Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín
Reforma penzijního systému v ČR Diplomová práce
Autor:
Bc. Martina Kropšová Finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Alois Rous, CSc.
Duben, 2013
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 25.4.2013
Bc. Martina Kropšová
Poděkování: Chtěla bych touto cestou poděkovat vedoucímu své diplomové práce panu Ing. Aloisi Rousovi, CSc. za poskytnuté konzultace a odborné a vstřícné vedení při zpracování této práce a paní RNDr. Zuzaně Uxové za poskytnutí pracovních materiálů, ze kterých jsem mohla čerpat informace.
Anotace: Cílem diplomové práce je analýza principů penzijní reformy v České Republice z hlediska dlouhodobých dopadů do veřejných financí a analýza přínosů penzijní reformy pro jednotlivce z hlediska optimálního zabezpečení ve stáří při využití důchodového spoření, doplňkového penzijního spoření a dalších investičních nástrojů.
Klíčová slova: penzijní systém, důchodová reforma, sociální pojištění, důchodové spoření, doplňkové penzijní spoření, opt-out.
Annotation: The objective of this thesis is an analysis of the principles of the pension reform in the Czech Republic regarding long-term impact on the public finance and an analysis of pension reform outcomes for an idividual from the point of view of
optimum investments
to ensure
resources for the old age with usage of pension insurance and supplementary pension insurance and other investment products.
Keywords: pension system, pension reform, social insurance, pension insurance, supplementary pension insurance, opt-out.
Obsah: Úvod ...........................................................................................................................................8 1.
Principy důchodové reformy v České republice .................................................................9 1.1.
2.
Vývoj důchodové reformy........................................................................................10
Penzijní systém platný do 31.12.2012...............................................................................15 2.1.
Základní důchodové pojištění – I. pilíř.....................................................................15
2.1.1. 2.2. 3.
Penzijní připojištění – III. pilíř .................................................................................17
Změny v legislativě s účinností od 1.1.2013.....................................................................20 3.1.
Důchodové spoření – II. pilíř....................................................................................21
3.1.1.
Vznik účasti na důchodovém spoření...............................................................21
3.1.2.
Nároky z důchodového spoření ........................................................................25
3.2.
4.
Pojistné .............................................................................................................16
Doplňkové penzijní spoření – III. pilíř .....................................................................26
3.2.1.
Vznik účasti na doplňkovém penzijním spoření ..............................................28
3.2.2.
Nároky z doplňkového penzijního spoření.......................................................30
Analýza dopadů důchodové reformy do veřejných financí ..............................................34 4.1.
Penzijní systém a veřejné finance.............................................................................34
4.2.
Politický vývoj..........................................................................................................37
4.3.
Vliv inflace ...............................................................................................................38
4.4.
Analýza dlouhodobého vývoje důchodového účtu bez důchodové reformy............39
4.4.1.
Použitá metodika ..............................................................................................40
5
4.5.
Analýza dlouhodobého vývoje důchodového účtu po realizaci důchodové reformy 43
4.5.1. 5.
Použitá metodika ..............................................................................................44
Analýza možných dopadů důchodové reformy do osobních financí ................................48 5.1.
Cíle analýzy ..............................................................................................................48
5.2.
Použitá metodika ......................................................................................................49
5.3.
Zjednodušující předpoklady .....................................................................................49
5.4.
Výchozí předpoklady................................................................................................50
5.4.1.
Důchodový věk.................................................................................................50
5.4.2.
Doba pojištění...................................................................................................51
5.4.3.
Očekávaná doba dožití......................................................................................51
5.4.4.
Způsob výpočtu výše důchodu .........................................................................53
5.4.5.
Poplatky za správu............................................................................................53
5.5.
Výpočtový model .....................................................................................................54
5.6.
Použitá metrika.........................................................................................................57
5.7.
Analýza důchodového spoření – II. pilíř ..................................................................57
5.7.1.
Vliv doby dožití na výhodnost důchodového spoření ......................................57
5.7.2.
Výnosnost fondových investic..........................................................................61
5.7.3.
Snížení dávky starobního důchodu...................................................................65
5.7.4.
Posílení důchodového spoření ..........................................................................67
5.7.5.
Oslabení důchodového spoření.........................................................................68
5.8.
Analýza doplňkového penzijního spoření ................................................................70
5.8.1.
Použitá metodika ..............................................................................................70
6
5.9.
6.
Jiné možnosti investování.........................................................................................73
5.9.1.
Komerční pojištění ...........................................................................................73
5.9.2.
Investice do podílových fondů .........................................................................74
5.9.3.
Investice do nemovitostí...................................................................................75
5.10.
Porovnání jednotlivých investičních nástrojů ..........................................................78
5.11.
Volba vhodné investiční strategie ............................................................................80
Hodnocení zvolené strategie důchodové reformy.............................................................84
Závěr.........................................................................................................................................87 Seznam použité literatury: ........................................................................................................89 Seznam použitých tabulek a obrázků .......................................................................................93
7
Úvod Reforma penzijního systému v České republice je velmi živým tématem pro širokou veřejnost. V současné době systém prochází přelomovou etapou, která se týká velké části obyvatel České republiky. Dopady zvolené strategie se budou projevovat progresivně a jejich skutečný dopad bude patrný až v řádu několika desítek let. Informace, které jsou poskytovány médii a různými veřejnými internetovými portály, nebývají přesné a někdy až zavádějící a proto zvolení strategie zabezpečení na stáří jednotlivcem je provázeno velkou nejistotou. Taktéž informace o důvodech a přínosech do veřejného systému důchodového pojištění provedením důchodové reformy nejsou prezentovány veřejnosti v dostatečné míře pro pochopení jejich záměrů, cílů a nezbytnosti. Cílem mé práce je podat ucelený přehled všech aspektů, které nový penzijní systém přináší. Součástí práce je popis jednotlivých pilířů penzijního systému, včetně důchodového pojištění či spoření a možností jejich využití v průběhu spoření a v důchodovém věku. Důchodová reforma taktéž přináší dopady do oblasti veřejných financí. Součástí práce je analýza, jaký efekt přinesou. Práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola popisuje vývoj důchodové reformy v minulých letech. Ve druhé kapitole je popsán penzijní systém, který byl platný do 31.12.2012. Třetí kapitola popisuje změny v legislativě ve stávajícím penzijním systému a zavedení nových zákonných norem, které upravují nový penzijní systém. Čtvrtá kapitola analyzuje dopady do oblasti veřejných financí. V páté kapitole je analyzován přínos důchodové reformy pro jednotlivce z hlediska jeho dosahovaných příjmů při různých variantách budoucího ekonomického vývoje. V šesté kapitole je provedeno zhodnocení zvolené strategie důchodové reformy. Závěrem této práce je formulace zjištěných skutečností a posouzení efektivnosti zvoleného způsobu provedení důchodové reformy pro veřejné finance i pro jednotlivce.
8
1. Principy důchodové reformy v České republice Penzijní systém v České republice prochází nejrozsáhlejšími změnami od roku 1995. Hlavní důvod k provedení důchodové reformy je spjat s demografickým vývojem české populace, který je charakterizován postupným přesunem obyvatel ze skupiny ekonomicky aktivních do skupiny ekonomicky neaktivních. Obr. č. 1 Demografická struktura – věková prognóza
ČSÚ09 - Věková struktura
100% 90% 80% 65+
70% 60%
55-64
50% 20-54
40% 30%
0-19
20% 10% 0% 2010
2020
2030
2040
2050
Zdroj: MPSV ČR, odkaz: http://duchodovareforma.mpsv.cz/files/clanky/10/Duch_ref_fi2.pdf
Za hlavní myšlenku reformy můžeme považovat snahu o částečné přenesení odpovědnosti za finanční zabezpečení na stáří od státu k jednotlivci a také ke snížení zatížení státního rozpočtu a snížení, respektive nezvyšování státního dluhu v dlouhodobém horizontu. Oba dva tyto faktory spolu velmi úzce souvisí, proto nalezením optimálního řešení se již řadu let zabývá vláda prostřednictvím různých uskupení z řad odborníků napříč ekonomickým i politickým spektrem tak, aby bylo dosaženo hlavního cíle důchodové reformy, za kterou může být považována snaha o dosažení sociálně přiměřených a dlouhodobě finančně udržitelných důchodů.
9
1.1. Vývoj důchodové reformy Principy důchodové reformy pramení z několika studií, které nechala vypracovat vláda České republiky skupinou ekonomických a taktéž politických odborníků. Jako stěžejní dokument lze brát dokument vypracovaný na základě požadavků vlády napříč politickým spektrem, jehož úkolem byla příprava odborných materiálů týkající se penzijního systému a nastavení jeho změn. Výkonný tým vedený Ing. Vladimírem Bezděkem (později nazývaný též „Bezděkova komise“) svá zjištění formuloval v dokumentu Závěrečná zpráva z roku 20051. Již v této studii popisuje neudržitelnost stávajícího systému, ale taktéž upozorňuje na skutečnost, že reformu penzijního systému, jejímž účelem je snížit zatížení státu, nelze provést bez ekonomického dopadu na některou ze skupin občanů. Především poukazuje na skutečnost, že systém není mezigeneračně spravedlivý, jeho financování je diverzifikované v minimální míře a dále poukazuje na vysokou míru příjmové solidarity.2 V lednu roku 2010 byl založen Poradní expertní sbor (dále jen PES) ministrem financí a ministrem práce a sociálních věcí. Úkolem sboru bylo provést aktualizaci projekce státního důchodového systému, která byla popsána v dokumentu Závěrečná zpráva z roku 2005, a nalezení optimálního řešení nastavení důchodového systému s cílem snížení citlivosti na rizika ve střednědobém až dlouhodobém časovém horizontu. PES pod vedením Ing. Vladimíra Bezděka vycházel z metodických postupů, které použil Výkonný tým (Bezděkova komise) v letech 2004 až 2005. V této studii byly již zohledněny dopady novelizace zákonů a nařízení vlády z roku 2008, které přinesly stěžejní změny v důchodovém systému s účinností od 1.1.2009 v oblasti stanovení výpočtového základu pro výpočet důchodů (nastavení hranic redukcí osobního vyměřovacího základu) a v úpravě možnosti zápočtu náhradní doby pojištění. Daleko významnější dopady však měly změny účinné od 1.1.2010. Mezi nejzásadnější změny upravené zákonem č. 306/2008 Sb. můžeme zařadit: •
postupné prodlužování doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod z 25 na 35 roků,
•
1
další omezování zápočtu náhradních dob pojištění pro nárok na starobní důchod,
Závěrečná zpráva 2005 – zdroj: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2235/zaverecna_zprava.pdf
2
Příjmová solidarita – garance minimální výše důchodu pro všechny občany, kterým vznikl nárok bez ohledu na výši fakticky odvedeného pojistného
10
•
plynulé pokračování v postupném zvyšování důchodového věku,
•
postupné prodlužování období pro předčasný odchod do starobního důchodu ze tří na pět let,
•
změnu plného invalidního důchodu na důchod starobní ve stejné výši při dosažení věku 65 let,
•
sjednocení dosavadní pevné věkové hranice pro trvalý nárok žen na vdovský důchod na věk o čtyři roky nižší než činí důchodový věk pro muže stejného data narození,
•
zavedení třístupňového vymezení invalidity a další.
Tyto změny měly bezesporu pozitivní dopad na vývoj salda důchodového účtu, avšak ekonomická recese, která se začala projevovat koncem roku 2008, měla negativní dopad na makroekonomické ukazatele, ze kterých vycházela původní metodika z let 2004 až 2005. Obr. č. 2 Odhadovaný vývoj salda
Zdroj: PES - Závěrečná zpráva, zdroj: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8896/2010_06_03_Zaverecna_zprava_final_cistopis.pdf
11
Po provedení důkladné analýzy vstupních dat došel tým expertů z PES k závěrům, které zpracoval do dokumentu Závěrečná zpráva3. Tato zpráva obsahuje jednak odůvodnění nutnosti provedení penzijní reformy a to především z hlediska: •
vyšší diverzifikace,
•
fiskální udržitelnosti,
•
spravedlivějšího rozložení mezigeneračního břemene v čase,
•
určitého zvýšení ekvivalence4.
V této zprávě také zdůrazňuje nutnost nalezení výrazné společensko-politické shody nad její podobou, která by vyústila v nastavení stabilního řešení a jeho parametrů v čase. PES ve své zprávě navrhl řadu konkrétních kroků, jež by vedly ke stabilizaci důchodového systému. Doporučil pokračovat v provádění parametrických úprav, které byly nastaveny novelou zákona z roku 2008 a rozšířit je i do oblasti daňových sazeb. Dále doporučil zavedení individuálního fondového pilíře, který bude financován z jedné části vyvedením části pojistného ze stávajícího systému a bude podmíněn hrazením minimálně stejné částky účastníkem, jedná se o tzv. opt out5. V oblasti stávajícího penzijního připojištění nedošel PES ke konsensu, a proto byly vypracovány dvě varianty. Jedna, většinová, se přikláněla k zachování stávajícího systému penzijního připojištění s ponecháním státního příspěvku, druhá varianta navrhovala jeho zrušení. PES také spolupracoval s dalším důležitým orgánem, Národní ekonomickou radou vlády (NERV). Tento orgán byl založen premiérem Mirkem Topolánkem v roce 2009 za účelem nalezení optimálních opatření pro udržení ekonomického růstu a stability v České republice. NERV se na konci roku 2010 shodl s názory PES na podobných závěrech jako byla většinová varianta závěrů PES.
3
Závěrečná zpráva rok 2010 zdroj: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8896/2010_06_03_Zaverecna_zprava_final_cistopis.pdf
4
výše důchodu je přímo závislá na množství vložených prostředků; princip výpočtu převážně použitý ve fondovém způsobu financování 5
opt out – částečné vyvázání z povinného důchodového pojištění a přesun do dobrovolného fondového penzijního spoření
12
Výše zmíněné dokumenty se staly podkladovým materiálem pro jednání v rámci Porady ekonomických ministrů a na přelomu let 2010 a 2011 vznikla dohoda, která upravuje základní nastavení dalších kroků v procesu důchodové reformy.6 Penzijní systém v ČR prošel před reformou ještě jednou zásadní úpravou, a to díky nálezu Ústavního soudu ČR, který shledal ustanovení § 15 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění za protiústavní. Tento paragraf upravoval způsob stanovení výpočtového základu, z něhož se vypočítává procentní výměra důchodu, tedy i výše tzv. redukčních hranic. Podle názoru Ústavního soudu (dále ÚS) právní úprava v této věci ve svých důsledcích a v kombinaci s ostatními parametry a stávající konstrukcí důchodového systému dostatečně negarantuje ústavně zaručené právo na přiměřené hmotné zabezpečení podle čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a vede k neakceptovatelné nerovnosti mezi různými skupinami pojištěnců.7 Toto ustanovení je podle nálezu ÚS v rozporu s čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod garantujícími rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem. ÚS proto toto ustanovení s účinností od 30. září 2011 zrušil. Nutnost vyhovět nálezu ÚS vedla k další novele zákona 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění a byl přijat zákon č. 220/2011 Sb. Tato novela však neupravila pouze nastavení parametrů redukčních hranic. Při této příležitosti byly do zákona zapracovány další neméně podstatné změny, jakými jsou například: •
prodloužení rozhodného období pro zjišťování osobního vyměřovacího základu ze současného cílového stavu 30 roků na celoživotní,
•
pokračování ve zvyšování důchodového věku i po dosažení důchodového věku 65 let a urychlení sjednocení důchodového věku pro muže a ženy,
•
snížení výměry předčasného starobního důchodu díky zvýšení procentní redukční výměry,
•
rušení výplaty jednorázové částky při zániku nároku na vdovský/vdovecký důchod z důvodu uzavření nového manželství, protože toto opatření nepřináší zamýšlený efekt.
6
Principy důchodové reformy - zdroj: http://www.mpsv.cz/files/clanky/10660/principy_v2.pdf
7
nález Pl. ÚS 8/07, publikovaný pod č. 135/2010 Sb.
13
Tyto úpravy mají zásadní vliv na důchodové pojištění, neboť zkracují dobu, po kterou pojištěnec bude pobírat důchod, a také díky prodloužení rozhodného období i snižují výši osobního vyměřovacího základu, neboť se bude započítávat i doba na začátku profesní kariéry, kdy příjmy jsou velmi nízké či žádné.
14
2. Penzijní systém platný do 31.12.2012 Penzijní systém v ČR byl do 31.12.2012 rozdělen na dva pilíře. První pilíř byl tvořen povinným základním důchodovým pojištěním. Za druhý pilíř bylo považováno dobrovolné penzijní připojištění se státním příspěvkem ve smyslu zákona č. 42/1994 Sb., v platném znění.
2.1. Základní důchodové pojištění – I. pilíř Systém důchodového pojištění, tzv. I. pilíř, je upraven několika právními předpisy. Za základní zákon lze považovat zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který upravuje nároky ze základního povinného důchodového pojištění pro případ stáří, invalidity a úmrtí živitele. Tento zákon byl přijat v červnu 1995 s účinností od ledna 1996. Novelizace tohoto zákona byla provedena zákonem č. 382/2008 Sb. Dalšími legislativními základy novelizovaného zákona jsou zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Povinné základní důchodové pojištění je dávkově definované8 (DB) a průběžně financované9 (PAYG). Je universální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby s výjimkou pro tzv. silové resorty (např. vojáci, policisté, celníci, hasiči). Pro tuto oblast organizačního a administrativního zabezpečení státu platí určité odchylky. Účast v základním důchodovém pojištění je při splnění zákonných podmínek povinná. Systém taktéž v některých případech umožňuje i dobrovolnou účast (dobrovolné doplnění doby pojištění za účelem vzniku nároku na důchod). V návaznosti na povinnost účastnit se důchodového pojištění vzniká při splnění všech zákonných podmínek i právní nárok na důchod. O nároku na důchod a jeho výši rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení na základě zákonem daných podmínek, jakými jsou minimální doba pojištění, věková hranice nebo
8
DB – defined benefit – vycházíme z požadované výše dávky, ze které vypočteme pojistné
9
PAYG - pay as you go – důchody jsou financovány z aktuálního výnosu pojistného, které lidé platí ze mzdy a podnikatelé ze zisku
15
stupeň invalidity apod. Výše důchodu je stanovena dle zákonem daných kritérií. V důsledku současného uplatňování principu sociální solidarity10 je do značné míry omezen princip zásluhovosti11 neboť jsou nastaveny redukční hranice, kterými se zápočet příjmů omezuje. Ze základního důchodového pojištění se poskytují tyto důchody: •
starobní (včetně tzv. předčasného starobního důchodu),
•
invalidní,
•
vdovský a vdovecký,
•
sirotčí.
Důchod je vypočten ze dvou složek, a to: •
základní výměra (je stanovena pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělků) a
•
procentní výměra.
Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního důchodu nebo invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního nebo invalidního důchodu a na výplatu vdovského důchodu nebo vdoveckého důchodu, anebo sirotčího důchodu, vyplácí se vyšší důchod v plné výši a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry, nestanoví-li zákon o důchodovém pojištění jinak.
2.1.1. Pojistné Výše a způsob úhrady pojistného do povinného základního důchodového pojištění je stanovena zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993 a zejména stanoví:
10
Sociální solidarita – minimalizace rizika chudoby jednotlivců a jeho důsledků prostřednictvím sociálního zabezpečení v rámci určitého společenství (státu) 11
Princip zásluhovosti – promítnutí délky doby placení pojištění a výše odvedeného pojištění do výpočtu důchodu
16
•
kdo je povinen hradit pojistné včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
•
jaké má plátce povinnosti vůči Správě sociálního zabezpečení za sebe i své zaměstnance,
•
jakou výši pojistného je povinen hradit za sebe i za své zaměstnance.
Výše uvedený zákon také stanoví způsob vybírání pojistného na sociální zabezpečení (na nemocenské a důchodové pojištění) a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné vybírají okresní správy sociálního zabezpečení a je placeno zaměstnanci, zaměstnavateli a osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ). Jeho výše je stanovena procentními sazbami z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Pojistné se vypočítává ze započitatelných příjmů před jejich zdaněním. U OSVČ se započitatelné příjmy snižují o výdaje vynaložené na dosažení, zjištění a udržení těchto příjmů. Pojistné je příjmem státního rozpočtu, a to včetně pokut, přirážek a penále uložených v souladu se zákonem. Výše pojistného pro důchodové pojištění je celkem 28% z vyměřovacího základu. Je rozloženo mezi zaměstnavatele, který hradí 21,5% a zaměstnance, který hradí 6,5%.12
2.2. Penzijní připojištění – III. pilíř Doplňkové dobrovolné pojištění je upraveno prostřednictvím zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Vznik doplňkového dobrovolného pojištění v České republice je spjat s rokem 1994, kdy vláda České republiky rozhodla o schválení zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Jedním z důvodů schválení výše citovaného zákona byla snaha vlády o zavedení takového produktu na trh, který by v budoucnu mohl být jedním ze zásadních pilířů pro výplatu důchodů prostřednictvím privátního finančního sektoru. Vláda si již v roce 1994 plně uvědomovala, jaký bude mít v budoucnu demografický vývoj obyvatelstva dopad na ekonomickou situaci státu. Začalo být jasně patrné, že stávající průběžný systém financování důchodů bude v budoucnosti nedostačující. Zákon o penzijním připojištění byl prvním krůčkem k připravované reformě penzijního systému a měl přesvědčit obyvatele, aby si začali spořit na dobu, kdy již nebudou moci vykonávat práci a budou ekonomicky závislí pouze na 12
Analýza důchodového systému: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11969/Analyza.pdf
17
příspěvcích a důchodech od státu. Motivační složkou pro účast v penzijním připojištění byl státní příspěvek, který v prvních letech dosahoval maximální výše 120 Kč. Snaha o zvýšení množství akumulovaných finančních prostředků vedla k další právní úpravě, která také zavedla zvýhodnění pro zaměstnavatele, kteří budou svým zaměstnancům přispívat na penzijní připojištění. Zvýhodnění spočívá v možnosti započítání příspěvku zaměstnavatele do výše 3 % do nákladů. Toto zvýhodnění bylo pro mnoho firem velice zajímavé, protože na rozdíl od navýšení základního platu, příspěvek na penzijní připojištění nepodléhá povinnosti odvodu sociálního a zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem13, navíc byli někteří zaměstnavatelé motivováni i provizními systémy penzijních fondů. Na přelomu let 1994 a 1995 Ministerstvo financí ČR udělilo licenci 44 penzijním fondům. Zájem o licence byl ze strany silných finančních společností velký, neboť se z počátku zdálo, že půjde o poměrně lukrativní byznys. Postupem času však Ministerstvo financí ČR pod tíhou problémů, které měly malé penzijní fondy, zpřesňovalo a zpřísňovalo podmínky a regulatorní opatření, aby zamezilo dalším krachům jednotlivých společností. Jako příklad lze uvést fakt, že do roku 1998 penzijní fond nevracel státní příspěvky, které byly vyplaceny po dobu trvání smlouvy o penzijním připojištění, i když následně klient smlouvu vypověděl a bylo mu vyplaceno tzv. odbytné. Dále bylo možné také žádat o státní příspěvek i na platbu příspěvku zaměstnavatele. Novelou zákona v srpnu 1998 byly příspěvky zaměstnavatele z nároku na státní příspěvky vyňaty a taktéž byla uzákoněna povinnost vracet státní příspěvky ze smluv, které byly vypovězeny. V roce 2006 byly kompetence regulátora převedeny na Českou národní banku, která dohlíží, zda penzijní fond dodržuje veškerá právní ustanovení, která se týkají finanční stability společnosti, avšak dohled nad výplatou a správou státních příspěvků zůstal v rukou Ministerstva financí ČR. V současné době provádí Ministerstvo financí ČR každý rok kontrolu v každém penzijním fondu a důkladně prověřuje, zda penzijní fond oprávněně žádal státní příspěvek. Pokud zjistí, že nebyl správně vyžádán či pozdě vrácen, dožaduje se nápravy, kterou doprovází i finanční sankce ve formě penále. Počáteční benevolence ze strany státu vedla k založení velkého množství penzijních fondů, které postupem času zanikly, nebo se sloučily prostřednictvím fúzí nucených i dobrovolných, a na trhu zůstalo devět fondů, které však mají v podstatě základy již z roku 1994. Jedinou výjimku tvoří AEGON Penzijní fond, který vstoupil na trh jako poslední v roce 2007 pod hlavičkou silné nizozemské společnosti AEGON Tsjechië Holding B.V. 13
Kropšová, M. Bakalářská práce. Založení penzijního fondu. BIVŠ. 2011
18
V souvislosti se schválenými zákony č.427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření a č. č.426/2011. Sb., o důchodovém spoření, které mají účinnost od 1.1.2013, bylo Smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem za stávajících podmínek možné uzavřít nejpozději do 30.11.2012 s účinností od 1.12.2012. Další zásadní úpravou bylo omezení možnosti převodů účastníků a jejich finančních prostředků a podílů na hospodaření fondů mezi jednotlivými fondy a to jejich ukončením ke dni 28.2.2012.
19
3. Změny v legislativě s účinností od 1.1.2013 Penzijní systém v ČR se od ledna 2013 řídí jednak novelizovanými zákony, které platily do 31.12.2012 a jejichž změna je zakotvena v zákoně č. 428/2011 Sb. a jednak dvěma novými zákony. Prvním z nich je zákon č. 426/2011 Sb. o důchodovém spoření, druhým je zákon č. 427/2011 Sb. o doplňkovém penzijním spoření. Zásadní změnou v sociálním pojištění je zavedení možnosti dobrovolné účasti na důchodovém spoření, která umožňuje vyvedení tří procentních bodů z vyměřovacího základu do důchodového spoření. Dále upravuje nové výše redukčních hranic pro výpočet důchodu, výši maximálního vyměřovacího základu pro výpočet sociálního pojištění, minimální výši sociálního pojištění pro OSVČ a další drobné změny. Předpokladem pro realizaci důchodové reformy je v první řadě transformace stávajících penzijních fondů, které se řídily zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, v platném znění, do nových penzijních společností. Tato transformace je popisována v zákoně č.427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření a jejím hlavním cílem je bilanční oddělení majetku penzijní společnosti od majetku účastníků. Tato transformace byla započata již v roce 2012, v jehož průběhu musely penzijní fondy požádat o novou licenci na provozování penzijní společnosti a splnit legislativní požadavky pro transformaci penzijního připojištění na doplňkové penzijní spoření. Pokud by stávající penzijní fond neprošel transformací a nebyla mu udělena licence na provozování penzijní společnosti, byl by dle výše uvedeného zákona zrušen. Penzijní společnosti, které vznikly dle podmínek výše uvedeného zákona, mohou nabízet a spravovat důchodové spoření a doplňkové penzijní spoření, pokud pro tyto činnosti obdržely příslušné licence (doplňkové penzijní spoření i důchodové spoření je licencováno odděleně). Důchodové spoření je založeno na vyvázání tří procentních bodů z vyměřovacího základu pojištěnce hrazeného do systému sociálního pojištění a převedení do systému důchodového spoření. Tento převod je podmíněn hrazením dalších dvou procentních bodů z vyměřovacího základu, tzv. opt-out. Účast v důchodovém spoření a penzijním spoření je na rozdíl od systému sociálního pojištění dobrovolná.
20
Penzijní společnosti převádějí finanční prostředky v nově vzniklých fondech na důchodové nebo penzijní jednotky v závislosti na tom, o který typ spoření se jedná. Důchodové, respektive penzijní jednotky, vyjadřují podíl na majetku v důchodovém, respektive účastnickém fondu. Důchodové, respektive penzijní jednotky, jsou znovu převedeny na finanční prostředky v den, kde byl penzijní společnosti doručen dokument, na jehož základě bude provedena výplata (výpověď smlouvy, žádost o převod, oznámení úmrtí, apod.). V transformovaném účastnickém fondu se finanční prostředky na penzijní jednotky nepřevádí.
3.1. Důchodové spoření – II. pilíř Důchodovým spořením ve smyslu zákona č. 426/2011 Sb. o důchodovém spoření je shromažďování a umisťování prostředků účastníka důchodového spoření do důchodových fondů obhospodařovaných penzijní společností a převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti. Výše uvedený zákon je velmi komplexní neboť nestanovuje jen podmínky účasti v důchodovém spoření, ale taktéž vytváří legislativní rámec a procesní mechanismy pro zapojení účastníka do důchodového spoření, součinnost penzijní společnosti s Centrálním registrem smluv (CRS), jehož provozovatelem je Generální finanční ředitelství a taktéž jsou zde upraveny nároky, práva a povinnosti všech zúčastněných stran. Další velmi důležitou součástí zákona je definice způsobu vypořádání důchodového spoření při vzniku nároku na dávku. Dávku z důchodového spoření totiž nevyplácí penzijní společnost, ale je vyplácena pojišťovnou, která prostředky za zákonem daných podmínek přebírá. Penzijní společnost tedy za dobu trvání důchodového spoření inkasované prostředky pouze spravuje a v okamžiku, kdy dojde k maturitě, je povinna tyto prostředky převést ve prospěch účastníkem zvolené pojišťovny.
3.1.1. Vznik účasti na důchodovém spoření Účast na důchodovém spoření je podmíněna uzavřením smlouvy s penzijní společností, která má povolení pro vykonávání této činnosti. Účastníkem důchodového spoření se mohou stát pouze občané, kteří splňují zákonem daná kritéria. Zákon č. 426/2011 Sb. o důchodovém spoření stanoví:
21
„Účastníkem se může stát fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, pokud uzavře s penzijní společností smlouvu o důchodovém spoření nejpozději a) do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhne věku 35 let, b) do 6 měsíců 1. od 1. ledna 2013, nebo 2. ode dne, od kterého byla poprvé od 1. ledna 2013 poplatníkem pojistného na důchodové pojištění. (2) Účastníkem se nemůže stát fyzická osoba, které již byl přiznán starobní důchod podle zákona o důchodovém pojištění.“ Uzavřít smlouvu o důchodovém spoření tedy může každý, kdo je poplatníkem pojistného na důchodové pojištění (tzv. I. pilíř) a je starší 18ti let. Tuto možnost však mají časově omezenou účastníci, jejichž rok narození je před rokem 1978. Tito účastníci se musí rozhodnout a uzavřít smlouvu nejpozději do 30.6.2013. Toto rozhodnutí mohou odložit účastníci narození před rokem 1978, pokud k rozhodnému datu nejsou poplatníky pojistného na důchodové pojištění, např. uchazeči o zaměstnání nebo matky na rodičovské dovolené. V případě, že se účastník rozhodne pro vstup do důchodového spoření, musí uzavřít „Smlouvu o důchodovém spoření“ s penzijní společností. Smlouvu nelze uzavřít s každým finančním poradcem, neboť okruh osob, které jsou oprávněné nabízet důchodové spoření, je specifikován jednak zákonem o důchodovém spoření a dále zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, v platném znění. Důvodem tohoto omezení je snaha zabezpečit odbornou způsobilost zprostředkovatelů, poněvadž od uzavřené a zaregistrované smlouvy v CRS již nelze odstoupit. Proto též zákon ukládá penzijním společnost minimální rozsah poskytovaných informací, které musejí být součástí smlouvy (tzv. „sdělení klíčových informací“). Jedná se zejména o informace, které přímo souvisí s právy a povinnostmi účastníka, dále o možnostech zvolení strategie spoření a informace o zpoplatnění některých služeb souvisejících s obhospodařováním vložených prostředků. Smlouva taktéž musí obsahovat „Informační list o penzijní společnosti“, ve kterém jsou uvedeny základní informace o penzijní společnosti a principy důchodového spoření. Další podmínkou uzavření smlouvy o důchodovém spoření je vyplnění tzv. „Informačního dotazníku“, který slouží k získání informací o znalostech a zkušenostech potenciálního účastníka v oblasti financí,
22
znalostech a zkušenostech s investičními nástroji, do kterých důchodové fondy investují, toleranci a preferencích ve vztahu k investičnímu riziku a cílech v rámci důchodového spoření. Informace je nutné získat v rozsahu, který umožní vyhodnotit, zda uzavření smlouvy a zvolená strategie spoření odpovídá cílům zájemce a jeho pochopení souvisejících rizik. Každá penzijní společnost musí nabízet několik typů důchodových fondů a to od nejméně rizikových, jakým je fond státních dluhopisů, konzervativní fond, k rizikovějším, jakým je vyvážený důchodový fond a dynamický fond. Tyto fondy se liší hlavně ve výši investičních limitů, strukturou spravovaného portfolia a s tím spojeným rizikem. Jejich struktura musí být popsána ve Statutu penzijní společnosti. Smlouvu, obsahující výše uvedené náležitosti, musí penzijní společnost přijmout a informaci a jejím uzavření předat Centrálnímu registru smluv. V případě, že smlouva i účastník splňuje všechny podmínky zákona, vznikne účast na důchodovém spoření, a to k prvnímu dni druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla smlouva doručena CRS. Ověření a rozhodnutí o vzniku účasti na důchodovém spoření vykonává CRS, který následně informuje penzijní společnost. Dalším krokem je vystavení potvrzení o účasti na důchodovém spoření penzijní společností účastníkovi, který toto potvrzení musí předat své mzdové účtárně, aby mu místo tří procent z vyměřovacího zákona bylo odváděno pět procent na důchodové spoření. Účastník důchodového spoření bude hradit pět procent z vyměřovacího základu do doby, než získá nárok na starobní důchod. Výjimku tvoří doba, kdy není účasten sociálního pojištění, a to buď z důvodu evidence na úřadu práce, mateřské dovolené nebo dlouhodobé nemoci, případně kdy pobírá předdůchod z doplňkového penzijního spoření. Prostředky uhrazené do systému důchodového spoření jsou prostřednictvím správce pojistného (finančního úřadu, případně v budoucnu jednotného inkasního místa) převedeny na účet penzijní společnosti. Penzijní společnost je povinna nakládat s prostředky dle klientem zvolené investiční strategie. Zákon stanoví kdy a za jakých podmínek lze investiční strategii změnit, a to z hlediska obou smluvních stran. Za obhospodařování finančních prostředků náleží penzijní společnosti úplata, jejíž výši vymezuje zákon o důchodovém spoření. Výše úplaty je stanovena od 0,3 % do 0,6 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu důchodovém fondu14
14
Průměrná roční hodnota fondového vlastního kapitálu v každém důchodovém fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot fondového vlastního kapitálu důchodového fondu za každý den příslušného období.
23
v závislosti na zvolení investiční strategie (důchodového fondu). Dále penzijní společnosti náleží úplata za zhodnocení majetku, která je stanovena na nejvýše 10% z rozdílu průměrné roční hodnoty důchodové jednotky v příslušném roce a nejvyšší průměrné roční hodnoty vynásobené průměrným ročním počtem důchodových jednotek. Kromě těchto dvou úplat smí penzijní společnost stanovit poplatky za některé jednorázové úkony, které jsou prováděny na základě žádosti účastníka. Vymezení zpoplatnění úkonů je taktéž upraveno zákonem o důchodovém spoření a jejich výše je ve dvou případech pevně stanovena, převod účastníka do jiné penzijní společnosti ve výši 800 Kč a každá další změna investiční strategie v rámci jednoho roku ve výši 500 Kč. Povinností penzijní společnosti je prokázat, že výše ostatních poplatků je ve výši účelně vynaložených nákladů na provedení požadovaného úkonu. Z těchto prostředků musí penzijní společnost hradit veškeré náklady, včetně úhrad, které hradí v souvislosti s důchodovým spořením třetím osobám. Penzijní společnost je povinna zasílat každý rok účastníkovi informaci o stavu jeho osobního důchodového účtu, včetně informace o výši účtovaných úplat a poplatků. Penzijní společnost je povinna sledovat v průběhu celé účasti na důchodovém spoření dosažení určité věkové hranice účastníka. Tato povinnost pramení z ustanovení zákona o DS, který určuje, jakým způsobem mají být umístěny prostředky v období pěti až deseti let před nárokem na starobní důchod. O přemístění finančních prostředků v rámci důchodových fondů (z rizikovějších do konzervativních) musí penzijní společnost informovat účastníka, a to vždy nejméně 60 dnů před dnem, kdy bude převod realizován. Účastník má právo tento převod odmítnout nebo požádat o převod do jiného důchodového fondu, než který mu byl penzijní společností doporučen. S naspořenými prostředky nelze nakládat dříve, než vznikne nárok na starobní důchod z důchodového pojištění. Jedinou výjimku tvoří možnost převedení prostředků do jiné penzijní společnosti. Převod je podmíněn vypovězením stávající smlouvy a uzavřením nové smlouvy s vybranou penzijní společností. Tato změna musí být nahlášena do CRP. Účast na důchodovém spoření taktéž zaniká v případě úmrtí účastníka.
24
3.1.2. Nároky z důchodového spoření Nároky z důchodového spoření nejsou limitovány minimální dobou spoření, rozhodující faktor pro nárok je dosažení důchodového věku účastníka. Důchodový věk je stanoven zákonem č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, v platném znění. Vypořádání nároků je prováděno prostřednictvím životních pojišťoven, které mají oprávnění tento druh pojištění provozovat ve smyslu zákona č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví v platném znění. Penzijní společnost je povinna dva měsíce před vznikem nároku na starobní důchod oslovit tyto pojišťovny s žádostí o poskytnutí závazné nabídky důchodového pojištění. Účastník má možnost zvolit libovolnou pojišťovnu, která má oprávnění nabízet pojištění důchodu. Dalším krokem musí být uzavření smlouvy o pojištění, která bude zaregistrována v CRS. V této smlouvě již musí být specifikován způsob výplaty důchodu. Účastník si může zvolit jednu z následujících variant: a) doživotní starobní důchod, b) doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let ve stejné výši, c) starobní důchod na dobu 20 let. Každá z výše uvedených variant má své přednosti a zápory. V případě výplaty doživotního starobního důchodu je nutné brát v úvahu riziko předčasného úmrtí. V tomto případě nemá nikdo z pozůstalých nárok na výplatu zbylých prostředků. Při výběru druhé varianty je možné částečně zabezpečit pozůstalé, avšak zabezpečení tohoto rizika přinese nižší výši důchodu. Ve třetím případě lze brát v úvahu riziko dožití, respektive přežití dvacetileté lhůty. V tomto případě nebude vyplácen důchod z důchodového spoření, avšak nárok na standardní starobní důchod ze sociálního pojištění zůstane nadále vyplácen ve stejné výši. Penzijní společnost provede úhradu jednorázového pojistného na pojištění důchodu na základě písemného oznámení správce CRS o registraci pojistné smlouvy o pojištění důchodu na účet pojišťovny v této smlouvě uvedený. Prostředky je povinna převést nejpozději do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž bylo oznámení o registraci doručeno penzijní společnosti.
25
Dnem registrace důchodové smlouvy zaniká smluvní vztah mezi účastníkem a penzijní společností. Zákon taktéž upravuje situaci, kdy dojde k úmrtí účastníka ještě ve fázi spoření. Naspořené prostředky se tímto stávají předmětem dědictví. V případě, že dědicem je fyzická osoba mladší 18ti let, musí zákonný zástupce uzavřít smlouvu s pojišťovnou, která bude vyplácet sirotčí důchod po dobu pěti let. Výše sirotčího důchodu je závislá na výši jednorázového pojistného, které převede ve prospěch pojišťovny penzijní společnost. Pokud je dědicem osoba starší 18ti let, mohou nastat dva případy: 1. dědic je účastníkem důchodového spoření – finanční prostředky jsou převedeny ve prospěch jeho důchodového spoření do penzijní společnosti, se kterou má uzavřenou smlouvu, 2. dědic není účastníkem důchodového spoření ani se jím do ukončení dědického řízení nestane – finanční prostředky jsou vyplaceny na základě písemné žádosti dědice jednorázově.
3.2. Doplňkové penzijní spoření – III. pilíř Doplňkové penzijní spoření (DPS) je upraveno zákonem č. 427/2011 Sb. o doplňkovém penzijním spoření, v platném znění. DPS je shromažďování a umísťování příspěvků účastníka doplňkového penzijního spoření, příspěvků placených za účastníka jeho zaměstnavatelem a státních příspěvků do účastnických fondů obhospodařovaných penzijní společností a vyplácení dávek z doplňkového penzijního spoření, jehož účelem je zabezpečit doplňkový příjem účastníka ve stáří nebo invaliditě. DPS navazuje na penzijní připojištění, které se řídilo zákonem č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem a do značné míry rozšiřuje možnosti již na trhu zavedeného produktu.
26
Obr. č. 3 Vybrané ekonomické ukazatele z penzijního připojištění Počet aktivních účastníků penzijního připojištění k 31.12.2012 Název penzijního fondu
Počet aktivních účastníků
Prostředky evidované ve prospěch účastníků v mil. Kč
AEGON PF 101 387 4 593 Allianz PF 486 445 20 421 AXA PF 438 430 30 853 ČSOB PF Stabilita 732 428 28 855 Generali PF 76 399 3 576 ING PF 405 393 24 614 PF České pojišťovny 1 280 079 59 259 PF České spořitelny 1 058 852 42 521 PF Komerční banky 571 002 31 902 CELKEM / TOTAL 5 150 415 246 594 Zdroj: Asociace penzijních fondů, odkaz: http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele/
Významnými výhodami oproti důchodovému spoření je možnost smlouvu kdykoliv vypovědět, získání nároku na státní příspěvek, možné daňové odpočty a možnost příspěvku zaměstnavatele. Výše měsíčního příspěvku není dána odvozením z příjmu, ale je čistě na zvážení každého účastníka, minimálně však 100,- Kč měsíčně. Účast na doplňkovém penzijním spoření, na rozdíl od účasti na důchodovém spoření, neovlivňuje nároky z účasti na důchodovém pojištění ani důchodovém spoření. DPS může nabízet penzijní společnost, která prošla transformací dle výše uvedeného zákona, nebo i nově vzniklé společnosti, které splnily zákonné podmínky. Účastníci, kteří si uzavřeli smlouvu o penzijním připojištění do listopadu 2012, byli automaticky převedeni do transformovaného penzijního fondu. Tento fond je uzavřený a již do něj nemohou vstupovat další účastníci. Veškeré smluvní povinnosti a nároky zůstaly účastníkům zachovány v rozsahu, v jakém byly původně sjednány, kromě úpravy výše státního příspěvku a posunutí hranice pro vznik nároku na státní příspěvek a posunutí hranice pro daňový odpočet. Účastníci v transformovaném penzijním fondu mají nárok na výplatu odbytného, pokud podají výpověď po uhrazení a uplynutí 12ti kalendářních měsíců od vzniku smlouvy. Také mají nárok na výplatu výsluhové penze, pokud ji měli sjednanou, po uplynutí a uhrazení 180ti měsíců. Výsluhová penze může činit maximálně 50 % finančních prostředků naspořených v rámci penzijního připojištění. Při dovršení nároku na výplatu může účastník požadovat o výplatu jednorázového vyrovnání nebo o výplatu výsluhové penze, aniž by tím zanikla účast na penzijním připojištění.
27
Penzijní společnost po bilančním oddělení majetku účtuje účastníkovi úplatu za správu prostředků v transformovaném fondu v maximální výši 0,6 % z průměrné roční hodnoty bilanční sumy v transformovaném fondu a 15 % ze zisku vykázaného v účetní závěrce transformovaného fondu.
3.2.1. Vznik účasti na doplňkovém penzijním spoření Doplňkové penzijní spoření (DPS) vzniká na základě smlouvy o doplňkovém penzijním spoření mezi účastníkem a penzijní společností dnem stanoveným v této smlouvě. Datum vzniku doplňkového penzijního spoření nesmí předcházet datu uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření15. Způsob uzavření smlouvy je tedy daleko jednodušší než uzavření smlouvy o důchodovém spoření, kde vznik účasti je podmíněn potvrzením registrace smlouvy Ministerstvem financí ČR, platí zde však také vymezení, kdo je odborně způsobilý tuto smlouvu uzavírat (obchodník s cennými papíry, investiční zprostředkovatel, vázaný zástupce investičního zprostředkovatele, vázaný zástupce obchodníka s cennými papíry a vázaný zástupce penzijní společnosti). Součástí smlouvy musí být stejně jako u smlouvy o důchodovém spoření „Investiční dotazník“, „Sdělení klíčových informací“ a „Informační list o penzijní společnosti“. Výše uvedené dokumenty poskytují zájemci o DPS informace o penzijní společnosti a penzijní společnosti poskytují informace o finanční gramotnosti potenciálního účastníka. Hlavním cílem investičního dotazníku je na základě získaných informací doporučit nejvhodnější způsob zhodnocování vložených finančních prostředků účastníka. Penzijní společnost může vytvořit několik účastnických fondů, podmínkou je však vytvoření povinného konzervativního fondu, jehož prostředky se mohou investovat pouze do zákonem uvedených investičních nástrojů. Účast na doplňkovém penzijním spoření již není podmíněna trvalým pobytem na území České republiky či pobytem na území jiného členského státu Evropské Unie a účastí na důchodovém nebo zdravotním pojištění, jak tomu bylo u penzijního připojištění, ale jediná omezující podmínka je splnění věku 18ti let. Splněním této podmínky však automaticky nevzniká nárok na státní příspěvek ani na možnost uplatnění tzv. daňového odpočtu16. Nárok na státní příspěvek vzniká pouze účastníkovi, který splňuje tato kritéria:
15
§ 4 ods. 1 zákona č. 427/2011 Sb. o doplňkovém penzijním spoření, v platném znění
16
§ 15 odst. 5 písm. c zákona č. 582/1992 Sb. o dani z příjmu, v platném znění
28
1. má trvalý pobyt na území České republiky nebo 2. jiného členského státu Evropské unie, a je a) účasten důchodového pojištění v České republice nebo požívá důchod z důchodového pojištění v České republice b) účasten veřejného zdravotního pojištění v České republice. Státní příspěvek je poskytován ve výši od 90 Kč do 230 Kč v návaznosti na sjednanou výši měsíčního příspěvku. Minimální výše měsíčního příspěvku pro vznik nároku na státní příspěvek činí 300 Kč. Státní příspěvek se neposkytuje na příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem. Vznik nároku na státní příspěvek je také podmíněn včasným uhrazením měsíčního příspěvku, a to nejpozději do posledního kalendářního dne v měsíci, za který se platí. Účastník DPS si může dle zákona o dani z příjmu odečíst ze základu daně příspěvek, který hradil nad rámec měsíčního příspěvku zajišťující nárok na státní příspěvek. Výši měsíčního příspěvku musí mít sjednánu ve smlouvě. Maximální výše uplatněného odpočtu může být 12 000 Kč. Možnost odečtu položky od základu daně účastníka se netýká příspěvků poskytnutých zaměstnavatelem. Účastník prokazuje nárok na daňový odpočet potvrzením, které mu penzijní společnost vystaví po ukončení zdaňovacího období. Možnost použití odpočitatelné položky je podmíněna ukončením smlouvy o DPS dovršením nároku na starobní či invalidní penzi. Pokud účastník smlouvu předčasně vypoví, za účelem vyplacení odbytného, je jeho povinností tuto daňovou úlevu dodanit. Penzijní společnost hradí náklady spojené s provozováním doplňkového penzijního pojištění z úplat a poplatků, jejichž výše a způsob přijímání je upraven zákonem. Jedná se především o úplatu za obhospodařování majetku v účastnických fondech a úplatu za zhodnocení majetku v účastnických fondech. Výše úplaty je závislá na typu investiční strategie, respektive volbě účastnického fondu. Pokud si účastník zvolí povinný konzervativní fond, výše úplaty bude činit pouze 0,4 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu, avšak v ostatních účastnických fondech tento poplatek činí až 0,8 %. Dále penzijní společnosti náleží úplata za zhodnocení majetku, která je stanovena na nejvýše 10% z rozdílu průměrné roční hodnoty důchodové jednotky v příslušném roce a nejvyšší průměrné roční hodnoty vynásobené průměrným ročním počtem důchodových jednotek. Poplatky lze jednorázově požadovat u
29
některých administrativních úkonů, které účastník požaduje nad rámec běžné správy smlouvy o DPS a podmínky účtování jsou podobné jako u důchodového spoření. Penzijní společnost je povinna zasílat každý rok účastníkovi informace o stavu jeho osobního penzijního účtu, včetně výše účtované úplaty či poplatku. Také je povinna převést veškeré prostředky účastníka transformované do penzijních jednotek (včetně státních příspěvků a příspěvků zaměstnavatele) nejpozději 5 let před vznikem nároku na dávku do povinného konzervativního fondu. O této skutečnosti je povinna účastníka informovat. Účastník má právo převod do konzervativního fondu odmítnout a zůstat ve stávajícím fondu či si vybrat jiný, který penzijní společnost nabízí. Účastník má na rozdíl od důchodového spoření možnost požádat o odklad placení nebo přerušení doplňkového penzijního spoření. Odklad placení příspěvků účastníka je vhodný nástroj na řešení situace, kdy se účastník dostane do momentální finanční tísně a nemůže po určitou dobu hradit příspěvky, (např. matka na mateřské dovolené, nezaměstnaný, apod.). Pokud po sjednané době odkladu doplatí chybějící příspěvky, doba odkladu se mu započítává do spořící doby. Přerušení doplňkového spoření lze využít v případě, že účastník má zájem uzavřít ještě jednu smlouvu s jinou penzijní společností, aniž by mu současná smlouva o DPS zanikla. V tomto případě se mu doba přerušení do spořící doby nezapočítává. Možnost přerušení penzijního spoření je podmíněna minimální dobou placení příspěvků před podáním žádosti o přerušení a to po dobu 36 měsíců. Doplňkové penzijní spoření zaniká dnem ukončení výplaty starobní nebo invalidní penze ze všech prostředků účastníka, výplaty jednorázového vyrovnání ze všech prostředků účastníka, úhrady jednorázového pojistného pro doživotní penzi, uplynutím výpovědní lhůty, dohodou, nebo dnem úmrtí účastníka.
3.2.2. Nároky z doplňkového penzijního spoření Předností doplňkového penzijní spoření je variabilita způsobů, jakými může účastník se svými naspořenými finančními prostředky naložit. Zásadním rozdílem oproti důchodovému spoření je možnost podat výpověď a ukončit smluvní vztah před nárokem na výplatu jednorázového vyrovnání či penze. Prostředky účastníka se použijí na výplatu těchto dávek: a) starobní penze na určenou dobu, 30
b) invalidní penze na určenou dobu, c) jednorázové vyrovnání, d) odbytné, e) úhrada jednorázového pojistného pro doživotní penzi, nebo f) úhrada jednorázového pojistného pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu.17 Každá z výše uvedených způsobů vypořádání má specifická kritéria pro vznik nároku na výplatu dávky. Smlouva o DPS může být ukončena výpovědí ze strany účastníka. Součástí výpovědi by měla být žádost o výplatu odbytného nebo žádost o převod finančních prostředků do jiné penzijní společnosti. Výplata odbytného i převod finančních prostředků do jiné penzijní společnosti může být zpoplatněna, pokud účastník byl pojištěn po dobu kratší než 60 měsíců. Výplata odbytného je dále podmíněna splněním minimální spořící doby v délce 24 měsíců. V tomto případě jsou vyplaceny vložené finanční prostředky účastníka, zaměstnavatele a případné zhodnocení vložených prostředků. Státní příspěvky musí být vráceny penzijní společností do státního rozpočtu. Výpověď smlouvy se žádostí o převod do jiné penzijní společnosti není přípustná, pokud již účastníkovi vznikl nárok na starobní penzi či jednorázové vyrovnání místo ní. Doplňkové penzijní spoření umožňuje účastníkovi vyplácet invalidní penzi. Invalidní penze je vyplácena účastníkovi na základě jeho žádosti po dobu minimálně tří let, pokud doloží pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně18 z důchodového pojištění. Další podmínkou je minimální spořící doba 36 měsíců, pokud si penzijní společnost spořící dobu neurčí delší, maximálně však 60 měsíců. Tato dávka nemá vliv na výši pobíraného invalidního důchodu z důchodového pojištění. Novým prvkem oproti penzijnímu připojištění je výplata tzv. předdůchodu. Tento typ dávky je úzce svázán s důchodovým pojištěním, neboť má zásadní vliv na nároky a povinnosti účastníka vůči systému důchodového pojištění a veřejného zdravotního pojištění. Účastník pobírající předdůchod se stává státním pojištěncem. Po dobu pobírání dávky nehradí sociální
17
§ 19 zákona č. 427/2011 Sb. o doplňkovém penzijním spoření, v platném znění
18
§ 39 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, v platném znění
31
ani zdravotní pojištění. Doba pobírání předdůchodu se pro potřeby stanovení osobního vyměřovacího základu pro důchod z důchodového pojištění považuje za vyloučenou dobu19. Účastník při podání žádosti o předdůchod neztrácí nárok na výplatu státních příspěvků. Nárok na výplatu předdůchodu má účastník: 1. jehož minimální spořící doba v DPS činí 60 měsíců, 2. který dosáhl věku o 5 let nižší než věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod, 3. který má naspořeno dostatečné množství finančních prostředků20. Podstatou této dávky je umožnit účastníkovi čerpat finanční prostředky z doplňkového penzijního spoření v situaci, kdy je věkem blízko k získání nároku na starobní důchod z důchodového pojištění (z 1. pilíře), ale již nadále nechce nebo nemůže pracovat. Skutečnost, zda má v daném momentě naspořeno dostatečné množství finančních prostředků je odvozována z aktuální výše průměrné mzdy vyhlašované MPSV za předcházející rok. Zákon podmiňuje nárok naspořením takové částky, která umožní vyplácet měsíční dávku alespoň ve výši 30 % průměrné mzdy, a to do doby získání nároku na starobní důchod z důchodového pojištění. Minimální doba výplaty předdůchodu činí 2 roky. Pobírání předdůchodu nevylučuje možnost pracovat a hradit sociální a zdravotní pojištění. V tomto případě může účastník požádat o započtení této doby do osobního vyměřovacího základu. Zde je velmi důležité jakou výši mzdy v této době pobíral, tj. jak ovlivní výši vyměřovacího základu. Tento typ dávky může zabezpečit účastníky, kteří nechtějí žádat o předčasný důchod ze systému důchodového pojištění. Přiznání předčasného důchodu totiž trvale snižuje starobní důchod o určité procento za každých devadesát dní, které chybí do nároku na řádný starobní důchod. Předdůchod může být vyplácen přímo penzijní společností nebo pojišťovnou, do které penzijní společnost převede na základě žádosti účastníka jednorázové pojistné. O výplatě předdůchodu musí být informována zdravotní pojišťovna účastníka a taktéž Česká správa sociálního zabezpečení prostřednictvím penzijní společnosti nebo zvolené pojišťovny.
19
§ 16 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, v platném znění
20
§ 22 odst. 4. písm. a zákona č. 427/2011 Sb. o doplňkovém důchodovém spoření, v platném znění
32
Splněním minimální spořící doby 60ti kalendářních měsíců a dosažením věku o 5 let nižším než je věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod vzniká taktéž nárok na výplatu starobní penze na určenou dobu nebo úhradu jednorázového pojistného ve prospěch zvolené pojišťovny. Účastník může požádat o: a) výplatu starobní penze na určenou dobu, kdy minimální doba výplaty činí 3 roky, b) výplatu starobní penze v určené výši, kdy minimální doba výplaty činí 3 roky, Tyto dávky může vyplácet penzijní společnost z prostředků, které k datu přijetí žádosti o dávku převede do povinného konzervativního fondu. Doplňkové penzijní spoření umožňuje i výplatu doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu a přesně stanovenou výši důchodu. Tyto dávky však penzijní společnost nevyplácí. Účastník má možnost zvolit si pojišťovnu, do které mu boudou ve formě jednorázového pojištění převedeny finanční prostředky. Účastník musí uzavřít s pojišťovnou písemnou smlouvu, o jejíž existenci je informován CRS. V případě, že účastník dosáhne věku, ve kterém je mu přiznán nárok na starobní penzi z důchodového pojištění může požádat penzijní společnost o jednorázové vyrovnání. Jednorázové vyrovnání zahrnuje výplatu všech prostředků, které jsou evidovány k datu podání žádosti na osobním účtu. Na rozdíl od penzí však příspěvky zaměstnavatele podléhají jednorázovému zdanění ve výši 15%. Dojde-li k úmrtí účastníka ve fázi spoření, může být doplňkové penzijní spoření vypořádáno jedním z následujících způsobů: 1) výplatou jednorázového vyrovnání určené osobě nebo jako předmět dědictví, pokud účastník v době úmrtí splňoval podmínky pro výplatu jednorázového vyrovnání nebo penze 2) výplatou odbytného určené osobě nebo jako předmět dědictví, pokud účastník nesplňoval podmínky pro výplatu jednorázového vyrovnání nebo penze.
33
4. Analýza dopadů důchodové reformy do veřejných financí 4.1. Penzijní systém a veřejné finance Pro financování penzijního systému jsou primárně určeny příjmy ze sociálního pojištění. Agendu spojenou s výběrem sociálního pojištění zabezpečuje Česká správa sociálního zabezpečení, příjem z pojištění je součástí státního rozpočtu. Přímé výdaje na penzijní systém jsou tvořeny zejména výplatou starobních, invalidních, vdovských, vdoveckých a dalších důchodů. Na následujícím grafu je uveden historický přehled vývoje příjmů ze sociálního pojištění a výdajů na vyplácení důchodů: Obr. č. 4 Příjmy a výdaje sociálního pojištění
Zdroj: Výroční zprávy ČSSZ, odkaz: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/informacni-materialy/vyrocnizpravy.htm
Za sledované období vybrané pojistné na sociální pojištění dlouhodobě převyšovalo povinné mandatorní výdaje na výplatu důchodů. K výrazné změně došlo mezi roky 2008 -2009, kdy došlo k významnému meziročnímu poklesu vybraného pojistného o téměř 40 miliard Kč, i 34
když v předchozích letech meziročně výběr pojistného rostl o téměř 20 miliard Kč a roste podobným meziročním tempem i v letech 2009 - 2011. V roce 2008 byl přijat vládou balíček reformních zákonů (v politických diskusích přezdívaný jako „Topolánkův batoh“) upravujících přímé a nepřímé daně, včetně snížení odvodů na zdravotní a sociální pojištění a zavádí strop na odvod zdravotního a sociálního pojištění. Ze sumárních dat dostupných ve výročních zprávách ČSSZ a jiných dostupných informací však nelze zcela spolehlivě dovodit, jaký byl přesný dopad zavedených reformních zákonů na výběr pojistného, protože kromě zcela nepochybného vlivu způsobeného snížením sazeb a zavedení stropů na odvody je výběr ovlivněn i dalšími makroekonomickými ději. Z uvedeného grafu lze však usuzovat, že po poklesu výběru pojistného v roce 2009 se původně přebytkový účet sociálního pojištění stal vyrovnaným a následně v roce 2011 a 2012 ztrátovým. Na růstu výdajů se podílí jednak nárůst počtu vyplácených důchodů, který ve shodě s demografickými prognózami vzrůstá, a ještě významnější vliv má růst výše vyplácených důchodů v důsledku valorizací a změn výpočtů důchodů. Obr. č. 5 Počet a výše vyplácených důchodů
Zdroj: výroční zprávy ČSSZ, odkaz: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/informacni-materialy/vyrocnizpravy.htm
Kromě přímých výdajů spojených s vyplácením důchodů zatěžuje současný penzijní systém státní rozpočet rovněž platbami státního příspěvku na doplňkové penzijní spoření. Na následujícím grafu je vývoj státních příspěvků vyplácených ze státního rozpočtu v minulých deseti letech: 35
Obr. č. 6 Vyplácený státní příspěvek na penzijní připojištění
Zdroj: MF ČR, odkaz: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_penzijniho_pripojisteni_77015.html
Penzijní systém rovněž zasahuje do bilance státního rozpočtu tím, že z důvodů motivace jsou poskytovány daňové úlevy a to ve formě odpočitatelné položky na penzijní připojištění (od daňového období 2013 doplňkové penzijní spoření) a důchodové a životní pojištění. Další motivační složkou je daňová uznatelnost příspěvku na penzijní připojištění zaměstnavatele a rovněž skutečnost, že příspěvek zaměstnavatele je osvobozen od placení daně z příjmů fyzických osob (pokud nepřesahuje 5% hrubé mzdy) a od placení zdravotního a sociálního pojištění. Skutečný dopad do státního rozpočtu z titulu těchto daňových úlev není možné spolehlivě odhadnout, protože daňové subjekty se chovají racionálně ve snaze snižovat svoji daňovou povinnost, a v případě, že by daňové úlevy nebyly poskytnuty, nedošlo by automaticky k navýšení výběru daně do státního rozpočtu o částku rovnou výši těchto daňových úlev. V roce 2011 byla uplatněna v daňových přiznáních fyzických osob odpočitatelná položka ve výši 2,1 miliardy Kč na penzijní připojištění a 4,7 miliardy Kč na důchodové a životní pojištění, což odpovídá celkovému snížení daně při sazbě daně z příjmu fyzických osob 15%, přibližně o 1 miliardu Kč. Uplatněná odpočitatelná položka byla v letech 2009 až 2011 prakticky neměnná21.
21 Daňová statistika k roku 2011, zdroj: MF ČR, odkaz: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/21005.html?year=0
36
Kromě nákladů však penzijní systém generuje i výnosy. Příspěvek zaměstnavatele a výnos z penzijního připojištění je v případě jednorázového vyrovnání daněn srážkovou daní ve výši 15%, takže z dlouhodobého hlediska je sleva na dani částečně kompenzována. Rovněž je nutno si uvědomit, že i významná část prostředků vyplacených ve formě důchodů se v bilanci státního rozpočtu projeví na příjmové straně ve formě vybraného DPH, spotřební daně a jiných daní.
4.2. Politický vývoj Důchodová reforma zaváděná v České republice byla a je předmětem politických diskusí, protože výplata starobních, invalidních důchodů a případně i sociálních dávek tvoří velmi velkou část mandatorních výdajů státního rozpočtu. Úpravou parametrů výplat těchto dávek je možné zásadním způsobem ovlivnit případný deficit hospodaření státního rozpočtu a provádění úprav reagujících na aktuální ekonomický vývoj je tedy nevyhnutelné. Zároveň se otázka výše vyplácených invalidních a starobních důchodů, případně ostatních dávek sociálního zabezpečení, dotýká většiny občanů ČR. Pro politické strany je tedy toto téma velmi silným nástrojem pro ovlivňování volebních preferencí. Navíc nastavení parametrů má velmi velkou setrvačnost a globální dopady provedených změn, způsobené změnou chování jednotlivců, nejsou v krátkém časovém horizontu dobře měřitelné a verifikovatelné. Tím je vytvořen prostor k prezentování mnohdy protichůdných odhadů a predikcí, které jsou využitelné v politických diskusích pro získání volebních preferencí. V konečném důsledku tak změny parametrů celého systému nemají čistě racionální podstatu vycházející z důsledných ekonomických analýz, ale odrážejí se v nich i ideologické názory politických stran. Toto platí i pro současnou podobu penzijního systému, která není výsledkem shody napříč politickými uskupeními, ale byla prosazena jen velmi těsnou parlamentní většinou. Z výše uvedených důvodů a z historie legislativního vývoje v České republice, ale i z jiných států EU (např. v Maďarsku), lze zcela nepochybně usuzovat, že současné znění legislativy není konečné a v příštích desetiletích projde rozsáhlými změnami reagujícími na ekonomický, ale i politický vývoj ve společnosti. Tento vývoj může směřovat k posílení významu důchodového zabezpečení formou důchodového spoření nebo doplňkového důchodového spoření a k postupnému snížení významu I. pilíře důchodového zabezpečení Ale naproti tomu může nastat i zcela opačný proces, tj. omezení, či řízená likvidace důchodového spoření a rovněž i omezení podpory doplňkového důchodového spoření formou snížení výše státního příspěvků, omezením daňově uznatelných odpočtů, nebo dalším zpřísněním a omezením 37
nároků (omezením odbytného, jednorázového vyrovnání a podobně). Směr budoucího vývoje v horizontu dvaceti až čtyřiceti let není možné s rozumnou pravděpodobností určit, vzhledem k tomu, že rozložení politických sil v České republice je velmi vyrovnané a v posledním desetiletí jsou legislativní změny prosazovány jen velmi těsnou parlamentní většinou. Současná opozice má zásadní změnu současného nastavení důchodové reformy jako jeden z hlavních bodů svého volebního programu.
4.3. Vliv inflace Dalším omezujícím faktorem pro provedení věrohodného odhadu budoucího vývoje je skutečnost, že může nastat nepředvídatelný vývoj způsobený zásadními změnami v ekonomice ČR nebo Evropské unie, které nelze předvídat. Pro ilustraci je na následujícím grafu zachycen vývoj inflace a kumulovaného indexu cen od roku 1989. Obr. č. 7 Vývoj inflace od roku 1989
Zdroj: Český statistický úřad, odkaz: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#03
Z výše uvedeného grafu je patrné, že příkladem nepředvídatelného vývoje mohou být společenské změny, které v České republice proběhly po roce 1989, a které ve svém důsledku znamenaly znehodnocení finančních prostředků formou krátkodobého prudkého zvýšení inflace.
38
4.4. Analýza dlouhodobého vývoje důchodového účtu bez důchodové reformy Příjmy důchodového účtu jsou tvořeny odvodem na sociální pojištění ze mzdy zaměstnanců, případně je vypočten dle zisku vykázaného OSVČ, a jsou tedy z velké části úměrné výši mzdy a výši tvořeného zisku. Úměra je narušována u příjmů OSVČ zavedením minimálního vyměřovacího základu, u zaměstnanců pak zavedenými stropy vyměřovacího základu. Pro další úvahy o trendech budoucího vývoje tyto těžko postižitelné závislosti nebudeme uvažovat (navíc strop na vyměřovací základ zaměstnanců byl zaveden až v 1. etapě důchodové reformy). Pokud se ekonomika České republiky bude v budoucnu vyvíjet bez zásadních krizí spojených s hyperinflací, je pravděpodobné, že vývoj mezd bude z dlouhodobého hlediska minimálně kopírovat dlouhodobý vývoj inflace. Výpočet výše starobního důchodu je navázán na průměrnou výši důchodu, protože jak výše pevné výměry, tak i výše redukčních hranic, je od ní odvozována násobením příslušnými koeficienty. Valorizace již vyměřených starobních důchodů se odvíjí od míry inflace a výše průměrné mzdy, přičemž za růstem mezd spíše zaostává. Nastavení penzijního systému v rozumné míře ochraňuje výši dávky starobních důchodů současných i budoucích poživatelů starobního důchodu proti vlivu inflace. Také zajišťuje příjemci dávky příjmy úměrné aktuální výši průměrné mzdy a udržuje určitý standard životní úrovně příjemce dávky v porovnání se zaměstnancem s průměrnou mzdou a v případě prosperující ekonomiky a pozitivního vývoje mezd je zabezpečen i růst životní úrovně poživatelů dávky starobního důchodu. Systém rovněž předpokládá vysokou míru solidarity a náhradový poměr (poměr mezi prostředky zaplacenými do penzijního systému konkrétním plátcem a prostředky obdrženými formou vyplacené dávky) se zhoršuje s růstem mzdy konkrétního plátce. Princip výpočtu nově vyměřených starobních důchodů a zvyšování již vyplácených důchodů v rámci I. pilíře penzijního systému je nastaven tak, aby byl rozpočtově neutrální z hlediska základních ekonomických parametrů, jako je inflace a růstu mezd. Poměr mezi průměrným vypláceným důchodem na jednoho příjemce penze a průměrným pojistným na sociální zabezpečení na jednoho plátce pojištění zůstává konstantní, respektive je zachováván poměr mezi příjmy a výdaji sociálního pojištění v případě zachování poměru mezi počtem plátců 39
sociálního pojištění a počtem příjemců dávek. Pokud tedy nedojde ke změně demografické struktury obyvatel, bude systém stabilní a nebude v něm vznikat nárůst deficitu. Tento zásadní předpoklad je však současnými demografickými změnami v České republice (a obdobně i ve většině států EU) narušen, jak je demonstrováno již v úvodu na obrázku č. 1.
4.4.1. Použitá metodika Pro analýzu dopadů na vývoj veřejných financí potřebujeme stanovit, jak se bude vyvíjet poměr mezi počtem příjemců starobních důchodů a počtem plátců sociálního pojištění. Tento vývoj lze stanovit na základě veřejně dostupných informací o demografickém vývoji obyvatelstva v průběhu následujících padesáti let. Při využití těchto údajů mohu jednoduchým způsobem predikovat závislost skupin obyvatel v neproduktivním věku na obyvatele v produktivním věku, aniž bych musela brát v úvahu další makroekonomické děje. Na Demografickém informačním portále byla zveřejněna studie22, která popisuje odhad budoucího demografického vývoje populace a odhad poměru mezi ekonomicky neaktivními skupinami obyvatel a skupinou obyvatel v produktivním věku. V následující tabulce je uvedena prognóza indexu závislosti, který udává poměr mezi ekonomicky neaktivními skupinami obyvatel a skupinou obyvatel v produktivním věku: Tab. č. 1 Index závislosti mezi obyvateli v produktivním a neproduktivním věku 2000 2010
2015
2020
2025
2035 2045 2055
2065
Průměrný věk
38,8
40,6
41,6
42,7
43,9
46,3
47,5
48,3
49
Index závislosti I.
23,9
20,2
22,5
24,2
23,5
20,8
23,4
25,9
24,2
Index závislosti II.
19,8
21,6
26,3
31,2
34,2
39,1
52,0
60,2
58,9
Index závislosti I – počet dětí ve věku 0-14 let na 100 osob ve věku 15-64 let Index závislosti II – počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 15-64 let
22
Demografický informační portál, zdroj : zdroj http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=824
40
Indexy závislosti udávají, kolik osob dané skupiny (osoby v předproduktivním a poproduktivním věku) je ekonomicky závislých na 100 obyvatelích v produktivním věku. Pokud předpokládáme, že ekonomické složení skupiny v produktivním věku se nemění (nemění se výrazně podíl nezaměstnaných, studujících, invalidních a z jiných důvodů neaktivních obyvatel) a nemění se poměr životních nákladů podporované skupiny a životních nákladů ekonomicky aktivní skupiny, je změna poměru nákladů na podporu závislé skupiny a příjmů ekonomicky aktivní skupiny úměrná změně indexu závislosti. Čím je index závislosti vyšší, tím se zvyšuje potřebné množství finančních prostředků na zajištění dané skupiny. Pomocí tohoto indexu nemůžeme stanovit absolutní hodnotu nákladů na podporu závislé skupiny, ale jeho změna ukazuje, jak se poměr nákladů změní proti stavu v současné době. Dle predikce vývoje Indexu závislosti I nedojde v příštím období k jeho významné změně a nedojde tedy k výrazné změně zatížení ekonomicky aktivní skupiny obyvatel náklady na podporu této nejmladší skupiny obyvatel a nehrozí tedy významné sociální dopady způsobené těmito náklady. Dle predikce vývoje Indexu závislosti II dojde k jeho zásadnímu zvýšení (toto zvýšení představuje až trojnásobek současného stavu). Dopad tohoto zvýšení na veřejné finance lze posoudit pomocí výpočtu poměru mezi náklady na výplatu starobních důchodů a vybraným pojistným na sociální zabezpečení. Za výchozí poměr nákladů potřebných pro finanční zajištění této závislé skupiny vezmeme poměr mezi vyplacenými dávkami starobního důchodu (vyplaceno 266 mld. Kč) a pojistným vybraným na sociálním pojištění (vybráno 346 mld.Kč) v roce 2010. V dalších letech pak stanovíme, jak se bude tento poměr měnit v závislosti na změně indexu závislosti (vydělením poměru indexem závislosti II v roce 2010 a vynásobením indexem závislosti II pro daný rok). Takto vypočtený odhad poměru mezi náklady na výplatu starobních důchodů a vybraným pojistným na sociální zabezpečení je uveden v následující tabulce (pro rok 2000, 2010 byl použit skutečný poměr mezi vyplacenými důchody a vybraným pojistným, v dalších letech je uveden odhad dle výše popsané metodiky):
41
Tab. č. 2 Odhad podílu výplaty starobního důchodu na vybraném pojistném v % 2000 2010 Podíl starobního
69%
78%
2015 95%
2020
2025
112%
123%
2035
2045
2055
2065
141% 188% 217% 213%
důchodu zdroj: autor – vlastní výpočet
Z výše uvedené tabulky je patrné, že díky vzrůstajícímu poměru obyvatel v poproduktivním věku, výběr pojistného od obyvatel v produktivním věku nepokryje náklady na výplatu důchodů. Například v roce 2055 bude dle indexu závislosti výběr pojistného o 117% nižší než budou činit náklady na výplatu starobních důchodů. V roce 2055 by tedy starobní důchody musely být financovány pomocí mnohanásobného zvýšení sazby sociálního pojištění nebo by musel být starobní důchod financován z jiných kapitol státního rozpočtu. Uvedená nerovnováha by v každém případě musela být kompenzována reformou důchodového systému zahrnující snižování výše dávky starobního důchodu oproti průměrné mzdě a případným zvyšováním sazeb. Zda bude ze sociálního hlediska možné snížit výši dávky starobního důchodu velmi závisí na stavu ekonomiky ČR. V současné době se průměrná mzda (po zdanění) velmi blíží rozumným minimálním životním nákladům a občané, kteří jsou finančně závislí pouze na starobním důchodu a nemají k dispozici další finanční zdroje se nacházejí jen mírně nad hranicí chudoby. Další snižování dávek by pak způsobilo pokles pod tuto hranici a následně závažné sociální problémy. Na druhou stranu je současná hrubá mzda výrazně (dvakrát až třikrát) nižší než v nejvyspělejších státech EU. Pokud by se tedy ČR podařilo v příštích 40 letech dosáhnout ekonomického výkonu srovnatelného s těmito státy, nemuselo by snížení starobního důchodu mít tak drastické sociální důsledky. Avšak dojde k dalšímu výraznému posílení solidárního principu a snížení náhradového poměru. Náklady na podporu penzijního připojištění a daňové zvýhodnění životního pojištění (za podmínek před novelizací příslušných zákonů) jsou z uvedené perspektivy deficitu účtu sociálního pojištění zanedbatelné (dosahují výše do 10 mld.Kč) a nehrají proto významnou úlohu z hlediska vyrovnanosti státního rozpočtu. Odhad vývoje veřejných financí, který jsem provedla pomocí indexů závislosti predikuje, že pokud by nedošlo k důchodové reformě, stal by se účet České správy sociálního zabezpečení
42
extrémně deficitní. Tato skutečnost by zásadním způsobem ovlivnila bilanci veřejných financí ČR. Nárůst deficitu je způsoben poklesem počtu obyvatel v produktivním věku a nárůstem počtu obyvatel v poproduktivním věku.
4.5. Analýza dlouhodobého vývoje důchodového účtu po realizaci důchodové reformy Důchodová reforma realizovaná novelizací penzijní legislativy se snaží deficit rozpočtu indikovaný v předchozí kapitole eliminovat, nebo alespoň omezit změnou několika parametrů penzijního systému, z nichž každý ovlivňuje jiné primární příčiny. V prvé řadě se reforma snaží zmírnit dramatický nárůst poměru počtu příjemců starobního důchodu a plátců sociálního pojištění. K tomu využívá změnu kritérií pro vznik nároku na starobní důchod. Bylo zahájeno zvyšování důchodového věku (původně 60 let pro muže a případně nižší pro ženy dle počtu dětí) a to tak, že nejdříve měl být prodlužován postupně pro jednotlivé ročníky do věku 65 let. Následnou novelou pak byl tento strop pro postupné prodlužování zrušen, a pokud nedojde v budoucích desetiletích ke změnám, budou mít aktuální ročníky narozených dětí stanoven důchodový věk až někde kolem 75 let věku. Zároveň dochází ke zvýšení minimální doby účasti na důchodovém pojištění a omezení rozsahu započtených dob, takže části obyvatel může vzniknout nárok na starobní důchod ještě výrazně později než po dosažení důchodového věku. Pokud by bylo reálné, že zároveň se zvyšováním důchodového věku dojde ke stejnému prodloužení doby setrvání na trhu práce, byl by tento mechanismus pravděpodobně schopen deficit účtu sociálního pojištění výrazně kompenzovat. U většiny profesí schopnost uplatnit se na trhu práce ve vyšším věku výrazně klesá a hrozilo by tak, že část zaměstnanců se dostane na hranici chudoby a bude odkázána na dávky v nezaměstnanosti, sociální dávky, případně invalidní důchod. Jako kompenzace je rozšířena doba, ve které je možno žádat o předčasný důchod za cenu výrazného snížení vyměřené dávky. Druhým nástrojem k potlačení deficitu je snížení výše vyplácených dávek. Tento nástroj je částečně vedlejším efektem zvyšování důchodového věku. Novelou Zákona o důchodovém pojištění je změněn způsob výpočtu výpočtového základu, do kterého se nově započítává vyměřovací základ nikoli za posledních několik desetiletí, ale započítává se vyměřovací základ za celou pracovní historii (takže nízká nástupní mzda, inflace, případně kariérní postup až ve vyšším věku snižuje vyměřený důchod). Dále pak je zaveden strop na výše důchodu 43
tím, že částka výpočtového základu nad druhou redukční hranici se nezapočítává do procentní výměry starobního důchodu. Výpočtový základ je také snižován v případě účasti na důchodovém spoření (II. pilíři). Pokud se plátce sociálního pojištění rozhodne účastnit se důchodového spoření, dojde k přesměrování odvedených 3% ze sazby na sociální pojištění do penzijní společnosti na účet účastníka. Do systému důchodového pojištění (1. pilíře) pak platí pouze 89% (25/28) původní částky, avšak za každý rok účasti v důchodovém spoření se mu započítává pouze 1,2% (oproti 1,5% bez účasti ve II. pilíři) do výpočtového základu. Procentní část výměry starobního důchodu tedy podle současného výpočetního vzorce poklesne na 80%.
4.5.1. Použitá metodika Při provádění analýzy budu opět vycházet z výpočtů, které jsem provedla pomocí indexů závislosti tak, jak byly popsány v předchozí kapitole. I v tomto případě budu uvažovat pouze vývoj demografické struktury obyvatelstva, neboť ostatní vlivy se nedají objektivně odhadnout. Pozdější zahájení pobírání starobního důchodu snižuje výdaje na vyplácení starobních důchodů tím, že dojde ke zkrácení průměrného počtu let výplaty starobního důchodu, zatímco předčasný důchod snižuje výši vypláceného důchodu. Oba tyto jevy tedy zohledním v následující analýze tím, že budu uvažovat, že do roku 2065 dojde postupně ke snížení nákladovosti důchodového systému na 80% současné hodnoty (hodnota 80% vychází ze způsobu výpočtu krácení předčasného důchodu). Oprávněnost úvahy o využívání předčasných důchodů mohu demonstrovat následujícím grafem, který zachycuje poměr počtu vyplácených předčasných a starobních důchodů a poměr průměrné výše vypláceného předčasného důchodu k průměrné výši starobního důchodu.
44
Obr. č. 8 Vývoj podílu předčasných důchodů k důchodům starobních v letech 2002 -2011
Zdroj:Data převzata z Výročních zpráv ČSSZ a transformována do grafu
Z vývoje posledních let je patrné, že dochází k výraznému nárůstu počtu předčasných důchodů, a vzhledem k rostoucímu důchodovému věku je téměř jisté, že tento trend bude pokračovat. Pro provedení analýzy dopadu zvyšování důchodového věku do bilance penzijního systému budu předpokládat, že postupné snižování důchodů proběhne přibližně lineárně. Současnou výši průměrného vypláceného starobního důchodu budu považovat za 100% a v roce 2065 dosáhne 80%. Pokud takto získaným koeficientem budeme násobit podíl vypláceného starobního důchodu na vybraném sociálním pojištění (zobrazenou v následujícím grafu na křivce nazvané “Podíl star. důchodu na soc. účtu), dostaneme tuto hodnotu opravenou o vliv změny důchodového věku (tato hodnota je zobrazena v následujícím grafu na křivce “Zvýšení důchodového věku”). Pro snížení závislosti budoucích starobních důchodců je zaveden systém důchodového spoření (II. pilíř). Ten kromě již diskutovaného snížení výdajů způsobí i zátěž pro veřejné finance přesměrováním části příjmů do penzijní společnosti. Vzhledem k tomu, že důchodové spoření je dobrovolné, jeho vliv je ovlivněn i podílem zapojených plátců sociálního pojištění. Snížení výše vypláceného důchodu pro účastníky důchodového spoření bude probíhat postupně, dle počtu let účasti na důchodovém spoření. Jeho vliv tedy do výpočtu bilance účtu sociálního pojištění zohledníme tak, že po roce 2055 bude starobní důchod účastníkům důchodového spoření krácen o dvacet procent (protože téměř celou dobu své účasti 45
v důchodovém pojištění budou účastníky důchodového spoření), a v mezidobí se bude výše vyměřovaného důchodu lineárně snižovat. Zároveň zohledníme poměr mezi účastníky důchodového spoření, kterým se důchod krátí a těmi, kteří se neúčastní a dostanou důchod v plné výši. Do výpočtu zohledníme rovněž krácení příjmů sociálního pojištění, protože účastníci důchodového spoření platí do sociálního pojištění pouze 25/28 příspěvku těch, kteří účastníky nejsou. Dále předpokládáme pro zjednodušení, že cílového procenta účasti bylo dosaženo již v roce 2013. Na následujícím grafu je znázorněn odhadovaný dopad změn do bilance důchodového účtu formou porovnání mandatorních výdajů k příjmům sociálního pojištění (při nezměněném způsobu výměru pojištění). Obr. č. 9 - Bilance sociálního pojištění po implementaci důchodové reformy
zdroj: autor – vlastní výpočet Legenda ke grafu: Podíl star. důchodu na účtu – vývoj podílu vyplácených starobních důchodů na příjmech z pojištění na účtu ČSSZ Zvýšení důchodového věku – vývoj podílu vyplácených starobních důchodů na příjmech z pojištění na účtu ČSSZ při zvýšení důchodového věku Důchodové spoření – vývoj vlivu účasti na důchodovém spoření (II.pilíř) při účasti 5, 50,100% plátců sociálního pojištění (zahrnují vlivu snížení odvodů do sociálního pojištění a zároveň snížení vvplácené výše důchodů z 1.pilíře)
46
Křivka nazvaná Podíl star. důchodu na účtu reprezentuje stav bez implementace penzijní reformy tak, jak byl diskutován v předchozí kapitole. Další křivka „Zvýšení důchodového věku“ reprezentuje stav, který by nastal, pokud by důchodová reforma spočívala pouze ve zvyšování důchodového věku a tím i zvyšování podílu předčasných důchodů. Z uvedeného průběhu je patrné, že tento princip důchodové reformy výrazným způsobem snižuje deficit účtu sociálního pojištění, avšak sám o sobě neumožňuje problém deficitu vyřešit. Další křivky reprezentují stav, který vzniká kombinací zvýšeného důchodového věku a zapojení plátců sociálního pojištění do systému důchodového spoření. Vzhledem k tomu, že důchodové spoření je koncipováno jako dobrovolné, jsou uvedeny tři varianty, dle procentuálního zapojení poplatníků do systému. Z grafu je patrné, že zapojení do důchodového spoření ve výši 5% nemá z hlediska deficitu veřejných financí žádný významný vliv. Pro dosažení reálného zlepšení bilance by bylo nutno přesvědčit ke vstupu do důchodového spoření výrazně větší procento pojištěnců, nebo systém zavést jako povinný, pak by bylo možno dosáhnout zlepšení bilance důchodového účtu o dalších 20%. V rámci penzijní reformy je rovněž zvýšena výše státní podpory pro doplňkové penzijní spoření a to až na maximálních 230 Kč na jednoho účastníka (ze 150 Kč v roce 2012). Z hlediska mandatorních výdajů může tímto krokem dojít k možnému navýšení mandatorních výdajů na státní příspěvek až na cca 8 miliard Kč ročně (ze současných 5 miliard). Z provedené analýzy metodikou, kterou jsem zvolila, vyplývá, že provedené změny v penzijním systému pouze nastavují principy budoucího vývoje, ale konečné řešení bude vyžadovat další legislativní zásahy, které budou průběžně korigovat další ekonomický a demografický vývoj. Tyto změny budou muset být poměrně razantní a mohou znamenat další snížení vyplácených starobních důchodů nebo nalezení jiného zdroje financování ze státního rozpočtu. Příjem do státního rozpočtu by pak musel být zvýšen prostřednictvím výběru přímých či nepřímých daní. Z grafu je také patrné, že kolem roku 2055 dojde k vyvrcholení nepříznivého demografického vývoje a následně dojde k mírnému zlepšení.
47
5. Analýza možných dopadů důchodové reformy do osobních financí 5.1. Cíle analýzy Legislativní úprava reformy penzijního systému počítá s možností aktivního využití státem podporovaných nástrojů pro zabezpečení na stáří formou účasti v doplňkovém penzijním spoření a důchodovém spoření. Pro kvalifikované rozhodnutí, zda a v jaké míře nabízené možnosti využít, je nutno analyzovat dopady do osobních financí ve velmi dlouhém časovém horizontu více než 40 let, což přináší velkou nejistotu do výsledků z hlediska pravděpodobnosti naplnění použitých předpokladů. Nejistota výsledků je ovlivňována zejména: •
pravděpodobnou změnou parametrů penzijního systému v analyzovaném období z makroekonomických a politických důvodů,
•
obtížnou predikcí vývoje inflace,
•
obtížnou predikcí vývoje mezd v daném období,
•
obtížnou predikcí výnosnosti použitých investičních nástrojů,
•
vysokou pravděpodobností změny sociálních a ekonomických poměrů z pohledu jedince.
Současná legislativa požaduje od velké části ekonomicky aktivního obyvatelstva přijmout kvalifikované rozhodnutí o využití či nevyužití instrumentu důchodového spoření (II. pilíře) v relativně krátkém časovém úseku (tj. do 30.6.2013) v případě aktuálního věku většího než 35 let, případně přijmout rozhodnutí nejpozději do dosažení věku 35 let s tím, že toto rozhodnutí je dle současné legislativy nevratné a nezměnitelné. Cílem analýzy dopadů důchodové reformy do osobních financí je vyhodnocení přínosů rozhodnutí stát se účastníkem důchodového spoření nebo doplňkového spoření z hlediska osobních financí a stanovit kritéria, za kterých je využití těchto instrumentů vhodné.
48
Analýza je připravena z pohledu jednotlivce pro řadu možných scénářů budoucího vývoje osobních financí, s respektováním možného budoucího vývoje ekonomiky a vývoje systému důchodového zabezpečení.
5.2. Použitá metodika Vzhledem k velmi dlouhému analyzovanému období a velmi velkým nejistotám ve vývoji vstupních parametrů a možností volby dalších investičních nástrojů nestanovuji pro porovnání výhodnosti či nevýhodnosti použití důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření výši vyplácené penze (tedy tak jak je porovnání prováděno v internetových portálech finančních institucí), ale pomocí diskontování přínosů porovnávám současnou hodnotu. Nastavením různých kritérií modeluji možný další ekonomický a politický vývoj a jeho dopady na zvolenou investiční strategii. Pro různé varianty ekonomického a politického vývoje porovnám současnou hodnostu prostředků, které je možno získat použitím daného nástroje a nákladů, které jeho použitím vzniknou (pravidelné platby vlastních prostředků, změna výše vypláceného starobního důchodu) a stanovím tak čistý přínos, který analyzovaný způsob investování účastníkovi přináší. Porovnání provedu pro různé varianty ekonomického a politického vývoje v závislosti na mzdě a věku účastníka a podle výsledků stanovím kritéria, pro které skupiny obyvatel je využití těchto nástrojů vhodné. Zároveň porovnám použitelné nástroje z hlediska obecných přínosů a rizik a pokusím se doporučit vhodné investování pro vybrané kategorie účastníků sociálního pojištění. Měření přínosů pomocí diskontu považuji za efektivní metodu, která je využívána investory pro ohodnocení případné investice. Její aplikování není velmi složité a může přinést relativně dobré informace potřebné k rozhodnutí, zda daný investiční nástroj použít.
5.3. Zjednodušující předpoklady 1. Výše celkové výplaty z penzijního systému (I. pilíř důchodového zabezpečení) je vypočtena tak, že výše měsíčního důchodu vypočtená pro okamžik nároku na dávku je násobena předpokládaným počtem měsíců setrvání v důchodovém systému a diskontována na současnou hodnotu. Tento způsob stanovení vstupu do porovnávací metriky vychází z předpokladu, že další valorizace důchodu ve výplatní fázi zhruba kompenzuje inflaci a neprojeví se tedy v diskontované současné hodnotě vypláceného důchodu. 49
2. Výše celkové výplaty z důchodového spoření (II. pilíř) je vypočtena jako celková výše prostředků naspořených v průběhu spořící fáze na účtu důchodového spoření a diskontovaná na současnou hodnotu. Pro účely analýzy nebyla stanovována skutečná výše vypláceného důchodu vzhledem k tomu, že v současné době nejsou k dispozici informace o pojišťovacím produktu, pomocí kterého bude výplata penze realizována. Není známa marže komerční pojišťovny, není možné odhadnout zajištěný úrokový výnos, kterého pojišťovna dosáhne. Dále předpokládáme, že v době výpočtu důchodu pojišťovnou bude výpočetní vzorec, který pojišťovna použije, reflektovat případné změny úmrtnostních tabulek ve svých pojistně matematických výpočtech. Předpokládáme tedy, že výpočetní vzorce budou stanoveny tak, že celková vyplacená částka v případě dosažení předpokládané doby dožití bude odpovídat celkovému naspořenému objemu prostředků a dosažené výnosy pojišťovny budou kompenzovat marži pojišťovny a inflaci v období výplatní fáze. 3. Výše celkové výplaty z doplňkového důchodového spoření (III. pilíř důchodového zabezpečení) je vypočtena jako celková výše prostředků naspořených v průběhu spořící fáze na účtu doplňkového spoření a diskontovaná na současnou hodnotu. Předpokládáme, že účastník zvolí pro sebe nejvýhodnější variantu výplaty dávky, a to buď formou doživotní penze (s použitím stejných předpokladů jako u dávky z důchodového spoření) nebo výplaty penze v přesně stanovené výši dle příslušného zákona. V případě, že použije dávku formou jednorázového vyrovnání dle současné legislativy, může být vyplacená částka snížena o daň z výnosů a příspěvků zaměstnavatele, nicméně sazbu daně, která bude platná v časovém horizontu desítek let je obtížné odhadnout a proto uvažujeme, že účastník zvolí takovou formu výplaty dávky, která umožňuje tuto daň eliminovat.
5.4. Výchozí předpoklady 5.4.1. Důchodový věk Datem přiznání starobního důchodu je dosažení věku dle současné právní úpravy (§32 zákon 155/1995 Sb. v platném znění), přičemž výpočet je proveden na celé roky. Pro účely analýzy nepředpokládáme využití možnosti vstupu do předčasného důchodu (§31 zákon 155/1995 Sb. v platném znění). Dále předpokládáme, že v analyzovaném období nedojde k zásadní legislativní změně podmínek pro přiznání nároku na starobní důchod.
50
5.4.2. Doba pojištění Předpokládám, že v okamžiku dosažení důchodového věku bylo rovněž dosaženo požadované pojištěné doby. Tento předpoklad by měl být splněn pro většinu ekonomicky aktivní populace, na kterou je tato analýza aplikovatelná. Pro část populace (dlouhodobě nezaměstnaní, ženy v domácnosti a podobně) může vlivem prodloužení minimální pojištěné doby pro vznik nároku na starobní důchod dojít k nesplnění této podmínky, ale pro účely analýzy dopadů použití nástrojů II. a III. pilíře důchodového zabezpečení nebudu tuto skutečnost brát v úvahu. Pro účely výpočtu výše dávky starobního důchodu uvažuji s dosažením pojištěné doby 40 let.
5.4.3. Očekávaná doba dožití Pro stanovení objemu prostředků, které jedinec získá z dávek důchodového pojištění, je významným parametrem očekávaná doba dožití. Dle předpokladů, na základě kterých byl novelizován zákon o důchodovém zabezpečení, dojde v příštích letech k nárůstu očekávané doby dožití a tím i doby setrvání v důchodovém systému. Postupný nárůst důchodového věku byl proto stanoven tak, aby se v průběhu let každý rok zvyšoval o dva měsíce, a předpokládá se, že tím bude dosaženo konstantní doby setrvání v důchodovém systému rovněž byl použit předpoklad, že dojde ke sblížení doby dožití mužů i žen. Tento předpoklad je mimo jiné zdůvodňován i tím, že ve srovnání s ostatními státy Evropské unie má Česká republika stále značné rezervy v očekávané době dožití. Trend nárůstu doby dožití je možné dokumentovat i z úmrtnostních tabulek vydávaných Českým statistickým úřadem (viz přiložené obrázky – zdroj úmrtnostní tabulky).
51
Obr. č. 10 Změna očekávaného věku dožití pro jednotlivé věkové kategorie – muži
Zdroj Český statistický úřad
Obr. č. 11 Změna očekávaného věku dožití pro jednotlivé věkové kategorie – ženy
Zdroj: ČSÚ, odkaz: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/umrtnostni_tabulky_za_cr_od_roku_1920/$File/cr_ut_1920_2011.zip
Z grafů očekávané doby dožití pro českou populaci od roku 1920 je zřejmé, že skutečně dojde ke zvýšení naděje dožití pro věkové skupiny okolo 65 let věku, nicméně nástup tohoto trendu je možné pozorovat zejména po roce 1990. Dlouhodobý trend je zcela nepochybně rostoucí, není však možné prokázat, že nastoupený trend posledního desetiletí je možné lineárně 52
extrapolovat i do dalších desetiletí, a že není pouze důsledkem změn ve zdravotní péči, které byly realizovány po roce 1989. Pro účely analýzy vhodnosti proto použijeme primárně hodnoty získané z úmrtnostních tabulek vydaných ČSU pro rok 2011. Kromě analýzy dopadů změny předpokládané doby dožití uvedené níže bude použita průměrná hodnota naděje dožití pro muže a ženy.
5.4.4. Způsob výpočtu výše důchodu Pro účely analýzy předpokládáme, že v době vzniku nároku na dávku starobního důchodu bude platit současný způsob výpočtu dávky starobního důchodu. Vzhledem k počtu novelizací těchto pravidel v posledních letech je pravděpodobnost naplnění tohoto předpokladu nízká. Naproti tomu žádná z novelizací nezměnila způsob výpočtu výše penze principiálně a dá se předpokládat, že i v budoucnu bude použit podobný algoritmus, který v sobě nese prvky významné solidarity s nízkopříjmovými skupinami, a změna by tedy neměla výsledek analýzy a ocenění jednotlivých rizik ovlivnit zcela zásadně. Navíc možný dopad změny výpočtu dávky je oceněn v části analýzy uvedené níže. Pro účely výpočtu výše dávky byl použit algoritmus výpočtu platný po roce 2014, který je uveden v zákoně č. 155/1995 Sb. v platném znění a jako dosažená pojištěná doba je použita hodnota 40 let.
5.4.5. Poplatky za správu Správa fondů důchodového spoření i doplňkového penzijního spoření je zpoplatněna dvěma poplatky. Jednak poplatkem za správu prostředků, která je placena z prostředků obhospodařovaného fondu penzijní společnosti a je vypočítávána z průměrné výše spravovaných prostředků. Tato odměna je nastavena ve výši 0,3% až 0,6% ročně. Konkrétní výše je uvedena ve statutu příslušného fondu. Její výše nezávisí na dosaženém zhodnocení prostředků. Druhým poplatkem je výkonnostní odměna, která je stanovena z rozdílu průměrné hodnoty důchodové jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty důchodové jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku důchodového fondu, vynásobené průměrným počtem důchodových jednotek v příslušném období23. Její velikost je rovněž určena ve statutu penzijního fondu a může dosahovat maximálně výše 10%.
23
§ 32 odst. 5 zákona č. 426/2011 Sb.
53
Dále penzijní společnost může účtovat účastníkovi další poplatky za vybrané služby (například za změnu investiční strategie více než jednou ročně, případně jiné zpoplatněné služby). Vzhledem k tomu, že výše poplatků za správu se může významně lišit pro jednotlivé penzijní společnosti a spravované fondy, zahrneme ji do výpočtu tím, že budeme uvažovat „čistý výnos“ fondu, tj. výnos reprezentovaný změnou ceny penzijní jednotky po odečtení příslušných poplatků a souvisejících nákladů. Této skutečnosti si musí být vědom i účastník penzijní společnosti, protože skutečný efektivní výnos fondu bude o 0,3% - cca 1% nižší než předpokládaný výnos deklarovaný penzijní společností.
5.5. Výpočtový model Pro posouzení jednotlivých investičních možností je nutno použít vhodný výpočetní model. Vzhledem k tomu, že důchodová reforma je diskutované téma, vzniklo mnoho modelů, respektive kalkulaček, které se snaží spočítat a prezentovat uživateli přínosy či zápory dané investiční strategie. Kalkulačky jsou publikovány jednak státními institucemi, jednak penzijními společnostmi a v neposlední řadě i finančními makléři zabývajícími se prodejem finanční produktů. Jako příklad uveďme alespoň kalkulačku na stránkách MSVP (odkaz: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/), a kalkulačku na stránkách ČSOB penzijních společností (odkaz: http://www.plannapenzi.cz/spocitejte-si.html). Společným jmenovatelem těchto nástrojů je, že se snaží být uživatelsky přívětivé - co nejpřehledněji uživateli prezentovat výsledek, který má primárně podpořit jeho rozhodnutí vstoupit do důchodového spoření, doplňkového penzijního spoření, nebo využít jiný nabízený produkt a prezentují tedy vesměs výši měsíčního důchodu, který bude budoucí „důchodce“ pobírat při využití nabízeného investičního nástroje. U žádného z uvedených nástrojů však nelze dohledat všechny informace týkající se výpočetního modelu a to zejména konkrétní způsob výpočtu starobního důchodu, konkrétní způsob výpočtu důchodu za použití daného investičního nástroje, způsob zohlednění inflace, valorizace mezd a dalších možných parametrů. Navíc neumožňují tyto parametry měnit. Lze je tedy použít pro rychlou orientaci potencionálního zákazníka a jako prodejní argument, ale jsou zcela nevhodné k podrobnému analyzování možných rizik. Pro účely ocenění jednotlivých parametrů na vhodnost použití produktů důchodového zabezpečení jsem použila výpočetní modul v Excelu, modelující vývoj mzdy, odvodů do důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření, výši státního příspěvku, výnosy,
54
inflaci, valorizaci mezd a výši starobního důchodu a stanovila jsem následující výpočetní vzorce. Roční výše odvodu do důchodového spoření se dle zákona 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění v platném znění vypočítává procentem z hrubé roční mzdy:
kde
je hrubá mzda v i-tem roce od počátku spoření,
spoření placený účastníkem, výši 2% z hrubé mzdy,
je příspěvek do důchodového
je sazba pro příspěvek účastníka (dle současné legislativy ve ),
je příspěvek státu, resp. příspěvek přesměrovaný
z průběžného systému (dle současné legislativy ve výši 3% z hrubé mzdy předpokládáme, že hrubá mzda je každoročně valorizována o
). Dále
(v procentech dělených stem),
takže platí:
Zůstatek
Kde
kde
na účtu důchodového spoření na konci i-tého roku vypočteme podle vzorce
je dosažený výnos, vypočtený vzorcem:
je průměrný roční výnos po odečtení odměny za správu prostředků a za předpokladu,
že platby jsou na účet u penzijní společnosti placeny na počátku měsíce. Pro porovnání přínosů spoření použijeme zůstatek účtu důchodového spoření diskontovaný na současnou hodnotu o inflaci
a celkový objem prostředků zaplacených účastníkem
55
Pro stanovení výše starobního důchodu je nejprve nutné stanovit vyměřovací základ. Vzhledem k tomu, že vyměřovací základ se stanovuje různě pro různé ročníky pojištěnců a je nutné znát celou historii pracovní kariéry, použijeme v tomto případě zjednodušující předpoklad a vypočteme vyměřovací základ jako průměrnou hrubou mzdu za 40 let účasti v důchodovém pojištění, přičemž v případě, že pro výpočet nemáme dostatečně dlouhou historii (za předcházející období), použijeme pro roky, pro které nemáme hrubou mzdu vypočtenou hrubou mzdu v prvním roce.
Pro stanovení vyměřovacího základu je podstatnou hodnotou průměrná mzda, dle které se stanovují redukční hranice. Průměrná mzda, resp. redukční hranice se vyhlašují na základě údajů Českého statistického úřadu a pro rok 2012 byla stanovena na hodnotu 25 137 Kč. Pro stanovení redukčních hranic v dalších letech budeme předpokládat, že průměrná mzda bude vzrůstat o inflaci, tedy
Výpočtový základ
pak stanovíme s respektováním redukčních hranic
Výši ročního vypláceného starobního důchodu bez účasti v důchodovém spoření vypočteme z výpočtového základu s respektováním pevné a procentní výměry podle vzorce
Výši roční vyplácené penze při účasti v důchodovém spoření vypočteme s respektováním doby účasti v důchodovém spoření podle vzorce
Pro porovnání výhodnosti použitého investičního nástroje budeme používat diskontovanou hodnotu celkové vyplacené penze vypočtenou dle vzorce
resp. při účasti v důchodovém spoření
56
Kde
je očekávaný věk dožití a
je důchodový věk. Stanovení těchto hodnot je
diskutováno dále u jednotlivých modelovaných případů. Pro výpočet celkové vyplacené penze nebereme v úvahu možnou valorizaci důchodů, vzhledem k tomu, že předpokládáme, že důchody by byly valorizovány o hodnotu rovnou inflaci. Uvedený předpoklad považujeme za dostatečně přesný a konzervativní, vzhledem k tomu že v dlouhodobém časovém horizontu není možné předvídat skutečný vývoj.
5.6. Použitá metrika Jako metrika přínosu použité metody důchodového zabezpečení použijeme poměr vyjádřený v procentech mezi rozdílem celkových vyplacených prostředků (tj. prostředků vyplacených z použitého investičního nástroje a prostředků vyplacených formou starobního důchodu) po odečtení nákladů (tj. prostředků, které investor do použitých nástrojů vložil navíc, kromě zákonem stanovených odvodů na sociální zabezpečení) a prostředky vyplacenými formou starobního důchodu v případě nevstoupení do systému důchodového spoření. Údaj tak bude vyjadřovat, o jaký je přínos vstupu do důchodového spoření vyšší oproti případu, kdy by se zaměstnanec rozhodl do systému nevstoupit a prostředky, které by jinak do systému odváděl uloží jiným způsobem tak, aby dosáhl výnosu srovnatelného s inflací. Pro omezení vlivu inflace jsou vyplacené i vložené prostředky diskontované o inflaci na současnou hodnotu. Pro důchodové spoření
Jako kritérium jednoznačné výhodnosti použití daného investičního nástroje budu považovat případ, kdy přínos bude větší než 10%.
5.7. Analýza důchodového spoření – II. pilíř 5.7.1. Vliv doby dožití na výhodnost důchodového spoření Následující scénář ukazuje vliv změny předpokládané doby dožití na výhodnost či nevýhodnost vstupu do důchodového spoření. Tento parametr ovlivní celkovou částku vyplacenou formou dávky starobního důchodu. 57
Pro ocenění vlivu předpokládám, že v celém období pojištění nedojde ke změně stanovení dávky starobního důchodu, po celou dobu pojištění bude dosaženo stabilní průměrné míry inflace ve výši 3%, využitím kombinace penzijních fondů bude dosaženo efektivního zhodnocení fondových investic v průměrné výši 3%, takže výnosy budou kompenzovat dosaženou inflaci. Dále předpokládám stabilní ekonomický vývoj ve společnosti a dosažení valorizace mezd ve výši 4% ročně (tj. předpokládám mírnou a stabilní valorizaci reálného příjmu). Dále předpokládám, že účastník nebude po dobu účasti v důchodovém spoření nezaměstnaný, ale ani u něj nedojde k zásadnímu kariérnímu rozvoji, a vývoj jeho mzdy bude odpovídat průměrné valorizaci mezd. Výsledek analýz bude graficky znázorněn na trojrozměrném sloupcovém grafu. Osa X reprezentuje současnou hrubou mzdu, osa Y současný věk a výška sloupce znázorňuje dosažený Přínos účasti v důchodovém spoření (viz výše). V prvním případě stanovíme přínos vstupu do důchodového spoření pro muže a ženu v závislosti na věku a pobírané mzdě, přičemž předpokládáme, že v uvažovaném období nedojde ke změně naděje dožití a použijeme tedy údaje z úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu pro českou populaci z roku 2011. Obr .č. 12 Výhodnost vstupu do DS pro muže
Zdroj: autor – vlastní výpočet
58
Obr. č. 13 Výhodnost vstupu do DS pro ženy
Zdroj: autor – vlastní výpočet
Ve druhém případě stanovíme přínos vstupu do důchodového spoření pro muže a ženu v závislosti na věku a pobírané mzdě, přičemž předpokládáme, že v uvažovaném období dojde k postupnému prodlužování průměrného věku v populaci, pro účely analýzy budeme předpokládat, že bude docházet k postupnému zvětšování naděje dožití rychlostí 0,1 roku za rok v příslušných věkových kategoriích. Hodnota 0,1 byla zvolena na základě analýzy naděje dožití z úmrtnostních tabulek – viz kapitola 5.4.3.,dle které mezi roky 2000 do roku 2010 došlo ve věkových skupinách nad 65 let došlo k prodloužení naděje dožití o přibližně jeden rok (jak pro muže tak i pro ženy) a není důvod předpokládat, že by se tento pozorovaný trend významně změnil.
59
Obr. č. 14 Výhodnost vstupu do DS pro muže, při prodloužení doby dožití
Zdroj: autor – vlastní výpočet
Obr. č. 15 Výhodnost vstupu do DS pro ženy, při prodloužení doby dožití
Zdroj: autor – vlastní výpočet
Výše uvedené grafy demonstrují, že za předpokladů ekonomického a kariérního rozvoje je vstup do důchodového spoření výhodný pro muže ve věku 35 let a hrubou mzdou nad 35.000 Kč měsíčně, zatímco pro ženy je tato hranice posunuta na cca 50.000 Kč měsíčně. Pokud dojde k předpokládanému zvýšení průměrného věku a zvýšení naděje dožití, dojde k posunu hranice výhodnosti vstupu až na 50.000 Kč, respektive 70.000 Kč pro ženy.
60
5.7.2. Výnosnost fondových investic Zákon o důchodovém spoření a doplňkovém důchodovém spoření zavádí zásadní změnu oproti zákonu o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Dle původní legislativy nebyl oddělen majetek penzijního fondu od majetku účastníků, nicméně penzijní fond, respektive akcionář penzijního fondu, musel garantovat v každém jednotlivém roce minimálně nulové zhodnocení prostředků účastníka. Účastníkovi nesměl být za správu prostředků a administrativu související s penzijním připojištěním účtován žádný poplatek. Ve skutečnosti však jako náklad byly v účetnictví vedeny veškeré daňově uznatelné náklady penzijní společnosti včetně mzdových nákladů, poštovného, nákladů na IT a v neposlední řadě i management fee placená správcům portfolia. Jako náklad byly účtovány i odpisy z provize za získání nových smluv o penzijním připojištění, případně za zvýšení smluvního příspěvku účastníka či zaměstnavatele. Účastník penzijního připojištění si nemohl vybírat z různých investičních strategií, protože portfolio investičních instrumentů bylo společné pro všechny účastníky. Z dosaženého zisku pak penzijní fond rozděloval účastníkům minimálně 85%, minimálně 5% zisku činil vklad do rezervního fondu a o zbylých 10% zisku rozhodoval akcionář penzijního fondu. Vykazovaný zisk byl ovlivňován i způsobem oceňování investičních instrumentů a účtováním o oceňovacích rozdílech. Požadavky regulátora na kapitálovou přiměřenost a povinnost akcionáře garantovat alespoň nulové zhodnocení na roční bázi postupem času způsobily, že všechny penzijní společnosti konvergovaly k velmi konzervativní investiční strategii a ze svých portfolií postupně eliminovali všechny instrumenty přinášející větší míru rizika i za cenu nízkého výnosu. I za těchto okolností byl výnos připsaný penzijními fondy srovnatelný s dosahovanou inflací:
61
Obr. č. 16 Výnosy penzijních fondů v jednotlivých letech, vývoj inflace - kumulovaně
Zdroj: Asociace penzijních fondů, ČSÚ
Nově zavedené důchodové spoření zavádí zcela odlišný princip, který odpovídá spíše investování pomocí současných nástrojů kolektivního investování. Účastník si vybírá investiční strategii, respektive důchodový fond, či kombinaci důchodových fondů. Každá penzijní společnost nabízí několik důchodových fondů, které se liší svou investiční strategií. Účastník má právo libovolně měnit svoji investiční strategii dle aktuálního vývoje hodnoty penzijní jednotky jednotlivých důchodových fondů. Penzijní společnost musí jakémukoli požadavku na změnu investiční strategie vyhovět. Pokud jich však účastník během roku požaduje více, každá další může být zpoplatněna.. Účastník tak získal možnost být alespoň částečně aktivní a zhodnocení svých prostředků může ovlivnit změnami investiční strategie, případně přechodem k jiné penzijní společnosti. Zavedené poplatky tuto svobodu částečně omezují a účastník tak musí činit s rozvahou tak, aby vynaložené transakční náklady nepřesáhly potencionální výnos provedené změny. Na následujících grafech budeme demonstrovat vliv dlouhodobě dosaženého výnosu na přínos důchodového spoření. Při analýze budeme předpokládat mírnou valorizaci mezd ve výši 4% a průměrnou inflaci ve výši 3%. Dobu dožití budeme modelovat průměrem mezi očekávaným dožitím pro muže a ženy dle aktuálních úmrtnostních tabulek, uváděný dlouhodobý výnos je výnos po započtení poplatků za správu a případných nákladů na změny
62
investiční strategie. Výsledné procento reprezentuje čistý výnos. Výpočty provedeme pro dosažené zhodnocení 2%, 3% , 4% a 5%. Obr. č. 17 Výhodnost vstupu při zhodnocení 2% (1% pod inflaci)
Zdroj: autor – vlastní výpočet
Obr. č. 18 Výhodnost vstupu při zhodnocení 3% (rovném inflaci)
Zdroj: autor – vlastní výpočet
63
Obr. č. 19 Výhodnost vstupu při zhodnocení 4% ( 1% nad inflaci)
Zdroj: autor – vlastní výpočet
Obr. č. 20 Výhodnost vstupu při zhodnocení 5% (2% nad inflaci)
Zdroj: autor – vlastní výpočet
Z provedených
výpočtů
je
patrné,
že
dosažený
dlouhodobý
výnos
je
jedním
z nejpodstatnějších faktorů ovlivňujících přínos vstupu do důchodového spoření. Při dlouhodobém výnosu na úrovni inflace je vstup do důchodového spoření vhodný pouze pro vysoko příjmovou skupinu účastníků ve věku pod 30 let, pokud bude výnos významně přesahovat inflaci je vstup do důchodového spoření vhodný i pro nízko příjmovou skupinu
64
účastníků ve věku pod 30 let a je smysluplný i pro středně a vysoko příjmovou skupinu účastníků i ve věku kolem 40 let. Dosažení dlouhodobého průměrného výnosu vysoko nad inflaci je však málo pravděpodobné. Pravděpodobnějším scénářem je, že fondy budou dosahovat zhodnocení na úrovni nebo mírně nad úrovní inflace.
5.7.3. Snížení dávky starobního důchodu Zásadním důvodem k zavedení důchodové reformy v současné podobě je dosažení vyrovnanosti státního rozpočtu v časovém horizontu příštích desetiletí, zejména pak pokrytí vyplácených dávek starobního důchodu z pojistného na sociální zabezpečení bez výrazného zvyšování sazeb sociálního pojištění i přes nepříznivý demografický vývoj. Tohoto cíle má být dosaženo postupným zvyšováním důchodového věku (a tím zlepšení poměru mezi počtem plátců sociálního pojištění a příjemci dávek) s tím, že snížení náhradového poměru je mírně kompenzováno zavedením přesměrování části pojištění do důchodového spoření. Z demografického vývoje je zřejmé, že samotné zvýšení důchodového věku nebude dostačující pro pokrytí zvýšených nároků na výplatu dávek. Jednou z možností, jak tuto situaci kompenzovat, je snížit výši vyplácených starobních důchodů. Ke snížení může dojít například vlivem zvýšení odchodu části ekonomicky aktivních obyvatel do tzv. předčasného důchodu. Vzhledem k výraznému nárůstu počtu žádostí o předčasný starobní důchod v roce 2012 je tato možnost velmi pravděpodobná (i přesto, že stav z roku 2012 je pravděpodobně způsoben i rostoucí mírou nezaměstnanosti, a pro někoho může být odchod do předčasného důchodu vhodným řešením, pokud dlouhodobě není schopen najít zaměstnání). Následující graf demonstruje výhodnost vstupu do doplňkového spoření za předpokladu dosažení stabilního vývoje ekonomiky a dlouhodobé inflace na úrovni 3%, dlouhodobého dosaženého výnosu na úrovni inflace ve výši 3%, valorizace mezd 4% a předpokladu, že dojde ke snížení vypláceného starobního důchodu, ale nedojde k principiální změně algoritmu výpočtu.
65
Obr. č. 21 Výhodnost vstupu do důchodového spoření při snížení starobního důchodu o 20%
Zdroj: autor – vlastní výpočet
Obr. č. 22 Výhodnost vstupu do důchodového spoření při snížení starobního důchodu o 40%
Zdroj: autor – vlastní výpočet
Z výše uvedených výsledků simulace vyplývá, že
krácení výše vypláceného starobního
důchodu zvyšuje význam vstupu do důchodového spoření. Zvýšení významu však nepřináší pro účastníka přínos v absolutních hodnotách. Výše pobíraného důchodu z I. pilíře se sníží avšak z II. pilíře zůstane zachována, což v konečném důsledku bude znamenat celkové snížení pobíraných částek.
66
5.7.4. Posílení důchodového spoření Následující scénář analyzuje přínos důchodového spoření v případě, že dojde k posílení důchodového spoření přesměrováním větší části placeného sociálního pojištění do důchodového spoření. V současné době jsou do důchodového spoření převáděna 3% z hrubé mzdy, do systému sociální pojištění je pak placeno 25% hrubé mzdy, resp. 28% v případě neúčasti v důchodovém spoření. V případě účasti v důchodovém spoření je pak do procentní výměry starobního důchodu započítáváno 1,2% výpočtového základu za každý rok pojištěné doby s účastí v důchodovém spoření, oproti 1,5% bez účasti. Následující scénáře analyzují výhodnost vstupu do důchodového spoření za předpokladu, že dojde ke zvýšení sazby pojistného přesměrovávaného do penzijní společnosti. Zároveň je proporcionálně navýšeno i krácení započtení výpočtového základu do procentní výměry důchodu. Obr. č. 23 Výhodnost vstupu do důchodového spoření při zvýšení odvodu na 4% a započítání výpočtového základu ve výši 1,1%
Zdroj: autor – vlastní výpočet
67
Obr. č. 24 Výhodnost vstupu do důchodového spoření při zvýšení odvodu na 5% a započítání výpočtového základu ve výši 1%
Zdroj: autor – vlastní výpočet
Z výše uvedených výsledků je patrné, že případné zvýšení přesměrovávané části odvodů ze sociálního pojištění do důchodového spoření výrazně zvyšuje výhodnost vstupu do důchodového spoření. Při zvýšení odvodů se důchodové spoření stane výhodným i pro účastníky s průměrnou a podprůměrnou mzdou, pokud do systému vstoupí ve věku kolem 30 let.
5.7.5. Oslabení důchodového spoření Následující scénář analyzuje přínos důchodového spoření v případě, že dojde k oslabení jeho významu snížením odvodů. Odpovídajícím způsobem je oslabení zohledněno i v krácení procentní výměry starobního důchodu.
68
Obr. č. 25 Výhodnost vstupu do důchodového spoření při snížení odvodu na 2% a započítání výpočtového základu ve výši 1,3%
Zdroj: autor – vlastní výpočet
Obr. č. 26 Výhodnost vstupu do důchodového spoření při snížení odvodu na 1% a započítání výpočtového základu ve výši 1,4%
Zdroj: autor – vlastní výpočet
Z uvedených grafů je patrné, že snížení přesměrované části odvodů do sociálního pojištění výrazným způsobem sníží výhodnost vstupu do důchodového spoření. V případě snížení odvodu na 1% se důchodové spoření stane pro většinu potencionálních účastníků velmi málo
69
výhodným instrumentem, vstup lze doporučit pouze pokud ve 30 letech věku přesahuje mzda dvojnásobek průměrné mzdy. V úvahu pak připadá i úplné zrušení důchodového spoření. V tomto případě dopady budou záviset na způsobu provedení tohoto kroku, v úvahu připadá například povinné vrácení 60% naspořených prostředků do státního rozpočtu (obdobně jako při pobírání starobního důchodu ve výši invalidního důchodu dle zákona o důchodovém spoření) a výplatě zbylých prostředků účastníkovi, nebo převedený zbývajících prostředků do doplňkového důchodového spoření.
5.8. Analýza doplňkového penzijního spoření V následující kapitole budeme demonstrovat přínosy vstupu do doplňkového penzijního spoření. Na rozdíl od důchodového spoření je možné doplňkové penzijní spoření vypovědět ještě před vznikem nároku na dávku. V tomto případě je sice penzijní společnost povinna vrátit veškeré inkasované státní příspěvky, nicméně účastník formou výplaty odbytného obdrží vložené prostředky (snížené o případné záporné zhodnocení), včetně výnosů (po příslušném zdanění srážkovou daní). Účastník může tímto způsobem reagovat na případný nepříznivý vývoj legislativy a v případě, že nová právní úprava bude výrazně ovlivňovat výhodnost využití tohoto produktu, může uložené prostředky investovat jiným vhodnějším způsobem. Případný negativní vývoj v této oblasti tedy nebudeme analyzovat. Použití tohoto investičního produktu neovlivňuje výši přiznaného starobního důchodu.
5.8.1. Použitá metodika Pro ocenění přínosu pro porovnání s důchodovým spořením používám obdobnou metriku jako při oceňování přínosu důchodového spoření, s tím rozdílem, že uvažuji podíl mezi prostředky naspořenými na účtu doplňkového penzijního spoření a prostředků vložených účastníkem a vyplacenými prostředky ze starobního důchodu. Všechny prostředky jsou diskontované na současnou hodnotu. Na rozdíl od důchodového spoření není zákonem stanoveno, jak vysoký má být měsíční příspěvek. Pro započtení pojištěné doby musí být zaplacen příspěvek v minimální výši 100 Kč, horní hranice není omezena. Dle výše placeného příspěvku účastníka je na doplňkové
70
penzijní spoření poskytován státní příspěvek tak, jak je uvedeno v předchozích kapitolách této práce. Kromě státního příspěvku a příspěvku účastníka na doplňkové penzijní spoření může přispívat i zaměstnavatel. Vzhledem k daňovým úlevám na tento příspěvek je přispívání na doplňkové penzijní spoření užíváno jako jeden z významných benefitů nabízených zaměstnavateli. Na následujícím grafu je zobrazen přínos doplňkového penzijního spoření v konzervativním případě, kdy volbou investiční strategie je dosažen výnos doplňkového penzijního spoření na úrovni inflace v průměrné výši 3% a v případě, že na smlouvu přispívá účastník příspěvkem ve výši 2% hrubé mzdy a zaměstnavatel 3% hrubé mzdy. Graf zobrazuje přínos v závislosti na věku, ve kterém se účastník rozhodne uzavřít smlouvu a hrubé mzdě účastníka v době uzavření smlouvy (předpokládá se valorizace mezd ve výši 4% obdobně jako v předchozích analýzách). Obr. č. 27 Přínos doplňkového penzijního spoření při placení 2% příspěvku účastníka a 3% příspěvku zaměstnavatele.
Zdroj: autor – vlastní výpočet
Je zřejmé, že za daných podmínek je přínos doplňkového penzijního spoření významně vyšší, než u důchodového spoření za obdobných makroekonomických podmínek a může tvořit významný příspěvek k důchodovému zabezpečení i pro skupiny obyvatel s průměrnými a podprůměrnými příjmy. Poskytování příspěvku zaměstnavatele je používán zejména u 71
významných velkých zaměstnavatelů se silnými odborovými organizacemi, protože umožňuje zaměstnavateli optimalizovat mzdové náklady, neboť příspěvek do výše 3% je daňově uznatelným nákladem, není z něj placeno sociální a zdravotní pojištění a není z něj odváděna daň účastníkem. Z těchto důvodů se pro zaměstnavatele jedná o jeden z levných benefitů. Dalším z častých způsobů účasti na doplňkovém penzijním spoření je případ, kdy účastník platí příspěvek účastníka, dostává příspěvek ve formě státního příspěvku, ale zaměstnavatel na smlouvu nepřispívá. V analyzovaném případě budeme uvažovat příspěvek účastníka ve výši 1000 Kč (neuvažujeme o valorizaci tohoto příspěvku v čase) a ostatní parametry (inflace, výnos) jako v předchozím případě. Obr. č. 28 Přínos doplňkového penzijního spoření při placení příspěvku účastníka 1000 Kč bez příspěvku zaměstnavatele.
Zdroj: autor – vlastní výpočet
Z uvedeného grafu je patrné, že v tomto případě doplňkové připojištění přináší zanedbatelný přínos a že státní příspěvek poskytovaný na smlouvu má spíše psychologický motivační efekt a není ve skutečnosti významným prvkem z hlediska celkového přínosu. Doplňkové penzijní spoření v tomto případě má téměř stejný přínos jako jakýkoli jiný spořící produkt se výnosem srovnatelným s dosaženým zhodnocením. Přínos doplňkové penzijního spoření se významně zvyšuje, pokud na něj přispívá zaměstnavatel. Růst významu je závislý na výši poskytnutého příspěvku, který může být 72
navázán na výši hrubé mzdy nebo daný pevnou částkou. Oproti tomu doplňkové penzijní spoření bez příspěvku zaměstnavatele z dlouhodobého hlediska nějaké zásadní zhodnocení vložených finančních prostředků.
5.9. Jiné možnosti investování Kromě využití dobrovolného důchodového spoření a dobrovolného doplňkového penzijního spoření lze uvažovat i o jiných investičních nástrojích, které by přinesly požadované zabezpečení na stáří. Takovýchto nástrojů lze najít velkou řadu, budeme však uvažovat jen ty nejrozšířenější. Preference jiných investičních nástrojů do značné míry souvisí s momentální finanční situací jednotlivce a jeho schopnosti investovat do takovýchto nástrojů. Finančně nejdostupnější se může jevit komerční pojištění, dále nákup podílových listů v investičních fondech. Jedním z finančně nejnáročnějších způsobů je pořízení nemovitosti. Zde je nutné brát v úvahu, zda přínos bude dostatečně velký, aby pokryl všechny náklady na jeho pořízení a držbu. Další možností je i využít možnosti aktivního individuálního investování do akcií, dluhopisů či jiných investičních nástrojů, ale v tomto případě je nutné pro zajištění úspěchu významných odborných znalostí a zároveň ochoty nést s tím spojené riziko. Tento způsob investování je z tohoto důvodu vhodný jen pro velmi omezenou skupinu investorů a nebude dále uvažován.
5.9.1. Komerční pojištění Pojišťovny nabízí další komerční produkty na bázi kapitálového pojištění. Pro účely zabezpečení se na stáří lze především využít spořící produkty životního pojištění a důchodového pojištění. Pojištění je také sjednáváno za účelem pokrytí rizika smrti. Část vložených finančních prostředků je proto spotřebovávána na tvorbu pojistné rezervy a část může být zhodnocována prostřednictvím různých investičních strategií. Výběr druhu pojištění je vázán na klientem očekávaném přínosu a jeho ochotě podstoupit riziko. Například investiční životní pojištění umožňuje klientovi volit investiční strategii a s tím spojené investiční riziko a ovlivnit míru dosaženého zhodnocení. Možnost volby však ve většině případů znamená, že výnos není pojišťovnou garantován ani v minimální výši. Dalšími druhy pojištění mohou být kapitálové životní pojištění nebo důchodové pojištění. Tyto produkty garantují minimální zhodnocení ve výši technické úrokové míry a v zásadě se liší volbou způsobu vypořádání po dosažení doby pojištění. Kapitálové životní pojištění bývá vyplaceno
73
jednorázově, výplata z důchodového pojištění může být provedena buď jednorázově, nebo formou pravidelné výplaty důchodů po sjednanou dobu. Výhodou pojištění je možnost krytí rizika smrti ve fázi spoření a zabezpečit tím své blízké a možnost dalšího rozšíření rozsahu pojistné ochrany formou různých připojištění (například pojištění pro případ dlouhodobé nemoci, úrazu, apod.), mnohdy rovněž snížení nákladů na standardní pojištění (autopojištění, pojištění nemovitostí a podobně) formou bonusů a slev. V pojistné smlouvě lze sjednat garantovanou pojistnou částku pro případ smrti nebo dožití u kapitálového životního pojištění, respektive garantovanou sjednanou pojistnou částku splatnou při dosažení určitého věku v případě důchodového pojištění. Další výhodou je možnost uplatnění daňového odpočtu zaplaceného pojistného. Za hlavní nevýhodu pojištění lze považovat skutečnost, že nelze očekávat návratnost vložených finančních prostředků neboť část je jich spotřebována na krytí pojistných rezerv a část na výši marže, které si pojišťovny účtují jako poplatek za správu a vedení pojistného produktu. Jednotlivé nabídky pojistných produktů se velmi špatně srovnávají, protože pojišťovny nemají povinnost zveřejňovat účtované marže a proto je ani nezveřejňují. Při posuzování nabídky pojištění lze vycházet pouze z výše placeného pojistného a předpokládané nebo garantované výplaty při dovršení pojistné smlouvy. Oproti doplňkovému penzijnímu spoření není k důchodovému pojištění poskytován státní příspěvek, který v celkovém zhodnocení vložených finančních prostředků může znamenat podstatné zvýšení.
5.9.2. Investice do podílových fondů Jednou z možností snahy zabezpečit se na stáří může být princip kolektivního investování. Kolektivní investování se řídí zákonem č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování, v platném znění. Investiční společnosti nabízejí ve svém portfoliu různé druhy podílových fondů, které se významně liší v míře rizikovosti a výnosnosti. Princip kolektivního investování je založen na prodeji podílových listů, které vydává investiční společnost. Podílový list je majetkovým cenným papírem, vyjadřuje podíl na majetku fondu avšak nezakládá právo účastnit se na řízení investiční společnosti. Výhodou kolektivního investování je možnost prostřednictvím nákupu podílových listů se podílet na výnosech, které vytváří investiční společnost. Výnosy by měly být vyšší než například na termínovaných účtech díky odborným znalostem pracovníků společnosti a taktéž
74
díky úsporám z rozsahu.
Drobný investor nemusí mít hluboké znalosti o principech
kolektivního investování a jsou zde sníženy i transakční náklady oproti tomu, kdyby se snažil investovat na vlastní účet. V návaznosti na počtu drobných investorů a na sumě vložených finančních prostředků může investiční společnost daleko lépe diverzifikovat riziko rozložením investičního portfolia. U otevřených podílových fondů je zaručen zpětný odkup podílového listu. Nevýhodou kolektivního investování jsou vysoké správní poplatky, které musí drobný investor hradit za správu majetku. Investiční společnosti si dále účtují i vstupní a výstupní poplatky. Zásadní nevýhodou je chybějící jakákoliv garance ze strany společnosti či státu v případě, že investiční společnost se stane insolventní. K této situaci by však díky přísné regulaci a dohledu České národní banky dojít nemělo. Investování finančních prostředků prostřednictvím investičních společností lze tedy z výše uvedených důvodů doporučit pouze jako doplněk zvolené investiční strategie nikoliv jako jediný způsob zabezpečení na stáří.
5.9.3. Investice do nemovitostí Jedním z hlavních aspektů investování do nemovitostí je vysoká pořizovací cena a tedy s tím související zvolení způsobu financování zamýšleného nákupu. Cena se odvíjí od lokality a stavu v jakém se daná nemovitost nachází a také na momentální situaci na trhu s nemovitostmi. Nemovitosti lze rozdělit do tří základních skupin na byty, rodinné domy a pozemky. Každá skupina má z pohledu náročnosti na pořízení a držbu specifický charakter. Pořízení bytové jednotky může přinášet několik efektů. Pořizujeme-li bytovou jednotku za účelem řešení své bytové situace, zabezpečujeme se taktéž svým způsobem na stáří, neboť tím eliminujeme dopady zvyšování cen nájemního bydlení a potenciálně snižujeme budoucí výdaje, které by nám bydlení v nájemném bytě přinesly. Druhou možností je využít volné finanční prostředky pro nákup bytové jednotky za účelem pronájmu třetí osobě. Tato investice přináší okamžitě přínos a není zanedbatelná ani skutečnost, že příjmy z pronájmu nepodléhají placení sociálního a zdravotního pojištění. Držba vlastní bytové jednotky přináší i své náklady. Vlastní bytová jednotka se musí udržovat v dobrém technickém stavu a z její držby taktéž vzniká povinnost hradit daň z nemovitosti. Jako aktivum lze brát bytovou jednotku za dostatečně likvidní v závislosti na výši požadované ceny, technickém stavu bytu a budovy, ve které se nachází. 75
Pořízení rodinného domu je v závislosti na lokalitě spojené s vyššími prvotními náklady. Dále náklady na údržbu a platby spojené s užíváním bývají daleko vyšší než u bytové jednotky. Bydlení v rodinném domě však přináší jeho vlastníkům vyšší komfort a větší možnost ovlivnit bezprostřední okolí nemovitosti a tím i zvyšovat potenciální cenu. Držba rodinného domu přináší kromě úspory nákladů za bydlení v nájemním domě zabezpečení generačního bydlení. Likvidita investice do rodinného domu je závislá na občanské vybavenosti dané lokality a možnosti dobré nebo dobře dopravně dostupné pracovní příležitosti. V posledních letech došlo v České republice k velkému rozvoji příměstského bydlení, které sebou přináší snižování likvidity tohoto aktiva, neboť nabídka převyšuje poptávku. Investování do pozemků je finančně citlivé na druhu pozemku, respektive jeho možnostech budoucího využití. Vyšší hodnotu má stavební pozemek se zavedenými energetickými a vodovodními sítěmi než orná půda ve stejné lokalitě. S držbou pozemku jsou spjaty náklady na údržbu pozemku a náklady ve formě hrazení daně z nemovitosti. Výše daně je závislá na druhu pozemku. Ornou půdu lze poskytnout k pronajmutí zemědělcům, kteří o ni budou pečovat. Stavební pozemek takto využít nelze, proto vlastník musí při zvažování efektivnosti držby uvažovat i s náklady spojenými s údržbou. Likvidita pozemků je závislá na rozvoji bezprostředního okolí a na změnách územních plánů. Zde je nutné velmi dobře zvážit a zjistit budoucí záměry v rámci celostátního rozměru, například zda v uvedené lokalitě není plánována výstavba silnice, či dálnice, zda toto území nespadá do nějaké chráněné oblasti, ochranného pásma a podobně. Držba nemovitosti výše uvedených typů je nízko rizikový investiční instrument, neboť, ač krátkodobě může docházet k poklesu ceny, z dlouhodobého hlediska lze předpokládat, že ceny budou minimálně kopírovat vývoj inflace nebo budou i stoupat. Český statistický úřad vydává každoročně statistiku vývoje ceny bytů. Níže uvedený graf znázorňuje vývoj cen bytů od roku 2005 pomocí indexů, kdy bazálním rokem je rok 2005.
76
Obr. č. 29 Graf vývoje cen bytů v ČR, období 2005 -2013 Ceny bytů - ČR (index, 2005 = 100) 175
165
index (2005 = 100)
155
145
135
125
115
105
3 /1
1Q
3Q
4Q
2 2Q
/1
1Q
3Q
4Q
1 2Q
/1
1Q
3Q
4Q
0
2Q
4Q
1Q
/1
3Q
9 2Q
/0
1Q
3Q
4Q
8 2Q
4Q
/0
1Q
3Q
7 2Q
/0
1Q
3Q
4Q
6 2Q
/0
3Q
4Q
1Q
1Q
/0
5 2Q
95
čtvrtletí/rok ČR - nabídkov é ceny
ČR - realizov ané ceny
Zdroj – ČSÚ, odkaz: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ceny_bytu
ČSÚ sleduje vývoj ceny nabídkové a realizované. Z grafu vyplývá, že realizované ceny klesly oproti nabízeným v návaznosti na ekonomickou krizi, která začala v roce 2008. Avšak stále je patrný vzrůstající trend ceny v porovnání s bazálním rokem. Hypoteční banka na svých webových stránkách zveřejňuje tzv. HB INDEX, který zobrazuje vývoj cen bytů, rodinných domů a pozemků za období od roku 2010. Tento ukazatel je založen na reálných odhadech tržních cen nemovitostí, které si prostřednictvím hypotečního úvěru pořídili klienti Hypoteční banky a ČSOB. Tržní ceny jsou mnohem přesnější než ceny nabídkové, které klienti nalézají například v katalozích realitních kanceláří. Do modelu vstupují údaje získané z odhadů cen nemovitostí, které jsou předmětem hypotečních úvěrů od Hypoteční banky a ČSOB24. Samotný HB INDEX je sledován za celou Českou republiku, a to u tří typů nemovitostí – bytů, rodinných domů a pozemků. Za bazickou hodnotu 100,0 byly zvoleny skutečné ceny nemovitostí k 1. lednu 2008 – tj. za 4. kvartál roku 2007 – jeho hodnota bude vždy definována s přesností na jedno desetinné místo.
24
Komentář k HB INDEXU vydaný Hypoteční bankou; odkaz: http://www.hyposvet.cz/hb-index/164.html
77
Obr. č. 30 HB INDEX
Zdroj: Hypoteční banka, a.s., odkaz: http://www.hyposvet.cz/hb-index/164.html
Z výše uvedených grafů lze usuzovat, že ceny nemovitostí jsou relativně stálé nebo mají vzrůstající trend. Pokles ceny bytů je způsoben zvýšením počtu developerských projektů, které byly realizovány před obdobím krize. Tyto projekty byly realizovány s vysokými úrokovými náklady a proto jsou velice drahé. Poptávka po těchto projektech klesla.
5.10. Porovnání jednotlivých investičních nástrojů Jak již bylo uvedeno v předcházejících kapitolách, kromě starobního důchodu (I. pilíř penzijního systému), důchodového spoření (II. pilíř penzijního systému) a doplňkového penzijního spoření (III. pilíř penzijního systému) existuje ještě celá škála dalších investičních produktů a možností, pro získání dostatku kumulovaných prostředků pro zabezpečení na stáří. Jejich porovnání a přehled kladů a záporů je uveden v následující tabulce:
78
Tab. č. 3 Porovnání investičních nástrojů Porovnání investičních nástrojů Porovnávají cí faktory Počáteční investice Pravidelné spoření Náklady na správu Státní podpora
SPOŘENÍ POJIŠTĚNÍ důchodov doplňkov důchodov životn é é é í
INVESTOVÁ NÍ Podílové fondy
NEMOVITOSTI Pronajat Nepronajat é é
ne
ne
ne
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ne
nízké
nízké
vysoké
vysok é
střední
vysoké
vysoké
opt-out
STP, daně
daně
daně
žádná
žádná
žádná
Výnosnost
střední
střední
nízká
nízká
střední
nízká
vysoká
Výběr výnosů ve fázi spoření
ne
ne
ne
ne
ano
ano
ne
Rizikovost
nízká
nízká
nízká
nízká
dle strategie
ano
ano
Likvidita
nízká
střední
střední
středn í
vysoká
vysoká
vysoká
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ne
nízké
nízké
nízké
nízké
střední
vysoké
vysoké
střední
střední
nízký
nízký
vysoký
vysoký
vysoký
Státní dohled Vlastní odborné znalosti Vlastní vliv na výnosnost
Tabulka je rozdělena na čtyři části podle možných typů investičních nástrojů použitelných pro zabezpečení se na stáří. Porovnávající faktory shrnují nejdůležitější klady a zápory jednotlivých nástrojů. Důchodové a penzijní spoření může být považováno za poměrně bezpečný prostředek nízkými počátečními náklady. Je však citlivé na schopnostech a možnostech penzijní společnosti zhodnocovat finanční prostředky. Zásadní nevýhodou je skutečnost, že u důchodového spoření (II. pilíř) nelze ukončit smlouvu před dosažením důchodového věku. Pojištění je taktéž bezpečný produkt, avšak jeho výnosnost (z hlediska akumulace prostředků) je snížena o placení pojistného rizika. Investování pomocí podílových fondů není státem podporováno formou daňových úlev nebo státních příspěvků, je zde zajišťován vysoký standard státního dohledu nad společnostmi, které tento produkt nabízejí. Investice do nemovitosti jsou investice vysoce rizikové, protože jejich cena je silně citlivá na momentální situaci trhu s nemovitosti. Při koupi nemovitosti je nutné brát v úvahu jak 79
technický stav i lokalitu, kde se nemovitost nachází. Toto vyžaduje poměrně vysoké nároky na znalosti v oblasti realit, aby nedošlo k případné ztrátě vložených finančních prostředků.
5.11. Volba vhodné investiční strategie Výše provedené analýzy ukazují, že volba vhodné investiční strategie by měla vycházet z dlouhodobých finančních možností jednotlivce. Z výše uvedeného důvodu můžeme rozdělit obyvatele na tři základní skupiny: –
obyvatelé dosahující příjmy nižší než je průměrná mzda,
–
obyvatelé dosahující příjmy do dvojnásobku průměrné mzdy
–
obyvatelé dosahující příjmy nad trojnásobek průměrné mzdy.
Dalším důležitým faktorem je věk osoby, která toto rozhodnutí činí. Pro skupinu obyvatel, kteří dosahují podprůměrných příjmů je hledání vhodné strategie velmi složité neboť, každý další náklad, které hradí nad rámec svých základních potřeb, může znamenat zásadní snížení životní úrovně. Mladí jedinci z této skupiny mohou předpokládat, že v následujících letech dojde ke kariérnímu růstu a tím i k nárůstu mzdy. U starších jedinců naopak může dojít ještě ke zhoršení dané situace, například z důvodu dlouhodobé nemoci. Proto lze doporučit využití takových investičních nástrojů, které lze upravovat dle momentální osobní situace. Za tento nástroj lze jednoznačně považovat doplňkové penzijní spoření, kde výši placeného měsíčního
příspěvku
můžeme
libovolně
měnit.
Případný
poskytovaný
příspěvek
zaměstnavatele může zásadně ovlivnit výši budoucích výnosů z tohoto produktu, aniž by tím v době hrazení snižoval vlastní příjmy jedince. Další výhodou je možnost přerušení placení při nenadálé finanční tísni. V poslední řadě je zde i možnost ukončení tohoto produktu, které nedoprovází zásadní krácení vložených finančních prostředků nebo u jedinců ve věku blízkém k důchodovému věku možnost využití tzv. předdůchodu, který je popsán v předchozích kapitolách. Dále lze doporučit tento produkt doplnit vhodným typem pojištění, například pojištění pro případ dlouhodobé nemoci apod.
80
Skupina obyvatel pobírající mzdu kolem výše dvojnásobku průměrné mzdy má již mnohem více možností. Z výše provedených analýz lze opět jednoznačně doporučit účast v doplňkovém penzijním spoření. Pro tuto příjmovou skupinu lze uvažovat i s investicí do nemovitosti. Ačkoliv nemovitost bude pravděpodobně financována pomocí nějakého hypotečního úvěru, investované finanční prostředky nesou přidanou hodnotu tím, že nedochází k odčerpávání části vlastních prostředků na hrazení nákladů na bydlení jiné osobě (placením nájemného). Svým způsobem tedy může jít o dlouhodobou investici, která po uhrazení nákladů spojených s hypotékou, přinese snížení vlastních nákladů na bydlení. Vhodnost použití tohoto investičního nástroje je však ovlivněna jednak momentální nabídkou na trhu s nemovitostmi, výší nákladů na získání hypotečního úvěru a v neposlední řadě také věkem daného jedince. Koupě nemovitosti prostřednictvím hypotečního úvěru bývá často podmiňována uzavřením životního pojištění pro případ smrti. Lze proto doporučit také doplnění zvolené strategie vhodným typem pojištění, které by zajišťovalo jednak krytí rizika smrti a kombinovaně i další rizika, například ztrátu zaměstnání nebo dlouhodobou nemoc. Jedincům, kteří jsou na začátku své profesní kariéry lze za jistých okolností doporučit i účast v důchodovém spoření. Zde však vstupuje v úvahu politická situace v České republice. Každá legislativní úprava důchodového spoření, která by upravovala nastavení systému opt-out, může zásadním způsobem zvýšit, respektive snížit výhodnost tohoto produktu. Je na zvážení každého jedince, jaký další vývoj predikuje a na jeho schopnostech s tímto produktem pracovat (např. volit a měnit vhodné investiční strategie). Skupinu obyvatel s vysokými příjmy je nutné z hlediska doporučení vhodné investiční strategie rozdělit dle aktuálního dosaženého věku. Mladým jedincům lze na základě výše provedených analýz jednoznačně doporučit účast v důchodovém spoření. Účastníkům s aktivním přístupem dává systém důchodového spoření možnost zhodnocení prostředků ovlivňovat změnami investiční strategie a převody prostředků mezi důchodovými fondy, případně i převodem prostředků mezi různými penzijními společnostmi. Zákon o důchodovém spoření tento přístup podporuje v rámci ustanovení, které ukládají penzijním společnostem povinnost stanovovat pravidelně (nejméně jednou týdně) hodnotu penzijní jednotky a sdělovat účastníkovi klíčové informace, které mu k aktivnímu rozhodování dávají potřebné informace. Z výpočtů dále vyplývá, že důchodové spoření má
81
smysl jen jako velmi dlouhodobý produkt (jak ostatně i předpokládá zákon tím, že stanovuje 35 let věku jako limitní věk pro vstup do důchodového spoření). Bez rozdílu věku lze této skupině doporučit účast na doplňkovém penzijním spoření. Kromě již zmíněných faktorů lze tento produkt doporučit i z hlediska možnosti uplatnění daňového odpočtu. Volba dalších investičních nástrojů je dána individuální preferencí daného jedince. Lze předpokládat, že starší jedinec bude volit konzervativnější strategii se zaručeným výnosem, například životní pojištění pro případ dožití. Mladší jedinec může dát přednost rizikovějším nástrojům s výhledem na vyšší výnos, například využití kolektivního investování. Z výše uvedeného lze stanovit následující doporučení pro využití investičních nástrojů pro získání zabezpečení na stáří pro jednotlivé skupiny investorů: 1. Investor s vysoce nadprůměrnými příjmy, ve věku nad 35 let •
využít doplňkové penzijní spoření zejména v případě, že zaměstnavatel poskytuje příspěvek, smlouvu o doplňkovém penzijním spoření je vhodné mít uzavřenu nejpozději kolem 50 let věku pro možnost využití předdůchodu,
•
využití důchodového spoření (smlouvu je možné uzavřít jen do poloviny roku 2013) je vhodné zvážit dle výše příjmu a věku, ve věku nad 50 let je přínos nízký,
•
pro zachování životního standardu i po dosažení důchodového věku, respektive ukončení zaměstnání je nutno významnou část příjmů investovat použitím ostatních investičních nástrojů.
2. Investor s nadprůměrnými příjmy, ve věku do 35 let •
využít doplňkové penzijní spoření zejména v případě, že zaměstnavatel poskytuje příspěvek,
•
případné využití důchodového spoření se jeví jako vhodný investiční nástroj, ale je nutno aktivně reagovat na zhodnocení dosahované zvoleným fondem (zvolenou investiční strategií),
•
pro zachování životního standardu i po dosažení důchodového věku, respektive ukončení zaměstnání je nutno významnou část příjmů investovat použitím ostatních investičních nástrojů. 82
3. Investor s průměrnými a podprůměrnými příjmy ve věku nad 35 let •
využít doplňkové penzijní spoření zejména v případě, že zaměstnavatel poskytuje příspěvek, smlouvu o doplňkovém penzijním spoření je vhodné mít uzavřenu nejpozději kolem 50 let věku pro možnost využití předdůchodu,
•
vstup do systému důchodového spoření se jeví jako nevhodný,
•
pro zachování životního standardu, respektive pro zmírnění dopadů odchodu do důchodu je vhodné se zajistit vhodným životním pojištěním.
4. Investor s průměrnými a podprůměrnými příjmy ve věku pod 35 let •
využití doplňkového penzijního spoření je vhodné, pokud zaměstnavatel poskytuje příspěvek, v ostatních případech je možno jej použít jako spořící produkt,
•
vstup do systému důchodového spoření se jeví jako nevhodný.
•
pro zachování životního standardu, respektive pro zmírnění dopadů odchodu do důchodu je vhodné se zajistit vhodným životním pojištěním.
83
6. Hodnocení zvolené strategie důchodové reformy Z analýzy dopadů aktuálního nastavení důchodové reformy do veřejných financí lze vyvodit, že bez zahájení důchodové reformy by se důchodový systém v ČR v krátké době stal systémem silně deficitním a naprosto zásadním způsobem by začal ovlivňovat finanční rovnováhu veřejných financí. Z analýzy je však rovněž zřejmé, že ani reformovaný systém se současnými parametry nepředstavuje definitivní řešení problému deficitu penzijního systému. Pouze nastavuje možné cesty k řešení, snižuje deficit tak, že jako zásadní problém veřejných financí se projeví o cca jedno desetiletí později a vytváří tak časový prostor pro přípravu dalších úprav systému a nalezení optimálního řešení i s ohledem na budoucí ekonomický vývoj v Evropě. Ať už bude řešení jakékoli, do poloviny tohoto století dojde k významnému snížení nominální úrovně vypláceného starobního důchodu ze systému sociálního pojištění, možná až na polovinu současného stavu. S tímto faktem musí počítat každý účastník penzijního systému a musí hledat cesty, jak se svou aktivitou v průběhu svého ekonomicky aktivního života zajistí proti riziku, že výše starobního důchodu poskytovaného ze státních zdrojů (1. pilíře) nedokáže pokrýt ani základní životní potřeby. Důchodová reforma kromě pouhého snižování výdajů nabízí pro účastníky penzijního systému i státem podporovanou alternativu akumulace prostředků v kapitálových fondech spravovaných soukromými penzijními společnostmi v rámci II. a III. pilíře penzijního systému. Vedlejším produktem zavedení těchto kapitálových fondů bezpochyby je, že se vytváří i prostor pro uplatnění státních dluhopisů a jiných finančních instrumentů pro financování státního dluhu do portfolií těchto fondů. Stát tím získává potenciálního kupce pro své finanční instrumenty, a výnosy z těchto instrumentů nejsou odčerpávány do zahraničí. Avšak pro to, aby tato alternativa měla skutečně významný dopad pro zabezpečení na stáří je nutné dosáhnout toho, aby objem prostředků kumulovaný v těchto fondech byl řádově vyšší, než je zatím kumulován v portfoliích transformovaných fondů penzijních společností. Tyto fondy jsou vytvářeny již více než 15 let, do systému je zapojena významná část ekonomicky aktivního obyvatelstva, ale objem kumulovaných prostředků ve výši přes 250 miliard Kč by nebyl schopen pokrýt výplatu starobních důchodů ani po dobu jednoho roku, a reálně je tedy schopen pokrýt jen minoritní část prostředků potřebných pro zajištění zabezpečení na stáří. 84
Otazníkem zůstává, zda zvolená cesta je optimální z hlediska nákladů na penzijní systém. Penzijní reforma zavádí dobrovolný systém opt-out, který zavádí principy osobní odpovědnosti jednotlivců za zabezpečení na stáří, ale zároveň odčerpává část již tak napnutého rozpočtu na sociální zabezpečení. Díky tomu, že systém je dobrovolný, není zajištěno, že nevznikne ve společnosti sociální napětí po budoucím snížení hodnoty starobního důchodu, zejména u skupiny obyvatel, které se do systému nezapojí. Navíc je i nadále opomíjen institut zaměstnaneckých důchodových fondů, který je zaveden v jiných státech EU a který prokázal svou životaschopnost. Tento princip je
částečně využit u
doplňkového důchodového spoření formou daňové uznatelnosti nákladů a osvobození od daní a z hlediska nákladů pro veřejné rozpočty je zřejmě výrazně lacinější, než samotný opt-out. Nepochybně kladně lze hodnotit následující skutečnosti: •
Byl učiněn první krok ke stabilizaci penzijního systému v časovém horizontu příštích desetiletí tak, aby nedošlo ke kolapsu veřejných financí.
•
Nadále posiluje význam III. pilíře (doplňkového penzijního spoření), který za své patnáctileté působení prokázal svou životaschopnost.
•
Vytváří pro občany finanční instrumenty pro zajištění na stáří, které jsou pod státním dohledem.
Naproti tomu je však nutno postavit následující závažné nedostatky: •
Systém nevznikl politickým konsenzem napříč politickým spektrem a v rámci předvolební rétoriky se již v počátcích uvádění do praxe objevuje silný tlak na zásadní změny a zrušení některých prvků (omezení, či úplné zrušení II. pilíře) a tento tlak má dle současného rozložení volebních preferencí vysokou naději na úspěch po příštích parlamentních volbách.
•
Navržený systém sám o sobě problém financování penzijního systému definitivně neřeší, a v každém případě budou nutné jeho další úpravy.
•
Navržený systém nenabízí řešení pro významnou část obyvatel s průměrnými a podprůměrnými platy. Tato skupina obyvatel nebude pomocí nabízených nástrojů schopna kumulovat dostatečné prostředky pro finanční zabezpečení na stáří.
85
•
II. pilíř je navržen jako dobrovolný a tím je vytvořeno vysoké riziko, že se do něj nepodaří získat dostatečně významný počet účastníků na to, aby mohl hrát významnou roli v penzijním systému.
86
Závěr Závěrem je uveden souhrn výsledků, ke kterým jsem dospěla v předchozích kapitolách. Z analýzy dopadů penzijního systému bez provedení jeho reformy do veřejný financí provedené v kapitole č. 4 vyplývá, že penzijní systém v původní podobě je dlouhodobě neudržitelný a byl by příčinou velmi vysokého deficitu veřejných financí v budoucích desetiletích. Deficit by dosáhl svého maxima kolem roku 2055, následně je možné očekávat mírné zlepšení v důsledku očekávaného mírného zlepšení demografické struktury obyvatelstva. Z analýzy dopadů penzijního systému po provedení jeho reforem tak, jak je zakotveno v současné platné legislativě provedené v kapitole č. 4 vyplývá, že realizované změny mohou přinést výrazné zlepšení budoucího schodku veřejných financí. Podmínkou úspěchu reformy je úspěšné zavedení důchodového spoření (II. pilíře), které je schopno výrazným způsobem pozitivně ovlivnit důchodový deficit důchodového systému, ovšem jen za podmínky, že do něj bude zapojeno více než 50% plátců sociálního pojištění. Skutečně významných změn je možno dosáhnout pouze téměř 100% účastí. Analýza rovněž ukazuje, že přijatá opatření sama o sobě nebudou schopna deficit veřejných financí vyřešit. Realizované změny samy o sobě problém deficitu veřejných financí definitivně neřeší a proto bude nutné provést ještě další reformy. Analýza dopadů reformy penzijního systému do osobních financí provedená v 5. kapitole ukazuje, že důchodové spoření (II. pilíř) vytváří vhodný nástroj pro zabezpečení na stáří, ovšem v podobě, v jaké je dnes zakotven v legislativě může mít významný přínos jen pro skupiny obyvatel s nadprůměrnými příjmy. Pro skupinu obyvatel s průměrnými a podprůměrnými příjmy zůstává použitelným investičním nástrojem doplňkové penzijní spoření a to zejména v případě, že zaměstnavatel poskytuje příspěvek. Tato skupina obyvatel má i po provedené reformě pouze omezené možnosti v použití investičních nástrojů pro zabezpečení na stáří. Analýzy provedené v této práci, které vycházejí z jednoduše dostupných zdrojů, a které nepotřebují složité výpočetní nástroje se kvalitativně dobře shodují s analýzami provedenými expertními skupinami v rámci přípravy důchodové reformy. Ukazují rovněž, že provedené 87
reformy mohou tvořit dobrý základ budoucího penzijního systému, avšak pro dosažení dlouhodobé udržitelnosti z pohledu veřejných financí i z pohledu osobních financí zejména u nízkopříjmových skupin, bude nutné v budoucnu provést ještě další reformy.
88
Seznam použité literatury: Publikace: 1. BEZDĚK, Vladimír. Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky (současný stav a potřeba reforem). I., II. díl. Praha: Česká národní banka, 2000. Dostupné také z: http://www.cnb.cz/en/research/research_publications/mp_wp/download//vp25_2.pdf 2. DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7400-075-1 3. GREGOROVÁ, Zdeňka a Milan Galvas. Sociální zabezpečení. 2.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 1081-287-2005 4. HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Květa Kubátová. Veřejné finance. 2.vyd. Praha: Eurolex, 2004. ISBN 80-86432-88-2 5. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 5.aktualizované vyd. Praha: Wolters Kluwer. 2010. ISBN 978-80-7357-574-8 6. LESAY, I. Bude reforma českého důchodového systému fundamentální? Trast pro ekonomiku a společnost. Diskusní sešit č. 2. Brno: K + B Most. 2007. ISBN 978-80-2399159-8.
Dostupné
také
z:
http://www.thinktank.cz/fileadmin/thinktank-
upload/diskusni_sesity/Lesay_2007_final.pdf 7. PŘIB, Jan a Vladimír Voříšek. Důchodové předpisy s komentářem. 7.aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, 2012. ISBN 978-80-7263-736-2 8. RADOVÁ, J., P. Dvořák a J. Málek. Finanční matematika pro každého. 7.aktualizované vyd. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3291-6 Legislativa: 1. ČESKO. Zákon č. 155 ze dne 30.června 1995 o důchodovém pojištění. In: Sbírka zákonů ČR. 1995, částka 41, s.1986-2011. Dostupný také z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=155&r=1995/ sb41-95.pdf.
89
2. ČESKO. Zákon č. 42 ze dne. 16. února 1994 o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedení. In: Sbírka zákonů
částka
ČR.1994,
14,
s.
259-269.
Dostupný
také
z:
http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?o=1&t=604/ sb14-94.pdf. 3. ČESKO. Zákon č. 582 ze dne 17. prosince 1991 o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. In: Sbírka zákonů ČR. 1991, částka 111, s. 2890-2919, Dostupný také z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=582&r=1991/ sb111-91.pdf. 4. ČESKO. Zákon č. 589 ze dne 20. listopadu 1992 o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiky zaměstnanosti. In. Sbírka zákonů ČR. 1992, částka 118, s.3521-3528. Dostupné také z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=589&r=1992/ sb118-92.pdf. 5. ČESKO. Zákon č. 586 ze dne 20.listopadu 1992 o daních z příjmů. In: . Sbírka zákonů ČR,
1992,
částka
117,
s.3473-3491.
Dostupné
z:
http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=586&r=1992/ sb.117-92.pdf. 6. ČESKO. Zákon č.427 ze dne 6.listopadu 2011 o doplňkovém penzijním spoření. In: Sbírka
zákonů
ČR,
2011,
částka
149,
s.
5624-5690.
Dostupné
z:
http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?o=6&T=413/ sb149-2011-427-2011.pdf. 7. ČESKO. Zákon č. 426 ze dne 6.listopadu 2011 o doplňkovém penzijním spoření. In: Sbírka
zákonů
ČR,
2011,
částka
149,
s.
5586-5623.
Dostupné
z:
http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?O=6&T=412/ sb-149-2011-426-2011.pdf 8. ČESKO. Zákon č. 256 ze dne 14.dubna 2004 o podnikání na kapitálovém trhu. In: . Sbírka zákonů
ČR,
2004,
částka
84,
s.
5442-5509.
Dostupné
z:
http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?r=2004&cz=256/ sb.084-04.pdf. 9. ČESKO. Zákon č. 189 ze dne 1.dubna 2004 o kolektivním investování., In: . Sbírka zákonů
ČR,
2004,
částka
63,
s.
2842-2887.
http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?o=4&t=523 sb. 063-04.pdf.
90
Dostupné
z:
Internetové zdroje: 1. ČESKO. ASOCIACE PENZIJNÍCH FONDŮ. Vybrané ekonomické ukazatele [online] 5.2.2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomickeukazatele/ 2. ČESKO. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Základní ukazatele sektoru penzijních fondů k 31.12.2012 [online] 18.3.2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazate le_fin_trhu/penzijni_fondy/ 3. ČESKO. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Dohledový benchmark č. 7/2012 – K uzavírání smluv o důchodovém spoření a doplňkovém penzijním spoření [online] 20.12.2012 [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohl edu/dohledove_benchmarky/download/dohledovy_benchmark_2012_07.pdf 4. ČESKO. ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Vývoj příjmů v letech 19932012 [online] 10.3.2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/CD1E8246-755C-480E-8436038EFEECDC02/0/2012webk122012VYVOJPRIJMUVLETECH19932012.pdf 5. ČESKO. ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Výroční zprávy [online] 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: odkaz: http://www.cssz.cz/cz/ocssz/informace/informacni-materialy/vyrocni-zpravy.html 6. ČESKO. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Indexy realizovaných cen bytů. Aktualizované soubory z publikace 7009-12 [online] 10.3.2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ceny_bytu 7.
ČESKO. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Úmrtností tabulky za ČR [online] 31.5.2012[cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/umrtnostni_tabulky_za_cr_od_roku_1920/$File/cr_u t_1920_2011.zip
91
8. ČESKO. DEMOGRAFICKÝ INFORMAČNÍ PORTÁL. Analýza: Demografické stárnutí ČR podle výsledků projekce. [online] 23.2.2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=824 9. ČESKO. HYPOTEČNÍ BANKA, A.S.HB INDEX [online] 23.2.2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.hyposvet.cz/hb-index/164.html 10. ČESKO. MINSTERSTVO FINANCÍ. Daňová statistika k roku 2012 [online] 5.2.2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/21005.html?year=0 11. ČESKO. MINSTERSTVO FINANCÍ. Depozitáře penzijních fondů [online] 26.7.2005 [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/pp_p_fondy.html 12. ČESKO. MINISTERSTVO FINANCÍ. Základní ukazatele vývoje penzijního připojištění v České republice [online] 21.2.2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_penzijnihopripojisteni_77015.html 13. ČESKO. MINISTERSTVO FINANCÍ. Závěrečná zpráva PES [online] červen 2010 [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_duchod_ref_pes.html 14. ČESKO. MINISTERSTVO FINANCÍ. Závěrečná zpráva – výkonný tým [online] květen 2050 [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2235/zaverecna_zprava.pdf 15. ČESKO. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ.
Hlavní principy
pokračování důchodové reformy [online] 10.6.2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11969/Analyza.pdf 16. ČESKO. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ.
Hlavní principy
pokračování důchodové reformy [online] 10.6.2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/10660/principy_v2.pdf 17. ČESKO. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Manuál k důchodové reformě
[online]
10.3.2013
[cit.
2013-03-20].
http://duchodovareforma.mpsv.cz/files/clanky/10/Duch_ref_fi2.pdf
92
Dostupné
z:
18. ČESKO. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Pojistně matematická zpráva o důchodovém zabezpečení [online] 10.3.2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13783/PMZ-2012.pdf 19. ČESKO. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Deloitte. Zpracování návrhu zásad právní úpravy možnosti opt out ze základního důchodového systému. Závěrečná zpráva [online] 29.5.2009 [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8262/Report_opt-out_20090529_final.pdf
Seznam použitých tabulek a obrázků Seznam použitých tabulek Tabulka č. 1
Index závislosti mezi obyvateli v produktivním a neproduktivním věku
Tabulka č. 2
Odhad podílu výplaty starobního důchodu na vybraném pojistném v %
Tabulka č. 3
Porovnání investičních nástrojů
Seznam použitých obrázků Obrázek č. 1
Demografická struktura – věková prognóza
Obrázek č. 2
Odhadovaný vývoj salda
Obrázek č. 3
Vybrané ekonomické ukazatele z penzijního připojištění
Obrázek č. 4
Příjmy a výdaje sociálního pojištění
Obrázek č. 5
Počet a výše vyplácených důchodů
Obrázek č. 6
Vyplácený státní příspěvek na penzijní připojištění
Obrázek č. 7
Vývoj inflace od roku 1989
Obrázek č. 8
Vývoj podílu předčasných důchodů k důchodům starobních v letech 2002 2011
Obrázek č. 9
Bilance sociálního pojištění po implementaci důchodové reformy 93
Obrázek č. 10
Změna očekávaného věku dožití pro jednotlivé věkové kategorie – muži
Obrázek č. 11
Změna očekávaného věku dožití pro jednotlivé věkové kategorie – ženy)
Obrázek č. 12
Výhodnost vstupu do DS pro muže
Obrázek č. 13
Výhodnost vstupu do DS pro ženy
Obrázek č. 14
Výhodnost vstupu do DS pro muže, při prodloužení doby dožití
Obrázek č. 15
Výhodnost vstupu do DS pro ženy, při prodloužení doby dožití
Obrázek č. 16
Výnosy penzijních fondů v jednotlivých letech, vývoj inflace –kumulovaně
Obrázek č. 17
Výhodnost vstupu při zhodnocení 1% pod inflaci
Obrázek č. 18
Výhodnost vstupu při zhodnocení rovném inflaci
Obrázek č. 19
Výhodnost vstupu při zhodnocení 1% nad inflaci
Obrázek č. 20
Výhodnost vstupu při zhodnocení 2% nad inflaci
Obrázek č. 21
Výhodnost vstupu do důchodového spoření při snížení starobního důchodu o 20%
Obrázek č. 22
Výhodnost vstupu do důchodového spoření při snížení starobního důchodu o 40%
Obrázek č. 23
Výhodnost vstupu do důchodového spoření při zvýšení odvodu na 4% a započítání výpočtového základu ve výši 1,1%
Obrázek č. 24
Výhodnost vstupu do důchodového spoření při zvýšení odvodu na 5% a započítání výpočtového základu ve výši 1%
Obrázek č. 25
Výhodnost vstupu do důchodového spoření při snížení odvodu na 2% a započítání výpočtového základu ve výši 1,3%
Obrázek č. 26
Výhodnost vstupu do důchodového spoření při snížení odvodu na 1% a započítání výpočtového základu ve výši 1,4%
94
Obrázek č. 27
Přínos doplňkového penzijního spoření při placení 2% příspěvku účastníka a 3% příspěvku zaměstnavatele
Obrázek č. 28
Přínos doplňkového penzijního spoření při placení příspěvku účastníka 1000 Kč bez příspěvku zaměstnavatele
Obrázek č. 29
Graf vývoje cen bytů v ČR, období 2005 - 2013
Obrázek č. 30
HB INDEX
95
