REHABILITACE Interdisciplinární obor, z řeckého „habilis“ = schopný a předpony „re“ = znovu, opět. U nás je duchovním otcem RHB chirurg prof. Jedlička – v roce 1913 založil specializovaný ústav pro tělesně postižené. Řešil nejen problematiku tělesného postižení jedince, ale také pracovní a sociální problémy u dětí a dospělých. Dle WHO je RHB : „ RHB je soubor opatření umožňujících co nejrychlejší reintegraci rodinnou, pracovní a sociální u osob postižených chorobou, vrozenou nebo získanou vadou“ RHB se podílí: ➢ urychlení procesu uzdravení ➢ získání stejného stavu výkonnosti a práceschopnosti jako před onemocněním ➢ trvalý defekt – třeba objektivizovat jeho dopad a učinit opatření, aby byl postižený jedinec soběstačný a našel společenské a pracovní uplatnění RHB dělíme na: ➢ psychickou a fyzickou ➢ aktivní a pasivní Psychická RHB: ➢ Zaměřená na duševní schopnosti N, prováděná L, S, RHB pracovník. Důležitá zejména u dlouhodobě upoutaných na lůžku, starých N a tam, kde onemocnění zanechávající trvalé poškození ovlivňuje psychiku. Fyzická RHB: ➢ Tělesná výkonnost N, zaměřuje se na jednotlivé orgány nebo orgánové soustavy. Vychází z fyziologie a patofyziologie orgánů. Dělí se na aktivní a pasivní Aktivní RHB: ➢ všechny formy cvičení, které vyžadují spolupráci N Pasivní RHB: ➢ uvolnění, rozhýbání končetin – denně u nehybných nebo dlouhodobě N, brání vzniku kontraktur ➢ polohování – bezvědomí, prevence dekubitů, polohové drenáže
Léčebná RHB Je základem RHB a dělí se na: 1. Léčebná tělesná výchova – LTV 2. Fyzikální terapie 3. Ergoterapie 4. Psychoterapie Léčebná rehabilitace (LR) je soubor léčebných a diagnostických metod, které jsou realizovány v lůžkových a ambulantních zařízeních, jsou nedílnou součástí léčebného programu lázní a rehabilitačních ústavů (Kladruby, Hrabyně...) Je prováděna týmem RHB pracovníků, které vede RHB lékař. Úkoly LR: ➢ objektivní posouzení stupně postižení pohybového systému, zhodnocení tolerance tělesné zátěže ➢ prevence vzniku kontraktur, deformit, zajištění fyziologického rozsahu pohybu v kloubech ➢ zajištění trofiky tkání u imobilních nemocných ➢ provádění dechové reedukace u všech, ale zejména ležících N ➢ mobilizovat a aktivizovat N tak, aby mohl být zahájen nácvik chůze
➢ reedukovat svalový systém u lézí periferního a centrálního neuronu, vytvářet pohybové aktivity a stereotypy ➢ vytváření náhradních mechanismů u trvalých poškozeních, nácvik používání protéz ➢ reedukace faktických poruch ➢ komplexní nácvik všedních činností a soběstačnosti Vyšetřovací metody v LR: Goniometrie ➢ měří rozsah pohybu v kloubech, provádí se v rovinách: sagitální, frontální a horizontální. Hodnocení je ve stupních, od fyziologického rozsahu kloubu se odečítá zjištění rozsah. Svalový test ➢ informuje o síle jednotlivých svalů trupu a končetin. Používá se pro hodnocení poškození svalů lézí periferního neuronu. Nejčastěji byla používána v době léčby po poliomyelitidě. Funkční testování ➢ komplexní testování psychicky a motoriky N se zaměřením se na možnost zaškolení nebo přeškolení tělesně nemocného. V týmu je sociolog a psycholog Sociální šetření ➢ ověřování sociálního zázemí N včetně bytu, pracoviště...Aktuální u těžce tělesně postižených nebo gerontologických nemocných Elektromyelografie ➢ zhodnocení typu postižení a úroveň reparace kosterního svalu. Odliší postižení svalu degenerací, infekcí nebo jiným procesem. ➢ buď jehlovou metodou – jehla zavedená přímo do svalu – snímá svalové potenciály ➢ nebo povrchovou metodou (polyelektromyografie) – sledovány skupiny svalů a hodnocena jejich koordinace Ergometrie ➢ vyšetřuje kardiopulmonální výkonnost a toleranci tělesné zátěže N ➢ bicyklová ergometrie – N šlape na bicyklovém ergometru, snímáno vícesvodové EKG, napojen na monitor vitálních funkcí ➢ ergometrie na rumpálu – zatěžováním horních končetin – u N po amputacích DK nebo tam, kde nejsou schopni šlapat ➢ spiroergometrie - + sledování a analýza vydechovaných plyn ➢ tread-mill test – vyšetření tělesné výkonnosti na pohyblivém chodníku, kde lze nastavit a měnit jeho sklon a rychlost 1. Léčebná tělesná výchova (LTV) ➢ ➢ ➢ ➢ ➢ ➢ ➢
soubor metod léčby pohybem aktivním nebo pasivním zacíleno vždy na specifické zvláštnosti zajišťuje pohyblivost v kloubech a ve svalech podílí se na prokrvení končetin ovlivnění metabolismu tukových látek, glycidů, minerálů, ovlivnění homeostázy zajištění trénovanosti srdečního svalu a výkonnosti dýchacího systému provádí se individuálně nebo ve skupinách
Kondiční cvičení: – udržuje a zlepšuje kondici N, součást komplexní ošetřovatelské péče u všech nemocných – cvičí se ve vyvětrané místnosti 5-30 minut – cvik je nutno vždy předem ukázat, udávat tempo, N chválit – procvičují se všechny klouby ve všech směrech – zahaluje dechovou gymnastikou – únava po cvičení má být mírná, nesmí dojít k opocení, cyanóze. U kardiaků je RHB
indikována lékařem a pozvolna se zvyšuje zátěž Nácvik sedu, stoje a chůze: Nácvik chůze s berlemi – viz. Trenažér. Vždy uzpůsobit výšce N, loket v mírné semiflexy Nácvik sebeobsluhy – v hygieně, stolování, oblékání, základních domácích úkonech, v pohybu mimo domov. Zaměstnávání N: – dle možnosti oddělení, stavu N a jeho zájmů – v RHB ústavech jsou dílny, ateliéry, tělocvičny, hřiště, bazén, parky... Logopedie: – u N s poruchou řeči, S musí umožnit N odezírat (stát proti němu a zřetelně artikulovat a otevírat ústa) 2. Fyzikální léčba Nezbytný doplněk ostatních metod LR, působí přímo na cílovou tkáň a působí reflexně podrážděním senzitivních kožních, svalových a cévních receptorů. Zmírňuje bolest a zlepšuje metabolismus tkání, působí kladnou emoční stimulaci. Elektroléčba – působení elektrického proudu o nízkém napětí a intenzitě. Proud má trojí účinek – 1.přesun iontů na membránách, 2.dráždění iritabilních struktur (nervy, svaly, cévy), 3.tvorba tepla a) Galvanizace – nepřerušovaný elektrický proud malé intenzity – dochází k přesunu iontů, zvyšuje se metabolismus tkání → zrychlení vstřebávání hematomů, otoků, zmírnění bolesti. Aplikuje se pomocí povrchových elektrod, krytých mulem a navlhčených v ochranném roztoku, který neutralizuje kyselinu, která vzniká na anodě (+), a louh, který vzniká na katodě(-). b) Iontoforéza – pomocí stejnosměrného proudu jsou do podkoží vpravovány ionty Ca+, procainu, mesocainu, histaminu a jodu. Ionty působí jen v místě a v malém množství jsou odplaveny do krevního oběhu. Uvolnění srůstů a mírní bolest. c) Diadynamické proudy – stejnosměrné impulsní proudy. Výrazný analgetický účinek, hlavně u poúrazových stavů, neuralgií, artróz d) Diatermie – využití tepelného efektu, vysokofrekvenčního proudu při průchodu tkáněmi. Uvolnění spasmů hladkého a příčně pruhovaného svalstva. Indikací jsou chronické záněty. Ultrazvuková léčba – využívá vysokofrekvenčního chvění, které je vyvolané kmitáním krystalu křemíku. Přenáší se přes vrstvu oleje nebo vody na postiženou část těla. Uvolnění srůstů, svalového napětí a analgeticky Léčba zářením a) ultrafialové – kratší vlnová délka než viditelné sluneční světlo. Na kůži vyvolá účinek podobný slunění (mírný zánět vrchních vrstev kůže, pigmentaci a tvorbu vit. D), účinek i baktericidní. Zdrojem je „horské slunce“ a indikací lokální léčba kožních onemocnění b) infračervené – delší vlnová délka než viditelné světlo. Působí povrchově a vyvolává intenzivní pocit tepla. Zdrojem je „solux“ a indikací uvolnění svalového napětí a vazodilatace Léčba teplem – dilatace, zvýšení prokrvení, uvolňuje spasmy hladké a příčně pruhované svaloviny, zvyšuje metabolismus, podporuje růst buněk a tkání. Indikací je zahřátí organismu, urychlení zánětlivých procesů, uvolnění spasmů hladkého svalstva vnitřních orgánů (menstruační bolesti) a spasmů příčně pruhované svaloviny. !!! NE u náhlých příhod břišních (zánět slepého střeva …. = ruptura s následnou peritonitidou) !!! Při nejistotě vždy podat raději na břišní krajinu chlad !!! Aplikuje se pomocí elektrických deček, soluxu, parafinu, termoforů...
Léčba chladem – chlad způsobuje vazokonstrikci, snižuje prokrvení, stahuje svalstvo, zpomaluje metabolismus, růst buněk, snižuje buněčnou aktivitu. Obecně vyvolává nelibý pocit. Reflektoricky dráždí více než teplo a dochází k vyplavení hormonů nadledvin – stresový činitel. Indikací je snížení tělesné teploty (celkově i místně), potlačení zánětlivého procesu, zmenšení otoku, mírnění krvácení a bolesti. Aplikuje se pomocí vaků s ledem, Ethylchlorid (kelén – ve sportovním lékařství na tlumení bolesti), zábaly, kryogely. Vodoterapie – celková léčba vodou má příznivý účinek na celý organismus, zejména na vegetativní nervstvo a kardiovaskulární systém. a) Vířivé koupele – zvyšují prokrvení a metabolismus, vhodné u potraumatických změn na končetinách b) Podvodní masáž – celková koupel s výrazným relaxačním účinkem c) Sauna – díky přehřátí a následnému rychlému ochlazení se trénují vasomotorické reflexy 3. Mechanoterapie Principem je aktivní nebo pasivní pohyb, zaujímání úlevové polohy, mechanické a tepelné podráždění kůže a hlubších struktur. Trakční léčba – konzervativní léčba fraktur. Nevýhodou je dlouhodobé upoutání N na lůžko s následnými komplikacemi imobilizačního syndromu. Také při léčbě bolestí C a L páteře. a) Trakce C páteře – vsedě nebo vleže, N má nasazenou tzv. Glissonskou kličku – zajistí rovnoměrný tah v šíjové oblasti i dolní čelisti. Trakce trvá cca 15-20 minut a předchází jí prohřátí svalstva soluxem. Přináší úlevu s možností uvolnění spasmů svalstva b) Trakce L páteře – v úlevové poloze. Trakce trvá cca 20 minut, poté 20 minut odpočívá a poté navazuje další fyzikální procedura Masáže – cílem je zlepšit prokrvení kůže a podkoží, uvolnit svalové napětí. a) Klasická masáž – ruka vlhčená masážním roztokem. Může být celková a cílená. Indikací jsou poúrazové stavy, chronické revmatické choroby... b) Sportovní masáž – předehřívání svalů před maximálním výkonem sportovců Mechanické vibrace – jemné vibrace vhodným vibrátorem, stimulují paretický sval a motoneuron. Akupunktura – speciální jehly do aktivních bodů na těle, ponechávají se 5-20 minut. Indikací je tlumení bolesti nejasné etiologie, alergické choroby, poruchy vegetativního systému, nervového systému.
a) Sonoakupunktura – dráždění bodů ultrazvukovými vlnami b) Akupresura – dráždění bodu tlakem c) Elektroakupunktura – na bod působí elektrický proud pomocí povrchové elektrody nebo vpichem jehly Manipulace – manipulační manévry může provádět jen odborně školený profesionál Mobilizace – jiná forma uvolňování blokád opakovaným pohybem jednotlivých segmentů páteře nebo kloubů. Provádí L nebo fyzioterapeut. 4. Ergoterapie Léčba prací. Nenucenou formou zlepšuje hybnost končetin, zvyšuje kardiovaskulární výkonnost, učí používat ortopedické pomůcky. Práce má být zábavná a musí být dokončená. N pracují se dřevem, hlínou, textilem, kůží... Příkladem může být psaní na stroji (koordinace drobných svalů ruky), hra na hudební nástroj (zlepšení dechové kapacity), malování a kreslení (psychiatričtí N, podklad pro psychologický rozbor) Arteterapie – umělecké zpracovávání materiálů. 5. Psychoterapie Aplikace psychologie a jejích metod k terapii nemocných. Podvědomě provádí každý zdravotník, cíleně psychoterapeuti. Velice důležitá u dlouhodobě N, u N s nejistou prognózou a perspektivou. Velice důležitá v psychiatrii!!!
Pedagogická RHB Využívá metody používané v pedagogickém procesu. Uplatňuje se u N s poruchou smyslů a řeči. Provádějí ji odborníci – logopedové, defektologové, tyflopedové....
Sociální RHB Důležitá pro resocializaci N – zajistit jejich soběstačnost, zapojení do společnosti (invalidizující onemocnění, psychická onemocnění...). Nejznámějším testem hodnocení soběstačnosti je test ADL (Activities of Daily Living). Pro další postup jsou důležité i poznatky sociálního prostředí jedince, úpravy prostředí a bariér, možnosti dopravy, topení....
