Reforma účetnictví. Konec regulace nájmů v Čechách

INFORMAČNÍ SERVIS

MĚSÍČNÍK S VA Z U MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIK Y

1/2011 ht t p : / / w w w. s m o c r. c z e - m a i l : s m o c r @ s m o c r. c z 19. R O Č N Í K

Z OBSAHU:

XIII. finanční konference

Reforma účetnictví

Konec regulace nájmů v Čechách

Přímá volba starostů

Připomínkování právních předpisů

Vážené starostky, vážení starostové, přehoupl se nový rok a já bych Vám rád všem touto cestou popřál, aby byl pro Vás, a potažmo samosprávu jako celek, úspěšný. Čeká Vás mnoho práce na radnicích a zvláště pro nové starosty to asi nebude práce snadná. Mnoho úkolů máme před sebou ale i my, kteří se na poli komunální politiky pohybujeme již delší dobu. Společně se pak snažíme obhajovat zájmy samosprávy nejen na centrální, ale i evropské úrovni. Nejvíce pozornosti se asi bude letos upínat k přípravě nového zákona o rozpočtovém určení daní. Svaz měst a obcí ČR má své zástupce v pracovní skupině pro přípravu nového zákona, jejíž zřízení inicioval již v roce 2005 za tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky. Po pádu Topolánkovy vlády ale pracovní skupina přerušila svoji činnost a obnovena byla až v roce 2010, se vznikem nového vládního kabinetu. Nejen v této pracovní skupině, ale na všech jednáních předkládáme své návrhy, se kterými vyslovily souhlas všechny svazové komory, tedy Komora měst, Komora obcí i Komora statutárních měst. I když je zákon o rozpočtovém určení daní pro samosprávu určitě jeden z klíčových zákonů, je celá řada dalších oblastí, které fungování měst a obcí ovlivňují, např. zákon o odpadech, herní zákon, problematika sociálního začleňování či sociální služby. Podstatný pro financování obcí je jistě i příspěvek na přenesený výkon státní správy, který se pro letošek obcím snížil o téměř 18 %, v úhrnu asi o 1,6 mld. Kč, s čímž Svaz zásadně nesouhlasil. Pro lepší představu – město velikosti Kladna přijde o zhruba 14 mil. Kč, město velikosti Říčan o 6,5 milionů. Bohužel ministerstvo financí neuznalo argumentaci Svazu, a přes veškerou snahu se tak tomuto

kroku nepodařilo zabránit. Nicméně se nám dostalo alespoň příslibu, že nejvíce postižené obce s rozšířenou působností, tedy ty s velkým správním obvodem, budou řešeny individuálně. Svaz chápe tuto situaci jako výjimečnou a bude razantně prosazovat, aby se výše příspěvku v roce 2012 vrátila na úroveň roku 2010. Cílem Svazu je, aby příspěvek odpovídal nákladům na státní správu. Letošek bude pro nás klíčový také z hlediska využití strukturálních fondů, jelikož se budou nastavovat podmínky pro čerpání v období po roce 2013. Podrobněji se o jednotlivých tématech dočtete uvnitř zpravodaje. Vážené starostky a starostové, protože chceme představit postoje Svazu a více přiblížit jeho činnost všem obcím a městům, připravili jsme toto číslo i pro nečleny. Svazu jsme věnovali i vlastní kapitolu v Příručce pro člena zastupitelstva obce, kterou jsme pro Vás připravili již potřetí, a z ohlasů víme, že ji oceňují zejména ti, kteří do komunální politiky teprve vstupují. Věříme, že bude dobrým pomocníkem i Vám. Tentokrát byla připravena v rámci projektu „Vzdělaný zastupitel“, jehož prostřednictvím Svaz nabízí zastupitelům nové bezplatné služby.

Svaz dnes sdružuje zhruba dva a půl tisíce obcí a měst, někteří jejich zástupci se zapojují do svazové činnosti aktivně, jiní nás podporují třeba jenom pasivním členstvím. Malé zamyšlení nad smysluplností naší práce Vám přinášíme na dalších stránkách zpravodaje. Věnujte jim prosím pozornost a zauvažujte na svém zastupitelstvu, zda se k nám nechcete také připojit. Čím budeme mít širší základnu, tím bude mít naše slovo větší váhu. I když se nemusíme vždy ve všem shodovat, jelikož pocházíme z různých koutů republiky a z různě velkých obcí, jsem přesvědčen, že na půdě Svazu si můžeme svoje názory vyříkat a prodiskutovat. Sloužit k tomu budou i krajská setkání, která se uskuteční v průběhu měsíců února a března a na která Vás tímto srdečně zvu. Věřím, že Vás přesvědčíme o významu Svazu a naše řady se v roce 2011 rozrostou. Závěrem mi dovolte ještě jednou Vám popřát nejen mnoho pracovních, ale i osobních úspěchů v novém roce. Oldřich Vlasák předseda Svazu

Aktuality ve zkratce

Z EVROPSKÉHO PARLAMENTU

CO Z BRUSELU PŘIJDE V ROCE 2011? Rok 2011 bude testem pro evropské instituce, zda dokážou svými politikami podpořit nynější hospodářské oživení a umožnit déletrvající růst. Klíčovým dokumentem, od kterého se dění na evropské scéně bude odvíjet, je pracovní program Evropské komise pro rok 2011. Pojďme se ve stručnosti podívat, co nás na evropském poli čeká. V první řadě to bude regulace finančního sektoru, která si klade za cíl představit nové dohledové a kontrolní mechanismy, jež by do budoucna měly zamezit makro-finančním a fiskálním nerovnováhám. Je nesporné, že snaha o stabilizaci eura a omezení nekontrolovaného zadlužování členských států bude i nadále nejdůležitějším tématem. Komise v polovině roku také představí tzv. několikaletý finanční rámec, od kterého by se měl odvíjet rozpočet EU pro roce 2013. Součástí této debaty bude také diskuse o evropských fondech, o tom, na co, jakým způsobem a kolik peněz bude k dispozici na rozvojové aktivity v členských státech, regionech a našich obcích. V této debatě se nevyhneme ani otázce, kolik peněz by mělo jít přímo zemědělcům a kolik na další rozvoj venkova. V oblasti dopravy předloží Komise Bílou knihu pro dokončení evropské dopravní zóny, která by měla řešit také městskou dopravu a dopravní zatížení obcí ležících na dopravních sítích. V oblasti životního prostředí bychom měli bedlivě sledovat nové návrhy ohledně podpory obnovitelných zdrojů energie, čistoty ovzduší či účinného využívání vody, kterou by se propagovalo šetření s vodou v budovách. S obavami sleduji plánované regulační aktivity Komise v oblasti veřejných zakázek a koncesí na služby. V tomto konkrétním případě je totiž třeba připomenout, že oblast koncesí je dnes z rámce veřejných zakázek explicitně vyloučena, což je potvrzeno i mnoha judikáty Evropského soudního dvora. Radikální změny by této oblasti rozhodně neprospěly. Jak všichni na radnicích víme, někdy méně legislativy znamená více. Ekonomickým aktérům, včetně těch z řad místních samospráv, totiž nejvíce vadí, když se podmínky, se kterými se již naučili pracovat, neustále mění, a oni tak nemají jistotu pro svoje rozhodování. Veškeré politiky je také třeba přijímat s významným časovým předstihem, abychom v rámci implementační fáze poskytli všem dostatečný prostor na přípravu. O to budu v Evropském parlamentu usilovat i nadále. Ing. Oldřich Vlasák předseda Svazu měst a obcí ČR poslanec Evropského parlamentu

l

Změní se soutěž Vesnice roku?

7. prosinec 2010, Praha V prostorách ministerstva zemědělství se konala valná hromada Spolku pro obnovu venkova. Kromě informací souvisejících s chodem Spolku se křtila velmi zajímavá publikace Tvář venkova, jejíž vydání Spolek podpořil. Zástupce Svazu představil základní body projektu Vzdělaný zastupitel, neboť lze očekávat, že zejména starostové a zastupitelé venkovských obcí budou hlavními uživateli výstupů z projektu. Emoce vzbudil návrh ministerstva pro místní rozvoj zásadně změnit charakter soutěže Vesnice roku. Přítomní se shodli na nutnosti posílení marketingového zajištění soutěže a také určitého sjednocení, avšak odmítli navrhovaný přesun vyhlašování z vítězné obce do krajského města. Problematikou se následně zabývalo také předsednictvo Komory obcí, neboť Svaz je jedním z vyhlašovatelů soutěže. l

Měsíční odměny starostů se sníží místo plánovaných deseti pouze o 5 %

7. prosinec 2010, Praha Vláda ČR dne 7. prosince 2010 projednala a schválila návrh novely nařízení č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev. Svaz v rámci připomínkového řízení uplatňoval zásadní připomínky k této novele, stejně jako většina krajů, a požadoval zachování stávající právní úpravy při stanovení výše odměn. Z původního záměru snížit tyto odměny o 10 % tak bylo nakonec ustoupeno a vláda schválila materiál navrhující snížení odměn za výkon funkce o 5 %. Dle argumentace ministerstva vnitra však bylo zadání na snížení odměn jasně dané programovým prohlášením vlády. Je nutné si ale uvědomit, že funkce starosty není zaměstnáním s pevně stanovenou pracovní dobou, naopak jde o výkon funkce, který není časově omezen. Mnozí starostové jsou tak prakticky ve funkci 24 hodin denně. Návrh novely vládního nařízení také zapomíná na skutečnost, že uvol-

něný člen zastupitelstva, ani starosta, nemá nárok na žádnou další odměnu v případě výjimečného úsilí či dobře odvedené práce pro obec, např. v období záplav nebo při jiných mimořádných situacích. Podle názoru Svazu sama obec může nejlépe rozhodnout, jakou odměnu a komu v rámci stanovených mezí vyplatit. Obec hradí odměny členů zastupitelstev zcela ze svého rozpočtu, členové zastupitelstev tak mohou sami s ohledem na jeho stav rozhodnout o nižším objemu finančních prostředků, které se na odměny členů zastupitelstva vyčlení. Také oni mohou nejlépe ohodnotit kvalitní práci svého starosty. V případě neuvolněných členů zastupitelstva, kterým nařízení stanoví pouze maximální výši odměny, je nutno postupovat dle konkrétní situace. Ke změně v odměňování je třeba přistoupit pouze v případě, že výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva schválená na ustavujícím zasedání zastupitelstva dosahuje maximální hranice stanovené novelou nařízení vlády platnou od 1. 1. 2011. Ve stejný den vláda zároveň schválila novelu nařízení č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. V této oblasti došlo ke změně způsobu odměňování. Zaměstnavatel nově bude moci zaměstnanci určit plat v rámci rozpětí od nejnižšího až po nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy. Bude se tedy moci ve všech platových třídách pohybovat po jednotlivých platových stupních. Zaměstnavatel také bude mít možnost se zaměstnancem zařazeným do třinácté a vyšší platové třídy sjednat smluvní plat. Z tohoto systému budou vyloučeni pedagogičtí pracovníci, na které se nově budou vztahovat vlastní platové tabulky. Ty budou odlišné pro pedagogické pracovníky s odbornou kvalifikací a bez odborné kvalifikace. V tabulkách došlo také k omezení platových stupňů v rámci platových tříd. Pro odměňování pedagogických pracovníků jich bude pouze pět místo standardních dvanácti.

Zpravodaj Svazu měst a obcí ČR Vychází v nákladu 6500 ks zdarma. – Vydává SMO ČR. – Kancelář: Kongresové centrum Praha, ul. 5. května 1640/65, 140 21 Praha 4, tel.: 234 709 711, fax: 234 709 786, e-mail: [email protected]. – ID datové schránky: 5fkgwn3 – Za zpracování a obsahovou náplň odpovídá Mgr. Lenka Zgrajová. DTP: Grafické studio J&S. – Uzávěrka tohoto čísla 31. 12. 2010. – MK ČR E 14584 informační servis č. 1/2011 strana 2

Předsednictvo Svazu J E D N A LO 2 . PR O S I N C E 2 010 V PR A Z E Členové Předsednictva zasedli ke svému jednání po skončení programu XIII. celostátní finanční konference. V úvodu vzali na vědomí stav členské základny (ke konci listopadu 2010 Svaz sdružuje 2447 měst a obcí, v nichž žije necelých 8 milionů obyvatel) a zprávu o hospodaření Svazu k 30. září 2010. Byli mimo jiné informováni, že členské příspěvky za rok 2010 byly uhrazeny na 100,2 % rozpočtované částky, příjmy celkově, bez převodu z rezervního fondu a bez akcí uvažovaných, pak byly naplněny na 54,42 %. Výdaje, opět bez akcí uvažovaných, byly čerpány z 34,1 %. Nikdo z přítomných neměl k rozboru hospodaření výhrady. Další informace se týkaly přípravy krajských setkání, které by měly proběhnout v průběhu měsíců února a března. Krom již víceméně standardního programu na něm budou přítomní seznámeni také s podrobnostmi o založení Nadačního fondu Svazu měst a obcí ČR na podporu místní samosprávy. Nadační fond byl také jedním z hlavním bodů jednání Předsednictva, jeho založení schválila Rada Svazu na svém jednání 1. října 2010 (viz INS č. 11/2010). Návrh zakládací listiny byl konzultován s externím právníkem, odborníkem na korporátní právo. Předsednictvo Svazu nominovalo a schválilo 6člennou správní radu, přičemž dva členové jsou z organizací, které vloží do fondu první investiční příspěvky (generální ředitel EKO-KOMu Zbyněk Kozel a ředitel Asociace spotřební elektroniky a ředitel právního oddělení ASEKOLu Radek Hanák). Dalšími členy budou primátor Kladna Dan Jiránek, starosta Kyjova František Lukl, starosta Čermné nad

Dan Jiránek, Jaromír Jech, Josef Bezdíček, Alena Knobová

Ludmila Němcová, Pavel Smolka, František Lukl

Orlicí Josef Bezdíček a starosta Strakonic Pavel Vondrys. Místo dozorčí rady bude dočasně fungovat revizor, kterým byl jmenován předseda Kontrolní komise Svazu Karel Smutný, starosta Klenčí pod Čerchovem. Nadační fond SMO ČR na podporu místní samosprávy bude v souladu se svým účelem: a) podporovat zpracovávání odborných analýz, posudků, studií, výzkumů a jiných obdobných činností, a to i v případech hodných zvláštního zřetele i formou poskytování nadačních příspěvků, b) podporovat informování a vzdělávání pracovníků v oblasti veřejné správy o tématech s veřejnou správou souvisejících, a to především formou poskytování nadačních příspěvků, c) podporovat zvyšování kvality výkonu veřejné správy na místní úrovni, a tím i na zlepšování celkové úrovně výkonu veřejné správy v ČR, a to především formou poskytování nadačních příspěvků. Předsednictvo se poté krátce dotklo podkladového materiálu týkajícího se pozice Svazu k budoucnosti politiky soudržnosti EU po roce 2013, který bude nejprve předjednán na Komo-

ře obcí, a materiálu informujícímu o Aktu o jednotném trhu, k němuž se podrobněji vrátí v lednu. Na vědomí pak ještě vzalo informaci o podání projektové žádosti a zahájení realizace projektu „Zkvalitnění výkonu činnosti zastupitelů a posílení kapacity místní samosprávy v ČR“ (Vzdělaný zastupitel). Projekt byl představen rovněž v rámci finanční konference. Více se o něm dozvíte na zadní straně tohoto vydání zpravodaje. Další informace se týkala společnosti Microsoft, která členům Svazu poskytuje licence k produktům Microsoft s 5% slevou. Licenční smlouvy však končí 30. června 2011. Společnost ale uvedla na trh nový licenční program, který nahradí stávající, jeho název je Microsoft Select Plus. Svaz se pro své členy pokusí zajistit stejné možnosti slev. Členové Předsednictva v této souvislosti doporučili Kanceláři Svazu jednat o poskytnutí množstevní slevy také s provozovateli některých sítí (mobilní sítě, energetické apod.). Sjednotit by se za tímto účelem mohly obce v rámci správních obvodů či mikroregiony. V různém pak byli přítomní seznámeni se záměrem Svazu zadat ke zpracování Analýzu transformace tepláren na zařízení pro spalování a spoluspalování odpadů. Tento dokument by měl být základem pro užší spolupráci samosprávy s teplárenskými subjekty. V jednání je také společné zasedání Předsednictva se zástupci Sboru dobrovolných hasičů Čech, Moravy a Slezska. Lenka Zgrajová

informační servis č. 1/2011 strana 3

Informujeme Obce a vláda na prahu nového partnerství Motto XIII. celostátní konference Finanční správa a rozvoj měst a obcí v ČR, která se konala ve dnech 2. a 3. prosince 2010 v Praze, odráželo novou situaci vzniklou po parlamentních i komunálních volbách. Nové tváře se objevily jak v sále, tak i za předsednickým stolem. Dvoudenní program nabízel řadu zajímavých témat, k většině z nich přinášíme několik postřehů v následujícím textu.

V úvodním bloku vystoupil ministr zemědělství Ivan Fuksa, který na konferenci zastupoval vládní reprezentaci. Ve svém příspěvku krátce představil priority vlády, které ve vztahu k obcím vyplývají z programového prohlášení vlády. Začal stále aktuálním tématem – rozpočtovým určením daní. Ujistil přítomné, kterých se navzdory nepřízni počasí a složité dopravní situaci sešlo v bývalém Radiu Svobodná Evropa přes dvě stě, že východiskem pro nový zákon bude pečlivá analýza nákladů výkonu státní správy v obcích všech stupňů. Podrobně pak budou probírány a zvažovány dosud nezohledněné parametry vymezující podíl obcí na sdílených daních. Např. kritérium existence školy, prosazované Svazem, ale také nadmořská výška, délka komunikací či negativní zátěž životního prostředí. Jednoduše řečeno, rozpočtové určení daní by se dle jeho slov mělo odvíjet od toho, co vše má obec nebo město na starosti. Zájmem vlády je rovněž finanční motivace obecních zastupitelstev na příznivém podnikatelském prostředí. Ministr Fuksa ubezpečil starosty, že cílem současné vlády je také dokončení reformy veřejné správy, a to jak na úrovni ústřední státní správy, tak i územní veřejné správy, kde je třeba dořešit některé systémové nedostat-


„Venkov bez zemědělství neexistuje a zemědělství bez venkova rovněž ne,“ říká ministr zemědělství Ivan Fuksa.

ky. Analyzovat bude rovněž kroky k řešení problémů zadluženosti obcí. V další části svého vystoupení se ministr věnoval evropským fondům. Vláda hodlá zefektivnit čerpání peněz z evropských fondů, jejich účinné využití považuje za klíčový předpoklad pro naplnění cílů Národního strategického referenčního rámce. Těmito cíli jsou udržitelný růst dosahovaný tr-

Generální partner konference

Partner konference

valým posilováním konkurenceschopnosti a harmonický rozvoj regionů. Pro stát je prioritou kofinancování. Jedna koruna daňového poplatníka jsou tři až čtyři koruny z EU. Základní podmínkou je ale pochopitelně dobrý projekt. (Pozn.: Evropským fondům byl na konferenci věnován samostatný seminář – viz dále.) V oblasti dopravní infrastruktury vláda zajistí, aby stavby byly levnější, a to zejména průhlednými výběrovými řízeními, úpravou norem, případnými změnami v zadávacím řízení a důslednou kontrolou procesu výstavby. U staveb veřejné infrastruktury by měla platit zásada: jedna stavba – jeden úřad (může vydat všechna potřebná stanoviska) – jedno rozhodnutí – garantované informace ze strany veřejné správy pro partnera. Podobně by tomu mělo být také v zemědělství, za které nese ministr Ivan Fuksa primární odpovědnost. Ve svém rezortu připravuje velký transformační program, který se týká jak zemědělců, tak potravinářů i obchodníků. V současné době existuje v rezortu zemědělství 27 úřadů, které vydávají různá povolení, s náklady 6 mld. Kč. Cílem je vytvořit tři: pro půdu, potraviny a obchod. Další pasáž svého vystoupení věnoval oblasti dotační politiky. Poznamenal, že Čes-

ká republika dává do Unie asi 35 mld. Kč, 80 mld. se jí vrací zpět (údaj za rok 2009). Zisk 45 mld. Kč je podle Fuksy jasným důkazem, že má smysl v Unii být. Z oněch 45 mld. míří asi 40 do agrosektoru (Program rozvoje venkova a dotační tituly pro zemědělce). Ministr upozornil ale také na to, že zemědělství se v rámci členských zemí nedá skoro ovládat, 95 % pravomocí drží Brusel. Proto je nutné dobře vyjednat podmínky pro období po roce 2013. Jedná se i o dotace pro úpravu krajiny, protipovodňová opatření, pro zadržování vody v krajině, pozemkové úpravy nebo třeba budování cest. Ministerstvo zemědělství se prvně v historii dohodlo s nevládními sektory (Agrární komorou, Zemědělským svazem a Asociací soukromých zemědělců) na jedné konkrétní pozici pro vyjednávání. Na evropském poli se vede diskuse, zda se má snižovat objem peněz na kohezní fondy, které ale ve svém důsledku slouží téměř celé zemi (v případě ČR tedy slouží zhruba 10 milionům obyvatel), nebo na společnou zemědělskou politiku, která slouží zemědělcům (v ČR asi 120 tisícům lidí, kteří žijí a pracují v tomto sektoru). Naši vyjednavači ale nechtějí především dopustit, aby český zemědělec byl znevýhodněn oproti rakouskému nebo německému. Na půdě Evropy se vedou tvrdé diskuse o tom, zda by po roce 2013 měli mít všichni rovné podmínky, jak bylo slibováno. Donátoři evropského rozpočtu však už nehovoří o rovných, nýbrž o spravedlivých podmínkách. Země z původního východního bloku proto spolu s některými severskými státy tvoří pro vyjednávání silnou koalici.

Ivan Fuksa pak ještě krátce obrátil pozornost přítomných k „domácí“ problematice a upozornil, že zpřísňuje podmínky pro hospodaření na polích ve vztahu k erozím. Týká se to zejména kopcovitých terénů, kde jsou velké lány a po deštích jsou každým rokem miliony tun smeteny do potoků a rybníků. Evropská unie dává zemědělcům velké peníze na to, aby krajinu mohli udržovat tak, aby v sobě dokázala vstřebat a udržet vodu, tedy třeba i na budování drobných staveb typu poldrů. Pro zajímavost ministr uvedl, že každým rokem se z každé ornice spláchne 1 cm půdy, což představuje 160 tun (16 tatrovek). Na jižní Moravě to ve svazích dělá až 300 tun z hektaru. Ministr proto po zemědělcích požaduje, aby na svazích nebyla tříkilometrová pole, ale aby tam vznikaly remízy či jiné zábrany, které by vodu udržely v krajině.

V závěru ujistil starosty, že vláda hodlá co nejdříve dořešit také zemědělské restituce. Podle něho je ostudou, že někteří vlastníci se k svému majetku stále ještě nedostali. Chce řešit i církevní restituce, stát stále spravuje asi 50 tisíc ha lesů, které byly ve vlastnictví církví. Dostatek prostředků má vláda na pozemkové úpravy, které by umožnily vybudování přístupových cest či realizace protipovodňových opatření. Neopomněl zmínit ani problematiku Lesů ČR, které považuje za černé ovce rezortu, a nařídil jim provést maximální úsporná opatření. Po ministru Fuksovi se u mikrofonu vystřídala celá řada dalších přednášejících. Jejich příspěvky jsme shrnuli do následujících témat.

Stát nemůže šetřit na úkor obcí Příspěvek na přenesený výkon státní správy a jeho avizované snížení se stalo jedním z hlavních bodů, k němuž se vraceli řečníci v průběhu celé konference. Dle analýzy z roku 2008 činil příspěvek pro nejmenší obce pouze 20 % skutečných nákladů. Právě na základě analýzy vysokých škol a dlouhodobých časových řad zpracovávaných ministerstvem vnitra a také díky úsilí Svazu došlo z podnětu tehdejšího ministra financí Janoty k navýšení příspěvku pro obce I. a II. typu. Celková úhrada (příspěvek, správní poplatky a sankční platby) měla letos v průměru dosáhnout 95 % nákladů. Tyto obce tak zaznamenaly meziroční růst v řádech stovek procent. Celkové srovnání je obsaženo v tabulce, kterou na konferenci prezentoval Marek Vetýška z ministerstva vnitra (viz tabulka).

Návrh státního rozpočtu na rok 2011 však obsahuje v příloze 8, která stanovuje koeficienty s řadou desetinných míst a relativně komplikované vzorce, novou větu: „Výchozí částka příspěvku zjištěná uvedeným propočtem se násobí koeficientem 0,824“. Snížení o 17,6 % se dotýká všech obcí, a to bez ohledu na stále narůstající objem úkonů, které

Kategorie obcí základní působnost matriční úřad stavební úřad II. typ III. typ Plzeň, Brno, Ostrava Praha

jsou v rámci přenesené působnosti zajišťovány. Tímto způsobem navíc v žádném případě nedochází k úspoře veřejných financí, nýbrž jde o pouhý přenos úhrady nákladů na výkon státní správy ze státu na obce. Jde o velmi pochybnou formu úspory, na kterou žel doplatí především obce s rozšířenou působností.

„Průměrná výše úhrady v % (státní příspěvek, správní poplatky, pokuty)“ 2007 2009 2010 2011 (odhad) (odhad) (odhad) 21 x 95 80 41 x 95 80 50 x 95 80 68 70 95 80 105 95 95 83 76 63 95 83 37 41 62 52


Podle Karla Tylla, ředitele odboru státního rozpočtu, navrhuje ministerstvo financí snížení příspěvku uhradit ze zvýšeného podílu sdílených daní, zejména pak v důsledku jednorázového zdanění podpory stavebního spoření nebo tzv. povodňové stokoruny. Poslanec a člen rozpočtového výboru Vladislav Vilímec ale zdůraznil, že nelze směšovat daňové výnosy obcí dle rozpočtového určení daní s financováním státní správy. „Nejpozději v roce 2012 je proto žádoucí usilovat o zavedení systému, kdy stát financuje státní správu, kterou si

u obcí objedná, minimálně v rozsahu 95 % průměrných nákladů pro všechny typy obcí.“ Sdílené daně totiž fakticky nezohledňují různou úroveň přenesené působnosti pro jednotlivé typy obcí. Daňové příjmy mají sloužit k rozvoji obce, nikoliv k úhradě administrativních činností prováděných pro stát.

Dan Jiránek, primátor města Kladno, v této souvislosti upozornil na pokles správních poplatků, který obce s rozšířenou působností zaznamenaly v loňském roce.

Zadluženost obcí, krajů a státu (v mld. Kč) Rok

Kraje

Obce

Zástupce Svazu měst a obcí Plzeňského kraje Jan Poduška, starosta města Blovice, tlumočil žádost, aby se příspěvek na výkon přenesené působnosti stal v plném rozsahu mandatorním výdajem státního rozpočtu.

Dalibor Blažek, starosta města Aš, informoval o snaze obcí s rozšířenou působností Karlovarského kraje „vrátit“ vybrané nefinancované kompetence státu.

Zadluženost obcí, kraj a státu v letech 2001 až 2009 (mld. K)

Stát

2001

48,3

345,0

2002

55,8

395,9

1200

1000

1,3

70,4

493,2

2004

1,5

74,9

592,9

2005

2,9

79,0

691,2

2006

7,7

81,0

802,5

200

2007

10,4

79,3

892,3

0

Výše zadlužení

2003

800

600

400 Zadluženost státu Zadluženost obcí Zadluženost kraj 2001

2008

14,6

80,1

999,8

2009

20,9

80,6

1 178,2

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Roky

Kolik peněz zbývá na dotace Výhled veřejných financí není optimistický a v příštích několika letech ministerstvo předpokládá především úsporu výdajů tak, aby se podařilo snižovat rozpočto-

vé deficity. Ředitel Karel Tyll upozornil na stále se zvyšující podíl mandatorních výdajů, který by v roce 2011 měl dosáhnout 57,8 % celkových výdajů. Logicky se tak

Struktura příjmů a výdajů obcí (mld.Kč) 2009 skutečnost

2010 2011 Očekávaná predikce skutečnost Daňové příjmy* 136,6 149,6 152,5 Nedaňové příjmy 26,6 27,9 28,4 Kapitálové příjmy 13,9 15 15 Přijaté dotace 84,6 87,8 83,7 Příjmy celkem 261,7 280,3 279,6 Běžné výdaje 189 194,6 193,5 Kapitálové výdaje 90,8 93,7 93,8 Výdaje celkem 279,8 288,3 287,3 Saldo -18,1 -8 -7,7 *) příjmy hl. m. Prahy jsou zařazeny jako příjem obce, ačkoliv zčásti jde o příjmy krajské.


snižuje prostor pro výdaje nemandatorní povahy, kam se řadí také většina dotací obcím. Jak je zřejmé z uvedené tabulky, mělo by v roce 2011 dojít v rozpočtech obcí k poklesu objemu dotací. Odhadovaný pokles 4 mld. Kč přesahuje výpadek z titulu snížení příspěvku na přenesený výkon státní správy. Dodejme, že v souvislosti s nárůstem výdajů mezi roky 2009 a 2010 je ze strany ministerstva poněkud iluzorní předpoklad poklesu v roce 2011. Obce dlouhodobě prokazují, že hospodaří vyrovnaně, ovšem prostor pro úspory či rezervní zdroje se vyčerpává. Také Jan Zikl, ředitel odboru financování územních rozpočtů, potvrdil, že budoucnost národních dotací se stává spíše nejistou.

Ministerstvo financí chce vyjít vstříc dlouholetému požadavku obcí přesunout některé dotační tituly do sdílených daní, ovšem tyto dotace pak budou zrušeny bez náhrady. Určité administrativní úspory, které by mohly vést ke zvýšení objemu rozdělovaných

prostředků, ministerstvo očekává od změny ve státní dotační politice. Hlavním motivem by mělo být zjednodušení a sjednocení poskytovaných dotací a snížení dotačních titulů, včetně transparentnějšího rozhodování. Mělo by rovněž docházet k vytváření dotačních titulů ve vazbě na potřeby regionů. Dle ministerstva financí by dotace měly plnit především následující poslání: - umožnit realizovat projekty, které budou generovat v budoucnu úspory v provozních výdajích,

- umožnit vyrovnat rozdíly ve vybavenosti obcí, - umožnit financovat projekty, které svým rozsahem přesahují finanční možnosti obcí a které je nutné realizovat z důvodů splnění podmínek stanovených EU, - podpořit obce ve vytváření pracovních míst. Dotace by naopak neměly sloužit k trvalému doplácení skutečných nákladů s poskytovanými službami nebo k vybudování investic, jejichž provoz není finančně zabezpečen.

Evropské fondy aktuálně i pohled za rok 2013 Seminář věnovaný aktuální problematice dotací sloužil především ke vzájemné výměně názorů a zkušeností a k zodpovězení konkrétních dotazů. O téma byl velký zájem a diskuse byly skutečně živé. Řada dotazů se týkala Operačního programu Životní prostředí, s nímž byly v minulosti spojeny potíže týkající se dlouhých lhůt a průtahů v administraci. Dušan Fibingr ze Státního fondu životního prostředí informoval o aktuálním stavu čerpání v jednotlivých osách tohoto programu. Osa 2 nabízí žadatelům možnost čerpat prostředky na zlepšení kvality ovzduší a omezování emisí škodlivých látek. Fond se snaží podpořit zájem o čerpání mj. tím, že v rámci této osy připravuje rozšíření oblastí podpory o ekologickou dopravu, zjednodušil hodnotící kritéria a prodloužil termíny pro podávání žádostí. Osa 3 se potýká s nedostatečným čerpáním prostředků na obnovitelné zdroje energie. Fond chce zjistit příčinu nezájmu o čerpání a peníze případně přesunout do jiné oblasti, kde budou využity efektivněji. V budoucím období čekají operační program změny, které by měly usnadnit čerpání prostředků – jedná se zejména o snížení administrativní zátěže, zrychlení proplácení schválených dotací či přísnější kontrolu rizikových výběrových řízení. Do budoucna budou také více podporovány tzv. návratné formy podpory, jakými jsou například půjčky či úvěry a dotace budou omezovány tam, kde je možné je nahradit jinými formami financování.

Žadatelé si často stěžují na to, že nedostávají zpětnou vazbu, pokud jejich projekt neuspěje. Nemohou se tak poučit ze svých chyb a pro příště se jich vyvarovat. Daniela Grabmüllerová, Marie Vojtíková z obce „Jak obce mohou čerpat Na nejčastěj- ředitelka Odboru evrop- Spytihněv se zajímala, prostředky na opravy ší příčiny neú- ských záležitostí minis- kdo administruje pro- komunikací 3. a 4. třídy, terstva pro místní roz- středky z PRV na čistírny které jsou však majetspěchu projek- voj, upozornila na prá- odpadních vod a kana- kem kraje?“ ptal se statů ve svém pří- vě probíhající intenziv- lizace a jestli i zde pla- rosta obce Horní Jelení spěvku upozor- ní debatu o nastave- tí podmínka nezpůso- Petr Tupec. Podle Lucie ní programů pro čerpá- bilosti DPH pro obce do Pargačové ze SZIF musí nila Adriana Bie- ní finančních prostřed- 2000 obyvatel. V odpo- být majetkové vztahy gunová ze spo- ků po roce 2014 a o mož- vědi zaznělo: ano, tato vypořádány, komunikalečnosti Gran- nostech rozvoje obcí podmínka platí, pro- ce 4. třídy jsou většinou a měst. Svaz se této de- středky administruje ve vlastnictví obcí. Obec tika, a. s., České baty aktivně účastní. SZIF. může případně mít komunikaci v pronájmu spořitelny. Oba pak může čerpat také. vykle se jedná o nedostatečný popis udržitelnosti nebo potřebnosti projekty, které jsou v souladu se Strategickým jektu, nejasný harmonogram aktivit, chy- plánem Leader a s podmínkami PRV. Proby ve výběrových řízeních (např. neopráv- jekty vybírá přímo výběrová komise MAS. něné zvýhodnění některých uchazečů, ne- Aby byl projekt podpořen, musí být realizozdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky). ván na území dané MAS, způsobilé výdaje Kateřina Adamcová ze Státního zeměděl- nesmí přesáhnout 2 miliony korun a neplatí ského intervenčního fondu (SZIF) přiblíži- zde omezení velikosti obce pro získání prola Osu 4 – Leader v rámci Programu rozvoje středků. Tento program obce nejčastěji vyvenkova (PRV), která nabízí obcím možnost užívají pro financování občanského vybasdružovat se v tzv. místních akčních skupi- vení a služeb, podporu cestovního ruchu, nách (MAS), a dosáhnout tak na prostředky ochranu a obnovu kulturního dědictví venz evropských fondů. Podporovány jsou pro- kova nebo pro rozvoj podnikání v obcích.


Účetnictví s emocemi Pavel Kliment a Eva Fryjaufová z KPMG Česká republika, s. r. o., na konferenci shrnuli hlavní záměry účetní reformy, která byla zahájena v letošním roce. Doporučili především prověřit veškeré interní předpisy, které se týkají oběhu dokumentů. Většina rozhodnutí rady nebo zastupitelstva má svůj odraz v účetnictví, avšak ne vždy je účetní o všech skutečnostech dostatečně informován(a). Účetnictví v novém pojetí by mělo poskytovat dostatečné podklady také pro rozhodování zastupitelů, zatím se však zdá, že jde především o zvýšené administrativní náklady, které znamenají také dodatečnou finanční zátěž. Starosta Ivan Truksa z Jenišova zpochybnil opodstatnění odepisování v hlavní činnosti, neboť vypovídací hod-

nota odpisů historického majetku je pro starosty nevyužitelná. Diskutovala se rovněž otázka, zda ministerstvo opravdu pracuje se všemi výkazy a daty, které od obcí a měst vyžaduje. Reforma účetnictví má vést k zajištění celkového konsolidovaného účetního výkazu celé České republiky. Pravidla konsolidace představila ředitelka odboru Ekonomické informace MF ČR Alena Kochová, která mj.

přislíbila dostatečnou metodickou podporu. Předávání konsolidačních přehledů se očekává poprvé za rok 2012.

Ochrana soukromí a zájem obcí Předseda Úřadu na ochranu osobních údajů RNDr. Igor Němec v úvodním slově zdůraznil, že ochrana osobních údajů a respekt k právní ochraně soukromí fyzických osob je nezbytnou součástí lidských práv. Současná doba a modernější technika totiž stále víc staví občany do nebezpečí zneužití údajů a informací o jejich soukromí ke kriminální činnosti. Další zástupkyně úřadu v čele s náměstkyní JUDr. Alenou Kučerovou se pak zaměřily na jednotlivé oblasti v rámci přenesené i samostatné působnosti. Velmi diskutované bylo používání kamerového systému, které je považováno za systematické zpracování osobních údajů a bez souhlasu subjektu údajů lze používat pouze za výjimek v případě ochrany veřejného pořádku nebo ochrany občanů, a to pouze Policií ČR a městskou policií. Inspektorky úřadu upozornily zároveň na další sporné oblasti – sociální péče, kde dochází často ke shromažďování osobních údajů ve větším než zákonném rozsahu, nebo doručování veřejnou vyhláškou, kde k splnění zákonné povinnosti většinou postačí oznámení o uložení písemnosti a dodržení 15denní lhůty ke svěšení. Zajímavým tématem v samostatné působnosti obce bylo blahopřání k životnímu jubileu. Úřad konstatoval, že vyhledávat jubilanty legitimně z evidence obyvatel je přijatelnou formou vyhledávací činnosti obce, kontaktování jubilantů a zveřejňování jubilantů v obecním rozhlase je také v pořádku, protože jde podřadit pod rozvoj sociální péče i pod péči o kulturní rozvoj obce.


Důležité je nastavit zveřejňované údaje tak, aby nebylo nepřiměřeně zasahováno do soukromého a osobního života, tedy jméno, příjmení, věk, případně aktuální datum, nikoliv však již doručovací adresu nebo část obce. Účastníci semináře měli řadu dotazů vyplývajících z praxe. Jeden z mnoha např. směřoval k otázce zveřejňování fotografií z akcí pořádaných obcí na webových stránkách. Mezi starosty panuje obava, že před jejich zveřejněním je třeba získat souhlas každého jednotlivce, který je na fotografii zachycen. Zástupkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů však tuto poplašnou zprávu vyvrátily. Jiná situace by samozřejmě byla, pokud by k těmto fotografiím byly uváděny i některé osobní údaje osob zachycených na fotografiích. Další dotazy se týkaly zveřejňování usnesení a zápisů z jednání zastupitelstev obcí. Inspektorka PhDr. Miroslava Matoušová upozornila na rozdíl mezi zpřístupňováním

a nahlížením do zápisů z jednání zastupitelstva a jejich zveřejňováním. Nahlížet do zápisu z jednání zastupitelstva mohou občané obce s trvalým pobytem na území obce, fyzické osoby, které vlastní nemovitosti na území obce, a cizí státní příslušníci s trvalým pobytem na území obce za podmínek daných zákonem. Zveřejňování informací z jednání a usnesení zastupitelstva na internetu, v tisku a jiných médiích pak je věcí jinou, jde o zveřejňování informací obsahujících osobní údaje neomezenému okruhu osob. Povinností obce je v takovém případě zajistit dodržování zákona o ochraně osobních údajů a zveřejňované osobní údaje pro daný účel anonymizovat, případně rozsah zpřístupňovaných údajů ve zveřejňované verzi omezit. Řada dotazů se týkala také provozování kamerových systémů v obcích. Vždy je třeba dodržovat základní principy jejich provozu – tj. klást důraz na preventivní funkci, instalovat je pouze na veřejných prostranstvích a v neposlední řadě upozornit dostatečně a srozumitelně občany obce a její návštěvníky na to, že je veřejné prostranství monitorováno. Více informací je k nalezení ve stanoviscích Úřadu, která jsou k dispozici na jeho webových stránkách. Tam je nutno sledovat stanoviska a při své činnosti z nich vycházet.

Hazard Diskuse na finanční konferenci potvrdila, že hazardní hry a jejich negativní sociální, ekonomické a bezpečnostní dopady jsou pro města a obce problémem stále velmi palčivým. Poslanec a bývalý primátor Prahy Pavel Bém uvedl, že na území hlavního města poklesl v letech 2009 a 2010 počet výherních hracích přístrojů o 1397 (tj. o 18,7 %), počet interaktivních videoloterních terminálů (VLT) ale naopak za tu dobu narostl o 4827 (tj. o 175,6 %). Provozovatelé využívají skutečnosti, že obce nemohou do rozhodovacího procesu o umístění VLT vstupovat, a postupně zaměňují přístroje za terminály. Velký je také nárůst počtu kasin, taktéž povolovaných ministerstvem finan-

cí. Zatímco v Las Vegas najdeme 122 kasin, na území Prahy je jich v současnosti 146. A jen pro zajímavost, v roce 2009 se v České republice z chorobného hráčství léčilo 1435 osob. Oproti roku 2003 jde o 19% nárůst. Podle odhadů se u nás navíc pohybuje dalších asi 100 000 neléčených patologických hráčů.

Starosta Bohumína a senátor Petr Vícha zdůraznil, že městům a obcím v žádném případě nejde o likvidaci loterií, ale o jejich účinnou regulaci. Města a obce by měly mít právo samy rozhodovat o veřejném pořádku na svém území. Regulace loterií by napomohla omezení gamblerství a s ním spojených negativ, mezi něž patří mimo jiné i zneMiroslava Jocha, náměstka primátora Česužívání sociálních kých Budějovic, zajímalo, zda obec v případě dávek. výherních hracích automatů může zpoplatňovat pouze přístroje, které jsou v provozu, nebo i ty, na které je vydáno povolení, ale provozovány zatím nejsou.

V reakci na dotaz pana Jocha ředitel odboru Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi MF ČR Karel Korynta vysvětlil, že podle novely zákona o podpoře sportu, jejíž součástí byla novela zákona o místních poplatcích, mohou obce vybírat místní poplatek „za provozovaný VHP nebo jiné technické zařízení povolené MF ČR podle jiného právního předpisu“, tzn., že v případě VHP se poplatky platí pouze z přístrojů, které jsou opravdu v provozu, zatímco povolená technická herní zařízení mohou být zpoplatněna bez ohledu na to, zda jsou či nejsou provozována.

Stávající právní úpravu a pokusy o její změnu přiblížil závěrem starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal. Současný zákon o loteriích přijatý v roce 1990 nepředvídal vznik a snadnou dostupnost internetu ani vývoj nových herních technologií. V reakci na nové prostředí začala vláda ve volebním ob-

dobí 2006 až 2010 připravovat nový herní zákon. Proti prvnímu vládnímu návrhu uplatňoval nejen Svaz mnoho zásadních připomínek, vláda proto zrušila jeho přípravu a zaúkolovala ministerstvo financí vést veřejnou diskuzi. V roce 2008 připravil Senát ve spolupráci se Svazem vlastní návrh obsahující základní požadavky obcí, bohužel novela se v Poslanecké sněmovně nikdy nedostala na pořad jednání. V letech 2009 a 2010 byly předloženy další návrhy, z nichž nejdále doputoval návrh ČSSD, který schválily obě komory Parlamentu, ale prezident jej nakonec vetoval. Nyní jsou v Poslanecké sněmovně dva návrhy novely zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. První z nich podalo zastupitelstvo hl. m. Prahy a obsahuje de- Místostarosta Mimoně finici videoloter- Stanislav Baloun se doních terminálů tázal na možnost regulace hazardu prostředa jejich místní nictvím výše daňového i časovou regula- odvodu, jako je tomu ci v kompetenci například u fotovoltaiky. Karel Korynta odpoobcí, stejně jako věděl, že o této možnostomu je u výher- ti se neuvažuje, hazard ních hracích au- by měl být řádně zdaněn 20 procenty v komtomatů. Druhý binaci s odvody na venávrh poslanců řejně prospěšné účely, ČSSD je téměř o jejichž výši se ještě povede diskuze. shodný s návrhem, jež před volbami prezident vetoval. V mezidobí od ustavení nové vlády připravilo návrh novely zákona o loteriích rovněž ministerstvo financí. Návrh mimo jiné definuje sázkové hry v kasinu, pod tyto hry zahrnuje i turnaje v kartách, pokud jsou v nich vybírány sázky a účastník nemá zaručenou jejich návratnost. Obcím přináší návrh možnost regulovat obecně závaznou vyhláškou VHP, VLT, hry v kasinech, internetové hry, dálkově provozované hry i další moderní technologie, a to určením místa a času jejich provozování. Dosud vydaná povolení zůstávají podle vládního návrhu v platnosti na dobu, na kterou byla vydána, tj. až na deset let, s čímž Svaz zásadně nesouhlasí a navrhuje lhůtu maximálně tříletou.


Kde se nejčastěji chybuje při výkonu samostatné působnosti a jak řešit předluženost obcí Jeden tematický blok se věnoval také regulaci předluženosti obcí a nejčastějším pochybením při výkonu samostatné působnosti. Na to, jakých chyb se obce dopouštějí nejčastěji, a co dál v případě, že obci přerostou dluhy přes hlavu, odpovídala ředitelka odboru dozoru a kontroly ministerstva vnitra Marie Kostruhová. Ministerstvo vnitra vykonává kontroly samostatné působnosti územních samosprávných celků od 1. července 2006. Jen za rok 2010 provedlo 32 kontrol a zaznamenalo 279 kontrolních závěrů, tedy zjištěných porušení zákona. Jaká jsou nejčastější zjištěná pochybení? Přestože ministerstvo vnitra může kontrolovat nakládání s majetkem jen velmi omezeně, v podstatě pouze z procesního hlediska, neboť hospodaření s majetkem je posuzováno v rámci přezkoumání hospodaření krajskými úřady či auditory, lze právě nedostatky při nakládání s nemovitým majetkem obce považovat za jedny z nejčastějších. Patří sem například nezveřejnění záměru nakládat s nemovitým majetkem obce, jeho zveřejnění na dobu kratší než zákonem stanovených 15 dnů, zveřejnění záměru v době, kdy zastupitelstvo již rozhodlo o dalších navazujících majetkoprávních úkonech, či nedostatečná identifikace nemovitosti, která je v záměru uvedena. Setkáváme se také s nedostatky ve schvalování závěrečného účtu obce. Stává se, že závěrečný účet obce není projednán společně se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření obce, není projednán do 30. června následujícího roku, nebo zastupitelstvo nepřijme opatření vedoucí k nápravě nedostatků zjištěných auditem. Objevují se třeba i nedostatky v zápisech ze zasedání zastupitelstev? Ano a bohužel často. Tyto nedostatky jsou porušením zákona o obcích, konkrétně ustanovení podle § 95. Jako příklady jeho poru-

šování můžeme uvést chybějící podpis jednoho z ověřovatelů zápisu, vyhotovení zápisu v době delší než 10 dnů, chybějící záznam o schválení pořadu jednání zastupitelstva obce a o průběhu a výsledku hlasování. V průběhu zasedání by neměly být projednávány body, které nebyly uvedeny v oznámeném programu, ani nebyly na pořad jednání zařazeny rozhodnutím zastupitelstva obce (§ 94, odst. 2 zákona o obcích). Jaké formální náležitosti nesmí v zápisu chybět a jaké skutečnosti je vhodné v zápise uvádět? V zápisu je vždy třeba uvést počet přítomných členů zastupitelstva, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis je nutné vyhotovit do 10 dnů po skončení zasedání. Uložen musí být na obecním úřadě k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva k zápisu se rozhoduje na nejbližším zasedání zastupitelstva. V zápisech je nutné přesně uvádět počet přítomných zastupitelů. U každého přijatého usnesení pak výsledek hlasování, tedy uvedení počtu členů hlasujících pro přijetí daného rozhodnutí, proti jeho přijetí a počet těch, kteří nehlasovali. V zápise je rovněž nutné zachytit schválený pořad jednání a je vhodné zaznamenat i podstatný obsah diskuse ke každému bodu, zejména návrhy členů zastupitelstva obce a jejich výhrady proti opatřením předsedajícího a způsob jejich vypořádání. Náležitou pozornost je nutné věnovat též formulaci přijatých usnesení z hlediska jejich jednoznačnosti a jasnosti.

Z tiskové konference


Příprava na konferenci

A přejdeme k zadlužení. V současné legislativě není uspokojivě řešena neschopnost obce splácet své závazky. Podle sdělení ministerstva financí vykázalo dluh celkem 3250 obcí, 43 z nich ministerstvo financí monitoruje. V kritickém stavu je jedna obec, Prameny, kde už více než rok vykonává funkci správce obce jmenovaný ministerstvem vnitra. Existuje pro zadlužené obce nějaká cesta zpět? Pracovní skupina složená ze zástupců Ministerstva financí, Ministerstva vnitra, Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv zpracovala koncepci řešení zadluženosti takovýchto obcí. Oddlužení by mělo mít čtyři fáze: fázi preventivní, fázi krizového režimu hospodaření obce, fázi nucené finanční správy obce a konečně fázi insolvence. Obec, která se dostane do stavu odpovídajícímu úpadku, by měla mít možnost projít určitou formou insolvenčního řízení, případně specifickým procesem obdobným řešení insolvence. Finanční správce by měl mít povinnost informovat ministerstvo o úpadku obce a požádat je, aby u insolvenčního soudu podalo návrh na zahájení „řízení o oddlužení“. Proces oddlužení by mohl napomoci tomu, že občané opět pocítí zájem o práci v zastupitelstvu, čímž se obec vyhne zániku. Ohlédnutí za průběhem XIII. CFK připravili pracovníci legislativního a vnějšího oddělení Kanceláře Svazu.

Z ÁV Ě R Y X I I I . C E LO S TÁT N Í F I N A N Č N Í K O N F E R E N C E

„OBCE A VLÁDA NA PRAHU NOVÉHO PARTNERSTVÍ“ A. Příspěvek na přenesený výkon státní správy Účastníci jednoznačně zastávají názor, že: - není žádný důvod pro snižování příspěvku, a to ani jednorázově v roce 2011, neboť zkrácením se náklady přenášejí pouze z vládní úrovně na samosprávu, - financování přenesené a samostatné působnosti obcí nelze navzájem slučovat, neboť každý ze zdrojů slouží k jinému cíli, - musí být neprodleně předložena novela zákona o správních poplatcích, která povede ke zvýšení finanční participace poplatníků - objem finančních prostředků určených obcím a městům musí nejen v oblasti přenesené působnosti korespondovat s narůstajícím množstvím úkolů, které jsou na samosprávu přenášeny. B. Financování samostatné působnosti Účastníci jsou přesvědčeni, že: - je třeba během roku 2011 ukončit diskuzi nad změnami v rozpočtovém určení daní, která povede k předložení legislativního návrhu, - prováděná analýza dotačních titulů, které mají posílit zdroje obcí a měst, by měla zahrnovat rovněž dotace neziskovým organizacím, neboť část prostředků dnes rozdělovaných z centrální úrovně by byla jistě lépe alokována obcemi, - nedílnou součástí změn je zcela nové pojetí daně z nemovitostí, kde budou rovněž využity pilotní projekty zpracované členskými obcemi Svazu, včetně zvýšení či uvolnění maximálních sazeb místních poplatků, příp. stanovení komunální daně, - nově by měla být zavedena finanční motivace pro obce tak, aby vybrané činnosti mohly po dohodě zajišťovat společně, - je třeba umožnit městům a obcím účinně regulovat všechny formy hazardních her a sázek na svém území, přičemž zamýšlené zdanění hazardu nesmí poškodit finanční zájmy obcí a měst, zejména zrušením místních a správních poplatků, - k regulaci hazardu je nutné využít také nástrojů daňové politiky v obdobné formě jako v případě fotovoltaických elektráren či stavebního spoření. C. Evropské fondy Účastníci zdůrazňují, že: - musí být i nadále vyvíjen trvalý tlak na změnu evropské legislativy, aby DPH hrazená obcemi na projekty v Programu rozvoje venkova patřila mezi uznatelné výdaje, - vláda musí v přípravách pro příští programovací období po roce 2013 zohlednit potřeby obcí, které mají být řešeny pomocí evropských zdrojů, a musí zajistit odpovídající objem financí, který je naplní, - vláda musí usilovat o nastavení co nejjednoduššího, nejtransparentnějšího a nejefektivnějšího implementačního a administrativního systému, jež bude doplňovat národní dotační, legislativní a finanční nástroje a povede k rozvoji měst a obcí, - vláda musí zajistit možnost financovat v příštím programovacím období infrastrukturu jako základ dalšího rozvoje obcí. D. Ostatní problematika související s financováním obcí Účastníci se shodují, že: - ministerstvo financí musí výrazně zkvalitnit metodickou podporu v oblasti účetnictví, - návrhy v oblasti sociálního začleňování musí vycházet z potřeb obcí a měst, - je třeba znovu obnovit činnost pracovní skupiny k problematice sjednocení kontrolních postupů ve veřejné správě tak, aby se zamezilo překrývání kontrol, do té doby by měly být zastaveny práce na změně Ústavy ve smyslu rozšíření kontrolních pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, - obce a města musejí mít umožněn rozvoj tak, aby nebyly při tvorbě svých rozvojových strategií omezeny svými administrativními hranicemi (např. v rámci mikroregionů, na úrovni ORP nebo většího města a jeho zázemí). Účastníci doporučují: - Předsednictvu SMO ČR, aby po dohodě a ve shodě s komorami znovu jmenovalo a rozšířilo počet stálých zástupců SMO ČR do komise pro RUD při MF ČR tak, aby bylo zajištěno proporcionální zastoupení a zastupitelnost při jednáních komise, - Předsednictvu SMO ČR a výkonnému místopředsedovi neprodleně informovat po jednáních komise členskou základnu o výstupech a výsledcích jednotlivých jednání.


„U“ křivka u daňových příjmů bude řešena prioritně Koncem listopadu loňského roku došlo k obnovení činnosti pracovní skupiny zabývající se problematikou budoucnosti rozpočtového určení daní a financování obcí jako takovému. Vzhledem k programovému prohlášení vlády, kde pasáže o daňových příjmech obcí zabírají velký prostor, lze očekávat, že avizovaná účinnost v roce 2013 může být reálná.

12,50

Prmrné sdílené dan na 1 obyvatele : varianta B - 3 % (rozloha) + 7 % (žáci)

10,50 9,6

9,0 9,1

8,6 8,6

8,50

8,2

8,1

9,9

9,7

9,5

9,0

8,5

8,1

8,0

7,5

7,5

7,6 7,2

7,3

7,8

7,3 7,2

Znovuobnovením pracovní skupiny se podařilo navázat na diskuzi o dlouhodobé koncepci financování obcí a měst. Její počátek spadá již do roku 2003, neboť první ze závěrů tehdejší VI. celostátní finanční konference spočíval v požadavku na vytvoření odborné pracovní skupiny při ministerstvu financí. Následně v lednu 2004 došlo k vytvoření Výboru pro veřejné finance, jehož součástí byla právě i diskuze o financování samosprávy.

7,2

6,9

6,50

RUD 2008 - postupné pechody - 21,40 % RUD - postupné pechody v žák - 21,68 %

4,50 I. (

do

0) 10 II .

) 00 1-2 (10

II I

-30 01 . (2

0) IV

) ) ) ) ) ) ) ) ) 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 -15 -50 1-2 1-3 -15 -10 1-1 1-4 01 1-5 01 00 00 01 01 00 00 00 . (3 (15 10 20 00 00 30 40 ( ( ( . (5 ( 0 5 . V. I . ( . . I 1 I . V I X IX VI I. ( Velikostní kategorie XI VI XI

vu venkova ČR shodli např. na nutnosti revize dotačních titulů, na nutnosti maximálního využití již dostupných údajů nebo na potřebě vyrovnání tzv. daňového sedla.

Další etapu představovalo zpracování analýzy konsorciem vysokých škol v roce 2008, jejíž závěry vyústily mj. v letošní významné navýšení příspěvku na přenesenou působnost pro obce I. a II. typu. Přerušení prací v dubnu 2009 souviselo především s politickou a ekonomickou nestabilitou. Svaz měst a obcí České republiky na svém XI. Sněmu v květnu 2009 schválil prioritu posílené spolupráce s ministerstvem financí a dalšími představiteli samosprávy na přípravě změn ve financování. Na přelomu let 2009 a 2010 proto došlo k několika pracovním setkáním v Čermné nad Orlicí a Kyjově, během nichž se zástupci Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Spolku pro obno-

Nejen sdílené daně tvoří příjmy obcí Ministerstvo na první schůzce představilo hlavní cíle, limity a očekávané postupy změny nejen v rozpočtovém určení daní. Cílem systému je vytvoření rovných podmínek pro všechna statutární města a přiblížení se lineárnímu průběhu křivky daňových příjmů na obyvatele s tím, že pouze hl. m. Praha by mělo mít svůj vlastní koeficient. Ministr rovněž upozornil, že opravdu nastává čas pro diskuzi nad společným výkonem některých

Struktura daňových příjmů obcí v roce 2011 Daň z nemovitostí 6%

Správní a místní poplatky 5%

Daň ze závislé činnosti celkem 18 %

Daň z podnikání celkem 3% Daň z příjmů fyzických osob - zvláštní sazba 3% Zdroj: Návrh státního rozpočtu na rok 2011 informační servis č. 1/2011 strana 12

RUD 14 velikostních kategorií - 20,59 %

Poplatky za znečišťování životního prostředí 4%

činností, které obce zajišťují, ať již v přenesené nebo samostatné působnosti. Hlavní dodatečný zdroj nového systému RUD by představovalo rozpuštění národních dotačních titulů, zde se však očekává přínos zhruba ve výši maximálně 3 – 4 mld. Kč. Ministerstvo v současné době provádí opětovnou inventuru dotačních titulů, jejíž završení se předpokládá v lednu příštího roku. Zástupci Svazu doplnili, že inventura dotací by se neměla zaměřovat pouze na dotace určené obcím, ale dotace jako celek, neboť v řadě případů by o příjemcích dotací mohly lépe rozhodovat obce na základě znalosti místních podmínek. Dle ministerstva nelze změny v RUD oddělovat od reformy daně z nemovitostí, zástupci Svazu doporučili v této souvislosti také diskuzi o dopadech stagnující výše sazeb správních a místních poplatků, příp. o zavedení komunální daně.

Společné dýchání… nebo dušení? Daň z přidané hodnoty 40 %

Daň z příjmů právnických osob 21 %

V návrhu se objevuje také pojem „společného dýchání“, ovšem ministerstvo se k rozšíření spektra sdílených daní příliš nepřiklání. Naopak preferuje vázat systém na inkaso jedné daně, a to daně z příjmů fyzických osob. Svaz dlouhodobě usiluje o sdílení nepřímých daní, neboť jejich inkaso se ukázalo jako stabilní. Cesta navázání obecních zdrojů na daň z příjmů fyzických osob se na příkladu Slovenska ukazuje jako nevhodná. V důsledku hospodářského poklesu zaznamenaly v loňském roce slovenské obce velmi vážné a téměř nekompenzované výpady příjmů. V souvislosti se spektrem sdílených daní je

třeba zohledňovat připravované zdanění hazardu. Ministr Kalousek upozornil, že vláda počítá s legislativní úpravou, která případné zvýšení DPH z titulu sblížení obou sazeb nebude rozpouštět samosprávám, ale směřuje je na úhradu výpadku zdrojů souvisejícího s důchodovou reformou.

Nová kritéria sdílení Oproti dříve projednávaným kritériím (počet žáků, rozloha, počet obyvatel) se v návrhu objevuje také kritérium počtu obyva-

tel nad 65 let a variantně také nadmořská výška. V případě rozlohy by pak mělo dojít k zúžení na zastavěné území obcí. Ministerstvo rovněž uvažuje o posílení motivačních prvků v systému, zároveň ale doporučuje zohledňovat vliv tzv. regionální prosperity, obdobně jako se využívá na evropské úrovni. Svaz dlouhodobě prosazuje rozšíření kritérií o žáky základních škol, zohlednění věkové struktury obyvatel neodmítá, neboť stárnutí populace rovněž ovlivňuje příjmy a výdaje obcí. Je otázkou, zda kritérium nadmořské výšky, které z analýzy vysokých škol

vyplynulo jako méně podstatné, by se mělo do systému sdílení zařazovat. Věřme, že energie, se kterou ministerstvo přistoupilo k řešení několik let odkládané novely, se rychle nevyčerpá. Svaz má k dispozici rozsáhlý argumentář, uvítáme však i další podněty od členských obcí. O průběhu prací a jednotlivých schůzkách budeme pravidelně informovat na webových stránkách i zde ve zpravodaji. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Reforma účetnictví státu z pohledu Svazu měst a obcí ČR Účetnictví a výkaznictví obcí se od roku 2010 podstatně změnilo a patrně se ještě měnit bude. Po roce však lze pochybovat, že účetnictví státu v dosud zvolené formě a způsobu provádění reformy vůbec někdy může podávat poctivý obraz o hospodaření České republiky. Svaz proto společně s kraji požaduje zásadní změnu v činnosti příslušného odboru ministerstva financí. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, byl novelizován zákonem č. 304/2008 Sb., avšak s účinností odloženou na rok 2010. Téměř rok a půl měl zajišťovat dostatek času pro přípravu prováděcích vyhlášek, proškolení krajských metodiků i rozšíření informací do obcí. Zcela nové prováděcí vyhlášky byly zveřejněny až v závěru roku 2009, čtyři účetní standardy nezbytné pro zahájení účetnictví byly dostupné od prosince 2009. I přes zřejmé zpoždění a zcela chybějící oficiální metodickou podporu nedošlo k odložení reformy, pouze v návaznosti na jednání Podvýboru pro finanční hospodaření územních samospráv a pro využívání fondů Evropské unie v říjnu 2009 došlo na základě apelu Svazu k odložení přenosu první dat na červenec 2010. Podařilo se také prosadit vyjmutí obsáhlého statistického výkazu. Svaz se tématu velmi důsledně věnuje: spolupodílel se na jediné neoficiální metodické pomůcce (tzv. metodika Jihočeského kraje), uspořádal pro starosty speciální seminář o širších souvislostech reformy, zajistil ve spolupráci s auditorskou společností účetní poradnu, připomínkuje všechny legislativní i nelegislativní návrhy, účastní se neoficiální skupiny krajských účetních metodiků. Účetnictví byl věnován také jeden ze seminářů XIII. celostátní finanční konference. Všechny činnosti však doprovázejí zřejmé pochybnosti ohledně základních parametrů reformy.

Přechodný rok, dva, tři… Rok 2010 byl ministerstvem financí vždy označován za přechodný, avšak z hlediska

přezkoumání hospodaření, finanční kontroly či kontroly vedení účetnictví se takový pohled nezdá jako určující. Samotná myšlenka programově oslabené kontroly, která má vyvážit nedostatečnou přípravu, vzbuzuje spíše obavy o budoucnosti celé reformy. V každém případě však Svaz má k dispozici dopis z ministerstva ohledně potřebné nižší intenzity kontrol a využije jej ve prospěch členských obcí při jednání s finančními úřady. Nutno dodat, že obce a jimi zřizované organizace splnily povinnosti jim uložené právními předpisy. Otázkou zůstává kvalita a využitelnost dat, která se nyní v IISSP nacházejí. Účetní veřejnost předpokládala, že během tohoto roku dojde k odstranění chyb, které vyplynou z aplikace prováděcích vyhlášek, že s dostatečným předstihem budou vydány další nezbytné účetní standardy, že se pokročí s přípravou tak zásadní změny, jakou je odepisování majetku v hlavní činnosti, že dojde k zajištění kvalitních vazeb směřujících k vytvoření metodické podpory. Situace na konci roku 2010 však téměř přesně odpovídá stavu předchozího roku a zdá se, že rok 2011 bude opět třeba chápat jako přechodný.

Statistické, finanční a další souvislosti Myšlenka rozšíření účetnictví o statistické zjišťování stále přetrvává. Detailní dělení a sledování účetních operací dle několika kritérií může dle informací ministerstva financí z července roku 2010 v maximální verzi vyústit až ve 444 tabulek. Je zřejmé, že z titulu členství v Evropské unii musí

Česká republika plnit řadu požadavků také v oblasti statistiky. Zůstává však otázkou, zda opravdu nelze využít stávajících či budoucích účetních výkazů. V okamžiku, kdy dojde k dovršení myšlenky konsolidace dat, v rámci níž bude třeba sledovat náklady a výnosy či závazky a pohledávky sektoru veřejné vlády podle jednotlivých organizací, by mělo být možné přímo z centrálního systému většinu dat potřebných pro statistické výkazy vyhledat. Došlo by tak k naplnění jednoho z avizovaných cílů reformy účetnictví státu, tedy snížení potřeby duplicitního vykazování. Sledování hospodaření obcí a všechny prováděné analýzy např. v oblasti rozpočtového určení daní zatím vycházely z údajů shromažďovaných v rámci systému ARIS (členění dle rozpočtové skladby). Webová aplikace tohoto systému nyní obsahuje následující upozornění: „Ministerstvo financí rozhodlo o vybudování nového Integrovaného informačního systému státní pokladny /IISSP/, jehož provoz byl zahájen k 1. 1. 2010. V důsledku této skutečnosti byl rozhodnutím ministra financí ukončen provoz informačního systému ARIS k 30. 6. 2010. Na stránkách ARISweb bude však nadále zajištěn přístup k informacím uloženým v databázi IDB ARIS, a to ve stejném rozsahu v časové řadě za účetní období let 2001 až 2009.“ S ohledem na vše výše uvedené se tak ještě zvyšují obavy ohledně dostupnosti a využitelnosti dat a časových řad (účetních a finančních, příp. statistických).

Pomohou veřejná slyšení před poslanci? Aplikace reformy v prostředí 6244 obcí a jimi zřizovaných organizací vyžaduje především respekt k jejich reálným možnostem, neboť výkazy by neměly být pouze vyplněné, ale


měly by poskytovat požadovanou informační hodnotu nejen pro potřeby státu, ale také pro potřeby zastupitelů a případně voličů. Nesrozumitelně stanovené cíle reformy, nedostatek času, omezená metodická pomoc, minimum času na seznámení se všemi nezbytnými dokumenty a určitá neochota pochopit odlišnost fungování územně samosprávných celků a organizačních složek státu nejen působí časové i finanční náklady obcím a městům, ale do jisté míry dále zhoršuje vnímání systému státní pokladny nejen ze strany účetní veřejnosti. Svaz proto v listopadu 2010 využil možnosti diskutovat s představiteli ministerstva před poslanci podvýboru Rozpočtového výboru. Praktické (negativní) zkušenosti starostů i krajských metodiků poslance zaujala, takže obdobná slyšení by se nadále měla konat každého půl roku.

V návaznosti na vstřícný přístup náměstka ministra financí vzešel společný požadavek vytvořit poradní orgán, ve kterém budou zastoupeni zástupci MF ČR, Svazu měst a obcí, krajů, odborných komor a který bude mít jasný statut poradního a respektovaného orgánu. Po dvou letech se tak situace v účetnictví možná začne měnit, zlepšovat.

Změny od roku 2011 Poslední dny roku 2010 došlo k vyhlášení několika změn v předpisech, které účetnictví ovlivňují. Novela zákona o účetnictví se samosprávy dotýká spíše okrajově, podstatný je však bod 27, který zavádí v § 37 správní delikty, zejména pak pokutu za neodeslání výkazů. Doporučujeme obcím, které v dobré víře plní všechny po-

vinnosti, aby se odvolávaly na ustanovení § 37ab odst. 2, kde se uvádí, že od pokuty lze upustit. Dne 31. prosince 2010 byla zveřejněna změna tzv. technické vyhlášky (383/2009 Sb.). Zde upozorňujeme zejména na posun zasílání výkazů z 20. dne po konci čtvrtletí na 25. den. Jde o zohlednění připomínek Svazu, které vycházely zejména z vazby na daňové přiznání k DPH. Mění se rovněž vyhláška 410/2009 Sb., tzv. metodická. Na základě podnětů pracovní skupiny došlo k dílčím úpravám, které se týkají zejména účtování transferů a obsahové náplně souvisejících účtů.

Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Za dva měsíce se budeme sčítat Sčítání lidu, domů a bytů se v České republice uskuteční na jaře tohoto roku. Rozhodným okamžikem, ke kterému se bude sčítat, bude půlnoc z 25. na 26. března 2011. Poprvé v historii se z nařízení Evropské komise sčítají všechny země EU v jeden rok. Novinek je ještě více. Požadavky na obce jsou proti sčítání lidu v roce 2001 doslova minimální. Většinu prací, tedy distribuci a sběr sčítacích formulářů, provede státní podnik Česká pošta. Úloha obcí pak spočívá zejména ve spolupráci s Českým statistickým úřadem na územní přípravě sčítání, včetně revize základních sídelních jednotek a statistických obvodů ve vazbě na zastavitelné a jiné plochy. Dále se předpokládá odsouhlasení seznamů bu-

dov, včetně staveb pro individuální rekreaci, vymezení sčítacích obvodů pro distribuci a sběr sčítacích formulářů. Obce mohou být také požádány o vytipování lokalit, kde může být provedení sčítání ztíženo (koncentrace problémových sociálních skupin, nouzově ubytované osoby). Dle § 11 odst. 2 zákona č. 296/2009 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011, po-

Zákon obcím ukládá: • zajistit informační spolupráci při sčítání lidu, • umožnit obyvatelům zdarma přístup k internetu, aby mohli vyplňovat on-line formuláře (pokud to místní podmínky dovolí), • vyvěsit na úřední desku seznam sčítacích komisařů s vymezenými sčítacími obvody, • vyhlásit změny o sčítacím komisaři, • mít potřebné bianco formuláře pro případ tzv. dodatečného sečtení (někdo se může např. vrátit z dlouhodobého pobytu v zahraničí a může požadovat vyplnění sčítacích formulářů ještě v dubnu či v květnu – pro tento případ musí mít obecní úřady formuláře k dispozici, • pokud se někdo z občanů rozhodne odevzdat formuláře na obecním úřadu, obecní úřad je musí vyplněné převzít a následně oznámit ČSÚ, že si je mají jeho pracovníci vyzvednout.


skytují obce bezplatně připojení na internet fyzickým osobám, které zvolí elektronický způsob vyplnění sčítacích formulářů. Tato služba má být zajištěna dle místních podmínek (např. ve veřejné knihovně, škole nebo budově obecního úřadu). V žádném případě nejde o nutnost budovat nové připojení. Obce mají možnost požádat o úhradu nákladů spojených se sčítáním lidu podle směrnice MF č. j. 12/70 384/2010 – 124 ze dne 31. srpna 2010. Pokud by měly obce jakékoliv dotazy k připravovanému sčítání, kontakty na vedoucí sčítání lidu ve všech krajích jsou uvedeny na www.scitani.cz v sekci kontakty.

Uznatelné náklady: • nákup kancelářských potřeb potřebných k zajištění sčítání lidu • instalace a provoz výpočetní nebo reprografické techniky (včetně oprav) potřebné k zajištění sčítání lidu • poštovní poplatky související se sčítáním lidu • úhrada poměrné části nákladů na technický provoz místnostní, v nichž se zpracovávají podklady pro sčítání lidu • úhrada poměrné části nákladů na provoz veřejného internetového připojení použitého k vyplňování sčítacích formulářů v době od 26. března do 15. dubna 2011 • provedení kontroly a aktualizace územních podkladů a správnosti vymezení části obcí, sídelních jednotek a jejich dílů pro provedení sčítání lidu • zajištění pořádkového dohledu obecní nebo městskou policií v lokalitách, vyžadujících asistenci policie v době distribuce a sběru formulářů, tedy od 7. března do 15. dubna 2011 • zabezpečení služby (dohledu a provozu) v místě veřejného internetového připojení mimo jeho běžnou pracovní dobu (od 26. března do 15. dubna, včetně sobot a nedělí, za předpokladu, že tuto mimořádnou službu zavedou Peníze budou přerozdělovat krajské úřady podle počtu budov (váha 70 %) a podle počtu základních sídelních jednotek a jejich dílů (váha 30 %).

Spory o výši nájemného bude řešit soud aneb Konec regulace nájmů v Čechách Od 1. ledna 2011 nastane ve většině měst podstatná změna v nájemním bydlení. Na většině území České republiky končí jednostranné zvyšování nájemného. Co to bude pro nájemníky a pronajímatele znamenat? Jaké změny s sebou přinese novela občanského zákoníku, která je momentálně projednávána Poslaneckou sněmovnou? Posledním dnem letošního roku končí regulace nájemného pro přibližně 400 tisíc bytů v České republice mimo některých krajských měst, velkých měst Středočeského kraje a Prahu, kde bude jednostranné zvyšování nájemného ukončeno až k 31. prosinci 2012. Je třeba upozornit, že i nadále je více než polovina z tohoto množství bytů ve vlastnictví měst a obcí. Tato situace související s pozbytím platnosti některých ustanovení zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného, ve znění pozdějších předpisů, přináší jednoznačné posílení pozice nájemníků. Bez jejich souhlasu již nebude možné nájemné zvyšovat. Pokud se s pronajímatelem nedohodnou, budou se moci obrátit s řešením sporu na soud. V souvislosti s nadcházejícími změnami v nájemním bydlení se objevily některé poplašné zprávy o hrozícím zahlcení soudů žalobami o výši nájemného po skončení regulace. Ministerstvo pro místní rozvoj však tyto obavy nesdílí, neboť nemá žádné signály o tom, že by se vlastníci ve větší míře uchylovali k soudnímu řešení případných sporů o výši nájmu. Ministerstvo se naopak snaží předcházet problémům a zprostředkovat dialog všech zúčastněných stran. Dle slov ministra Jankovského je nájemní vztah smlouvou mezi rovnocennými partnery, kteří mají svá práva a povinnosti. Ministerstvo dokonce ve spolupráci se Sdružením nájemníků ČR zřídilo bezplatné linky pro konzultace nájemníků, kteří mají jakékoliv dotazy týkající se této problematiky.

Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský také uvedl, že i když mluvíme o volném trhu s nájemním bydlením, je potřeba garantovat určitý sociální rozměr. Byt není auto nebo reklamní plocha, u kterých zrušení nájemní smlouvy nebo její výrazná změna ještě nemusí znamenat ohrožení základních existenčních jistot jednotlivce. Byt je pro mnoho lidí jedním ze základních pilířů životních jistot.

Připravovaná novela občanského zákoníku v oblasti nájemního bydlení Nájemní bydlení má také zásadně ovlivnit změna zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, která je momentálně projednávána Poslaneckou sněmovnou. Návrh této změny občanského zákoníku prošel zatím prvním čtením a momentálně ho projednávají Ústavně-právní výbor a Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny. Cílem této novely je posílit smluvní volnost pronajímatelů bytů při nakládání s jejich vlastním majetkem. Důraz je však také kladen na zachování nezbytné ochrany nájemníků. Z dřívějšího jednostranného aktu určení regulovaného nájemného se tak stane oboustranná dohoda mezi nájemníkem a pronajímatelem. Návrh této novely také jasně řeší situaci, kdy obě strany smluvního vztahu nedojdou ke shodě. Podle nové úpravy by měly mít obě strany možnost se obrátit na soud s žádostí o

stanovení výše nájemného v místě a čase obvyklém. V souvislosti s tím připravuje ministerstvo pro místní rozvoj vydání cenových map nájemného, které by posoužily jako vodítko při hledání dohody o výši nájemného. Cenové mapy by měly být hotovy začátkem roku 2011. Co dalšího přinese změna občanského zákoníku: • striktnější režim pro ohlašování změn v počtu osob nahlášených v bytě, a to se lhůtou dvou měsíců od vzniku této změny; pokud se tedy pobyt určité osoby/návštěvy v bytě bude blížit k hranici dvou měsíců, bude třeba takovou změnu nahlásit • návrh novely také ruší pojem tzv. služebních bytů – nově bude občanský zákoník zavádět možnost kromě nájmu na dobu určitou a na dobu neurčitou sjednat také nájem na dobu výkonu práce pro pronajímatele • pronajímatel bude mít možnost vyhradit si v nájemní smlouvě poskytnutí souhlasu s přijetím další osoby do bytu, což ale neplatí pro nejbližší příbuzné a další případy zvláštního zřetele vhodné • v případě přechodu nájemného na dědice po smrti nájemníka omezuje návrh trvání takto převedeného nájmu na dva roky, během této doby musí nový nájemce vyřešit svou bytovou situaci novou dohodou nebo změnou bydlení; sociální klauzule bude vyjímat z tohoto omezení osoby starší 75 let a nezletilé • do návrhu novely občanského zákoníku byla na poslední chvíli včleněna i klauzule chránící pozůstalé po zaměstnancích vybraných profesí, jako jsou policisté a hasiči, kteří zahynou při výkonu povolání Účinnost této novely občanského zákoníku je plánovaná do šesti měsíců ode dne vydání ve Sbírce zákonů. Závěrem bychom rádi dodali, že Svaz především prostřednictvím Bytové komise Předsednictva vždy podporoval tuto novelu občanského zákoníku směřující k posílení smluvní volnosti pronajímatelů bytů a k větší rovnoprávnosti obou stran v nájemním bydlení. Mgr. Iva Vejmelková legislativně – právní odd. Kanceláře Svazu


PROČ JSME VE SVAZU MĚST A OBCÍ ČR Lukáš Vlček, město Pacov „Velmi bych si přál, aby se úředníci na ministerstvech více zabývali tím, jaký dopad, ať už finanční či administrativní, bude mít jimi připravovaná právní norma nebo jiné opatření na města a obce. Prostřednictvím Svazu se starostové mohou k legislativním návrhům vyjadřovat a řadu neblahých důsledků odvrátit. Svojí původní profesí máme každý k něčemu blíže a podle toho také pracujeme ve svazových komisích. Tam se zpravidla rodí naše připomínky a stanoviska.“

Dan Jiránek, statutární město Kladno „Setkal jsem se s názorem, že jednotlivá města mají dostatečně silnou pozici a sama mohou podávat připomínky k legislativním předpisům. Nepotřebují se kvůli tomu sdružovat. V České republice máme 592 měst, 24 je statutárních. Bude se někdo takovým množstvím názorů, mnohdy i protichůdných, zabývat? Aby naše vyjádření mělo patřičnou váhu a nejlépe vyhovovalo potřebám nás všech, je většinou nutné zkonzultovat své podněty a připomínky s kolegy. Svaz nám umožňuje prodiskutovat návrhy se zástupci všech typů obcí z různých koutů republiky.“

Josef Bezdíček, obec Čermná nad Orlicí „Naše obec je ve Svazu od roku 1990. Já sám jsem se v roce 2000 stal členem Předsednictva, kde zastupuji malé obce. Se zástupci Komory obcí se scházíme pravidelně každý měsíc. Je to časově dosti náročné, protože reprezentuji Komoru i na mnoha konferencích, při jednáních na ministerstvech, ve výborech Parlamentu atd. Malé obce mají své specifické problémy. Na půdě Svazu se je snažíme společně řešit, mnohdy ale potřebujeme i podporu velkých měst. Rozhodně ale nejsme pod jejich tlakem, jelikož komorové uspořádání Svazu nám k jakémukoli rozhodnutí dává právo veta. V poslední době nám dělá vrásky transformace České pošty, s. p., a rušení některých poboček. Jednáme se zástupci Pošty a snažíme se najít přijatelná řešení vedoucí k optimalizaci poštovních služeb.“

František Lukl, město Kyjov „Už dnes jsme na obcích zavaleni stále narůstávajícími povinnostmi a málokdo z nás má čas a sílu sledovat návrhy nových právních předpisů, které ovlivňují fungování samosprávy, studovat je a vyjadřovat se k nim. Řada z nás se přesto, mnohdy i na úkor svého volného času, zapojuje do práce Svazu, jehož prostřednictvím se snaží hájit naše společné zájmy. Neobešli bychom se ale bez odborného zázemí svazové kanceláře. Právníci Svazu nám k jednání připravují podkladové materiály, rozbory, posudky atd. Na základě našich vyjádření pak formulují konečná stanoviska, vstupují do celého legislativního procesu, účastní se mezirezortních připomínkových řízení a podle potřeby lobbují v příslušných poslaneckých i senátních výborech. To bychom při našem ‚starostování‘ nemohli časově zvládnout. Na všechna jednání je třeba se dobře připravit.“ Martin Kupka, obec Líbeznice „Starostou jsem teprve pár týdnů. Ve veřejné správě jsem ale působil už dlouho, takže to pro mě není poznávání úplně nové země. První starostovské zkušenosti ukazují, že to vedle spousty těžkostí může být dobrá a kreativní práce. Vzhledem ke svému předchozímu působení v roli mluvčího o činnosti Svazu měst a obcí vím. Jsem rád, že jsou také Líbeznice jeho členem. Každá obec i každé město potřebuje někoho silného, kdo bude hájit jeho zájmy a bude schopen přenést do parlamentu a do vlády informace o reálných problémech na komunální úrovni. V minulosti už Svaz sehrát důležitou roli při hledání takové podoby zákona o rozpočtovém určení daní, která by omezila největší disproporce v příjmech sídel různých velikostí. Vláda Petra Nečase při nedávném jednání přislíbila, že se chce s představiteli Svazu bavit o dalších změnách do budoucna. Přenesení zpětné vazby a také vlivu na centrální úroveň je navíc jen jedním ze silných důvodů pro existenci takové organizace.“

Ludvík Juřík, obec Uhelná „Jsme malá obec s 530 obyvateli. Při řešení některých problémů, naposled týkajících se sociálního začleňování, se nám stávalo, že nás dotčené instituce nebraly jako sobě rovného partnera. Když se do věci vložil Svaz měst a obcí, jehož členy jsme od roku 1999, přestali se na nás najednou dívat jako na trosečníky, ale začali nás brát jako někoho, kdo má pevnou půdu pod nohama. Kdybychom neměli zázemí Svazu, moc bychom toho nezmohli.“


Jako členové Svazu můžete n

ovlivňovat podobu právních předpisů Svaz je od roku 2004 povinným připomínkovým místem; získává k vyjádření návrhy zákonů, vyhlášek, nařízení a dalších předpisů v době jejich přípravy

n n

podávat vlastní podněty ke změně legislativy využívat poskytovaných služeb l l l l

n n

poskytujeme bezplatné právní poradenství - zaměstnanci legislativně-právního oddělení Kanceláře Svazu napomáhají s výkladem nejednoznačně formulovaných zákonných ustanovení týkajících se působnosti obcí pomáháme obcím dosáhnout na prostředky z různých dotací včetně strukturálních fondů Evropské unie, komunitárních programů apod. zprostředkováváme nová partnerství s městy a obcemi z jiných zemí (twinning, pomoc při čerpání prostředků z komunitárních programů) poskytujeme informační servis

účastnit se řady akcí nakoupit některé produkty se slevou – např. vozy Škoda, legislativní software ASPI, produkty Microsoftu

Svým členům poskytujeme informační servis n

Webové stránky www.smocr.cz – Na našich webových stránkách najdete veškeré informace o činnosti Svazu, o praktic-

kých výhodách pro členy i o práci jednotlivých orgánů Svazu. Jako členové Svazu máte přístup do chráněných oblastí webových stránek. Zde se můžete seznámit se zápisy ze zasedání svazových komisí a pracovních skupin, ale také s aktuální legislativou, s návrhy právních norem, které Svaz připomínkoval, nebo si přečíst praktické rady a sdílet své zkušenosti s ostatními v rubrice Obec obci. Na vaše dotazy z oblasti legislativy vám v Poradně bezplatně odpoví odborníci z právního oddělení Kanceláře Svazu. n Elektronický zpravodaj – Na nejaktuálnější problémy i úspěchy z oblasti samosprávy vás pravidelně upozorňujeme prostřednictvím elektronického zpravodaje, který je rozesílán členským městům a obcím a všem uživatelům registrovaným na našich webových stránkách. n Měsíčník Informační servis (InS) – Ohlédnutí za uplynulým měsícem přinášíme v tištěném měsíčníku Informační servis, který je na všechny členské obce rozesílán zdarma. Dozvíte se, kde a o čem jednali v uplynulém měsíci zástupci Svazu, které svazové orgány zasedaly a o čem rozhodly i čím se zabývaly svazové komise. Zpravodaj čtenáře upozorňuje také na připravované právní předpisy a aktuálně projednávanou legislativu, informuje o výsledcích jednání delegátů Svazu na evropské půdě a nabízí možnosti navázání partnerské spolupráce s městy a obcemi z jiných zemí. Nechybí ani upoutávky na připravované akce.

Organizační struktura Svazu SNĚM KOMORY

KONTROLNÍ KOMISE RADA

PŘEDSEDOVÉ KOMOR

PŘEDSEDNICTVO

KOMISE PŘEDSEDNICTVA

PŘEDSEDA SVAZU

VÝKONNÝ MÍSTOPŘEDSEDA

KANCELÁŘ SVAZU

ODDĚLENÍ VNITŘNÍCH VĚCÍ

LEGISLATIVNĚ-PRÁVNÍ ODDĚLENÍ

ODDĚLENÍ VNĚJŠÍCH VZTAHŮ


Předsednictvo Svazu Operativní činnost Svazu zajišťuje Předsednictvo Svazu. Je složeno z 11 členů, kteří jsou voleni jmenovitě z členů Rady. Do komunálních voleb pracovalo Předsednictvo v tomto složení:

Předseda: Oldřich Vlasák zastupitel stat. města Hradec Králové

Čestný předseda: Pavel Bém hlavní město Praha

Jiří Kittner Liberec

Alena Knobová starostka obce Liběšice

Pavel Vondrys starosta města Strakonice

Místopředseda: Dan Jiránek primátor stat. města Kladno

Místopředsedkyně: Daniela Pastorková Bělá pod Bezdězem

Místopředseda: Josef Bezdíček starosta obce Čermná nad Orlicí

Pavel Smolka starosta města Vítkov

Ladislav Kryštof Uherský Brod

František Lukl starosta města Kyjov

Nové Předsednictvo vzejde z Rady, kterou zvolí XII. Sněm Svazu v květnu 2011.

Na čem právě pracujeme Příspěvek na přenesený výkon státní správy – nesouhlasíme s navrhovaným snížením o téměř 18 % a trvale upozorňujeme vládu i zákonodárce na chybnou logiku předkladatele.

Účetnictví – jsme členem koordinační skupiny krajských účetních metodiků, která usiluje o zlepšení současné podoby účetnictví státu.

Zákon o odpadech – spolupracujeme s ministerstvem životního prostředí na novém zákonu, který bude mj. podporovat energetické využití odpadu.

Herní zákon – navzdory prezidentskému vetu pokračujeme v úsilí o posílení pozice obcí a jejich regulační role v oblasti hazardních her.

Rozpočtové určení daní (RUD) – aktivně se účastníme pracovní skupiny zřízené při ministerstvu financí, kde hájíme stanovisko založené na dlouhodobých požadavcích členských obcí.

Daň z nemovitostí, místní a správní poplatky – za podpory ministerstva financí usilujeme o podstatnou změnu 20 let starých zákonů.

Měření rychlosti v obcích – nadále se snažíme o úpravu ustanovení § 79a zákona o silničním provozu tak, aby strážníci obecní policie nemuseli označovat úsek měřený radarem dopravními značkami „Měření rychlosti“ a „Konec měření rychlosti“.

Strategie boje proti sociálnímu vyloučení – aktivně se podílíme na tvorbě strategie proti sociálnímu vyloučení tak, aby opatření navrhované ve Strategii zahrnovala co nejširší cílovou skupinu.

Sociální služby – usilujeme o dokončení přechodu kompetencí v oblasti sociálních služeb, neboť města a obce ČR stále nevykonávají tuto svou působnost plošně. Spolu s přechodem kompetencí je na druhé straně nutné, aby stát zajistil financování těchto nových úkolů místních samospráv.


Jaké akce pro vás připravujeme v roce 2011 n Krajská setkání (únor, březen 2011, krajská města) Jedná se o jednodenní akce, kterých se účastní představitelé členských i nečlenských obcí a měst. Jsou velmi oceňovaná pro snadnou dostupnost, aktuálnost přednášených témat, možnost široké diskuse a zpětnou vazbu pro Kancelář Svazu, která připravuje tématický program. Harmonogram krajských setkání v roce 2011 Termín

Místo konání

Vysočina

Po 14. 2. 2011

KÚ kraje Vysočina, Žižkova 57, Jihlava

Liberecký kraj

St 16. 2. 2011

KÚ Libereckého kraje, U jezu 642/2a, Liberec

Moravskoslezský kraj

Po 21. 2. 2011

Kulturní zařízení Ostrava-Jih, Dr. Martínka 1439/4, Ostrava

Olomoucký kraj

Út 22. 2. 2011

Kulturní dům Lola, Sudova 16, Olomouc

Zlínský kraj

St 23. 2. 2011

Technické inovační centrum, budova 23, Vavrečkova 5262, Zlín

Plzeňský kraj

Po 7. 3. 2011

Congress Centre Parkhotel Plzeň, U Borského parku 2791/31, Plzeň

Karlovarský kraj

Út 8. 3. 2011

KÚ Karlovarského kraje, Závodní 353/88, Karlovy Vary

Ústecký kraj

Čt 10. 3. 2011

KÚ Ústeckého kraje, Velká hradební 3118, Ústí nad Labem

Královéhradecký kraj

Út 15. 3. 2011

Amber Hotel Černigov, Riegrovo nám. 1494, Hradec Králové

Pardubický kraj

Čt 17. 3. 2011

Magistrát města Pardubice, Pernštýnské náměstí 1, Pardubice

Jihomoravský kraj

Út 22. 3. 2011

Kongresové centrum Brno, Výstaviště 1, Brno, (Sál A)

Jihočeský kraj

St 23. 3. 2011

Dům kultury Metropol, Senovážné nám. 2, České Budějovice

Středočeský kraj

Po 28. 3. 2011

Magistrát hl. m. Prahy, Mariánské nám. 2, Praha změny vyhrazeny

n XVIII. celostátní kongres starostů a primátorů měst a obcí ČR (14. dubna 2011, Brno – výstaviště) Kongres starostů a primátorů organizuje Svaz jako doprovodný program veletrhu URBIS, který se koná v rámci stavebních veletrhů ve dnech 12. až 16. dubna 2011. Akce se mohou zúčastnit představitelé všech měst a obcí. Program je rozdělen do odborných bloků za účasti odborníků z ministerstev a dalších státních institucí.

Kongres starostů 2007

Kongres starostů 2006

n XII. Sněm Svazu (26. a 27. května 2011, Zlín) Sněm bude nejvýznamnější akcí Svazu v roce 2011. Je určen pro členy Svazu, kteří letos zvolí novou Radu. Sněm dále schvaluje výsledky hospodaření za předchozí období, přijímá zprávy o činnosti, ale především projednává priority Svazu na další dvouleté období. Starostové zde mají možnost ovlivnit budoucí směřování Svazu a své podněty konzultovat i s představiteli vlády.

Sněm Svazu 2009

Sněm Svazu 2009

n XIV. celostátní finanční konference (listopad 2011, Praha) Dvoudenní konference je zaměřená na problematiku financování samosprávy (především daně, dotace, poplatky). Průběh XIII. ročníku jsme zmapovali na str. 4 až 11. informační servis č. 1/2011 strana 19

Kancelář Svazu Kancelář Svazu zajišťuje organizačně výkon rozhodnutí orgánů Svazu a vykonává i jiné samostatné činnosti. V jejím čele stojí výkonný místopředseda. Kancelář se skládá ze tří oddělení:

Oddělení vnitřních věcí zajišťuje po organizační a provozně technické stránce činnost orgánů Svazu a komisí Svazu, akce pořádané Svazem (např. krajská setkání, finanční konferenci a kongres starostů), vede evidenci obcí, zajišťuje provozně-ekonomický chod Kanceláře. Vedoucí oddělení: Vendula Kouňovská

Oddělení vnějších vztahů zajišťuje: l Agendu zahraničních vztahů – zajišťuje celou oblast mezinárodní spolupráce včetně realizace projektů. Připravuje jednání zástupců Svazu v evropských institucích, poskytuje informace k čerpání evropských fondů a aktivně ovlivňuje podobu kohezní politiky EU. Poskytuje poradenství v oblasti partnerské spolupráce měst a pomáhá zprostředkovat nová partnerství. l Agendu PR a komunikace – připravuje pro členy Svazu pravidelný informační měsíčník a obsahově spravuje webové stránky, spolupracuje na vydávání odborných publikací a zajišťuje komunikaci s médii. Vedoucí oddělení: Mgr. Ingrid Štegmannová

Legislativně-právní oddělení připomínkuje návrhy právních předpisů, které se dotýkají obcí, a vyjednává o nich na jednotlivých ministerstvech, ministerských pracovních skupinách a v Parlamentu. Prostřednictvím členství Svazu v CEMR a bruselského pracoviště Svazu vstupuje do procesu ovlivňování legislativních norem a politik Evropské unie. Po odborné stránce zajišťuje chod pracovních komisí Předsednictva Svazu a jednotlivých komor, vydává právní stanoviska a poskytuje právní konzultace pro členské obce. Vedoucí oddělení: Mgr. Ludmila Němcová

Členská základna K 31. prosinci 2010 bylo ve Svazu měst a obcí ČR 2447 obcí. Členské obce zastupovaly 7 833 313 obyvatel, což z celkého počtu obyvatelstva České republiky představuje 74,55 %.

Počet obcí v ČR

5 436

z toho ve Svazu

1 888

34,73%

Počet městysů v ČR

198

z toho ve Svazu

120

60,60%

Počet měst v ČR

592

z toho ve Svazu

416

70,27%

24

z toho ve Svazu

23

95,83%

Počet statutárních měst v ČR

Pozn.: Z celkového počtu obcí ČR je 5 tzv. vojenských újezdů, které zastupují jmenovaní správci újezdů. Celkem počet obcí v ČR

Počet obyvatel


6 250

z toho ve Svazu

2 447

39,15%

10 506 813

z toho ve Svazu

7 833 313

74,55%

Pomůže obcím strategie boje proti sociálnímu vyloučení? V mnoha případech mohou vést kulturní, sociální nebo materiální bariéry k sociálnímu vyloučení. V takové situaci má občan právo na nezbytnou sociální subvenci, která podnítí jeho aktivitu k zapojení se do většinové společnosti. Podaná ruka musí mít své meze a vynaložené prostředky musí být zacíleny tak, aby splnily svůj účel a byly patrné výsledky této pomoci. Na druhé straně má každý právo zvolit si svůj styl života ve společnosti. Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách (dále jen Agentura) připravuje návrh Strategie boje proti sociálnímu vyloučení, která má obsahovat návrh opatření realizovatelných v rozmezí let 2011 až 2015. Jejím účelem je navrhnout opatření, která budou řešit jak situaci obyvatel v sociálně vyloučených lokalitách, tak situaci v území, na kterém se sociálně vyloučená lokalita nachází. Navrhované alternativy budou mít podstatný dopad na obce, přičemž ekonomická efektivita je poměrně sporná. Opatření se dotýkají oblasti bydlení, bezpečnosti, zaměstnanosti a dávkových systémů a vzdělávání. V oblasti bydlení je Agenturou a nestátními neziskovými organizacemi preferován projekt tzv. garantovaného bydlení, jehož koncepce pochází z dílny sociologického ústavu Akademie věd ČR. Projekt se zabývá přechodnými formami bydlení, např. azylovým bydlením, z kterého by klient při zvládnutí dovedností k bydlení přešel do dalšího stupně, kterým je tzv. tréninkové bydlení, které je spojeno s doprovodným programem. Po ukončení tohoto typu bydlení by klient mohl dosáhnout na trvalou formu bydlení. Projekt prostupného bydlení má dle navrhovatelů ambi-

ci rozbít monoetnické prostředí a přispět ke zmírnění negativních jevů spojených se sociálním vyloučením. Projekt se zabývá i stávající situací na trhu s byty, ve které poukazuje na nedostatečnou právní úpravu, kdy záleží na uvážení samosprávy, jak naloží se svým bytovým fondem. Koncept garantovaného bydlení zamýšlí uložit povinnost obcím, aby musely část svého bytového fondu poskytnout pro potřeby sociálního bydlení. V oblasti garantovaného bydlení je podle Svazu důležité nejdříve uskutečnit pilotní projekt. Následné řešení této otázky by mělo vyplynout z důkladné analýzy vzešlé z tohoto pilotního projektu a až poté bude možné nabídnout toto řešení jako osvědčenou metodu obcím. Realizovalo-li by se garantované bydlení bez této možnosti, může dojít k tomu, že projekt navrhovaného bydlení bude pro obec neudržitelný. Z návrhu lze vyčíst, že do budoucna bude garantované bydlení hrazeno z rozpočtu obce, proto je důležité, aby byl projekt udržitelný a měl pozitivní výsledky. V případě uložené povinnosti je pro malé obce likvidační. Navíc faktory sociálního bydlení určuje především bytová politika státu. Je to tedy převážně stát, který

by měl vytvářet podmínky pro rozvoj sociálního bydlení. Nezaměstnanost je vnímána jako ekonomicko-sociální problém, při kterém dochází k zaostávání lidského potenciálu. Proto v oblasti zaměstnanosti byl mimo jiné předložen i návrh, který se dotýká zadávání veřejných zakázek. Obec by měla v rámci vyhlašování veřejných zakázek jako podmínku zadávací dokumentace zadat zaměstnání určitého počtu dlouhodobě nezaměstnaných. Pro dlouhodobě nezaměstnané má návrh negativní dopad v tom, že po ukončení zakázky nebudou měsíc až dva pobírat dávky. Pro následnou veřejnou zakázku pak nebudou splňovat status dlouhodobě nezaměstnaného. V takovém případě může být jejich ochota využívat možnosti veřejných zakázek snížena. Na druhé straně musí i budoucí zaměstnavatelé kalkulovat s horší pracovní spolehlivostí budoucích zaměstnanců. Návrh strategie boje proti sociálnímu vyloučení se nezabývá aktivní rolí uživatelů výše popsaných služeb a ani nezdůrazňuje odpovědnost každého jedince v sociálním vyloučení. Je nezbytné vytyčit, které sociální služby jsou skutečně nepostradatelné. Tyto aktivity by se pak následně dlouhodobě realizovaly a mohly by přispět k řešení otázky sociálního vyloučení. Mgr. Miroslava Sobková legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu


Přímá volba starostů – není otázkou, jestli volbu zavést, ale jak ji zavést Na poradě odboru dozoru a kontroly ministerstva vnitra, která proběhla 7. prosince 2010, byly prezentovány informace k Analýze problematiky zavedení přímé volby starostů, včetně návrhu tezí k promítnutí přímé volby starostů do zákona o obcích. V současnosti již není kladena otázka, zda vůbec přímou volbu zavést, ale otázka, jak ji do našeho právního systému promítnout. Podle programového prohlášení vlády ČR si totiž vláda dala závazek zajistit zpracování analýzy s cílem vytvořit podmínky pro možnou přímou volbu starostů v malých obcích, případně v ostatních typech územních samosprávných celků. To znamená, že poprvé by byla použita již v komunálních volbách v roce 2014. O přímé volbě starosty se diskutuje v posledních letech opakovaně. Zastánci přímé volby starostů argumentují především posílením mandátu a pozice starosty při naplňování jeho volebního programu, posílením autority starosty, zavedením přímé odpovědnosti občanů za výkon funkce aj. Tyto názory se odvíjejí od tvrzených nedostatků současného stavu právní úpravy obecního zřízení a fungování organizace místní samosprávy. K těmto nedostatkům patří: - neznalost a nezájem občanů podílet se na rozhodování komunálních orgánů - ztotožnění role starosty s rolí zastupitelstva či rady obce - formální výkon funkce zastupitelstva obce v malých obcích - starosta je volen na základě koaliční dohody politických stran, přičemž se nemusí jednat o osobu, která získala největší počet hlasů ve volbách - radními se stávají osoby bez odborné vybavenosti, ve skutečnosti vládnou úředníci - v malých obcích již de facto dochází k přímé volbě, protože kandidátky jsou sestavovány tak, aby odpovídaly veřejnému mínění Podle kritiků současného stavu jsou navrhovány změny, které by měly přispět k odstranění zmiňovaných nedostatků: - zakotvení přímé volby starostů (primátorů, hejtmanů), kteří budou mít silný politický mandát a budou pod kontrolou veřejnosti - osobní odpovědnost starosty za výkon veřejné moci v obci a za chod úřadu - rada obce složená z nepolitických odborníků jmenovaná starostou jako tým spolupracovníků - změna rozdělení kompetencí mezi orgány obce, tj. koncepčně strategické rozhodování vymezit pouze zastupitelstvu, operativní rozhodování svěřit starostovi


Z těchto příkladů je zřejmé, že jde o argumenty nejen právní, vztahující se k úpravě obecního zřízení, ale i politické či sociologické, které mají širší rozměr (vliv občanů, míra participace občanů na veřejných záležitostech). Zásadní otázkou, kterou je třeba vyřešit, je otázka rozsahu legislativních změn v případě politického rozhodnutí o zavedení přímé volby starostů. Zastánci přímé volby uplatňují systémové změny, které se týkají významnou měrou samotné institucionální organizace místní samosprávy (vzájemné vztahy mezi orgány obce, kompetence jednotlivých orgánů atd.). Kdyby mělo dojít pouze k technickým změnám ve způsobu volby starosty z dosavadní nepřímé na přímou, pak je sporné, zda takováto dílčí změna naplní očekávání s přímou volbou spojené. Postavení přímo voleného starosty vybaveného stávajícími kompetencemi, by neznamenalo lepší postavení, ale zejména ve vztahu k voličům zhoršení jeho pozice, protože by často nemohl dostát svému volebnímu programu. Ministerstvo vnitra vedlo k problematice přímé volby starostů již v roce 2008 odbornou konferenci „Dokončení reformy a aktuální aspekty veřejné správy“, ze které vyplynulo, že většina odborné veřejnosti se vyslovila pro zachování současného modelu.

hody tohoto modelu mohou být pro naši právní úpravu inspirativní: Výhody: - moc v obci je rozdělená, starosta jako nezávislý orgán je protiváhou obecnímu zastupitelstvu - funkce starosty je individuálním postem a stojí v tomto smyslu pod výraznější kontrolou obyvatel obce, kteří ho mohou odvolat - správa obce je jednodušší a pružnější - starosta je ustanoven na základě přímé demokracie, tj. nejširší zapojení občanů do správy obce Nevýhody: - slabá vnitřní kontrola činnosti starosty, kterého nemůže kontrolovat ani zastupitelstvo obce, ani hlavní kontrolor (na Slovensku je poněkud odlišná úprava interního auditu) - malá, v podstatě pouze politická odpovědnost neodpovídající jeho silné pozici a odborné náročnosti na výkon funkce - patová situace, pokud starosta a zastupitelstvo nemají vůli spolupracovat - výhoda přímé demokracie ztrácí svůj smysl, pokud je slabý zájem voličů o dění v obci, pak může dojít v systému relativní většiny ke zvolení starosty i jen malým množstvím hlasů Z uvedených skutečností pak vyplývá, že ke každé výhodě lze přiřadit i nevýhodu takového systému. Je proto potřeba, aby se diskuze zaměřila na obě skupiny argumentů s ohledem na to, zda potenciální pozitivní dopady zavedení přímé volby starostů převáží nad negativy umocněnými odlišnou koncepcí organizace územní samosprávy.

Vztah přímé volby a Ústavy ČR Přímá volba v jiných zemích V rámci analýzy ministerstvo vnitra zpracovalo přehled, jakým způsobem je přímá volba uplatňována i v zemích EU. V současné době je to přibližně v polovině zemí Unie, z našich nejbližších sousedů má přímou volbu zavedenou Slovensko a Polsko. V některých zemních, jako je Německo, Velká Británie, Rakousko, Maďarsko, Norsko a Rusko, je možná přímá i nepřímá volba starostů. Slovensko uplatňuje model přímé volby starostů již 20 let, a proto výhody a nevý-

V podmínkách právního řádu České republiky bude třeba vyřešit zejména vztah přímé volby starostů k Ústavě České republiky. Podle čl. 101 je „obec samostatně spravována zastupitelstvem“, podle čl. 104 pak „zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech samosprávy, pokud nejsou zákonem svěřeny zastupitelstvu vyššího územního samosprávného celku“. O ostatních orgánech obce Ústava mlčí a ponechává úpravu zvláštním zákonům. Proto pokud dojde pouze k technické změně volby starosty, tedy bez doprovodných změn v postavení

a působnosti starosty, nebude tato úprava v rozporu s Ústavou ČR. V případě, že by mělo dojít k legislativní změně postavení starosty v systému územní samosprávy spočívajícím především v přenesení řady výkonných a rozhodovacích oprávnění tak, jak chtějí zastánci přímé volby starosty, nastává důvodná pochybnost o souladu takové změny s ústavním systémem uspořádání místní samosprávy. Lze očekávat námitky odborné veřejnosti, které již nyní poukazují na existenci vyhrazených pravomocí rady obce, kdy si tyto pravomoci nemůže vyhradit zastupitelstvo obce. V případě silného starosty jde problém ještě mnohem dál, protože zatímco v případě rady obce jde o členy volené z řad zastupitelstva obce, v případě starosty by šlo o osobu volenou samostatně občany a na zastupitelstvu nezávislou. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem ministerstvo vnitra zpracovalo určitý nástin možného zakotvení přímé volby starostů do právního řádu ČR. Pokud bude politicky rozhodnuto o zavedení přímé volby starostů, pak jednotlivé legislativně-právní otázky budou podrobně řešeny. Zde uvádíme nejdůležitější otázky, na které je nutno zaměřit pozornost: 1. Určení, ve kterých obcích bude starosta volen přímo, tedy co se rozumí pod pojmem „malá“ obec Ve vládním prohlášení není „malá“ obec nijak specifikována, nicméně z kontextu platné úpravy lze podle MV ČR jako nejvhodnější řešení stanovit, že starosta bude volen v těch obcích, kde se nevolí rada obce. V těchto obcích starosta již v současnosti vykonává většinu pravomocí rady obce, a proto by navrhované řešení neznamenalo radikální zásah do současné koncepce. Z tohoto důvodu bude třeba změnit právní podmínky pro volbu rady, tedy snížit nejvyšší počet členů zastupitelstva pod 15 členů. Rozumí se tím nastavení pevného kriteria pro volbu rady (a tím zprostředkovaně pro volbu starosty) obce podle počtu obyvatel obce. Ministerstvo vnitra jako optimální hranici navrhuje 1500 obyvatel, což odpovídá i mediálním vyjádřením současné politické reprezentace. Dále se nabízí otázka, zda vůbec malým obcím možnost zvolit radu odebírat ze zákona, či spíše ponechat takové rozhodnutí např. na místním referendu. 2. Odpovědnost a odvolatelnost starosty Přímo volený starosta musí být nezávislý na zastupitelstvu obce. Proto by jej mělo být

možné odvolat jen vůlí občanů, tj. formou místního referenda. Pro účely kontroly starosty se také jeví vhodné zakotvit možnost zastupitelstva vyhlásit místní referendum (bez návrhu občanů) k odvolání starosty v případech, které by stanovil zákon. Ze zákona by mandát zanikal smrtí či rezignací, ale také vyslovením ztráty volitelnosti, resp. neslučitelnosti funkcí, ředitelem krajského úřadu (to z důvodu nezávislosti starosty na zastupitelstvu obce) a také odsouzením k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Zánik mandátu všech členů zastupitelstva obce by na mandát starosty neměl vliv. Bude třeba vymezit podmínky neslučitelnosti funkce starosty (obdobně jako členů zastupitelstva obce), určit pravidla pro případ, že bude starosta odvolán (kdo bude vykonávat pravomoci starosty do konání nových voleb starosty), postup v situaci, že ve stejném období nebude obsazena funkce starosty ani místostarosty. 3. Postavení a kompetence starosty, vztah starosty a zastupitelstva obce Přímo volený starosta by byl na zastupitelstvu nezávislý, nemohl by jím být odvolán a nebyl by mu z výkonu své funkce odpovědný. Postavení starosty ve vztahu k zastupitelstvu lze řešit dvěma způsoby – jednak neslučitelností funkce starosty a člena zastupitelstva, nebo řešením, kdy je starosta z titulu své funkce členem zastupitelstva. Druhé navrhované řešení je z pohledu ministerstva vnitra vhodnější, protože oddělenost funkcí starosty a člena zastupitelstva by mohla vést k již uváděnému riziku přímé volby starostů, a to naprosté paralýze činnosti obce při vzájemných konfliktech mezi starostou a zastupitelstvem. Avšak ani toto řešení není samospasitelné, protože bude závislé na vzájemné ochotě obou orgánů. Svěření vyhrazených kompetencí, které jsou současnou úpravou vyhrazeny radě obce, přímo voleným starostům je optimálním řešení. Zastupitelstvo by si tyto kompetence nemohlo vyhradit a omezovat tak starostu ve výkonu funkce (podle současného výkladu MV ČR totiž v obci, kde se rada nevolí, nejsou tyto pravomoci vyhrazeny starostovi, a to ani ty pravomoci, které jsou vyhrazeny pouze radě obce). 4. Postavení místostarostů Ze zákona by byl jmenován pouze jeden místostarosta, ke stanovení většího počtu místostarostů by bylo příslušné zastupitelstvo obce. Místostarosta by byl jmenován z řad členů zastupitelstva obce, možné řešení je i přímá volba.

5. Uvolněný či neuvolněný starosta a jeho odměňování Přímo volený starosta bude mít mnohem větší nárůst kompetencí a větší odpovědnost za chod obce a obecního úřadu, proto lze uvažovat o řešení, že přímo volení starostové by byli ze zákona uvolněni, pokud by se své uvolněnosti sami nevzdali. Uvolněná funkce s sebou nese nárůst nákladů, zejména prostředky na odměny, odvody a další. Proto je možné uvažovat o uvolněné funkci v závislosti na počtu členů zastupitelstva obce.

Volební systémy Změna způsobu volby starosty by si kromě nezbytné novelizace zákona o obcích vyžádala rovněž změnu zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Vzhledem k monokratickému charakteru funkce starosty obce připadá do úvahy některý z většinových systémů: Relativně většinový systém Jde o nejčastěji využívaný systém na světě – tzv. jednokolový systém, který je charakteristický tím, že jedinou podmínku úspěchu ve volbách je, že kandidát získá více hlasů, než ostatní kandidáti. Slabá stránka tohoto systému je právě při přímé volbě starosty, protože se může stát, že vítěz není reprezentant většiny, ale zástupce nejsilnější menšiny (při slabé volební účasti) – což již ukazují zkušenosti ze Slovenska. Výhodou je naprostá jednoduchost a úspornost. Absolutně většinový systém Tyto systémy jsou nákladné, složité a obtížně pochopitelné pro voliče (např. dvoukolová volba).

Závěr I přes analýzu, která podrobně zpracovala a popsala klady a zápory přímé volby starostů, Svaz měst a obcí ČR nadále setrvává na svém zamítavém postoji k přímé volbě starostů, který vyslovil již v roce 2005 na IX. Sněmu ve Žďáru na Sázavou. Případné zavádění přímé volby starostů s sebou nese mnohé problémy, včetně nutnosti změny Ústavy. Než se věnovat otázce přímé volby starostů, jeví se mnohem důležitější v rámci dokončení reformy veřejné správy zabývat se řešením jiných otázek, jako např. stabilizace financování obcí prostřednictvím systému rozpočtového určení daní, vyjasnění pravidel zákona o střetu zájmů či dokončení elektronizace veřejné správy. Mgr. Ludmila Němcová legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu


Sociální služby optikou Svazu měst a obcí ČR Sociální záležitosti jsou širokou a dynamicky se rozvíjející oblastí. V současnosti zde probíhají doslova nejdůležitější celospolečenské diskuse (zejména důchodová reforma, rostoucí nezaměstnanost či problematika tzv. dlouhodobé péče). Sociální oblast je tak přirozeně klíčová rovněž pro Svaz. V široké sociální oblasti se Svaz věnuje zejména sociálním službám, které jsou určeny občanům v nepříznivé sociální situaci. Svaz vždy akcentoval vztah mezi sociálními službami, občanem a konkrétním městem či obcí. Je zcela přirozené, že se občané v první řadě obrátí o pomoc na komunální úroveň. V sociálních službách stát vytváří právní a kvalitativní rámec, jsou to však města a obce, která tento rámec naplňují konkrétními požadavky svých občanů, které vycházejí přirozeně z místních poměrů. Sociální služby tak představují typickou oblast pro samostatnou působnost měst a obcí, jejich základním nástrojem musí být tzv. komunitní plánování.

Současné postavení měst a obcí v systému sociálních služeb Sociální služby jsou v současnosti upraveny zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Města a obce nemají podle této právní normy mnoho kompetencí. Zjednodušeně řečeno, pouze zjišťují ve své lokalitě poptávku po sociálních službách a informují své obyvatele o nabídce sociálních služeb, které zajišťují kraje. Podle stávající právní úpravy nejsou města a obce ČR povinny zajišťovat žádné druhy sociálních služeb a nemusí ani plánovat jejich budoucí rozvoj. Pokud v současnosti města a obce ČR zajišťují určitý druh sociálních služeb či komunitně plánují, není to jejich zákonná povinnost, nýbrž tuto činnost vykonávají pouze na základě dobrovolnosti. Povinnost komunitně plánovat je zákonem stanovena pouze krajům, jen ty rovněž zajišťují dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území. Ačkoliv města a obce nemají zákonnou povinnost sociální služby poskytovat, jsou často jejich poskytovateli. V případě rezidenčních sociálních služeb (např. domovů pro seniory) je územní samospráva dokonce druhým největším poskytovatelem v České republice. To však nejde vykládat tak, že by se města a obce na sociálních službách podílely plošně. Vzhledem k neexistenci zákonné povinnosti se na sociálních službách podílejí jen některá města a obce.

Současné financování sociálních služeb Sociální služby jsou financovány vícezdrojově. Největší částí přispívají do systému soci-


álních služeb jejich klienti. Mnozí z těchto klientů dostávají příspěvek na péči, který poskytuje stát jako tzv. mandatorní výdaj podle zákona. Významným zdrojem financování sociálních služeb jsou státní dotace. Tyto dotace dostávají pouze registrovaní poskytovatelé sociálních služeb a nejsou nárokové. Města a obce přispívají do systému financování sociálních služeb tím, že financují vlastní poskytovatele (např. příspěvkové organizace), a rovněž tím, že dotují poskytovatele sociálních služeb na svém území. Tato činnost měst a obcí však není plošná, neboť územní samospráva nemá plošnou působnost v sociálních službách. Svaz již řadu let upozorňuje na skutečnost, že na počátku devadesátých let na územní samosprávu kompetence z národních výborů různých stupňů (s výjimkou tzv. velké čtyřky – Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) nepřešly. Proto nelze příspěvek obcí do financování sociálních služeb chápat plošně. Kompetence v sociálních službách na obce teprve musí přejít, což se bohužel často zapomíná. Logicky není vyřešeno financování této nové kompetence, protože mnohá města a obce v sociálních službách dnes činné nejsou. Občas nevděčná úloha Svazu spočívá i v tom, že tato fakta stále opakujeme.

Budoucí úloha měst a obcí v sociálních službách Současné postavení měst a obcí v systému sociálních služeb není v mnohém v pořádku. Přirozené místo měst a obcí dnes v nesouladu s věcnou logikou (avšak podle zákona) zaujímají kraje. Kraj sice při tvorbě komunitního plánu spolupracuje s městy a obcemi na svém území, avšak tato spolupráce zůstane ryze formální, dokud města a obce nebudou začleněny do procesu tvorby komunitního plánování systémově (to znamená rovněž po vyřešení financování této činnosti). Budeme usilovat o to, aby města a obce měly v budoucnu povinnost tvorby komunitních plánů. Malé obce se mohou sdružit do svazku obcí či uzavřít s jinou obcí ve-

řejnoprávní smlouvu. Navíc je už nyní možné z evropských dotačních programů získat dotace na tuto činnost, a tak by komunitní plánování nutně nemuselo znamenat výrazný odliv finančních prostředků daného města či obce. Podobně jako v oblasti školství by města a obce měly mít plošnou povinnost v sociálních službách. Podobně jako v oblasti školství by tyto povinnosti měly být vnímány všemi přirozeně, obce nevyjímaje. Svaz usiluje o to, aby myšlenka komunitního plánování byla konečně dotažena do konce. K čemu je dobrý krajský střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, který zohledňuje místní specifika jen formálně, jak je tomu často dnes? Krajský plán musí brát v potaz místní plány. Až souhrnem místních plánů je možné teprve vytvořit plán krajský. Kdo jiný než obce zná potřeby svých občanů nejlépe? Města a obce by na rozdíl od současného stavu mohly v budoucnu na svém území některé druhy sociálních služeb zajišťovat plošně. Obce by tyto sociální služby zajišťovaly na základě komunitního plánu, který by k tomu účelu samy vytvořily. Města a obce by tak v budoucnu mohly být na svém území (či území svazku obcí) odpovědny za zajištění některých druhů sociálních služeb. O této změně kompetencí v oblasti sociálních služeb se zatím vede jen odborná diskuse v pracovních orgánech Svazu. Vhodným místem k artikulaci názorů Svazu na změnu stávajícího pojetí se jeví rovněž projekt MPSV „Podpora procesů v sociálních službách“, kterého se Svaz aktivně účastní (informace o projektu naleznete v INS č. 10,11 a 12/10).

Budoucí financování sociálních služeb Na města a obce musí kompetence v sociální oblasti teprve přejít. Pro mnohé z měst a obcí půjde o nové povinnosti, které tak logicky nejsou obsaženy v současném rozpočtovém určení daní. Svaz usiluje o to, aby v RUD byly tyto nové působnosti zohledněny. Je velmi pravděpodobné, že současný dotační systém v sociálních službách není v souladu se soutěžním právem EU. Stát tak zřejmě svěří klientovi větší finanční prostředky než je stávající příspěvek na péči podle zákona a klient si potřebnou službu vybere podle svého uvážení. Není nepředstavitelné, že by v systému sociálních služeb nemohly omezeně fungovat tržní mechanismy. Klíčový pro budoucnost je již tolikrát zmíněný plán rozvoje sociálních služeb: podle něj se budou

sociální služby plánovat, včetně zajištění odpovídajících finančních prostředků. Poskytovat je může pouze takový poskytovatel, který je schopen tyto služby udržitelně a kvalitně poskytnout. Nekvalitní poskytovatelé sociálních služeb v tomto novém systému zřejmě „nepřežijí“.

Města a obce budou jedním z nosných pilířů, na kterých tento nový systém financování v sociálních službách bude spočívat. V neposlední řadě bude role obcí v budoucnu rovněž posílena v závislosti na proces stárnutí obyvatelstva, který si vyžádá řadu systémových změn v sociálních službách. Svaz udělá

všechno proto, aby se zástupci státu dohodl takovou změnu v zajištění financování, aby budoucí přechod kompetencí v sociálních službách byl pro města a obce ČR, respektive pro její občany, co nejpřínosnější. Mgr. Petr Schlesinger legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Služby obecného zájmu - evropský rozměr veřejné služby Veřejná služba je každá činnost, kterou veřejná správa vykonává pro své občany. Existence územní samosprávy jako takové je z logiky věci již veřejnou službou. Kromě národního má veřejná služba rovněž rozměr evropský. Obě pojetí jsou provázána, jedno bez druhého nemůže smysluplně existovat. Jako příklad uveďme sociální služby. Sociální služby je možno zařadit do skupiny služeb obecného zájmu. Tento pojem je upraven evropským právem a znamená totéž co veřejná služba, tedy služba pro všechny. Parlament ČR může zákonem určit, které druhy sociálních služeb se budou v České republice vykonávat a kdo je bude zajišťovat (např. kraje či obce). Toto je výsostná kompetence České republiky jako jednoho z členských států EU, do které EU nemluví. Česká republika však nemůže sama určit, jestli jde v případě určitého druhu sociál-

ních služeb o tzv. ekonomickou či neekonomickou činnost. Toto určení není v kompetenci České republiky, nýbrž v kompetenci EU, která chrání vnitřní trh. Proč je toto rozdělení důležité? Pokud je daná sociální služba činností ekonomickou, musí být v České republice dodrženo soutěžní právo EU. O ekonomickou činnost se jedná tehdy, pokud je služba vykonávána rovněž za peníze třetích osob. Typicky je tomu tak např. v domovech pro seniory. Zde by mělo být dodržováno právo veřej-

ných zakázek a veřejné podpory. Avšak například v oblasti péče o bezdomovce jsou tyto služby pro klienty zdarma. Tato činnost tak není podle evropského práva činností ekonomickou, a proto se zde evropské právo neuplatní. V současnosti probíhá projekt ministerstva práce a sociálních věcí s názvem „Podpora procesů v sociálních službách“. Tento projekt bude mimo jiné odpovídat na otázku, jaké činnosti v sociálních službách ČR jsou ekonomické povahy, čili kde je tedy nutné soutěžní právo EU dodržovat a kde nikoliv. Výstupy tohoto napínavého rozhodování vám jistě budeme sdělovat po celý rok 2011. Mgr. Petr Schlesinger legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Co přinese obcím zpoplatnění informačního systému datových schránek? Realizace projektu datových schránek vnesla zásadní změny do práce měst a obcí. I nejmenším obcím vznikla povinnost používat datovou schránku a jejím prostřednictvím komunikovat s ostatními subjekty, jimž to zákon nařizuje. Tato povinnost dopadla i na organizace a školy zřizované obcemi, pokud byly zapsány v obchodním rejstříku. Náklady na materiální a lidské zdroje, které byly nezbytné pro zavedení informačního systému datových schránek, byly plně hrazeny ze zdrojů měst a obcí. Samotné spuštění a zavedení celého projektu si vyžádalo další dodatečné finanční zdroje z místních rozpočtů, např. časová razítka z důvodu archivace dokumentů, konverze dokumentů u subjektů, které nejsou orgány veřejné moci. Následnou investicí z rozpočtů obcí bude archivace elektronických zpráv. Z uvedeného vyplývá, že čím menší byla obec, tím nesnadnější měla podmínky pro realizaci systému i pro efektivní návrat-

nost vložených nákladů. Prominutí plateb nákladů spojených se správou a provozováním informačního systému datových schránek bylo alespoň částečnou kompenzací za vynaložené náklady. Avizované hrazení nákladů spojených se správou a provozováním informačního systému datových schránek znamená další přesunutí finančního zatížení na města

a obce. Navíc, žádná obec nemá nyní v návrhu rozpočtu na příští rok zaúčtovány poplatky za provoz informačního systému datových schránek. Zavádění podobných projektů by mělo být perspektivně výhodné pro všechny zúčastněné subjekty, aby je obce samy chtěly. V tomto případě je velmi obtížné kombinovat tržní principy se zákonem plošně nařízenými povinnostmi. V této souvislosti je nutné provést analýzu, zda přínos a užitek ze zavedení informačního systému datových schránek odpovídá skutečně vynaloženým nákladům. Do budoucna je vhodné, aby samosprávy nenesly finanční spoluúčast na řešení funkčních agend státu. Naopak, je třeba usilovat o využití prostředků z rozpočtu státu i fondů EU také pro individuální aktivity a projekty měst a obcí. Mgr. Miroslava Sobková legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu


Obce a evropské peníze Obce mají představu, jak s evropskými penězi zacházet. I po roce 2013. Svaz měst a obcí ČR v návaznosti na debatu, která se rozbíhá kolem budoucího čerpání evropských fondů po roce 2013, připravil své stanovisko k otázkám, které se budoucího čerpání evropských fondů týkají. Představu o využití evropských peněz mají jak venkovské obce, tak i větší města.

Proč se už nyní zabývat tím, co bude platit až po roce 2013? Odpověď je jednoduchá – protože jde o nemalé peníze. Evropské fondy tvoří významnou část rozpočtů obcí – jde až o 5 %, v některých případech i více, zejména pokud jde o malé obce. Ze současného balíku evropských peněz na operační programy bylo k dubnu 2010 pro obce vyčleněno 33 mld. Kč, a pokud bychom do údajů zahrnuli i čerpání organizacemi zřizovanými obcemi, zvýší se číslo na 95,29 mld. Kč. Hovoříme o penězích, které mají obce k dispozici od roku 2007, kdy začalo nynější programovací období. Evropské peníze jsou důležitým zdrojem pro investiční rozvoj a pro malé obce jsou klíčové. Musíme si proto o ten příští balík, který přijde po roce 2013, umět říci. A to právě teď, protože za pár měsíců může být pozdě.

O čem se diskutuje? Téma lze rozdělit na dvě roviny – jednak musíme přesvědčit Unii, aby peníze šly na skutečné potřeby, ne na zbytečnosti. Součástí je stanovení okruhů, kam peníze směřovat, a diskuze o objemech peněz na rozvoj měst a venkova a na zemědělství a přímé platby. Zde je nutné se soustředit i na naše ministerstva a úřady, které mají odpovědnost za řízení evropských peněz a přesvědčit je o tom, že víme, kam by EU peníze měly jít. Druhá rovina je o tom, jak to udělat u nás, aby se peníze dostaly tam, kde jsou nutné, aby jich bylo tak akorát a aby pokud možno neexistovaly překážky, které by jejich využití činily těžší, než je nezbytně nutné.

Představy Svazu o využití EU fondů po roce 2013 u nás Začněme od věcí, které obce vidí jako nejpalčivější, protože se s nimi denně setkávají. Stále omílaný požadavek na jednodušší


administrativu u projektů. Tato oblast má dvě roviny – administrativu, kterou si vytváříme zde, v České republice, sami (často pod rouškou toho, že ji po nás chce Unie), a překážky, které skutečně z EU přicházejí. Je mnohé co zlepšovat – Svaz má celý seznam byrokratických zbytečností, které obcím ztěžují život. Shrnují je analýzy potřeb měst a potřeb obcí – obě práce jsou k dispozici na webových stránkách Svazu. Specifickou kapitolu zasluhuje samotné financování EU projektů. Svaz se ve svých pozicích dotýká témat od míry spolufinancování, přes využití finančních nástrojů typu revolvingových fondů městy až po možnost flexibilně využívat zdroje na integrované projekty z vícero fondů EU (např. ERDF, ESF a EAFRD). Mají-li mít evropské peníze správný dopad na území obcí, musí být navázány na dlouhodobější strategické představy o rozvoji obce, resp. celého území, a musí doplňovat a podporovat nástroje v ČR, jako je rozpočtové určení daní, národní dotační politika nebo regulatorní nástroje typu legislativa. Bohužel na skutečné, vizionářské strategické plánování nejsou obce připraveny – zejména ty menší nemají kapacitně a finančně prostor na takový koncepční přístup. Na druhé straně stát pro dlouhodobější vize obcí nevytváří podmínky, ať už legislativní nebo finanční. Umožnění širšího strategického přístupu k rozvoji samospráv bez omezení administrativními hranicemi obce (např. na úrovni mikroregionů, obcí s rozšířenou působností nebo měst a jejich zázemí) je proto jedním z velkých požadavků, který Svaz ve svých pozicích deklaruje. Součástí takového přístupu je i v praxi realizované partnerství – jak plošné, na daném území, se zástupci podnikatelského sektoru, neziskovek, zemědělců atp., tak vertikální, mezi obcemi a kraji nebo obcemi a státem. Pravidla určuje ten, kdo peníze dává – a v případě EU fondů tomu není jinak. Po-

zice se proto také zabývají potřebami obcí v ČR a prioritami, které si stanovuje Evropská unie. Vzhledem k velkému důrazu Unie na růst založený na vytváření pracovních příležitostí, na výzkumu a vývoji, sociálním začleňování, využití informačních a komunikačních technologií a zlepšování životního prostředí a na druhé straně vzhledem ke stále vysoké poptávce českých obcí po budování základní, fyzické infrastruktury, ať už v dopravě, životním prostředí nebo energetice, je potřeba najít průsečíky mezi tím, na co EU peníze dát chce a na co bychom je my skutečně potřebovali. Zdůrazňování, zejména v EU, toho, že nové členské země nemají ještě všechny základní infrastrukturní potřeby vyřešeny, by mělo pomoci tomu, aby peníze z fondů nešly jen na to, co u nás do velké míry stále považujeme za „nadstavbu“. V neposlední řadě se stanovisko Svazu dotýká i výdajů z rozpočtu EU. Výdaje na politiku soudržnosti a na společnou zemědělskou politiku tvoří většinovou část rozpočtu, v roce 2010 to např. je 87,5 %. Poměr mezi jednotlivými výdaji by měl v EU zohledňovat skutečný přínos dotací a plateb pro hospodářský a územní rozvoj. Jinými slovy, větší objem peněz by měl být určen na dotační aktivity, z nichž profitují i obce, než na přímé platby zemědělským firmám. Jen pro představu, v roce 2010 šlo na přímé platby zemědělcům 31 % (43,820 bil. euro), na rozvoj venkova bylo vyčleněno 11,1 % (15,316 bil. euro) a politika soudržnosti, tj. strukturální fondy, měly k dispozici 45,4 % objemu rozpočtu EU (64,249 bil. euro). Ve stručnosti zde shrnujeme východiska pozic Svazu k tomu, jak by měl vypadat rozvoj venkova a rozvoj měst a obcí z peněz EU. Nejde o finální pozice – jejich podoba bude upřesněna do konce ledna a následně prosazována na jednáních s ministerstvy, kraji a institucemi EU. Na webových stránkách www.smocr.cz najdete obě pozice zveřejněny. Mgr. Eva Srnová vnější oddělení Kanceláře Svazu

Vy se ptáte, my odpovídáme Příspěvek na penzijní připojištění pro starostu Dotaz: Je možno uvolněné starostce přispívat na penzijní připojištění přímo z rozpočtu obce? Obec nemá sociální fond. Odpověď: Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů, v § 27 odst. 5 umožňuje, aby za účastníka s jeho souhlasem platila penzijnímu fondu příspěvek nebo jeho část třetí osoba. V dalším textu se uvádí, že příspěvek může platit též zaměstnavatel. Uvolněný starosta není s obcí v pracovně-právním vztahu, proto vycházíme z možnosti úhrady dané zákonem obci jako „třetí osobě“. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, uvádí v § 9 pou-

ze demonstrativní výčet výdajů z rozpočtu, takže lze předpokládat i jiný druh výdajů než položky zde uvedené. V každém případě by o příspěvku mělo rozhodovat zastupitelstvo, kterému je jinak vyhrazeno rozhodovat o zřizování trvalých a dočasných peněžních fondů - viz § 84 odst. 2 písm. c). Pokud by obec v budoucnu uvažovala o zřízení sociálního fondu, je třeba stanovit pravidla pro jeho plnění a čerpání, včetně okruhu osob. S ohledem na skutečnost, že starosta není v zaměstnaneckém poměru nepředpokládáme možnost případného promítnutí vyplaceného příspěvku z rozpoč-

Zpracováno dle stavu legislativy k 10. prosince 2010

tu obce do nákladů v hospodářské činnosti dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Výpověď smlouvy nájemcům Dotaz: Z důvodu dlouhodobého neplacení nájemného jsme vypověděli smlouvy na dobu neurčitou několika nájemcům. Bohužel se nám nedaří zajistit ono zákonem požadované přístřeší, nutné to podmínce před exekučním vyklizením bytu. Snažili jsme se zajistit nájemcům přístřeší ve formě připravené smlouvy s ubytovnou na jméno nájemce. Přes veškeré vynaložené úsilí se to nepovedlo, majitelé ubytoven přiznávají, že se bojí problémové lidi ubytovat. Možnosti zajištění přístřeší jsme vyčerpali a lidé nadále bydlí, aniž by platili nájem. Našli jsme ale Nález Ústavního soudu, který by mohl potvrdit naši domněnku, že v případě, kdy nájemník dlouhodobě neplatí a poškozuje zařízení v domě (obě tyto podmínky neplatiči splňují), nemusí město jako pronajímatel ono přístřeší zajišťovat. Je tento názor správný, případně existuje nějaká jiná možnost, jak zamezit plýtvání prostředků města na neplatiče? Odpověď: V případě náhradního bytu, pokud pronajímatel z objektivních důvodů nemůže zajistit náhradní byt, a to ani mimo obec, musí požádat soud o stanovení, že uložená povinnost k vyklizení bytu není vázána na zajištění bytové náhrady, ale pouze na zajištění přístřeší.

že nezaplatil nájemné po dobu tří měsíců, stačí při vyklizení bytu poskytnout přístřeší. Pokud se jedná o rodinu s nezletilými dětmi a skončil-li nájemní poměr výpovědí z důvodů výše uvedených, může soud, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní ubytování, popřípadě na náhradní byt.

Podle § 712 odst. 5 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, skončil-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů, že nájemce, nebo ti kdo s ním bydlí, přes písemnou výstrahu hrubě porušují dobré mravy v domě, nebo jestliže nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zejména tím,

Přiznání bytové náhrady v podobě náhradního ubytování či náhradního bytu je především podmíněno tím, že jde o rodinu s nezletilými dětmi. Náhradní byt by měl být rovnocenný bytu, který se má vyklidit, avšak tento požadavek se váže na možnosti místních podmínek. Soud může rozhodnout, že nájemce má právo na přiměřený náhradní byt,

který může mít menší rozlohu s menším počtem obytných místností, než byt vyklizovaný, totéž se týká i příslušenství bytu. Dalším determinujícím kriteriem náhradního bytu je výše nájemného, které se neposuzuje ve vztahu k sociálním poměrům nájemce, ale ve vztahu k vyklizovanému bytu. Řešení případných finančních potíží, které mohou vyplynout z tohoto dalšího uspokojení potřeby bydlení náleží do sféry státní sociální pomoci, např. příspěvku na bydlení. V případě, že má nájemce právo na bytovou náhradu, může být poskytnuta i mimo obec, v níž se vyklizovaný byt nachází, za předpokladu, že pronajímatel nemá objektivně možnost


zajistit nájemci v dané obci náhradní byt, který by byl rovnocenný s vyklizovaným bytem. Podstatné je, aby pronajímatel v soudním řízení tuto skutečnost uvedl. Změní-li se poměry tak, že výkon práva vyklizovanou osobou by byl v důsledku této změny v rozporu s dobrými mravy, může soud určit, že dříve uložená povinnost k vyklizení bytu není vázána na zajištění bytové náhrady, ale pouze na zajištění přístřeší. Změnou, která může být v rozporu s dobrými mravy, je například, že nájemce nadále neplatí úhradu za užívání bytu a užívá jej způsobem, který zhoršuje jeho stav, čímž omezuje pronajímatele tak, že ten nemůže vykonávat vlastnické právo k bytu. V souladu s § 712 odst. 5 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, se přístřeším rozumí provizorium do doby, než si nájemce opatří řádné ubytování a prostor k uskladnění jeho bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby. Přístřeší má výhradně dočasný charakter a jenom překlenuje období, než si nájemce opatří

ubytování, proto se nemohou klást na velikost a vybavení přístřeší stejné požadavky jako v případech, kdy byla pronajímateli uložena povinnost poskytnout náhradní byt. Ze soudní praxe plyne, že přístřeší musí být na takové úrovni, která bude zachovávat lidskou důstojnost postiženého. Přístřeší musí být způsobilé k celoročnímu bydlení, přímo osvětlené, větratelné, s možností přímého nebo nepřímého vytápění, se zajištěním přístupu k sociálnímu zařízení a musí být zdravotně nezávadné. Všechny tyto požadavky splňuje např. hotelový pokoj, místnost v ubytovně apod. Finanční náročnost ubytování, tedy cena služby, není-li nepřiměřená místním poměrům, není rozhodující. Zákon nestanoví povinnost, aby přístřeší bylo zajištěno ve stejné obci, v níž je vyklizovaný byt nebo místnost. Výběr místa, ve kterém se přístřeší nachází, je potřebné posuzovat podle toho, zda je přístřeší vhodné pro účel, ke kterému má vyklizovaným osobám sloužit, a s ohledem na fakt, zda existuje skutečná možnost zajistit přístřeší v obci, kde je vyklizovaný byt. Na rozhodnutí pronajímatele bude, pokud bude mít zajištěno více přístřeší, určit v návrhu na nařízení exekuce vyklize-

Odpověď na tento dotaz je zpracována na základě právních předpisů účinných k 13. 10. 2010.

ním bytu, do kterého přístřeší chce povinnou osobu vyklidit. K řešení uvedené situace může přispět také oslovení nestátní neziskové organizace (NNO), působí-li v obci, která se zabývá sociálním začleňováním sociálně slabých osob. Mnohé NNO mají ve svém programu tzv. sociální bydlení. V rámci realizace sociálního bydlení pomáhají sociálně slabým získat nejen bydlení, ale i potřebné sociální a pracovní návyky. Shrneme-li uvedenou situaci, záleží na rozhodnutí nalézacího soudu, zda rozhodl o přidělení náhradního bytu nebo přístřeší. V případě náhradního bytu, pokud pronajímatel z objektivních důvodů nemůže zajistit náhradní byt, a to ani mimo obec, musí požádat soud o stanovení, že uložená povinnost k vyklizení bytu není vázána na zajištění bytové náhrady, ale pouze na zajištění přístřeší. Pokud se v tomto smyslu změní podmínky pro vyklizení bytu, lze využít jako přístřeší např. i hotelový pokoj. Mgr. Miroslava Sobková legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Toulavé kočky a psi Dotaz: Jak má obec postupovat v případě nálezu toulavého zvířete, např. psa či kočky? Musí se o ně např. starosta fyzicky postarat?

Odpověď: Otázky spojené s výskytem toulavých nebo opuštěných zvířat v obci řeší převážně zákon č. 242/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, zákon č. 166/1999 Sb., veterinární zákon, a zákon č. 41/1964 Sb., občanský zákoník. Občanský zákoník řeší nejobecnější případy, které jsou spojené se ztracenou nebo opuštěnou věcí. Český právní řád nezná kategorii res nullius, tedy věc ničí. Občanský zákoník obsahuje v § 135 odst. 1 pravidlo, že není-li vlastník znám, je nálezce povinen odevzdat ji obci, na jejímž území k nálezu došlo. Nepřihlásí-li se o ni vlastník do 6 měsíců od jejího odevzdání, připadá věc do vlastnictví této obce. V systému občanského práva jsou živá zvířata chápána jako věci, proto má obec povinnost se postarat např. o nalezené psy nebo kočky. Tuto povinnost však nelze vykládat tak, že by se např. starosta fyzicky musel o zmíněné nalezence postarat sám. Tuto povinnost lze vyřešit tím, že nalezená zvířata budou předána do útulku. Pokud obec útulek sama nezřizuinformační servis č. 1/2011 strana 28

je, je vhodné uzavřít např. smlouvu s obcí, která toto zařízení provozuje, či se soukromým objektem. Zákon na ochranu proti týrání zvířat řeší převážně preventivní otázky spojené s regulací opuštěných a toulavých zvířat. Obec může provést informační, osvětové a jiné účelově cílené preventivní aktivity, které jsou uvedeny např. v ustanovení § 13b zákona. Dále může obecně závaznou vyhláškou stanovit chovatelům povinnost nechat trvale označit psy, kteří dosud označeni nejsou. Obecně závaznou vyhláškou může také stanovit povinnost přihlásit psy do evidence a upravit náležitosti a způsob vedení evidence označených psů a jejich chovatelů. Zákon počítá rovněž s tím, že obec může nechat dosud neoznačené toulavé a opuštěné psy v obci označit sama, a to např. tetováním nebo identifikací čipem. Ale pozor, označení těchto psů hradí obec. Přihlásí-li se chovatel psa nebo zjistí-li jej obec, je povinen vynaložené náklady nahradit. Podle veterinárního

zákona může také obec v samostatné působnosti sama nebo ve spolupráci s jinou obcí či osobou zřídit a provozovat útulek pro zvířata. V souvislosti s tímto dotazem ještě dodáváme, že podle zákona č. 565/1990 Sb., o poplatcích sazba poplatku ze psů činí až 1500 Kč za kalendářní rok a jednoho psa. Sazba poplatku ze psa, jehož držitelem je poživatel invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmů, anebo poživatel sirotčího důchodu, činí až 200 Kč za kalendářní rok. U druhého a každého dalšího psa může obec horní hranici sazby zvýšit až o 50 %. Mgr. Petr Schlesinger legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Pravomoci jednotlivých zastupitelů Dotaz: Jaké sankce mohou být proti zastupiteli, který poruší § 83 zákona o obcích, nebo při nesplnění uložených úkolů? Kdo to může posoudit? Mohou jednotliví zastupitelé úkolovat starostu, nebo předsedu výboru, pokud úkol není schválen zastupitelstvem? Je starosta povinen novým zastupitelům odpovídat na dotazy, které se týkají vysvětlování jednotlivých paragrafů zákona o obcích? Kam máme nové zastupitele odkázat.

Odpověď: V § 83 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, se hovoří o povinnosti účastnit se zasedání zastupitelstva a jednání jiných orgánů, dále plnit úkoly těmito orgány uložené atd. Ačkoliv zákon stanoví povinnost, nestanoví sankci a nelze zde uplatnit ani žádnou její formu (např. pokutu). Je však třeba zdůraznit, že řádné plnění povinností člena zastupitelstva obce (nebo funkce starosty, místostarosty) je především závazkem vůči voličům, nikoliv právně vynutitelnou povinností. Jedinou skutečnou sankcí je tedy riziko nezvolení.

Pokud jde o plnění povinnosti účasti na jednání (tedy sledování docházky), může zastupitelstvo obce pověřit kontrolní výbor dohledem nad docházkou členů zastupitelstva. Dle § 119 odst. 3 písm. a) zákona o obcích kontrolní výbor kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a dle § 119 odst. 3 písm. c) plní další kontrolní úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce. Shrnutí účasti nebo neúčasti na jednání lze následně jmenovitě zveřejňovat. Dle § 82 zákona má každý zastupitel právo předkládat návrhy zastupitelstvu, radě (není-li rada, pak starostovi), výborům a komisím. Dále může vznášet dotazy, připomínky

Zpracováno dle stavu legislativy k 23. prosinci 2010.

a podněty i vůči předsedům výborů. V souladu s § 103 odst. 2 odpovídá starosta za výkon své funkce zastupitelstvu. Úkoly tedy může ukládat pouze zastupitelstvo jako kolektivní orgán nikoliv jednotliví zastupitelé. Upozorňujeme však na ne vždy zřejmou hranici mezi dotazem a úkolem. Každý zastupitel složil slib, kde mj. uvedl, že svoji funkci bude vykonávat svědomitě. Orientace v zákoně o obcích a řádná příprava na jednání zastupitelstva či jiných orgánů jistě souvisí se svědomitým vykonáváním funkce zastupitele. Starosta je povinen řídit se zákony České republiky, tedy také zákonem o obcích. Svaz distribuoval všem zastupitelům Příručku pro člena zastupitelstva obce po volbách v roce 2010, která by měla být metodickou pomůckou právě pro nové členy. V tomto roce předpokládáme zahájení projektu Vzdělaný zastupitel, jehož součástí bude také telefonické poradenské centrum. Bližší informace budou včas zveřejněny. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Poskytování zápisů ze zastupitelstva Dotaz: Zápisy z jednání zastupitelstva jsou uloženy k nahlédnutí do 10 dnů od veřejného zasedání na obecním úřadě. Členové nového zastupitelstva požadují, aby jim tyto zápisy byly přeposílány v plném znění elektronicky nebo poštou. Lze členům zastupitelstva vyhovět, nebo se musí údaje podléhající ochraně dat (zák. č. 106/1999 Sb.), vymazávat? Jak je to, když o totéž požádá občan obce? Pokud přijde na OÚ nahlédnout občan obce nebo zastupitel, tak víme, že se poskytují zápisy v celém znění. Odpověď: Dle § 16 odst. 2 písm. e) zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, má občan obce právo nahlížet a pořizovat si výpisy mj. z usnesení a zápisů z jednání zastu-

pitelstva. Jestliže tedy zastupitelé žádají o poskytnutí elektronických „kopií“ zápisů z jednání zastupitelstva, mohou je dostat v nezměněném rozsahu. V tomto případě se neuplatní omezení práva na informace, neboť citova-


né ustanovení zákona občanovi (tedy i zastupiteli) umožňuje seznámit se s údaji již ze zákona. Jiná je situace se zápisy z rady, příp. výborů a komisí, do nichž občan právo nahlížet nemá (pouze do usnesení). Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Získejte grant, staňte se lektorem a naučte lidi ve vašem okolí hospodařit s financemi Novou grantovou příležitost na podporu pořádání seminářů finančního vzdělávání vyhlašuje projekt Abeceda rodinných financí. Máte ve své organizaci někoho, koho baví finance a kdo by se chtěl stát lektorem finančního vzdělávání? Nyní můžete získat finanční příspěvek na uspořádání kurzu zvyšujícího finanční gramotnost obyvatel a některého z vašich členů nechat vyškolit na lektora. Témata kurzů se věnují především problematice hospodaření s rodinným rozpočtem a prevenci nezodpovědného zadlužování.

O grant mohou žádat:

Lektorem se může stát:

tŘFTLÏOFWMÈEOÓOF[JTLPWÏPSHBOJ[BDFSFHJTUSPWBOÏ KBLPPCŘBOTLÈTESVäFOÓ PCFDOŞQSPTQŞÝOÏTQPMFŘOPTUJBDÓSLFWOÓQSÈWOJDLÏPTPCZ tSP[QPŘUPWÏOFCPQżÓTQŞWLPWÏPSHBOJ[BDFTQSÈWOÓ TVCKFLUJWJUPVQƉTPCÓDÓWė3 tÝLPMZBÝLPMTLÈ[BżÓ[FOÓ

t"CTPMWFOULBW[EŞMÈWBDÓIPQSPHSBNV'JOBOŘOÓLPNQBT t6ŘJUFMLBWZVŘVKÓDÓQżFENŞUZTFLPOPNJDLâN[BNŞżFOÓN t"CTPMWFOULBTUżFEOÓ WZÝÝÓPECPSOÏOFCPWZTPLÏÝLPMZTFLPOPNJDLâN[BNŞżFOÓNBTOFKNÏOŞEWPVMFUPV QSBYÓWFmOBOŘOÓNTFLUPSV t"CTPMWFOULBLVS[VmOBOŘOÓIPQPSBEFOTUWÓOFCPKJOÏIPLVS[VTmOBOŘOÓNOFCPFLPOPNJDLâN[BNŞżFOÓN TOFKNÏOŞEWPVMFUPVQSBYÓWPCPSV

ÇÈEPTUJPmOBOŘOÓQżÓTQŞWFLNƉäFUF[BTÓMBUQSƉCŞäOŞBäEP10. února 2011%BMÝÓJOGPSNBDFBQPESPCOÏQPENÓOLZ QSP[ÓTLÈOÓHSBOUVOBMF[OFUFOBwww.abecedarodinnychfinanci.cz

Zveřejňování informace o jednání zastupitelstva a počet členů komisí Dotaz: Paragraf 93 (1) zákona o obcích říká, že obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce. Informaci vyvěsí na úřední desce [3b] obecního úřadu alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva obce. Pokud se jednání zastupitelstva uskuteční např. v pondělí 20. v měsíci, kdy nejpozději musí být oznámení umístěno na úřední desce?

Odpověď: Upozorňujeme, že k počítání času existují různé názory (a soudní rozsudky). Pro odstranění všech pochybností doporučujeme

lhůtu uvedenou v § 93 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, chápat jako požadavek, aby na úřední desce byla informace o konání jednání zastupi-

telstva uveřejněna minimálně sedm celých kalendářních dní. V uvedeném příkladě by tedy oznámení mělo být na úřední desce vyvěšeno nejpozději 12. v měsíci.

Dotaz: Musí být počet členů komisí rady města v rámci jednoho volebního období stejný, nebo je možné, aby dle potřeby např. komise kulturní měla členů 13, zatímco komise památková jen 7 členů? Odpověď: Dle § 122 zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, rada může

zřídit komise jako své poradní a iniciativní orgány. Jde o možnost, nikoliv povinnost. Je tedy zcela v pravomoci rady, jaké komi-


se zřídí a kolik budou mít členů. Zákon dokonce ani explicitně nevyžaduje jejich lichý počet. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Co nového ve Sbírce zákonů – prosinec 2010 n

Vyhláška č. 339/2010 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách Ministerstvo pro místní rozvoj pokračuje dílčími kroky ve zpřesňování a modernizaci legislativy v oblasti veřejných zakázek. Tato vyhláška upravuje přístup k uveřejňovaným vyhlášením, postupy při uveřejňování vyhlášení, povinně uveřejňované údaje ve vyhlášeních, ale především také publikuje formuláře, které MMR již dříve elektronicky zpřístupnilo pro ty, kteří připravují aktuální zadání veřejných zakázek. Datum účinnosti od: 15. prosince 2010 n

Nález Ústavního soudu ze dne 2. listopadu 2010, sp. zn. Pl. ÚS 28/09 ve věci zrušení ustanovení obecně závazné vyhlášky města Břeclav č. 5/2008 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku při provozování hostinských činností v obytné zástavbě města, publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 368/2010 Sb. Ústavní soud v tomto svém nálezu potvrdil, že obce mají pravomoc stanovit noční zavírací dobu barů, hostinců a restaurací. V případech, kdy provozem hostinské činnosti v nočních hodinách může docházet k narušování veřejného pořádku, má obec prá-


vo zasáhnou proti provozovatelům, a om omemezit tak i provozní dobu podobných zařízení. zení. Více informací k dotčenému nálezu Ústavníavn níí ho soudu naleznete v Informačním servisu rvisu su č. 12/2010 v poměrně obsáhlém článku.. Datum účinnosti od: 15. prosince 2010 20110 n

Nařízení vlády č. 375/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon kon n funkce členům zastupitelstev, ve zně zněění pozdějších předpisů Vláda ČR v posledních dnech schválila návrh novely nařízení o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev. Svaz v rámci připomínkového řízení uplatňoval zásadní připomínky k této novele a požadoval zachování stávající právní úpravy při stanovení výše odměn. Z původního záměru snížit tyto odměny o 10 % tak bylo nakonec ustoupeno a vláda schválila materiál navrhující snížení odměn za výkon funkce o 5 % - více viz Aktuality, str. 2. Datum účinnosti od: 1. ledna 2011 n

Nařízení vlády č. 381/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších

Rubriku připravuje Mgr. Iva Vejmelková předpisů, a kterým se zrušuje nařízení vlády č. 447/2000 Sb., o způsobu usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců odměňovaných dle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech Vláda také současně se snížením odměn pro členy zastupitelstev schválila novelu nařízení o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. V této oblasti došlo ke změně způsobu odměňování – podrobněji viz Aktuality, str. 2. Datum účinnosti od: 1. ledna 2011

Připomínkujeme návrhy právních předpisů

Příprava návrhů zákona Prvním krokem k přípravě zákona je zjištění, zda je v dané oblasti účelné a potřebné zavést právní regulaci. Pokud ano, zařadí se záměr vydat nový zákon do plánu legislativních prací. Důvodem vypracování legislativního návrhu často bývá také plnění závazků vzniklých z programového prohlášení vlády.

celá vláda

poslanecký návrh zákona jeden nebo více poslanců

návrh zastupitelstva vúsc

senátní návrh zákona senát

zastupitelstvo

psp

senát

1. čtení v psp

obecná rozprava v 1. čtení

psp přikáže výborům

psp vrátí k přepracování

psp zamítne

výbor(y) do 60 dnů připraví stanovisko

2. čtení v psp

obecná rozprava ve 2. čtení

psp vrátí výboru k novému projednání

schválí

psp zamítne

podrobná rozprava ve 2. čtení pozměňovací návrhy

psp vrátí výboru k novému projednání

3. čtení v psp

poslanecká sněmovna parlamentu

vláda vypracuje stanovisko do 30 dnů

prezi dent

Návrhy právních norem týkající se činnosti obcí a měst jsou Svazu zasílány k připomínkám v rámci vnějšího připomínkového řízení. Nejprve se jimi zabývají zaměstnanci legislativního oddělení Kanceláře Svazu, poté jsou diskutovány a posuzovány v odborných svazových komisích, v kterých pracují zástupci členských obcí Svazu. V případě rozsáhlejších změn, které návrhy přinášejí, jsou konkrétní dopady na územní samosprávu konzultovány napříč komorami. Finální stanoviska Svazu jsou zasílána na příslušná ministerstva a do elektronické knihovny vlády. Právníci Kanceláře se účastní i celého následného legislativního procesu. Ovlivňovat podobu právních předpisů v Parlamentu se Svaz snaží také prostřednictvím svých zástupců v Poslanecké sněmovně a Senátu, se kterými udržuje pravidelný kontakt a informuje je včas o svých stanoviscích. Stejně je tomu u evropské legislativy – Svaz se vyjadřuje také k materiálům evropského práva. Legislativní proces je složitý proces přípravy právních norem. Jak je zřejmé ze schématu, návrh zákona může vzniknout z iniciativy vlády, poslance nebo skupiny poslanců, Senátu nebo zastupitelstva kraje. Převážná většina všech norem však pochází z vládní dílny – vláda má pro tuto činnost odborný aparát a aplikuje zákony také v praxi. Aby se podařilo pochopit roli Svazu v připomínkování právních předpisů, je nutné se podívat na přípravu vládních norem trochu blíže.

vládní návrh zákona

psp

Jednou z hlavních úloh Svazu je připomínkování právních předpisů. Svaz je od roku 2004 povinným připomínkovým místem, zabývá se tedy všemi legislativními návrhy ovlivňujícími samosprávu ještě před jejich projednáním v Parlamentu. Touto cestou hájí zájmy měst a obcí – snaží se, aby finální podoba právních norem byla pro ně co nejpřijatelnější a podmínky pro jejich fungování a rozvoj tak co nejpříznivější. Ročně Svaz připomínkuje zhruba 200 legislativních předpisů.

psp zamítne

pouze legislativní úpravy, hlasování o pozměňovacích návrzích, hlasování závěrečné

rozhodne nezabývat se

uplyne 30 dnů

souhlasí se změnami

podepíše návrh

vrátí sněmovně se změnami

zamítne

absolutní většinou setrvá na pův. usnesení

zamítne

uplyne lhůta 15 dnů

do 15 dnů vrátí poslanecké sněmovně

potvrdí abs. většinou vrácený návrh původní znění parlamentu zákona je zamítnut

zákon se vyhlásí ve sbírce zákonů s podpisem prezidenta, předsedy vlády a předsedy psp

Zdroj obrázku: http://www.volny.cz/jiri.payne/Legproc.htm informační servis č. 1/2011 strana 31

Pro průběh legislativního procesu je zásadní, jestli se jedná o přípravu úplně nového zákona, nebo pouze novelizaci stávající úpravy. 1. Příprava nového zákona • V případě nové zákonné úpravy je vypracován věcný záměr. Zde se zhodnotí platná právní úprava, její efektivita a zejména podoba nové právní úpravy. Věcný záměr obsahuje Závěrečnou zprávu o hodnocení dopadů regulace, návrh věcného řešení a způsob promítnutí navrhovaného řešení do právního řádu. Nejedná se však ještě o paragrafované znění, nýbrž pouze o teze a principy plánované právní úpravy. • Vypracovaný věcný záměr je postoupen do připomínkového řízení – vnitřního a vnějšího. Vnitřní připomínkové řízení probíhá v rámci resortu, tj. v rámci příslušného ministerstva a jemu podřízených organizací. Vnější připomínkové řízení slouží k vyjádření ostatním resortům (připomínkovým místům; jedním z nich je i Svaz). Připomínkové místo může uplatnit doporučující nebo zásadní připomínky. Uplatní-li zásadní připomínky, předkladatel návrhu je s nimi projedná a proběhne vypořádání připomínek. Pokud se nepodaří najít kompromisní řešení, řeší se takový rozpor na úrovni náměstků. Pokud selže i tato možnost, rozporem se bude zabývat člen vlády, případně jej v nejzazším případě předloží k rozhodnutí vládě. Věcný záměr upravený podle výsledků připomínkového řízení spolu s předkládací zprávou projedná vláda. • Na základě vládou schváleného věcného záměru vypracuje příslušné ministerstvo návrh zákona. Návrh zákona je sepsán v paragrafovaném znění a obsahuje důvodovou zprávu, která má obecnou a zvláštní část. Součástí obecné části je Hodnocení dopadů regulace (tzv. velká RIA), které zahrnuje hodnocení negativních a pozitivních dopadů navrhovaných změn v oblasti ekonomické, sociální a environmentální. Ke zpracovanému návrhu zákona proběhne vnitřní a posléze vnější připomínkové řízení, obdobně jako u věcného záměru. Všechny návrhy zákonů poté projedná Legislativní rada vlády. • Návrh zákona schválený vládou je vládním návrhem zákona, který se podá Poslanecké sněmovně. Tím se zahájí legislativní proces v Parlamentu.

2. Novelizace již platného zákona • V případě, že návrh zákona mění již platné zákony, věcný záměr se nezpracovává (výjimku představuje pouze návrh zákona, který upravuje oblasti či problémy, které dosud nejsou v právním řádu upraveny). Novelizující návrh zákona je zpracován od samého začátku v paragrafovaném znění a obsahuje důvodovou zprávu vč. hodnocení dopadů regulace (tzv. malá RIA). • Poté proběhne připomínkové řízení obdobně jako u věcného záměru. • Návrh zákona schválí vláda a ten se tak stane návrhem vládním a je postoupen Poslanecké sněmovně. Poslanecká sněmovna se návrhem zabývá ve třech čteních (viz schéma). Pokud jej schválí, je postoupen Senátu a dále pak v případě úspěchu prezidentovi. Po jeho podpisu je zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů a od tohoto dne se zákon stává platným. Uplynutím stanovené lhůty zákon nabývá účinnosti, stává se tedy obecně závazným, zakládá práva a povinnosti a všechny subjekty se jím musí řídit. Platnost a účinnost může v některých případech nastat v jeden okamžik, účinnost však nikdy nemůže předcházet platnosti.

Příprava prováděcích právních předpisů Kromě zákonů zná český právní řád ještě dva typy právních norem s celostátní působností – nařízení vlády a vyhlášky ministerstev. I tyto předpisy se velice často týkají činnosti samosprávy. Obdobně jako zákony i prováděcí právní předpisy podléhají přísnému režimu přípravy. Jejich součástí je také připomínkové řízení, ve kterém Svaz vyjadřuje své názory. Zásadním rozdílem oproti zákonům je, že po vypracování paragrafovaného znění nařízení vlády nebo vyhlášky a proběhlém připomínkovém řízení se tyto návrhy již nepodávají Parlamentu. V případě nařízení vlády podpisem předsedy vlády a v případě vyhlášky podpisem příslušného ministra se stávají tyto předpisy platnými. Stejně jako zákony se vyhlášky ministerstev a nařízení vlády posléze vyhlašují ve Sbírce zákonů.

Příprava nelegislativních materiálů Vedle legislativních návrhů se pro jednání vlády zpracovávají i materiály podle plánu nelegislativních úkolů, jejichž příprava pod-

léhá Jednacímu řádu vlády. Jedná se o různé typy koncepcí, strategií, zpráv apod. Také k nim se Svaz vyjadřuje v rámci připomínkového řízení, protože zde rovněž platí obdobný průběh přípravy jako u zákonů, není však natolik striktní.

Budoucnost legislativního procesu Průběh legislativního procesu v České republice je často kritizován. Proces je zdlouhavý, potřeba právní regulace vzniká často nahodile, hodnocení dopadů úpravy je nedostatečné, neexistuje odborné zázemí pro poslanecké návrhy zákonů, neprobíhá dostatečná konzultace s veřejností, právních předpisů je příliš mnoho, zákony jsou neustále novelizovány atd. Řešením do budoucna by mohlo být např. zpřísnění zákonodárné iniciativy poslanců, lepší hodnocení dopadů pozměňovacích návrhů, provádění veřejného připomínkování po celou dobu přípravy zákona, zastavení nárůstu počtu platných právních předpisů (pravidlem „1 in 1 out“ – pro přijetí nového zákona se jeden musí zrušit), elektronická Sbírka zákonů či jiné organizační změny. připravil Matěj Dědina legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Poslanci a senátoři, kteří jsou nebo v minulosti byli starosty či primátory a podíleli se na práci ve Svazu: Poslanecká sněmovna: Mgr. Josef Cogan, Nová Paka, STAN Mgr. Jan Čechlovský, Chrudim, ODS Jana Černochová, Praha 2, ODS Mgr. Tomáš Chalupa, Praha 6, ODS MUDr. Pavel Bém, Praha, ODS Ing. Jana Fischerová, Havlíčkův Brod, ODS Mgr. Petr Gandalovič, Ústí nad Labem, ODS Helena Langšádlová, Černošice, TOP 09 Ing. Mgr. Ivana Řápková, Chomutov, ODS Ing. Zbyněk Stanjura, Opava, ODS Mgr. Tomáš Úlehla, Zlín, ODS Senát: Ing. Jan Horník, Boží Dar, BEZPP Ing. Jiří Lajtoch, Přerov, ČSSD Ing. Petr Vícha, Bohumín, ČSSD Ing. Dagmar Zvěřinová, Žďár n. Sáz., ČSSD Jiří Čunek, Vsetín, KDU-ČSL Ing. arch. Liana Janáčková, Ostrava-Mariánské Hory a Hulváky, BEZPP Ing. Tomáš Jirsa, Hluboká nad Vltavou, ODS Vítězslav Jonáš, Dukovany, ODS Mgr. Miroslav Nenutil, Stříbro, ČSSD Ing. Eva Richtrová, Frýdek-Místek, ČSSD Ing. Martin Tesařík, Olomouc, ČSSD

Co jsme připomínkovali v prosinci 2010 n

Změna zákona o obnovitelných zdrojích energie (tisk č. 379) Svaz měst a obcí ČR zásadně nesouhlasí s třetí částí předmětného tisku č. 379, který mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Současné znění zákona o ochraně zemědělského půdního fondu stanoví, že 60 % odvodu za vyjmutou zemědělskou půdu náleží SFŽP a 40 % náleží obcím, v jejichž obvodu se vyjmutá půda nalézá. Předkladatel však navrhuje jiné rozdělení, kde obcím zůstane pouze 10 % odvodů z vyjmutí. Stát toto rozhodnutí vysvětluje tím, že výši odvodů několikanásobně zvýší, obce tak podle něj zůstanou na svém. Svaz vznáší důvodné obavy, že toto (až devítinásobné) zvýšení nebude plošné, nýbrž jen podle bonity půdy. Proto je důvodné namítat, že plánované snížení procentní části odvodů obcím z vyjmutí půdy v konečném důsledku přinese nižší výnosy městům a obcím České republiky. Podpůrně uvádíme skutečnost, že zmíněný pozměňovací návrh nebyl vůbec projednán s územní samosprávou a materiálně nesouvisí s novelizovaným zákonem. Dle našeho soudu jde tedy v tomto případě o protiústavní „přílepek“. n

Návrh nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Svaz požaduje, aby v otázce zachování hygienických limitů hluku a vibrací byly zachovány stávající hodnoty dle současného znění nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Tuto problematiku je nutné vždy konzultovat s dotčenými obcemi, neboť návrh předkladatele dle našeho soudu v konečném důsledku negativně ovlivňuje kvalitu života v hlukem postižených lokalitách. Svaz vždy hájí v prvé řadě zájmy svých členů – měst a obcí České republiky, kteří jsou garanty kvality života v daném území. Předkladatel by se rovněž měl zamyslet nad možnými kompenzacemi postižených občanů, které by částečně vyvážily budoucí snížení kvality jejich života. Z EVROPSKÉ LEGISLATIVY n

Budoucnost rozvoje venkova po roce 2013 Program rozvoje venkova (PRV), který v současnosti financuje mnohé aktivity v malých obcích, zde bude do roku 2013. Po tomto roce bude Program a jeho priority i pravidla jiné. Protože se Program financuje z tzv. Společné zemědělské politiky EU, jejíž základní principy se utvářejí

už dnes, je třeba dávat pozor, jak si ministerstvo zemědělství představuje, že peníze na rozvoj venkova budou využity. Svaz v prosinci připomínkoval stanovisko ČR ke Společné zemědělské politice EU. Tím stanoviskem je Rámcová pozice k budoucnosti Společné zemědělské politiky v gesci Ministerstva zemědělství ČR. V prvé řadě Svaz upozorňoval na to, že zemědělství dnes už není na venkově dominantním ekonomickým sektorem. Obyvatelé na venkově ve stále větší míře dojíždějí za prací mimo své bydliště, na významu nabývá cestovní ruch, svoji roli si udržuje specifický český fenomén v podobě chatařství a chalupářství. Přestože venkovské obce stále trápí především zanedbaná infrastruktura, není kvalita života na venkově již daná jen možností připojení na plyn, dostupností kanalizace s čistírnou odpadních vod či veřejného vodovodu. Zda si venkov obyvatele udrží a zachová si tvář, ovlivňuje úroveň občanské vybavenosti – přítomnost mateřské školky, vzdálenost školy, lékaře, dostupnost pečovatelských a zdravotních služeb atp. Tyto aspekty a celistvý přístup k rozvoji venkova jsou pro jeho rozvoj zásadní. PRV by se proto měl do budoucna zaměřit na opatření podporující nejen zemědělské firmy, ale hlavně na modernizaci a restrukturalizaci ekonomických činností na venkově, na posílení konkurenceschopnosti venkovských podniků, včetně těch zemědělských, udržení pracovních příležitostí pro obyvatele žijících na venkově, zlepšení životního prostředí a zajištění biodiverzity. Aktivní venkov musí být atraktivním živoucím prostředím nejen pro zemědělce, ale také pro lidi, kteří nechtějí žít ve městech, musí nabízet kvalitní život a aktivovat společnost žijící na vesnicích. Z konkrétních připomínek Svazu je třeba zmínit hlavně důraz na propojení opatření financovaných ministerstvem zemědělství z PRV a ministerstvem pro místní rozvoj z operačních programů, resp. s regiony soudržnosti z regionálních operačních programů a zdůraznění potřeby dobudování základní infrastruktury na venkově. V neposlední řadě je třeba zmínit zásadní nesouhlas Svazu s tím, aby finance určené v budoucnu na rozvoj venkova sloužily mimo jiné k rozšíření možností, jak přispívat na náklady spojené s využitím pojištění a jiných komerčních nástrojů zmírňujících dopady volatility cen zemědělských komodit na příjmy zemědělců, což ministerstvo navrhovalo. Svaz argumentoval, že prostředky určené na rozvoj venkova jsou již tak nedostatečné k pokrytí potřeb rozvoje venkova, zatímco zemědělský sektor má možnost využívat přímé platby a dotace z PRV. legislativně-právní a vnější odd. Kanceláře Svazu

Ze zahraničních aktivit Svaz v mezinárodních institucích a spolupráce s orgány EU Kromě působení na národní úrovni vyvíjí Svaz bohatou činnost i na mezinárodním poli, kde je aktivním členem několika mezinárodních organizací. Spolupracuje rovněž s orgány Rady Evropy a Evropské unie. Zde má vazbu především na Evropský parlament, neboť předseda Svazu Oldřich Vlasák je zároveň europoslancem, členem Výboru pro regionální rozvoj. Toto spojení umožňuje věnovat větší pozornost aktuálním tématům z oblasti samosprávy. Z posledního období můžeme zmínit např. roli měst v budoucí politice soudržnosti, které se Oldřich Vlasák věnuje jako zpravodaj (v současné době je projednáván dokument, připravený k tomuto tématu z vlastní iniciativy).

Členství v Radě evropských obcí a regionů (Council of European Municiaplities and Regions – CEMR) Spolu s asociacemi z dalších evropských zemí je Svaz zastoupen v největší zastřešují-

cí organizaci místních a regionálních samospráv v Evropě, jejíž členy tvoří více než 50 národních asociací měst, obcí a regionů z 39 zemí. Dohromady tyto asociace reprezentují na 100 000 místních a regionálních úřadů. Činnost Svazu v této organizaci umožňu-

je především hájit zájmy české samosprávy v oblasti přípravy evropské legislativy, ale i zviditelnění české komunální politiky na mezinárodní úrovni a spolupráci s kolegy z ostatních zemí včetně vzájemného přenosu zkušeností. Svaz zastupuje v Politickém informační servis č. 1/2011 strana 33

výboru pětičlenná delegace volených představitelů v čele s předsedou Oldřichem Vlasákem. Organizace byla založena 28. ledna 1951 v Ženevě, letos tedy oslavuje již 60. výročí svého působení. Poslední jednání Politického výboru CEMR se uskutečnilo ve dnech 6. – 7. prosince 2010 v Mondorf-les-Bains v Lucembursku. K hlavním bodům jednání patřila volba statutárních orgánů CEMR, schvalování rozpočtu a pracovního programu pro rok 2011. Prezidentem byl na tříleté funkční období zvolen primátor Stuttgartu Wolfgang Schuster, který je zároveň předsedou německé sekce CEMR. Na pozici prvních místopředsedkyň byly zvoleny dvě ženy – starostka Almere a předsedkyně Asociace nizozemských obcí Annemarie Jorritsma a Aina Calvo Sastre, starostka Palma de Mallorka. Předseda Svazu Oldřich Vlasák bude i v dalším období zastávat významný post výkonného předsedy CEMR. Část programu byla věnována přípravě na oslavy 60 let činnosti CEMR. Zahájení proběhne 28. ledna 2011 v Ženevě připomenutím přímo v den a místě založení organizace a ukončení v prosinci na jednání Politického výboru CEMR v Bruselu. V září 2011 se v polském Rybniku uskuteční velký kongres partnerských měst, na kterém se předpokládá i široká účast zástupců z ČR. V souvislosti s výročím CEMR se svými členy hodnotí svou dosavadní činnost. Z vyhodnocení dotazníku připraveného k tomuto účelu např. vyplývá, že CEMR by měl v následujícím období posílit svoji pozici a zefektivnit svou lobbovací strategii vůči orgánům EU a také poskytované služby členům. Tak jako u nás – za nemalé členské příspěvky očekávají členské asociace od zastřešující organizace co nejkonkrétnější výstupy a viditelné výsledky.

Zastoupení ve Výboru regionů (Committee of the Regions) Výbor regionů je jedním z poradních orgánů Evropské unie, jehož prostřednictvím mohou regionální a místní samosprávy ovlivnit přijímanou legislativu např. v oblasti regionální politiky, životního prostředí, vzdělávání či dopravy. Je tvořen 344 zástupci evropských regionálních a místních orgánů. Za Českou republiku je vládou ČR do Výboru nominováno celkem 12 zástupců místních a regionálních samospráv (z toho 5 zástupců na návrh Svazu měst a obcí ČR a 7 zástupců na návrh Asociace krajů). Na základě nominací pak Rada EU jmenuje členy Výboru na funkční období 4 let. Do budoucna přijde Česká republika s největší pravděpodobinformační servis č. 1/2011 strana 34

ností o 1 místo v počtu delegátů v souvislosti s předpokládaným vstupem nových zemí do EU. Z obsahového hlediska řešil v posledním období Výbor regionů např. otázky budoucího využití fondů EU (nastavení podmínek politiky soudržnosti). Tomuto tématu věnuje i Svaz náležitou pozornost a připravuje svá stanoviska s využitím analýzy potřeb měst a obcí, které jsou dostupné na svazových webových stránkách.

Zastoupení v Kongresu místních a regionálních samospráv Rady Evropy (Congress of Local and Regional Authorities of the Council of Europe - CLRAE) Rada Evropy (založená v roce 1949, sídlo má ve Štrasburku) je jednou z nejvýznamnějších evropských organizací, jejíž hlavním posláním je ochrana lidských práv. V oblasti místní demokracie je nutno zmínit důležitou mezinárodní úmluvu Rady Evropy, kterou je Evropská charta místní samosprávy. Ta členské státy zavazuje k uplatňování pravidel zaručujících politickou, správní a finanční nezávislost územní samosprávy. Samotný Kongres je hlasem evropských regionů a obcí v Radě Evropy. Od r. 1994 je jejím poradním orgánem, do kterého jsou nominováni volení představitelé místních a regionálních orgánů všech 47 členských států. Celkem má Kongres 318 členů, na ČR připadá 7 členů. Delegaci České republiky do CLRAE tvoří v Komoře místních orgánů 4 zástupci Svazu měst a obcí ČR a v Komoře regionů 3 zástupci Asociace krajů ČR. Svaz zároveň plní funkci národního koordinátora české delegace. Zahraničním aktivitám se v Kanceláři Svazu věnují Barbora Veselá, Eva Srnová, Ondřej Mátl a Olga Kučerová, která je zároveň koordinátorkou projektu Vzdělaný zastupitel.

Členství v Evropské sociální síti (European Social Network – ESN) Svaz je rovněž členem nezávislé sítě pro rozvoj sociálních služeb v Evropě. Posláním této organizace je přispívat k otázkám kvality a lepší dostupnosti sociálních služeb, a to prostřednictvím práce odborníků na sociální služby (vedoucí a ředitelé odborů sociálních služeb) a nezávislých expertů – univerzity, výzkumná centra apod. ESN vypracovává prohlášení a zprávy vycházející z praxe, podílí se na konzultacích, účastní se akcí EU apod. Úzce spolupracuje nejen s Evropskou komisí, Evropským parlamentem a národními vládami, ale i s dalšími zainteresovanými subjekty v oblasti sociální politiky. Členskou základnu tvoří téměř 30 evropských zemí v rámci Evropské unie i mimo ni. Členové mají právo se dle vlastního zájmu zapojovat do aktivit ESN (konference, pracovní skupiny, tématická fóra atd.). V letech 2009 a 2010 řešily expertní týmy např. problematiku dlouhodobé péče, deinstitucionalizaci a rozvoj komunitní péče o lidi s postižením, tj. témata, která jsou velmi aktuální i u nás. Každým rokem pořádá ESN Evropskou konferenci o sociálních službách, které se účastní přes 400 delegátů. V červnu 2009 byla tato konference uspořádána v Praze ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR v rámci českého předsednictví. Vzhledem k nedávným komunálním volbám dojde postupně k obměně části delegací Svazu do Politického výboru CEMR, Výboru regionů i Kongresu místních a regionálních samospráv Rady Evropy. Aktuální informace o působení Svazu na mezinárodní úrovni sledujte na www.smocr.cz. Mgr. Ingrid Štegmannová vedoucí oddělení vnějších vztahů

Z jednání komor a komisí

vybráno ze zápisů

Výbor městských částí a obvodů, 8. prosince 2010, Praha Úvodem si členové Výboru volili nového předsedu, jelikož dosavadní předseda Jaroslav Kňava již nadále nebude pokračovat ve funkci starosty. Novým předsedou byl zvolen Ing. Jiří Hájek, starosta MO Pardubice V. Následovala volba místopředsedů, kterými se stali PhDr. Pavla Jedličková, místostarostka MČ Praha - Libuš, František Šichnárek, starosta MO Ostrava – Třebovice, a Ing. Roman Vašina, starosta MČ Brno – Židenice. V další části jednání se hovořilo o převodu správních agend vykonávaných obcemi v přenesené působnosti prostřednictvím veřejnoprávních smluv (VPS). Podle ministerstva vnitra byly tyto smlouvy koncipovány jako mimořádný prostředek na dobu určitou a chce je omezit na dobu čtyř let, uzavírat by se mohly opakovaně. Podle VMČO i celého Svazu však není důvodu, v souladu se zákonem o obcích, proč by k dobrovolným přesunům státní správy mezi obcemi v podobě VPS nemohlo docházet. Měly by se využívat jako nástroj obce. Na jednání se diskutovalo také o přímé volbě starostů (VMČO podporuje přímou volbu za podmínky, že by si takto zvolený starosta sám volil členy rady) a o problematice začleňování. Přítomní se

shodli, že povinnosti sociálně vyloučených osob by měly být spojeny s pravidelným a prokazatelným hlášením se na ohlašovně obyvatelstva.

Předsednictvo Komory obcí, 14. prosinec 2010, Praha Členové předsednictva Komory obcí se nejprve krátce zabývali otázkou přímé volby starosty, o které se stále hovoří. Doporučili, aby tato otázka byla jedním z bodů jednání blížícího se Sněmu Svazu, kde by bylo napříč komorami přijato svazové stanovisko. Dále vzali na vědomí informace z jednání pracovní skupiny o rozpočtovém určení daní, která se konala 26. 11. 2010 (viz INS č. 12/2010), informace o nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (doporučili ponechat hlučnost ve stávajících hod-

notách), o pozici Svazu k budoucnosti Společné zemědělské politiky EU po roce 2013, o projektu „Vzdělaný zastupitel“ atd. Dohodli se na společném jednání s předsednictvem Spolku pro obnovu venkova – zástupci Spolku budou písemně pozváni na lednové nebo únorové zasedání předsednictva Komory obcí. Na programu by mělo být rozpočtové určení daní, společná zemědělská politika, meziobecní spolupráce, přímá volba starostů a budoucnost soutěže Vesnice roku.

Školská komise, 15. prosince 2010, Praha Komise si schválila plán práce na rok 2011, kdy se bude intenzivně věnovat novele školského zákona a zejména financování regionálního školství. Na jednání byly dále probírány informace z Monitorovacího výboru Operačního programu Vzdělávání pro

konkurenceschopnost s důrazem na požadavky krajů na změny v prioritních osách 3.1 a 1.1, zejména šablony pro střední a mateřské školy. Závěrem byli členové komise informováni o projektu „Vzdělaný zastupitel“.

Výzvy • nabídky • oznámení n V Ý Z VA

Podpora projektů pro zkvalitnění nakládání s odpady a snižování emisí Do 30. června 2011 budou kontinuálně přijímány žádosti o dotace v rámci XV. výzvy Operačního programu Životní prostředí. Podpora bude určena pro regionální systémy pro mechanickou a biologickou úpravu komunálního odpadu a zařízení pro energetické využívání komunálního odpadu (prioritní osa 4 – Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží). Podpořeny budou rovněž projekty rekonstrukce a úpravy zvláště velkých spalovacích i velkých nespalovacích stacionár-

ních zdrojů, které sníží emise škodlivých látek a zároveň vytvoří nové kapacity pro spoluspalování odpadů (např. náhrada kotle, rekonstrukce spalovací komory, instalace filtrů apod. – prioritní osa 2: Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí). Výše prostředků pro tuto výzvu činí 8 miliard Kč. Podrobnější informace a související dokumenty naleznete na webových stránkách www.smocr.cz nebo www.opzp.cz.


Svaz měst a obcí ČR nabízí bezplatné služby pro zastupitele Prostřednictvím projektu Zkvalitnění výkonu činnosti zastupitelů a posílení kapacity místní samosprávy v ČR (Vzdělaný zastupitel) nabízíme různé formy vzdělávání a informačně-poradenskou podporu voleným představitelům měst a obcí. Kromě 3. vydání Příručky pro člena zastupitelstva obce, kterou jste již obdrželi, jde o následující formy podpory: 1. Vzdělávání pro zastupitele a) Vzdělávací program: Bude realizován ve městě nebo obci (případně v rámci mikroregionu) formou dvou půldenních seminářů. Cílem je proškolit celá zastupitelstva, s využitím zkušeností těch, kteří jsou do zastupitelstev zvoleni opětovně. Časově jsou semináře přizpůsobeny možnostem zastupitelů a konají se přímo v dané obcí či městě. Z hlediska obsahu je program zaměřen na role, které zastupitel v rámci své funkce vykonává. Jde o zcela praktické záležitosti, které mají zejména novým zastupitelům usnadnit orientaci v problematice chodu obce. Kapacita pro tento přímý způsob vzdělávání je omezena! Zájemci o semináře se mohou hlásit koordinátorce projektu Ing. Olze Kučerové na adrese [email protected]. b) E-learningový kurz: Jde o 2modulový kurz, který má podpořit zastupitele v oblasti procesních pravidel řízení obce ve vazbě na zákon o obcích a související právní předpisy. Základní modul je určen k osvojení základních práv a povinností, pokročilý modul umožní proškolit zastupitele ve složitějších procesních otázkách chodu obce a je určen těm zastupitelům, kteří vykonávají ještě další funkce nebo přímo řídí zasedání zastupitelstva. Dle potřeby bude možné absolvovat oba moduly, nebo jen jeden. Úspěšný absolvent obdrží certifikát o absolvování kurzu. 2. Informační a poradenské služby pro zastupitele a) Informačně-poradenské centrum (IPCZ): Cílem je rychle a kvalifikovaně odpovídat na telefonické, e-mailové nebo písemné dotazy členů zastupitelstev obcí. Konkrétně jde o podporu při řešení procesních záležitostí vyplývajících ze zákona o obcích, např. jak procesně nakládat s komplikovanými připomínkami občanů nebo jak může zastupitel zasáhnout do přípravy rozpočtu obce. Výstupem bude i databáze 400 nejčastěji kladených dotazů. IPCZ má sloužit všem zastupitelům, nejvíce by však mělo podpořit zastupitele v malých obcích, ve kterých jsou omezené kapacity pro poradenství tohoto typu. b) Speciální webové stránky www.vzdelanyzastupitel.cz: Na těchto stránkách zastupitelé naleznou informace o nabízených formách podpory. Zároveň jsou platformou pro sdílení zkušeností, prostorem pro příklady z praxe, náměty a připomínky. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

Reforma účetnictví. Konec regulace nájmů v Čechách

Recommend Documents