PRACOVNÍ ŘÁD NÁRODNÍHO DIVADLA
Zaměstnavatel : Národní divadlo, IČ : 00023337 se sídlem : Ostrovní 1, 112 30 Praha 1 zastoupený : PhDr. Ondřejem Černým, ředitelem ( dále jen „ ND“ ) Podle § 306 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. 1. v y d á v á m tento pracovní řád Národního divadla 2. u k l á d á m vedoucím zaměstnancům, aby seznámili s tímto pracovním řádem všechny zaměstnance a důsledně postupovali v souladu s ním. 3. Tento pracovní řád nabývá účinnosti dne 1.ledna 2008. 4. S vydáním a textem tohoto pracovního řádu vyslovily předchozí souhlas všechny odborové organizace působící v ND prostřednictvím svých zástupců, což stvrzují svými podpisy na konci textu pracovního řádu.
V Praze dne………………………..
…………………………………………………………… PhDr. Ondřej Černý, ředitel ND PRACOVNÍ ŘÁD NÁRODNÍHO DIVADLA
V zájmu úspěšného plnění úkolů a za účelem vnitřního pořádku vydávám podle § 306 zákoníku práce tento pracovní řád. PREAMBULE Pracovní řád je spolu s kolektivní smlouvou Národního divadla základní pracovně právní normou Národního divadla, která aplikuje platný zákoník práce ve specifických podmínkách konkrétní činnosti ND. Účelem pracovního řádu je stanovit jednotné dispozice k organizaci práce na všech pracovištích ND a ke spolupráci mezi nimi při dodržování zákonnosti v pracovních vztazích. Pracovní řád rovněž konkretizuje pracovně právní vztahy mezi zaměstnancem a ND v zájmu úspěšného plnění úkolů ND jako celospolečensky významné instituce.
Část I – Rozsah platnosti 1.Pracovní řád Národního divadla navazuje na Statut Národního divadla a na Organizační řád Národního divadla a jako takový je závazný pro zaměstnavatele a všechny zaměstnance, kteří jsou
k němu v pracovním poměru. Na zaměstnance činné pro ND na základě dohod konaných mimo pracovní poměr ( § 74 až 77 ZP ) se pracovní řád vztahuje, jen pokud to vyplývá z jeho dalších ustanovení, z ustanovení pracovněprávních předpisů nebo z uzavřené dohody.Na činnost autorů či výkonných umělců vykonávajících činnost pro ND dle smluv uzavřených podle autorského zákona se pracovní řád vztahuje do té míry, která vyplývá z uzavřené smlouvy. Část II – Pracovní poměr Vznik pracovního poměru 2. Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi ND a zaměstnancem s výjimkou jmenovaných zaměstnanců. V podmínkách ND se jmenováním zakládá pracovní poměr vedoucích organizačních jednotek dle § 33 odst.3 zákoníku práce. Vymezení pojmu „vedoucí organizačních jednotek“ stanovuje zaměstnavatel vnitřním předpisem, v ND bylo vymezení jmenovaných funkcí stanoveno příkazem ředitele. Vymezení pojmu „umělecký zaměstnanec“ je součástí kolektivní smlouvy ND. Pracovní smlouva se uzavírá nejpozději v den nástupu do zaměstnání s tříměsíční zkušební dobou, pokud není dojednána jinak. Jedno vyhotovení se vydá zaměstnanci. Pracovní poměr se sjednává na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Při uzavírání prvního pracovního poměru se zaměstnancem, se pracovní poměr uzavírá vždy na dobu určitou, a to nejdéle na dobu dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru, to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v této době dvou let. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba alespoň 6 měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou se nepřihlíží. Opakované sjednávání pracovního poměru po uplynutí doby dvou let je možno pouze z důvodů vymezených ZP, tj. jsou-li dány vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, kterou má zaměstnanec vykonávat. V takových případech budou v písemné dohodě mezi ND a odborovou organizací tyto důvody blíže vymezeny. Příslušný vedoucí zaměstnanec uměleckého souboru ( umělecké správy ) je povinen seznámit s texty dohod mezi ND a odborovými organizacemi vymezujícími důvody zvláštní povahy umělecké práce v ND všechny stávající i nastupující umělecké zaměstnance, kterých se tyto dohody týkají. 3.Zaměstnanec je povinen před vznikem pracovního poměru vyplnit osobní dotazník, podrobit se vstupní lékařské prohlídce a předložit potvrzení o dosavadním zaměstnání a další požadované doklady ovlivňující jeho nároky z pracovního poměru. Zaměstnanec musí prokázat skončení předchozího pracovního poměru. 4.Změnu pracovní smlouvy lze provést pouze dohodou účastníků a v případech uvedených v § 41 zákoníku práce. Změna musí být provedena písemně. 5.Manželé, druh, družka, rodiče a děti, sourozenci a osoby v jiném příbuzenském poměru nemohou být přijímáni na pracovní místa, v nichž by jeden z nich byl přímo podřízen druhému nebo podléhal jeho kontrole. Nejde-li o přímou pokladní nebo účetní kontrolu, může ve zcela mimořádných případech povolit výjimku ředitel ND. 6. O jmenování vedoucích zaměstnanců rozhoduje výlučně ředitel ND. Pracovní smlouvy uzavírají jménem ND vedoucí zaměstnanci dle příslušných ustanovení Podpisového řádu ND. Pracovní smlouvy připravuje personální oddělení ve spolupráci s příslušným uměleckým souborem či sekcí ND, kde má zaměstnanec pracovat. Příslušný vedoucí zaměstnanec seznámí před uzavřením pracovní smlouvy zaměstnance s právy a povinnostmi a s pracovními a platovými podmínkami. Při nástupu do práce je bezprostředně nadřízený vedoucí povinen seznámit zaměstnance s pracovním řádem, s bezpečnostními předpisy, kolektivní smlouvou a s vnitřními předpisy. Dále musí též seznámit zaměstnance s povinností dbát o ochranu majetku zaměstnavatele.
Změny pracovního poměru 7. Obsah pracovní smlouvy lze měnit jen písemnou dohodou. Konat práce jiného druhu nebo v jiném místě, než byly sjednány v pracovní smlouvě, je zaměstnanec povinen jen výjimečně v případech uvedených v § 41 a § 42 zákoníku práce. 8. O změnách pracovního poměru ( převedení, přeložení ) rozhoduje příslušný umělecký šéf nebo ředitel sekce ( zaměstnanci oprávnění k přijímání zaměstnanců do pracovního poměru dle Podpisového řádu ND, po projednání s příslušnými vedoucími zaměstnanci ). 9. Převedení zaměstnance na původní pracovní místo, převedení a přeložení na jeho žádost se řídí ustanoveními § 43 a § 44 ZP. O převedení na jinou práci žádá zaměstnanec svého bezprostředně nadřízeného vedoucího, který mu sdělí do 30 dnů od podání žádosti rozhodnutí. Skončení pracovního poměru 10. Pracovní poměr může být rozvázán pouze způsoby a za podmínek uvedených v § 52 až § 66 zákoníku práce.Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhé straně, jinak je neplatná. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů výslovně stanovených v § 52 ZP. Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba je stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí dva měsíce. Výpovědní doba počne běžet prvním dnem následujícího kalendářního měsíce po doručení výpovědi druhé straně. 11. Návrh na rozvázání pracovního poměru dohodou, výpovědí, okamžité zrušení pracovního poměru, případně zrušení pracovního poměru ve zkušební době podává zaměstnanec písemně svému bezprostředně nadřízenému vedoucímu, který mu potvrdí příjem podání a den jeho doručení, tento dále předá listinu příslušnému šéfovi uměl. souboru nebo vedoucímu uměl. správy nebo řediteli sekce.Tito vedoucí zaměstnanci zajistí předání návrhu personálnímu oddělení spolu se svým stanoviskem, personální oddělení připraví odpověď ND v souladu se stanoviskem vedoucího zaměstnance a zajistí zaevidování listin Spisovým protokolem. V předchozí větě specifikovaný návrh je zaměstnanec oprávněn doručit též přímo personálnímu oddělení nebo do Spisového protokolu ND, přičemž na kopii tohoto návrhu je přijímající osoba povinna vyznačit datum přijetí návrhu spolu se svým čitelným podpisem s uvedením jména a funkce. Personální oddělení či Spisový protokol dále zajistí řádný oběh dokumentu pro účely jeho rychlého vyřízení. 12.V souvislosti se skončením pracovního poměru je zaměstnanec povinen odevzdat předměty svěřené mu k vyúčtování. Dále je povinen informovat bezprostředně nadřízeného o stavu plnění uložených úkolů a řádně mu předat dosud nesplněné úkoly a všechny služební povinnosti. O předání úkolů pořídí příslušný nadřízený vedoucí záznam, který musí obsahovat zejména stupeň rozpracovanosti nesplněných úkolů ke dni skončení pracovního poměru, doporučení, případně návrh, jakými opatřeními by mělo být zajištěno jejich dokončení a seznam předávaných materiálů. Zaměstnanec je dále povinen odevzdat předměty náležející osobnímu vybavení, pracovní pomůcky, pracovní oděv, hudební nástroj, notový materiál, knihy, časopisy, a podobně a to ve stavu odpovídající jejich obvyklému opotřebení. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci potvrdit vrácení odevzdaných věcí. Pokud zaměstnanec tyto předměty nevrátí ani po písemném upozornění, bude se ND domáhat vrácení předmětů či náhrady škody prostřednictvím příslušného soudu. 13. Při skončení pracovního poměru je personální oddělení povinno vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání, a pokud o to zaměstnanec požádá, i pracovní posudek. Pracovní posudek vypracuje a podepisuje příslušný vedoucí zaměstnanec oprávněný dle Podpisového řádu k přijímání zaměstnanců do pracovního poměru na základě návrhu bezprostředního nadřízeného zaměstnance. 14. Pracovní poměr na dobu určitou skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán. V případě pracovního poměru umělců je příslušný umělecký šéf povinen rozhodnout, zda pracovní poměr končí
nebo zda bude obnoven, a toto své rozhodnutí sdělit umělci do tří měsíců před případným datem skončení tohoto pracovního poměru, pokud dohoda mezi ND a odborovou organizací o zvláštní povaze práce nestanovuje jinak. Vedoucí zaměstnanec je povinen po uplynutí doby, na kterou byl pracovní poměr na dobu určitou sjednán zajistit, aby zaměstnanci nebyla přidělována práce. Část III – Povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance Povinnosti zaměstnavatele 14. Zaměstnavatel je povinen pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu se zákoníkem práce, ostatními právními předpisy a s dobrými mravy. 15. Ode dne, kdy vznikl pracovní poměr, je zaměstnavatel povinen zejména přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, poskytovat mu za vykonanou práci plat a vytvářet podmínky pro úspěšné plnění pracovních úkolů i dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy a pracovní smlouvou. Povinnosti všech zaměstnanců 16. Ode dne, kdy vznikl pracovní poměr, až do jeho skončení, je zaměstnanec povinen podle pokynů nadřízených konat práce podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat pracovní povinnosti. 17. Základní povinnosti zaměstnanců jsou stanoveny v § 301 zákoníku práce. Kromě toho je povinností zaměstnance zejména : a) dodržovat vnitřní předpisy a ostatní obecně závazné předpisy související s výkonem jeho práce, b) pracovat svědomitě a iniciativně, řádně a v rozsahu svých práv a povinností samostatně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených, dodržovat zásady spolupráce a dobrého soužití s ostatními zaměstnanci, c) průběžně prohlubovat svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce a za tím účelem se zúčastnit školení a studia při zaměstnání k prohloubení kvalifikace a podrobovat se předepsanému ověřování způsobilosti k vykonávané práci, d) dodržovat a plně využívat pracovní dobu, příchod a odchod a každé vzdálení se z pracoviště v průběhu pracovní doby oznámit nadřízenému a případně vyznačit v evidenci docházky předepsaným způsobem, e) střežit a ochraňovat hospodářské, služební tajemství a osobní data zaměstnanců, a zachovávat mlčenlivost ve věcech, které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastěných organizací nebo osob vyžadují, aby byly zachovány v tajnosti. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru, f) dodržovat předpisy a pokyny týkající se zajištění bezpečnosti budov zaměstnavatele nebo najatých prostor, ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a dbát o jeho nejúčelnější využití. Dodržovat zásady účelného a řádného hospodaření s finančními prostředky zaměstnavatele, nejednat v rozporu s jeho zájmy, g) nepožívat alkoholické nápoje a neužívat omamné prostředky v pracovní době a v pracovní době i mimo pracoviště, nenastupovat pod jejich vlivem do práce, h) dodržovat zákaz kouření na pracovišti, kde pracují také nekuřáci, a dále v prostorách běžně přístupných veřejnosti a zákazníkům či divákům, a v prostorách pro stravování, i) odkládat své svršky a osobní předměty, které obvykle nosí do práce, do určených prostor, což jsou šatny, stoly a skříně. Zaměstnanec je povinen tyto pracovní stoly a skříně, a kanceláře, šatny apod. zamykat, a v případě, že se vzdálí z pracoviště, neponechávat klíče v zámku dveří, j) počínat si při práci i jiné činnosti u zaměstnavatele tak, aby nezpůsobil vznik požáru. Dodržovat předpisy a pokyny k zajištění požární ochrany a zúčastnit se školení požární ochrany a v případě potřeby aktivně pomáhat při zdolávání požáru,
k) ohlašovat personálnímu oddělení neprodleně změny v osobních poměrech ( např. sňatek, rozvod, narození nebo úmrtí člena rodiny, změna bydliště, změna pojišťovny ), zahájení trestního řízení pro podezření z trestné činnosti spáchané při plnění pracovních povinností, jiné údaje důležité pro pracovní hodnocení ( např.dokončení vzdělání ) a jiné okolnosti, které mají význam pro dávky nemocenského pojištění, poskytování rodičovského příspěvku a daň z příjmu, l) neprodleně hlásit bezprostřednímu nadřízenému, v případě umělců umělecké správě, onemocnění, úraz nebo jinou závažnou překážku v práci a doložit ji příslušným dokladem, kterým je v případě onemocnění nebo úrazu potvrzení o pracovní neschopnosti, m) na výzvu zaměstnance ostrahy ND se při vstupu do budov ND prokázat služebním (divadelním) průkazem, n) v případě zahraniční pracovní cesty si včas zajistit cestovní pas a ve lhůtě určené zaměstnavatelem umožnit vyřízení případných vízových povinností, které zajišťuje zaměstnavatel na své náklady, o) vykonávat vedle zaměstnání v ND výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti ND ( Statut ND ), jen s předchozím souhlasem vedoucího zaměstnance – příslušného uměleckého šéfa souboru nebo ředitele sekce, případně ředitele ND. Toto omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, umělecké, publicistické a literární činnosti. 18. Vedoucí zaměstnanci ND jsou kromě toho povinni zejména : a) řídit, kontrolovat a co nejlépe organizovat práci v jim svěřených útvarech, dodržovat ustanovení pracovněprávních předpisů, pracovního řádu, kolektivní smlouvy a vnitřních předpisů, seznamovat zaměstnance se změnami těchto předpisů, zajišťovat zaměstnancům potřebné pomůcky apod., b) dbát o soustavné prohlubování kvalifikace podřízených zaměstnanců a uspokojování jejich kulturních a sociálních potřeb, c) v zájmu zvyšování produktivity práce nejlépe organizovat práci a dbát, aby práce odpovídala hospodářským a technickým možnostem, d) zabezpečovat přijetí včasných a účinných opatření zaměstnavatele, zabezpečovat dodržování pracovněprávních a jiných předpisů a vést zaměstnance k pracovní kázni, oceňovat případně i s využitím příslušných platových předpisů jejich iniciativu a vyvozovat důsledky z porušení pracovních povinností; v případě porušení pracovních předpisů podřízených zaměstnanců vypracovat o tomto písemné podklady a evidovat je, e) dbát o dodržování platových předpisů a diferencovat plat umělců a dalších zaměstnanců podle jejich výkonnosti a zásluh o konečné výsledky práce, to vše v souladu s kolektivní smlouvou, f) určovat se souhlasem nadřízeného svého zástupce pro případ nepřítomnosti a poskytovat mu potřebné informace k přechodnému řízení útvaru, g) zajišťovat, aby veškerá činnost útvaru byla vykonávána v souladu s potřebami dramaturgického a repertoárového plánu a aby byla vykonávána hospodárně, racionálně, v souladu s činností celého ND a plně odpovídala potřebám umělecké činnosti. 19. Umělečtí zaměstnanci ND jsou dále povinni zejména: a) být ND k dispozici ( tj. dosažitelní ) i ve dnech, kdy nejsou určeni k vystoupení, kromě náhradních dnů, a to od 8.hodin do 13 hodin; při změně místa pobytu nebo způsobu obvyklé dosažitelnosti jsou povinni oznámit umělecké správě ( případně produkci či provozu ) změnu pobytu a způsob dosažitelnosti, nebo zajistit, aby tyto informace byly při dotazu sděleny umělecké správě, b) sledovat denně kromě náhradních dnů vývěsky o zkouškách, představeních a ostatním provozu a přesvědčit se pravidelně v době a na místě určeném uměleckou správou, zda nedošlo ke
změně; vývěska o zkouškách a o představeních je vždy vyvěšena ve fermanových skříních do 13 hodin; pokud dojde ke změně po době určení k vyvěšení vývěsky, je povinna umělecká správa vyrozumět o této změně umělce přímo, c) udržovat přiměřené předpoklady potřebné pro svou uměleckou činnost, tj. udržovat odpovídající technickou úroveň, fyzickou kondici a vzhled, d) konat uměleckou činnost mimo ND jen takového charakteru a takového rozsahu, aby nebránila řádnému plnění povinností umělce vůči ND, nenarušovala řádnou životosprávu umělce a nebyla na újmu jeho zdraví. Umělci nejsou oprávněni vykonávat svou činnost mimo ND pod značkou, názvem či logem Národního divadla, mohou se případně pouze prezentovat jako členové souboru ND. Užití značky, názvu či loga ND v jednotlivých konkrétních případech je oprávněn udělit umělci či kolektivnímu tělesu ND na základě písemné smlouvy příslušný umělecký šéf souboru. e) brát v potaz, že dlouhodobé uvolnění umělce pro uměleckou mimo divadelní činnosti ( mimo ND ) může být poskytnuto jen výjimečně, pro uměleckou činnost v zahraničí maximálně v trvání 90 kalendářních dnů během jedné divadelní sezóny. Do tohoto limitu není započtena činnost konaná v rámci kulturních dohod, studia, stáží a dále provozní přestávky ND ( divadelní prázdniny ). O výjimkách rozhoduje ředitel ND na návrh příslušného uměleckého šéfa, f) užívat hudební nástroj svěřený mu zaměstnavatelem pro svou činnost mimo pracovní poměr v ND jen po předchozím souhlasu uměleckého šéfa opery, který též písemně určuje rozsah a podmínky užití tohoto nástroje a výši pronájmu. Část IV – Pracovní doba a dovolená 20. Stanovená týdenní pracovní doba je upravena v § 79 a násl. zákoníku práce. Rozvržení pracovní doby upravuje § 81 a násl. zákoníku práce. Úprava pracovní doby neuměleckých zaměstnanců ND je upravena vnitřním předpisem – příkazem ředitele. Úprava pracovní doby – stanovení úvazků pro umělecké zaměstnance ND je stanovena kolektivní smlouvou ND, případně vnitřním předpisem ND. Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn. Pracovní doba se rozvrhuje pro neumělecké zaměstnance do pětidenního pracovního týdne, pro umělecké zaměstnance do šestidenního pracovního týdne. V podmínkách ND ( dle pracovních smluv ) pracují určité vymezené útvary ve dvousměnných pracovních režimech, třísměnných pracovních režimem a v nepřetržitých pracovních režimech ( neumělečtí zaměstnanci ). Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdně u zaměstnanců v jednosměnném režimu. Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit u zaměstnanců a) s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně, b) s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodiny týdně. 21. Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny nesmí délka směny přesáhnout 9 hodin. Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin. 22. Průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny v rozvrhu směn přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které činí dle platné kolektivní smlouvy 52 týdnů po sobě jdoucích ( počínaje vždy 1.1. kalendářního roku ). O tom, kteří zaměstnanci, resp. útvary ND, pracují v režimu nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, rozhoduje na návrh vedoucích zaměstnanců ředitel ND spolu s odborovými organizacemi vždy na kalendářní rok. Vedoucí zaměstnanec je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena. 23. Příslušný bezprostřední nadřízený vedoucí zaměstnanec je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut;
mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby. Přestávka v práci na jídlo a oddech může být rozdělena do několika částí v trvání nejméně 15 minut. Přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby. 24.Vedoucí zaměstnanec, který odpovídá za rozvržení pracovní doby v útvaru, je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Tento odpočinek může být zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku. 25. Vedoucí zaměstnanec, který odpovídá za rozvržení pracovní doby v útvaru, je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 35 hodin. Nepřetržitý odpočinek mladistvého zaměstnance nesmí činit méně než 48 hodin. Tento odpočinek může být zkrácen až na 24 hodin s tím, že zaměstnancům bude poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu tak, aby za období dvou týdnů činila délka tohoto odpočinku alespoň 70 hodin.
Dovolená zaměstnance 26. Práva a povinnosti zaměstnanců v oblasti dovolené na zotavenou se řídí příslušnými ustanoveními zákoníku práce a vnitřními předpisy a kolektivní smlouvou,pokud je uzavřena. 27. Před nástupem dovolené zaměstnanec vyplní tiskopis „dovolenka“ a předloží jej svému nadřízenému vedoucímu ke schválení ( dle Podpisového řádu ND ). V případě, že z vážných rodinných nebo osobních důvodů potřebuje zaměstnanec čerpat dovolenou, která nebyla plánovaná, musí oznámit svému nadřízenému tuto skutečnost nejpozději do 12 hodin prvního dne čerpání dovolené a doložit závažnost těchto důvodů, pokud to lze. 28. Základní výměra dovolené činí 5 týdnů. Práce přesčas a noční práce 29. Podrobnosti pro výkon přesčasové práce jsou stanoveny v § 93 a násl. zákoníku práce, na které pracovní řád odkazuje. 30. Za práci přesčas poskytuje zaměstnavatel zaměstnancům vedle dosaženého platu příplatky za práci přesčas nebo po dohodě s ním náhradní volno. Čerpání náhradního volna určuje zaměstnanci nadřízený vedoucí s přihlédnutím k plnění úkolů ND a k zájmům zaměstnance. 31. Vedoucí zaměstnanci jsou povinni provádět účinná opatření k omezování práce přesčas a soustavně kontrolovat její účelnost a nezbytnost. 32. Za dodržování přípustných limitů práce přesčas, platných právních předpisů a požadavků bezpečnosti práce odpovídá vedoucí zaměstnanec, který práci přesčas nařizuje. Vedoucí zaměstnanec nesmi nařídit práci přesčas, pokud by byla v rozporu s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 33. Noční práce je práce konaná v době mezi 22. a 6. hodinou. Zaměstnavatel se při nařizování noční práce řídí ustanoveními § 94 a násl. zákoníku práce. Část V – Překážky v práci 34. O poskytnutí pracovního volna a případnou náhradu platu v případě překážky v práci požádá zaměstnanec přímo svého vedoucího. Pokud překážka v práci nedosahuje délky jedné směny ( základní pracovní doba ) stanovené zaměstnanci, může mu poskytnout pracovní volno a případnou
náhradu platu přímo nadřízený. Nepřísluší-li zaměstnanci při této překážce náhradu platu, může nadřízený zaměstnanec povolit napracování takto zameškané pracovní doby. 35. O poskytnutí pracovního volna a náhrady platu při překážce v práci v délce jedné pracovní směny a delší rozhoduje po vyjádření přímo nadřízeného oprávněný vedoucí zaměstnanec dle Podpisového řádu na základě doložení písemné žádosti zaměstnance. Část VI . Plat a náhrada platu 36. Plat a náhrada platu jsou splatné pozadu za měsíční období ve výplatním termínu14. dne následujícího měsíce. 37. Zjistí-li zaměstnanec, že mu byl vyplacen plat vyšší nebo nižší nebo provedena jiná neoprávněná platba, je povinen na to upozornit mzdovou účtárnu. Zaměstnanec vrátí neprávem vyplacené částky jen tehdy, jestliže věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to ve lhůtě tří let od její výplaty.
Část VII – Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 38.Za plnění úkolů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídají vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí vyplývajících pro ně ze zákoníku práce a předpisů o BOZP. Vedoucí zaměstnanci dále odpovídají za proškolení všech svých podřízených zaměstnanců z předpisů BOZP nejméně jedenkrát ročně, za proškolení nových zaměstnanců před jejich nástupem do zaměstnání a jejím průběhu podle příslušných předpisů a ve stanovených lhůtách. Nesmějí připustit k výkonu práce zaměstnance ( i hostující umělce či inscenátory ), kteří by mohli v důsledku požití alkoholických nápojů nebo jiných omamných prostředků ohrozit bezpečnost práce a požární předpisy. 39. Dozor nad dodržováním požárních a bezpečnostních a hygienických předpisů vykonává útvar PO a BOZP ND ( Požární a bezpečnostní technik ND ). Všichni zaměstnanci včetně hostujících umělců jsou povinni řídit se pokyny útvaru PO a BOZP a pokyny požárních asistenčních hlídek. 40. Vedoucí zaměstnanci jsou povinni zejména : a) seznámit zaměstnance před přidělením práce nebo při změně práce a pracovních postupů s příslušnými bezpečnostními předpisy včetně předpisů o požární ochraně a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich znalost a dodržování, b) zajistit okamžité sepsání o každého pracovního úrazu ( s označením času, data, místa, svědků, příčin apod., vyšetření jeho příčin a provedení opatření k odstranění důvodů úrazu, neprodlené nahlášení pracovního úrazu požárnímu a bezpečnostnímu technikovi ND, v případech závažnějších pracovních úrazů či přestupků ( nebo násilných trestných činů ) na pracovišti okamžitě přivolat policii ČR a lékařskou pomoc ( dle charakteru úrazu či násilného jednání ) a požádat policii či lékaře o zajištění zkoušky na přítomnost alkoholu či jiných omamných látek v krvi. c) Okruh zaměstnanců, kteří jsou oprávněni dát zaměstnanci pokyn, aby se podrobili vyšetření na alkohol v krvi, je stanoven takto – u uměleckých zaměstnanců : umělečtí šéfové, šéfdirigent, dirigenti, sbormistři, baletní mistři, vedoucí nástrojových skupin, koncertní mistři, zaměstnanci pověření dozorem nad představením, dále u neuměleckých zaměstnanců : ředitel příslušné sekce, vedoucí odborů, vedoucí oddělení. Oprávnění k tomuto postupu je dáno i vedoucímu zaměstnanci, který je v ND pověřen agendou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vyšetření – dechová zkouška se provádí detekční trubičkou či alkotestem za přítomnosti svědka, o této zkoušce a jejím výsledku se provede písemný záznam. Vedoucí každého pracoviště je povinen zajistit vždy alespoň 1 ks alkotestu či detekčních trubiček na pracovišti pro případ potřeby jejich použití.
41. Zaměstnanci jsou zejména povinni : a) dodržovat právní předpisy a pokyny k zajištění BOZP, zásady bezpečného chování a příslušné pracovní předpisy, b) pohybovat se v prostorách zaměstnavatele jen po vykázaných cestách, a pokud to není nezbytně nutné pro plnění pracovních úkolů nebo s ohledem na mimořádné situace, nevstupovat na jiná pracoviště a nezdržovat se v prostorách, kde pro ně platí zákaz vstupu. c) účastnit se všech druhů a forem školení, které organizuje zaměstnavatel na úseku BOZP a podrobit se zkouškám i lékařským prohlídkám podle platných předpisů, d) používat při práci osobní ochranné prostředky a ochranná zařízení, e) všechny úrazy, včetně drobných poranění, ihned hlásit svému bezprostředně nadřízenému, f) podrobit se vyšetření, které provádí pověřený zaměstnanec nebo příslušný zdravotnický orgán za účelem zjištění, zda zaměstnanec není pod vlivem alkoholu nebo omamných látek, g) dodržovat protipožární předpisy a pokyny ND, zákazy kouření a zacházení s otevřeným ohněm v místech, kde je nebezpečí požáru. 42. Ustanovení pracovního řádu o povinnostech ND a účasti zaměstnanců při zajišťování PO a BOZP se vztahují na všechny osoby, které se souhlasem odpovědných zaměstnanců ND zdržují na pracovištích ND a byly náležitě poučeny. Členové hostujících souborů jsou povinni se řídit písemnou smlouvou uzavřenou mezi ND a hostujícím souborem. Smlouva musí vždy obsahovat pravidla dodržování předpisů PO a BOZP ze strany hostujícího souboru v dotčených objektech ND i povinnost předložit atest o nehořlavé úpravě dekorací a textilií, event. projednat použití otevřeného ohně na jevišti s útvarem PO a BOZP ND. Část VIII – Ochrana soukromí zaměstnance 43. ND může sdělovat osobní a citlivé údaje o zaměstnanci jen za podmínek, které jsou uvedeny v zákoně č. 201/2000 Sb.. Základní podmínkou je souhlas zaměstnance. 44. Zaměstnanci je zaručena nedotknutelnost dopravovaných zpráv elektronickou poštou. Písemnosti může ND otevírat jen za předpokladu, že na prvním místě v adrese bude uvedeno označení Národní divadlo. Sledování zaměstnanců na pracovištích kamerou je povoleno jen v odůvodněných případech ( např. záznamy zkoušek a představení, monitorování chodeb, prostor vrátnic, pokladen a případně jiných veřejnosti volně přístupných prostor za účelem ochrany zdraví a majetku ND a zaměstnanců či dalších osob, apod..) Veškeré tyto prostory musí být zřetelně označeny tak, že jsou monitorovány kamerou a tyto aktivity ND musí být ohlášeny příslušnému úřadu ( orgánu státní správy – Úřad pro ochranu osobních údajů ). Část IX – Umělecká práce v ND Úkoly uměleckých zaměstnanců 45.Uměleckým zaměstnancům ( vymezení pojmu „umělecký zaměstnanec“ v podmínkách ND je součástí kolektivní smlouvy ND, dále jen „umělec“ ) je stanovena pracovní doba, tj. rozsah měsíčního nebo ročního pracovního úvazku zvláštním Příkazem ředitele ND nebo kolektivní smlouvou. 46. Pracovní doba umělců se rozvrhuje do šestidenního pracovního týdne. Umělcům přísluší nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období 7 dnů po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 35 hodin, tzv. náhradní den. V mimořádných případech může být tento náhradní den zkrácen tak, aby nepřetržitý odpočinek trval alespoň 24 hodiny s tím, že umělci bude poskytnut náhradní den ( nepřetržitý odpočinek v týdnu ) tak, aby za období 2 týdnů činila délka tohoto odpočinku celkem alespoň 70 hodin.Náhradní dny musí být oznámeny umělcům
nejpozději do 20.dne měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci , ve kterém mají být poskytnuty. Náhradní den kolektivním tělesům ( sbor opery, orchestr) je poskytován kolektivně. V případě provozní potřeby může být po předchozím souhlasu zaměstnance poskytnut náhradní den individuálně. Počet poskytnutých náhradních dnů individuálně musí souhlasit s počtem poskytnutých náhradních dnů kolektivnímu tělesu.
Odstraněno: dva týdny před začátkem kalendářního měsíce
47.Vyžaduje-li to zvláštní zájem provozu ND, může být oznámený náhradní den přesunut, což musí být zaměstnanci sděleno bezodkladně. Minimální lhůta pro vyhlášení přesunu náhradního dne z provozně naprosto nezbytných důvodů je 48 hodin před původně oznámeným náhradním dnem. Přesunutý náhradní den musí být vyčerpán do konce příštího měsíce. Toto přesunutí náhradního dne je možno provést pouze za splnění zákonných požadavků na nepřetržitý odpočinek v týdnu a mezi dvěma směnami. 48. Každý umělec má být obsazován podle svých schopností. Je povinen přijmout umělecký úkol odpovídající pracovní smlouvě, nastudovat jej podle pokynů a splnit jej ve stanoveném čase podle svých nejlepších schopností a sil. Umělec má právo přidělený umělecký úkol odmítnout, pokud by plnění takového úkolu ohrožovalo jeho zdraví. Tuto skutečnost je třeba prokázat lékařským posudkem. Nikdo nemá právo na určité úlohy a úkoly. Umělec je povinen vykonávat svou uměleckou činnost na všech scénách ND, ve všech jeho uměleckých souborech a v rámci hostování ND v tuzemsku i v zahraničí v rozsahu jeho oboru umělecké činnosti uvedené v pracovní smlouvě. Člen orchestru ND, včetně koncertních mistrů a vedoucích nástrojových skupin, je povinen účinkovat také na jevištích ND a i jinde mimo orchestřiště dle požadavků ND v rámci plnění pracovních úkolů. 49. Úkoly inscenátorům ( režisérům, dirigentům, výtvarníkům scény, výtvarníkům kostýmů, choreografům, dramaturgům, asistentům režie apod. ) přiděluje šéf příslušného uměleckého souboru v patřičném časovém předstihu. O přidělení úkolů ostatním umělcům rozhoduje šéf uměleckého souboru na návrh hlavních inscenátorů případně po konzultaci s uměleckou radou, a o rozhodnutí informuje ředitele ND. Přidělení stěžejních uměleckých úkolů oznámí šéf sólistům opery alespoň 6 měsíců před započetím studia role, členům hereckého souboru činohry alespoň dva měsíce před započetím studia role a sólistům baletu před započetím studia. Šéf uměleckého souboru při obsazování rozhodne i o případech alternativního obsazení jednotlivých rolí, přičemž důvodem alternativního obsazení jednotlivých rolí může být zejména provozní potřeba nebo poskytnutí umělecké příležitosti alternujícím umělcům. Šéf uměleckého souboru je povinen zajistit všem obsazením obvyklý počet zkoušek včetně hlavních a generálních. Rozvrh a rozdělení zkoušek musí být zachyceno v časovém harmonogramu inscenace. 50.Šéf uměleckého souboru je oprávněn přidělenou úlohu z uměleckých nebo provozních důvodů, které by mohly mít negativní vliv na uměleckou úroveň představení, umělci odejmout. Má-li některý umělec oprávněné námitky proti obsazení v reprízách, je povinen uplatnit je u svého uměleckého šéfa do dvou dnů po vydání repertoárového plánu s obsazením a jeho vyvěšení na určeném místě. 51. Inscenátoři ( režisér, dirigent, choreograf, dramaturg, výtvarník scény a kostýmů atd.) jsou povinni dodržovat časový a finanční plán přípravy nové inscenace, důsledně dbát na účelné a hospodárné využití doby vyhrazené pro zkoušky, dodržovat ostatní podmínky stanovené šéfem uměleckého souboru při zadání inscenace. Mezi povinnosti inscenátorů patří i včasná promyšlená příprava uměleckého pojetí inscenace. 52. Umělec je povinen ovládat přidělenou roli ( i k alternaci ) po celou dobu, po kterou je inscenace na repertoáru. Umělec v případě, že se necítí dostatečně připraven ke splnění uměleckého úkolu proto, že
Odstraněno: sólistům před začátkem divadelní sezóny, v níže bude inscenace realizována, v ostatních případech
Odstraněno: o
dlouhodobě roli nehrál, je povinen upozornit na to šéfa uměleckého souboru nebo jeho zástupce, a to neprodleně poté, co mu byl úkol přidělen. 53.Záskok může být umělci přidělen jen s jeho souhlasem. Za záskok přísluší odměna dle příslušných platových předpisů ND či kolektivní smlouvy. 54. Sólista opery nebo baletu a člen hereckého souboru činohry, který žádá, aby byl ze zkoušky nebo představení omluven ze zdravotních důvodů pro přechodnou indispozici, je povinen omluvit se u umělecké správy ( nebo produkce či provozu opery ) a hlásit se u svého ošetřujícího lékaře do 9.00 hodin téhož dne. Umělec oznámí umělecké správě pracovní neschopnost či požádá o omluvení ze zkoušky do 9.00 hodin téhož dne. Pro ND je relevantní pouze rozhodnutí ošetřujícího ( praktického či jiného ) lékaře, o nedělích či svátcích musí umělec předložit doklad lékařské pohotovostní služby či nemocnice. Členové kolektivních těles jsou povinni oznámit svou indispozici umělecké správě do 10.00 hodin a hlásit se u svého ošetřujícího lékaře. Umělecký šéf na základě informace lékaře může rozhodnout, že umělec nemůže pro indispozici účinkovat v představení, a to i v alternované roli. Ošetřující lékař může rozhodnout, že umělec nemůže účinkovat v představení, jen byl-li umělec uznán práce neschopným vystavením řádného dokladu o pracovní neschopnosti. Umělecká správa může výjimečně omluvit umělce, který nebyl uznán práce neschopným, uzná-li to za vhodné, až ze tří zkoušek a jednoho představení. Umělecká správa oznámí případnou změnu večerního představení z důvodu onemocnění umělce nejpozději do 11.00 hodin. Zkoušky 55. Doba, místo a druh zkoušek se oznamuje denně pokyny šéfů uměleckých souborů ( fermany ) v divadelních budovách. Šéf uměleckého souboru je povinen zajistit v budově oznámení plánu zkoušek na celý kalendářní měsíc, a to do 10 dnů před začátkem kalendářního měsíce. Plány jsou denně upřesňovány, a to tak, že nejpozději do 13.00 hodin je vyvěšen na určeném místě závazný plán zkoušek na příští den. Obdobně je třeba umělce kolektivních těles, kterým je poskytnut náhradní den, vyrozumět fermanem před nástupem na náhradní den o druhu, době a místě zkoušek konaných den následující po náhradním dni. 56. Nástup do zkoušek se určuje tak, aby mezi skončením práce spojené s večerním představením včetně příjezdu z hostování a ranní práce příštího dne uplynulo nejméně 12 hodin ( nepřetržitý odpočinek mezi směnami dle ZP ). Tento odpočinek může být zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku. Do zkoušky nastupují sólisté opery, baletu a členové hereckého souboru činohry podle fermanu, zpravidla od 10.00 hodin, ostatní umělci zpravidla od 9.00 hodin. U kostýmových zkoušek vyžadujících líčení je nástup do zkoušek určen denním plánem, zpravidla 1 hodinu před začátkem zkoušky. Vrátil-li by se umělec se souborem z pracovní cesty po půlnoci, může být zkouška nařízena až po uplynutí 10 hodin od okamžiku společného příjezdu do Prahy. Následující odpočinek během 24 hodin musí být prodloužen o toto zkrácení ( o 2 hodiny ). 57. Zkouška může být konána nejen dopoledne, ale i odpoledne, popř. i večer, nebo může být v jednom dni rozdělena na dvě části. Pokud by z provozních důvodů bylo třeba tří zkoušek během jednoho dne, je to možné jen se souhlasem uměleckého šéfa. V tomto případě je třeba uvědomit zkoušející umělce o tomto opatření nejpozději 7 dnů předem,vyjma mimořádných případů. Za večerní zkoušky se pokládají zkoušky, které začínají po 18.hodině. Bude-li nařízena třetí zkouška se začátkem po 19. hodině, je k jejímu konání třeba souhlasu ředitele ND a umělců, kteří mají být na této zkoušce přítomni. Umělecké
Odstraněno: ( nebo produkci či provozu opery)
Odstraněno: produkci či provozu opery
Odstraněno: ( produkce Odstraněno: či provoz opery ) Odstraněno: či produkce (provoz) opery
správy jednotlivých souborů jsou povinny 7 dnů předem upozornit na konání odpoledních a večerních zkoušek. Účinkuje-li umělec večer v představení, nesmí mu být uložena zkouška, která by narušovala 4 hodiny přestávky mezi zkouškou a nástupem na představení , sólistům opery a baletu a členům hereckého souboru činohry, členům baletního sboru, účinkujícím večer ve velké náročné roli, po dohodě s pověřenými zaměstnanci, zpravidla do 13.00 hodin, s výjimkou oblékané, hlavní a generální zkoušky při přípravě inscenace a opakovací zkoušky stanovené v rozsahu hlavní či generální zkoušky. Výjimku tvoří tzv.záskokové zkoušky před představením, ke stanovení podmínek k těmto zkouškám je zcela oprávněný umělecký šéf.
Odstraněno: ( produkce či provoz opery ND ) Odstraněno: trvající déle než do 14.00 hodin
58. Umělci nejsou povinni zkoušet ve svůj náhradní den a v den, kdy účinkují ve dvou představeních. V den premiéry se na jevišti nezkouší. Výjimky jsou možné po dohodě šéfa příslušného uměleckého souboru se všemi zúčastněnými. Přestávka mezi zkouškami a nástupem na představení musí trvat nejméně 4 hodiny, s výjimkou oblékaných, hlavních a generálních zkoušek, kdy může být zkrácena až na 3 hodiny. Při stanovení zkoušek přihlédne umělecký šéf k počtu představení odehraných v uplynulých dnech. 59. V den představení může být umělci stanovena zkouška nejvýše čtyřhodinová, . Jestliže však umělec neúčinkuje v představení, může mu být stanovena zkouška až sedmihodinová. V případě nutné potřeby může umělecký šéf výjimečně rozhodnout o prodloužení zkoušky umělců neúčinkujících ten den v představení až o 1 hodinu. Umělecký šéf též může rozhodnout o rozdělení zkoušky do dvou a výjimečně do tří výkonů či částí.
Odstraněno: členovi baletu se
60. Opakovací zkoušky se konají podle potřeby umělecké správy , která po dohodě s technickoprovozním ředitelem stanoví, zda bude opakovací zkouška hlavní či generální. Přitom musí být respektováno hledisko umělecké i provozně ekonomické. Náznak dekorace musí režisérovi a účinkujícím umožnit zkoušku v prostoru, který v půdorysu odpovídá scénické výpravě, a zpravidla je sestaven z praktikáblového fundusu. Opakovacími zkouškami jsou i ty zkoušky, kdy do inscenace vstupují nově obsazení umělci.
Odstraněno: či provozu (produkce ) opery
61. Umělci a ostatní účastníci hostování (pracovní cesty) jsou povinni respektovat podmínky tuzemského i zahraničního hostování. Pokud nebude zajištěn návrat z pracovní cesty před 24.00 hodinou, je vedení příslušného uměleckého souboru povinno zajistit ubytování nebo rozvoz umělců do místa bydliště.
Odstraněno:
62.V průběhu zkoušek ( kromě generálních zkoušek, kdy přestávky při zkoušce odpovídají přestávkám při představení) musí vedoucí zkoušky umělcům a ostatním zúčastněným poskytnout dobu na oddech a přestávku na jídlo, a to za tří hodinovou zkoušku celkem 30 minut a dále za každou další ukončenou hodinu zkoušky dalších 10 minut s tím, že tato přestávka může být rozdělena do více částí v minimální délce trvání 15 minut. . Tyto přestávky lze i sloučit. Po povinném tréninku před zahájením zkoušky přísluší členovi baletu přestávka v trvání nejméně 15 minut. 63. Při všech zkouškách je dirigent, režisér a choreograf oprávněn dát opakovat podle svého uvážení jednotlivé scény nebo hudební partie. Proto se nesmí nikdo z umělců vzdálit, i když jeho úloha na zkoušce skončila, a umělec je povinen vyčkat až ho uvolní vedoucí zkoušky ( režisér, choreograf a jejich asistenti, dirigent, sbormistr nebo jimi pověřený zástupce ). Při všech zkouškách se musí každý chovat tiše a pozorně a dbát pokynů režiséra ( dirigenta, choreografa a jejich asistentů ) a respektovat upozornění inspicienta. Při zkoušce nesmí být na jevišti nebo ve zkušebně žádná jiná osoba kromě zkoušejících osob, umělců a vedoucích zkoušek, inspicienta, zaměstnanců jevištního provozu a zaměstnanců či hostů, které režisér, dirigent nebo choreograf přizval.
Odstraněno: započítává jedna hodina povinného tréninku Odstraněno: , členovi baletu se započítává jedna zkouška rozdělená na dva výkony. V rozdělené zkoušce mohou být zkoušena dvě různá díla.
Odstraněno: provozněOdstraněno: ým
Odstraněno: c
Odstraněno: Odstraněno: u
Odstraněno:
Odstraněno: v Odstraněno: za každou hodinu
64. Umělci jsou povinni se dostavit též na zkoušky kostýmů ve stanovenou dobu do krejčovny, popř. na jiné místo, a jde-li o paruku, obdobně do vlásenkárny?. Zkouška kostýmů a vlásenek je součástí pracovní doby umělců, nezapočítává se do časového limitu zkoušek, nemůže však být umělci nařízena v době čerpání tzv.náhradního dne tohoto umělce. 65. Členové operního sboru a sboru baletu, pověření sólovou rolí nebo úkolem, zkouší tuto roli nebo úkol, nelze-li jinak, i v čase mimo pravidelné zkoušky. Při zkouškách podléhají členové sboru opery pokynům dirigenta, režiséra a sbormistra. 66. Umělec je povinen si při zkoušce překontrolovat a přezkoušet rekvizity a zbroj, se kterými bude účinkovat. V případě potřeby si je přezkouší i dříve. 67. Všichni zaměstnanci, zejména pak režisér, výtvarník, inspicient a vedoucí zaměstnanci jevištního provozu, jsou povinnu dbát při zkouškách na dodržování předpisů PO a BOZP, a jsou odpovědní za jejich dodržování v rozsahu své působnosti.
Představení 68. Umělci účinkující při představení jsou povinni dostavit se na určené pracoviště jednu hodinu před začátkem představení, a neúčinkují-li v prvním jednání, nejpozději 30 minut před začátkem představení.Členové orchestru nastupují na pracoviště nejpozději 30 minut před začátkem představení. 69. Příchod do budovy divadla je každý zaměstnanec povinen ohlásit způsobem stanoveným příslušnou uměleckou správou . 70. Umělci musí být při představení oblečeni a nalíčeni vždy přesně způsobem, který určil režisér spolu s výtvarníkem. Členové orchestru účinkují při představení jednotně oblečeni. Při večerním představení v historické budově Národního divadla účinkují členové orchestru v tomto oděvu : pánové : frak, bílá košile, bílá nebo černá vesta event. bílý nebo černý břišní pás, bílý motýlek, černé ponožky, v orchestřišti černé boty, na jevišti černé lakýrky; dámy: černé společenské šaty event. černá sukně, bílá blůza, černé společenské boty, tělové punčochy( punčocháče ). Při odpoledním představení v historické budově Národního divadla a při představeních v budově Stavovského divadla účinkují členové orchestru v tomto oděvu : pánové : smoking, bílá košile, černý motýlek, černé ponožky, v orchestřišti černé boty, na jevišti černé lakýrky; dámy : černé společenské šaty event. černá sukně, bílá blůza, černé společenské boty, tělové punčochy (punčocháče ). Za nepříznivých klimatických podmínek po dohodě s dirigentem: Pánové - smokingové kalhoty, černá košile – rozhalenka, v orchestřišti černé boty, na jevišti černé lakýrky. 71. Umělci jsou povinni si přezkoušet před výstupem rekvizity a zbroj a o výstupu je odevzdat rekvizitáři a zbrojíři nebo na určené místo. Rekvizitář je povinen dát rekvizity a zbrojíř zbroj sólistům do šatny nebo na míst předem určené nejméně jednu hodinu před začátkem představení. Rekvizitář a zbrojíř musí být
Odstraněno: ( produkcí či provozem opery )
umělcům k dispozici pro účely vrácení a předání rekvizit a zbroje. Jestliže rekvizity a zbroj zůstávají po výstupu na jevišti, určí režisér, kdo je povinen rekvizity a zbroj odebrat, aby se předešlo ztrátám. 72.Členové orchestru nastupují do orchestřiště hromadně na znamení 10 minut před začátkem představení, na pokyn koncertního mistra naladí nástroje a v tichu vyčkají příchodu dirigenta. Během jednání musí setrvat na svých místech, nesmějí rozsvěcovat nebo zhasínat světla u pultů. Po ukončení jednání odchází nejdříve dirigent a po něm členové orchestru, pokud nemusí – vzhledem ke krátkosti přestávky – zůstat vůbec na svých místech. Hovor mezi členy orchestru před obecenstvem není dovolen s výjimkou případných nezbytně nutných poznámek, týkajících se přímo bezprostředního uměleckého výkonu. Po skončení představení jsou členové orchestru povinni vyčkat na svých místech a opustit je až na znamení koncertního mistra nebo dirigenta ( po poděkování obecenstvu za potlesk ). 73. Umělci jsou povinni dbát při představení přesně pokynů režiséra, případně dirigenta a choreografa, a pokud čekají na svůj výstup v zákulisí a přilehlých prostorách, zachovávat též naprostý klid. 74. Všichni účinkující a zaměstnanci jevištního provozu jsou povinni uposlechnout upozornění a pokynů inspicienta, který řídí představení. Inspicient nesmí být rušen ve své práci. 75. Garderobiéři a maskéři jsou povinni pomáhat účinkujícím při převlékání do kostýmů, při líčení a odličování a jsou povinni překontrolovat kostýmování a nalíčení účinkujících před jejich odchodem na jeviště a upravit je podle režijního předpisu.Jsou za toto odpovědni. Účinkující odpovídají za škody, které způsobí neodpovědným zacházením s kostýmy, rekvizitami nebo zbrojí, pokud dojde k poškození mimo jeviště. 76. Před začátkem představení dává inspicient na jeviště a do šaten upozorňující znamení, a to do 15, 10 a 5 minut před zahájením představení. 77. Přijde-li umělec pozdě na představení a způsobí jeho změnu nebo obsazení svěřené úlohy náhradníkem, může ND hodnotit toto jednání jako porušení povinností vyplývající z předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. 78. Za porušení povinností vyplývajících z předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci může ND považovat takové jednání, kdy účinkující naruší hladký průběh představení. 79. Délku přestávek stanovuje režisér nebo choreograf představení po dohodě s dirigentem a s vedoucím inspicientem s přihlédnutím k nutné době přestávky nebo přestavbě scény. 80. Po ukončení jednání nebo skončení představení děkují se všichni účinkující podle pokynů režiséra příp. choreografa. Děkování řídí inspicient nebo inscenátorem pověřený zaměstnanec. Členové orchestru děkují na pokyn dirigenta povstáním a odcházejí hromadně z orchestřiště až v okamžiku ukončení děkování, a to rovněž na pokyn koncertního mistra. Jiný způsob děkování, pozdní příchod nebo neúčast na děkování, může zaměstnavatel považovat za závažné porušení povinností vyplývajících z předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. 81. Mimořádné události v průběhu představení, které hrubě naruší začátek či průběh představení, event. ho znemožní dokončit, nebo takové mimořádné události, které způsobí zrušení představení, je povinen zaměstnanec konající umělecký dozor neprodleně telefonicky sdělit uměleckému šéfovi a řediteli ND, a do 8.00 hodin druhého dne podat oběma písemnou zprávu.
82. Z inscenace jsou umělečtí šéfové povinni zajistit pořízení pracovního videozáznamu technickými prostředky ND, a to podle potřeby i opakovaně. Při pořizování zvukových, obrazových a zvukověobrazových záznamů pro potřeby všech uměleckých souborů ND spolupracují umělci dle ustanovení Organizačního řádu ND a dle příslušných interních norem ND o pořizování těchto záznamů. Jiné obrazové, zvukové či zvukově-obrazové záznamy inscenací nebo jejich částí ( včetně soukromých záznamů pro vlastní prezentaci umělců ) není nikdo oprávněn pořizovat, výjimku může udělit pouze umělecký šéf nebo ředitel ND, a to po uzavření příslušné smlouvy a po zajištění licencí od autorů a výkonných umělců. Organizace práce při zkouškách a představeních 83. Organizaci práce v divadelním provozu při zkouškách a představeních řídí vedoucí zkoušky nebo příslušní vedoucí umělečtí a provozní zaměstnanci,resp. inspicient. 84. Při provozu na jevišti o zkouškách a představeních jsou v zájmu hladkého chodu divadla pro všechny zaměstnance závazné pracovní pokyny a dispozice vedoucího zkoušky, v případě dvou vedoucích zkoušky v jejich vzájemné shodě. Tyto pokyny však musí respektovat obecně závazné o interní předpisy ND o PO a BOZP. 85.Za zdárný, nerušený a bezpečný průběh zkoušky a představení odpovídá režisér ( choreograf) nebo zaměstnanec pověřený uměleckým dozorem, který je pověřen vedením zkoušky nebo představení. Odpovídá též za to, že dílo bude provedeno tak, jak bylo nastudováno, tzn. že umělci nebudou improvizovat, pokud se nejedná o inscenační záměr. Nezbytná sdělení provozní povahy obecenstvu učiní režisér ( choreograf) nebo zaměstnanec pověřený uměleckým dozorem nebo jimi pověřená zaměstnanec. Za úroveň nezbytných sdělení obecenstvu odpovídá režisér ( choreograf) nebo zaměstnanec pověřený uměleckým dozorem. 86. Po hudební stránce odpovídá za zkoušku a představení dirigent, který byl pověřen jejich vedením. Reprízy inscenace zásadně diriguje umělec, který dílo hudebně nastudoval ( dirigent inscenace). Pokud tento úkol nemůže zajišťovat z provozních či jiných vážných důvodů umělec, který dílo nastudoval, zajišťuje dirigování repríz a péči o udržení umělecké hudební úrovně nastudovaného díla jiný dirigent pověřený uměleckou správou, který je povinen řídit představení v intencích původního hudebního nastudování. Příslušná umělecká správa je proto povinna si zajistit u příslušného útvaru jevištního provozu včas autentický zvukový či zvukově-obrazový záznam hudebního nastudování každé nové inscenace a dát ji k dispozici případnému náhradnímu dirigentu. 87. Činnost pěveckých sborů při zkouškách a představeních řídí sbormistr v dohodě s režisérem a dirigentem představení. Sbormistr odpovídá za řádní splnění všech úkolů pěveckého sboru ve zkouškách nebo v představeních a za náležitou uměleckou úroveň. 88.Choreografové mají obdobné postavení jako režiséři. Pokud mají přidělený úkol v opeře nebo v činohře, jsou povinni spolupracovat v intencích režiséra a dirigenta. Nedojde-li mezi choreografem a režisérem k dohodě, rozhodne o věci šéf uměleckého souboru opery nebo činohry po konzultaci s uměleckým šéfem baletu. 89. Režisér opery ( choreograf baletu) je povinen spolupracovat úzce s dirigentem představení. Nedojde-li k dohodě, rozhodne šéf uměleckého souboru opery ( šéf uměleckého souboru baletu ). 90.Dirigent scénické hudby v činohře je povinen spolupracovat s režisérem v jeho intencích. Nedojde-li mezi režisérem a dirigentem činohry k dohodě, rozhodne o věci šéf uměleckého souboru.
91. Scénograf představení je povinen spolupracovat s režisérem v jeho intencích. Nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhodne o věci šéf příslušného uměleckého souboru. 92. Za přípravu a provoz scénické výpravy při zkouškách a představeních odpovídá jevištní mistr, vedoucí osvětlovač, a vedoucí zvukař, za líčení vedoucí maskér a za kostýmování vedoucí garderobiér. Tito zaměstnanci jsou povinni zajistit zkoušku nebo představení podle dispozic režiséra konajícího službu, popř. příslušného asistenta režie nebo příslušného inspicienta. Jevištní provoz je dle pokynů vedoucího zkoušky k dispozici ve stanoveném počtu zaměstnanců podle potřeb zkoušky. Přístup na jeviště při montážní a dekorační zkoušce mají pouze určení zaměstnanci.. (nikdo tam uveden není, tedy napsat obecně) Výjimky povoluje vedoucí odboru jevištního provozu, resp. jevištní mistr. V průběhu zkoušky musí vedoucí zkoušky poskytnout přiměřenou dobu oddechu a přestávku na jídlo dle zákoníku práce. 93. Za přesný a bezvadný průběh zkoušky odpovídá vedoucí zkoušky, za přesný a bezvadný průběh představení na jevišti z provozního hlediska odpovídá inspicient. Přítomnost účinkujících na představeních zajišťuje služba umělecké správy . O náhradních opatřeních rozhoduje režisér ( choreograf ) nebo zaměstnanec pověřený uměleckým dozorem a jejich realizaci zabezpečuje služba umělecké správy ( produkce či provozu opery ), příp. inspicient. Inspicient je též povinen kontrolovat připravenost představení z hlediska přípravy a úplnosti scény, rekvizit a zbroje. Inspicient se řídí pokyny režiséra (choreografa) a v opeře a baletu kromě toho i dirigenta. Při rozporu rozhodne režisér (choreograf) nebo umělecký dozor. V otázkách provozu je inspicient nebo vedoucí zkoušky povinen respektovat připomínky vedoucího jevištního provozu. 94. Rekvizitář a zbrojíř jsou povinni pro každou zkoušku, pro kterou tak stanoví režisér, připravit rekvizity a zbroj nejméně půl hodiny před začátkem zkoušky. Provoz na jevišti 95.V rámci zajištění pořádku, klidu a bezpečnosti na jevišti zaměstnavatel vyžaduje, aby se nikdo nezdržoval v zákulisí při představeních nebo při zkouškách, pokud není na jevišti z důvodu výkonu pracovní činnosti. Inspicient a jevištní mistr jsou povinni tyto nepovolané osoby vykázat. Totéž platí o zkušebnách, kde je povinností zajistit vykázání nepovolaných osob vedoucího zkoušky. Výjimky se připouštějí zcela mimořádně, a to jen po předchozím souhlasu ředitele ND nebo šéfa příslušného uměleckého souboru, jde-li o kontrolní orgány – na základě souhlasu příslušného vedoucí zaměstnance nebo inspicienta. Tyto osoby jsou povinni hlásit se u inspicienta a jevištního mistra. 96. Vodit psy nebo jiná zvířata na jeviště nebo do šaten a jiných prostor divadelní budovy není dovoleno, pokud neúčinkují. 97. V postranní části jeviště se nesmí v průběhu zkoušek a představení zdržovat žádné osoby, s výjimkou režiséra, účinkujících, inspicienta, určených zaměstnanců jevištního provozu a členů požární asistenční hlídky ( popř. vedoucího útvaru PO a BOZP – požárně bezpečnostního technika ND). 98. Přístup na provaziště je dovolen výlučně zaměstnancům, kteří zde vykonávají pracovní úkoly, a členům požárně asistenční hlídky. Za dodržování zákazu přístupu jiných osob do tohoto prostoru odpovídá mistr provaziště. 99. Požární ochrana na jevišti
Odstraněno: mistr jeviště Odstraněno: mistr osvětlení Odstraněno: technik elektroakustiky
Odstraněno: uvedení na fermanu
Odstraněno: ( produkce či provozu Odstraněno: opery)
a) Pro výkon požárního dozoru je vyhrazeno požární asistenční hlídce na jevišti místo, na kterém je povinna se zdržovat. Požární asistenční hlídky se řídí interním předpisem ND „ Řád požárních asistenčních hlídek na scénách ND“. b) Vyžaduje-li role kouření nebo jiný otevřený oheň na jevišti, musí toto být předem schváleno útvarem PO a BOZP ND, a to písemně. Účinkující, popř. rekvizitář, je odpovědný za to, že otevřený oheň ( cigareta, dýmka, doutník, svíce, pochodeň apod. ) bude spolehlivě uhašen ihned na scéně, popř. v zákulisí dle dispozic vydaných režisérem se souhlasem útvaru PO a BOZP ND. Při zkouškách je přísný zákaz kouření na jevišti, v hledišti i ve zkušebnách. c) Všichni zaměstnanci zúčastnění na provozu jeviště jsou povinni důsledně dbát požárních předpisů. 100. Při zkouškách a představeních musí být v prostorách jeviště a v zákulisí naprostý klid. 101.Každý umělec a zaměstnanec ND je povinen chovat se k ostatním spolupracovníkům slušně, vyvarovat se všech konfliktů, a to zejména na zkouškách a představeních, aby nebyl ohrožen jejich řádný průběh. Vyvolání konfliktů a hádek v divadelním prostoru během zkoušek a představení může být považováno ND za závažné porušení či porušení povinností vyplývajících z předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. 102. Dostaví-li se umělec nebo jiný zaměstnanec na zkoušku či představení pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných prostředků a ohrozí tím jejich průběh, bude toto jednání zaměstnavatelem považováno za zvlášť hrubé porušení povinností vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci a ND může zrušit okamžitě pracovní poměr s tímto zaměstnancem dle § 55 zákoníku práce. 103.Všichni umělci účinkující na jevišti jsou povinni předem konzultovat zamýšlené podstatné kosmetické změny svého vzhledu s uměleckým vedoucím souboru. 104.Za dodržování podmínek pro tvůrčí práci na jevišti odpovídá vedoucí inspicient zkoušky nebo představení, který je povinen zjistit osoby, které je porušily, vykázat je z jeviště a zákulisí a oznámit je v písemném hlášení o průběhu zkoušky či představení umělecké správě či provozu opery. 105. Závažné závady při zkouškách resp. při představeních oznamují vedoucí útvarů jevištních provozů bezodkladně technicko-provoznímu řediteli.
Část X - Všeobecná závěrečná ustanovení 106. Tento pracovní řád nabývá účinnosti dnem vyhlášení. 107. Všichni vedoucí zaměstnanci jsou povinni s pracovním řádem seznámit podřízené zaměstnance ještě před jeho účinností. 108. Změny a doplňky pracovního řádu vydává ředitel ND po předchozím souhlasu odborových organizací působících v ND. V Praze dne………………………………………………..
PhDr. Ondřej Černý Ředitel Národního divadla
