Rozpočtová politika v oblasti zdravotnictví zdraví : základní lidská hodnota různé definice: WHO - „…zdraví je stav plné fyzické, psychické a sociální pohody a nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo vady“ právo na zdraví: garantovaný přístup ke zdravotnickým službám •liberální přístup - jedinec získá pouze takovou zdravotní péči, na kterou má •rovnostářský přístup - každý získá co nejlepší možnou úroveň péče bez ohledu na důchodovou situaci - ALE není to právo neomezené – garantovaná péče požadavky rovnosti dle WHO - stejný přístup ke zdravotní péči při stejné potřebě, stejná kvalita péče pro všechny při stejné potřebě
Listina základních práv a svobod • Článek 6 (1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením. (2) Nikdo nesmí být zbaven života. … • Článek 10 (1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. • Článek 31 „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“ Právo na ochranu zdraví zahrnuje nejen poskytování zdravotní péče z veřejného pojištění, ale i právo člověka nebýt pouhým objektem péče státu či jiného orgánu o své zdraví. Člověk má tedy právo rozhodnout se, jakým způsobem bude pečovat o své zdraví, zároveň je důležitá odpovědnost jednotlivce, která spočívá v povinnosti neohrožovat zdraví dalších osob.
Důvody „státní“ účasti ve zdravotnictví • mimoekonomické důvody • ekonomické důvody
problematika určení „velikosti“ státní regulace závisí na způsobu financování zdravotnictví tzn. 1.kolik a jak (mechanismus) budou vybírány prostředky na zdravotní péči ? 2. jakým způsobem budou prostředky rozdělovány poskytovatelům zdravotní péče ? Otázky: • má stát regulovat počet a typ zdravotnických zařízení? • má stát regulovat počet a rozmístění lékařů? • má stát prostřednictvím např. daňového systému ovlivňovat životní styl občanů? (nižší daně na určité potraviny…) • jak se má „trestat“ poškozování zdraví?
Výdaje na zdrav. % HDP
Podíl vv na výdajích v %
Faktory ovlivňující výdaje na zdravotnictví • stárnutí obyvatelstva • očekávání veřejnosti…..
Faktory ovlivňující zdravotní stav • genetický základ (faktory vnitřního prostředí) • faktory vnějšího prostředí - životní prostředí - způsob života (stravovací zvyklosti, návykové látky, pohyb……) - zdravotní péče
Zdravotní systémy I.dle převažujícího způsobu financování a) přímé financování
b) nepřímé financování
Finanční propojení 1. pacient – zprostředkovatel (plátce) daně – povinné, neúčelové (např. VB – součást daňové kvóty - jednoduché) zdravotní pojištění – není funkcí stavu pojištěné osoby, obvykle – povinné, jednotné, různý vyměřovací základ, účast zaměstnance, zaměstnavatele, státu…. 2. zprostředkovatel (plátce) – zdravotnické zařízení určité rozdíly dle typu zařízení – lůžková zařízení a ambulantní zařízení
Finanční propojení mezi zprostředkovatelem a poskytovatelem
• Platba za ošetřovací den –– fixní paušální částka, charakteristika: prodlužování doby pacienta v nemocnicích, poskytování méně nákladných služeb • Platba za výkon – platba za každou jednotlivou službu, problém:růst výkonů!!! , někdy i výkonů, které mohou škodit (opakované vyšetření rentgenem..)
• Platba za případ – platba za určitý objem výkonů, spojených do případu – paušální platba platba DRG - diagnosis related groups - diagnosticky příbuzné skupiny (poprvé v 70. letech v USA financování nemocniční péče zdravotní péče - Medicare a Medicaid) • Kontrakty – finanční prostředky na základě smluv mezi poskytovateli a správcem zdravotního fondu, růst konkurence mezi poskytovateli , snaha nakoupit co nejlevněji, předplacená péče
• Rozpočty - prostředky na základě kalkulace za určitou jednotku
(pacient, den, počet lůžek…) tvorba rozpočtu: na základě analýzy časových řad - rozpočet historický na základě vybraných kritérií (např. demografické podmínky, ukazatele zdravotního stavu, rozsah lůžkového fondu…) rozpočet - vázán na objem poskytované péče, minimální a maximální objem služeb účelově vázaný - sestavení rozpočtu v položkovém třídění, přesuny jsou zakázány nebo povoleny omezeně globální rozpočet - přidělení celkové částky - vedení rozhoduje o rozdělení výraz decentralizace rozhodovacích pravomocí na nemocnici
II.dle účasti státu • centralizované – zdraví státem dodávaná služba výhoda: zlepšení zdravotního stavu nevýhoda: administrativně náročné, nemožnost výběru lékaře, zdrav.zařízení, přiřazovací systém, státní vlastnictví • koordinovaně pluralitní – zdraví státem garantovaná služba charakteristiky: možnost výběru, profesní organizace, soukromé i státní vlastnictví, systém pojišťovací (Bismarck), systém národní zdravotní služby (Beveridge) • pluralitní – zdraví předmětem prodeje a koupě charakteristiky: nákladný, kvalitní péče, nerovnost přístupu, zdůraznění úlohy jedince….(USA)
Zdravotnictví v ČR Principy • solidarita (sazba 13,5% z vyměřovacího základu) • vícezdrojové financování - veřejné zdravotní pojištění, přímé platby, státní a územní rozpočty • svobodná volby lékaře a zdravotnického zařízení • svobodná volby zdravotní pojišťovny (7 pojišťoven) • stejná dostupnost a kvalita poskytovaných služeb
Střední délka života při narození
Střední délka života Naděje dožití při narození (střední délka života)
Struktura výdajů na zdravotnictví
Celkové výdaje na zdravotnictví
Způsob financování zdravotnictví a) povinné zdravotní pojištění - Zákon o všeobecném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb.,
jednotná sazba – 13,5% z vyměřovacího základu konstrukce pojistného – 4,5% zaměstnanec - 9% zaměstnavatel
státní pojištěnci b) přímé platby: za léky, stomatologické ošetření, rehabilitace, lázně, poplatky (od 1.1.2008), většina zrušena
Způsoby úhrady ZZ • r. 1992 – výkonová platba - seznam zdravotních výkonů, jednotlivé výkony - body - cena bodu • r. 1997 - nové úhradové mechanismy ambulantní lékaři - kombinovaná kapitačně výkonová platba (regulace - sledování frekvence výkonů, limitní časové omezení, počet pacientů…), speciální ceník pro zubaře nemocniční péče - aplikace rozpočtů (historické rozpočty – minimálně 70% objemu péče, jinak krácení) - paušály snaha: od r. 2008 aplikace DRG
Přerozdělování pojistného r. 1993 : 50% pojistného dle přepočteného počtu pojištěnců -
státní pojištěnci do 60 let a nad 60 let (1 podíl : 2 podíly ) - 1994 až 2004 úpravy mechanismu přerozdělování • 60% přerozdělováno - státní pojištěnci - starší 60 let 3 podíly - Nový způsob přerozdělení: - dle nákladovosti pojištěnců dle věku a pohlaví (nákladové indexy 36) + kompenzace rizika (fond sdílení rizika – na nákladnou péči) - od 1.1.2005 - 100% přerozdělování od 1. 4. 2006
Nákladové indexy 2015
Výdaje na obyvatele dle věku - 2012
