OBCHODNÍ POLITIKA BANK V ČR V OBLASTI BANKOVNÍCH POPLATKŮ

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

OBCHODNÍ POLITIKA BANK V ČR V OBLASTI BANKOVNÍCH POPLATKŮ Trading Policy of Banks in the Czech Republic in the Area of Bank Charges Bakalářská práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Ing. Peter MOKRIČKA

Bc. Pavlína JANÁČKOVÁ

Brno, květen 2011

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí Akademický rok 2010/2011

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:

JANÁČKOVÁ Pavlína, Bc.

Obor:

Finance

Název tématu:

OBCHODNÍ POLITIKA BANK V ČR V OBLASTI BANKOVNÍCH POPLATKŮ Trading policy of banks in the Czech Republic in the area of bank charges

Zásady pro vypracování

Cíl práce: Analýza a komparace obchodní politiky bank v ČR v oblasti bankovních poplatků. Postup práce a použité metody: 1. Uvedení do problematiky a definice základních pojmů. 2. Analýza bankovních poplatků bank v ČR. 3. Komparace bankovních poplatků mezi bankami navzájem a bankovních poplatků bank působích v různých zemích. 4. Závěry Doporučené metody: deskripce, analýza, komparace, dedukce.

Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

35 – 45 stran

Seznam odborné literatury: BENEŠ, VÁCLAV. Bankovní a finanční slovník. Vyd. 1. Praha: Svoboda-Libertas, 1993. 157 s. ISBN 80-205-0357-9. VALOVÁ, IVANA. Mohou si lidé za vysoké bankovní poplatky sami? Portál. Finance.cz: Bankovnictví - Bankovní trh, 06.05.2010, 2010. ISSN 1213-4325. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Edited by Zbyněk Revenda. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005. 627 s. ISBN 80-7261-132-1. Související webová stránka: www stránky bankovních institucí

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Peter Mokrička

Datum zadání bakalářské práce:

22. 11. 2010

Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 22. 11. 2010

………………………………………… děkan

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Obchodní politika bank v ČR v oblasti bankovních poplatků vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Mokričky a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 19. května 2011 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce Ing. Petrovi Mokričkovi za přínosné podněty, odborné rady a trpělivost v průběhu psaní práce.

OBSAH Úvod .................................................................................................................................................... 8 1.

Bankovní poplatky – obecná charakteristika ............................................................................ 10 1.1.

Definice a kontext .................................................................................................................. 10

1.2.

Vývoj bankovního trhu v České republice a dopady na bankovní poplatky ......................... 12

1.3.

Faktory ovlivňující výši poplatku .......................................................................................... 14 1.3.1. Vnitrobankovní faktory a vliv prostředí ........................................................................ 14 1.3.2. Role klientů – mají klienti vliv na výši poplatku? ......................................................... 15

1.4.

Význam bankovních poplatků pro banky .............................................................................. 16

1.5.

Určování výše poplatků ......................................................................................................... 18

2.

Vymezení rozsahu analýzy ....................................................................................................... 19 2.1.

Výběr analyzovaného vzorku ................................................................................................ 19

2.2.

Volba bankovních poplatků ................................................................................................... 19

3.

Analýza bankovního prostředí .................................................................................................. 21 3.1.

Charakter bankovního trhu v České republice ....................................................................... 21

3.2.

Charakterizace pěti největších bank v České republice ......................................................... 22 3.2.1. Československá obchodní banka, a.s. (ČSOB) ............................................................. 22 3.2.2. Česká spořitelna, a.s. (ČS) ............................................................................................. 22 3.2.3. Komerční banka, a.s. (KB) ............................................................................................ 23 3.2.4. UniCredit Bank, a.s. (UCB) ........................................................................................... 23 3.2.5. Raiffeisenbank, a.s. (RB) ............................................................................................... 24

4.

Analýza bankovních poplatků .................................................................................................. 25 4.1.

Výnosy z bankovních poplatků ............................................................................................. 25 4.1.1. Výnosy v českém bankovním sektoru ........................................................................... 25 4.1.2. Výnosy u jednotlivých bank .......................................................................................... 26

4.2.

Obecné poznatky o bankovních poplatcích ........................................................................... 28

4.3.

Analýza jednotlivých druhů poplatků .................................................................................... 31 4.3.1. Správa osobních účtů ..................................................................................................... 31 4.3.2. Bezhotovostní platební styk ........................................................................................... 32 4.3.3. Hotovostní platební styk ................................................................................................ 33

4.3.4. Přímé bankovnictví ........................................................................................................ 34 4.3.5. Platební karty ................................................................................................................. 35 5.

Srovnání výše bankovních poplatků v EU ............................................................................... 37 5.1.

Obecné trendy ........................................................................................................................37

5.2.

Srovnání úrovně zpoplatnění bankovních sluţeb v jednotlivých státech EU.........................38

Shrnutí a závěr ....................................................................................................................................... 43 Seznam pouţitých zdrojů ....................................................................................................................... 45 Seznam tabulek a grafů .......................................................................................................................... 48 Seznam příloh ........................................................................................................................................ 49 Přílohy .................................................................................................................................................... 50

Úvod Bankovní soustava je páteří ekonomického systému. Její zdraví a funkčnost je klíčovým prvkem prosperujícího hospodářství. Spravuje finance široké škále ekonomických aktérů, od státu aţ po občany. Z tohoto důvodu se nachází v centru zájmu nejen velkých ekonomických subjektů, ale i řadových obyvatel. Tito si formou různých bankovních produktů ukládají v bankách své dočasně volné finanční prostředky. Motivy stojící za ukládáním peněz do finančních institucí jsou různé, liší se v závislosti na tom, jaké cíle daný subjekt sleduje a jaké jsou jeho finanční potřeby. U občanů se většinou jedná o snahu zajistit si dostatečnou likviditu, jednoduchost správy financí, uchování hodnoty aktiv, zhodnocení vloţených peněz, a další. Rozhodnutí o vloţení peněz do konkrétní komerční banky se řídí mnoha faktory. Jedním z prvků, jeţ velmi výrazně ovlivňuje finální výběr, je škála a úroveň účtovaných bankovních poplatků. Jejich výše se u jednotlivých bankovních institucí významně liší a do určité míry odráţí kvalitu a rozsah bankou poskytovaných sluţeb. Bankovní poplatek jako takový je ve své podstatě cenou za správu finančních prostředků, provádění finančních transakcí na ţádost klienta a poskytování ostatních sluţeb spojených s pouţíváním účtu. Vzhledem k faktu, ţe poplatky mají značný vliv na rozhodování klientů ve věci výběru banky, stala se obchodní politika v oblasti bankovních poplatků pro banky nástrojem, jak si získat nové zákazníky či si udrţet svou stávající klientelu. Banky pečlivě sledují vývojové trendy v této oblasti a přizpůsobují své poplatky aktuálnímu vývoji na bankovních trzích, poţadavkům klientů a úrovni zpoplatnění sluţeb u konkurence. Je tedy patrné, ţe poplatková politika můţe být nástrojem konkurenčního boje mezi bankami a ovlivnit tak pozici jednotlivých bank na bankovním trhu. Hlavním cílem této bakalářské práce bude analýza a komparace obchodní politiky v oblasti bankovních poplatků u pěti největších bankovních institucí v České republice a vyvození obecných trendů, které v této oblasti převládají a budou určovat vývoj osobního bankovnictví do budoucna. Vzhledem k omezenému rozsahu práce se zaměřím na poplatky spojené se správou osobních účtů a nejčastěji vyuţívanými sluţbami, které se s nimi pojí. Práce bude rozdělena do 4 hlavních částí. První nás uvede do problematiky bankovních poplatků, definuje pojmy potřebné pro následnou analýzu a zamyslí se nad postavením klientů vůči bankám. Druhá část krátce vykreslí bankovní prostředí v České republice a přirozeně přejde do části třetí, jeţ představuje podstatu této práce. Její náplní bude komparace poplatkových sazebníků pěti největších bank působících na českém trhu s důrazem na odvození současných a budoucích trendů, jeţ určují rozvoj sluţeb poskytovaných v této oblasti. V poslední části práce se pokusím krátce vykreslit stav zpoplatnění osobních účtu v rámci EU a zjistit, jakou pozici zde zaujímá ČR. K dosaţení výše uvedeného cíle práce budu vyuţívat následující metody. Deskripci jako pomocnou metodu k vykreslení situace na českém „poplatkovém“ trhu, analýzu a komparaci poplatkových sazebníků jednotlivých bank jako dvě nosné metody práce, a na konci dedukci a syntézu všech získaných poznatků, jeţ nás dovedou k vyvození jednoznačných závěrů. Určitým omezením práce je neexistence literatury, která by o tématu pojednávala z teoretického hlediska. Z tohoto důvodu je ukotvení práce v teorii značně problematické a v textu se budu zabývat zejména praxí. Můj důvod pro výběr tohoto tématu byl zcela jednoduchý. Jako řadový občan vyuţívám sluţeb bankovních institucí a přirozeně se tedy zajímám o výši poplatků účtovaných bankou za vedení a správu mých zdrojů. Tato práce se tedy stává jakýmsi nástrojem k hlubšímu poznání konkurenčního prostředí bank působících na českém trhu, srovnání cen a nabízených sluţeb, a tedy i moţným návodem, která banka je, s přihlédnutím k mým současným potřebám, nejvhodnější institucí pro uloţení finančních prostředků. Zároveň mi tato práce umoţňuje lépe se seznámit s bankovním 8

prostředím ČR jako celkem a více nahlédnout do konkurenčního boje mezi jednotlivými aktéry tohoto trhu. Vzhledem k mému zájmu do budoucna pracovat v této oblasti, vnímám tuto práci jako významně profesně obohacující.

9

1. Bankovní poplatky – obecná charakteristika 1.1. Definice a kontext Dříve neţli přistoupíme k samotné analýze bankovních poplatků, je nutné si definovat základní pojmy „obchodní politika“ a „bankovní poplatek“. Banky jsou podnikatelskými subjekty a jako takové mají, jako jakákoliv jiná firma, obchodní politiku, která určuje jejich směřování. Tato obchodní politika je souhrnem „opatření a zásad banky, prostřednictvím kterých daný subjekt prosazuje splnění podnikatelských cílů“. U obchodních bank „jsou v obchodní politice vyjádřeny zásady a přístupy k provádění bankovních obchodů a služeb“. Tato politika je stanovována řídícími orgány banky, jeţ ji musí definovat v rámci platných zákonů a systému regulace.1 Nejčastějším hlavním cílem bank je zaměření na maximalizaci zisku v dlouhém období. Mimo tento primární cíl se setkáváme také s cíly jako je dosaţení maximální trţní hodnoty, stability banky, zajištění silné pozice na bankovním trhu a mnoho dalších. Tyto cíle můţeme řadit dle významnosti do úrovní, kdy kaţdá niţší úroveň umoţňuje naplnění cílů úrovně vyšší. Primárním cílem je tedy zisk, následují sekundární cíle, které musí být v souladu s cílem primárním. U základny této pyramidy stojí 2 základní předpoklady, a těmi jsou jistota (stabilita) a likvidita, mezi nimiţ banka musí zvolit kompromis.2 Je zřejmé, ţe politika vyměření bankovních poplatků je důleţitou součástí obchodní politiky, která můţe významně ovlivnit stabilitu a likviditu banky a tím i dosaţení primárního cíle – ziskovosti. Bankovní poplatek je rozšířeným a velmi často pouţívaným pojmem. Význam je intuitivně jasný, avšak jeho přesná definice v odborné literatuře bohuţel neexistuje. Vyuţijeme zde tedy definici bankovního serveru www.bankovnipoplatky.com. Bankovní poplatky můţeme definovat jako „jednostranné peněžní platby, které bankovní domy účtují na vrub svým klientům za bankovní služby jimi poskytované [...]Jedná se o přenos přímých a nepřímých nákladů, spojených se zabezpečovanými bankovními operacemi, na osobu klienta.“3 Tato definice je dostatečně obšírná, aby postihla všechny typy poplatků, které jsou spojené s provozováním bankovního účtu, a zároveň vystihuje jejich charakter, tedy cenu za poskytované sluţby, jeţ by měla odráţet náklady banky4. Jedním z typických obecných rysů poplatku je, ţe banka při poskytování sluţby, za kterou je poplatek účtován, nepřebírá riziko.5 Ve spojitosti s výše uvedenou definicí můţeme vyčlenit dva druhy poplatků – přímé a nepřímé. Přímé poplatky jsou vyjádřeny explicitně. Jsou cenami za provedení klientem vyţádané sluţby, která bance přináší dodatečné náklady. Na druhé straně nepřímé poplatky,

1

BENEŠ, VÁCLAV. Bankovní a finanční slovník. Vyd. 1. Praha: Svoboda-Libertas, 1993. ISBN 8020503579. s.92 2 PETRJÁNOŠOVÁ, B. Bankovnictví. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2004. ISBN 8021035234. s.19-20 3 ROD, A. Bankovní poplatky a provize – víme, co vlastně představují? [online]. Poslední revize 18.2.2010 [cit. 2010-05-05]. Dostupné z: 4 Na tomto místě je nutné podotknout, ţe poplatek jako cena se nemusí vţdy nutně odvíjet od nákladů, které banka nese ve spojitosti se zajišťováním sluţeb zákazníkům. Reálně můţe jak překračovat náklady, tak stejně tak se můţe výše poplatku, vzhledem k tomu ţe se stává jedním z nástrojů konkurenčního boje, pohybovat pod úrovní nákladů. 5 PULPÁN, K. Slovník bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálových trhů Praha: Public History, 1998 ISBN 8090219322

10

jsou sice taktéţ cenou za poskytnutí sluţby, avšak odlišují se od přímých tím, ţe nejsou explicitně přímo pro klienta vyjádřeny jako samostatný poplatek, tedy jsou „skryty v jiné ceně“.6 Většina poplatků nabývá dvojí formu. První z nich je bankou fixně stanovená částka za poskytnutí určité sluţby7, druhá forma je procentuální sazba z uloţené částky či z výše prováděné transakce8, případně dochází ke kombinaci obou výše zmíněných9. Škála poplatků účtovaných bankami je velmi široká, závisí na druhu poskytovaných sluţeb a u jednotlivých bank se značně různí. Při srovnávání sazebníků však můţeme narazit na poplatky, které se opakují téměř u všech aktérů. Jedná se většinou o poplatky vztaţené k nejvíce pouţívaným sluţbám, coţ znamená, ţe jim banky věnují největší pozornost a samozřejmě také podléhají nejčastějším změnám. Tyto poplatky pak následně stanoví jádro „poplatkové“ politiky jednotlivých bank. Do této skupiny můţeme započítat následující poloţky: poplatek za vedení účtu, výběr z bankomatu, vklad na přepáţce, poplatek za výpis z účtu, za jednorázový či trvalý příkaz, přímé bankovnictví a mnoho dalších. Pojí se zejména s pouţíváním osobních účtů a budou hlavními poloţkami v naší analýze. Vzhledem k tomu, ţe současný ekonomický systém je postavený na bezhotovostních tocích peněz, vlastnictví osobního či firemního účtu je absolutní nutností. Účty jsou vyuţívány mnoha ekonomickými aktéry. Firmami, které je pouţívají k realizaci veškerých finančních transakcí. Veřejností v produktivním věku, pro něţ je účet nutný z hlediska udrţování finančního vztahu se zaměstnavatelem, inkasování či realizace plateb ať uţ ve vztahu k institucím či při nákupech zboţí kaţdodenní a dlouhodobé spotřeby. Zároveň v posledních letech narůstá význam osobních kont i pro neproduktivní generaci, čili seniory a studenty. Banky si jsou vědomy existence nového trendu rozšiřování osobních účtů i mezi touto skupinou a nabízejí jim alternativní produkty zvýhodněné často právě v oblasti sníţených bankovních poplatků. Bez osobního účtu také není většinou moţné ţádat o úvěr či ručení. Banky si velmi dobře uvědomují, ţe jsou v celém procesu zcela nepostradatelné, coţ jim dává do značné moţnost diktovat si poplatky dle svých vlastních potřeb.10 Z výše uvedených důvodů lze říci, ţe poplatková politika ovlivňuje majoritu dospělé populace ať uţ přímo skrze jejich vlastní účty nebo nepřímo skrze účty jejich dětí. Význam bankovních poplatků je posilován také faktem, ţe s rostoucí úrovní provádění bezhotovostních operací, je populace často nucena si zakládat ne jeden, ale dokonce více účtů, čímţ jsou vystavováni bankovním poplatkům několikanásobně. Veřejnost tedy vnímá poplatky a záleţitosti s nimi spojené jako velmi citlivé. Tento faktor je potvrzen vznikem a nárůstem popularity serveru www.bankovnipoplatky.com a jeho kaţdoroční anketou o nejabsurdnější bankovní poplatek.11 Růst vlivu informačních technologií se významně promítá do obchodní politiky bank. Ty jsou nuceny reagovat na tyto podněty a nabízet nové formy sluţeb, které budou schopné rychle se vyrovnat se zvyšujícími se potřebami a rostoucími poţadavky zákazníků. V reakci na poţadavek zrychlení

6

DVOŘÁK, P. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde, 1999, ISBN 8072011413, s.139 Například Česká spořitelna – cena výběru hotovosti kartou v bankomatu ČS činí 6 Kč (Česká spořitelna – Platební styk [online] Dostupné z: ) 8 Například Česká spořitelna – cena výběru hotovosti v cizí měně činí 0,15% z vybírané částky, minimálně však 40Kč (Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody: část II. Platební styk [online] Dostupné z: ) 9 Například ČSOB – cena výběru z bankomatu v cizině činí 80 Kč + 0,5 % z vybírané částky (Československá obchodní banka – Sazebník ČSOB pro fyzické osoby - občany [online] Dostupné z: ) 10 VALOVÁ, I. Kolik si vydělaly banky na poplatcích v roce 2009? [online]. Poslední revize 5.5.2011 [cit. 201105-05]. Dostupné z: 11 Bankovní poplatky.com - Neabsurdnější bankovní poplatek [online]. [cit. 2010-12-12]. Dostupné z: 7

11

bankovního styku se v posledních 10 letech objevují nové podoby správy osobních financí (Internetbanking, telebanking, atd.), s čímţ se samozřejmě pojí také nové poplatky. Poplatková politika českých bank v poslední dekádě zaznamenala obrovský skok. Nejen vlivem zavedení nových technologií do praxe, ale rovněţ díky vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004. Banky na českém trhu byly nuceny přizpůsobit rozsah, kvalitu a cenu poskytovaných bankovních sluţeb na úroveň standardní v západní Evropě. Tlak na banky byl vyvíjen nejen ze strany regulačních orgánů, ale rovněţ konkurence. Proces dotahování úrovně českého bankovnictví na západoevropské v oblasti bankovních poplatků probíhá aţ do současnosti12. Dnes však jiţ můţeme říct, ţe se pomalu, ale jistě, chýlí ke konci. Škála poskytovaných sluţeb je srovnatelná s evropským průměrem a ceny (poplatky) za vedení účtů a doprovodné sluţby dosahují taktéţ standardních hodnot.13

1.2. Vývoj bankovního trhu v České republice a dopady na bankovní poplatky Bankovní trh se začal rozvíjet v českých zemích jiţ v druhé polovině 19. století. Tento vývoj kopíroval celoevropské trendy a jeho dynamika byla do značné míry určována rakouským kapitálem a vývojem na Vídeňské burze. Celkově jej lze zhodnotit jako zdravý a relativně úspěšný. České bankovnictví se i přes potíţe některých bank vyznačovalo stabilním systémem, coţ mu umoţňovalo i přes některé překáţky překonat pozdější krize v období první světové války a v 30. letech.14 Významný nárůst role bankovních poplatků nastal v průběhu 19. století a byl zapříčiněn trendem, jenţ by se na první pohled mohl zdát jako faktor působící směrem ke sníţení poplatků. Jednalo se o proces dezintermediace bank, kdy docházelo k nárůstu konkurence na celém finančním trhu a postupné ztrátě majoritního postavení a vlivu bank. S vývojem finančních sluţeb se v té době kromě bank začaly objevovat také nové zprostředkovatelské instituce, které poskytovaly téměř stejné sluţby s vidinou vyššího výnosu a menší míry regulace. Důsledkem toho banky začaly ztrácet svoji pozici na úkor penzijních, investičních a podílových fondů. Následkem stále silnější regulace a technologického pokroku dále docházelo ke zvyšování konkurence na trhu bankovních sluţeb a postupnému nahrazování komerčních bank.15 V tomto prostředí, kde banky přicházely stále o větší podíl svých úrokových zisků, byly nuceny hledat zdroje, které by byly schopné nahradit tyto výpadky. V průběhu celého 20. století tak docházelo k nárůstu poplatků a ty se postupně stávaly nástrojem, jak substituovat chybějící zdroje původně plynoucí z úrokových zisků.16 Přelomový vývoj v českém bankovnictví nastal s příchodem nacismu na konci 30. let. Vlivem okupace došlo ke sníţení celkového počtu českých bank a k nedobrovolnému převedení kontroly nad bankami na německé vlastníky. V tomto období české banky ztrácejí vliv na svůj osud a na formování vlastní cenové politiky, včetně stanovování poplatků. Krátce po konci druhé světové války dochází 12

Bankovní poplatky v ČR se pohybují na průměru EU27, avšak ve srovnání s regionem střední Evropy, jehoţ státy se vyznačují podobnými charakteristikami, a některými západními zeměmi (např.: Velká Británie) stále dosahují vyšší úrovně. Viz závěry reportu Evropské komise (Zdroj: Data collection for prices of current accounts provided to consumers: Final Report 2009. European Commission Directorate-General for Health and Consumers. 2009.) 13 Data collection for prices of current accounts provided to consumers: Final Report 2009. European Commission Directorate-General for Health and Consumers. 2009. 149s. 14 POLOUČEK, S. Bankovnictví. 1.vyd. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2005. ISBN 8072482874, s. 19-23 15 Bankovnictví – Proč jsou poplatky pro banky důležité? [online]. Poslední revize 17.9.2010 .[cit. 2010-05-05]. Dostupné z: 16 ROD, A. Kde se vzaly bankovní poplatky? [online]. Poslední revize 26.2.2010 [cit. 2010-12-12]. Dostupné z:

12

ke znárodnění akciových bank a soukromých pojišťoven na území Československa a zřízení Národní banky Československé, později přejmenované na Státní banku československou (SBČ).17 Tento krok ovlivnil vývoj českého bankovnictví na dlouhá desetiletí dopředu. SBČ pozbyla nezávislosti a byla zcela pod vlivem vlády. Z československého bankovního prostředí se vytratil jakýkoliv prvek konkurence, coţ výrazně deformovalo cenovou politiku. Bankovní poplatky, úroky a provize v tomto období neodráţely reálné náklady na poskytování sluţeb a nekorespondovaly s vývojem v západních finančních institucích. Ceny za sluţby byly z vůle vládní strany drţeny na velmi nízké úrovni. Situace v Československu byla zcela jiná neţli v západních ekonomikách. Československý bankovní sektor neprošel přirozeným a kontinuálním vývojem jako tomu bylo v kapitalistických hospodářstvích. Centrální plánování nevyţadovalo rozvinutý bankovní sektor. Díky tomu byly bankovní sluţby jak pro klienty, tak pro podniky, velmi omezené.18 Změna nastala s postupným uvolňováním komunismu, odchodem od centrálního plánování, příklonem k trţně řízené ekonomice a následnou privatizací bankovního sektoru. V 90. letech byly poloţeny základy dvoustupňového bankovního systému a počet udělovaných bankovních licencí začal rychle narůstat. Přes počáteční nedůvěru byl časem dovolen vstup zahraničního kapitálu, čímţ došlo také z k zavádění politik typických pro zralý bankovní trh západních ekonomik, v tom rovněţ bankovních poplatků.19 Celý finanční systém procházel transformací, byl formován legislativní a regulativní rámec bankovnictví, docházelo k relativně vysoké úrovni inflace, sniţování úroků na vkladových produktech a k navyšování bankovních poplatků za poskytované produkty a sluţby. Společně s tímto vývojem klesala důvěra a spokojenost veřejnosti, která byla dříve zvyklá na vyšší úroveň zhodnocení vlastních finančních zdrojů, v bankovní instituce. V první fázi, kdy mezibankovní konkurence byla nízká, dosahovaly poplatky vyšší úrovně neţli v západních zemích. Postupem času s rostoucím počtem aktérů na trhu a s příchodem velkých zahraničních bankovních domů docházelo k zvyšování počtu bank a vytváření stále širšího konkurenčního prostředí, coţ vytvořilo předpoklady pro sniţování úrovně zpoplatnění sluţeb v budoucnu. Na konci let devadesátých začal počet bank klesat. Tento proces byl odstartován probíhající bankovní krizí, odebíráním licencí některým bankám a postupně sílícím trendem koncentrace. Došlo k postupnému posilování tendence vstupu zahraničních bank na český trh, zejména prostřednictvím fúzování s jiţ existujícími českými institucemi či na základě odkupu podílů.20 Po roce 2000 se začal počet bank, stejně tak jako podíl zahraničního kapitálu s rozhodující účastí v českých bankách, stabilizovat. Číslo ilustrující počet bankovních institucí se pohybovalo kolem 37 bank. Současný stav vykresluje následující tabulka.

17

ROD, A. Kde se vzaly bankovní poplatky? [online]. Poslední revize 26.2.2010 [cit. 2010-12-12]. Dostupné z: < http://www.bankovnipoplatky.com/kde-se-vzaly-bankovni-poplatky-10460.html> 18 tamtéţ 19 POLOUČEK, S. Bankovnictví. 1.vyd. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2005. ISBN 8072482874, s.19-23 20 POLOUČEK, S. České bankovnictví na přelomu tisíciletí. Ostrava: Ethics, 1999. ISBN 8023839829, s.68-73

13

Tabulka č. 1 Vývoj počtu bankovních institucí v ČR 2007 2008 2009 2010 37 37 39 41 Počet bank celkem 8 7 7 8 - s rozhodující českou účastí 29 30 32 33 - s rozhodující zahraniční účastí 1 2 3 1 Počet vzniklých subjektů 1 2 1 0 Počet zaniklých subjektů Zdroj: Česká národní banka – Tab.1. Počet bank podle vlastnictví [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupné z:

V současnosti se český bankovní trh vyznačuje relativně vysokou mírou koncentrace. Funguje na něm 41 bankovních subjektu, avšak reálně je trh určován 5 největšími aktéry, kteří dosahují podílu 90% a všichni v sobě mají majoritní zastoupení zahraničního kapitálu.21 Z toho vyplývá fakt, ţe v České republice neexistuje opravdu ryze česká banka, která by měla významný podíl na formování bankovního prostředí a cenové politiky v této oblasti. Tento vývoj je do značné míry diktován zahraničními finančními skupinami. Na závěr této kapitoly je třeba poznamenat, ţe právě dlouhé období centrálního řízení ekonomiky je hlavním důvodem, proč je v současnosti hladina poplatků na českém bankovním trhu na lehce vyšší úrovni neţli v některých státech západní Evropy22. Nadnárodní celky, které vstoupily na český bankovní trh, si na začátku byly velmi dobře vědomy nenasycenosti českého bankovního trhu, coţ jim umoţňovalo vyuţít této výhody a nastavit laťku poplatkové politiky na vyšší úrovni neţli tomu bylo v jejich mateřských státech, kde čelily vysoké bankovní konkurenci a tlaku na sníţení úrovně zpoplatnění. S během času a nárůstem aktérů pohybujících se na trhu rostl tlak i na území ČR a postupně docházelo ke sniţování zpoplatnění. Tento proces však probíhá dodnes a prozatím nebyl zcela završen. Ba naopak v posledním roce lze vysledovat opětovné lehké navýšení23.

1.3. Faktory ovlivňující výši poplatku 1.3.1. Vnitrobankovní faktory a vliv prostředí Je zřejmé, ţe bankovní poplatky nejsou fixní a jejich výše se v čase proměňuje. Je tedy na místě se ptát, co ovlivňuje jejich výši a do jaké míry? Bankovní poplatky jsou determinovány mnoha faktory. Prvním a nejdůleţitějším z nich jsou reálné náklady na poskytovanou sluţbu. Tato suma by měla být základem pro výpočet daného poplatku. Z hlediska rentability by výše poplatku neměla klesnout pod tuto úroveň. S tímto se také pojí jedno z velmi častých zdůvodnění, kterým banky omlouvají vysoké poplatky. Argumentují nutností stálého zavádění inovací a investic do nových 21

Česká spořitelna je součástí Erste Bank Group (98%), ČSOB je vlastněná belgickou bankou KBC, UCB je vlastněna rakouskou UniCreditBank Austria (100%), která je součástí UniCredit Group, KB je majoritně vlastněna (60%) finanční skupinou Société Générale a Reiffeisenbak je majoritně vlastněna rakouskou skupinou Reiffeisen (Zdroj: iDnes.cz Finance – Kde se vzaly tuzemské banky a jak přišly ke svým názvům [online]. Poslední revize 14.7.2008. [cit. 2010-05-05]. Dostupné z: ) 22 VALOVÁ, I. Kolik si vydělaly banky na poplatcích v roce 2009? [online]. Poslední revize 5.5.2011 [cit. 201105-05]. Dostupné z: 23 VALOVÁ, I. Mohou si lidé za vysoké bankovní poplatky sami? [online]. Poslední revize 6.5.2010 [cit. 201105-05]. Dostupné z: < http://www.finance.cz/zpravy/finance/262813/>

14

technologií, které jsou klíčové pro udrţení konkurenceschopnosti. Tyto náklady jsou poměrně vysoké a banky vyţadují, aby se na jejich krytí podíleli i klienti.24 Zdůvodnění tohoto typu je do značné míry zavádějící, minimálně z pohledu českého trhu. Za prvé, většina investic do inovací a vylepšení je kryta mateřským podnikem, a české banky často pouze čerpají z jejích zkušeností, čímţ jim reálně odpadají tyto náklady. Za druhé, při regionálním srovnání v rámci střední Evropy, tedy států s podobným vývojem a s téměř stejnými bankami čelícími srovnatelným nákladům25, nalezneme výrazné rozdíly ve výši poplatků. Z toho tedy vyplývá, ţe argumentace vysokými inovačními náklady je do značné míry zástěrkou pro jiné důvody. Zcela zásadní pro určení poplatku je také struktura bankovního prostředí. V případě ţe se bankovní trh blíţí dokonalé konkurenci a působí na něm více aktérů, je vyvíjen značně větší tlak na sniţování úrovně zpoplatnění sluţeb. Naopak při velmi nízké konkurenci a monopolní či silně oligopolní struktuře26 jsou poplatky zafixovány na relativně vysoké úrovní. Poplatková struktura se následně stává rigidní bez vnějších impulsů pro změnu. Dalším z faktorů, jeţ ovlivňují výši jednotlivých poplatků je poplatková politika banky. V této oblasti záleţí, jakou strategii banka přijme a jakou váhu přikládá úrokovým a neúrokovým výnosům. V případě, ţe bude spoléhat na výnosy z úroků s minimalizací důrazu na neúrokové výnosy, je moţné, ţe bude prosazovat politiku niţších bankovních poplatků.27 Naopak pokud bude usilovat o vyváţenost obou sloţek nebo dokonce bude preferovat výnosy neúrokové, je velmi pravděpodobné, ţe úroveň zpoplatnění sluţeb u takové banky bude vyšší. Vzhledem k faktu, ţe velké bankovní instituce v ČR jsou dceřinými společnostmi velkých nadnárodních celků, neurčují si svojí poplatkovou politiku zcela samy a nezávisle. Ta je z velké části, přinejmenším její klíčové body, diktována centrálou. Samozřejmě poplatková politika neexistuje ve vzduchoprázdnu a neovlivňují ji pouze vlivy trţního charakteru. Při stanovování poplatků se banky musí rovněţ řídit státními regulacemi a doporučeními Evropské unie, které tvoří určité „mantinely“ poplatkové politiky, v jejichţ rámci si bankovní instituce volně stanovují vlastní ceny za poskytované sluţby.

1.3.2. Role klientů – mají klienti vliv na výši poplatku? Bankovní poplatky jsou do značné míry determinované také chováním klientů. Přestoţe mají pouze nepřímý vliv, stále mohou významně zasáhnout do jejich výše. Míru vlivu klientů na výši poplatků je moţné ukázat na konkrétním příkladu. Pro ilustrativnost jsem si vybrala Českou republiku. 24

VALOVÁ, I. Mohou si lidé za vysoké bankovní poplatky sami? [online]. Poslední revize 6.5.2010 [cit. 201105-05]. Dostupné z: < http://www.finance.cz/zpravy/finance/262813/> 25 Banky Erste group (v ČR Česká spořitelna) působí v rámci středoevropského regionu v České republice, Rakousku, Slovensku a Maďarsku; Societe Generale (v ČR Komerční banka) působí v České republice a na Slovensku, KBC (v ČR ČSOB) působí v České republice, Slovensku, Maďarsku a Polsku (zdroj: webové stránky jednotlivých skupin) 26 Taková oligopolní struktura panuje i v ČR. (PricewaterhouseCoopers- Bankovniství [online]. [cit. 2011-0505]. Dostupné z ) 27 Do této skupiny můţeme započítat například mBank, která si zaloţila svoji existenci na českém trhu na renomé banky neúčtující si ţádné poplatky. Tuto politiku pak následně potvrzují data uvedená ve výroční zprávě. Pokud srovnáme výnosy plynoucí z poplatků a provizí a výnosy z úroků dojdeme k poměru 1:7,5. V případě mBank tedy hrají výnosy z poplatků relativně menší roli. U jiných bank je tento poměr značně niţší, v případě ČSOB činí 1:4 a u ČS dokonce 1:3, coţ znamená, ţe tyto banky spoléhají na výnosy z poplatků značně více (Zdroj: Výroční zprávy ČSOB a ČS). Je zřejmé, ţe politika uplatňovaná mBank můţe být z hlediska získávání nových klientů velmi úspěšná. Potvrzují to čísla z posledních dvou let, kdy mBank získala téměř 300 000 nových zákazníků. Tento významný nárůst ji katapultoval do pozice jedné z nejviditelnějších českých bank. Z tohoto příkladu je zřejmé, ţe poplatková politika zaloţená na nízké úrovni zpoplatnění můţe být nástrojem, jak prorazit na bankovním trhu a úspěšně se tam udrţet. (Zdroj: Výroční zpráva za rok 2009 mBank [online] Dostupné z: )

15

Část bankovních odborníků se domnívá, ţe za stávající vysokou úroveň zpoplatnění bankovních sluţeb v ČR si klienti mohou do značné míry sami. Vysvětlují to rigidními, těţce měnitelnými návyky české populace, která nerada mění své poskytovatele bankovních sluţeb a zůstává loajální i za cenu vyšších poplatků. Konzervativní česká klientela je rozdělena mezi 3 hlavní aktéry – Českou spořitelnu, Československou obchodní banku a Komerční banku.28 Český bankovní sektor se tedy vyznačuje oligopolní strukturou, kde pět největších bank pokrývá majoritu prostoru a neponechává dostatečný prostor pro efektivní konkurenci. Oligopol tak následně umoţňuje udrţovat poplatky na relativně vysoké úrovni.29 Problém konzervativnosti české populace má hlubší kořeny vedoucí aţ k nízké úrovni finanční gramotnosti obyvatelstva. Neinformovanost způsobuje, ţe klienti zůstávají u svých léta ověřených bankovních institucí a jen velmi neradi je mění. Pokud by se podařilo tuto situaci zvrátit, došlo by rovněţ k větší fluktuaci zákazníků mezi jednotlivými bankami a tím přirozeně i vyvinutí tlaku na banky na vytvoření flexibilnější politiky a sníţení poplatků. Je tedy zřejmé, ţe klienti mají nástroje, jak ovlivnit náklady na správu svých financí, přestoţe jen nepřímo. Aby mohl být tento nástroj uplatněn v praxi efektivně, je třeba zvýšit zájem a povědomí o bankovních produktech mezi širokou veřejností.

1.4. Význam bankovních poplatků pro banky Bankovní poplatky jsou regulérní součástí výnosů kaţdé banky a jsou jednou z moţností, jak diverzifikovat příjmy bank.30 Ve výkazu zisku a ztrát banky jsou vykazovány pod poloţkou Výnosy z poplatků a provizí. To, ţe představují nezanedbatelnou část výnosů kaţdé banky, potvrzují kaţdoroční výroční zprávy. V případě České spořitelny tvořily v roce 2010 čisté příjmy z poplatků a provizí aţ 27% provozních výnosů.31 Lze se tedy zcela oprávněně domnívat, ţe případné sníţení úrovně zpoplatnění bankovních sluţeb by mohlo významně ovlivnit vykazovaný zisk bank směrem k jeho poklesu. Z tohoto důvodu banky nemají zájem na sniţování výše poplatků a přistupují k tomuto kroku pouze pod tlakem konkurence. Poplatky jsou zahrnovány pod neúrokové výnosy banky. Kromě tohoto druhu vykazuje banka ještě výnosy úrokové. Rozdíl mezi oběma druhy je značný, nejen z hlediska jejich podílu na celkových provozních výnosech, ale také z hlediska míry rizika. Neúrokové výnosy bank, a zejména bankovní poplatky, mají do značné míry fixní podobu, dají se relativně dobře předvídat (minimálně jejich část) a mají tedy niţší míru rizika. Na druhou stranu výnosy úrokové, přestoţe jsou objemově výnosnější, se pojí se značnou nejistotou a tedy i vyšším rizikem32. Bankovní poplatky tak tvoří stabilnější a jistější formu výnosu pro banky, coţ dále potvrzuje, ţe jejich sniţování by mohlo negativně ovlivnit stabilitu zisku. Banky tak budou tíhnout minimálně k udrţení úrovně poplatků, a pokud to bude moţné i k jejich zvyšování.

28

VALOVÁ, I. Mohou si lidé za vysoké bankovní poplatky sami? [online]. Poslední revize 6.5.2010 [cit. 201105-05]. Dostupné z: < http://www.finance.cz/zpravy/finance/262813/> 29 tamtéţ 30 ROD, A. Kde se vzaly bankovní poplatky? [online]. Poslední revize 26.2.2010 [cit. 2010-05-05]. Dostupné z: 31 Výroční zpráva 2010 Česká spořitelna [online] Dostupné z: 32 ROD, A. Bankovní poplatky a provize – víme, co vlastně představují? [online]. Poslední revize 18.2.2010 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z:

16

I přesto, ţe poplatky tvoří značnou část výnosů, a tudíţ hrají velkou roli v politice banky, nejsou objemově největším zdrojem příjmů banky. Tuto pozici si stále drţí výnosy z úroků33. Situaci ilustruje níţe uvedená tabulka. Tabulka č. 2 Srovnání čistých výnosů z úroků a z poplatků a provizí za rok 201034 v mil. Kč ČSOB ČS KB UCB 24 758 30 263 21 431 6 129 Čistý výnos z úroků Čistý výnos z poplatků a 5440 12 167 8 038 2 2634 provizí Zdroj: práce autorky na základě výročních zpráv jednotlivých bank za rok 2010

RB 4 800 1866

To, ţe poplatky hrají významnou roli v existenci kaţdé banky a ovlivňují její hodnotu na trhu, potvrzuje i tabulka vytvořená firmou Pricewaterhouse Coopers, jeţ uvádí 10 nejdůleţitějších činitelů ovlivňujících hodnotu banky. Poplatky a provize v této tabulce figurují v rámci poloţky Růst neúrokových příjmů a řadí se na třetí místo hned za růst provozních aktiv a čistou úrokovou marţi.35 Tabulka č. 3 Faktory ovlivňující hodnotu banky dle Bank Value Builder Modelu PRICEWATERHOUSE BANK VALUE BUILDER MODEL 1. Růst provozních aktiv 2. Čistá úroková marţe 3. Růst neúrokových příjmů (poplatky a provize) 4. Poměr náklady/příjmy 5. Míra ztrátových úvěrů 6. Efektivní daňová sazba (tj. poměr skutečně placená daň/ celkový zisk před zdaněním) 7. Kapitálové výdaje 8. Kapitálová přiměřenost 9. Kapitálové náklady 10. Schopnost vyuţít konkurenční výhody Zdroj: ZIEGLER, K. Finanční řízení bank. 1.vyd.Praha: Bankovní institut, 1997, ISBN 8090224318

Bankovním poplatkům přisuzují samotné banky velký význam. Vstupují do plánovacího procesu kaţdé banky a analytici s nimi počítají jako s významnou poloţkou při tvorbě výhledů. Některé produkty vytvořené bankami jsou sestaveny přímo s hlavní myšlenkou dosaţení neúrokových výnosů, tedy s cílem vydělat na bankovních poplatcích.36 Dále je zcela zřejmé ţe banky si velmi dobře uvědomují, ţe zákazníci se zajímají o výši zpoplatnění vyuţívání jednotlivých účtů a sluţeb, a přizpůsobují tomu své strategie a marketingové kampaně. Hlavní otázkou v této oblasti pak zůstává, jaká je správná úroveň poplatku tak, aby generovala dostatečné zisky a zároveň, aby byl zákazník stále ochoten ji zaplatit? Současně je třeba říci, ţe poplatky fungují jako svého druhu vývěsný štít dané finanční instituce. Jsou jednou z prvních informací, které banka předkládá klientovi. Zákazník si na jejich

33

Viz výkazy zisku a zrát jednotlivých bank. (Zdroj: Výroční zprávy jednotlivých bank za 2010) S ohledem na přehlednost a jednoduchost budou v práci častou pouţívány zkratky 5 největších bankovních institucí. ČS – Česká spořitelna, KB – Komerční banka, ČSOB – Československá obchodní banka, UCB – UniCredit Bank a RB – Raiffeisenbank. 35 ZIEGLER, K. Finanční řízení bank. 1.vyd.Praha: Bankovní institut, 1997, ISBN 8090224318 36 ROD, A. Bankovní poplatky a provize – víme, co vlastně představují? [online]. Poslední revize 18.2.2010 [cit. 2010-05-05]. Dostupné z: 34

17

základě udělá první dojem, který můţe významně ovlivnit smýšlení nejen o bance samotné, ale také o dalších členech finanční skupiny, do níţ banka spadá.

1.5. Určování výše poplatků Cena nabízených produktů hraje obecně velkou roli ve všech odvětvích, nejen v oblasti bankovnictví. Je výsledkem cenové politiky firmy. Avšak v případě bank cenová politika není pouze o stanovování výše bankovních poplatků za jednotlivé poskytované sluţby, zahrnuje rovněţ stanovení úroků, provizí a prémií. V jejím rámci jsou většinou sledovány 3 hlavní cíle. Prvním z nich, jeţ lze povaţovat za klíčový, je zajištění rentability sluţeb poskytovaných bankou. Druhým je udrţení takové úrovně cen poskytovaných produktů, která by bance zajistila co nejlepší postavení na konkurenčním trhu a třetím cílem je stanovení cen, které by odrážely náklady spojené s daným produktem.37 Je zřejmé, ţe tyto tři cíle jsou vzájemně provázané, jejich význam se však u jednotlivých bank a v různých obdobích ţivota bankovního produktu můţe lišit. U některých bankovních sluţeb je záměrně upozaděn třetí z výše uvedených faktorů. Banka poskytuje určitou sluţbu či produkt za cenu, která neodráţí reálné náklady spojené s jejich poskytováním. Tímto usiluje o přilákání nové klientely na úkor svých konkurentů a zároveň akcentuje druhý z výše uvedených cílů. Strategie tohoto typu se však nedá sledovat dlouhodobě. Ceny bankovních produktů se stanovují různě, základem pro jejich výpočet je určení báze, ke které se bude cena vztahovat. Rozlišujeme 4 základní druhy bází, které jsou v praxi často různě kombinovány: -

-

-

Hodnotový objem – poplatek je stanoven jako cena za hodnotovou jednotku (např. za jednu korunu). Výsledná cena je pak vyjádřena jako násobek jednotkové ceny a hodnotového objemu daného produkt (např. obrat za určité období a s tím spojená obratová provize na běţném účtu). Jednotková cena - za určitý produkt či sluţbu je cena stanovená paušálně. Výsledná cena je tak součinem jednotkové ceny a počtu jednotkových produktů či sluţeb (např. poplatek za připsanou platbu). Hodnotový výsledek – cena je funkcí dosaţeného výsledku sjednaného obchodu (např. cena jako procento z docíleného zisku). Čas - cena je odvozena od časové jednotky. Výsledná hodnota je rovna součinu jednotkové ceny a délky časového období (např. poradenství, výpočet úroku, atd.).38

V bankovnictví jsou poplatky pouze jedním z typů účtovaných cen. Kromě nich existují samozřejmě také jiné druhy cen. Jedná se o úroky, bankovní provize a prémie. Pro celistvost práce budou krátce definovány, avšak v dalším textu se jim jiţ nebudeme věnovat. Úrok je definován jako cena, za kterou je zapůjčován a vypůjčován volný finanční kapitál, kdeţto provize a prémie jsou cenou za poskytnutí takové sluţby bankou, kde banka musí na sebe přebrat určité riziko.39

37

DVOŘÁK, P. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha:Linde, 1999. ISBN 8072011413, s. 138 Odstavec týkající se bází pro určení bankovních poplatků byl zpracován na základě: DVOŘÁK, P. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha:Linde, 1999. ISBN 8072011413, s.139 39 PULPÁN, K. Slovník bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálových trhů. Praha: Public History, 1998 ISBN 8090219322, str.304 a 245 38

18

2. Vymezení rozsahu analýzy Pro ilustraci obecně platných trendů v českém bankovnictví budou vyuţívána data z výročních zpráv a aktuálních sazebníků bankovních poplatků jednotlivých bank. V tomto směru je nutné poznamenat, ţe bankovní poplatky se ve výkazu zisku a ztrát objevují v jedné poloţce společně s provizemi. Vzhledem k faktu, ţe provize mají velmi podobný charakter a v podstatě plní stejnou roli – platbu za poskytované sluţby - neovlivní tento fakt nijak významně cíl naší analýzy, tedy srovnání poplatkových politik jednotlivých bank a nalezení obecných trendů. Zároveň je třeba upozornit, ţe poloţka – Výnosy z poplatků a provizí – obsahuje nejen poplatky spojené s provozem osobních účtů, ale zároveň i poplatky za vedení firemních účtů, poskytování úvěrů různého typu, depozitních produktů, zprostředkování investic, bankopojištění a dalších sluţeb, jeţ generují poplatky. Vyjadřuje tedy jakousi obecnou úroveň zpoplatnění produktů poskytovaných bankou. Bohuţel pro provedení detailnější partikulární analýzy pouze výnosů z poplatků spojených s vedením osobních účtů pro fyzické osoby nejsou dostupné dílčí informace. Tento fakt je moţno označit za menší omezení práce.

2.1. Výběr analyzovaného vzorku Analýza poplatkových politik bank bude provedena na vzorku pěti největších českých bank. Kritériem výběru byla výše bilanční sumy, tedy součet všech aktiv nebo všech pasiv banky (viz tabulka níţe). Tabulka č. 4 Srovnání výše bilančních sum jednotlivých bank ČSOB

ČS

KB

UCB

RB

Výše bilanční sumy (v 885 055 881 629 698 014 270 176 185 858 mil. Kč) Zdroj: práce autorky na základě konsolidovaných výročních zpráv jednotlivých bank za rok 2010

Těchto pět peněţních domů dohromady kontroluje 90% českého bankovního trhu40. Výběrem těchto pěti bank bude zajištěna dostatečná reprezentativnost vzorku z hlediska pokrytí trhu a významu pro analýzu bankovních politik v oblasti poplatků. Sílu bank ilustruje nejen výše jejich bilanční sumy, ale také to, ţe jsou součástí velkých nadnárodních podniků, které působí nejen na území České republiky.

2.2. Volba bankovních poplatků Český bankovní trh zaţil v 90. letech velmi dynamický rozvoj. Od svého začátku jeho charakteristiky směřovaly k západnímu modelu, tedy vytvoření konkurenčního prostředí typického pro kapitalistické ekonomiky. Bankovní systém je často povaţován za páteř celé ekonomiky. Je tedy zcela klíčové, aby poskytoval co nejširší škálu sluţeb a produktů, které budou individualizované dle potřeb daného zákazníka. V současné době tedy banky nabízejí rozdílné produkty pro fyzické osoby, firmy či instituce veřejné správy. Nabízená paleta produktů je tak široká, ţe není moţné jí zanalyzovat a posoudit v rámci této práce jako celek, a to z mnoha důvodů, především s ohledem na rozsah práce a dostupnost některých 40

PricewaterhouseCoopers- Bankovniství [online]. [cit. 2011-05-05]. Dostupné z

19

informací. Práce se tedy zaměří pouze na jeden specifický segment bankovního trhu, jmenovitě na osobní účty poskytované fyzickým osobám. Jádro práce bude věnováno analýze a srovnání jednotlivých osobních účtu, jeţ jsou nabízeny pěti největšími bankami v České republice – ČSOB, Českou spořitelnou, Komerční bankou, UniCredit Bank a Raiffeisenbank. Účty budou srovnávány v 5 klíčových oblastech, které ovlivňují veřejnost při výběru osobního účtu nejvíce. Konkrétně se bude jednat o těchto pět okruhů. Za prvé půjde o základní cenu za zřízení, správu účtu a zasílání výpisu. Následně budou srovnány poplatky za bezhotovostní platební styk. Dalším, přirozeně navazujícím bodem pro srovnávání, bude hotovostní platební styk. Čtvrtou linií komparace bude analýza přímého bankovnictví a nakonec se práce zaměří na srovnání sluţeb spojených s debetními a kreditními platebními kartami. Těmito pěti okruhy budou pokryty základní sluţby poskytované fyzickým osobám. Předmětem analýzy nebudou poplatky spojené se spořicími účty, šeky, hypotékami, úvěry, pojištěním a směnárenskými sluţbami. Analýza bude provedena na jednotlivých účtech poskytovaných bankami. Ty poslouţí jako názorné příklady poplatkové politiky v oblasti osobních financí kaţdé z bank a umoţní odvození obecných trendů poplatkové politiky a identifikaci oblastí, jeţ by se do budoucna mohly stát klíčové pro rozvoj osobního bankovnictví. Podkladem pro analýzu budou sazebníky zveřejněné na stránkách jednotlivých bankovních institucí.

20

3. Analýza bankovního prostředí 3.1. Charakter bankovního trhu v České republice Jak bylo jiţ výše zmíněno, bankovní trh v ČR prošel za posledních 20 let velkým vývojem. V současné době lze říci, ţe se nachází jiţ v poměrně ustálené poloze, ve srovnání s polovinou 90. let, kdy docházelo k rapidnímu nárůstu a následnému výraznému poklesu mnoţství bank působících na českém území. Počet bankovních institucí v posledních 4 letech nezaţívá velké výkyvy. Lze vysledovat mírně rostoucí trend co do počtu bank, kdy v roce 2007 došlo k udělení 1 nové bankovní licence, v roce 2008 dvou licencí, v roce 2009 tří a v roce 2010 taktéţ tří. Viz Tabulka č. 2. Pokud srovnáme tato čísla s počtem zaniklých subjektů, v roce 2007 jeden subjekt, v roce 2008 dva, v roce 2009 tři a v roce 2010 ani jeden, dochází k potvrzení domněnky o lehkém nárůstu počtu bank. Zároveň za poslední čtyři roky se ani jedna z bank, i přes světovou finanční krizi v roce 2008, nenacházela v nucené správě. V současnosti k datu 31.12.2010, dle dat CNB, funguje v ČR 41 bank.41 Výše uvedené údaje vypovídají o velmi slušné stabilitě a vyzrálosti českého bankovního sektoru. Nemalým dílem k této situaci přispěl i fakt, ţe velký podíl bank fungujících na českém území v sobě má zahraniční kapitál. Poměr bank s rozhodujícím zastoupením českého a zahraničního kapitálu se v posledních třech letech pohybuje kolem čísla 1:4,3 ve prospěch zahraničního42. Toto významné zastoupení zahraničních investic pochází zejména od velkých finančních skupin, které se díky své finanční síle, těší stabilní pozici na evropském trhu. Jejich vstup do českého prostředí a vytvoření vazeb mezi nimi a českými subjekty tedy vytváří předpoklady pro přenesení stability a schopnosti absorbovat výkyvy i na domácí subjekty. Jak bylo jiţ výše zmíněno, pět peněţních domů, které byly vybrány pro analýzu v této práci, dohromady tvoří 90% bankovního trhu. Z tohoto faktu lze lehce vyvodit, ţe český trh je velmi koncentrovaný. Těchto pět aktérů tak má významný vliv na formování trhu s bankovními produkty, jejich cenami a společně udává trendy, kam české bankovnictví směřuje. Disponují tedy poměrně slušnou trţní silou. Podíl na trhu a z toho plynoucí výnosy kaţdé z bank ovlivňují podíly a výnosy ostatních bank na trhu. Je patrné, ţe tato struktura se v mnoha ohledech vyznačuje oligopolními rysy.43 Ty se projevují rovněţ v oblasti obchodní politiky bankovních poplatků, a konkrétně v těchto prvcích: Banky si díky nedokonale konkurenčnímu prostřední mohou udrţovat výši poplatků nad úrovní nákladů na jednotku produkce. Poskytují velmi podobné aţ v mnoha ohledech stejné produkty. Při srovnávání sluţeb, které jsou zahrnuté v rámci balíčku osobního účtu, jsou často poskytovány identické sluţby – správa účtu, platební karta, přímé bankovnictví, vyuţití bankomatu, jednorázové a trvalé příkazy k úhradě, atd. Přestoţe panuje na českém retailovém bankovním trhu nedokonalá konkurence, nelze říci, ţe by tam konkurence zcela scházela. Banky si nemohou samovolně diktovat výši svých poplatků a musí kalkulovat s kroky svých největších konkurentů na trhu. Podíl na počtu zákazníků totiţ výrazně 41

Česká národní banka – Tab.1. Počet bank podle vlastnictví [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupné z: 42 Výpočet autorky na základě dat ČNB (Zdroj: Česká národní banka – Tab.1. Počet bank podle vlastnictví [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupné z: ) 43 Charakteristické rysy oligopolu: nedokonalá konkurence, existence pouze několika prodávajících, firma není příjemcem ceny, disponuje určitou trţní silou, fungování jedné firmy má důsledky na zisky ostatních firem, firmy nabízejí podobné či stejné produkty, atd. (Zdroj: MANKIW, N; SOJKA, Milan. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha : Grada, 1999. ISBN 8071698911, s.341-343)

21

ovlivňuje výši výnosů právě z bankovních poplatků. Tento jev je velmi dobře patrný jiţ v první pětici, kdy ČSOB a ČS vzhledem ke svému stejnému zaměření, velikosti a podobnému charakteru poskytovaných sluţeb si navzájem poměrně silně konkurují. Ze stejných důvodů si konkuruje Raiffeisenbank a UniCredit Bank, které svádějí vzájemný boj o čtvrté místo v ţebříčku. Svévolné zvyšování poplatků není moţné také s ohledem na ekonomickou situaci. Zvyšování poplatků v období finanční krize a po ní, kdy dochází k pozvolné obnově ekonomiky, by mohly banky výrazně poškodit v konkurenci. V situaci, kdy je bankovní trh poměrně výrazně koncentrovaný, se nabízí otázka, zda je tento stav ţádoucí. Současný trh je oligopolního charakteru, s vyšší úrovní cen neţ za situace, kdy by na něm panovala dokonalá konkurence. Zvýšení konkurence by mohlo přinést sníţení poplatků za poskytované sluţby a niţší náklady pro klienta. Tedy pozitivní krok. Na druhou stranu, dokonale konkurenční trh je trhem vyznačujícím se moţností volného vstupu a odchodu z odvětví, coţ z hlediska bezpečnosti vkladů veřejnosti není v bankovním sektoru úplně ţádoucí. Růst konkurence by mohlo znamenat zvýšenou fluktuaci aktérů v odvětví a destabilizaci bankovního trhu. Tato destabilizace by mohla vést k potíţím některých bank a k jejich odchodu z trhu. Všechny negativní důsledky, které by sebou tato situace nesla, by dopadly především na drobné střadatele. Nepříznivý vývoj v bankovní oblasti by se následně mohl přenášet do reálné ekonomiky a ovlivnit domácí produkt státu. Taková situace je zcela neţádoucí. V tomto ohledu nelze tedy povaţovat koncentrovanost trhu za zcela negativní jev, jelikoţ významně přispívá ke stabilitě odvětví a bezpečnosti svěřených financí.

3.2. Charakterizace pěti největších bank v České republice 3.2.1. Československá obchodní banka, a.s. (ČSOB) 44 ČSOB patří mezi nejstarší banky působící na českém trhu. Původní Československá obchodní banka byla zaloţena českým státem jiţ v roce 1964 jako banka pro financování zahraničního obchodu. Na tuto dlouhodobou tradici navázala v 90. letech, kdy byla privatizována a jejím majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, součást finanční skupiny KBC. O osm let později se KBC stává také jejím jediným akcionářem. V roce 2000 převzala ČSOB Investiční a poštovní banku. Banka se zaměřuje zejména na retailové bankovnictví, poskytování sluţeb fyzickým osobám, malým a středním podnikům a nebankovním institucím. Má velkou síť poboček45 a nabízí širokou škálu produktů z oblasti bankovních, pojistných, penzijních sluţeb, financování bydlení a dalších. Spravuje účty 3 074 tis. klientů. Vzhledem ke své tradici a dlouhé působnosti na území ČR se těší velmi silné důvěře veřejnosti46, díky čemuţ zaujímá přední místo v ţebříčcích českých bank a obsluhuje významný segment bankovního trhu.

3.2.2. Česká spořitelna, a.s. (ČS)47 Česká spořitelna se těší dlouhodobé tradici, která sahá aţ do roku 1825. Svou současnou podobu získala v roce 1992, kdy byla zprivatizována a stala se z ní akciová společnost. V roce 2000 se 44

Následující pododdíl zpracován na základě: ČSOB – O společnosti ČSOB [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupné z:

22

ČS stala členem Erste Group, která je povaţována za jednoho z šampiónů retailového bankovnictví ve střední Evropě. Z hlediska početnosti klientů, je ČS největší bankou v České republice, v současné době má 5 265 tis. klientů a těší se podobně jako ČSOB velké důvěryhodnosti a oblíbenosti mezi veřejností. Zároveň disponuje nejrozsáhlejší sítí poboček a bankomatů.48 Firma se zabývá především retailovým bankovnictvím, od fyzických osob, přes malé a střední firmy aţ po poskytování sluţeb veřejným institucím a velkým korporacím. Paleta nabízených produktů je velmi široká a zaměřuje se na mnoho oblastí finančních sluţeb, od poskytování osobních účtů, přes penzijní sluţby, spoření aţ po úvěry, hypotéky, a další. Na tomto místě je nutné poznamenat, ţe obě banky, jak ČSOB tak ČS jsou si v mnoha ohledech podobné. Cílí na stejnou skupinu zákazníků, poskytují podobné sluţby a těší se zhruba srovnatelné popularitě. Zároveň za nimi stojí velké finanční skupiny s nezanedbatelnou silou a vyjednávacím potenciálem. Lze tedy konstatovat, ţe je lze povaţovat za největší dva rivaly na českém retailovém bankovním trhu.

3.2.3. Komerční banka, a.s. (KB)49 Komerční banka je ve srovnání s předchozími dvěma subjekty relativně novým hráčem na trhu. Byla zaloţena státem v roce 1990 a o dva roky později transformována na akciovou společnost. V roce 2001 koupila majoritní balík akcií KB francouzská skupina Société Générale. Jedná se, jako v případě předchozích dvou o univerzální banku, která pokrývá mnoho segmentů bankovního trhu. Je zaměřena, jak na poskytování sluţeb fyzickým osobám, tak malým, středním a velkým podnikům. Její sluţby prostřednictvím 298 poboček a 685 bankomatů vyuţívá 1,62 mil. zákazníků. KB je velkým hráčem na českém bankovním trhu, avšak je patrné, ţe na přední dva aktéry – ČSOB a ČS – jiţ významně ztrácí. Nemá tak dlouhodobou tradici a důvěru společnosti si buduje postupně. Pro získání lepší trţní pozice bude muset minimálně udrţet současnou kvalitu sluţeb a pracovat na dobré image a důvěryhodnosti.

3.2.4. UniCredit Bank, a.s. (UCB)50 UniCredit Bank je nejmladší z pětice analyzovaných bank. Zahájila činnost na konci roku 2007 po spojení dvou subjektů: HVB Bank a Živnostenské banky. Za jejím působením stojí finanční skupina UniCredit Group, která patří k největším skupinám v Evropě. Stoprocentním vlastníkem je rakouská UniCredit Bank Austria AG. Jedná se o univerzální banku poskytující sluţby jak pro privátní klientelu, tak pro podnikatele. Banka disponuje celkem 67 pobočkami, 116 bankomaty, obsluhuje více jak 200 tisíc klientů a pokrývá, dle bilanční sumy, 6% podíl na trhu.51

48

Celkem 667 poboček a 1 312 bankomatů. Komerční banka – Základní informace[online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupné z: 50 Následující pododdíl zpracován na základě: UniCredit Bank – O bance [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupné z: 51 Výroční zpráva 2010 UniCredit Bank [online] Dostupné z: 49

23

3.2.5. Raiffeisenbank, a.s. (RB)52 Raiffeisenbank působí na českém trhu od roku 1993. Poskytuje sluţby v oblasti privátního i podnikatelského bankovnictví. Podobně jako u předchozích bank se jedná o banku univerzální, poskytující široké spektrum sluţeb. Banka je majoritně vlastněna rakouskou bankovní institucí Raiffeisen Bank International AG. Disponuje 105 pobočkami po celé České republice. Banka se snaţí navázat na dlouhou tradici dobrého jména Raiffeisen, které však aţ do 90. let nebylo v Česku příliš známé. Nemůţe tedy čerpat tolik výhod z dobrého renomé, jako je tomu v případě ČSOB nebo ČS, které se těší dlouhodobé české tradici. Raiffeisenbank i UniCredit bank jsou z hlediska své bilanční sumy relativně malými bankami ve srovnání se svou konkurencí v rámci první trojice. Zatímco postavení prvních tří bank je více méně jasné a stabilní na českém trhu, čtvrté místo v ţebříčku je předmětem silného konkurenčního boje právě mezi těmito dvěma bankami, které jsou si velmi podobné počtem svých poboček, klientů a velikostí.53 Obě banky tak zápasí doslova o kaţdého klienta.

52

Následující pododdíl zpracován na základě: Raiffeisen Bank – Profil banky [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupné z: 53 E15.cz – UniCredit a Raiffeisen soupeří o klienty[online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupné z:

24

4. Analýza bankovních poplatků Následující stránky analýzy jsou zpracovány na základě údajů uvedených v bankovních sazebnících a výročních zprávách Československé obchodní banky, České spořitelny, Komerční banky, UniCredit Bank a Raiffeisenbank54.

4.1. Výnosy z bankovních poplatků 4.1.1. Výnosy v českém bankovním sektoru Banky, podobně jako ostatní ekonomické subjekty, jsou ve své podstatě zřizovány s primárním cílem zisku. Na jedné straně svou ekonomickou aktivitou vytvářejí výnosy, na straně druhé, aby mohly poskytovat své produkty, nesou určité náklady. Tyto veličiny jsou zachyceny ve výkazu zisku a ztrát. Za účelem detailnějšího přehledu o stavu podniku jej dělíme na podrobnější poloţky, mezi nimiţ se nacházejí i ty, jeţ ilustrují výnosy z úroků a výnosy z poplatků a provizí. Tyto ukazatele velmi dobře ilustrují, jakou politiku daná banka zvolila, zda se zaměřila na výnosy úrokového charakteru nebo zda raději preferuje příjmy plynoucí z poplatků.55 Úrokové výnosy jsou závislé na výši úrokových sazeb, které se odvíjejí od politiky centrální banky a trţních faktorů, jako je růst HDP, sklon obyvatelstva k úsporám, atd. Tyto prvky banka dokáţe ovlivnit jen velmi těţce, a proto lze povaţovat výnosy z úroků za relativně těţce předvídatelné, zejména v období hospodářských krizí. I přes svoji volatilitu je tento typ zisku pro komerční banky základním zdrojem a v současnosti se jeho podíl na zisku z finanční a provozní činnosti pohybuje mezi 60 a 70% (viz Tabulka č.5). Výnosy z poplatků a provizí nejsou tak významně určovány hospodářskými ukazateli. Počet zákazníků je bance znám a kolísá jen velmi pomalu, z toho se dá relativně dobře předvídat výše inkasovaných bankovních poplatků. Zisk z poplatků a provizí se podílí na finančním a provozním zisku mezi 20 a 30% (viz Tabulka č.5). Rozkolísanost poplatkového zisku je ve srovnání s úrokovým ziskem o něco menší. Nominálně však na základě dat z praxe oba ukazatele stabilně rostou a to i přes finanční krizi v roce 2008. Krize se v této oblasti bankovnictví projevila aţ v následujících dvou letech, kdy nominální nárůst úrokového zisku nepřekračoval 5 500 mil Kč.56 V oblasti poplatků došlo v letech 2008 a 2009 ke stagnaci. Lepší vývoj následuje aţ v roce 2010.

54

Výroční zprávy bank za rok 2010, Aktuální sazebníky POLOUČEK, S. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2006. ISBN 8071794627, s.252 56 Oproti roku 2008, kdy došlo k nárůstu téměř o 14 000 mil. Kč (výpočet na základě dat z tabulky) 55

25

Tabulka č.5 Úrokový zisk a zisk z poplatků a provizí v českém bankovním v mil.

2007

2008

2009

2010

134 392 138 024 168 409 157 411 Zisk z finanční a provozní činnosti 84 698 98 043 103 273 105 457 Úrokový zisk 63% 71% 61% 67% Podíl úrokového zisku na zisku z finanční a provozní činnosti 35 841 36 21 36 442 38 344 Zisk z poplatků a provizí 27% 26% 22% 24% Podíl zisku z poplatků a provizí na zisku z finanční a provozní činnosti Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat ČNB (Česká národní banka – Tab.4.Výkaz zisku a ztráty bankovního sektoru [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupné z: )

Ve srovnání s léty 2000 – 2005, kdy došlo k rapidnímu nárůstu, je růst zisku z poplatků za poslední čtyři roky poměrně mírný.57 V období po roce 2000 stále docházelo v českém bankovnictví k mnoha změnám a bankovní poplatky si ve struktuře výkazu zisků a ztrát pořád „hledaly“ svoje pevné místo. V současnosti jsou meziroční nárůsty jiţ relativně mírné. Svědčí to o určité stabilizaci struktury zisku bank. Tato stabilizace nebyla jen výsledkem přirozeného vývoje bankovního trhu. Významným způsobem k ní přispěly i události roku 2005, kdy Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil prošetřování tří největších bank v ČR (ČS, ČSOB a KB) kvůli podezření na vytvoření kartelu v oblasti bankovních poplatků. Toto vyšetřování bylo zahájeno na popud nespokojených zákazníků, kteří poukazovali na nepřiměřeně vysokou úroveň poplatků v České republice ve srovnání se zbytkem Evropy. Nominální úroveň poplatků byla obdobná jako v Rakousku či Německu, avšak při srovnání s výší měsíčních příjmů jiţ tato bilance vycházela výrazně v neprospěch Česka. Obviněné banky se proti nařknutí výrazně ohradily a existenci kartelu popřely.58 Správní řízení s třemi největšími bankovními ústavy později ÚOHS zastavilo. Podařilo se prokázat existenci kontaktů mezi těmito aktéry, avšak nebyl nalezen důkaz o koordinaci jednání ve stanovování cen za poskytované sluţby. Byly objeveny určité návrhy na takovou spolupráci, avšak k naplnění skutkové podstaty nedošlo.59

4.1.2. Výnosy u jednotlivých bank Pokud srovnáme poměr úrokových výnosů k výnosům z poplatků a provizí u jednotlivých bank zjistíme, ţe se tyto poměry liší nejen mezi jednotlivými bankami, ale také v průběhu času. Tento vztah nám ilustruje, jakou roli hrají poplatky ve výnosech jednotlivých bank. V případě ČSOB byl tento poměr v roce 2005 zhruba 5:2, v průběhu let však role poplatků klesá a dostává se téměř na poměr 5:1 (viz Tabulka č.6). Jejich význam ve výkazu zisku a ztrát relativně klesá. Podobná situace nastává i u České spořitelny, kde je sice patrný významný nominální nárůst, avšak ten je v relativním srovnání s procentuálním nárůstem úrokových výnosů menší. Případ Komerční banky je specifický 57

POLOUČEK, S. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2006. ISBN 8071794627, s. 252 tamtéţ, s. 423 59 ÚOHS - Významné události roku 2005 [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupné z: 58

26

v tom rozsahu, ţe poplatkové výnosy ve srovnání s úrokovými dosahují poměrně vysokých čísel. Později však kopírují obecný trend a dochází k rychlejšímu tempu růstu neúrokových výnosů. Klesající význam poplatků je patrný i u dalších dvou bank – UniCredit Bank a Raiffeisenbank. Pokles významu poplatků a provizí je relativně plynulý a lze jej povaţovat za obecný trend, týkající se všech velkých bank na českém trhu. I přes jejich klesající význam je nutné mít na paměti, ţe se stále jedná o výnosy v řádech jednotek miliard, coţ znamená, ţe nejsou nezanedbatelnou poloţkou ve výsledovce. Právě z tohoto důvodu je jim ze strany bank věnovaná velká pozornost. Tabulka č. 6. Čistý úrokový výnos a výnos z poplatků a provizí v mil. 2005 2006 2007 2008 2009 CSOB - čistý úrokový výnos 15 766 17 958 21 198 21 265 23 516 - čisté příjmy z poplatků a 6 517 6 890 7 309 6 644 5 579 provizí - čistý zisk 10 328 9 543 10 837 1 094 17 417 CS - čistý úrokový výnos 18 719 21 206 24 727 30 239 31 128 - čisté příjmy z poplatků a 8 384 8 997 9 639 11 020 11 402 provizí - čistý zisk 9 134 10 385 12 148 15 813 12 022 KB - čistý úrokový výnos 14 643 16 155 18 790 21 261 21 242 - čisté příjmy z poplatků a 8 736 8 769 7 756 8 050 7 839 provizí - čistý zisk 8 911 9 120 11 225 13 233 11 094 UCB - čistý úrokový výnos 2 730 2 360 6 521 6 408 6 195 - čisté příjmy z poplatků a 2 060 1 549 3 641 2 711 2 450 provizí - čistý zisk 1 856 2 11060 3 305 4 911 2 768 RB - čistý úrokový výnos 1 374 1 728 2 406 3 846 4 538 - čisté příjmy z poplatků a 892 1 036 1 131 2 173 1 589 provizí - čistý zisk 371 562 780 1 400 1 985 Zdroj: Práce autorky na základě výročních zpráv jednotlivých bank za léta 2005 aţ 2010.

2010 24 758 5 440 13 562 30 263 12 167 12 052 21 431 8 038 13 330 6 129 2 634 3 002 4 800 1 866 1 822

Vývoj čistých příjmů z bankovních poplatků výborně ilustruje následující Graf č.1. Je patrné, ţe dlouhodobě nejvyšších zisků, navíc se stoupající tendencí, dosahuje Česká spořitelna. Tento fakt má dvě příčiny. První z nich je, ţe ČS spravuje účty největšímu počtu klientů v ČR, coţ zároveň představuje dobrý předpoklad pro prodej více bankovních produktů a výběr většího mnoţství poplatků. Druhým z nich je nominální úroveň bankovních poplatků, kdy lze ČS zařadit mezi jednu z „draţších“ finančních institucí v oblasti bankovního trhu. Dalším faktem, který je z Grafu č. 1 velmi dobře patrný, je, ţe Komerční banka, přestoţe se jedná o menší subjekt, obecně dosahuje vyšších výnosů neţli ČSOB, která je z hlediska bilanční sumy číslem jedna v ČR. Tento jev je o to zajímavější, ţe ČSOB poskytuje svoje sluţby dvojnásobnému počtu klientů ve srovnání s Komerční bankou. Celková úroveň poplatků v ČSOB je tedy velmi pravděpodobně niţší neţli úroveň poplatků u KB, navíc s klesající tendencí. To můţe vypovídat o 60

Data UCB za rok 2005 a 2006 jsou nesrovnatelná ostatními daty, jelikoţ postihují pouze údaje HVB Bank.

27

zajímavé politice ČSOB, která se prostřednictvím niţšího zpoplatnění sluţeb snaţí nalákat více klientů a tím posílit do budoucna svůj podíl na trhu. Je velmi překvapivé, ţe ČSOB, ačkoli je z hlediska bilanční sumy největším bankovním subjektem v ČR, v oblasti čistých příjmů z bankovních poplatků dosahuje jen na třetí příčku. Raiffeisenbank společně s Unicredit Bank výrazně zaostávají v úrovni čistých příjmů z poplatků a provizí. Přesto v případě RB je patrný významný meziroční nárůst sledovaného ukazatele v letech 2007 – 2008, kdy došlo k téměř zdvojnásobení čistých příjmů z poplatků a provizí. UniCredit Bank vznikla v roce 2007, z tohoto důvodu není moţné srovnat data z předchozích let. Graf č.1. Čistý výnos z poplatků a provizí mezi lety 2005 až 2010 14,000 12,000 10,000 CSOB 8,000

CS KB

6,000

UCB

4,000

RB

2,000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: Práce autorky na základě dat z výročních zpráv za léta 2005 aţ 2010

4.2. Obecné poznatky o bankovních poplatcích Počet klientů je pro banky zcela klíčový. Kaţdý stávající a nový klient je zdrojem měsíčních paušálních poplatku za správu účtu, provoz přímého bankovnictví, trvalé příkazy a odeslané platby. Tímto je potvrzen fakt, ţe z hlediska navýšení výnosů z poplatků je pro banky důleţitější spíše počet klientů a mnoţství jimi provedených transakcí, neţli výše částky, kterou na svém účtu daný zákazník má. Je zřejmé, ţe vytvoření určitého bankovního produktu má poměrně vysoké počáteční náklady. Jakmile je však daná sluţba či produkt vytvořen, náklady na poskytnutí kaţdého dalšího produktu jsou minimální. Největší podíl nákladů tvoří náklady fixní, variabilní náklady jsou relativně nízké. Logika věci tedy velí, ţe s rostoucím počtem prodaných produktů dochází k rozmělňování fixních nákladů na jednotku a s kaţdým dalším poskytnutým produktem se celkové náklady na kus sniţují. Pokud tedy vezmeme v úvahu, ţe na kaţdého z našich aktérů bankovního trhu připadá jiná velikost podílu na trhu a tedy i počet „prodaných produktů“, musí se i jejich náklady na jednotku lišit. Ceny jsou však v mnoha oblastech srovnatelné. V některých případech dochází i k situaci, kdy relativně malá banka poskytuje osobní účet, jehoţ cena je výrazně menší neţli cena účtu s obdobnými sluţbami u banky s výrazným trţním podílem. Přitom z hlediska nákladů by tato situace měla být obrácená. Dostupnost sazebníků všech pěti největších českých bank je obecně velmi dobrá. Kaţdá z bank nabízí svůj sazebník poplatků zdarma ke staţení na svých webových stránkách. Tyto sazebníky jsou průběţně aktualizované, k jejich zveřejnění dochází většinou těsně před jejich zavedením do 28

praxe. Archivy se sazebníky staršího data jsou volně dostupné ke staţení pouze na stránkách České spořitelny61 a UniCredit Bank62. Komerční banka nabízí zaslání starších sazebníků s platností od roku 2006 po mailovém kontaktu. ČSOB a Raiffeisenbank na svých stránkách nenabízejí moţnost staţení starších sazebníků. Všech pět subjektů zároveň provozuje zelené informační linky, které jsou zdarma. Na těchto linkách si zákazník můţe zjistit nebo ověřit výši poplatku za danou sluţbu, coţ je vzhledem ke sloţitosti a nepřehlednosti sazebníků pro klienty velmi pomocné. Kaţdá z těchto linek je velmi dobře dostupná a disponuje přeškoleným personálem.63 Frekvence změny sazebníků není nijak pravidelná. Banky změnami sazebníků většinou reagují na přirozený vývoj bankovního prostředí. Mezi faktory, které je nejvíce ovlivňují, patří: úprava sazeb ČNB, rozšiřování vlastních sluţeb a tím i nutnost zavedení nového poplatku, rušení sluţeb, změna obchodní politiky banky, nabídka slev či balíčků, změna trţních podmínek a jiné. 64 Sazebníky jsou měněny obvykle jednou aţ čtyřikrát do roka a povětšinou nelze vysledovat pravidelnost změn ani mezi jednotlivými lety ani v rámci bank. Sazebníky poskytované bankovními institucemi jsou velmi často nepřehledné a velmi chaotické, nejinak je tomu i u těchto pěti bank. Sazebníky cen poskytovaných produktů jsou primárně určeny pro informovanost veřejnosti, která se v drtivé většině případů nepohybuje v oblasti bankovnictví a poskytovaných bankovních produktů příliš často. Z tohoto úhlu pohledu lze říci, ţe orientace v těchto cenících je pro řadového občana-laika velmi sloţitá a časově značně zdlouhavá. Mnohdy je orientace ztíţena také typem pouţívaného značení, kdy není zcela přesně jasné, zda označení háčkem znamená, ţe je daná sluţba jiţ v ceně správy účtu nebo zda je tato sluţba k tomuto účtu dostupná, avšak za poplatek. Velmi problematická je rovněţ nejednotnost terminologie a různých označení, kdy banky dávají jednotlivým sluţbám vlastní názvy. Jedná se zejména o případ České spořitelny a Komerční banky a jejich označení sluţeb přímého bankovnictví. Názvy jako SERVIS24, MojePlatba či MojeBanka jsou pro zákazníka, který doposud neměl u dané banky zřízený účet, při první kontaktu nejasné. Zjednodušení sazebníků, ačkoliv by s ohledem na zlepšení orientovanosti klienta bylo vhodné, je moţné pouze do určité míry. Komplikovanost a komplexnost nabízených balíčků stoupá s rozsahem poskytovaných sluţeb, rostoucími poţadavky zákazníků a konkurenčním bojem. Zápis podmínek prodeje daného produktu tak, aby byly srozumitelné pro všechny, je pro banky do budoucna velkou výzvou. Opatřením, které tento problém do určité míry efektivně řeší, je krátká charakterizace daného osobního konta přímo na stránkách banky, společně s uvedením základních sluţeb poskytovaných v rámci daného balíčku a jeho celkové ceny. Tuto strategii vyuţívá všech pět analyzovaných bankovních institucí, liší se však mírou obsaţených informací. Často se stává, ţe daná stránka popisující balíček neobsahuje konkrétní ceny či poplatky za dané sluţby, ale vyjmenovává pouze poloţky, které jsou součástí konta či které je moţno ke kontu za dodatečný poplatek získat. Netransparentnost sazebníků lze povaţovat za nevýhodu v konkurenčním boji. Při nesrozumitelnosti textu a tabulek si klient nemůţe vybrat sluţbu, která by mu nejvíce odpovídala

61

Volně dostupné sazebníky od roku 2008 na: Česká spořitelna – Historické sazebníky – Soukromá klientela http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/banka?_nfpb=true&_pageLabel=loc_history&loc_id=SK.I. 62 Volně dostupné sazební od roku 2007 na: UniCredit Bank – Archiv Sazebníků http://www.unicreditbank.cz/cz/sazebnik/archiv-sazebniku.html 63 Ověřeno telefonickým dotazováním na všech pěti linkách subjektů. 64 Bankovnictví - Banky mění sazebníky zpravidla jednou ročně 2005 [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupné z:

29

v nabídce dané banky, čehoţ výsledkem můţe být přechod ke konkurenci. Zejména v současnosti, kdy se Internet stává nástrojem vyhledávání informací, je nepřehledná nabídka sluţeb značnou nevýhodou. Velmi rozšířeným trendem, který je otázkou posledních pár let, je poskytování klientských slev, speciálních balíčků a věrnostních programů. Typickým příkladem je Raiffeisenbanka, která kromě základní verze eKonta poskytuje dále variantu Extra a Prémium v závislosti na úrovni splněných podmínek. Zákazník můţe vyuţívat zvýhodněné podmínky eKonta Extra, pokud měsíční kreditní obrat činí minimálně 20 000 Kč nebo 15 000 Kč a výše depozit a investic k předposlednímu dni v měsíci činí minimálně 100 000 Kč. Varianta Prémium je poskytována při kreditním obratu nad 25 000 Kč nebo při výši depozit a investic nad 500 000 Kč65. Slevy oproti základnímu ceníkovému eKontu jsou poměrně výrazné, zejména v poplatku za správu běţného účtu, vyuţívání debetu a správě platební karty. V případě eKonta Extra se jedná o slevu v řádu desítek procent, u moţnosti Prémium jsou tyto sluţby dokonce poskytovány zcela zdarma. Podobné slevové programy nabízí rovněţ Česká spořitelna a Komerční banka. Jako v případě Raiffeisenbanky jsou tyto programy výhod zaloţeny na nutnosti dosaţení určitého minimálního kreditního obratu či bilanční sumy. Je velmi překvapivé, ţe program výhod podobného charakteru zatím nebyl zaveden u ČSOB. V kontextu silného konkurenčního prostředí mohou věrnostní výhody představovat jeden ze silných nástrojů pro trţní boj a tedy i značnou výhodu oproti konkurenci. Princip programů spočívající v nutnosti dosaţení určité úrovně kreditního obratu či výše investic je velmi efektivní, zejména z toho důvodu, ţe vidina lepších podmínek vedení účtu bude svádět manţelské páry a partnery zasílat měsíční výdělky na účty v jedné instituci a zároveň jí svěřit své ţivotní úspory. Tímto se jim podaří dosáhnout na vyšší úroveň slevy či dokonce na vedení účtu zdarma. Pro banku to na druhé straně znamená rozšíření klientské základny a získání značného objemu dodatečných prostředků, kterými můţe disponovat na kapitálových trzích. Zároveň to vytváří i určitou domněnku, ţe v případě, ţe bude daný program i se svými výhodami v budoucnu zrušen, zůstanou klienti, vzhledem ke konzervativní povaze českého zákazníka, věrni své bankovní instituci i za cenu zvýšeného bankovního poplatku. Ve výsledku banka sice vlivem věrnostního programu přichází o příjem z některých bankovních poplatků, avšak získává dodatečné prostředky v takovém objemu, který jí můţe zaručit dodatečný příjem při svém zhodnocení, kompenzující původní ztrátu66. O tom, ţe věrnostní programy jsou účinným nástrojem, utvrzuje i to, ţe Česká spořitelna poskytuje dva typy. Prvním z nich je Bonus program, v jehoţ rámci zákazník neobdrţí slevu na poplatku, ale za různé úkony, které provádí v rámci svého konta, získává body, které následně můţe vyuţít k nákupu výrobků nebo získání slevy na výrobky, jako je sportovní vybavení, knihy, sluţby, 65

Reiffeisenbank – Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby [online] Dostupné z: < http://www.rb.cz/attachements/pdf/obecne-dokumenty/cenik-pi/cenik-produktu-sluzeb-soukrome-os_2011.pdf > 66 Při hlubší úvaze se nabízí otázka, zda je tento program pro klienta výhodný ve srovnání s jinými moţnostmi investování prostředků. Jako modelový příklad nám poslouţí slevový program Raiffeisenbanky. Klient můţe při variantě eKonta Prémium ušetřit na poplatcích měsíčně 300 Kč (75Kč za správu účtu, 90 Kč za vyuţití povoleného debetu, 45 Kč za pouţívání debetní platební karty a 90 Kč za přímé bankovnictví), ročně tedy 3600 Kč. Tato částka stanoví 0,72% z částky 500 000 Kč, jejíţ uloţení v podobě investice je předpokladem pro poskytnutí slevy Prémium. Výše podílu ušetřeného poplatku na objemu svěřených peněz tedy implikuje, ţe za určitých podmínek, pokud se klientovi podaří najít dostatečně výnosný spořící produkt mimo Raiffeisenbanku, můţe být výhodnější nesvěřovat svou investici této bance, ale vyuţít výnosnějšího investičního produktu někde jinde a platit si plnou výši poplatku za vedení účtu (v tomto případě však v konkurenci osobních účtů nevypadá eKonto s ohledem na vysoké poplatky jako nejlepší volba). Zejména, pokud klient dosahuje podmínky kreditního obratu 25 000Kč a tedy uţ má splněné podmínky pro dosaţení varianty Premium, není výhodné svěřovat RB své úspory, pokud je v jiné finanční instituci dostupný výnosnější investiční program neţ ten, který mu Raiffeisenbanka nabídne. Věrnostní programy na klienty na první pohled působí jako velmi výhodné. Mají však mnoho důsledků, které si řadový zákazník nemající přehled přes nabídku bankovních produktů, neuvědomuje. Tyto slevové nabídky tak vţdy nemusí být tou nejlepší variantou dostupnou na trhu.

30

atd. Druhým z nich je Program výhod, který je podobně jako verze nabízená RB zaloţen na principu poţadovaného kreditního obratu.

4.3. Analýza jednotlivých druhů poplatků V následující části práce budou analyzovány jednotlivé kategorie poplatků pojící se správou a pouţíváním osobních účtů poskytovaných pěti největšími bankovními institucemi v České republice. Tato analýza bude provedena v rámci následujících pěti kategorií: správa osobních účtů, bezhotovostní platební styk, hotovostní platební styk, přímé bankovnictví a poplatky za pouţívání platebních karet.

4.3.1. Správa osobních účtů Přehledné srovnání bankovních poplatků účtovaných za správu účtů, jeţ jsou v současné době nabízeny jednotlivými bankami, je uvedeno v Příloze č.1. Následující analýza se opírá právě o data uvedená v tabulce této přílohy. Jiţ na první pohled je patrné, ţe paleta nabízených typů účtů je velmi široká. V jejím rámci lze vysledovat určité obecně platné trendy. Základním z nich je diverzifikace produktů dle věkových a příjmových skupin. Kaţdá ze sledovaných bank nabízí speciální účty určené studentům, exkluzivní verzi osobního konta a konta pro širokou vrstvu s průměrnými a lehce podprůměrnými příjmy. Ceny jednotlivých druhů kont se samozřejmě liší právě v závislosti na tom, jaký typ konta si zákazník zvolí. Zřízení a zrušení osobního účtu je u všech bank a variant účtů zdarma. Tento fakt nebyl ještě před pár lety samozřejmostí. Podobná situace platí v případě výpisu z účtu, jehoţ pravidelné měsíční vyhotovení je rovněţ poskytováno zdarma. Způsob jeho doručení se u jednotlivých bank jiţ liší. Současně lze vypozorovat několik nových trendů, které banky zavádějí pozvolna do praxe, a u kterých je moţno se domnívat, ţe jejich význam bude do budoucna růst. Za účelem šetření nákladů, banky přistupují k zasílání výpisů elektronickou formou. Tímto způsobem dochází ke sníţení administrativních a poštovních nákladů a zároveň se ke spokojenosti klienta zmenšuje poplatek za správu účtu. Výborným příkladem jsou konta ČSOB, která nabízí u ČSOB Konta a Aktivního konta slevu 10 Kč a u ČSOB Studentského konta Plus 30 Kč slevu z poplatku za správu účtu. Je zcela evidentní, ţe banky se snaţí svou poplatkovou politikou přinutit zákazníky, aby si své výpisy odebírali elektronicky. Tento závěr lze jednoduše vyvodit právě ze srovnání cenových zvýhodnění a slev poskytovaných bankou, pokud klient vyuţívá právě tohoto druhu odběru výpisu, a z výše poplatků za odběr výpisu na přepáţce. Poplatek za vyzvednutí na přepáţce a poplatek za vystavení duplikátu výpisu často bývají nepřiměřeně vysoké 67 a u některých bank jsou tyto moţnosti odběru dokonce zcela nedostupné.68 Povolené přečerpání účtu, ať uţ v podobě kontokorentu či debetu, stále ještě není u všech účtu samozřejmostí. Kaţdá ze sledovaných bankovních institucí tuto moţnost nabízí, v mnoha případech však není zahrnuta v poplatku za správu účtu a je třeba ji dodatečně dokoupit. Kontokorenty jsou pro klienty velmi výhodnou moţností jak vyrovnávat krátkodobý nedostatek finančních prostředků, proto je moţné předpokládat, ţe do budoucna bude tato poloţka bankami stále častěji zahrnována přímo do poplatku za správu účtu. Novým trendem je poskytování kont speciálně vytvořených pro potřeby dětí. Jedná se zejména o Dětské konto Komerční banky, ČSOB Dětské konto Slůně a Osobní účet Junior od České spořitelny. 67 68

Komerční banka za vystavení duplikátu účtuje paušálně 100Kč plus 5 Kč za kaţdou vytištěnou stranu. ČSOB a Raiffeisenbank neposkytují moţnost vyzvednutí výpisu z účtu na přepáţce.

31

Tyto účty jsou provozovány zdarma, bez poplatků a mají omezené moţnosti manipulace s uloţenými prostředky. Dětská konta prozatím nejsou poskytována bankami Raiffeisenbak a UniCredit Bank. Přestoţe tato sluţba v současné době není mezi veřejností příliš rozšířená, je moţné, ţe do budoucna bude hrát větší roli. Nespornou výhodou těchto kont je, ţe si banka od útlého věku vychovává loajálního klienta, který s narůstajícím věkem pravděpodobně bude vyuţívat více a více bankovních sluţeb, coţ vytváří pro banku pozitivní předpoklad zvyšujících se výnosů z bankovních sluţeb v budoucnu. Nejvýznamnějším a relativně novým trendem je snaha přizpůsobovat podobu, poskytované sluţby, a tím i výši poplatku za správu, co nejvíce potřebám klienta. Průkopníkem v tomto směru je Česká spořitelna, která vytvořila v rámci osobního účtu odstupňované varianty – Standard a Plus. V rámci těchto variant si klient dle pásma, jeţ si sám vybere, zvolí sluţby, které bude pouţívat a pouze za ty platí. Zákazníkovi je tímto umoţněno sestavit si vlastní účet „na míru“ a vyhnout se situacím, kdy byli nuceni platit i za sluţby, které sami nevyuţívali, ale z důvodu pevného nastavení účtu je nemohli zrušit. Tento fakt byl v minulosti předmětem silné kritiky. Účet s podobným principem moţnosti výběru pouţívaných sluţeb je poskytován také v ČSOB. Jedná se o Konto MOZAIKA, v jehoţ rámci si klient můţe vybrat aţ 9 sluţeb v ceně. Propracovanost systému individualizace konta však v tomto případě není tak velká, jako u ČS. Lze téměř s určitostí říci, ţe v budoucnu budeme svědky stále silnější individualizace osobních účtů. Od tohoto faktu se také bude odvíjet výše ceny za správu účtu. Často tak bude docházet k situacím, kdy podobný typ zákazníka bude disponovat stejným účtem, avšak s jinými sluţbami a různým výsledným poplatkem.

4.3.2. Bezhotovostní platební styk Srovnání jednotlivých cen sluţeb za bezhotovostní platební styk je uvedeno v Příloze č.2. Následující analýza se opírá právě o data uvedená v této Příloze. Stejně jako v prvním případě je moţné i zde vysledovat určité společné rysy a sílící trendy. Banky se stále v intenzivnější míře snaţí přimět své klienty k širšímu vyuţívání sluţeb přímého bankovnictví, zejména internetbankingu. Nástrojem, jak dosáhnout tohoto cíle, jsou sníţené bankovní poplatky za odchozí platby nebo určitý počet odchozích plateb provedených právě prostřednictvím internetového bankovnictví zdarma. Nutno poukázat na fakt, ţe přestoţe internetové platby skýtají řadu výhod, jako například niţší cena, ušetřený čas, menší administrativní náklady atd., konzervativní klientela stále preferuje zadávání příkazů k úhradě prostřednictvím papírových příkazů k úhradě nebo sloţenek. Určitým řešením výhodným pro obě strany je zadávání plateb skrze bankomaty. Tento způsob nezatěţuje banku dodatečnými administrativními náklady a zároveň poskytuje zákazníkovi vyšší pocit zajištění bezpečnosti dat. Nevýhodnost a nechuť příjímání papírových trvalých příkazů je patrná z výše jejich poplatku za zpracování na přepáţce nebo v případě vyuţití sběrného boxu. S tímto způsobem platby se bance pojí zvýšené administrativní náklady a lze předpokládat, ţe prostřednictvím zvyšování ceny za poskytnutí této sluţby budou banky usilovat o její postupné vytlačení na okraj vyuţívaných produktů. Společným charakteristickým rysem všech kont je vyšší míra poplatku v případě plateb zasílaných klientem na účty mimo svoji mateřskou banku. Zvýšená sazba je způsobena nutností vyuţití clearingového centra ČNB a jen těţko je moţné výši takového poplatku ovlivnit směrem dolů. Do jisté míry nepochopitelnou je vyšší sazba za příchozí platbu z jiné banky v případě kont poskytovaných Českou spořitelnou a UniCredit Bank. V jádru věci se jedná o stejný typ platby jako v případě platby v rámci jedné instituce. Náklady na její zpracování jsou jen minimálně zvýšené. 32

Negativa tohoto opatření však mohou mít pro banku neblahé důsledky. S ohledem na současné mnoţství bank, je velmi pravděpodobné, ţe budoucímu klientovi budou přicházet platby od zaměstnavatele, který můţe mít účet u jiné banky. Tento fakt můţe mít vliv na zákazníkovo rozhodnutí o výběru konta a banky. Je velmi pravděpodobné, ţe při vyvíjení dalších bankovních produktů se budou v rámci konkurenčního boje banky zaměřovat na odstranění těchto rozdílů. Samotný poplatek za příchozí platbu je ve velké míře absurdní, a proto je jedním z prvních adeptů na odstranění v budoucích balíčcích nových typů kont. První náznaky tohoto trendu vidíme jiţ u Raiffeisenbank a Komerční banky, které neúčtují ţádné poplatky za příchozí platby. Dalším společným rysem bank je vyšší míra zpoplatnění plateb zadávaných prostřednictvím telebankingu. Tento krok je s ohledem na zvýšené administrativní náklady s provedením takového úkonu pochopitelný. V tomto případě nelze očekávat příliš velkou změnu. Záleţitost expresních plateb je v českém retailovém bankovnictví prozatím velmi málo vyuţívanou sluţbou. Tomu odpovídá také zvýšená úroveň účtovaného poplatku. První náznaky zlepšující se situace však sledujeme u ČSOB a UniCredit Bank, které si účtují poplatky za expresní platby provedené skrze internetbanking na úrovni standardních poplatků, tedy 3 Kč.

4.3.3. Hotovostní platební styk Sluţby hotovostního platebního styku a jejich ceny jsou uvedeny v Příloze č.3. Navazující analýza byla provedena na základě dat uvedených právě v tabulce této přílohy. V následujících řádcích práce přirozeně navazuje na předchozí odstavce a uvede základní směry, kterými se politika bankovních poplatků ubírá v oblasti hotovostního platebního styku. Zcela základní a jiţ dlouhodobou tendencí je celkový odchod od pouţívání hotovostních peněz. S tímto procesem se totiţ pro banku pojí menší administrativní a technické náklady a náklady na zajištění bezpečnosti hotovosti. Banky tedy zavádějí veškeré účinné prostředky, kterými se snaţí své klienty přinutit, aby přecházeli v co největší míře právě na platby nehotovostního charakteru. Od tohoto faktu se rovněţ odvíjí výše bankovních poplatků za poskytování sluţeb hotovostního platebního styku. Prvním společným rysem všech bankovních institucí je velmi vysoký bankovní poplatek za výběr hotovosti na přepáţce. Ten se pohybuje od 55 Kč u UCB aţ do 65 Kč u ČS. Jedinou výjimkou je v tomto případě Raiffeisenbank, která poskytuje svým zákazníkům první výběr zdarma, kaţdý následující je však zpoplatněn částkou 60 Kč. Vysoká hodnota tohoto poplatku, ve srovnání s jinými formami platby nebo moţnostmi získání hotovosti, odradila veřejnost od dříve velmi častého výběru peněz na přepáţkách a naopak nasměrovala ji k širšímu vyuţívání bankomatů a plateb kartou, které vycházejí cenově výrazně levněji. Jedním z nejvyšších poplatků v celém sazebníku je poplatek za zprostředkování hotovostního vkladu na účet u jiné banky. Výše ceny za poskytnutí této sluţby se pohybuje v horizontu 2% z hodnoty zasílané částky, minimálně však 100 Kč. Jedná se pouze o další způsob, jak odradit klienty od zřizování dalších účtů, ať uţ vlastních nebo ostatních členů rodiny, v jiné bankovní instituci. Při pohledu na sazebníky jednotlivých bank na první pohled zaujme rozdílnost poplatku v případě, kdy vkládá na účet hotovost majitel/disponent účtu a kdy třetí osoba. Tento poplatek má v sobě určitou dávku absurdity. Z pohledu zákazníka se peníze vloţené na účet majitelem účtu nebo třetí osobou reálně ničím neliší. Banky však tento poplatek interpretují tak, ţe s hotovostní platbou mají více práce a majitel účtu v dané bance platí pravidelný měsíční poplatek za správu účtu, kdeţto třetí osoba nikoliv. Chtějí takto přinutit třetí osoby, aby platby realizovali elektronicky. 33

Výše uvedené příklady výborně ilustrují to, jak mohou banky ovlivňovat chování svých klientů. Prostřednictvím sniţování nebo zvyšování poplatků za poskytované sluţby, mohou peněţní domy nasměrovat své klienty ke sluţbám, které banky samy preferují, aby byly vyuţívány v širší míře. Dalším příkladem, který tento fakt výborně potvrzuje je internetové bankovnictví, jeţ se sniţující cenou v průběhu času stalo samozřejmostí. Velmi zajímavou novinkou posledních let jsou vkladové bankomaty. V současnosti jsou provozovány pouze Českou spořitelnou, Československou obchodní bankou, UniCredit Bank a GE Money Bank. Jejich pokrytí je zatím jen velmi malé, jsou umísťovány ve velkých městech, kde se jejich nákladný provoz vyplatí.69 Vkladové bankomaty mohou být velmi zajímavou alternativou pro osoby nedůvěřující elektronickému bankovnictví, důchodce nebo obecně osoby, které doposud preferovaly „sloţenkový“ typ plateb. Náklady na vklad hotovosti skrze tyto „bankomaty na ruby“ je velmi výhodný, cena za vklad na účet v dané bance stojí pouze 6 Kč, coţ je výrazně niţší cena, neţli v případě plateb sloţenkami na poštách. Nespornou výhodou je také funkčnost bankomatů i v hodinách, kdy pobočky bank jiţ nefungují a jsou uzavřeny. Zákazník tak můţe realizovat platbu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Do budoucna se tedy dá předpokládat rozšíření sítě vkladových bankomatů. Úroveň zpoplatnění je v současnosti srovnatelná s výběrem z klasického bankomatu, je tedy velmi pravděpodobné, ţe tomu i nadále tak zůstane. Nelze vyloučit, ţe dojde i k rozšíření moţnosti vkladu hotovosti na účty jiných bank, která zatím není samozřejmostí u všech typů vkladových bankomatů.

4.3.4. Přímé bankovnictví Přehled poplatků za přímé bankovnictví a s ním spojených sluţeb se nachází v tabulce Přílohy č.4. Analýza tohoto segmentu se opírá právě o tuto přílohu. Přímé bankovnictví se stává stále oblíbenější formou realizování jednorázových plateb, trvalých platebních příkazů a dalších platebních transakcí. Umoţňuje velmi podrobný přehled o všech pohybech na účtu, kdykoliv a kdekoliv, kde je moţný přístup k Internetu. Výhodný je, jak pro zákazníky, tak pro banku jako takovou, které umoţňuje šetření prostředků zejména v personální oblasti. S růstem jeho vyuţití a poklesem nákladů na sluţby zprostředkované při osobním kontaktu docházelo postupně k poklesu poplatků za provoz přímého bankovnictví. Zvyšování úrovně vyuţití přímého bankovnictví tak můţe přispět ke zvýšení zisku banky, jelikoţ přijaté bankovní poplatky se dále nerozmělňují v nákladech na vysoký počet zaměstnanců. V současnosti poskytování samotné sluţby přímého bankovnictví, zejména jejího hlavního komponentu – internetbankingu, je velmi často součástí jiţ základního balíčku osobního účtu a nebývá dodatečně zpoplatňováno. Poplatky jsou zpravidla účtovány aţ za následné zadávání příkazů k úhradě, a i ty dle sazebníků plošně vycházejí značně levněji neţli platby realizované přes přepáţku nebo prostřednictvím sloţenek na poštách. Pohybují se v hranicích 2 aţ 4 Kč za odeslanou platbu. Cenová výhodnost a rozšíření rozsahu pouţívání Internetu mezi veřejností bude nadále podporovat rozvoj přímého bankovnictví. Určitou překáţkou v jeho rozvoji je počítačová gramotnost a nedůvěra k elektronickému zadávání plateb, jeţ panuje u starší a konzervativní generace.

69

Pokrytí bankomaty pro vklad hotovosti: Česká spořitelna – Bankomaty pro vklad hotovosti , ČSOB – Bankomaty

34

Zajištění bezpečnosti transakcí realizovaných skrze internetové bankovnictví bude pro banky do budoucna velkou výzvou. Některé z analyzovaných finančních domů nabízejí moţnost dodatečného zabezpečení různými prostředky. Zejména prostřednictvím čipových karet 70. Jejich vydání však stále vychází poměrně draho. Problematickou oblastí přímého bankovnictví, a internetbankingu zvláště, jsou skryté poplatky na jeho provoz. V cenových sazebnících uvádějících ceny za provoz internetbankingu často nebývají jasně uvedené poplatky, které jsou často pro jeho aktivní pouţívání spojené. Jedná se zejména o přihlašovací či zůstatkové SMS v ceně 1,50 Kč u SERVISU 24 České spořitelny nebo sazba 10 Kč účtovaná Raiffeisenbankou za kaţdou operaci telefonního bankéře

4.3.5. Platební karty V poslední části analýzy se budu zabývat srovnáním cen účtovaných bankami za vyuţívání platebních karet. Toto srovnání bude provedeno na základě tabulky uvedené v Příloze č.5. Platební karty jsou velmi rozšířenou formou platby a jednoduchým prostředkem pro výběr financí z bankomatu, jeţ není omezen otevírací dobou banky. Na českém trhu jsou otázkou posledních dvaceti let a veřejnost si je rychle oblíbila. Jejich velký přínos spočívá v tom, ţe umoţňují svému drţiteli nosit při sobě omezené mnoţství hotovosti a kdykoliv si její případný nedostatek doplnit prostřednictvím výběru z bankomatu. Vydání platební debetní karty je prakticky samozřejmost ke kaţdému platebnímu účtu, ať se jedná o účet pro děti nebo dospělé. Kaţdý účet má zpravidla přidělený určitý typ platební karty, jejíţ vydání a správa jsou zdarma. K jednodušším formám účtu jsou poskytovány elektronické platební karty (např. Visa Electron), kdeţto ke kontům vyšší třídy jsou vydávány embosované karty (např. MasterCard Standard) a k účtům exkluzivního charakteru jsou přikládány tzv. zlaté karty (např. Visa Gold, MasterCard Gold). Zákazník si můţe připlatit za vydání karty vyššího řádu, většinou se jedná o poplatky v řádu stovek korun ročně při kartách úrovně MasterCard Standard, u zlatých a platinových karet se jedná o poplatky v řadech tisíců korun ročně. Vyuţití karet při platbách u obchodníků se natolik rozšířilo, ţe je v současné době všemi bankami poskytováno zdarma. Tato forma realizace plateb je pro banku i majitele účtu svou formou velmi jednoduchá a zároveň velmi pohodlná, kdy zákazník není přinucen nosit při sobě velké objemy peněz. Výběry z bankomatu, přestoţe jsou sluţbou, která se na začátku po zavedení platebních karet do oběhu stala nejčastěji vyuţívanou, jsou stále zpoplatněny. Tyto poplatky při výběru v bankomatu vlastní banky se pohybují od 5 Kč (KB, UCB) do 6 Kč (ČSOB, ČS), výjimečně u Raiffeisenbanky tento poplatek dosahuje aţ 9,90 Kč za výběr. Trendem z posledních let, je zavádění určitého počtu výběru z bankomatu v rámci balíčku zdarma. Například 5 výběrů zdarma u ČSOB Aktivního konta či první dva výběry zdarma u Raiffeisenbanky. Neomezený počet výběrů zdarma je prozatím výsadou pouze některých studentských kont, kont pro děti a exkluzivních kont. ČS nabízí svým klientům výběry z bankomatů Spořitelny zdarma jako jednu ze sluţeb, jeţ si zákazník můţe zvolit v rámci sluţeb poskytovaných v programu Standard. Do budoucna lze předpokládat, ţe tento trend poskytování výběrů zdarma, bude v konkurenčním boji bank nadále posilovat a můţeme očekávat, ţe časem, podobně jako platby u obchodníků bude poskytován v rámci kont bez poplatku. 70

Vydání čtečky čipových karet: 500 Kč (ČSOB), 350 Kč (ČS) (Zdroj: Československá obchodní banka – Sazebník ČSOB pro fyzické osoby - občany [online] Dostupné z: , Česká spořitelna – Přímé bankovnictví [online] Dostupné z: )

35

Výběr z bankomatů jiných bank neţ je banka spravující účet vychází prozatím velmi draho. Pohybuje se mezi 30 aţ 40 korunami za výběr. Banky chtějí touto strategií přimět své klienty, aby vyuţívali sluţeb pouze mateřských bankomatů a nevybírali prostředky u konkurence. Značně zvýhodněni jsou v této situaci klienti České spořitelny, která disponuje nejširší sítí bankomatů v České republice, klient je tak nucen vybírat u konkurence pouze ve velmi výjimečných případech. Podobně výběry v zahraničí prozatím vycházejí velmi draho71 a nelze do budoucna předpokládat sníţení tohoto poplatku. Krok dopředu učinila UniCredit Bank, která umoţňuje vybírat prostředky v bankomatech patřících skupině UniCredit pouze za cenu 5 Kč. Podobnou strategii vyuţívala i Česká spořitelna, z nepochopitelných důvodů jí však opustila a v současné době inkasuje 125 Kč za výběr v zahraničí bez ohledu na to, komu daný bankomat patří. Velmi zajímavým způsobem výběru hotovosti, jeţ je novinkou posledních let, je tzv. Cashback, kdy si majitel účtu při platbě kartou za nákup v obchodě zároveň vybere peníze přímo na pokladně. Prozatím tuto moţnost výběru poskytují pouze některé obchodní řetězce a povědomí o této sluţbě je mezi veřejnosti jen velmi omezené. Tato sluţba má však do budoucna velký potenciál na to, aby se stala stejně oblíbeným způsobem výběru peněz, jako je tomu u bankomatů. Oproti bankomatům navíc není u většiny bank zatíţena poplatkem a je poskytována při pouţití debetní karety zcela zdarma. Jedinou výjimkou v naší pětici stanoví Česká spořitelna, která v této oblasti značně zaostává nejen v plošném pokrytí míst poskytujících Cash-back, ale rovněţ ve výběru poplatku, který činí 6 Kč. Banky by se tedy měly více zaměřit na propagaci a zvýšení povědomí mezi zákazníky o místech, kde je moţno této sluţby vyuţít. Zároveň navázat uţší spolupráci s obchodními řetězci a poskytovat tuto sluţbu plošně. Zajímavou poloţkou v sazebnících bank je zjištění zůstatku na účtu prostřednictvím bankomatu. Většina bankovních institucí poskytuje tuto sluţbu zcela zdarma, přinejmenším v bankomatech patřících instituci spravující účet72. Výjimkou je v tomto ohledu Komerční banka, která i za zjištění zůstatku na účtu ve vlastním bankomatu účtuje 2,50 Kč. Vybírání tohoto poplatku sniţuje atraktivitu kont poskytovaných KB, proto s ohledem na konkurenční prostředí a zlepšení vnímání svých produktů veřejností, by měla banka od něj upustit. Blokace karty provedená zákazníkem je bankovními institucemi poskytována zcela zdarma. Zajímavým jevem, stanovícím pro banky velkou výzvu do budoucna, bude rozsah vyuţití kreditních karet v České republice. Česká klientela je známá svou konzervativností a lze očekávat, ţe přechod ke kreditním kartám bude velmi pozvolný a do značné míry bude záviset právě na poplatcích. Opět většina bank nabízí několik druhů kreditních karet, poplatky za jejich správu se však značně liší. Výhodnost kreditních karet spočívá v jejich pouţívání při nákupech zboţí. Obecně při srovnání poplatků u kreditních karet a debetních karet za poloţky jako jsou výběr z bankomatu u vlastní banky, u jiné banky nebo v zahraničí vychází poměrně nevýhodně právě pro kreditní karty. Správa kartového účtu většinou není poskytována zdarma a podle typu kreditní karty se pohybuje v řádech desítek aţ stovek korun. Kompletně odlišnou koncepci kreditní karty přijala Česká spořitelna, která nabízí tzv. Chytrou kartu, která podobně jako účty poskytované ČS usiluje o individualizaci sluţby dle potřeb zákazníka. Obdobně jsou stanovena určitá pásma, jeţ jsou zpoplatněna a zákazník si v jejich rámci má moţnost vybrat určitý počet sluţeb v ceně. Pouţívání kreditních karet je v Česku prozatím vyuţíváno jen minimálně a přizpůsobování poplatků a individualizace kreditních karet potřebám zákazníků, jak je prováděno ČS, předběhlo svou dobu ve srovnání s produkty nabízenými ostatními bankami.

71 72

Většinou se jedná o paušální poplatek plus podíl z vybírané částky. ČSOB, ČS a KB účtují za zjišťování zůstatku na účtu v bankomatech jiných bank poplatek 9 Kč, 20 a 10 Kč.

36

5. Srovnání výše bankovních poplatků v EU 5.1. Obecné trendy Jak bylo jiţ na začátku práce zmíněno, bankovní systém je páteří celé národní ekonomiky. Pro správný chod hospodářství musí být funkční a velmi efektivní. Bankovní systémy jednotlivých členů Evropské unie se značně různí. Jejich vývoj byl determinován makroekonomickým prostředím státu, vývojem národních institucí regulujících bankovní trh, komplexními hospodářskými podmínkami a rovněţ preferenčními vzorci občanů jednotlivých národů. Různé bankovní systémy v rámci EU tedy dosahují rozdílného stupně vyspělosti. Důsledkem tohoto faktu je, ţe se výrobky a sluţby, a s tím spojené ceny účtované za jejich poskytování, jsou sice relativně dobře srovnatelné v rámci trhu, avšak ne nutně srovnatelné napříč evropskými trhy73, a to i přesto, ţe na jednotlivých bankovních trzích často působí nadnárodní finanční skupiny, jeţ mají své pobočky v různých státech Evropy. Konkurenční boj mezi jednotlivými aktéry bankovního trhu je velmi komplexní a multidimenzionální záleţitostí. Bez jakýchkoliv pochyb se tento boj do značné míry odehrává právě na základě cenové konkurence, kde cenou jsou myšleny právě bankovní poplatky a úroky. Tento aspekt však není jediný, existují zde i další určující parametry. Cena jako konkurenční prvek hraje důleţitou roli zejména z toho důvodu, ţe je pro klienta nejviditelnějším či nejhmatatelnějším aZároveň konkurenčního boje. Zároveň je cenovému aspektu věnována značná pozornost ze strany EU a zejména Evropské komise.74 Vzhledem k rozdílnosti poplatků a cen za poskytované sluţby v jednotlivých evropských státech by se dalo předpokládat, ţe díky otevřenému trhu a volnému pohybu sluţeb se poplatky za poskytované sluţby budou srovnávat a dojde k jejich konvergenci. Tento proces sice je moţné vysledovat, avšak jeho potenciál nesmí být přeceňován. Právě kvůli komplexnosti konkurenčního boje, který nezávisí pouze na cenách, nedochází k plné konvergenci. Současně je nutno doplnit, ţe banky na různých segmentech bankovního trhu vyuţívají za účelem poráţky konkurentů různé zbraně, nemusí to nutně být ceny75. Realita je tedy značně komplexnější neţ na trzích dokonalé konkurence, kde je určujícím prvkem cena. Do cen bankovních poplatků se velmi výrazně promítají národní zvyklosti. Jedná se zejména o preference vyuţívání různých typů plateb. V první řadě je třeba poznamenat, ţe intenzita plateb měřená počtem transakcí na člověka, jeţ vlastní bankovní účet, je ve státech EU15 značně vyšší neţli v nově přistoupivších státech. Zároveň je patrné, ţe noví členové EU méně vyuţívají online realizaci plateb76, coţ je velmi pravděpodobně způsobeno nedůvěrou v tento systém či kratší dobou zavedení této sluţby. Dominantní formou platebních transakcí, pokud budeme brát v úvahu celkový objem realizovaných plateb, jsou platby bezhotovostní a inkasa. Z grafů je rovněţ patrné, ţe platby na přepáţce tvoří stále menší podíl v objemu realizovaných platebních příkazů. Zároveň je zřejmé, ţe vyuţití šeků jako způsobu platby je rozšířené pouze v několika státech EU, a to zejména na Kypru, Maltě, ve Francii, Portugalsku a Velké Británii77

73

Retail Banking in Europe: The Way Forward. ESBG. 2009. s.55 tamtéţ 75 tamtéţ 76 Data collection for prices of current accounts provided to consumers: Final Report 2009. European Commission Directorate-General for Health and Consumers. 2009, s.12 77 tamtéţ 74

37

5.2. Srovnání úrovně zpoplatnění v jednotlivých státech EU

bankovních

služeb

Jak bylo výše zmíněno, podmínky pro formování jednotlivých bankovních systému se lišily, a proto se rovněţ různí úroveň zpoplatnění poskytovaných bankovních sluţeb v jednotlivých státech. Následující odstavce se budou věnovat právě rozdílnostmi v úrovni tohoto zpoplatnění. Základním zdrojem dat pro tuto analýzu bude zpráva pro Evropskou komisi Data collection for prices of current account provided to consumers78, která analyzuje úroveň zpoplatnění běţných účtů ve všech členských zemích EU. Tato studie bere v úvahu 4 druhy uţivatelů: průměrného, aktivního, pasivního a uţivatele vyuţívajícího pouze základní sluţby. Pro účely analýzy v této práce bude vyuţit zejména profil průměrného uţivatele.79 Úroveň zpoplatnění osobních účtu průměrného uţivatele v rámci jednotlivých států Evropské unie ilustruje následující graf. Graf č. 2: Úroveň zpoplatnění osobního účtu - průměrný uživatel bankovního účtu

Zdroj: Data collection for prices of current accounts provided to consumers: Final Report 2009. European Commission Directorate-General for Health and Consumers. 2009, str. 15

Jak je z grafu patrné, jedny z nejdraţších typů účtů jsou poskytovány spotřebitelům v Itálii, Španělsku, Francii a Rakousku. Výše zpoplatnění se pohybuje poměrně vysoko nad průměry EU15 a 78

Data collection for prices of current accounts provided to consumers: Final Report 2009. European Commission Directorate-General for Health and Consumers. 2009 79 Profil průměrný uţivatel ve studii odkazuje na širokou populaci majitelů běţných účtů, v podstatě vysvětluje chování náhodného uţivatele účtu. (Data collection for prices of current accounts provided to consumers: Final Report 2009. European Commission Directorate-General for Health and Consumers. 2009, str.13)

38

EU27 nejen v případě průměrných uţivatelů, ale rovněţ u aktivních a pasivních klientů80. Zároveň u těchto států je patrné široké rozpětí maxima a minima, coţ znamená, ţe cenové ohodnocení nabízených sluţeb se v rámci jednotlivých bank významně různí. Italské maximum dosahuje dokonce aţ hodnot €420. U dalších několika států (Velká Británie, Švýcarsko, Česká republika, Německo, Kypr, atd.) se pohybují průměrné poplatky kolem hodnoty €100 a velmi se blíţí průměrným hodnotám EU15 a EU27. Obecně lze poznamenat, ţe státy, které přistoupily do EU po roce 2004, mají celkově niţší úroveň zpoplatnění bankovních sluţeb. I přesto toto tvrzení však v dolním spektru grafu můţeme najít i členy „staré Evropy“, jedná se o Řecko, Portugalsko, Holandsko, Lucembursko či Belgii. Pokud budeme brát v úvahu kritéria všech 4 uţivatelských profilů, jak dle národních tak dle evropských standardů 81, můţeme sestavit tabulku seřazující státy EU do čtyř skupin podle toho, jak vysoké je zpoplatnění jejich sluţeb. Toto rozdělení ilustruje následující tabulka. Tabulka č.7 Žebříček států dle úrovně zpoplatnění osobních účtů Skupina

Pořadí

Skupina1

1 2 3

Itálie Španělsko Lotyšsko

Skupina 2

4

Francie

5

Rakousko

6 7 8 9

Finsko Česká republika Slovinsko Německo

10 11 12 13

Řecko Slovensko Litva Kypr

14 15 16 17

Rumunsko Maďarsko Irsko Velká Británie

18

Švédsko

19 20 21

Polsko Lucembursko Estonsko

22

Dánsko

Skupina 3

Stát

Faktory, jež nejvíce přispěly k umístění státu na daném pořadí všechny klíčové poplatky velmi vysoké všechny klíčové poplatky velmi vysoké velmi vysoké poplatky za účet a debetní karty, nízké základní roční poplatky vysoké základní roční poplatky, velmi vysoké poplatky za debetní karty velmi vysoké základní roční poplatky, nízké poplatky za převod peněz všechny klíčové poplatky vysoké vysoké základní roční poplatky vysoké základní roční poplatky velmi vysoké základní roční poplatky, vysoké poplatky za debetní karty, velmi nízké poplatky za účet vysoké poplatky za převody peněz vysoké základní roční poplatky velmi nízké základní roční poplatky nízké základní roční poplatky a poplatky za účet, vysoké za převod peněz nízké roční poplatky vysoké poplatky za debetní karty vysoké poplatky za účet, velmi nízké za převod peněz většina bankovních poplatků je velmi nízká, velmi vysoké poplatky za účet velmi nízké poplatky za čet, vysoké poplatky za debetní karty poplatky jsou na úrovni průměru EU27 nízké poplatky za účet velmi nízké základní roční poplatky, vysoké poplatky za účet nízké poplatky za debetní karty

80

Data collection for prices of current accounts provided to consumers: Final Report 2009. European Commission Directorate-General for Health and Consumers. 2009, s.18 81 Více viz studie Data collection for prices of current accounts provided to consumers: Final Report 2009, rozsah práce bohuţel nedovoluje rozvinout tuto problematiku více ze široka.

39

23

Malta

velmi nízké základní roční poplatky a poplatky za převod peněz, vysoké poplatky za účet 24 Portugalsko velmi nízké poplatky za účet Skupina 4 25 Belgie velmi nízké poplatky za účet a převody peněz 26 Holandsko velmi nízké poplatky za účet, vysoké základní roční poplatky 27 Bulharsko nízké základní roční poplatky a poplatky za účet Zdroj: Data collection for prices of current accounts provided to consumers: Final Report 2009. European Commission Directorate-General for Health and Consumers. 2009, s.23-24

V tomto srovnání se Česká republika nachází poměrně vysoko. Tento fakt ilustruje současnou situaci, kdy zpoplatnění je v komparaci s ostatními státy v Evropě relativně vysoké nejen z absolutního hlediska, ale rovněţ pokud budeme brát v úvahu ţivotní úroveň a úroveň českých platů. V rámci první skupiny je zajímavé poukázat na fakt, ţe se tam nachází, jako jediný zástupce nových států, Lotyšsko. Jeho zvýšená úroveň zpoplatnění je však způsobená vysokými poplatky za pouţívání šeků, které byly dle kritérií analýzy brány v úvahu, avšak v Lotyšsku se téměř nepouţívají.82 Jeho zařazení je tak do značné míry zkreslující. Vysoké zpoplatnění sluţeb druhé skupiny spočívá zejména ve vysokých celkových ročních poplatcích. Její sloţení není překvapivé, zejména vzhledem k faktu, ţe jak Francie, tak Rakousko patří k nejrozvinutějším státům EU s nejvyšší ţivotní úrovní i cenami. Třetí skupina je značně širší a zahrnuje právě státy, jejichţ poplatky se pohybují kolem €100 ročně. Zde spadá i Česká republika. Sloţení čtvrté skupiny je překvapivé zejména s ohledem na to, ţe její součástí je právě Holandsko a Belgie, které by teoreticky mohly mít ekonomické předpoklady pro to, aby měly vyšší úroveň zpoplatnění. Z podobných důvodů je překvapivé i umístění Velké Británie. Společným problémem všech evropských bank, který je předmětem častých kritik ze strany Evropské komise, je netransparentnost a nemoţnost srovnání poplatkových sazebníků. Komise se k tomuto tématu vyjadřovala jiţ několikrát. Velmi silná kritika zazněla v roce 2009, kdy evropská komisařka pro ochranu spotřebitele Meglena Kuneva prohlásila: „Maloobchodní banky jsou ke spotřebitelům lhostejné. Je naprosto zřejmé, že problémy počínaje komplexními cenami a konče skrytými poplatky a nejasnými a neúplnými informacemi porušují základní práva spotřebitelů. Banky musí změnit svou zavedenou praxi, pokud jde o přístup ke klientům. Orgány členských států pak musí plnit povinnost prosazovat právní předpisy EU v oblasti ochrany spotřebitele.“ Z tohoto výroku je zřejmé, ţe bankovním poplatkům a s nimi spojenými problémy přikládá Evropská komise vysokou prioritu a váţnost a snaţí se tento problém řešit. 83 Toto prohlášení navazovalo na poslední studii bankovních poplatků, právě z roku 2009, kdy byl potvrzen fakt, ţe bankovní poplatky, při současné formě sazebníků poskytovaných bankami, řadový spotřebitel nedokáţe sám srovnat. Ceny za poskytování sluţeb běţných účtů jsou netransparentní, on-line informace jsou neúplné a rozdíly mezi poplatky v různých zemích EU jsou velmi vysoké.84 Tato fakta jsou aktuální i pro český bankovní trh a potvrzují závěry předchozí části práce, jeţ analyzovala sazebníky pěti největších českých bank. Vlivem stagnace vývoje v této oblasti byla na konci roku 2010 Evropskou komisí vytvořena společná platforma umoţňující konzultaci mezi zástupci spotřebitelů a bankami. Toto těleso došlo k závěrům, které nebyly v této oblasti nijak převratné a v podstatě pouze potvrzovaly závěry 82

Data collection for prices of current accounts provided to consumers: Final Report 2009. European Commission Directorate-General for Health and Consumers. 2009, s.24 83 ČOI – Komise kritizuje netransparentnost bankovních poplatků [online]. [cit. 2010-13-05]. Dostupné z< http://www.coi.cz/cs/esc-2/aktualne/komise-kritizuje-netransparentnost-bankovnich-poplatku.html > 84 tamtéţ

40

z předchozího období. Zároveň byl stanoven závazek, ţe do roku 2012 by mělo dojít ke zlepšení této situace ve všech oblastech.85 Netransparentnost a neúplnost platebních sazebníků byla potvrzena rovněţ studií Data collection for prices of current accounts provided to consumers: Final Report 2009, která u 66% případů byla nucena kontaktovat banky telefonicky za účelem získání plné informace o zpoplatnění dané sluţby zahrnuté do analýzy. Nejvíce nejasností vznikalo u maltských, španělských, italských, řeckých a rakouských bank. Velmi nepříznivě v této oblasti vyznívala statistika také pro Českou republiku a Polsko. Naopak nejasnější sazebníky se vyskytovaly u německých či estonských bank. 86 Studie prokázala nejen netransparentnost, ale rovněţ velkou sloţitost sazebníků. Graf č.3 Korelace mezi jednoduchostí a transparentností sazebníků bankovních poplatků v jednotlivých státech

Zdroj: Data collection for prices of current accounts provided to consumers: Final Report 2009. European Commission Directorate-General for Health and Consumers. 2009, s.34

Výše uvedená tabulka odráţí silnou korelaci mezi transparentností (tedy situací, kdy není třeba dohledávání detailních informací k dobrému pochopení problematiky) a jednoduchostí sazebníků (tedy nízkým počtem komponentů v daném tarifu). Je zřejmé, ţe čím vyšší je stupeň jednoduchosti, tím transparentnější je daný tarif pro zákazníka. 85

Directorate – General for Health and Consumers – More transparent comparable bank fees for EU consumers [online]. [cit. 2010-13-05]. Dostupné z 86 Data collection for prices of current accounts provided to consumers: Final Report 2009. European Commission Directorate-General for Health and Consumers. 2009, s.34

41

Z grafu je také patrné, ţe nízkou úrovní transparentnosti a relativní komplikovaností poplatkových sazebníků trpí státy jako je Itálie, Maďarsko, Francie, Řecko, či Polsko. Naopak relativně slušnou přehlednost mají sazebníky států jako je Estonsko, Finsko, Malta, Švédsko, Lotyšsko a Litva či Belgie a Holandsko. Přestoţe je počet států v pravém horním kvadrantu výkresu poměrně vysoký, stále i zde je mnoho věcí, které by mohly být zlepšeny. V průběhu výzkumu byl rovněţ zjištěn velmi zajímavý vztah mezi úrovní zpoplatnění účtu průměrného uţivatele a indikátorem transparentností a jednoduchostí. Tento vztah ilustruje níţe uvedený graf. Je patrná velmi silná negativní korelace, z čehoţ vyplývá, ţe státy, které mají jednodušší sazebníky bankovních poplatků, mají zároveň niţší úroveň zpoplatnění a naopak. 87 Graf č. 4 Úroveň zpoplatnění účtu průměrného uživatele a transparentnost/ jednoduchost

Zdroj: Data collection for prices of current accounts provided to consumers: Final Report 2009. European Commission Directorate-General for Health and Consumers. 2009, s.36

87

Data collection for prices of current accounts provided to consumers: Final Report 2009. European Commission Directorate-General for Health and Consumers. 2009, s.35

42

Shrnutí a závěr V návaznosti na v úvodu stanovený cíl, jsem prostřednictvím analýzy sazebníků bankovních poplatků pěti největších bankovních domů v České republice došla k následujícím závěrům. V první řadě je nutno zdůraznit, ţe bankovní poplatky jsou pro banky výrazným zdrojem výnosů. Tvoří mnohdy aţ 25% zisku z finanční a provozní činnosti, čímţ jsou pro banky nezanedbatelným zdrojem příjmu a jako takové se těší velké pozornosti při tvorbě výhledů a strategickém plánování. V průběhu posledních 10 let však význam výnosů z bankovních poplatků vztaţený k úrokovým výnosům postupně klesá, zejména díky rychlejšímu růstu příjmů z úroků. Vzhledem k faktu, ţe sazebníky poplatků jsou jednou z prvních informací, se kterými se klient setkává, hrají významnou roli v procesu získávání nových zákazníků a udrţování těch stávajících, čímţ lze konstatovat, ţe poplatky mohou být silným nástrojem konkurenčního boje mezi jednotlivými bankovními domy. Obecně lze konstatovat, ţe sazebníky jsou velmi dobře dostupné a banky prostřednictvím telefonních linek, emailového či osobního kontaktu velmi vstřícně reagují na zákazníkovy dotazy z této oblasti. Změny sazebníků jsou prováděny v závislosti na tom, jak se vyvíjí hospodářská situace či jak dochází ke změnám v nabídce bankovních sluţeb. Výrazným problémem a výzvou do budoucna týkající se všech bank stále zůstává přehlednost, jednoduchost a transparentnost bankovních sazebníků, které jsou v současné době pro řadového uţivatele finančních sluţeb velmi těţce pochopitelné a příliš komplikované. Tento nepříznivý faktor zůstává aktuální jak v kontextu českých bank, tak obecně v evropském prostředí. Mezi zajímavé trendy posledních několika let, které do budoucna mohou významně ovlivnit další vývoj bankovních sluţeb v České republice, bych zařadila zejména následující faktory. Stále častější vyuţívání klientských slev, speciálních slevových balíčků či věrnostních programů, které umoţňují upevnění vztahu mezi bankou a klientem a posílení loajality zákazníka. Tento faktor příznivě ovlivňuje počet zákazníkem vyuţívaných sluţeb a tím i výši poplatků inkasovaných bankou. Dále diverzifikace nabídky poskytovaných bankovních kont s ohledem na potřeby jednotlivých skupin bankovních klientů s výrazným potenciálem na rozšíření zákaznické základny zejména ve věkové skupině studenti, děti a senioři. Zvýšení podílů elektronických transakcí na celkovém objemu realizovaných plateb. Obecně celkový růst elektronické komunikace mezi bankou a zákazníkem, který na jedné straně u bank vytváří předpoklady pro sníţení nákladů na správu účtů a na straně druhé zároveň působí na sniţování poplatků za realizaci elektronických plateb pro klienty. Určitou výzvou v oblasti přímého bankovnictví je zajištění dostatečné bezpečnosti přenášených dat a zvýšení důvěryhodnosti tohoto systému tak, aby i konzervativní zákazníci pochopili předností této sluţby a začali ji do budoucna vyuţívat. Se zvyšováním počtu elektronických transakcí lze současně předpokládat, ţe se bude rapidně sniţovat počet prováděných hotovostních operací a operací realizovaných na přepáţce, a to aţ do momentu, kdy sluţby tohoto charakteru budou vytlačeny na okraj nabídky bank a jejich ceny budou, ve srovnání se sluţbami poskytovanými elektronicky, dosahovat velmi vysoké úrovně. Trend, jenţ povaţuji do budoucna za nejvíce perspektivní, je rostoucí stupeň individualizace poskytovaných kont, kdy dochází k přizpůsobení parametrů účtu a vyuţívaných sluţeb aktuálním potřebám zákazníka. Přelomovým počinem v této oblasti jsou konta poskytovaná Českou spořitelnou, která na tomto principu zaloţila všechny typy svých poskytovaných účtů. V dalších letech tedy můţeme očekávat rozšiřování této formy konta i do nabídky konkurence. Lze předpokládat, ţe i nadále se bude zvyšovat rozsah vyuţití bankomatů a to nejen pro výběry hotovosti, ale rovněţ pro příkazy k úhradě. Za velmi perspektivní fenomén lze povaţovat vkladové bankomaty, které jsou novinkou posledních let a do budoucna budou hrát velmi důleţitou roli, zejména pro konzervativní typ klientů preferující hotovostní platby. Vkladomaty budou velmi 43

pravděpodobně postupně zaváděny všemi velkými bankovními domy, nejen ČS, ČSOB či UniCredit Bank. Relativní novinkou v českých bankovních vodách je systém Cash-back, který umoţňuje výběr hotovosti při nákupu. Nízká cena za výběr, jednoduchost a praktičnost tohoto principu mu dává do budoucna velmi silný potenciál k rozvoji. Banky by se tedy měly zaměřit na rozšíření sítě obchodů poskytujících tuto sluţbu a zajištění větší propagace tak, aby se mezi veřejnosti rozšířilo povědomí o poskytování této moţnosti výběru peněz. Sluţbou, která je v současné době v českých podmínkách v plenkách, je poskytování kreditních karet jako součást účtu. Češi si tento způsob realizace nákupů prozatím příliš neoblíbili a je otázkou, zda v budoucnu dojde v této oblasti ke změně. Případný posun bude velmi pravděpodobně záviset na rozsahu propagace této sluţby a zvyšování finanční gramotnosti veřejnosti. Při srovnávání úrovně zpoplatnění bankovních sluţeb v rámci jednotlivých států docházíme k závěru, ţe Česká republika dosahuje v rámci EU průměrných hodnot, srovnatelných s Velkou Británií nebo Švýcarskem. Při vztaţení výše poplatků k průměrným výdělkům a v regionálním kontextu však jiţ tato statistika nevychází tak pozitivně a indikuje, ţe ČR má výrazně zvýšenou úroveň cen za bankovní sluţby spojené s osobními účty. Závěrem práce je třeba říci, ţe by se banky měly více pozastavit nad tím, které z poplatků výrazně poškozují její image v očích klientů. Tyto poplatky by měly být sníţeny či celkově odstraněny. Jedná se zejména o poplatek za příchozí platbu, rozdílné poplatky za vklad na přepáţce majitelem účtu a třetí osobou, a další. Jejich případné zrušení by mohlo bankám pomoci v konkurenčním boji a ve vytvoření obrazu přátelštější a vstřícnější banky k potřebám klientů. Společně s individualizací osobních účtu jim tento krok dopomůţe k navázání silnějších vazeb se svými zákazníky a posílení jejich loajality. Velmi zajímavou otázkou, která zůstává do budoucna otevřená, je rozvoj finanční gramotnosti obyvatelstva. Zvýšení úrovně znalostí a povědomí o rozsahu poskytovaných bankovních sluţeb a jejich cen u široké populace můţe způsobit, ţe nová generace bankovních zákazníků nebude jiţ tak konzervativní a bude častěji provádět změnu instituce spravující jejich finanční zdroje. Tento faktor by mohl výrazně přispět k oţivení konkurence mezi jednotlivými bankami a zvýšit tlak na sniţování bankovních poplatků u celé palety sluţeb. Kdy a jak k takovému vývoji dojde, a zda vůbec, se v současné době předpovídá jen velmi těţce. Jisté je, ţe s tímto vývojem musí banky do budoucna počítat a budou mu nuceny přizpůsobit paletu svých nabízených sluţeb i celkovou obchodní politiku v oblasti bankovních poplatků.

44

Seznam použitých zdrojů Knižní zdroje BENEŠ, VÁCLAV. Bankovní a finanční slovník. Vyd. 1. Praha: Svoboda-Libertas, 1993. 157 s. ISBN 8020503579. DVOŘÁK, P. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha:Linde, 1999. ISBN 8072011413 MANKIW, N; SOJKA, M. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha : Grada, 1999. ISBN 8071698911 PETRJÁNOŠOVÁ, B. Bankovnictví. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2004. 80 s. ISBN 8021035234. POLOUČEK, S. Bankovnictví. 1.vyd. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2005. ISBN 8072482874 POLOUČEK, S. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2006. ISBN 8071794627 POLOUČEK, S. České bankovnictví na přelomu tisíciletí. Ostrava: Ethics, 1999. ISBN 8023839829 PULPÁN, K. Slovník bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálových trhů Praha: Public History, 1998 ISBN 8090219322 REVENDA, Z. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005. 627 s. ISBN 8072611321. ZIEGLER, K. Finanční řízení bank. 1.vyd.Praha: Bankovní institut, 1997, 341 s. ISBN 809022-431-8 Prameny Commission staff working document: On the follow up in retail financial services to the consumer market scoreboard. Commission of the European Communities. 2009.33s. Česká spořitelna – Kartové služby [online] Dostupné z: Česká spořitelna – Platební styk [online] Dostupné z: Česká spořitelna – Profil České spořitelny [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupné z: Česká spořitelna – Přímé bankovnictví [online] Dostupné z: Česká spořitelna – Vkladové produkty [online] Dostupné z: Československá obchodní banka – Sazebník ČSOB pro fyzické osoby - občany [online] Dostupné z: < http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/Sazebniky/Sazebnik_FO_cz.pdf > Data collection for prices of current accounts provided to consumers: Final Report 2009. European Commission Directorate-General for Health and Consumers. 2009. 149s. Komerční banka – Sazebník KB pro občany [online] Dostupné z: Komerční banka – Základní informace[online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupné z: Raiffeisen Bank – Profil banky [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupné z: 45

Reiffeisenbank – Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby [online] Dostupné z: < http://www.rb.cz/attachements/pdf/obecne-dokumenty/cenik-pi/cenik-produktu-sluzebsoukrome-os_2011.pdf > Retail Banking in Europe: The Way Forward. ESBG. 2009. 228 s. Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody: část II. Platební styk [online] Dostupné z: UniCredit Bank - Sazebník odměn za poskytování bankovních služeb [online] Dostupné z: Výroční zpráva 2010 Česká spořitelna [online] Dostupné z: Výroční zpráva 2010 Československá obchodní banka [online] Dostupné z: Výroční zpráva 2010 Komerční banka [online] Dostupné z: Výroční zpráva 2010 Reiffeisenbank [online] Dostupné z: Výroční zpráva 2010 UniCredit Bank [online] Dostupné z: Internetové zdroje Bankovní poplatky.com - Neabsurdnější bankovní poplatek [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupné z: Bankovnictví - Banky mění sazebníky zpravidla jednou ročně 2005 [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupné z: Bankovnictví – Proč jsou poplatky pro banky důležité? [online]. Poslední revize 17.9.2010. [cit. 2010-05-05]. Dostupné z: Česká národní banka – Tab.1. Počet bank podle vlastnictví [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupné z: Česká národní banka – Tab.4.Výkaz zisku a ztráty bankovního sektoru [online]. [cit. 2010-0505]. Dostupné z: < http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_f in_trhu/banky/bs_ukazatele_tab04a.html> ČOI – Komise kritizuje netransparentnost bankovních poplatků [online]. [cit. 2010-13-05]. Dostupné z< http://www.coi.cz/cs/esc-2/aktualne/komise-kritizuje-netransparentnostbankovnich-poplatku.html > ČSOB – O společnosti ČSOB [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupné z: Directorate – General for Health and Consumers – More transparent comparable bank fees for EU consumers [online]. [cit. 2010-13-05]. Dostupné z 46

E15.cz – UniCredit a Raiffeisen soupeří o klienty[online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupné z: iDnes.cz Finance – Kde se vzaly tuzemské banky a jak přišly ke svým názvům [online]. Poslední revize 14.7.2008. [cit. 2010-05-05]. Dostupné z: PricewaterhouseCoopers- Bankovnictví [online]. [cit. 2011-05-05]. Dostupné z ROD, A. Bankovní poplatky a provize – víme, co vlastně představují? [online]. Poslední revize 18.2.2010 [cit. 2010-05-05]. Dostupné z: ROD, A. Kde se vzaly bankovní poplatky? [online]. Poslední revize 26.2.2010 [cit. 2010-1212]. Dostupné z: < http://www.bankovnipoplatky.com/kde-se-vzaly-bankovni-poplatky10460.html> TŮMOVÁ, V. Nejlepší karty pro výběr ze zahraničních bankomatů ? [online]. Poslední revize 9.7.2010 [cit. 2010-12-12]. Dostupné z: UniCredit Bank – O bance [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupné z: ÚOHS - Významné události roku 2005 [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupné z: VALOVÁ, I. Kolik si vydělaly banky na poplatcích v roce 2009? [online]. Poslední revize 5.5.2011[cit. 2011-05-05]. Dostupné z: VALOVÁ, I. Mohou si lidé za vysoké bankovní poplatky sami? [online]. Poslední revize 6.5.2010 [cit. 2010-12-12]. Dostupné z: < http://www.finance.cz/zpravy/finance/262813/>

47

Seznam tabulek a grafů Tabulka č.1 Vývoj počtu bankovních institucí v ČR Tabulka č.2 Srovnání čistých výnosů z úroků a z poplatků a provizí za rok 2010 Tabulka č.3 Faktory ovlivňující hodnotu banky dle Bank Value Builder Modelu Tabulka č.4 Srovnání výše bilančních sum jednotlivých bank Tabulka č.5 Úrokový zisk a zisk z poplatků a provizí v českém bankovnictví Tabulka č.6 Čistý úrokový výnos a výnos z poplatků a provizí Tabulka č.7 Ţebříček států dle úrovně zpoplatnění osobních účtů

Graf č.1 Čistý výnos z poplatků a provizí mezi lety 2005 aţ 2010 Graf č. 2 Úroveň zpoplatnění osobního účtu - průměrný uţivatel bankovního účtu Graf č.3 Korelace mezi jednoduchostí a transparentností sazebníků bankovních poplatků v jednotlivých státech Graf č. 4 Úroveň zpoplatnění účtu průměrného uţivatele a transparentnost/jednoduchost

48

Seznam příloh Příloha č.1 Osobní účty – obecný přehled Příloha č. 2. Bezhotovostní platební styk Příloha č.3 Hotovostní platební styk Příloha č.4 Bezhotovostní platební styk Příloha č.5 Platební karty

49

Přílohy Příloha č.1 Osobní účty – obecný přehled

Zřízení osobního účtu Vedení osobního účtu

Povolené přečerpání účtu

Zrušení osobního účtu Vyhotovení měsíčního výpisu Předání výpisu prostřednictvím internetového bankovnictví

88

ČSOB Konto

ČSOB Aktivní konto

ČSOB ČSOB Exkluzivní konto

ČSOB Studentské konto Plus

ČSOB Dětské konto Slůně

Osobní účet ČS – verze Standard

Česká spořitelna Osobní účet ČS Student/Junior – verze Standard

zdarma 60 Kč

zdarma 100 Kč

zdarma 400 Kč

zdarma 30 Kč

zdarma 0 Kč

zdarma zdarma není účtován poplatek za vedení účtu, ale za jednotlivé vyuţívané sluţby ze sady Standard88: - vyuţívání 0-1 sluţby: 29 Kč - vyuţívání 2 – 3 sluţeb: 69 Kč - vyuţívání 4 – 6 sluţeb: 109 Kč - vyuţívání 7 – 9 sluţeb: 149 Kč - kaţdá další sluţba: +20 Kč

zdarma zdarma není účtován poplatek za vedení účtu, ale za jednotlivé vyuţívané sluţby ze sady Standard89: - vyuţívání 0-1 sluţby: 0 Kč - vyuţívání 2 – 3 sluţeb: 0 Kč - vyuţívání 4 – 6 sluţeb: 40 Kč - vyuţívání 7 – 9 sluţeb: 80 Kč - kaţdá další sluţba: +20 Kč

v ceně účtu

v ceně účtu

v ceně účtu

v ceně účtu

x

zdarma v ceně účtu v ceně účtu (v případě vyuţití této moţnosti dochází ke sníţení poplatku za správu osobního účtu na 50Kč)

zdarma v ceně účtu v ceně účtu (v případě vyuţití této moţnosti dochází ke sníţení poplatku za správu osobního účtu na 90Kč)

zdarma v ceně účtu v ceně účtu

zdarma v ceně účtu v ceně účtu (v případě vyuţití této moţnosti dochází ke sníţení poplatku za správu osobního účtu na 0Kč)

zdarma v ceně účtu v ceně účtu

moţnost kontokorentu jako jedné z poskytovaných výběrových sluţeb zdarma v ceně účtu v ceně účtu

moţnost kontokorentu jako jedné z poskytovaných výběrových sluţeb zdarma v ceně účtu v ceně účtu

mezi tyto sluţby patří: kontokorent, debetní karta, SERVIS 24, výběry z bankomatu ČS zdarma, zůstatkové SMS zdarma, platby v rámci ČS zdarma mezi tyto sluţby patří: kontokorent, debetní karta, SERVIS 24, výběry z bankomatu ČS zdarma, zůstatkové SMS zdarma, platby v rámci ČS zdarma 90 mezi tyto sluţby patří: platby v rámci ČR zdarma, Visa Gold Partner, MasterCard Gold Partner, Spořící plán 89

Osobní účet ČS/Osobní účet Student/ Osobní účet Junior - verze Plus zdarma zdarma není účtován poplatek za vedení účtu, ale za jednotlivé vyuţívané sluţby ze sady Plus90: - vyuţívání 1-2 sluţby: 159 Kč - vyuţívání 3 – 4 sluţeb: 289 Kč - vyuţívání 5 – 6 sluţeb: 389 Kč - kaţdá další sluţba: +80 Kč - při kombinaci sluţeb Standard a Plus se ceny dosaţených cenových pásem z obou nabídek sčítají moţnost kontokorentu jako jedné z poskytovaných výběrových sluţeb zdarma v ceně účtu v ceně účtu

Převzetí výpisu na přepáţce Zaslání výpisu poštou Vyhotovení duplikátu výpisu

x v základní ceně účtu 100 Kč

x v základní ceně účtu 100 Kč

x v základní ceně účtu 100 Kč

x v základní ceně účtu 100 Kč

x v základní ceně účtu 100 Kč

45 Kč 9,50 Kč 75 Kč

45 Kč 9,50 Kč 75 Kč

45 Kč 9,50 Kč 75 Kč

KB Start konto

Studentské konto

UniCredit Bank Expresní konto

Konto Partners

zdarma zdarma

zdarma 19 Kč

zdarma 50 Kč

zdarma 89 Kč

v ceně účtu

v ceně účtu

v ceně účtu

zdarma v ceně účtu v ceně účtu

sjednání debetu zdarma zdarma v ceně účtu v ceně účtu

zdarma v ceně účtu v ceně účtu

zdarma v ceně účtu v ceně účtu

zdarma v ceně účtu v ceně účtu

60 Kč 20 Kč (bez poplatku při čtvrtletním zasílání) 60 Kč

60 Kč 20 Kč

60 Kč v ceně účtu

60 Kč

60 Kč

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě aktuálních sazebníků bank (ke dni 5.5.2011)

Zřízení osobního účtu Vedení osobního účtu Povolené přečerpání účtu Zrušení osobního účtu Vyhotovení měsíčního výpisu Předání výpisu prostřednictvím internetového bankovnictví Převzetí výpisu na přepáţce Zaslání výpisu poštou Vyhotovení duplikátu výpisu

Komerční banka Dětské konto

MůjÚčet

G2.2 (15-25let/26-30 let)

TOP nabídkabalíček nebo běžný účet? zdarma 490/zdarma nad 8 mln debet součástí konta

zdarma 68 Kč

zdarma zdarma/68 Kč91

zdarma zdarma

sjednání debetu zdarma zdarma v ceně účtu v ceně účtu

sjednání debetu zdarma zdarma v ceně účtu v ceně účtu

sjednání debetu zdarma zdarma v ceně účtu v ceně účtu

90 Kč 20 Kč

90 Kč 20 Kč

90 Kč pouze při pohybu na účtu

90 Kč ano

90 Kč 20 Kč

100Kč + 5 Kč za kaţdou vytištěnou stranu

100Kč + 5 Kč za kaţdou vytištěnou stranu

100Kč + 5 Kč za kaţdou vytištěnou stranu

100Kč + 5 Kč za kaţdou vytištěnou stranu

100Kč + 5 Kč za kaţdou vytištěnou stranu

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě aktuálních sazebníků bank (ke dni 5.5.2011)

Konto MOZAIKA Zřízení osobního účtu Vedení osobního účtu

91

zdarma 119 Kč v rámci poplatku za vedení účtu si klient můţe vybrat 9 sluţeb, které budou v ceně konta92 kaţdá následující sluţba je zpoplatněna dle

UniCredit Bank Konto KOMPLET

Konto EXKLUSIVE

zdarma 169 Kč

zdarma 249 Kč

Raiffeisenbank eKonto základní cena/ Extra/ Prémium zdarma 75Kč/29Kč/zdarma

Student zdarma 30 Kč

Pro studenty 15-25 let je vedení účtu zdarma, pro zákazníky 26 – 30 let je vedení účtu v ceně 68 Kč. mezi tyto sluţby patří: měsíční výpis zasílaný poštou, vedení druhé BÚ v Kč v cizí měně, provedení 5 zadaných elektronických transakcí (vč. došlých plateb), dalších 5 elektronicky zadaných transakcí (vč došlých plateb), všechny hotovostní vklady na pobočce, tuzemských trvalý příkaz, výběr v bankomatech UCB (i v zahraničí), 1 výběr v bankomatu ostatních bank, zřízení a vedení kontokorentu, přímé bankovnictví (internetbanking, telebanking, GSM banking, Smart banking), zasílání 15 SMS měsíčně (zůstatek, pohyb na účtu, kartová transakce), elektronická debetní karta, embosovaná deetní karta, cestovní pojištění TRAVEL, kreditní karta Visa Classic, kreditní karta Visa ČSA nebo Mise and More, unikátní spoření, sleva na mobilní bezpečnostní klíč – sada 100 SMS 92

Povolené přečerpání účtu Zrušení osobního účtu Vyhotovení měsíčního výpisu Předání výpisu prostřednictvím internetového bankovnictví Převzetí výpisu na přepáţce Zaslání výpisu poštou Vyhotovení duplikátu výpisu

sazebníku jedna z volitelných sluţeb v ostatních případech 200 Kč za zřízení + měsíční platba 20 Kč zdarma v ceně účtu v ceně sluţby, pokud si zákazník zvolí přímé bankovnictví 60 Kč jedna z volitelných sluţeb v ostatních případech 20 Kč měsíčně 60 Kč

v ceně účtu

v ceně účtu

- 200 Kč poskytnutí debetu - 90Kč/40Kč/zdarma vyuţití debetu

- 200 Kč poskytnutí debetu - 90 Kč vyuţití debetu

zdarma v ceně účtu v ceně účtu

zdarma v ceně účtu v ceně účtu

zdarma v ceně účtu v ceně účtu

zdarma v ceně účtu v ceně účtu

60 Kč 20 Kč (bez poplatku při čtvrtletním zasílání) 60 Kč

60 Kč 20 Kč (bez poplatku při čtvrtletním zasílání) 60 Kč

x 20 Kč

x 20 Kč

60 Kč

60 Kč

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě aktuálních sazebníků bank (ke dni 5.5.2011)

Příloha č. 2. Bezhotovostní platební styk ČSOB

Česká spořitelna

Komerční banka - v případě konta KB Start pouze jedna příchozí platba zdarma (v osatních případech 5 Kč)

6 Kč 6 Kč

5 Kč 7 Kč

zdarma zdarma - moţnost dokoupení speciálního balíčku transakcí (všechny odchozí platby zadané přes internetové nebo mobilní bnakovnictví) za cenu 39 Kč

Příchozí platba

- ze stejné banky - z jiné banky Odchozí platba

93

94

- zadaná skrze GSM banking - zadaná skrze internetbanking

93 94

3 Kč

2 Kč

- 2 zdarma (ČSOB Konto) - 10 zdarma (ČSOB Aktivní konto) - neomezeně (ČSOB Exkluzivní konto) - neomezeně (ČSOB Studentské konto)

2 Kč

zdarma (TOP nabídka) 4 Kč (KB Start konto) v ostatních případech 6 Kč zdarma (TOP nabídka) 1 zdarma (KB Start konto) v ostatních případech a kaţdá následující platba 6 Kč

ČS si účtuje za platbu z/do jiné banky dodatečně 2 Kč (za zprostředkování clearingu ČNB mezi různými bankami) KB si účtuje za platbu z/do jiné banky dodatečně 2 Kč (za zprostředkování clearingu ČNB mezi různými bankami)

UniCredit Bank - neomezeně (Studentské konto) - zpoplatněny (EXPRESNÍ konto) - aţ 10 zdarma (Konto Partners, MOZAIKA) - neomezeně (Konto KOMPLET, EXKLUSIVE) - další – viz níţe zdarma 6 Kč - zpoplatněny (Studentské, EXPRESNÍ konto) - aţ 10 zdarma (Konto Partners, MOZAIKA) - neomezeně (Konto KOMPLET, EXKLUSIVE) - další – viz níţe 3 Kč (na účet v UCB) 6 Kč (na účet v jiné bance) 3 Kč (na účet v UCB) 6 Kč (na účet v jiné bance)

Raiffeisenbank

zdarma zdarma

4 Kč 4 Kč

- zadaná skrze telebanking

- x (ČSOB Dětské konto Slůně) - kaţdá následující 3 Kč 15 Kč

15 Kč

14 Kč

15 Kč (moţnost okamţitého zpracování za doplatek 55 Kč) 15 Kč 6 Kč 125 Kč (pouze na přepáţce nebo prostřednictvím telebankingu)

45 Kč (Dětské konto) 29 Kč (ostatní konta) 29 Kč x 100 Kč (papírový nosič) 90 Kč (přímé bankovnictví)

zdarma zdarma zdarma zdarma zdarma

zdarma zdarma zdarma zdarma zdarma

x zdarma 29 Kč 39 Kč 69 Kč

6 Kč (u příkazu zadaného skrze telebanking, sběrný box a na přepáţce) 3 Kč (u příkazu zadaného skrze internetbanking a GSM banking)

5 Kč

6 Kč

- zadaná na přepáţce - zadaná skrze sběrný box - zadaná skrze bankomat Expresní platba

40 Kč 15 Kč x 50 Kč (na přepáţce) 3 Kč (GSM banking a internetbanking) 15 Kč (telebanking)

Trvalý platební příkaz - zadaný skrze GSM banking - zadaný skrze internetbanking - zadaný skrze telebanking - zadaný skrze sběrný box - zadaný na přepáţce - platba vygenerovaná platebním příkazem

10 Kč (na účet v UCB) 12 Kč (na účet v jiné bance) 45 Kč

14 Kč

45 Kč x 3 Kč (na účet v UCB, elektronicky) 115 Kč (do jiné banky, elektronicky) 10 Kč (na účet v UCB, telebanking) 150 Kč (do jiné banky, telebanking) 300 Kč (do jiné banky, papírový nosič)

44 Kč x 29 Kč (internetbanking, eKonto) 31 Kč (internetbanking, Student) 39 Kč (telebanking, eKonto) 41 Kč (telebanking, Student) 69 Kč (na přepáţce, eKonto) 71 Kč (na přepáţce, Student)

zdarma zdarma x x zdarma 40 Kč (pokud není zahrnuto v účtu) viz poloţka „Odchozí platba“

x zdarma 10 Kč x 40 Kč

44 Kč

6 Kč (do RB) 6 Kč (do jiné banky, eKonto) 8 Kč (do jiné banky, Student)

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě aktuálních sazebníků bank (ke dni 5.5.2011)

Příloha č.3 Hotovostní platební styk Vklad v hotovosti na přepáţce majitelem účtu třetí osobou vklad na účet jiné banky vkladový bankomat Výběr hotovosti na přepáţce

ČSOB

Česká spořitelna

Komerční banka

UniCredit Bank

Raiffeisenbank

9 Kč 50 Kč 2%, min. 100 Kč 6 Kč (na účet vedený v ČSOB) 6 Kč (na účet u jiných bank)

zdarma 65 Kč 2%, min. 125 Kč 6 Kč (na účet vedený v ČS) 40 Kč (na účet u jiných bank)

zdarma 75 Kč x x

zdarma 65 Kč 2% min. 100 Kč x

60 Kč

65 Kč

60 Kč

zdarma 70 Kč x 0 Kč (na účet vedený v UCB) (není moţno vloţit na účet vedený u jiných bank) 55 Kč

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě aktuálních sazebníků bank (ke dni 5.5.2011)

zdarma (první výběr) 60 Kč (druhý a další následující)

Příloha č.4 Bezhotovostní platební styk

-

internetbanking

v ceně účtu

Česká spořitelna SERVIS 24 jako jedna z volitelných sluţeb v rámci verze Standard (nemusí být součástí konta) součástí sluţby

-

GSM banking

v ceně účtu

součástí sluţby

Přímé bankovnictví

ČSOB součástí všech kont

Komerční banka

UniCredit Bank

v ceně účtu

součástí všech kont

v ceně účtu (kromě Dětského konta a KB Start konta) v ostatních případech 19 Kč/měsíc

-

-

telebanking

v ceně účtu

součástí sluţby

v ceně účtu (kromě Dětského konta) v ostatních případech 39 Kč/měsíc

-

součástí kont: MOZAIKA, KOMPLET, EXKLUSIVE, Studentské konto v ostatních případech příplatek 70 Kč/měsíc součástí kont: MOZAIKA, KOMPLET, EXKLUSIVE Konto Partners - telebanking nebo nebo internetbanking v jiných případech příplatek 70 Kč/měsíc

Raiffeisenbank 90 Kč eKonto základní cena 40 Kč eKonto Extra zdarma eKonto Prémium, Student v ceně měsíčního poplatku za sluţbu v ceně měsíčního poplatku za sluţbu

-

v ceně měsíčního poplatku za sluţbu 10 Kč za kaţdou operaci tel. bankéře

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě aktuálních sazebníků bank (ke dni 5.5.2011)

Příloha č.5 Platební karty Debetní karta vydání

ČSOB

Česká spořitelna

Komerční banka

UniCredit Bank

Raiffeisenbank

v ceně účtu

debetní karta jako jedna z volitelných sluţeb v rámci verze Standard (nemusí být součástí konta)

v ceně účtu (kromě KB Start konta) pro kaţdý typ účtu je určena konkrétní karta

v ceně účtu pro kaţdý typ účtu je určena konkrétní karta

v ceně účtu

- embosovaná karta Visa nebo MasterCard pro MůjÚčet, TOP nabídka - embosovaná karta UNIkarta pro účet G2.2 - elektronická karta Visa (Dětské konto, tzv. Prima karta) - existuje moţnost vydání karty vyššího řádu za poplatek

- Visa Electron, Maestro (všechna konta kromě Konta Partners) - Visa Basic, Visa Partners, Visa Classic, MC Standard (Konto Partners, MOZAIK, KOMPLET, EXKLUSIVE konto) - Visa Gold, MC Gold (Konto EXCLUSIVE) - existuje moţnost vydání karty vyššího řádu za poplatek v ceně účtu

- Visa Electron (ČSOB Konto, Dětské konto Slůně) - Visa Classic (ČSOB Aktivní konto, Studentské konto Plus) - Visa Gold (ČSOB Exkluzivní konto) - existuje moţnost vydání karty vyššího řádu za poplatek

-

správa

v ceně účtu

- Maestro, Visa Electron, Visa Classic Partner, MasterCard Standard Partner

v ceně sluţby

v ceně účtu

- Visa Electron, Maestro, Visa Classic, Visa Gold, MC Standard, MC Gold - bez omezení dle druhu účtu

Visa Electron, Maestro: - 45Kč/30Kč/zdarma měsíčně (eKonto) - 25 Kč měsíčně (Student) Visa Classic, MC Standard - 65Kč/40Kč/zdarma měsíčně (eKonto) - 45 Kč měsíčně (Student) Visa Gold, MC Gold

-

platba v CR/zahraničí výběr z bankomatu vlastní banky

-

výběr z bankomatu jiné banky

-

výběr v zahraničí

Cash-back Dotaz na zůstatek Blokace Kreditní karta

95

zdarma - 2 zdarma (ČSOB Konto) - 5 zdarma (ČSOB Aktivní konto) - neomezeně (ČSOB Exkluzivní konto) - neomezeně (ČSOB Studenstké konto Plus) - 4 zdarma (ČSOB Dětské konto Slůně) - kaţdá následující platba 6 Kč 30 Kč

zdarma výběry z bankomatu jako jedna z volitelných sluţeb v rámci verze Standard (nemusí být přímo součástí konta) v ostatních případech 6 Kč

zdarma zdarma (Dětské konto) v ostatních případech 5 Kč95

40 Kč

35 Kč

80 Kč + 0,5 % z vybírané částky

125 Kč

1% z vybírané částky, min. 100 Kč

zdarma (debetní) zdarma (debetní) zdarma (v bankomatu ČSOB) 9 Kč (v bankomatu jiné banky) zdarma Master Card (embosovaná, neembosovaná), Master Card Gold zdarma přímo součástí kont: ČSOB Aktivní konto, ČSOB Exkluzivní konto

6 Kč

zdarma

zdarma (v bankomatu ČS) 20 Kč (v bankomatu jiné banky) zdarma Chytrá karta

2,50 Kč (v bankomatu KB) 10 Kč (v bankomatu jiné banky) zdarma Master Card World

zdarma

zdarma

není účtován poplatek za vedení kartového účtu, ale za jednotlivé vyuţívané sluţby ze sady Standard96: - vyuţívání 0-1 sluţby: 19 Kč - vyuţívání 2 – 3 sluţby: 49 Kč - vyuţívání 4 – 5 sluţeb: 69 Kč - vyuţívání 6 – 7 sluţeb: 89 Kč zdarma 6 Kč

zdarma

-

vydání

-

správa (správa kartového účtu)

250 Kč embosovaná/500 Kč elektronická ročně (ČSOB Konto,stud.) v ceně konta (ČSOB Aktivní konto) v ceně konta (ČSOB Exkluzivní konto) roční poplatek zdarma

-

platba výběr v bankomatu vlastní

zdarma 6 Kč + 1,5% z vybírané částky

zdarma 1%, min. 30 Kč

zdarma - neomezeně zdarma (všechna konta kromě EXPRESNÍHO KONTA) - 2 výběry zdarma - kaţdý následující 5 Kč (EXPRESNÍ konto)

- 1 výběr zdarma (Studentské, Partners, MOZAIKA) - 2 výběry zdarma (KOMPLET) - 4 výběry zdarma(EXKLUSIVE) - 0 výběrů zdarma (EXPRESNÍ konto) - kaţdý následující 30 Kč 5 Kč (z bankomatů vlastních) 100 Kč + 0,5% z vybírané částky (z jiných bankomatů) zdarma (debetní) 19 Kč (kreditní) zdarma

- 350 Kč měsíčně (pro všechny konta) zdarma zdarma (první dva výběry) 9,90 Kč (třetí a další výběr)

39,90 Kč /za poloţku

100 Kč + 0,5% z vybírané částky zdarma (debetní) 10 Kč (kreditní) zdarma

zdarma Visa Classic, Visa Gold, Vissa Partners, a další zdarma přímo součástí kont: Kont KOMPLET, EXKLUSIVE můţe být součástí Konta MOZAIKA (jako jedna z volitelných sluţeb) 40 Kč měsíčně Visa Classic 120 Kč měsíčně Visa Gold 40 Kč měsíčně Visa Partners

zdarma Visa Classic, Visa Gold, Visa Extra, a další zdarma

zdarma 49 Kč + 1% z vybírané částky

zdarma 70 Kč + 1% z vybírané částky

45 Kč měsíčně Visa Classic 120 Kč měsíčně Visa Gold 45 Kč měsíčně Visa Extra

Za kaţdou platbu kartou bude klientovi vrácena částka odpovídající jednomu zaúčtovanému poplatku za výběr z bankomatu KB. Mezi tyto sluţby patří: slevový program Sphere card, prodlouţená záruka na zboţí, odměna z Chytré karty ČS do Penzijního fondu ČS, bonus program, pouţívaná karta zdarma, zůstatkové SMS, splátkové prázdniny 96

-

banky výběr v bankomatu jiné banky výběr v zahraničí

30 Kč + 1,5% z vybírané částky

40 Kč

1%, min. 50 Kč

49 Kč + 1% z vybírané částky

70 Kč + 1% z vybírané částky

80 Kč + 1,5% z vybírané částky

20 Kč

1%, min. 100 Kč

49 Kč + 1% z vybírané částky (v bankomatu UniCredit Bank) 100 Kč + 0,5% z vybírané částky (v jiných bankomatech)

100 Kč + 1% z vybírané částky

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě aktuálních sazebníků bank (ke dni 5.5.2011)