SCAR No.4 2010 49. CELOSTÁTNÍ PŘEHLÍDKA EXPERIMENTUJÍCÍHO DIVADLA ŠRÁMKŮV PÍSEK
divadlo tramtarie, olomouc i na batmana občas padne smutek
odposlechnuto / hulec inscenace je velice úspěšná / typ humoru mě míjel / adámek hlavní postava byla představena jako totální pablb, stále se ukazovalo, že je to skutečně pablb a na závěr se znovu potvrdilo, že je to pablb / v tom je inscenace naprosto unikátní a šílená / diváka může napadnout srovnání s deníkem bridget jonesové – ta působí podobně nemožně, postupně se ale ukáže v dobrém světle / dobrý nápad je rozehrávání toho, o čem se mluví / je zaděláno na plno fórů, humor se ale často oslabuje tím, že se něco odehraje a potom ještě řekne, nebo se vtip prozradí předem / batmanovské scény byly docela hezky udělané, i když neodpovídají mému vkusu / císař na začátku pochopím, že jde o outsidera, ale čekám, co bude dál, ale ono nic / čekal bych, že dojde k nějakému prolnutí s batmanem, ale obě linie jdou až do konce víceméně vedle sebe / hulec zásadním problémem je toporná, mechanická režie, způsob, jakým se obrazy střídají jeden s druhým / je tam řada režijních nešikovností / zemančíková u hlavní postavy mi nejvíc vadilo, že je to lenoch, „líný honza“… / když má být šéfová protivná, je třeba hledat „zajímavé protivnosti“, přece se to nedá hrát tak, že vždycky zvedne hlas na konci věty / je to jako byste vařili kafe a zalili ho studenou vodou / adámek na téhle přehlídce se vůbec často „hraje“ stylizace a žánr, místo aby se hrály postavy v situaci, stylizovaně a v určitém žánru
jak to vidí vzorek lidí radvan pácl a já bych se přidal, že i na mě někdy padne smutek, když se všechno točí a točí dokola, ale nic / jen se to točí, ale třeba to tak má být / saša gregar pokud by nešťastníka hrál jiří macháček, mohla by z toho ČT vytřískat 20 dílů, výsledek by byl stejný / takový kliše-teatr, které ani parodie nespraví. / studenti adv difa jamu více stylizace typovým postavám / dát prvky komixu i do reálu jirky mizery / komixový batman věděl přesně jak se pohybovat / ochotničina, dlouhé, příběhově nula vytvořte z komikových částí celé představení
ne
10.30
kd / vs
75‘
pablble pablblý pablb
2
výraznější experimenty si nemůžeme dovolit / rozhovor s petrou němečkovou, ředitelkou divadla tramtárie olomouc a vladimírem kracíkem, režisérem inscenace i na batmana občas padne smutek jak inscenace vznikla? byly na počátku nějaké tvé osobní zkušenosti z nevydařených vztahů, nebo spíš láska k batmanovi? vláďa na počátku byla myšlenka udělat na divadle komiks / původně jsme chtěli dělat klasického batmana podle některého z filmů, ale zjistili jsme, že není v lidských silách sehnat na to práva, takže jsme se rozhodli jít autorskou cestou představení má docela smutný konec, jirka nakonec nedosáhne žádného úspěchu / uvažovali jste i o jiných variantách? vláďa původní varianta byla, že to dopadne dobře / v inscenaci se snažíme hrát si s žánrem, včetně plytkosti a patosu, příznačných pro americký komiks / nakonec nám ale připadalo zajímavější dát tam navzdory žánru špatný konec vystupujete na amatérské přehlídce, ale mám pocit, že v olomouci se profilujete spíš jako profesionální scéna... petra snažíme se o profesionalizaci, ale zatím máme výhradně herce–amatéry / jsou to často studenti a další lidé, kteří prošli konkurzy, s řadou z nich pracujeme delší dobu / i náš prostor je hodně provizorní, malinká scéna s pár reflektory / rozdíl mezi amatérským a profesionálním přístupem moc neřešíme / dalo by se říct, že provoz máme profesionální, hrajeme až třikrát čtyřikrát do týdne, jinak se považujeme spíš za amatéry co vás vedlo k tomu, že jste se s batmanem přihlásili na přehlídku experimentujícího divadla? určitě byste mohli uvažovat o činoherní přehlídce petra uvědomujeme si, že asi nejme ten typ divadla, který na tuhle přehlídku patří, jinam jsme ale letos z časových a organizačních důvodů nemohli / jsme si vědomi toho, že jsme spíš tradičnější / ale snad použitím projekce a zadního prostoru vnášíme do divadla i my nějaké experimentální prvky / je ale pravda, že musíme být ekonomicky soběstační a dělat divadlo tak, aby na něj chodili diváci / výraznější experimenty si nemůžeme dovolit –aku–
obě byly těhotné, jedna víc, druhá míň
kunsthaus sananim, praha lov na losa
odposlechnuto / zemančíková hru znám a líbí se mi, přesto jsem se velmi těžko orientovala / jde o poměrně přehledně a vtipně napsanou hru mladého polského autora, která přináší spoustu zajímavých podnětů / soubor ale nerozvíjí snad ani jediný důležitý motiv / je škoda, že soubor takovým způsobem ničí zajímavý text / hulec hráči mají nějakou zkušenost, nějaký pohled na svět, v tomto případě jde o klienty zařízení, kde se léčí z drogové závislosti / je to blízké jakémusi industriálnímu divadlu, syrové, hráči prostě jsou na scéně a má to svou sílu / císař z hlediska znalosti hry bych mohl hájit stanovisko, které zaujímá alena zemančíková / kdybych hru neznal, musel bych se ptát, co znamená to a tohle / z hlediska scénické logiky to lze brát, jak to je, jako určitý pokus o uchopení / drábek (režisér hry) naše inscenace je už „v důchodu“, za zenitem jak to vidí vzorek lidí radvan pácl jako by anebo jako... / krteček má své kamarády / drsné, nekompromisní / metalová šeď se příliš odrážela do mého vnímání / jsem přecitlivělý, anebo chladný jako led / saša gregar koktail nešikovnosti, neobratnosti a herecké nedovednosti / terapeutické dotýkání utlumila režisérská ambice / studenti adv difa jamu proč? proč? proč? / kalení mě bavilo / čistit prosím / pošlete něco z energie i ven k divákovi / hlasitost neznamená vše
so
11.30
kd / uh
50‘
čerstvé maso hozené do větráku
4
lov na kunsthaus sananim, praha, aneb s mirkem drábkem, šárkou ježkovou, martinem virtem, jakubem luckým, a monikou molnárovou co rádi lovíte? šárka své noční můry mirek sokoly martin hlavně nápady jakub svůj volný čas hra lov na losa se jistým způsobem dotýká tématu vyrovnání se s naší totalitní minulostí, jak se s ní vyrovnáváte vy? šárka jelikož jsem byla ještě malé dítě, tak to vnímám tak, že jsem moc ráda, že jsem se narodila do jiné doby mirek problém je podle mě v tom, že člověk se z minulostí vyrovnává obtížně, a to nejen s tou republikovou, ale především osobní / ovšem je tu spousta témat, která zůstávají neotevřená, nebo jsou nám předkládána černobíle, viz. například optikou veřejnoprávní české televize / domnívám se, že tento přístup zejména porevoluční generaci citelně poznamenává jsme na festivalu experimentálního divadla, kde pro vás osobně je hranice experimentu, za kterou už nejste ochotni jít? martin hranice jsou tu od toho, aby se bořily, takže já momentálně nemám žádnou hranici danou, respektive možná by se nějaká našla, nicméně pokud jde o divadlo, tak žádnou hranici skutečně nemám jakub myslím si, že kdo viděl hrát mě, tak pochopil, že těch hranic je velmi málo (smích) mirek mojí hranicí je, když lidi lžou a nedrží slovo, přes to nejsem schopen jít / samozřejmě na divadle jsem schopen to akceptovat v rovině tématu, ale ve vztazích, a to i v hereckém kolektivu naprosto ne závěrečná otázka pro jakuba: jak se vyrovnáváš s vlastní nahotou na jevišti? jakub že bych si to doslova užíval se rozhodně říct nedá, nicméně neměl jsem s tím žádný velký problém šárka co kecáš, byla to normální obyčejná onanie! (následuje dlouhý, explozivní, leč přátelský a radostný chechot kompletního ansámblu, já děkuji za rozhovor a spěchám vstříc obědu) petr klarin klár
...také jsem masturbovala a myslela na michala davida
frei körper kultur wir tanzen konzentriert!
odposlechnuto / císař omládl jsem o padesát let – tehdy začal trend odhalování lidského těla na jevišti, nakonec se z toho stala móda / vyvinulo se to v cosi, čemu se říká antropologické divadlo, tedy divadlo pracující s lidskou tělesností / v případě frei körper kultur je to až animální brutalita / lidské tělo v prostoru má sílu samo o sobě / je to vlastně obnažené divadlo / k tomu se připojuje projekce, která lidské tělo zmnožuje / vzniká zvláštní druh divadelní imaginace, která zvyšuje naléhavost smyslového působení / nepředstírá se přitom, že je to nastudované, je to odkrytě řízené lídrem (podobně jako kdysi u tadeusze kantora) / adámek jsem otrlý divák, ale tentokrát se mi nepodařilo uchovat po celou dobu odstup, což je skvělé / představení se dotýkalo i mých osobních traumat / jde proti tendenci českého divadla být hrozně krotké – herci obvykle chtějí působit jako sympaťáci, domluvit se s divákem, že se mu budou líbit / zemančíková při představení se mi otevřel prostor, jakási hlubina – tím, jak se dotýká tělesnosti / je to mnohem silnější o to, že představení nehrají trénovaní tanečníci / obdivuju fantastickou odvahu – ne v tom, že se člověk svlékne, ale že se do něčeho takového pustí / hulec odvaha je i svléknout se / je to gesto – svléknou se i technici / takové divadlo hrozně bolí, proto se nedá hrát každý den / vystoupení bylo na profesionální úrovni – tělesně, hudebně i filmovými dotáčkami / novotná (hlas z pléna) na krajské přehlídce bylo představení skoro něžné, tady jsem se o herce bála / černík (hlas z pléna) je dobře, že se vrátila tělesnost, která se na šp objevovala na začátku 90. let (alternativní scéna, jumping hamada) / měl jsem dnes ale místy pocit jisté okázalosti – namísto risku
jak to vidí vzorek lidí radvan pácl hra těla / tělesné konflikty / odhalení a hra s odhalením / obraz fyzického lidského světa / poetika naší nahoty / saša gregar antropologická báseň / a žádné předstírání / studenti adv difa jamu natáčení porna v přímém přenosu… jen k samotnému aktu nedošlo / naštěstí / chtěla jsem odejít, nechtěla se koukat / nahota mi nevadila, ale to násilí bylo na mě moc / zvláštní forma divadelní zkoušky / proč si to ten „kápo“ tak užíval
ne
14.30
kd / hs
40‘
modří a zelení
6
rozhovor se třemi mírně modrými členy frei körper kultur, nominovanými na jh, na schodech před kulturákem jaký je dneska výčet zranění? honza h. bolí mě zadek, hrozně / ale je to dobrý, minule jsem kulhal / honza m. pata, žíly, naraženej palec / markéta mě bolí taky zadek, asi jsem si ho narazila / a modřiny, ale to se nepočítá jak jste se dostali od loutkového divadla k pohybu? honza m. technicky jsme si chtěli zkusit něco jinýho, příště budeme dělat činohru / asi a co vás inspirovalo? honza m. původně to začalo jako představení o pornu / pracovali jsme s projekcí a zvukem / pak to bylo blbý, tak jsme začali dělat tohle měli jste dneska nějaký trable s technikou? honza h. to je pořád, ale hlavně je v tom lidský faktor / někdy prostě nedokážeme spočítat, jak dlouho bude trvat něco udělat nakolik je tvar představení pevnej? honza m. máme ho vymyšleně pevnej / před představením si to projdeme / vcelku jsme to dneska hráli podruhý / a bylo to hodně jiný než prve je těžký překonat stud? honza h. vůbec / honza m. možná na první zkoušce / holky s tím mají větší problém / markéta myslela jsem, že to bude horší / honza m. máme dobře prozkoumaný, jak kdo vypadá, ale ženský jsem moc nezkoumal / markéta přišlo mi to vlastně normální při těch všech pádech a úderech…cítíte vůbec bolest? honza h. to víš že jo, nejsem herec, bolest nezahraju, potřebuju jí cítit jak dlouho pracujete v téhle sestavě? honza m. původní sestava jsem já, honza a pavlík / markéta je s náma tři zkoušky a nikola dvě těšíte se na hronov? markéta jestli mě kluci budou potřebovat… / honza m. já se těším / honza h. tam to asi bude trochu konzervativnější, co? / –kač– gratuluju k nominaci a přeju příjemný hojení
krev je krásná
rozhovor na cestě s panem profesorem císařem jak se vám letos pracovalo v lektorském sboru? mně se tady pracuje vždycky znamenitě jak hodnotíte celkově atmosféru? myslím že je dobrá, nemám pocit, že by tu bylo něco rušivého naplňují inscenace, které se letos na písku objevily termín experimentální divadlo? naplňují v řadě věcí / vlastně bych ani nepoužil termín inscenace, ale spíš performance, protože budování pevné a fixované struktury dovedené k jistým důsledkům, řekněme sdělnosti, je tady daleko slabší a spíše se sází na prvky nezáměrnosti, nahodilosti a okamžitého provedení na jevišti dá se v současném divadelním světě ještě vůbec nějaký experiment udělat? myslím že ano / jsme zvyklí na určitý způsob podání, uspořádání a vnímání / a to se dá, jak se ukazuje, pořád ještě porušovat / dostáváme se do kontaktu s něčím, co se teprve rodí a vytváří nové konvence, jak se spolu jeviště a hlediště stýká / stále ještě je možné zkoušet něco nového a může se stát, že jednoho dne už nebude možné něco nového zkoušet? to po mně chcete, abych se stal prognostikem, ale možná že ano / možná, že jednoho dne dojdeme k hranici, že už se nic nového nedá vymyslet / letošní písek mě ale přesvědčuje, že se ještě pořád objevují věci, které jsou nové od pátku do neděle jste zhlédnul 14 inscenací — to je spousta informací, jak se to dá zvládat? velice těžko / zvlášť když vidím něco, nad čím si potřebuji přemýšlet a nemám na to čas, protože letím na další představení / pokud bychom si mohli písek o den prodloužit, bylo by to ideální přijedete příští rok? pokud mě pozvou, tak velmi rád děkuji za rozhovor
–kač–
poděkování barmanům dpč
lektorský sbor ve složení: prof. jan císař, alena zemančíková, zuzana piussi, jiří adámek a vladimír hulec doporučili tři inscenace na jiráskův hronov a jednu inscenaci nominovali nominace frei körper kultur / wir tanzen koncertriert! 1. doporučení potrvá / romeo – poslední štace? 2. doporučení antonín d.s. / škorpil intelektual show + partneři.cz 3. doporučení antonín d.s. a krvik totr praha / jelizaveta bam
závěrečná anketa: koho byste nominovali na jiráskův hronov? oto škorpil intelektual show + partneři.cz / jiří jelizaveta bam / marcela wir tanzen konzertiert! / radek škorpil intelektuál show + partneři.cz / pavla jelizaveta bam / jan jelizaveta bam / saša wir tanzen konzentriert! / jonáš romeo – poslední štace? / kamila romeo – poslední štace? / naďa kromě wir tanzen konzertiert! mě zaujaly obě inscenace antonín d.s. / milan víte že nevím? / alena pro dílnu šrámkova písku s.m.a.d. jsem si vybrala žalář, ale na hronov asi romeo – poslední štace? / markéta romeo - poslední štace? / lenka dekalog: svatyně (klaustrofobie) / roman, hanka, michal wir tanzen konzertriert! / jakub čas g
za pár minut šrámkův písek skončí a tak pokládám pár otázek lence novotné na zahrádce v divadle pod čarou ahoj lenko, jak se máš? báječně / jsem sice trochu unavená, ale to k tomu patří čím kompenzuješ únavu a nedostatek spánku? divadlem, spousta představení mě dokáže nakopnout a za to dík jsi s letošním ročníkem spokojená? moc / všichni výborně fungují / technici, divadlo pod čarou, redakce, lektoři / je tu spousta zajímavých představení jaká je tu podle tebe atmosféra? myslím si, že výborná, je to fajn, cítím se tu příjemně / je to i tím, že v divadle pod čarou stojí venkovní bar, kde se všichni můžeme sejít je něco, co bys změnila, kdyby to šlo? líbilo by se mi, aby se o přehlídku, která se jmenuje šrámkův písek, tudíž sem patří a těžko jde někam jinam přesunout, trochu víc zajímalo město písek / to bych ráda změnila jak dlouho se vlastně šrámkův písek připravuje? dalo by se říct, že celý rok / na podzim se připravují propozice, zasedá odborná rada, probíhají krajské přehlídky, pak se sejde programová rada k sestavení programu, jedná se se soubory / a po písku se musí doladit veškeré papírování a připravit grant na příští rok něco na závěr? chtěla bych všem moc poděkovat, obzvlášť místním divákům / vím o nich už z loňska a předloňska a jsem ráda, že se na přehlídku vracejí a ty tři dny tady s námi jsou –kač– díky a za rok ahoj
vydává centrum kultury písek a nipos-artama praha grafická úprava radek pokorný redakce kateřina crhová, jakub hulák, petr klarin klár, radek pokorný foto milan strotzer
