ervenec´04 íslo 7 ro ník X.
Postrachu zpupných v dobách v ech, s jakou to slávou zdvíhá se mocný v srdci ech tam nad Sázavou, svých krajan v dy v rná strá , veliká pomoc, mluv í ná , v tom sporu odv kém o víru, a zem. By p lo zlo a vládl B h, svázal jsi ábla a zap áhl jej v t ký pluh . . . Proto jsi orá srdcí byl a slovo spásy do nich sil, e dodnes tady zrá pro Krista setba tvá.
Jan Zahradní ek: k sv. Prokopu
Chvíle nad Biblí je velká, d lník málo. Proste proto Pána Je ekl: lníky na svou . (Mat 9,37-38.)
, a vy le
Podle Starého zákona je pro zem lce - sklize plod vrcholem jeho celoro ní práce. A proto tuto práci provází radost a veselí. Pomáhají zapomenout na tvrdou práci, kterou musí zem lec b hem roku podstoupit (Rt 2; Iz 9,2; Jer 31,12; l 126,6). Radost vyjad uje, e sklize plod je znamením a d sledkem Bo ího po ehnání a lov k mu za to vzdává díky (1Kor 3,6n; l 67,7; 85,13). Zákon p edepisuje enci pod lit se s ostatními o svou radost a být velkorysý (Dt 25,4; 1Kor 9,9; Lv 19,9; Rt 2,15n; Mt 1,5). V Novém zákon Pán Je asto klade na sebe úlohu hospodá e a Rozséva e Bo ího slova do lidských srdcí (Mk 4,3-9 par; Mk 4,26-29; Mt 13,1-30; Jan 4,35n). Kdy je pole zralé ke ni, Pán Je práv jako dobrý hospodá a nec povolává d lníky, aby p ilo ili srp ke sklizni po nuli, vymlátili a odd lili zrno od plev, p esto e jiný seje a jiný sklízí (Jan 4,37). I oni se mají d lit s ostatními o radost ze sklizn a mají být velkorysí v ekání na záv r ní. Teprve Syn lov ka na konci as dokon í práci srpem po dozrání celé úrody (Zj 14,14n; Mk 4,29) a odd lí natrvalo zrno od plev dobro od zla. Pane, prosíme, dej nám svoji milost a po ehnání, a jsme dobrými rozséva i Tvého slova a dobrým zrnem na Tvém poli. j.F.
JAK SE IJE - nastávajícím maminkám edstavte si, vona je u zase v tom! Holky, já su v tom. Tyto a podobné výroky asto slýcháváme z úst na ich en o svých vrstevnicích, které o ekávají narození nového lena rodiny. Vyjad ují se ty, které ji n jakého potomka v rodin mají nebo budou teprve mít. Je to velice smutné, jak se takto navzájem poni ují. Je o mnohem hor í je, kdy do tohoto slovního tónu se p idávají léka i, má-li maminka ji jedno i dv d ti nebo její v k je o hodn vy í ne 30. MATE STVÍ ten nejkrásn í dar Bo í, je lov kem znehodnocován na oby ejnou v c, jako je t eba auto, lednice atd. Pro nás katolíky by ka dá ena nastávající maminka m la být zvlá tním po ehnaným darem pro na e farnosti. Nem la by být odsouzena k postávání n kde stranou, ale m la by mít to nej estn í místo v kostele, aby byla Bohu, tv rci ivota, který se v ní rodí, co nejblí e. Nedoká e-li to spole nost na í doby, musíme to dokázat my. Ka dá ena, která se stará o výchovu dít te i d tí není na ádné mate ské dovolené , ale vykonává tu nejzodpov dn í a nejnáro í práci pro lidstvo vychovává novou generaci a za to jí pat í ta nejvy í odm na a úcta. Nezm ní-li se postoj k na im maminkám
t ký ivot povedou, a tak to vidí j.F.
P
edstavujeme
P. Ji více ne m síc má konvent Milosrdných brat í v Letovicích nového p evora Stanislava Fialu. Na základ informací, které redak ní rad pan p evor poskytl, ho m eme na im farník m krátce p edstavit: narodil se 3. 4. 1930 v Lánech, v okrese Nymburk. Pok n byl ve farním kostele sv. Bartolom je v Kostomlatech nad Labem, kde rovn absolvoval obecnou kolu. Maturitu slo il na Arcibiskupském gymnáziu v Praze Buben i v roce 1949 ( lenem ádu Milosrdných brat í je od r. 1948). Ve studiu pokra oval na teologické fakult v Praze Dejvicích. V dubnu 1950 bylo studium násiln p eru eno a eholníci byli postaveni p ed rozhodnutí: bu podepsat, e vystupují z eholního spole enství nebo ukon it studium. V ina rad ji z fakulty ode la. Po návratu z vojenské slu by byl P. St. Fiala svými p edstavenými poslán do Prost jova, kde se stal o et ovatelem v nemocnici milosrdných brat í na plícním odd lení a zárove se lé il, proto e si p inesl z vojny nález na plících. V roce 1959 byl pobyt Milosrdných brat í v Prost jov násiln ukon en, dva brat i byli deportováni do domova pro kn ze a eholníky na Moravici, dva do Brna a dva na Velehrad, do ústavu pro t lesn a du evn posti ené (Vincentinum), jako o et ovatelé. V tomto ústavu P. evor pracoval a do roku 1968. Po pra ském jaru mohl pokra ovat ve studiu teologické fakulty, tentokrát v Olomouci. Studium ukon il v r. 1972 absolutoriem a kn ské sv cení p ijal z rukou Otce pána kardinála Trochty, biskupa litom ického. Jako kaplan p sobil ve Svitavách (zde mu byl po m síci z neznámého d vodu od at státní souhlas), v Gottwaldov (dne ním Zlín ) a ve Slavi ín . Dále byl administrátorem ve farnostech v Ivanovicích na Hané, Chvalkovicích na Hané a v Orlovici (v e v okrese Vy kov). V roce 1980 byl ustanoven exkurendo kaplanem ve Vy kov a po smrti fará e a d kana P. Antonína K ana fará em ve Vy kov a d kanem vy kovského d kanátu. V roce 1992 a 1998 byl P. Fiala zvolen na provin ní kapitule provinciálem ádu Milosrdných brat í v provincii eskomoravské. -red-
es ané v ech zemí, spojte se Tato my lenka parafrázující heslo bývalého totalitního re imu se z velké ásti naplnila na pouti st edoevropských národ v sobotu 22. kv tna v Mariazell. I kdy nebylo po celý den íznivé po así, p esto jsme si p ivezli hodn duchovních zá itk . Hned na po átku své promluvy p ipomenul víde ský arcibiskup, kardinál Schönborn, e pou se neobejde bez ob ti je spjata s ob tí. Na této spole né pouti jsem si osobn uv domil, e jedin víra v Boha doká e spojit lidi mezi sebou. Je to p edev ím tím, e za v echny lidi trp l a zem el ná Pán Je Kristus. Sv. Pavel to p ipomíná Gala an m ve své 3. kpt.: tu není id anebo ek, u tu není otrok nebo lov k svobodný, v ichni jste jedno v Kristu Je i A v 5. kpt. tého listu sv. Pavel pí e, co je plodem Ducha svatého: Ovoce Bo ího Ducha v ak je láska, radost, pokoj, trp livost, laskavost, dobrota, v rnost, tichost a sebeovládání Je to vlastn seznam ctností. Posláním nás v ících je, abychom v dycky hledali cestu, která nás spojuje. ehná Vám P. Pavel
Katolíci v politickém ivot (záv r instrukce KONGREGACE PRO NAUKU VÍRY)
Tuto instrukci, na které se usneslo ádné zasedání Kongregace pro nauku víry, schválil pape Jan Pavel II. p i audienci dne 21. listopadu 2002 a na ídil její zve ejn ní. Orienta ní body, které jsou v této instrukci obsa eny, si kladou za úkol osv tlit jeden velmi d le itý aspekt k es anského ivota: jednotu a koherenci (souvislost) mezi vírou a ivotem, mezi evangeliem a kulturou, které p ipomn l Druhý vatikánský koncil. Vyzývá v ící, aby se sna ili plnit své sv tské povinnosti, a to v duchu evangelia. Je sice pravda, e tu nemáme trvalou vlast, ale hledáme budoucí, jsou v ak na omylu ti, kdo se domnívají, e mohou zanedbávat své pozemské povinnosti, nebo si neuv domují, e práv víra je k jejich pln ní zavazuje je více, a to ka dého podle jeho povolání. ící mají tou it vykonávat v echny své pozemské innosti a uvád t p itom v jednu ivoucí syntézu lidské, domácí, výd le né, v decké i technické úsilí s nábo enskými hodnotami, pod jejich nejvy ím vedením se v echno uvádí do souladu k Bo í sláv Joseph kard. Ratzinger, prefekt
O dávání Málo dává, kdo dává jen ze svého majetku. Nebo opravdu dává jen ten, kdo dává ze sebe. dy co jiného je majetek ne v ci, které si ponechává a st z obavy, e bys je mohl zítra pot ebovat? A co zít ek, co p inese zít ek p íli opatrnému psu, který jde za poutníky do svatého sta a cestou zahrabává kosti do písku, v n se nezachová ádná stopa? A co jiného je strach z nedostatku ne samotný nedostatek? A kdy má plnou studnu, co nejsou obavy z ízn jen neuhasitelná íze ? kte í lidé dávají mali ko jen z toho mnoha, co mají - a dávají jen kv li uznání a pro toto skryté p ání jsou jejich dary nepat né. Jsou v ak i lidé, co mají jen málo, a dávají v echno. Ti práv v í v ivot a v hojnost ivota a jejich truhla není nikdy prázdná. Jsou lidé, co dávají s radostí, a ta radost je jejich odm nou. Jsou jiní, co dávají bolestn , a ta bolest je jejich k tem. A pak jsou je lidé, co dávají a dávajíce nepoci ují ádnou bolest, neba í po radosti a nedávají, aby ukázali své ctnosti; dávají, jako tam dole v údolí myrta vydechuje svou v ni do prostoru. A práv rukama t chto lidí hovo í B h a zpoza jejich o í se usmívá na zemi. Je dobré dávat, jsme-li po ádáni, je v ak lep í dávat bez po ádání, z pochopení a hledat bytost, kterou by obdaroval, je pro drého lov ka v í radostí ne dávání. A je snad n co, co byste neposkytli? e, co máte, bude jednou rozdáno; proto dávejte ji dnes, aby doba rozdávání byla dobou va í, nikoliv dobou va ich d dic . Chalíl D ibrán
HISTORIE FARNOSTI Ve sloupu vlevo od oltá e sv. Jana Nepomuckého je náhrobek, který nále í Kry tofu Ab torferu z Wojenic. Pochází z roku 1575 a je podobný i stejn velký jako náhrobek Ji íka Ab torfera z Wojenic vlevo od kazatelny. Nápis na obrub pokra uje uvnit v dolní ásti a zdvojuje tak první nápis. Pak p echází na polokruhovitou stuhu nad wojenickým znakem. Zní: Letha Panie 1555 w str edu pr ed swatym R ehor em umr el gest urozeny Wladyka Pan Kristoff Abssdorfr z Wogenic nápis je dále ne itelný. Napravo v lodi (naproti p ede lému náhrobku) je dal í náhrobek o rozm rech 175 x 85 cm se znakem Wojenických, který nále í Pavlu Ab torferu z Wojenic. Ve znaku uprost ed obdélníkového pole je obrn né rám s tasenou dýkou a nad ním p ilbice s v jí em pe í, jako klenotem. Mezery v rozích jsou vypln ny ornamenty. Jeho nápis je: Letta Panie 1563 ve striedu pr ed hromiczemi umr iel gest urozeny Wladyka Pan Pavel Absstorffer z Wogenitz a tuto gest pochovan. Dokon ení nápisu je op t na polokruhovité stuze: Pan Buh rac geho dussi milostiv bejti. V p ední ásti lodi po pravé stran u sochy Neposkvrn ného Srdce Panny Marie je ke zhlédnutí náhrobní kámen s rozm ry 205 x 100 cm, jeho levá strana je áste zazd na do vít zného oblouku. Tento náhrobek pat í soukeníkovi Ji ímu ákovi. Ve znaku jsou velké post iha ské n ky a dv soukenická h ebla. Pod nimi je ornament z list , uprost ed s k em. Nápis za íná v pravém rohu dole (stejn jako u v ech cechovních náhrobk , zatímco nápisy na náhrobcích hrabat a vladyk za ínají v levém horním rohu) a je jen t ko itelný. N co se dá íst, n co málo doplnit: Anno Domini MCCCCC mortuus est providens vir Georgius Zak Pannifex. Hic sepultus. Orate pro eo. ( Léta Pán 15 zem el opatrný mu Jí í ák, soukeník. Zde je pochován. Modlete se za n ho. ) Ve sloupu na pravé stran lodi mezi oltá i sv. Anny a Krista Pána v alá i je zasazen náhrobník rozm 175 x 75 cm. Emblém je se znaky cechu post iha ského a soukenického a je podobný ákovu náhrobku. Ale místo k e v dolní ásti je v ornamentu stuha. Nápis kolem náhrobku je: Letha Panie 1565 we str edu w noczy pr ed swatym Bartolom gem umr el gest opatrny mu Jan Toma u, obyvatel letowsky a tuto gest pochowan. Na stuze je dokon ení obvyklého zn ní: Pan Buoh rac dussi geho milo : byti. Naproti vý e zmín ného náhrobku, vpravo od dve í bo ního vchodu, je do pilí e instalován náhrobek soukeníka Jana Uhra o rozm rech 175 x 85 cm. Emblém je post iha ský jako u náhrobku Ji ího áka, na obrub je vytesán nápis: Letha Panie 1567 v pondieli pr ed nedieli smrtedlnou umr el gest opatrny Jan Uher. Pan Buoh rac milostiwym byti geho mile dussi. Pod k rem je na pravé stran zazd n náhrobek se znakem Hardekovských (t i p ilbice uprost ed v nce), v jeho horních rozích jsou dv hlavy andílk . Pole, ve kterém je znak umíst n, m í cca 100 x 90 cm a má nápis v n in : IM YAR 1558 AM 24 TAG DES HERBST MONATH IST VERSCHIEDEN ANNA Spodek náhrobku je otlu en a zazd n, tak e pokra ování nápisu, který hlásá, e 24. 9. 1558 zem ela Anna , nelze dále zjistit. Náhrobek se shoduje s náhrobkem Wolfova syna Ji ího, který je v presbytá i. Nalevo pod k rem je zazd n dal í náhrobek se znakem Hardek , je mramorový o rozm rech 70 x 68 cm. V p tím ísle Hledání z staneme je vn kostela.
u náhrobk . Tentokrát u t ch, které se nacházejí ipravil PV
Svátost k tu v m síci ervnu p ijaly Dominika Bohatcová Zdenka R ena Marková Lucie vecová
INFORMACE ü V ned li 4. 7. 2004 slavnost sv. Prokopa. M e sv. ve farním kostele v 6,45 h a v 8,00 h (pou ová), p i které zazní Missa brevis od Ji ího Pavlici, Modlitba z opery Jakobín od Antonína Dvo áka a Píse k sv. Prokopu od Zde ka Pololánika. Za doprovodu komorního orchestru zpívá p vecký sbor Bohuslava Martin a p vecký sbor Vox angelorum ze Svitav. ídí Miloslav Krejsa. V klá terním kostele m e sv. v 10,30 h, ve 14,00 ve farním kostele svátostné po ehnání. ü V úterý 13. 7. 2004 se ve farním kostele uskute ní FATIMSKÝ DEN. M i sv. bude slou it Mons. Josef Kajnek, pomocný biskup z Hradce Králové. ü V ned li 25. 7. 2004 se v 11,00 h koná poutní m e sv. v Mezi ku. ü V ned li 1. 8. 2004 se v 11,00 h koná pou ke cti sv. Anny v Kochov . ü V pátek 13. 8. 2004 se ve farním kostele op t uskute ní FATIMSKÝ DEN. Ú ast p i m i sv. p islíbil Mons. ThDr. Karel Simandl, pape ský prelát a generální sekretá eské biskupské konference. ü V ned li 29. 8. 2004 se v 11,00 h koná pou ke cti sv. Jana K titele v Jasinov .
Dezinformace jinými slovy uvedení v omyl, m e být zám rné i neúmyslné. Druhý p ípad platí pro podání zprávy o za átku sváte ní m e sv. ve farním kostele v ned li 4. 7. 2004, uve ejn né v minulém ísle asopisu. M e za ne klasicky v 8,00 h, i kdy je p ed m sícem, kdy vznikalo ervnové íslo Hledání, byla oznámena hodina pozd í. íká se, e ivot je neustálá zm na a zvlá v dne ní usp chané dob se musíme um t rychle t mto zm nám p izp sobovat. Podstata problému, o kterém pí i tyto ádky, v ak spo ívá v tom, e není zodpov zena otázka, pro k této zm vlastn do lo. Své argumenty mají zcela jist zastánci obou alternativ za átku m e sv. v 8.00 h i v 10,00 h. Poj me se tedy o n pod lit na stránkách tohoto asopisu. Máme na to celý rok a doufejme, e své stanovisko zaujme i farní rada, která mo nost publikovat své záv ry prost ednictvím Hledání vyu ívá velmi z ídka (rozum j nevyu ívá). eji touto cestou v em farník m krásné pro ití nadcházejícího asu dovolených a po prázdninách se t ím na va e názory na zdá se tém kací skou my lenku oslavíme p tí rok pou ve farním kostele v hodin desáté? Rak Dal í íslo Hledání vyjde v ned li 29. 8. 2004, redak ní rada bude ve tvrtek 19. 8. 2004 ve 20 hodin na fa e. HLEDÁNÍ - list letovické farnosti ervenec 2004 Vydává: ímskokatolická farnost Letovice. Zodpovídá redak ní rada. Kontaktní adresa: Anna Hrubá, Komenského 29, 679 61 Letovice, tel. 516 474 217 http://www.farnost.katolik.cz/letovice ZDARMA
