Regulace hazardu. Sociální reforma

INFORMAČNÍ SERVIS

MĚSÍČNÍK S VA Z U MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIK Y

4/2011 ht t p : / / w w w. s m o c r. c z e - m a i l : s m o c r @ s m o c r. c z 19. R O Č N Í K

Z OBSAHU:

S Radkem Johnem o poštách

Regulace hazardu

Sociální reforma

RUD – Chiméra trojnásobku

Dotazy k DPH

Krajská setkání

Diskuze o RUD: nějaká novela bude určitě Na konci března měl Svaz možnost vyjádřit se k novele zákona o rozpočtovém určení daní. V souvislosti s vládním záměrem provést změny v dani z přidané hodnoty související s řešením důchodů s účinností od roku 2012 dochází k úpravě pravidel sdílení daňových příjmů. Jde o novelu RUD, která nijak nezohledňuje více než tři roky trvající diskuze, analýzy, výpočty a výzvy.

V průběhu března se členové pracovní skupiny k novele rozpočtového určení daní vyjádřili k výpočtům možných dopadů, které ministerstvo financí připravilo na základě dat z finančních výkazů. Upřímně řečeno, ztratili jsme dva roky, neboť směr, kritéria a výstupy odpovídají situaci na jaře roku 2009. Na druhé straně by ale nebylo nejšťastnější provádět změny v období tehdejší nejisté ekonomické situace. Nutno uvést, že s výjimkou rozšíření spektra sdílení o výnos ze spotřebních daní zohledňují výpočty všechny dlouhodobé požadavky Svazu. Vítáme především odhodlání ministerstva navýšit objem sdílených daní o dotační prostředky. Navržené plošné krácení dotací je však poněkud neurčitý parametr, neboť zde není zřejmé, zda půjde o celkové dotace určené obcím nebo také o dotace určené jiným subjektům. Druhé možnosti by Svaz samozřejmě dával přednost. Za pozitivní lze považovat závazek, že dodatečné prostředky v systému RUD by prioritně měly být směřovány do obcí na dně „U“ křivky. Vyřešení problematického financování obcí okolo 5 tisíc obyvatel, které zajišťují řadu služeb také pro občany dalších obcí, představuje vlastně důvod nynějších diskuzí o novele. Koncem února požádal Svaz náměstka Gregora, aby postup zvyšování zdrojů obcí v dnešním daňovém sedle formou

dotací byl využit již při přípravě návrhu státního rozpočtu na rok 2012. Věříme, že tento návrh získá také podporu ministra, a to především v případě, že schválení novely zákona o rozpočtovém určení daní by bylo ohroženo. Výpočty rovněž zahrnují nové kritérium sdílení - počet žáků v základních a také mateřských školách. Svaz souhlasí s navrženou vahou 5 %. Tato změna však musí být doplněna zrušením povinnosti úhrad neinvestičních výdajů za dojíždějící děti pro obce, které školy nezřizují. Začleněním nového kritéria logicky klesá význam přepočítávaného počtu obyvatel, kde koeficient roste s velikostí obce. Dle předložených dokumentů by

úpravou systému mělo dojít ke snížení příjmů čtyř největších měst. Ve společném stanovisku zástupci měst Brno, Ostrava a Plzeň však upozorňují na nedostatečné informace pro výpočet dopadů pro jednotlivá města. Není totiž zřejmé, zda avizované snížení je pouze důsledkem zavedení nového kritéria žáků nebo zda se předpokládá ještě další jednorázové snížení. Tabulky a grafy, které vycházejí z ministerských výpočtů, dokládají snahu vyhovět většině požadavků členů pracovní skupiny. Jestliže mají práce na novele RUD sloužit k úpravě systému financování obcí, mohou být novelou dovršeny. Jde-li však stále o marketingový nástroj a prostředek, jak prezentovat osobní antipatie, pak zájem na nalezení kompromisního řešení očekávat nemůžeme. Navíc se zdá, že předložením minimalistické novely rozpočtového určení daní, která souvisí s avizovaným zvyšováním sazeb daně z přidané hodnoty, ztrácíme další rok až dva. Více k tématu na str. 12, 13 a 25. Jaroslava Kypetová

Aktuality ve zkratce

Z EVROPSKÉHO PARLAMENTU

BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY JE V ROZVOJI VENKOVA Každý rok proudí na společnou zemědělskou politiku několik desítek miliard eur, výdaje dosahují zhruba třetinu unijního rozpočtu. Po roce 2013 by tato jedna z vůbec nejstarších společných politik, která vznikla po druhé světové válce, kdy byly příděly a nedostatek potravin ještě stále skutečností, měla projít zásadní reformou. Diskuse o její nové podobě probíhají i v Evropském parlamentu. V zemědělském výboru poslanci řeší zejména plány Komise posílit konkurenceschopnost evropských farmářů. Velké debaty plné emocí se vedou zejména ohledně tématu přímých plateb pro farmáře. Přímé platby jsou totiž v současnosti dvoukolejné, tzn., že jiné podmínky existují pro „staré členské státy“ a jiné pro „nové členské státy“. Na stole jsou tři scénáře: buď zachovat současnou podobu přímých plateb, ale zajistit jejich spravedlivější rozdělení mezi novými a starými členskými státy, nebo jejich systém zásadně překopat, nebo rovnou začít dotace postupně rušit. V této debatě se tak pod vlivem silné agrární lobby, která čas od času upozorní na svou sílu tím, že v Bruselu rozlije mléko na ulicích či nahází před budovy v evropské čtvrti maso z ryb, akcentují zejména zájmy zemědělců, a to i přesto, že v zemědělství v EU pracuje stále méně a méně lidí. Zaměstnanost v tomto sektoru mezi lety 2000 až 2009 poklesla o 25 %, což odpovídá zhruba 3,7 milionu pracovních míst na plný úvazek, tedy o něco více než 3 % pracujícího obyvatelstva. Zapomíná se tak na širší potřeby venkova, jednotlivých obcí a všech lidí v nich žijících. V Evropském parlamentu jsem proto inicioval celou řadu pozměňovacích návrhů, které mají zajistit, že se na venkov nejenom nezapomene, ale že se stane prioritou společné zemědělské politiky. Společně se svými kolegy bojuji za to, aby bylo pro rozvoj venkova nejenom více peněz, ale aby podmínky pro jejich čerpání byly srovnatelné s využíváním jiných evropských fondů, aby směrovaly na zvýšení kvality života na venkově, nikoli na byrokracii, a aby se obce staly rovnoprávnými partnery při rozhodování o tom, jak peníze ze společné zemědělské politiky využít. Je to samozřejmě běh na dlouhou trať, kde se neobejdu bez podpory vás, jednotlivých starostů, a společného přesvědčování všech rozhodujících činitelů, že venkov není pouze o potřebách farmářů. Ing. Oldřich Vlasák předseda Svazu měst a obcí ČR poslanec Evropského parlamentu

l

Aktualizace Strategie regionálního rozvoje: nový pohled na rozvoj krajů, měst a obcí?

28. únor 2011, Praha Představy vlády ČR o budoucím rozvoji krajů, měst a obcí v ČR definuje na národní úrovni Strategie regionálního rozvoje. Současná je platná pro období 2007 – 2013, hovořit se ale začíná už i o strategii budoucí. Aktualizovaná strategie pro období po roce 2013 se bude opírat o pravidelná hodnocení té současné. Hodnocení říkají, že z hlediska životní úrovně stále existují mezi kraji ČR velké rozdíly

l

Další ročník Vesnice roku vyhlášen!

1. březen 2011, Praha Na Dni malých obcí, který se konal 1. března v Praze, byl vyhlášen 17. ročník soutěže Vesnice roku. Do soutěže se mohou přihlásit obce vesnického charakteru, které mají zpracován vlastní strategický dokument zabývající se rozvojem obce, program obnovy vesnice nebo program rozvoje svého územního obvodu. Podávat přihlášky mohou obce do 24. dubna 2011, slavnostní vyhlášení vítězů proběhne tradičně v polovině září v Luhačovicích.

Vyhlášení soutěže Vesnice roku – Juraj Chmiel, náměstek ministra zemědělství, Oldřich Vlasák, předseda SMO ČR, Eduard Kavala, předseda SPOV ČR, Michal Janeba, náměstek ministra pro místní rozvoj

(zejména v nezaměstnanosti nebo v dynamice hospodářského rozvoje). Na významu však nabývají rozdíly uvnitř krajů. Velká města a jejich okolí začínají vytvářet aglomerace, tj. shluk obcí, které jsou navázány na ekonomické aktivity přirozeného centra. Avšak oblasti, jež jsou od těchto aglomerací vzdáleny, zaostávají. Regionální rozvoj také ovlivňují nové faktory, jako jsou demografický vývoj, dostupnost služeb, dostupnost zdrojů atp. Do budoucna je potřeba najít rovnováhu mezi cílenou podporou zaostalých oblastí České republiky a motivujícími pobídkami pro městská centra, jež jsou tahouny hospodářského růstu. Vláda musí najít odpovídající mix dotačních podpor, legislativních opatření a cílených úlev reagujících jak na potřeby venkova, tak na potřeby urbánních center. Tomu má napomoci účast Svazu na jednáních Pracovní skupiny Strategie regionálního rozvoje, jež byla zřízena při MMR. Svaz v ní zastupuje Mgr. Eva Srnová z vnějšího oddělení Kanceláře Svazu.

l

Starosty trápí některé kroky ministerstev

Poděbrady, 18. března 2011 Pravidelné setkání starostů a pracovníků obcí z oblasti Mělnicka a Prahy-východ, kde se diskutují aktuální problémy a kauzy, se tentokrát konalo v lázeňském městě Poděbrady. Setrkání se účastní představitelé různých ministerstev a orgánů veřejné správy a také pracovníci místního pracoviště odboru dozoru a kontroly ministerstva vnitra. Za Svaz se nově zúčastnila i Mgr. Iva Vejmelková z legislativně-právního oddělení Kanceláře Svazu. Starostové si pozorně vyslechli její informace o aktivitách Svazu, ale především je zajímali odborné otázky – pravidla pro nakládání s majetkem obce, povinnosti vzhledem k rozpočtu obce, novinky z oblasti financování, daní a veřejného zadávání a také systém odměňování členů zastupitelstev. Bouřlivá diskuze poukázala na mnoho otázek, které starosty v současnosti trápí. Jednou z nejproblematičtějších oblastí se ukázala být normativní instrukce minister-

Zpravodaj Svazu měst a obcí ČR Vychází v nákladu 2830 ks zdarma. – Vydává SMO ČR. – Kancelář: Kongresové centrum Praha, ul. 5. května 1640/65, 140 21 Praha 4, tel.: 234 709 711, fax: 234 709 786, e-mail: [email protected]. – ID datové schránky: 5fkgwn3 – Za zpracování a obsahovou náplň odpovídá Mgr. Lenka Zgrajová. DTP: Grafické studio J&S. – Uzávěrka tohoto čísla 31. 3. 2011. – MK ČR E 14584 informační servis č. 4/2011 strana 2

stva práce a sociálních věcí ve věci veřejně prospěšných prací, která omezila opakované zaměstnávání stejných uchazečů. Dle argumentace ministerstva měl tento krok sloužit k větší rotaci uchazečů v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Momentálně, zdá se, došlo k určitému rozvolnění, neboť ministerstvo na nátlak ze strany obcí reagovalo tak, že zdůraznilo možnost opakovaného zaměstnávání uchazečů ze zvláštního důvodu. Tuto možnost mohou obce využívat, přičemž zvláštním důvodem může např. být, že uchazeč již dovede zacházet s některými nástroji nebo má zkušenosti s vedením pracovní skupiny. Mezi jinými tématy se objevila také problematika zvýšení místního poplatku za svoz komunálního odpadu, otázky týkající se trvalého pobytu a krizového řízení, ale také prázdninový provoz mateřských škol. l

Vliv daňového řádu na správu místních poplatků

Praha, 24. března 2011 Odbor dozoru a kontroly ministerstva vnitra pořádal seminář na téma „Místní poplatky a daňový řád“. Prezentace a diskuze se soustředily na změny plynoucí z nabytí účinnosti zák. č. 280/2009 Sb., daňového řádu. Byly předneseny zkušenosti odboru dozoru a kontroly ministerstva vnitra, pohled ministerstva financí, veřejného ochránce práv i podněty z Generálního finančního ředitelství. Hned první novela daňového řádu (zákon č. 30/2011 Sb.) s sebou přinesla také změnu zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, a to když zavedla možnost obecnímu úřadu vyměřit místní poplatek také hromadným předpisným seznamem. Hromadného předpisného seznamu se pro vyměření daně používá tehdy, je-li v místě stejná daň vyměřována velkému okruhu daňových subjektů, tedy např. u daně z nemovitostí nebo právě u místních poplatků. Pokud je daň stanovena hromadným předpisným seznamem, zveřejní správce daně tento seznam k veřejnému nahlédnutí po dobu třiceti dnů, a to formou vyhlášky na úřední desce obce, zvláště v ní stanoví místo, kde lze do seznamu nahlédnout. Poslední den lhůty se považuje za den doručení rozhodnutí o vyměření daně s účinky doručení. Ministerstvo financí se vyjádřilo také k obecně závazných vyhláškám regulujícím hazardní hry na území obce a k souvisejícím problémům obcí s vymáháním těchto poplatků. Dle JUDr. Jiráskové je v první řadě třeba, aby obec důsledně trvala a vymáhala splnění ohlašovací povinnosti dle zákona o místních poplatcích. V případě jiných technických zařízení jde především o počet koncových zařízení. Poplatník musí obci sdělit potřebné údaje, pokud tak neučiní, je třeba ho vyzvat

dle daňového řádu k doplnění, přičemž lze požadovat listinné důkazy. V případě neúspěchu pak mohou obce využít institutu pořádkové pokuty. Pokud se ani přes tyto kroky nedoberou k příslušným informacím, mají možnost požádat dle zákona o svobodném přístupu k informacím místně příslušný finanční úřad o počty povolených a provozovaných výherních hracích přístrojů a videoloterních terminálů. JUDr. Jirásková také upozornila přítomné, že příslušný odbor ministerstva financí by měl vydat metodické doporučení, dle kterého se posuzuje místní příslušnost jiných technických zařízení. Diskutující upozorňovali na soustředěný přístup provozovatelů, kteří s odkazem na domnělé nejasnosti v legislativě odmítají hradit místní poplatek. Ministerstvo vnitra proto pořádá na konci dubna obdobný seminář, který by se věnoval pouze právní úpravě provozování hazardu. l

Připomínkové řízení k Sociální reformě I

31. březen 2011, Praha Koncem března proběhlo vypořádání zásadních připomínek k Sociální reformě I. Podle Legislativních pravidel vlády se má předkladatel pokusit vypořádat všechny zásadní připomínky. Pokud je nevypořádá, následuje rozpor. I o řešení rozporu se má předkladatel pokusit, v tomto případě na úrovni náměstků. Pokud se ho vypořádat nepodaří, putuje právní norma do vlády tzv. s rozporem.

Obvykle začíná vypořádání zásadních připomínek po jednotlivých resortech, u ostatních připomínkových míst se postupuje většinou podle abecedy. Zmíněné připomínkové řízení však tímto způsobem neprobíhalo. Předkladatel nezvládal svou funkci a místo vypořádání připomínek jsme byli svědky „kulatého stolu“ zcela pod taktovkou I. náměstka ministra práce a sociálních věcí Bc. Vladimíra Šišky. Ani zástupci resortů, ani nikdo jiný z připomínkových míst nedostal prostor k vyjádření. Připomínkové řízení se tedy vlastně neuskutečnilo, a jednání tak nemělo velký smysl. Proč je důležité, aby připomínkové řízení proběhlo řádně? Nejde jen o to, že jednání předkladatele bylo v daný den nestandardní a pro většinu účastníků, mnohdy z daleka, bylo ztrátou času. Jde o mnohem více, neboť vypořádání zásadních připomínek je základním kamenem k předložení určité právní normy do vlády, která jej vyšle (anebo nevyšle) do dalšího kola legislativního procesu v Parlamentu. Pokud první část legislativního procesu nebyla řádně dokončena, nemusí být ani výsledek celého legislativního procesu – v tomto případě zákon – z právního hlediska perfektní, tedy nezrušitelný. Takový zákon, který v sobě obsahuje formální nedostatky ohledně jejich vzniku, je pak možné třeba i zrušit, což v nedávné době udělal Ústavní soud. Svaz navrhuje, aby připomínkové řízení k Sociální reformě I proběhlo znovu.

PŘIHLASTE SE, NEBO DELEGUJTE SVŮJ HLAS na XII. Sněm Svazu měst a obcí ČR XII. Sněm Svazu se koná ve dnech 26. a 27. května 2011 v Kongresovém centru ve Zlíně. První den budeme s představiteli vlády i Parlamentu projednávat aktuální problémy samosprávy. K diskusi se nabízí rozpočtové určení daní, postupná centralizace státní správy, reorganizace České pošty, budoucí čerpání fondů EU po roce 2013 apod. Samostatný bod bude věnován otázce zavedení přímé volby starostů. Druhý den delegáti Sněmu rozhodnou o prioritách činnosti Svazu na nadcházející období let 2011-2013 a o změně Stanov Svazu (začlenění městysů z Komory měst do Komory obcí, nový systém hlasování pro sněmy příští tak, aby šlo snáze zajistit jejich usnášeníschopnost). Zvolena bude také nová Rada Svazu. Změna Stanov Svazu vyžaduje nadpoloviční většinu celé členské základny. Věnujte proto XII. Sněmu svou pozornost, a pokud se ho nemůžete zúčastnit osobně, zplnomocněte k hlasování za vaši obec či město některého ze svých kolegů, který se do Zlína chystá. Formulář k zplnomocnění jste obdrželi poštou, najdete ho ale i na našich webových stránkách. Za všechny účastníky Sněmu i za organizační tým celé akce děkujeme za spolupráci. informační servis č. 4/2011 strana 3

Informujeme Předseda Svazu jednal s ministrem Johnem nejen o budoucnosti pošt Ministr vnitra Radek John jako zástupce zakladatele České pošty vnímá vzájemnou komunikaci při rozhodování o budoucí podobě zajišťování poštovních služeb jako nutnost. Současně podporuje požadavek Svazu na zvýšení koordinace případných změn v systému přenesené státní správy. Vyhrocená situace kolem zamýšlené přeměny formy poštovních služeb vycházela především z nedostatečných informací a z toho pramenící nejistoty starostů. Existuje oprávněná obava, že uzavírání kamenných poboček představuje další útlum veřejných služeb pro obyvatele na venkově. Na mnoho otázek, které se objevily v návaznosti na nevhodný postup regionálních manažerů Pošty v některých oblastech, však může odpovědět pouze zakladatel. Z tohoto důvodu se 7. března 2011 setkal předseda Svazu Oldřich Vlasák s ministrem vnitra Radkem Johnem. Jednání se zúčastnila také Jaroslava Kypetová z Kanceláře Svazu. Předseda Svazu seznámil ministra s historií veškerých jednání s Českou poštou, kterých se v poslední době účastnili také zástupci Spolku pro obnovu venkova ČR i Sdružení místních samospráv ČR. Poté se zajímal o další kroky v transformaci státního podniku, jejíž budoucí podoba zůstává obcím spíše utajena. Zakladatel se zatím nikdy přesně nevyjádřil, zda probíhající projekt Partner podporuje či nikoliv. Radek John zdůraznil, že kvalitní komunikace záměrů Pošty je předpokladem úspěšného dokončení transformace na akciovou společnost. Nové vedení patrně některé parametry projektu upraví a následně s partnery na úrovni samosprávy bude pravidelně diskutovat postup prací

na optimalizaci sítě a transformaci služeb. Ministr vnitra chápe obavy, které plynou z nejistoty, a proto lze předpokládat, že

Pošty i jejích jednotlivých regionálních zástupců vůči obcím bude z podstatné míry záviset na osobě nového generálního ředitele. Další konkrétní jednání jsou proto naplánována po volbě nového vedení České pošty. Oldřich Vlasák rovněž upozornil ministra vnitra na množící se aktivity jednotli-

Miroslav Konopecký, Radek John, Oldřich Vlasák, Michal Moroz

Pošta bude v budoucnu poskytovat více informací o svých zamýšlených změnách. Z pohledu obcí by ideální řešení představovala zvláštní dotace Poště na zajištění fungování kamenných poboček. Takové řešení však mohou obce očekávat jen stěží. Nedostatek prostředků ve státním rozpočtu ale nelze řešit prostým přenášením nákladů na obce. Oldřich Vlasák podtrhl, že se opravdu musí jednat o dlouhodobé vyvážené partnerství, které bude především ku prospěchu občanů. Postup vedení

vých ministerstev týkajících se přenesené státní správy. Obce, které v rámci jednotlivých etap reformy veřejné správy přebíraly různé kompetence, vložily nemalé prostředky do budov, zvyšování kvality úředníků i zvýšení celkové efektivnosti. Státní správa se přiblížila občanům, což byl hlavní záměr reformy z počátku tisíciletí. Radek John potvrdil nutnost koordinace postupů a především zohlednění situace v jednotlivých obcích. Bez průkazných podkladů a přihlédnutí k místním potřebám nelze provádět plnohodnotná rozhodnutí.

Z jednání pracovní skupiny k budoucnosti zajišťování poštovních služeb ze dne 24. března 2011 O budoucnosti provozování poštovních služeb se jednalo také na další pracovní schůzce. Kromě představitelů České pošty se na ní opět sešli jak zástupci Svazu – předseda Komory obcí Josef Bezdíček a Jaroslava Kypetová z Kanceláře Svazu, tak i předseda Spolku pro obnovu venkova Kavala, předseda Sdružení místních samospráv Bartoněk, zástupce Svazu obchodu a cestovního ruchu Zaremba a Českého telekomunikačního úřadu Panýrková. Přítomní na tomto pracovním jednání diskutovali průběh pilotního projektu Partner, který skončil 31. března 2011. Česká pošta informační servis č. 4/2011 strana 4

má zájem na jeho společném zhodnocení, a tak byl navržen následující postup: Pošta do konce března zašle návrh hodnotícího dotazníku. Členové pracovní skupiny se k dotazníku vyjádří do 8. dubna, jeho konečná podoba pak bude partnerům České pošty v projektech předána 15. dubna 2011. Do tohoto data také Pošta zašle seznam kontrolních skupin a členové pracovní skupiny do něho doplní jména v návaznosti na termíny kontrol. Kontrolní schůzky proběhnou v průběhu

měsíců května až června. Hodnotící dotazník v obcích, kde partnerem České pošty je jiný subjekt než samospráva, bude zaslán také na adresu obce tak, aby se mohla vyjádřit ke kvalitě zajišťovaných služeb. Česká pošta doplní dotazníky o analytickou část, která bude zahrnovat především objem transakcí před zahájením pilotního projektu a v jeho průběhu. V další části pracovního setkání přítomní zvažovali, jak posuzovat kvalitu poštovních služeb v obcích s mobilním doručováním. Petr Zatloukal představil střednědobý záměr České pošty zajišťovat univerzální peněžní služby prostřednictvím mobilního obslužného místa. Dohoda však závisí na ochotě bank umožnit platby kartou bez podstatného navýšení bankovního poplatku (dnes 2 % z hodnoty transakce). Cílem je zajištění obdobných podmínek jako dnes, kdy výběr z bankomatu je zpoplatňován zhruba 5 Kč. Využití způsobu cash-back přes stávající terminály by měl představovat podstatné zlepšení kvality služeb. Současně se předpokládá postup na projektu Partner v plnohodnotné verzi, tedy také se službami dnešní Poštovní spořitelny.

Případné stížnosti na kvalitu poštovních služeb lze adresovat Českému telekomunikačnímu úřadu, forma není přesně stanovena, avšak vždy je důležitá schopnost průkazně doložit tvrzení o kvalitě či nekvalitě. V závěru pak zástupci samosprávy doporučili pozměnit současné smlouvy mezi Českou poštou a obcemi a vytvořit „smlouvu vzorovou“, která by měla být shodná pro všechny zástupce České pošty. Výhrady ke stávajícím smlouvám se týkají především definice obchodního tajemství, úhrady za poštovní služby s ohledem na přebírané závazky, podmínek výpovědi smlouvy a také sankcí. Okrajově se účastníci schůzky dotkli i otázky možného bezúplatného převodu majetku České pošty na obce, kde se pobočka ruší a kde má obec o majetek zájem. V této souvislosti je třeba kontaktovat náměstka France. Ing. Jaroslava Kypetová legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu redakčně upraveno

Regulace hazardu patří do rukou obcí, shodují se starostové, zákonodárci i provozovatelé Hazardní hry a jejich negativní dopady jsou pro města a obce stále větším problémem. Pro mnohé bylo velkým zklamáním, když prezident republiky v červnu loňské roku vetoval návrh zákona, který měl obcím umožnit mnohem výraznější regulaci hazardních her. Svaz si uvědomil, že pokud se má dospět k vytouženému cíli, je nutné odložit řevnivost, nedívat se na politické barvy a zasednout k jednomu stolu. Dne 9. března 2011 proto zorganizoval setkání, při kterém se poprvé ke společnému jednání sešli zástupci obcí, Parlamentu, ministerstva financí i herního průmyslu. Jednalo se o jednotlivých návrzích na změnu právní úpravy regulace hazardu a o způsobu a míře jeho zpoplatnění. Cílem bylo najít takové řešení, které by bylo uspokojivé jak pro obce, tak i pro provozovatele hazardních her. nání Rozpočtového výboru bylo stanoveno na 6. dubna 2011.

Marek Herman, Jaromír Jech, Jana Černochová

Výkonný místopředseda Svazu Jaromír Jech úvodem zrekapituloval průběh projednávání novely zákona o loteriích až po veto prezidenta republiky v červnu 2010. Upozornil také na seminář pořádaný ve Sněmovně v září 2010, kde byly shrnuty základní principy budoucí právní úpravy a podtržena nutnost společného postupu v prosazování regulace. Současný stav projednávání tří návrhů novel zákona o loteriích (vládní, pražský a poslanecký) popsala poslankyně Jana Černochová a poslanec Pavel Suchánek, který navíc seznámil přítomné s poslaneckým komplexním pozměňovacím návrhem. Jed-

Náměstek ministra financí Tomáš Zídek představil záměr ministerstva spočívající ve zdanění hazardu obvyklou 19% daní z příjmů právnických osob a speciální daní (odvodem) z hazardu ve výši 5 %. Úprava by měla platit od 1. ledna 2013, ministr financí ale údajně usiluje o to, aby platila již od 1. ledna 2012. K otázce retroaktivního zkrácení období povolení VLT zástupci ministerstva uvedli, že jde o politické rozhodnutí, obdobně jako je tomu v případě internetového sázení. Místopředseda Svazu a primátor statutárního města Kladna Dan Jiránek poznamenal, že snahou Svazu je, aby řešení bylo co nejjednodušší, tedy stanovit stejná pravidla pro všechny typy her a jednotné odvody. Povolení by měla být vydávána na jeden

rok, přičemž vyjádření obce by mělo být rozhodující. U již vydaných povolení by Svaz považoval za rozumné zkrátit 10leté lhůty na 3 roky. V případě korporátní daně požaduje Svaz zároveň zachování vazby odvodů nebo daní na území, na kterém je hazard provozován. Také senátor Jaroslav Kubera, primátor Teplic, argumentoval ve prospěch směřování odvodů do rozpočtů obcí. Je toho názoru, že obce by měly mít i možnost stanovit v určitém rozpětí výši místního poplatku za přístroje. Na samotných obcích by pak bylo najít vyváženost mezi populistickým zakazováním hazardu a příjmem do obecního rozpočtu. Podle vzoru jiných států by nebylo od věci vyčlenit herny na jedno místo v obci, kde by nebudily pohoršení. Zdůraznil, že cílem těchto opatření není nikoho zničit, ale najít takové řešení, které by bylo vyhovující pro obce i provozovatele. Trvá rovněž na svém „přílepku“ (odvody za VLT a jiná technická zařízení), a to právě z důvodu provázanosti s územím. Petr Knybel ze společnosti Tipsport seznámil účastníky s variantou BROD, kterou informační servis č. 4/2011 strana 5

bezchybně platil. Dle propočtů vyhotovených na základě podkladů z ministerstva financí jde ročně o 787 mil. korun, do obcí by tak směřovalo 48 % všech odvodů loterních firem. Povinnost těchto odvodů přímo Petr Knybel (Tipsport), Andrej Čírtek (Unie herního průmyslu) do rozpočtů obcí by byla zakotvena v zákoně. Varianta BROD přemosťuje podle připravili představitelé asociací loterního průmyslu, jež zastupují 80 % všech provo- svých tvůrců období, než začne platit nový zovatelů hazardních her. Návrh podporu- zákon o daních z příjmů. Počítala se skončeje vládní návrh novely zákona a řeší nejpal- ním platnosti už vydaných licencí k provočivější problém v oblasti loterií, tedy otáz- zování VLT v době jejich reálného vypršení. ku pravomocí v oblasti videoloterních ter- Protože je ale tato lhůta pro obce neakcepminálů. Doporučuje rozšířit protikorupční tovatelná, jsou zástupci herního průmyslu opatření zavedením principu zákazu haza- ochotni přistoupit na pětiletou lhůtu. rdu „všechno nebo nic“ na úrovni ulic s výjimkou obcí do 2000 obyvatel, kde by regu- Karel Korynta z ministerstva financí polace platila neomezeně. Zároveň navrhuje tvrdil správnost podkladů, ze kterých auzrušit Kuberův přílepek a namísto toho pro- toři varianty BROD při výpočtech odvodů vést propočet, kolik by loterní firmy měly vycházeli. Informoval také, že od 1. ledna odvádět za VLT do obcí, pokud by přílepek 2010 jsou licence pro provozování VLT vy-

dávány pouze na tři roky, nikoli na deset. Průměrná doba trvání už vydaných povolení se nyní pohybuje kolem šesti a půl let.

Zástupci Parlamentu ČR

Zástupci MF K. Korynta, J. Potměšilová, Z. Jirásková

Dan Jiránek v diskusi se zástupci herního průmyslu

Poslanec Pavel Bém navrhl zařadit kasina do regulačních pravomocí obcí. Vladimír Eichinger z Asociace kasin v reakci na Pavla Béma upozornil, že opravdových kasin s živou hrou je v republice celkem 40. Ostatní jsou ve své podstatě herny. Do opravdových kasin bylo při jejich budování třeba investovat velké finanční prostředky, pokud by i kasina získávala licenci pouze na jeden rok a nebyla jistota jejího prodloužení, nebude zaručena návratnost těchto investic. Kasina tohoto typu mají navíc všude ve světě velkou prestiž. Také poslanec Josef Novotný zdůraznil nutnost odlišení pseudokasin od regulérních kasin, dále apeloval na odstranění limitů správních poplatků a zavedení zdanění manipulačních poplatků za kursové sázení a tipsy. Dan Jiránek upozornil, že v novele je třeba vyřešit i otázku reklamy, vč. světelné. Všichni přítomní přislíbili prostudovat variantu BROD a případné připomínky uplatnit na dalším kulatém stole.

Koncem března se účastníci kulatého stolu sešli podruhé V úterý 29. března 2011 většina účastníků znovu usedla k jednacímu stolu, aby se před zasedáním rozpočtového výboru Sněmovny naplánovaném na 6. dubna shodla na návrhu, který podpoří. Najít konsensus mezi všemi zainteresovanými je nezbytné. V případě neshody a tedy neschválení žádného z návrhů hrozí zachování stávajícího stavu, který je pro obce dlouhodobě neuspokojivý. Místopředseda Svazu Dan Jiránek v úvodu znovu zopakoval, že základním požadavkem obcí je sjednotit podmínky pro všechny nyní existující i budoucí typy technických her, a to jak v oblasti regulace, tak i odvodů, a platnost stávajících povolení videoloterních terminálů zkrátit na maximálně 3 roky. Veřejinformační servis č. 4/2011 strana 6

né rozpočty, zejména rozpočty měst a obcí, na jejichž území se hazard provozuje, by

měly být povinným příjemcem části odvodu z výtěžku hazardních her. Dan Jiránek ale

zároveň podotkl, že v této fázi jednání není otázka odvodů prioritní, obce volají především po regulační pravomoci. Náměstek ministra financí Tomáš Zídek potvrdil připravenost ministerstva předložit do vlády návrh na jednotný odvod z her a loterií. Loterijní daň by v sobě měla mít zakotveny především dva základní principy – stejné podmínky pro všechny typy her a zachování přímé vazby mezi počtem přístrojů na území obce a odvody do jejího rozpočtu. Ministerstvo financí plánuje zarazit rovněž neprůhledné odvody na dobročinné účely. Hazardní firmy by měly ztratit vliv na to, kam peníze poputují.

je důležité usilovat o odbornou shodu, aby rozpočtový výbor mohl plénu předložit společný návrh, který bude rozumným kompromisem všech zainteresovaných stran. V debatě se účastníci zastavili i u kontroverzního § 50 odst. 3 zákona o loteriích a jiných podobných hrách. Jana Černochová sdělila, že bude hlasovat pro jeho vypuštění. Z druhého setkání u kulatého stolu vyplynulo, že pro všechny zúčastněné je ze současných návrhů nejpřijatelnější vládní návrh novely zákona o loteriích, který by mohl být případně upraven variantou BROD. Pro obce i zákonodárce je akceptovatelné rovněž zkrácení přechodné doby pro dosud vydaná povolení k provozování videoloterních terminálů na tři roky. Otázka odvodů nebo daní z loterního průmyslu by měla být řešena následně samostatnou novelou nebo zcela novým zákonem. Svaz a představitelé Parlamentu se však jednoznačně shodují na zachování vazby na území, kde je hazard provozován.

Poslanec Josef Novotný informoval o pozměňovacím návrhu, který předkládají Věci veřejné. Poslankyně Jana Černochová varovala, že příliš mnoho pozměňovacích návrhů může nakonec znamenat neschválení ničeho. Podle Jaromíra Jecha

Zákon o loteriích a jiných podobných hrách § 50 odst. 3 Ministerstvo může povolovat i loterie a jiné podobné hry, které nejsou v zákoně v části první až čtvrté upraveny, s tím, že v povolení budou všechny podmínky provozování podrobně stanoveny. Použije přitom přiměřené ustanovení části první až čtvrté zákona.

ZÁVĚRY Z KULATÉHO STOLU K PROBLEMATICE HAZARDU: 1. Účastníci se shodli na podpoře vládního návrhu novely zákona o loteriích, případně upravené variantou Brod – zejména regulační pravomoci obcí. 2. Svaz měst a obcí ČR a zákonodárci podporují zkrácení přechodného období platnosti vydaných povolení podle stávajícího zákona o loteriích maximálně na 3 roky. 3. Otázka odvodů nebo daní bude řešena následně samostatnou novelou nebo novým zákonem. 4. Svaz měst a obcí ČR a představitelé Parlamentu se shodují na zachování vazby odvodů nebo daní na území, kde je hazard provozován.

Poslední březnový den přinesl na Svaz aktuální informace Jan Zikl Ve čtvrtek 31. března 2011 zasedala v Kanceláři Svazu pracovní skupina pro obce s rozšířenou působností. Jejím hostem byl ředitel odboru financování územních rozpočtů ministerstva financí Jan Zikl, který podal přítomným nejčerstvější informace z ministerstva. Ministerstvo předloží na jednání rozpočtového výboru Sněmovny k vládnímu návrhu vlastní pozměňovací návrh, jež bude řešit otázku odvodů z hazardu. Dle poslední dostupné verze, ve které ale ještě může docházet ke změnám, by hazard měl být zdaněn daní z příjmu právnických osob. Celostátní výnos z této daně by měl být z 90 % příjmem státního rozpočtu a z 10 % příjmem rozpočtu obcí. Z loterií a jiných podobných her by provozovatelé dále měli platit odvody. Dílčím základem tohoto odvodu by byl rozdíl mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami. Sazba odvodu z tohoto dílčího základu by pak činila 50 % v případě loterií, 10 % z kurzových sázek a her a kasinu, 20 % z povolených přístrojů a zařízení (VHP a VLT) a 20 % z ostatních loterií a jiných podobných her. Výnos tohoto odvodu by byl příjmem obcí. Procento, kterým by se jednotlivé obce podílely na výnosu, by bylo stanoveno v závislosti na poměru průměrného počtu povolených přístrojů a zařízení každého provozovatele na území obce k jeho celkovému průměrnému počtu povolených přístrojů. Správu odvodů by vykonávaly finanční úřady. Došlo by ke zrušení místních a správních poplatků.

Jaroslava Kypetová, Jan Zikl, Helena Langšádlová

Předsednictvo Svazu zrekapitulovalo priority Závěry kulatých stolů stvrdilo také Předsednictvo Svazu na svém zasedání v pátek 1. dubna 2011. Svaz podporuje vládní novelu případně upravenou variantou BROD, zkrácení platnosti již vydaných povolení videoloterních terminálů na tři roky a jednoznačné zachování vazby na území, na kterém je hazard provozován. Jana Koubková odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu informační servis č. 4/2011 strana 7

Sociální reforma znamená konec sociální práce na obcích Každá reforma určité oblasti veřejné správy by měla následovat po zevrubné věcné analýze dané problematiky. V případě předkládané Sociální reformy I k tomuto zásadnímu kroku prakticky vůbec nedošlo a teprve až po jejím spuštění se budou mapovat její výsledky, které měly být zkoumány předem. Přitom tato reforma zásadním způsobem (a mnohdy nevratně) ovlivní životy klientů a postavení územní samosprávy.

Věcný návrh sociální reformy měl být předkládán jako ucelená koncepce. Sociální reforma I mění pouze určitý výsek sociální oblasti, na kterou zřejmě bude navazovat Sociální reforma II či dokonce Sociální reforma III. Všem důležitým hráčům v sociální oblasti by usnadnilo pozici, pokud by dopředu věděli, kam vlastně sociální reforma jako celek míří. Bez této znalosti nezbývá Svazu nic jiného, než tuto první část sociální reformy zcela odmítnout.

Provázání výplaty dávek a sociální práce Navrhovaná Sociální reforma I znamená přesun stávajících kompetencí v oblasti výplaty nepojistných sociálních dávek. Od účinnosti změnových zákonů přechází výplata zmíněných dávek z obcí na Úřad práce ČR. Nejde jen o prostou výplatu dávek, spolu s přechodem této kompetence nebudou města a obce dále provádět tu část sociální práce, která výplatu jednotlivých dávek doprovází. Tento druh sociální práce bude v souladu s návrhem reformy provádět Úřad práce ČR. Je iluzorní se domnívat, že by města a obce mohly přeci jen vykonávat sociální práci spojenou s výplatou dávek i bez příslušných kompetencí, které dnes podle jednotlivých zákonů mají, např. vstup do obydlí. Příslušnou sociální práci může v oblasti výplaty nepojistných dávek vykonávat jen ten, kdo je vyplácí. Nechápeme, proč by dané kompetence měl vykonávat Úřad práce ČR a proč by měl být narušen funkční systém provázání výplaty jednotlivých dávek se sociální prací. Dodáváme, že např. v oblasti hmotné nouze (dříve sociální potřebnost) je tento systém budován již dvacet let a vykazuje nemalé úspěchy. Na obecních úřadech je dávkový specialista často sociálním pracovníkem nebo s ním přinejmenším úzce spolupracuje; obě činnosti nelze oddělovat. Klienty je tato provázanost, kterou obecní úřady garantují, chápána pozitivně a jsou na ni již řadu let zvyklí. Přejde-li výše uvedená kompetence opravdu na Úřad práce ČR,

informační servis č. 4/2011 strana 8

nevytratí se z obcí sociální práce jako celek. Z obecních úřadů však zmizí její převážná část, bohužel ta nejfunkčnější, kterou bude vykonávat státní instituce. Návrh neobsahuje ani ty nejmenší garance, že Úřad práce ČR bude s obecními úřady spolupracovat, obce tak nebudou mít na sociální práci Úřadu práce ČR žádný vliv. Svaz požaduje, aby budoucí návrhy obsahovaly povinnost Úřadu spolupracovat s obcemi. Nejde jen o „logo“ či „značku“, pod kterou bude přenesená působnost v oblasti nepojistných dávek vykonávána. Rozhodnutím o přechodu kompetencí ztrácejí města a obce podstatnou část své nejvlastnější úlohy, která obcím jako úrovni občanovi nejbližší náleží.

Jaké kompetence obcím v sociální oblasti vlastně zůstanou? Obcím zůstanou v přenesené působnosti zachovány kompetence v § 91 odst. 6, § 92 zákona č. 106/2008 Sb., o sociálních službách; vydávání receptů a žádanek na omamné a psychotropní látky podle zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách; ustanovení o zvláštním příjemci dávky důchodového zabezpečení podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení; vydávání doporučení k uzavírání smluv o nájmu bytu zvláštního určení podle zákona č. 102/1992; výkon funkce opatrovníka nezletilé osoby – žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle zákona č. 325/1999 Sb., zákon o azylu; výkon sociálně právní ochrany dětí podle zákona č. 359/1999 Sb. a č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na územní České republiky; ověřování počtu a náležitosti sběracích listin, přijímání oznámení týkající se pokladniček (veřejné sbírky) podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách; agenda národnostních menšin podle zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin. V přenesené působnosti obce dále vykonávají funkci opatrovníka zletilých fyzických osob, u kterých nemůže soud zajistit pro ten-

to účel osobu blízkou, tzv. veřejné opatrovnictví podle občanského zákoníku. Dle ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů se obec v samostatné působnosti podílí na realizaci protidrogové politiky na svém území, spolupracuje se státními orgány, s orgány kraje a s poskytovateli služeb v oblasti protidrogové politiky, v případě potřeby zřizuje za účelem koordinace protidrogové politiky na svém území funkci místního protidrogového koordinátora. V rámci přenesené působnosti na toto velmi úzce navazuje kontrola dodržování ustanovení tohoto zákona a dalších předpisů týkajících se ochrany před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Obec činí opatření k odstranění zjištěných nedostatků a vyvozuje důsledky, zejména ukládá sankce. Všechny výše uvedené činnosti úzce souvisejí s prováděním sociální práce, která má svá specifika ve vztahu ke konkrétní cílové skupině klientů. V žádném případě není žádoucí, aby jedna oblast sociální práce byla odtržena od druhé. Ve výše uvedených oblastech je sice rovněž možné vykonávat určitý druh sociální práce, avšak kromě agendy sociálně právní ochrany dětí se jedná v porovnání se sociální prací spojenou s výplatou nepojistných dávek vlastně o marginálnosti. Navíc má sociálně právní ochrana dětí přejít podle MPSV v následujících letech rovněž na Úřad práce ČR, a tak zůstane z přenesené kompetence v sociální oblasti pouze torzo.

Kolik zaměstnanců obcí přejde na Úřad práce ČR? Podle návrhu Sociální reformy I nebude docházet k automatickému převodu všech zaměstnanců územních samosprávných celků. Rámcově stanovený postup v návrhu zákona pro řešení otázek delimitace nezaručuje územní samosprávě stejné postavení jako státu. V tomto ohledu je návrh MPSV v možném rozporu s normou nejvyšší právní síly a závaznou judikaturou Ústavního soudu (Pl. ÚS č.j. 34/02). Trváme na tom, aby v případě schválení Sociální reformy I (i přes nesouhlas Svazu) byli všichni zaměstnanci obecních úřadů v dané oblasti výplaty nepojistných sociálních dávek delimitováni na Úřad práce ČR.

Plánovaná úspora finančních prostředků není spojena s přechodem kompetencí z obecních úřadů na Úřad práce, ale souvisí zejména se zpřísněním a ztížením podmínek výplaty jednotlivých nepojistných dávek pro jejich příjemce a plánovaným snížením jejich celkového objemu. Podle MPSV se objem finančních prostředků na dávky nemá snížit. Toto tvrzení nekoresponduje s důvodovými zprávami k jednotlivým návrhům, neboť jako jediný a hlavní důvod je zde uvedeno pouze snížení finančních prostředků na výplatu dávek, nikde není vyčíslena finanční úspora spojená se sloučením a převodem pod Úřad práce.

Kdo bude plánovat sociální služby? Připravovaná změna přechodu kompetencí v přenesené působnosti se přirozeně negativně odrazí v samostatné působnosti měst a obcí v oblasti sociálních služeb. V této oblasti nelze striktně rozlišovat mezi samostatnou a přenesenou působností. Data z dávkových systémů vybraná obcemi na základě přenesené působnosti totiž tvoří základ pro komunitní plánování měst a obcí. Pokud zmíněné kompetence na Úřad práce přejdou, nebude územní samospráva disponovat žádnými relevantními údaji, potřebnými pro smysluplné komunitní plánování. Aby města a obce ČR mohly vykonávat smysluplně svou samostatnou působnost, musí mít přístup k datům o poskytování jednotlivých nepojistných dávek, což návrh Sociální reformy I nezaručuje. Návrh MPSV obcím ubírá kompetence v přenesené působnosti a nepřímo odkazuje na jejich roli v působnosti samostatné, kterou jakoby vyzdvihuje. V ustanovení § 94 zákona o sociálních službách jsou tyto kompetence stanoveny jen velmi vágně a samostatná působnost je ponechána toliko na dobrovolnosti jednotlivých obcí.

Důvodem tohoto stavu je skutečnost, že na obce počátkem devadesátých let nikdy plošně nepřešly kompetence v sociální oblasti. Logické by bylo, kdyby v rámci Sociální reformy I některé kompetence v sociální oblasti na obce přešly, přirozeně po vyřešení jejich financování. Sociální reforma I však s touto změnou vůbec nepočítá a avízovaná Sociální reforma II (jejíž oficiální návrh nemá Svaz k dispozici) nepředstavuje pro Svaz dostatečné garance, aby podpořil Sociální reformu I. Navrhovanými změnami tak obce přijdou o svou dlouhá léta budovanou pozici v sociální oblasti, kterou dnes vykonávají převážně v přenesené působnosti, avšak jejich role v samostatné působnosti se reformou nezmění, naopak spíše zhorší. Pokud reforma takto projde, přestane mnoho obcí cokoliv vykonávat v sociální oblasti s výjimkou výše uvedených zbytkových kompetencí v přenesené působnosti. Vzhledem k nejasně formulovaným kompetencím v samostatné působnosti budou hrát obce ještě menší roli v systému sociálních služeb než doposud, což neodpovídá přirozené funkci ani potenciálu měst a obcí ČR. Kdo bude spolupracovat s kraji při zpracování střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb? Přes nevyřešení problémů se samostatnou působností přichází MPSV s návrhem, „aby kraj na zajištění dostupnosti poskytovaných sociálních služeb v kraji byl povinen zajistit spoluúčast územních rozpočtů ve výši minimálně 20 % z celkového objemu prostředků z veřejných rozpočtů“. Podle tohoto návrhu stát uhradí 80 % dotace poskytovatelům sociálních služeb v daném kraji a územní samospráva (kraje a obce) zbylých 20 %. Bez ohledu na možný rozpor tohoto ustanovení s normou nejvyšší právní síly nebere tento návrh vůbec v potaz skutečnost, že města a obce se na sociálních službách nepodílejí plošně. MPSV k návrhu použilo statistická data, ze kterých sice vychá-

zí konkrétní výše prostředků, které obce do systému vynakládají, avšak tato data nelze tak jednoduše zobecnit. Návrh rovněž nebere v úvahu ani skutečnost, že územní samospráva jako celek dotuje v souladu se zákonem o sociálních službách poskytovatele ze svých vlastních rozpočtů. Podle návrhu by tak územní samospráva vlastně sociální služby dotovala dvakrát. Podobný návrh procentuálního stanovení finančních prostředků z veřejných rozpočtů se objevil rovněž v návrhu Střednědobého národního plánu rozvoje sociálních služeb, což Svaz zásadně odmítl.

Shrnutí Sociální reforma by měla zohlednit celkové postavení měst a obcí ČR, ministerstvo by svou vizi mělo Svazu představit v co nejširší diskusi. Navržené změny v rámci sociální reformy mají v určitém smyslu svoji logiku, zejména pokud nebude spojena s přechodem kompetencí na Úřad práce a zůstane na obecních úřadech jako doposud. Je možné diskutovat o tom, na které úrovni obecních úřadů mají výplaty dávek zůstat, plošně je předávat Úřadu práce ČR však považujeme za nepřijatelné. V diskusi o návrhu Sociální reformy I bylo prokázáno, že na obcích bezvadně funguje provázání výplaty dávek a sociální práce, na které si klienti již zvykli, a přesto se obcím tato působnost odnímá. Dále se stále výrazněji ukazují limity současného pojetí samostatné působnosti měst a obcí, na kterou Svaz již řadu let marně upozorňuje. Namísto řešení otázek spojených se samostatnou působností stanoví stát konkrétní procento výdajů, které musí ostatní veřejné rozpočty na sociální služby přidávat. Touto reformou se změní k horšímu postavení měst a obcí ČR, a proto ji Svaz v tomto znění odmítá jako celek. Na druhé straně je Svaz připraven jednat s MPSV o budoucím řešení kompetenčních otázek měst a obcí v sociální oblasti. Jako výhodná platforma se jeví rovněž individuální projekt MPSV „Podpora procesů v sociálních službách“, jehož výstupy by měly být základem k budoucí sociální reformě. Svaz vyjadřuje podporu oprávněným požadavkům institucí, které zastupují osoby v hmotné nouzi, příjemce příspěvku na péči a zdravotně postižené občany ČR. Mgr. Petr Schlesinger legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

informační servis č. 4/2011 strana 9

Centralizace finančních úřadů Na začátku března skončilo připomínkové řízení k návrhu zákona o Finanční správě. Ačkoliv řada ustanovení má vliv na činnost samosprávy, nebyl Svaz měst a obcí ČR uveden mezi připomínkovými místy. Obdobně předkladatel nepovažoval za nutné oslovit kraje. Svaz proto požádal o dodatečnou lhůtu pro zaslání připomínek. „Další posílení možnosti daňové správy si samostatně určovat strukturu, funkční organizaci a alokaci zdrojů v celé organizaci. Prostředkem tohoto posílení je především navržená transformace 199 FÚ na územní pracoviště 14 FÚ se sídly v krajských městech, tedy na součásti jejich vnitřní organizační struktury. S tím je spojena možnost zřizování a rušení územních pracovišť formou interního aktu řízení, která umožní zvýšit flexibilitu řízení spolu s relativně snadnou další optimalizací celého systému pomocí eventuelního zrušení těch územních pracovišť, které se

v praxi ukáží jako neefektivní, resp. málo využívané,“ uvádí se mj. v důvodové zprávě návrhu nového zákona. Navržený koncept reorganizace opětovně potvrzuje domněnku „plíživé“, avšak napříč resorty nekoordinované centralizace státní správy. V poslední době se obdobné úsilí objevuje v případě živnostenských úřadů, stavebních úřadů nebo v sociální oblasti. Rozhodování o struktuře finanční správy je částečně odlišné, neboť zde nejde o přímou souvislost s přenesenou stát-

ní správou. Domníváme se však, že posilování krajské struktury na úkor struktury územní nelze plně vnímat jako krok ke zlepšení služeb pro daňové poplatníky, mezi něž obce a města rovněž patří. Svaz v připomínkách vyjádřil zásadní požadavek, aby se dotčené obce mohly vyjádřit k záměru zrušení nebo zřízení územních pracovišť orgánů finanční správy. Ze strany MF byly akceptovány připomínky směrem k prodloužení lhůty pro oznámení změny (posun z konce září na konec června předchozího roku) a dílčí úpravy ve vztahu k poskytování informací z evidencí vedených obcemi v přenesené působnosti. Ministerstvo však zatím nepřistoupilo na přechodné ustanovení o plném převodu stávajících finančních úřadů na územní pracoviště ke dni účinnosti zákona. Obecně je zřejmá snaha rušit některá nevytížená pracoviště, ale i myšlenka, že by vznikaly jakési podatelny a určitá zvláštní pracoviště („referát exekuce“, „referát kontroly“ pro několik územních pracovišť). Svaz v nejbližší době vstoupí v jednání s generálním finančním ředitelem, aby obce byly v procesu možné přeměny struktury územních pracovišť finančních úřadů respektovaným partnerem. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Chytřejší města – sci-fi, které se stalo skutečností Koncept „chytřejších měst“ (anglicky Smarter Cities) společnosti IBM, předkládá nejen vizi měst budoucnosti, ale zároveň nabízí propracovanou strategii, jak tuto vizi uskutečnit. Jejím základem je efektivní využívání informací, která mají města k dispozici a která města vytváří, aby optimalizovala své fungování. Kombinací současných informačních sítí a nových technologií je možné dosáhnout synergických efektů, které přinášejí zefektivnění a optimalizaci provozu jednotlivých organizačních částí města. Výsledkem jsou výrazné úspory nejen pro městskou samosprávu, ale také pro firmy a organizace sídlící ve městě a pro obyvatele samotné. Koncept chytrých měst zlepšuje informovanost občanů a systém komunálních služeb a vede tak i k větší transparentnosti. Chytřejší města ale nestojí jen na informacích. Ruku v ruce s optimálním využíváním

informační servis č. 4/2011 strana 10

informací jde také o chytré využívání energie, její získávání, skladování a inteligentní přenos. Obnovitelné zdroje jsou v chytřejším městě integrované přímo do budov a elektrická energie se v inteligentním systému generuje na mnoha místech a rozvádí tam, kde je aktuálně potřeba. Sofistikované systémy chytrého města dovedou díky vhodnému využití stávajících statků a zdrojů vytvářet nové přidané hodnoty, přesně předpovídat potřeby a efektivně na ně reagovat. Díky analýze dat a predikci tak mohou také předpovídat a v zárodku eliminovat zločinnost. Inteli-

gentní systémy dokáží rovněž ulevit dopravnímu systému. Informační technologie mohou napomoci rozvoji chytrých městských systémů i infrastruktury a přispět s relativně nízkými náklady ke zkvalitnění života všech jeho obyvatel. V probíhající „éře měst“ závisí naše budoucnost na tom, zda budou města schopná chytře fungovat a chytře růst. Pozitivní zprávou pro města v České republice usilující o „chytré“ fungování je jistě fakt, že k financování některých projektů naplňujících vizi chytřejšího města lze použít i zdroje strukturálních fondů. Konkrétně jde především o výzvy IOP číslo 06, 08 a 09. Zdeněk Barlok Territory Marketing Manager, IBM ČR, partner krajských setkání

Rozpočtové určení daní a chiméra trojnásobku Letošní krajská setkání představitelů samospráv opětovně potvrdila, že financování obcí, a zejména pak sdílené daně, představuje téma, které vzbuzuje nejvíc emocí. Každý starosta zná dobře situaci své obce a ví, že výdajové potřeby značně převyšují příjmy. Řešení současné situace však nelze hledat ve vzájemném soupeření různě velkých obcí, kdo má mít více prostředků a kdo méně. Vzájemné srovnávání navíc může být zatíženo řadou nepřesností, omylů a záměrných zjednodušení. „Cílem vlády je dlouhodobá stabilní dohoda, která formou zákona stanoví příjmy obcí tak, aby se snížil současný diskriminační rozdíl příjmů na obyvatele mezi „nejchudšími“ a „nejbohatšími“ obcemi a aby to odpovídalo situaci ve vyspělých zemích Evropské unie,“ uvádí se v programovém prohlášení vlády ze srpna 2010. Již fakt, že věta obsahuje přídavná jména v uvozovkách, naznačuje, že srovnávání není úplně jednoduché. Povšimněme si dále, že tato pasáž (ani žádné další) neobsahují nějakou číselnou hodnotu, jejíž nesplnění by mohlo být důvodem urputného odmítání jakýchkoliv návrhů.

Kdo je chudý a kdo je bohatý Text vládního prohlášení se částečně podobá důvodové zprávě k návrhu zákona o rozpočtovém určení daní, kterou v listopadu 1999 předložilo ministerstvo financí: „Současné rozpočtové určení výnosů daní vytváří a dlouhodobě udržuje neodůvodněné rozdíly v daňové výtěžnosti mezi jednotlivými okresy. Existují tak vedle sebe ”bohaté” a ”chudé” okresy (např. České Budějovice

a Český Krumlov). K vytváření těchto rozdílů přispěla i novela rozpočtových pravidel platných od roku 1996 směrováním 10 % inkasa daně ze závislé činnosti pouze do obcí, které jsou sídlem plátcových pokladen (většinou se jedná o větší obce).“ Sdílení daní, které známe dnes, mělo především za cíl odstranit nerovnosti mezi obcemi tím, že se znatelně omezily motivační prvky v systému. Již 10 let je lhostejno, kde mají velké společnosti sídlo. Daně, které platí, se sdílí mezi všechny obce dle shodného klíče. Slabě motivační podíl na zaměstnance pak závisí na místu výkonu práce nikoliv sídle společnosti. Částečně motivační má být sdílení výnosu daně z příjmů fyzických osob podávajících přiznání.

Označení chudý nebo bohatý mohlo do roku 2007 představovat synonymum pro obce s menším počtem obyvatel. Jak vyplývá z důvodové zprávy k tehdejšímu tisku 435, šlo o záměr předkladatele: „Byly vygenerovány koeficienty velikostních kategorií obcí. Nastavená výše novéTabulka 1 ho příjmu oslabila Průměrné výnosy ze sdílených daní na obyvatele nejmenší obce do (tis. Kč/rok) 100 obyvatel. Tento přístup je velmi Velikostní kategorie Současný systém Nový systém silným motivačním 1 - 100 9,1 9,3 prvkem pro žádoucí 101 - 200 7,9 8,1 slučování nejmen201 - 500 7,4 7,6 ších obcí.“ 501 - 1000 7,1 7,6

Nechme stranou, zda zvolená metoda biče mohla být vůbec úspěšná, od začlenění nového kritéria rozlohy však tak jednoznačné dělení na chudé a bohaté neplatí. Mezi stejně velkými obcemi totiž může existovat mnohonásobný rozdíl v daňových příjmech na obyvatele. Extrémní hodnoty (i po vyloučení obce Modrava) ukazují na více než 15ti násobek při srovnání dvou obcí, kde v každé je hlášeno 60 obyvatel. Jde samozřejmě o hodnoty, které by při provádění důvěryhodné analýzy měly být vyloučeny. U malých sídel několik jednotek extrémně „bohatých“ obcí významně zvyšuje průměr za celou kategorii, jenže není zcela jasné, kde udělat dělicí čáru, neboť daňové příjmy vycházejí dle pravidel systému jednotného pro celou republiku.

I kraj má své daňové příjmy Od roku 2008 se průměrné daňové příjmy ze sdílených daní na obyvatele pohybují na úrovních, které obsahuje druhý sloupec tabulka č. 1. Třetí sloupec pak vypovídá o dopadech návrhu ministerstva financí. Je zřejmé, že návrh se snaží především posílit příjmy obcí v dnešním daňovém sedle bez toho, že by výrazně znevýhodňoval jinou velikostní kategorii. Vydělíme-li nejvyšší daňové výnosy za obec nejnižší hodnotou tabulky, dostaneme podíl zhruba 2,3. Jde opravdu o průměrné hodnoty (se všemi z toho plynoucími omezeními), ale jen těžko lze předpokládat analýzu, která bude srovnávat navzájem 6250 obcí. Průměrné příjmy ze sdílených daní hl. m. Prahy jsou vyšší než všech ostatních obcí, neboť získává sdílené daně jako obec a kraj. Vykonává totiž kompetence, které pro ostatní obce zajišťují jejich kraje. Pro opravdu věrohodné srovnání je proto

1001 - 2000

6,9

7,6

2001 - 5000

6,8

7,6

5001 - 10000

7,1

8,1

Výnos ze sdílených daní na obyvatele (tis. Kč/rok)

10001 - 20000

7,7

8,2

Počet obyvatel

20001 - 50000

8,3

8,5

Středočeský

1230657

5,1

50001 - 100000

7,4

9,5

Pardubický

515185

4,9

100001 a více

9,8

9,8

Zlínský

591412

4,0

Tabulka 2

Výnos

Plzeň

17,9

17,4

Ústecký

835891

4,4

Ostrava

17,9

17,4

Liberecký

437325

4,8

Brno

17,9

17,4

Moravskoslezský

1250255

3,5

Praha

29,6

28,7

Jihomoravský

1145900

3,8

Zdroj: MF ČR - podklady na jednání pracovní skupiny k RUD informační servis č. 4/2011 strana 12

Zdroj: MF ČR - ARISweb

třeba přičíst k daňovým příjmů obcí také krajské hodnoty. Tabulka 2 obsahuje údaje za rok 2009 pouze za některé kraje, ale zjednodušeně bude možné ke každé obci s výjimkou Prahy připočítat zhruba 4,5 tis. Kč na obyvatele. Porovnáním daňových výnosů hl. m. Prahy a výnosů zvýšených o krajskou část se opět dostáváme k podílu zhruba 2,3 u navrhovaného způsobu sdílení. Zde se možná nabízí otázka, proč má hlavní město Praha i po zohlednění krajských výnosů dvakrát více než obec s 5 tis. obyvateli. Argumentem pro bude především spádovost hl. m. Prahy a s tím související nároky na dopravní obslužnost, zajištění bezpečnosti, vyšší nároky na opravy infrastruktury a výdaje související s jedinečností hlavního města. Diskuze s takto položenou otázkou má jistě větší smysl než trvání na pochybné mediální zkratce trojnásobku. Požadavky samosprávy by ale měly

spíše zahrnovat posílení příjmů ostatních obcí a krajů.

ní prostředky přešly z okresních úřadů na nově zřizované krajské úřady.

Tři velká města jsou jiná

Mini varianta RUD

„Národní výbory měst Brna, Ostravy, Plzně a obvodní národní výbory mají působnost městských i okresních národních výborů,“ uvádí § 26a odst. 1 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech. V souladu s § 68 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, pak přešla práva a závazky národních výborů na tato města. Kromě širší přenesené státní správy zajišťovala tato města mnohem rozsáhlejší služby také v působnosti samostatné. Je samozřejmě pravdou, že v dnešní době již i jiná města provozují zařízení např. sociálních služeb. V současné době se v rámci odborných komisí Svazu diskutují možnosti zohlednění takových činností také v rozpočtovém určení ostatních obcí, neboť zde obvykle kompetence a finanč-

Koncem března byl do připomínkového řízení zaslán návrh novely RUD, který řeší pouze úpravu související s inkasem ze zvyšování sazeb DPH. Podíl obcí by se měl v roce 2012 snížit z 21,4 % na 19,93 % a v roce 2013 na 19,9 %, obdobně se snižuje také podíl krajů. V této souvislosti není ale jasné, zda bude nyní vůbec předložena změna v RUD, která by zohledňovala tři roky diskuzí. Je pravděpodobné, že by MF otevíralo jeden zákon 2x ročně? Nebo existuje nějaký návrh, který bude v průběhu projednávání načten poslancem či senátorem? Tyto otázky položili zástupci Svazu také na jednání s ministrem financí, které proběhlo dne 28. března 2011, odpovědi viz strana 25.

Mezinárodní inspirace, nikoliv opisování Jestli se evropské státy v něčem odlišují, pak ve struktuře a financování samosprávy. Vytvoření jednotek NUTS, kde S znamená pouze statistický, mělo mj. vést k získání srovnatelných údajů, které lze využít v oblíbených unijních žebříčcích. Financování samosprávy v každé zemi odráží její historii, případná geografická či národnostní specifika a také objem prostředků, který centrální vláda chce a může samosprávě poskytnout. Cizojazyčné i česky psané odborné publikace nebo internetové zdroje nabízejí po-

pis a srovnání územního členění a financování samosprávy ve všech evropských zemích. Tabulka 3 obsahuje jen krátký souhrn podstatných charakteristik některých zemí a dokládá, jak odlišné je rozdělení kompetencí i struktura finančních zdrojů. Nelze jednoduše vzít jeden prvek bez ohledu na ostatní vazby. Česká republika je zemí s největším počtem obcí ku počtu obyvatel. Máme dvakrát více obcí než srovnatelné Maďarsko a dvaapůlkrát více než nesrovnatelné Polsko, osmkrát více Němců je rozmístěno do pouze dvakrát většího počtu obcí.

U velkého množství nesourodých jednotek pak logicky vznikají větší rozdíly. Vláda i obce se mohou v zahraničí inspirovat dobrými příklady i chybami. Plíživá centralizace veřejné správy, která v posledních měsících probíhá, naznačuje snahy o nějakou reformu. Vzhledem k tomu, že s financemi a rozpočtovým určením daní nakonec vše souvisí, dá se očekávat, že letošní návrh novely, může představovat jen velmi dočasné řešení. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Tabulka 3 Počet obyvatel (mil.)

Správní uspořádání

Rakousko

8,23

9 zemí, 2357 obcí

Německo

82,46

16 zemí, odlišné uspořádání obecních 12 196 obcí kompetencí v jednotlivých a 116 městských spolkových zemích distriktů

Francie

62,82

26 regionů, 100 departmentů, 36 683 obcí

ČR

10,23

14 krajů, 6249 obcí

Stát

Kompetence Vyhrazené zemím: zemědělství, sport, životní prostředí, cestovní ruch, záchranná služba (obce je tudíž nezajišťují)

91 % obcí je členem jednoho z 2583 sdružení s vlastní daňovou pravomocí; sdružení zajišťují zejména odpadové hospodářství, provoz kanalizace, sociální služby v samostatné působnosti rozsáhlé, pokud nejsou vyhrazeny jinému stupni

Struktura příjmů obcí

Poznámka

vlastní daň. příjmy 19 %, sdílené daně 33 %, poplatky 10 %, dotace 15 %, nedaňové 23 % vlastní daň. příjmy 27,1 %, sdílené daně 17,3 %, dotace 31,9 %, nedaňové 23,7 % vlastní daňové 52 %, dotace 31,5 %, další 16,5 %.

vlastní daňové 9,5 %, sdílené daně 46,9 %, dotace 27,7 %, další 15,9 %.

Vídeň je financována prostřednictvím zvláštní dotace

mechanismus sdílení zohledňuje daňovou výtěžnost území; neúčelové zemské dotace zohledňují nákladnost veřejných služeb poskytovaných obcemi sdílené daně na úrovni obcí neexistují; neúčelové dotace zohledňující daňovou výnosnost území.

Neexistují neúčelové vyrovnávací dotace

Zdroj: Dexia: Sub-national Governments in the European Union, 2008 informační servis č. 4/2011 strana 13

Krajská setkání skončila V měsíci březnu proběhlo osm dalších krajských setkání. Poslední se konalo 28. března v Praze. Tyto akce byly i jakousi první přípravou na nadcházející XII. Sněm Svazu, který se uskuteční ve dnech 26. a 27. května 2011 ve Zlíně. I tam se bude rokovat o podobných tématech, o jakých se diskutovalo na těchto regionálních akcích (únorová shrnuta v minulém čísle INS). Zde vám přinášíme krátké ohlednutí za tím, co starosty zajímalo při březnových setkáních nejvíce.

Plzeňský kraj, 7. března 2011 což vyčlenilo částku 179 milionů korun. Poslanec Vladislav Vilímec z rozpočtového výboru informoval, že sněmovní tisk č. 239, jehož součástí kompenzace je, se bude projednávat až na dubnové schůzi Poslanecké sněmovny. Rozpočtový vý-

stavby upřednostňovány před soukromými. Zástupci Svazu toto téma otevřeli při nedávném jednání s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou (viz INS č. 2/2011). Ministerstvo odpovědělo, že to zatím není schopno garantovat, ale bude se otázkou dále zabývat. Veškeré aktuální informace zveřejníme v našem zpravodaji a na webových stránkách. Starosta Blížejova Jiří Červenka, člen Rady Svazu, zmínil problém veřejně prospěšných prácí. Podle normativní instrukce minister-

Zhruba stovku účastníků přivítal v Plzni primátor Martin Baxa. Po jeho levici výkonný místopředseda Svazu Jaromír Jech a člen Rady Jaroslav Perlík, starosta Hrádku u Rokycan.

Diskuze v Plzni se stočila na částečnou kompenzaci snížení příspěvku na výkon státní správy v roce 2011 pro vybrané obce, na které by toto snížení mělo největší ekonomický dopad. Ministerstvo financí zpočátku argumentovalo, že krácení příspěvku o 17, 6 % vykompenzují obcím dodatečné daňové příjmy. Ty jsou však v rámci rozpočtového určení daní přerozdělovány na základě jiných kritérií než příspěvek na výkon státní správy. Na snížení příspěvku tak nejvíce doplatí obce s velkým správním obvodem, které vykonávají přenesený výkon státní správy nejen pro své občany, na něž jim plynou příjmy z RUD, ale pro obyvatele celého správního obvodu. Ministerstvo se proto rozhodlo vybraným obcím rozdíl kompenzovat, na

informační servis č. 4/2011 strana 14

bor požaduje, aby se kompenzace týkala všech obcí s rozšířenou působností, u kterých byla propočtena ztráta. VyStarostové doporučovali také odložení účinnosti novely o DPH. Starosta Horažďovic Karel Zrůbek a Karel Smutný z Klenčí pod Čerchovem upočleněná částka by zornili, že zvýšení DPH v průběhu roku bude mít na obce negativní vliv, nev tomto případě boť jsou samy plátcem této daně. Zvýšení se tak promítne např. do cen dotovaných staveb. byla 220 milionů korun. Původně ministerstvo totiž vytvořilo eliminační hranici stva práce a sociálních věcí by obce v rámve výši 1 850 000 korun a obce, které měly ci veřejně prospěšných prací měly omezit opakované zaměstnávání stejných uchazeztrátu nižší, se do seznamu nedostaly. čů, kteří určité práce již vykonávali. Pro obce Starosta Domažlic je problematické namísto pracovníků, kteMiroslav Mach přiré už jednou vyškolily, nabírat stále nové. Mišel s otázkou garannisterstvo argumentuje, že v případě, že poce podpory projekkud obec pracovníka vyškolila a považuje jej tů zateplení veřejza schopného, může jej také zaměstnat. Kaných budov. Při firel Zrůbek podotkl, že ve městě Horažďovice nancování z veřejpracuje na VPP 6 až 8 lidí, vykonávají spíše sených zdrojů by podzónní práce. Z toho by ale na hlavní pracovní le jeho názoru měly poměr mohli využít nanejvýš dva. být právě veřejné

Karlovarský kraj, 8. března 2011 V pořadí již sedmé krajské setkání zahájil hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný. Připomněl, že ve spolupráci se Svazem se vloni podařilo oddálit stažení podílu státu na spolufinancování projektů z regionálních operačních programů. Kraj by podle jeho slov přivítal pomoc i v dalších oblastech, jako je boj proti zdanění emisních povolenek či zvýšení sazby DPH pro většinu služeb. Zvýšení by mimo jiné mohlo mít za následek snížení konkurenceschopnosti hotelů v kraji, kde je lázeňství jedním z velkých zdrojů příjmů. Starostka Horního Slavkova Jana Vildumetzová navázala na představení projektu Vzdělaný zastupitel, prostřednictvím kterého nabízí Svaz různé formy vzdělávání a informačně-poradenskou podporu voleným představitelům měst a obcí. Horní Slavkov byl součástí pilotního projektu, v rámci kterého byli zastupitelé vyškoleni. Starostka ocenila volbu probíraných témat, interaktivitu seminářů i možnost si přednášená témata prakticky vyzkoušet. Také v Karlových Varech zazníval požadavek na zrušení dotačních titulů a jejich rozpuštění do rozpočtového určení daní. Strasti s dotacemi popsali v diskuzi starosta Jenišova Ivan Truksa a Miroslav Bouda z Březové u Sokolova. Mezi vyjmenovávanými problémy se opět objevovaly i nedostatečná možnost kofinancování projektů ze strany malých obcí, chybějící zpětná vazba při nezískání dotace, nutnost předfinancování projektu, velká administrativní zátěž, nadměrná byrokracie či duplicita kontrol. Ivan Truksa dále kritizoval zpoždění, s jakým ministerstvo pro místní rozvoj vytváří ceno-

Ingrid Štegmannová, moderátorka jednání, hejtman Josef Novotný a členové Rady Svazu Jana Vildumetzová, Horní Slavkov, Ivan Truksa, Jenišov, Vítězslav Padevět, Velká Hleďsebe

vou mapu výše nájemného. Podle dostupných informací je zatím hotová pouze z deseti procent. Obce se tím dostávají do svízelných situací, neboť při deregulaci nemají s čím porovnávat. Starostka městyse Svatava Kateřina Telínová upozornila ostatní na situaci, kdy obec musela plnit svou zákonnou povinnost a zaplatit pohřeb svého občana, přestože měl příbuzné v jiném městě. Ti však pohřeb financovat odmítli. Starostka vyzvala k iniciaci změny tohoto zákona tak, aby obec byla povinna financovat pohřeb zemřelého pouze v případě, že žádné žijící příbuzné nemá. Starosta Božího Daru a poslanec Jan Horník na základě svého jednání s náměstkem

ministra pro místní rozvoj Miroslavem Kalousem ujistil přítomné, že novela stavebního zákona nepřinese plošné rušení stavebních úřadů na obcích se základní působností. Poslanec Jan Bureš se krátce dotkl novely loterního zákona, na kterém, jak se zdá, se podle jeho slov shodnou strany napříč politickým spektrem. Především pak na tom, že obce musí mít regulační pravomoc na všechny typy herních zařízení. Do jejich rozpočtů by měla směřovat i část odvodů z výtěžku (viz str. 5–7).

informační servis č. 4/2011 strana 15

Ústecký kraj, 10. března 2011 Úvodního slova se před padesátihlavým osazenstvem jednacího sálu krajského úřadu ujala starostka Liběšic a členka Předsednictva Svazu Alena Knobová. Přítomné přivítala a v krátkosti informovala o všech jednáních, která vede Komora obcí Svazu od roku 2008 s Českou poštou. Seznámila přítomné také s posledními závěry a výstupy (podrobně viz INS č. 3, dále viz str. 4, 5). K probíhající optimalizaci pobočkové sítě České pošty se v diskusi později vyjádřil starosta Boleboře Jan Juřina. Zdůraznil, že pošta je poslední instituce, která jejich horskou obec pojí s okolním světem. Jeho slova podpořil např. i starosta Nové Vsi v Horách Jan Bejček. Představitelé Svazu ubezpečili starosty, že tam, kde nedojde k dohodě mezi Českou poštou a obcí, se pobočka rušit nebude. K přítomným starostům promluvila hejtmanka Jana Vaňhová. Připomněla jim, že se se svými problémy mohou vždy obracet na krajský úřad. Zmínila se rovněž o fondu hejtmana určeném na podporu kulturních a sportovních akcí v obcích. Ústecký kraj byl jedním z těch, které nejvíce zasáhly loňské povodně. Povodňové škody jsou nyní pokryty z 50 %, s ministerstvem pro místní rozvoj budou probíhat další jednání.

Z další diskuse lze soudit, že obyvatele Ústecka velice trápí také doprava. Místostarosta Loun Pavel Csonka přišel se zprávou, že rychlostní komunikace R7 by podle informací z ministerstva dopravy pravděpodobně měla být vyřazena až do roku 2025 z plánu dostavby a vyzval starosty i vedení kraje, aby podpořili dopis města Louny s nesouhlasným stanoviskem k tomuto rozhodnutí. Podle reakce hejtmanky se s ministerstvem dopravy stále vedou jednání a rozhodnutí ještě definitivní není. Iniciativu Loun kraj v každém případě podpoří.

Starosta Hřenska Josef Černý upozornil na rozpory v legislativě v souvislosti se sesuvy skal, ke kterým v obci dochází od roku 2009. CHKO České Švýcarsko a Správa silnic a dálnic se nemohou dohodnout, kdo je odpovědný za odstranění škod. Na rozpory nejvíce doplácí obec.

Poslankyně Ivana Řápková seznámila starosty se dvěma návrhy, které předkládá v Poslanecké sněmovně. Prvním z nich je návrh změny zákona o pomoci v hmotné nouzi, podle kterého by příspěvek na živobytí měl podléhat výkonu rozhodnutí až do výše existenčního minima. Sdělila také, že bude i nadále iniciovat změnu přestupkového zákona. Novým ustanovením by měl být zákaz pobytu v obci nebo její části za přestupky, jako jsou například ničení majetku, alkoholismus, prostituce apod. Při ukládání zákazu by se samozřejmě přihlíželo k dosavadnímu způsobu života apod. a netýkal by se občanů, kteří mají v místě trvalý pobyt. Dále navrhuje, aby obec měla možnost zveřejnit jméno a spáchaný přestupek přestupce, který nezaplatil pokutu.

Primátor Chomutova a člen Školské komise Svazu Jan Mareš poukázal na problematiku odměňování pedagogických a nepedagogických pracovníků ve školách, o kterém komise jednala na svém posledním zasedání.

Starostka Ploskovic Věra Petrů se potýká s problémem střetu ochrany biodiverzity a zájmů obyvatel v obci, která leží v CHKO. Obec chtěla vykácet 40 stromů, které již svým špatným stavem ohrožovaly obyvatele, bylo ale povoleno porazit pouze 2. Uvedla to jako příklad upřednostňování přírody nad člověkem.

Královéhradecký kraj, 15. března 2011 Hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc v úvodu setkání zdůraznil, jak důležitá je spolupráce mezi krajskou a územní samosprávou, přičemž Svaz jako respektovaný partner všech subjektů veřejné správy zde sehrává velmi významnou úlohu. V další části projevu poukázal na nejasnosti připravované centralizace státní správy, k níž v poslední době přistupují některé rezorty. Vyjádřil se také k významu mezinárodní i meziregionální spolupráce. Praktické zkušenosti s partnerskou spoluprácí pak připojil starosta obce Čermná nad Orlicí a místopředseda Svazu Josef Bezdíček. Diskuzi po prvním bloku věnovaném zahraničním aktivitám Svazu a možnostem financování obcí z fondů EU po roce 2013 zahájil předseda Svazu Oldřich Vlasák. Znovu upozornil, že již nyní se rozhoduje, kterak bude vypadat financování z fondů EU v příštím programovacím období. Svaz proto musí být na evropském poli aktivní, aby mohl ovlivnit rozhodování o budoucím směřování evropských peněz i nastavení celého systému ve prospěch našich měst a obcí. Starosta Božanova Karel Rejchrt otevřel téma místních akčních skupin (MAS) a programu LEADER. Ačkoli je činnost MAS velmi užitečná a jejich fungování by dle jeho názoru mělo pokračovat i do budoucna, existují zde některé překážky. Mezi ně se řadí například velké režijní náklady, které pohltí značnou část dotace, problém zdrojů, ze kterých by MAS mohly hradit neuznatelné náklady, či fakt, že MAS nepokrývají svou činností celé území republiky. Stejně jako v ostatních krajích poté v diskuzi zaznívala také kritika nutnosti předfinancování projektů, velké administrativní zátěže

Hejtman Lubomír Franc, předseda Svazu Oldřich Vlasák, moderátorka Ingrid Štegmannová, primátor Hradce Králové Zdeněk Fink a starosta Čermné nad Orlicí Josef Bezdíček, místopředseda Svazu

a chybějící zpětné vazby při nezískání dotace. Starosta Rejchrt pak ještě upozornil, jak velkým problémem může být pro obce bod novely zákona o veřejných zakázkách, který nařizuje zrušit zakázku, pokud

tů, rozpočtového určení daní, rezortních reforem či snížení příspěvku na výkon státní správy. Oldřich Vlasák poděkoval všem, kteří v debatě vystoupili se svými názory, neboť právě diskuze nad problémy a hledání

nebude možné hodnotit alespoň tři nabídky. Projekty mají předem stanované harmonogramy, pokud se tři potencionální dodavatelé nenajdou a vše se zdrží, může obec o dotaci přijít.

shody je prvním krokem na cestě k prosazení zájmů obcí a měst. Vedoucí městského úřadu v Novém Bydžově Marcela Česáková varovala před centralizací státní správy, která oddálí její výkon občanům. Nový Bydžov zpracoval petici proti rezortním reformám adresovanou vládě, kterou už podepsalo na 170 starostů.

Bouřlivá byla v Hradci Králové debata po bloku legislativy. V diskusních příspěvcích se opět objevovala témata přímé volby staros-

O rozpočtovém určení daní diskutovali také např. Miroslav Uchytil z Chlumce nad Cidlinou, Luboš Řehák z Val, Jan Birke z Náchodu a Pavel Šubr z Lázní Bělohrad.

informační servis č. 4/2011 strana 17

Pardubický kraj, 17. března 2011 Přivítat přítomné starosty přišla v Pardubicích primátorka města Štěpánka Fraňková i náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek. Nejdůležitější témata, která samosprávy trápí, shrnul ve své řeči předseda Svazu Oldřich Vlasák. Krátce se zastavil u centralizace státní správy, rozpočtového určení daní či snížení příspěvku na přenesený výkon státní správy. Informoval přítomné o své schůzce s ministrem vnitra Radkem Johnem, která se uskutečnila 7. března a byla věnována jednání o transformaci pobočkové sítě České pošty (viz str. 4, 5). Jedním z návrhů, které ministr na setkání zmínil, bylo i obnovení nepoužívaných nádražních budov v malých obcích, kde by mohly být pobočky pošty provozovány. Oldřich Vlasák seznámil své kolegy rovněž s diskuzí, která se aktuálně vede na půdě Evropského parlamentu ohledně stanoviska k budoucnosti společné zemědělské politiky.

Ladislav Effenberk, Petr Hájek, Pavel Brettschneider, Josef Bezdíček, Roman Línek, Jaromír Jech, Štěpánka Fraňková

provozovatelů hazardních her typizovaný dopis, který zpochybňuje opodstatnění rozšířeného místního poplatku. Svaz za těmito dopisy, které se objevily již v minu-

Do diskuse se v Pardubicích moc starostů nezapojilo. Jedním z aktivních byl Ivan Jeník ze Slatiňan, který upozornil na problém zpoplatňování videoloterních terminálů. Město obdrželo v minulých týdnech od

B2B Centrum ve spolupráci s Asociací pro veřejné zakázky pořádá seminář na téma

ELEKTRONICKÉ ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

28.4.2011 NHotel Praha

Radlická 46/3276 150 00 Praha 5

Vystupující a jejich témata:

PhDr. Petra Krainová výkonná ředitelka AVZ

Úvodní slovo, přivítání

Mgr. Pavlína Bánová členka Rady AVZ, AK Jansta Kostka

Co přinese novela zákona o veřejných zakázkách

Ing. Zbyněk Miklík

Ing. Dalibor Wijas, MBA

project manager společnosti B2B CENTRUM a.s.

předseda představenstva společnosti B2B CENTRUM a.s.

Softwarová řešení pro elektronické aukce a zadávání veřejných zakázek

Novinky v elektronickém zadávání veřejných zakázek

Ing. Roman Rábek

Účastnický poplatek činí 490 Kč bez DPH za osobu, pro členy AVZ a SMO 290 Kč bez DPH za osobu.

garant elektronizace zadávání veřejných zakázek resortu ČÚZK

Elektronické zadávání veřejných zakázek v resortu ČÚZK

Starochodovská 1359/76 web: www.b2bcentrum.cz

149 00 Praha 4 - Chodov email: [email protected]

Přihlášku a více informací naleznete na adrese www.b2bcentrum.cz/seminar

tel.: +420 234 707 311 fax: +420 267 908 313

losti, vidí především snahu znejistět úředníky i zastupitele zpochybňováním právních předpisů, zmínkami o ústavních stížnostech nebo licitací o rozsahu zpoplatnění. Starosta obce Vendolí Vladimír Buchta se zajímal o budoucnost programu Zelená úsporám. Petr Černý z obce Rohovládova Bělá se zajímal o harmonogram schvalování zákona o rozpočtovém určení daní.

Jihomoravský kraj, 22. března 2011 Více než sto účastníků zavítalo na krajské setkání do Kongresového centra na brněnské výstaviště. Příležitosti oslovit takto početnou skupinu starostů využil hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Tak trochu s hrdostí úvodem konstatoval, že i když kraj přišel v posledních dvou letech, kdy klesaly daňové příjmy, o více než jednu miliardu korun, dokázal se se situací vyrovnat, aniž by škrtal dotace obcím a městům. Také v letošním roce se snažili zachovat objem klíčových dotačních programů pro obce. Např. v programu obnovy venkova mají 80 mil. Kč, přičemž již dnes evidují žádosti v celkovém objemu 100 mil. Kč. V rámci tohoto programu byly vyhlášeny i speciální podprogramy pro strukturálně postižené regiony Vranov nad Dyjí, Horňácko a Malou Hanou. Významnými jsou i dotační tituly směřované do oblasti životního prostředí, především pak vodního hospodářství. Hejtman Hašek ocenil také spolupráci Asociace krajů se Svazem. Za velký úspěch považuje, že se podařilo zvrátit rozhodnutí zrušit kofinancování státu u regionálních operačních programů a toto programovací období doběhne standardně. Sám přikládá ROPům značný význam a je odhodlán za ně vždy bojovat. Naopak ale souhlasí s výrazným omezením počtu tematických operačních programů. Ve svém vystoupení se dále zmínil o zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje. Tento dokument je rozpracován řadu let, a pokud by kraj chtěl vyhovět všem obcím, zásady by nebyly schváleny asi nikdy. Rozvoj celého území musí být koordinován. Michal Hašek pak ještě krátce informoval o průběhu restrukturalizace zdravotnictví v Jihomoravském kraji, na níž spolupracuje s ministrem Hegerem, a o tom, jak zdokonalují integrovaný záchranný systém. V Brně přivítal starosty také náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil. Ve svém příspěvku se věnoval územnímu plánování

Miroslava Sobková (Kancelář Svazu), František Lukl, starosta Kyjova, Ludmila Němcová (Kancelář Svazu), Oliver Pospíšil, náměstek primátora Brna, David Macek, radní JMK

a otázce rozpočtového určení daní. Konstatoval, že chápe problémy, které mají některé skupiny podfinancovaných obcí, nicméně si nemyslí, že k nápravě by mělo dojít na úkor jiných skupin. Takovou cestu považuje za vytloukání klínu klínem. S několika podněty vystoupil i člen Rady Svazu František Havíř, starosta Rousínova. Předně poukázal na význam Analýzy potřeb měst, přičemž doporučil zpracovat obdobný dokument také pro občany a podnikatele. Vidí zde velkou provázanost. Poté obrátil pozornost přítomných na zákon o veřejných zakázkách, který se opět novelizuje. Varoval před jeho neustálými změnami, ve kterých se už podle jeho slov nikdo nevyzná. Zdůraznil také to, že pro realizaci zakázky by se neměl vybírat ten nejlacinější, ale nejlepší, za což sklidil poměrně velký potlesk. Dále upozornil přítomné na zpracovanou příručku Dopravně inženýrská opatření – BESIP v obcích, která napomáhá zejména menším obcím v prosazování zásad bezpečnosti silničního provozu a které se dostalo od starostů velmi kladného hodnocení. Spíše jako poznámku na okraj poznamenal, že ministru Johnovi by starostové už asi měli říci, že obce spadají

pod jeho ministerstvo. Proč musí územní samosprávy stále na stát doplácet? Do diskuse přispěl také starosta Dolních Bojanovic Vlastimil Jansa. Uvedl, že jejich třítisícová obec je od šedesátých let omezena v rozvoji uhelným pilířem, podzemním zásobníkem plynu a produktovody. 100 % zastavitelného obvodu obce leží v pásmu chráněného ložiskového území. Pro rozvoj ekonomických aktivit zde platil pětkrát vyšší odvod za vynětí ze zemědělského půdního fondu (ZPF). Po novele zákona o vynětí ze ZPF se koeficient dále znásobil až devětkrát. Starosta Jansa konstatoval, že zatímco u Prahy může být koeficient vynětí ze ZPF např. devítinásobný, a to u půd nejvyšší bonity, v Dolních Bojanovicích zaplatí i drobný živnostník 45násobek. Kvůli tomu je rozvoj ekonomických aktivit v obci téměř nemožný. Pokud stát významným způsobem ovlivňuje – omezuje využití území obce, pak musí být toto omezení kompenzováno. Podle Jansy např. koeficientem využitelnosti území, který by byl parametrem v rozpočtovém určení daní. Nebo změnou horního zákona, kdy by obec získala daňový příjem z podzemních zásobníků plynu.

informační servis č. 4/2011 strana 19

Jihočeský kraj, 23. března 2011 Také v Jihočeském kraji dosáhl počet účastníků téměř stovky. Primátor jihočeské metropole Juraj Thoma pojal přivítání trochu netradičně, seznámil přítomné s bohatou a zajímavou historií Českých Budějovic. Hejtman Jiří Zimola, obdobně jako i někteří hejtmani v jiných krajích, nejprve slíbil přítomným starostům maximální podporu kraje při řešení problémů jak v samostatné, tak i přenesené působnosti. Poté ocenil dobrou spolupráci Asociace krajů se Svazem, i když některé záležitosti by si podle jeho slov dovedl představit v lepší synergii, v lepší symbióze. Jako příklad uvedl kofinancování projektů realizovaných v rámci regionálních operačních programů ve výši 7,5 %, které se řešilo v minulém roce. Stanovisko Svazu považoval v této věci za poněkud rozkolísané. Asociace krajů by podle jeho názoru měla se Svazem úzce spolupracovat také v oblasti sociální reformy, rozpočtového určení daní nebo v otázce plánovaného rušení pošt na malých obcích. Předeslal, že možná poslouchal špatně, ale zatím neslyšel žádné stanovisko Svazu třeba k právě tolik aktuálnímu tématu, jakým je rušení pošt. Na tato slova reagoval starosta Strakonic a člen Předsednictva Svazu Pavel Vondrys. Informoval pana hejtmana o akcích, které Svaz podnikl ve věci optimalizace sítě poštovních poboček včetně tiskových zpráv, které akce doprovázely, a upozornil ho, že pokud nemá dostatek informací, je to celkem pochopitelné, jelikož Svaz také nemůže sledovat veškeré aktivity Asociace krajů, ale právě proto není na místě vyjadřovat se o své partnerské organizaci tímto způsobem. Hejtman Zimola se pak ještě vyjádřil k některým aktuálním záležitostem týkajícím se Jihočeského kraje. Informoval např. o vypsání grantového programu pro sbory dobrovolných hasičů nebo o přípravě zásad územního rozvoje, kde v rámci veřejného projednávání přišlo velké množství připomínek. Kon-

informační servis č. 4/2011 strana 20

Marie Kabátová, starostka Lhenic, Ondřej Veselý, starosta Písku, hejtman Jiří Zimola, Ludmila Němcová z Kanceláře Svazu, Juraj Thoma, primátor Českých Budějovic

statoval, že kraj nyní přemýšlí o jiné formě projednávání, jelikož vyhověním některým námitkám by se mohli dostat do situace, kdy by bylo vyžadováno nové veřejné projednávání. Schválení zásad by se tak kraj mohl dočkat až v příštím roce, což nepovažuje za příznivé zejména proto, že nepřijetí takto zásadního a strategického dokumentu brání započetí řady akcí. Závěrem poděkoval přítomnému senátorovi Tomáši Jirsovi za mediální boj, který vede za zdravou a zelenou Šumavu. Do diskuse, která byla otevřena po přednesených prezentacích, se jako první zapojil Jaroslav Větrovský, starosta obce Mladá Vožice. V souvislosti s připravovanými rezortními reformami se dotázal, co bude s pracovníky, kteří budou muset odejít z městských úřadů. Jak bude ministerstvo řešit delimitaci těchto zaměstnanců? Zůstanou detašovaná pracoviště? Petr Schlesinger z Kanceláře Svazu, garant sociální problematiky, v odpově-

di uvedl, že návrh zákona přímo stanoví, že nedojde k automatickému převodu všech zaměstnanců obecních úřadů na Úřad práce. Vše je ponecháno na dohodě mezi obcí a Úřadem práce. Pokud k ní nedojde, rozhodne závazně ministerstvo práce a sociálních věcí za pomoci směrných čísel pro jednotlivé zaměstnance. Obce nemají v daném dohodovacím procesu stejné postavení jako stát, a je sporné, zdali je navržené znění zákona v souladu s Ústavou ČR. Ministerstvo navíc několikrát konstatovalo, že přijme cca dva tisíce zaměstnanců. Ostatní zůstanou na obcích a obce budou muset zvážit jejich dal-

Starosta 650hlavé obce Novosedly nad Nežárkou Filip Mencl: „Nestojíme o přímou volbu starostů. A pokud ano, tak všech.“

ší využití a případně propustit včetně úhrady odstupného. Návrh ministerstva je pro obce likvidační. Pavel Vondrys k tématu podotkl, že jednotlivé rezorty sice chystají své reformy pod heslem „ušetříme, ušetříme“, nicméně ministerstva nejsou schopna zdokladovat, zda se realizací reforem skutečně veřejné finance ušetří. Mnoho informací se také k obcím a městům dostává pozdě. Vyzval proto všechny starosty, aby oslovovali v těchto záležitostech také své poslance. Jan Jílek, zastupitel obce Jankov, navrhoval vyvolat o hrozbách centralizace veřejnou diskusi v médiích.

Starosta Hvozdce Jindřich Vaňata připojil také několik svých poznámek. Předně doporučil poslancům a senátorům, aby se řídili především svým vlastním rozumem a ne vše sváděli na politickou vůli. Dále podotkl, že nechápe důvody vedoucí k tak velkým rozdílům v příjmech na občana mezi malými a velkými městy. Dodal, že i malé obce umí vel-

Jiří Zimola, Juraj Thoma, Pavel Vondrys

mi dobře hospodařil s penězi. Pro zajímavost uvedl, že zastupitelé v jejich obci nepobírají žádné odměny, on sám jako starosta dostává 2700 korun. Dotázal se také na to, jak byl zamýšlen výrok předsedy Svazu Vlasáka týkající se medializovaného slučovaní obcí. Na dotaz reagoval opět starosta Vondrys. Důrazně konstatoval, že Svaz vždy vystupoval proti slučování obcí, stejně tak i Oldřich Vlasák. Často se ale na půdě Svazu hovořilo o nastavení meziobecní spolupráce, což je ovšem podstatný rozdíl. Při nějakém rozhovoru ale mohlo dojít k chybné interpretaci.

Na dotazy novinářů odpovídá Pavel Vondrys

Středočeský kraj a hl. m. Praha, 28. března 2011 dělování sdílených daní je třeba vést výhradně na základě apolitické a odborné diskuse a s definováním komplexního ekonomického dopadu případných změn. Na primátora hlavního města navázal krátkou zdravicí místopředseda Svazu a primátor Kladna Dan Jiránek. Velkou pozornost věnovali přítomní příspěvku ministra životního prostředí Tomáše Chalupy, který informoval o programu Zelená úsporám – viz samostatný článek na str. 23.

Na pražském magistrátu uvítal starosty primátor Bohuslav Svoboda.

Krajské setkání ve Středočeském kraji otevřel pražský primátor Bohuslav Svoboda. Připomněl, že právě témata z oblasti legislativy i financování prezentovaná na všech předešlých krajských setkáních rozhodujícím způsobem ovlivňují život v obcích a městech a tedy i fungování místní samosprávy. Svaz má možnost významně ovlivňovat přípravu a tvorbu legislativních a dalších opatření, která se často obcí a měst zásadně dotýkají. A právě jednota a síla měst a obcí sdružených ve Svazu násobí vyjednávací pozici místní samosprávy ve vztahu k vládě a Parla-

mentu. Jako příklad uvedl problematiku hazardu, kde Svaz sehrává významnou úlohu. Svoboda zdůraznil, že stejně jednotně jako při boji s hazardem by zástupci územní samosprávy měli postupovat i ve vztahu k připravované právní úpravě postavení zaměstnanců ve veřejné správě, v diskuzi týkající se dokončení reformy veřejné správy či financování výkonu státní správy v přenesené působnosti. Připustil ale také, že existují témata, která mohou mezi zástupce samospráv vnášet určité rozpory, jako například otázka rozpočtového určení daní. Úvahy o přeroz-

Na setkání starostů v Praze vystoupil s poměrně rozsáhlým příspěvkem také náměstek ministra vnitra Robert Ledvinka. Úvodem poznamenal, že je skutečně zarážející, že po 11 letech, kdy máme zaveden smíšený model veřejné správy, nikdo nezhodno-

„Musíme zajistit odpolitizování veřejné správy,“ říká náměstek ministra vnitra Robert Ledvinka.

informační servis č. 4/2011 strana 21

til jeho fungování. Nikdo nezmapoval současný stav, přesto jsme dnes svědky nikoli plíživé, ale naprosto jasné a otevřené snahy centralizovat některé agendy. Mnohé argumenty ústředních správních úřadů podporující centralizaci jsou podle jeho slov ale oprávněné. Spojený model se sice osvědčil, ale objevily se i nedostatky. Veřejnou správu dnes trápí dva stěžejní problémy - nedostatek finančních prostředků a absence validních údajů a dat, které by vypovídaly o efektivnosti výkonu. Veřejnou správu nedokážeme měřit, není standardizovaná, což náměstek Ledvinka považuje za zásadní problém. V další části svého vystoupení se krátce dotkl některých aktuálních témat. V první řadě zmínil matriky. Informoval, že ministerstvo vnitra zpracovalo velmi podrobnou analýzu počtu úkonů v jednotlivých matričních agendách za rok a nyní plánuje výjezdy do obcí, kde se o případných změnách bude se starosty i hejtmany jednat. Co se týká stavebních úřadů, ministerstvo pro místní rozvoj má důkazy svědčící o chybovosti některých úřadů. Potvrzuje to i 60% nárůst prvoinstančního a druhoinstančního odvolacího řízení na stavebním úseku. Jakékoli změny ale i v této oblasti je nutné provádět za účasti územní samosprávy. Stejně tak v oblasti práce a sociálních věcí, kde náměstek Ledvinka považuje za tragické vytváření krajské linie a linie detašovaných pracovišť. Pod tíhou situace, kdy pět ústředních správních úřadů chystá činit kroky k optimalizaci výkonu státní správy, z toho tři proti spojenému modelu, připravilo ministerstvo vni-

tra po dohodě s ministerstvem financí materiál do vlády, který obsahuje tři zásadní body. První zavádí STOP stav – a říká, že platí spojený model, druhý ukládá MV zpracovat a předložit do 30. 11. 2011 vládě analýzu stávajících systémových problémů veřejné správy, a to včetně variantních návrhů jejich řešení. Třetí pak hovoří o přípravě nového systému financování příspěvku na přenesený výkon státní správy platného od roku 2013. Od MF je jasně deklarováno, že v horizontu 5–7 let bude rozsah stávajících agend veřejné správy neufinancovatelný, přičemž základním problémem podle Roberta Ledvinky je naprosto netransparentní forma jejího financování a fakt, že neumíme spočítat, kolik nás která agenda stojí. Vzoreček na výpočet výše příspěvku má v sobě jistý princip spravedlnosti, vůbec ale neodráží rozdíly v rozsahu vykonávaných služeb. Náměstek ministra vnitra dále sdělil, že od května 2011 začnou platit první ustanovení zákona o registrech. MV bude registrovat agendy ústředních správních úřadů, bude vydávat registrace. Poprvé tedy bude na jednom místě přesný přehled toho, co stát vykonává. Závěrem se ještě krátce dotkl zákona o úřednících. Stávající zákon má několik systémových chyb, a lze jej proto bez jakýchkoli trestností obcházet. Ministerstvo předložilo do připomínkového řízení věcný záměr nového zákona, který počítá s existencí manažerského pojetí vedení úřadu, v jehož čele by měl stát ředitel úřadu, tedy nikoli starosta či hejtman, neměl

Na krajském setkání v Praze vystoupili také poslanci Helena Langšádlová a Stanislav Polčák.

informační servis č. 4/2011 strana 22

by tudíž být pod politickým vlivem. Noví úředníci by podle návrhu měli být přijímáni na dva roky, osvědčí-li se, automaticky by měli přejít na dobu neurčitou. Z pléna se do diskuse zapojil Petr Štěpánek, starosta Petrovic. S lítostí poznamenal, že kritérium počtu žáků v rozpočtovém určení daní je sice dobrá věc, ale škoda, že se nevztahuje ke škole jako celku. Provoz školy je stejně drahý i v případě, že její kapacita není zcela naplněna. Potleskem ho pak přítomní odměnili za poznámku směřovanou k přímé volbě starostů. Osobně by posílil prvky většinového systému, ale pokud by na malých obcích mělo k přímé volbě starosty přece jenom dojít, doporučil by stejným způsobem volit všechny zastupitele. Proti zavedení přímé volby starostů důrazně vystoupil také Václav Kášek z Horoměřic, který je starostou již páté volební období. Starosta nemůže být podle jeho slov sólovým hráčem. Současný poměrný systém ale také nepovažuje za správný. Starosta Martin Macháček porovnával, o kolik mají vyšší příjmy na hlavu větší města než jejich obec Ondřejov, která má 1200 obyvatel. Daňovou U křivku je třeba podle něho napravit s jakýmsi elementárním smyslem pro spravedlnost. Zprávy z krajských setkání připravily Lenka Zgrajová a Jana Koubková

Ministr životního prostředí na krajském setkání v Praze nastínil budoucnost programu Zelená úsporám Na setkání představitelů samospráv ve všech třinácti krajích nejednou zazněla v diskusi otázka na stávající stav i budoucí pokračování programu Zelená úsporám. Ve Středočeském kraji měli starostové možnost zeptat se toho nejpovolanějšího – ministra životního prostředí Tomáše Chalupy. Seznámil přítomné s řešením problematiky programu Zelená úsporám a Státního fondu životního prostředí. Ministr životního prostředí uvedl, že aktuální disponibilní zdroje programu Zelená úsporám se pohybují ve výši 19,5 mld. korun. Česká republika se zavázala použít

tí. 37 tisíc z těchto žádostí bylo schváleno, 14 tisíc z toho již proplaceno, zbylých 42 tisíc je stále hodnoceno. Tomáš Chalupa zdůraznil, že při svém nástupu do ministerské funkce nechal za účelem prověření nastavení programu zformulovat 50 otázek ve třech základních oblastech, tj. právní aspekty programu, celý proces fungování programu včetně manažerské odpovědnosti a v neposlední řadě administrace programu, monitorovací a kontrolní systém. Všechny relevantní materiály byly předány auditorům, do konce března by měly být známy výsledky všech externích i interních analýz. Začátkem měsíce dubna by ministerstvo chtělo seznámit veřejnost i samosprávy s mechanismem rozdělení zbývajících prostředků a zahájit proplácení žádostí, které už byly schváleny. Cílem ministerstva je transparentně a efektivně vyhovět co největšímu počtu žadatelů. Ministr odpověděl rovněž na otázku, která v průběhu krajských setkání nejednou padla, tedy

kdy bude program otevřen pro podávání nových žádostí. Nestane se tak do té doby, než bude zadministrováno a vyřízeno stávajících 79 tisíc žádostí. Zároveň varoval před organizacemi, které slibují starostům pomoc s přípravou a podáváním nových žádostí do programu. V současné době ani samo ministerstvo neví, kdy bude program znovu otevřen, zástupci samospráv by tedy neměli těmto firmám v žádném případě věřit. Ministerstvo zároveň vyhodnocuje závěry interních a externích auditů a pracuje na stabilizaci Státního fondu životního prostředí. Hlavní prioritou je nyní podle slov Tomáše Chalupy zvládnutí programu Zelená úsporám a dočerpání Operačního programu Životního prostředí.

V diskusi upozornil starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal na palčivý problém, se kterým se potýká nejen jeho obec. Obec s více jak 2 tisíci obyvateli nemá dosud dokončenou kanalizaci, odkanalizováno je zhruba 60 % území. Zajímal se, zda v letošním roce bude vyhlášena výzva na dostavbu kanalizací a intenzifikaci čistíren odpadních vod, především pak pro nejproblematičtějších 11 aglomerací, které nesplnily podmínky směrnice o čištění odpadních vod do konce minulého roku, a mezi něž se Velký Osek řadí. K dotazu na termín vyhlášení výzvy na dostav12 848 bu kanalizací a intenzifikaci čis10 123 poet žádostí za msíc tíren odpadních vod se připojil i starosta Vladimír Eichler z Libuší589 na. Josef Žák z ministerstva životního prostředí vysvětlil, že v prioritní ose I, která toto řešila, je nyní 2009 2010 2011 převis žádostí nad alokovanými prostředky. Nyní bude probíhat íjen 2010: erven 2010: revize, jejíž výsledky by měly být perušení  š í píjmu íj žád žádostí tí duben 2009: výzva pro veejné budovy do programu spuštní programu známy do dvou měsíců. V okamžiku, kdy by se revizí zjistilo, že zde záí 2009: srpen 2010: ještě jsou volné prostředky, bude zmírnní podmínek, otevení zastavení píjmu žádostí výzva vypsána. programu pro panelové domy pro panelové domy

tyto prostředky na energetické úspory, využití obnovitelných zdrojů na výrobu tepla či výstavbu rodinných a bytových domů v pasivním standardu. Program byl spuštěn v roce 2009 a do současné doby bylo do programu přijato celkem 79 tisíc žádos-

ZELENÁ ÚSPORÁM

prbh programu na asové ose

Jana Koubková odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu

informační servis č. 4/2011 strana 23

Částečná kompenzace pro obce s rozšířenou působností Svaz dlouhodobě upozorňoval na nelogičnost domnělé náhrady sníženého příspěvku na přenesený výkon státní správy zvýšenými výnosy ze sdílených daní. Tento přístup obsažený ve státním rozpočtu na rok 2011 nejvíc dopadá na obce s rozšířenou působností, které mají malé správní centrum, ale zajišťují činnost pro velký obvod. Nyní by měly tyto obce získat alespoň částečnou kompenzaci. Již v srpnu loňského roku v rámci připomínkového řízení Svaz upozorňoval, že snížení příspěvku na přenesený výkon státní správy nepředstavuje úsporu veřejných prostředků, ale pouze přenos nákladů ze státního rozpočtu do rozpočtů samosprávy. Zpochybňoval rovněž zamýšlenou náhradu prostřednictvím sdílených daní, které mají sloužit na úhradu činností v samostatné působnosti. Konkrétní výpočty pro obce s rozšířenou působností však chybný přístup prokázaly. V návaznosti na jednání pracovní skupiny obcí s rozšířenou působností sdružených ve Svazu došlo k návrhu neúčelového příspěvku, který vychází z rozdílu mezi zkráceným příspěvkem a předpokládaným nárůstem daňových příjmů (viz sněmovní tisk 239).

Původní seznam obsahoval pouze některé obce. Nespokojenost řady aktivních členských obcí Svazu vedla ke vzniku návrhu Rozpočtového výboru rozšířit kompenzaci na většinu obcí tzv. III. typu. Při projednávání ve druhém čtení, které proběhlo 16. března, ministr financí uvedl: „Děkuji rozpočtovému výboru jak za projednání, tak za doporučení Sněmovně přijmout tuto novelu zákona o státním rozpočtu. Současně chci říci, že akceptuji doporučení rozpočtového výboru, aby o 41 milionů korun byly posíleny prostředky kompenzující příspěvek na státní správu, takže to číslo bude konečné. Nebude 174, ale 220 milionů korun.“ Třetí čtení se předpokládá ještě na této schůzi Poslanecké sněmovny. Svaz již nyní usilu-

je o opětovné navrácení výpočtu příspěvku na přenesený výkon státní správy na úroveň roku 2010. Po schválení v Poslanecké sněmovně ministerstvo financí čeká, až novela zákona o státním rozpočtu vyjde ve Sbírce zákonů. Poté bude dotace bez zbytečného prodlení převedena obcím, s nejvyšší pravděpodobností to bude jednorázovou platbou. MF upozorňuje, že se bude jednat o dotaci, kterou bude nutné vypořádat. Účel použití dotace bude široký – mzdy a provoz související s výkonem státní správy. Jedná se o neinvestiční dotaci. Není se třeba obávat složitého vykazování. Obce už s tím mají navíc zkušenosti z minulosti či obdobně jako SPOD. Dodatečné schválené peníze byly většinou s vypořádáním. Nemělo by to činit problémy. Vše bude uvedeno v rozhodnutí o přidělení dotace. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Příjemci jednorázové mimořádné dotace Název obce Černošice Šlapanice Brandýs n/Lab.-St. Boleslav Nýřany Uherské Hradiště Kyjov Šumperk Boskovice Říčany Sokolov Chrudim Beroun Benešov Hustopeče Uherský Brod Židlochovice Znojmo Rakovník Rokycany Hodonín Kolín Blansko Břeclav Jeseník Vsetín Hlučín Hořovice Český Krumlov Domažlice Jičín Litoměřice Tišnov Veselí nad Moravou Velké Meziříčí Rosice Náchod Mladá Boleslav

Výše dotace (v tis. Kč) 4 229 3 497 3 007 2 709 2 517 2 351 2 158 2 143 2 135 2 076 2 069 2 040 1 981 1 939 1 937 1 931 1 912 1 899 1 891 1 829 1 775 1 753 1 730 1 717 1 677 1 646 1 641 1 629 1 619 1 587 1 571 1 568 1 526 1 525 1 520 1 510 1 476

Název obce Louny Pelhřimov Žamberk Jablunkov Zábřeh Nymburk Vyškov Slaný Rychnov nad Kněžnou Roudnice nad Labem Mělník Kroměříž Prachatice Klatovy Rumburk Jilemnice Prostějov Jindřichův Hradec Slavkov u Brna Havlíčkův Brod Lovosice Litomyšl Bílovec Tábor Kutná Hora Kralovice Kostelec nad Orlicí Valašské Klobouky Turnov Rožnov pod Radhoštěm Frýdlant Stod Žďár nad Sázavou Tachov Přeštice Moravský Krumlov Semily Čáslav

informační servis č. 4/2011 strana 24

Výše dotace (v tis. Kč) 1 474 1 472 1 463 1 448 1 427 1 426 1 418 1 408 1 404 1 404 1 397 1 385 1 382 1 379 1 368 1 353 1 345 1 343 1 336 1 332 1 329 1 323 1 287 1 286 1 280 1 271 1 270 1 270 1 267 1 260 1 260 1 255 1 242 1 236 1 232 1 210 1 203 1 192

Výše dotace (v tis. Kč) Moravské Budějovice 1 189 Nový Jičín 1 180 Bruntál 1 165 Sedlčany 1 159 Tanvald 1 150 Kravaře 1 148 Vysoké Mýto 1 142 Moravská Třebová 1 137 Litovel 1 133 Strakonice 1 125 Třeboň 1 118 Přelouč 1 112 Kadaň 1 110 Frýdlant nad Ostravicí 1 109 Kaplice 1 105 Příbram 1 105 Vlašim 1 087 Český Brod 1 083 Soběslav 1 081 Ivančice 1 076 Trhové Sviny 1 056 Mikulov 1 052 Luhačovice 1 051 Vizovice 1 051 Lanškroun 1 051 Lysá nad Labem 1 048 Sušice 1 048 Bystřice nad Pernštejnem 1 046 Holice 1 039 Chotěboř 1 039 Trutnov 1 030 Třebíč 1 024 Konice 1 024 Hlinsko 1 020 Dobříš 1 011 Svitavy 1 008 Poděbrady 1 008 Vrchlabí 996 Název obce

Název obce Dobruška Hranice Nový Bydžov Nepomuk Pohořelice Dačice Náměšť nad Oslavou Nový Bor Světlá nad Sázavou Votice Polička Podbořany Bučovice Uničov Kuřim Ústí nad Orlicí Neratovice Vimperk Hořice Milevsko Blovice Telč Holešov Horažďovice Česká Lípa Mohelnice Pacov Dvůr Králové nad Labem Horšovský Týn Nové Město na Moravě Mariánské Lázně Kralupy nad Vltavou Vítkov Králíky Stříbro Blatná Železný Brod Ostrov

Výše dotace (v tis. Kč) 995 973 973 970 963 961 960 956 951 950 949 941 923 923 921 919 918 916 899 888 864 860 857 853 853 846 845 841 834 831 829 819 811 809 807 804 798 794

Název obce Šternberk Odry Otrokovice Valašské Meziříčí Písek Mnichovo Hradiště Frenštát pod Radhoštěm Bystřice pod Hostýnem Kraslice Broumov Lipník nad Bečvou Kopřivnice Rýmařov Vodňany Krnov Týn nad Vltavou Litvínov Jaroměř Humpolec Teplice Přerov Žatec Nové Město nad Metují Nová Paka Frýdek-Místek Varnsdorf Bílina Aš Cheb Jihlava Bohumín Orlová Třinec Česká Třebová Opava Karlovy Vary Český Těšín Celkem

Výše dotace (v tis. Kč) 794 789 782 777 775 771 764 760 758 757 740 740 726 721 697 668 665 641 629 598 586 581 565 564 531 468 463 448 443 438 367 353 345 305 237 49 16 220 588

O novele RUD s ministrem Kalouskem Již téměř čtyři roky se na ministerstvu financí připravuje změna financování obcí prostřednictvím rozpočtového určení daní, která by především řešila tzv. U křivku. Aktuální návrh novely zákona však pouze reaguje na vládní záměry úprav sazeb DPH. Zástupci Svazu se proto 28. března 2011 sešli přímo s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Když v únoru letošního roku ministerstvo financí představilo kompletní propočty, které mají sloužit jako podklad pro přípravu novely zákona o rozpočtovém určení daní, vážně se diskutoval termín květen či červen jako okamžik zahájení projednávání v Poslanecké sněmovně. V půlce března byl však do připomínkového řízení zaslán návrh novely RUD, který řeší pouze úpravu související s inkasem ze zvyšování sazeb DPH. Novela DPH řeší i RUD – snižuje podíl pro obce z 21,4 % na 19,93 % v roce 2012 a 19,90 % v roce 2013 tak, aby zvýšené inkaso DPH bylo směrováno na zvláštní důchodový účet. Podle místopředsedy Svazu Dana Jiránka, který Svaz na jednání zastupoval, je návrh současné novely do značné míry pouze technický. Svaz se obává, že ministerstvo nebude chtít stejný zákon novelizovat v jednom roce dvakrát. Je tedy možné, že se počítá s poslaneckou iniciativou v průběhu schvalování, zde však může externí zásah způsobit nepředvídatelné dopady. Svaz považuje za prioritní řešení problematického financování obcí okolo 5 tisíc obyvatel, které zajišťují řadu služeb také pro občany dalších obcí. V souvislosti s nejistým osudem novely zákona proto Dan Jiránek opětovně požádal ministra Kalouska, aby původně navrhovaný postup částečného navyšování zdrojů obcí v dnešním daňovém sedle formou dotací byl využit již při přípravě státního rozpočtu na rok 2012. Ministr financí ujistil, že stále předpokládá předložení novely zákona o RUD, která se stane účinnou v roce 2013. Jde o novelu, která by měla obsahovat nové kritérium sdílení ve formě počtu žáků základních a mateřských škol. Očekává v této souvislosti komplikované projednávání, ale věří, že nejpozději na začátku příštího roku projde novela celým legislativním procesem.

movitostí představovat součást celkového vnímání financování samosprávy. Původně zamýšlený termín předložení věcného záměru nového zákona o dani z nemovitostí, tedy duben 2012, by měl být zkrácen. Kvalita pozemku a umístění nemovitosti by v novém systému mělo být hlavním určujícím vlivem výše odváděné daně. K myšlence kombinace daně z nemovitostí a místních poplatků, tedy určité komunální dani, se ministr zatím nepřiklání. Podstatná je ochota Miroslava Kalouska zvýšit maximální horní sazby u místního poplatku za odpad. Podpořil by případnou poslaneckou iniciativu a nebrání se ani zvýšení maximální sazby na 1200 až 1500 Kč, kdy samozřejmě stále zůstane v platnosti mechanismus rozúčtování dle skutečných nákladů v předchozím roce.

ných částek. Zde se očekává účinnost již od roku 2012 a dodatečný výnos v objemu minimálně 1 mld. Kč bude směřován především do obcí, resp. velikostních skupin, s nejmenším daňovým výnosem na obyvatele. Z tohoto důvodu se o řešení formou dotací (které by se patrně musely vypořádávat) neuvažuje. Jaromír Jech, výkonný místopředseda Svazu, v této souvislosti upozornil, že stále je třeba především zohledňovat vazbu výnosu na místo provozování hazardu.

Podpora zvýšení sazeb místního poplatku za odpad Kromě budoucnosti sdílených daní v různých formách se na setkání s ministrem Kalouskem diskutovaly také další finanční zdroje obcí. Podle ministra musí daň z ne-

Významný zdroj obecních rozpočtů tvoří také dotace z evropských fondů. Rozhodnutí o zrušení spolufinancování projektů realizovaných z regionálních operačních programů ale ministr financí nemíní měnit. V souvislosti s diskuzemi o budoucím nastavení čerpání evropských prostředků je zastáncem podstatného zjednodušení celého systému. V závěru schůzky upozornila Jaroslava Kypetová z legislativně-právního oddělení Kanceláře Svazu na přetrvávající problémy související s reformou účetnictví státu. Přístup ministerstva se z vnějšího pohledu jeví jako velmi nejednotný a do jisté míry až nekoncepční. Z přechodného roku 2010 se staly přechodné roky dva a dosud obce nemají žádné konkrétní informace o odepisování majetku v hlavní činnosti. Ministr Kalousek potvrdil, že v této oblasti má ministerstvo vůči účetním jednotkám významný dluh, a přislíbil zkvalitnění metodické podpory. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Souběžně do textu zákona zasáhne také novela daně z příjmů související se zdaňováním hazardního průmyslu ve formě spíše odpovídající odvodům ze vsaze-

informační servis č. 4/2011 strana 25

DOTAZY Svazu k novele zákona č. 235/2004 Sb., o DPH S účinností od 1. dubna 2011, resp. 1. ledna 2012, se v dani z přidané hodnoty zásadně mění některé zažité postupy. Pro obce a neziskové organizace jde patrně o největší změnu od platnosti zákona. Svaz měst a obcí ČR oslovil Ministerstvo financí ČR s téměř dvěma desítkami otázek, které vycházejí z praktické aplikace DPH v prostředí samosprávy. Ptáme se na reverse-charge, investice ve vlastní činnosti, vztah novely a DPH u projektů s dotací. K § 4 odst. 3 písm. e) – lze při rozhodování, zda jde o majetek vytvořený vlastní činností, zohledňovat míru vlastní práce? Např.: obec kupuje dlouhodobý hmotný majetek nad 40 tisíc Kč, avšak montáž provede zaměstnanec úřadu. Pokud by montáž byla provedena externě, představovala by 10 % ceny dodávky. Jde o majetek pořízení ve vlastní režii? Změnila by se nějak situace, pokud by jen pracovník obce asistoval firmě při vykládce a přenesení na místo určení? Zákon o DPH definuje dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností v § 4 odst. 3 písm. e) jako dlouhodobý majetek, který plátce vyrobil, postavil nebo jinak vytvořil, a to v rámci svých ekonomických činností. Podle obecného výkladu se za majetek vytvořený vlastní činností považuje majetek, který plátce vytvořil nově v tom smyslu, že výsledný takto vytvořený majetek vykazuje jiné podstatné charakteristické znaky než přijatá plnění použitá k jeho vytvoření. Míra vlastní práce není pro konečné posouzení, zda jde či nejde o dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností, relevantní. V praxi je nutné při posuzování, zda daný majetek splňuje kritéria majetku vytvořeného vlastní činností, postupovat případ od případu. Dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností například není dlouhodobý majetek, který jako takový plátce nabyl koupí nebo vkladem od jiné osoby. Obdobně za majetek vytvořený vlastní činností nelze považovat dlouhodobý majetek, který si plátce jako takový nechal vyrobit, postavit nebo vytvořit jinou osobou a na jehož vytváření se nepodílel (např. při stavbě tzv. „na klíč“od jednoho dodavatele). Kritéria majetku vytvořeného vlastní činností nejsou splněna rovněž v případě, kdy odběratel nakoupí dlouhodobý majetek, u kterého montáž na místě provedou jeho vlastní zaměstnanci za podmínky, že touto montáží se nezmění původní podstatné znaky nakoupeného majetku. Nicméně v této souvislosti je nutné upozornit na skutečnost, že posuzování, zda jde o dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností, je nutné pouze v případě, kdy daný majetek bude plátce využívat pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně v částečné výši. U majetku, který bude plátce využívat pouze pro účely bez nároku na odpočet daně, tj. například obec výhradně pro výkon veřejné správy, nebude oprávněn si uplatňovat nárok na odpočet daně ze vstupů a fikce dodání zboží nebo převodu nemovitosti při uvedení tohoto majetku do stavu způsobilého k užívání nevznikne.

mím v majetku obce (plátce DPH, hřiště se bude rovněž pronajímat), kde projekt připravila společnost A, terénní úpravy zajistila společnost B, šatny a sprchy postavila společnost C, osvětlení společnost D. Jde o dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností? Změnila by se nějak situace, pokud by firma A zpracovala projekt, firma B by komplexně zajišťovala stavební práce a firma C by prováděla stavební dozor? V prvním případě jde o dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností. Ve druhém případě je nutné zvážit, jaká konkrétně je náplň subdodávky prováděná firmou B, konkrétně zda stavba splňuje či nesplňuje podmínku, že má stejné podstatné charakteristické znaky jako výsledný dlouhodobý majetek, tj. školní hřiště. Pokud by tato podmínka splněna byla, nejde o majetek vytvořený vlastní činností.

Ke stejnému ustanovení – v důvodové zprávě se mj. uvádí „dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností je rovněž dlouhodobý majetek vytvořený na základě tzv. subdodávek.“ Jak posuzovat výstavbu školního hřiště se záze-

Upozorňujeme, že změnou systému v případě investic vytvořených vlastní činností – zejména pokud se týká technických zhodnocení – dochází u řady projektů, které jsou financovány plně či částečně prostřednictvím dotací, k významným

informační servis č. 4/2011 strana 26

Bude jako investice vytvořená vlastní činností hodnocena i situace, kdy se například na stavebních pracích bude podílet příspěvková organizace města, která nebude práce fakturovat, ale bude mít související náklady kryty prostřednictvím příspěvku? Z poskytnutých informací není zcela zřejmé, zda vyjádření „bude se podílet příspěvková organizace“ znamená, že se bude prostřednictvím svých zaměstnanců podílet na stavebních pracích. Nicméně lze konstatovat, že pro posouzení, zda jde o majetek vytvořený vlastní činností, není relevantní status dodavatele. Příspěvková organizace bude v této souvislosti ve stejném postavení jako jiný dodavatel a pro posouzení, zda se jedná o majetek vytvořený vlastní činností platí podmínky uvedené v odpovědi k otázce první. Je možno vysvětlit, jak bude MF nahlížet na budování infrastruktury pro rodinné domy, která bude považována za investici vytvořenou vlastní činností a bude zahrnovat výstavbu kanalizace, vodovodu, plynovodu, komunikace, veřejného osvětlení. V rámci investice bude i část společných nákladů staveniště, společný stavební dozor. Jedná se z pohledu MF o jednu akci nebo je to série samostatných staveb? Ve vazbě na toto rozhodnutí se podstatným způsobem mění i režim zdaňování podle novely. V daném případě vždy záleží na konkrétním výstupu, nicméně podle uvedeného výčtu lze usuzovat, že půjde o samostatné dlouhodobé majetky. Posouzení, zda se jedná o majetek vytvořený vlastní činností, bude opět vycházet z odpovědi k otázce první.

změnám ve finančních tocích, na které ale nejsou dotační podmínky vesměs připraveny. Připravuje MF v této souvislosti pokyny pro poskytovatele dotací? V návaznosti na dohodu se zástupci SMO odbor Nepřímých daní MF osloví svým dopisem jednotlivé resorty a upozorní je na změny, ke kterým dochází v oblasti DPH a které mohou mít vliv na dotační podmínky. Jedná se především o změny v oblasti nároků na odpočet daně u dlouhodobého majetku od 1. 4. 2011 a o změny v oblasti DPH od 1. 1. 2012 v souvislosti s režimem přenesení daňové povinnosti u stavebních nebo montážních prací. Každé technické zhodnocení je tedy chápáno jako investice vytvořená vlastní činností, kdy se dle § 13 odst. 4 písm. b) dnem jeho dodání považuje den uvedení do stavu způsobilého k užívání. Znamená to tedy, že k tomuto dni se váže vznik daně na výstupu? Je součástí daňového základu v tomto případě také hodnota dodávek od neplátců, příp. vlastních zaměstnanců? Uveďte správný sled operací, které má plátce (obec s poměrem ekonomických činností 20 % a koeficientem krácení nároku 40 %) provést např. v případě nástavby budovy radnice o prostory částečně sloužící pro výkon veřejné správy a částečně pro správu lesního majetku. Technické zhodnocení hmotného i nehmotného majetku vymezené zákonem o daních z příjmů (§ 32a a 33) je dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností, je-li splněna výchozí podmínka, že je plátce vytvořil v rámci svých ekonomických činností. Takové technické zhodnocení se považuje za samostatný dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností a jeho uvedení do stavu způsobilého k užívání se považuje za zdanitelné plnění dodání zboží nebo převodu nemovitosti podle § 13 odst. 4 písm. b) zákona o DPH. Základ daně se stanoví podle § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH. Jestliže podle daného zadání obec uskutečňuje z 80 % výkon veřejné správy a z 20 % správu lesního majetku, má z přijatých zdanitelných plněních použitých pro všechny tyto své činnosti nárok na odpočet daně ve výši 20 %. Příslušnou částku daně (20 % částky daně příslušného zdanitelného plnění) uvede v přiznání k DPH na ř. 40 nebo 41 ve sl. „V plné výši“. Pokud by uskutečňovala kromě správy lesního majetku i jinou ekonomickou činnost a v jejím rámci plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a dané přijaté zdanitelné plnění by používala pro všechny své činnosti, uvedla by tuto částku daně na ř. 40 nebo 41 ve do sl. „Krácený odpočet“. Řeší novela problematiku rozpracovaných investic? U obcí jde např. o kanalizace, kdy řada obcí zatím postupuje systémem plného

odpočtu. K okamžiku nabytí účinnosti budou mít třeba investici rozpracovánu z 50 %. Je možno detailně popsat správný postup po novele s odkazy na příslušná ustanovení? Problematiku rozpracovaných investic řeší částečně bod 3 přechodných ustanovení. Umožňuje plátci, aby si dorovnal nebo dodatečně uplatnil nárok na odpočet daně ze vstupů, které použije pro vytvoření dlouhodobého majetku vlastní činností, u kterého se uplatňují nová specifická opatření, jestliže tyto vstupy pořídil před 1. 4. 2011 a nárok si neuplatnil nebo jej krátil. Dodatečný nárok bude oprávněn si uplatnit až v okamžiku (za zdaňovací období), kdy bude příslušný dlouhodobý majetek uveden do stavu způsobilého k užívání a kdy mu vznikne povinnost z tohoto titulu přiznat daň na výstupu. Jestliže si však obec při pořizování dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností uplatňovala nárok na odpočet daně v plné výši i před účinností novely (pravděpodobně s tím, že případné použití majetku pro účely nesouvisející s její ekonomickou činností bude následně zdaňovat), výše uvedené přechodné ustanovení se na ní nevztahuje. Plátce při uplatňování daně u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, který bude dále používat pro účely zakládající nárok na odpočet daně v částečné výši, bude po účinnosti novely postupovat následujícím způsobem: - ze vstupů, tj. přijatých zdanitelných plnění, která použije pro vytvoření tohoto majetku, si bude uplatňovat nárok na odpočet daně v plné výši (podle § 72 odst. 1 písm. a) ve vazbě na § 72 odst. 2 písm. c)); - uvedení do stavu způsobilého k užívání tohoto majetku se považuje za zdanitelné plnění dodání zboží nebo převodu nemovitosti (podle § 13 odst. 4 písm. b)), plátce bude povinen toto zdanitelné plnění přiznat ve svém daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém k uvedení do stavu způsobilého k užívání došlo (podle § 21 odst. 6 písm. d)), přičemž základ daně se stanoví podle § 36 odst. 6 písm. a); - ke stejnému období bude plátce oprávněn si z tohoto plnění uplatnit nárok na odpočet daně; výše tohoto nároku se bude odvíjet od účelu použití tohoto majetku podle obecně platných principů, v tomto případě podle § 72 odst. 6, tj. v částečné výši. Jak ve vztahu k § 36 odst. 6 posuzovat zdanitelné plnění v případě výběrového řízení, kdy se podaří snížit cenu např. o 20 % oproti hodnotě, kterou by bylo možno považovat za cenu obvyklou (například na základě nacenění rozpočtu projektantem)? Novelou zákona o DPH s účinností od 1. 4. 2011 nedochází ke změnám v oblasti stanovení základu daně dle § 36 zákona o DPH. Jak v souladu s novým pojetím nároku na odpočet řešit (spíše účetně) zachycení faktur, které obsahují daňové náklady pro daň z příjmů za předchozí období, ale fakturu plátce obdrží až v období následujícím? V oblasti účetnictví budou i nadále účetní jednot-

ky postupovat podle platných účetních předpisů (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a související vyhlášky). Z pohledu DPH je nutné správně ošetřit (v rámci účetního software), v jakém zdaňovacím období je nutné promítnout daň na vstupu/výstupu do přiznání k DPH. Využije se nárok na odpočet v okamžiku obdržení dokladu také v případě tuzemského reverse – charge, který se začne aplikovat od roku 2012? U přijatých zdanitelných plnění, u kterých je plátce osobou povinnou přiznat daň ve svém přiznání k DPH, tj. mimo jiné u plnění, u kterých se uplatňuje tzv. reverse-charge princip, není držení daňového dokladu nutnou podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet daně (podle § 73 odst. 1 písm. b)). V těchto případech je nutnou podmínkou pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně skutečnost, že plátce příslušnou daň přizná. Nemá-li daňový doklad, je oprávněn nárok prokázat jiným způsobem podle daňového řádu. Prosíme o velmi detailní návod, jak postupovat při výpočtu koeficientu krácení nároku dle § 76 na odpočet za přechodný rok 2011 a dále za „standardní“ rok. Je potřeba brát v úvahu, že v roce 2011 vzniknou pravděpodobně dvě vypořádací období – do 31. 3. a po 1. 4., přitom si nejsme jisti, že znění novely, které bylo schváleno Poslaneckou sněmovnou, na tuto záležitost v přechodných ustanoveních pamatuje. Z důvodu posunuté účinnosti novely zákona o DPH od 1. 4. 2011 byl do návrhu zákona doplněn bod 4 přechodných ustanovení, ze kterého vyplývá, že při vypořádání odpočtu daně za rok 2011 se postupuje podle § 76 zákona o DPH ve znění účinném od 1. 4. 2011. Znamená to, že plátce zahrne do výpočtu vypořádacího koeficientu za rok 2011 i do výpočtu celkového vypořádání odpočtu daně za rok 2011 všechna zdaňovací období tohoto roku, včetně ledna až března 2011. Jinak řečeno, v roce 2011 nevzniknou dvě různá vypořádací období. Vypořádání se provede za celý rok 2011, uplatní se jeden vypořádací koeficient. Postup při výpočtu krácení nároku na odpočet za přechodný rok 2011 se proto od postupu v letech následujících nebude lišit. Základní principy postupů pro výpočet odpočtu daně v krácené výši uvedené v dosavadním § 76 se v důsledku novely nemění. Významnější věcná změna se týká pouze nároku na odpočet daně v krácené výši u dlouhodobého majetku, pokud před jeho pořízením plátce uplatnil odpočet daně ze záloh v předchozích kalendářních rocích. Plátce je v takovém případě povinen dorovnat případný rozdíl ve výši nároku vyplývajícího z rozdílné výše koeficientů v příslušných kalendářních rocích, ve kterých nárok uplatňoval (§ 76 odst. 10). Rozdíl v nároku na odpočet daně zahrne do částky vypořádání odpočtu daně za kalendářní rok, ve kterém po uskutečnění plnění je oprávněn nárok na odpočet daně u daného dlouhodobého majetku uplatnit. V přiznání k DPH za poslední zdaňovací období tohoto roku vykáže částku rozdílu v rámci vypořádání odpočtu daně na ř. 53.

Režim přenesení daňové povinnosti v případě stavebních a montážních prací dle § 92e odkazuje na klasifikaci CZ-CPA 41 až 43. Oddíl 43 však obsahuje veškeré práce stavebního charakteru, tedy rovněž opravy, např. drobné instalatérské práce. Znamená to tedy, že obce budou muset dle § 92a odst. 5 vést evidenci pro veškeré stavební práce, které provedou plátci DPH, tedy bez ohledu na hodnotu zdanitelného plnění? Režim přenesení daňové povinnosti u stavebních prací je vymezen charakterem poskytnutých služeb, které odpovídají číselnému kódu CZ-CPA 41 až 43 bez ohledu na hodnotu těchto poskytnutých služeb. Zavedení režimu tuzemského reverse-charge představuje zásadní změnu také z hlediska účtování, finančního vykazování a hodnocení uznatelných výdajů financování stavebních investic. Bylo by možné ve spolupráci s příslušnými odbory MF, příp. rovněž MMR, zajistit metodiku správného účtování a vykazování? Jak již bylo uvedeno v odpovědi na otázku č. 4, MF připravuje informační dopis pro ostatní resorty ve věci novely zákona o DPH (včetně režimu přenesení daňové povinnosti). Se žádostí o metodickou pomoc v oblasti účetnictví byl osloven i odbor účetnictví MF. Neexistuje riziko, že zavedením reverse-charge se velmi komplikuje vypořádání dotací tak, že s odkazem na administrativní náročnost přestane být DPH pro neplátce uznatelným výdajem? Režim přenesení daňové povinnosti v tuzemsku funguje z pohledu DPH na stejném principu jako režim intrakomunitárního dodání zboží a služeb, se kterým nejsou od 1. května 2004 v praxi žádné významné problémy. Uznání DPH jako způsobilého výdaje není upravováno zákonem o DPH, ale jednotlivými předpisy v oblasti poskytování dotací. Jak již bylo uvedeno výše, MF bude informovat všechny resorty o nejvýznamnějších změnách v oblasti DPH, které mohou ovlivnit proces dotací. Dle § 28 musí daňový doklad (běžný i zjednodušený) obsahovat sazbu daně. Kdo v případě aplikace systému reverse-charge má odpovědnost za správné stanovení sazby daně – příjemce dokladu nebo plátce, který jej vystavil? Vysvětlení prosíme rovněž s ohledem na § 73 odst. 6. Podle § 92a odst. 2 je plátce, který uskuteční plnění v režimu přenesení daňové povinnosti povinen vystavit daňový doklad s náležitostmi podle § 28 odst. 2 písm. a) až k), tedy běžný daňový doklad (včetně sazby daně, ale s výjimkou výše daně). Podle § 92a odst. 3 je plátce, příjemce plnění, povinen na obdržený daňový doklad doplnit výši daně a zodpovídá za správnost vypočtené daně. zpracováno Ministerstvem financí ČR v březnu 2011 informační servis č. 4/2011 strana 27

Dotace z Programu rozvoje venkova – jak to s nimi bude? Kdo má v České republice na starosti rozvoj venkova? Tuto otázku si klademe na Svazu již delší dobu. Příslušných institucí, které se tématu venkova v menší či větší míře věnují, je totiž poměrně hodně. Venkovu se věnuje jak ministerstvo zemědělství, tak ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo financí, významnou roli hrají také kraje. Přes veškerou snahu o koordinaci však neexistuje jeden silný zastánce venkova a ani jedna společná představa, kam se má český venkov ubírat. Výsledkem je pak stav, kdy ucelená politika rozvoje venkova v České republice v zásadě neexistuje. Tento problém souvisí mimo jiné i s rozpočtovým určením daní a je vidět i na dotační politice státu vůči malým obcím.

Současná dotační politika Nejvíce dotací dnes směřuje na rozvoj venkova z evropských peněz. O jejich správu se dělí ministerstvo zemědělství prostřednictvím Programu rozvoje venkova a ostatní resorty a kraje, které mají na starosti jednotlivé operační programy. Většina malých obcí (až 79 %) se však o podporu hlásí do Programu rozvoje venkova. Rozpočtový rámec Evropské unie, který se stanovuje vždy na 7 let (současný je na období let 2007 – 2013) určuje, kolik evropských peněz bude v daném období komu k dispozici. Prakticky se to projevuje například v tom, že Programu rozvoje venkova už dnes docházejí peníze (a to i přesto, že je programován do roku 2013). Starostové a starostky se proto oprávněně ptají, jak to bude s financováním jejich hřišť nebo čističek do budoucna. Přestože nevíme, jaké objemy peněz budou po roce 2013 k dispozici, víme, že nějaké peníze budou. Možná jich bude o něco méně než dosud, ale pokud se je podaří lépe zacílit na to, co venkov skutečně potřebuje, mohou být utraceny efektivněji než nyní. Proto si musíme ujasnit, co venkov potřebuje a co vlastně chceme.

Bitva o peníze začala V boji o dotace to obce nemají lehké. Zemědělci, se kterými se o peníze na venkově dělí, moc pochopení pro všeobjímající přístupy starostů a zastupitelů nemají. V obci se většinou domluví, na půdě ministerstva však mohou být tvrdými rivaly. To se projevuje i v právě se rozbíhajících diskuzích k budoucímu dotačnímu financování rozvoje venkova z evropských peněz po roce 2013. Při debatách na ministerstvech je jasně vidět, že Česku chybí koncepce rozvoje venkova a že venkov je tím, kdo na ministerstvu zemědělství tahá za kratší konec provazu. Svaz se zatím ostře postavil proti prohlášením úředníků ministerstva zemědělství, že informační servis č. 4/2011 strana 28

po roce 2013 by Program rozvoje venkova neměl financovat infrastrukturu na venkově a měl by se soustředit pouze na podporu projektů obcí v oblasti sociální a v oblasti kultury. Dnes je infrastruktura na venkově téměř výhradně financována z Programu rozvoje venkova. Tvrdit tedy, že tomu tak do budoucna nebude, aniž by v České republice proběhla debata, odkud obce peníze na infrastrukturu získají, je alibistické a přinejmenším předčasné. Je dobře, že ministerstvo zemědělství tyto výhrady Svazu akceptovalo a že se plánuje další diskuse se zainteresovanými ministerstvy. Svaz taktéž aktivně vystoupil vůči Evropskému parlamentu, který bude o dotacích na rozvoj venkova spolurozhodovat. V rámci debaty o budoucnosti Společné zemědělské politiky, kterou jako zpravodaj usměrňuje německý europoslanec Albert Dess, jsme připravili řadu připomínek, které jsem ve spolupráci s europoslancem Hynkem Fajmonem uplatnil v Zemědělském výboru Evropského parlamentu. Podařilo se nám tak aktivně do debaty o rozdělení peněz na venkově vstoupit již v samém počátku.

Potřeby venkova Na co by ale dle starostů měly evropské prostředky jít? Víme, že venkov potřebuje financovat v podstatě totéž, co jiné obce a města. Infrastruktura je na prvním místě – rozpadající se silnice a chodníky, aby byla zajištěna dopravní obslužnost, čističky, aby se v obci dalo žít, školky a hřiště, aby mladí neutekli za lepším. Dořešení infrastrukturních potřeb jako základ budoucího úspěchu České republiky definovala i Národní ekonomická rada vlády, poradní orgán vlády při přípravě reforem. Zde se tedy požadavky obcí setkávají s analýzami na úrovni státu. Víme také, že současné dělení podpory mezi obce do 2 tis. obyvatel (resp. do 500) z Programu rozvoje venkova a větších obcí z regionálních operačních programů je nevyhovující, protože zde existuje „dotační vakuum“ u obcí mezi 500 a 2 tis. obyvateli. Jsme si vědomi i toho, které administrativní překážky ztrpčují obcím život (např. neproplácení DPH, příliš vysoká míra spolufinancování projektů, množství často nesmyslných kontrol atp.). Co nevíme je, v jakých objemech se požadavky na základní infrastrukturu na venko-

vě pohybují. Chybí specifikace přesných oblastí podpory, jež venkovské obce řeší nyní a budou řešit i po roce 2013, a to v jednotlivých sektorech (doprava, životní prostředí, digitální infrastruktura atp.). Nevíme také, do jaké míry hodnotí obce pozitivně spolupráci v Místních akčních skupinách nebo jak moc umějí obce spolupracovat mimo ně. Také nevíme, zda se podaří zajistit koordinaci aktivit v gesci ministerstva zemědělství, ministerstva pro místní rozvoj a krajů tak, aby venkov měl jasné zastání. Pro Svaz je to vše zásadní výzva, které se snaží čelit, a klíčový úkol na následující období.

Aktivity Svazu Odpovědi na uvedené otázky pro nás jsou a budou důležitým podkladem k diskusi mezi obcemi a vládou, resorty, regiony a dalšími politickými představiteli země. Abychom byli čitelným partnerem, definovali jsme základní body, o které budeme usilovat: a) hlouběji prověřit potřeby rozvoje venkova z hlediska dotačního financování, specificky s ohledem na budoucí prostředky z evropských fondů. Za tímto účelem Svaz zanalyzuje potřeby malých venkovských obcí i s pomocí dotazníkového šetření a na základě případových studií ukáže, jaké problémy dnešní venkov řeší. b) na základě definovaných potřeb rozvoje venkova a na základě veřejné diskuze bude Svaz usilovat o jasnou celostátní koncepci rozvoje venkova v ČR, která má být financována z evropských peněz. Tuto koncepci pak bude Svaz prosazovat do připravovaných programových dokumentů k čerpání evropských prostředků po roce 2013 tak, aby byly vyřešeny základní nedostatky současného systému a aby objem financí reflektoval potřeby venkova. To se týká jak prostředků, které bude mít z evropských fondů k dispozici Ministerstvo zemědělství, tak peněz, jež budou ve správě resortů a případně krajů z politiky soudržnosti.

Žádost o spolupráci Pro splnění výše uvedeného budeme potřebovat vaši součinnost. Kancelář Svazu si vás dovolí v následujících týdnech oslovit dotazníkem s žádostí o vyplnění a některé z vás bychom rádi osobně navštívili. Pokud máte osobní zkušenost s evropskými dotacemi, ať pozitivní nebo negativní, dejte nám vědět. Vaše zkušenost je totiž nenahraditelná. Jedině společně se nám může podařit zajistit odpovídající řešení stávajících problémů. Ing. Oldřich Vlasák předseda Svazu měst a obcí ČR

Stát musí obcím pomoci s čištěním odpadních vod Čištění odpadních vod a zásobování vodou je pro každého starostu i zastupitele velkou výzvou, zejména pokud má obec v této oblasti nějaký problém. Obvykle je totiž každé řešení provázeno velkými nároky na investice, které jsou pro obce a města obtížně obstaratelné. Velkou výzvou je v tomto kontextu i evropské právo. Již před vstupem do Evropské unie se Česká republika zavázala k implementaci směrnice Rady č. 91/271/EHS, která stanoví požadavky na kvalitu městských odpadních vod před jejich vypouštěním do vodotečí. Česká republika přitom měla splnit požadavky směrnice do 31. prosince 2010. Podle zástupců Evropské komise obec splňuje požadavky Směrnice tehdy, je-li vybavena stokovou soustavou městských odpadních vod v rozsahu, který je ekonomicky i ekologicky efektivní, má v rámci ní zajištěn stupeň čištění odpovídající velikosti aglomerace a vypouštění z čistíren odpadních vod vyhovuje příslušným požadavkům. Pokud není vybudování kanalizace a ČOV vhodné z důvodu příliš vysokých finančních nákladů, je možné použít individuální nebo jiné vyhovující systémy čištění.

Jenže 137 obcí nad dva tisíce obyvatel, kde žijí tisíce lidí, tento požadavek k počátku roku nenaplnilo. Na seznamu ministerstva zemědělství je například Sokolov, Pardubice, Slaný, Pelhřimov nebo Uherský Brod. Specifickým případem je pak Praha, největší komunální znečišťovatel vod, která navíc ještě ani novou, výkonnější čistírnu odpadních vod nezačala stavět. Největší problém je pak v 11 aglomeracích, ve kterých není zajištěná ani dostatečná investorská příprava, tj. na akci není vydáno územní rozhodnutí a není požádáno o dotaci. Mezi tyto aglomerace patří Velký Osek, Frýdlant, Židlochovice či Praha-Miškovice. Ministerstvo zemědělství odhaduje, že ve většině „nevyřešených“ aglomerací bude čistička dokončena příští rok. Je však jasné, že v mnoha obcích to bude výrazně později a že se obce a města neobejdou bez finanční i metodické pomoci státu.

Celkové náklady na dořešení potřebných opatření v aglomeracích byly ministerstvem zemědělství vyčísleny na 34 102 mil. Kč. Náklady na dořešení čističek odpadních vod v aglomeracích jsou pak ve výši 21 995 mil. Kč, a to včetně nákladů na ÚČOV Praha ve výši 11 mld. Kč. Tyto náklady je třeba srovnat s možnými pokutami z Bruselu, které České republice hrozí, protože nesplnila svůj evropský závazek. Ministerstvo životního prostředí už oznámilo, že jen kvůli čističce v Praze, která se ještě ani nezačala stavět, může Brusel chtít po české vládě jednorázovou pokutu asi 49 milionů korun a následně více než 17 milionů korun každý měsíc. Stát tak musí okamžitě začít s dotčenými obcemi jednat a nabídnout jim reálný scénář podpory, který by v dohledném horizontu umožnil oprávněný požadavek na čištění odpadních vod naplnit. Ing. Oldřich Vlasák poslanec Evropského parlamentu předseda Svazu měst a obcí ČR

Problematika lidí bez domova Na ministerstvu vnitra se dne 15. února 2011 konalo pracovní setkání, které se zabývalo problematikou lidí bez domova. Mgr. Gjuričová, ředitelka odboru prevence kriminality, zde informovala o výsledcích dotazníkové akce, v rámci které odpovídali ředitelé obecních policií, nestátních neziskových organizací a v některých případech i starostové obcí. Z dotazníků vyplynulo, že jenom v Praze se nachází asi 3096 lidí bez domova, na zbylém území naší republiky pak dalších 9100. Všechny obce problém bezdomovectví registrují a je pro ně velmi obtížné tuto otázku řešit. Nestátní neziskové organizace (NNO), které se problematikou bezdomovectví zabývají, působí v každém městě. Dle sdělení zástupců NNO se potýkají s malou kapacitou azylových zařízení, přestože ne každá osoba bez domova využije takového zařízení. Města mají různé přístupy k této problematice. Vzniklé problémy s těmito občany řeší především obecní policie z podnětu veřejnosti. Řešení těchto záležitostí je rizikové, obtížné a nepříjemné. Většina obecních policií spolupracuje v těchto případech se sociálními institucemi. Značné potíže také působí nevymahatelnost práva, což především znamená, že uložené blokové pokuty jsou prakticky nevynutitelné. Protialkoholních záchytných stanic je velmi málo, často je jejich kapacita nedostatečná a navíc po-

platek za pobyt v tomto zařízení je opět v praxi nevymahatelný. Spolupráce s Policií České republiky v těchto případech je velmi sporadická, dá se říci, že policisté do takovýchto případů neradi vstupují.

Bezdomovectví je forma extrémního sociálního vyloučení Řešení problému bezdomovectví bylo a je ponecháno čistě na rozhodování samosprávy. V této souvislosti je nezbytné si uvědomit, že bezdomovectví je formou extrémního sociálního vyloučení. Lidé žijící v této subkultuře nemají motivaci ke změnám životního stylu a mají sklony být původci výskytu negativních společenských jevů. Jsou často závislí na alkoholu a mladší jedinci na drogách. Mají nedostatek odpovědnosti a také absenci strachu z trestu. Sociální dávku nejsou schopni a ani ochotni využít. Vyskytuje se zde vy-

soké procento osob s kriminální minulostí. Tito lidé se navíc mnohdy stávají i obětí trestní činnosti. Na straně jedné se na policii obrátí zřídkakdy, na straně druhé ale s policií komunikují nejčastěji. Policisté se při řešení případů s lidmi bez domova dostávají do obtížné situace, kdy buď na případ rezignují, a tím se degraduje jejich autorita, anebo zákon vymáhají tvrdě za každou cenu. V tomto kontextu zazněl návrh, aby policisté a strážníci absolvovali školení, kde by se naučili citlivému přístupu a pomoci lidem bez domova. Zástupci NNO dále sdělili, že otázka bezdomovectví je věcí obcí, které neumožňují, aby lidé opouštějící azylová zařízení mohli bez průtahů začít bydlet v tzv. sociálních bytech, ve kterých se platí snížený nájem. Nájemné bydlení nebo pobyt na ubytovně jsou pro tyto lidi příliš drahé. Podle zástupců NNO obce rozprodaly bytové fondy, protože je nechtěly spravovat. Některé obce nechtějí navíc dle jejich argumentace povolit na svém území zřízení nízkoprahových zařízení a azylových domů. Zazněl i návrh na zřízení 24 hodinového sociálního centra, ve kterém by lidé bez domova mohli provést očistu a dostali čisté oblečení. informační servis č. 4/2011 strana 29

Některé NNO si dokonce přejí, aby bylo povoleno žebrání. I tímto způsobem má být umožněno lidem bez domova, aby si opatřili peníze. Různé příklady byly uváděny ze zkušeností ze zahraničí např. Španělska a USA. Ministr vnitra navrhl vypracovat Národní strategii pro lidi bez domova, která by zahrnovala společné postupy a synergie a přispěla ke zvýšenému bezpečí v městech. Obce vyzval, aby se obrátily na ministerstvo financí v případě, že by realizace opatření vyžadovala z jejich strany finanční náklady.

Sociální bydlení Závěrem lze shrnout, že návrh na zavádění tzv. sociálního bydlení se obcím jeví jako ri-

zikový projekt. Rozdělení nynějšího obecního bytového fondu podle stávající situace nájemníka na byty sociální a ostatní obecní byty, které s sebou nese diferenciaci výše nájemného uvnitř jednotlivých bytových domů, by vedl jednoznačně k sociální nestabilitě a ke konfliktům uvnitř jednotlivých bytových domů. Není možné rozlišovat nájem pro každou osobu individuálně při poskytování naprosto stejné služby např. stejná kvalita, stejná velikost bytu. Tzv. sociální bydlení nemá ekonomický základ a přispívá ke kastování lidí dle jejich finančních možností. Nájemné je platbou za zapůjčení majetku a jeho výše musí být jednoznačně určována výdajem na údržbu, správu, reprodukci a přiměřený zisk. Ze současných zkušeností je u tzv. sociálního bydlení vysoké riziko

neplacení nájemného a závazky by následně musely být hrazeny z obecních rozpočtů včetně nákladů na vymáhání pohledávek. Tento systém může vést k jeho zneužívání a snížení snahy jednotlivce zlepšit svoji životní situaci. Navíc nepřímým efektem působení NNO, které provozují azylové domy, je i rozšíření skupiny lidí bez domova v jednotlivých obcích. Dochází k tomu tím, že pokud osoba nesplní kriteria bydlení v azylovém domě, musí jej opustit. Zpravidla pak končí v dané obci jako člověk bez domova. Mgr. Miroslava Sobková legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Napsali jste nám Sdružení Společná Cidlina nakoupilo na burze dodávku energií V loňském roce jsme se na stránkách Informačního servisu (INS 8-9/2010, příspěvek Jak ušetřit na nákupu energií) seznámili s možností nakoupit elektřinu na Českomoravské komoditní burze Kladno. S dalšími údaji k burzovním nákupům pak do mozaiky přispělo Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů České republiky, o jehož jednání nás informovala tajemnice Nového Bydžova Ing. Marcela Česáková. Těmito informacemi jsme se inspirovali a vyzkoušeli si postup, který před námi už absolvoval např. Hradec Králové a z vyšších územně správních celků například Zlínský či Moravskoslezský kraj. Dosavadní zkušenosti tak nyní rozšiřujeme o zkušenost sdružení Společná CIDLINA, sdružujícího mikroregiony Cidlina a Novobydžovsko. Sdružení Společná CIDLINA, o. s., nakoupilo na Českomoravské komoditní burze Kladno dodávku energií na druhé pololetí roku 2010 počátkem března. Celkem 20 subjektů na území společně poptávalo 1293 megawatthodin elektřiny v hladině nízkého napětí a 11 subjektů poté sdružilo poptávku po 854 MWh zemního plynu v režimu maloodběr. Předpokládali jsme stlačení jednotkové ceny zejména u elektřiny cca o desetinu, skutečnost ale předčila všechna

očekávání. Kombinací řady příznivých faktorů (efektivní systém burzovního obchodování; silně soutěžní prostředí, kde se dodavatelé ucházejí o odběratele a ne naopak; příznivý cenový vývoj charakterizovaný poklesem cen elektřiny ještě před panikou západní Evropy z jaderné energie) byla dosažena cena elektřiny 1230 Kč/MWh. Konkrétně tak obce na území Společné CIDLINY uspořily na nákupu elektřiny proti

předchozímu období 20 % (dosavadní průměrná jednotková cena silové elektřiny v hladině nízkého napětí činila 1545 Kč/MWh, vysoutěžená cena dosáhla 1230 Kč/MWh). Zemní plyn pak sdružení pro své členy nakoupilo za cenu 687 Kč/MWh, zatímco průměrná jednotková cena v uplynulém období činila 725,60 Kč. Můžeme proto říci, že naše zkušenost koresponduje s informacemi v článku Jak ušetřit na nákupu energií. Nákup prostřednictvím systému komoditní burzy s centralizací poptávky má v konečném důsledku příznivý vliv na vysoutěženou cenu. Byť naše sdružení poptávalo jen necelých 1,3 GWh elektřiny, realizovalo úspory převyšující 400 tisíc korun a za energie budeme nyní platit jedny z absolutně nejnižších cen v ČR. Pokud by nakoupené objemy byly větší, nepochybně by bylo možné uspořit milióny. Potvrdit můžeme i základní parametrické výhody obchodování na komoditní burze, především zjednodušení administrace celého procesu veřejné zakázky, rychlost nákupu i odborný servis, který je nedílnou součástí tohoto způsobu nákupu. Je pravdou, že zpracování vstupní analýzy (sumarizace poptávky) představuje jednorázový finanční náklad, ten ale není žádnou enormní zátěží a s ohledem na jeho zúročení při dalších nákupech jej lze akceptovat. Jana Bitnerová Společná CIDLINA, o. s.

informační servis č. 4/2011 strana 30

Vy se ptáte, my odpovídáme K odměnám zastupitelů

Zpracováno dle právních předpisů účinných ke dni 29. března 2011.

1. Souběh odměn Dotaz: Zastupitelé na veřejném zasedání schválili odměnu za výkon funkce neuvolněného zastupitele a člena výboru ve výši 1030,- Kč měsíčně a dále odměnu pro neuvolněného zastupitele a zároveň předsedu výboru nebo komise ve výši 1340,- Kč měsíčně. Jak má obec postupovat v případech, kdy dochází ke kumulaci funkcí, tj. například v případě, kdy je zastupitel předsedou výboru a zároveň členem jiného výboru? Dochází tam ke sčítání a v jakém rozsahu? Nebo je rozhodující vyšší funkce? Odpověď: Souběh odměn u neuvolněného člena zastupitelstva obce upravuje zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, ve svém ustanovení § 77 odst. 3. Zde je stano-

veno, že v případě souběhu výkonu několika funkcí lze neuvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytnout měsíční odměnu až do výše souhrnu odměn za jednotlivé funkce. U neuvolněných členů zastupitelstva obce tedy dochází ke sčítání.

Dovolím si zde upozornit na odlišnou situaci u uvolněných členů zastupitelstva obce. Jim náleží měsíční odměna dle funkce, za kterou se poskytuje nejvyšší odměna. V případě uvolněných členů zastupitelstva se tedy nesčítá.

2. Chybně vyplácená odměna Dotaz: Na základě přezkoumání hospodaření obce za rok 2010 byla zjištěna nesprávně stanovená výše měsíční odměny neuvolněných členů zastupitelstva. Odměna neuvolněného předsedy finančního výboru a neuvolněného předsedy kontrolního výboru byla v období od 1. 1. 2010 do 15. 10. 2010 stanovena v chybné výši - vyšší o částku 440 Kč za jeden měsíc v obou jednotlivých případech. Tímto došlo k neoprávněnému čerpání rozpočtových prostředků v celkové výši 880 Kč za každý kalendářní měsíc. Máme od bývalých předsedů výborů požadovat navrácení této neoprávněně čerpané částky za každý kalendářní měsíc nebo tuto částku věnovat formou daru?

Odpověď: Věnovat částku neuvolněným předsedům výborů minulého zastupitelstva obce formou daru nedoporučujeme. Účetní období za rok 2010 je již uzavřené a zpětně se již do něj nedostanete, navíc by byla obec povinna platit darovací daň. Poskytovat dary ex post se nám jeví také jako hraniční, pro-

středky již byly poskytnuty a teprve zpětně by došlo k darování. Nutno dodat, že poskytování peněžitých darů do výše 20 000 Kč schvaluje rada obce, dostali bychom se do situace, kdy nově zvolená rada obce rozhoduje o právech a povinnostech členů zastupitelstva minulého. Taková konstrukce je dle našeho názoru nevhodná. Z uvedených důvodů tedy doporučujeme raději požado-

vat vrácení těchto neoprávněně čerpaných částek od bývalých předsedů výborů. V souhrnu nejde o nijak vysokou částku na jednotlivce. Obec si může sjednat určitý splátkový kalendář podle konkrétních finančních možností každého z nich. Takto získané prostředky navíc můžete použít v účetnictví v tomto roce jako mimořádný výnos tohoto účetního období.

3. Usnesení zastupitelstva o rušení odměn Dotaz: Naše zastupitelstvo si na svém 1. veřejném zasedání v listopadu 2010 odsouhlasilo následující usnesení: „ZM ruší ve volebním období 2010 – 2014 měsíční odměnu za výkon funkce neuvolněného člena zastupitelstva města.“ Usnesení bylo přijato nadpoloviční většinou zastupitelů, a tudíž neuvolněným členům žádnou měsíční odměnu nevyplácíme. Prosím o stanovisko, zda je usnesení v souladu se zákonem (nařízením vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev). Odpověď: Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, ve svém ustanovení § 84 odst. 2. písm. n) stanoví, že zastupitelstvu obce je vyhrazeno rozhodovat o stanovení výše odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce. Pokud se zastupitelstvo rozhodlo neposkytovat neuvolněným členům zastupitelstva obce žádné odmě-

ny, může usnesení znít i tak, jak je v dotazu uvedeno. Žádný obecně závazný předpis nestanoví, jakou formulaci mají mít přijatá usnesení ze zasedání zastupitelstva obce. Podrobnosti týkající se vyhotovování usnesení může zastupitelstvo obce (a Svaz takový postup také doporučuje) upravit v jednacím řádu zastupitelstva obce. Při formulaci usnesení pak doporučujeme vychá-

zet z vymezených oprávnění zastupitelstva, jak jsou stanovena v ustanovení § 84 a § 85 zákona o obcích. Při posuzování znění usnesení je podstatný jeho obsah, nikoliv forma. Z tohoto důvodu se domníváme, že usnesení je v souladu se zákonem a příslušným nařízením vlády. Mgr. Iva Vejmelková legislativně- právní odd. Kanceláře Svazu

informační servis č. 4/2011 strana 31

Co nového ve Sbírce zákonů – březen 2011 n

Zákon č. 47/20111 Sb., kterým se mění zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Novela zákona o dani z přidané hodnoty zásadně mění některé zažité postupy. Přináší např. změnu v uplatňování nároku na odpočet daně na vstupu. Od dubna budou plátci oprávněni uplatnit nárok na odpočet daně nejdříve za zdaňovací období, ve kterém budou mít doklad. Jde o zásadní změnu, neboť v současné době se nárok na odpočet vztahuje k datu uskutečnění zdanitelného plnění. Dále např. pro oblast výkupu kovů a od ledna 2012 pro stavební činnosti začíná platit tzv. režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění (reverse-charge). V souvislosti s reverse-charge je třeba vzít v úvahu, že přijaté faktury za stavební a montážní práce od roku 2012 nebudou obsahovat výpočet DPH, ale pouze náklady, sazby a informaci, že jde o přenesenou daňovou povinnost. Obec daň vypočte, avšak nezaplatí ji dodavateli, ale odvede finančnímu úřadu. V případě územních samosprávných celků či příspěvkových organizací vzniká vážný problém s dotacemi, neboť u nich je zpravidla prokazování čerpání uznatelných nákladů vázáno na došlé faktury od dodavatele (obsahující DPH). Nově se v případech, kdy obec nebude mít následně nárok na odpočet DPH (jedná se např. o oblast výstavby komunikací nebo budování domovů pro seniory) patrně změní způsob prokazování realizace výdajů. Více viz str. 26 a 27, kde MF odpovídá na otázky vycházející z praxe. Datum účinnosti od: 1. dubna 2011 n

Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů Zákon, který institucionálně reformuje systém úřadů práce, schválila Poslanecká sněmovna i přes prezidentské veto. Prezident argumentoval zcela v souladu s argumenty Svazu. Samotný vznik centrálního Úřadu práce ČR totiž přinese pouze zbytnění byrokracie,

přičemž úspory proklamované předkladatelem vůbec nevzniknou. Nově vzniklý Úřad práce ČR by měl být základním stavebním kamenem budoucí sociální reformy. Tato reforma počítá s přechodem kompetencí výplaty dávek z obecních úřadů obcí II. a III. typu právě na budoucí Úřad práce ČR a jeho pobočky. Tvůrci reformy však neberou v potaz, že výplaty dávek musí být provázány se sociální prací, kterou dnes garantují právě obce – více viz str. 8, 9. Datum účinnosti od: 1. dubna 2011 n

Nález Ústavního soudu ze dne 1. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 55/10 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti MPSV Tímto rozhodnutím Ústavní soud (ÚS) zrušil zákon, který umožnil přijmout balík 18 novel zákonů o úsporných opatřeních vlády. Tyto zákony pozbudou platnosti 31. prosince 2011. Zrušený balíček škrtů umožnil pravicovému koaličnímu kabinetu miliardové úspory v sociální oblasti a snížení schodku státního rozpočtu. Sociální příspěvek se novelou zákona omezil pouze na rodiny, kde jeden rodič pečuje o dlouhodobě nemocné nebo postižené dítě. Příspěvek dále náleží rodinám, kde alespoň jeden z rodičů je sám nezaopatřeným dítětem, tedy je mu méně než 26 let. Změnila se také výplata rodičovského příspěvku ve tříleté a čtyřleté variantě. Dle názoru ÚS nebyla dodržena legislativní pravidla a podmínky pro stav legislativní nouze. Jeho přijetí bylo tedy dle ÚS aktem libovůle a v rozporu s demokratickými zásadami právního státu. Na toto rozhodnutí reagoval ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek a vláda v minulém týdnu znovu odsouhlasila Ústavním soudem zrušené zákony. Datum účinnosti: 31. prosince 2011 připravila Mgr. Iva Vejmelková legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Co jsme připomínkovali v březnu 2011 n

Věcný záměr zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy a o vzdělávání ve veřejné správě Obecně lze říci, že navrhované sloučení samostatných právních úprav poměrů zaměstnanců ve veřejné správě do jedné považuje Svaz za pozitivní. Vítá především upřesnění jednotlivých pracovněprávních institutů. V oblasti osobní a institucionální působnosti zákona Svaz podporuje variantu 2. Z hlediska právní jistoty je nejpřesnější, neboť přesně vymezuje okruh orgánů vykonávajících veřejnou správu, na něž se má plánovaná právní úprava vztahovat. V problematice postavení státních zástupců Svaz preferuje Variantu 2. Činnost státních zástupců má velmi odlišný charakter od běžné činnosti úředníků ve veřejné správě, neboť na státní zástupce jsou kladeny daleko větší požadavky na nezávislost a samostatnost v rozhodování. Navíc je jejich činnost informační servis č. 4/2011 strana 32

úzce navázána k trestnímu řízení. Preferujeme, aby se na ně navrhovaná právní úprava nevztahovala. n

Koncepce vodohospodářské politiky MZe pro období 2011 – 2015 Materiál je příliš krátkodobý (5 let), jedná se o jakýsi Akční plán. Je třeba připravit dlouhodobou koncepci oboru a zajistit její provázanost s další legislativou (daňovou, finanční, ochranou přírody). Voda je strategická surovina, a proto je třeba přistupovat k vodohospodářské politice i z hlediska bezpečnostního a krizového řízení. V legislativě ČR naprosto chybí pravomoci a odpovědnosti pro řešení zásobování obyvatelstva pitnou vodou v případech nedostatku vody ve zdrojích (sucho), případně perzistentního znečištění zásadních zdrojů vody. Tomu se Koncepce nevěnuje, Svaz proto požaduje doplnit.

n

Stanovisko MZe k návrhu usnesení Evropského parlamentu o společné zemědělské politice do roku 2020 Svaz se důrazně ohradil proti kontroverznímu prohlášení ministerstva zemědělství, jež by mohlo do budoucna znamenat vyloučení podpory do infrastruktury na venkově z Programu rozvoje venkova. Zásadní námitkou Svazu bylo, že dosud není nijak dohodnuto, z jakých dotačních zdrojů by infrastruktura na venkově byla po roce 2013 financována. Podobná nesystémová prohlášení vnímá Svaz jako velmi riziková, protože v důsledku většinou znamenají snížení dotací do infrastruktury na venkově. Taktéž svědčí o nekoncepčním přístupu vlády k rozvoji venkova a k investicím na venkově vůbec. Cílem Svazu je proto aktivně téma rozvoje venkova při přípravě programů otevírat už nyní. legislativně-právní a vnější odd. Kanceláře Svazu

Ze zahraničních aktivit Norové mají v České republice své zájmy Českou republiku koncem března letošního roku navštívilo 23 norských starostů z kraje Møre og Romsdal a města Molde na západním pobřeží Norska. Zajímali se zejména o možnosti spolupráce norských a českých samospráv a o fungování českých obcí. Norské království má ve srovnání s námi méně než polovinu obyvatel, rozlohou je však více než čtyřikrát větší. U nás mají Norové vlastní hospodářské zájmy – např. jedna třetina dodávek plynu do ČR pochází z norských zdrojů, většina produkce lososa, která se v ČR prodává, pochází z Norska. Norové do Česka „investují“ také prostřednictvím fondů EHP/Norska (více viz http://www.mfcr. cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/fm_norska.html). Norská delegace navštívila město Průhonice. Starostka Průhonic Hana Borovičková jim přiblížila rozvoj tohoto čtyřtisícového města po roce 1989 i dopady, které přináší skutečnost, že leží v blízkosti hl. m. Prahy. Překvapení mezi Nory vzbudilo konstatování, že na zámku spolu s místostarosty oddává svatebčany. V Norsku mohou oddávat jen fará-

ři církve nebo státem pověření úředníci. Norové se seznámili nejen s fungováním našich samospráv, ale povědomí získali také o Parlamentu ČR. Za doprovodu poslankyně Heleny

Langšádlové navštívili Sněmovnu včetně poslaneckého sálu. Mnohé norské starosty návštěva zaujala natolik, že vážně uvažují o vytvoření užších vazeb s českými samosprávami, nejlépe formou partnerství prostřednictvím programu Evropa pro občany. Čeští zájemci v této věci mohou kontaktovat Kancelář Svazu. Eva Srnová

Z KO N G R E SU M ÍS T N ÍCH A R EG I O NÁLN ÍCH O RGÁNŮ R ADY E V R O PY (CLR AE) 20. plenární zasedání 22. – 24. březen 2011, Štrasburk Na plenární zasedání dopadl stín japonské katastrofy i nutnost zamýšlet se nad situací v některých arabských zemích. V úvodu zasedání uctili delegáti minutou ticha mrtvé, které si vyžádalo zemětřesení a následné tsunami v Japonsku. Bylo zkonstatováno, že samosprávy by měly být na přírodní katastrofy lépe připraveny. Měly by se naučit čelit případným rizikům a stát se odolnějšími vůči klimatickým, ekologickým a sociálním hrozbám. Napomoci by jim v tom mohla kampaň „Učiňme naše města odolnějšími“, do které už se zapojilo přes šest set měst z různých částí světa.

Česká delegace: Hana Richtermocová, Alena Knobová, Zdeněk Brož

Kongres vyjádřil rovněž podporu revolučním snahám arabského lidu. „Naší přidanou hodnotou je Evropská charta místních samospráv. Charta vznikla v Evropě, ale náleží všem. Její poselství musíme nyní přenést i na druhý břeh Středozemního moře,“ vyzval předseda Komory místních samospráv Claude Frécon k solidaritě s arabským lidem. V rámci debaty o situaci v arabských zemích bylo několikráte vyzdviženo také aktivní zapojení žen. Jejich přítomnost byla důležitá nejen v průběhu revolty, ale jejich případná role v aktivním politickém životě bude významná rovněž při formování budoucího vedení dotčených zemí a měst. Především delegáti z Itálie a Řecka pak zmínili jeden z velmi palčivých důsledků revoluce – příliv uprchlíků z arabských zemí, se kterými se pobřežní země potýkají. Na pořadu jednání byla i reforma Kongresu. Do budoucna by se měl více soustředit na své základní poslání – monitorovat dodržování Evropské charty místních samospráv, vysílat své pozorovatele k volbám a podporovat spolupráci na místní úrovni. To vše přispívá k posílení demokracie. Redukovat bude muset i svůj rozpočet: „Je důležité si uvědomit, že fungování Kongresu něco stojí, neboť ani demokracie není zdarma. Sjednocená Evropa Kongres potřebuje,“ uvedl francouzský ministr pro místní samosprávy Philippe Richert. Velký prostor byl tentokráte věnován také situaci Romů, jejichž postavení v mnoha zemích zhoršila ekonomická krize. Účastníci si vyslechli i zprávu o stavu místní demokracie v Turecku, Rumunsku, Rakousku a na Maltě a byli informováni o Evropském týdnu místní demokracie. Jana Koubková odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu

informační servis č. 4/2011 strana 33

Z jednání komor a komisí

vybráno ze zápisů

Legislativní komise, 3. a 4. března 2011, Kyjov Členové komise se zabývali především materiálem ministerstva vnitra, který vyplývá ze Strategie vlády v boji proti korupci na léta 2010 – 2012 a který představuje rozsáhlé dopady do zákona o obcích. Kromě navrhovaných tzv. protikorupčních opatření, mezi nimiž se objevuje adresné hlasování v orgánech obce, povinné zveřejňování na Centrální adrese, zveřejňování záměru s kritérii pro výběr nabídky, veřejné dražby atd., obsahoval návrh také úpravu zavedení přímé volby starostů. Přítomní členové komise měli mnoho zásadních připomínek, zejména k navrhova-

né úpravě zveřejňování záměru se stanovenými kritérii pro výběr, k navrhovanému zúžení vyhrazených kompetencí rady a také k povinnosti zveřejňování na Centrální adrese. K přímé volbě starostů konstatovali, že pokud se o ní dále povede diskuse, pak by se měla vést ve smyslu jejího zavedení ve všech kategoriích obcí. Jinak by došlo k narušení ústavního principu rovnosti samospráv. Dále se komise zabývala a kriticky se vyjadřovala k chystané centralizaci veřejné správy.

Dopravní komise, 4. března 2011, Praha Kromě aktuálně projednávané legislativy se Komise zabývala rovněž Evropskou chartou bezpečnosti silničního provozu. Národním koordinátorem této instituce byl za Českou republiku v únoru 2011 zvolen Vojtěch Mynář, předseda Dopravní komise. Národní koordinátor zahájí svou činnost společným jednáním

všech českých signatářů Charty, které se uskuteční dne 18. dubna 2011. Dalším z bodů jednání byla diskuse s Ondřejem Valentou, vedoucím Oddělení BESIP, který přítomným představil návrhy bezpečnosti silničního provozu v České republice na další období.

Předsednictvo Komory obcí, 8. března 2011, Velký Osek Komora obcí se nejprve věnovala otázce veřejně prospěšných prací. MPSV vydalo dne 5. ledna 2011 „Normativní instrukci“, která mění dosavadní praxi použití nástrojů aktivní politiky (zavádí tzv. princip rotování – viz INS č. 2, str. 8 a 23). Z podnětu Svazu došlo nakonec k určitému uvolnění instrukce - vysvětlení adresované úřadům práce obsahuje dodatek, že lze opakovaně zaměstnat pracovníka v případě, není-li jiný vhodný uchazeč. Přítomní diskutovali různé přístupy úřadů práce. Je zřejmé, že s ohledem na odlišnou regionální míru nezaměstnanosti se nástroje a míra zapojení státu v rámci území liší. Zjiš-

těné rozdíly však naznačují spíše určitou nekoncepčnost přístupu. V další části se Komora věnovala aktuální situaci ve věci změny poskytování poštovních služeb (podrobné informace viz INS č. 3/2011), přičemž doporučila kontaktovat pilotní obce a získat jejich zkušenosti. Přijala také informace týkající se stavebních úřadů a dalšího projednávání rozpočtového určení daní. Komora také nominovala členy do krajských hodnotitelských komisí soutěže Vesnice roku 2011. V celostátní komisi bude Svaz zastupovat Jiří Bytel, starosta Velké Hleďsebe.

Školská komise, 9. března 2011, Praha Jedním z projednávaných témat byla tzv. rychlá novela školského zákona, v rámci které uplatňovala komise některé připomínky nad rozsah plánovaných změn (např. úprava prázdninového provozu). Dále uplatňovala připomínky vztahující se ke školním jídelnám a k bezplatnému ročníku mateřských škol. Předsedkyně komise Štiková poté informovala o své účasti na 6. zasedání monitorovacího výboru OP Vzdělání pro konkurenceschopnost, který doporučil přesun financí mezi Prioritní osou 3 (Další vzdělávání) do Prioritní osy 1 (Počáteční vzdělávání). 1,5 mld. korun by mělo putovat na šablony pro střední školy, 0,7 mld. korun na šablo-

ny pro mateřské školy a 300 milionů korun na podporu optimalizace středního školství. Zástupci krajů navrhli přesun pouze do středního školství a do globálních grantů. Školská komise však podporuje vytvoření šablon pro mateřské školy, neboť tvoří základ pro další vzdělávání a výchovu dětí, a trvá na realizaci projektu těchto šablon v délce minimálně stejné jako u ostatních projektů, tedy 36 měsíců. V různém přítomní diskutovali problematiku slučování středních škol a dopady změn v odměňování pedagogických a nepedagogických pracovníků. Rozdělením financování dává stát najevo, že v budoucnu by se mohli nepedagogičtí pracovníci financovat z rozpočtů obcí.

Komise pro informatiku, 10. března 2011, Praha V úvodu jednání představil Jan Los ze společnosti SAP ČR projekt „Státní pokladna“. Snahou projektu je sjednotit postupy státní správy s ministerstvem financí tak, aby byly procesně co nejméně komplikované a lépe se daly sledovat výdaje. Přítomní kritizovali nedostatečnou metodiku, kterou se obcím vysvětluje funkce projektu. Další zpráva se týkala vzniku technických pracovních skupin, o jejichž zřízení rozhodl počátkem února Národní koordinační výbor pro INSPIRE. V těchto skupinách je velmi důležitá účast zástupců

informační servis č. 4/2011 strana 34

KISMO, neboť větší část zpracovaných dat bude jistě součástí základních registrů. Komise byla vyzvána, aby se vyjádřila také k návrhu na zřízení registru přestupků. Rozsahem údajů, které má registr obsahovat, se má zabývat Bezpečnostní komise Svazu. KISMO posoudí náročnost realizace informačního systému správy přestupků a bude se podílet na analýze možných řešení vzniku rejstříku přestupků.

Energetická komise, 23. března 2011, Praha Komise se jednohlasně usnesla na energetických prioritách, které by měl Svaz dále prosazovat. Jde zejména o ochranu zájmů obcí a odběratelů prostřednictvím prosazování změn do energetického zákona, pro oblast teplárenství udržení stabilních, bezpečných a cenově přijatelných dodávek tepla, dále klást důraz na bezpečnostní aspekt energetiky, prosazovat legislativu vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší v obcích apod. Neopominutelnou roli musí Svaz hrát také při pří-

pravě nových strategických dokumentů nebo při aktualizaci stávajících, které se týkají energetiky a životního prostředí - např. SEK, Surovinová politika, POK, Koncepce surovinové a energetické bezpečnosti. Prohloubení spolupráce se Svazem uvítal náměstek ministra průmyslu a obchodu Ing. Tomáš Hüner. Důležitou roli přitom bude mít členství zástupce Svazu PhDr. Pavly Jedličkové v nově zřízené Radě vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR.

Komise životního prostředí, 24. března 2011, Praha Komise se věnovala tématu odpadového hospodářství obcí a hlavním bodem programu byla prezentace, projednání a přijetí základních principů Aktualizace Strategie nakládání s odpady v obcích a městech ČR. V analytické části Strategie nově obsahuje údaje za období 20072009, shrnuje poznatky o produkci a nakládání s vybranými hlavními skupinami odpadů, se kterými hospodaří obce, poskytuje informace o postojích a názorech obyvatel, ekonomické ukazatele odpadového hospodářství obcí a přehled nástrojů používaných k řízení odpadového hospodářství. V nové návrhové části je předkládáno řešení vybraných oblastí odpadového hospodářství obcí, a to v kontextu regionálního integrovaného systému nakládání s odpady (ISNO). Konkrétními tématy Strategie jsou návrhy na vznik regionálních ISNO, ekonomické

nástroje odpadového hospodářství zahrnující úpravu skládkovacího a kompenzačního poplatku, nový způsob zpoplatnění obyvatel za komunální odpad jednotným místním poplatkem a průlomové zpoplatnění živnostníků produkujících na území obce odpad podobný komunálnímu. Dále se aktualizovaná Strategie zabývá rozvojem podmínek pro energetické využití odpadů, biologicky rozložitelnými komunálními odpady a samostatnou zákonnou úpravou zpětného odběru. Komise životního prostředí závěry a návrhy aktualizované Strategie jednohlasně přijala. Podpořili je i hosté - náměstek ministra životního prostředí, ředitel sekce technické ochrany životního prostředí PhDr. Ivo Hlaváč, poradce ministra Vilém Žák a zástupce Asociace krajů ČR Miroslav Novák.

Kontrolní komise, 24. března 2011, Praha Členové Kontrolní komise se vyjadřovali k materiálům na 37. zasedání Předsednictva Svazu, které se konalo 1. dubna (informace přineseme v příštím čísle). Vzali na vědomí informace o přípravě XII. Sněmu, přičemž doporučili, aby v návrhu usnesení byl do odst. III bodu 6 doplněn materiál zavedení přímé volby starostů. Tomuto materiálu věnovali pochopitelně velkou pozornost. Konstatovali, že v současné době nepovažují zavedení přímé volby starostů v malých obcích za nezbytné, jelikož jde o narušení ústavního principu rovnosti samospráv. V tomto smyslu doporučili pozměnit i připravené usnesení na Sněm. Dále vzali na vědomí informace o založení Institutu pro udržitelný roz-

voj měst a obcí, o. p. s., přičemž doporučili schválit Josefa Ďurčanského, starostu Poděbrad a člena Kontrolní komise, členem dozorčí rady (do XII. Sněmu, kde bude zvolena nová KK). K hlavním projednávaným materiálům patřila Zpráva o hospodaření Svazu k 31. prosinci 2010. Podrobný slovní komentář k této zprávě podala účetní Svazu Dominika Jadrná, která přítomné provedla i všemi přílohami. Členové komise neměli žádných připomínek. Následující materiály měly informující charakter. Po ukončení zasedání byla Karlem Smutným a Luďkem Baláčem provedena kontrola pokladny.

Pracovní skupina obcí s rozšířenou působností, 31. ledna 2011, Praha Úvodem byli přítomní informováni o aktuálním vývoji ve věci příspěvku na přenesený výkon státní správy (viz str. 24) a sociální reformy (viz str. 8, 9). Další část byla věnována hazardu. S aktuálními informacemi přišel Jan Zikl, ředitel odboru územních rozpočtů MF (podrobněji viz str. 7). K tématu proběhla diskuse, ve které se např. starosta Brož ze Šumperka tázal, jaký by měla mít navrhovaná změna dopad na rozpočty obcí. V představení návrhu Jan Zikl uvedl modelový příklad Jablonce nad Nisou, jehož příjmy z hazardu nyní činí okolo 4 mil. Kč. Dle jeho názoru a propočtů by se +/- mělo opět jednat o 4 mil. Kč. Jaroslava Kypetová z Kanceláře Svazu upozornila, že nový systém vnáší do rozpočtů obcí další nejistotu. Dnes lze odhadnout výši místního a správního poplatku a finanční toky z nich. V novém systému budou patrně prostředky přicházet jednorázově a ještě bude výnos pro obce záviset na stavu přístrojů v jiných obcích. Zeptala se rovněž, zda se předpokládá, že by dodatečný výnos směřoval k posílení rozpočtů obcí v tzv. daňovém sedle. Jan Zikl odpověděl, že sdílení se zde měnit nebude.

Dalším tématem jednání bylo rozpočtové určení daní (aktuální informace viz str. 25). Jan Zikl v této souvislosti ještě zmínil otázku daně z nemovitostí, kde se předpokládá změna ve způsobu stanovování základů. Mělo by dojít ke zvýšení centrálních sazeb, ale obce získají větší pravomoc při jejich snižování či zvyšování dle atraktivity území. Neuvažuje se o využívání hodnoty nemovitosti (stavby) nebo cenových map.

Zdeněk Brož (Šumperk), Vladimír Šmolík (Rokycany), Jozef Ďurčanský (Poděbrady)

informační servis č. 4/2011 strana 35

Při získávání dotací nás ČSOB nenechala na suchu. A v čem je vaše bohatství?

S ČSOB je získávání dotací EU snazší. Bezplatně vám poradíme, jaké programy můžete využít a jaké jsou šance na získání dotace pro váš konkrétní záměr. Poté vám pomůžeme efektivně zpracovat a vyřídit žádost a poskytneme vám výhodný úvěr na předfinancování dotací i na spolufinancování projektu. Stačí přijít do kterékoli z našich poboček.

www.csob.cz Člen skupiny KBC

Infolinka 800 300 300