RYBNÍČEK červenec 2016
ZAJÍMAVOSTI Z NAŠEHO REGIONU 890 let rotundy Sv. Jiří a Sv. Vojtěcha na Řípu V letošním roce probíhá 890. výročí vybudování rotundy na Řípu. Postavit ji dal český kníže Soběslav I. na paměť vítězné bitvy u Chlumce proti římskému císaři Lotharovi. Kaple kamenné rotundy je zasvěcená nejen patronu Přemyslovců Sv. Jiří, ale i patronu Země české Sv. Vojtěchovi. Sama bitva se odehrála 18. 3
února 1126 blízko pohraničního Chlumce. Český kníže Soběslav I. čelil velké přesile. Kronikář Dalimil o tom napsal: „Císař lotr kul hned pomstu, sehnal ozbrojenců spoustu, chvástal se, že na oplátku, všechny Čechy zhubí vkrátku. Soběslav pak poblíž Chlumce s císařem se střetl prudce Češi tam, jak každý ví, bojovali jako lvi. Z knížecího končíře sršel jisker oblak žhnoucí. Němci prchli ve víře, že pekelnou vládnou mocí a třásli se jak list.“ Dalimilova kronika
Legenda, která je zapsána v kronice Mnicha sázavského, praví: Soběslavův kaplan Vít vyhledal na Soběslavův příkaz v kostelíku v obci Vrbčany významný praporec sv. Vojtěcha. Ten pak Soběslav připevnil na kopí a tak neohroženě v čele vyrazil do boje. A nad tímto kopím 4
se zjevil Sv. Václav, jak sedíc na bílém koni a oděn v bílém rouše pomáhá Čechům v boji. A tak tato sice drobná románská stavba na vrcholu Řípu shlíží na náš kraj už dlouhá staletí, ale její význam a připomínka je pro náš národ stále důležitá.
5
JUBILUJÍCÍ SPISOVATELÉ, KTEŘÍ SE „DOTKLI“ PODŘIPSKA Před 170 lety se narodil autor Broučků Jan Karafiát (1846 – 1929) Narodil se 4. ledna 1846 v Jimramově na Českomoravské vrchovině. Český evangelický farář působil několik let na Podřipsku, v Krabčicích, v Libkovicích a v Kostomlatech pod Řípem. Právě zde se nechal inspirovat přírodou a krajem, a kromě jiného pracoval na knize pro děti, kterou pak vydal pod názvem „Broučci“. Kniha vyšla anonymně poprvé v roce 1876 vlastním nákladem a nevyvolala 6
téměř žádný ohlas. Teprve později si Broučků povšimli odborníci a neznámého autora označili v tisku za českého Andersena. Až desáté vydání z roku 1912 vyšlo pod Karafiátovým jménem. Příběh ze světa broučků a světlušek, který je plný laskavého humoru, lásky a pochopení, byl mnohokrát zpracován pro činohru, loutkové divadlo, film, televizi, byl zhudebněn jako balet a stal se námětem pro operu. Nyní se počet českých knižních vydání blíží ke stovce, text se dočkal také mnoha překladů. Autorem patrně nejznámějších ilustrací k Broučkům je Jiří Trnka. 7
Letos uplyne 125 let od smrti spisovatele Jana Nerudy (1834 – 1891 Letos 22. 8. uplyne 125 let od smrti spisovatele, básníka a novináře Jana Nerudy. Představitel generace májovců byl také fejetonistou, divadelníkem, literárním a výtvarným kritikem. Od dětství miloval venkov, ale ke svému životu potřeboval velkoměsto, tedy Prahu. Miloval Podřipsko a často na pozvání rodiny Švagrovských pobýval v jejich vile v Bechlíně. Významný roudnický občan August Švagrovský nechal tuto pseudorenesanční vilu vystavět v letech 1874 – 75. Stavitelem byl architekt Jan Zeyer, bratr básníka 8
Julia Zeyera. Jan Zeyer byl manželem sestry Augusta Švagrovského. Švagrovský byl velký mecenáš umění a do této vily zval mnoho umělců, kteří zde rádi pobývali, využívali pohostinnosti celé rodiny Švagrovských a často zde i tvořili. A tak zde pobýval např. Jaroslav Vrchlický, malíř Václav Brožík, cestovatel Emil Holub nebo houslový virtuos František Ondříček. A častým hostem tu byl také Jan Neruda, ten tu trávil obvykle i několik týdnů. Čas věnoval nejen odpočinku, ale i práci, psal zde fejetony a hlavně tu vznikla celá básnická sbírka „Písně kosmické“. Švagrovský tu umělce nejen hostil, ale i financoval jejich zahraniční studijní pobyty, nakupoval jejich díla, především obrazy, které později věnoval městu Roudnice a které se staly základem dnešní Galerie moderního umění. Po smrti Augusta Švagrovského žila ve vile jeho dcera Josefka provdaná 9
Vejdovská se svou rodinou. Těm byla v r. 1948 vila zabraná. V letech 1974 – 1993 budovu užívalo místní JZD. Ale v r. 1978 se podařilo v části vily otevřít „Památník Jana Nerudy a Písní Kosmických“ připomínající zdejší básníkův pobyt. Mezi exponáty byly Nerudovy rukopisy, různá vydání Písní kosmických, dobové dokumenty i fotografie, původní nábytek i některé osobní památky, např. Nerudův cvikr z pozůstalosti jeho hospodyně Anny Havalíkové. V Roce 1994 byl celý objekt v restituci vydán potomkům rodiny Vejdovských a veškeré exponáty byly předány do Okresního vlastivědného muzea v Litoměřicích.
10
Významné životní výročí Roudničana – akademického malíře Jiřího Brodského Roudnický rodák, akademický malíř a restaurátor Jiří Brodský, se v letošním roce dožívá v plné životní síle a stálém pracovním nasazení 75 let. Patří mezi naše nejuznávanější autority, zejména v oblasti restaurování barokní a středověké malby. O špičkových kvalitách jeho práce svědčí i to, že mu Národní galerie v Praze opakovaně svěřila do péče obrazy Petra Paula Rubense, Petra Brandla či Michaela Willmanna. Jeho rukama prošla řada vynikajících obrazů Karla Škréty, Jana Kryštofa Lišky, Václava Vavřince Reinera a dalších. Restauroval také fresky v románském kostele sv. Klimenta ve Staré Boleslavi a nástěnné malby na Karlštejně. 11
V našem městě můžeme výsledky jeho práce vidět v kostele Narození Panny Marie, v augustiniánském klášteře nebo v kaplích sv. Viléma sv. Josefa.
Obec na Podřipsku Brozany nad Ohří - letos slaví 800 let V kalendáři významných událostí a jubileí letošního roku v regionu nalezneme na čestném místě 800 let od
12
první písemné zmínky o městysi Brozany nad Ohří. Kronikář městyse Jiří Jakubec sepsal a sestavil k této události knihu „Historie Brozan“. A ve spolupráci vedení obce a mincovny v Jablonci nad Nisou byly vyraženy pamětní medaile ze zlata a stříbra. Medaile z alpaky pak zdobí pamětní listy. Během celého roku probíhají v Brozanech k tomuto významnému výročí různé akce pro veřejnost.
13
PRANOSTIKY NA LÉTO Je–li léto mokré, bude v roce příštím drahota. Děštivé léto, horší podzimku. Kdo léto proleží, zimu prochodí s žebráckou mošnou. Kdo se v létě nezapotí, v zimě se nenasytí. Když kvete chrpa, za čtyři neděle chop se srpa. Když se hřiby v létě mnoho rodí, ten rok chleba málo plodí. Pěkné růže v zahradách věští pěkný podzimek a pozdní zimu. Letní bouřky při úplňku měsíce znamenají dešťů daleko. Lidé se radují létu, včely květu.
14
ŠPETKA TRADICE Pálení čarodějnic patřívalo a do dnešních dnů patří k velmi populárním lidovým zvykům. Ona magická filipojakubská noc (z 30. dubna na 1. května) patřívala mezi noci, kdy prý zlé a nečisté síly vládly větší mocí než kdy jindy. O půlnoci před sv. Filipem a Jakubem, kdy měly nečisté a zlé síly moc škodit lidem, se daly nalézt různě poschovávané, zakopané a před lidmi ukryté poklady. Aby se hledač pokladu dokázal před silami úspěšně bránit, musel prý mít při sobě květ kapradí, svěcenou křídu a řadu dalších předmětů. Lidé věřili, že v tuto noc v povětří poletuje spousta čarodějnic. Čarodějnice se před sabatem natíraly kouzelnými mastmi, s jejchž pomocí pak mohly na košťatech létat. Taková košťata prý byla zhotovena z jasanového dřeva, vrbových a březových proutků. 15
Při reji byla volena “Královna Sabatu“, která potom vládla hostině a tanci – čarodějnickému kolu – kdy se tančilo pozpátku. Jídla prý vypadala lákavě, ale byla bez chuti a nezahnala hlad. Nesměl chybět ani kotel plný žab a hadů, stejně jako nádoby s jedy. Čarodějnice se tu, jak lidé kdysi věřili, s oblibou přeměňovaly na vlky, psy a jiná zvířata a vyprávěly si, co všechno zlého se jim od posledního setkání natropit.
podařilo
lidem
Víra v nečisté síly, stará jako lidstvo samo, se časem proměnila v pověru, že ďábel může moc na zemi uplatňovat 16
pouze prostřednictvím lidí – čarodějnic a někdy i čarodějů. Zvláště staré ženy byly často podezřívány ze spojení s ďáblem a před uhranutím jimi se venkované bránili rozmanitými praktikami: ◦ před vrata domu i chléva se pokládaly narýpané drny, dříve než mohla čarodějnice vstoupit dovnitř, musela všechna stébla přepočítat, což jí trvalo až do rána, kdy její moc už pominula; ◦ stavení se kropilo svěcenou vodou, před vrata a na dvůr se zapichovaly pruty a pichlavé trní, aby se čarodějnice poranila ◦ na ochranu před nimi se zapichovaly vidle a košťata, pod drn se dávalo vejce apod. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech pálily ohně, které jsou v některých krajích (zvláště 17
v Německu) velmi starého původu. Postupem doby se z výročních ohňů stalo “pálení čarodějnic”. Mladíci zapalovali košťata a vyhazovali je do výšky, prý proto, aby viděli čarodějnici v povětří létat na koštěti. Vesničané chránili úrodu a dobytek před čarodějnicemi tak, že dávali zelené větévky na hnojiště, obsypávali chlév pískem a samozřejmě zapalovaly ohně. Ochránit úrodu a celé hospodářství bylo hlavním účelem tohoto lidového svátku. Čarodějnice nebyly jen zlé. Těch, které znaly tajemství bylin, uměly zahánět nemoci a napravovat zlomeniny si lidé vážili. V některých jazycích znamenala čarodějnice “moudrá žena”. Bylinkářky – vědmy se vyznaly v tajích přírody. Věděly mnoho o působení rostlin, hub, kamenů, kovů, drahokamů, ale i barev a vůní. Tak stará magie ovlivnila lékařství, chemii, biologii i fyziku. Kromě bab bylinkářek působoli jako léčitelé 18
i kováři a jejich ženy. Když kovářovy kleště vytáhly bolavý zub, hned přispěchala kovářka s hojivým obkladem. Ani tyto “hodné” čarodějnice to ale neměly lehké. Většina z nich se ve středověku stala obětí “honu na čarodějnice”. Mnoho nevinných žen bylo tehdy odsouzeno k smrti. Internet
19
HRSTKA ČARODĚJNICKÝCH LEKTVARŮ Pampeliškový med Pampeliškový med je slaďoučká, voňavá a zdravá pochoutka. Přestože se o med vlastně nejedná a měl by být označován jako pampeliškový sirup, nic to nemění na jeho zasloužené oblibě. Pampeliškový med pamatuje snad každý. oslazení čaje, pomáhá a kašli. A jeho příprava snadná.
si z dětství Je skvělý na při nachlazení je přitom tak
Pampelišky nasbírané na pampeliškový med by měly pocházet z čistého prostředí, vzdáleného od silnice a jiných zdrojů znečištění. Sbírejte je nejlépe před polednem, kdy jsou květy nejvíce rozvité.
20
Recept: ◦ natrhejte 300 pampeliškových květů ◦ květy krátce properte pod proudem studené vody - zbavíte je tím sice části pylu, ale z květů odstraníte drobný hmyz ◦ proprané květy nechte okapat ◦ vložte je do dostatečně velkého hrnce ◦ přidejte šťávu ze dvou citrónů a 0,8 litru vody ◦ několik minut povařte, voda by se měla pylem zabarvit do světle hnědé ◦ nechte vychladnout a šťávu s pampeliškami umístěte na den do chladné a temné místnosti ◦ druhý den přelijte šťávu přes čisté plátno a přidejte 1,5 kilogramu cukru 21
◦ znovu vařte, dokud se cukr nerozpustí a tekutina neztmavne do světlé, karamelové barvy ◦ pak zkuste odkapat trochu na talířek, zda má požadovanou medovou konzistenci ◦ pokud má sirup dobrou barvu, je hustý a čirý, nalijte do skleniček, které pevně uzavřete ◦ postavte je na víčko a nechte vychladnout ◦ pampeliškový med skladujte na temném a chladném místě net
22
LÉČIVÉ BYLINY Lípa srdčitá Jeden z nejvíce používaných léčivých květů je květ lipový. Používá se především k vyvolání pocení u onemocnění, kde je žádoucí potná kúra, jako jsou nejrůznější infekční a horečnatá onemocnění – rýma, kašel, zahlenění dýchacích cest a zánět průdušek. Působí protizánětlivě a lehce diureticky, utišuje křeče a rozpouští hleny, proto se užívá též při onemocnění močových cest. Dále pomáhá při 23
nachlazení, chrapotu, únavě, křečích, snižování krevního tlaku, zánětech a problémech se žaludkem. Užívání lípy v léčitelství sahá již do dávných antických dob. Kromě květů se před dávnými lety využívala také kůra, která se používala k léčbě lepry a ztráty vlasů. Květy se tenkrát užívaly k léčbě kašle, zahlenění, zažívacích obtíží, onemocnění ledvin či epilepsie. Lipový květ si snadno natrháte a usušíte doma. Je třeba květ trhat včas, nejlepší jsou sotva rozvité. Vybíráme lípu, která nestojí u frekventovaných silnic a na okrajích polí, které se stříkají různými postřiky. Květ trháme i s listenem. Při sběru je třeba dát pozor na záměnu s lípou stříbrnou nebo lípou americkou, jejichž květy nemají žádné účinky. Záměna s lípou velkolistou či s jejím křížencem lípou malolistou není na závadu. Květy klademe např. na pečící papír v tenké vrstvě a sušíme ve stínu. 24
Za dva až tři dny jsou květy suché a uchováváme je v papírových sáčcích. Lipové květy se používají hlavně vnitřně v podobě čaje, známe však i použití vnější a to ve formě nálevu k omývání vlasů jako pomocný prostředek při léčbě lupů. Dále také jako kloktadlo, ústní vodu či přísadu do koupelí. Z lipového květu se také připravuje med, který se hojně používá v lidovém léčitelství. Recept na lipový čaj: ◦ polévková lžíce sušeného lipového květu (4 g) ◦ přelít vroucí vodou (2 dcl), dále už se nevaří ◦ nechat vyluhovat a po 10 min scedit
25
◦ lipový květ se v čajových směsích s oblibou kombinuje s květem černého bezu ◦ lze ho podávat samostatně nebo s citronem ◦ nemusí se doslazovat, protože lipový čaj má přirozeně nasládlou chuť ◦ vhodné sladidlo je k tomuto účelu lipový med
26
Lipový med Lipový med pochází z nektaru lipových květů, velice často s výrazným podílem lipové medovice Recept: ◦ ½ kg lipových květů (sušené nebo čerstvé) ◦ 4 kávové lžičky kyseliny citronové ◦ 2,5 kg cukru ◦ 4 litry vody ◦ květy přelijeme vlažnou vodou, zasypeme kyselinou citronovou, promícháme a necháme do druhého dne vyluhovat ◦ scedíme, přivedeme do varu a přisypeme cukr ◦ vaříme do zhoustnutí, kdy voda ztratí asi polovinu svého objemu Net
27
Bez Bezy jsou opadavé keře, stromy nebo i vytrvalé byliny se vstřícnými zpeřenými listy. Listy jsou na okraji pilovité. Jako okrasné dřeviny jsou u nás nejčastěji pěstovány různé druhy bezu černého, lišící se především tvarem a zbarvením listů a celkovým vzrůstem. „Před heřmánkem smekni, před bezem klekni“, zní staré české lidové přísloví. Toto a mnohá další rčení jsou důkazem, nakolik si naši 28
předkové bezu a jeho léčivých účinků vážili. Slovanské národy jej dokonce považovaly za posvátný strom. Bez černý můžeme najít pod různými lidovými názvy, jako jsou bezinky, kobzinky, smradinky, bzina, kozičky či psí bez. Z keře bezu lze využít téměř vše. Účinné látky obsahují jak květy, tak i listy a plody. Proč se doporučuje … ◦ podporuje vylučování vody z organismu ◦ působí jako přírodní antioxidant ◦ podporuje normální funkce dýchacího systému ◦ pomáhá udržovat normální hladinu glukózy v krvi ◦ posiluje přirozenou obranyschopnost a celkový imunitní systém 29
◦ pomáhá kontrolovat tělesnou hmotnost Říká se, že bez … ◦ pomáhá regenerovat jaterní buňky ◦ bezový čaj má lehké projímavé účinky ◦ pomáhá při nachlazení, chřipce, kašli a rýmě
◦ snižuje horečku ◦ příznivě působí při žaludečních potížích, nevolnostech a křečích ◦ uvolňuje plynatost 30
◦ léčí migrénu ◦ snižuje vysoký krevní tlak ◦ žvýkání bezu pomáhá při bolestech zubů Víte, že … ◦ bez černý roste do výšky 7 až 10 m v bohatých soukvětích ◦ léčivé účinky mají plody, které dozrávají koncem srpna, sběr je vhodný během září, sbírají se však také květy a to v červnu a červenci a listy od května do července ◦ bezinky se nikdy nejí syrové, protože obsahují glykosid vyvolávající příznaky otravy ◦ specifická vůně nebo spíše zápach čerstvého bezového listí pomáhá vypudit krtka ze zahrady ◦ z bezových větví se vyrábí slovenské lidové hudební nástroje koncovka a fujara 31
◦ na mrtvých keřích bezů roste houba Jidášovo ucho, která má rovněž léčivé účinky, a také se používá v kuchyni (např. čínské) ◦ větévka bezu údajně chrání před zlými duchy, čarodějnicemi a bleskem Recept na bezinkový sirup: ◦ 40 bezinkových květů ◦ 5 citronů i s kůrou pokrájet na kolečka ◦ 1 pomeranč oloupaný pokrájet na kolečka ◦ 10 dkg kyseliny citronové ◦ 3 l předvařené a vystydlé vody Vše smíchat a nechat 24 hod luhovat, pak postupně přes plátno přecedit a vyždímat, přidat: ◦ 1 HASSU ◦ 3 kg cukru 32
Po rozpuštění cukru plnit do láhví a uložit. Recept na bezinkovou marmeládu k hojení: ◦ plody i se stopkami rozmačkat a rozvařit ◦ naplnit do skleniček ◦ sterilovat 20 min na 80 °C Recept na med z květů bezu: ◦ 25 květů černého bezu ◦ květy omýt a zbavit stopek ◦ citron nakrájet na kousky a společně s bezovými květy vařit asi 20 min v 1 l vody ◦ směs odstavit a nechat 24 hod luhovat ◦ 2. den přecedit přes plátno ◦ do šťávy přidat cukr ◦ vařit tak dlouho, dokud se hmota nezačne táhnout, podle chuti 33
můžeme med ještě dochutit citronem ◦ med nalít do menších umytých skleniček, skladuje se v chladnu ◦ hotový med se může ještě sterilizovat asi 20 min při 100 °C, takto zavařený med lze uchovávat při běžné pokojové teplotě
34
Recept na smažené bezové květy: ◦ trsy bezových květů ◦ 3 vejce ◦ 1,5 dcl světlého piva ◦ 1 kypřící prášek ◦ vegeta ◦ sůl ◦ olej na smažení Bezové květy důkladně omyjeme, nůžkami odstříháme stopky a necháme oschnout. Oddělíme bílky od žloutků, z bílku ušleháme tuhý sníh. Do žloutků vmícháme pivo a špetku vegety. Vzniklou směs smícháme s hladkou moukou s trochou kypřícího prášku. Lehce vmícháme sníh z bílků a dosolíme. Na pánvi rozehřejeme olej, trsy květů namáčíme v těstíčku a osmažíme do zlatova. Hotové řízky odložíme na ubrousek a ustřihneme hlavní stopku. 35
Jako příloha je vhodná např. bramborová kaše a zeleninový salát.
36
TROCHA HUMORU “Drahý, prosím tě, proč stojíš vždycky u okna, když zpívám?” “Aby si lidi nemysleli, že tě mlátím!” “Včera jsme se s manželkou pohádali, ale stejně jsem měl poslední slovo já.” “A cos ji řekl?” “Tak si to teda kup!” Stěžuje si muž psychologovi: “Pane doktore, já si doma připadám jako moucha.” “Myslíte tak slabý?” ptá se lékař. “To snad ani ne. Problém je spíš v tom, že sotva si doma sednu, už mě někdo honí.”
37
Táže se policista řidiče: “Proč nemáte na autě stěrače?” “To byste mohl vědět! Abyste mi za ně nemohli strkat ty vaše nepříjemné lístečky s pokutami!”
38
