REGULACE HAZARDU
příloha
>
parlament
s y n z y b &
parlament & byznys > o Fot a edi fim
pro
Legislativní běsnění
V parlamentu nyní leží čtyři novely loterijního zákona a zcela nový zákon připravuje ministerstvo financí. První z nich, kterou sepsali zákonodárci ČSSD, prošla před dvěma týdny Poslaneckou sněmovnou a míří do Senátu. Především poskytuje obcím právo spolurozhodovat o provozování a umístění například videoloterijních terminálů a dalších loterijních her, také zakazuje loterijním firmám poskytovat peníze nadacím, které samy zřídily. Podle některých hlasů jde ale především o vykázání aktivity ČSSD před volbami, přičemž se nepočítá s tím, že by se kvůli odporu Senátu, popřípadě prezidenta, stihlo novelu do ukončení činnosti současné sněmovny schválit, a cílem je udržet současný stav.
.cz
Česko se pokouší omezit hazard >
Přirovnání problematiky hazardních her k pověstnému sudu s pra-
chem je zcela na místě. V současné době probíhají horečné snahy změnit deset let starý zákon, přičemž existují dokonce čtyři různé novely loterijního zákona.
H
azardní hry se ve významné míře projevují řadou negativních jevů ve společnosti, jako je sociální strádání rodin, patologické hráčství, deprese a sebevraždy, bezdomovectví, kriminalita či praní špinavých peněz a jejich návaznost na terorismus. Například podle primáře mužského oddělení závislostí Psychiatrické léčebny Bohnice Karla Nešpora způsobí jeden patologický hráč problémy 12 až 15 lidem ve svém nejbližším okolí a potvrzují to i zahraniční zdroje. Také se odhaduje, že si každoročně vezme život až 600 lidí v souvislosti s hazardními hrami. Česká republika se přitom podle mnoha hlasů stala rájem hazardu. Statistiky ministerstva financí například ukazují, že objem vsazených peněz do loterií a podobných her, jako jsou výherní hrací přístroje,
videoloterijní terminály či kasina, mezi roky 2002–2008 stoupl téměř o sto procent. Zatímco před osmi lety lidé do těchto her vložili necelých 70 miliard korun, předloni už to bylo skoro 129 miliard (statistiky za rok 2009 zatím ministerstvo nemá k dispozici – pozn. aut.). Na výhrách přitom bývá každoročně vyplaceno přibližně 75 procent celkové částky. Není tedy divu, že v Česku existuje významná síla odpůrců loterijních her. Ti se shodují na několika věcech. Především jde o širokou dostupnost loterijních her, která nepochybně podněcuje jejich spotřebu. Josef Novotný, bývalý senátor a starosta Bystřice nad Pernštejnem, v roce 2008 sepsal o hazardních hrách studii (je dostupná na stránkách Stop hazardu – pozn. aut.). Mimo jiné v ní tvrdí, že zatím-
co u nás například na jeden výherní automat připadá 170 lidí, v Německu je to 500, a ve Francii dokonce 18 tisíc. Šéf holdingu Synot Ivo Valenta sice říká (více viz rozhovor na stranách pět a šest), že tyto údaje neodpovídají skutečnosti, protože při evidenci na obecních úřadech může být jeden automat v důsledku přerušení a opětovného aktivování licence v průběhu jednoho roku započítáván i několikrát. Jak ale vyplývá z vyjádření námi oslovených zainteresovaných lidí, jako je již zmíněný psychiatr Karel Nešpor či zastupitelé různých měst, negativní dopady provozování hazardu jsou zásadní, proto je situaci třeba řešit. Navíc například i zástupci společnosti Sazka, jež je jako Synot členem Asociace provozovatelů kurzového sázení (APKURS) – pěti největších firem zabývajících se v České republice spor-
tovním sázením, připouštějí, že ve srovnání s evropským průměrem je v Česku nadstandardně mnoho provozovatelů v oblasti výherních hracích přístrojů a kasin.
Kam se ztrácejí peníze? >
Provozovatelé hazardních her si po odečtení všech zákonem stanovených poplatků a odvodů mezi sebe každoročně rozdělí okolo 20 miliard korun, a pravděpodobně i víc, což je pochopitelně velmi zajímavý byznys. Znění loterijního zákona však jasně ukazuje, že stát nepovažuje tuto oblast podnikání za běžnou hospodářskou činnost. Například výše základního kapitálu provozovatele hazardních her musí být 100 milionů korun, zatímco u „běžných“ akciových společností jsou to dva miliony. Tyto firmy se také musejí
Anketa: Je třeba změnit zákon upravující hazard? >
vykázat akciemi na jméno a takzvanou jistotou ve výši 50 milionů korun. Jistota musí být složena po celou dobu provozování a bez souhlasu ministerstva financí s ní provozovatel nesmí disponovat. Zároveň platí, že tyto společnosti jsou osvobozeny od daně z příjmů a od placení DPH. Tyto daňové úlevy ale nahrazují správní a jiné poplatky. Kromě toho jsou loterijní firmy povinny rovněž odvádět část výtěžku na veřejně prospěšné účely. Příjmy rozpočtu obcí a také státního rozpočtu tak například za rok 2008 posílilo dohromady necelých osm miliard korun. Odvody na veřejně prospěšné účely jsou dalším kamenem úrazu. Odváděná částka se totiž počítá podle příslušného pásma daného loterijním zákonem, a to v rozmezí šesti až 20 procent. A čím nižší výtěžek firmy, tím nižší >>>
výběrem ze společného prohlášení několika osobností, které Karel Nešpor deníku E15 poskytl.)
I. Je podle vás v pořádku současné legislativní ošetření problematiky hazardních her, jako jsou výherní hrací
automaty, kasina, videoloterijní terminály, sportovní sázky a tak dále? Co by se mělo podle vás především změnit?
Karel Nešpor, primář mužského oddělení závislostí Psychiatrické léčebny Bohnice I. Hazardní hry jsou sociální zlo, které zasahuje všechny vrstvy české společnosti včetně dětí. Podle
studie ESPAD hraje na hazardních automatických přístrojích téměř denně 1,1 procenta českých chlapců ve věku 16 let a zkušenost s hazardem před 18. rokem věku uvedlo 32 procent patologických hráčů. Nejlepším řešením by byl celostátní zákaz hazardu nebo jeho vykázání do omezených lokalit. Pokud by to nebylo průchodné, je třeba mimo jiné co nejrychleji novelizovat zákon 202/1990 Sb. tak, aby podnikatelé v hazardu nemohli odvádět část
výtěžku podle vlastního výběru. Zavést standardní a transparentní zdanění, aby se částečně pokryly škody a omezila skrytá korupce. Licence k provozování hazardu udělovat pouze na omezenou dobu a za vysoký poplatek. Také zakázat klamavou reklamu. Pokud reklama například láká jackpotem, musí být uvedena i nepravděpodobnost výhry. Zakázat provozování hazardu tam, kam musejí přicházet lidé, kteří hrát nechtějí, například v pros-
torách určených pro cestující hromadné dopravy. Přiznat orgánům místní správy právo v okruhu jejich působnosti zakázat hazard v jakékoliv podobě. Finančně i jinak je motivovat k omezování hazardu. Omezit a ztížit provozování hazardu na internetu a provoz hazardních videoterminálů. Za nepřijatelný považujeme stav, kdy podpis jednoho člověka stačí k plošnému povolení jakékoli hazardní hry. (Pozn.: Tento příspěvek je redakčním
Cyril Höschl, ředitel Psychiatrického centra Praha a Centra Neuropsychiatrických studií v Praze
I. Legislativní ošetření problematiky hazardu není nikdy dokonalé a nikdy definitivní, protože situace v této oblasti podnikání se neustále mění. Ubývají některé formy „hráčství" (klasičtí karbaníci), přibývají jiné (hraní po sítích). Legislativa bude proto vždy o něco pozadu před vývojem hazardu a na každou zákonnou úpravu je třeba nahlížet jako na víceméně dočasnou. V této
Další novelu, kterou čeká druhé čtení, připravila KDU-ČSL. Ta mimo jiné navrhuje umožnit obci, aby mohla vetovat rozhodnutí ministerstva financí o povolení sázkových her na svém území, tedy nejen být účastníkem řízení. Dále chce rozšířit místní poplatek z automatů na všechna herní zařízení, a zvýšit tím příjem obcí celkově o jednu miliardu, několikanásobně zvýšit strop pro správní poplatek za takzvané velké loterie, a tím navýšit příjmy státního rozpočtu o další miliardu a tak dále. Senátní návrh, který už byl schválen Senátem, čeká na první čtení ve sněmovně. Dlužno podotknout, že takto čeká už dva roky, poslanci se nemají k tomu, aby ho na jednání zařadili. Tato novela kromě toho, že také navrhuje rozšíření pravomocí obcí při regulaci a potírání hazardních her, obsahuje i zákaz provozování her po telefonu, internetového sázení a reklamy na nepovolené hry. Jednoznačné definice by se rovněž dočkala kasina, za která se dnes podle tvůrců předlohy vydávají i podniky s několika výherními automaty a podobně. Minulý týden se ovšem Senát opět projevil. Doplnil totiž do novely zákona o podpoře sportu změnu zákona o místních poplatcích, podle níž by obce mohly vybírat poplatky nejen za každý hrací automat, ale také za jiné hrací zařízení, které ministerstvo financí povolí na jejich území. Návrhem by se sněmovna měla zabývat v květnu. Předkladatelem čtvrté novely je Zastupitelstvo hlavního města Prahy, návrh rovněž čeká na první čtení ve sněmovně.
oblasti se navíc obnažují střety liberálního, respektive konzervativního přístupu, etiky, tržních mechanismů a partikulárních zájmů (obce versus stát, zisk versus sociální a kriminální rizika). Viděno prizmatem gamblerství jakožto psychiatrické poruchy se zdá, že čím méně hazardu, tím méně nešťastných lidí. Oceňuji však spíše inteligentní, systémová řešení nastavováním pravidel, nikoli prostou represi, jež vede jen k obcházení zákonů a korupci.
Jitka Seitlová, zástupkyně veřejného ochránce práv I. Právní úprava udělování licencí, kontroly a regulace hazardních her
je naprosto nedostatečná. Hustota provozoven s hazardními hrami je v ČR alarmující, negativní dopady „gamblerství" závažné. Změny by měly spočívat ve zvýšení zdanění, zpřísnění podmínek technického zabezpečení kontroly a zejména v transparentnosti zacházení s výtěžkem převáděným formou daňových asignací. Podporuji právo obcí rozhodovat o povolení umístění všech forem hazardních heren na jejich území. Slabým místem a zásadní otázkou právní úpravy hazardních her u nás od počátku ovšem zůstává, zda ten, kdo rozhoduje, má být přímo zainteresován na výtěžku z jejich zisku. Paradoxně nejsou daňové asignace možné pro veškeré ostatní podnikání, kde je společenská nebezpečnost rizika negativních dopadů vlivů a vazeb ve srovnání s hazardními hrami nesrovnatelně nižší.
Jasna Flamiková, ředitelka Nadace Veronica a zastupitelka Brna
I. Je třeba omezit dostupnost hazardu, především dát obcím kompetence, aby ho mohly na svém území regulovat. Jejich menší zájem hazard povolovat by měl být vyvolán tím, že zároveň se svěřením pravomocí by jim měly příjmy z hazardu poklesnout. Za nejefektivnější bych v prvním kroku považovala zákaz hazardu na veřejných místech. Tedy v hospodách, nákupních centrech, nádražích. Právě zde se k hazardu dostávají i lidé, které by nikdy nenapadlo cíleně zamířit do kasina nebo herny. >>>
Český hazard v číslech
A dále, hazard je třeba výrazně finančně zatížit. Velkým problémem je také nedostatečná kontrola dodržování zákona, například to, že v hernách často hrají mladiství. Rovněž je třeba zakázat nepřetržitý provoz heren, kasin a sázkových kanceláří, zajistit transparentnost a kontrolovatelnost využívání odvodů na veřejně prospěšné účely a tak jako v zahraničí zavést registraci hráčů.
1
patologický hráč působí problémy 12 až 15 lidem ve svém nejbližším okolí
129
miliard korun vložili Češi do hazardních her v roce 2008
20
i miliard si mez ně oč or žd ka sebe ovatelé rozdělí provoz r he ch ní rd haza ech po odečtení vš ených ov an st m ne záko vodů poplatků a od
automatů odvádí až na konci roku, takže provozovatel má dostatek času zjistit, jestli bude mít zisk, a přístroj může popřípadě včas stáhnout.
Otázka obcí >
Zdá se být absurdní, že obce nemají v některých případech žádnou možnost zasáhnout do provozování hazardních her na svém území. Obce povolují pouze hrací automaty, malé věcné tomboly do 50 tisíc korun a loterie do 200 tisíc korun. Ovšem třeba videolo-
Zdeněk Zikmund, tiskový mluvčí, Sazka
I. Zákon je příliš benevolentní, pokud se týče povinných odvodů na veřejně prospěšné účely, jejich kontrolu a transparentnost. Proto dochází k účelové atomizaci provozovatelů, na které se potom vztahuje nejnižší, šestiprocentní odvodová povinnost.
terijní terminály jsou mnohem nebezpečnější než hrací automaty, protože zatímco na těch lze výplatu prohrát nejdříve za několik hodin, na moderních videoterminálech je to možné už za několik desítek minut. Například město Bohumín se kvůli narušování veřejného pořádku, hlučnosti a nárůstu kriminality způsobené gamblery rozhodlo zakázat některé herny s výherními automaty. Snížilo tím počty těchto přístrojů ze 140 na 30, čímž se zároveň vzdalo příjmu z poplatků ve výši pěti milionů korun. „Na čas bylo po problémech, ale ministerstvo financí vzápětí začalo povolovat videoloterijní terminály, aniž by přizvalo obce jako účastníka řízení. Tyto přístroje ovšem povolovalo i u škol, úřadů, sociálních zařízení, kde je to zákonem zakázáno. Povolení byla navíc vydána na deset let. A do obcí se tak vrátily původní problémy v ještě větším rozsahu,“ říká Petr Vícha, senátor za ČSSD a starosta města Bohumín, které patří k zakládajícím členům Sdružení měst a obcí proti hazardu. A tento případ není ojedinělý. Zástupci velkých loterijních firem ovšem často říkají, že posílení pravomocí obcí s sebou přinese i rozšíření korupce na této úrovni, která prý je už teď poměrně značná. A myslí si to i Jana Hybášková, jež se zabývá bezpečnostními aspekty provozování hazardních her. „Dospěla jsem k tomu, že ministerstvo financí sice nejedná v souladu se zákonem a že rozhodovací právo mají mít skutečně obce, protože ochrana veřejného pořádku je jejich věcí. Jenže ve skutečnosti jsou starostové ještě zkorumpovanější a vůči provozovatelům
kasin slabší než kdokoliv jiný. Nechá-li se to na obcích, bude situace ještě horší,“ tvrdí Jana Hybášková. Místopředseda Svazu měst a obcí ČR Jaromír Jech sice taková tvrzení odmítá, podle něj jde spíš o snahu velkých hráčů bránit se další „konkurenci“. Souhlasí nicméně s tím, že pravomoc rozhodovat o povolení hazardních her by měla být rozložena mezi obce a stát, aby se obě strany vzájemně kontrolovaly.
V jiných případech jsou prostředky na veřejně prospěšné účely zaměňovány a zneužívány na reklamu či marketing. Veřejně prospěšnému sektoru tak unikají miliardy korun ročně. Zákon nedostatečně postihuje aktivity nelegálních provozovatelů ze zahraničí. Zakázána by měla být nejen jejich činnost, nýbrž i reklama na jejich produkt a služby, které u nás poskytují bez povolení ministerstva financí, a tedy v rozporu se zákonem. Zákon by měl zohlednit technologický pokrok, k němuž od jeho přijetí
a poslední novelizace došlo, a měl by zpřísnit nároky na transparentnost provozovatelů, stejně jako na původ jejich kapitálu. V oblasti kurzového sázení by měl zákon stanovit okruh osob, které nesmějí sázet na události, jichž se aktivně účastní. Vedle bookmakerů se jedná třeba o hráče, trenéry nebo rozhodčí. Nový zákon by měl podle našeho názoru také jasně a pregnantně vymezit pravomoci obcí. Cílem je v první řadě omezení rizik korupce a konfliktu zájmů. <
Ivo Valenta: Snahy o omezení hazardu se objevují vždy před volbami >
Návrh novely loterijního zákona,
který nedávno přijala Poslanecká sněmovna, považuje šéf holdingu Synot za ušitý horkou jehlou. Podle Valenty na něj doplatí nejen loterijní firmy, stát a obce, ale i příjemci financí na obecně prospěšné účely.
Zákaz není řešení >
Česká republika si na rozdíl od řady jiných zemí dosud nenechala zpracovat ekonomickou sociostudii dopadů provozování hazardu na obyvatelstvo. Josef Novotný se proto sám před dvěma lety pokusil vyčíslit, jak loterijní byznys ovlivňuje ekonomiku státu. Došel k tomu, že škody činí téměř 30 miliard korun. Jednotlivými položkami výpočtu jsou sociální platby, dopady trestné činnosti, vliv na HDP, sebevraždy a léčení. Dnes už se ovšem podle Novotného především v důsledku legalizace internetového sázení tato částka pohybuje kolem 35 miliard, což je 4,5krát více, než dosahují přínosy pro stát a obce. Přesto by nejspíš nebylo řešením hazard zcela zakázat, přesunul by se totiž do oblasti šedé ekonomiky, tak jak k tomu došlo například na Ukrajině. A navíc, jak poukazuje Jasna Flamiková, ředitelka nadace Veronica a jedna z iniciátorek petice Stop hazardu, ani ve vyspělých zemích není hazard zcela zakázán. „Je tam ale tvrdě kontrolován. Například v celém Rakousku je pouze 12 kasin, jinde musejí být hráči registrováni,“ uzavírá Flamiková. < Martin Zika
Kresba na titulní straně Filip Škoda, foto E15 Eduard Erben
i odvody na veřejně prospěšné účely. Je tedy naprosto zřejmé, k čemu v praxi dochází: rozdělování firem ve snaze dosáhnout co nejnižšího pásma. Částky určené na veřejně prospěšné účely navíc často končí jinde, než by měly, což přiznávají i zástupci hazardního byznysu. Loterijní firmy totiž mnohdy peníze přesouvají do spřízněných akciových společností či vlastních nadací, popřípadě vytvářejí umělé nadace nebo neziskové organizace a podobně. Spekuluje se o tom, že si firmy cíleným sponzoringem kampaní politických stran přes spřízněné nadace také zajišťují veřejnou podporu svého podnikání, a podporují tak korupci. Podle Marka Hermana, šéfa APKURS, ovšem v této věci zcela selhává státní dozor. Jiří Šimon z KDU-ČSL, který připravoval novelu loterijního zákona této strany, říká, že stát přichází o mnoho peněz také kvůli odlišnému způsobu stanovování správního poplatku u výherních automatů a videoloterijních terminálů. Zatímco v prvním případě je stanovena pevná sazba za provoz jednoho přístroje – tedy místní plus správní poplatek bez jakéhokoli stropu, u videoterminálů se platí deset procent z hrubého obratu, přičemž je stanoven strop ve výši deseti milionů korun. „Pokud firma provozuje více než 200 videoloterijních přístrojů, je na tom z hlediska poplatků lépe, než když provozuje výherní automaty,“ vysvětluje Jiří Šimon. Zpřísněním podmínek lze podle něj v této oblasti získat do státního rozpočtu okolo půl miliardy korun navíc. Nemluvě o tom, že poplatek za videoterminály se na rozdíl od „klasických“
parlament & byznys >
E15: Často se hovoří o ojedinělém nárůstu výherních automatů a kasin v Česku. Co je podle vás příčinou tohoto jevu? To pořád tvrdí naši politici, ale počty u nás a v jiných státech se vůbec neliší, naopak jinde jsou třeba i větší. Například tvrzení primátora Béma, že Praha je horší než Las Vegas, jsou pouze krásné proklamace před volbami. V Las Vegas je v jednom hotelu tři až pět tisíc automatů, což bych v Praze asi jen těžko našel. Tyto proklamace jsou navíc lživé, my máme k dispozici čísla, jež to lehce vyvrátí. Čísla o počtech sázecích zařízení, které vydalo ministerstvo financí, navíc nejsou správná, a to hlavně kvůli metodickým chybám v evidenci na obecních úřadech. Jeden automat je zde započítáván i několikrát během jednoho roku, takže Česko určitě není žádným gamblerským rájem. Myslím si, že u nás je loterijní byznys dostatečně regulován. A to jak formou sázek, tak tím, jak jsou dozorována hrací místa.
> Fenomén malých firem
v našem oboru sám o sobě vymírá s tím, jak se zvyšuje složitost systémů
E15: Co si myslíte o novele loterijního zákona, která nedávno prošla Poslaneckou sněmovnou? Politici před volbami sahají k populismu, snaží se zviditelnit. Myslím, že u nás nyní nekandiduje strana, která by neměla ve volebním programu omezení hazardu. Podle mého názoru i nedávno schválená novela z pera poslanců Němce a Sobotky je velmi nešťastná, zbrklá a špatně napsaná. Pokud zákon vejde v platnost bez nějakých dalších pozměňovacích návrhů, ublíží nejen nám, ale i dalším
organizacím, kterých se týká – včetně příjemců výtěžků. E15: Podle vás je přijatý návrh novely zákona nešťastný, ale přitom jste se na jeho tvorbě podíleli prostřednictvím Asociace provozovatelů kurzového sázení (APKURS). Na novele jsme se nepodíleli, pouze na případných změnách. Je samozřejmě přirozené i to, že lobbujeme, argumentujeme a přesvědčujeme ty, kteří nám chtějí omezit byznys. Pak ještě můžeme stávkovat, ale to by v našem oboru bylo něco velmi zvláštního. Takže ano, na přípravě jsme se podíleli, ale velmi transparentním způsobem. Jednali jsme pravidelně s ministerstvem financí a se Svazem obcí a měst. Nešťastná byla ta původní novela Němce a Sobotky, my jsme bojovali za to, aby do ní byly včleněny pozměňovací návrhy. Na těch jsme se podíleli. A nebojovali jsme jen za sebe. Věděli jsme například, že je
potřeba, aby dostaly peníze obce. To znamená, že jsme souhlasili, když Svaz měst a obcí přišel s tím, že chtějí část výtěžku. To by znamenalo větší příjem do rozpočtu obcí o 1,5 až dvě miliardy korun. Obce dostaly možnost sepisovat vyhlášky o tom, kde videoloterijní terminály či automaty nechtějí, ale podle stejných pravidel pro všechny. Dostaly v podstatě všechno, co chtěly. E15: Tvrdíte, že obcím toho bylo nabídnuto dost. I přesto ale před hlasováním v parlamentu pořádali starostové masivní podpisovou akci a předložili petici, jež žádala vliv obcí na povolovací řízení. Oni prostě návrh zákona nečetli. Navíc se ozvalo zhruba jen 30 starostů, a paradoxně zrovna ti, kteří mají eminentní zájem na tom, aby regulace byla v jejich rukách. Mohou si tak s podnikateli dokonale hrát. Dám příklad Františkových Lázní. Starosta tam vydal vyhlášku, že vše je zakázáno. Sázení mohla provozovat jediná >>>
E15: Kritici lobbistických snah APKURS říkají, že se jedná spíše o snahu velkých hráčů, jako jste vy, omezit konkurenci a trh si přivlastnit. Můžete toto tvrzení vyvrátit? Určitě ano. Naše firma je totiž mimo jiné také jedním z největších prodejců a distributorů i malé loterijní techniky. Takže pokud by to byla pravda, tak si sám uříznu jednu obchodní větev.
Ivo Valenta (53)
Šéf holdingu Synot se sídlem v Uherském Hradišti, který sdružuje 51 akciových společností v České republice a 16 mimo ni. Jeho podnikatelské aktivity se soustřeďují především do oblasti loterijního průmyslu. V minulosti musel čelit obvinění v úplatkářské aféře kolem FC Synot. Ivo Valenta dlouhodobě pobývá v Monaku.
Malí ale budou křičet vždycky. Navíc fenomén malých firem v našem oboru sám o sobě vymírá s tím, jak se zvyšuje složitost systémů. Roste automaticky i potřeba investic, a pokud někdo nové trendy nezachytí, začíná zaostávat. Existuje zde také trend slučování firem. To je podle mého mnohem lepší pro stát, který tak musí kontrolovat pouze desítky firem místo stovek. V Lotyšsku má například licenci jen 15 firem, v Česku jich je asi 450. E15: Schválený návrh obsahuje rovněž opatření proti vkládání peněz na obecně prospěšné účely do nadací vlastněných samotnými loterijními firmami. Ty jsou často obviňovány ze zneužívání svého finančního vlivu, za což je kritizována i nadace Synotu Děti-kultura-sport. Co pro vás toto ustanovení bude znamenat? Synot jako takový nadaci nemá, založil jsem ji já jako fyzická osoba. Nadace byla založena před deseti lety, to znamená dlouho před tím, než Synot začal provozovat i další typy
loterií, ze kterých se generuje výtěžek. Samozřejmě když jsme jej generovat začali, část také putovala do nadace, a to hlavně proto, aby naše podpora byla regionálně zaměřená. Někdo nám podsouvá, že jsme si nadaci vytvořili za jistým účelem, ale to není pravda. Nadace bude i dál fungovat, jen bohužel rozdělí méně prostředků. Problém je totiž ten, že v horlivosti, s jakou pan Němec psal novelu zákona, nevyjmenoval všechny subjekty, které by mohly dostávat podporu z loterií. Zúžil je tak, že dnes například nemůžeme nic dát příspěvkovým organizacím, například Národnímu divadlu nebo Národní galerii. Nemůžeme dávat ani společnostem, například nemocnicím a některým školám. Nemůžeme dát peníze ani fyzickým osobám. V zápalu boje proti potenciálnímu zneužití těchto peněz totiž zapomněl, že je tady třeba spousta vozíčkářů, krojovaných a podobně. Ze strany pana Němce to byl jednoznačný vzkaz těmto hendikepovaným, že jim nic nemůžeme dát. Prostě je to zákon ušitý horkou jehlou.
E15: Problematické je zřejmě i sázení přes internet. Stát je zde v nezáviděníhodné situaci. Vy na něj tlačíte, aby zasáhl proti firmám, které u nás působí bez licence. Proti tomu ale stojí princip volného trhu v rámci EU. Žalovat jej tedy nakonec můžete vy i zahraniční provozovatel. Vidíte východisko z této situace? Internetové sázení zde sedm let bylo. Sedm let zde probíhalo, to znamená, že nelegální zahraniční sázkové firmy si udělaly české stránky, které otevřely z Malty nebo z Gibraltaru. Uživateli to samozřejmě bylo jedno. Zcela logicky jsme se bouřili a nakonec došlo k průlomové situaci, kdy internet byl zregulován a internetové sázení jsme díky souhlasu ministerstva financí s velmi tvrdými podmínkami mohli otevřít i my, čeští provozovatelé. Novelou, jež nedávno prošla Poslaneckou sněmovnou, nám ale bohužel dali poslanci najevo, že je lepší si byznys udělat z Malty, protože tam nebude podléhat žádným poplatkům ani regulaci a nikdo jej nezakáže. Všimněte si navíc, co se děje. Vždy, když se začne zpřísňovat hazard pro legální firmy, tak se začnou smát ty nelegální. Začnou vznikat například občanská sdružení na poker. Takové sdružení si může založit každý z nás a můžeme dělat hazard. Nebudete odevzdávat žádné výtěžky, neplatí pro vás státní dozor a ani žádná vyhláška vám to nezakáže. E15: Hlasy, které volají po úplném zákazu hazardu, se vám asi příliš nelíbí. K úplnému zákazu došlo například na Ukrajině a zcela jistě to není smysluplná cesta. Během dvou měsíců tam vydali velmi populistický zákon, který měl podpořit výhru paní Tymošenkové ve volbách. Byl velmi drastický v tom, že něco, co předtím fungovalo dvacet let, během dvou měsíců zastavil úplně. My jsme museli propustit 1200 zaměstnanců a uzavřít provozovny. Paradoxem je, že když odešly velké legální firmy, tak všude vyrostly internetové kiosky, kde je hazard provozován natvrdo. Nikdo nic neplatí a všichni se tváří, že to je v pořádku. Je zajímavé pozorovat, že to, čeho jsme byli svědky na Ukrajině a nyní i u nás, se děje vždy před volbami. < Hana Kůrová
Politické kalendárium > 12. dubna Mirek Topolánek oficiálně opustil post šéfa ODS. 13. dubna Poslanecká sněmovna přehlasovala veto Senátu k novele zákona o nemocenském pojištění. Poslanci také přehlasovali veto prezidenta a schválili zákon o krajském referendu. Podobně přehlasovali i veto novely zákona o DPH, která umožňuje nižší zdanění zaměstnaneckých benefitů. 14. dubna Prezident Václav Klaus vetoval novelu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Poslanci schválili novelu loterijního zákona. Přijali její původní znění, které neobsahuje kontroverzní pozměňovací návrh, proti němuž se bouřily obce. 15. dubna Politické strany vydaly za poslední čtyři roky skoro dvě miliardy korun na předvolební kampaně. Vyplývá to z finančních zpráv, které musejí strany každoročně k prvnímu dubnu zveřejnit. 16. dubna Ve věku 90 let zemřel v Římě Kardinál Tomáš Špidlík. Ministerstvo financí: Celkové náklady na české předsednictví Evropské unii činily 3,43 miliardy korun. 19. dubna Regionální rada pražské ODS odvolala svého místopředsedu a starostu Prahy 5 Milana Jančíka. O post přišli i další místopředsedové Tomáš Chalupa a Jiří Janeček. Vláda rozhodla, že novým zmocněncem pro oblast lidských práv bude exministr pro menšiny a lidská práva Michael Kocáb. Řízení někdejší Kocábovy ministerské agendy převzal premiér Jan Fischer. CVVM: Vystupování a chování politiků se nelíbí většině veřejnosti. Chování poslanců odsoudilo 89 procent lidí. 21. dubna Premiér Jan Fischer byl nominován na funkci viceprezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Ujme se jí v září. Volby do sněmovny by v dubnu podle
průzkumu CVVM vyhrála ČSSD se ziskem 30 procent. Druhá ODS by získala 22,5 procenta. Senát odsouhlasil zákon umožňující snižovat meziročně výkupní ceny elektřiny ze slunce víc než o pět procent. 22. dubna SANEP: Kdyby si Češi mohli vybrat za premiéra lídra některé z předních politických stran, přes 43 procent by si zvolilo šéfa Věcí veřejných Radka Johna. Druhý skončil Karel Schwarzenberg. Pískot a slovní napadání mezi příznivci a odpůrci ČSSD provázely projev Jiřího Paroubka na mítinku na Prokešově náměstí v Ostravě, kde strana zahájila svou předvolební kampaň. Předseda sněmovny Miloslav Vlček kvůli kauze o sporné dotaci rezignoval k 30. dubnu na svoji funkci šéfa sněmovny, složil poslanecký mandát a vzdal se i místa na olomoucké kandidátce. Tripartita se shodla na 13 bodech. Opatření mají vést k oživení hospodářského růstu a zvýšení zaměstnanosti. 23. dubna Senátoři vrátili do sněmovny novelu zákona, která měla zpřísnit dohled nad zadáváním veřejných zakázek. 24. dubna Premiér Jan Fischer ze zdravotních důvodů odložil oficiální návštěvu Kambodže a Mongolska a navazující pracovní návštěvu Arménie. <
Co se chystá 27. dubna Vláda na svém zasedání mimo jiné projedná návrh novely soudního řádu správního, návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu jistin státního dluhu, splatných v letech 2011 a 2012, či strategii boje proti extremismu v roce 2009. 28. dubna První místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková se zúčastní v Madridu zasedání Výborů pro rovné příležitosti parlamentů členských zemí EU.
Narozeniny politiků a byznysmenů 28. dubna František Dohnal 50 (prezident Nejvyššího kontrolního úřadu) Jaroslav Faltýnek 48 (předseda představenstva Zenzy Znojmo) 30. dubna Jan Prokop 60 (předseda představenstva Jitexu Písek) 1. května Mirko Kalous 52 (generální ředitel a jednatel společnosti NESS Czech)
Otakar Novotný 66 (generální ředitel Pražské vodohospodářské společnosti) 2. května Zdeněk Besta 62 (ČSSD) Evžen Snítilý 56 (nezařazený) Zdeněk Pilz 53 (generální ředitel společnosti Sun Microsystems Czech) 6. května Pavel Severa 45 (nezařazený) 9. května Michael Hrbata 39 (ODS) Jiří Pospíšil 61 (ODS) 100021066
E15: Pan Herman, předseda APKURS, tvrdil, že největší problémy na loterijním trhu způsobují právě malé firmy a stát údajně nemá páky, jak proti nim zakročit. V jakém směru jsou nejvíce problematické a proč proti nim nelze zasahovat? Problematické jsou proto, že dělají černé peníze. Provozují automaty, které nepodléhají centrální evidenci, do které může ministerstvo financí nahlížet. Takže zatímco naše videoloterijní automaty jsou pod dozorem firmy, pod státním dozorem a vše se dá krásně kontrolovat, automat, jejž jen tak někde položíte, nepodléhá kontrole žádné. Samozřejmě, že to je pro ně výhodné. Neplatí žádné daně a nakonec ani městu neodevzdávají všechny peníze. Pamatuji si, že jsme museli odejít z místa, kde nám videoloterijní automaty průměrně vydělávaly 25 tisíc denně. Za čtvrt roku jsme zjistili, že je tam dnes firma, které vydělávají deset tisíc. Z toho je jasné, že si zbytek rozdají načerno. Opravdu nevím, kdo toto všechno bude po případném vstupu nového zákona v platnost kontrolovat.
Foto E15 Eduard Erben
společnost, a to pouze v obecním domě. To znamená, že v podnikání zvýhodňují sebe oproti druhým, a to je začátek tragédie, jež tu nastane. Každé město bude bombardováno lidmi z loterijních firem, kteří je budou přemlouvat a prosazovat své požadavky. Je to vážně hrozné. Jestli toto byl záměr novely, tak toho dosáhli dokonale a my s tím nemůžeme nikdy souhlasit. Je nesmysl, aby velké firmy měly týmy stovek lidí, kteří budou jezdit vyjednávat do všech obcí. Bohužel budou vyhrávat lokální malé firmy, jež si to v daném městě nějak ukočírují.
