Risk management a optimalizace produkce Zemědělského družstva Klapý

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Risk management a optimalizace produkce Zemědělského družstva Klapý Diplomová práce

Autor:

Bc. Vladimír Zeman, DiS. Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Zdeněk Čapek

Duben, 2016

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

Ve Lkáni dne 24. 4. 2016

Bc. Vladimír Zeman, DiS.

Poděkování

Rád bych touto cestou poděkoval vedoucímu diplomové práce panu Ing. Zdeňku Čapkovi za odborné vedení a udělování cenných rad při zpracování práce. Dále pak vedení Zemědělského družstva Klapý za zpřístupnění dat a poskytnutí potřebných informací a rad při zpracování.

Anotace Cílem této diplomové práce je zhodnocení a vyhodnocení rizik a posouzení těchto rizikových faktorů Zemědělského družstva Klapý s následným návrhem na optimalizaci na základě získaných údajů z let 2009 až 2014. Dalším dílčím cílem je zhodnocení finanční situace družstva. Tato práce je rozdělena na dvě části. První je teoretická část (metodologická), ve které je vysvětleno, co je to riziko. Popsány zde jsou klasifikace rizik, finanční analýza, měření a určování rizik. Také zde jsou uvedeny zdroje informací, ze kterých bylo vycházeno. Ve druhé části je popsána historie družstva a jeho postavení na trhu. Poté byla provedena strategická analýza a pak už následuje finanční analýza nejdůležitějších ukazatelů, jako jsou ukazatelé aktivity, rentability, likvidity, které jsou rozebrány a následně vyhodnoceny. Pak již následuje strategická analýza, analýza PESTLE a vyhodnocení rizikových faktorů na principu prioritizace s návrhem na optimalizaci. Poslední kapitolou je závěr a konečné hodnocení celé práce, všech získaných informací a zkušeností. Na základě toho je vynesen konečný verdikt na situaci a zdraví podniku. Klíčová slova: riziko, finanční analýza, opatření, hodnocení rizika, analýza rizika

Annotation The aim of this thesis is to evaluate and assess the risks and assess these risk factors Agricultural cooperative Klapý followed by a design to optimize the data gathered from the years 2009 to 2014. Yet another objective is to evaluate the financial situation of the cooperative. This work is divided into two parts. The first part is theoretical (methodological), which explained what the risk. Described here are the risk classifications, financial analysis, measuring and identifying risks. Also here are the sources of information from which it was started. The second part describes the history of the cooperative and its market position. After that was done, strategic analysis, and then followed by analysis of the main financial indicators such as activity indicators, profitability, liquidity, which are analyzed and subsequently evaluated. Then follows a strategic analysis, PESTLE analysis and evaluation of risk factors on the principle of prioritization with a proposal for optimization. The last chapter is the conclusion and final evaluation of the entire work, all the acquired information and experience. On this basis, we delivered the final verdict on the situation and health. Keywords:

risk,

financial

analysis,

action,

risk

assessment,

risk

analysis

Obsah 1. Riziko ................................................................................................................................................ 12 1.1 Rizikologie .................................................................................................................................. 12 1.2 Pojem riziko ................................................................................................................................ 12 1.3 Obecná klasifikace rizik .............................................................................................................. 14 1.3.1 Podnikatelské a čisté riziko ...................................................................................................... 14 1.3.2 Systematické a nesystematické riziko ...................................................................................... 14 1.3.3 Vnitřní a vnější riziko ............................................................................................................... 14 1.3.4 Strategické a operační riziko .................................................................................................... 14 1.3.5 Ovlivnitelné a neovlivnitelné riziko ......................................................................................... 15 1.4 Finanční rizika ............................................................................................................................. 16 1.4.1 Úvěrové riziko .......................................................................................................................... 17 1.4.2 Tržní riziko ............................................................................................................................... 17 1.4.3 Úrokové riziko ......................................................................................................................... 18 1.4.4 Akciové riziko .......................................................................................................................... 19 1.4.5 Komoditní riziko ...................................................................................................................... 19 1.4.6 Měnové riziko .......................................................................................................................... 19 1.5 Likvidní riziko ............................................................................................................................. 20 Zdroj: vlastní zpracování ................................................................................................................... 20 1.5.1 Riziko financování ................................................................................................................... 20 1.5.2 Riziko tržní likvidity ................................................................................................................ 20 2. Charakteristika, význam a postup finanční analýzy .......................................................................... 21 2.1 Finanční analýza a její význam a cíle .......................................................................................... 21 2.2 Cíle finanční analýzy ................................................................................................................... 22 2.3 Etapy finanční analýzy ................................................................................................................ 22 2.4 Uživatelé finanční analýzy .......................................................................................................... 23 5

2.5 Zpracování a zdroje finanční analýzy ......................................................................................... 24 2.6 Zdroje finanční analýzy ............................................................................................................... 25 2.7 Analýza paralelními ukazateli ..................................................................................................... 27 2.8 Ukazatelé rentability ................................................................................................................... 28 2.8.1 Rentabilita aktiv ROA (Return on Assets) ............................................................................... 28 2.8.2 Rentabilita vlastního kapitálu ROE .......................................................................................... 28 2.8.3 Rentabilita tržeb ROS............................................................................................................... 29 2.9 Ukazatelé aktivity........................................................................................................................ 29 2.9.1 Obrat dlouhodobého majetku ................................................................................................... 29 2.9.2 Obrat zásob............................................................................................................................... 30 2.9.3 Doba obratu zásob .................................................................................................................... 30 2.9.4 Doba obratu pohledávek........................................................................................................... 30 2.9.5 Doba obratu závazků ................................................................................................................ 31 2.10 Ukazatelé likvidity .................................................................................................................... 31 2.10.1 Běžná likvidita (neboli likvidita III. stupně) .......................................................................... 31 2.10.2 Pohotová likvidita (neboli likvidita II. stupně) ...................................................................... 32 2.10.3 Okamžitá (peněžní) likvidita (neboli likvidita I. stupně) ....................................................... 32 2.11 Ukazatele finanční stability ....................................................................................................... 32 2.11.1 Celková zadluženost (věřitelské riziko) ................................................................................. 33 2.11.2 Koeficient zadluženosti .......................................................................................................... 33 2.11.3 Úrokové krytí ......................................................................................................................... 34 2.11.4 Koeficient samofinancování ................................................................................................... 34 3. Rozměry rizika .................................................................................................................................. 35 3.1 Velikost rizika ............................................................................................................................. 35 3.2

Zdroje rizika .......................................................................................................................... 36

3.3 Management rizik........................................................................................................................ 36 3.3.1 Základní prvky managementu rizik .......................................................................................... 37 6

3.4 Jednotlivé části analýzy rizika..................................................................................................... 38 4. Metody stanovení a měření rizik ....................................................................................................... 40 4.1 Kvalitativní metody ..................................................................................................................... 40 4.2 Kvantitativní metody ................................................................................................................... 40 4.3 Analýza citlivosti......................................................................................................................... 40 4.4 Metoda Value at Risk (VaR) ....................................................................................................... 41 5. Základní metody stanovení rizika ..................................................................................................... 44 5.1 Stromové diagramy ..................................................................................................................... 44 5.2 Expertní metody .......................................................................................................................... 44 5.3 Brainstorming .............................................................................................................................. 45 5.4 Analýza „co-když“ ...................................................................................................................... 45 5.5 Ishikawa diagram ........................................................................................................................ 45 5.6 Analýza stromu poruch a analýza stromu událostí ...................................................................... 46 5.7 Analýza kontrolním seznamem ................................................................................................... 46 5.8 Riziková zpráva ........................................................................................................................... 47 6. Risk management v oblasti zemědělství ........................................................................................... 48 6.1 Klasifikace rizik v zemědělství ................................................................................................... 48 6.2 Nástroje řízení rizik v zemědělství .............................................................................................. 50 6.3 Diverzifikace ............................................................................................................................... 52 6.4 Využívání termínových obchodů ................................................................................................ 53 6.5 Pojištění ....................................................................................................................................... 54 6.6 Marketingové nástroje ................................................................................................................. 56 6.7 Výrobní postupy .......................................................................................................................... 57 6.8 Vytváření rezerv .......................................................................................................................... 58 6.9 Strategie řízení rizik v zemědělství ................................................................................................. 58 7. Popis a historie analyzované společnosti Zemědělského družstva Klapý ......................................... 60 7.1 Historie Zemědělského družstva Klapý ...................................................................................... 60 7

7.2 Popis Zemědělského družstva Klapý .......................................................................................... 61 7.3 Dělení středisek výroby ............................................................................................................... 62 7.4 Odběratelé družstva ..................................................................................................................... 63 7.5 Dodavatelé družstva .................................................................................................................... 64 7.6 Představenstvo............................................................................................................................. 64 7.7 Podnikové a finanční činnosti ..................................................................................................... 65 7.8 Bioplynová stanice Lkáň ............................................................................................................. 65 8. Strategická analýza............................................................................................................................ 67 8.1 Analýza vnějšího prostředí .......................................................................................................... 67 8.2 PESTE analýza ............................................................................................................................ 68 8.3 Analýza vnitřního prostředí ......................................................................................................... 78 9. Finanční analýza Zemědělského družstva Klapý .............................................................................. 84 9.1 Struktura a vývoj aktiv ................................................................................................................ 84 9.2 Struktura a vývoj pasiv ................................................................................................................ 85 9.3 Výsledek hospodaření běžného období ....................................................................................... 87 9.4. Ukazatele rentability .................................................................................................................. 89 9.5 Ukazatele likvidity ...................................................................................................................... 93 9.6 Závěr a hodnocení výsledků finančí analýzy .............................................................................. 95 10. Optimalizace rizik produkce ZD Klapý .......................................................................................... 97 10.1 Rizika v oblasti rostlinné a živočišné výroby ZD Klapý ......................................................... 100 ZÁVĚR ............................................................................................................................................... 102 Seznam použité literatury .................................................................................................................... 105 Seznam tabulek ................................................................................................................................... 109 Seznam grafů ....................................................................................................................................... 110 Seznam obrázků .................................................................................................................................. 111 Seznam příloh...................................................................................................................................... 112

8

ÚVOD Pojem samotného rizika vždy působil, působí a bude nadále působit na všechny lidi, a ti by si měli uvědomit, že je riziko kdykoliv může ohrozit. Existují subjekty, které ohrožuje menší množství rizik. Dále existují podnikatelské subjekty, které ohrožuje pro změnu větší množství rizik, přičemž záleží jak na druhu rizika, tak i na subjektu, který rizikům podléhá.

Riziku se nikdo z nás nemůže vyhnout, ale můžeme ho řídit a bránit se mu. Pojem vzniku rizika je datován již od 17. století, ale rizikologie neboli věda o riziku je poměrně mladá vědní disciplína. Řízení rizik je jedním z nejdůležitějších a nejzávažnějších problémů, kterým v současné době musí jak soukromé, tak i veřejné organizace čelit. Je zde jasná potřeba správné a včasné identifikace rizik, které vyvolávají globální i specifické trendy v okolí firem. Zároveň je také kladen zvýšený důraz i na řízení těchto rizik uvnitř samotné organizace. V současné době, kdy se české podniky staly součástí globálního trhu a jeho typických prvků jako je např. „krize finančních trhů“, která výrazně zasahuje také do jejich chodu, se zvýšila aktuálnost tohoto tématu. Řízení rizik nabývá na důležitosti v současné době v podnikatelském prostředí také z toho důvodu, že se ekonomika chová velmi nevyzpytatelně a nikdo nemůže s určitostí odhadnout, jaká bude situace na trhu zítra natož pak za týden, měsíc či rok. Záleží jen na managementu společnosti, jak se k problematice řízení rizik postaví, ale v žádném případě by ji nemělo podceňovat. Reakcí podniků na tržní situaci, rychlý vývoj informačních technologií a růst konkurence je zvýšený zájem o vyhledávání možných rizikových situací a faktorů v rámci jednotlivých činností, kterým se ať už s vyšším či nižším úspěchem snaží předcházet. Ať už si to tyto podniky uvědomují či nikoli, aplikují, i když třeba jen jednoduchou formou, prvky managementu rizik. Přestože se jedná o pozitivní trend, který lze v českých podnicích v rámci řízení rizik pozorovat, tak dle výzkumu Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze nedochází k začleňování rizikových faktorů do manažerského rozhodování v takové míře, jak by se dalo očekávat. Více než 60% manažerských rozhodnutí zohledňuje pouze nejvýznamnější obecně známá rizika oboru. Naopak z komplexní analýzy rizik vychází necelá čtvrtina těchto rozhodnutí. Každý podnikatelský subjekt podléhá celé řadě rizik bez ohledu na to, v jaké oblasti podniká. 9

Riziko, ať už si to vedení podniku uvědomuje či nikoli, tak představuje nevyhnutelný rys lidské existence a stává se tak neodmyslitelným komponentem veškerých aktivit, v četně těch podnikatelských. Je tedy neodlučitelnou součástí každého podnikatelského subjektu, nemůže existovat samo o sobě a musí být vždy zkoumáno pouze v souvislosti s konkrétním objektem, v konkrétních podmínkách, v konkrétním prostředí a v konkrétním čase.I když jsou všechna tato fakta známa, není vytvoření komplexního systému řízení rizik, který by integroval prvky negativních faktorů do manažerských rozhodnutí v českých podnicích prozatím běžnou záležitostí.

Zemědělské družstvo Klapý jsem si pro vypracování diplomové práce vybral z důvodu, že podnik velmi dobře znám a stejně tak i jeho zaměstnance. Všeobecně v tomto podniku panuje přátelská atmosféra. Vím, jak družstvo hospodaří a jak si vede ve své činnosti. Je mi i blízká problematika zemědělství, prostředí družstva i jeho podnikatelská činnost. V družstvu jsem každoročně vykonával praktickou část výuky. Byl mi zde pokaždé umožněn přístup k veškerým nezbytným informacím, které jsem potřeboval k napsání všech závěrečných prací v průběhu celého mého studia včetně této diplomové práce.

Bez potřebných podkladů,

znalostí, pomoci a vstřícnosti zaměstnanců družstva bych se při vytváření práce neobešel. Proto jsem si na základě těchto skutečností a mém zájmu o tuto problematiku a snahu zhodnotit danou situaci Zemědělského družstva Klapý téma zvolil. Pokusím se nastínit návrhy na optimalizaci řízení družstva. Cílem diplomové práce je analyzovat rizika, která podnik Zemědělské družstvo Klapý nejvíce ohrožují a snažit se navrhnout opatření a prostředky, které by vedly ke zkvalitnění procesu jejich řízení, zejména pak snížení těchto rizik. Dílčími cíly diplomové práce je pak poskytnout vedení družstva určité relevantní informace o rizikových faktorech, které ovlivňují jeho činnost a naformulovat návrhy možných nápravných a preventivních opatření, které pomohou eliminovat jejich celkový dopad na chod družstva. Samotná diplomová práce se skládá ze dvou částí. První část se zabývá teorií, ve které na základě odborné literatury popíši nejprve obecně riziko, poté se zaměřím na finanční riziko a v popíši finanční analýzu podniku se zaměřením na ukazatele důležité pro řízení finančního rizika. V následující kapitole poté bude stanoven rozměr rizika a jeho měření. V posledních kapitolách teoretické části popíši hodnocení rizik v oblasti zemědělství se strategií jejich řízení. Druhá část diplomové práce je část praktická, ve které nejdříve představím podnik 10

Zemědělské družstvo Klapý a budu charakterizovat jeho odvětví, na které se člení a následně provedu strategickou analýzu V další kapitole provedu analýzu tohoto podniku a zhodnotím jeho finanční situaci. V předposlední části budu analyzovat finanční rizika a také určím rizika, která podnik nejvíce ovlivňují, a navrhnu opatření vedoucí k jejich snížení. Posledními částmi diplomové práce jsou závěr a přikládané seznamy tabulek, grafů, obrázků a příloh.

11

1. Riziko Samotné podnikání a to v jakémkoli oboru, představuje v dnešní době rizikovou činnost, která je dána nejen podmínkami na trhu, ale také trhem samotným. Každý podnik se tak v rámci své činnosti s rizikem setkává a snaží se ho dle vlastních možností řídit. Nelze se tady divit, že v dnešní ekonomicky složité době věnují podniky rizikům větší pozornost, než jak tomu bylo dříve. Řízení rizik patří v současné době mezi základní činnosti každého podniku, které přispívají k udržení jeho konkurenceschopnosti.

1.1 Rizikologie Pojem rizikologie je dle Tichého citace „nauka o riziku zabývající se uvědomělým a řízeným konáním, které směřuje k optimalizaci života osob či firem1“. Každopádně se tudíž jedná o rozsáhlý obor, který je nedílnou součástí lidského života, jehož primární snahou je nahradit intuitivní rozhodování rozhodováním systematickým.

Rizikologie je tvořena a spjata dvěma provázanými disciplínami a to: • rizikovým inženýrstvím: což „převádí výsledky výzkumu a vývoje do praxe a používá je pro kvalifikované řízení a analýzu rizik“2, • managementem rizik: který se hlavně zaměřuje na stránky řízení a ekonomiky organizace a následně dává rizikovému inženýrství různé podněty, návrhy a požadavky pro analýzu rizik.

1.2 Pojem riziko Pojem riziko vychází „z italského slova „risico“, kterým mořeplavci označovali úskalí, kterému se mají vyhnout. Následně se tento pojem začal využívat i k vyjádření „vystavení

1

TICHÝ, M. Ovládání rizika: analýza a management. 1. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2006, XVI. 396 s. ISBN: 80-7179-415-5. 2 PROCHÁZKOVÁ, D. Metody, nástroje a techniky pro rizikové inženýrství. 1. vydání. Praha: České vysoké učení technické, 2011. 369 s. ISBN: 978-80-01-04842-9.

12

nepříznivým okolnostem“, později také ve smyslu možné ztráty3“.

V současnosti neexistuje žádná jednotně stanovená definice rizika, proto se v praxi i literatuře často setkáváme s různými výklady pojmu riziko a to v závislosti na oboru, odvětví, případně řešeném problému.

Používanými definicemi rizika jsou například: •

variabilita možných výsledků nebo určitá nejistota jejich dosažení,

•

odchylka skutečných a očekávaných důsledků,

•

pravděpodobnost jakéhokoliv výsledku, odlišujícího se od výsledku očekávaného,

•

situace,

kdy

kvantitativní

rozsah

určitého

jevu

podléhá

rozdělení

pravděpodobností, •

nebezpečí negativní odchylky od cíle (tzv. čisté riziko),

•

nebezpečí chybného rozhodnutí,

•

možnost vzniku ztráty nebo zisku (tzv. spekulativní riziko),

•

neurčitost spojená s vývojem hodnoty aktiva (tzv. investiční riziko).

Ať už je dnes pojem rizika definován jakýmkoliv způsobem, je důležité neplést si tento pojem s pojmem „nejistota“ a „krize“. Ducháčková rozumí pojmem riziko „možnost vzniku události s výsledkem odchylným od cíle s určitou objektivní pravděpodobností4“. A právě objektivní pravděpodobnost odlišuje riziko od nejistoty, která je širším pojmem a lze ji chápat jako neurčitost a náhodnost výsledku. Naopak Smejkal a Rais definují riziko jako „situaci, v níž existuje možnost nepříznivé odchylky od žádoucího výsledku, ve který doufáme nebo ho očekáváme5“. V obou uvedených definicích se můžeme setkat s pojmem „možnost“, který de facto říká, že událost je pravděpodobná v rozmezí od nuly do jedné, tedy v rozmezí od nemožnosti výskytu nepříznivé odchylky do jistoty.

Naopak Hnilica a Fotr definují podnikatelské riziko, jako možnost, „že skutečně dosažené výsledky podnikatelské činnosti se budou odchylovat od výsledků předpokládaných, přičemž 3

SMEJKAL, V., RAIS, K. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 3. rozšířené a aktualizované vydání. Praha: Grada, c2010. 354 s. ISBN: 978-80-247-3051-6. 4 DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, 2005. 178 s. ISBN: 80-86119-92-0. 5 SMEJKAL, V., RAIS, K. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 3. rozšířené a aktualizované vydání. Praha: Grada, c2010. 354 s. ISBN: 978-80-247-3051-6.

13

tyto odchylky mohou být žádoucí nebo nežádoucí6“. Zatímco tedy riziko je spojováno s odchylkou žádoucí i nežádoucí, krize vždy představuje odchylku nežádoucí.

1.3 Obecná klasifikace rizik V současné době máme několik typů a oblastí, ve kterým by byla rizika pevně rozčleněna. Žádný univerzální systém bohužel neexistuje. Klasifikace rizik jsem si v tomto případě sestavil a určil podle zvolených kritérií. V základním členění rizik se však většina autorů shoduje a je možné riziko členit takto:

1.3.1 Podnikatelské a čisté riziko Rozdíl mezi podnikatelským a čistým rizikem je ten, že zmíněné podnikatelské riziko má pozitivní a negativní stránku. Naopak čisté riziko obsahuje jen stránku negativní, existuje zde tedy určité riziko nebezpečí vzniku nepříznivých situací.

1.3.2 Systematické a nesystematické riziko Systematické riziko (které bývá označováno také jako riziko tržní) je takové riziko, které se mění v závislosti na tom, jak se mění celkový ekonomický vývoj, naproti tomu nesystematické riziko je na tomto vývoji převážně nezávislé a bývá tedy specifické pro jednotlivé společnosti.

1.3.3 Vnitřní a vnější riziko Vnitřní rizika jsou taková rizika, která se vztahují k oblastem uvnitř firmy, kde typickým příkladem může být riziko výzkumu a vývoje, kdežto vnější rizika se vztahují k okolí podniku, ve kterém působí.

1.3.4 Strategické a operační riziko Strategická rizika jsou rizika, která bývají převážně řešena na nejvyšší úrovni řízení, naopak 6

HNILICA, J., FOTR, J. Aplikovaná analýza rizika ve finančním managementu a investičním rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada, 2009. 262 s. ISBN: 978-80-2472560-4.

14

rizika operační jsou spojená s jednotlivými operacemi.

1.3.5 Ovlivnitelné a neovlivnitelné riziko Toto členění rizik vychází z předpokladu, že podnik nebo manažer může působit na příčiny vzniku rizik. Členění rizik je možné provádět také na základě věcné náplně. Z tohoto pohledu jsou rizika obvykle členěna takto: • Technická: jsou taková, která souvisí s uplatňováním výsledků technického rozvoje zejména u vývoje nových produktů a technologií. • Výrobní: mají často charakter nedostatku výrobních zdrojů, který může značně ohrozit výrobní proces či jeho výstupy. • Ekonomická: bývají zastoupena zejména nákladovými riziky, která mohou způsobit nepříznivý stav výsledku hospodaření. • Tržní: reprezentují úspěšnost výrobků na trhu, jedná se tedy zejména o rizika prodejní při zavádění nových výrobků či rizika změny chování konkurence a spotřebitele. • Finanční (likvidní): tedy rizika spojená s financováním a dostupností finančních zdrojů. • Kreditní: nám charakterizují platební neschopnost smluvních stran. • Legislativní: jsou rizika spojená s legislativní a hospodářskou politikou vlády. • Politická: zahrnují rizika spojená s politickou situací daného státu, proto jsou zde řazena rizika spojená s podnikáním v zahraničí, zejména pak s podnikáním v rozvojových zemích. •

Environmentální: která představují zejména riziko úhrady nákladů na odstranění škod na životním prostředí a riziko úhrady nákladů spojených s uvedením procesů do souladu s předepsanými opatřeními.

•

Lidského činitele: která vyplývají z úrovně zkušeností, kompetencí a jednání individuálních subjektů. Významná jsou zde především rizika managamentu a rizika klíčových pracovníků.

Další možností je členění rizik podle potenciálního finančního dopadu a to můžeme členit do tří skupin: 15

•

Kritické riziko: sem patří ohrožení, jehož potenciální ztráty jsou tak velké, že vyústí v samotný bankrot firmy.

•

Důležité riziko: do této skupiny patří taková ohrožení, jehož možné potenciální ztráty nevyústí v bankrot, ale další provoz bude vyžadovat, aby si společnost půjčila finanční prostředky.

•

Běžné riziko: do této skupiny patří taková forma ohrožení, jehož potenciální ztráty můžou být pokryty stávajícími aktivy firmy nebo běžnými příjmy, aniž by došlo k ohrožení finanční situace.

1.4 Finanční rizika Jak je patrné z poznatků uvedených v předchozí kapitole, tak existuje celá řada rizik, která jsou nevyhnutelnou součástí veškerých aktivit. Samostatnou oblast si určitě zaslouží i finanční rizika. Finanční riziko lze definovat jako potenciální finanční ztrátu podniku, která souvisí se strukturou aktiv a pasiv daného podniku, tj. nikoli již existující realizovaná či nerealizovaná finanční ztráta, ale ztráta vzniklá v budoucnosti. Finanční riziko zahrnuje vztah mezi podnikem a jeho jměním nebo i příjmem, které mohou být ztraceny nebo jakýmkoliv způsobem negativně ovlivněny. Každá ztráta potom samozřejmě snižuje hodnotu podniku. Finanční riziko je obvykle ovlivněno třemi faktory: • subjektem: který je vystaven možnosti ztráty, • aktivem: jehož snížení hodnoty je příčinou finanční ztráty a • hrozbou: která může zavinit ztrátu. První faktor finančního rizika spočívá v tom, že někdo bude ovlivněn výskytem jisté události, která může způsobit finanční ztrátu. Zbylé faktory finančního rizika se vztahují k předmětům a k nebezpečím, která můžou zavinit jejich ztrátu. Existují tři základní typy finančních rizik, které jsou uvedeny níže:

16

Zdroj: vlastní zpracování

1.4.1 Úvěrové riziko Prvním druhem finančního rizika je úvěrové riziko, pro které se také používá výraz kreditní riziko. Úvěrové riziko je riziko ztráty ze selhání obchodního partnera (dlužníka) tím, že nedostojí včas svým závazkům na základě podmínek obchodní smlouvy a tím způsobí držiteli pohledávky (věřiteli) ztrátu. Tyto závazky vznikají právě z úvěrových, obchodních a investičních aktivit, z platebního styku a vypořádáním cenných papírů. Jestliže je úvěr možné definovat jako očekávání přijetí peněžních prostředků, potom úvěrové riziko je pravděpodobnost, že toto očekávání nebude splněno. Základem řízení úvěrového rizika je posouzení schopnosti, zda je protistrana schopna plnit své závazky. Protistranou může být například obchodní partner, emitent dluhopisu nebo zprostředkovatel finančních či majetkových převodů. Řízení úvěrového rizika komplikuje několik skutečností. Především ho ovlivňuje mnoho rizikových faktorů. Jejich nalezení nebo určení citlivosti je velmi obtížné, proto se většinou jako rizikové faktory stanovují dobře pozorovatelné veličiny.

1.4.2 Tržní riziko Druhým druhem rizika finančního je tržní riziko. Jde o riziko ztráty ze změny tržních cen nebo také změn hodnot finančních nástrojů, či komoditních nástrojů v důsledku nepříznivých tržních podmínek (nepříznivého vývoje úrokových měr, cen akcií, cen komodit, či měnového kurzu). Toto riziko vzniká při obchodování a dále při aktivitách společnosti, spojených s řízením aktiv a pasiv na finančních trzích. Podle typu tržního nástroje můžeme rozlišovat čtyři kategorie tržního rizika. Kategorie tržního rizika jsou stejné jako kategorie finančních trhů. Finanční trhy se člení na dluhové trhy, komoditní trhy, akciové trhy a měnové trhy. Viz členění finančních trhů na další stránce.

17


1.4.3 Úrokové riziko Úrokové riziko je riziko ztráty ze změny cen nástrojů, které jsou citlivé na úrokové míry. Jedná se tedy o riziko ze změny úrokových měr, změny vztahu a rozpětí mezi různými úrokovými indexy nebo ze změny volatility úrokových měr. Dluhové trhy představují trhy s dluhovými cennými papíry, úvěry nebo půjčkami. Smlouvou o úvěru se věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do smluvené částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi sjednané věci, zejména pak peníze a dlužník se naopak zavazuje vrátit po uplynutí této dohodnuté doby tyto věci zpět. Pokud se jedná o peněžitou půjčku, lze dohodnout úroky. Finanční trhy se dále člení na peněžní a kapitálový trh. Kde peněžní trh je částí dluhového trhu s tím, že se jedná o trh s dluhovými finančními nástroji se splatností do 1 roku. Kapitálový trh představuje trh s dluhovými cennými papíry se splatností převyšující 1 rok a trh s akciovými cennými papíry.

18

1.4.4 Akciové riziko Akciové riziko je takové riziko ztráty, které vzniká ze změn cen nástrojů citlivých na ceny akcií. Jedná se tedy o riziko ze změny cen akcií, změny jejich volatility cen nebo změny dividend. Akcie je cenný papír představující podíl na vlastnictví akciové společnosti. Společnost vydává akcie za účelem získání peněz pro svůj vznik nebo rozvoj svých aktivit. Podíl na zisku se majiteli akcie vyplácí formou dividend. Ziskovost dividend je obtížné odhadnout, protože záleží na vedení společnosti, jakou část zisku nechá vyplatit. Dividendy se vyplácejí ročně, pololetně nebo i čtvrtletně a daní se srážkovou daní.

1.4.5 Komoditní riziko Komoditní riziko je riziko ztráty ze změny cen nástrojů citlivých na ceny komodit. Jedná se o riziko, které vzniká ze změny cen komodit, změny jejich volatility nebo změny cenového rozpětí mezi různými komoditami. Komodity jsou suroviny, se kterými se obchoduje na komoditních trzích. Jedná se o základní suroviny např. ječmen, pšenice, řepka, vepřové maso a hovězí maso, zlato, bavlna, ropa apod. Komoditní trhy jsou řazeny k nejstarším a také i největším trhům na světě. Obchodování s komoditami se nazývá termínované obchodování, protože každá surovina se obchoduje s termínem dodání.

1.4.6 Měnové riziko Je to riziko vznikající ze ztráty změn cen nástrojů citlivých na měnové kurzy. Jedná se o riziko ze změny měnového kurzu nebo změny volatility měnového kurzu. Měnové riziko ovlivňuje hodnotu veškerých peněžních toků, které jsou vyjádřeny v měně cizí. Abychom mohli bezpečně zjistit hodnotu měnového rizika, musíme především určit základní měnu podniku. To je taková měna, v níž podnik účtuje a oceňuje svůj kapitál, tedy nejčastěji se v našich podmínkách jedná o korunu českou. Zejména u mezinárodních společností není na první pohled zřejmé, jaká měna je pro společnost základní. Vznik tohoto druhu rizika nastává v případě, kdy daný podnik má otevřenou měnovou pozici a průběh měnového kurzu znehodnocuje toto aktivum. 19

1.5 Likvidní riziko Likvidita nám vyjadřuje schopnost podniku uhradit a dostát svým závazkům. Nejlikvidnější jsou peníze v hotovosti a na běžných bankovních účtech. Nejméně likvidní je pak dlouhodobý majetek. Úkolem řízení tohoto rizika je zajistit, aby i za nepříznivých podmínek měla společnost přístup k hotovosti. Kromě tohoto je třeba dále zajistit, aby společnost měla i dostatečné prostředky k pokrytí všech nepředvídatelných událostí.


1.5.1 Riziko financování Riziko financování je riziko, které vyjadřuje ztrátu v případě momentální platební neschopnosti podniku. Riziko financování je spojeno se schopností podniku plnit požadavky na investování a také financování vzhledem k nesouladu v peněžních tocích. Jedná se o riziko neschopnosti zajistit hotovost na financování potřeb podniku.

1.5.2 Riziko tržní likvidity Riziko tržní likvidity je riziko ztráty podniku v případě malé likvidity trhu s finančními nástroji, bránící rychlé likvidaci pozic, čímž je omezen přístup k peněžním prostředkům. Jedná se o riziko, že dojde k poklesu likvidity nástrojů na trhu a nebude existovat přijatelná cena.

20

2. Charakteristika, význam a postup finanční analýzy 2.1 Finanční analýza a její význam a cíle Je to analýza předem určených zdrojů, které jsou nezbytné pro její sestavení. V praxi to znamená, že jde o analýzu činností, v nichž prvotní funkci mají finance, neboli jakákoliv forma peněz a čas. Smyslem této analýzy je ukázat silné a slabé stránky dané firmy, zjistit si jakou má výkonnost a získané informace správně vyhodnotit tak, aby se z provedené finanční analýzy stal jeden z nástrojů, který nám bude sloužit k řízení podniku. "Finančně zdraví podnik je rentabilní, solventní a perspektivní (má aktuálně vytvořeny objektivní předpoklady pro podnikání v budoucnu). Jinými slovy, je schopen v současnosti i budoucnosti naplňovat smysl svého poslání a vize a plnit primární a dílčí podnikové cíle."7 Finanční analýza v dnešní době hraje nezastupitelnou a velmi významnou roli ve finančním řízení podniku. Samotné provedení finanční analýzy, především pak interpretace získaných výsledků náleží k základním dovednostem finančního manažera. "V širším slova smyslu ji lze označit jako rozbor: • výsledků hospodaření podniku, • finanční stability, resp. zadluženosti podniku, • předpokladů pro existenci podniku v budoucnu. Finanční analýza zajišťuje zpětnou vazbu mezi předpokládaným účinkem minulých rozhodnutí a dosaženou skutečností."8 Význam finanční analýzy je především ve větší vypovídající schopnosti účetních výkazů a to o informace, které vedou k podstatně detailnějšímu posouzení účinnosti finančního řízení. Výstupy této analýzy umožňují připravovat jednotlivé návrhy na optimalizaci finančního

7

ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8, s. 135 8

ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8, s. 135

21

řízení podniku a jejich následného použití k zajištění stanovených podnikových cílů. Jak je uvedeno v následné citaci autora, „finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření firmy. Jejím cílem je poznat finanční zdraví firmy, identifikovat slabiny, které by mohly v budoucnosti vést k problémům, a determinovat silné stránky, na kterých by firma mohla stavět.“9

2.2 Cíle finanční analýzy „Obecně je cílem finanční analýzy poznat finanční zdraví (angl. Financial Health) firmy, identifikovat slabé stránky (již propuklé nebo latentní „choroby“, které by mohly firmě v budoucnu působit menší či větší problémy, a naopak stanovit její silné stránky, o které by mohla v budoucnu opírat svou činnost.“10. Postup, jakým lze tohoto cíle dosáhnout, můžeme charakterizovat jako posouzení vlivu vnitřního i vnějšího prostředí podniku, analýza dosavadního vývoje podniku (finanční situace a finanční hospodaření podniku), určení příčin, jejich zlepšení nebo zhoršení, analýza vztahů mezi ukazateli, poskytnutí informací pro rozhodování do budoucnosti, analýza variant budoucího vývoje činnosti a usměrňování finančního hospodaření a finanční situace podniku. Finanční zdraví podniku je tedy ovlivňováno likviditou podniku a rentabilitou podniku.

2.3 Etapy finanční analýzy Provádění finanční analýzy ve většině případů probíhá v předem určených etapách, které mají vždy podobný průběh a můžeme si je rozlišit následovně: 1. etapa – provádíme zde rozbor základních ukazatelů, výsledky poté vyhodnotíme a všímáme si odchylek od normálního stavu 2. etapa - provádíme hlubší rozbor zjištěných odchylek a poruch, využíváme proto speciální ukazatele, které se zaměřují na jednotlivé složky finančního řízení 9

BLAHA, Z. S. - JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. Praha: Management Press, 2006, str. 12 10

Mrkvička, J. Kolář, P. Finanční analýza. 2. přeprac. vyd. Praha : ASPI, Institut svazu účetních, 2006, s. 228. ISBN 80-7357-219-2.

22

3. etapa - hledáme příčiny odchylek, navrhujeme možnosti odstranění poruch a snažíme se nastínit co možná nejpřesněji budoucí vývoj.

2.4 Uživatelé finanční analýzy O finanční situaci podniku se zajímá řada subjektů nejen uvnitř podniku, ale i mimo něj. Jedná se především o tyto skupiny uživatelů:

1) Investoři (vlastníci, akcionáři) Tato skupina využívá finanční informace o podniku z hlediska investičního a kontrolního. Z investičního hlediska se jedná o využití informací pro rozhodování o budoucím investování do daného podniku. Investor posuzuje rizikovost investice, kapitálové zhodnocení, dividendovou výnosnost, likviditu atd. Z kontrolního hlediska jde především o kontrolu manažerů podniku. Posuzuje se stabilita a likvidita podniku, disponibilní zisk a možnosti dalšího trvání a rozvoje podniku pod vedením stávajícího managementu.

2) Management Manažeři využívají informace z finanční analýzy pro operativní i dlouhodobé řízení podniku. Finanční analýza jim umožňuje rozhodovat o struktuře a výši majetku a zdrojů, alokaci peněžních prostředků, rozdělení zisku, ocenění podniku.

3) Banky a jiní věřitelé Banky potřebují co nejvíce informací o finanční situaci podniku, aby mohly posoudit, zda poskytnou podniku úvěr a pokud ano, tak v jaké výši a za jakých podmínek. Posuzují především současnou zadluženost podniku a jeho schopnost přijatý úvěr v budoucnu splatit.

4) Obchodní partneři (dodavatelé, zákazníci - odběratelé) Dodavatele zajímá hlavně to, zda bude podnik schopen splatit své závazky. Sledují krátkodobou prosperitu, solventnost a likviditu. Odběratele zajímá finanční situace podniku hlavně při dlouhodobých obchodních vztazích, kdy jsou při své činnosti závislí na dodávkách sledovaného podniku a kdy by případné potíže vedly k ohrožení výroby v podniku odběratele. 23

5) Stát a jeho orgány Státní orgány mají mnoho důvodů ke sledování situace podniku - např.: zahrnutí do statistických výkazů, daňová kontrola, kontrola podniků se státní účastí, kontrola podniků, které získaly státní zakázku, dotační politika.

6) Konkurence Konkurence se zajímá o finanční situaci podniku proto, aby ji mohla porovnat se svojí situací a se svými výsledky. Sledují především rentabilitu, tržby, zásoby a dobu obratu zásob.

7) Zaměstnanci Zajímají se především o celkovou stabilitu podniku z hlediska jistoty zaměstnání, možného růstu mezd a sociálních výhod.

8) Obchodníci s cennými papíry - potencionální investoři Zajímají se o celkové finanční výsledky podniku, sbírají údaje o návratnosti vkladů a na základě získaných informací zvažují nákup akcií (podílu) podniku.

9) Ostatní uživatelé, veřejnost Patří sem např. analytici, daňoví poradci, odborové svazy, univerzity, novináři, krajské a místní orgány státní správy a samosprávy (sledují vývoj zaměstnanosti).

2.5 Zpracování a zdroje finanční analýzy Finanční analýza vychází z řady informačních zdrojů. "Zpracování finanční analýzy vyžaduje získání dat, jež tvoří východisko pro kvalitní zpracování a dosažení relevantních výsledků. Základní zdroj dat představují účetní výkazy podniku – rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz cash flow a příloha k účetní závěrce. Řadu cenných informací obsahuje také výroční zpráva. Čerpat informace lze dále ze zpráv samotného vrcholového vedení podniku, ze zpráv vedoucích pracovníků či auditorů, z firemní statistiky produkce, poptávky, odbytu či

24

zaměstnanosti, z oficiálních ekonomických statistik, z burzovního zpravodajství, z komentářů odborného tisku, z nezávislých hodnocení a prognóz."11

Dle mého názoru je kvalitativní charakteristikou účetních výkazů: • srozumitelnost, • relevance (ovlivněna podstatou informací a jejich významností), • spolehlivost. Důležitá je důvěryhodnost (nestrannost), přednost obsahu před formou, opatrnost a úplnost, • srovnatelnost v časové řadě i mezi podniky.

2.6 Zdroje finanční analýzy Zdroje dat pro finanční analýzy vychází z následujících skupin: 1) účetní data se získávají z: •

výkazů finančního účetnictví - rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz cash flow,

•

vnitropodnikového účetnictví,

•

výročních zpráv,

•

prospektů cenných papírů (CP),

2) ostatní data o podniku se získávají z: •

statistických výkazů,

•

vnitřních směrnic,

•

mzdových a navazujících předpisů,

•

předpovědí a zpráv vedoucích pracovníků podniku,

11

Ing. KNÁPKOVÁ A., Ph.D. prof. dr. Ing. Drahomíra Pavelková Finanční analýza Komplexní průvodce s příklady, Grada 2010

25

3) externí data jsou získána z: •

odborného tisku,

•

statistických ročenek,

•

obchodního rejstříku,

•

údajů prezentovaných na kapitálových trzích.

Základním zdrojem pro získání informací finanční analýzy je tedy výše uvedená účetní

závěrka, která se dělí na řádnou, mimořádnou a mezitímní. Tato obsahuje následující důležité účetní výkazy: •

rozvahu – je to účetní výkaz, který se skládá ze dvou částí. První část je tvořena

aktivy – je to stav hmotného i nehmotného majetku podniku. Druhá část je tvořena pasivy, které jsou zdroji financování majetku podniku. Zdroje financování se dělí na cizí a vlastní zdroje financování podniku. "Rozvaha bývá sestavována k určitému okamžiku, většinou k poslednímu dni účetního období."12 Dle časového okamžiku sestavení rozlišujeme rozvahu: •

zahajovací – je sestavována při vzniku podniku,

•

konečnou – je sestavována k poslednímu dni účetního období a při ukončení činnosti podniku,

•

počáteční – sestavuje na počátku účetního období,

•

mimořádnou – na rozdíl od řádných rozvah, se sestavuje nepravidelně, při mimořádných situacích, které nejsou v hospodářském životě podniku běžné (zrušení podniku bez likvidace aj.).

•

výkaz zisků a ztrát – výkaz zisků a ztrát nás informuje o úspěšnosti práce podniku a

o výsledku, kterého dosáhl svou podnikatelskou činností. Zachycuje vztahy mezi výnosy podniku dosaženými v určitém období a náklady spojenými s jejich vytvořením. "Výnosy a náklady jsou zde členěny dle jednotlivých činností, kterými se účastnili na tvorbě hospodářského výsledku podniku. Výkaz zisků a ztrát pomáhá při posouzení podniku za 12

SEDLÁČEK, J. Účetnictví I (DSO). 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 232 s. ISBN 80-210-38098. s. 35

26

zhodnocení vloženého kapitálu. Důležitým ukazatel je především výsledek hospodaření (zisk, ztráta)".13 V této souvislosti bych si dovolil zmínit platnost tzv. akruálního principu, který říká, že výnosy jsou peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za dané účetní období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich uhrazení. Náklady pak představují peněžní částky, které podnik v daném období účelně vynaložil na získání výnosů, i když k jejich skutečnému zaplacení nemuselo ve stejném období dojít.“14 Výnosy je možno jednoduše definovat jako peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za dané účetní období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu.

•

výkaz cash flow – výkaz cash flow podnik informuje o veškerých příjmech a

výdajích, které podnik v minulém účetním období realizoval. Z dlouhodobého hlediska je žádoucí, aby příjmy převyšovaly výdaje. Výkaz zobrazuje skutečný pohyb peněžních prostředků, je tak doplňkem rozvahy a výkazu zisků a ztrát. To je dle mého názoru velice důležité, neboť podnik sice může být ziskový, ale zároveň platebně neschopný. „Peněžními toky rozumíme přírůstky (příjmy) a úbytky (výdaje) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Za peněžní prostředky se považují peníze v hotovosti včetně cenin, peněžní prostředky na účtu včetně případného pasivního zůstatku běžného účtu a peníze na cestě. Peněžními ekvivalenty se rozumí krátkodobý likvidní majetek, který je možno s nízkými dodatečnými transakčními náklady přeměnit v předem známou peněžní částku a u něhož se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase."15

2.7 Analýza paralelními ukazateli Poměrové ukazatele tvoří jádro finanční analýzy. Soustava těchto poměrových ukazatelů

13

SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1.vydání. Brno : Computer Press, 2009. 154 s. ISBN 978-80-2511830-6. s. 31 14

KNÁPKOVÁ A., PAVELKOVÁ D.: Finanční analýza, 1. vydání, Praha 2010, Grada Publishing, a. s. s. 36, ISBN 978-80-247-3349-4 15

RŮČKOVÁ P.: Finanční analýza, 4. vydání, Praha 2011, Grada Publishing, a. s., s. 34, ISBN 978-80-2473916-8

27

podává totiž konečnému uživateli komplexní přehled o výkonnosti i finanční pozici podniku. "Poměrové ukazatelé jsou uspořádány do pěti obecně akceptovaných skupin"16: • ukazatele výkonnosti (rentability), • ukazatele aktivity, • ukazatele likvidity, • ukazatele finanční stability.

2.8 Ukazatelé rentability Dokáží informovat, zda je efektivnější pracovat jen s vlastními prostředky nebo, zda je výhodnější použít financování cizím kapitálem a jak firma zhodnotila vlastní kapitál v podnikání, a poukazuje na slabé stránky firmy v hospodaření. Mezi základní poměrové ukazatele rentability patří:

2.8.1 Rentabilita aktiv ROA (Return on Assets) Jedná se o ukazatel, který měří výkonnost či produkční sílu podniku. Tento ukazatel také hodnotí výnosnost celkového kapitálu a jeho prostřednictvím lze měřit souhrnnou efektivnost, tudíž nás „ukazatel informuje o výši efektu, který vytváří majetek podniku a který je následně rozdělen na čistý zisk, placený úrok a daň z příjmů. Ukazatel je vhodný pro porovnání výkonnosti podniků.“17

ROA =

EBIT aktiva

2.8.2 Rentabilita vlastního kapitálu ROE Vyjadřuje nám výnosnost kapitálu vloženého do podnikání akcionáři či vlastníky podniku a měří míru zhodnocení kapitálu vloženého do podnikání. Proto tento ukazatel zajímá především zmíněné vlastníky podniku s akcionáři a tudíž se jedná se o velmi používaný ukazatel, neboť nám tento ukazatel měří míru zhodnocení kapitálu, tj. hodnotu zisku po zdanění připadající najdu CZK vloženého do podnikání. Pro investory je velmi důležité to, že 16

ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8, s. 143 17 ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8, s. 144

28

ukazatel ROE a "hodnota tohoto ukazatele by měla být podstatně vyšší než míra výnosu bezrizikové investice na finančním trhu (státní dluhopisy, pokladniční poukázky nebo termínované a pojištěné vklady u bank).“18 ROE =

EAT vlastní kapitál

2.8.3 Rentabilita tržeb ROS Pojednávaný ukazatel popisuje poměr výsledku hospodaření (zisku) k tržbám podniku. Přesněji nás „ukazatel informuje, kolik CZK po zdanění (EAT) vyprodukuje 1 CZK tržeb. Vyjadřuje hodnotu ziskové marže, resp. účinnost řízení nákladů.“19. Tento ukazatel by měl plánované hodnoty dosahovat a v čase růst a neměl by klesat, to se považuje za nežádoucí jev.

ROS =

EAT tržby

2.9 Ukazatelé aktivity Nám ukazují a poskytují informace o tom, jak efektivně ve firmě hospodaří se svými aktivy (majetkem, pohledávkami, zásobami) a do jaké míry je využívá, tedy respektive, jak dlouho v nich mají vázány finanční prostředky. Tyto ukazatele navazují na předešlé ukazatele rentability. Nejčastěji se můžeme setkat s následujícími ukazateli.

2.9.1 Obrat dlouhodobého majetku Ukazatel obratu (případně také obratovosti) dlouhodobého majetku „je ukazatelem efektivnosti

využívání budov, strojů, zařízení, dopravních prostředků a ostatního dlouhodobého HIM. Případná nepříznivá hodnota signalizuje její nízké využití a je upozorněním pro výrobu, aby zvýšila využití svých výrobních kapacit. Zároveň je upozorněním pro manažery, aby omezili 18



29

firemní investice20“. Ukazatel nám vztahuje celkový obrat k celkovému majetku, který společnost má. Stručně řečeno – ukazatel obratu dlouhodobého majetku nám říká, kolik korun tržeb připadá na jednu korunu našich aktiv (potažmo zdrojů). Čím je hodnota tohoto ukazatele vyšší, tím lépe.

Nízká hodnota značí neefektivní využití majetku podniku. Obrat aktiv =

celkové tržby dlouhodobý majetek

2.9.2 Obrat zásob Jedná se o ukazatel, který podniku sděluje, kolikrát je během roku každá položka zásob přeměněna v hotovost (prodána) a znovu uskladněna. Přináší tedy přehled o úrovni likvidity těchto zásob. Obrat zásob =

tržby zásoby

2.9.3 Doba obratu zásob Udává, za jakou dobu (počítá se ve dnech) firma průměrně prodá své zásoby a jak dlouho tyto zásoby leží na skladě a vážou tak na sebe finanční prostředky. Odborně řečeno „ukazatel vyjadřuje dobu ve dnech, po kterou jsou peněžní prostředky podniku vázány v zásobách.“21 Doba obratu zásob =

zásoby tržby / 365

2.9.4 Doba obratu pohledávek Vypovídá o skutečnosti, jak dlouho jsou pohledávky (v průměru) splaceny, tedy za jak dlouhou dobu nám zákazník zaplatí. Čím delší průměrná doba inkasa pohledávek, tím větší náklady. Doba obratu pohledávek =

pohledávky tržby / 365

20

KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7179-713-5 s . 21. 21 ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8, s. 145

30

2.9.5 Doba obratu závazků „Ukazatel vyjadřuje dobu ve dnech, po kterou poskytují dodavatelé podniku obchodní úvěr.“ Tato doba se sestavuje v průměru a podle následující definice "znázorňuje délku trvání úhrady závazku od okamžiku jeho vzniku"22. Podle mého názoru tento ukazatel také vyjadřuje jaká je naše platební morálka vůči našim věřitelům a dodavatelé na tento ukazatel mohou velmi nahlížet.

Doba obratu závazků =

závazky tržby / 365

2.10 Ukazatelé likvidity Likvidita nám vyjadřuje schopnost přeměnit svá aktiva do likvidní formy bez většího poklesu ceny (prodej aktiv) a dostát svým závazkům během určité doby. Pokud podnik pravidelně hradí své splatné závazky včas, tak se jedná o podnik, který je solventní. Jinak by se také dalo říct, že "ukazatelé likvidity poměřují to, čím je možno platit s tím, co je nutné uhradit."23. Tato definice mi přijde k již dobře známým jako velmi zajímavá alternativa a proto jsem se rozhodl jí zde také publikovat. Ukazatele likvidity se v praxi používají ve třech modifikacích, které popíši v následujících odstavcích.

2.10.1 Běžná likvidita (neboli likvidita III. stupně) Vyjadřuje, jakou částkou z celkových oběžných aktiv je pokryta 1,- Kč krátkodobých závazků, neboli jak je firma schopna uspokojit naše věřitele, kdybychom v určitém momentě přeměnili tato oběžná aktiva na hotovost. „Výsledkem výpočtu je bezrozměrné číslo, které udává, kolikrát více má podnik oběžného majetku než krátkodobých závazků24.“

Bežná likvidita =

obežný majetek krátkodobá pasiva

22

GRÜNWALD, Rolf, HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1.vyd. Praha: Fakulta financí a účetnictví VŠE, 2002. 186 s. ISBN 80-245-0422-7. 23 Sedláček, J. Finanční analýza podniku. 1.vydání. Brno: Computer Press, 2009. 154 s. ISBN 978-80-251-18306. s.66 24 ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8, s. 147

31

2.10.2 Pohotová likvidita (neboli likvidita II. stupně) Je „očištěna“ o ne zrovna příliš likvidní položku zásoby. Říká nám, kolika korunami našich pohledávek a hotovosti (pokladna či bankovní účet) je pokryta 1,- Kč našich krátkodobých závazků. Hlavní význam pohotové likvidity pro finanční řízení tedy vychází „z redukce její vypočtené hodnoty způsobené odstraněním hodnoty zásob z čitatele zlomku. Maximalizace hodnoty ukazatele minimalizuj riziko platební neschopnosti.“25

Pohotová likvidita =

krátkodobé pohledávky - zásoby krátkodobé závazky

2.10.3 Okamžitá (peněžní) likvidita (neboli likvidita I. stupně) Je právem považována za nejpřísnější likvidní ukazatel, neboť nám udává schopnost zaplatit své krátkodobé závazky „ihned“ – tedy pomocí hotovosti, peněz na bankovních účtech, šeky či krátkodobými cennými papíry. „Výsledkem výpočtu je bezrozměrné číslo, které udává, jakou část krátkodobých závazků je podnik schopen uhradit okamžitě. 26“

Penež. likvidita =

finan. majetek krátkodobá pasiva

2.11 Ukazatele finanční stability Ukazatele finanční stability měří velikost zadluženosti podniku a schopnost splácet náklady na cizí kapitál a celkově signalizují zájem vlastníka podniku o zapojení peněžních prostředků do podnikání. Ukazatele především měří a ukazují do jaké výše je podnik zadlužen a jakou má schopnost splácet náklady na získaný cizí kapitál. Přináší informace týkající se úvěrového zatížení firmy. To je jistě do určité míry žádoucí, ale nesmí to firmu zatěžovat příliš vysokými finančními náklady. Dle mého názoru je vyšší zadluženost možná, ale jen v případě vyšších hodnot firemní rentability.

25

ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8, s. 147 26 ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8, s. 147

32

2.11.1 Celková zadluženost (věřitelské riziko) Zadluženost (finanční závislost) znamená, že podnik používá k financování svých aktiv ve své činnosti cizí zdroje (dluh) a proto je nežádoucí „zvyšující se podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu, který znamená růst zadluženosti a tedy i rizika dodavatelů cizího kapitálu (věřitelů) i akcionářů. Pomocí ukazatele lze posuzovat dodržování zlatého pravidla vyrovnání rizika.“27

Použití jen vlastního kapitálu přináší snížení celkové výnosnosti vloženého

kapitálu. Naopak použití výhradně cizích zdrojů by bylo velmi těžké a navíc by bylo obtížné je získat. Proto "věřitelé preferují větší podíl vlastního kapitálu – tzv. „ bezpečnostní polštář “, který je ochrání proti ztrátám v případě likvidace podniku."28. Cílem analýzy zadluženosti je hledání vhodného poměru použití vlastního a cizího kapitálu. Tento ukazatel nám tedy charakterizuje finanční úroveň firmy. Ukazuje nám míru krytí firemního majetku cizími zdroji. Vyšší hodnoty jsou rizikem pro věřitele, především pro banku. Celková zadluženost =

cizí kapitál celková aktiva

2.11.2 Koeficient zadluženosti Je poměrně významným ukazatelem pro banku z hlediska poskytnutí úvěru. Cizí zdroje by neměly překročit jeden a půl násobek hodnoty vlastního jmění; optimální stav je nižší hodnota cizích zdrojů než vlastního jmění, proto tento ukazatel významně "doplňuje ukazatel celkové zadluženosti. Koeficient roste zvýšením poměru cizího kapitálu na finanční struktuře podniku. Pokud analyzujeme zadluženost, je třeba věnovat pozornost leasingovému financování, které se neprojevuje v rozvaze. Pro tento ukazatel se doporučuje hodnota menší než 0,7."29 Koeficient zadluženos ti =

cizí kapitál vlastní kapitál

27

ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8, s. 149 28 Sedláček, J. Finanční analýza podniku. 1.vydání. Brno: Computer Press, 2009. 154 s. ISBN 978-80-251-18306. s.63 29 Sedláček, J. Finanční analýza podniku. 1.vydání. Brno: Computer Press, 2009. 154 s. ISBN 978-80-251-18306. s.64

33

2.11.3 Úrokové krytí Je poměrový ukazatel, který nám udává, kolikrát převyšuje hodnota vykázaného zisku před zdaněním a úroky nákladové úroky, neboli vyjadřuje schopnost podniku tvořit interní zdroje kapitálu na splácení úroků.“30. Čím vyšší je tento ukazatel, tím vyšší úroveň finanční situace ve firmě. Chtěl bych připojit i následující definici, která podle mého názoru vhodně doplňuje charakteristiku tohoto ukazatele, dále popisovaný „ukazatel vyjadřuje ochotu majitelů podniku zapojit do podnikání vlastní kapitál, a tím snižovat finanční riziko.31“

2.11.4 Koeficient samofinancování Je opakem k celkové zadluženosti (jejich součet = 100%). Udává, do jaké míry je firma schopna pokrýt své potřeby z vlastních zdrojů. Je vyjádřením finanční stability a samostatnosti firmy. Koeficient samofinan cov ání =

vlastní kapitál celková aktiva

30



34

3. Rozměry rizika Pokud je na riziko nahlíženo z pohledu pojišťovnictví, které poskytuje jeden ze základních nástrojů pro řešení negativních důsledků rizika, tak jsou dle Ducháčkové „důležité také tři základní rozměry rizika, které ukazují na vlastnosti jednotlivých rizik"32 •

Okamžik realizace rizika: což bývá rozměr, který obsahuje každé riziko a který charakterizuje to, že náhodná událost je spojena s určitým časovým okamžikem nebo trváním určitého období.

•

Výskyt realizace rizika: tedy rozměr, který se vyskytuje jak u rizik s absolutní nahodilostí, u nichž k realizaci rizika může, ale také nemusí dojít, tak u rizik s relativní nahodilostí, u nichž k realizaci rizika dojde, jen není jisté kdy.

•

Rozsah realizace rizika: mají pouze rizika, která se mohou realizovat nejen plně, ale i částečně.

3.1 Velikost rizika Z pohledu ekonomických subjektů je „důležitá také velikost daného rizika, která je hlavně ovlivněna dvěma základními charakteristikami a to četností a závažností, tj. velikostí škody spojené s realizací rizika"33. Z pohledu velikosti rizika tak mohou nastat čtyři základní varianty:

1. Nízká četnost a nízká závažnost rizika, což představuje, že riziko je realizováno zřídka a velikost jím způsobených škod je malá.

2. Vysoká četnost a nízká závažnost rizika, což znamená častou realizaci rizika, které způsobuje pouze malé škody. 32

DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, 2005. 178 s. ISBN: 80-86119-92-0. 33 ŠPIČKA, J. Risk management agropodniků. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2007. 72 s. ISBN: 80-86671-36-4.

35

3. Nízká četnost a vysoká závažnost rizika, což představuje málo častou realizaci rizika, které ovšem způsobí vysokou škodu.

4. Vysoká četnost a vysoká závažnost rizika, což znamená častý výskyt rizika, které je spojeno s velkými škodami.

3.2 Zdroje rizika Pro samotné řízení rizik je také důležité, aby si firma uvědomila, že zdrojem rizika je kterýkoliv faktor, který může jakkoliv ovlivnit její výkonnost. Proto existuje mnoho zdrojů rizik, které musí vzít organizace v úvahu. Rozdělit zdroje rizik dle úrovně rozhodování můžeme na: • Corporate, zde jsou typická rizika politická (situace ve vládě, legislativa či válka), rizika finanční (např. marže pojišťovny a tím i samotné pojištění) a rizika právní (např. legislativa). • Úroveň Strategic Business, zde jsou důležitá zejména rizika typu ekonomického (např. daňová politika státu nebo výše inflace), rizika přírodní a rizika tržní (konkurence, spokojenost zákazníků). • Úroveň Project, významnou roli hrají rizika technická, bezpečnostní či rizika spojená s kvalitou.

3.3 Management rizik Management rizik neboli řízení rizik, definuje Korecký a Trkovký především z pohledu vedení společnosti, tedy jako: „koordinované činnosti k vedení a řízení organizace s ohledem na rizika“34 . Naopak Kruliš vidí risk management jako: „postupy omezování (minimalizování) rizikovosti, jehož cílem je analyzovat současná i budoucí rizika a vhodnými opatřeními snižovat pravděpodobnost a závažnost jejich možných nežádoucích následků“.35 Ať už se na risk management nahlíží jakkoliv, vždy se jedná o multifaktorový 34

KORECKÝ, M., TRKOVSKÝ, V. Management rizik projektů: se zaměřením na projekty v průmyslových podnicích. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 583 s. ISBN: 97880-247-3221-3. 35 KRULIŠ, J. Jak vítězit nad riziky: aktivní management rizik - nástroj řízení úspěšných

36

proces, který je součástí řídícího procesu. Na základě členění rizik na rizika strategická a operační, lze „rozdělovat risk management na další úrovně, a to na strategický risk management, který zastává celý proces risk managementu a kde je důležitá především formulace cílů a strategií řízení rizik společně s řízením celého procesu risk managementu, a operační risk management, který se zabývá postupnou analýzou podnikatelských rizik a následně jejich vlastním řízením"36.

3.3.1 Základní prvky managementu rizik Management rizik je „tvořen sedmi základními fázemi"37. Nejdříve je nutné si stanovit organizační rámec spolu s vymezením oblastí rizik, která mají být řízena, následně identifikovat nebezpečí, která jsou v dalších fázích vyhodnocována a analyzována. Následně je nutné provést řízení nežádoucích rizik společně s monitoringem rizik a změn, které je mohou vyvolat. Poslední fází tohoto procesu je informování odpovědných osob na všech úrovních daného procesu řízení rizik a opatřeních uskutečněných proti neakceptovatelným rizikům. Stanovení rámce představuje výběr posuzovaného objektu a stanovení rozsahu v jakém se budou rizika posuzovat. Důležité je také uvést kritéria, ke kterým budou rizika vztahována. Identifikace nebezpečí je takový krok, který by měl jednoznačně určit jednotlivé zdroje možného ohrožení a to včetně zdrojů, které se na vzniku události nebo na následcích podílely. Identifikace by měla být provedena zejména na základě stanovené evidence událostí, které v minulosti nastaly. Základním cílem identifikace nebezpečí je tak odhalit zdroje rizika ještě dříve, než dojde k jejich projevu.

Analýza rizik je velmi důležitým procesem risk managementu, který by měl podle Palečkovi citace „zobrazovat přesné zdroje nebezpečí, následně je identifikovat a určit možná selhání a poruchy"38. Analýza rizik je prvním krokem procesu snižování rizika. Dále pak vyjádřit míru

firem. 1. vydání. Praha: Linde, 2011. 568 s. ISBN: 978-80-7201-835-2. 36 ŠPIČKA, J. Risk management agropodniků. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2007. 72 s. ISBN: 80-86671-36-4. 37 PALEČEK, M. Prevence rizik. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2006. 257 s. ISBN: 80245-1117-7. 38 PALEČEK, M. Prevence rizik. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2006. 257 s. ISBN: 80245-1117-7.

37

podílu lidského faktoru na riziku a vyhodnotit možná řešení vedoucí ke snížení rizika. Analýza rizik, která tvoří samotný základ pro ovládání rizik, je nutnou podmínkou ke kvalitnímu rozhodování o riziku, která „analýzu rizik dělí pouze do tří kroků, konkrétně na identifikaci nebezpečí, kvalifikaci nebezpečí a kvantifikaci rizika, hledá odpovědi na tři základní otázky:"39

1. Jaké nepříznivé události mohou nastat?

2. Jaká je pravděpodobnost výskytu nepříznivých událostí?

3. Pokud nepříznivá událost nastane, jaké to může mít následky?

Analýza rizik je obvykle chápána jako proces definování hrozeb a určení možností jejich uskutečnění a dopadů na aktiva.

3.4 Jednotlivé části analýzy rizika Ve většině případů se nejedná o samostatné riziko, ale obvykle se jedná o určité kombinace rizik, které mohou při svém dopadu představovat hrozbu pro daný subjekt. Vzhledem k množství rizik je třeba určit priority z pohledu dopadu a pravděpodobnosti jejich výskytu a zaměřit se na nejvíce rizikové oblasti. Jednotlivé kroky při analýze rizika můžeme vidět na následujícím obrázku:

39

TICHÝ, M. Ovládání rizika: analýza a management. 1. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2006, XVI. 396 s. ISBN: 80-7179-415-5.

38

Zdroj: MERNA, T., AL-THANI, F. Risk management: řízení rizika ve firmě, s. 87.

39

4. Metody stanovení a měření rizik

4.1 Kvalitativní metody Jsou dle Smejkala a Raise „postaveny na vlastním popisu závažnosti potenciálního dopadu rizika a na jeho pravděpodobnosti, že daná událost nastane."40 Úroveň rizik je u těchto metod posuzována kvalifikovaným odhadem, proto jsou tyto metody spíše subjektivní. Vyznačují se tím, že rizika jsou vyjádřena v určitém rozsahu (např. bodování, slovní hodnocení, pravděpodobnost). V praxi, kde jsou tyto metody jednoduché a relativně i rychlé, neposkytují jednoznačné finanční vyjádření a proto jejich význam spočívá především v tom, že slouží jen jako podklad pro následné preventivní plánování.

4.2 Kvantitativní metody Tyto metody jsou zase naopak dle Smejkala a Raise „založeny na samostatném matematickém výpočtu rizika, který vychází z jeho frekvence výskytu, hrozby a jejího dopadu"41. Kvantitativní metody jsou časově náročnější, než kvalitativní, avšak samotný dopad obvykle vyjadřují ve finančních, respektive v peněžních jednotkách. Pro kvantitativní vyjádření rizika se používá analýza, statistické charakteristiky, citlivosti a metoda Value at Risk.

4.3 Analýza citlivosti Podstatou této analýzy je zjistit citlivost zvoleného finančního kritéria podniku na možné změny hodnot faktorů rizika, které ovlivňují dané kritérium. Znamená to stanovit si, jak mohou určité změny rizikových faktorů (např. úrokové sazby, daňové sazby, měnové kurzy, diskontní sazby aj.) ovlivnit dané kritérium. Rizikové faktory, jejichž změna povahy vyvolá jen nepatrnou změnu zvoleného kritéria, se považují za málo důležité tzn., že citlivost tohoto

40

SMEJKAL, V., RAIS, K. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 3. rozšířené a aktualizované vydání. Praha: Grada, c2010. 354 s. ISBN: 978-80-247-3051-6. 41 SMEJKAL, V., RAIS, K. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 3. rozšířené a aktualizované vydání. Praha: Grada, c2010. 354 s. ISBN: 978-80-247-3051-6.

40

kritéria na změny rizikových faktorů je malá. Naopak faktory, jejichž stejné změny vyvolají značné změny zvoleného kritéria budou významné. Předností této metody je relativní jednoduchost a názornost. Nevýhodou je skutečnost, že tato metoda zjišťuje dopady izolovaných změn jednotlivých rizikových faktorů na zvolené finanční kritérium, takže nerespektuje možnou závislost některých rizikových faktorů.

4.4 Metoda Value at Risk (VaR) Přístup k vyjadřování rizika pomocí metody VaR se rozšířil počátkem 90. let v bankovních institucích a sloužil ke kvantifikaci rizika z hlediska hodnoty určitých aktiv. Koncept VaR je samozřejmě možné uplatnit i ve sféře nefinanční a ke kvantitativnímu vyjádření rizika podnikatelských aktivit, investičních projektů apod. Základním cílem této metody je stanovení si hodnoty kritéria, která bude překročena či nedosažena s předem danou pravděpodobností. Matematicky se definuje jako jednostranný kvantil (například 99 %). Nevýhodou kvantitativních metod je náročnost provedení a zpracování výsledků, které často vyžaduje vysoce formalizovaný postup, což může vést k tomu, že nebudou postihnuta specifika posuzovaného subjektu.

Paleček kromě výše zmíněných dvou skupin metod analýzy rizik uvádí ještě další skupinu a to „metody semi-kvantitativní, které k vyjádření míry následků a pravděpodobností využívají kvalitativní škály." 42

Výsledkem samotné analýzy rizik je vyjádření míry rizika, což v rámci rozhodování umožňuje tyto rizika vyhodnotit a věnovat se těm s největší hrozbou. Pro vyhodnocení rizik se využívá systém dvou souřadnic, konkrétně souřadnic závažnosti a pravděpodobnosti.

42

PALEČEK, M. Prevence rizik. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2006. 257 s. ISBN: 80245-1117-7.

41

Obrázek č. 1 - Přijatelnost rizika

Zdroj: PALEČEK, M. Prevence rizik. 1., s. 250

Dle Palečka je „možné rizika vyhodnocovat na základě jejich přijatelnosti. To znamená, jestliže je výsledné riziko vyhodnoceno jako riziko přijatelné, není s největší pravděpodobností třeba dál toto riziko snižovat, je však nutné toto riziko neustále sledovat a vyhodnocovat, zda je stále za touto hranicí přijatelnosti"43. V případě, že hodnota rizika je nad nebo na hranici přijatelnosti, je nutné hned přijmout opatření pro snížení tohoto rizika, tedy provést tzv. řízení rizik, kde je cílem snížení rizika na přijatelnou úroveň. Toho se dá dosáhnout prostřednictvím eliminace nebo omezením zdroje nebezpečí, zvládnutím rizika či lokalizováním a zmírněním škody. I v případě, kdy se riziko nachází za hranicí přijatelnosti, případně pokud došlo k efektivnímu řízení rizik, které snížilo riziko na tuto úroveň, je třeba neustále provádět monitoring, tedy průběžné sledování rizik a změn, které je mohou ovlivnit. Cílem monitoringu je prověřování systému řízení rizik a jeho udržování, resp. zvyšování jeho účinnosti v závislosti na měnících se podmínkách. Merna a Al-Thani doporučují „vytvořit registry rizik, kde jsou zaznamenávány rizika příslušející ke konkrétní činnosti či majetku a které budou sloužit jako zásobník informací."44 Registr rizik by měl obsahovat: • „charakteristiky jednotlivých rizik a zdůvodnění možností jejich výskytu, • začlenění rizika do určité skupiny rizikových faktorů, • odhady pravděpodobností výskytu a potenciálních důsledků rizika, • kvantitativní ohodnocení rizikových faktor ů s jejich uspořádáním dle významnosti,

43

PALEČEK, M. Prevence rizik. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2006. 257 s. ISBN: 80245-1117-7. 44 MERNA, T., AL-THANI, F. Risk management: řízení rizika ve firmě. 1. vydání. Brno: Computer Press, c2007, xii. 194 s. ISBN: 978-80-251-1547-3.

42

• přijatá opatření a termíny jejich realizace." 45 Konečnou fází managementu rizik je informování dotčených osob a subjektů.

45

VEBER, J. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2. aktualizované vydání. Praha: Management Press, 2009. 734 s. ISBN: 978-80-7261-200-0.

43

5. Základní metody stanovení rizika Základní metody pro stanovení rizika rozděluje Tichý na stromové diagramy vycházející z grafického znázornění, expertní metody, které využívají zkušeností expertů spolupracujících v expertních týmech, mapy nebezpečí a rizik, které rizika znázorňují graficky a rizikové zprávy, které jsou verbálním přehledem vyšetřovaného objektu či procesu vůči nebezpečím.

5.1 Stromové diagramy Tyto diagramy lze definovat jako „orientované a uspořádané grafy, které nám popisují vývoj jednotlivých událostí a které můžeme rozdělit do dvou základních skupin, a to na diagramy analytické, ve kterých se od jedné události přechází k několika dalším událostem, následně diagramy syntetické, ve kterých je naopak od několika událostí přecházeno jen k jediné."46

5.2 Expertní metody Jsou „velmi významným, důležitým a také velice účinným nástrojem samotné analýzy rizik metody využívající zkušeností expertů, kteří spolupracující v expertních týmech, tedy tzv. expertní metody užívané tam, kde je rozhodování zatíženo nejistotami a neurčitostí."

47

Metody lze také rozdělit do dvou skupin a to dle cílů jejich použití a to na získání verbálního odhadu nebezpečí a rizik, na základě nichž lze dle Tichého „získat informace o možných scénářích nebezpečí, podmínkách a následků realizací společně s názory na řešení problému, které by měly poskytnout dostatečný podklad pro rozhodnutí, a získání numerických od hadů závažnosti nebezpečí a rizik."48

46

TICHÝ, M. Ovládání rizika: analýza a management. 1. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2006, XVI. 396 s. ISBN: 80-7179-415-5. 47 TICHÝ, M. Ovládání rizika: analýza a management. 1. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2006, XVI. 396 s. ISBN: 80-7179-415-5. 48 TICHÝ, M. Ovládání rizika: analýza a management. 1. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2006, XVI. 396 s. ISBN: 80-7179-415-5.

44

5.3 Brainstorming Tato metoda je považována za jednu z nejjednodušších metod na získání verbálního odhadu, což je technika, „která umožňuje získat od skupiny lidí v poměrně krátkém čase značné množství nápadů různé kvality.“49 Množství zde účelně dominuje nad kvalitou, z čehož vyplývá neporušitelné pravidlo brainstormingu a to zásadně nehodnotit. Metoda brainstormingu tvoří základ pro analýzu ohrožení a provozuschopnosti, „což je tedy expertní metoda založená na pravděpodobnostním hodnocení ohrožení pomocí tabulkového výkazu s vodícími výrazy, jejímž primárním cílem je identifikace jednotlivých scénářů potencionálního rizika."50

5.4 Analýza „co-když“ Další metodou verbálního odhadu rizik je analýza „co-když“, která je založena na „hledání závěrů („co by se stalo“) k premisám („kdyby se stalo“). Dle Palečka nemá tato metoda tak dobře propracovanou strukturu jako jiné metody, s čímž je třeba počítat při sestavování pracovního týmu, který musí být schopen tvořivého aplikačního přístupu."51

5.5 Ishikawa diagram Jinou expertní metodou je Ishikawův diagram neboli diagram „rybí kost“, který „představuje grafické znázornění vztahů mezi příčinami a následky a který je nejčastěji využíván v projektovém řízení a jehož výsledkem není numerické hodnocení, ale soubor podnětů k řešení problému."52 Příčiny jsou zde obvykle seskupovány do jednotlivých kategorií, které Pošvář a Chládková rozdělují na: „lidské zdroje, procesy, zařízení, materiální vstupy a prostředí."53 49

PLAMÍNEK, J. Řešení problémů a rozhodování: jak přinutit problémy, aby pracovaly ve váš prospěch. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 144 s. ISBN: 978-80-247-2437-9. 50 ŠEFČÍK, V. Analýza rizik. 1. vydání. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2009. 98 s. ISBN: 978-80-7318-696-8. 51 TICHÝ, M. Ovládání rizika: analýza a management. 1. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2006, XVI. 396 s. ISBN: 80-7179-415-5. 52 KRULIŠ, J. Jak vítězit nad riziky: aktivní management rizik - nástroj řízení úspěšných firem. 1. vydání. Praha: Linde, 2011. 568 s. ISBN: 978-80-7201-835-2. 53 POŠVÁŘ, Z., CHLÁDKOVÁ, H. Management. 1. vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009. 261 s. ISBN: 978-80-7375-347-4.

45

5.6 Analýza stromu poruch a analýza stromu událostí Specifické postavení u expertních metod mají typy analýz, které jsou založené na stromových diagramech. Nejčastěji se používá metoda nazvaná analýza stromu poruch, při níž se „vychází z přesně definovaného konečného stavu a postupně se hledají příčiny, které mohou vést k požadovanému stavu."54 Hlavním cílem této metody je „posoudit pravděpodobnost vrcholové události s využitím statistických a analytických metod."55 Proces dedukce určuje možné kombinace chyb, které mohou zavinit výskyt nežádoucí události na vrcholu.

Druhou významnou metodou je induktivní metoda nazývaná jako analýza stromu událostí, která „sleduje průběh procesu od iniciační události přes konstruování událostí vždy na základě dvou možností – příznivé a nepříznivé, znázorňuje tak všechny události, které se v posuzovaném sytému mohou vyskytnout."56

Podle Kruliše „jsou v kombinaci s analýzou stromu poruch a analýzou stromu událostí často prováděny metody sloužící k identifikaci kořenových příčin, tedy k identifikaci „proč k nehodě došlo“.57 Nejvíce používanou metodou z této skupiny je tzv. Pareto analysis, která slouží k rozhodování mezi alternativními postupy k dosažení určitého cíle na základě hodnocení jejich přínosů. Výchozím bodem je zde tzv. Paretův princip, který tvrdí, že 20 % nejzávažnějších příčin je odpovědných za 80 % problémů.

5.7 Analýza kontrolním seznamem Dle Merny a Al-Thaniho jsou „kontrolní seznamy deduktivní postupy odvozené od zkušeností s předchozími riziky, čímž poskytují vhodné prostředky pro rychlou identifikaci možných

54

PALEČEK, M. Prevence rizik. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2006. 257 s. ISBN: 80245-1117-7. 55 ŠEFČÍK, V. Analýza rizik. 1. vydání. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2009. 98 s. ISBN: 978-80-7318-696-8. 56 ŠEFČÍK, V. Analýza rizik. 1. vydání. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2009. 98 s. ISBN: 978-80-7318-696-8. 57 KRULIŠ, J. Jak vítězit nad riziky: aktivní management rizik - nástroj řízení úspěšných firem. 1. vydání. Praha: Linde, 2011. 568 s. ISBN: 978-80-7201-835-2.

46

rizik."58 Hlavní nevýhodou je dle Palečka fakt, „že kontrolní seznamy bývají zaměřené především na normativně stanovené požadavky bez uvážení dalších alternativ, které mohou nastat."59 Kontrolní seznam musí být vytvořen odborným pracovníkem s praxí a který je pravidelně prověřován a aktualizován.

5.8 Riziková zpráva Riziková zpráva je dokument, „který představuje verbální přehled vyšetřovaného objektu vůči nebezpečím. Tichý „označuje rizikovou zprávu za spojovací most mezi pojišťovnictvím a rizikovým managementem, který poskytuje představu o rizikové situaci."60

58

MERNA, T., AL-THANI, F. Risk management: řízení rizika ve firmě. 1. vydání. Brno: Computer Press, c2007, xii. 194 s. ISBN: 978-80-251-1547-3. 59 PALEČEK, M. Prevence rizik. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2006. 257 s. ISBN: 80245-1117-7. 60 TICHÝ, M. Ovládání rizika: analýza a management. 1. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2006, XVI. 396 s. ISBN: 80-7179-415-5.

47

6. Risk management v oblasti zemědělství Risk management je v dnešní době důležitým předpokladem úspěšného podnikání, který by měl být pevně zakomponován v každé organizaci. A i když si mnohé zemědělské subjekty neuvědomují, zemědělství je obor, který je poznamenán řadou rizik (mnohdy specifických rizik), kterým je třeba čelit.

6.1 Klasifikace rizik v zemědělství Pro účely práce s riziky v každém odvětví, zemědělství nevyjímaje, je dobrým vodítkem kategorizace rizik. V zemědělství se vyskytují různá rizika a to jak rizika společná pro podnikání v jakémkoli oboru, tak rizika, která jsou typická pro obor zemědělství. Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj rozděluje rizika ohrožující zemědělské podnikání na rizika: • Normální: do této kategorie můžeme zařadit rizika spočívající v normálních výkyvech produkce podniku, kdy se s nimi dokáže vypořádat vlastními prostředky. • Obchodovatelná: jsou taková rizika, jejichž dopady už zemědělský podnik nedokáže kompenzovat jen vlastními prostředky, ale může je účinně eliminovat nebo zmírňovat například využitím soukromého pojištění. • Katastrofická rizika: jsou taková, která jsou většinou nepojistitelná, postihují velké oblasti a vyžadují si zpravidla zásah státu.

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (dále pouze OECD) v závěrech svých analýz navrhuje, aby role veřejného sektoru spočívala především v řešení katastrofických rizik a v pomoci budování trhů pro řešení rizik obchodovatelných.

S ohledem na obecné rozdělení zemědělských rizik z pohledu OECD, uvádí někteří autoři podrobnější členění zemědělských rizik. Např. můžeme rozdělit základní rizika, jež ovlivňují hospodaření a rozhodování zemědělských podniků následujícím způsobem:

48

• Výrobní rizika: vznikají v zemědělské činnosti jako dopad faktorů, jakými jsou např. choroby, které napadají rostliny a škůdci plodin, nemoci hospodářských zvířat nebo vliv výrobní techniky na konečnou zemědělskou produkci. • Ekonomická rizika: ty vyplývají zejména z rozdílu cen vstupů do výroby a cen výstupů. • Finanční a komerční rizika: naopak vyplývají z vlivu výrobních a nevýrobních subjektů národního hospodářství. • Rizika klimatická: jsou neovlivnitelná a jasně dána nepředvídanými projevy počasí. • Institucionální rizika: vycházejí ze změn politické situace země s ohledem na regulaci výroby či obchodu. Může jít také o nedodržení ujednaných smluv či opožděné platby. • Environmentální rizika: vyplývají z různých negativních dopadů zemědělství na životní prostředí a z negativních dopadů hospodaření jiných hospodářských subjektů na zemědělství.

Špička provádí charakteristiku rizik v zemědělství obdobným způsobem, doplňuje však několik dalších kategorií rizik: •

„rizika přírodní, která považuje s ohledem na zvyšující se četnost a závažnost dopadů přírodních pohrom (mráz, kroupy, déšť, sucho a sesuvy půdy) v posledním desetiletí za nejaktuálnější problém. Přírodní rizika mají přímý dopad na produkci a proto společně s technickými a technologickými riziky úzce souvisí s riziky produkčními, která jsou nejčastěji vyjadřována formou výnosů vztažených k průměrně dosahovaným výnosům.

•

Rizika tržní, vyplývají jednak z politiky Světové obchodní organizace, která usiluje o liberalizaci světového obchodu společně s růstem cenové volatility zemědělských komodit, a také ze změn v rámci Společné zemědělské politiky EU. Zásahy trhu společně s cenovými riziky (růst cen vstupů a kolísání či pokles výstup ů) a riziky institucionálními vycházejících ze změn legislativy způsobují nárůst příjmové nestability podniků.

•

Rizika personální, kam lze řadit rizika související se zraněním popřípadě smrtí podnikatele, nebo zaměstnance, ale také rizika selhání managementu či řadových zaměstnanců. 49

•

Rizika majetková spojená se ztrátou nebo znehodnocením vybavení, staveb a ostatního majetku potřebného k výkonu zemědělské činnosti."61

6.2 Nástroje řízení rizik v zemědělství Vzhledem k situaci, že riziko je natolik významné, že by mohlo zásadním způsobem ovlivnit chod zemědělského subjektu a stabilitu jeho příjmů, je nezbytně nutné, aby byla přijata opatření pro jeho eliminaci. Lze rozlišovat tři skupiny instrumentů pro eliminaci rizik: •

„On-farm strategies: kdy podnikatelský subjekt čelí rizikům samostatně.

•

Risk-sharing strategies: kdy podnikatelský subjekt sdílí rizika s ostatními subjekty na trhu. Do této skupiny instrumentů patří zejména pojištění, vertikální integrace, joint venture, uzavírání produkčních a marketingových kontrakt ů nebo zajištění na termínových trzích.

•

Strategie založené na intervenci veřejného sektoru: kde dochází ke kompenzaci škod prostřednictvím státní pomoci a krizových fondů."62

61

ŠPIČKA, J. Řízení podnikatelských rizik v zemědělství. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2006. 58 s. ISBN: 80-86671-36-4. 62 ŠPIČKA, J. Řízení podnikatelských rizik v zemědělství. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2006. 58 s. ISBN: 80-86671-36-4.

50

Tabulka č. 1 - Strategie a nástroje řízení rizik v zemědělství v ČR

Obchodovatelná

Katastrofická rizika

Normální rizika

Rizika Diverzifikace produkce a příjmů Volba technologie

Faremní strategie

Dodržování legislativy Finanční řízení podniku Dlouhodobé kontrakty Odbytová družstva

Tržní nástroje

Komerční pojištění Dotované komerční

Podpora diverzifikace

zemědělské pojištění

příjmů Přímé platby Podpora tržních cen

Ex-ante politiky

Podpora ozdravování polních a speciálních plodin Podpora poradenství a vzdělávání Nákazový fond Přímá ad hoc výpomoc Ex-post politiky

ze státního rozpočtu Nepřímé podpory

Zdroj: ŠPIČKA, J., VILHELM, V. Problematika řízení rizik v zemědělských podnicích ČR:, s. 12

51

6.3 Diverzifikace Špička vidí význam diverzifikace zejména v tom, „že rozloží rizika na co největší základnu, jelikož její idea vychází ze vzájemné nezávislosti jednotlivých podnikatelských aktivit."

63

Proto nelze podnikatelské příležitosti hledat pouze v konvenční zemědělské prvovýrobě, ale je třeba hledat další uplatnění v sekundární, terciární a kvartérní sféře ekonomiky a hospodářskou činnost zaměřit také směrem k vedlejší výdělečné činnosti mimo sektor zemědělství, čímž by si podniky zajistily částečnou nezávislost na produkci zemědělské prvovýroby.

Zuzák rozlišuje tři základní typy diverzifikace: •

„soustředná diverzifikace, kdy nová aktivita navazuje na aktivity dosavadní,

•

horizontální diverzifikace, při nichž je výroba rozšířena o další výrobek pro stávající skupinu zákazníků,

•

smíšená diverzifikace, kdy podnik vstoupí do jiného odvětví. "64

Kromě diverzifikace podnikových aktivit je možné provést diverzifikaci dodavatelů a odběratelů, kdy jsou dodávky a prodeje rozděleny mezi více subjektů.

Dle Špičky „je s diverzifikací mnohdy spojována také specializace, která umožňuje dosáhnut vyššího příjmu redukcí fixních nákladů a lepším využitím nových technologií, na druhou stranu však zvyšuje riziko variability příjmů. Specializace je tak výhodná u podniků, které disponují špičkovou technologií."65 Naopak diverzifikace snižuje příjmové riziko, ale je náročnější na vstupní kapitál.

Při diverzifikaci v zemědělství je možné využít různých druhů plodin, kombinace rostlinné a živočišné výroby či zvířat s lepším genetickým potenciálem. S ohledem na dlouhodobý charakter zemědělské výroby je nutné eliminovat zejména příjmová rizika a to

63

ŠPIČKA, J. Řízení podnikatelských rizik v zemědělství. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2006. 58 s. ISBN: 80-86671-36-4. 64 ZUZÁK, R., KÖNIGOVÁ, M. Krizové řízení podniku. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada, 2009. 253 s. ISBN: 978-80-247-3156-8. 65 ŠPIČKA, J. Řízení podnikatelských rizik v zemědělství. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2006. 58 s. ISBN: 80-86671-36-4.

52

rovnoměrným rozložením tržeb do celého roku zejména v rámci kombinace živočišné výroby, která je nositelem pravidelných příjmů a rostlinné výroby.

Špička doporučuje ze svého pohledu diverzifikaci spíše menším zemědělským podnikům a specializaci spíše podnikům velkým. S tímto názorem plně souhlasím.

6.4 Využívání termínových obchodů Obchodování se zemědělskými komoditami v rámci termínových obchodů, které slouží zejména pro eliminaci cenových rizik, jsou prováděny na komoditních burzách. Jejich princip je znázorněn na následujícím obrázku.

Obrázek č. 2 - Princip termínovaných obchodů

Zdroj: MÁLEK, J. Opce a futures. 2., s. 97

Z předchozího obrázku vyplývá, že kupující, který se zavazuje nakoupit za sjednanou cenu, očekává, že cena nakupované komodity poroste nad tuto cenu a v budoucnu ji prodá dráž. Naopak v krátké pozici prodávající očekává, že cena dané komodity v budoucnu klesne, on ji může prodat dráž a následně pak danou komoditu koupit levněji za aktuální tržní cenu.

V rámci obchodování na komoditní burze tak lze „rozlišit dva typy termínových obchodů: •

Futures: které představují smlouvu mezi kupujícím a prodávajícím, ve které se kupující zavazuje koupit komoditu v den splatnosti za předem dohodnutou 53

termínovanou cenu a prodávající se zavazuje mu tuto komoditu prodat. •

Opce: které vyjadřují právo majitele opce koupit nebo prodat komoditu za předem sjednanou cenu v dané době. "66

Futures smlouvy a opce tak mají chránit zemědělce před cenovými riziky. Jejich efektivnost pak závisí na variabilitě výnosů, cenovém vývoji a na vzdálenosti trhů. Obchodování s těmito nástroji se pak odehrává na komoditních burzách, jejichž hlavní funkcí je zabezpečovat trh komodit, monitorovat nabídku a poptávku a působit na utváření cenové hladiny jednotlivých komodit. Dle Agroodbytu jsou rozhodujícími komoditními burzami v ČR:

•

Plodinová burza Brno, která začala obchodovat v roce 1993 a která je burzou poskytující možnost obchodování s ječmenem, pšenicí, žitem, kukuřicí a hrachem.

•

Obchodní plodinová burza Hradec Králové, která byla založena v roce 1995 a v současnosti se na ní obchoduje prostřednictvím internetové sítě a to s řepkou, krmnou pšenicí a jatečními prasaty.

•

Komoditní burza Praha, která byla založena v roce 2002 a která umožňuje obchodovat jak s produkty rostlinné, tak s produkty živočišné výroby.

•

Českomoravská komoditní burza Kladno, kde jsou předmětem burzovních obchodů produkty rostlinné a živočišné výroby a produkty vzniklé jejich zpracováním.

6.5 Pojištění Pojištění je „jedním z mála možných finančních nástrojů řízení rizik v zemědělství, jehož základní princip spočívá v přesunu rizika na pojistitele a to za úplatu."67 Podle Špičky „se jedná o řízení rizik ex-post, jelikož pojišťovny soustřeďují prostředky z pojistného a následně je používají ke kompenzaci vzniklých škod."68 Aby bylo riziko pojistitelné musí splňovat základní podmínky: 66

MÁLEK, J. Opce a futures. 2. vydání. Praha: Oeconomica, 2003. 132 s. ISBN: 80-2450488-x. 67 PICKOVÁ, A., POLÁČKOVÁ, J. Pojištění - eliminace rizik zemědělského podnikání. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2003. 47 s. ISBN: 8086671-05-4. 68 ŠPIČKA, J. Risk management agropodniků. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2007. 72 s. ISBN: 80-86671-36-4.

54

•

Identifikovatelnost rizika: které představuje určení příčiny události, jejímž výsledkem byla ztráta krytá pojištěním. Proto musí být v každé pojistné smlouvě jednoznačně charakterizované každé riziko a pojistná událost.

•

Vyčíslitelnost rizika: kdy je nutné, aby bylo možné vyčíslit ztrátu. Pokud by nebylo možné ztrátu vyčíslit, potom nemůže být pojištění po ekonomické stránce realizováno a nemá smysl.

•

Ekonomická přijatelnost rizika: která je dána tím, že pojišťovna přijme do svého pojistného kmene pouze takové riziko, které jí nepřinese ztrátu, tj. riziko ekonomicky vyrovnané.

•

Nahodilost projevu rizika: která je rozhodující podmínkou pojištění. V případě jistoty negativní události je nutné krýt riziko jiným způsobem, nikoli však pojištěním.

Špička uvádí, „že v ČR rokem 1990 skončilo období povinného zákonného pojištění zemědělských podniků a nastoupilo období pojištění dobrovolného."69 To se samozřejmě projevilo a to poklesem příjmů z pojistného. Až od roku 1995 je objem pojistného v zemědělství poměrně stabilní. Zlom nastal až v roce 2001, kdy se poprvé projevil vliv státní podpory pojištění a to prostřednictvím dotačních titulů Ministerstva zemědělství a od roku 2004 prostřednictvím programu „Podpora pojištění“, který je tvořen dvěma základními podprogramy – Podpora pěstiteli na úhradu nákladů spojených s pojištěním plodin a Podpora chovateli na úhradu nákladů spojených s pojištěním hospodářských zvířat. Státní podpora dle Špičky a Vilhelma „přispěla k rozvoji českého trhu se zemědělským pojištěním."70 Celkový objem pojistného za zemědělské pojištění v letech 2001 až 2011 mírně rostlo a to zejména díky objemu pojistného v pojištění plodin. Komerční pojišťovny však stále nekryjí cenová rizika ani některá další rizika spojená s projevy počasí. Jedná se zejména o riziko sucha a riziko dešťů v období sklizně. Obě rizika mají přitom v podmínkách probíhajících klimatických změn výrazně systematičtější charakter než většina 69

ŠPIČKA, J. Risk management agropodniků. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2007. 72 s. ISBN: 80-86671-36-4. 70 ŠPIČKA, J., VILHELM, V. Problematika řízení rizik v zemědělských podnicích ČR: Risk management issues in the Czech agricultural holdings. Praha: Ústav zemědělské ekonomiky a informací, 2012. 72 s. ISBN: 978-80-86671-95-6.

55

nyní komerčně pojistitelných rizik. Proto by stát měl věnovat této oblasti větší pozornost tak, aby s využitím veřejných prostředků mohl být vytvořen fond, z něhož by bylo možné postiženým zemědělcům vzniklé škody kompenzovat a to bez nutnosti využití výpomoci ze státního rozpočtu.

Naopak pojištění hospodářských zvířat vykazuje trvalý pokles. Hlavními příčinami tohoto poklesu jsou nejen klesající stavy hospodářských zvířat, ale také fakt, že pojišťovny zemědělské pojištění komerčně zajišťují a zajištění pojištění nákaz zvířat je poměrně drahé, protože toto riziko je mnohdy chápáno jako riziko systematické.

Kromě klasického pojištění zemědělské produkce se „také v rámci zemědělské činnosti rozvíjejí tzv. kontrakty na počasí někdy též nazývané jako pojištění počasí (weather hedging)".71 Jedná se o zajišťovací finanční instrumenty, jejichž hodnota se odvozuje od určité veličiny charakterizující počasí (např. teplota vzduchu, úhrn srážek apod.). Hlavním cílem tohoto „pojištění“ je především snížení volatility zisku a cash flow v závislosti na výkyvech počasí. Primárním cílem je tak ochrana zisku.

6.6 Marketingové nástroje Mezi základní marketingové nástroje, které slouží k řízení rizik v zemědělství, lze řadit contracting a vertikální integraci. Význam contractingu, tedy smlouvy mezi výrobcem a odběratelem o podmínkách dodání produkce ještě před dokončením výrobního procesu, spočívá v tom, že kupující má větší kontrolu nad výrobním procesem a prodávající má jistotu prodeje za předem smluvenou cenu. V rámci contractingu lze rozlišit dva typy kontraktů: • Marketingový kontrakt, kdy zemědělec sám kontroluje celý proces a přebírá tak zodpovědnost za všechna rizika a smlouva je tak zaměřena především na podmínky dodání komodity. • Produkční kontrakt, kdy celý proces definuje a kontroluje odběratel. Jedná se tedy o kontrakty, kde je kladen důraz zejména na vzájemné poskytování služeb nutných k 71

ŠPIČKA, J. Řízení podnikatelských rizik v zemědělství. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2006. 58 s. ISBN: 80-86671-36-4.

56

zajištění produkce.

Contracting tak „představuje způsob odbytu hojně využívaného zejména v USA, kde takto uzavřené kontrakty tvoří přes 40 % hodnoty zemědělské produkce."72 V rámci Evropy je jejich využití prozatím pouze v oblasti zajištění dodávek komodit mezi výrobci a zpracovateli a to v oblastech jako je dodávka řepy do cukrovarů či dodávka chmele do pivovarů.

Dalším marketingovým nástrojem je vertikální integrace, která „znamená kontrolu komodity hned v několika výrobních a navazujících fázích."73 V rámci jednoduché integrace lze v rámci zemědělství mluvit např. o pěstování vlastního krmiva pro svou živočišnou výrobu, při komplexní formě vertikální integrace pak např. o procesu zpracování drůbeže a to od dodávky vlastních krmiv až po balení finálních výrobků. Špička vidí „vertikální integraci v rámci českého prostředí jako nedostatečně rozvinutou a to zejména kvůli neochotě zemědělců vstupovat do kooperačních sdružení, což společně s dalšími faktory vede k vysoké vyjednávací síle odběratelů, kteří vyvíjí tlak na snižování cen zemědělských výrobků."74

6.7 Výrobní postupy Mezi nástroje řízení rizik v zemědělství lze řadit výrobní postupy a to v té rovině, že ačkoli technologický pokrok zlepšil průběh a kontrolu produkčních procesů, přinesl s sebou i výskyt nových rizik.

Příkladem pro oblast zemědělství je šlechtění rostlin pro jejich

pěstování v širším spektru klimatických podmínek, na druhou stranu ovšem s vyšší mírou závlahy a využitím pesticidů.

S výrobními postupy úzce souvisí pojem cross-compliance, což je politický koncept EU, který byl vytvořen za účelem zdůraznění zájmů společnosti o ochranu životního prostředí v rámci zemědělské výroby. Tento koncept, jehož dvě části jsou Statutory Management 72

ŠPIČKA, J. Řízení podnikatelských rizik v zemědělství. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2006. 58 s. ISBN: 80-86671-36-4. 73 ŠPIČKA, J. Řízení podnikatelských rizik v zemědělství. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2006. 58 s. ISBN: 80-86671-36-4. 74 ŠPIČKA, J. Řízení podnikatelských rizik v zemědělství. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2006. 58 s. ISBN: 80-86671-36-4.

57

Requirements platný od roku 2009 a Good Agricultural and Environmental Conditions platných od roku 2004, je úzce navázán na poskytování podpor a podstatnou měrou tak zvyšuje příjmové riziko.

6.8 Vytváření rezerv Vzhledem k charakteristice zemědělství je důležité klást důraz na nutnost tvorby rezerv a to jak rezerv hmotných, tak také rezerv finančních, které by měly pomoci podniku překlenout nepříznivé období. Podniky by tak měly vytvářet i jiné, než zákonem stanovené rezervy a to zejména na základě dobrého finančního plánování.

6.9 Strategie řízení rizik v zemědělství Je možné ji klasifikovat do tří základních strategií řízení rizik: • Strategie prevence rizik: které jsou aplikovány dříve, než se riziko projeví a slouží tak k redukci pravděpodobnosti výskytu nepříznivé události. • Strategie zmírnění rizik: jejichž úkolem je zmírnění potenciálních důsledků v případě výskytu krize. Nesnižují tak pravděpodobnost rizika, ale jeho nepříznivé důsledky. • Strategie vypořádání s riziky: které působí až v případě přechodu rizika v nepříznivou událost. Tyto strategie tak snižují závažnost negativních důsledků.

Strategie prevence rizika a zmírnění rizika vyžadují „vynaložení určitých nákladů, jejichž efekt se dostaví až v okamžiku realizace rizika."75 Proto zde vzniká relativně malý „manévrovací“ prostor tak, aby podniky využívající tyto strategie zůstaly konkurenceschopné vůči podnikům, které tyto náklady nevynakládají a spoléhají na nerealizovatelnost rizika, popřípadě získání pomoci ex-post při jeho realizování.

75

ŠPIČKA, J., VILHELM, V. Problematika řízení rizik v zemědělských podnicích ČR: Risk management issues in the Czech agricultural holdings. Praha: Ústav zemědělské ekonomiky a informací, 2012. 72 s. ISBN: 978-80-86671-95-6.

58

Špička a Vilhelm tak doporučují „provést systematizaci nástrojů, a to jak nástrojů faremních, tržních tak i nástrojů poskytovaných státem, a strategií řízení rizik v zemědělství."76

76

ŠPIČKA, J., VILHELM, V. Problematika řízení rizik v zemědělských podnicích ČR: Risk management issues in the Czech agricultural holdings. Praha: Ústav zemědělské ekonomiky a informací, 2012. 72 s. ISBN: 978-80-86671-95-6.

59

7. Popis a historie analyzované společnosti Zemědělského družstva Klapý

7.1 Historie Zemědělského družstva Klapý Družstvo vznikalo na rozhraní dvou okresů a to Litoměřice a Louny, usnesením slučovací členské schůze ze dne 16. 1. 1961, kterým se sloučila tehdy dosavadní JZD Klapý a JZD Lkáň v jediné družstvo s názvem JZD MÍROVÁ CESTA a se sídlem v Klapém, které přejalo veškeré členstvo, majetek a závazky sloučením zaniklých družstev. Sloučení zmíněných družstev bylo schváleno ONV v Litoměřicích dne 17. 3. 1961. Družstvo přijalo na členské schůzi dne 17. 1. 1962 vlastní stanovy přizpůsobené vzorovým stanovám pro JZD přijatým celostátním sjezdem JZD ze dne 26. 3. 1961 a schváleným vládou ČSSR dne 26. 4. 1961. Slučovací členskou schůzí, která se konala dne 27. 12. 1972 byla do tohoto družstva, jako družstva přejímajícího, sloučena bez provedení likvidace družstva jako družstva přejímaná a to: JZD v Dlažkovice a JZD Chodovlice s tím, že toto přejímající družstvo převezme veškerá práva, povinnosti, závazky jakož i přechod členů zanikajících družstev bez likvidace. Toto sloučení družstev bylo provedeno na podkladech schválení Rady Okresního národního výboru v Litoměřicích ze dne 12. 1. 1973. Následnou členskou schůzí družstva konanou dne 15. 5 1976 a na základě schválení Okresního národního výboru - odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství v Litoměřicích, č.j. Zem. Ko-stanovy JZD ze dne 19. 7. 1976 zapisují se nové stanovy družstva podle zákona číslo 122/75 Sb. a nařízení vlády číslo 137/75 Sb. Výroční členskou schůzí družstva, která se konala dne 24. 2. 1989 byly projednány a schváleny stanovy družstva, které jsou založeny ve spise podnikového rejstříku a kterými se družstvo řídí od 7. 12. 1989 do 4. 4. 1991. Výroční členskou schůzí družstva konanou dne 28. 3. 1991 byly projednány a schváleny nové stanovy družstva, kterými se družstvo řídí a které se zakládají do spisu podnikového rejstříku od 4. 4. 1991 do 12. 9. 1993. II. valná hromada, konaná dne 21. 11. 1992 schválila transformační projekt družstva. Členská schůze konaná dne 12. 12. 1992 schválila nové stanovy zemědělského družstva od 4. 4. 1991.

60

7.2 Popis Zemědělského družstva Klapý

Úplný název společnosti:

Zemědělské družstvo Klapý

Identifikační číslo:

00120693

Právní forma společnosti: družstvo Sídlo společnosti:

Klapý 40, 411 16 Klapý

Datum prvního zápisu:

27. 5.1961

Vlastní kapitál:

4 500 000,- Kč

Základní vklad:

20 000,- Kč

Předmětem podnikání:

1. zemědělská výroba 2. zpracování, nákup a prodej zemědělských surovin a výrobků 3. silniční doprava 4. truhlářské práce 5. zámečnické a svářečské práce 6. obchodní činnost včetně zahraničního obchodu 7. poskytování technických služeb

Dalšími činnostmi ZD Klapý je i jiná hospodářská činnost podle rozhodnutí členské schůze a v souladu se zápisem v podnikovém rejstříku. Poskytování jak technických, tak technologických, organizačních, ekonomických a obchodních služeb jiným subjektům. Zemědělské družstvo také dále nabízí jak pronájem výrobních prostředků jiným subjektům, tak i poskytování služeb občanům. Družstvo především provozuje zemědělskou výrobu a v zájmu jejího dalšího rozvoje racionálně a efektivně hospodaří na zemědělské půdě a v lesích, které užívá. Dále družstvo zpracovává ovoce a vyrábí z něho polotovary a potravinářské výrobky. Poskytuje práce a služby pro občany, dopravu a nakládku materiálu, stavební práce 61

a prodává vlastní výrobky. Družstvo na základě svých možností a schopností vykonává pro jiné organizace také stavební činnost, dopravu, zemní práce a nakládací práce. Dále družstvo provádí obchodní a zprostředkovatelskou činnost a poskytuje služby jiným zemědělským, družstevním a státním organizacím při vývozu a dovozu zemědělských i jiných výrobků v rámci kooperačního sdružení zemědělské velkovýroby. Hospodářská struktura: Zemědělské družstvo Klapý hospodaří celkem v 15 obcích v okrese Litoměřice a ve 2 obcích v okrese Louny. Převážná část výroby je soustředěna do katastru šesti obcí okresu Litoměřice (Klapý, Lkáň, Sedlec, Chodovlice, Dlažkovice a Solany). Družstvo se dělí na střediska rostlinné výroby (RV) a živočišné výroby (ŽV). Družstvo leží tedy na rozhraní okresů Litoměřice a Louny. Nadmořská výška pozemků představuje rozmezí 180 až 250 m, průměrný roční úhrn srážek představuje 500 až 550 mm. Jedná se o výrobní oblast označovanou jako řepařská II. Družstvo je členěno pouze středisky, není členěno územně a nemá ani provozovny. K zabezpečení výroby má družstvo přibližně 52 pracovníků, pro sezónní práce využívá služeb pracovních agentur (jedná se hlavně o práce v sadech česání). Příjmy z hlavní činnosti, kterou je zemědělská výroba, zpracování a nákup a prodej zemědělských surovin a výrobků činí 90%. Nyní bych se zaměřil a dělení středisek výroby.

7.3 Dělení středisek výroby Rostlinná výroba: pole sady Výměra obhospodařovaných pozemků je 2022 ha (zemědělská půda) z toho činí 114 ha sady a 22 ha pastviny a louky. Rozhodujícími tržními plodinami jsou obiloviny. Osetá plocha zrnkovými plodinami byla 1100 ha. Další důležitou plodinou jsou olejniny a především řepka, jejíž osetá plocha činila 100 ha. A poslední důležitou plodinou je cukrovka s 220 ha. Na zbytku orné půdy pak družstvo pěstuje krmné plodiny. Objemná krvina, jako kukuřice na siláž, oves na senáž a vojtěška pro zajištění živočišné výroby. Pro přípravu půdy, setí, chemickou ochranu a sklizeň disponuje Zemědělské družstvo Klapý potřebnými mechanizačními prostředky. Družstvo má vybudovány vlastní skladové kapacity, které zabezpečují uskladnění sklizně, ať už se jedná o sklady obilí, částečně se spodním 62

provzdušňováním, tak o sklad na ovoce (hlavně jablka, kde se jedná o sklad s řízenou atmosférou, která zabezpečení kvalitu ovoce do nové sklizně.) Pro sklizňový rok 2012 byla pak plocha 250 ha oseta navíc za účelem výroby kukuřičné siláže, potřebné k záměru Obce Lkáň (bioplynová stanice) jako vstupní suroviny. Družstvo má podepsanou dlouhodobou smlouvu na dodávky vstupu do BPS Lkáň jako je chlévská mrva, močůvka, kejda a kukuřičná siláž. Pro realizaci bioplynové stanice Lkáň družstvo přislíbilo spolupráci obci Lkáň i ve formě případného částečného ručení za poskytnutý úvěr. Obec má povolenou výjimku ručení zhotoveným dílem od SFŽP, při dotaci 40 milionů Kč na uvedenou stavbu. Stavbu bioplynové stanice nakonec realizovalo Zemědělské družstvo Klapý, vzhledem k tomu, že obec nenašla financující banku a BPS se budu z části věnovat v samostatné kapitole níže.

Živočišná výroba: pomocná výroba kuchyně mísírna krmiv správní středisko Družstvo chová krávy (200 ks) a býky na výkrm (180 ks). Chov prasat na výkrm byl v roce 2010 zrušen z důvodu dlouhodobě špatných farmářských cen. Chov prasnic byl zrušen před 6 lety ze stejného důvodu. Tržby za mléko se staly díky vyšším výkupním cenám důležitou tržní komoditou, i když rentabilita výroby mléka se nedá srovnávat s obilovinami.

7.4 Odběratelé družstva Jedná se především o velké typy společností, jakými jsou Agrona, a.s. s největším podílem na odběru, dále je to společnost Top Ekos, s.r.o. a Soufflet Agro, a.s. U cukrovky se jedná o 100% odběr společností Terreos, a.s. U ovoce veškerý prodej zajišťuje odbytové družstvo CZ FRUIT. Prodeje veškerého mléka zajišťuje Mlékařské odbytové družstvo Litoměřice a u masa má 70% podíl firma Krpeš - Budyně nad Ohří. Zbytek tvoří menšinový odběratelé.

63

7.5 Dodavatelé družstva U dodavatelů představuje nejvyšší podíly společnost VP Agro, která Zemědělskému družstvu Klapý dodává chemické prostředky, následuje společnost Agrona, a.s. která dodává vedle chemických prostředků dále hnojiva a osiva. Další společností je Petro Nova, která dodává Zemědělskému družstvu Klapý PHM. Jedná se o i tzv. zelenou naftu, která se může použít jen pro rostlinnou výrobu a její podíl na celkovém objemu nafty, který se pohybuje kolem 2 200 litrů je asi 90%. Posledním významným dodavatelem je společnost Sano Domažlice, která dodává Zemědělskému družstvu Klapý komponenty do krmných směsí, protože Zemědělské družstvo Klapý vlastní svou vlastní mísírnu krmiv a tak si míchání směsi zajišťuje samo.

7.6 Představenstvo Vrcholným orgánem družstva je členská schůze, v období mezi členskými schůzemi pak řídí a rozhoduje představenstvo družstva, tudíž je jeho statutárním orgánem. Jeho vrcholným představitelem je předseda družstva, který ho i zastupuje. Předseda jmenuje vedoucí jednotlivých středisek a má právo jednat jménem družstva ve všech věcech. Předseda družstva je zároveň předseda představenstva. Vede a řídí výrobu jednotlivých výrobních středisek - rostlinné výroby - pole a sady, živočišnou výrobu, pomocnou výrobu - dílny, autodoprava, družstevní kuchyni. V nepřítomnosti předsedy družstva za družstvo navenek jedná místopředseda. Je-li však pro právní úkon, který činí představenstvo předepsána písemná forma ujednání je třeba podpisu alespoň dvou členů představenstva.

Předseda představenstva – Ing. Otakar Šašek Místopředseda představenstva – Ing. František Němec Členové představenstva: Milan Kafka, Josef Tobiška, Miroslav Sunkovský, Jaroslav Šmejkal, Bohumír Malý a Václav Neudek. Kontrolní komise: je 5 ti členná a u družstev se nemusí zapisovat do obchodního rejstříku. A pracuje ve složení: Ing. Milan Veselý, Ing. Miroslava Kubíčková, Čestmír Zítka, Zdeňka Práglová a Miroslava Bendová.

64

Volební období u představenstva tak u kontrolní komise je 5 ti leté. Poslední volby proběhly na členské schůzi konané dne 26. 5. 2013.

7.7 Podnikové a finanční činnosti Podnikové činnosti: zásobování, investiční činnost si zabezpečují vedoucí jednotlivých středisek sami. Marketingové a odbytové činnosti provádějí vedoucí střediska a spolupráci se správním střediskem. Finanční činnosti: družstvo financuje svoji činnost převážně vlastními zdroji cca 100 milionů Kč. Přechodný nedostatek zdrojů řeší družstvo cizími zdroji – úvěry. V současné době představují úvěry cca 10 milionů Kč, z nichž je téměř 6 milionů Kč úvěr dlouhodobý na pořízení strojů a 4 miliony Kč úvěr krátkodobý na krytí provozních nákladů. Celkem cizí zdroje představují částku 31 milionů Kč. Z nichž rozhodující jsou závazky za oprávněné osoby z titulní transformace družstva. Tyto závazky představují částku 23 milionů Kč. Závazky z obchodního styku představují částku kolem 10 milionů Kč a pohledávky z obchodního styku částku 23 mil. Kč. Firma má v současné době uhrazeny veškeré závazky ve lhůtě splatnosti. U dlouhodobých závazků se jedná především o závazky z transformace družstva (z větší části transformační rezerva) dnes již promlčené. Závazky oprávněných osob má družstvo vykryty. V roce 2012 bylo neziskově převedeno do vlastních zdrojů, viz níže. Závazky z obchodního styku zaznamenaly meziroční nárůst především se jedná o prodej zemědělských výrobků, kde se dále splatnost se prodlužuje.

7.8 Bioplynová stanice Lkáň V této bioplynové stanici se z živočišné kejdy, kukuřičné siláže, travnaté siláže atp. vyrábí fermentací bioplyn, z něhož následným zpracováním vzniká elektrická a tepelná energie. Kukuřičná siláž je v tomto případě velmi kvalitní vstupní surovinou, což potvrdili i nezávislé laboratorní testy. Jako „odpad“ během procesu vzniká i organické hnojivo, které se dále používá ke hnojení plodin, které ZD Klapý pěstuje. Jak už je patrné z předešlé informace bioplynová stanice má spoustu výhod. Jak ve formě prodeje elektrické a tepelné energie, využití elektrické i tepelné energie pro vlastní potřebu, zpracování substrátu, který by bylo jinak potřeba zlikvidovat, tak následně v poslední řadě získání vynikajícího organického hnojiva bez průmyslových přídavků. Prodej elektrické energie do veřejné sítě má pro podnik 65

další nesmírnou výhodu, a to konkrétně tu, že její výkupní cena je garantována na 15 let dopředu. To poskytuje obrovskou výhodu proti prodeji plodin, kde není cena známá v mnoha případech ani několik měsíců dopředu, natož garantovaná. Stavbu bioplynové stanice nakonec realizovalo Zemědělské družstvo Klapý a to z důvodu, že obec Lkáň nenašla financující banku. Výstavba byla zahájena v roce 2013 a náklady bioplynové stanice činily dohromady 52 milionů Kč. Tyto náklady byly financovány úvěrem od KB, a.s. na 15 let a k tomu silážní žlab v hodnotě 9 milionů Kč, jedná se také o úvěr KB, a.s. na 10 let. Úroková sazba byla stanovena pohyblivě a stanovuje se na základě PRIBORu. Úvěr je kryt zástavou nemovitosti BPS a přilehlých pozemků. Družstvo si na jištění neplacení od odběratele muselo na povel KB zřídit zvláštní termínový účet se vkladem 1 900 000 Kč. Zemědělské družstvo muselo od roku 2014 začít tvořit rezervy, které budou krýt generální opravu motoru bioplynové stanice. Ta vyjde na zhruba 9 milionů korun a provádí se po 8 letech provozu. Tvorba rezerv na generální opravu motoru byla také podmínka KB k poskytnutí úvěru. Pro zajímavost bych zmínil cenu nového motoru, která činí 16 milionů korun. Návratnost této investice se odhaduje na cca 10 let. Výkon BPS je 0,55 MWh, denní produkce určená k realizaci je naplněna z 93% jmenovitého výkonu 12300 KWh * 3,60 Kč /KWh (výkupní cena) = 44 280 Kč/den, tj. tržba. Bioplynová stanice byla přepojena ze zkušebního do stálého provozu 14.11 2013.

66

8. Strategická analýza Strategická analýza vychází z části analýzy rizik, jejímž hlavním cílem je vymezení základních faktorů, které působí na podnik a jeho postavení na trhu. V této kapitole bude provedena analýza vnějšího a vnitřního prostředí, která nám přiblíží nejen dění, ale i vývoj v zemědělství a také postavení podniku.

8.1 Analýza vnějšího prostředí Analýza vnějšího prostředí popisuje veškeré vnější vlivy, které na podnik působí a tím ovlivňují jeho hospodaření.

Charakteristika zemědělství Podle Zemědělského svazu ČR patří zemědělství spolu s navazujícím potravinářstvím k tradičním odvětvím národního hospodářství, které se však v dnešní době stále pomaleji rozvíjí. Bez podpory státu a Společné zemědělské politiky EU ve formě dotací, výkupních kvót a dalších nástrojů by docházelo k finanční nestabilitě zemědělských podniků, což by se projevilo výkyvy v produkci zemědělských komodit. Zásahy státu jsou tak dle Svazu v současné situaci zemědělství jediným možným řešením, jak stabilizovat tento sektor a zajistit alespoň částečnou konkurenceschopnost českých podniků.

V současné době tvoří zemědělství pouhých 0,9 % HDP ČR, čímž je potvrzena klesající tendence tohoto oboru. K 24. 6. 2010 byla v ČR obhospodařována plocha 3 626 794 ha, což představuje 46 % výměry ČR. Většina této plochy je využívaná jako orná půda. Tato výměra se však rok od roku snižuje ve prospěch trvale zatravněných ploch.

Zemědělská produkce v roce 2010 zažila značný propad oproti jiným létům. Tento fakt způsobily propady produkce zemědělských výrobků o více než 20% oproti předcházejícímu roku 2009. Tyto propady nastaly jak v rostlinné, tak i živočišné výrobě a zapříčinily je zejména vysoká nestabilita tržních cen zemědělských komodit, nízké hektarové výnosy a v určité míře také vliv celosvětové hospodářské krize, která se podepsala na nestabilitě finančních trhů. Stav českého zemědělství také vyjadřuje saldo agrárního zahraničního 67

obchodu, které činí -35 mld. Kč.

Důvodů bylo několik, například nízká atraktivita tohoto oboru způsobená nízkými výnosy a poměrně velkou nejistotou, zejména v oblasti rostlinné výroby. Důvodem jsou také nízké mzdy zaměstnanců, jejichž průměr činil v roce 2011 dle Zemědělského týdeníku 18 650 Kč za měsíc, což je hluboko pod celorepublikovým průměrem. I z tohoto důvodu je počet pracovníků na 100 hektarů zemědělské půdy menší než čtyři.

I když nejsou výsledky českého zemědělství nejlepší, je třeba vidět i druhou stranu a to, že zemědělství neplní pouze funkci producenta potravin, ale také určuje ráz krajiny a plní funkci společenskou a ekologickou. A právě ekologické zemědělství, které se těší stále vyšší oblibě je jeden ze směrů, kam by se české zemědělství mohlo v budoucnu ubírat, aby se opět stalo uznávaným a vyhledávaným oborem.

8.2 PESTE analýza Politické a právní prostředí V současné době lze tyto dvě oblasti popsat jako národní politiku ČR a Společenskou zemědělskou politiku v rámci Evropské unie.

1. Dotační politika Vstup ČR do Evropské unie přinesl českému zemědělství velkou podporu a to především formou dotační politiky prováděnou Ministerstvem zemědělství ČR, které prostřednictvím Státního zemědělského a intervenčního fondu spravuje Evropské dotační programy spolu s národními doplňkovými platbami. Mezi základní dotační programy v ČR patří dle portálu Ministerstva zemědělství eAgri.cz:

Přímé platby, které zahrnují jednotnou platbu na plochu, oddělenou platbu za cukr a rajčata a národní doplňkové platby sloužící k dorovnání jednotné platby na plochu na úroveň starých členských států EU. Výchozí podmínkou pro poskytnutí podpory typu platby na plochu je dle portálu eDotace.cz minimální stanovená výměra, která činí v součtu všech půdních ploch. 68

Výši podpory lze následně určit vynásobením základní sazby na jeden hektar půdy a zjištěné plochy půdy v hektarech.

Program rozvoje venkova ČR, hlavním cílem tohoto programu je rozvoj venkovského prostoru ČR a trvale udržitelného rozvoje, dále pak zlepšení stavu životního prostředí a samozřejmě také snížení negativních vlivů zemědělského hospodaření a v neposlední řadě také vytváření podmínek pro konkurenceschopnost ČR v základních potravinářských komoditách a podporovat podnikání vytvářející nová pracovní místa na venkově.

Dotace v rámci společné organizace trhu, které se dělí na dvě oblasti, a to na rostlinnou a živočišnou výrobu. Hlavním cílem této podpory je regulace nabídky výrobků tak, aby nedocházelo k jejímu výraznému kolísání.

Národní dotace, těmito stát přispívá k udržování jak výrobního potenciálu samotného zemědělství, tak i jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru. Je zde kladen velký důraz zejména na podporu ozdravování polních a speciálních plodin nebo na programy zaměřené proti rozšiřování nebezpečných nákaz v živočišné výrobě. V případě samotné dotační politiky je nezbytně nutné také poukázat na to, že jejich výše zdaleka nedosahuje podpor, jaké dostávají zemědělci z jiných zemí, což velmi snižuje konkurenceschopnost českých zemědělců oproti těmto zemím.

2. Intervenční ceny a kvóty Intervenční ceny a kvóty jsou jedním z prvních nástrojů společné zemědělské politiky EU, který garantuje všem zemědělcům výkup jejich produkce za minimální hodnotu, tedy za tzv. intervenční ceny. Současnost se však nese v duchu nadprodukce obilovin, masa a mléka a tím pádem neplní svůj hlavní účel, tedy zajištění stability trhu. Z tohoto důvodu byly v EU zavedeny kvóty.

3. Zpřísnění právních předpisů a nařízení Se vstupem ČR do EU bylo nutné přijmout některá zpřísnění týkajících se zemědělské výroby, zejména pak výroby živočišné: • Směrnice Rady č. 98/58/ES, o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely v 69

platném znění. • Směrnice rady č. 97/2ES, o minimálních požadavcích na ochranu telat v platném znění. • Zákon č. 77/2004 Sb., o ochraně zvířat proti týrání v platném znění. • Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči v platném znění. • Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství v platném znění.

Pro oblast zemědělství jsou pak závazné tyto zákony: • Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství v platném znění, • Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním intervenčním fondu a o změnách některých dalších zákonů ve znění pozdějších novel, • Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších novel, • Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prost ředí v platném znění, • Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství v platném znění. Zemědělské podniky však musí kromě zákonů týkajících se přímo zemědělství dodržovat také jiné zákony a to: • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění, • Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění, • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění, • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu v platném znění, • Zákon č.118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Ekonomické prostředí Současný stav tohoto prostředí ovlivnila celosvětová finanční krize, která způsobila hlavně zpomalení hospodářského růstu ČR. Pokles poptávky a snížení vývozu a postupné zvyšování nezaměstnanosti, to vše se projevilo také v zemědělství. Podíl zemědělství na HDP není velký a to i přesto, že zemědělská produkce patří k základním lidským potřebám. Vývoj HDP a 70

podíl zemědělství na jeho vývoji znázorňuje tabulka č. 2.

Tabulka č. 2 - Vývoj HDP a podíl zemědělství na HDP v letech 2005 až 2015

2005

2006

2007

2008

2009

2010 2011 2012 2013

HDP ve stálých cenách [%]

6,8

7,0

5,7

3,1

-4,5

2,5

1,8

-1

Podíl zemědělství na HDP [%]

2,6

2,5

2,4

2,3

1,9

1,7

2,0

2,1

2014

2015

-0,9

2,0

4,3

2,3

2,2

2,6


Hrubý domácí produkt vykazoval v letech 2005 a 2006 rostoucí trend. Ale od roku 2007 se projevil vliv celosvětové finanční krize, která zasáhla i oblast zemědělství. Podíl zemědělství na HDP ČR překračoval do roku 2006 hranici 2,5 %. Od tohoto roku už se však projevila tendence klesání tohoto podílu, která vyvrcholila v roce 2010, kdy tento podíl dosáhl hodnoty 1,7 %. V následujících letech je už vidět pozvolný růst podílu a jeho navrácení do hodnot nad 2%.

Ceny zemědělské produkce patří k těm nejvýznamnějším faktorům, které ovlivňují finanční a samozřejmě i příjmovou stabilitu všech zemědělských podniků a jsou, jak ukazuje následující tabulka, výrazně ovlivňovány inflací.

Tabulka č. 3 - Inflace v ČR v letech 2004 až 2015

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Inflace [%]

1,9

2,5

2,8

6,3

1

1,5

1,9

3,3

1,4

0,4

0,3


Jak je vidět z tabulky č. 3, vývoj inflace ČR byl v letech 2005 až 2007 poměrně stabilní. Tehdejší ekonomický růst v ČR byl doprovázen také posilováním kurzu koruny vůči euru. Jak je vidět z tabulky, tak na přelomu roku 2007 a 2008 došlo k růstu HDP, který tak následně zvýšil posilování koruny a přispěl tak k výraznějšímu nárůstu inflace. Na jejím rapidním 71

nárůstu se ale také z větší části podepsaly daňové reformy vlády z předcházejícího roku, především to pak byla úprava nepřímých daní. Významnou roli při stanovování cenové politiky zemědělských podniků hraje také objem dovozu zemědělských komodit do ČR znázorněného v následující tabulce.

Tabulka č. 4 - Objem dovozu zemědělských komodit do ČR

Objem

dovozu Maso vepřové

Maso hovězí

Žito

Ječmen

v tunách 2005

20 000

0

10 000

5 000

2006

23 000

0

48 000

130 000

2007

19 000

0

40 000

140 000

2008

16 000

1 000

6 000

55 000

2009

20 000

3 000

5 000

16 000

2010

23 000

5 000

10 000

42 000

2011

28 000

1 000

29 000

31 000

2012

30 000

0

31 000

34 000

2013

28 000

2 000

30 000

32 000

2014

27 000

1 000

29 000

31 000


Z tabulky č. 4 je patrné, že k nejvíce dováženým komoditám patří obiloviny, zejména pak ječmen, který je dovážen hlavně z Polska. Polsko je také největším dovozcem masa, zejména vepřového a drůbežího. Důvodem pro vysokou míru dovozů z Polska je kromě snižující se potravinové soběstačnosti ČR zemědělská politika polské vlády, která poskytuje polským zemědělcům úlevy na odvodech pojištění a vysoké národní podpory, které jim umožňují snížit výrobní náklady. Podíl polského zemědělství, ve kterém pracuje 14 % pracovních sil (v ČR 72

jsou to pouhá 3 %), na HDP má rostoucí tendenci.

Objemy dovážených komodit a ceny zahraničních výrobků jsou ovlivňovány kurzem koruny vůči ostatním měnám, nejvíce pak vůči euru a polskému zlotému, protože jak Polsko společně s Německem, Slovenskem, Itálií, Rakouskem a Nizozemskem patří dle zprávy agrárního zahraničního obchodu ČR k největším a nejdůležitějším dodavatelům agrárního zboží do ČR. Dovoz komodit z těchto zemí představuje více než 70% celkového agrárního dovozu.

Tabulka č. 5 - Kurz koruny vůči vybraným měnám v letech 2009 až 2015

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Kurz CZK/EUR

26,45

25,29

24,59

25,14

25,97

27,53

27,28

Kurz CZK/PLN

6,11

6,33

5,98

6,01

6,19

6,58

6,53


Pokud zmíním zaměstnanost v sektoru zemědělství, tak v ČR se zemědělství podílí velmi zanedbatelnou částí, což i potvrzuje sestupný trend charakteristický pro celé odvětví. To je vidět i na vývoji průměrné hrubé mzdy v tomto odvětví, která se pohybuje značně pod celorepublikovým průměrem. Jak již bylo řečeno, zemědělství představuje tradiční odvětví národního hospodářství, které však již dlouhodobě bojuje jak s poklesem produkce, tak i pomalým růstem mezd. Tento pokles pak dále podtrhuje i samotný pokles zájmu o zemědělské učňovské i maturitní obory a způsobuje jeden z hlavních problémů zemědělství. Tím je nedostatek kvalifikované pracovní síly.

Technické a technologické prostředí Modernizace a rozvoj techniky přispěly k efektivnějším a rychlejším zpracovatelským postupům. Rozhodujícími se staly technologie a postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí a které ho minimálním způsobem znečišťují a také nenarušují ráz krajiny.

73

Problémem zemědělství tak obecně v této oblasti není nedostatek moderních technologií, ale spíše jejich financování. A to je důvodem, proč mnoho podniků používá zastaralou techniku a hospodaří v nevyhovujících podmínkách. Jejich konkurenceschopnost je tak z pohledu moderních technologií a postupů téměř nulová.

Ekologické prostředí Zemědělství a ekologie jsou dva navzájem se ovlivňující obory, o nichž se v současnosti hodně mluví a to ve dvou souvislostech. První je argumentace ekologů, kteří obviňují zemědělce ze zásahu do přirozeného vývoje a rázu krajiny, ze znečišťování a tvorby skleníkových plynů (odhad podílu zemědělství na skleníkových plynech je až jedna třetina). Zemědělství je tak zdrojem plynů jako jsou oxid dusný z hnojiv, metan ze zvířat a oxid uhličitý vznikající při provozu strojů a uvolňovaný při orbě. Zemědělci se však brání nutností obdělávat půdu, jinak by snižováním počtu obdělávané půdy ztrácela krajina schopnost vsakovat a zadržovat vodu. Kompromisem tak je do jisté míry tzv. ekologické zemědělství, jehož cílem je udržitelná produkce, která by se měla začít více uskutečňovat pouze za pomoci biologických procesů a mechanických způsobů výroby.

Analýza příležitostí a hrozeb Na základě předchozích provedených analýz bude provedena tzv. O - T analýza, která nám poslouží k identifikaci a rozdělení zjištěných faktorů na příležitosti a hrozby vnějšího prostředí.

74

Tabulka č. 6 - Analýza příležitostí a hrozeb

Faktory vnějšího prostředí Příležitosti

Hrozby

Příležitost čerpání finančních podpor jak z fondů EU, tak národních podpor

-

+

Menší dotační podpora oproti zemím západní Evropy Snižování produkce pomocí kvót

Garantování odkupu produkce za tzv. intervenční ceny +

-

způsobujících cenové krize Zvýšení dovozu zemědělských

+

Příležitost vstupu na zahraniční trhy

-

Pokles počtu domácích chovů a

Výskyt nových škůdců a nemocí

+

Rozvoj ekolog. Zemědělství a agroturistiky

-

přivezených ze zahraničí

-

Nedostatek kvalifikované

+

pracovní síly

Zvyšující se propagace českých +

komodit do ČR (zejména z Polska)

Výrobků

Stále nižší atraktivita odvětví a nízké mzdy Zpřísňování zákonů a s ním

-

spojené zvyšování nákladů

-

Negativní vlivy podnebí Závislost zemědělství na

-

finančních podporách Sílící kurz koruny, který oslabuje

-

Export


75

Hodnocení rizik zjištěných v rámci O - T analýzy Hrozby, které byly zjištěny v rámci O - T analýzy představují potenciální zdroje rizika pro Zemědělské družstvo Klapý a je tedy vhodné si určit jejich závažnosti a příležitosti, které družstvo může v rámci předcházení možných hrozeb využít. Jednoduchým nástrojem, kterým lze závažnost jednotlivých hrozeb (a také příležitostí) vyjádřit, je matice pravděpodobnost dopad, který slouží ke zhodnocení výsledků strategické analýzy.

76

Tabulka č. 7 - Matice pro příležitosti a hrozby

Nižší dotační

Pravděpodobnost

V 3

Zvýšení

podpora oproti Západní Evropě

dovozu zemědělských komodit do ČR (zejména z Polska)

Omezování Produkce pomocí kvót

Zpřísňování legislativy

Možnost čerpání finančních podpor

Garance odkupu produkce za tzv. intervenční ceny

Pokles počtu Domácích chovů a Pěstitelství

Sílící kurz koruny, který Nedostatek oslabuje kvalifikované export pracovní síly

S 2 Závislost Zemědělství na podporách

N 1

Možnost vstupu na Zahraniční Trhy

Rozvoj ekologického zemědělství

Negativní vlivy podnebí

Zvyšující se propagace výrobků z ČR

1

Výskyt nových škůdců a nemocí ze zahraničí 2

3

3

2

1

N

S

V

V

S

N

Stále nižší atraktivita odvětví a nízké mzdy

Dopad Hrozby

Příležitosti


77

Z výše uvedeného porovnání je jasné, že největší hrozbou družstva, stejně jako ostatních zemědělských podniků, je dovoz zemědělských komodit do ČR a zpřísňování legislativy, které se projevuje zejména růstem nákladů. Ty však mohou být určitým způsobem vyrovnávány čerpáním finančních podpor jak z fondů EU, tak z národních fondů poskytovaných Ministerstvem zemědělství.

8.3 Analýza vnitřního prostředí V rámci analýzy vnitřního prostředí společnosti ZD Klapý bude provedena analýza konkurenční síly podniku dle Portera zaměřená především na identifikaci konkurence, doplněná následně o analýzu vnitřního potenciálu a konkurenceschopnosti podniku. V závěru pak budou prostřednictvím S - W analýzy zhodnoceny výsledky těchto analýz.

78

Porterův model konkurenčních sil 1. Hrozba vstupu nových společností Jak již bylo dříve zmíněno, podíl zemědělství na HDP ČR je rok od roku nižší. To podtrhuje také skutečnost, že zájem o vstup do tohoto odvětví rok od roku klesá. Svou roli sehrávají také podmínky zemědělského trhu, které pro mnoho podniků představují nepřekonatelnou bariéru vstupu. Mezi tyto bariéry můžeme zařadit: • malou rentabilitu produkce, • nedostatek kvalifikovaných pracovníků, • silné postavení současných podnikatelských subjektů, které překonaly transformaci po roce 1989 a které mají vybudovanou alespoň základní síť dodavatelů a odběratelů a také vlastní nebo mají dlouholeté smluvně ošetřené pronájmy půdy, • kapitálová náročnost odvětví, kde je nutné počítat s prvotní investicí do mechanizace, osiv a hospodářských zvířat, • vnitřní integrace současných podniků, které si určitou část vlastní produkce nechávají pro svou potřebu, čímž mají zaručenou určitou kvalitu a parametry produkce, • nákladové znevýhodnění nezávislé na rozsahu, kdy stávající podniky umí snížit mnohé ze svých nákladů prostřednictvím dlouhodobých či velkoodběratelských smluv, čehož však nový podnik dosáhne jen stěží, • časový nesoulad výroby a prodeje, kdy nově vstupující podniky musí počítat s tím, že první tržby získají až dlouho po zahájení své činnosti.

2. Vyjednávací síla odběratelů Odběratele Zemědělského družstva Klapý můžeme rozdělit do dvou skupin a to na odběratele rostlinné výroby a potom na odběratele živočišné výroby. Mezi hlavní odběratele rostlinné výroby patří:

79

AGRONA, a.s. společnost zabývající se mícháním krmných směsí. Od ZD Klapý odebírá krmné obiloviny pro potřeby míchání minerálních směsí pro hospodářská zvířata, kde je ZD Klapý jedním z jeho odběratelů, konkrétně směsí pro chov odstavných selat. TOP EKOS, s.r.o. společnost je ryze českou, ekonomicky stabilní společností, která se výhradně zabývá zahraničním obchodem se zemědělskými komoditami a ekonomickými službami v agrárním sektoru. Společnost zahájila působnost na českém i evropském trhu v červenci 2009 a svou obchodní politikou, založenou na detailní znalosti zahraničního trhu, ekonomické expertíze a maximální korektnosti vůči svým obchodním partnerům, se TOP EKOS s.r.o. během několika let vypracoval mezi hlavní exportéry zemědělských komodit ze všech koutů České republiky. Dalšími odběrateli jsou SOUFFLET AGRO, a.s., která seskupuje zemědělské obchodní aktivity skupin, přičemž její hlavní náplní je poskytovat služby v oblasti zemědělství a to počínaje testováním odrůd polních plodin a technickým poradenstvím, přes dodávky osiv, pesticidů a hnojiv až po nákup sladovnického ječmene, ostatních obilovin pro potravinářské, krmné i energetické účely, řepky olejné, slunečnice, hrachu, kukuřice a jiných komodit. • u cukrové řepy se jedná o 100% odběr společností TERREOS, a.s., • u ovoce prodej zajišťuje společnost CZ FRUIT, jedná se o odbytové družstvo a organizaci producentů, která sdružuje pěstitele ovoce z významných pěstitelských oblastí ČR. V současné době má 34 členů, fyzických a právnických osob, kteří pěstují ovoce v intenzivních sadech.

Mezi hlavní odběratele živočišné výroby se řadí: •

MLÉKAŘSKÉ ODBYTOVÉ DRUŽSTVO LITOMĚŘICE, které provádí výkup a zpracování mléka, výrobu mlékárenských výrobků všech druhů, distribuci a prodej těchto výrobků do obchodní sítě a ve vlastních obchodních zařízeních. Vyjednávací postavení tohoto odběratele je silné, jelikož je výhradním odběratelem mléka.

•

KRPEŠ BUDYNĚ NAD OHŘÍ, který je hlavním odběratelem vykrmených býků a prasat.

80

Zemědělské družstvo Klapý dlouhodobě spolupracuje se všemi výše uvedenými odběrateli. Zbytek tvoří menšinový odběratelé. Smluvní dohody se však v případě jednotlivých odběratelů liší a to s ohledem na komoditu, vývoj cen a délku vzájemné spolupráce.

81

3. Vyjednávací síla dodavatelů V pozici dodavatelů se kromě již zmíněné AGRONY, a.s. který zásobuje podnik a dodává mu vedle chemických prostředků i osiva a hnojiva nachází: •

VP AGRO, které Zemědělskému družstvu Klapý dodává chemické prostředky,

•

PETRO NOVA, která dodává PHM, jedná se o i tzv. zelenou naftu, která se však smí použít jen pro rostlinnou výrobu a její podíl na celkovém objemu nafty činí z celkových 2 200 litrů nafty přibližně 90%,

•

významným dodavatelem je i společnost SANO DOMAŽLICE, která dodává komponenty do krmných směsí, protože ZD Klapý vlastní svou mísírnu krmiv a tak si míchání směsí zajišťuje samo.

4. Hrozba substitutů Z důvodu, že zemědělská produkce je nezastupitelná a to jak v oblasti rostlinné, tak samozřejmě i v rámci živočišné výroby, neexistují na trhu substituty, které by ji mohly nahradit. Ale na druhou stranu je zde samozřejmě nevýhoda pro ZD a to ta, která dává možnost nahradit produkci jednoho producenta produkcí některého z konkurenčních podniků.

5. Konkurence v odvětví Oblast zemědělství je i přes zmiňovanou likvidaci zemědělských podniků charakteristická poměrně velkým počtem subjektů. Jak v podobě velkých podniků zabývajících se rostlinou a živočišnou výrobou, tak také v podobě menších družstev, drobných zemědělců a farem. Tyto subjekty se v rámci své činnosti většinou specializují na určitou oblast. I díky těmto drobným subjektům je konkurence v určitých částech trhu poměrně vysoká.

Analýza vnitřního potenciálu a konkurence Stanovení konkurenční síly Zemědělského družstva Klapý byla použita soustava základních kritérií, která by měla následně ukázat postavení popisovaného podniku vůči konkurenci. Hodnocení kritérií bylo provedeno pomocí váhového hodnocení, které bylo jak je vidět níže stanoveno v rozmezí 1 (nejméně důležité) až 3 (nejvíce důležité) a bodového hodnocení na stupnici 1 až 6, kde 6 představuje hodnocení nejvyšší. 82

Jako faktory, které značně oslabují konkurenční pozici ZD Klapý byla stanovena naprostá absence reklamy, která pro zemědělské podniky sice nepředstavuje základ úspěšného podnikání, alespoň pak v určité míře by však měla být prováděna v každém podniku. Průměrně zhodnocena byla kritéria kvality výrobků, která jsou silně ovlivněna jak samotným podnebím, tak i kvalitou půdy v této zemědělské oblasti. Za největší konkurenční výhodu podniku Zemědělské družstvo Klapý považuji cenovou úroveň a to z důvodu, že podnik je schopen poměrně včas a správně reagovat na ceny trhu a ceny svých konkurentů.

83

9. Finanční analýza Zemědělského družstva Klapý 9.1 Struktura a vývoj aktiv Graf č. 1 - Struktura a vývoj aktiv (v tis. Kč)


V roce 2009 činily největší podíly na aktivech položky – dlouhodobý hmotný majetek 45,51 % jako jsou stroje, budovy, dopravní prostředky. V roce 2010 se situace podílu na aktivech od předchozího roku výrazně nezměnila i přes několik procentní nárůst. Opět měl největší podíl na aktivech dlouhodobý hmotný majetek s 51,25 %, poté oběžná aktiva, která tvořila podíl na aktivech 43,21 %. Zbylé položky byly stejně jako v minulém roce zanedbatelné a podíl na aktivech ovlivňovaly ve velmi malé míře. V letech 2011 a 2012 tvořily podíly na celkových aktivech firmy skoro vyrovnaně položky dlouhodobého hmotného majetku.Jak je vidět situace jak celkových tak i dlouhodobých aktiv se v roce 2013 i 2014 velmi znatelně změnila a zvýšila. Za touto změnou stojí především zprovoznění bioplynové stanice, která stála za zvýšením výše zmíněných položek včetně i menšího nárůstu oběžných aktiv.

84

9.2 Struktura a vývoj pasiv Graf č. 2 - Struktura a vývoj pasiv (v tis. Kč)


Z rozvah společnosti Zemědělské družstvo Klapý za období 2009 – 2014 je vidět, že ve struktuře pasiv společnosti je načný podíl vlastních zdrojů oproti podílu cizích. Vlastní kapitál klesl v roce 2010 oproti roku 2009 zcela zanedbatelně. V roce 2011 už došlo k navrácení do původních hodnot a k následnému nárůstu o cca 11 milionů než v roce 2010 a dále vzrostl vlastní kapitál o přibližně 15 milionů v dalším roce, tj. v roce 2012. Podíl vlastního jmění na pasivech celkem byl v roce 2009 75,19 %, v roce 2010 došlo k již zmíněnému propadu na 72,62 %. Za to v roce 2011 byl podíl vlastního kapitálu 75,70 % a v roce 2012 se zvýšil až na 81,72 %. Zvyšování vlastního kapitálu způsobil nemalou měrou hospodářský výsledek minulých let. Podíl cizích zdrojů na pasivech celkem se v průběhu sledovaného období lehce měnil, ale stále se držel na přibližně stejné hranici až na rok 2012, kdy klesl nejvýrazněji. Součástí cizích zdrojů jsou i úvěru a ke konci roku mělo družstvo otevřeny úvěry ve výši přibližně 7 milionů korun. Jedná se o dlouhodobé úvěry na stroje, kde část úroků družstvu zpět hradí garanční fond. Stav finančních prostředků ke konci roku 2009 představoval v porovnání se zde neuvedenými předcházejícími léty stejný stav. Stav disponibilních prostředků ke konci roku 2009 na běžném účtu Komerční banky v tomto roce představoval 6 milionů korun. V roce 2009 tvořil podíl cizích zdrojů na pasivech 24,81 %, v roce 2010 je vidět nepatrný nárůst podílu na 27,38 %. Cizí zdroje se v roce 2010 zvýšily a 85

jejich součástí jsou úvěry, které byly na konci období ve výši cca 16,3 milionů Kč. Dále byl v roce 2010 čerpán hypoteční úvěr na nákup půdy ve výši 3 miliony korun (úvěr na 15 let) a dále byl k 31. 12. 2010 otevřen i krátkodobý úvěr na provozní účely ve výši 3 miliony korun, který byl ke konci února 2011 splacen. Stav disponibilních prostředků na běžném účtu u Komerční banky byl o část vyšší než v roce 2009. Dá se tedy konstatovat, že špatný hospodářský výsledek minulého období neovlivnil negativně důchodovou situaci družstva. Družstvo v období 2011 má zaplaceny veškeré závazky, hlavně za vstupy do výroby (osiva, hnojiva, postřiky ve zkrácené lhůtě s fakturační slevou). Tyto prostředky zajistí financování družstva do nové sklizně. V tomto roce 2011 došlo k mírnému poklesu cizích zdrojů na 23,73 %, kdy cizí zdroje klesly o 2,1 milionu korun. Úvěry ke konci roku 2011 činily necelých 10 milionů korun a úvěrové zatížení se meziročně snížilo o cca 6,5 milionu korun. V posledním analyzovaném roce 2012 nastal největší pokles cizích zdrojů na hodnotu 18,04 %. Pokles cizích zdrojů mohl nastat též vlivem zvýšení výsledku hospodaření běžného období v jednotlivých sledovaných obdobích. Především však byl znatelný nárůst vlastního kapitálu o 15 milionů korun a to i v důsledku přeúčtování transformační rezervy zahrnuté dosud v dlouhodobých závazcích, tedy přesun z cizích zdrojů do nedělitelného fondu družstva (vlastních zdrojů). Společnost využívá k financování v případě potřeby bankovní úvěry a výpomoci, a též krátkodobé bankovní úvěry a finanční výpomoci, kdy se úvěrové zatížení v roce 2012 zvýšilo a to o úvěr na traktor NEW HOLLAND spolu s vysokotlakým lisem a dále část prostředků (2/3 hodnoty) na nákup samojízdné řezačky na kukuřici. Jedná se o dlouhodobé úvěry na stroje, kde část úroků opět hradí garanční fond. Krátkodobý provozní úvěr družstvo v roce 2012 nevyužívalo. Družstvo dále v tomto roce vyrovnalo i část závazků spojených s výstavbou bioplynové stanice ve Lkáni, tj. nákup pozemků a práv od obce Lkáň za 800 tisíc korun a byly rovněž zaplaceny některé práce, které budou zpětně hrazeny z dlouhodobého úvěru na výstavbu stanice a to zemní a betonářské práce za milion korun a následně byla poskytnuta záloha na kogenerační jednotku ve výši 3 miliony korun. Největší položkou v cizích zdrojích jsou ve všech analyzovaných letech krátkodobé a dlouhodobé závazky a úvěry. Podíl krátkodobých závazků na cizích zdrojích v roce 2009 byl 5,92 % a dlouhodobých závazků 10,67 %, v roce 2010 klesly krátkodobé závazky na 2,94 %, ale zároveň zcela zanedbatelně vzrostly dlouhodobé závazky na hodnotu 10,94 %. V roce 2011 došlo ke zvýšení a celkově největšímu nárůstu podílu krátkodobých závazků na 6,01 % a následnému snížení dlouhodobých závazků na 10,22 %. V následujícím roce 2012 došlo k poklesu krátkodobých závazků na 4,11 % a rapidnímu snížení dlouhodobých závazků díky 86

splacení části bankových úvěrů a ostatních závazků na hodnotu 1,94 %. Podíl úvěrů na cizích zdrojích společnosti ve sledovaném období postupně kolísá. V roce 2009 byl podíl úvěrů 5,67 %, v roce 2010 zaznamenáváme nárůst na 13,50 %, v roce 2011 opětovný pokles na 7,50 % a v následujícím roce 2012 došlo k nárůstu na 11,98 %. Rezervy zaujímají zcela nepodstatný a nepatrný podíl v roce 2009 na cizích zdrojích. Jak je patrné z grafického znázornění použitého na následující stránce, které znázorňuje vývoj struktury cizího kapitálu v jednotlivých analyzovaných letech. Vlastní kapitál se ve sledovaných letech 2013 a 2014 zase tak moc nezvýšil, obrovský nárůst je vidět u položek celkových pasiv, které zvýšily použité cizí zdroje financování. Tento nárůst je spojen s výše zmíněným stavem zprovoznění bioplynové stanice a jejího financování cizími zdroji, které stojí za tímto vysokým nárůstem.

9.3 Výsledek hospodaření běžného období Graf č. 3 -Struktura a vývoj VH (v tis. Kč)


Výsledek hospodaření za rok 2009 představuje, jak je vidět z grafu jen nepatrný zisk, ale je zde obrovský nepoměr oproti létům 2011 a 2013. Výsledek hospodaření roku 2009 významně ovlivnily farmářské ceny, které v tomto období byly jedny z nejnižších za posledních 15 let. Výrazně se snížily ceny obilovin a to, až o 60 %, která byla ve výši kolem 2 400 Kč za tunu. Obdobná situace se vyskytla i cen mléka, která představovala za 1 litr částku 5,80 Kč. Farmářské ceny u obilovin a mléka nepokrývaly vynaložené náklady. Lepší cena, i když nižší 87

než v předcházejících letech byla u řepky a cukrovky. I přes tyto problémy se na plusovém výsledku hospodaření rozhodujícím způsobem podílelo středisko rostlinné výroby pole. Výsledek hospodaření za rok 2010 představuje výraznou ztrátu ve výši skoro 5 milionů korun. Výsledek hospodaření roku 2010 výrazně ovlivnilo počasí druhé poloviny roku - tedy v době sklizně, kdy za půl roku napršelo tolik srážek, jako jindy za celý rok. To způsobilo velmi nízký ha výnos u rozhodující tržní plodiny obilí a způsobilo velké problémy i při sklizni cukrovky a hlavně ovlivnilo výši srážek na nečistoty. Výpadek produkce rostlinné výroby představuje v zúčtovacích cenách 10 milionů korun. Farmářské ceny obilí naopak po nízké sklizni značně vzrostly a v této době činily 4 500 Kč za tunu krmné pšenice. Sady postihlo krupobití, sklizeň u jablek byla tudíž průměrná, cena naopak mírně vyšší než v předcházejících letech. Na úseku živočišné výroby došlo k dalšímu zvýšení užitkovosti a hlavně během roku rostla i cena mléka, která činila 8,20 Kč za litr. Z důvodu nízkých cen vepřového masa byl silně omezen chov prasat na cca 150 ks ve výkrmu. Výsledek tohoto období byla tedy výše zmíněná ztráta. V průběhu let 2010 a 2011 byla placena záloha na daň ze zisku, která po přiznání za rok 2011 byla družstvu vrácena jako přeplatek. Daňová povinnost za rok 2010 družstvu samozřejmě nevzniká. Ztrátu může uplatnit jako odpočet ze základu daně ze zisku následujícíh pět let. Hodnotit výsledek hospodaření za rok 2011 je při pohledu do grafu výrazně příjemněší než za předcházející rok. Po problematickém roce 2010 došlo k výraznému nárůstu hospodářského výsledku a ten se za rok 2011 dá ohodnotit jako velmi dobrý. Výsledek roku 2011 byl velmi výrazně ovlivněn i dobrými farmářskými cenami jednotlivých zemědělských plodin a výrobků. Bylo dosaženo dobrých výnosů u obilovin a rekordního výnosu u cukrovky. Středisko živočišné výroby poprvé za mnoho posledních let hospodařilo s mírným ziskem. Nadále se zvýšila užitkovost dojnic, cena mléka pak v tomto roce stagnovala, ale stále byla na velmi dobré výši. Z důvodu dlouhodobé nepříznivé odbytové ceny vepřového masa byl v roce 2011 zrušen chov prasat na výkrm. V sadech byla velmi ovlivněna produkce jarními mrazíky, v průběhu roku se situace zlepšila. Přesto produkce sadů byla na 80 % průměrné produkce. Daň ze zisku byla za tento rok i po odečtení ztráty předcházejícího roku ve výši necelých 1,9 milionů korun. Hodnotit rok 2012 není nepříjemná záležitost, jedná se po roce 2011 o další velmi dobrý rok. Výsledek hospodaření představuje zisk. Výsledek roku 2012 byl také kladně ovlivněn dobrými farmářskými cenami jednotlivých zemědělských plodin a výrobků a to hlavně na úseku rostlinné výroby pole oobiloviny, olejniny i cukrovka. U obilovin bylo dosaženo mírně podprůměrných výnosů. U cukrovky bylo druhým rokem dosaženo velice dobrého výnosů - více než 70 tun z ha. 88

Užitkovost u dojnic se dá hodnotit jako špičková v okrese. Daň z příjmu právnických osob představuje včetně odložené daně výši 1 318 000 Kč. V roce 2013 hospodářký růst nadále rostl, jak je vidět v předchozím grafu za sledovaná období byl v tomto roce nejvyšší a zapříčinily se o to jak vysoké výnosy z tržních plodin a jejich vysoký hektarový výnos, tak tomu pomohlo i počasí, které bylo v tomto období velmi příznivé a pomohlo plodinám k jejich velmi dobrému růstu a především také kvalitě. Naproti tomu rok 2014 je přesným opakem roku 2013, hospodářský výsledek zde jak vidno klesl o 10 milionů Kč a velký vliv na to měl jak vývoj jednotlivých cen, tak z největší části právě zmíněné podnebí a počasí v daném roce. Za pokles můžou ztráty i z čištění cukrové řepy, které výsledek hospodaření a jejich následný výnos velmi snížily.

9.4. Ukazatele rentability

Přehled ukazatelů rentability společnosti


89

Graf č. 4 - Vývoj rentability aktiv

Zdroj: Vlastní zpracování

Na grafu je opět znázorněn pokles rentability v roce 2010. Došlo k tomu vlivem již výše uvedeného poklesu celkových tržeb podniku, i když naproti tomu cizí zdroje klesaly. Hlavním důvodem k čerpání úvěru a rezerv byla právě špatná situace v roce 2010, poté to byl v následujících letech nákup nových strojů a prostředků (např. nákup sklízecího stroje cukrovky, apod.). Dalším závažným důvodem poklesu tohoto ukazatele za rok 2012 je čerpání úvěru na výstavbu bioplynové stanice ve Lkáni. Růst v roce 2013 zapříčilo jak nižší čerpání úvěrů, tak i začlenění bioplynové stanice a její zprovoznění, naproti tomu pokles v roce 2014 je znát jak ze zvýšeného počtu úvěrů na financování jak bioplynové stanice, tak i provozních úvěrů na stroje a tvoření rezerv na opravy bioplynové stanice.

90

Graf č. 5 - Vývoj rentability vlastního kapitálu


Tento ukazatel má největší význam převážně pro členy družstva, jelikož porovnává zisk s vloženým kapitálem vlastníků. V grafu je znázorněno, že hodnoty mají v analyzovaných letech výkyvný trend. Důvod tohoto stavu je dán výrazným poklesem zisku, protože v roce 2009 nebyly moc vysoké ceny za výkup obilovin a mléka, načež v roce 2010 to bylo i vzhledem k nepříznivým podmínkám naopak. Ani nárůst cen za toto období, ale nezabránil hlubokému propadu. Důvod klesajícího trendu roku 2012 je dán také postupným poklesem zisku a využití dlouhodobých zdrojů krytí majetku pro potřeby čerpání úvěrů. Růst v roce 2013 je především díky růstu zisku jak při využití dlouhodobých zdrojů krytí, tak i růst cen za výkup jak obilovin, tak mléka. Rok 2014 zaznamenal pokles jak kvůli výkyvu výkupních cen, tak také kvůli poklesu zisku kvůli krytí majetku.

91

Graf č. 6 - Vývoj rentability tržeb


Rentabilita tržeb má výkyvnou tendenci, jak je znázorněno už v grafu. Kromě výrazně nadprůměrného roku 2011 a 2013. Nejvyšší propad je možné sledovat v roce 2010, kdy hodnota výrazně klesla, až na hodnotu - 10 %. Družstvo však nebylo schopno v tomto roce sklidit včas a ani kvalitně své obiloviny včetně cukrové řepy a tak ztráty jen na jejím čištění a na nekvalitních obilovinách činily skoro 15 milionů korun a to se samozřejmě odrazilo i na poklesu tržeb, které nezachránilo ani zvýšení výkupních cen. Vzhledem k tomu, že výkupní ceny obilovin, mléka a masa výrazně stoupaly i v následujících obdobích, tak se tento jev velmi výrazně podílel i na růstu tržeb, jak je z grafu jasně patrné.

92

9.5 Ukazatele likvidity

Graf č. 7 - Ukazatele likvidity společnosti


Ukazatelé likvidity informují zemědělské družstvo o tom, jak rychle je schopna inkasovat své pohledávky nebo jak jsou její výrobky úplatné či zda je vůbec schopna v případě potřeby prodat své zásoby. Níže jsou následně přehledně rozebrány všechny likvidity a graficky znázorněny, aby byl patrný jejich vývoj v jednotlivých analyzovaných letech. Graf č. 8 - Ukazatel okamžité likvidity


93

Okamžitá likvidita se během všech analyzovaných let pohybovala v rozmezí od 1,25 do 3,5, kdy nejnižší likvidita byla v roce 2014 a nejvyšší naopak v analyzovaném roce 2012, kdy byla o více než 100 % vyšší. U okamžité likvidity dochází v průběhu sledovaného období k výkyvům. Důvodem zvýšení hodnoty okamžité likvidity je nárůst finančního majetku, který se zvýšil až na hodnotu 20 milionů v roce 2012 jak je patrné z rozvahy. Ve všech letech je okamžitá likvidita uspokojující. Společnost by byla schopná uhradit své závazky bez problémů.

Graf č. 9 - Ukazatele pohotové likvidity


U ukazatele pohotové likvidity je potřeba rostoucí trend nad hodnotu, která je stanovena jako minimální hranice. Z grafu je patrné, že u firmy Zemědělského družstva Klapý je tomu tak, že ukazatel pohotové likvidity má sice výkyvný trend, ale normu naplňuje naprosto bez sebemenších problémů a hodnoty vykazuje vysoko nad ní. V roce 2009 musela firma přijmout protikrizové opatření, v rámci kterých byla nucena zredukovat stav materiálu. Naopak stav zboží mírně zvyšovala Pohotová likvidita také splňuje hodnoty dle normy, které se ve sledovaných letech drží nad udávanou hodnotou. Družstvo je v celém tomto období likvidní na dostačující úrovni.

94

Graf č. 10 - Ukazatel běžné likvidity


Běžná likvidita informuje zemědělské družstvo o tom, jak by bylo schopno uspokojit své věřitele v případě, kdyby proměnilo svá veškerá oběžná aktiva v jednom okamžiku za hotovost. Hodnoty se mají pohybovat v rozmezí od 1,5 do 2,5. Zemědělské družstvo Klapý vykazuje v analyzovaných letech 2009 až 2014 hodnoty pohybující se v tomto rozmezí a vysoko nad ním. V roce 2011 byla hodnota za analyzované roky sice na nejnižší úrovni, ale i beztak byla hodnota 8,41 naprosto dostačující a pro uspokojení potřeb věřitelů naprosto dostačující. Firma by tedy byla schopna uspokojit potřeby věřitelů, kdyby musela svá veškerá oběžná aktiva proměnit v hotovost bez sebemenších problémů.

9.6 Závěr a hodnocení výsledků finančí analýzy Cílem této kapitoly bylo provedení finanční analýzy, která byla spočítána na základě informačních zdrojů podniku. Po vypočítání a vyhodnocení ukazatelů došlo k závěru, že Zemědělské družstvo Klapý jako podnik dosáhlo v roce 2010 ztráty a zisk klesl podniku až o 93 % oproti roku 2009. Důvod je takový, že počasí v druhé polovině roce 2010 ovlivnilo sklizeň, protože za půl roku napršelo obrovské množství srážek a stroje nebyly schopny začít sklízet úrodu včas. Z toho plyne následný nízký hektarový výnos z tržních plodin obilí a počasí způsobilo i velké problémy při sklizni cukrovky a hlavně ovlivnilo výši srážek za nečistoty na obilovinách a cukrovce. Výpadek produkce rostlinné výroby představoval v 95

zúčtovacích cenách částku 10 milionů korun. Tyto potíže družstvo nemohlo nijakým způsobem ovlivnit. Farmářské ceny obilí naopak po nízké sklizni značně vzrostly oproti roku 2009 a to na současných 4500,- Kč za tunu krmné pšenice. Sady družstva postihlo krupobití, sklizeň jablek byla průměrná, cena pak mírně vyšší než v předchozích letech. Na úseku živočišné výroby došlo k dalšímu zvýšení užitkovosti a hlavně během roku rostla i cena mléka, která je v současné době na částce asi 8,20 Kč za litr mléka. Výsledkem tohoto hospodaření byla ztráta v průběhu let 2010 a 2011. Družstvo platilo zálohy na daň ze zisku, která po přiznání v roce 2011 byla družstvu vrácena jako přeplatek. Daňová povinnost Zemědělskému družstvu Klapý v roce 2010 nevznikla. Ztrátu družstvo uplatnilo jako odpočet ze základu daně ze zisku v následujících pěti letech. Zadluženost podniku se v roce 2010 nepatrně zvýšila oproti předchozím rokům, ale i v takovém případě využívá firma optimálního množství cizího kapitálu. Doba obratu zásob se snižovala, doba obratu pohledávek i závazků se také snižovala. Každý zemědělský podnik je dotován státem a Evropskou unií. Bez těchto dotací by zkrachoval. V zájmu podniku je naučit se fungovat i bez těchto peněžních prostředků. Zemědělské družstvo Klapý se proto vhodně rozhodlo pro vybudování bioplynové stanice, díky které bude mít podnik stabilní a dlouhodobé příjmy. Bankrotní model vykázal, že se firma ve všech analyzovaných letech pohybuje v oblasti prosperity a pozitivního vývoje. Podnik je v současné době finančně stabilní. Doba obratu zásob se výraznějším způsobem nesnižovala a způsob jak zlepšit situaci v době obratu pohledávek a závazků byl popsán výše. Společnost Zemědělské družstvo Klapý je ekonomicky zdravá a finančně pevná a troufám si říct, že cíle, které měly být dosaženy, byly také splněny. Doufám, že s finanční analýzou, která neodhaluje žádné finanční potíže, budou přední představitelé Zemědělského družstva Klapý spokojeni.

96

10. Optimalizace rizik produkce ZD Klapý Ke kvantifikaci rizik Zemědělského družstva Klapý je třeba mít komplexně zhodnocenou současnou, finanční a ekonomickou situaci. Následně je třeba zjištěná rizika přesně kvantifikovat dle důležitosti, podle které mohou mít dopad na stabilitu a prosperitu družstva, případně jejich možné způsoby na zlepšení.

Tabulka č. 8 - Klasifikace rizik ZD Klapý

Škála hodnocení Skupina

Riziko

Finanční

Platební neschopnost odběratele

Špatné

Nečekané výkyvy cen produkce – komodit Legislativní a právní

Střední

X X

Nedodržování legislativy v oblasti životního prostředí

X

Smluvní sankce ze strany odběratelů plynoucí z případných nedodržení smluv

X

Nesplnění podmínek pro dotace Odstoupení od smluv ze strany pronajímatelů půdy Manažerská

Nákupu

X X

Nekvalitní evidence osévání ploch Nedodržení pravidel osevního postupu

X X

Nákup nekvalitních hnojiv a postřiků Špatný výběr dodavatelů

X X

Nákup nekvalitního osiva Dlouhé dodací lhůty dodavatelů Obchodní

X X

Prodej produkce v kvalitě neodpovídající smluvní dohodě Nadprůměrná světová produkce Nedodržení dlouhodobých smluvních 97

Dobré

X X X

závazků Technická

Nedodržení postupu úpravy půdy

X

Aplikace neodpovídajícího množství či chybného druhu postřiku a hnojiva

X

Nesprávné skladování Nedodržení agrotechnických lhůt Krádež produkce

X X X Zdroj: vlastní zpracování

Na základě zvolených kritérií optimalizace rizik produkce seřazených dle důležitosti je vyhodnoceno pořadí těchto prioritních rizik, která jsou níže podrobněji rozepsána. Tyto skupiny rizik mají dle mého názoru největší vliv na možné problémy podniku. Je jim třeba věnovat co největší pozornost, snažit se je minimalizovat a nejlépe se jim vyhnout. Případně vytvořit preventivní opatření, aby podnik byl i nadále takto úspěšný. To je náš primární cíl. Následujícím cílem je určení a vybrání těch nejzávažnějších rizik v rámci manažerské funkce, přijetí určitých preventivních i zásadních opatření pro úspěšné řešení a následně jejich odůvodnění.

Riziko: nečekané výkyvy cen produkce Opatření: jedná se o velmi zajímavou alternativu řešení obchodů s komoditami využití služeb v oblasti zajištění komoditních rizik. Zajištění fixní ceny zemědělské komodity je možné díky termínovanému obchodu kdykoliv (před začátkem setí, na začátku roku, ale i po sklizni). Komentář odůvodnění: zajistit si lze např. ceny pšenice, řepky nebo kukuřice při minimálním odběru 100 tun dané komodity. Výhodné je využít období, kdy je cena na burze příznivá. Jistotu v tomto dává zajištění fixní ceny.

98

Riziko: odstoupení od smluv ze strany pronajímatelů půdy Opatření: zajistit dlouhodobé výhodné smlouvy pro pronajímatele dle bonity dané půdy. Snaha o individuální přístup ke každému pronajímateli. Komentář odůvodnění: vybrat optimální řešení v případě pronájmů pozemků. Snažit se v určitých intervalech (např. při blížícím se konci smlouvy) o odkud půdy od vlastníků do vlastnictví ZD Klapý a tím předcházet tomuto riziku.

Riziko: dlouhé dodací lhůty dodavatelů a jejich špatný výběr Opatření: snaha o maximální snížení dodacích lhůt od dodavatelů na minimum a vytváření aliancí s předními dodavateli. Zanesení sankcí do smluv s dodavateli v případě nedodržení stanovených podmínek. Komentář odůvodnění: držet si na skladě určité množství osiva, hnojiva, postřiků, případně ND na stroje, aby v případě nečekaných událostí nedocházelo k prostojům v rámci činnosti ZD Klapý. Snažit se najít optimální řešení z pohledu ovlivnění nákladů.

Riziko: nadprůměrná světová produkce Opatření: sdružovat se v producentských organizacích a v rámci toho vyjednávat nad běžná pravidla hospodářské soutěže lepší podmínky v případě kvót a cen, které neustále klesají a v určitých oblastech živočišné výroby se dostávají na hranici rentability.

Komentář odůvodnění: na evropském trhu se vytváří přetlak, který sráží ceny, následné ukončení kvót může rozkolísat trh např. s masem a mlékem a tím i jeho ceny. Producenti by se tedy měli sdružovat a tím pádem mít možnost, jak se s touto situací vyrovnat.

Riziko: nedodržení agrotechnických lhůt Opatření: pro zabránění a snížení škod způsobených zvěří na přijatelnou úroveň se toho dělá velmi málo. Za důležitý faktor, který by omezil vznik škod a snižování sklizňových ztrát, považuji následný dosběr. To platí především pro kukuřici nebo brambory. Prevencí vzniku škod je také dodržování agrotechnických lhůt při sklizni. Možné je využívat i různých 99

poplašných – světelných nebo zvukových zařízení, která zamezují příchodu zvěře do osetých ploch. Komentář odůvodnění: škody od zvěře na plodinách mohou družstvu způsobit citelné ztráty. Vliv na rozsah poškození má více faktorů, například velkoplošné pěstování kukuřice nebo řepky, které zvěři poskytují značné potravní a krytové podmínky. Také velké nerozčleněné plochy jedné plodiny až k hranici lesa, nedodržení agrotechnických lhůt a osevních postupů a špatná spolupráce k tomu všemu značně přispívají.

10.1 Rizika v oblasti rostlinné a živočišné výroby ZD Klapý Rizika produkce zemědělského družstva v zásadě dělím na výrobu rostlinnou a živočišnou. Rizika podnikání ve vazbě na hospodaření dělím na interní, externí a živelné. Analýzy kategorizovaných rizik a stanovení pravděpodobnosti vzniku a velikosti potenciálních důsledků jsem provedl na základě tzv. analýzy typu motýl, která je kombinací stromu poruchových stavů a stromu událostí.

Analýza rizik rostlinné výroby Rizikem rostlinné výroby je produkce nekvalitních plodin a z toho vyplývající finanční ztráta ve vazbě na odběratelsko - dodavatelské vztahy. Rizika podnik snižuje aktualizací standardů zpracovaných preventivních opatření. Jedná se o procesy, postupy a užitá hnojiva. Existuje však velká řada jednoduchých nástrojů prevence, kterými družstvo může těmto rizikům předcházet. Jedná se o přesné plánování osevního postupu, který bude vycházet z přesné evidence osevních ploch a také dodržování postupů ve spojení s kontrolou jejich dodržování. Tímto opatřením by mělo družstvo dosáhnout značné minimalizace výskytu tohoto rizika bez výraznějších zásahů do chodu družstva.

Analýza rizik živočišné výroby I v živočišné výrobě existuje obsáhlá řada zdrojů rizik, které způsobují nekvalitní produkci živočišné výroby, konkrétně se může jednat o nekvalitní maso a mléko. Je velmi důležité, aby podnik věnoval pozornost zejména chovatelským postupům. Důležitou roli zde hraje i kvalita samotného krmiva. Zde jednoznačně vidím výhodu v tom, že si družstvo v rámci rostlinné výroby produkuje veškerou část krmiv samostatně a to z důvodu, že má vlastní mísírnu krmiv a má tak jasný přehled o tom, čím krmí. V případě nákupu krmných směsí a 100

doplňků je dobré nakupovat od specializovaných dodavatelů, kteří také většinou poskytují bezplatné konzultace a poradenství.

Zvýšená rizika rostlinné výroby způsobující nižší výnosnost a kvalitu produkce je zapříčiněna zejména nedodržováním evidence osevních ploch, plánováním osevu pravidel osevního postupu a úpravy půd, nákup nekvalitního osiva, nákup hnojiv a postřiků společně s jejich aplikací. Status ekologičnosti produkce je faktor, který zásadně ovlivňuje cenové politiky. Optimalizace rizik nákupů je zajišťována standardizovaným opatřením pro zajištění kvality nákupů, které vychází z výběru ověřených a periodicky hodnocených dodavatelů, na základě stanovených kritérií dodávek: kvalita, termíny, ceny, vyžadující vícenáklady chemickou úpravou a nízkonákladové skladování dodávek. Snižování rizik rostlinné výroby zajišťují i preventivní opatření přesným plánováním osevních postupů. Optimalizace výnosovosti produkce je její skladování za účelem vyčkávání na příznivější nabídku nebo cenu na trhu. V rámci nákupu veškerých surovin by ZD Klapý kromě správného výběru dodavatele dle předchozích zkušeností a referencí mělo využít možnosti poradenství. A to ze strany dodavatelů a Ministerstva zemědělství, jež zveřejňuje výsledky různých studií a výzkumů, které představují nové možnosti nejen v oblasti osevních postupů, ale také v oblasti osiv a hnojiv pro jednotlivé typy půd a plodin. Asi nejvýznamnějším zdrojem rizika, které jsem úmyslně výše neuvedl, neboť proti tomuto riziku není možné žádným způsobem předejít v případě zemědělství, je nepřízeň počasí. V tomto případě není dle mého názoru jiná možnost, než se proti tomuto riziku pojistit a rozložit tak toto riziko mezi více subjektů. Na toto riziko navazuje i nekvalitní produkce spolu s dalšími faktory jako je např. prudký výkyv cen způsobený světovou nadprodukcí nebo nesplnění dotačních podmínek a porušení legislativy. Toto vše může vyvolat zvýšení nákladů a následnou finanční nestabilitu, která může vyústit nejen v případné odstoupení od dlouhodobých pronájmů půdy, což by pro družstvo představovalo více než 70% ztrátu obhospodařované plochy, ale ve značné zadlužování či případný bankrot celého družstva.

101

ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo nahlédnutí do problematiky řízení rizik v Zemědělském družstvu Klapý. Zejména pak řízení a optimalizace rizik na principu prioritizace. Podnikání a to v kterémkoliv oboru, dnes představuje samo o sobě velmi rizikovou činnost, která je dána nejen podmínkami na trhu, ale také samotným trhem a jeho vývojem. Každý podnikající subjekt se tak v rámci své činnosti s riziky setkává a dle vlastních možností se je snaží řídit.

Na samotném začátku práce jsem se snažil provést seznámení s problematikou samotných rizik, což bylo následně i splněno. V rámci samotné klasifikace rizik byla přiblížena tržní, úroková, finanční, úvěrová rizika, komoditní a likviditní rizika, která jsou v této zemědělské oblasti považována za nejdůležitější části rizik. Byl zde nastíněn metodický postup, který může být při hledání rizik v případě tohoto zemědělského družstva použit. Z výše uvedených analýz je patrné, že družstvo je schopno provádět základní analýzy rizik svými vlastními silami a to už jen na základě propojení veřejně dostupných dat a vlastních údajů, které zpracuje v rámci zvolených analýz.

Dalším bodem teoretické části byl popis obecných postupů, které jsou používány pro řízení rizik. Podrobně byly vysvětleny veškeré úkony, jako je například identifikace rizik, jejich ohodnocení a následné měření. Tento dílčí cíl práce byl taktéž splněn.

Pozornost byla

věnována i kvantitativní metodě měření hodnoty v riziku – Value at Risk (VAR). Tato metoda je ve finanční sféře značně rozšířená a vychází z ní mnoho modelů pro kvantifikaci rizik. V poslední době se tato zmíněná metoda stále více uplatňuje také v nefinanční sféře a to zejména pro vyjádření rizika podnikatelských aktivit a investičních projektů. Dále jsem se zabýval nástroji pro hodnocení a řízení termínových obchodů a následného pojištění.

Praktická část byla zaměřena na strategickou analýzu, kde bylo detailně popsáno jak vnitřní, tak i vnější prostředí podniku. Následným dílčím cílem práce bylo rozebrání silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v rámci SWOT analýzy a jejich detailní přehledné rozpracování a vyhodnocení.

102

V následujících kapitolách jsem sestavil PESTLE analýzu a popsal dodavatelskoodběratelské vztahy ZD Klapý. Dalším úkolem bylo vyhodnocení základních ukazatelů finanční analýzy a jejich rozbor, kde byl i s návrhem opatření taktéž splněn dílčí cíl práce a tím bylo vyhodnocení finanční situace družstva.

Ke konci praktické části byly klasifikovány a rozebrány nejzásadnější rizika ZD Klapý na principu prioritizace a navržen postup jejich optimalizace, čímž byl splněn hlavní bod této diplomové práce. Z předchozích výsledků je patrné, že výchozím problémem (i když v mnoha případech problémem nepřímým a ne jediným) a zdrojem mnoha dalších rizik je v oblasti riskmanagementu finanční situace v podniku.

Tabulka č. 9 Závěrečné vyhodnocení rizik ZD Klapý dle skupin

Skupina

Škála hodnocení VYHODNOCENÍ rizika Špatné Střední Dobré

Finanční Legislativní, právní Manažerská Nákupu Obchodní Technická CELKEM

priorita

1 1 1 2 1 1 7

2 1 1 1 1 6

1 1 1 1 3 7


Z rámcového vyhodnocení skupin rizik je vyhodnocena jako nejrizikovější skupina nákupů. A to konkrétně: • Špatný výběr dodavatelů • Dlouhé dodací lhůty dodavatelů Optimalizace rizik je možná realizací nápravného opatření, které vyžaduje periodické vyhodnocování těchto faktorů, tj. dodavatelů dle stanovených kritérií: • Cena; • Termín dodávek; 103

• Kvalita dodávek; • Dopad dodávek na životní prostřední. s kvantifikací na principu: • Přijatelný; • Podmínečně přijatelný; • Nepřijatelný; V případě vyhodnocení dodavatele do zařazení podmínečně přijatelný, je nutno projednat s dodavatelem problém a vyhodnotit jeho příčinu a nápravu. Současně je vhodné provést poptávkové řízení s cílem získat potenciálního dalšího dodavatele pro případ, že se nepodaří příčinu problému u současného dodavatele odstranit.

Zemědělské družstvo Klapý je ekonomicky zdravý a finančně pevný podnik a jsem přesvědčen, že cíle, které měly být dosaženy, byly také splněny. Doufám, že s analýzou rizik, která neodhaluje žádné zásadnější potíže, budou přední představitelé Zemědělského družstva Klapý spokojeni.

104

Seznam použité literatury Bibliografická: 1. BLAHA, Z. S. - JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. Praha: Management Press, 2006

2. DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, 2005. ISBN: 80-86119-92-0

3. GRÜNWALD, Rolf, HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1.vyd. Praha: Fakulta financí a účetnictví VŠE, 2002. 186 s. ISBN 80-245-0422-7 4. HNILICA, J., FOTR, J. Aplikovaná analýza rizika ve finančním managementu a investičním rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada, 2009. ISBN: 978-80-2472560-4 5. KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7179-713-5 6. Ing. KNÁPKOVÁ A., PAVELKOVÁ D.: Finanční analýza, 1. vydání, Praha 2010, Grada Publishing, a. s.

7. Ing. KNÁPKOVÁ A., Ph.D. prof. dr. Ing. Drahomíra Pavelková Finanční analýza Komplexní průvodce s příklady, Grada 2010 8. KORECKÝ, M., TRKOVSKÝ, V. Management rizik projektů: se zaměřením na projekty v průmyslových podnicích. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. ISBN: 97880-247-3221-3

9. KRULIŠ, J. Jak vítězit nad riziky: aktivní management rizik - nástroj řízení úspěšných firem. 1. vydání. Praha: Linde, 2011. ISBN: 978-80-7201-835-2 10. MÁLEK, J. Opce a futures. 2. vydání. Praha: Oeconomica, 2003. ISBN: 80-2450488-x 11. MERNA, T., AL-THANI, F. Risk management: řízení rizika ve firmě. 1. vydání. Brno: Computer Press, c2007, xii. ISBN: 978-80-251-1547-3 105

12. Mrkvička, J. Kolář, P. Finanční analýza. 2. přeprac. vyd. Praha : ASPI, Institut svazu účetních, 2006, ISBN 80-7357-219-2 13. PALEČEK, M. Prevence rizik. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2006. ISBN: 80245-1117-7 14. PICKOVÁ, A., POLÁČKOVÁ, J. Pojištění - eliminace rizik zemědělského podnikání. vydání. Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2003. ISBN: 8086671-05-4

15. PLAMÍNEK, J. Řešení problémů a rozhodování: jak přinutit problémy, aby pracovaly ve váš prospěch. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN: 978-80-247-2437-9 16. POŠVÁŘ, Z., CHLÁDKOVÁ, H. Management. 1. vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009. ISBN: 978-80-7375-347-4 17. PROCHÁZKOVÁ, D. Metody, nástroje a techniky pro rizikové inženýrství. 1. vydání. Praha: České vysoké učení technické, 2011. ISBN: 978-80-01-04842-9

18. RŮČKOVÁ P.: Finanční analýza, 4. vydání, Praha 2011, Grada Publishing, a. s., s. 34, ISBN 978-80-247-3916-8 19. SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1.vydání. Brno : Computer Press, 2009. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6 20. SEDLÁČEK, J. Účetnictví I (DSO). 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 232 s. ISBN 80-210-3809-8 21. SMEJKAL, V., RAIS, K. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 3. rozšířené a aktualizované vydání. Praha: Grada, c2010. ISBN: 978-80-247-3051-6 22. ŠEFČÍK, V. Analýza rizik. 1. vydání. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2009. ISBN: 978-80-7318-696-8 23. ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, ISBN 978-80-7400-117-8 24. ŠPIČKA, J. Risk management agropodniků. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2007. ISBN: 80-86671-36-4 106

25. ŠPIČKA, J. Řízení podnikatelských rizik v zemědělství. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2006. ISBN: 80-86671-36-4 26. ŠPIČKA, J. Risk management agropodniků. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2007. ISBN: 80-86671-36-4 27. ŠPIČKA, J., VILHELM, V. Problematika řízení rizik v zemědělských podnicích ČR: Risk management issues in the Czech agricultural holdings. Praha: Ústav zemědělské ekonomiky a informací, 2012. ISBN

28. TICHÝ, M. Ovládání rizika: analýza a management. 1. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2006, XVI. ISBN: 80-7179-415-5.

29. VEBER, J. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2. aktualizované vydání. Praha: Management Press, 2009. ISBN: 978-80-7261-200-0 30. ZUZÁK, R., KÖNIGOVÁ, M. Krizové řízení podniku. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada, 2009. ISBN: 978-80-247-3156-8

107

Internetová: www.ares.cz

www.businessinfo.cz

www.edotace.cz

www.justice.cz

www.mpo-oppi.cz

www.transparentnipodnikani.cz

Interní: 1. Interní seznamy majetku Zemědělského družstva 2009, 2010, 2011, 2012, 2013 a 2014

2. Rozvahy 2009, 2010, 2011, 2012, 2013 a 2014

3. Výkazy zisků a ztrát 2009, 2010, 2011, 2012, 2013 a 2014

4. Výroční zprávy Zemědělského družstva 2009, 2010, 2011, 2012, 2013 a 2014

5. Zprávy auditora 2009, 2010, 2011, 2012, 2013 a 2014

108

Seznam tabulek Tabulka č. 1 - Strategie a nástroje řízení rizik v zemědělství v ČR ..................................................... 51 Tabulka č. 2 - Vývoj HDP a podíl zemědělství na HDP v letech 2005 až 2015 ................................... 71 Tabulka č. 3 - Inflace v ČR v letech 2004 až 2015 ............................................................................... 71 Tabulka č. 4 - Objem dovozu zemědělských komodit do ČR .............................................................. 72 Tabulka č. 5 - Kurz koruny vůči vybraným měnám v letech 2009 až 2015.......................................... 73 Tabulka č. 6 - Analýza příležitostí a hrozeb .......................................................................................... 75 Tabulka č. 7 - Matice pro příležitosti a hrozby ..................................................................................... 77 Tabulka č. 8 - Klasifikace rizik ZD Klapý ........................................................................................... 97 Tabulka č. 9 - Závěrečné vyhodnocení rizik ZD Klapý dle skupin ……………………………….. 103

109

Seznam grafů Graf č. 1 - Struktura a vývoj aktiv (v tis. Kč) ....................................................................................... 84 Graf č. 2 - Struktura a vývoj pasiv (v tis. Kč) ....................................................................................... 85 Graf č. 3 -Struktura a vývoj VH (v tis. Kč) ........................................................................................... 87 Graf č. 4 - Vývoj rentability aktiv ......................................................................................................... 90 Graf č. 5 - Vývoj rentability vlastního kapitálu..................................................................................... 91 Graf č. 6 - Vývoj rentability tržeb ......................................................................................................... 92 Graf č. 7 - Ukazatele likvidity společnosti ............................................................................................ 93 Graf č. 8 - Ukazatel okamžité likvidity ................................................................................................. 93 Graf č. 9 - Ukazatele pohotové likvidity ............................................................................................... 94 Graf č. 10 - Ukazatel běžné likvidity .................................................................................................... 95

110

Seznam obrázků Obrázek č. 1 - Přijatelnost rizika ........................................................................................................... 42 Obrázek č. 2 - Princip termínovaných obchodů .................................................................................... 53

111

Seznam příloh

Příloha č. 1: Výpis z obchodního rejstříku Příloha č. 2: Rozvaha 2009 Příloha č. 3: Výkaz zisků a ztrát 2009 Příloha č. 4: Rozvaha 2010 Příloha č. 5: Výkaz zisků a ztrát 2010 Příloha č. 6: Rozvaha 2011 Příloha č. 7: Výkaz zisků a ztrát 2011 Příloha č. 8: Rozvaha 2012 Příloha č. 9:

Výkaz zisků a ztrát 2012

Příloha č. 10: Rozvaha 2013 Příloha č. 11: Výkaz zisků a ztrát 2013 Příloha č. 12: Rozvaha 2014 Příloha č. 13: Výkaz zisků a ztrát 2014 Příloha č. 14: Hlavní produkty Zemědělského družstva Klapý Příloha č. 15: Mapa působnosti Zemědělského družstva Klapý

112

Risk management a optimalizace produkce Zemědělského družstva Klapý

Recommend Documents