách vezly

několik po zuby ozbrojených policistů. S urputným výrazem ve tváři a prstem na spoušti automatických pušek střežili bezpečnost ve městě. Jen tak si kličkovali mezi turisty jako v nějakém filmu, a přitom to byla realita Mexika v roce 2013,“ vzpomíná Kříž. Přes určitá bezpečnostní rizika se zástupci firmy shodují, že je to trh ve-

Zaměstnává téměř 540 lidí. V roce 2010 utržila firma za obráběcí stroje 1,07 miliardy, loni už 2,17 miliardy korun. Zisk v roce 2012 po zdanění dosáhl 150 milionů. Ryze česká společnost je proexportně zaměřená, vývoz představuje 89 procent produkce. Firma vlastní čtyři dceřiné společnosti v Kanadě, Rusku, Číně a Indii, které v těchto lokalitách zajišťují prodej a servis strojů. Navíc založila společné výrobní podniky s místními partnery v ruském Jekatěrinburgu a v čínském Kunmingu. Ze zemí Latinské Ameriky nejvíce exportuje do Brazílie, v roce 2012 přes čtyři procenta, vývoz do Mexika se teprve rozjíždí. Vloni uzavřel výrobce obráběcích strojů TOS Varnsdorf smlouvu s obchodním partnerem Hemaq, který působí na mexickém trhu již 25 let.

lice perspektivní. Vždyť je to výrobna pro USA a Kanadu, působí tam mnoho jejich poboček, často lze narazit i na filiálky evropských mateřských firem. „Mexiko je současně i bránou do zbytku Latinské Ameriky. Potenciál této země je obrovský,“ dodává Miroslav Bičiště, generální ředitel TOS Varnsdorf.

inzerce

HN043804

www.ceb.cz

Vnímejme vývoj zahraničních trhů Inspirujme domácí výrobce Zvolme cestu partnerství Exportujme!

Obchodní politika

Perspektivní je chemický průmysl v Mexiku nebo finanční sektor v Peru Tradiční česká odvětví mají v Pacifické alianci silnou pozici. Portfolio dovážených produktů se rozrůstá, příležitosti proto nově leží třeba v papírenském průmyslu.

C

ílem Pacifické aliance (Mexiko, Kolumbie, Peru a Chile) je postupně dosáhnout volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob – v roce 2013 by tak měla být odbourána cla u 90 procent zboží. Svou charakteristikou představuje aliance nový typ regionální integrace. I přes váhavou reakci zahraničí se už během prvního roku existence ukázalo, že toto uskupení lze nazývat „novou Brazílií“. V současnosti totiž trhy Pacifické aliance rostou rychleji než ten brazilský. Velkou výhodou oproti Brazílii je do budoucna velká otevřenost místních ekonomik. Kapitálové trhy jsou nyní na stejné úrovni, ve srovnání s Brazílií ale lákají více přímých zahraničních investic – 70 miliard dolarů v roce 2012 (významný nárůst, v roce 2004 totiž dosáhly pouhých 18 miliard dolarů). Pokud se podíváme na podíl na vývozu zboží zemí Pacifické aliance, můžeme toto uskupení přirovnat i k Mercosuru (sdružení volného obchodu mezi Argentinou, Brazílií, Paraguayí, Uruguayí a Venezuelou). Pacifická aliance totiž obstarala 55 procent exportu z Latinské Ameriky. Fakt, že se jedná o nejrychleji rostoucí region kontinentu, potvrzuje i to, že dohromady tvoří aliance 32 procent HDP Latinské Ameriky, státy Aliance by dohromady byly ekvivalentem deváté největší ekonomiky světa. Z těchto skutečností vyplývá pozitivní budoucí trend, což si uvědomilo i zahraničí, jak vidíme na stoupajícím zájmu o začlenění do ekonomické unie: novými členy by se v blízké budoucnosti měly stát Kostarika a Panama. Status pozorovatele v Latinské Americe má Uruguay, Guatemala, mimo latinskoamerický kon-

18


Václav Hofman centrum informačních služeb, CzechTrade

[email protected]

Intenzita trendů na mexickém trhu (nejperspektivnější obory značí zelená barva) grafika: czechtrade

exportní barometr: nové příležitosti a klíčové obory na trzích Pacifické aliance

Exportní barometr ukazuje oborové příležitosti, které vycházejí ze sledování dění na zahraničních trzích a statistik zahraničního obchodu. Součástí exportního barometru jsou: základní makroekonomické ukazatele a odhad jejich vývoje, tabulka definovaných oborů a jejich tendence. Barometr znázorňuje perspektivu vybraných oborů pro české podnikatele.

tinent Kanada, Austrálie, Nový Zéland a Japonsko, v rámci států EU Španělsko. Z analýzy současných trendů na trzích Pacifické aliance vyplynula silná pozice již tradičních českých odvětví, přičemž

v tomto regionu je nejsilnějším oborem strojírenství (rychlý růst ekonomik s sebou nese také zvýšené investice do energetických projektů a projektů dopravní infrastruktury a podobně). Stabilní pozici na těchto trzích mají české firmy také v elektrotechnickém a chemickém průmyslu, které nadále zažívají období růstu. Naopak doposud silná položka skla, bižuterie a šperků v některých zemích (Mexiko, částečně také Chile) ustupuje ze svých pozic. Mezi obory, které se jeví jako perspektivní pro budoucí uplatnění českých vývozců, je možné zařadit ještě důlní technologie a také environmentální technologie. Analýza CzechTrade potvrdila, že nejzajímavější zemí z celého portfolia je pro české exportéry Mexiko, a to nejen

Obchodní politika Pacifická aliance (makroekonomické ukazatele) HDP 2011 (mld. USD)

Růst HDP 2012 (%)

Růst HDP 2013 (%)

Růst HDP 2014 (%)

Dovoz 2012 (mld. USD)

Vývoz 2012 (mld. USD)

Podíl celkových investic v roce 2012 na HDP (%)

Mexiko

1158,302

3,9

3,4

3,4

379,4

370,9

24,7

Kolumbie

327,626

4,0

4,1

4,5

55,49

59,96

23,6

Chile

250,994

5,5

4,9

4,6

70,2

83,66

24,9

Peru

178,485

6,3

6,3

6,1

41,2

47,38

26,9

Zdroj: www.imf.org, www.cia.gov

Všechny klíčové obory na trzích Pacifické aliance perspektivní pro české podnikatele a jejich sílu vám nabízíme v následující tabulce, která definuje sílu trendů (červená – klesající trend, žlutá – stabilní trend, zelená – nový trend s vysokým budoucím potenciálem).

Pacifická aliance (perspektiva oborů pro české podnikatele) Energetika Strojírenství

Chemický průmysl

Důlní technologie

Doprava a infrastruktura

Textilní průmysl

Elektrotechn. Sklo Slévárenství sektor a bižuterie a hutnictví

Environment. technologie

Mexiko Kolumbie Chile Peru Zdroj: CzechTrade

velikostí trhu. Objem českého vývozu dosahuje právě v této zemi nejvyšších hodnot v rámci celé aliance. Mexiko je zajímavé i prostředím příznivým pro investice, jež se snaží znásobit i pomocí snížení byrokratických bariér (one-stop-shop strategie po vzoru Indie). Velký potenciál pro podnikatele však má také Peru, a to především v důlním průmyslu, finančním sektoru a komunikačních technologiích. Kromě výše uvedených oborů je možné v rámci zemí Pacifické aliance vysledovat také další jednotlivé položky, kde jsou čeští exportéři úspěšní a jejichž portfolio zasahuje především do oborů papírenských, textilních a potravinářských. Například v Mexiku jsou to hygienické potřeby z papíru, kde průměrný roční nárůst objemu českého dovozu činil téměř 2900 procent. V Peru, Chile a v Mexiku se daří i českému dovozu zbraní, nicméně ten v posledních letech zaznamenává spíš pokles. Tradiční vývozní položkou do Kolumbie jsou pak mléčné výrobky (konkrétně syrovátka a slazené zahuštěné produkty).

Důležité kontakty v Mexiku a České republice Velvyslanectví České republiky v Mexiku Cuvier 22, Col. Nueva Anzures, Del. Miguel Hidalgo, C.P. 11590 México D.F. (Distrito Federal) Jiří Havlík, velvyslanec tel.: (+52) 55 5531 2544 nebo (+52) 55 5531 2777 fax: (+52) 55 5531 1837 Mobilní telefon nepřetržité služby konzulárního oddělení: - při volání z pevného telefonu z území Mexika: 044 55 2109 2399 - při volání z mexického mobilního telefonu: 55 2109 2399 - při volání ze zahraničí: +52 1 55 2109 2399 e-mail: [email protected] www.mzv.cz/mexico Zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Mexico City Cuvier 22, C.P. 11590 México D.F. Miroslav Manďák, vedoucí zastoupení tel.: +52 55 52 55 33 93 e-mail: [email protected] www.czechtrade-mexico.com.mx

Honorární konzuláty ČR v Mexiku Sídlí ve městech Tijuana, Monterrey, Guadalajara Mexický statistický a geografický úřad www.inegi.org.mx Ministerstvo ekonomiky Secretaría de Economía (SE) Alfonso Reyes No.30, Col. Hipódromo Condesa, C.P. 06140, Del. Cuauhtémoc, México, Distrito Federal, tel.: (+52) 55 5729-9100 www.economia.gob.mx Praktická telefonní čísla v teritoriu Ambulance a požárníci: 080 Policie (ochrana obyvatel): 5570 3503 a 5570 1910 Požární sbor (centrála): 5768 3477 Informace o telefonních číslech: 040 Česko-mexická obchodní komora Koněvova 2755/65a, Praha 3, 130 00 tel: 608 531 851 e-mail: [email protected] http://mexicanchamber.cz


19

Obchodní politika

Kolumbie a Ekvádor lákají české exportéry ke spolupráci Jihoameričané slyší na automobily značky Škoda, českou energetiku, obrannou a důlní techniku i přesné strojírenství.

M

inistr průmyslu a obchodu Martin Kuba se pravidelně vydává na zahraniční mise, které otevírají dveře českým exportérům. Před necelým rokem se zúčastnil pracovní návštěvy v Kolumbii a Ekvádoru. Tyto mise proběhly v rámci naplňování Exportní strategie ČR na léta 2012–2020 a nastavily vzájemně velmi dobré vztahy. Kolumbie je jednou ze zájmových zemí pro český export. Náš vývoz do této země je zaměřen především na strojírenské komodity, hlavně automobily Škoda a strojní zařízení pro různá průmyslová odvětví. Existuje reálný prostor pro další zvyšování obchodní výměny i pro rozšiřování spolupráce v investiční činnosti, zejména v těžebním průmyslu, energetice, při rekonstrukci dopravních infrastruktur, vodohospodářství a v ekologických projektech. Ekvádor je pak dobrým příkladem, jak se může Česko snažit o uplatnění svých firem ve vzdálených teritoriích. Neznámý pro nás není ani tento trh. České stavební stroje i čerpací zařízení se například podílely v minulosti na dynamickém rozvoji ekvádorských banánových plantáží či sádek na chov krevet. Celá řada kožedělných podniků zná velmi dobře české stroje na zpracování kůže, velmi úspěšně se na ekvádorském trhu osvědčily automobily Škoda.

kolumbie potřebuje české experty

V Kolumbii proběhlo zejména podnikatelské fórum, setkání na ministerstvech průmyslu a obchodu, hornictví a energetiky, obrany, na generálním štábu armády, vedení policie a s významnými firmami i státními institucemi. V pří20


padě této dynamicky se rozvíjející země vidíme velký potenciál především v oboru energetiky, oblasti těžebního průmyslu a dále i obranného a bezpečnostního průmyslu, čemuž také odpovídalo složení podnikatelské delegace a program jednání. „České firmy mají v Latinské Americe dobré jméno, a to především v oblasti automobilového průmyslu, a úspěšné jsou také české obráběcí stroje nebo laboratorní technika. Nyní máme veliký zájem o české produkty a odborníky v energetice, stavíme malé elektrárny v izolovaných oblastech Kolumbie. Potřebujeme také specialisty v důlním průmyslu,“ nechal se slyšet kolumbijský ministr Mauricio Cárdenas Santa María.

Matyáš Pelant

odbor zahraničně ekonomických politik II, MPO

[email protected]

Kolumbie. IPSE se zde nabídl jako prostředník pro české firmy, které budou chtít vstoupit do konkrétních projektů. Kolumbijské bezpečnostní složky se zajímaly o ozbrojená vozidla, policejní auta a kybernetickou bezpečnost. Jde jim hlavně o kompatibilitu technologií, náhradní díly, offset a školení. Zajímavá je v tomto regionu možnost spolupráce při zajišťování servisu pro stávající letku ruských vrtulníků. Velmi široká škála výrobků českého obranného a bezpečnostního průmyslu vyvolala pozornost. Ukázalo se, že kromě vyloženě vojenského materiálu je pro oblast velmi zajímavý sortiment preventivní ochrany a zásahová technika při přírodních živelních katastrofách i pro civilní

České firmy mají v Latinské Americe dobré jméno, a to především v oblasti automobilového průmyslu energetiky a obráběcích strojů. Byly identifikovány konkrétní možnosti spolupráce, jako je vzdělávání pracovníků v hornictví nebo elektrifikace vzdálených oblastí. Státní agentura IPSE (Institut pro elektrifikaci nepropojených oblastí) s Českou republikou již v této otázce komunikuje. Kolumbijské úřady rovněž ocenily záměr ministra Martina Kuby na zřízení obchodního zastoupení v Bogotě. Přínosem cesty byly také detailní informace o veřejných zakázkách, které Kolumbie připravuje na rok 2013, a to zejména z oblasti obrany a energetiky. Kolumbie také zcela jasně deklarovala svůj cíl zvyšovat podíl obnovitelné energie na celkovém energetickém mixu

ochranu a že kolumbijská armáda má s produkty českého obranného a bezpečnostního průmyslu zkušenosti. Přítomní důstojníci s rozhodujícími pravomocemi projevili otevřený zájem o konkrétní produkty.

ekvádor: vstupní brána do Jižní Ameriky

V Ekvádoru proběhlo podnikatelské fórum, kterého se zúčastnily mimo jiné důležité státní podniky v oblasti energetiky. Další jednání proběhla s představiteli ministerstev (zahraničí, obrany, průmyslu), vrchního velitelství ozbrojených sil a národní policie. U příležitosti setkání obou ministrů průmyslu bylo podepsáno Memorandum o porozumění při podpoře

Obchodní politika Na pořádek v ulicích hlavního kolumbijského města Bogoty by mohla dohlížet česká bezpečnostní a zásahová technika.

ILUSTRAČNÍ foTo: SHUTTERSToCK

vzájemné průmyslové spolupráce. Obě strany se dohodly, že budou pokračovat v jednání o rozšíření Memoranda na podpis vzájemné bilaterální dohody. „Vnímáme velký potenciál, který v sobě ekvádorská rostoucí ekonomika skrývá. Například energetika, petrochemie nebo rozvoj místní infrastruktury – v těchto oblastech mohou české podniky vstoupit na zdejší trhy. Ekvádor může být pro nás vstupenkou do Jižní Ameriky, Česko může být naopak stěžejním kontaktem pro ekvádorské podniky ve střední Evropě,“ zdůraznil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Kromě velkých energetických projektů má Ekvádor zájem také o menší hydro-

logické projekty, kde má Česká republika velké zkušenosti. V průběhu cesty byla podepsána také Rámcová dohoda o spolupráci v oblasti elektrické energie a obnovitelných zdrojů. Dohoda přispěje k vytvoření lepších podmínek pro vzájemnou spolupráci a otevře nové možnosti pro podnikatelskou sféru k účasti ve státních tendrech a zakázkách.

skvělé vztahy s kolumbií i ekvádorem

Mezi hlavní výsledky patří posílení bilaterálního smluvního rámce a institucionální spolupráce, které firmám usnadní přístup k informacím i ke konkrétním projektům. S Kolumbií v tuto chvíli finalizujeme dohodu, která vytvoří konzul-

tační mechanismy za přímé účasti firem a jejich asociací. Ty by se měly zaměřit na malé a střední podniky, projekty technologické spolupráce, posilování investic a možnosti financování. S Ekvádorem je klíčové dokončit sektorové dohody v oblasti průmyslu a obrany. Cesta také definovala témata konkrétní technologické spolupráce, na něž letos naváže mise, kterou připravujeme ve spolupráci s agenturou CzechInvest. Jejím cílem je umožnit kontakt konkrétních českých firem s kolumbijskými a ekvádorskými partnery. Delegace jednoznačně přesvědčila ekvádorské i kolumbijské partnery, že Česká republika jako celek je důvěryhodný a spolehlivý obchodní partner s rozsáhlým spektrem své exportní i kooperační nabídky. A otevřený i k širším formám vzájemné spolupráce včetně společných projektů. Významnou roli sehrála přítomnost zástupců České exportní banky, kteří svou osobní asistencí při bilaterálních firemních jednáních vyslali našim partnerům jasný signál, že se čeští exportéři při sestavování svých nabídek mohou opírat o silnou a státem podporovanou finanční instituci. Přes velmi úzkou spolupráci mezi všemi složkami současné zahraniční reprezentace se však prokázala potřeba konsolidace sítě obchodního zastoupení a posílení v jednotlivých latinskoamerických zemích. Cesta ministra Kuby rozhodně dveře otevřela, ale je nutné budovat na těchto trzích trvalou přítomnost, a to i vzhledem ke stále rostoucí konkurenci v regionu. V tomto směru se připravuje otevření zastoupení MPO v Bogotě a probíhají jednání o recipročním otevření obchodní kanceláře Ekvádoru v Praze a českého zastoupení v Quitu.


21

Obchodní politika

Nová dohoda usnadní firmám cestu na exotické trhy Peru a Kolumbie České firmy mohou od března využít dohodu o volném obchodu. Díky ní Peru odstranilo celní sazbu pro 80 procent evropských dovozů, což by mělo evropským firmám ročně do kapsy přinést 500 milionů eur. Dohoda začne brzy platit i s Kolumbií.

K

olumbie a Peru jsou zatím pro české firmy vzdálené a exotické trhy. V minulém roce na ně vyvezly zboží za 67 milionů dolarů, což je pouze 0,04procentní podíl na celkovém českém exportu. To by však dohoda o volném obchodu uzavřená Evropskou unií s Peru a Kolumbií mohla zásadně změnit. Hlavním přínosem dohody je, kromě odstranění celních sazeb, vytvoření příznivých a stabilních podmínek pro obchod a investice. České firmy uzavřením dohody také získávají snadnější přístup k veřejným zakázkám, vyšší úroveň ochrany práv k duševnímu vlastnictví a lepší přístup na dynamický trh služeb. Důležité je i odstranění některých netarifních a technických překážek obchodu. Dohoda tak zjednoduší a zlevní aktivity těch českých firem, které na peruánském a kolumbijském trhu již působí, a zároveň otevře zajímavé příležitosti i pro firmy, které po latinskoamerickém trhu zatím jenom pokukují.

materiálu, lékařského vybavení, oceli, výrobků informačních technologií, textilu, oblečení, keramiky, strojírenských výrobků a optických přístrojů je clo odstraněno okamžikem vstupu dohody v platnost. Do pěti let bude bezcelně vyváženo do Kolumbie dalších 18 procent položek a 6 procent položek do Peru. Nulové clo se od začátku provádění dohody vztahuje například na umělá střívka, turbovrtulové pohony a silniční válce. Tyto položky patří mezi sedm nejvýznamnějších položek našeho exportu do Kolumbie a doposud se na ně vztahovalo clo ve výši 4 procenta, na umělá střívka dokonce 6 procent. Významný je také náš vývoz plastových stavebnic a hraček, kde dojde k odstranění patnáctiprocentního

Vývoz škodovek a stavebnic bude levnější

cla do osmi let. Dovoz syrovátky je nyní zatížen sazbou 20 procent, ta bude odstraněna do tří let. A co naše škodovky? Na jejich vývoz do Kolumbie je v současné době clo 35 procent. Po vstupu dohody v platnost dojde v sedmiletém období k postupnému snižování celního zatížení až na nulu, což je dobrá zpráva. A to tím víc, že zde má Evropská unie navrch oproti Spojených státům, které mají přechodné období deset let. V případě Peru je liberalizace u osobních automobilů

Průměrné celní zatížení na dovozy do Peru bylo až do současné chvíle 5,5 procenta. Na dovozy do Kolumbie dokonce 12,5 procenta, což českým firmám zatím vývozy do těchto zemí prodražovalo. Odstranění cla tak znamená jak zvýšení konkurenceschopnosti českých výrobků, tak i finanční úsporu exportérům, která by při pouhém zachování dosavadního objemu vývozu přesáhla částku až 50 milionů korun. U zemědělského zařízení, stavebního 22


Edita Šedová sekce Evropské unie, MPO

[email protected]

rozdělena podle obsahu motorů. Přičemž malá auta mohou být dovážena bezcelně ihned. Osobní automobily s obsahem motorů v rozmezí 1600 cm3 až 3000 cm3 budou liberalizovány do šesti let a automobily s obsahem vyšším do deseti let.

karafiáty nezlevní, banány snad ano

A co přinese dohoda spotřebitelům? Vzhledem k tomu, že Peru i Kolumbie nyní využívají jako rozvojové země bezcelní přístup na evropský trh pro většinu svých výrobků, nedojde v zásadě k žádné změně. Produkty jako káva, řezané květy a ovoce se k nám budou i nadále dovážet bez cla. Snížení cla se tak v zásadě dotkne pouze dovozu banánů, na které se stávající preference nevztahují.

Průměrné celní zatížení na dovozy do Peru bylo 5,5 procenta. Na dovozy do Kolumbie dokonce 12,5 procenta, což českým firmám vývozy prodražovalo. označení českobudějovické pivo bude chráněno

Dohoda není jenom o clech. Díky ní se do dvou let zruší peruánský zvláštní režim pro dovoz ojetých automobilů, budou odstraněny diskriminační elementy daňového systému pro alkoholické nápoje v Kolumbii a zvláštní režim E85, který by nařizoval používat 85 procent palivové biosložky, nebude závazný. Evropské firmy na základě dohody rovněž získají možnost usadit se na kolumbijském nebo peruánském trhu

Obchodní politika Vývoz do Peru a Kolumbie

12 %

by mohl díky obchodní dohodě mezi EU a Peru a Kolumbií činit nárůst exportu z Česka do těchto dvou jihoamerických států.

67 mil. dolarů

je hodnota zboží, které české firmy loni vyvezly do Peru a Kolumbie.

obchod jako nejméně bolestivá cesta z krize

v řadě oblastí, včetně zpracovatelského průmyslu, služeb, výroby energie nebo těžby. Dále vstupem dohody v platnost získá ochranu zhruba 200 evropských zeměpisných označení, a to včetně Českobudějovického piva na kolumbijském trhu. Nové příležitosti našim firmám přinese i otevření trhu veřejných zakázek, které se tak dostanou k projektům financovaným ze státních prostředků.

Například pro dovoz automobilů Škoda do Kolumbie je nyní platné clo ve výši 35 procent. Díky nové obchodní dohodě dojde během sedmi let k postupnému snižování celního zatížení až na nulu. Na snímku je kostra Škody Fabia. Foto: ReuteRs

Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) ve své Studii dopadů uzavření Obchodní dohody mezi EU a Kolumbií a Peru na ekonomiku ČR predikuje, že by v důsledku dohody mohlo dojít k mírnému zvýšení HDP České republiky a nárůstu exportu do Peru a Kolumbie o 12 procent. „V období hospodářské krize, kdy je omezená domácí poptávka a rozpočet, je to právě obchod, který může oživit růst bez zátěže společné kasičky. A přesně to udělá tato dohoda, která skutečně podpoří udržitelný a rozvinutý obchod a investice na obou stranách,“ řekl u příležitosti začátku provádění dohody s Peru evropský komisař pro obchod Karel de Gucht. Evropské firmy musí v době krize hledat nové trhy a to platí i pro české podniky. Musí tedy překonat geografickou vzdálenost, odlišné kulturní a podnikatelské prostředí, finanční rizika a řadu dalších nástrah. Problémem bývají i obchodní překážky jako vysoká cla a specifické technické požadavky, které zboží zdražují, a snižují tak jeho konkurenceschopnost na místním trhu. V některých zemích firmy narážejí na problémy s ochranou práv k duševnímu vlastnictví či vůbec s možností usadit se nebo poskytovat službu. A právě zde hrají svoji roli dohody o volném obchodu, které přinášejí preferenční podmínky přístupu na trh a transparentní obchodní a investiční prostředí pro firmy.


23

Obchodní politika

Chcete dovážet kosmetiku? I obchod s krásou má přesná pravidla Ke každému kosmetickému přípravku musí být zpracována zpráva o bezpečnosti výrobku.

O

d archeologů víme, že již pravěké ženy si barvily rty, a první dochované předchůdkyně rtěnek se objevují ve starém Egyptě. Nyní jedna známá kosmetická firma uvedla, že prodá rtěnku každou sekundu. Touha lidí krášlit se a pečovat o své tělo je odvěká a týká se nejen žen, ale čím dál více i mužů. Je jasné, že trh s kosmetikou má hlubokou tradici a potenciál. Jak se ale vyhnout právním nástrahám? Vztahují se na domácí a zahraniční výrobky stejná pravidla? Z praxe centra ProCoP (z ang. Product Contact Point) můžeme vysledovat měnící se chování českých podnikatelů. Větší zkušenosti, ale i ekonomická krize vedou k tomu, že stále více z nich přestává odebírat zboží od evropských prostředníků a nakupují je sami přímo od výrobců v třetích zemích. Typický dotaz, který jsme do centra dostali, je například tento: „Obracím se na vás s dotazem ohledně dovozu kosmetických prostředků z Thajska. Nakupovali bychom přímo od výrobce, všechny produkty jsou již registrovány v EU, kancelář distributora funguje i v Německu, ale z důvodu příznivějších nákupních cen bychom rádi dováželi prostředky přímo od výrobce...“ Jaké platí podmínky? Zde upozorňujeme, že často bývají zaměňovány pojmy „distributor“ a „dovozce“. Oba tyto subjekty mají odlišné povinnosti. Vzhledem ke společnému trhu v rámci EU je dovozem první uvedení výrobku na trh EU, v dalších článcích řetězce se jedná o distribuci. Můžeme tedy rozlišit následující případy:

kosmetický prostředek dovezen z třetí země (nebo vyroben v eU), ale dosud nikde neuveden na trh

Před prvním uvedením kosmetického prostředku na trh v rámci EU je třeba 24


Kosmetika a zákony Oblast kosmetických prostředků je v Evropské unii oblastí takzvaně harmonizovanou, a proto by k problémům s volným pohybem těchto výrobků v Evropské unii nemělo docházet. Česká právní úprava je zcela v souladu s úpravou evropskou, jejímž základem je nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009, o kosmetických přípravcích (dále v textu jenom „nařízení“). Vymezuje povinnosti výrobců, dovozců a osob uvádějících kosmetické prostředky do oběhu – a to včetně hygienických požadavků na kosmetické přípravky.

provést posouzení bezpečnosti kosmetického přípravku a vypracovat zprávu o bezpečnosti kosmetického přípravku. Toto zhodnocení musí provádět držitel diplomu nebo jiného dokladu o dosažené kvalifikaci uděleného při ukončení vysokoškolského studia v oboru teoretické a praktické farmacie, toxikologie, lékařství nebo obdobného oboru nebo studia uznaného členským státem za rovnocenné. Pro další informace se

Zuzana Navrátilová centrum pro výrobky ProCoP, MPO

[email protected]

lze obrátit na Národní referenční centrum pro kosmetiku při Státním zdravotním ústavu. Další důležitou podmínkou pro první uvedení kosmetického prostředku na trh v rámci EU je splnění oznamovací povinnosti (tzv. notifikace). Pro účely notifikace byl již 11. února 2012 spuštěn Evropský portál notifikace kosmetických přípravků (CPNP), který je funkční a notifikace lze průběžně provádět. Podrobné informace včetně potřebných odkazů naleznete v českém manuálu pro CPNP. Do 11. července 2013 musí být v CPNP notifikovány všechny kosmetické přípravky, které budou po tomto datu na trhu EU. Stávající národní notifikace (v České republice notifikace v registru kosmetických prostředků IS KOPR) nebudou po tomto datu považovány za splnění výše uvedené povinnosti. Vzhledem k tomu, že CPNP je systém Evropské komise, je technická podpora organizována na úrovni Evropské komise. Funguje prostřednictvím e-mailů v anglickém jazyce na adrese: [email protected]. Přihlášení firmy a zadávání povinných údajů do systému CPNP je výrazně složitější než v dosavadním národním registru IS KOPR. Doporučujeme proto přistoupit k zaregistrování firmy do systému a následné notifikaci kosmetických přípravků co nejdříve! Pro české výrobce platí také ustanovení článku 8 nařízení (viz box) o správné výrobní praxi, která musí být při výrobě kosmetických přípravků dodržována. Má se za to, že správná výrobní praxe je dodržena, pokud výroba probíhá v souladu s příslušnými harmonizovanými normami, na které byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie. Jedná se

Obchodní politika

I když podnikatel plánuje dovážet do Česka třeba stejné asijské kosmetické přípravky jako už fungující konkurent, musí znovu sám doložit nezávadnost kosmetiky a splnit podmínky „nového“ uvedení zboží na trh EU. ilustrační foto: shutterstoCk

o normu ISO 22716. Tuto normu je možné zakoupit například na webové stránce Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (www.unmz.cz). Při značení finálního kosmetického prostředku je zapotřebí dodržovat zásady uvedené v článku 19 nařízení.

kosmetický prostředek již byl uveden na trh některého členského státu eU

V tomto případě se distributora povinnosti, kdy musí dojít k posouzení bezpečnosti kosmetického přípravku a vypracování zprávy o jeho bezpečnosti, netýkají. Lze však doporučit, aby se distributor u výrobce/dovozce ujistil, že byla vypracována zpráva o bezpečnosti kosmetického přípravku (od 1. 7. 2013 nejméně v rozsahu stanoveném přílohou I nařízení). Pokud distributor opatřuje balení kosmetického přípravku českým textem, týká se ho od 1. 7. 2013 (ne dříve) povinnost notifikace české verze výrobku,

ProCoP Centrum zprostředkovává podnikatelům informace o požadavcích, které na výrobky kladou české právní předpisy. Informace jsou poskytovány bezplatně ve lhůtě 15 pracovních dnů. Kontaktovat centrum můžete například e-mailem na [email protected].

popsaná v příslušné části manuálu pro CPNP. Pokud je již výrobek s českým označením od výrobce či dovozce, distributor tuto povinnost nemá. Doporučujeme v tomto případě, aby si distributor vyžádal zaslání notifikačního výpisu z CPNP (po 11. 7. 2013 musí být v CPNP

notifikován každý kosmetický přípravek na trhu EU).

kosmetický prostředek ze země mimo eU již je uveden na trh eU a podnikatel by rád dovážel stejný druh výrobku do česka přímo ze země mimo eU

Pokud český podnikatel dováží kosmetické prostředky ze třetí země a nikoliv od dodavatele, který již výrobek uvedl v jiném státě EU (popřípadě dalšího článku distribučního řetězce), musí splnit veškeré požadavky jako v případě, kdy přípravek dosud nebyl uveden na trh – tedy zejména vypracovat zprávu o bezpečnosti kosmetického přípravku a provést notifikaci. Pokud více dovozců dováží tentýž kosmetický přípravek, nejpozději od 11. 7. 2013 ho musí každý z nich mít nezávisle notifikovaný v CPNP. Co se týče požadavku na obaly kosmetických prostředků, distributor může distribuovat jen takový kosmetický prostředek, jehož označení odpovídá článku 19 nařízení.


25

Informační servis pro podnikatele

Investujte do vzdělání a zvýšíte své šance na zahraničních trzích Agentura CzechTrade nabízí českým firmám vzdělávací akce v oblasti mezinárodního obchodu.

Dana Šourková oddělení exportního vzdělávání, CzechTrade

[email protected]

S

ókratés praví: „Kdo chce hýbat světem, musí pohnout nejdříve sám sebou.“ A kde začít jinde než u vzdělávání? Pro české vývozce proto agentura CzechTrade připravuje odborné a teritoriální semináře, exportní kurzy, konference, firemní školení na míru a další vzdělávací a informační akce. Špičkoví lektoři, odborníci a teritoriální specialisté předávají aktuální informace, které jsou důležité pro rozhodování, přípravu a úspěšný vstup na zahraniční trhy. Učí české firmy exportovat na základě sdílených informací, praktických tréninků a úspěšných příkladů z praxe. Nabízí tak účastníkům komplexní exportní vzdělávání. Kromě otevřených seminářů a kurzů jsou přínosem i firemní školení na míru, která nabízejí individuální řešení specifických potřeb firem. Přidanou hodnotou je možnost zvolit si rozsah školení, počet účastníků, obsah, termín a místo konání. Inspirací mohou být například témata jako interkulturní management (zaměřený na zvolené teritorium), prezentační dovednosti, obchodní vyjednávání, financování exportu, Incoterms, Intrastat, finanční analýza, business etiketa, kontrola zboží dvojího užití,

Ilustrační foto: shutterstock

byznys napříč kulturami, marketingové strategie na zahraničních trzích a řada dalších dle vlastního výběru. Posledním realizovaným firemním školením byl INTERKULTURÁLNÍ MANAGEMENT – ČÍNA pro společnost Moravia Systems: „Ráda bych vám po-

Pozvánka na konference 19. června proběhne v Praze konference Jak úspěšně exportovat do kazachstánu a na ukrajinu. Vedoucí zahraničních zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu přiblíží posluchačům specifika obchodování s těmito zeměmi a aktuální exportní příležitosti. Na akci vystoupí další hosté s praktickými zkušenostmi z vybraných teritorií. Další setkání s názvem Jak uspět na trhu privátních značek usa poskytne aktuální informace z oboru privátních značek v USA, strategie vstupu na trh USA, specifika místního podnikatelského prostředí, standardní dovozní procedury, specifika dovozu nápojů a potravin do USA (food & beverages), doporučení pro české firmy a další užitečné tipy a informace. Součástí setkání, které se uskuteční 20. června v Praze, jsou i individuální jednání, na kterých budete mít možnost konzultovat záměr vstupu na trh privátních značek USA. Bližší informace o všech vzdělávacích akcích naleznete na www.czechtrade.cz nebo www.exportnivzdelavani.cz.

26


děkovala za výbornou spolupráci. Nyní poprvé jsme měli příležitost poznat agenturu CzechTrade více, a to formou dodávky individuální vzdělávací akce pro naši společnost. Naše zkušenosti z jiných obdobných akcí a získané reference nás opravňovaly očekávat dobře odvedenou práci, přesto jsme zůstávali pevně nohama na zemi. Výsledek nás velmi příjemně překvapil. Měli jsme příležitost pracovat s lidmi, kteří jsou zapálení pro svou věc a profesionálové na svém místě. Tito lidé si plně uvědomují význam slova služba pro zákazníka. Výkon pana lektora byl výborný!“ říká Lenka Jandásková, vedoucí Divize 1, Moravia Systems. Odborné a teritoriální semináře CzechTrade lze čerpat i v rámci tzv. Exportních balíčků BASIC (4x účast na vybraných seminářích) a BUSINESS (8x účast na vybraných seminářích).


Přihlaste se do projektu výstav a veletrhů Vystavovatel může na jeden veletrh získat podporu až 120 000 korun bez DPH.

O

d 3. června začne agentura CzechTrade přijímat přihlášky na veletrhy, které byly vybrány pro druhou polovinu roku 2013 do projektu Společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí (SVV 2) 2013–2014. Tento projekt je financovaný z Operačního programu Podnikání a inovace – program MARKETING. Oprávněnými žadateli jsou zejména malé a střední podniky a dále velké podniky a profesní organizace. Předpokladem pro účast je mimo jiné oprávnění k podnikání na území České republiky,

které odpovídá podporovaným ekonomickým činnostem, k jejichž uskutečňování je projekt realizován. Dále je nutné mít sídlo subjektu mimo území hlavního města Prahy, pokud ovšem není jeho činnost prokazatelně spojena s výrobou a službami mimo pražský region. Podpora z projektu SVV 2013–2014 je poskytována tzv. v rámci de minimis do maximální výše 120 000 Kč bez DPH na způsobilé výdaje na jeden veletrh. V jakémkoli tříletém období však součet podpor v rámci de minimis nesmí přesáhnout částku 200 000 eur. Mezi

Petr Kraselovský oddělení veletrhů a výstav, CzechTrade

[email protected] způsobilé výdaje patří náklady přímo spojené s vystavováním, tzn. pronájem výstavní plochy včetně úhrady registračního poplatku a zápisu do veletržního katalogu, technický a grafický návrh, instalace výstavní expozice, základní vybavení stánku, vizuální prezentace obchodního jména a loga a také základní provozní zajištění stánku. Přihlášku na veletrh a další informace o projektu naleznete na webových stránkách realizátora projektu, agentury CzechTrade, www.czechtrade.cz/sluzby-2013/projekty-eu-2/svv-2013-2014.

Objevujte zahraniční trhy s CzechAcceleratorem Firmy mohou vycestovat do amerického Silicon Valley, Bostonu, Izraele, Švýcarska nebo Singapuru.

[email protected]

K

apitál, strategického či technologického partnera, poradenské služby a především cenné zkušenosti ze zahraničních trhů mohou získat české inovativní firmy díky účasti v projektu CzechAccelerator 2011–2014 agentury CzechInvest. Stačí mít inovativní produkt, který dokáže zaujmout investory, a zájem rozšířit své podnikání v zahraničí. Destinacemi, kam mohou malé a střední technologické firmy s CzechAcceleratorem vycestovat, jsou Silicon Valley, Boston, Izrael, Švýcarsko či Singapur. Zde sídlí technologická centra světa s napojením na světoznámé univerzity se špičkovou úrovní vědy a výzkumu, propracovaným systémem podpory začínajícím podnikatelů, globálním podnikatelským prostředím a venture kapitálovými fondy. Možnost přihlásit se do poslední výzvy projektu mají zájemci od 29. května do 9. září 2013. Získat mohou bezplatný

Markéta Havlová projektová manažerka pro projekt CzechAccelerator, CzechInvest

fOtO: ArChiv Agentury CzeChinvest

pronájem kancelářských prostor v podnikatelském inkubátoru, vstup na networkingové akce, přístup ke strategickým partnerům a investorům a vlastního mentora. Dostanou rovněž příspěvek

na právní služby v oblasti duševního vlastnictví, letenku a ubytování. Projekt je realizován v rámci Operačního programu podnikání a inovace. Více na www.czechaccelerator.cz.


27


Mise českých energetiků do Turecka napomohla navázat nové kontakty Domácí firmy považují Turecko za zemi s obrovským potenciálem v energetické oblasti

V

ýznamná obchodní a kulturní křižovatka, turecká metropole Istanbul, hostila na konci dubna misi českých energetiků. Akci zorganizovaly společně zahraniční zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu v Istanbulu, CzechTrade a generální konzulát v Istanbulu, a to při příležitosti nejvýznamnějšího tureckého energetického veletrhu ICCI 2013. Hlavním cílem mise a následně samotné účasti na veletrhu bylo podpořit a iniciovat obchod mezi českými dodavateli energetických dílů či celků a tureckými partnery. Turecko totiž patří mezi nejvíce se rozvíjející ekonomiky světa a pro českou ekonomiku představuje jednu z prioritních zemí rozvoje exportu, což zájem ze strany českých firem bezesporu potvrdil. „Turecko považujeme za perspektivní trh a chceme podpořit své aktivity v teritoriu. Účast na veletrhu je způsob, jak se prezentovat a seznámit se s tureckými partnery,“ uvádí například Jaromír Roškot, který je ředitelem společnosti Hydrolink. „Máme v Turecku řadu realizací a chceme přijít více do povědomí. Potkal jsem zde řadu investorů a mohl jsem se sejít se zákazníky na jednom místě,“ pochvaloval si Vlastimil Coufal, Business Development Director firmy TES Vsetín. Užitečná byla cesta i pro firmu SIGMA Group. „Vidíme obrovský potenciál právě v energetice. Potřebovali jsme zrekapitulovat vztahy s tureckými partnery. Mimo jiné bylo pro nás přínosné navštívit elektrárny,“ popisuje marketingový a obchodní ředitel Jaroslav Skácel. Účastníci mise navštívili paroplynové a uhelné elektrárny v Orhaneli, v Burse a Ambarli, kde proběhla jednání s představiteli jednotlivých elektráren a byly 28


Lenka Švihlová sekce služeb pro exportéry, CzechTrade

[email protected]

České firmy se v Istanbulu setkaly s tureckými obchodními partnery.

ilusTrační foTo: shuTTersTock

podány informace o jejich stavu a formě plánovaných rekonstrukcí. Návštěvu elektráren doplňovala B2B jednání v Hospodářské komoře v Burse, která pomáhala najít vhodné turecké obchodní partnery pro české podniky. Na misi plynule navázal energetický veletrh ICCI 2013, kde se na společném stánku České republiky a CzechTrade prezentovalo 16 českých firem včetně úspěšných a v Turecku velmi aktivních Vítkovic, společně s Martinem Pecinou, generálním ředitelem Vítkovice Power Engineering. „Na turecký energetický sektor se soustřeďujeme dlouhodobě a uvědomujeme si, že je ze světových energetických trhů jeden z nejvýznamnějších,“ říká vedoucí zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu v Istanbulu Michal Koščo. Řada nových energetických projektů společně s nutností rekonstrukce stávajících elektráren je podle něj pro české subjekty velkou výzvou a příležitostí. V rámci ekonomické diplomacie napříč ministerstvy se proto MPO snaží dlou-

hodobě zmapovat a vytvořit podmínky pro vstup na turecký trh. „Těsně před touto misí jsme vydali ve spolupráci se zastupitelským úřadem v Ankaře a časopisem All for Power velkou studii o tureckém energetickém trhu, která by měla ulehčit orientaci na tomto ne zcela přehledném trhu. Jsem rád, že se podařilo sjednotit 16 firem, které si mezi sebou vyměnily zkušenosti v Turecku a naplánovaly společné aktivity. S nadsázkou se dá říci, že společnosti, které jsme dali dohromady, by mohly postavit některý z projektů bez větších vnitřních konkurenčních bojů,“ uvedl Koščo. MPO plánuje vytvoření informační základny tak, aby se informace o projektech dostaly bezprostředně k českým firmám. Platforma by měla sloužit i k výměně zkušeností a vzniku partnerských vztahů mezi českými subjekty pro projekty v Turecku. „Další české firmy jsou pro tento projekt samozřejmě vítány. Více informací o projektu obdrží na energetickém oddělení agentury CzechTrade,“ uzavřel Michal Koščo.


Příležitosti ve zdravotnictví i energetice Dita Fabíková centrum informačních služeb, CzechTrade

[email protected] rostoucí kvalita zdravotní péče v Latinské Americe

Devět zemí v Latinské Americe výrazně zlepšilo úroveň zdravotní péče, každá toho dosáhla jinak cílenými programy, společným zájmem ale i nadále zůstává zajištění odpovídající péče nejchudším vrstvám obyvatel. V Argentině to je „Plan Nacer“ zajišťující základní zdravotní pojištění a péči pro těhotné ženy a děti. V Brazílii prochází reformou celý systém zdravotnictví poskytující zdravotní péči každému, systém je dlouhodobě zaměřen hlavně na primární péči a péči o rodiny s dětmi. Stejně tak v Chile systém zdravotního pojištění umožňuje přístup k základní zdravotní péči téměř všem obyvatelům. Největší úspěchy si může připsat Kostarika, kde se hodnoty úmrtnosti a délky života přiblížily průměru zemí OECD, problémem však zůstává udržitelnost všeobecného zdravotního pojištění. Zdravotní péče cílená na základní zdravotní úkony, matky a děti se významně zlepšila i v Peru, a to díky zavedení komplexního pojistného programu. Pro celý region tak zůstává problémem jednak udržitelnost všeobecné zdravotní péče spolu se zaváděním inovativních technologií a metod, jednak financování (mHealth a telemedicína zajišťující péči i ve venkovských oblastech apod.). Spolu se zlepšujícím se systémem zdravotní péče a zdravotnictvím obecně se Latinská Amerika otevírá i novým trendům, jako je například „health tourism“ – v Kolumbii předpokládají, že zemi v roce 2017 kvůli zdravotní péči navštíví více než 20 milionů obyvatel Spojených států.

energetický sektor v senegalu

Podle Mezinárodního měnového fondu také Senegal v minulém roce plnil nastavené cíle, jak dokládají makroekonomické ukazatele: hospodářský růst byl 3,5 %, a to především díky zemědělskému sektoru, s mírnou inflací. Naopak

Očkování obyvatel v Brazílii. foto: reuters

výsledky zahraničního obchodu byly poznamenány schodkem běžného účtu, který dosáhl 10 % HDP, způsobeným dovozem ropných a potravinových produktů. I přes zhoršení globální ekonomiky se letos předpokládá až čtyřprocentní růst HDP. Problémem zůstává energetický sektor, vedle nutné reformy cenové politiky (příliš vysoké dotace na energii) je nutné snížit závislost na ropě, stejně jako zajistit efektivní a dostatečnou dodávku elektrické energie (problémy výpadků v dodávce). V současné době je Senegal zaměřený na diverzifikaci energetického mixu se zapojením obnovitelných zdrojů (především solární energie, hydroelektráren a biopaliv a biomasy) a rozvojem uhelných elektráren spolu s elektrifikací venkovských oblastí (ta stoupla díky investicím ze 7 % v roce 2000 na 22 % v roce 2010).

problémy na solárním trhu zhoršují vztahy eU s čínou

Neshody mezi EU a Čínou, trvající více než rok, kvůli „ilegálním čínským vládním dotacím“ na solární komponenty (kauzu způsobily v roce 2011 čínské dovozy do EU v hodnotě 21 mld. eur) nemají konce a byly opět rozdmýchány posledním návrhem evropského komisaře pro obchod Karla De Guchta. Ten navrhuje uvalit dočasné až čtyřicetiprocentní clo na solární panely dovážené z Číny, s tímto návrhem však nesouhlasí ani evropská strana argumentující, že uměle navýšené ceny by z dlouhodobého hlediska solární trh v Evropě jen poškodily. Peking stále zdůrazňuje, že problémem byl nedostatek průmyslové konkurenceschopnosti evropských výrobců, a jako reakci zahájil své vlastní antidumpingové vyšetřování kvůli evropským výrobcům polysilikonu.


29


V EU se řešily emise i finance pro firmy Petr Vozka odbor evropských záležitostí a vnitřního trhu, MPO

[email protected]

ILUSTRAČNÍ foTo: SHUTTERSTock

Diskuse států o Zelené knize

Irské předsednictví v Dublinu uspořádalo ve dnech 23. a 24. dubna neformální zasedání Rady ministrů zodpovědných za oblast energetiky. Úvodní diskuse ministrů se zaměřila na Zelenou knihu – Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030. Zelenou knihu, která přináší novou koncepci pro dosažení klimatických cílů v delším časovém horizontu, vydala 27. března 2013 Evropská komise. Členské státy se v názorech na některé cíle obsažené v zelené knize značně lišily. Jedná se především o cíle v oblasti emisí skleníkových plynů a obnovitelných zdrojů energie. Ministři v diskusi o využití inteligentních měřicích systémů a chytrých měřidel podpořili rozvoj a zavádění těchto technologií. Jejich větší využití by mělo spotřebitelům umožnit lépe řídit a kontrolovat spotřebu energie. V rámci tématu využití zdrojů nekonvenčního plynu a ropy v EU se diskutovalo zejména možné využití břidlicového plynu, jehož narůstající těžba v USA má značný dopad na globální trh s energií. Těžba břidlicového 30


plynu v EU může přispět k energetické bezpečnosti EU, diverzifikaci zdrojů, snížení cen, a tedy zvýšení konkurenceschopnosti EU. Na druhou stranu je však nutno mít na paměti řadu rizik, a to zejména ve vztahu k ochraně životního prostředí, ochraně vod či souhlasu s takovou těžbou ze strany veřejnosti. Na programu jednání byla dále problematika implementace směrnice o energetické účinnosti a dopadů rostoucího využívání obnovitelných zdrojů energie na elektrizační soustavy.

Neformální zasedání rady pro konkurenceschopnost

Neformální zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost se uskutečnilo 2. a 3. května v Dublinu. Na programu jednání bylo téma vzájemně dohodnutých smluv pro konkurenceschopnost a růst a téma podpory malých a středních podniků. Delegace ČR se dále zúčastnila jednání u kulatého stolu k problematice přístupu malých a středních podniků k finančním prostředkům. Během oběda ministři diskutovali problematiku

autorského práva. V rámci tématu vzájemně dohodnutých smluv pro konkurenceschopnost a růst ministři konstatovali, že je třeba využívat stávající opatření, jako jsou evropský semestr (koordinace hospodářské a fiskální politiky), národní programy reforem a doporučení pro jednotlivé země. K samotným dohodám mají členské státy rozdílené názory. Nové mechanismy, pokud budou přijaty, by měly být v souladu s těmi stávajícími. Většina členských států se vyslovila pro to, aby vstup zemí stojících mimo eurozónu byl dobrovolný, a také, že smlouvy by měly mít spíše politickou závaznost než právní. Malé a střední podniky (MSP) mají velký význam pro růst a zaměstnanost v EU. V důsledku krize je zvláště pro MSP obtížné získat finanční prostředky na svůj rozvoj, ale i na samotné založení nového podniku. O této problematice členské státy diskutovaly i na semináři „Přístup k financím“ a shodly se na tom, že je nutné hledat nové formy financování, zjednodušit legislativu pro strukturální fondy a sdílet příklady dobré praxe.


Jak to vidí analytici ministerstva průmyslu a obchodu splasknutí zlaté bubliny

V prvním čtvrtletí letošního roku rostla čínská ekonomika tempem 7,7 %, což byl horší než předpokládaný výsledek. Vzhledem k tomu, že je Čína největším světovým spotřebitelem řady strategických surovin, odrazilo se zpomalení čínské ekonomiky ve výrazném poklesu jejich cen. Ceny kovů používaných v průmyslu ztratily mezi jedním a pěti procenty. Barel ropy Brent se dostal na své devítiměsíční minimum, blízko ke hranici 100 dolarů. Ještě výrazněji se propadají ceny drahých kovů. Zlato ztratilo 6 %, a stříbro dokonce více než 10 %. Zajímavý je vývoj u zlata, které letos ztrácí poprvé po dvanáctiletém nepřetržitém růstu. Řada analytiků hovoří o splasknutí zlaté bubliny a například Goldman Sachs radí svým klientům, aby u zlata zvolili „krátkou pozici“, tedy aby počítali s dalším výrazným poklesem ceny. Ve své podstatě je ale pokles cen zlata spíše dobrou zprávou. Zlato je totiž aktivem, ke kterému investoři utíkají v době nejistoty, když nevěří ostatním aktivům. Zdá se tedy, že se na finanční trhy začíná pomalu vracet důvěra investorů a optimismus vzhledem k dalšímu vývoji.

riziko přehřátí ekonomik

Zatímco většina predikcí se v současné době upravuje směrem dolů, upravila Světová banka svou poslední předpověď pro ekonomický vývoj regionu jihovýchodní Asie směrem nahoru. Původně predikovaný letošní průměrný růst ve výši 7,5 % banka zvýšila na 7,8 %. V příštím roce by dle předpovědi měl růst zpomalit na 7,6 %. Hlavním motorem růstu v regionu zůstává vnitřní poptávka, nicméně rostou rizika spojená s přehřátím ekonomik. Extrémně nízké úrokové míry v USA, EU a v Japonsku mají totiž za následek zvýšený tok investic z těchto zemí do rozvíjejících se ekonomik, včetně regionu jihovýchodní Asie. Příliv prostředků do ekonomik pak tlačí na ceny nemovitostí a akcií. To vytváří cenové bubliny a vyvolává obavy z jejich splasknutí v případě předčasného stahování těchto investic. Vývoj regionu bude ale velmi záležet na vývoji druhé největší ekonomiky světa. Čína v prvním čtvrtletí letošního roku zaostala v růstu HDP za předpovědí. Uvidíme, do jaké míry výsledky čínské ekonomiky ovlivní předpověď Světové banky a zda ji v průběhu roku nestihne aktuální osud většiny předpovědí, tedy revize směrem dolů.

predikce Wto

Podle předpovědi, kterou v Ženevě zveřejnila Světová obchodní organizace (WTO), nelze ani v letošním roce očekávat výraznější růst světového obchodu. Již loňský rok byl pro mezinárodní obchod zklamáním, když meziročně vzrostl pouze o 2 %. Přitom ještě v září odhadovali experti WTO růst na 2,5 %. Pro letošní rok předpovídají odhady mírné zrychlení růstu na 3,3 %. Je však nutné poznamenat, že se jedná o výrazné snížení oproti předpovědi před rokem, která růst odhadovala na 5,6 %, nebo loni v září, kdy byl odhad snížen na 4,5 %. Loňský růst i předpověď na letošek tak výrazně pokulhávají za průměrným růstem mezinárodního obchodu za posledních dvacet let, který činil 5,3 %. Podle expertů WTO by se mu mohl přiblížit vývoj v příštím roce. Pro rok 2014 totiž predikují růst o 5 %. Vzhledem k aktuálnímu vývoji světové ekonomiky jde však více o zbožné přání než seriózní odhad. Jako hlavní příčinu slabého růstu obchodu uvádí WTO těžkosti evropských ekonomik. Podíváme-li se na aktuální vývoj evropské krize, je jasné, že budou odhady stejně jako v loňském roce revidovány spíše směrem dolů.

foto: shutterstock

Jak se (ne)daří Číně

7,7 %

bylo zvýšení čínského HDP v prvním čtvrtletí letošního roku. Řada analytiků čekala osmiprocentní nárůst. Protože je Čína největším světovým spotřebitelem řady strategických surovin, odrazilo se zpomalení čínské ekonomiky také ve výrazném poklesu jejich cen.


31

Kalendář akcí

Zúčastněte se veletrhů s CzechTrade. Snížíte náklady a ušetříte svůj čas Potravinářské firmy se mohou prezentovat třeba na veletrhu v Petrohradě, odborníci na energetiku se sejdou v Mexico City.

Z

ahraniční zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a agentura CzechTrade nabízejí českým firmám osobní nebo katalogovou prezentaci na společném

stánku na vybraných zahraničních veletrzích. Společná účast sníží náklady na prezentaci vaší firmy na veletrzích v zájmových teritoriích. Pracovníci zahraničních zastoupení dále poskytují

Miroslav Obruča oddělení veletrhů a výstav, CzechTrade

[email protected]

standardní i individuální služby před akcí, během konání veletrhu a také po něm. Vyberte si z přehledu veletrhů pro druhou polovinu tohoto roku a pro bližší informace kontaktujte gestora akce.

Termín

Název

Místo

Obor

Kontakt na gestora

18. – 20. 6. 2013

EuroNanoForum 2013

Dublin, Irsko

nanotechnologie

[email protected]

25. – 28. 6. 2013

NĚFŤ I GAZ

Moskva, Rusko

ropný a plynárenský průmysl

[email protected]

30. 7. – 1. 8. 2013

FENASAN 2013

Sao Paulo, Brazílie

voda, odpady a životní prostředí

[email protected]

12. – 14. 9. 2013

Renewable Energy India 2013

Greater Noida, Indie

energetika; obnovitelné zdroje energie

[email protected]

16. – 20. 9. 2013

DRINKTEC 2013

Mnichov, Německo

potravinářství, nápoje

[email protected]

24. – 26. 9. 2013

GREEN EXPO

Mexico City, Mexiko

energetika; voda, odpady a životní

[email protected]

prostředí; obnovitelné zdroje energie 26. – 27. 9. 2013

MEDTEC China 2013

Šanghaj, Čína

zdravotnická technika

[email protected]

30. 9. – 4. 10. 2013

ElektroTechniek 2013

Utrecht, Nizozemsko

elektronika a elektrotechnika

[email protected]

2. – 4. 10. 2013

Ruský průmyslník

Petrohrad, Rusko

strojírenství – výroba strojů;

[email protected]

8. – 10. 10. 2013

Elmia Nordic Rail 2013

Jönköping, Švédsko

železnice

[email protected]

16. – 19. 10. 2013

SAIE 2013

Boloňa, Itálie

stavebnictví a stavební materiály

[email protected]

16. – 23. 10. 2013

K 2013

Düsseldorf, Německo

plasty a pryž

[email protected]

21. – 23. 10. 2013

Český letecký seminář

Chengdu, Čína

letecký průmysl

[email protected]

30. 10. – 3. 11. 2013

Indagra 2013

Bukurešť, Rumunsko

zemědělství a lesnictví

[email protected]

1. – 30. 11. 2013

PLMA´s PRIVATE LABEL

Illinois, USA

potravinářský průmysl

[email protected]

3. – 6. 11. 2013

Salon du Meuble/Meubelbeurs

Brusel, Belgie

nábytkářský průmysl

[email protected]

4. – 6. 11. 2013

POWER GEN 2013

Mumbaj, Indie

energetika

[email protected]

12. – 14. 11. 2013

PETERFOOD

Petrohrad, Rusko

potravinářský průmysl

[email protected]

12. – 15. 11. 2013

Elmia Subcontractor

Jönköping, Švédsko

strojírenství – výroba strojů;

[email protected]

subdodávky

32

19. – 22. 11. 2013

MIDEST 2013

Paříž, Francie

strojírenství – výroba strojů

[email protected]

26. – 28. 11. 2013

SPS/IPC/DRIVES 2012

Norimberg, Německo

pohonová technika a automatizace

[email protected]

28. – 30. 11. 2013

Tech Industry

Riga, Lotyšsko

strojírenství – výroba strojů

[email protected]

4. – 5. 12. 2013

RIM Rail Industry Meetings 2013

Lille, Francie

železnice

[email protected]


Kalendář akcí

Nejbližší akce pro exportéry Vybrané zahraniční veletrhy s českou účastí:

29. 7. – 4. 8. 2013

eAA AirVenture oshkosh 2013, UsA

Wisconsinské město Oshkosh každoročně hostí světovou přehlídku civilních letadel a vrtulníků. Čeští výrobci mají v USA mimořádně dobrý zvuk a reprezentují ČR jako zemi s vysokou technologickou úrovní. Dobré jméno českých leteckých výrobců se tak může stát referencí pro exportéry v jiných technologicky náročných odvětvích v této zemi. Oficiální účast MPO nabízí českým firmám, že mohou představit spotřebitelům z celého světa inovativní výrobky a služby v oblasti letectví. Kontakt: [email protected].

30. 7. – 1. 8. 2013 FeNAsAN 2013, Brazílie

Český průmysl životního prostředí a čištění odpadních vod má v Brazílii tradici. Zúčastněte se společné prezentace českých firem na veletrhu s vysokou oborovou kvalifikací a zaměřením návštěvníků, které můžete informovat o novinkách a své nabídce výrobků. Kontakt: [email protected].

17. – 19. 9. 2013 BIHe 2013, Ázerbájdžán

Zdravotnický obor v Ázerbájdžánu je na velkém vzestupu. Vznikají nová zdravotnická zařízení, která je nutné vybavit moderní technikou. Důvodem pořádání zdravotnických veletrhů je přilákat firmy z Evropy, včetně těch z Česka. Exportéři mají nyní velkou šanci využít současnou situaci a pokusit se prosadit na tamním trhu. Kontakt: [email protected].

25. – 27. 9. 2013 GreeN expo v Mexico City, Mexiko

GreenExpo je nejvýznamnějším mezinárodním veletrhem, který se specializuje na obnovitelné zdroje energie, čištění odpadních vod a zpracování vody. Akce nabízí velkou příležitost pro prezentaci českých firem, představení novinek a navázání kontaktů nejen s obchodní-

AirVeNture, ArchiVNí foto: Wisco

mi partnery, ale také se zástupci vlády a akademickou obcí. Kontakt: [email protected].

Akce pořádané agenturou Czechtrade:

Kontakt: [email protected].

Akce pořádané agenturou CzechInvest: Více na www.czechinvest.org/akce

Více na www.czechtrade.cz/kalendar-akci

5. 6. 2013

6. 6. 2013

Individuální konzultace s čeB a eGAp Místo konání: regionální kancelář agentury CzechInvest v Ústí nad Labem

sourcing Day tschechien – setkání českých výrobců s německými nákupčími Místo konání: Vědeckotechnický park, plzeň

Na setkání s německými a rakouskými nákupčími budou mít čeští výrobci příležitost jednat nejen o kooperačních nabídkách v oboru strojírenství, ale i vést konzultace s německým zastoupením MPO a exportními konzultanty agentury CzechTrade. Kontakt: [email protected].

7. – 15. 6. 2013

Cena: 2800 kč

prezentace čes. strojírenství v kazachstánu Místo konání: Almaty, karaganda, Astana, pavlodar, kazachstán

České strojírenské firmy mají v zemích SNS tradici a dobrý zvuk. Nicméně od začátku 90. let úplně vyklidily pozice a Kazachstán se pro ně dnes jeví jako nový, ale velmi perspektivní trh. Účastníci podnikatelské mise do oblastí s tradiční strojírenskou výrobou mohou představit partnerům možnosti technologických dodávek z ČR, seznámit se s teritoriem a navázat kontakty s tamními partnery.

Účastníci akce budou mít příležitost individuálně řešit své exportní záměry a možnosti státní podpory s odborníky z České exportní banky (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Zájemci o konzultace s odborníky ČEB a EGAP budou mít další příležitost dne 26. června v Olomouci. Kontakt: [email protected].

Cena: zdarma, registrace nutná

19. 6. 2013

Jak využívat práva duševního vlastnictví pro rozvoj firmy Místo konání: ostrava

Jaké jsou možnosti ochrany duševních práv v ČR i ve světě a jak o ni požádat, jak proces probíhá, čeho se vyvarovat, která práva je obzvlášť nutné si hlídat a jak mohou pomoci právníci i poradci, přiblíží účastníkům semináře odborníci z Úřadu průmyslového vlastnictví a právních firem. Kontakt: [email protected].

Cena: zdarma, registrace nutná český exportér květen 2013, číslo 3

33

Slovníček/Kvíz Základní věty a fráze pro pobyt v Mexiku: ¡Hola!

Dobrý den ¡Buenos días!

(Ola)

Jak se máte?

¿Cómo está?

Na shledanou

¡Hasta luego!

Ano

Ne

sí

Kde je ulice ... ? Kolik to stojí? Děkuji

(grasias)

No entiendo.

Prosím

Por favor

(kuánto kuesta esto)

Není zač

De nada


A - Chile, Kolumbie, Mexiko a Peru B - Austrálie, Filipíny, Indonésie C - Japonsko, USA Největší podíl na českém exportu do Mexika v roce 2012 měly: A - Chemikálie a příbuzné výrobky B - Stroje a dopravní prostředky C - Prům. spotřební zboží

3.

Co je na obrázku?

Jmenuji se... – Mi nombre es ...

V příštím čísle Českého exportéra:

34

2.

(dónde está kaje)

Můžete mi zavolat taxi? – ¿Puede llamarme un taxi? (puede jamárme un taxi) Platit kartou – pagar con tarjeta (pagar con tarcheta) Platit hotově – pagar en efectivo Obchodní jednání – reunión comercial (rreunión komersial) Smlouva – contracto (kontrakto) Firma – empresa Zboží – mercancía (merkansía) Služby – servicios (servísios) Dodací lhůta – plazo de entrega (plaso de entrega)

Ruské regiony

Které země patří do Pacifické aliance?

(Asta luego)

¿Dónde está calle... ?

Gracias

Nerozumím.

(Cómo está?)

no

¿Cuánto cuesta esto?

1.

Exportní příležitosti s Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN)

Další číslo časopisu vyjde v HN 25. června a v týdeníku Ekonom 27. června.

A - Státní znak Chile B - Státní znak Brazílie C - Státní znak Mexika

4.

Velmi perspektivní oblastí je pro české vývozce: A - Energetika v Mexiku B - Hutnictví v Peru C - Strojírenství v Chile

Odpovědi:

1.A, 2.B, 3.C, 4.C

Ahoj

Otázky:

nejčtenější ekonomický týdeník od ledna v novém designu a s posíleným týmem

7# 36 3 /!+/3 %#%" 0($( &( 1:&0 - +!% & - # $ 1: 444( %#%"(8

% , )/# !%2+

# #'! /

# 1:&0 '*!# " # 68#6+%37 %

HN043459-2

ý d ž ka ek t čtvr íslo č é v no

03. Aztécký tygr se chystá ke skoku

Recommend Documents