Rozpočtová politika – příklad zdravotnictví, školství 10.11.2015
Struktura nákladů ZP
Struktura nákladů nemocnic
Strukturu výnosů nemocnic 2013
Průměrné výdaje na hospitalizaci
Hospitalizace v ČR
Průměrná ošetřovací doba
Dobrovolný úkol
• Možnost snížení počtu lůžek v českých lůžkových zařízeních. • Nutno doplnit použitý postup, všechny použité zdroje. • data na http://www.uzis.cz/cz/dps/index.html populační prognóza http://www.mpsv.cz/cs/8838
Léková politika • snaha vlády poskytovat občanům účinné a bezpečné léky, které odpovídají jak současnému stavu vědy, tak ekonomickým podmínkám daného státu • soubor opatření, která směřují k zajištění dostupnosti a efektivity farmakoterapie cíle: ekonomický - zájem státu na udržení cenové relace léčiv – regulace cen zdravotnický – státní garance kvality, účinnosti, bezpečnosti – dozor nad výrobou, distribucí, registrace účelná farmakoterapie sociální - zaručení přístupu ke zdravotní péči pro každého občana – dostupnost léků léky - zvláštní zboží - z důvodu práva na ochranu zdraví
Regulace na poptávkové straně a) lékař • pozitivní či negativní listy • omezování preskripce • standardní farmakoterapeutické postupy (guide-lines) – nejsou závazné - pouze doporučující • monitorování preskripce – zjišťování nákladů u lékařů • rozbory preskripce (Drug Usage Review – DUR) –nástroj pro ekonomické analýzy • rozpočty na léky (Prescription Budgets) – finanční limit, vázán na pacienta, období, problém: odmítnutí nákladnější léčby, přeposílání pacientů
Regulace na poptávkové straně b) lékárny • motivace k výdeji generického léčiva (generická substituce) , účinné • distribuční přirážky-marže pokud stanovena jednotně – motivace k prodeji drahých léků degresivně - procento přirážky nižší u drahých léků (v ČR)
c) pacienta
stanovení poplatku u lékaře zveřejňování informací o léku (např. o ceně) rozšiřování trhu s OTC (Over the Counter) – bez lékařského předpisu stanovení doplatku za léky
fixní poplatek za balení nebo recept minimální poplatek (např. ČSSR – poplatek 1Kčs za předpis ), max.výše poplatku procentuální úhrada – pacient hradí určité % z ceny platba pouze do určité výše
Regulace na nabídkové straně cena léku: práce, výzkum, cena surovin, reklama, přiměřený zisk (30%) + distribuční přirážka+ DPH metody cenové regulace vyjednávání o ceně nového přípravku – výrobci (dovozci) se zástupci státu – srovnání s cenou v obdobné zemi,vyhodnocení ek. přínosu – farmakoekonomika (nákladově výstupové metody) revize výše cen – zmrazení cen Španělsko Itálie Velká Británie Německo Maďarsko
1999 jednorázové snížení maximálních cen o 6 % 1995 snížení cen o 2,5 % u hrazených výrobků 1993 jednorázové snížení cen o 2,5 % , zmrazení cen na 3 roky jednorázové snížení cen v roce 1993, r. 2004 vyjmutí většiny volně prodejných léků ze seznamu léčiv hrazených ze ZP 2004 snížení cen u 10.000 přípravků o 15%
Regulace na nabídkové straně systém referenčních cen RPS (sdružování přípravků do skupin – jedna cena – pevná cena), platby - do stanovené výše, při překročení – finanční spoluúčast ovlivňuje ceny ↓ argumenty pro pevné ceny: • je známá výše doplatku • lékárny si nekonkurují cenou, ale kvalitou služeb • menší lékárny nejsou znevýhodněny oproti velkým (množstevní slevy)
Regulace na nabídkové straně porovnávání s cenami v jiných zemích země Řecko
srovnávací země
pravidlo kalkulace
tři země EU s nejnižšími nejnižší cena cenami Itálie Francie, Německo, Španělsko, průměr cen v těchto zemích Velká Británie Nizozemí Belgie, Francie, Německo, průměr cen v těchto zemích Velká Británie Portugalsko Francie, Itálie, Španělsko nejnižší cena ČR(od Estonsko, Francie, Itálie, Litva, průměr cen (požadavek: r.2008) Maďarsko, Portugalsko, Řecko stejný lék musí být minimálně a Španělsko ve třech z uvedených zemí)
Situace v ČR • počátek 90.let – růst cen, liberalizace vstupu, preskripce bez omezení, likvidace farmaceutického průmyslu • 1992 – Seznamy léků - omezení preskripce nákladných léčiv na specialisty, omezení vysoce nákladných léčiv na předchozí souhlas revizního lékaře • 1995 – zavedení systému referenčních úhrad, léčivé přípravky obsahující stejnou účinnou látku jsou hrazeny stejnou finanční částkou • 1997 – omezení preksripce určitých léčiv na diagnózu jako prevence jejich neúčelného užití v jiných případech • 1998 – stanovení finančních limitů na preskripci pro jednotlivé lékaře • 1999 – pokutování zdravotnických zařízení za překročení výše uvedených limitů“ • prosinec 2005 - snížení maximální obchodní přirážky u léků a potravin pro zvláštní lékařské účely z 32 % na 29 %
Situace v ČR • červenec 2006 zavedení degresivní obchodní přirážky
• říjen 2006 varování ohledně netransparentnosti stanovování úhrad • r.2008 stanovení doplatků určení ročního stropu pro doplatky občanů
Maximální obchodní přirážka od r.2012
Situace v ČR • 2011 VZP racionalizace lékové politiky- uzavírání smluv s výrobci o konečných cenách léčiv • úhradový katalog nemocničních léčiv • reforma lékové politiky : zavedení elektronického receptu, změna způsobu stanovování maximálních cen léčiv (průměr tří nejnižších cen referenčního koše 21 zemí) , zrychlený vstup levných léčiv, zavedení pozitivních listů zdravotních pojišťoven, aukce na léky, zavedení generické preskripce ( název léčivé látky, nikoli obchodní název – mělo by znemožnit ovlivňování lékaře v předepisování konkrétních značek léků)
Otázky • P.Dlouhá - Teorie lidského kapitálu (2008) – 1. Jaké byly (jsou) dle autorky slabiny financování školství ČR? 2. Jaké jsou možnosti financování lidského kapitálu z pohledu investora? 3. Stručně charakterizujte systém „MRU“ a systém financování VŠ v Austrálii. • Jan Keller – 10 důvodů proč nezavést školné 1. Který (které) z uvedených argumentů považujete za akceptovatelný (é) a proč? 2. Který (které) z uvedených argumentů považujete za nepřijatelný (é)? Zdůvodněte.
Vzdělání a ekonomická teorie teorie lidského kapitálu – 60.léta Chicagská škola
G. Becker (NC za rozšíření sféry mikroekonomické analýzy na nové oblasti lidského chování a lidských vztahů) - efektivnost vkladů do lidského kapitálu (i do vzdělání), srovnání nákladů s jejich alternativním využitím lidský kapitál – souhrn znalostí, které jednotlivec získává v průběhu života, užívá je k produkci statků, služeb či myšlenek v tržním či netržním prostředí (OECD, 1996) vzdělání = specifický výrobní faktor, specifický druh kapitálu T. Schultz - vztah mezi chudobou a lidským kapitálem - kvalita populace
závisí na vzdělání mezi kvalitou lidí a jejich kvantitou existuje substituční vztah, pokud roste kvalita lidí, klesá kvantita vzdělání → investice → „…pokud investice do vzdělání nese výnosy, vede to k růstu kvality populace a NE k růstu kvantity populace (investice snesitelné při omezeném počtu dětí)…“
teorie signálů (screening) - vzdělání z hlediska informovanosti účastníků trhu práce a odpovídajících výběrů (M. Spence) • vzdělání jako signál na pracovním trhu (jiné signály – věk, pohlaví…)
• F.Hirsch:"Vzdělání je ve své ekonomické funkci filtrem a továrnou. Rozšíření počtu diplomů znamená samo o sobě pokles počtu signálů z jednotlivých diplomů.“
• rozšíření vzdělání ve společnosti - snížení významu z hlediska dosažení lepšího pracovního místa
Public spending on education, (% of GDP)
General government expenditure on education, % of GDP, 2012
Faktory ovlivňující výdaje na školství
demografická struktura ekonomická situace vybavení škol, kvalita pedagogů míra účasti na vzdělávání úroveň učitelských platů organizace výuky populismus…
Ukazatele absolutní podílové • DATABÁZE http://data.worldbank.org/indicator/SE.XPD.TOTL.GD.ZS/countries?dis play=default
Rozhodování o investici do vzdělání spojeno s: • měřením (odhady) nákladů • měřením (odhady) výnosů – složitější, různé typy • výpočty návratnosti • míra rizika • porovnání investičních možností
výnosy veřejné (q, u, daně, úspora sociálních nákladů, zdraví populace, sociální soudržnost - vyšší sociální tolerance…) soukromé (překrývají se s veřejnými) - vyšší příjmy, vyšší šance na zaměstnání, větší možnost výběru zaměstnání, lepší postavení, profesionální postup (kontakty ze škol), dopad na zdraví, kulturu a volný čas …
Vnitřní míra návratnosti investic do vzdělávání 19641998 (regionální průměry) v %Psacharopoulos, Patrinos Region Asie*
Společenská návratnost SekundárPrimární Terciární ní
Soukromá návratnost SekundárPrimární Terciární ní
16,2
11,1
11
20
15,8
18,2
15,6
9,7
9,9
13,8
13,6
18,8
17,4
12,9
12,3
26,6
117
19,5
OECD
8,5
9,4
8,5
13,4
11,3
11,6
Afrika (od Sahary)
25,4
18,4
11,3
37,6
24,6
27,8
Svět celkem
18,9
13,1
10,8
26,6
17
19
Evropa/Stř.vý chod/Sever. Afrika* Latinská Amerika/Karib ik
*nečlenské země OECD
Průměrný hrubý měsíční příjem absolventů
Školství ČR - změny po roce 1989 -
demonopolizace v oblasti zřizovatelských kompetencí
-
decentralizace správy a řízení – regionální školské úřady konající státní správu
-
zvýšení autonomie škol
- strukturální změny - délka povinná školní docházky • změna financování – (dříve přidělování prostředků ve výši přídělu na předcházející rok, bez ohledu na výsledky) –
normativní způsob financování -
změny v platovém systému
Vývoj veřejných výdajů na vzdělání
Struktura výdajů na vzdělání
Struktura výdajů na vzdělání
Struktura výdajů na vzdělání
