! "" !" # $ %& $' ( ) MM a spol., s.r.o., þervenec 2009 *+,-# . .-# /.0. 1 2 &3 24$ ) 3 &
5556 &6&
7 8 4 !
& 9 %& 6(8:84 8 ; 7 3 2 28 % 6 <84 8 %$9 $ $ 3 ;! 278 8 22=& 7 3 2)9 2 )9 83 >)&6 !1+&6?6
@ABCDBE FGHAFE! IBGJA !"# #$"%!& $" '"%#$() *!#+, -. $!+ +/0- - KALGMANHOPQ ADHCRPOIGS TRADCS6 UCKTCDPVWXYBBQ D Z[WO.QIE\ ]CRSE SCX^GDY ^G_Y K TGPOSCDCV KJCWCV ADHCRA6 UCKTCDPVWXYBBQ `OCJC[RGDI[KIBGJGAZCEB_CaaaFAPHGBGDZ[WO.QIE\ ]CRSE! DGICRGPHABBQ IBGJG E aa TRCTAJ[DABBQ SCXY KWE\PBVDAHGPQ HE^OIG EK DDYWYBBQS ESYBE ADHCRA >WC`YBHbBAHC^E\cYCBEWCDGFdAPG^OF[I!efg?6
h )! $ 1 2
3 3
2&)$ &2 = 6*) $
; i 5 & ; 6 j2)& ; & ; & ; $ 2; ;! )2 ; & $ ) 5 ; ) >)&6 !1+&6?6 kDAXAYSlY FGHAHY^G! IBGJA 4 -"# #$"%-&
$" '"%#$(*-#+, 5. $(+ 6(+"7('# KAMGMAYHPQ ADHCRPIGSTRADCS6UAPTRCPHRABYBGYIBGJGD^VZC\]CRSYDCKSCXBC^G_OPTGPOSYBBlSPCJ^APGYSADHCRA6 UAPTRCPHRABYBGY mHCJC ]RAJSYBHA IBGJG G^G WR[JC\ YY FAPHG D ^VZC\ ]CRSY! GPTC^OKCDABGY IBGJG G YY TRCTAJABWA SCXYH CP[MYPHD^QHOPQ HC^OIC P DDYWYBGYS GSYBG ADHCRA >WC`YBH bBAHC^G\ cYCBGWCDGF dAPG^OF[I!efg?6
Západní centrum eniologie Ukrajiny Lviv, Ukrajina Vasiľčuk A.L. Enioanatomie jemnohmotných těl člověka. Skalica: Elena Mikúšová MM, 2009. 1 144 s.: il. Doporučeno Vědeckou radou Západního centra energoinformačních věd (protokol č. 29 z 6.4.2009) Recenzenti: – prof. V.M. Petlin, DrSc., Lvivská národní univerzita Ivana Franka, předseda Vědecké rady Západního centra energoinformačních věd – prof. M.V. Kurik, DrSc., ředitel Institutu ekologie člověka, Kyjev – prof. MUDr. V.M. Snytko, DrSc., Oděská lékařská univerzita – prof. MUDr. L.V. Andryjuk, DrSc., Lvivská národní lékařská univerzita Danila Haličského – doc. MUDr. A.J. Labinskij, CSc., Lvivská národní lékařská univerzita Danila Haličského Vědecký redaktor – doc. MUDr. J.M. Panyško, CSc., Lviv, Ukrajina
Vasiľčuk Anatolij Leonidovič Kniha 9 Enioanatomie jemnohmotných těl člověka Převážná většina enioanatomických informací o jemnohmotných tělech je nová. Poprvé jsou enioanatomicky popsány informačně-energetické hmoty, jemnohmotná těla, holografické integrace jemnohmotných těl, čakry, sušumna, merudanda, ida, pinhala, hvězdné kanály, meridiány, meridiánové biologicky aktivní body, mikrokanály, anastomózní uzly spojení, sítě subultrakanálů, univerzální a specifické životní informačně-energetické bioplazmy, informačně-energetické vzájemné výměny, jejich strukturálně-funkční stavy, režimy fungování, funkce, funkční možnosti, jejich význam pro člověka a mnoho dalšího. Jsou představeny technologie vývoje jemnohmotných těl a čaker. Jemnohmotná těla člověka jsou představena a odůvodněna jako informačně-energetický základ jeho duchovního vývoje, PSI-fenomenálního vývoje, PSI-fenomenálního léčitelství, biolokace, mimotělesné projekce a eniologických oborů o člověku. Monografie je určena lidem ovládajícím PSI-fenomenální schopnosti, PSI-fenomenální léčitelství, odborníkům všech eniologických oborů o člověku, zvláště enioanatomie, eniofyziologie, eniomedicíny, eniopsychologie, eniopedagogiky, enioduchovní výchovy, výuky a vývoje, je užitečná pro lékaře, léčitele, psychology, psychotroniky, parapsychology, duchovní učitele, pedagogy, vychovatele, trenéry, teology a lidi, kteří vyvíjejí svá jemnohmotná těla, svou duchovnost a PSI-fenomenalitu. Poděkování autora Ing. Věroslavu Hudcovi, Břeclav, Česká republika, za přípravu monografie k vydání, za pomoc při vyhotovení obrázků 2.2. – 2.5., 2.18. – 2.29., 2.37., 3.259., 5.13., za podíl na překladu z ukrajinštiny. Ing. arch. Janu Pacltovi, Vracov, Česká republika, za design obálky a pomoc při vyhotovení všech ostatních 388 obrázků. Ing. Daně Ratkovské, Hodonín, Česká republika, a Sofii Judasové, Břeclav, Česká republika, za podíl na překladu z ukrajinštiny. Rodině: Ing. Tomáši Mikúšovi, Eleně Mikúšové, Mgr. art. Silvii Mikúšové, Bc. Juraji Mikúšovi, Tomáši Mikúšovi ml. a Ing. Jozefu Hílkovi, Skalica, Slovenská republika, za sponzorský dar určený na vydání knihy.
ISBN 978-80-970106-3-8
© Anatolij Vasiľčuk, 2009 © Elena Mikúšová MM, 2009
Obsah
7
Obsah
Slovo autora
25
Předmluva
27
1.
Základní oborová problematika enioanatomie
29
1.1. 1.2. 1.3. 1.3.1.
Historické kořeny enioanatomie Co otevřela, nabízí a dává lidstvu enioanatomie Enioanatomie v dnešní úrovni poznání Otázky k tématům 1., 1.1., 1.2., 1.3.
31 39 43 46
2.
Informačně-energetické hmoty
47
2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6. 2.7. 2.8. 2.9. 2.10. 2.11. 2.12. 2.13. 2.14. 2.15. 2.16. 2.16.1. 2.16.2. 2.16.3. 2.16.4. 2.16.5. 2.16.6. 2.17. 2.18. 2.19. 2.20.
53 53 54 54 55 56 56 57 57 58 58 59 60 61 62 63 73 75 77 79 83 87 90 95 97
2.22.
Červená informačně-energetická hmota Světle zářivě červená informačně-energetická hmota Oranžová informačně-energetická hmota Světle zářivě oranžová informačně-energetická hmota Žlutá informačně-energetická hmota Zelená informačně-energetická hmota Světle zářivě zelená informačně-energetická hmota Blankytná informačně-energetická hmota Tyrkysová informačně-energetická hmota Modrá informačně-energetická hmota Šeříková informačně-energetická hmota Fialová informačně-energetická hmota Růžová informačně-energetická hmota Bílá informačně-energetická hmota Zlatá informačně-energetická hmota Informačně-energetické hmoty necharakteristické pro jemnohmotná těla Stříbrná informačně-energetická hmota Malinová informačně-energetická hmota Bronzová informačně-energetická hmota Hnědá informačně-energetická hmota Šedá informačně-energetická hmota Černá informačně-energetická hmota Otázky k tématu Informačně-energetické hmoty Individuální životní informačně-energetické bioplazmy Otázky k tématu Individuální životní informačně-energetické bioplazmy Přemísťování, přerozdělování, cirkulace a vzájemné výměny informačně-energetických hmot v systému informačně-energetických kanálů jemnohmotných těl Otázky k tématu Přemísťování, přerozdělování, cirkulace a vzájemné výměny informačně-energetických hmot v systému informačně-energetických kanálů jemnohmotných těl To, co není známo o informačně-energetických hmotách
101 103
I.
Enioanatomická ilustrace informačně-energetických hmot
105
Obr. 2.1. Obr. 2.2.
Přírodní informačně-energetické hmoty jemnohmotných těl člověka Podíl informačně-energetických hmot a jejich komponent na budování jemnohmotných těl člověka Monochromatické informačně-energetické hmoty Bichromatické informačně-energetické hmoty
105
2.21.
Obr. 2.3. Obr. 2.4.
98
106 106 107
Obsah
18 4.4.4.2. 4.4.4.3. 4.4.4.4. 4.4.4.5. 4.4.4.6. 4.4.5. 4.4.5.1. 4.4.5.2. 4.4.5.3. 4.4.5.4. 4.4.5.5. 4.4.5.6. 4.4.6. 4.4.6.1. 4.4.6.2. 4.4.6.3. 4.4.6.4. 4.4.6.5. 4.4.6.6. 4.4.7. 4.4.7.1. 4.4.7.2. 4.4.7.3. 4.4.7.4. 4.4.7.5. 4.4.7.6. 4.4.8. 4.4.8.1. 4.4.8.2. 4.4.8.3. 4.4.8.4. 4.4.8.5. 4.4.8.6. 4.4.9. 4.4.9.1. 4.4.9.2. 4.4.9.3. 4.4.9.4. 4.4.9.5. 4.4.9.6. 4.4.10. 4.4.10.1. 4.4.10.2. 4.4.10.3. 4.4.10.4. 4.4.10.5. 4.4.10.6. 4.4.11. 4.4.11.1. 4.4.11.2. 4.4.11.3. 4.4.11.4. 4.4.11.5. 4.4.11.6. 4.4.12.
Hypotrofie a hypofunkce čakry manipúra Hypertrofie a hyperfunkce čakry manipúra Zvláštnosti čakry manipúra To, co není známo o čakře manipúra Otázky k tématu Čakra manipúra Centrální čakra – anáhata Enioanatomická norma čakry anáhata Hypotrofie a hypofunkce čakry anáhata Hypertrofie a hyperfunkce čakry anáhata Zvláštnosti čakry anáhata To, co není známo o čakře anáhata Otázky k tématu Centrální čakra – anáhata Čakra višuddha Enioanatomická norma čakry višuddha Hypotrofie a hypofunkce čakry višuddha Hypertrofie a hyperfunkce čakry višuddha Zvláštnosti čakry višuddha To, co není známo o čakře višuddha Otázky k tématu Čakra višuddha Čakra ádžňa Enioanatomická norma čakry ádžňa Hypotrofie a hypofunkce čakry ádžňa Hypertrofie a hyperfunkce čakry ádžňa Zvláštnosti čakry ádžňa To, co není známo o čakře ádžňa Otázky k tématu Čakra ádžňa Medulární čakra Enioanatomická norma medulární čakry Hypotrofie a hypofunkce medulární čakry Hypertrofie a hyperfunkce medulární čakry Zvláštnosti medulární čakry To, co není známo o medulární čakře Otázky k tématu Medulární čakra Čakra Země – hnědá čakra, čakra antisvěta, čakra Duchovnosti Země Enioanatomická norma čakry Země, antisvěta Hypotrofie a hypofunkce čakry Země, antisvěta Hypertrofie a hyperfunkce čakry Země, antisvěta Zvláštnosti čakry Země, antisvěta To, co není známo o čakře Země, antisvěta Otázky k tématu Čakra Země – hnědá čakra, čakra antisvěta, čakra Duchovnosti Země Srdeční čakra – čakra Duše, čakra Panny Marie Enioanatomická norma srdeční čakry Hypotrofie a hypofunkce srdeční čakry Hypertrofie a hyperfunkce srdeční čakry Zvláštnosti srdeční čakry To, co není známo o srdeční čakře Otázky k tématu Srdeční čakra – čakra Duše, čakra Panny Marie Čakra káméšvara-káméšvarí – čakra Duchovnosti, čakra Ježíše Krista Enioanatomická norma čakry káméšvara-káméšvarí Hypotrofie a hypofunkce čakry káméšvara-káméšvarí Hypertrofie a hyperfunkce čakry káméšvara-káméšvarí Zvláštnosti čakry káméšvara-káméšvarí To, co není známo o čakře káméšvara-káméšvarí Otázky k tématu Čakra káméšvara-káméšvarí – čakra Duchovnosti, čakra Ježíše Krista Čakra sahasrára – čakra Ducha Svatého
724 724 725 725 726 727 729 731 732 732 732 733 735 738 739 741 741 742 742 744 746 747 749 749 750 751 752 753 754 755 755 755 756 758 760 761 761 762 762 763 764 765 766 767 768 769 769 771 774 775 776 777 778 779 780
Obsah
24 7.1.
8.2. 8.3. 8.4.
Otázky k tématu Jemnohmotná těla člověka – informačně-energetický základ jeho duchovního vývoje Jemnohmotná těla člověka – informačně-energetický základ jeho PSI-fenomenálního vývoje Otázky k tématu Jemnohmotná těla člověka – informačně-energetický základ jeho PSI-fenomenálního vývoje Jemnohmotná těla – informačně-energetický základ PSI-fenomenálního léčitelství Jemnohmotná těla – informačně-energetický základ biolokace Jemnohmotná těla – informačně-energetický základ mimotělesné projekce
1078 1079 1099 1101
V.
Enioanatomická ilustrace mimotělesné projekce
1105
Obr. 8.1. Obr. 8.2. Obr. 8.3. Obr. 8.4. Obr. 8.5. Obr. 8.6. Obr. 8.7. 9.
Prvopočáteční pohyby žlutého jemnohmotného těla při mimotělesné projekci Neodpojující pohyby žlutého jemnohmotného těla při mimotělesné projekci Mimotělesná projekce žlutého jemnohmotného těla Pohyby žlutého jemnohmotného těla zprava ve stavu mimotělesné projekce Pohyby žlutého jemnohmotného těla zleva ve stavu mimotělesné projekce Pohyby žlutého jemnohmotného těla nahoře ve stavu mimotělesné projekce Pohyby žlutého jemnohmotného těla dole ve stavu mimotělesné projekce Enioanatomie jemnohmotných těl – informačně-energetický základ eniologických oborů o člověku Otázky k tématu Enioanatomie jemnohmotných těl – informačně-energetický základ eniologických oborů o člověku
1105 1106 1107 1108 1109 1110 1111
10.
Tematický plán výuky enioanatomie jemnohmotných těl člověka
1116
10.1.
Tematický plán výuky enioanatomie jemnohmotných těl člověka jako základu jeho PSI-fenomenálního vývoje Tematický plán výuky enioanatomie jemnohmotných těl člověka jako základu jeho duchovního vývoje
1120
Rejstřík
1121
Literatura
1138
8. 8.1.
9.1.
10.2.
1071 1074
1113 1115
1119
Slovo autora
25
Slovo autora
Život na Zemi vznikl před čtyřmi miliardami let. Okamžik vzniku člověka jako nejvyšší formy života na Zemi zůstává diskutabilním. S tím, jak si člověk začal uvědomovat sám sebe jako homo sapiens, začíná všestranně a hluboce poznávat sebe samotného. Před více než 7 000 lety ájurvéda („věda života“, „ájju“ – život a „véda“ – znalosti, nauka) prastaré árijské civilizace Bcharata-Varši ukazovala, že člověk má anatomický, efírový, mentální, intelektuální a příčinný obal. Již tehdy bylo známo, že člověk se skládá nejenom z fyzického těla, ale i z jemnohmotných těl. Za celou tuto dobu lidstvo nedokázalo systemizovat znalosti o anatomii jemnohmotných těl člověka. Jakékoliv informace o anatomii, funkční anatomii a enioanatomii jemnohmotných těl člověka jsou stále aktuální a zároveň nedostatečné. Nepopiratelným faktem je skutečnost, že v současné době ještě není zformovaná enioanatomie jemnohmotných těl člověka jako vědecká a studijní disciplína. Takový stav zpomaluje a v některých směrech dokonce znemožňuje rozvoj eniocytologie, eniohistologie, eniofyziologie, eniobiochemie, eniomedicíny, eniopsychologie, eniopedagogiky, duchovní pedagogiky, výuky a výzkumu jemnohmotné – informační, mikročásticové, světelné, energetické, informačně-energetické, energoinformační a elektromagnetické stránky člověka. Absence enioanatomického základu těchto pro člověka neobyčejně důležitých disciplín vede k jejich chybnému a neperspektivnímu vývoji. Člověk je složitější než všechno to, co o něm dosud věda poznala. Skrývá v sobě, především však jeho jemnohmotná těla, mnoho neznámého. Například: Kdy a jak vznikla jemnohmotná těla? Které hmoty budují jemnohmotná těla? Kolik má člověk jemnohmotných těl? Kolik čaker obsahuje jedno jemnohmotné tělo? Jaká je stavba čakry? Jakou strukturu má meridiánový biologicky aktivní bod? Jaká je enioanatomie sušumny, hvězdných kanálů, meridiánů? Která těla jsou primární? Na informačně-energetickém základě kterého jemnohmotného těla se vyvíjí telemetrie? Jaký význam pro člověka má vývoj jeho jemnohmotných těl? Ve kterých pásmech elektromagnetického spektra se uskutečňuje informačně-energetická vzájemná výměna jemnohmotných těl? Rozsáhlé a podrobné odpovědi nejenom na tyto jednoduché, ale i na mnohem složitější, světonázorové a životně aktuální otázky, může dát enioanatomie jemnohmotných těl člověka. Enioanatomie jemnohmotných těl a anatomie fyzického těla člověka jsou ve strukturálně-funkční jednotě. Jemnohmotná těla jsou vzhledem k fyzickému tělu primární. Podle integrální holografické matrice vnitřních částí všech jemnohmotných těl se uskutečňuje morfogeneze fyzického těla. Je nutné je studovat, zkoumat a vyvíjet současně. Takový přístup umožňuje studovat hrubohmotný a jemnohmotný základ člověka v jednotě a celistvosti. Bez enioanatomických znalostí není možný vývoj všech eniologických disciplín o člověku v souvislosti s jeho podstatou a potřebami. Enioanatomie jemnohmotných těl člověka směřuje a udržuje eniopedagogiku, eniopsychologii, eniofyziologii, eniomedicínu a eniosociologii v mezích životních sfér, životní činnosti a potřeb člověka. Znalost těchto disciplín, jejich technologie, metody a prostředky musí vycházet z enioanatomického základu jemnohmotných těl člověka. Jen tak nabudou konkrétnosti, stanou se předmětnými, pragmatickými, cíleně nasměrovanými a adekvátními člověku, dosáhnou jednoty procesů výchovy, výuky, vývoje, zdokonalování, léčení, regenerace, rehabilitace a rekondice. Jednota fyzického těla a jemnohmotných těl, jednota člověka současného, minulého a budoucího, jednota člověka, Země, Vesmíru a duchovního Bytí, individualita člověka a jeho identita se stanou základem výchovných, výukových, medicínsko-biologických, psychologických a duchovních eniotechnologií. Enioanatomie přináší nejenom nové znalosti o člověku a pro člověka nové možnosti, ale umožňuje také vnést zásadní změny do technologií nebo vypracovat nové technologie: – eniopedagogické, eniopsychologické, eniofyziologické, eniomedicínské, enioduchovní a jiné eniologické sféry života člověka; – všestranného, harmonického, vyváženého a univerzálního vývoje jemnohmotných těl; – okamžitého přenosu informačního obsahu jakéhokoliv počtu knih do jemnohmotných těl, což značně urychlí a kvalitativně změní proces psychického, intelektuálního, mentálního a duchovního vývoje člověka až do PSI-fenomenálního stavu jasnoznání a apriorních znalostí; – vytvoření informačně-energetického základu vývoje, zdokonalování a projevu PSI-fenomenálních schopností; – vývoje člověka do takového stadia, které umožní transformovat psychické vlastnosti, zvláštnosti, schopnosti a možnosti na PSI-fenomenální úroveň;
26
Slovo autora
– sjednocující výchovu, výuku, vývoj, zdokonalování, léčení, regeneraci, rehabilitaci a rekondici člověka; – harmonizace vývoje fyzického těla s jemnohmotnými těly, člověka s vnějším prostředím, společností, Zemí, přírodou, živočichy, biosférou, noosférou, Vesmírem a duchovním Bytím; – informačně-energetického očišťování, dosažení informačně-energetické čistoty, zachování informačněenergetické individuality, informačně-energetické homeostázy a imunity; – enioanatomické kontroly, hodnocení, prognózy, diagnostiky, odborného výběru, vědeckých výzkumů a praktického řešení každodenních problémů lidského života; – PSI-fenomenální diagnostiky, které umožňují určovat náchylnost člověka k určitým nemocem v průběhu jeho ontogeneze, znát enioanatomické příčiny a energoinformační faktory rizika vzniku nemocí; – léčení, regenerace, rehabilitace a rekondice člověka; – včasné prevence vývoje nemocí, dosahování stoprocentního uzdravování z jakýchkoliv nemocí a umožnění života bez nemocí; – které se vyvarují chyb ve výchově, výuce, vývoji, zdokonalování, léčení, regeneraci, rehabilitaci a rekondici člověka; – prevence informačně-energetického znečišťování, změn informačně-energetické identity a individuality, oslabení informačně-energetické imunity, funkční nedostatečnosti, morfologických patologií, mutace buněk, chronické únavy, imunodeficitního stavu, předčasného stárnutí organizmu, psychických poruch a vývoje jakýchkoliv nemocí; – včasné enioanatomické individualizace, korekce, harmonizace a aktualizace procesů výchovy, výuky, vývoje, zdokonalování, socializace, profesní přípravy, tréninku, posílení zdraví, profylaxe, léčení, regenerace, rehabilitace, rekondice, organizování zdravého způsobu života a jiných technologických směrů zdokonalování, zjednodušování a prodlužování lidského života. Obsah monografie Enioanatomie jemnohmotných těl člověka umožňuje studovat enioanatomii jemnohmotných těl člověka, pochopit význam jemnohmotných těl, vidět perspektivu a praktické využití enioanatomických znalostí v mnoha sférách a aspektech života člověka. Již dnes může být enioanatomie jemnohmotných těl člověka součástí základu kontroly, hodnocení, prognózy, diagnostiky, vědeckých výzkumů a získávání všestranných informací nejenom o člověku ve všech sférách a aspektech jeho života, ale i o technologiích, metodách a prostředcích výchovy, výuky, vývoje, zdokonalování, léčení, regenerace, rehabilitace, rekondice, profesní přípravy, tréninku, socializace člověka a mnoho dalšího. Všestranný vývoj jemnohmotných těl, duchovnosti, duševnosti, PSI-fenomenality a božskosti člověka je nemožný bez enioanatomických znalostí. Enioanatomické znalosti otevírají kvalitativně nové možnosti pro pochopení toho, co představuje člověk, co a jak je nutné udělat pro to, aby se člověk stal všestranným, harmonickým, zdravým, radostným, šťastným, úspěšným, humánním, PSI-fenomenálním, vysoce duchovním, a dokonce i božským. Monografie Enioanatomie jemnohmotných těl člověka má značný informační přínos proto, aby se enioanatomie stala vědeckou a studijní disciplínou všech stupňů vzdělávání, zvláště při přípravě lékařů, rehabilitačních pracovníků, eniopsychologů, eniopedagogů, vychovatelů, učitelů, trenérů, léčitelů, enioléčitelů, sociologů, teologů a mnoha dalších specialistů, kteří pracují s člověkem. Nastal čas, aby se enioanatomie stala základem eniopedagogiky, eniopsychologie, eniofyziologie, eniomedicíny a jiných eniologických oborů o člověku. Jemnohmotná těla skrývají mnoho tajemství o člověku, ještě nejsou využity jejich fantastické možnosti pro člověka, ještě se nestaly základem rozličných technologií, řešení životních problémů člověka. Proto prosím všechny, kteří chápou význam enioanatomie jemnohmotných těl člověka, aby ji zkoumali a studovali, vytvářeli enioanatomické technologie vývoje a zdokonalování jemnohmotných těl člověka. Aantolij Leonidovič Vasiľčuk 6. 1. 2009 Lviv, Ukrajina; Hodonín, Česká republika
Základní oborová problematika enioanatomie
41
– předmětem umožňujícím vypracovávat technologie sjednocení výchovy, výuky a léčení v periodě embryonálního a kmenového vývoje člověka – předmětem umožňujícím integrální poznání světa v jednotě lidského, pozemského, kosmického a božsko-duchovního, minulého, přítomného a budoucího – předmětem sjednocujícím prastaré a nové znalosti o člověku. Enioanatomie jako výukový a vědecký předmět kardinálně mění názor na jemnohmotná těla člověka. Koncem 20. a na začátku 21. století enioanatomie po 7 000 letech nově popsala stavbu, formu, strukturu, uložení, topografii, holografické integrace, vzájemné vztahy, informačně-energetické hmoty, funkce a význam jemnohmotných těl a jejich struktur. Enioanatomie ukázala, že patnáct základních jemnohmotných těl je budováno dvanácti základními informačně-energetickými hmotami, a co je fantastické, že člověk má celkem 181 jemnohmotných těl (15 základních, 61 komponentních a 105 identických), což je dnes známo. Co je hmotným základem jemnohmotných těl? V tomto prostoru lze podat jen velmi obecnou informaci. Stejně jako existuje tzv. hrubá hmota (tkáně fyzického těla člověka, voda, minerály, kovy apod.), existují i hmoty jemné, vznikající spojením informací, mikročástic, světla, energií, informačně-energetických substancí a bioplazem. Některé jemné hmoty za určitých podmínek nabývají určitého tvaru, tzv. se strukturují a budují jemnohmotná těla člověka. Každé jemnohmotné tělo se skládá ze dvou částí – vnitřní, obsažené v prostoru uvnitř fyzického těla, a vnější – vytvářející obaly kolem fyzického těla. Vnitřní a vnější části jsou strukturovány podobně a specificky. Neexistují nestrukturované vnější části jemnohmotných těl, což je absolutně nový názor v oblasti anatomie vnějších částí jemnohmotných těl. Hmoty budující jemnohmotná těla patří do určitého pásma elektromagnetického spektra, z čehož vyplývá, že mají určitou barvu jako objektivní fyzikální vlastnost hmoty. Podle jejich barvy byla nazvána jednotlivá jemnohmotná těla. Podle doby a času existence se jemnohmotná těla rozlišují na dočasná a věčná. Dočasná – červené, světle zářivě červené, oranžové, světle zářivě oranžové, žluté, zelené, světle zářivě zelené, věčná – blankytné, tyrkysové, modré, šeříkové, fialové, růžové, bílé a zlaté jemnohmotné tělo. Obaly vnějších částí jemnohmotných těl mají přesnou posloupnost umístění kolem fyzického těla. Vnější obaly vymezují objem individuální informačně-energetické identity člověka v určitých pásmech elektromagnetického spektra. Dočasná jemnohmotná těla se po smrti fyzického těla rozpadají, věčná těla (Duše člověka, jejíž hmotnost je 1,5 – 12 g) zůstávají zachována a po určité době se vracejí zpět na Zemi do nového fyzického těla a lidského života. Integrální hologram vnitřních částí jemnohmotných těl zabezpečuje morfogenezi fyzického těla, a vnějších částí – jejich informačně-energetické zabezpečení, informačně-energetickou vzájemnou výměnu s vnějším okolím a jednotu s informačně-energetickými poli lidstva, přírody, Země, biosféry, noosféry, Vesmíru a duchovního Bytí minulého, přítomného a budoucího času. Nejdůležitějšími strukturami jemnohmotných těl jsou čakry, sušumna, merudanda, ida, pinhala, anastomózní uzly (brány), pravý hvězdný kanál, levý hvězdný kanál, meridiány, meridiánové biologicky aktivní (akupresurní) body, sítě subultrakanálů, vnější a vnitřní obaly, struktury identické se strukturami buněk, tkání, orgánů, systémů orgánů a fyzického těla člověka. Poznáváním anatomie fyzického těla je možné poznat anatomii vnitřních částí jemnohmotných těl. Přitom je třeba mít na mysli to, že jemnohmotná těla jsou vzhledem k fyzickému tělu primární. Čakry mají složitější strukturu a mnohem větší význam, než si lidstvo dnes myslí. Každé jemnohmotné tělo má přibližně 90 000 čaker. Enioanatomie odhalila, že čakry mají mnohoúrovňovou strukturu, která představuje souhrn mnohosegmentových nebo monolitických různobarevných 15ti primárních, 61 komponentních a 105ti identických kuželů teleskopicky umístěných a spojených. Čakerní kužely se skládají ze základu, těla, vrcholu, dutiny a obalu. Názor, že každá čakra má určitou barvu – např. múládhára červenou, svádhišthána oranžovou, manipúra žlutou, anáhata zelenou, višuddha blankytnou, ádžňa modrou a sahasrára bílou – je jen malá část pravdy a značně omezuje představu o čakře. Enioanatomie ukazuje, že jakákoliv čakra má 15 primárních (základních) kuželů, které hmotně reprezentují určitá barevná pásma elektromagnetického spektra. Každý kužel čakry má své určité umístění, velikost, hustotu, barvu, frekvenci a frekvence fungování. Čakerní kužely všech čaker mají stejnou a přesnou posloupnost umístění. Segmentové kužely jedné čakry mají stejný počet okvětních lístků a různý počet mikrokanálů. Nejmenší počet mikrokanálů má červený čakerní kužel, největší počet kužel zlatý. Počet mikrokanálů čakerního kužele je podmíněný velikostí kužele a vnitřněkuželovou architektonikou mikrokanálů. Anatomicky je čakra postavená tak, že není schopná rotace, je schopná provádět rotaci informačně-energetických hmot po nebo proti směru pohybu hodinových ručiček nebo jimi přímočaře pohybovat nad základem čakry při jejím funkčně aktivním stavu. Čakry jsou schopny uskutečňovat informačně-energetickou vzájemnou výměnu ve všech pro člověka přírodních červených, světle zářivě červených, oranžových, světle zářivě oranžových, žlutých, zelených, světle zářivě zelených, blankytných, tyrkysových, modrých, šeříkových, fialových, růžových, bílých a zlatých pásmech elektromagnetického spektra současně se všemi informačně-energetickými poli vnějšího prostředí. Je známo, že základních čaker je sedm a nikdy nebylo zdůvodněno, proč právě sedm nebo 21 apod. Nikdy nebyla ukázána kritéria, podle kterých by bylo možno posoudit, že ta nebo
98
Informačně-energetické hmoty
14. Jaké jsou mechanizmy vzniku individuálních životních informačně-energetických bioplazem? 15. Jaká je závislost informačně-energetické homeostázy a imunity, informačně-energetické identity a individuality člověka na individuálních životních informačně-energetických bioplazmách? 16. Jak mění odchýlení individuálních životních informačně-energetických bioplazem od funkčních norem funkční aktivitu a režim fungování jemnohmotných těl a jejich struktur? 17. Jak informačně-energetická homeostáza a difúzní napětí individuálních životních informačně-energetických bioplazem ovlivňuje přerozdělování a směr přemísťování informačně-energetických hmot v systému kanálů jemnohmotných těl? 18. Jak se mění informačně-energetický obsah individuálních životních informačně-energetických bioplazem v závislosti na informačně-energetickém charakteru vnějšího prostředí? 19. Které faktory stabilizují a umožňují funkčně možnou variabilitu informačně-energetického obsahu individuálních životních informačně-energetických bioplazem? 20. Jaký význam má variabilní stabilita individuálních životních informačně-energetických bioplazem? 21. Jaký vliv mají individuální životní informačně-energetické bioplazmy na vývoj člověka? 22. Jaký vliv mají individuální životní informačně-energetické bioplazmy na strukturálně-funkční vývoj, zdokonalení a projev těl člověka? 23. Jaký vliv mají individuální životní informačně-energetické bioplazmy na stav zdraví člověka? 24. Jaký vliv mají individuální životní informačně-energetické bioplazmy na vývoj, zdokonalení a projev určitých vlastností, zvláštností a schopností člověka? 25. Jaký vliv mají individuální životní informačně-energetické bioplazmy na vývoj, zdokonalení a projev PSI-fenomenálních schopností člověka? 26. Jaký vliv mají individuální životní informačně-energetické bioplazmy na duchovní, duševní a božský vývoj člověka? 27. Může člověk svým vědomím změnit informačně-energetický obsah svých individuálních životních informačně-energetických bioplazem? 28. Může člověk svým vědomím, silou vůle a mentálním působením měnit informačně-energetický obsah individuálních životních informačně-energetických bioplazem jiných lidí? Za jakých podmínek ano a za jakých podmínek ne?
2.20. Přemísťování, přerozdělování, cirkulace a vzájemné výměny informačně-energetických hmot v systému informačně-energetických kanálů jemnohmotných těl V systému informačně-energetických kanálů jsou přemísťování, přerozdělování, cirkulace a vzájemné výměny informací, mikročástic, světla, energií, informačně-energetických substancí a informačně-energetických bioplazem možné díky jejich různé koncentraci (hustotě) a difúznímu napětí v kanálech, mikrokanálech, ultrakanálech a subultrakanálech. Koncentrace a difúzní napětí informačně-energetických hmot se stále mění v souvislosti s tím, že informačně-energetické hmoty jsou nepřetržitě využívány pro zabezpečení životaschopnosti, životní činnosti, růstu, vývoje a fungování buněk, tkání, orgánů, systémů organizmu, fyzického těla, jemnohmotných těl a sociálně-biologické činnosti člověka. Odlišnosti koncentrace a difúzního napětí informačně-energetických hmot v systému informačně-energetických kanálů, buňkách, tkáních, orgánech, systémech organizmu, strukturách jemnohmotných těl a v tělech podmiňují vzájemné cíleně nasměrované přemísťování informačně-energetických hmot a potřebné objemy informačně-energetické vzájemné výměny mezi systémy kanálů, buňkami, tkáněmi, orgány, systémy organizmu, fyzickým tělem, strukturami jemnohmotných těl a jemnohmotnými těly. Strukturálně-funkční stav buněk, tkání, orgánů, systémů organizmu, fyzického těla a jemnohmotných těl, charakter jejich fungování a sociálně-biologické činnosti člověka má vliv na změnu koncentrace a difúzního napětí informačně-energetických hmot. Koncentrace a difúzní napětí informačně-energetických hmot určují charakter fungování obalů jemnohmotných těl, čaker, filtračních membrán hvězdných kanálů a meridiánových biologicky aktivních bodů (BABů) v režimu pohlcování nebo vylučování informačně-energetických hmot. Fungování orgánů a struktur těl, charakter sociálně-biologické činnosti člověka, koncentrace a difúzní napětí informačně-energetických hmot, cíleně nasměrované přemísťování informačně-energetických hmot, intenzita a objem informačně-energetických vzájemných výměn, fungování obalů jemnohmotných těl, čaker, filtračních membrán hvězdných kanálů a meridiánových BABů v režimu pohlcování nebo vylučování jsou vzájemně závislé. Rychlost přemísťování, přerozdělování, cirkulací a vzájemných výměn informačně-energetických hmot v systému informačně-energetických kanálů je závislá na intenzitě procesů pohlcování a vylučování informačně-energetických hmot obaly jemnohmotných těl, čakrami, filtračními membránami hvězdných kanálů a meridiánovými BABy podmíněných charakterem funkční aktivity buněk, tkání, orgánů, systémů organizmu, fyzického těla, jemnohmotných těl a sociálně-biologické činnosti člověka. Objem přemísťování, přerozdělování, cirkulací a vzájemných výměn informačně-energetických hmot se vyznačuje trvalostí a celkovým počtem aktivně fungujících buněk, tkání, orgánů, systémů organizmu a těl. Čím delší dobu a větší počet těl, jejich orgánů a struktur přebývá v aktivně-funkčním stavu, tím větší objem informačně-energetických hmot se přemísťuje, přerozděluje a cirkuluje za jednotku času v systému informačně-energetických kanálů.
116
I. Enioanatomická ilustrace informačně-energetických hmot
Obr. 2.20. – Informačně-energetické působení růžovou informačně-energetickou hmotou a jejími komponentami na člověka: Č – červené jemnohmotné tělo (jmt); SZČ – světle zářivě červené jmt; O – oranžové jmt; SZO – světle zářivě oranžové jmt; Ž – žluté jmt; Ze – zelené jmt; SZZe – světle zářivě zelené jmt; Bl – blankytné jmt; T – tyrkysové jmt; M – modré jmt; Š – šeříkové jmt; F – fialové jmt; R – růžové jmt; B – bílé jmt; Z – zlaté jmt; Rieh – růžová informačně-energetická hmota (ieh); šipky – ukazují informačně-energetický vliv růžové ieh na určité jmt; výplň šipky – odpovídá barevnému frekvenčnímu pásmu příslušného jmt; barevné kruhy – ukazují barevná pásma informačně-energetického vlivu komponent růžové ieh na jemnohmotná těla
Obr. 2.21. – Informačně-energetické působení fialovou informačně-energetickou hmotou a jejími komponentami na člověka: Č – červené jemnohmotné tělo (jmt); SZČ – světle zářivě červené jmt; O – oranžové jmt; SZO – světle zářivě oranžové jmt; Ž – žluté jmt; Ze – zelené jmt; SZZe – světle zářivě zelené jmt; Bl – blankytné jmt; T – tyrkysové jmt; M – modré jmt; Š – šeříkové jmt; F – fialové jmt; R – růžové jmt; B – bílé jmt; Z – zlaté jmt; Fieh – fialová informačně-energetická hmota (ieh); šipky – ukazují informačně-energetický vliv fialové ieh na určité jmt; výplň šipky – odpovídá barevnému frekvenčnímu pásmu příslušného jmt; barevné kruhy – ukazují barevná pásma informačně-energetického vlivu komponent fialové ieh na jemnohmotná těla
Enioanatomie jemnohmotných těl člověka
3
217
3.16. Žluté jemnohmotné tělo, žlutá holografická integrace jemnohmotných těl
Žluté jemnohmotné tělo zaujímá prostor fyzického těla, červeného, světle zářivě červeného, oranžového a světle zářivě oranžového jemnohmotného těla a prostor kolem světle zářivě oranžového jemnohmotného těla (obr. 3.1. – 3.3., 3.23.). Jeho rozměry jsou větší než rozměry červeného, světle zářivě červeného, oranžového a světle zářivě oranžového těla a je budováno a formováno jemnějšími, žlutými informačně-energetickými hmotami než světle zářivě oranžové, oranžové, světle zářivě červené a červené tělo. Žluté jemnohmotné tělo je anatomicko-morfologicky podobné fyzickému, červenému, světle zářivě červenému, oranžovému a světle zářivě oranžovému jemnohmotnému tělu. Jemnohmotný základ žlutého (emocionálního, astrálního) jemnohmotného těla tvoří žluté informačně-energetické hmoty astrálního světa, gravitačních polí Země a Měsíce (V. Kozinov a I. Kozinová, 1996). Je to první tělo ze všech dočasných jemnohmotných těl, v jehož struktuře vnější části je pětkrát představena nervová soustava a smyslové orgány, a ve vnitřní části pětkrát fyzické tělo ve všech strukturálněfunkčních úrovních, na což musí být brán zřetel při výchově, výuce, vývoji, zdokonalování, léčení, regeneraci, rehabilitaci a rekondici. Bez toho není možné dosáhnout pozitivních výsledků, zvláště při PSI-fenomenální výchově, výuce a léčitelství. Žluté jemnohmotné tělo má vnitřní a vnější část. Vnitřní část těla je strukturně identická s buňkami, tkáněmi, orgány a geometrií vnitřního prostoru fyzického těla a se všemi strukturami vnitřní části červeného, světle zářivě červeného, oranžového a světle zářivě oranžového jemnohmotného těla. Vnitřní část je anatomicko-morfotvůrčí holografickou matricí, podle které se uskutečňuje morfogeneze všech strukturních úrovní fyzického těla s převahou morfogeneze nervové soustavy a smyslových orgánů, zvláště těch jejich struktur, které jsou základem emocionálních projevů člověka. Vnější část se nachází v prostoru vnější části červeného, světle zářivě červeného, oranžového a světle zářivě oranžového jemnohmotného těla a v prostoru kolem něj. Je to prostor vymezený pokožkou fyzického těla a vnějším obalem žlutého jemnohmotného těla. V tomto prostoru je nutné rozlišovat prostor mezi vnějším žlutým obalem žlutého jemnohmotného těla a vnějším světle zářivě oranžovým obalem světle zářivě oranžového jemnohmotného těla. Je to periferický prostor, ve kterém nejsou přítomny struktury světle zářivě oranžového těla. Prostor vnější části je prostorem mezi integrálním vnitřním obalem jemnohmotných těl (nebo pokožkou fyzického těla) a vnějším obalem vnější části žlutého jemnohmotného těla. Prostor vnější části samotného žlutého jemnohmotného těla je částečně strukturován identicky s nervovým systémem a smyslovými orgány fyzického těla. Je také strukturován vnější částí světle zářivě oranžového, oranžového, světle zářivě červeného a červeného jemnohmotného těla a dílčími částmi struktur zeleného, světle zářivě zeleného, blankytného, tyrkysového, modrého, šeříkového, fialového, růžového, bílého a zlatého jemnohmotného těla, což tomuto prostoru dává neobyčejně složitou geometrii, která odráží pouze části vnějších struktur těchto jemnohmotných těl. Strukturování vnější části je analogické nervové soustavě a smyslovým orgánům, proto žlutému tělu umožňuje značně rozšířit přijímání informací z vnějšího okolí. Ve vnější části se trvale nachází informačněenergetická bioplazma emocionálního charakteru, hromadí se a přemísťují emocionální informačně-energetické fluidní substance a bioplazmy, což žlutému tělu umožňuje přijímat, vidět, slyšet, cítit a analyzovat všechny emocionální projevy vnějšího prostředí, fyzického těla a jemnohmotných těl člověka ve žlutém pásmu elektromagnetického spektra. Toto je důvod, proč nazývat žluté jemnohmotné tělo emocionálním nebo astrálním a považovat ho za základ pocitů, emocí, prožitků a přání. Ve žlutém těle se koncentruje největší množství informací, mikročástic, světla, energií, informačně-energetických substancí a informačně-energetických bioplazem emocí. Barevné odstíny, forma a rozměry vnější části žlutého těla se mohou měnit v závislosti na charakteru emocionálního stavu člověka. Prostor vnější části žlutého jemnohmotného těla je vyplněn a vytváří se v něm vysoce specifická žlutá životní informačně-energetická bioplazma a individuálně-univerzální životní informačně-energetická bioplazma, která je tvořena všemi jemnohmotnými těly pronikajícími skrz žluté jemnohmotné tělo. V prostoru vnější části žlutého jemnohmotného těla se rozlišují dva druhy individuálně-univerzální životní informačně-energetické bioplazmy – bioplazma, která je tvořena všemi jemnohmotnými těly a nachází se pouze v prostoru vnější části žlutého jemnohmotného těla vymezeném světle zářivě oranžovým jemnohmotným tělem, a bioplazma, ve které není obsažena červená, světle zářivě červená, oranžová a světle zářivě oranžová informačně-energetická bioplazma červeného, světle zářivě červeného, oranžového a světle zářivě oranžového jemnohmotného těla a která se nachází v periferickém prostoru žlutého jemnohmotného těla. Individuálně-univerzální životní informačně-energetická bioplazma periferického prostoru vnější části žlutého
Enioanatomie jemnohmotných těl člověka
483
Jemnohmotná těla se cestou interference, rezonance a synchronizace elektromagnetických, infračervených, tepelných, radiotepelných, ultrazvukových, infrazvukových, ultrafialových, energoinformačních, biogravitačních, rentgenových, kvantových, leptonových, psychických, mentálních, emocionálních, duchovních a jiných vlnění různých frekvencí sjednocují do kmitání s potřebnými frekvencemi pro efektivní funkční projev jednotlivých orgánů a struktur těl a člověka celkově. Každé jemnohmotné tělo nejenom sjednocuje, ale i rozděluje a diferencuje těla, jejich formy, struktury, vnitřní architektoniku a funkce.
3.49.16. Symbiotická funkce Každé jemnohmotné tělo je v symbióze s fyzickým tělem. Bez této symbiózy není možná biologická a informačně-energetická forma života člověka v podmínkách Země. Bez symbiózy s jemnohmotnými těly není fyzické tělo schopno vývoje, růstu, diferenciace a zdokonalení. Pokud by byť jedno z jemnohmotných těl nebylo v symbióze s fyzickým tělem, byla by značně oslabena symbióza několika jemnohmotných těl s fyzickým tělem. Například – pokud by nebylo v symbióze s fyzickým tělem žluté jemnohmotné tělo, byla by oslabena symbióza oranžového, světle zářivě oranžového, zeleného, světle zářivě zeleného, tyrkysového, šeříkového, růžového, bílého a zlatého jemnohmotného těla s fyzickým tělem. Přitom by fyzické tělo postupem času ztratilo své funkční možnosti, nastala by funkční nedostatečnost, vznikly by nemoci a nastala by jeho předčasná smrt. Při oslabené symbióze je člověk chronicky unaven, vyčerpán, sociálně málo aktivní, deprimován, nervózní, neschopen jakékoliv produktivní aktivity a lehká onemocnění se stávají neléčitelnými.
3.49.17. Diferenciální funkce Jemnohmotná těla rozdělují a rozčleňují mnohoúrovňový biologicko-fyzikální energoinformační kosmicko-pozemský hologram člověka na jednotlivá těla, formy, struktury, vnitřní architektoniky a funkce, což jim umožňuje autonomně a plnohodnotně fungovat v integrálním mnohoúrovňovém hologramu. Diferenciace se současně uskutečňuje ve fylogenezi a ontogenezi mezistrukturně a vnitřněstrukturně. Diferenciace ve fylogenezi je oddělení procesu formování člověka od jiných biologických a informačně-energetických forem života, nedopuštění možnosti vzniku patologických, informačně-energetických a biologických mutací člověka a zabezpečení vývoje individuální lidské identity. Diferenciace v ontogenezi je možnost v celistvém systému člověka relativně autonomního formování těl, jejich forem, struktur, vnitřních architektonik, funkcí a vlastností od okamžiku zygoty až do smrti fyzického těla. Mezistrukturní diferenciace je formování jednotlivých těl, jejich specifických forem, struktur, vnitřních architektonik, funkcí a vlastností v procesu individuálního fylogenetického a ontogenetického vývoje. V procesu mezistrukturní diferenciace se zachovává jednota a autonomie vývoje všech forem, struktur, vnitřních architektonik, funkcí a vlastností těl, jejich jednotlivých struktur a člověka celkově. Vnitřněstrukturní diferenciace je formování specifických subultra-, ultra-, mikro- a makrostruktur, jejich forem, vnitřních architektonik, funkcí a vlastností ve vnitřním prostředí těl, ve vnitřních prostředích jednotlivých struktur a celistvých formostruktur v procesu individuálního fylogenetického a ontogenetického vývoje. Každé jemnohmotné tělo, jejich makro-, mikro-, ultra- a subultraformostruktury diferenciálně přijímají vstupující informace, mikročástice, světlo, energie, informačně-energetické substance, informačně-energetické bioplazmy z vnějšího prostředí, dekódují tyto informačně-energetické hmoty na individuální, diferenciálně je využívají pro funkční potřeby, vyzařují je se změněnými frekvenčně-amplitudně-vlnovými charakteristikami, které zrcadlí individualitu a identitu člověka na biologických a informačně-energetických úrovních. Procesy diferenciace, syntézy, integrace a symbiózy se uskutečňují současně a nevznikají mezi nimi antagonizmy. Tyto procesy jsou vzájemně doplňujícími a společně formují individuální jednotu a ve stejném čase diferenciální mnohoúrovňový informačně-energetický jednotný holografický systém člověka.
3.49.18. Identifikační funkce V informačně-energetických polích vnějšího prostředí je dostatek potřebných informačně-energetických hmot pro růst, vývoj, zdokonalení, fungování, životaschopnost a životní činnost člověka, jeho těl, jednotlivých orgánů a struktur těl. Ne všechny tyto informačně-energetické hmoty jsou ve vztahu ke člověku identické. Jemnohmotná těla musejí tyto informačně-energetické hmoty rozpoznat, přijmout, pohltit, dekódovat a kódovat do
II. Enioanatomická ilustrace jemnohmotných těl
513
1
2
3
1 2 3
Obr. 3.15. Oranžová identická jemnohmotná těla 1 – oranžové tělo; 2 – identické oranžovo-světle zářivě červené tělo; 3 – identické oranžovo-červené tělo Oranžová identická jemnohmotná těla se tvoří při pronikání oranžového jemnohmotného těla skrz světle zářivě červené a červené jemnohmotné tělo. Při pronikání oranžového těla skrz jemnohmotná těla se opakuje jejich forma, struktura, vnitřní architektonika a topografie s vytvářením oranžových identických těl (2–3).
Enioanatomie čaker
715
tolik, kolik je struktur organizmu a jemnohmotných těl. V každém svádhišthánovém systému mikrokanálů se uskutečňuje cirkulace, transportování, přerozdělování a tvorba specifických životních informačně-energetických bioplazem a substancí všech přírodních pásem elektromagnetického spektra. Čakra má dvě identické části – přední a zadní. Přední část se dělí na pravou a levou polovinu (Ignatěnko A.V., 1992, 1998; Barbara Ann Brennan, 1994). Přední a zadní část fungují jako celistvá struktura. Mohou fungovat autonomně, integrálně, současně, synchronně, v jednom nebo různých režimech, s aktivitou a pasivitou různých čakerních kuželů. V celosvětové literatuře panuje názor, že čakra má oranžovou barvu. Z hlediska anatomie čakry je chybný ten názor, že čakra má pouze oranžovou barvu a to, že v ní převažují informačně-energetické hmoty oranžového pásma elektromagnetického spektra v určité souměrnosti s informačně-energetickými hmotami jiných spektrálních pásem a apána prány. Oranžovou barvu mají pouze její dva – střední – oranžový a světle zářivě oranžový čakerní kužely. Proto veškeré informace o čakře svádhišthána, které se nacházejí ve světové literatuře, patří informačním obsahem většinou do oranžového kužele čakry a méně do světle zářivě oranžového kužele čakry. Význam ostatních čakerních kuželů nebyl dosud popsán. Element čakry – voda; potřeba – uctívat druhé, dávat a přijímat; základní princip – rozmnožování; duchovní aspekt – sebeúcta, hrdost a důstojnost; psychická potřeba – vzájemné vztahy s lidmi; emoce – upřímnost, přátelskost, skoupost, radost ze života (Ignatěnko A.V., 1992, 1998; Shalila Sharamon – Bodo J. Baginski, 1993; Christine R. Page, 1999). Čakra je jedním ze základních center oběhu informačně-energetických hmot v informačně-energetickém systému člověka a důležitým zdrojem prvotních, pravdivých a přírodně čistých informací, mikročástic, světla, energií, specifických životních informačně-energetických bioplazem a substancí, které podmiňují individuální zvláštnosti sexuálních, emocionálních a tvůrčích vlastností člověka. Informačně-energeticky zabezpečuje, kontroluje a řídí informačně-energetické procesy oranžového a světle zářivě oranžového jemnohmotného těla, křížové a bederní části páteře, orgánů imunitního, pohlavního a vylučovacího systému, žaludku, tenkého střeva, tlustého střeva, žlučníku, slinivky břišní, pokožky, krve, lymfy, mezibuněčné hmoty, bioplazmy buněk, žluči, slin, trávicích šťáv, spermatu, všech řídkých látek organizmu, křížové nervové pleteně a jejích nervů. Čakra svádhišthána informačně, energeticky, informačně-energeticky, energoinformačně a elektromagneticky sjednocuje člověka s druhým kosmickým éterickým světem oranžové barvy, je základem pro éterické (oranžové) tělo (Ignatěnko A.V., 1998). Čakra napomáhá spojení fyzického těla s jemnohmotnými těly a jemnohmotných těl mezi sebou. Současně vede z informačně-energetických polí Země a Vesmíru informačně-energetické hmoty rozmnožování, emocí, sexuálních a psychointimních vzájemných vztahů lidí do systému kanálů člověka a dále je směruje do všech morfologických struktur fyzického těla, zvláště do pohlavních orgánů. Prostřednictvím čakry svádhišthána se v člověku prohlubuje sjednocení hmotného a duchovního do jednoho celku.
4.4.3.1. Enioanatomická norma čakry svádhišthána Do strukturálně-funkční normy vyvinutá čakra svádhišthána (obr. 4.13., 4.14.) zabezpečuje informačněenergetické procesy všech orgánů fyzického těla, všech struktur jemnohmotných těl, zvláště čaker, sušumny, merudandy, idy, pinhaly, hvězdných kanálů a meridiánů potřebnými informacemi, mikročásticemi, světlem, energiemi a specifickými životními informačně-energetickými bioplazmami. Informačně-energeticky umožňuje člověku přístup k oplodňujícím a integrálním informačně-energetickým hmotám, které pronikají skrz všechny formy života v přírodě a jsou základem všech forem života a biologických organizmů. U mužů čakra vytváří a vysílá do prostoru informačně-energetické impulzy nového lidského života. U žen čakra vytváří vysoce specifickou životní informačně-energetickou bioplazmu nového lidského života, která pohlcuje mužské informačně-energetické impulzy nového lidského života, hromadí a koncentruje ve vejcovodech tyto dvě hmoty do stavu vytvoření specifické životní informačně-energetické bioplazmy oplodnění, ve které se uskutečňuje oplodnění a která zabezpečuje potřebnými informacemi, mikročásticemi, světlem a energiemi proces vývoje nového lidského života v prenatálním stadiu. Čakra napomáhá fyzickému tělu a jemnohmotným tělům osvobodit se od nahromaděné sexuální informačně-energetické hmoty, která očišťuje fyzické a jemnohmotná těla, oslabuje vnitřní sexuální napětí, vyvažuje funkce nejenom pohlavních orgánů, ale i všech anatomicko-morfologických struktur organizmu, a uzdravuje fyzické tělo. Čakrou pohlcované informačně-energetické hmoty ovlivňují mezilidské vzájemné vztahy, zvláště s opačným pohlavím, charakter erotických projevů, harmonizují sexuálně-intimní ego, což umožňuje synchronizovat, interferovat a sjednocovat energie sexuálního vzrušení muže a ženy. Takovýmto způsobem se vytváří nová integrální vysoce specifická informačně-energetická sexuální bioplazma, která podmiňuje stvoření nového života a ovlivňuje funkční, psychické, mentální, emocionální, sexuální a duchovní projevy muže a ženy, umožňuje jim
800
Enioanatomie čaker
12. Jaký je v čakře mahátmá informačně-energetický poměr informačně-energetického obsahu lidského, pozemského, kosmického a duchovního Bytí? 13. Které tkáně, orgány a systémy fyzického těla jsou v největší míře ovlivňovány informačně-energetickým obsahem čakry mahátmá? 14. Které PSI-fenomenální vlastnosti člověka jsou v největší míře ovlivňovány informačně-energetickým obsahem čakry mahátmá? 15. Které sociální, biologické a psychické vlastnosti člověka jsou v největší míře ovlivňovány informačně-energetickým obsahem čakry mahátmá? 16. Jak čakra mahátmá ovlivňuje duchovní vývoj člověka? 17. Jak čakra mahátmá ovlivňuje intelektuální, mentální a emocionální vývoj člověka? 18. Co se děje s člověkem při strukturálně-funkčních poruchách čakry mahátmá? 19. Které nemoci mohou vzniknout při strukturálně-funkčních poruchách čakry mahátmá? 20. Které nemoci je možné léčit prostřednictvím čakry mahátmá? 21. Jak provádět relaxaci, regeneraci, rehabilitaci a rekondici prostřednictvím čakry mahátmá? 22. Ke kterému čakernímu kuželu čakry mahátmá se vztahují všechny doposud lidstvu známé informace o této čakře? Proč tomu tak je? 23. O kterých čakerních kuželech čakry mahátmá nemá lidstvo žádné informace? Proč tomu tak je? 24. Co nového přináší enioanatomie čakry mahátmá do metodologie jejího vývoje? 25. Jak vyvíjet čakru mahátmá? Od čeho začít? K čemu směřovat? 26. Jak provádět koncentraci, mentální imaginaci a vizualizaci čakry mahátmá? 27. Jak provádět koncentrační a rozvojovou meditaci čakrou mahátmá?
4.4.14. To, co není známo o základních čakrách – struktura, vnitřní architektonika a funkce čakerních kuželů při pronikání skrz ně jemnějších jemnohmotných těl s opakováním jejich forem, struktur, vnitřních architektonik a se vznikem nových – identických čakerních kuželů čakry; – souvztažnost, souměrnost a soulad komponentních čakerních kuželů v achromatickém, bikomponentních a polykomponentních čakerních kuželech čakry; – souvztažnost, souměrnost a soulad forem, struktur, vnitřní architektoniky, hustoty a funkcí mezi základními, identickými a komponentními čakerními kužely čakry; – jak se se změnou jednoho ze strukturálně-funkčních režimů určitého čakerního kužele mění strukturálně-funkční režimy jiných čakerních kuželů čakry a jiných čaker; – které čakerní kužely čakry a jak se podílejí na tvorbě informačně-energetického základu vývoje určitých PSI-fenomenálních schopností; – jaké následky pro člověka mají strukturálně-funkční poruchy jednotlivých čakerních kuželů; – souměrnosti pohlcování informačně-energetických hmot lidského, pozemského, kosmického a duchovního Bytí na úrovni každého čakerního kužele; – které čakerní kužely, které jejich strukturálně-funkční režimy a v jaké posloupnosti musejí být vneseny do technologie léčení, rehabilitace, regenerace a rekondice člověka při určité nemoci; – technologie, metodologie, metody a prostředky vývoje a zdokonalení nejenom jednotlivých, ale i všech čakerních kuželů čakry v autonomních a integrálních variantách kompozic jednotlivých čakerních kuželů čakry a také v různých variantách jejího integrálního vývoje se všemi základními, životně důležitými a funkčně zabezpečujícími čakrami; – jak PSI-fenomenální souvztažnost specifických životních informačně-energetických bioplazem čakerních kuželů čakry ovlivňuje vývoj člověka, jeho těla, vlastnosti, zvláštnosti, schopnosti, funkce, funkční možnosti, sociální činnost a jakékoliv vnitřní a vnější projevy člověka. Tyto informace mohou být vztaženy ke kterékoliv čakře. Sféra vysoké specifičnosti a neznalostí o každé jednotlivé základní čakře je popsána v kapitolách 4.4.2. – 4.4.13. Aby bylo možné na úrovni jednotlivé čakry porozumět tomu, co o ní není známo, je zapotřebí si uvědomit všechno to, co se vztahuje ke každé jednotlivé čakře a také to, co může být vztaženo ke všem čakrám. Poznání tohoto přinese nové informace o enioanatomii, eniopsychologii, eniopedagogice, eniomedicíně a jiných eniologických oborech. Značně rozšíří znalosti o jemnohmotné podstatě člověka. Otevře neomezené možnosti technologie sjednocení výchovy, výuky, vývoje, zdokonalení, léčení, regenerace, rehabilitace, rekondice apod. založené na enioanatomii jemnohmotných těl člověka.
III. Enioanatomická ilustrace čaker
889
Obr. 4.41. Strukturálně-funkční stavy čakerních kuželů čakry 1 – vnitřní – červený kužel, zavřený, funkčně pasivní stav; 2 – střední – světle zářivě červený kužel, pootevřený, minimální funkční aktivita; 3 – střední – oranžový kužel, otevřený z 25%, optimálně snížená funkční aktivita; 4 – střední – světle zářivě oranžový kužel, polootevřený, optimálně zvýšená funkční aktivita; 5 – střední – žlutý kužel, polootevřený, optimálně zvýšená funkční aktivita; 6–14 – střední kužely, otevřené, maximální funkční aktivita: 6 – zelený; 7 – světle zářivě zelený; 8 – blankytný; 9 – tyrkysový; 10 – modrý; 11 – šeříkový; 12 – fialový; 13 – růžový; 14 – bílý; 15 – vnější – zlatý kužel, otevřený, maximální funkční aktivita
Enioanatomie systému informačně-energetických kanálů jemnohmotných těl
5
1021
5.9. Enioanatomie meridiánových biologicky aktivních (akupresurních) bodů
Biologicky aktivní body (BABy) patří do vlastních vněmeridiánových strukturních útvarů. BAB je tvořen soubory volných „slepých“ konců různotypových meridiánových mikrokanálů, ultrakanálů, subultrakanálů a jejich spojením (obr. 5.39. – 5.41.). Body jsou tvořeny pouze mikrokanály, ultrakanály a subultrakanály ze základů, doplňkových a vlastních struktur meridiánů (obr. 5.39.). Každý bod je budován různým souborem mikrokanálů, ultrakanálů a subultrakanálů podle počtu, barvy, typu, proporcionálnosti, lokalizace, strukturování, a spoji periferních okrajů obalů volných „slepých“ konců mikrokanálů, ultrakanálů a subultrakanálů do společné filtrační membrány s různobarevnými submikromembránami (obr. 5.40., 5.41.). Spojeními membrán se volné „slepé“ konce mikrokanálů, ultrakanálů a subultrakanálů formují do společného „slepého“ konce v podobě krátkých výrůstků, malých hrbolků a nevelkých vypuklostí, okrouhlých, oválných, oválně-okrouhlých a jiných přechodných forem na povrchu meridiánu, jeho částí, odvětvení a větví. Volné „slepé“ konce mikrokanálů, ultrakanálů a subultrakanálů, které se podílejí na stavbě bodu, těsně přiléhají jeden ke druhému, jsou zakončeny v jedné úrovni, vytvářejíce společný konec, a jejich membrány se spojují ve filtrační membránu BABu s různobarevnými submikromembránami (obr. 5.39.). Filtrační membrána BABu je souborem různobarevných filtračních membrán (submikromembrán) volných „slepých“ konců meridiánových mikrokanálů, ultrakanálů a subultrakanálů a jejich spojení (obr. 5.40., 5.41.). Každá filtrační membrána „slepého“ konce meridiánového mikrokanálu, ultrakanálu a subultrakanálu představuje autonomní submikromembránu určité barvy ve filtračním obalu BABu. Submikromembrány filtrační membrány odpovídají lokalizaci volných konců mikrokanálů, ultrakanálů a subultrakanálů v BABu. Fakticky je to filtrační membrána jednotlivého meridiánového mikrokanálu, ultrakanálu nebo subultrakanálu, která má neměnnou barvu a funguje převážně ve svém barevném pásmu elektromagnetického spektra. Povrch filtrační membrány BABu je různobarevný. Patnáct různobarevných červených, světle zářivě červených, oranžových, světle zářivě oranžových, žlutých, zelených, světle zářivě zelených, blankytných, tyrkysových, modrých, šeříkových, fialových, růžových, bílých a zlatých submikromembrán může současně uskutečňovat informačně-energetickou vzájemnou výměnu v různých pásmech elektromagnetického spektra, a v případě nutnosti – v jednom pásmu elektromagnetického spektra. Submikromembrány filtrační membrány BABu se mohou nacházet v různých funkčních stavech: jedny jsou pasivní a druhé aktivní, a to jak při pohlcování do meridiánu, tak i při vylučování z meridiánu informací, mikročástic, světla, energií, informačně-energetických substancí a informačně-energetických bioplazem. Každý BAB má různé množství odlišné barvy a typu „slepých“ konců mikrokanálů, ultrakanálů a subultrakanálů, jejich různý soubor a strukturaci, což podmiňuje jejich vnitřní architektoniku a formu, charakter a množství pásem elektromagnetického spektra fungování a objem informačně-energetické vzájemné výměny v daných pásmech elektromagnetického spektra. Biologicky aktivní bod je souborem volných „slepých“ konců meridiánových mikrokanálů, ultrakanálů a subultrakanálů, jejich spojení, strukturace do výrůstků, hrbolků a vypuklostí pokrytých filtrační membránou s různobarevnými submikromembránami. BABy se nacházejí na vnějších površích podél meridiánů, na jejich vnějších a vnitřních částech, odvětveních a větvích. Je známa lokalizace, funkční a terapeutický význam BABů, prostředky a metody vlivu na body, které jsou umístěny na vnějších částech a větvích meridiánu. Ale málo prozkoumanými a neznámými zůstávají BABy vnitřních odvětvení a větvení meridiánů. Meridiánové body se dělí na vně orientované a vnitřně orientované. Vně orientované BABy jsou umístěny na vnějších částech a větvích meridiánů tak, že leží v mezích pokožky, na úrovni pokožky, nad pokožkou, a filtračními membránami jsou orientovány směrem do prostředí vnějších částí jemnohmotných těl, zabezpečují informačně-energetickou vzájemnou výměnu mezi meridiány a individuálně-univerzální životní informačně-energetickou bioplazmou a specifickými životními informačně-energetickými bioplazmami vnějších částí jemnohmotných těl. Vnitřně orientované BABy jsou umístěny jak na vnitřních částech a větvích meridiánu, tak i na vnějších částech, odvětveních a větvích meridiánu. Všechny BABy vnitřních částí a větví meridiánů jsou vnitřně orientovanými, protože se jejich filtrační membrány nacházejí ve vnitřním prostředí vnitřních částí jemnohmotných těl, organizmu, orgánů, tkání a buněk. BABy vnějších částí odvětvení a větví, které leží v mezích dermy, podkožního základu a mediálně vnitřních obalů vnitřních částí jemnohmotných těl a svými filtračními membránami jsou orientovány směrem do vnitřního prostředí vnitřních částí jemnohmotných těl, jsou vnitřně orientovanými body. Vnitřně orientované BABy zabezpečují informačně-energetickou vzájemnou výměnu mezi meridiány,
V. Enioanatomická ilustrace mimotělesné projekce
1111
SP SK
Obr. 8.7. Pohyby žlutého jemnohmotného těla dole ve stavu mimotělesné projekce 1 – SK – spojovací stříbrný kanál, SP – směry pohybu
