Rozvoj druhého a třetího pilíře důchodového systému v České republice a na Slovensku

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav ekonomie

Rozvoj druhého a třetího pilíře důchodového systému v České republice a na Slovensku

Jméno a příjmení: Vedoucí bakalářské práce:

Dita Tesaříková Ing. Zdeňka Hrnčárková

BRNO 2007

1

2

Poděkování

Děkuji vedoucí bakalářské práce Ing. Zdeňce Hrnčárkové za odborné vedení, cenné připomínky, rady a konzultace, které mi při jejím zpracování poskytla.

3

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Rozvoj druhého a třetího pilíře důchodového systému v České republice a na Slovensku“ vypracovala samostatně, za odborného vedení vedoucí bakalářské práce a všechny podklady, ze kterých jsem čerpala, jsou řádně uvedeny v seznamu použité literatury.

V Brně dne 25. května 2007

…………………………………... Dita Tesaříková

4

Abstrakt Bakalářská práce na téma „Rozvoj druhého a třetího pilíře důchodového systému v České republice a na Slovensku“ podává ucelený přehled nynějšího důchodového systému v České republice, na Slovensku a jejich srovnání. Zabývá se historickým vývojem, popisuje důchodových systému české a slovenské republiky z hlediska počtu pilířů a jejich obsahu. Nastiňuje problémy důchodového zabezpečení jako jsou například věková hranice pro odchod do důchodu a jejich možné řešení. Zabývá se také návrhem nového systému českého zabezpečení dle politických stran a ING. Závěr této práce obsahuje shrnutí.

Summary This work, on the topic of development of second and third pillar of old age pension systems in Czech republic and Slovakia, gives a comprehensive overview of current old age pension systems in Czech republic and Slovakia and compares them. It deals with historical development, describes old age pension systems in Czech republic and Slovakia in the matter of pillar number and their content. It talks about problems of old age pension scheme e.g. the age limit for retirement and gives a possible solution. It also deals with a new Czech ald age pension system proposed by political parties and ING. At the end of this work there is a summary.

5

Obsah Obsah…. ................................................................................................................. 6 1. Úvod .................................................................................................................... 7 2. Cíl a metodika práce ........................................................................................... 8 3. Vlastní práce........................................................................................................ 9 3.1 VÝVOJ ČESKÉHO A SLOVENSKÉHO DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU ............................... 9 3.1.1 Období Rakousko-Uherska .............................................................................. 9 3.1.2 První republika................................................................................................. 9 3.1.3 Období komunistické nadvlády ...................................................................... 10 3.1.4 Základní typy konstrukce důchodového systému............................................ 10 3.1.4.1 Bismarckův pojistný systém.................................................................... 10 3.1.4.2 Beverigeův model.................................................................................... 10 3.1.4.3 Švédský model......................................................................................... 11 3.2 SOUČASNÝ STAV DŮCHODOVÉHO SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE A NA SLOVENSKU 12 3.2.1 Důchodový systém v České republice ............................................................ 12 3.2.1.1 První pilíř - Povinné základní důchodové pojištění ................................ 14 3.2.1.2 Druhý pilíř - Penzijní připojištění se státním příspěvkem....................... 20 3.2.2 Slovenský důchodový systém .......................................................................... 27 3.2.2.1 První pilíř – průběžný důchodový systém .............................................. 27 3.2.2.2 Druhý pilíř – fondový povinný................................................................ 28 3.2.2.3 Třetí pilíř - dobrovolný............................................................................ 32 3.2.3 Srovnání důchodového systému v České republice a na Slovensku ............... 33 3.2.4 Problémy Českého důchodového systému...................................................... 36 3.2.5 Analýza možných řešení potíží současného penzijního systému .................... 39 3.3 NAVRHOVANÁ REFORMA ČESKÉHO DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU ........................... 41 4. Závěr.................................................................................................................. 46 5. Seznam použité literatury .................................................................................. 48 6. Přílohy ............................................................................................................... 50

6

1. Úvod Stáří je nevyhnutelné období téměř každého člověka. Společně s úbytkem fyzických i psychických sil, které stáří provází a s postupným omezováním získávat žádané prostředky vlastními silami, nastává potřeba zajistit právo na přiměřené hmotné zabezpečení jiným způsobem než vlastní prací. V soudobém uspořádání společností ve světě zabezpečují toto právo v převážné většině zemí soustavy penzijních systémů řízených státem. V poslední době však tyto systémy v mnoha zemích, mezi nimiž se nachází i Česká republika, musejí čelit především díky nastupujícím demografickým změnám velkým problémům. Uspořádání důchodových systémů je velmi závažné téma, neboť nejenže jsou na ně každoročně vydávány jedny z největších částek ze státního rozpočtu, ale také jejich systém ovlivňuje život každého člena společnosti. Placením důchodového pojištění jsou zatíženy všechny ekonomicky aktivní osoby a výše těchto příspěvků má vliv na příjmy a životní úroveň jejich rodin. Navíc těmto plátcům dnes nikdo nezaručí, zda bude stát schopen také jim dávky vyplácet. Příspěvky odvádějí také zaměstnavatelé, to se projevuje v nákladech na pracovní sílu a v ceně výrobku. Důchodové zabezpečení má významné místo v redistribuci národního důchodu, je citlivé na vývoj národní ekonomiky a zpětně ji také ovlivňuje. Téma důchodového systému se stává v poslední době jedním z nejdiskutovanějších. Je totiž stále více důležité začít řešit problémy, jako jsou demografické, politické a mnohé další, které ovlivňují důchodové zabezpečení. Dnešní stav vyžaduje nastavení takového důchodového systému, který bude schopen se s těmito problémy postupně vypořádat, i když je zřejmé, že neexistuje jednoduchý a univerzálně aplikovatelný model důchodového zabezpečení. Reforma důchodů by měla začít co nejdříve, změny v důchodové reformě by měly být podstatné a neměly by se zabývat jen kosmetickými úpravami, které dlouhodobě stejně nic podstatného nevyřeší.

7

2. Cíl a metodika práce Hlavním

cílem

práce

je

podat

ucelený

přehled

o

fungování

českého

a slovenského důchodového systému a jejich vzájemné srovnání. Dílčím cílem je nastínit možná řešení českého důchodového systému dle politických stran a ING. Práce se zabývá porovnáním důchodových systémů z hlediska počtu pilířů a jejich obsahu. Jelikož český důchodový systém stojí před reformou, může reformátorům posloužit jako základní kámen slovenský důchodový systém, který je již po reformě a naše výchozí demografické, politické a jiné podmínky jsou velmi podobné. Práce se věnuje problémům, se kterými souvisí neudržitelný stav současného českého důchodového systému. Mým záměrem je, aby si případný čtenář po přečtení bakalářské práce uvědomil špatný stav současného důchodového systému, udělal si představu o možných způsobech řešení. Při zpracování bakalářské práce jsem se řídila standardně užívanými metodickými postupy, které vycházely ze základních druhů myšlenkových operací. Použila jsem sběr informací z literatury, internetu, zákonů a novinových publikací. Získaná data jsem třídila, zobecňovala, srovnávala a logicky spojovala jednotlivé části v celky. Některé údaje jsou zaznamenány v tabulkách, které jsem vytvořila pomocí procesoru Microsoft Excel. Práce je rozdělena do více částí, v první části jsem popsala vývoj českého a slovenského důchodového systému. K tomuto popisu mi pomohly získané knižní publikace. V druhé části nastiňuji soudobý princip českého a slovenského důchodového systému, neboť se domnívám, že je třeba dokonale proniknout do principů a fungování těchto systémů. V další části bakalářské práce jsem se věnovala analýze problémů důchodového systému, jako jsou například věková hranice pro odchod do důchodu a další. Poté jsem se pokusila rozebrat různé varianty jejich řešení. Do poslední kapitoly jsem nastínila možná řešení důchodového systému dle politických stran ČSSD, KDUČSL, KSČM, ODS, US-DEU a návrh reformy dle ING, jejíž autorem je James Hyzl. Z nich jsem vybrala nejlepší možné řešení.

8

3. Vlastní práce 3.1

Vývoj českého a slovenského důchodového systému

3.1.1 Období Rakousko-Uherska1 Sociální zabezpečení se rozvíjelo postupně, od poskytování doživotních penzí vybraným důstojníkům císařské armády a státním úředníkům zvláštním rozhodnutím císaře, až ke stanovení jistých pravidel pro přiznávání penzí státním zaměstnancům. Od té doby počet zákonů stanovujících podmínky přiznávání penzí a různých dávek neustále rostl, právě tak, jako okruh jejich příjemců; přibyli soudci, učitelé, železničáři, zaměstnanci pošt. Ve druhé polovině 19. století se jim, kromě starobních důchodů vyplácely už i dávky v nemoci a v invaliditě. V případě úmrtí měli příbuzní závislí na jejich výdělku nárok na důchod pro pozůstalé. V této době se také svépomocná podpůrná sdružení horníků – tzv. bratrstva – změnila v povinně ustavované. V Rakousku-Uhersku nacházeli odezvu Bismarckovy reformy sociálního zabezpečení. Úředníkům pracujícím v soukromém sektoru a příslušníků svobodných povolání bylo přiznáno starobní pojištění.

3.1.2 První republika Ve sféře sociální politiky mezi dvěma světovými válkami dosáhlo Československo velkého pokroku, kterému vděčilo zděděným tradicím, ale i nově vzniklým demokratickým institucím. Své zásluhy měla i sociální filozofie prvního prezidenta T. G. Masaryka, který byl aktivním sociálním reformátorem, člověkem hluboce cítícím s lidmi trpícími hmotným nedostatkem a nedostatkem vzdělání. Usiloval i o změnu podmínek pro život lidí tak, aby dostali šanci postarat se o sebe i své bližní. Československá sociální politika byla v tomto období v popředí světového vývoje jak v teorii, tak v praxi. Což se odrazilo i ve vysoké úrovni sociálního zákonodárství. Bezprostředně po skončení první světové války byly projednávány kromě zákonů o podporách v nezaměstnanosti, také osmihodinová pracovní doba, vyplácení penzí válečným invalidům a pozůstalým vojákům. Bylo ustanoveno ministerstvo sociální péče a založena Ústřední sociální pojišťovna.

1

Následující text je zpracován z: POTŮČEK, 1995

9

3.1.3 Období komunistické nadvlády V roce 1948 byl přijat již od konce války připravovaný zákon o národním pojištění. Byl inspirován Beveridgovými2 myšlenkami. V rámci tohoto zákona byly sjednoceny různé pojišťovací soustavy a pojištění různých typů rizik, pojištění bylo rozšířeno o další skupiny obyvatelstva a byla vytvořena Ústřední národní pojišťovna pracující na fondovém principu. Příspěvky byly hrazeny společně zaměstnanci, zaměstnavateli i státem. Počátkem 50. let však byl fondový způsob hospodaření zrušen, majetek sjednocené pojišťovny zestátněn a od té doby se finanční prostředky určené na sociální zabezpečení začaly přerozdělovat přes státní rozpočet. Vznikl samostatný Úřad důchodového zabezpečení, soustava státního zdravotnictví a správa nemocenského “pojištění“.

3.1.4 Základní typy konstrukce důchodového systému

3.1.4.1

Bismarckův pojistný systém

Kníže Otto von Bismarck proslul jako říšský kancléř a politik, spoluovlivnil a zprostředkoval přijetí série průkopnických zákonů o sociálním pojištění (POTŮČEK, 1995). Bismarckův model je známý jako klasický pojistný model, vznikl v 80. letech 19 století. Jedná se o příspěvkově definovaný systém realizovaný převážně formou sociálního zabezpečení. Je založen na příspěvku zaměstnanců do veřejných fondů. Výše důchodů je závislá na zaplacení pojistném tak, že je určena určitým procentem (většinou odvozena od doby pojištění) z průměrného výdělku určeného za poměrně dlouhé období (KREBS, 2005). Důchody jsou každoročně valorizovány podle růstu mezd (buď každoročním přepočítáním důchodu, nebo zvýšením o procentní částku odpovídající růstu mzdy), aby nevznikly rozdíly mezi nově přiznávanými důchody a důchody vyplacenými. Bismarckův model je považován za základ současné evropské kontinentální sociální politiky.

3.1.4.2

Beverigeův model

Koncept tohoto druhého modelu byl navržen ve Velké Británii v době 2. světové války lordem Villiamem Henrym Beveridgem. Je znám jako model jednotného důchodu, 2

Baron Beveridge, britský ekonom a politik, se narodil v roce 1879 a zemřel roku 1963. Řídil London School of Economics. Zabýval se problematikou nezaměstnanosti a sociálního pojištění. V roce 1942 se jeho "Zpráva o sociálním pojištění" stala základem úprav sociální legislativy po 2. světové válce a přispěla k porážce Konzervativní strany ve volbách 1945. ([on-line]www.peníze.cz)

10

jehož výše je stanovena na úrovni minimální mzdy, životního minima, či ještě níže. Je založena na principu určité sociální sítě, zaměřena spíše na občany pod definovanou hranicí chudoby. Výše důchodu je určena jednotnou částkou, buď pro všechny osoby určitého věku trvale žijící na území určitého státu anebo částku závislou na době pojištění. Jde o systém dávkově definovaný, který lze také charakterizovat jako způsob státního zaopatřování. Finance pro výplatu důchodů (dávek) jsou získávány z daňových výnosů nebo formou odvodů ze mzdy stanovených většinou jednotným procentem. V tomto systému nemohou vzniknout rozdíly mezi důchody z různých období a výše důchodů bývá pravidelně upravována podle růstu cen, a to buď při dosažení určitého kritéria (např. určité míry inflace od poslední valorizace), nebo k určitému dni. K diferenciaci příjmů občanů v důchodovém věku tak může dojít pouze v důsledku její účasti v některém z doplňkových důchodových připojišťovacích systémů, velmi často organizovaných zaměstnavatelem. Beveriegův model je základem současné sociální politiky anglosaských zemí (USA, Anglie, Irsko, Nový Zéland, Austrálie atd.) a je méně nákladný pro veřejný rozpočet než model Bismarckův (POTŮČEK, 1995).

3.1.4.3

Švédský model

Jde o kombinaci předchozích dvou typů, který umožňuje v rámci důchodového systému podle konkrétní sociální a ekonomické situace posilovat buď prvek nivelizační, nebo prvek ekvivalence. Kombinace zvyšování důchodu o pevné částky a o procento je možná jak pro nově přiznávané důchody, tak i pro vyplácené důchody. Je přitom možné různým způsobem kombinovat valorizaci podle životních nákladů a vývoje mezd. Pro zachování homogenity systému je však nezbytné zvyšovat jak vyplacené důchody, tak i parametry nově přiznávaných důchodů podle stejných principů (KREBS, 1997). Tomuto modelu se svými charakteristikami blíží český důchodový systém.

Systém důchodů se skládá ze tři pilířů, ale Česká republika má prozatím pilíře dva: 1. pilíř – státní povinný – zaručující jistý důchod. Průběžně financovaný (PAYGO) je univerzální, zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby. Základním principem je povinná účast, jednotná úprava pro různé skupiny pojištěnců, zajištění nezbytných práv, soudní ochrany, garance důchodů státem a solidarita v rámci generace i mezi generacemi. Příjmem základního důchodového pojištění je pojistné a výdajem je výplata důchodů. Dávkově definovaný (DB) penzijní systém předem definuje určitým

11

způsobem výši dávek, které mají účastníci pobírat, a odtud se pak stanoví potřebná výše finančních nákladů a výše požadovaných příspěvků. 2. pilíř – soukromý na dobrovolné bázi, tzv. DC, které je dobrovolné doplňkové, kapitálově financované penzijní připojištění se státním příspěvkem. Penzijní připojištění se státním příspěvkem je možno podle terminologie EU považovat za třetí pilíř důchodového systému. Na příjmech důchodců se podílí prozatím velmi malou měrou. V EU je považován za druhý pilíř: státní individuální – založen na principech odváděných na soukromé penzijní účty (MPSV.CZ, Finance.cz)

3.2

Současný stav důchodového systém v České republice a na Slovensku

Systém důchodu v dnešní České republice a Slovenské republice byl do konce roku 1993 stejný, jelikož tyto dvě země byli jedním státem, který nesl název Československo.

3.2.1 Důchodový systém v České republice Parlament České republiky schválil dne 30.června 1995 zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a zákon č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění. Tyto zákonné normy spolu s dříve přijatými zákonnými úpravami představují významný krok v postupné přestavbě celého sociálního systému. (KREBS, 1997) Byla založena dlouhodobá koncepce důchodového pojištění. Je nutné respektovat zejména rozvoj soukromého sektoru, vývojové trendy, vlastní rozvoj tržní ekonomiky, rostoucí diferenciaci příjmů a větší odpovědnost občanů ze svou sociální situaci. Zároveň musíme brát na zřetel problémy s prodlužováním doby pobírání důchodu, které souvisí s prodlužováním věku obyvatel. Povinná soustava garantovaná státem je základem nového důchodového systému. A nad její rámec vznikají různé formy dobrovolného důchodového připojištění (penzijní připojištění). Podíváme-li se na zahraniční základní důchodové systémy s poměrně velkorysými přísliby dávek, vidíme, že se dostávají do finančních problémů a nestačí důchodové přísliby pokrýt. A to zejména z důvodu rostoucího počtu důchodců. Zahraniční státy

12

proto musí své systémy přebudovat a to k směrem k systému soukromého spoření na stáří prostřednictvím soukromých důchodových fondů a životního pojištění. V České republice a ostatních zemích s široce rozvinutým státním systémem důchodového zabezpečení a s nerozvinutým systém doplňkových důchodových systémů je uvedena transformace ve výhledu několika let obtížná, neboť jde o dlouhodobý proces v časovém horizontu nejméně jedné generace. Přitom je třeba zaručit, aby celková relace souhrnu příjmů občanů důchodového věku ve srovnání s příjmy ekonomicky aktivních proti současné úrovni neklesla. Proto po dostatečně dlouhou dobu (nejméně po dobu prvních 10 let účinnosti nového zákona) je třeba tuto relaci garantovat základním povinným důchodovým systémem. Teprve v následném období, ve kterém lze již předpokládat vyšší příjmy z penzijního připojištění, by se mohla relace důchodů ze základního povinného sytému vůči pracovním příjmům občanů postupně snižovat. Odpovídajícím způsobem by pak bylo možné snižovat i povinné odvodové zatížení občanů a tím vytvářet občanům další finanční prostor pro využívání systému penzijního připojištění. Aby však tento trend nebyl narušen růstem výdajů na základní systém, především v důsledku rostoucího počtu důchodců, je nezbytné zahájit proces racionalizace systému. Reforma základního důchodového pojištění vytvoří povinný důchodový systém se sociálními prvky, které se projeví určitou mírou solidarity a přerozdělování. Za hlavní změny oproti minulému stavu je nutné považovat: -

změny v osobním rozsahu soustavy,

-

korekci věcného rozsahu soustavy,

-

nové stanovení podmínek nároků na dávky,

-

přechod ke dvousložkové konstrukci výpočtu dávek,

-

zavedení valorizačních mechanismů umožňujících stejný vývoj nově přiznávaných a vyplacených důchodů a dynamizaci systému (KREBS, V., DURDISOVÁ, J., POLÁKOVÁ, O., ŽIŽKOVÁ. J., 1997).

Český důchodový systém se skládá ze dvou pilířů. První pilíř je povinné základní důchodové pojištění, kde je důchodová dávka definována zákonem. Tento pilíř je pro každého občana České republiky povinný. Druhý pilíř je penzijní připojištění se státním příspěvkem, který je nepovinný. V Českém důchodovém systému se můžeme setkat s penzijním pojištěním a zaměstnaneckým penzijním pojištěním, které jsou ze zákona pro pojištěnce nepovinné.

13

3.2.1.1

První pilíř - Povinné základní důchodové pojištění

Po roce 1989 procházela oblast důchodového pojištění řadou změn s programovým cílem postupného vytvoření moderního systému penzijního pojištění, jehož financování by se oddělilo od státního rozpočtu. Dávkový systém by byl schopný pružně reagovat na demografický a hospodářský vývoj a podporoval by probíhající ekonomickou transformaci. Zároveň bylo cílem více zohlednit při výplatě dávek výši výdělku dosaženou za celý život pojištěnce a motivovat ho k aktivní účasti na penzijním systému (SPĚVÁČEK, 2002). Na základě provedených legislativních úprav byla zásadním způsobem změněna konstrukce výpočtu důchodu, zavedena valorizace důchodů, změněno posuzování podmínek úplné i částečné invalidity a omezen souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnost. Zákonnou úpravou bylo zavedeno postupné zvyšování věku odchodu do důchodu (KREBS, 2005). Změnami prošla i celá oblast nemocenského pojištění. Základní důchodové pojištění je povinné, dávkově definované a průběžně financované. Požadavek povinné účasti je jednou z forem jak zajistit potřebné prostředky na úhradu vyplácených důchodů. Jak zabránit vzniku chudoby je základním prvkem principu občanské solidarity. Důchodová soustava je pro všechny fyzické osoby výdělečně činné na území České republiky jednotná. Je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby, právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, neexistují speciální odvětvová schémata apod. Pouze v oblasti organizačního a administrativního zabezpečení platí určité odchylky pro tzv. silové resorty (např. vojáci, policisté, celníci, hasiči). Důchod ze základního důchodového pojištění pobírá více než 99 % obyvatel ve věku vyšším, než je věková hranice pro nárok na starobní důchod (MPSV.CZ).

3.2.1.1.1

Způsob financování důchodového pojištění

Financování základního systému důchodového zabezpečení Minulý vývoj prokázal nedostatky dosavadního způsobu financování a je zřejmé, že bez jeho zásadních změny nebylo možné realizovat nové principy sociálního zabezpečení. Teoreticky lze rozlišit pět možností financování základního systému důchodového zabezpečení: a) Ze státního rozpočtu, přičemž zdrojem prostředků jsou daně z příjmů: V rámci tohoto způsobu je uplatněna nejvyšší možná sociální solidarita, protože daňové

14

zatížení s rostoucími příjmy roste a úroveň důchodu v porovnání s rostoucím výdělkem klesá. Pracovník s nadprůměrným příjmem odvádí do systému více, ale dostává relativně méně než pracovník s nižšími příjmy. b) Ze státního rozpočtu, přičemž zdrojem prostředků jsou příspěvky na důchodové pojištění: Míra sociální redistribuce je nižší než v předcházejícím případě, protože příspěvky jsou stanoveny jednotným procentem z dosahovaného výdělku. Jejich výše je určena tak, aby příjmy z příspěvků byly dostatečné na pokrytí nákladů na důchody v určitém období. Cílem takového uspořádání je, aby systém financování byl „průhledný“ tak, aby každý věděl, na co platí. Znamená to však, že výše příspěvkové sazby by měla pružně reagovat na potřeby systému, aniž by se vytvářely přebytky ve prospěch neurčitých položek státního rozpočtu. Takováto „průhlednost“ systému je velmi důležitá i pro dosažení dobré kázně v placení příspěvků na sociální pojištění. c) Z fondu odděleného od státního rozpočtu, ve kterém se shromažďují příjmy z příspěvků, nevytváří se však žádná kapitálová rezerv: Žádný kapitál, který by bylo možné investovat a výnosů z investic použít ve prospěch účastníků (na snížení příspěvků nebo zvýšení dávek nebo zmírnění podmínek nároku na dávky). Jedná se o klasický případ průběžného financování důchodového pojištění používaný ve většině zahraničních systému tzv. systém „pay as you go“. Tento systém se

od

předcházejícího

liší

zejména

vyššími

administrativními

náklady

na provozování samostatného fondu. V případě, že jsou příspěvkové sazby správně stanoveny, neměly by dlouhodobě vznikat rozdíly mezi příjmy a výdaji fondu. V každém případě nedostatek prostředků na výplatu dávek musí být dotován ze státního rozpočtu, protože jde o zákonné nároky, které musí být státem garantovány nejen legislativně, ale i ekonomicky. d) Z fondu, ve kterém se při průběžném financování vytváří rezerva na úrovni dlouhodobě investovatelného kapitálu: Je nutné si uvědomit, že dosažení takové úrovně rezerv je možné pouze tehdy, když příjmy budou trvale převyšovat výdaje, tzn. když příspěvková sazba bude vyšší, než je nutné pro krytí běžných nákladů na dávky. Její výše však musí být stanovena i s ohledem na plátce příspěvků, zaměstnavatele a pracující. Nepřiměřeně vysoká příspěvková sazba snižuje životní úroveň

pracujících

a

jejich

rodin

a

tedy

i

jejich

koupěschopnost

15

a také konkurenceschopnost podniků zdražením pracovní síly. Mimoto je nutné uvážit i makroekonomické podmínky, ze kterých je účelné takovýto fond vytvořit. e) Financování na principu čistě fondovém či pojišťovacím (systém „caital reserve“): V tomto systému si pojištěnci vytvářejí pomocí pojišťovacího systému kapitálové rezervy, které jsou pak použity na financování jejich vlastních důchodů. Příspěvky jsou tedy spořeny, dochází k tvorbě kapitálu. Tento princip je uplatňován ve většině privátních

systémů.

Další

metodou

realizace

důchodového

zabezpečení

je např. systém povinného spoření, který se osvědčil v Chile a někteří autoři jej doporučují i u nás. (KREBS, 1997)

Zavedením placení pojistného jako zvláštní platby mimo daňový systém od 1. 1. 1993 byl zahájen proces oddělování financování sociálního pojištění od státního rozpočtu. Pojistné se stalo daní, ale zůstalo příjmem státního rozpočtu. V rámci hospodaření s veřejnými financemi to umožňovalo vládám uplatňovat vůči tomuto systému zbytkový přístup. Plánovitě vytvořená rezerva byla odčerpána ve prospěch státního rozpočtu. Tato rezerva měla sloužit k financování transformace na veřejnoprávní systém. V roce 1996 došlo k vytvoření zvláštního účtu, ale žádný přebytek pojistného neexistoval. Tyto nesystémové změny byly motivovány z politických důvodů. Kdyby byl systém od státního rozpočtu oddělen, tak by k takovéto situaci nemohlo dojít. (SPĚVÁČEK, 2002)

Tabulka 1: Příjmy a výdaje na důchodové pojištění (mld. Kč) (bez příjmů a výdajů spojených s administrací systému) Typ výdaje 2003 2004 Příjmy z pojistného a příslušenství na 235,8 důchodovém pojištění za měsíc I. – XII. 202,8 (včetně tzv. dobrovolného pojistného) Celkem výdaje na důchody vyplacené za období měsíců I.XII. (včetně -220,3 -225,2 záloh vyplacených České poště na první lednové důchody) PŘÍJMY- VÝDAJE na dávky důchodového -17,5 10,6 pojištění (k 31.12.) Zálohy vyplacené v prosinci předchozího roku -2,9 -4,9 na výplaty v lednu daného roku Zálohy na leden následujícího roku 4,9 3,3 Výplaty důchodů příštích období vyplacené v 0 0 prosinci

2005

2006

250,1

268,5

-241,1

-266,3

9,0

2,2

-3,3

-0,8

0,8

5,6

0,0

0,0

16

Typ výdaje Celkem výdaje na důchody vyplacené za období měsíců I. - XII. (korigováno o vliv minulých a příštích období) PŘÍJMY- VÝDAJE korigované o výdaje jiných období (k 31.12.) Pramen: www.cssz.cz/tisk

3.2.1.1.2

2003

2004

2005

2006

-218,3

-226,8

-243,6

-261,5

-15,5

9

6,5

7,0

Pojistné3

Účastníci pojistného Lze je rozdělit do čtyř skupin, a to: -

zaměstnavatelé – organizace a malé organizace,

-

zaměstnanec,

-

osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ),

-

osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění (dále ODÚDP).

Vyměřovací základ Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Vyměřovacím základem pro pojištění zaměstnavatelů je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jejich zaměstnanců. Vyměřovacím základem pojistného pro zaměstnance je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání. Zákon přitom stanoví některé příjmy, které se do vyměřovacího základku nezahrnují. Za zaměstnance je povinen pojistné vypočítat a odvést zaměstnavatel. Rozhodné období je kalendářní měsíc. U osob samostatně výdělečně činných částka, kterou si určí, je od roku 2006 nejméně 50 % příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění si částku určí.

Sazba pojistného Výše sazby pojistného u jednotlivých účastníků je uvedena v následující tabulce.

3

následující text je čerpán z: www.mpsv.cz a www.cssz.cz

17

Tabulka 2: Sazba pojistného z vyměřovacího základu v % zaměstnavatel Zaměstnanec Nemocenské pojištění

3,3

1,1

Důchodové pojištění Státní politika nezaměstnanosti Celkem Pramen: www.čssz.cz

21,5

6,5

OSVČ 4,4 (dobrovolné) 28

1,2

0,4

1,6

34

ODÚDP

28

29,6

28

OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná ODÚDP – osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění

3.2.1.1.3

Valorizace důchodů

Jak je možné zajistit neklesající úroveň důchodů při působení inflace? Řešením je valorizace. Způsoby a postupy valorizace a postup uplatňování stanoví zákon. Každá země si způsob valorizace stanovuje sama. Existují tři varianty: -

mzdovou valorizaci – důchody se zvyšují tempem shodným s růstem průměrné nominální mzdy.

-

cenovou

valorizaci

–

důchody

jsou

každoročně

zvyšovány

dle

indexu

spotřebitelských cen. -

Švýcarskou valorizaci – důchody se zvyšují o polovinu průměrné nominální mzdy a polovinu růstu spotřebitelských cen (Finance.cz).

Zvyšování důchodů se provádí ve dvou lhůtách: -

leden kalendářního roku – s podmínkou zvýšení je zvýšení alespoň o 2 %.

-

po 5 měsících od chvíle kdy inflace přesáhne 10% hranici – toto je mimořádný termín.

Od ledna 2007 jsou starobní důchody v průměru o 500 Kč, tj. o 6,2% vyšší. Stejně tak vzrostou i ostatní důchody (plný invalidní, částečný invalidní, vdovský, vdovecký a sirotčí). Výše důchodu se vypočítá dle konstrukce, která obsahuje částku ze základní výměry, ta je stanovena pevnou částkou, a z procentní výměry, která je závislá na délce doby pojištění a výši příjmu dosahovaném v rozhodném období. Rozhodné období je časový úsek, v němž se zjišťuje výše osobního vyměřovacího základu, a to je 30 kalendářních roků bezprostředně předcházející rok, v němž se přiznává důchod. S vyměřováním dávek souvisí pojem dávková formule. Je to postup při stanovení základu, z něhož

18

se vyměřuje výše důchodové dávky a samostatné vyměření této dávky za aplikace exaktně matematických pravidel (KREBS,2005).

3.2.1.1.4

Druhy dávek důchodového pojištění

V rámci základního důchodového pojištění jsou zabezpečeny všechny případy, při kterých dochází ke ztrátě zdroje obživy, výdělku a schopnosti si takový zdroj opatřit. Jedná se o dlouhodobé ohrožení následkem sociální události. Dle příčiny vzniku a jim odpovídajících způsobů řešení rozlišujeme následující sociální situace zabezpečené dlouhodobými dávkami: stáří, invalidita, ovdovění a osiření. Dávky jsou odvozeny z příjmů z výdělečné činnosti a jejich výši mohou vlastním přičiněním ovlivnit jejich příjemci. Na ně též přispívají do fondu sociálního pojištění. Ze základního důchodového pojištění se poskytují tyto důchody: starobní důchod (včetně tzv. předčasného starobního důchodu), plný invalidní, částečný, vdovský, vdovecký důchod, sirotčí. (MPSV.CZ)

3.2.1.1.5

Důchodový věk u starobního důchodu

Podmínkou nároku na starobní důchod je dosažení určité věkové hranice. Od určitého věku je již člověk neschopen práce. Z mezinárodního srovnání plyne, že v českém systému je jedna z nejnižších věkových hranic pro odchod do důchodu. V současnosti existují dvě možnosti vedoucí k získání nároku na starobní důchod: -

osoba platila příspěvky do systému alespoň 15 let a byla starší 65 let,

-

osoba přispívá do systému alespoň 25 let a dosáhla věku pro odchod do důchodu.

Důchodový věk činí u mužů 60 let a u žen v závislosti na počtu vychovaných dětí činí 53 až 57 let: -

53 let, pokud vychovaly alespoň 5 dětí, 54 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 děti, 55 let, pokud vychovaly 2 děti, 56 let, pokud vychovaly 1 dítě, nebo - 57 let pro ženy bezdětné. To však platí jen tehdy, pokud pojištěnci dosáhli tohoto věku do 31. prosince 1995. U pojištěnců, kteří dosáhli nebo dosáhnou uvedených věkových hranic až v období od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2012, se důchodový věk prodlužuje. Prodloužení se stanoví tak, že ke kalendářnímu měsíci, ve kterém pojištěnec dosáhl této hranice, se přičítají u mužů 2 kalendářní měsíce a u žen 4 kalendářní měsíce za každý i započatý kalendářní rok z doby po 31. prosinci 1995 do dne dosažení uvedených

19

věkových hranic, za důchodový věk se považuje věk dosažený v takto určeném kalendářním měsíci v den, který se číslem shoduje se dnem narození pojištěnce. (Tiscali.cz) Uvedeným tempem prodlužování bude postupně dosaženo věkových hranic, které budou platit po 31. prosinci 2012. Důchodový věk bude činit u mužů a bezdětných žen 63 let a u žen podle počtu vychovaných dětí 59 až 62 let: -

59 let, pokud vychovaly alespoň 5 dětí, 60 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 děti, 61 let, pokud vychovaly 2 děti, 62 let, pokud vychovaly 1 dítě.

Podmínka výchovy dítěte pro nárok ženy na starobní důchod je splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti roků. Pokud se však žena ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu pěti roků; to však neplatí, pokud žena před dosažením zletilosti dítěte přestala o dítě pečovat (MPSV.CZ). Ze základního věku existují ještě výjimky a odchylky, které by měly směřovat k pružné věkové hranici odchodu do důchodu. Věk, do kterého je člověk schopen pracovat, je individuální záležitost, je proto věcí osobního rozhodnutí občana, kdy ukončí svou výdělečnou činnost. Jednou z možností je i předčasný odchod do starobního důchodu. (KREBS, 2005)

3.2.1.1.6

Souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti

Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok, náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu. Tento vztah musí být sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku. Pro nárok na starobní důchod je také nutné dosažení požadovaného počtu let pojištění (CSSC.CZ).

3.2.1.2

Druhý pilíř - Penzijní připojištění se státním příspěvkem

Na základě přijetí zákona 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem byl zaveden v březnu roku 1994 systém dobrovolného penzijního připojištění. (KREBS, 2005) Tento systém je založen na základě dobrovolnosti, občanském principu, plně fondově financovaný, soukromě provozovaný a účastnit se ho mohou osoby starší 18 let.

20

Je to výhodná forma spoření, podporovaná státem, která zajistí peněžní prostředky pro zabezpečení ve stáří. Zakládá se na pravidelných měsíčních příspěvcích, ke kterým je připsán státní příspěvek. Penzijní připojištění lze využít i k daňovému zvýhodnění.

3.2.1.2.1

Důvody pro penzijní pojištění

V rámci penzijního připojištění může být kompenzováno zvýšení věkové hranice pro odchod do starobní penze (např. i při předpokládané věkové hranici u mužů 62 let může za podmínek definovaných v penzijním plánu fondu odejít do důchodu již v 60 letech s tím, že fond bude vyplácet důchod v průběhu těchto dvou let, než vznikne nárok na důchod ze základních systémů). Připojištění může nabídnout řešení tzv. profesní invalidity (jde o situaci, kdy lidé nemohou ze zdravotních důvodů vykonávat svoji původní profesi, mohou uzavřít tzv. výsluhovou penzi, která jim bude vyplácena při přechodu na nové zaměstnání (ibidem).

3.2.1.2.2

Společnosti, které se zabývají penzijním připojištěním

Vznik a způsob nakládání s prostředky penzijních fondů upravuje zákon o penzijním připojištění. Zakladatelem penzijního fondu může být jakákoliv právnická či fyzický osoba, tuzemská nebo zahraniční. Penzijní fond je vždy akciová společnost, pro kterou platí některé odchylky od obchodního zákoníku: hodnota základního jmění musí být alespoň 50 mil. Kč, musí být tvořeno pouze peněžitými vklady, které musí být splaceny ještě před podáním žádosti o povolení ke vzniku a činnosti penzijního fondu. Povolení Ministerstva financí ČR je nutné ke vzniku penzijního fondu. Stát závazky penzijních fondů negarantuje, ale pouze vytváří systém dozoru. Proto existují mechanizmy garantující bezpečnost systému proti platební neschopnosti penzijních fondů: -

přísná pravidla investování penzijních fondů,

-

tvorba povinného rezervního fondu ve výši minimálně 5 % dosaženého zisku,

-

informační povinnost osob či institucí

21

Tabulka 3: Povolené penzijní fondy Penzijní fond

Podíl na trhu

PF České pojišťovny, a. s.

26,98 %

AXA penzijní fond a.s. (dříve Winterthur penzijní fond, a.s.)

16,44 %

PF České spořitelny, a. s.

15,22 %

Penzijní fond Komerční banky, a. s.

11,54 %

ING Penzijní fond, a.s. (dříve Průmyslový penzijní fond, a.s.)

11,21 %

ČSOB PF Stabilita, a.s., člen skupiny ČSOB (dříve Českomoravský PF, a.s.)

9,94 %

ČSOB Penzijní fond Progres, a. s., člen skupiny ČSOB

4,42 %

Allianz penzijní fond, a.s.

3,12 %

Generali penzijní fond, a.s.

0,72 %

Hornický penzijní fond Ostrava, a.s.

0,57 %

Zemský penzijní fond, a. s.

0,39 %

Pramen: Asociace penzijních fondů ČR

Čtvrtý kvartál roku 2006 potvrdil dlouhodobý zájem občanů České republiky o penzijní připojištění. V roce 2006 vzrostl počet penzijně připojištěných o 10%, 3 610 920 občanů

bylo

penzijně

pojištěno

k

31.

12.

2006,

tj.

o

326

490

více

než k 31. 12. 2005. Loňský rok zaznamenal třetí nejvyšší meziroční nárůst v počtu účastníků

penzijního

připojištění.

Původní

předpoklady,

které

odhadovaly

cca 2,5 milionů pojištěných občanů již dnes vysoce předčily očekávání. Dnes je zapojeno v penzijním připojištění již více než 60% práce schopných obyvatel ČR. Měsíční nárůst na účtech účastníků dosáhl 1,95 mld. Kč, objem prostředků evidovaných ve prospěch účastníků penzijního připojištění je 136,1 mld. V průměru se každý měsíc loňského roku zvýšil objem peněžních prostředků účastníků o 1,95 mld. Kč. Zisky penzijních fondů činily 4,1 mld. Kč. Penzijní fondy si v roce 2006 zachovaly svoji konzervativní investiční strategii. Nejvíce prostředků účastníků bylo umístěno v dluhopisech 77 %, akcie činili 6,8 % a podíl termínovaných vkladů bylo 6,7 %.(MPSV.CZ) Aktivní účastník penzijního připojištění má ze zákona nárok na státní příspěvek.

22

Na každý kalendářní měsíc náleží za každého účastníka, který včas zaplatil měsíční příspěvek, jeden státní příspěvek. Výše státního příspěvku na kalendářní měsíc se stanoví podle měsíční výše příspěvku účastníka placeného na penze stanovené podle příspěvkového penzijního plánu takto: Tabulka 4: Výše státního příspěvku na penzijním připojištění v Kč Výše příspěvku účastníka v Kč 100 - 199 200 - 299 300 - 399 400 - 499 500 a více Pramen: Sbírka zákonů č. 353/2006

Měsíční státní příspěvek v Kč 50 + 40 % z částky nad 100 Kč 90 + 30 % z částky nad 200 Kč 120 + 20 % z částky nad 300 Kč 140 + 10 % z částky nad 400 Kč 150 Kč

Další způsobem podpory penzijního připojištění jsou daňové úlevy pro zaměstnance i zaměstnavatele. Novela zákona o důchodovém připojištění umožňuje od roku 2000 odpočet zaplaceného pojistného od daňového základu, zavádí tedy způsob podpory penzijního připojištění, který je běžný ve vyspělých státech. I když může občan odečíst částku maximálně 12 000 Kč za rok, přesto úspora není zanedbatelná, zejména u vyšších příjmových skupin (KREBS, 2005). Rovněž zaměstnavatel může odečíst příspěvek zaměstnanci, a to až do výše 3 % z vyměřovacího základu na sociální a zdravotní pojištění (například u zaměstnance s průměrným platem 15 000 Kč lze uplatnit jako náklad v daňovém přiznání až 450 Kč měsíčně). Zaměstnanci se příspěvky zaměstnavatele nezdaňují až do výše 5 % vyměřovacího základu. Je zřejmé, že je to pro zaměstnavatele výhodnější než zvyšovat lidem platy. Od daňových úlev se očekává větší příliv klientů i zvýšení měsíčních příspěvků. Chce-li pojištěnec získat státní podporu a využít daňových výhod musí dodržet zákonem stanovené podmínky. Podle těchto podmínek musí smlouva o penzijním připojištění trvat nejméně 5 let a nesmí být ukončena před dovršením 60 let věku pojištěnce. Pokud účastník nedodrží některou z podmínek, dostane sice od fondu odbytné, ale ztrácí nárok na státní podporu. Při dosažení 60 let věku pojištěnce může být vyplacena u fondu buď jednorázová částka nebo postupná měsíční doživotní penze.

23

3.2.1.2.3

Zaměstnanecké penzijní připojištění

Zaměstnanecké penzijní připojištění je forma připojištění určená výdělečně činným občanům neboli zaměstnancům podnikatelských subjektů. Účastníky jsou zaměstnanci a zaměstnavatele na základě jejich dobrovolného rozhodnutí. Zaměstnavatel platí příspěvky do zaměstnavatelského penzijního fondu, ale může si přispívat i zaměstnanec. V penzijním fondu se hromadí peněžní prostředky, které zaměstnanec po odchodu do starobního důchodu bude čerpat jako doživotní starobní penzi. Ta však je doplňkem ke starobnímu důchodu ze základního systému důchodového pojištění (KREBS, 2005).

Zaměstnanecký fond by se měl řídit následujícími zásadami: Příspěvky zaměstnavatele budou mít charakter odložené mzdy. Fond má být samostatnou právnickou osobou, právně i účetně oddělenou od zaměstnavatele, bude spravován zaměstnavatelem a zaměstnanci, investování však budou provádět pouze kvalifikovanými správci investic s oprávněním investovat na kapitálovém trhu. Předčasné čerpání finančních prostředků nebude možné a přenositelnost nároků účastníka mezi zaměstnavatelskými penzijními fondy při změně zaměstnání bude zajištěna. Penzijní připojištění má mít dále daňová zvýhodnění a bude podléhat státnímu dozoru (ibidem).

Přednosti zaměstnaneckého penzijního připojištění Demokratická správa fondu, oddělení účetnictví penzijního fondu od účetnictví jeho správců, veškeré výnosy v zaměstnaneckém penzijním připojištění jsou výhradně ve prospěch pojištěnců, zaměstnanecké penzijní připojištění může lépe reagovat na specifika jednotlivých odvětví, vykazuje výrazně nižší správní náklady, posiluje odpovědnost zaměstnavatelů za své zaměstnance, přispívá k upevnění vztahu zaměstnance k podniku (KREBS, 2005).

24

Tabulka 5: Účast v zaměstnaneckých penzijních fondech v zemích EU Země

Účast na zaměstnaneckých penzijních fondech

Česko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Řecko, Slovensko

žádná nebo mizivá

Finsko, Itálie, Portugalsko, Španělsko

do 10 procent pracující populace

Belgie, Francie (povinné AGIRC a ARCCO pokrývá jiné nařízení), Kypr, Lucembursko, Rakousko, Velká Británie

nepřesahuje 40 procent pracující populace

Dánsko, Irsko, Německo, Slovinsko

41 až 70 procent pracující populace

Nizozemsko, Švédsko

účast přesahuje 70 procent pracující populace

Pramen: www.profit.cz

Ing. Alena Páralová (poslankyně ODS) se domnívá, že zavedení zaměstnaneckého penzijního připojištění není pro Českou republiku zcela nejvhodnějším typem pojištění. Jedním z nejdůležitějších faktorů je, že Česká republika si zaměstnanecké penzijní připojištění nepřeje. V roce 2001 byl návrh na zřízení systému zaměstnaneckého penzijního připojištění zamítnut Poslaneckou sněmovnou již v prvním čtení, v roce 2004 se návrh dokonce ani nedostal do vlády. Tento návrh by znamenal přínos jen pro odborářské předáky, kteří by seděli ve správních a dozorčích radách zaměstnaneckých penzijních připojištěních. Dále také v roce 2004 byl zadán Ministerstvem práce a sociálních věcí rozsáhlý sociologický průzkum u zaměstnavatelů v České republice na téma potřeby vytvořit tento typ penzijního připojištění. Výsledkem byl z 90 % negativní postoj k vytvoření této penzijní instituce a zaměstnavatelé tak dali jasně najevo svůj názor. A co se týká státního dozoru, lze říci, že by bylo problematické udržet dozor nad tak velkým počtem zaměstnavatelů. I pro zaměstnance by tento systém nebyl nejvhodnější. Byli by totiž

25

závislí na zaměstnavateli. Při přechodu k jinému zaměstnavateli by zaměstnanec sice neztratil nárok na připojištění, ale podmínky různých zaměstnavatelů a penzijní plány jejich fondů by se lišily. Další problém může také být, že některé podniky si tento systém penzijního pojištění nemohou dovolit. To znamená, že budou zvýhodněni zaměstnanci velkých a bohatých firem. Zatímco ostatní zaměstnanci a živnostníci takovou výhodu mít nebudou. Z těchto důvodů by zaměstnavatelé, kteří chtějí svým zaměstnancům přispět na důchod, by měli raději využít stávajícího penzijního připojištění, než zavádět nové zaměstnanecké penzijní připojištění (Praralova.cz).

3.2.1.2.4

Komerční důchodové pojištění

Důchodové pojištění je také poskytováno komerčními pojišťovnami v rámci životního pojištění, které kromě důchodového zahrnuje ještě pojištění kapitálové. Pro zajištění stáří může sloužit pojištění důchodové, ale také pojištění na dožití, které bývá uzavíráno ve prospěch zajištěných dětí. (KREBS: 2005) Komerční pojištění není uzavíráno jen pro stáří účastníků, ale má za cíl řešit celou škálu pojistných událostí a stáří je pouze jednou z mnoha pojistných událostí. Sledování posledních trendů, chystaných a realizovaných změn v různých zemích, včetně metod tvorby různých strategií a koncepcí stabilizace důchodového systému, forem jejich prosazování do praxe a analytické zhodnocování výsledků těchto reforem se jeví pro hledání optimálních variant české důchodové reformy jako nezbytné. Demografická situace je podobná ve všech státech světa. Někde probíhá stárnutí populace rychleji (Japonsko, Itálie, Německo), jinde pomaleji (Velká Británie, USA), ale všude se podíl důchodců zvyšuje. Rychlost, s jakou na demografický vývoj státy reagují, závisí na rozhodnutí a odvaze politiků, než na naléhavosti ekonomickosociálních problémů. Mnoho z evropských zemí již přistoupilo k radikální, nebo alespoň částečné

důchodové

reformě

průběžně

financovaných

systémů

důchodového

zabezpečení. Impulsem se staly demografické a ekonomické změny, které významně narušují finanční stabilitu průběžně financovaných systémů. Česká republika by se tedy mohla inspirovat reformami jiných zemí a měla by se snažit využít jejich zkušenosti v našich podmínkách. Pro Českou republiku by mohla být inspirativní Slovenská důchodová reforma. Výchozí ekonomické a demografické podmínky Slovenské a České republiky v době reformy

26

jsou velice podobné, proto lze tvrdit, že by si Česká republika by si mohla vzít Slovenskou republiku a její důchodovou reformu příkladem.

3.2.2 Slovenský důchodový systém Důchodový systém před reformou bral při výpočtu důchodu pouze pět nejlépe placených let z posledních deseti před důchodem, navíc výše důchodu byla shora ohraničena částkou asi 9 200 Sk. Další nevýhodou byl samotný průběžný systém důchodů – z důchodových odvodů pracujících byly placeny důchody pro současné důchodce. Ale jelikož je celosvětově znám problém stárnutí populace, zapomínalo se v daném systému na problém a sním spojenou otázku, kdo bude platit důchody dnes aktivním občanům (mesec.cz). Slovenský důchodový systém v současné podobě je uplatňován od 1.1.2005 a je založen na pilířích. První a druhý pilíř je základním zabezpečením, třetí pilíř je doplňkový a dobrovolný. Občané Slovenska v aktivním věku se mohli v období od 1. 1. 2005 do června 2006 rozhodnout, zda chtějí dostávat svůj budoucí důchod z jednoho nebo ze dvou zdrojů, pilířů (ibidem). Průměrná hrubá mzda na Slovensku za rok 2006 činí 18761 Kč. Z toho plyne, že státní penze dosahuje asi 35,70 % čisté průměrné mzdy.

3.2.2.1

První pilíř – průběžný důchodový systém4

První pilíř byl doposud pilířem jediným. A je reprezentován Sociální pojišťovnou. Zaměstnavatel odvádí za pracovníky odvody ze mzdy (na starobní důchod je určeno 18 % hrubé mzdy). Pokud se občan rozhodne spořit na důchod v rámci tohoto pilíře, bude mu vyplácen starobní důchod jen ze Sociální pojišťovny. Důchod tedy bude financovaný z odvodů všech pracujících osob. Muže se zdát, že tento pilíř je velice podobný jak starý Slovenský důchodový systém, ale i Českému důchodovému systému. Rozdíl je v tom, že systém je spravedlivější než v dosavadním systému, protože bude zohledňovat počet odpracovaných let a příjem občana za celý pracovní život. První pilíř můžeme nazývat jako průběžný, jedná se o klasický státní důchod.

4

následující text je čerpán z : [on-line]www.employment.gov.sk

27

3.2.2.2

Druhý pilíř – fondový povinný

Druhý pilíř se nazývá soukromý, kapitalizační nebo také spořící. Občan může vstoupit do druhého pilíře a bude mít svůj vlastní důchodový účet. Jakmile se zapojí do druhého pilíře, 9 % z jeho odvodů, které zatím plynuly do Sociální pojišťovny, půjde na jeho soukromý důchodový účet správcovské společnosti. Celková výše odvodu se tedy nezmění, jen se rozdělí mezi první a druhý pilíř. Občan, který se rozhodne vstoupit do druhého pilíře bude dostávat důchod z dvou zdrojů. První část od Sociální pojišťovny (první pilíř) a druhou část ze svých peněž zhodnocených v důchodových fondech (druhý pilíř). Výše důchodu z druhého pilíře bude záviset na počtu odpracovaných let, na výši výdělku v aktivním věku, ale hlavně na investování a zhodnocení jeho peněz v důchodové správcovské společnosti. Stát garantuje bezpečnost úspor a ochranu před protiprávním znehodnocením. Úřad pro finanční trh udělil povolení na vznik a působení osmi důchodovým správcovským společnostem, které můžeme vidět v následující tabulce.

Tabulka 6: Správcovské společnosti na Slovensku Správcovské společnosti Aegon d.s.s., Alianz-Slovenská d.s.s. Credit Suisse Life & Pensions d.s.s., ČSOB d.s.s., ING d.s.s., První důchodová spořitelna d.s.s Sympatia -Pohoda d.s.s. VÚB Generali d.s.s. Pramen: www.mesec.cz

Důchodový fond i důchodovou správcovskou společnost lze změnit jednou ročně. Stav na osobním důchodovém účtu kdykoli zkontrolovat. Peníze na osobním důchodovém účtu jsou majetkem pojištěné osoby a případě jejího úmrtí je zdědí pozůstalí. Úkolem důchodových správcovských fondů je vytvoření třech důchodových fondů – růstového, vyváženého a konzervativního, které mají zajistit kapitálovou složku důchodového systému, na rozdíl od prvního pilíře, který zajišťuje důchody na bázi průběžného financování

28

V růstovém fondu může být až 80 % akcií, je tedy nejrizikovější, ale může být i nejvýnosnější. Za dobu 24 měsíců existence fondu nesmí být průměrný výnos nižší než 50 % průměrného výnosu konkurenčních růstových fondů. Do tohoto fondu může investovat občan, kterému chybí do důchodu více než 15 let, poté musí přejít na jiný. Vyvážený fond může tvořit až 50 % akcií, ale minimálně 50 % musí tvořit dluhopisy nebo vklady v bankách. Průměrný výnos fondu za 24 měsíců musí dosahovat alespoň 70 % průměrného výnosu konkurence. Do tohoto fondu může investovat občan, kterému do důchodu chybí více než 7 let, poté musí přejít na fond konzervativní. Konzervativní fond musí 100% tvořit dluhopisy a vklady v bankách, průměrný výnos za 24 měsíců pak musí tvořit alespoň 90 % průměrného výnosu konkurenčních fondů. Co se týče povinných přechodů mezi jednotlivými fondy, uvažuje se o změně z pevného data (7 a 15 let) na širší období, ale tyto úvahy zatím nebyly v parlamentu projednávány (mesec.cz). Ministerstvo práce sociálních věcí a rodiny SR nedoporučuje vstup do druhého pilíře lidem, kteří mají do důchodu méně než 10 let (doporučená doba je minimálně 18 až 20 let, kdy by se měl stát vstup do druhého pilíře výhodným). Vstup pro občany Slovenské republiky starších 16 let byl možný v časovém intervalu od 1. 1. 2005 do 30. 6. 2006 a byl dobrovolný. Výjimkou jsou lidé, kteří byli během tohoto období studenty nebo nezaměstnanými. Ti do nového systému mohou vstoupit při nástupu do zaměstnání, ale nejpozději do 30 dnů ode dne nástupu. A osoby které k 1. 1. 2005 měli 16 let a méně musí vstoupit do druhého pilíře v době nástupu do prvního zaměstnání. Potom budou odvádět 9 % hrubé mzdy Sociální pojišťovně a 9 % vybranému penzijnímu fondu. Pokud jedinec podepíše smlouvu s některým z penzijních fondů, nemůže se už vrátit k přispívání pouze do prvního pilíře (Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky).

3.2.2.2.1

Financování reformy

Dle tvrzení Ministerstva práce sociálních věcí a rodiny SR by měli být zdrojem příjmů z privatizace, přebytky státního rozpočtu, případně emise státních dluhopisů.

3.2.2.2.2

Vyměřovací základ

Výši vyměřovacího základu na Slovensku nám ukáže následující tabulka.

29

Tabulka 7: Vyměřovací základ na Slovensku Plátci odvodů do 1. a 2. pilíře Zaměstnanec a jeho zaměstnavatel SZČO

Dobrovolně pojištěná osoba (starší 16 let)

Výška vyměřovacího základu, ze kterého se platí odvody od 1. i 2. pilíře Hrubá mzda zaměstnance, max. však 3násobek průměrné mzdy na Slovensku Polovina 1/12 jeho daňového základu za předcházející rok, max. však 3-násobek průměrné mzdy na Slovensku Určená suma touto osobou, nejméně však min. mzda na Slovensku a nejvíce 3násobek průměrné mzdy na Slovensku

Stát, za osobu, která se stará o dítě a není zaměstnaná ani SZČO, které roční příjem 60 % z průměrné měsíční mzdy na za předcházející kalendářní rok byl větší Slovensku než 12-násobek minimální mzdy na Slovensku Sociální pojišťovna za občany, kteří Průměrný plat občana před vznikem pobírají invalidní důchod invalidity Pozn: SZČO – samostatne zárobkovo činná osoba = v ČR: samostatně výdělečná osoba Pramen: http://www.dochodok.gov.sk/

3.2.2.2.3 -

V rámci důchodového pojištění existují dva podsystémy:

Starobní pojištění – ze kterého se poskytuje starobní důchod, předčasný starobní důchod, sirotčí důchod, vdovský a vdovecký důchod.

Invalidní pojištění – z tohoto pojištění se poskytuje invalidní důchod, sirotčí důchod, vdovský a vdovecký důchod (Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky).

30

Tabulka 8: Výše a struktura odvodu do 1. a 2. pilíře, platné od 1. 1. 2005 Plátce odvodů do 1. i 2. pilíře Stát Zaměstnanec

Zaměstnavatel

Živnostník

Dobrovolně

(rodiče kteří

Sociální

pojištěná osoba

nepracují a

pojišťovna

starají se o děti) Odvody na starobní penzi (1. Pilíř)

0 – 4 % (podle

5%

9%

9%

9%

9%

-

9%

9%

9%

9%

9%

3%

3%

6%

6%

6%

0%

-

4,75 %

4,75 %

4,75 %

2%

0%

28,75 %

28,75 %

26 %

18 %

počtu dětí)

Odvody na starobní spoření (2. pilíř) Odvody na invalidní důchod Odvody do rezervního fondu solidarity Důchodové odvody celkem

24,75 – 28,75 % (podle počtu dětí)

Pramen:www.dochodok.gov.sk

31

3.2.2.2.4

Výhody zapojení se do druhého pilíře

Důchod kombinovaný ze dvou pilířů přináší největší míru bezpečnosti. Vlivem stárnutí obyvatelstva se v budoucnu oblast sociálního pojištění změní a důchody z prvního pilíře budou méně štědré. V druhém pilíři jde o prostředky, které jsou ihned majetkem spořitele. Výše důchodu závisí na příspěvcích, ale také na investičních výnosech. Zapojení se do systému sebou nepřináší žádné dodatečné náklady. Polovina důchodového odvodu zaplaceného Sociální pojišťovně se vždy po zaplacení přesune na osobní důchodový účet do důchodového fondu, který si spořitel zvolil. Další výhodou je, že spořitel má možnost neustálé kontroly nad výší svých naspořených prostředků. (ibidem) Zabezpečení a kontrola správcovských společností je poměrně rozsáhlá. V následujícím obrázku je znázorněno, komu se musí tyto společnosti zodpovídat. Obrázek 1: Kontrola druhého pilíře

Pramen: www.employment.gov.sk

3.2.2.3

Třetí pilíř - dobrovolný

Bez ohledu na to, zda se Slováci rozhodnou vstoupit do druhého pilíře, můžou se jako doteď na důchod zabezpečit v doplňkových důchodových společnostech (DDS), které reprezentují třetí pilíř důchodového systému. Odvody do tohoto systému jsou dobrovolné. Výši částky si určíme sami a tu stejnou částku nám může přispět i

zaměstnavatel.

Tato

částka

je

dohodnuta

v zaměstnavatelské

smlouvě,

kde se zaměstnavatel zavazuje platit doplňkovým důchodovým společnostem příspěvky,

32

za podmínek, které si dohodli. Zabezpečení na důchod v třetím pilíři je daňově zvýhodněné státem. Daňové zvýhodnění třetího pilíře po novele zákona o dani z příjmů č. 595/2003 Z. z. obsahuje následující možnosti spoření na důchod, při kterém je možné si odpočítat od základu daně z příjmů fyzických osob do 12 000 Sk ročně. Jde o: - Kapitálové pojištění, - investiční pojištění, - doplňkové důchodové pojištění, - speciální spořící programy. Společným znakem těchto programů je dlouhodobost (Financnik.sk). Doplňková důchodová společnost zřídí a vede každému účastníkovi a odběrateli dávky osobní účet pro každou uzavřenou účastnickou smlouvu. DDS je povinna jedenkrát ročně bezplatně zaslat účastníkům a odběratelům dávky výpis z osobního účtu.

Dávky doplňkového důchodového spoření: -

doplňkový starobní důchod a to ve formě - doživotního nebo dočasného doplňkového starobního důchodu,

-

doplňkový výsluhový důchod formou - doživotního nebo dočasného doplňkového výsluhového důchodu,

-

jednorázové vyrovnání,

-

odstupné (Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky).

Výše částky uložená na účtu DDS je taktéž děděna v případě úmrtí spořitele nebo odběratele doplňkového důchodového spoření. Slovenský důchodový systém tedy zavádí pro občana možnost rozhodnout o části svého důchodu. Zároveň mu však při každém zvoleném postupu dává pocit jistoty a garanci státního dohledu.

3.2.3 Srovnání důchodového systému v České republice a na Slovensku V České republice je reforma důchodového systému již velmi dlouhou dobu jen diskutovaným tématem. Roku 1995 v České republice proběhla největší reforma

33

penzijního pojištění, jejichž hlavním bodem byla novela zákona č. 170/1999 Sb. Ta otevřela nové možnosti účastníkům penzijního pojištění, ale i zaměstnavatelům, kteří platí svým zaměstnancům část příspěvků na penzijní pojištění. Pořád ale nesmíme zapomínat na nepříznivý demografický vývoj. V roce 2030 by se mohlo stát, že na jednoho důchodce by vydělával jeden pracující. (MPSV.CZ) Proto změna důchodového systému je nutná. Na Slovensku reforma už proběhla a jejich systém je hodně odlišný od Českého důchodového systému a mohl by být pro Českou republiku inspirující. Na Slovensku jsou tři pilíře důchodového systému, v České republice pouze pilíře dva. První (průběžný) a druhý (soukromý neboli spořící) pilíř na Slovensku představuje povinné pilíře a třetí pilíř je pilířem dobrovolným. V České republice první pilíř představuje průběžný zdroj financování důchodu, ten je povinný, druhý pilíř je dobrovolné penzijní pojištění podporované státem. Toto penzijní pojištění je prováděno pomocí penzijních fondů. Na Slovensku jsou penzijní fondy součástí pilíře třetího. První pilíř na Slovensku zůstal téměř nezměněný. Změna proběhla v podmínkách výše důchodu, která je závislá na počtu odpravovaných let a na částce, kterou do systému účastník odvedl. Hospodaření v penzijních fondech je regulováno státem. Ten určuje, že v České republice je odvedeno min. 5 % zisku na tvorbu rezervního fondu a max. 10 % ve prospěch akcionáře. Zbývajících 85 % výnosů jde ve prospěch účastníků. Ve Slovenském doplňkovém důchodovém systému je jediným odvodem ze zisku odvod do rezervního fondu a to ve výši 2,5 %. Zbytek 97,5 % jde ve prospěch účastníků. V České republice při vstupu do penzijního pojištění jsou lidé lákáni státním příspěvkem, který na Slovensku není. V ČR je vklad nad 500 Kč je motivován daňově. Celkovou částku, kterou si pojištěnec může za rok z daní odečíst je 1800 Kč, a to v rámci druhého pilíře. Oproti tomu se na Slovensku poskytuje státní prémie v maximální výši 2 280 Sk ročně a to z 12 000 Sk (tj.19 % z 12 000), které musíme vložit na doplňkový důchodový fond. Podmínkou je, že doba programu nesmí být kratší než 10 let, a že je program splácen alespoň do 55 let věku spořitele. Tato prémie se vyplácí v rámci třetího pilíře.

34

V České republice si poplatník může snížit daňový základ o příspěvek zaplacený na jeho penzijním pojištění. Částka, kterou lze odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění se státním příspěvkem za zdaňovací období snížené o 6 000 Kč. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí 12 000 Kč. Od daně je osvobozen přípěvek zaměstnavatele na penzijním připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, maximálně však do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (MARKOVÁ: 2006).

Dávky poskytnuté

v penzijních

fondech

jsou

osvobozeny

od

daně,

ale 15-ti procentní dani podléhá kapitálový výnos, který podléhá zdanění v okamžiku výplaty výnosu. Ve Slovenském doplňkovém důchodovém pojištění je daňová úleva odvozena od ročního příjmu účastníka. Maximální hranice daňových odpočtů je 10 % ročního příjmu, maximálně pak 12 000 Sk. To platí pro OSVČ i zaměstnance. Zaměstnavatel si může odečíst od základu daně příspěvek na svého zaměstnance do výše 3 % z jeho hrubé mzdy. Což je o 2 % méně než v České republice. Jelikož mají na Slovensku jednotnou 19 % daň, potom příspěvek zaměstnavatele i kapitálové výnosy jsou zdaněny touto sazbou. Podmínky pro poskytnutí penze jsou ve slovenském doplňkovém důchodovém pojištění jednodušší než v ČR. Slovenským klientům stačí spořit před odchodem do důchodu jeden rok a dosáhnout 50 let věku. Oproti tomu český klient musí spořit déle než 5 let a dosáhnout věku 60 let, aby měl nárok na starobní důchod. Přiznání pozůstalostních dávek z penzijního připojištění je v českém systému také tvrdší, jelikož penzijní fondy vyžadují, aby účastník spořil 3 až 5 let, než má nárok na jednorázové vyrovnání. Na Slovensku v systému doplňkového důchodového pojištění tato podmínka není. U výsluhové penze je rozdíl v délce spoření dokonce 14 let. Na Slovensku ji klient může získat po roce spoření, v ČR až po 15 letech. V ČR zaměstnanec a zaměstnavatel odvedou ze mzdy 34 % na nemocenské, důchodové pojištění a státní politiku nezaměstnanosti. Oproti tomu na Slovensku je to 24,75 – 28,75 %, které odvádí na starobní penzi do prvního a druhého pilíře, příspěvek na invalidní důchod a odvod do rezervního fondu solidarity. Zde je jasně vidět, že český

35

občan je povinen odvádět vyšší pojistné do státního rozpočtu a pro zaměstnavatele to znamená, že je pro něj dražší pracovní síla.

3.2.4 Problémy Českého důchodového systému Charakteristiky, které zásadně ovlivňují vývoj důchodového systému a míru jeho vlivu na veřejné úspory jsou:5

-

míra zaměstnanosti - růst zaměstnanosti koreluje s počtem plátců pojistného.

Tabulka 9: Míra nezaměstnanosti v ČR 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Nezaměstnanost v %

8,8

8,1

7,3

7,8

8,3

7,9

7,1

Leden 2007 7,9

Pramen: www.finance.cz/ekonomika Míra evidované nezaměstnanosti v březnu ve srovnání s předchozím měsícem poklesla o 0,4 %. K 31. 3. 2007 evidovaly úřady práce celkem 430 474 osob, což je o 24 563 osob méně než ke konci měsíce předchozího. Nově zaměstnaní lidé odvádí daně a to je příjmem našeho státního rozpočtu. Lze tedy říci, že pokles nezaměstnanosti je pro náš státní rozpočet přínosem.

-

věková hranice – projevuje se duplicitním vlivem: zvyšuje počet plátců pojistného a snižuje počet důchodců. V České republice jsou jedni z nejmladších důchodců. Chystaná reforma posune věkovou hranici odchodu do důchodu na 65 let pro muže i ženy, ale až od roku 2030. Do té doby bude každým rokem ubývat plátců a přibývat těch, kdo od státu berou. Problémem se stane to, kdo bude vlastně lidstvo živit. Podíl dětí do patnácti let věku klesl ze 34 % v roce 1950 na 30 % a v roce 2000, o půlstoletí později má činit jen 21 %. V Evropě bude situace ještě o něco nepříznivější, nastane pokles z dnešních 17 % na 14 % dětí. (POTŮČEK, 2003)

36

Tabulka 10: Vývoj počtu poplatníků a důchodců 2001 Počet poplatníků

2002

2003

2004

2005

2006

4530096 4583373 4595773 4843380 4788289 4848236

Počet starobních 2584018 2577798 2590844 2625685 2645100 2683784 důchodců Počet ostatních důchodců 1922772 1907830 1914219 1944915 1961870 1995350 Pramen: www.cssz.cz

Graf 1: Vývoj počtu poplatníků na 1 důchodce

Pozn.: daný rok je rok 2006 Pramen: www.mpsv.cz

Z grafu je patrné, že stávající důchodový systém přestává fungovat. Jelikož se prodlužuje průměrná délka života, roste počet lidí v důchodovém věku a zároveň klesá porodnost, snižuje se tedy počet zaměstnaných lidí. Pokud bychom srovnali dnešní stav, kdy jednoho penzistu financují 2 pracující lidé, například s rokem 1948, kdy financovalo jednoho penzistu 9,5 pracujících lidí, dojdeme opět k závěru, že stávající důchodový systém je neudržitelný.

5

následující text je čerpán ze: SLANÝ: 2004, KOHOUT: 2006, Centrum pro sociální a ekonomické strategie, UK FSV: 2002, POTŮČEK: 1999, KELLER: 2005

37

Reformou důchodového systému velmi pravděpodobně nedojdeme ke zvrácení demografických trendů, ale měla by důchodový systém upravit tak, aby byl při daném vývoji dlouhodobě finančně udržitelný.

-

výše průměrného důchodu k průměrné hrubé mzdě

Tabulka 11: Průměrná penze v České republice 1988 Průměrný důchod (v Kč) 1496 Pramen: www.mestec.cz/clanky

1993 2734

1995 3578

1998 5367

2001 6352

2004 7700

2007 7900

Průměrná hrubá mzda v České republice za rok 2006 činí 20211 Kč. Z toho plyne, že státní penze dosahuje asi 38,60 % čisté průměrné mzdy.

Tabulka 12: Průměrný důchod ve východní Evropě v roce 2006 Země Průměrná penze (v euro) 278 Česká republika 222 Polsko 186 Maďarsko 147 Slovensko 108 Estonsko 95 Litva 94 Lotyšsko 60 Bulharsko 49 Rumunsko Pramen: www.mestec.cz/clanky -

Počet chudých penzistů (v %) 6 7 9 13 18 12 10 35 38

vyměřovací základ pro pojistné – jedná se o sjednocení pravidel pro jeho stanovení u zaměstnanců a OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná). U OSVČ existuje tzv. strop při placení pojistného, jenž je zvýhodňuje oproti zaměstnancům. Při solidaritě zakotvené v konstrukci důchodu tak jsou OSVČ výrazně dotovány právě zaměstnanci, neboť za současných podmínek si OSVČ placením minimálního pojistného

na

důchodové

pojištění

po

dobu

40

let

uhradí

asi 3/4 výdajů na základní výměru důchodu a už vůbec ne výdaje na procentní výměru. -

politický faktor – vláda má zásadní význam při projednávání nových zákonů. Jejich názory a sliby jsou pro voliče nejvíce lákavé v předvolebním období.

38

Jak bude vypadat důchodový systém po plánované reformě nejvíce ovlivní právě politikové (RYS: 2003). -

vývoj HDP, růstu mezd a vývoj inflace – za kritickou není třeba považovat situaci v niž pojistné nepostačuje na krytí výdajů systému, ale právě situaci, kdy výdaje na důchodové pojištění přikročí tvz. kritické pásmo 11 – 13 % z HDP (v České republice nepřekročil zatím tento podíl 10 % ).

-

předčasný odchod do důchodu – nárůst žádostí o předčasný odchod do důchodu přináší zvýšení státních výdajů na důchodovou politiku. Předčasné odchody do důchodu však neřeší problém nezaměstnanosti mladých lidí.

3.2.5 Analýza možných řešení potíží současného penzijního systému Zrušení rovného důchodu – ten motivuje občany, aby odcházeli do důchodu přesně na věkové hranici. Nemohou odejít do důchodu dřív, neboť by v dřívějším věku nedostali žádný důchod. A odejít později také není výhodné, protože za dodatečně odvedené pojistné si nemohou důchod nijak zvýšit. Každý jedinec většinou dělá to, co je pro něj nevýhodnější, proto by systém měl pomýšlet například na zrušení těchto odvodů pojistného ze mzdy pro pracující „důchodce“. Pokud by občan pracoval ve věku, kdy má nárok na důchod a nebyl by mu plat nadále zatěžován těmito odvody pojistného, mohlo by to pro ně být motivující a nadále by setrvával v pracovním poměru. A stát za aktivně pracujícího „důchodce“ by dostával do státního rozpočtu odvody za daň ze mzdy, což je i pro něj výhodné. Zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu – v České republice je věková hranice pro odchod do důchodu jedna z nejnižších. Jelikož se prodlužuje lidský věk (z důvodu: zvyšující se úroveň zdravotnictví a rostoucí zájem občanů o zdraví životní styl), měl by se věk odchodu do důchodu zvýšit alespoň na 65 let pro muže i ženy. Žádné empirické výzkumy nepotvrzují nižší výkonnost starších pracovníků. Starší lidé proto představují úžasnou potenciální hodnotu pro podniky, hospodářství a celou společnost. Bohužel jsou však současně také značně nevyužitou a možná že do značné míry diskriminovanou sociální skupinou.

39

Motivace lidí – motivovat lidi, aby si naspořili na soukromých účtech. Motivace lidí je do značné míry ovlivněna informovaností. Podle zájmu o penzijní pojištění jak ze strany zaměstnanců, tak i zaměstnavatelů je zřejmé, že všeobecné informovanost o reformě celého důchodového systému není dostatečně vysoká. Zvýšit všeobecnou informovanost o nutnosti a výhodách důchodové reformy, by mělo patřit k základním úkolům Ministerstva práce a sociálních věcí. Zabrzdit rozrůstání sociálního státu – nevyplácet mnoho peněz těm co je nepotřebují. Náš stát má příliš mnoho lidí, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní (nezaměstnaných déle

než

rok

je

53,6

%

lidí),

na

neschopenkách

(na

neschopence

je denně více než 6 lidí ze 100) a v invalidním důchodu (dnes už 571 000 invalidních důchodců). A oproti tomu má příliš málo pracujících seniorů (seniorů, kteří pracují je výrazně méně než jinde v Evropě) a lidí, kteří dokážou skloubit práci s rodinou díky zkráceným úvazkům (v českých poměrech se dělá buď na celý úvazek nebo vůbec). Chybí pojistka, která by zaručila, že každý kdo pracuje, bude mít vyšší příjem než ten, kdo spoléhá na dávky. Veřejné finance se dostanou ze sociální pasti tehdy, až se stovkám tisíc nezaměstnaných, simulantů, seniorů a invalidů více vyplatí vydělávat než brát dávky. Proto by měl stát udělat kroky, které k tomuto povedou. Například vytvořit podmínky pro podnikatele, aby nabízeli i částečný pracovní poměr. Dále zajistit úlevy pro seniory, pokud setrvají v zaměstnání i důchodovém věku, a to ve formě zrušení sociálního pojištění na penzi z platu, jako je uvedeno již výše. Vhodné by také bylo zamyslet se nad radikálním snížením podpory v nezaměstnanosti, jak tomu bylo například v roce 2004 v Německu. A v neposlední řadě také důsledně a spravedlivě propracovat posudkový systém v případě invalidních důchodů (ZLÁMALOVÁ, Hospodářské noviny, č. 72). Způsob financování důchodového systému – v současné době je 1. pilíř důchodového systému primárně financován ze zdanění práce. Pouze tento způsob financování není obvyklý a do budoucna udržitelný. Zdroje financování by se měly rozšířit i o jiné formy zdanění (v současné podobě slouží výnos ze všeobecných daní pouze k financování deficitu systému). V doplňkových systémech budou stále významnějším zdrojem financování důchodů výnosy z kapitalizace placených příspěvků. Váha státního příspěvku jako zdroje financování se bude postupně zmenšovat. Český dvoupilířový systém důchodového sytému by měl být přetvořen na tří pilířový podobně jako na Slovensku.

40

3.3

Navrhovaná reforma českého důchodového systému

O návrhu reformy nového důchodového systému v České republice se mluví již velmi dlouhou dobu. Jelikož je nejen demografická situace ve špatném stavu, měla by změna důchodového systému přijít co nejdříve. Nyní si ukážeme jaký důchodový systém navrhují některé politické strany České republiky. Jejich vize se různí a v následujícím textu si přiblížíme jejich návrhy.

Návrh ČSSD6 - systém pomyslných individuálních účtů (NDC) Důchodové zabezpečení dle ČSSD by i nadále mělo být založeno na průběžném financování. Měli by být vytvořeny pomyslné individuální účty, na který by měl každý přístup a mohl by kontrolovat své vlastní odvody na důchodové zabezpečení. Také by podporovali rozvoj dobrovolných soukromých doplňkových důchodových systémů. Tento systém by měl občanům zajistit důchody na úrovni 48 % předdůchodových příjmů a z 12 % z doplňkového důchodového systému. Výše důchodů bude závislá na výši odvodů do důchodového systému, na délce dožití při přiznání důchodu a na vývoji důchodového systému jako celku. Což by mělo podporovat větší zásluhovost v důchodovém systému, ale i zájem občana být zaměstnaný. Cílem tohoto systému je ochránit občany ve starobním věku před chudobou. Tento systém se netýká jen starobních důchodů, ale i invalidních a pozůstalostních důchodů. Věková hranice odchodu do důchodu by se posunula na 65 let pro muže i ženy. U žen by se zohledňoval počet vychovaných dětí.

Návrh KDU-ČSL – dobrovolné vyvázání (tzv. opt-out) Návrh politické strany KDU-ČSL je založen na třípilířovém modelu. První pilíř by zůstal průběžně financovaný státní pilíř. Tento pilíř však nemůže stát samostatně, proto je nutné ho doplnit druhým pilířem. Druhý pilíř je fondový, financovaný z části povinných odvodů. Díky tomuto pilíři si mohou lidé svůj důchod zvýšit. Principem druhého pilíře je, že si občan naspoří

6

následující text je čerpán z: www.mpsv.cz a studie Výkonného týmu Bezděkovy komise

41

u soukromé společnosti na svůj individuální účet a v důchodovém věku je mu z něj vypočítán doživotní důchod. Třetí pilíř je dobrovolný fondový pilíř. Jedná se o doplňkové formy spoření na důchod. Například penzijní pojištění, životní pojištění. Vyvázání tzv. opt-out je systém, kdy pracující lidé mladší 50 let se v okamžiku spuštění reformy, mohou rozhodnout částečně vyvázat ze státního průběžného DB systému. Toto je také podmíněno navýšením odvodové povinnosti do penzijního fondu a to o dva procentní body než je povinně dáno. Odchod do důchodu dle KDU-ČSL by byl možný v 65 letech pro muže a bezdětné ženy. Po dosažení 63 let věku se bude důchodový věk zvyšovat ročně o 4 měsíce pro muže i ženy. Ženy které mají děti, budou mít zachovánu podmínku odchodu do důchodu dle počtu vychovaných dětí.

Návrh KSČM – parametrická optimalizace KSČM by chtěla zachovat stávající systém důchodového zabezpečení. Tato politická strana je přesvědčena, že důchodový systém by měl i nadále být státním pilířem, který bude povinný pro všechny občany, dávkově definovaný, průběžně financovaný, solidární příjmově i generačně, regulovaný a státem garantovaný. Neboť úkolem státu je zajistit důstojné stáří všem svým občanům. Věk, ve kterém KSČM navrhuje odchod do důchodu, je růst od roku 2030 pro muže i ženy o 4 měsíce za kalendářní rok, dokud nedosáhne 65 let. Nezohledňují počet vychovaných dětí.

Návrh ODS – rovný důchod ODS navrhuje důchod financovat ze dvou zdrojů. První by byl státní důchod, stejný pro všechny a to ve výši 20 % průměrné mzdy. Druhý z peněz soukromě naspořených, které nebudou podléhat státnímu přerozdělování. Reálná hodnota důchodů poroste, jelikož budou valorizovány o inflaci a růst reálných mezd. Systém rovného důchodu se bude týkat lidí narozených v roce 1975 a mladší. Lidem starším se bude důchod počítat současně dle současných pravidel a rovného důchodu. Všichni občané, kteří se zapojí do systému rovného důchodu dostanou slevu na pojistném a sociálním zabezpečení ve výši 8 % hrubé mzdy. Z tohoto vyplývá,

42

že čím déle bude moci občan šetřit ze slevy na pojistném, tím více se bude jeho důchod rovnat úrovni důchodu rovnému. Návrh důchodového systému ODS navíc zavádí doplňkový systém, který je založen na počtu vychovaných dětí a na tom, jak jsou naše děti úspěšné. Rodiče by z hrubé mzdy svého dítěte dostali dva procentní body z 20 % hrubé mzdy již pracujícího dítěte. ODS se domnívá, že by tento systém mohl podpořit porodnost a demografické problémy. Důchodový věk by se měl zvyšovat s věkem dožití. Zvýšení věkové hranice s rostoucí dobou dožití tak, aby zůstal zachován stabilní poměr mezi počtem plátců a počtem starobních důchodců. Důchodový věk se od 30 let zvyšuje o 2 měsíce a později o 1 měsíc ročně, tzn. že v roce 2 100 by věková hranice dosáhla 71 let pro muže i ženy. Věk odchodu do důchodu je věk, od kdy vzniká nárok na státní starobní důchod (rovný).

Návrh US-DEU – kombinovaný systém US-DEU dnes již neexistuje, ale v době jednání o důchodové reformě bylo součástí českého politického systému a také podalo návrh možného řešení důchodů. Změna, kterou navrhovali byla zvýšení rovnosti současného systému v kombinaci s parametrickými změnami k posílení individuálního soukromého důchodového pojištění. Hlavním cílem reformy důchodového systému US-DEU bylo udržení mezigenerační soudržnosti obyvatelstva. Věková hranice odchodu do důchodu bude 65 let. Od roku 2032 se tato hranice měla zvýšit o 2 měsíce za každý kalendářní rok u mužů i žen. Růst se zastaví na věkové hranici 67 let pro obě pohlaví. V následující tabulce vidíme shrnutí některých postojů jednotlivých politických stran:

Tabulka 13: Postoje zástupců politických stran Zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu Srovnání podmínek placení pojistného pro různé typy smluv

ČSSD

KDU-ČSL

KSČM

ano 65 let

ano 65 let

ne*

ano

ano

ano

ODS ano 65 let i výše

US-DEU ano 65 let i výše

ano

ano

43

ČSSD

KDU-ČSL

KSČM

ODS

ano

ano

ano

**

ano 3 násobek průměrné hrubé mzdy

ne

**

Odstranění zvýhodnění OSVČ

Zavedení stropu na placení ano pojistného 5 násobek

průměrné hrubé mzdy *

US-DEU ne (zachování stavu 2006) ano 3 násobek průměrné hrubé mzdy

v případě 1. Stálého propadu v demografickém vývoji; 2. Snížení vysoké nezaměstnanosti

a prodloužení věku dožití na průměru EU zvyšování možné od roku 2030 postupně na 65 let. ** dané informace nebyly k dispozici

Pramen: závěrečná zpráva Výzkumného týmu Bezděkovy komise Předchozí kapitola popisují řešení důchodového systému jednotlivých politických stran. Tyto návrhy se od sebe liší. Dle subjektivního hodnocení je pro náš stát nejhorší varianta návrhu KSČM, protože naši republiku tíží demografický vývoj obyvatelstva, proto tato varianta není pro český důchodový systém dobrým řešením. Oproti tomu bych se přikláněla k návrhu KDU-ČSL, který je navržen na podobném principu, jako je nynější důchodového systém na Slovensku. Také mě zaujal návrh ODS, který navrhuje doplňkový systém, který je založen na počtu vychovaných dětí a na tom, jak jsou naše děti úspěšné. Tento návrh by mohl pomoci ke zvýšení porodnosti. Jako velmi zajímavý se mi jeví návrh důchodové reformy dle ING, jejímž autorem je James Hyzl, kterému pomohli při zpravování Jiří Rusnok, Martin Kulhavý a Tomáš Řeznícek. Základní myšlenka návrhu se opírá o dvě základní cesty, jak si zajistit finanční jistotu ve stáří. Prvním předpokladem je mít dostatek dětí, které se o vás postarají. Toto se podobá návrhu doplňkového systému ODS. A druhou podmínkou návrhu důchodové reformy dle ING je, vytvořit si dostatečné finanční úspory během aktivního života. Která je založena na povinných penzijních plánech, které se prosazují dnes ve vyspělých průmyslových zemích. Systém by obsahovat tři pilíře. První pilíř – povinný, zde by přispívali všichni ekonomicky aktivní lidé, ale dávky z toho pilíře by dostávali jen ti, kdo budou mít alespoň jedno dítě, přičemž osoby ze třemi a více dětmi by pobírali plný důchod z tohoto pilíře. Druhý pilíř – povinný, do tohoto pilíře by přispívali povinně všechny

44

ekonomicky aktivní osoby bez dětí a ti, kteří vychovávají méně jak tři děti. Posledně uvedené osoby by přispívali sníženou sazbou v nepřímé závislosti na počtu vychovávaných dětí (1-2). Dávky by dostávali přisívající do systému z naspořených úspor. Třetí pilíř – dobrovolný, jednalo by se o dodatkové spoření, na komerční a individuální bázi. Výhody tohoto systému: není citlivý na demografické změny, ty by pouze mohli ovlivnit velikost jednotlivých systémů. Osoba, která si tímto způsobem spoří na důchod, si může být jistá, že naspořená částka půjde na jeho důchod. Systém nediskriminuje osoby na rodičovské dovolené, podporuje legální trh práce mimo jiné snížením průměrného pojistného a podporuje adopci (ING).

45

4. Závěr Reformy důchodových systémů jsou velmi aktuálním tématem v mnoha zemích. Zvolené reformní strategie jsou různé, mají však společné některé prvky. Časté diskuse se vedou na téma právě ideálních strategií, ale dojít ke shodě je téměř nemožné, už proto, že obyvatelé různých zemí na svůj systém kladou různá očekávání. Tato očekávání vyplývají z tradičního vnímání role státu, historického vývoje a individuální odpovědnosti. Očekávání se však mohou během příprav reforem měnit, proto je důležité s náležitým předstihem informovat veřejnost a snažit se získat co nejširší konsensus. Vzhledem k historickým, ekonomickým, politickým a sociálním souvislostem dosavadního vývoje v jednotlivých zemích se reformy liší v posloupnosti daných kroků, v jejich rozsahu i v rychlosti. Obecně lze říct, že systémy důchodového zabezpečení mají tendenci se přibližovat. V každém případě však platí, že úspěšný systém a úspěšná přijatelná reforma mají zaručovat stabilní pravidla a transparentnost. Ve vztahu k důchodovým reformám je nejčastější otázkou, zda je možné se vypořádat s financováním důchodového zabezpečení stávajících a nastupujících důchodců, kteří jsou zatíženy stárnutím populace, při současném poklesu produktivní populace. Další otázkou je, zda tyto problémy řešit pouhými změnami technických parametrů důchodových systémů, či zda je nutné přistoupit k radikálním změnám. Podle mého názoru není hlavním problémem českého důchodového systému stárnutí populace a nepříznivý demografický vývoj, ale spíše opatrná politická opatření, protože prodlužování věku odchodu do důchodu patří mezi voliči k nepopulárním změnám. Demografický vývoj v 90. letech se vyvíjel relativně příznivě a právě tohoto období mohli politikové využít. Dalším problémem rostoucích deficitů důchodového pojištění je předčasný odchod do důchodu, nezaměstnanost, nízký věk odchodu do důchodu nebo nízká zásluhovost. Řešení těchto problémů je velice drahé, proto je nezbytné umožnit seniorům, aby se aktivně zapojili na trhu práce. Určitou překážkou je však špatná nabídka například zkrácených pracovních úvazků. Výplaty důchodů jsou pro český rozpočet velkou zátěží. Není úplně přesné obviňovat ze zatěžování státního rozpočtu demografické problémy. Systém je v deficitu kvůli erozi plátců důchodového pojištění v důsledku nárůstu nezaměstnanosti během hospodářské recese. Dle

mého

názoru

by

si

český

důchodový

systém

mohl

vzít

příklad

ze slovenského důchodového systému. To znamená zavést tři pilíře důchodového

46

systému. První dva povinné a přitom by se občan mohl dobrovolně rozhodnout, zda vstoupí do prvního pilíře nebo si bude spořit na důchod v prvním a druhém pilíři. Třetí pilíř by byl dobrovolný, spadající pod Penzijní fondy. Reforma důchodového systému je již velmi dlouhou dobu jen diskutovaným tématem. Bylo provedeno několik analýz expertními skupinami, kterým by měli naši politikové naslouchat, sjednotit své názory a posunout náš důchodový systému vpřed.

47

5. Seznam použité literatury Monografie 1. Centrum pro sociální a ekonomické strategie, UK FSV. Průvodce krajinou priorit pro Českou republiku. 1. vyd. Praha : Gutenberg, 2002. ISBN 80-86349-06-3. 2. KELLER, Jan. Soumrak sociálního státu. 1. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 2005. 158 s. ISBN 80-86429-41-5. 3. KOHOUT, Pavel, HAVLÍČKOVÁ, Kateřina. Cesta k rovnováze : Ekonomická strategie pro ČR. 1. vyd. Praha : Triton , 2006. ISBN 80-7254-694-5. 4. KREBS, Vojtěch, DURDISOVÁ, Jaroslava, POLÁKOVÁ, Olga a ŽIŽKOVÁ, Jana, Sociální politika. 1. vyd. Praha : CODEX Bohemia, s. r. o., 1997. 328 s. ISBN 80-85963-33-7. 5. KREBS, Vojtěch a kol., Sociální politika. 3. přeprac. vyd. Praha : ASPI, a. s. , 2005. 504 s. ISBN 80-7357-050-5. 6. POTůČEK, Martin. Křižovatky české sociální reformy. 1. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 1999. 317 s. ISBN 80-85850-70-2. 7. POTŮČEK, M. Putování českou budoucností. 1. vyd. Praha: Gutenberg, 2003. 366 s. ISBN 80-86349-09-8. 8. POTůČEK, Martin. Sociální politika. 1. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 1995. ISBN 80-85850-01-X. 9. RYS, V. Česká sociální reforma : (sociologická studie). 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003. 170 s. ISBN 80-246-0588-0. 10. SLANÝ, Antonín, KREBS, Vojtěch, a kol. Sociální ochrana a důchodový systém. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2004. 71 s. ISBN 80-210-3390-8. 11. SPĚVÁČEK, Vojtěch. Transformace české ekonomiky : politické, ekonomické a sociální aspekty. Praha : Linde nakladatelství s. r. o., 2002. ISBN 80-86131-32-7. 12. MARKOVÁ, HANA. Daňové zákony 2006 : Úplná znění platná k 1. 1..Praha : Grada Publishing, a. s., 2006. ISBN 80-247-1581-3. Zákony 1. Sbírka zákonů č. 353/2006 Tisk 1. ZLÁMALOVÁ, L.: Pět pastí českého sociálního státu. Hospodářské noviny, 2007, č. 72, s. 11 Internetové zdroje 1. Asociace penzijních fondů České republiky. Seznam členů APF ČR - duben 2007 [online]. duben 2007 [cit. 2007-04-01]. Dostupný z WWW: . 2. Česká správa sociálního zabezpečení. Přibývá poplatníků pojistného i důchodců [online]. 2007 [cit. 2007-01-17]. Dostupný z WWW: . 3. Finance.cz. Nezaměstnanost [online]. 2000-2007 [cit. 2007-04-15]. Dostupný z WWW: . ISSN 12134325.

48

4. Finance.cz. Příspěvkově nebo dávkově definované systémy [online]. 2000-2007 [cit. 2006-05-12]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-4325. 5. Finančník.sk. Dôchodok [online]. 2004 [cit. 2004-09-15]. Dostupný z WWW: . ISSN 1336-6246. 6. GOLA, Petr. Měšec.cz. Důchody ve východní Evropě - chudoba penzistů.... [online]. 1999-2007 [cit. 2006-09-25]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-4414. 7. ING. Návrh penzijní reformy pro Českou republiku – inovativní řešení. ING [online]. 2005 [cit. 2007-05-14]. Dostupný z WWW: . 8. Ministerstvo práce a sociálních věcí. ODBOR 32. Varianty politických stran [online]. 2006 [cit. 2006-01-02]. Dostupný z WWW: . 9. Ministerstvo práce, sociálných vecí a rodiny SR. Dôchodkové sporenie : Pre všetkych, ktorí sa rozhodujú o 2. pilieri [online]. jún 2006 [cit. 2006-07-01]. Dostupný z WWW: . 10. Ministerstvo práce, sociálných vecí a rodiny SR. Odvody [online]. 2004 [cit. 200412-13]. Dostupný z WWW: . 11. Paralova.cz Případnými problémy budou dotčeni občané ČR [online]. 2005 Dostupný z WWW: . 12. Penize.cz. Druhy důchodů [online]. 2000-2007 [cit. 2005-07-25]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-2217. 13. RAMPULA, Tomáš, BÝM, Petr. Profit : podnikatelský týdeník. Na stát se nespoléhejte [online]. 2006 [cit. 2006-01-16]. Dostupný z WWW: . 14. ŠVARC, Dan. Měšec.cz Důchodová reforma na Slovensku - inspirace pro ČR?. [online]. 1999-2007 [cit. 2005-01-26]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-4414. 15. Tiscali.cz. Důchodový věk (a jeho prodlužování) [online]. 2007 [cit. 2007-04-14]. Dostupný z WWW: . 16. Ústredný portál verejnej správy Slovenskej republiky. Dávky doplnkového dôchodkového sporenia [online]. 2007. Dostupný z WWW: . 17. VÝKONNÝ TÝM, Bezděkovy komise. Závěrečná zpráva : Výkonného týmu. Bezděkova komise [online]. 2005. Dostupný z WWW: .

49

6. Přílohy

50