Reforma důchodového systému v České republice

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Reforma důchodového systému v České republice Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Jana Mervartová

Lenka Linhartová

Brno 2013

Na tomto místě bych chtěla poděkovat zejména vedoucí mé bakalářské práce JUDr. Janě Mervartové za vstřícnost, připomínky a cenné rady, které mi poskytla při psaní této práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím zdrojů uvedených v seznamu použité literatury v závěru práce. V Brně dne 14. května 2013

__________________

Abstract Linartová, L. Reform of the pension system in Czech Republic. Bachelor thesis. Brno: Mendel University, 2013. This bachelor thesis deals with the pensions system in the Czech Republic and its changes applicable from 1 January 2013 which were executed in the implementation of pension reform. The thesis is divided into two parts. The first, theoretical, one is focused on pension insurance, its individual benefits, especially retirement pensions and the pension reform and pension reform and its various pillars. In the practical part, there has been calculated a retirement pension granted for the year 2013 on a model example and other examples of the calculations of the pensions of people participating and not participating in the second funded pillar. Consequently, the concept of the pension reform is evaluated in the discussion of this thesis. Keywords Pension system, pension reform, retirement, pillar, additional insurance, complementary savings.

Abstrakt Linhartová, L. Reforma důchodového systému v České republice. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. Bakalářská práce se zabývá důchodovým systémem fungujícím v České republice a jeho změnami platnými od 1. 1. 2013, ke kterým došlo v rámci provádění důchodové reformy. Práce je rozdělena na dvě části. První z nich – teoretická – se věnuje důchodovému pojištění, jeho jednotlivým dávkám, především pak starobním důchodům a již zmiňované důchodové reformě a jejím jednotlivým pilířům. V praktické části je na modelovém příkladě proveden výpočet starobního důchodu přiznaného pro rok 2013 a poté další příklady na výpočet důchodů občanům při jejich účasti a neúčasti 2. fondového pilíře. Následně je v diskuzi celkově vyhodnocena koncepce důchodové reformy. Klíčová slova Důchodový systém, důchodová reforma, důchod, pilíř, penzijní připojištění, doplňkové spoření.

Obsah

6

Obsah 1

Úvod

10

2

Cíl práce a metodika

11

3

2.1

Cíl práce ................................................................................................... 11

2.2

Metodika .................................................................................................. 11

Literární rešerše

13

3.1

Sociální zabezpečení ................................................................................ 13

3.2

Důchodový systém v České republice ...................................................... 14

3.3

Základní právní legislativa....................................................................... 15

3.4

Druhy dávek důchodového pojištění ....................................................... 15

3.4.1

Vdovský a vdovecký důchod ............................................................ 16

3.4.2

Sirotčí důchod .................................................................................. 17

3.4.3

Invalidní důchod ..............................................................................18

3.4.4

Starobní důchod ............................................................................... 19

3.5

Reforma důchodového systému .............................................................. 21

3.5.1 Potřebnost důchodové reformy v ČR v kontextu s evropskými podmínkami ................................................................................................. 22

4

3.5.2

Potřebnost důchodové reformy z hlediska ekonomického ............ 23

3.5.3

Potřebnost důchodové reformy z hlediska demografických změn 24

3.5.4

Třípilířový penzijní systém ............................................................. 27

3.5.5

Institut předdůchodu ...................................................................... 38

Praktická část

40

4.1

Postup při výpočtu starobního důchodu ................................................ 40

4.2

Výpočet důchodu přiznaného pro rok 2013 ........................................... 42

4.2.1 4.3

Modelový příklad ............................................................................ 43

Výpočet důchodů při účasti ve druhém pilíři ......................................... 47

4.3.1

Příklad 1........................................................................................... 48

4.3.2

Příklad 2 .......................................................................................... 49

4.3.3

Příklad 3 .......................................................................................... 50

Obsah

7

4.3.4

Příklad 4 ........................................................................................... 51

4.3.5

Příklad 5 .......................................................................................... 52

4.4

Vyhodnocení řešených příkladů ............................................................. 52

5

Diskuze

54

6

Závěr

58

7

Literatura

60

A

Příloha ZDP – důchodový věk pojištěnců narozených v letech 1936-1977 65

Seznam grafů

8

Seznam grafů Graf 1 Vývoj podílu výdajů na důchody k hrubému domácímu produktu

24

Graf 2 Živě narození a zemřelí v České republice v letech 1989 – 2011 25 Graf 3

Naděje dožití mužů a žen při narození

25

Graf 4

Strom života v roce 2010 (vlevo) a 2040 (vpravo)

26

Graf 5 Vývoj podílu průměrně vypláceného důchodu na průměrné mzdě v % 45

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1 Sazby pojistného na sociální pojištění

14

Tab. 2

Vývoj základní výměry důchodu v jednotlivých letech

16

Tab. 3

Povinná doba pojištění pro jednotlivé roky

20

Tab. 4 Příjmy a výdaje pojistného a zůstatky důchodového účtu v mld. Kč 23 Tab. 5

Počet důchodců a poplatníků pojistného

26

Tab. 6

Seznam penzijních společností

28

Tab. 7 Základní parametry důchodových fondů

31

Tab. 8

Výše maximálních úplat penzijních společností

32

Tab. 9

Porovnání výše státního příspěvku

36

Tab. 10 Zápočet OVZ pro účely stanovení výše důchodu v letech 2012-2015 42 Tab. 11

Výpočet úhrnu ročních vyměřovacích základů

44

Tab. 12

Náhradový poměr v závislosti na výši příjmu

46

Tab. 13

Shrnutí výpočtu 1. příkladu

48

Tab. 14


49

Tab. 15


50

Tab. 16


51

Tab. 17


52

Úvod

10

1 Úvod Oblast důchodového pojištění se dotýká každého z nás. Účast na něm je povinná pro všechny ekonomicky aktivní občany (za splnění zákonem stanovených podmínek), v určitých případech i dobrovolná a zabezpečuje nás v případě sociálních událostí jako je stáří, invalidita, případně smrt živitele rodiny. V České republice funguje průběžný důchodový systém, též označovaný jako PAYG, z anglického pay as you go. Znamená to, že peněžní prostředky vybrané od ekonomicky aktivního obyvatelstva dnes jsou poskytnuty současným poživatelům penzí. Je založen na sociální solidaritě, jednoduchosti, avšak velkou nevýhodou je vysoká demografická závislost. Takovýto systém je z ekonomického hlediska dlouhodobě neudržitelný především z důvodu stárnutí populace. Přibývá obyvatel v postproduktivním věku, kteří důchody čerpají, a klesá počet těch, kteří by do systému odváděli peníze a připívali tak na důchody současných penzistů. Proto bylo potřeba přistoupit k radikálnímu kroku a reformovat dosavadní systém. Od 1. 1. 2013 vstoupila v platnost trojice zákonů, především pak zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, který ošetřuje nově vzniklý pilíř důchodového systému, a došlo tak k historicky největší reformě penzijního systému od r. 1989. Od tohoto data v České republice začal fungovat třípilířový systém zahrnující základní důchodové pojištění, důchodové spoření a doplňkové penzijní spoření.


11

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je analýza důchodového systému fungujícího v České republice do konce roku 2012 a její srovnání s důchodovým systémem reformovaným. V práci budou popsány dávky důchodového pojištění, nároky na jejich dosažení a budou shrnuty nejdůležitější změny, ke kterým došlo v rámci důchodové reformy. Převážná část práce bude proto věnována nově vzniklému druhému pilíři – tzv. důchodovému spoření. Hlavním cílem je vyhodnotit koncepci důchodové reformy. Tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím výpočtů výše důchodů přiznaných modelovým osobám při jejich účasti a neúčasti ve druhém pilíři v souvislosti s riziky jednotlivých pilířů a taktéž posouzením současného stavu jak z hlediska ekonomického, tak i demografického. Na základě toho se současně pokusím kriticky vyhodnotit výhodnost nebo nevýhodnost vstupu jednotlivých skupin obyvatelstva do druhého pilíře a navrhnu jiné alternativy zajištění na stáří. Výstup této práce by měl poskytnout ucelený pohled na současný důchodový systém a na základě provedených výpočtů a zhodnocení rizik podat doporučení a nastínit jiné možnosti zajištění na stáří. Práce může taktéž posloužit občanům při jejich rozhodování o vstupu do druhého pilíře.

2.2 Metodika Východiskem pro tuto bakalářskou práci mi byly právní předpisy, které upravují oblast důchodového zabezpečení. Jde především o zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, dále pak zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a v rámci provádění důchodové reformy nově přijaté zákony ze dne 6. listopadu 2011, které upravují oblast důchodového spoření u penzijních společností. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje popisu důchodového systému, dávkám vypláceným v rámci důchodového pojištění a zejména pak důchodové reformě, její potřebnosti z hlediska demografického a jejím jednotlivým pilířům - produktům důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření. Tato část práce vychází převážně z výše zmiňovaných právních předpisů, doplněných o komentáře a data získaná z odborné literatury, případně internetových zdrojů státních organizací, které obsahují aktuální informace týkající se tématu dané práce. Pro její zpracování bylo využito analýzy a metody deskripce.


12

V praktické části je popsán a na konkrétním příkladu předveden způsob výpočtu důchodu pro rok 2013. Dále jsou zde řešeny příklady na výpočet důchodu osob účastných důchodového spoření. Tyto výpočty byly provedeny na důchodové kalkulačce Ministerstva práce a sociálních věcí (volně dostupné z jejich webových stránek) a jejich hodnoty slouží pouze orientačně pro účely srovnání výhodnosti či nevýhodnosti vstupu do 2. pilíře a jeho celkového zhodnocení. Pro zpracování této části práce jsem využila matematických operací, metody komparace a dedukce. V části věnované diskuzi se zabývám zvyšováním důchodového věku a uvádím zde jak názory své, tak i odborníků. Většina číselných dat a ukazatelů, které byly v práci použity, jsem získala z portálu Českého statistického úřadu, dále pak z portálu Ministerstva práce a sociálních věcí a České správy sociálního zabezpečení, které jsou hlavními orgány v provádění a organizaci sociálního zabezpečení. V práci bylo v některých případech pro přehlednost a názornost využito tabulek a grafů.


13

3 Literární rešerše 3.1 Sociální zabezpečení Sociální zabezpečení je hlavním nástrojem sociální politiky státu a slouží k naplňování jeho cílů. Hlavními právními předpisy je zde zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Jeho prostřednictvím je lidem poskytována pomoc v případě těchto událostí (Tröster a kol., 2010):        

nemoci, nezaměstnanosti, zdravotního poškození a invalidity, pracovního úrazu a nemoci z povolání, stáří, mateřství, rodičovství a úmrtí živitele.

Sociální systém fungující v České republice se opírá o existenci 3 pilířů, jedná se o systém sociálního pojištění, systém státní sociální podpory a systém sociální pomoci. První pilíř – sociální pojištění – řeší takové situace, na které je možné se dopředu připravit. (Arnoldová, 2012) „Sociální pojištění je povinný finanční systém, kterým se občan sám nebo někdo jiný občana povinně zajišťuje pro případ budoucí sociální události.“ (Tröster a kol., 2010) Jak už z názvu vyplývá, funguje na pojistném principu, tedy pravidelném odvádění dávek - pojistného z vyměřovacího základu občana. Občan se takto chrání před negativními dopady v případě nastalé sociální situace a zabezpečuje se tak do budoucna. Stát k systému sociálního pojištění vytváří právní rámec, stanovuje základní podmínky a limity. Sociální pojištění zahrnuje odvody dávek na pojištění důchodové, nemocenské a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Jeho výše je pak odlišná podle toho, zda je občan zaměstnavatelem, zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ). Pro OSVČ je nemocenské pojištění nepovinné. (Arnoldová, 2012) Sazby pojistného pro jednotlivé subjekty nám shrnuje následující tabulka.

Literární rešerše Tab. 1

14

Sazby pojistného na sociální pojištění

Důchodové Nemocenské Státní politika CELKEM pojištění pojištění zaměstnanosti zaměstnanec

6,5 %

-

-

6,5%

zaměstnavatel

21,5 %

2,3/3,3 %*

1,2 %

25/26 %

OSVČ

28 %

(dobrovolně 2,3 %)

1,2 %

29,2 % (31,5 %)

*dobrovolně lze zvolit 3,3 % u zaměstnavatelů, kteří mají do 25 zaměstnanců Zdroj: Arnoldová, 2012; vlastní zpracování

Pojistné je příjmem státního rozpočtu, vede se na samostatném účtu, přičemž prostředky odvedené na důchodové pojištění jsou od 1. ledna 1996 vedeny na zvláštním účtu důchodového pojištění, od 1. března 2008 se jedná o Zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu. (MPSV, 2011a)

3.2 Důchodový systém v České republice Do konce roku 2012 v České republice fungoval plně průběžný důchodový systém tvořený základním důchodovým pojištěním (první pilíř) doplněným o dobrovolné penzijní připojištění se státním příspěvkem (současný třetí pilíř), které funguje na fondovém principu. Nově, od 1. 1. 2013, je v České republice zaveden třípilířový penzijní systém skládající se ze základního důchodového pojištění, nově vzniklého penzijního spoření a doplňkového penzijního spoření, jež vzniklo modifikací původního penzijního připojištění. Celková penze budoucích důchodců se tak může skládat ze tří samostatných příjmů. První pilíř – důchodové pojištění je povinné pro všechny ekonomicky aktivní občany. Jedná se o dávkově definovaný a průběžně financovaný pilíř. Z hrubé mzdy pracujících je odváděno pojistné na důchodové pojištění, které je ihned použito na výplatu důchodů jejich současným poživatelům. (MPSV 2012b) U penzí vyplácených z prvního pilíře je současně zachován princip zásluhovosti, ve větší míře potom princip solidarity1. Při výpočtu důchodu se vychází ze základní výměry (=princip solidarity) a z procentní výměry (=princip zásluhovosti). Pro člověka, který více vydělával (a platil tak současně víc na důchodové pojištění), to znamená, že jeho důchod bude vyšší, avšak penze se s vyšším příjmem zvyšuje pomaleji. Důvodem je existence redukčních hranic. (Syrový, 2012) Zbývajícím dvěma pilířům, produktu penzijního spoření a doplňkového penzijního spoření, jsou věnovány samostatné podkapitoly v rámci kapitoly pojednávající o důchodové reformě. Například v rámci důchodového zabezpečení jsou poskytovány dávky důchodového pojištění i osobám na tomto pojištění neúčastněným, jde o případy tzv. invalidy z mládí. 1


15

3.3 Základní právní legislativa Současný český důchodový systém je upraven několika právními předpisy. Tím hlavním a základním je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen ZDP) platný od 1. 1. 1996, kdy došlo k převratné změně v systému důchodového zabezpečení. Tento zákon byl od svého přijetí několikrát novelizován a stále dochází k jeho úpravám prostřednictvím nařízení vlád nebo vyhlášek ministerstva práce a sociálních věcí. O nároku na důchod, jeho výši a výplatě rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení s výjimkou několika případů. Legislativním základem je zde zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Otázka financování důchodové pojištění je ošetřena zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 1993.

3.4 Druhy dávek důchodového pojištění Při splnění zákonem stanovených podmínek vzniká jednotlivci nárok na příjem dávek v podobě důchodu. Ze základního důchodového pojištění se poskytují tyto důchody:    

starobní, invalidní, vdovský a vdovecký, sirotčí.

Tyto důchody se dělí na 2 skupiny: důchody přímé (starobní a invalidní) a důchody odvozené, někdy označované jako důchody pozůstalostní nebo nepřímé (vdovské a vdovecké, sirotčí). Rozdíl mezi nimi je v tom, že u důchodů přímých se při výpočtu důchodu vychází z dob pojištění a výdělku oprávněného, kdežto u důchodů odvozených se důchod stanoví z přímého důchodu zemřelého, který pobíral nebo na který by mu vznikl nárok. Výše každého důchodu se skládá ze 2 částí:  ze základní výměry a  z procentní výměry stanovené procentní sazbou z výpočtového základu v závislosti na získané délce doby pojištění; v případě odvozených důchodů z procentní výměry důchodu zemřelého. Základní výměra je stanovena pevnou částkou stejnou pro všechny typy důchodů. Její výše činí 9 % průměrné měsíční mzdy daného roku a je téměř každoročně upravována v nařízení vlády o zvyšování důchodů. (Přib, 2010) K valorizacím důchodů dochází na základě růstu cen a inflace, vývoji mezd a v neposlední řadě i na politické vůli. Politická reprezentace usiluje o úsporu ve


16

vyplácených dávkách a v posledních letech tak dochází k postupnému zpomalení valorizace důchodů. (Janda, 2012) Tab. 2

Vývoj základní výměry důchodu v jednotlivých letech

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Výměra 1310 1310 1400 1470 1570 1700 2170 2170 2230 2270 2330 v Kč Zdroj: Janda, 2012; vlastní zpracování

Od 1. 1. 2013 tedy základní výměra činí 2330 Kč a oproti loňskému roku došlo k nárůstu (o 60 Kč) na základě vyhlášky č. 324/2012 Sb. o zvýšení důchodů v roce 2013. Zvýšení se provádí automaticky jak pro nově přiznané důchody tak i pro důchody přiznané před rokem 2013. Procentní výměra se stanoví procentní sazbou v závislosti na získané době pojištění a dosažených příjmech, jde-li o důchody přímé, nebo z procentní výměry důchodu zemřelého, jde-li o důchody nepřímé. (Přib, 2010) Souběh nároků na důchody Splňuje-li občan současně podmínky nároku na výplatu více důchodů, pak mluvíme o souběhu nároků na důchody. Postup při tomto souběhu závisí na tom, o jaké typy důchodu se jedná. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na více důchodů téhož druhu2 nebo na výplatu starobního a invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod a to ten, který je vyšší. Pokud by jejich výše byla stejná, může si občan vybrat, který chce vyplácet, a nárok na důchod, který se nevyplácí, následně zaniká. Pokud jsou však splněny podmínky nároku na starobní nebo invalidní důchod a současně na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod (tzn. souběh důchodu přímého a nepřímého), vyplácí se vyšší důchod v plné výši včetně základní výměry a z druhého důchodu náleží už jen polovina procentní výměry. Základní výměra se z druhého důchodu už nevyplácí, neboť ta náleží každému důchodci jen jednou. (Přib, 2010) 3.4.1

Vdovský a vdovecký důchod

Jedná se o první typ tzv. pozůstalostních důchodů. Tato dávka náleží manželce zemřelého (v případě vdovského důchodu) nebo manželovi zemřelé (v případě vdoveckého důchodu). Hlavním účelem této dávky je zmírnit ekonomickou zátěž, kterou smrt pro rodinu znamená. Má pomoci vypořádat se s nastalou situací a překonat období, ve kterém si rodina bude muset obstarat alternativní příjem (než začnou vydělávat nezletilé děti, než pozůstalý opět uzavře sňatek apod.). (Koldinská, 2007)

Například nárok na starobní důchod dle § 29 (obecný starobní důchod), nárok na předčasný starobní důchod dle § 30 nebo na předčasný starobní důchod dle § 31. 2


17

Podmínky nároku na vdovský a vdovecký důchod Vdova nebo vdovec má nárok na příslušný důchod po zemřelém manželovi nebo manželce, pokud zemřelý splňoval některou z podmínek stanovených v § 49 ZDP. Vdovský nebo vdovecký důchod je potom vyplácen po dobu jednoho roku, pokud však během této doby nebylo uzavřeno nové manželství. V tom případě nárok na důchod zaniká a není vyplaceno ani odbytné (jednorázově vyplacená částka ve výši 12 měsíčních pozůstalostních důchodů při uzavření nového manželství), jak tomu bylo před rokem 2012. Po uplynutí jednoho roku má pozůstalý nárok na důchod pouze v případě, že splňuje některou z podmínek uvedených v § 50, odst. 2 ZDP. Pakliže nárok na vdovský (vdovecký) důchod již zanikl a pozůstalý do dvou let po zániku od dřívějšího nároku bude splňovat některou z těchto podmínek, nárok na vdovský důchod mu vznikne znovu.3 Výše vdovského a vdoveckého důchodu Výše základní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 2330 Kč pro rok 2013. Procentní výměra je potom ve výši 50 % procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl, nebo by měl nárok zemřelý v době smrti. Pokud byl zemřelý účastníkem důchodového spoření, pro účely stanovení výše procentní výměry vdovského (vdoveckého) důchodu se dle ZDP stanoví výše procentní výměry starobního důchodu v částce, která by náležela, pokud by nebylo přihlédnuto k účasti na důchodovém spoření. Pokud pozůstalá osoba pobírá jakýkoli vlastní důchod, platí pravidlo o souběhu důchodů. Vyšší důchod je pobírán v plné výši a procentní výměra nižšího z nich se krátí na polovinu (základní výměra nižšího důchodu nenáleží vůbec). (Arnoldová, 2012) 3.4.2

Sirotčí důchod

Dávky sirotčího důchodu se řadí mezi tzv. pozůstalostní důchody. Jedná se o dávku poskytovanou nezaopatřeným4 dětem, kterým zemřel rodič (osvojitel), nebo osoba, které bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu do náhradní péče, jestliLhůta dvou let je platná od 1. 1. 2012 a vztahuje se tak na nároky vzniklé v tomto roce a později. U důchodů přiznaných před tímto datem je možné o důchod opětovně požádat ve lhůtě pěti let dle dřívějšího znění zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 4 Za nezaopatřené děti se dle § 20, odst. 3 ZDP považují děti do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26 let věku, jestliže se dítě soustavně připravuje na budoucí povolání (studiem na střední nebo vysoké škole, případně v zahraničí), jestliže se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz (například při ukončení studia ze zdravotních důvodů má dítě nadále nárok na sirotčí důchod) nebo jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopno vykonávat výdělečnou činnost. 3


18

že byli poživateli starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni úmrtí splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní nebo starobní důchod nebo zemřeli následkem pracovního úrazu. Od 1. 1. 2012 pro nárok na sirotčí důchod postačuje, pokud zemřelý získal alespoň polovinu doby pojištění potřebnou pro vznik nároku na invalidní důchod. Oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každém ze zemřelých rodičů, pakliže byly splněny výše uvedené podmínky stanovené § 52 ZDP. Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením (v případě zrušení osvojení vzniká znovu nárok na sirotčí důchod), svěřením dítěte do výchovy jiné osoby nebo do společné výchovy manželů nebo pominou-li důvody nezaopatřenosti dítěte. Výše sirotčího důchodu Výše sirotčího důchodu se opět skládá ze základní výměry, která pro rok 2013 činí 2330 Kč, a z procentní výměry. Ta je ve výši 40 % procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který by měla nárok zemřelá osoba v době úmrtí dle § 53 ZDP. 3.4.3

Invalidní důchod

Český sociální systém pohlíží na invaliditu jako na předčasné zestárnutí, a proto je invalidita ošetřena systémem důchodového pojištění. (Koldinská, 2007) Pro jeho účely můžeme invaliditu definovat jako dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav (trvající 1 rok a déle), vlivem čehož došlo k poklesu nebo úplné nemožnosti výdělečné činnosti nebo poklesu pracovní schopnosti. Poklesem pracovní schopnosti se dle § 39, odst. 3, věty druhé ZDP rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu. Do konce roku 2009 byla rozlišována invalidita plná a částečná a to na základě procentuálního poklesu schopnosti výdělečné činnosti. Kritéria hodnocení byla 33 % a 66 %. Od 1. 1. 2010 došlo k novému vymezení invalidity spočívající v zavedení 3 stupňů invalidity na základě poklesu pracovní schopnosti s tím, že pokud pracovní schopnost jedince dle § 39, odst. 2 poklesne: a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. V souvislosti s touto změnou došlo zároveň k nahrazení dvou dávek (plného invalidního důchodu a částečného invalidního důchodu) dávkou jedinou - inva-


19

lidním důchodem prvního až třetího stupně, jehož výše se stanovuje v závislosti na zjištěném stupni invalidity.5 (ČSSZ, 2012a) Podmínky pro nárok na invalidní důchod Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod závisí na dosaženém věku a je stanovena v § 40 ZDP. Zvláštností je případ mladistvých, tzv. „invalidita z mládí“. Pokud jde o občana s trvalým pobytem na území České republiky, staršího 18 let, který je invalidní pro invaliditu třetího stupně, vzniká mu taktéž nárok na důchod pro invaliditu třetího stupně, ačkoliv nebyl účasten důchodového pojištění. Podmínkou však je, že invalidita vznikla před dosažením věku 18 let. Pro výpočet procentuální výměry důchodu se v tomto případě vychází ze všeobecného vyměřovacího základu o 2 roky předcházejícímu rok přiznání důchodu upraveného přepočítávacím koeficientem. (Arnoldová, 2012) Výše invalidního důchodu Invalidní důchod se skládá, tak jako ostatní druhy důchodů, ze základní a procentní výměry. Výše procentní výměry je odlišná pro jednotlivé stupně invalidity a činí dle ZDP od 0,5 % do 1,5 % výpočtového základu měsíčně za každý celý rok doby pojištění a dopočtené doby pojištění6. 3.4.4

Starobní důchod

Nejčastěji vyplácenou dávkou ze systému důchodového pojištění je právě starobní důchod. Na konci roku 2011 tuto dávku pobíralo 2,34 mil. důchodců (z celkového počtu 2,873 mil. poživatelů důchodů) a počet jejich příjemců rok od roku stále narůstá. Ve srovnání s rokem 2010 došlo k celkovému zvýšení počtu důchodců o 53,9 tis. (MPSV, 2012c) Jedná se o dávku, která má zabezpečit občany v době stáří. V pokročilejším věku již ubývá fyzických i psychickým sil (záleží na druhu zaměstnání) z důvodu opotřebení organismu. Člověk již není schopen vykonávat práci v takovém rozsahu jak dříve, a proto není schopen zabezpečit své příjmy. Podmínka nároku pro přiznání starobního důchodu je obecně dosažení potřebné doby pojištění a dosažení určitého (důchodového) věku. Potřebná doba pojištění se od roku 2009 zvyšuje s počátkem každého roku o jeden rok a to až do roku 2018, kdy bude potřebná doba pojištění činit 35 let jak pro muže, tak i pro ženy. Pro rok 2013 je potřeba 29 let doby pojištění. K 1. 1. 2010 došlo v souvislosti s touto změnou k překlopení plného a částečného invalidního důchodu následujícím způsobem: plný invalidní důchod se považuje za důchod pro invaliditu třetího stupně a částečný invalidní důchod se považuje za invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně na základě procentuální výše poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti. 6 Jde o dobu ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku bezdětné ženy stejného data narození, a to jak pro ženy, tak i pro muže. 5


20

Délku povinné doby pojištění pro jednotlivé roky nám přehledně ukazuje následující tabulka. (Arnoldová 2012; ZDP) Tab. 3

Povinná doba pojištění pro jednotlivé roky

Důchodový věk dosažen v roce 2013 v roce 2014 v roce 2015 v roce 2016 v roce 2017 v roce 2018 po roce 2018

Potřebná doba pojištění 29 let 30 let 31 let 32 let 33 let 34 let 35 let

Zdroj: zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění; vlastní zpracování

Pokud není splněna podmínka základní potřebné doby pojištění, vzniká nárok na starobní důchod také, avšak za předpokladu, že je splněna některá z dalších podmínek pro nárok na starobní důchod stanovených zákonem v § 29 odst. 2, 3, 4 nebo 5. (ČSSZ, 2013b) Do potřebné doby pojištění jsou započítávány i tzv. náhradní doby pojištění. Jedná se o dobu, kdy občané neodvádí pojistné například z důvodu výchovy dítěte, z důvodu účasti v evidenci úřadu práce a jiných definovaných v zákoně. Podmínkou je, že náhradní doba pojištění byla získána na území České republiky (s výjimkou péče o dítě do 4 let věku) a doba pojištění trvala alespoň jeden rok. Doba do 18 let věku a po vzniku nároku na starobní důchod se již nezapočítává. Tato doba je po roce 2009 pro účely stanovení potřebné doby pojištění započítávána z 80 %, jde-li však o dobu vojenské služby, dobu péče o dítě do 4 let věku nebo o osobu bezmocnou či závislou, započítává se tato doba plně, tedy ze 100 %. Podle přechodného ustanovení zákona č. 306/2008 Sb. se náhradní doby získané před 1. lednem 2010 započítávají v plné výši, jde-li o pojištěnce, kterým vznikne nárok na důchod před rokem 2019. (Přib, 2010) Důchodový věk V rámci tzv. malé důchodové reformy bylo rozhodnuto o dalším postupném zvyšování důchodového věku o 2 měsíce za každý rok u mužů a o 2, 4 a 6 měsíců ročně u žen. Má tak dojít k rychlejšímu sjednocení důchodového věku mužů a žen. (ČSSZ, 2011) U pojištěnců narozených před rokem 1936 k žádné změně nedochází. Jejich důchodový věk činí 60 let pro muže a pro ženy dle počtu vychovaných dětí:  53 let, pokud vychovaly alespoň 5 dětí  54 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 děti  55 let, pokud vychovaly 2 děti  54 let, pokud vychovaly 1 dítě, nebo


21

 57 let. Pro pojištěnce narozené v letech 1936 až 1977 se určuje důchodový věk dle tabulky přílohy zákona o důchodovém pojištění (viz příloha této práce). U pojištěnců narozených po roce 1977 se důchodový věk stanoví tak, že se k věku 67 let přičte dvojnásobek počtu kalendářních měsíců stanovených jako rozdíl mezi rokem narození a rokem 1977. Stanovení výše starobního důchodu Výpočet starobní penze je poměrně složitá matematická operace, která se v současnosti provádí pomocí výpočetní techniky. Jelikož se v praktické části této práce budu věnovat výpočtu důchodu, pro srozumitelnost a názornost ponechám i teoretický popis způsobu výpočtu a stanovení jeho výše na tuto část. Předčasný starobní důchod Protože věk odchodu do důchodu se stále zvyšuje, mnoho lidí raději volí odchod do předčasného starobního důchodu, tedy před dosažením jejich řádného důchodového věku7. Podmínkou pro odchod do předčasného důchodu je získání potřebné doby pojištění stanovené zákonem pro konkrétní rok (viz Tab. 3 Povinná doba pojištění pro jednotlivé roky) dle § 29 odst. 1, nebo dle § 29 odst. 3 ZDP, kde je stanovena potřebná doba pojištění ve výši alespoň 30 let, jestliže bylo důchodového věku dosaženo po roce 2014. Další podmínkou je, že do důchodového věku mu ode dne, od něhož se důchod přiznává, chybí nejvýše:  3 roky, pokud je jeho důchodový věk nižší než 63 let,  5 roků, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let. Jelikož pak tito lidé platí pojistné kratší dobu a současně se jim tak zvyšuje doba pobírání důchodu v porovnání s těmi, kteří odejdou do důchodu ve standardní době, je jim důchod trvale krácen a zaniká možnost nároku na obecný starobní důchod. Výše krácení je závislá na době, která zbývá do dosažení důchodového věku, přičemž platí přímá úměra – s delší dobou zbývající do dosažení důchodového věku je i srážka procentní výměry vyšší a naopak. (Arnoldová, 2012)

3.5 Reforma důchodového systému K důchodové reformě bylo přistoupeno z důvodu neudržitelnosti systému z hlediska dlouhodobého. Systém důchodového zabezpečení, jak byl v České republice doposud nastaven (systém průběžného financování), je nejvíce demoZ celkového počtu 2,34 mil. důchodů vyplácených k 31. 12. 2012 bylo předčasných starobních důchodů 523 886, tedy téměř čtvrtina. Ve srovnání s rokem 2011 došlo ke zvýšení v počtu předčasných starobních důchodců zhruba o 20 tisíc. (ČSSZ, 2013a) 7


22

graficky závislý. Promítá se do něj tedy věková struktura obyvatelstva. A jelikož populace stárne a ubývá ekonomicky aktivních lidí – plátců sociálního pojištění, není nadále možné zachovat náhradový poměr tak, aby odpovídal budoucímu vývoji mezd a inflace. (MPSV, 2011b) Reforma byla schválena ve 2 krocích. V září 2011 zákonem č. 220/2011 Sb., který provedl změny v zákoně o důchodovém pojištění a v prosinci 2011 pak trojicí zákonů:  č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření,  č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření,  č 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření. Reforma mění současný model systému a zavádí tzv. třípilířový systém. V rámci něho vzniká nový kapitálově financovaný pilíř důchodového systému (důchodové spoření, tzv. 2. pilíř) a v rámci 3. pilíře dochází k transformaci penzijního připojištění se státním příspěvkem na doplňkové penzijní spoření. Hlavním cílem je diverzifikace zdrojů financování důchodů (mezi průběžnou a kapitálovou složku) a zajištění stability důchodového systému do budoucnosti. (NSZ ČR, 2012) 3.5.1

Potřebnost důchodové reformy v ČR v kontextu s evropskými podmínkami

V Evropě neexistuje jednotný důchodový systém. Státy přistupují k důchodovému zabezpečení odlišně v závislosti na míře sociálního cítění, solidarity, zažitých stereotypech, na míře role státu, ale samozřejmě také na základě ekonomických souvislostí. Jedno se však stává společným pro většinu států Evropy, a to je stárnutí populace, postupné zvyšování věku dožití a v závislosti na tom prodlužující se délka doby výplaty důchodu. Zvyšuje se podíl osob ve věku 65+ (v EU dosahuje počet těchto osob 16 %) a průměrný věk v rámci Evropské unie pro rok 2012 činil 46 let. Veřejné výdaje na důchody tak představují největší položku v rozpočtech všech evropských zemí. Za rok 2007 země Evropské unie vydaly na starobní důchody v průměru 10,2 % HDP, přičemž nejvyšší výdaje byly v Itálii (14 % HDP) a nejnižší v Irsku (5,2 % HDP). Česká republika skončila s výdaji 7,8 % HDP pod průměrem EU, nicméně se snižujícím se počtem ekonomicky aktivních lidí a zvyšujícím se počtem důchodců na základě demografických analýz, není tento stav dlouhodobě udržitelný. (Schneider, 2011b) Všechny evropské státy slibují občanům podstatně vyšší důchody, než jaké jim budou schopné vyplatit. Proto řada zemí v posledních 15 letech přistoupila k reformám důchodových systémů. V rámci parametrických změn ve všech zemích dochází ke zpřísňování podmínek ve státem spravovaných, průběžně financovaných důchodových systémech. Zvyšuje se věk odchodu do důchodu,


23

mění se podmínky valorizace důchodů, atd. Mnoho zemí přistoupilo i k systémové reformě zavedením třípilířového modelu důchodového systému. Nejvýraznější reformy proběhly v Německu, Polsku, Itálii, Švédsku, Maďarsku a od letošního roku se k nim přidává i Česká republika. Efekty těchto reforem se však projeví až v horizontu několika desetiletí. (Schneider, 2011a) 3.5.2

Potřebnost důchodové reformy z hlediska ekonomického

Financování důchodů se děje prostřednictvím přerozdělení prostředků vybraných na pojistném od aktivní části populace. Peníze takto vybrané pak směřují na výplatu důchodů jejich současným poživatelům. Těch je však stále více a vybrané pojistné nestačí pokrýt výdaje spojené s výplatou těchto důchodů. Za rok 2011 vyplatil stát na důchodech 359,1 mld. Kč, zatímco na pojistném bylo vybráno 319,5 mld. Kč. Zbylou část, tedy necelých 40 mld. Kč, musel zafinancovat i z jiných státních zdrojů než z vybraného pojistného. Tato situace však nenastala poprvé, v přiložené tabulce se můžeme podívat, že ke schodku v důchodovém účtu došlo již poněkolikáté. (Janda 2012; MPSV 2012b) Tab. 4

Příjmy a výdaje pojistného a zůstatky důchodového účtu v mld. Kč

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Příjmy 170,5 186,0 198,5 202,8 235,8 250,1 268,4 295,9 310,9 300,8 308,5 319,5

Výdaje 186,1 200,1 213,6 220,3 225,2 241,2 266,2 282,6 304,9 331,6 337,8 359,1

Přebytek/schodek -15,6 -14,1 -15,1 -17,6 10,6 8,9 2,2 13,3 6,0 -30.8 -29,3 -39,5

Zdroj: MPSV, 2012b; vlastní zpracování

V souvislosti se zvyšujícím se podílem starších spoluobčanů (viz níže) se zvyšuje i zátěž na průběžný důchodový systém a financování důchodů se stává stále komplikovanější. „Bez podstatných změn v důchodovém systému by sice v nejbližších 20 letech deficity důchodového účtu nepřekročily hranici 1 % HDP, později by však bez reformních opatření dosáhly úrovně okolo 4 % HDP.“ (PSP, 2011) Výdaje na důchody se každým rokem zvyšují a zvyšuje se i poměr těchto výdajů k hrubému domácímu produktu, jak ukazuje následující graf. Patrné zvýšení výdajů na důchody je vidět především v posledních 3 letech, kdy také důchodový účet skončil v deficitu.

Literární rešerše Graf 1

24

Vývoj podílu výdajů na důchody k hrubému domácímu produktu

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů ČSÚ, 2012b

3.5.3

Potřebnost důchodové reformy z hlediska demografických změn

Demografie a změny ve struktuře obyvatelstva jsou jednou z hlavních nevýhod a rizik průběžného systému financování. (MPSV, 2011b) Ještě do počátku devadesátých let byly vzorce demografického chování stabilizovány a nikdo nemohl předvídat jejich budoucí vývoj. Od té doby se však struktura obyvatelstva České republiky výrazně transformovala. Dva hlavní ukazatele demografické dynamiky – porodnost a úmrtnost začaly vykazovat nečekaný trend: zvyšující se střední délka života doprovázená snižující se intenzitou úmrtnosti a velmi nízké hodnoty porodnosti na druhé straně. Tyto dva faktory sehrály největší roli v otázce budoucího populačního vývoje. (Bartoňová, 2010)

Literární rešerše Graf 2

25

Živě narození a zemřelí v České republice v letech 1989 – 2011

Zdroj: ČSÚ 2013

Dalším klíčovým faktorem je zvyšující se průměrný věk dožití a naděje na dožití, což je zapříčiněno především zkvalitněním lékařské péče, dostupností léků, bohatou nabídkou na trhu potravin a dalšími. Ačkoli je toto obecně pozitivní jev, z hlediska důchodů je tomu právě naopak. Zvyšuje se totiž doba, po kterou je člověk závislý na státním důchodu, což má negativní dopad na veřejné finance. (Bartoňová, 2010; Janda, 2012) Graf 3

Naděje dožití mužů a žen při narození

Zdroj: ČSÚ, 2012b


26

Stárnutí populace je dobře vidět na tzv. stromech života, které zobrazují strukturu obyvatelstva podle věku a pohlaví. Graf 4

Strom života v roce 2010 (vlevo) a 2040 (vpravo)

Zdroj: ČSÚ, 2012c

Sami si zde můžeme porovnat počty pracujících a důchodců. Na pravém obrázku je vysoké zastoupení lidí v důchodovém věku a již méně pracujících ve srovnání se stavem v roce 2010. K tomu se ještě přidává prodlužující se věk dožití (strom „roste“). V následující tabulce můžeme porovnat počet důchodců v jednotlivých letech a počet poplatníků pojistného. (Syrový, 2012) Tab. 5

Počet důchodců a poplatníků pojistného

2007 2008 2009 2010 2011 2012 Počet důchodců celkem v mil. Počet starobních důchodců v mil. Počet poplatníků pojistného v mil. Počet poplatníků/1 důchodce Počet poplatníků/1 starobní důchodce Zdroj: ČSSZ, 2012b; vlastní zpracování

2,68

2,72

2,75

2,79

2,82

2,87

1,99

2,03

2,07

2,22

2,26

2,34

4,95

5,00

4,90

4,82

4,92

4,93

1,84

1,84

1,78

1,73

1,74

1,72

2,48

2,46

2,37

2,17

2,17

2,11


27

Vidíme, že situace je nepříznivá. Důchodců rok od roku přibývá a ubývá těch, kteří by jim na důchody přispívali. Průběžný pilíř si začíná vybírat svou daň a bez změny v důchodovém systému by nemohl být budoucím důchodcům zajištěn odpovídající příjem, který by je ve stáří zabezpečil. Proto vláda vypracovala nový systém, který by nastalou situaci pomohl vyřešit. 3.5.4

Třípilířový penzijní systém

Jak už bylo výše zmíněno, důchodová reforma s sebou přináší mimo jiné změnu v zavedení třípilířové struktury důchodového systému. V rámci této kapitoly budou podrobně rozebrány jednotlivé pilíře. 3.5.4.1 První pilíř – průběžný systém Tento pilíř je základní, průběžně financovaný. Peníze vybrané na důchodovém pojištění tímto systémem pouze probíhají a důchody současných penzistů jsou hrazeny z pojistného vybraného od pracující části populace. Nejsou vytvářeny žádné finanční rezervy na důchody pracujících občanů, protože ti budou důchod od státu dostávat z přípěvků generace jejich dětí. (Syrový, 2012) Dávka z tohoto systému vyplácená se nazývá státní důchod a pro většinu lidí je největším zdrojem příjmu ve stáří. Průměrná výše důchodu k 31. 3. 2012 činila 10 740 Kč (z toho 11 908 Kč u mužů a 9750 Kč u žen). (ČSSZ, 2012) Podmínky nároku a způsob výpočtu byl naznačen výše (viz kapitola 3.4.4 starobní důchod). První pilíř funguje na principu solidarity mezi občany s vyššími a nižšími příjmy. Rozdíly mezi důchody u těchto skupin nejsou nijak velké, ačkoliv rozdíly v příjmech (a současně odvodech pojistného) během pracovní kariéry byly mnohonásobně vyšší. (Syrový, 2012) 3.5.4.2 Druhý pilíř – důchodové spoření Vytvoření 2. pilíře je hlavní a zásadní změnou oproti dosavadnímu fungování důchodového systému. Cílem tohoto pilíře je doplnit pilíř první a umožnit účastníkům důchodového pojištění spoření na důchod na svůj individuální účet. Prostředky takto odvedené nebudou použity na výplaty současným důchodcům, ale budou zhodnocovány jednotlivými penzijními společnostmi. Jedná se tedy o fondově financovaný pilíř (tzv. opt-out). Občanům, kteří do systému vstoupí, budou vyvedeny 3 procentní body povinného pojistného na jejich soukromý účet (vedený penzijními společnostmi) za podmínky, že si připlatí navíc další 2 % ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění. Namísto 6,5 %, které zaměstnanci platí, jim bude odvedeno 8,5 %, z toho však 5 % půjde na jejich individuální účet. (MPSV, 2011b) Abychom se dále mohli zabývat II. pilířem, podmínkami účasti a dalšími, je potřeba se seznámit s následujícími pojmy:  Penzijní společnosti


28

Provozovat důchodové spoření mohou pouze ty penzijní společnosti, kterým bylo uděleno povolení k činnosti dle zákona o doplňkovém penzijním spoření a povolení k vytvoření penzijních fondů. Tuto zvláštní licenci uděluje Česká národní banka. Nově vzniklé penzijní společnosti jsou tvořeny převážně původními penzijními fondy, avšak vstup byl umožněn i novým subjektům. Penzijní společnosti musí splňovat přísnější požadavky na základní kapitál (stanovené zákonem o důchodovém spoření) a systém řízení investic. Povinně musí každá penzijní společnost nabízet 4 investiční strategie. Nemůže jich být ani více, ani méně. V průběhu roku 2012 proběhla transformace penzijních fondů na penzijní společnosti a jejich licencování pro provozování důchodového spoření. (MPSV, 2011b) V současnosti v České republice působí 11 penzijních společností8, z nichž pouze 6 nabízí důchodové spoření. (APF ČR, 2013) Tab. 6

Seznam penzijních společností

Název AEGON Penzijní společnost a.s. Allianz penzijní společnost a.s. AXA penzijní společnost a.s. Conseq penzijní společnost a.s. Česká spořitelna – penzijní společnost a.s. ČSOB Penzijní společnost a.s. Generali penzijní společnost a.s. ING Penzijní společnost a.s. KB Penzijní společnost a.s. Penzijní společnost České pojišťovny a.s. Raiffeisen penzijní společnost a.s. Zdroj: APF ČR, 2013; vlastní zpracování

Hlavním úkolem penzijních společností je investiční správa finančních prostředků v rámci tohoto pilíře (v tzv. důchodových fondech) a mimoto také účastnických fondů v rámci třetího pilíře. (MPSV, 2011c) Majetek penzijních společností bude oddělen od majetku účastníků, což je velmi zásadní změnou oproti dřívějšímu stavu. (Syrový, 2012)  Centrální registr smluv V rámci druhého pilíře je vytvořen Centrální registr smluv (dále jen CRS), jehož účelem je vést všechny relevantní údaje o penzijních společnostech a pojišťovnách, o účastnících a jimi uzavíraných smlouvách o důchodovém spoření, dále i o pojistných smlouvách o pojištění důchodu, o druhu vyplá-

8

Pro srovnání do roku 2012 bylo možné vybírat pouze z 9 penzijních fondů.


29

ceného důchodu, případně smrti účastníka a o dalších, které přesně vymezuje zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření v § 6. Správcem CRS je Specializovaný finanční úřad (Generální finanční ředitelství). (MPSV, 2011c) Správce CRS zajišťuje na základě žádosti, dle zákona o důchodovém spoření, registraci smlouvy o důchodovém spoření, stejně tak kontroluje splnění podmínek pro účast dané tímto zákonem. Z důvodu potřeby dohledu v oblasti důchodového spoření má správce CRS povinnost poskytnout údaje České národní bance, pokud o ně zažádá. Účast ve II. pilíři Možnost rozhodnout se o účasti ve druhém pilíři mají osoby starší 18 let. Toto rozhodnutí však musí učinit do svých 35 let. Tento věk je hraniční a později již nebudou mít možnost vstupu. Rozhodnutí jak o vstoupení tak nevstoupení je konečné a nevratné. (MPSV, 2011b) Hranice 35 let je určena proto, že se jedná především o budoucnost důchodů mladších lidí. Jejich důchodů se týká riziko oněch demografických změn a riziko klesání důchodu, které je s tím spojené. (Syrový, 2012) Možnost vstoupit budou mít i osoby starší 35 let. Svoje rozhodnutí však musí učinit do 30. 6. 2013. Toto platí pro ty, jež budou v tomto období aktivní na trhu práce. Znevýhodněni nebudou ale ani ty, kteří se trhu práce momentálně neúčastní a neodvádí tak pojistné – jedná se například o rodiče na rodičovské dovolené, nezaměstnané, osoby zdržující se v zahraničí, apod. Pro ně započne běh šestiměsíční lhůty ode dne, kdy se poprvé od spuštění druhého pilíře stanou opět poplatníky důchodového pojištění. Účast v tomto pilíři je dobrovolná, nikoli povinná, ale pokud se člověk jednou rozhodne do něj vstoupit, není již možné vystoupit. (MPSV, 2011c) Placení pojistného Povinnost odvádět prostředky do 2. pilíře vzniká podpisem smlouvy o důchodovém spoření s některou z penzijních společností. Tímto podpisem se účastník zaváže k placení zvýšeného pojistného po zbytek jeho pracovní činnosti až do přiznání starobního důchodu (důchodu ze základního důchodového pojištění). Účastí ve II. pilíři máme možnost vyvést část prostředků, které bychom zaplatili do průběžného pilíře, na svůj individuální účet. Tato část představuje 3 procentní body z celkové sazby pojistného, která činí 28 %. Podmínkou však je placení zvýšeného pojistného o 2 procentní body po celou dobu účasti na důchodovém spoření. Tyto budou rovněž převedeny na individuální účet. Celkové pojistné tak bude činit 30 %, z toho 21,5 % platí zaměstnavatel, 8,5 % platí zaměstnanec, z čehož 5 % (3 + 2) bude odváděno na soukromé důchodové spoření a zbylých 3,5 % od zaměstnance (+ 21,5% od zaměstnavatele) půjde do průběžného systému. Pojistné bude do II. pilíře odváděno jen v případě, že bude účastník povinen platit základní důchodové pojištění, tj. v případě, že bude aktivní na trhu práce, tedy bude výdělečně činný. (MPSV, 2011c) Zjednodušeně řečeno, když je


30

mzda, tak je i povinnost platit pojistné. A to i z mimořádných odměn nebo z třináctého platu. Naopak v případě absence mzdy z důvodu nezaměstnanosti, nemoci, péče o dítě a jiných důvodů nebude povinnost (a současně ani možnost) platit toto pojistné. Stejně tak není možné, aby do účastnického fondu přispíval zaměstnavatel, není možné investovat více, než je odváděno na pojistném nebo platit dodatečné jednorázové částky. 5 % měsíčně ze mzdy jsou jediné prostředky, které do těchto fondů tečou a jsou zhodnocovány. (Syrový, 2012) Investiční strategie Každá penzijní společnost nabízí povinně 4 důchodové fondy lišící se investičními limity, skladbou portfolia a s tím spojeným rizikem. Účastník má na výběr, pro kterou z níže uvedených strategií spoření se rozhodne:  fond státních dluhopisů,  konzervativní fond,  vyvážený fond,  dynamický fond. Fondy tvoří škálu od těch konzervativnějších po dynamické. Fond státních dluhopisů investuje výhradně do státních dluhopisů České republiky, případně do přesně určených dluhopisů zemí Evropské unie nebo zemí OECD. Ve fondu státních dluhopisů nebude zpravidla docházet k poklesům hodnoty, na druhou stranu nelze očekávat ani vysoké zhodnocení. Podobné to bude i u konzervativního fondu. Ostatní fondy investují do širšího spektra instrumentů dle tzv. investičních limitů stanovených zákonem, proto se dá očekávat i velmi výrazné kolísání. Základní parametry jednotlivých fondů jsou uvedeny v následující tabulce:

Literární rešerše Tab. 7

31

Základní parametry důchodových fondů

DF státních dluhopisů

Kam investuje

Rating dluhopisové složky Podíl akciové složky Zajištění měnového rizika Investice do fondů

Konzervativní DF

Vyvážený DF

Dynamický DF

Dluhopisy jako konzervativní složka. Investice do akcií.

Větší podíl investic do akcií.

7 nejlepších ratingových kategorií



Státní dluhopisy, ale i dluhopisy evropských institucí (MMF, ECB). Korporátní dluhopisy s vysokým ratingem. 5 nejlepších ratingových kategorií

0%

0%

Max. 40 %

Max. 80 %

Ano

Ano

Min. 75 % zajištěno

Min. 50 % zajištěno

Ne

Ano, max. 30 %

Ano, max. 35 %

Ano, max. 35 %

Státní dluhopisy ČR, menší část do dluhopisů OECD.

Zdroj: Syrový, 2012; vlastní zpracování

Při rozhodování, do kterého fondu investovat, je rozhodující délka trvání smlouvy. Pro mladé je doporučeno vybrat jednu z rizikovějších strategií. Z hlediska delšího období je zde očekáván vyšší výnos a mírné kolísání hodnoty úspor v jednotlivých letech nevadí, protože by se mělo v čase vyrovnat. Pro ty, kterým zbývá do důchodu 10 let a méně je doporučeno zvolit jednu z prvních dvou konzervativnějších strategií, aby nedošlo k poklesu hodnoty. Zde je každý rok očekáván poměrně spolehlivý výnos (přibližně v rozmezí inflace). (MPSV, 2011b; Syrový, 2012) Účastník důchodového spoření může jím zvolenou strategii spoření měnit kdykoli ve spořící době. Ze zákona je však penzijní společnost povinna mu nabídnout strategie spoření, kdy se rozložení prostředků účastníka v jednotlivých důchodových fondech mění dle předem stanoveného plánu v závislosti na věku účastníka. Penzijní společnost je pak ze zákona povinna informovat účastníka nejpozději 60 dnů předem o případné změně strategie a převodu prostředků. Ten s rozhodnutím nemusí souhlasit a může penzijní společnost písemně požádat


32

o to, aby jeho prostředky nebyly tímto způsobem převedeny9 anebo byly převedeny do jiného důchodového fondu. Penzijní společnost musí takové žádosti vyhovět. Náklady penzijních společností za správu svěřeného majetku jsou limitovány zákonem tak, aby jejich výše zbytečně nesnižovala výnosnost pro klienty. V následující tabulce můžeme vidět, jakou maximální výši si mohou penzijní společnosti nárokovat. Tab. 8

Výše maximálních úplat penzijních společností

Důchodový fond: státních dluhopisů konzervativní vyvážený dynamický

Maximální výše úplaty Procentuální úplata Fixní úplata za zhodnocení 0,3 % p. a. 0,4 % p. a. 0,5 % p. a. 10 % ze zisku 0,6 % p. a.

Zdroj: Syrový, 2012; vlastní zpracování

Protože zákon stanovuje pouze maximální výši úplaty, mohou ji penzijní společnosti kdykoli snížit a použít jako marketingový nástroj pro získání potencionálních klientů. Náklady penzijních společností jsou poměrně nízké v porovnání s jinými typy investic. Například u otevřených podílových fondů bychom platili poplatek v průměru 1,5 – 2 % ročně, k tomu manažerský poplatek (úplatu za zhodnocení) bez ohledu na dosaženém zisku nebo ztrátě a ještě navíc vstupní poplatek, který u penzijních společností neplatíme vůbec. (Syrový, 2012) Způsob výplaty Penzijní společnosti nám prostřednictvím důchodových fondů peníze zhodnocují, ale vypláceny jsou prostřednictvím pojišťoven na základě pojistné smlouvy o pojištění důchodu. Důchod bude vyplácet ta životní pojišťovna, s kterou účastník tuto smlouvu uzavřel. Nárok na výplatu důchodu z II. pilíře vzniká ode dne, kdy je účastníkovi přiznán důchod starobní. Na rozdíl od státního doživotního důchodu má dle ZDS na výběr ze 3 forem pobírání tohoto důchodu:  doživotní důchod,  doživotní důchod s pozůstalostní penzí na dobu 3 let, nebo  důchod na dobu 20 let. Doživotní důchod je pobírán do konce života. Pojišťovna důchod rozpočte podle průměrného věku, kterého se dožívají osoby žádající o důchod. Rozdíl oproti 9

Myšleno: aby nebyly prostředky umístěny tak, jak zákon pro jeho věkovou skupinu doporučuje.


33

důchodu s pozůstalostní penzí je jediný. U druhého typu výplata důchodu úmrtím účastníka nekončí a pokračuje dál ve stejné výši po dobu 3 let osobě, kterou účastník určil ve smlouvě o pojištění důchodu. Nemusí se však jednat o osobu, které by náležel pozůstalostní důchod ze základního důchodového pojištění. Samotný důchod bude však s ohledem na následnou tříletou výplatu po smrti účastníka menší v porovnání s doživotním důchodem bez pozůstalostní penze. U důchodu na dobu 20 let končí výplata uplynutím této doby. Pojišťovna rozpočítá naše naspořené peníze do této doby a bude nám je postupně vyplácet. Pokud bychom se dožili delší doby než 20 let, bude nám náležet už jen důchod z I. pilíře. Naopak kdybychom zemřeli dříve, než nám uplyne 20 let od započetí výplaty, nevyčerpané prostředky se stanou předmětem dědictví. (MPSV, 2011b) Možnost rozhodovat o formě důchodu je nová, ale vzhledem k tomu, že se jedná o naše vlastní prostředky, je logické, abychom tuto možnost měli. O tom, jakou formu si zvolíme, rozhodujeme až v době, kdy budeme nastupovat do důchodu. Při rozhodování, jaký důchod zvolit, je třeba vzít v úvahu vlastní zdravotní stav, zajištění - v případě, že bychom zvolili důchod na dobu 20 let a žili déle. Právě faktor dlouhověkosti zde hraje důležitou roli. Z demografických prognóz vyplývá, že 50-60 % osob, které budou v budoucnu žádat o důchod, se dožijí věku podstatně vyššího než je jejich důchodový věk v součtu s 20 lety. Tento fakt je nutno při rozhodování zvážit. (Syrový, 2012) Dědictví V případě úmrtí účastníka během spořící fáze se jím naspořené prostředky dle ZDS stávají předmětem dědictví. Dědí se 2 %, které osoby účastné na důchodovém spoření platí navíc a dědí se také 3 %, která byla vyvedena z průběžného systému. Pokud je dědicem fyzická osoba mladší 18 let, bude její dědický podíl na naspořených prostředcích převeden na pojistnou smlouvu o sirotčím důchodu (pojistnou smlouvu uzavře zákonný zástupce nebo opatrovník, pakliže do doby skončení řízení nedosáhla osoba 18 let), který jí bude následně vyplácet pojišťovna po dobu 5 let. Sirotčí důchod pobíraný v rámci druhého pilíře nijak neovlivňuje nárok na sirotčí důchod z prvního pilíře. Dědici staršímu 18 let, který je účasten důchodového spoření, je jeho dědický podíl na naspořených prostředcích převeden na jeho individuální účet u jeho penzijní společnosti. Tento dědický podíl nelze vyplatit v hotovosti. Pokud je dědici mezi 18-35 lety, má možnost rozhodnout se pro vstup do II. pilíře během dědického řízení. Není-li, případně nestane-li se dědic starší 18 let účastníkem důchodového spoření ani do skončení dědického řízení, je mu vyplacen podíl na naspořených prostředcích do jednoho měsíce ode dne, kdy o to písemně požádal příslušnou penzijní společnost.


34

Jakmile dojde k vyplácení důchodu, tak se naspořené prostředky dědí pouze v případě, že byla zvolena forma důchodu s dobou vyplácení 20 let. V případě doživotních důchodů se nedědí nic. Jeden z velkých rozdílů mezi I. a II. pilířem je právě zmiňované dědictví, především pak dědictví 3 %, které jsou vyváděny z průběžného systému. Právě z důvodu vyvedení se stávají našimi penězi a ne penězi státními. (Syrový, 2012) Na rozdíl od I. pilíře tak je co dědit. Vliv účasti ve II. pilíři na důchod z I. pilíře Účast ve II. pilíři má pouze vliv na starobní důchody. Pro účastníky důchodového spoření bude nově počítán důchod ze základního důchodového pojištění prostřednictvím odlišného výpočtu procentní výměry a to tím způsobem, že za dobu účasti ve II. pilíři bude procento za rok pojištění z titulu výdělečné činnosti stanoveno na úrovni 1,2 (místo 1,5 pro nezúčastněné II. pilíře). Protože do společné státní kasy odváděli méně peněz, dostanou také ze základního důchodového pojištění menší důchod. U ostatních druhů důchodů (invalidní a pozůstalostní) nebude jejich výše účastí ve II. pilíři nijak ovlivněna. (MPSV, 2011c) Konkrétními výpočty a příklady pro srovnání důchodu při účasti a neúčasti na důchodovém spoření se budu zabývat v praktické části této práce (viz kapitola 4). 3.5.4.3 Třetí pilíř – doplňkové penzijní spoření Třetí pilíř důchodové reformy představuje spoření se státním příspěvkem - do roku 2012 nazývané penzijní připojištění, od 1. 1. 2013 se však jedná o doplňkové penzijní spoření. Tento pilíř je doplňkem předcházejících dvou a státními příspěvky má motivovat občany k odkládání peněz na důchod, jelikož je i v zájmu státu, aby byli lidé v důchodu zajištěni a nespoléhali pouze na státní důchod. Tento produkt je určen všem občanům České republiky či jiné země Evropské unie starším 18 let s trvalým pobytem v České republice nebo účastnících se veřejného zdravotního nebo důchodového pojištění v rámci České republiky. (Arnoldová, 2012) Penzijní spoření provádějí penzijní společnosti (dříve penzijní fondy) na základě smlouvy uzavřené s účastníkem. K 31. 12. 2012 mělo penzijní připojištění uzavřeno 5,13 mil. občanů10 a jejich průměrná měsíční úložka činila pouze necelých 465 Kč. (MF ČR, 2012) Také výnosy penzijních fondů byly doposud nízké, a proto bylo třeba změny, která toto spoření zefektivní.

Oproti konci roku 2011 se zvýšil počet smluv o penzijním připojištění o 569 tisíc, což je nárůst 12,5 %. 10


35

III. pilíř v porovnání s penzijním připojištěním Od 1. 1. 2013 v České republice funguje doplňkové penzijní spoření, které nahrazuje původní penzijní připojištění se státním příspěvkem. A co bude s těmi, kteří do konce listopadu 2012 uzavřeli smlouvu o penzijním připojištění? Tyto smlouvy, respektive prostředky z penzijního připojištění budou automaticky převedeny (z původních penzijních fondů) do transformovaných fondů při nezměněných podmínkách. Do transformovaných fondů nelze po tomto datu vstupovat, je možný pouze přestup do nových tzv. účastnických fondů, jichž se budou týkat provedené změny (MPSV, 2011b): 1. Oddělení majetku účastníků a akcionářů Nově bude oddělen majetek akcionářů penzijních společností od majetku klientů. Dříve tomu tak nebylo a občas neefektivní hospodaření správce s majetkem vedlo ke krachu11. To už nyní možné nebude. V případě zkrachování společnosti budou prostředky z účastnických fondů převedeny a spravovány jinou penzijní společností a nebudou tak nijak ohroženy. (Syrový, 2012) 2. Nákladovost fondů Oddělením majetku penzijních společností od majetku klientů dochází ke zprůhlednění nákladů a bylo tak možné zákonem stanovit maximální výši úplaty, kterou si může správce za své služby účtovat. Záleží na procentuálním zhodnocení, typu fondu a sazbách jednotlivých společností. Tyto náklady si penzijní společnost strhává přímo z majetku, který nám spravuje. 3. Garance zisku U penzijního připojištění bylo garantováno nezáporné zhodnocení v každém roce spoření. Toto se nemění pro účastníky transformovaných fondů. Jim bude nadále zaručeno pravidelné zhodnocování jejich úspor. Nový systém penzijního spoření takovouto garanci nenabízí. Někteří v tom vidí nevýhodu, ale opak je pravdou. Vzhledem k tomu, že se jedná o dlouhodobý prostředek spoření, není důležité, když fond v jednom roce pár procent prodělá. V jiných letech může být naopak zhodnocení mnohonásobně vyšší a případná ztráta z minulých let se tak vykompenzuje. Garance zisku v každém roce spoření fondům svazovala ruce a byly tak nuceny investovat hodně konzervativně, proto nedocházelo k vyššímu zhodnocení. Místo garance si klient může zvolit konzervativní investiční strategie, kde by nemělo docházet k žádným velkým výkyvům v hodnotě majetku. 4. Investiční strategie Tak jako u II. pilíře i tady bude mít klient možnost zvolit si jednu z investičních strategií. Každá má jiná rizika a jiné výnosy. Je proto vhodné strategie volit s ohledem na délku spoření a riziko, které jsme schopni přijmout. Zejména pro Z historie penzijních fondů v přehledu Ministerstva financí vidíme, že dříve bylo na výběr ze 47 penzijních fondů. Většina z nich však zkrachovala, ostatní se postupně sloučily. Nyní funguje pouze 11 penzijních společností. 11


36

mladší klienty je vhodné vložit prostředky do strategie s vyšším podílem akcií. Staré penzijní připojištění nabízelo jednu investiční strategii všem klientům. V rámci III. pilíře penzijní společnosti nabízí povinně jeden konzervativní fond a jakékoli další dle jejich vlastního uvážení. 5. Výsluhová penze U transformovaných fondů (tak jako u penzijního připojištění) zůstává možnost vybrat si po 15 letech spoření až polovinu prostředků včetně státních příspěvků. Pro účastnické fondy tato možnost neplatí. Tím chtějí autoři zákona docílit toho, aby byly prostředky použity výhradně na důchod. 6. Výše státních příspěvků Výše státních příspěvků se změní jak pro účastníky původního penzijního připojištění, tak samozřejmě pro ty, kteří uzavřou novou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření. Do roku 2012 byl poskytován příspěvek již od měsíční úložky ve výši 100 Kč (ale jen do 500 Kč). Lidé byli motivováni právě tímto státním příspěvkem, ale s tak nízkým měsíčním vkladem by produkt neplnil svoji funkci, tedy doplnění příjmu na zajištění ve stáří. Stát chce občany přimět k větším úložkám, a proto jsou nově státní příspěvky poskytovány od úložky 300 Kč měsíčně do 1000 Kč. Porovnání původních a nově poskytovaných státních příspěvků ukazuje tabulka: Tab. 9

Porovnání výše státního příspěvku

Měsíční výše vkladu 100 až 199 Kč 200 až 299 Kč 300 až 399 Kč 400 až 499Kč 500 až 999 Kč 1000 Kč a více

Státní příspěvek 20002012 50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč 90 Kč + 30 % z částky nad 200 Kč 120 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč 140 Kč + 10 % z částky nad 400 Kč 150 Kč 150 Kč

Státní příspěvek od r. 2013 bez státního příspěvku

90 Kč + 30 % z částky nad 300 Kč 230 Kč

Zdroj: MPSV, 2011b; vlastní zpracování

Je samozřejmě možné ukládat i více než 1000 Kč měsíčně, státní příspěvek už se ale zvyšovat nebude a bude tedy činit 230 Kč. Ačkoli jsou státní příspěvky poskytovány (až) od 300 Kč, jejich hodnota se v porovnání s předcházejícím stavem zvyšuje. Dříve bylo možné dosáhnout maximálního státního příspěvku 1800 Kč (12 x 150 Kč) při ročním příspěvku klienta 6000 Kč. Nyní je možno inkasovat až 2760 Kč (12 x 230 Kč) k příspěvku 12 000 Kč. Doplňkové spoření má tak nejvyšší státní podporu ze všech druhů spořicích produktů.


37

7. Daňové zvýhodnění a příspěvky zaměstnavatele Přispívat účastníkovi doplňkového penzijního spoření může i jeho zaměstnavatel. Pro něj jsou příspěvky daňově uznatelným nákladem v jakékoli výši. To se nemění. Stejně tak zůstává možnost daňových úlev jakožto další prvek státní podpory tohoto produktu. 8. Dávky doplňkového penzijního spoření Prostředky naspořené v účastnických fondech je možno při splnění podmínek definovaných zákonem použít na výplatu těchto dávek:  starobní penze na dobu určenou,  úhrada jednorázového pojistného pro doživotní penzi,  úhrada jednorázového pojistného pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu,  jednorázové vyrovnání,  invalidní penze na určenou dobu, nebo  odbytné. Na starobní penzi na dobu určenou vzniká nárok nejdříve 5 let před dosažením důchodového věku12. Další podmínkou je doba spoření po dobu nejméně 60 měsíců (penzijní společnost může určit i delší dobu, nejvýše však 120 měsíců). Penze je potom vyplácena v měsíčních splátkách po dobu, kterou si zvolí klient, nejméně však po dobu 3 let. Výplatu zajišťuje přímo penzijní společnost a zbylé prostředky v účastnickém fondu jsou během doby výplaty dále zhodnocovány. Pokud bychom se rozhodli pro úhradu jednorázového pojistného pro doživotní penzi nebo pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu, musíme opět splňovat výše uvedené podmínky, tedy dosažení alespoň věku o pět let nižšího než je důchodový věk a dobu spoření nejméně 60 měsíců. Rozdíl oproti předchozímu typu je v tom, že penze vyplácí životní pojišťovna, kterou si volí účastník a s kterou uzavře pojistnou smlouvu. Prostředky jsou tedy z účastnického fondu převedeny k této pojišťovně, kde jsou úročeny, a pojišťovna tak garantuje výši vyplácené penze. Nárok na jednorázové vyrovnání vzniká nejdříve při dosažení důchodového věku13 a po délce spoření alespoň 60 měsíců (ve smlouvě však může být stanovena i delší doba, nejvýše ale 120 měsíců). Účastníkovi jsou v takovémto případě vyplaceny jednorázově všechny jeho naspořené prostředky. U žen se věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod (důchodový věk) určuje jako u muže stejného data narození. 13 U žen se důchodový věk stanoví opět dle věku potřebného na dosažení starobního důchodu pro muže stejného data narození. 12


38

Dalším typem je invalidní penze na určenou dobu. Na tuto dávku vzniká nárok, pokud je účastník poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Musí však splňovat podmínku délky doby spoření, která činí nejméně 36 měsíců (smlouva o doplňkovém penzijním spoření může stanovit i delší dobu spoření, nejvýše však 60 měsíců). Na odbytné vzniká nárok v případě, že účastník smlouvu o doplňkovém penzijním spoření vypověděl a doba spoření trvala alespoň 24 měsíců a nedošlo k převodu prostředků k jiné penzijní společnosti. Hodnota odbytného je ve výši naspořených prostředků a jejich zhodnocení, avšak bez státních příspěvků. O tuto výhodu v případě předčasného ukončení přijdeme. Pokud účastník za doby trvání smlouvy využil výhody v podobě snížení daňového základu pro výpočet daně z příjmu, bude muset tyto prostředky tzv. dodanit. V případě úmrtí účastníka doplňkového penzijního spoření, budou prostředky vyplaceny oprávněné osobě (osoba, kterou určil ve smlouvě), nebo se stanou předmětem dědictví. Naspořené prostředky jsou pak vyplaceny buďto jako odbytné, nebo jednorázové vyrovnání. Odbytné náleží v případě, že účastník zemřel a nevznikl mu nárok na dávku. Odbytné je ve výši naspořených prostředků po odečtení státního příspěvku. Naopak jednorázové vyrovnání připadne tehdy, pokud účastník v době smrti byl poživatelem některého z důchodů dle § 19 zákona o doplňkovém penzijním spoření. Určená osoba nebo dědic má nárok na částku ve výši odpovídající dosud nevyplacené části prostředků účastníka. (Finance.cz, 2012b; MPSV, 2011b) Pro shrnutí, ve srovnání s penzijním připojištěním došlo k následujícím změnám:  zrušení výsluhové penze,  zrušení garance nezáporného zhodnocení,  změna výše státních příspěvků,  změna potřebné doby spoření pro nárok na jednorázové vyrovnání,  možnost zvolit si investiční strategii,  oddělení majetku správce od majetku klientů a  zavedení limitů úplat penzijních společností. Účastníků transformovaných fondů se tyto změny netýkají kromě změny výše státních příspěvků. 3.5.5

Institut předdůchodu

Předdůchod bychom neměli zaměňovat s předčasným důchodem. Předčasný starobní důchod je vyplácen ze základního důchodového pojištění a na rozdíl od starobního důchodu je důchod krácen, a to i po dosažení důchodového věku.


39

Dávky předdůchodu jsou nám ale vypláceny z našich vlastních prostředků ze třetího pilíře a po dosažení důchodového věku a vzniku nároku na starobní důchod tento není nijak krácen. Předdůchody přinesla důchodová reforma v reakci na zvyšující se počet nezaměstnaných v předdůchodovém věku. Na konci roku 2011 bylo registrováno 132,3 tis. uchazečů o zaměstnání starších 50 let, což je 26 % z celkového počtu uchazečů. (MPSV, 2012a) Předdůchody jsou proto možností pro lidi, marně hledající práci pro svůj pokročilý věk14, kterým zbývá pár roků do důchodu (nejvýše 5 let, nejméně 2 roky), ovšem za podmínky, že mají v rámci třetího pilíře naspořenu dostatečnou částku, aby se v tomto období byli schopni zajistit, než jim vznikne nárok na řádný starobní důchod. Pro účastníky transformovaných fondů (bývalé penzijní připojištění) je třeba převést své prostředky do fondů účastnických. Dále zákon stanovuje, že je třeba mít takto naspořeno alespoň 30 % průměrné měsíční mzdy v závislosti na délce doby předdůchodu. Průměrná měsíční mzda vyhlášená Ministerstvem práce a sociálních věcí (2012) je 25 093 Kč. To znamená, že zájemce o předdůchod v délce 3 let by musel mít na svém účtu minimálně 271 005 Kč. Tyto prostředky nám penzijní společnost vyplácí měsíčně a slouží jako náhrada mzdy (jelikož nepracujeme), případně důchodu, na který ještě nevznikl nárok. Vzhledem k tomu, že si lidé většinu svých úspor, které jim měly posloužit až v důchodu, vyčerpají ještě před odchodem do důchodu, stát za ně po tuto dobu bude platit zdravotní pojištění a zajistí nekrácený státní důchod po dosažení důchodového věku. Za důchodový věk je v případě žen považován důchodový věk muže stejného data narození. Lidé v předdůchodu neplatí ani důchodové pojištění (předdůchod patří mezi tzv. vyloučené doby), ale doba strávená v předdůchodu se nezapočítává do doby pojištění. Kdo odejde do předdůchodu, získá tak nižší dobu pojištění a starobní důchod bude o to nižší, jelikož ten závisí, mimo jiné, právě na získané době pojištění. (ČSSZ, 2012c)

Původně měl být předdůchod – jakožto prostředek pro odchod do předčasného důchodu určen lidem pracujícím v těžkých a namáhavých profesích. 14

Praktická část

40

4 Praktická část V této části práce bude popsán způsob výpočtu starobního důchodu pro rok 2013 a předveden na konkrétním příkladu. Dále budou prostřednictvím důchodové kalkulačky Ministerstva práce a sociálních věcí provedeny výpočty důchodu modelovým osobám v případě jejich účasti na důchodovém spoření a současně i neúčasti. Hodnoty poslouží pro posouzení výhodnosti druhého pilíře pro tyto osoby a pro vyhodnocení současné podoby důchodové reformy při zohlednění všech faktorů, které daly podnět této reformaci.

4.1 Postup při výpočtu starobního důchodu Konstrukce výpočtu důchodu je dvousložková a provádí se na základě následujícího vzorce: NPD = ZV + PV, kde NPD – nově přiznaný důchod, ZV – základní výměra, PV – procentní výměra. Výše základní výměry je jednotná pro všechny typy důchodů a je stanovena jako 9 % z všeobecného vyměřovacího základu, tedy z průměrné měsíční mzdy stanovené vyhláškou MPSV pro daný rok. V roce 2013 činí její výše 2330 Kč. Procentní výměra odráží ekonomickou aktivitu žadatele o důchod a její výše závisí na získané době pojištění a příjmech občana, ze kterých bylo odvedeno důchodové pojištění. 1. krok – stanovení data nároku pro odchod do důchodu Abychom mohli vypočítat starobní důchod, je třeba nejprve zjistit důchodový věk na základě data narození a u žen současně dle počtu narozených dětí. Způsob, jak stanovit věk potřebný pro odchod do důchodu, byl popsán výše (viz kapitola 3.4.4). 2. krok – určení doby pojištění (DP) Dobu pojištění je možné získat dvěma způsoby. Buďto placením pojistného nebo formou tzv. náhradní doby pojištění. Ta se však započítává pouze z 80 %, výjimkou je doba péče o dítě do 4 let věku, péče o bezmocnou osobu a doba výkonu vojenské služby, které jsou započítávány ze 100 %. Délku potřebné doby pojištění pro jednotlivé roky stanovuje ZDP. Pro nárok na obecný starobní důchod je potřeba získat alespoň 29 let doby pojištění.

Praktická část

41

3. krok – výpočet ročních vyměřovacích základů Dalším krokem je určení vyměřovacích základů (příjmů) za jednotlivé kalendářní roky rozhodného období. Rozhodné období zahrnuje příjmovou historii každého jedince. Začíná kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, v němž pojištěnec dosáhl 18 let věku, a končí kalendářním rokem, který předchází roku přiznání důchodu. Pro účely výpočtu důchodu se však k příjmům před rokem 1986 nepřihlíží, zejména z důvodu kvality dat, a pro odchod do důchodu od 1. 1. – 31. 12. 2013 započítáváme pouze výdělky v letech 1986-2012. Vyměřovací základy (hrubé roční výdělky) se indexují – vynásobí se koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu pro příslušný rok (KNVVZ), aby respektovaly vývoj průměrné mzdy v národním hospodářství. Tímto získáme hodnotu ročního vyměřovacího základu (RVZ). Takže: RVZ = VZ  KNVVZ. Přitom hodnoty KNVVZ jsou pro jednotlivé kalendářní roky stanovovány nařízením vlády. Pro stanovení ročních vyměřovacích základů v roce 2013 lze tyto koeficienty nalézt ve vyhlášce č. 324/2012 Sb. 4. krok – stanovení počtu vyloučených dob Dále je potřeba zjistit počet vyloučených dob, které spadají do rozhodného období. Vyloučené doby jsou ty, kdy osoba neplatí pojistné, např. neplacené volno, doba nemoci, nezaměstnanosti, atd. Počet dnů v rozhodném období se pro účely výpočtu důchodu sníží o počet dní vyloučených dob. 5. krok – výpočet osobního vyměřovacího základu Pro výpočet důchodu je stanovení výše osobního vyměřovacího základu (OVZ) velmi důležitým krokem. Je to měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů (RVZ) pojištěnce za rozhodné období a vypočítá se jako součin koeficientu 30,4167 (= průměrná délka měsíce v roce) a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dní připadajících na rozhodné období (RO) snížené o počet kalendářních dní, které jsou vyloučenými dobami (VD) následovně: OVZ  30,4167 

 RVZ

RO  VD

.

Zjednodušeně řečeno je to vlastně průměrný měsíční výdělek za dobu pojištění v současné hodnotě. 6. krok – stanovení výpočtového základu (VZ) Výpočtový základ se stanoví z osobního vyměřovacího základu (OVZ) jeho redukcí. Redukční hranice představují další prvek solidarity v našem důchodovém systému, kdy k vyšším příjmům je při stanovení výše důchodu přihlíženo méně,

Praktická část

42

než k nízkým příjmům. A právě redukční hranice a procentní zápočet v jednotlivých pásmech redukčních hranic se budou v příštích letech lišit. Tab. 10

Zápočet OVZ pro účely stanovení výše důchodu v letech 2012-2015

Částka 1. red. hranice 2. red. hranice 3. red. hranice 4. red hranice

2012 100 % 28 % 16 % 8%

2013 100 % 27 % 19 % 6%

2014 100 % 26 % 22 % 3%

2015 100 % 26 % -

Zdroj: ČSSZ, 2011b; vlastní zpracování

Redukční hranice nejsou stanoveny zákonem přímo, ale odvíjejí se od průměrné mzdy stanovené vládním nařízením. První redukční hranice v období od 30. 11. 2011 do konce roku 2014 činí 44 % průměrné měsíční mzdy, druhá 116 % a třetí 400 %.15 Redukční hranice pro výpočet důchodu pro rok 2013 jsou tedy 11 389 Kč, 30 026 Kč, 103 536 Kč, přičemž (dle předcházející tabulky):  do částky první redukční hranice (11 389 Kč) se OVZ započítává ze 100 %,  z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice (30 026 Kč) se OVZ započítává z 27 %,  z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice (103 356 Kč) se OVZ započítává z 19 % a  nad třetí redukční hranici se OVZ započítává z 6 %. 7. krok – výpočet procentní výměry důchodu Posledním krokem je výpočet výsledné procentní výměry důchodu. Za každý celý rok doby pojištění (DP) přísluší 1,5 % výpočtového základu. Vzorec pro výpočet je potom následující:

PV  DP  VZ  0,015 . (Finance.cz, 2012a; MPSV, 2012b; Přib, Voříšek, 2012)

4.2 Výpočet důchodu přiznaného pro rok 2013 V roce 2013 mohou o řádný důchod zažádat muži narození od července 1950 do dubna 1951 a ženy narozené v období let 1951-1954 dle počtu vychovaných dětí, pokud tito dosáhli potřebné doby pojištění, která pro rok 2013 činí 29 let.

Od roku 2015 budou pouze dvě redukční hranice. První ve výši 44 % průměrné mzdy stanovené vládním nařízením a druhá ve výši 400 % průměrné mzdy. Od roku 2015 tak budou důchody omezeny shora, protože osobní vyměřovací základ nad druhou redukční hranici již výši důchodu neovlivní. 15

Praktická část

4.2.1

43

Modelový příklad

Výchozí podmínky Muž narozený 21. 9. 1950 zažádal k datu 21. 3. 2013 (=datum, kdy dosáhl potřebného důchodového věku 62 let a 6 měsíců). Celkem za tuto dobu získal 41 let doby pojištění. V období 1986-2012, z něhož se pro účely výpočtu důchodu bude zjišťovat dosažený příjem, byl dočasně práce neschopný po dobu 99 dnů. Výpočet Základní výměra důchodu činí 2330 Kč. Výši procentní výměry spočítáme dle výše popsaného návodu následovně:

Praktická část Tab. 11

Rok 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 úhrn

44

Výpočet úhrnu ročních vyměřovacích základů

Vyměřovací KNVVZ Přepočtený základ/rok RVZ 36 144,00 8,7326 315 631,09 36 336,00 8,5537 310 807,24 41 964,00 8,363 350 944,93 42 204,00 8,1651 344 599,88 48 840,00 7,8769 384 707,80 49 164,00 6,8258 335 583,63 67 236,00 5,5735 374 739,85 75 720,00 4,4496 336 923,71 87 552,00 3,7534 328 617,68 104 616,00 3,1673 331 350,26 125 148,00 2,675 334 770,90 157 344,00 2,4199 380 756,75 161 880,00 2,2136 358 337,57 165 024,00 2,0453 337 523,59 170 436,00 1,9187 327 015,55 179 960,00 1,768 318 169,28 182 280,00 1,6475 300 306,30 208 680,00 1,5435 322 097,58 215 544,00 1,4475 311 999,94 220 836,00 1,3761 303 892,42 229 440,00 1,2909 296 184,10 245 532,00 1,2024 295 227,68 299 520,00 1,1118 333 006,34 327 756,00 1,0744 352 141,05 361 548,00 1,0553 381 541,60 364 680,00 1,0315 376 167,42 371 832,00 1,0000 371 832,00 4 577 216,00 9 114 876,12

Vyloučené dny

18

23

47

11

99

Zdroj: zpracování vlastních výpočtů

OVZ  30,4167 

9114877  28397,4679  28398Kč . 9862  99

Redukce OVZ 1. hranice – 11 389 Kč 2. hranice – 27 % z 30 026 – 11 389 = 5031,99 Redukovaný OVZ celkem – 11 389 + 5031,99 = 16 420,99  16 421,- Kč Stanovení výše procentní výměry 16 421  41  0,015 = 10 098,915  10 099,- Kč

Praktická část

45

Důchod celkem 2 330 + 10 099 = 12 429,- Kč Průměrná hrubá mzda pana X (vypočtená z přepočteného ročního vyměřovacího základu) činí 28 132 Kč, což je částka o málo vyšší než je průměrná mzda a stejně tak jeho výsledný důchod je vyšší než průměrný starobní důchod. Náhradový poměr jeho průměrné měsíční hrubé mzdy a přiznaného důchodu však činí pouhých 44 %. Lepší vypovídací schopnost nám ale poskytne srovnání s průměrnou čistou mzdou, která činí 21 452 Kč. Náhradový poměr by potom byl 57 %. Znamená to, že v tomto případě dojde k poklesu životní úrovně o více než 40 %. Tento výrazný pokles je způsoben redukcí výpočtového základu (viz dále). Vývoj průměrně vypláceného důchodu a průměrné mzdy v jednotlivých letech nám znázorňuje následující graf (větší vypovídací hodnotu nám zobrazuje pravý graf). Graf 5

Vývoj podílu průměrně vypláceného důchodu na průměrné mzdě v %

Zdroj: vlastní zpracování hodnot získaných z ČSÚ a MPSV

Rozdíl mezi průměrným důchodem a průměrnou mzdou se v České republice v posledních letech s občasnými výkyvy (kdy došlo např. k některým parametrickým změnám ve výpočtu důchodu nebo stagnaci mezd) zvyšuje a o nic lepší vyhlídky nás nečekají ani v budoucnu z důvodu možného (dříve plánovaného) zmrazení důchodů a jeho postupného snižování. Životní úroveň nízkopříjmové skupiny obyvatelstva zůstává ve větší míře zachována, naopak středně až vysoko příjmové skupiny obyvatelstva strádají oproti jejich dosahovaným příjmům několikanásobně. V následující tabulce se o tom můžeme přesvědčit na orientačních výpočtech náhradových poměrů provedených za podmínek pro rok 2011.

Praktická část Tab. 12

46

Náhradový poměr v závislosti na výši příjmu

Hrubá mzda v Kč Náhradový poměr 10 000 98 % 12 000 93 % 14 000 85 % 16 000 79 % 18 000 74 % 20 000 70 % 22 000 66 % 24 000 63 % 26 000 61 % 28 000 59 % 30 000 56 % 35 000 51 % 40 000 47 % 45 000 43 % 50 000 41 % 60 000 37 % 70 000 34 % Zdroj: Syrový, 2012; vlastní zpracování

Na základě těchto výpočtů si zde každý může najít odpověď na otázku, zda bude pro něj pokles příjmu vlastně problémem. Ačkoli platí rovnice čím vyšší příjem, tím vyšší důchod, tak současně ale platí, že čím vyšší příjem, tím i vyšší pokles příjmu v případě odchodu do důchodu. (Syrový, 2012) Důvodem je aplikace redukčních hranic, ne však ve smyslu jejich existence, ale ve smyslu jejich nastavení. Ve svých důsledcích a v kombinaci s ostatními parametry důchodového systému podle Ústavního soudu dostatečně negarantují ústavně zaručené právo na přiměřené hmotné zabezpečení dle čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a vedou k neakceptovatelné nerovnosti mezi různými skupinami důchodových pojištěnců. Jako reakce na nález Ústavního soudu ČR ze dne 23. března 2010 (vyhlášeného ve Sbírce zákonů pod č. 135/2010 Sb.), jímž shledal ustanovení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění protiústavním, byla přijata tzv. malá důchodová reforma (zákon č. 220/2011 Sb.) a některé dílčí parametrické změny, kterými se (s účinností od 30. 11. 2011) mění redukční hranice a zároveň i procentní částky, které se v rámci těchto redukčních hranic započítávají. (ÚS ČR, 2010) Důchodová reforma je i proto koncipována tak, aby alespoň částečně posílila zásluhovost, a to především u té části obyvatelstva, která za svůj život dosahovala nadprůměrných příjmů (a současně odvedla více na pojistném), možností vyvést a spravovat ony 3 % ze mzdy, která by jinak byla použita na výplatu současným důchodcům.

Praktická část

47

4.3 Výpočet důchodů při účasti ve druhém pilíři Následující pětice příkladů je počítána prostřednictvím důchodové kalkulačky Ministerstva práce a sociálních věcí. Její funkce jsou bohužel omezené - například kalkulačka počítá s dobou důchodového pojištění od 20 let věku, což v mnoha případech neodpovídá skutečnosti (z důvodu studia) a získaná doba pojištění, s kterou počítá, je potom neúměrně vysoká. Kalkulačka nabízí možnost zohlednit předpoklad budoucího poklesu státního důchodu. S tímto faktorem jsem však při výpočtech nepočítala, jelikož se dle mého názoru jedná o další neznámou. Navíc toho, že důchody poklesnou, si je již vědoma většina lidí a pro účely této práce postačí základní verze kalkulačky, která tento pokles nezohledňuje. Hodnoty spočtených důchodů tak odpovídají dnešní situaci. Volba investiční strategie, na základě které se následně odvíjí výše důchodu z druhého pilíře, má taktéž omezené možnosti. Je zde sice na výběr ze 4 fondů, ale nemůžete zvolit možnost strategie spoření životního cyklu, která je kombinací dynamického, vyváženého a konzervativního fondu a která by nejvíce odpovídala realitě. Také výše výnosu z jednotlivých strategií jsou stanoveny pouze jako očekávané, nikoli tedy zaručené. Příklady proto poslouží jen orientačně. Ve všech je počítána výše důchodu z druhého pilíře pro každou z možných investičních strategií, přičemž je brána vždy průměrná hodnota očekávané výnosnosti. Pro dluhopisový fond tedy 2,5 %, pro konzervativní 3,5 %, pro vyvážený fond 4,5 % a pro dynamický 6,5 %.

Praktická část

4.3.1

48

Příklad 1

Žena, 26 let, bezdětná, dělnice ve výrobě, průměrná měsíční hrubá mzda 12 000 Kč Tab. 13


Účast pouze v I. pilíři Státní důchod

Účast v II. pilíři Zvolená strategie II. pilíře

Fond st. dluhopisů Fond 10 321,konzervativní Fond 10 321,vyvážený Fond 10 321,dynamický 10 321,-

Státní důchod (z I. pilíře)

Fondová složka – vyvedená 3%

Fondová složka – 2%

8 997,-

693,-

462,-

10 152,-

8 997,-

847,-

565,-

10 409,-

8 997,-

1 049,-

700,-

10 746,-

8 997,-

1 670,-

1 113,-

11 780,-

Celkem I. +II. pilíř

Zdroj: vlastní zpracování na základě výpočtů důchodové kalkulačky MPSV

Kalkulačka zde počítá s dobou pojištění 48 let a dobou spoření 44 let. Není zohledněna případná doba bez práce, kdy by do druhého pilíře nebylo nic investováno. Na základě toho a samotných výsledků se dá říct, že přestup do druhého pilíře není v tomto případě vhodnou variantou. Důchod, v případě účasti v něm, je vyšší pouze v řádech stokorun. Je také nutno dodat, že je potřeba porovnávat výši státního důchodu v součtu s vyvedenými 3 %, jelikož další 2 %, s kterými je počítáno, jdou z našich vlastních peněz, které jsme případně mohli zhodnotit (třeba i lépe) na jiných místech. Navíc je počítáno s očekávanými výnosy fondů a hrozí tak riziko, že by důchod mohl být ve výsledku nižší, než kdyby se daná osoba rozhodla do II. pilíře nevstoupit.

Praktická část

4.3.2

49

Příklad 2

Muž, 27 let, farmaceut, průměrná měsíční hrubá mzda 30 000 Kč Tab. 14








11 923,-

1 712,-

1 142,-

14 777,-

11 923,-

2 085,-

1 390,-

15 398,-

11 923,-

2 569,-

1 713,-

16 205,-

11 923,-

4 042,-

2 695,-

18 660,-

Celkem I. + II. pilíř


Příklad ukazuje, že vyššího důchodu bude v tomto případě dosaženo účastí v druhém pilíři, ať už zvolíme strategii jakoukoli. Opět je zde však kalkulováno s maximální dobou pojištění 48 let, které by bylo dosaženo pouze v případě, že by člověk nastoupil do práce nebo platil pojistné po celou dobu od jeho 20 let do dosažení důchodového věku. Výsledný důchod bude proto opět nižší pro oba pilíře. Pořád ale bude platit, že je v tomto případě lepší rozložit prostředky do dvou pilířů. Navíc, vzhledem k očekávané délce spoření, je vhodné zvolit dynamičtější strategii, která má potenciál vyššího zhodnocení.

Praktická část

4.3.3

50

Příklad 3

Muž, 35 let, účetní, průměrná hrubá měsíční mzda 25 000 Kč Tab. 15








11 033,-

1 119,-

746,-

12 898,-

11 033,-

1 306,-

871,-

13 210,-

11 033,-

1 535,-

1 023,-

13 591,-

11 033,-

2 162,-

1 441,-

14 636,-



I v tomto případě se jeví vstup do druhého pilíře jako vhodné řešení. Nicméně podíváme-li se na výpočty pozorněji a srovnáme opět pouze státní důchod s důchodem z druhého pilíře z veřejného pojištění (tedy státní důchod v součtu s fondovou 3% složkou), je patrné, že důchodové spoření se vyplatí v případě posledních dvou investičních strategií. Ale protože je tento člověk mladý, dá se předpokládat, že využije dynamičtější formy spoření a vstup do druhého pilíře by potom měl smysl.

Praktická část

4.3.4

51

Příklad 4

Žena, 54 let, 2 děti, sekretářka, průměrná hrubá měsíční mzda 18 000 Kč Tab. 16









9 427,-

242,-

161,-

9 830,-

9 427,-

254,-

169,-

9 850,-

9 427,-

266,-

177,-

9 870,-

9 427,-

293,-

195,-

9 915,-


Protože důchodové spoření by v tomto případě probíhalo pouze po dobu 9 let a ani příjem není dostatečně vysoký, je vidět, že účastí v druhém pilíři by žena nedosáhla na o nic vyšší důchod, než na jaký má nárok. Spoření ve druhém pilíři zde nemá význam, dokonce by mohlo být pro ženu riskantní v případě, že by nebylo dosaženo očekávaných výnosů v rámci jednotlivých investičních strategií.

Praktická část

4.3.5

52

Příklad 5

Muž, 54 let, provozní manažer, průměrná hrubá měsíční mzda 40 000 Kč Tab. 17








13 696,-

691,-

460,-

14 847,-

13 696,-

731,-

487,-

14 914,-

13 696,-

774,-

516,-

14 986,-

13 696,-

869,-

579,-

15 144,-



Přestože je jeho výdělek a úložky do 2. pilíře podstatně vyšší než v předcházejícím příkladě, i zde vzhledem ke krátké době spoření nedojde k podstatnému zhodnocení vložených prostředků. Pokud by však spoření probíhalo déle, jednalo by se už o zajímavé částky a pro mladšího člověka s takovým platem by už mělo smysl do druhého pilíře vstupovat.

4.4 Vyhodnocení řešených příkladů Ačkoli výpočty důchodové kalkulačky Ministerstva práce a sociálních věcí nejsou nijak přesné a liší se s výpočty ať už penzijních společností či jiných důchodových kalkulaček dostupných na internetu, alespoň trochu nám přiblížily možnou podobu důchodů a rozdíl v jejich výši v případě účasti ve druhém pilíři. Na základě provedených výpočtů a především pak i grafu a tabulky zobrazujících náhradový poměr jasně vyplývá, že důchodová reforma je zaměřená především na vysokopříjmovou skupinu obyvatelstva a má to své důvody. Právě u této skupiny je náhradový poměr penze k důchodu velice neadekvátní. Návratnost toho, co odvedli na pojištění a co získali na důchodech, je naprosto nevyrovnaný. Dále by se spoření mělo vyplatit většině mladým v závislosti na výši a stabilitě příjmu a zvolené investiční strategii. V případě, že budou státní důchody klesat, bude relativní výhodnost 2. pilíře o to patrnější a spoření v rámci něj se vyplatí možná dalším skupinám obyvatelstva. Avšak porovnání předpokládané výše důchodu z průběžného systému a důchodu z druhého pilíře není dostačující. Vzhledem k tomu, že při účasti na

Praktická část

53

důchodovém spoření se výsledný důchod skládá nejen z veřejného pojištění, ale i z našich dalších prostředků, je nutné při rozhodování o vstupu do druhého pilíře provést porovnání i s ostatními produkty, které jsou nabízeny na finančním trhu. To je však velice individuální a jen těžko zobecnitelné a jednotné doporučení proto neexistuje. Záleží na mnoha faktorech – ekonomické situaci jedince, jeho postoji k riziku a především pak na situaci finančního trhu a aktuálních podmínkách a sazbách jednotlivých produktů. Jedno lze však doporučit všem. Snažit se zajistit si vlastní bydlení, díky němuž se náklady vynakládané ve stáří sníží o placení nájmu, který by jinak tvořil zásadní položku z celkové výše nákladů. Lidé hodnotí důchodovou reformu (myšleno 2. pilíř) individuálně - pouze z pohledu, jak je pro ně výhodná nebo nevýhodná. Ať už se důchodová reforma vyplatí většině či menšině obyvatelstva, její provedení jsem shledala jako nevyhnutelné v závislosti na skutečnostech, které byly součástí kapitoly o důchodové reformě a její potřebnosti.

Diskuze

54

5 Diskuze Důchodová reforma, to není jen druhý pilíř důchodového systému. Probíhá již několik let v postupných krocích. Hlavním důvodem změn probíhajících v důchodovém systému je měnící se struktura obyvatelstva. Demografická analýza ukazuje, že se prodlužuje střední délka života a zvyšuje se podíl osob 65+ na populaci v jednotlivých státech i v celé EU. V roce 2010 byl podíl osob 65+ v EU 17,4 % (ČSÚ, 2012), v České republice potom cca 16 % (ČSÚ, 2011). Je tedy logickým krokem posunout věk odchodu do důchodu. Původní úprava systému počítala se zabezpečením lidí ve stáří po dobu 10-15 let (odhad dle věku pro odchod do důchodu a průměrného věku dožití), ale nyní, když se lidé dožívají stále vyššího věku a tráví tak v penzi podstatně delší dobu, je problém všechny zabezpečit současně se zachováním náhradového poměru. O tom se můžeme přesvědčit v tabulce č. 2, která nám přehledně ukazuje stav důchodového účtu v posledních 11 letech. Ten se za poslední 3 roky propadá do stále hlubšího deficitu a začíná se tak čím dál víc projevovat jedno z negativ doposud fungujícího průběžného systému financování a to je silná demografická závislost na struktuře populace poukazující na nestabilitu tohoto systému. Proto úprava parametrických změn jako je právě důchodový věk nebo doba pojištění se jeví jako vhodnou variantou řešení. Trvalé zvyšování důchodového věku může v dlouhodobé perspektivě zabránit úbytku pracovních sil i přispět finanční stabilitě současného důchodového systému. To však za předpokladu, že bude dostatek vhodných pracovních příležitostí pro osoby ve věku nad 60 let. Původně bylo rozhodnuto o zvýšení důchodového věku na 65 let. O dalším zvyšování důchodového věku pak bylo znovu (v rámci přijetí dalších parametrických změn) rozhodnuto zákonem číslo 220/2011 Sb., a to tak, aby došlo k roku 2044 k postupnému úplnému sjednocení věku pro odchod do důchodu na 67 let a to jak u mužů, tak u žen. Důchodový věk už nebude záviset na pohlaví ani počtu dětí. U ročníků narozených po roce 1977 se tento věk však má ještě posouvat a doposud není určena horní hranice. Dle mého názoru však dochází k demotivaci zaměstnanců (především pak mladých lidí) v souvislosti s dalším zvyšováním potřebné doby pojištění, současným omezováním v započítávání náhradních dob pojištění a plánovaným snižováním státních důchodů. Zvyšování důchodového věku řeší v současnosti téměř celá Evropa a nejen ona. V mnoha státech dochází k posunu a urychlování ve zvyšování věkové hranice pro odchod důchodu. Zpráva OECD Pensions Outlook 2012 uvádí, že zvyšování věku odchodu do důchodu probíhá nebo je plánováno v 28 ze 34 zemí OECD (VÚPSV, 2012) a Česká republika není žádnou výjimkou. Nicméně ve většině zemí je důchodový věk posouván na 65 let, kdežto ČR je jedna z mála zemí, kde je posun stanoven až na 67 let (a více), což je dle mého názoru hraniční, jelikož mnoho lidí je v tomto a i dřívějším věku (v závislosti na povolání) fy-

Diskuze

55

zicky i psychicky vyčerpána a nejsou již schopni podávat takové výkony, které jsou od nich očekávány. V současnosti, kdy míra nezaměstnanosti dosahuje hodnot okolo 8 % (kurzy.cz, 2013) a je velká konkurence mezi uchazeči o práci, může být pro tyto lidi velký problém najít (a udržet si) novou práci. Jako východisko se potom nabízí možnost odejít do předčasného důchodu, případně nově zavedeného předdůchodu. To však není zadarmo a státní penze je v takovém případě výrazně krácena. I přesto „obliba“ předčasných důchodů stoupá a mnoho lidí odchází z trhu práce dříve, než dosáhli svého zákonem stanoveného důchodového věku. Ve většině případů je to právě z důvodu nemožnosti najít nebo nadále vykonávat svoje povolání. K 31. 12. 2012 bylo vypláceno téměř 524 tisíc předčasných důchodů z celkového počtu 2,34 mil. starobních důchodů, což je skoro pětina. Ve srovnání s rokem 2007 se tak počet seniorů s předčasným důchodem zvýšil o dvě pětiny. (ČSSZ, 2013a) Proto, co se týče dalšího zvyšování důchodového věku, souhlasím s tvrzením Bohuslava Sobotky (ČSSD, 2013), který říká, že věk odchodu do důchodu by se měl ještě upravit na základě skutečného stavu a skutečně dosahované střední délky dožití, aby nedocházelo jen k mechanickému prodlužování věku pro odchod do důchodu podle data narození. Stejně tak avizuje i Brusel a vyzývá státy, aby při zvyšování věku pro odchod do důchodu zvážily jeho formální propojení s očekávanou délkou života (jako tomu je např. v Dánsku nebo Itálii), neboli aby došlo k automatickému zvyšování věku pro odchod do důchodu v závislosti na tom, jak se bude vyvíjet průměrná délka života. Ale protože role Evropské unie je v oblasti důchodového zabezpečení nanejvýš koordinační a nemá pravomoc členským státům cokoli ukládat, je rozhodnutí o zvyšování důchodového věku plně v rukou jednotlivých států. (euractiv.cz, 2011) Jedno je však jisté a to je, že o zvyšování důchodového věku v ČR již rozhodnuto bylo. Nicméně vzhledem k tomu, že během 17 let existence důchodového pojištění došlo v důchodovém systému k mnoha změnám, pevně věřím, že postupné zvyšování důchodového věku za hranici 67 let se taktéž ještě dočká změn. Samotné zvyšování věku pro odchod do důchodu z dlouhodobého hlediska není dostačující pro zajištění finanční stability důchodového systému. Proto došlo k vytvoření třípilířového systému, který zavádí dobrovolné důchodové spoření. Prostřednictvím něj jsou zhodnocovány prostředky vyvedené z odvodů na sociální pojištění, ale také naše vlastní prostředky. Z produktového hlediska je tedy nutné vzít v úvahu, že do druhého pilíře musíme zaplatit vlastní peníze. Parametry druhého pilíře tak musíme porovnávat i s jinými alternativami spoření a ne jen s prvním pilířem. (Šídlo, 2012) Je bezpochyby, že pokud by se stávající podmínky nijak výrazně nezměnily, je pro osoby s nadprůměrnými příjmy (a především pak pro mladé lidi s nadprůměrnými příjmy) výhodné spořit i ve druhém pilíři. Alespoň trochu by tak byla posílena zásluhovost, kterou náš průběžný pilíř postrádá na úkor vysoké solidarity. Nicméně stejně jako I. pilíř, i ten druhý má svá rizika a nevýhody. Z druhého pilíře nelze vystoupit, a to ani se sankcí. Navíc výsledky penzijních společností při zhodnocování peněz jsou zatím velkou neznámou a my můžeme

Diskuze

56

kalkulovat pouze s očekávanými výnosy. Samotná výplata penze se může posunout dle zákonného věku pro odchod do důchodu a stejně tak je velice pravděpodobné, že dosavadní podmínky týkající se fungování druhého pilíře doznají změn. Z tohoto hlediska je v současnosti druhý pilíř velmi nejistý a nestabilní, čehož si jsou lidé zřejmě vědomi, vzhledem k dosavadnímu nevalnému zájmu o tento produkt. Podle Asociace penzijních fondů (2013) vstoupilo do druhého pilíře za první tři měsíce celkem 22 375 lidí. Penzijní společnosti přitom očekávaly, že do konce června budou mít podepsány smlouvy s alespoň půl milionem občanů. Pro spoření vlastních peněz na penzi existují jiné produkty s větší kontrolou našich investic, větší flexibilitou a možným vyšším zhodnocením, což nepřímo dokládá i mnoho významných ekonomů. Například ekonom a profesor Jan Švejnar pro časopis Rodina a finance řekl: „Vyšší a vyšší střední vrstva, která má hlubší ekonomické znalosti, si najde produkty, které budou stejně výhodné nebo výhodnější.“ Ekonomka Markéta Šichtářová, pak dokládá následující: „Zdá se, že je rozumnější investovat například i do státních dluhopisů než do druhého pilíře. Zaprvé je reálný výnos dluhopisů vyšší, zadruhé jsou dluhopisy likvidnější a tedy méně rizikové než fondy.“ (Šídlo, 2012) Stojí tak za zvážení hledat jiné formy zabezpečení na penzi. Nabízí se například stavební spoření, které, ačkoli je stále více kritizované a neustále se mění podmínky výše a připisování státních příspěvků, je mezi lidmi stále oblíbené. Dokazují to i závěry výzkumu agentury CVVM, kde hned po penzijním připojištění téměř 60 % respondentů považuje stavební spoření za nejvýhodnější nástroj zabezpečení na stáří. (AČSS, 2010) Lidé jsou v otázce spoření více konzervativní a využívají spíše produktů, které jim zaručí garanci výnosu (Klimánková, 2012), a to i přes to, že z dlouhodobé perspektivy tyto formy spoření nevykazují vysokou výnosnost. Je potřeba se zajímat o více forem zabezpečení včetně reálných aktiv. Pro ty, kteří se nebojí riskovat a mají dostatečné znalosti, se nabízí možnost investování na burze. Pro ostatní tu jsou různé formy kolektivního investování. Nejznámější jsou pravděpodobně podílové fondy, případně akciové nebo investiční fondy. Další alternativou, už ne však tolik výnosnou, jsou termínované vklady či spořicí účty. Výběr je velmi široký a záleží už pak jen na nás, pro kterou formu se rozhodneme. Záleží taktéž na délce investičního horizontu a především na našem přístupu k riziku. Pro dlouhodobé investice se však doporučuje dát přednost hmotným investicím, například investicím přímo do nemovitostí nebo prostřednictvím nemovitostních fondů. Každý by měl před samotným rozhodováním o vstupu do druhého pilíře zvážit všechny tyto varianty, v ideálním případě zkonzultovat svou finanční situaci a finanční možnosti s finančním poradcem a na základě všech těchto faktorů učinit rozhodnutí. Osobně bych v zavedení druhého pilíře jako takového neviděla nic špatného. Funguje již v mnoha zemích a při jeho správném nastavení je možno shledat pozitivní dopady na veřejné finance státu, důchodový systém a výši důchodu obecně. Česká republika má tu výhodu, že jako jedna z posledních zemí provádějící reformu penzí se mohla v mnohém od ostatních zemí inspirovat a předejít

Diskuze

57

tak chybám, kterých se jiné státy dopustily. Na druhou stranu, pokud jde o otázku zásluhovosti, dle mého názoru mohly být parametry (výše opt-outu) nastaveny odvážněji. Takto bude pro lidi pravděpodobně zajímavější investovat nebo si vybrat z řady produktů finančního trhu pro zajištění svého příjmu ve stáří.

Závěr

58

6 Závěr Cílem této práce bylo zanalyzovat současný důchodový systém v souvislosti s probíhající důchodovou reformou a zavedením druhého pilíře, tzv. doplňkového spoření, a ekonomicky vyhodnotit důchodovou reformu. Za dobu existence důchodového pojištění došlo k mnoha parametrickým změnám v souvislosti s měnící se strukturu obyvatelstva. Tu má za následek snižující se úmrtnost, prodlužující se střední délka života a v posledních desetiletích výrazně klesající porodnost. To má negativní dopady na udržitelnost průběžného důchodového systému, který je značně citlivý na demografické změny a pro jeho udržení je tak nezbytná stabilita ve struktuře obyvatelstva. Již teď můžeme sledovat, že se rok od roku zvyšuje počet důchodců, ubývá plátců pojistného a stav důchodového účtu se tak 3 roky za sebou ocitl v deficitu. Bez reformních opatření by nebylo nadále možné udržet výdaje na důchody v současné výši, tedy ve výši necelých 8 % HDP. Z dlouhodobých demografických prognóz vyplývá, že populace stárne a v budoucnu se bude zvyšovat poměr obyvatel v důchodovém věku vůči pracující části populace. Již teď, když na jednoho důchodce přispívá 2,11 občanů (ČSSZ, 2012b), je systém jen těžko ufinancovatelný. Stát by tak pouhým přerozdělováním prostředků z odvodů na pojistném nebyl schopný dostatečně zabezpečit všechny důchodce, pokud by rapidně nesnížil důchody, nebo nezvýšil sazby na důchodové zabezpečení. Pouze parametrické změny již nestačí, a proto, aby bylo dosaženo dlouhodobé fiskální udržitelnosti důchodového systému, bylo potřeba radikálnější změny. Zavedením druhého pilíře, tzv. důchodového spoření, došlo k vytvoření nové fondové složky v systému důchodového zabezpečení. Vytvořením 2. pilíře chce stát posílit kapitálovou složku jako zdroj důchodů a to prostřednictvím optoutu, neboli vyvázáním 3 procentních bodů z odvodů na sociální pojištění za současného přispění dalších 2 procentních bodů ze základu pro výpočet odvodu pojistného. Spoření v rámci druhého pilíře se dle provedených výpočtů za stanovených podmínek a s určitou očekávanou výnosností penzijních fondů vyplatí však jen občanům s nadprůměrnými příjmy a především pak mladým občanům s nadprůměrnými (případně průměrnými) příjmy. Nelze to však pokládat za chybu, protože náhradový poměr vysokopříjmové skupiny obyvatelstva je neúměrný odvedeným prostředkům na důchodové zabezpečení, a důchodová reforma chce tímto způsobem posílit zásluhovost, kterou tento systém téměř postrádá. Stát chce současně posílit individuální odpovědnost. Státní důchody tvoří 95 % veškerých příjmů ve stáří, přičemž demografická citlivost průběžného systému je vysoká a tedy i riziko, že tyto důchody poklesnou. Význam vlastního spoření a investování na penzi proto pro všechny občany nadále poroste. Reforma důchodového systému je z ekonomického a především i demografického hlediska nevyhnutelná. Bez provedených opatření by se stav

Závěr

59

důchodového účtu propadal do stále hlubšího deficitu. Vytvořením druhého pilíře dojde nejen k diverzifikaci rizika, ale současně bude posílena zásluhovost systému a v několika desetiletích je předpokládáno, že dojde ke stabilizaci důchodového účtu.

Literatura

60

7 Literatura ASOCIACE ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN.

Pro mnoho lidí je stavební spoření již dnes důležitým nástrojem zabezpečení na stáří [online]. 2010 [cit. 201305-04]. Dostupné z: http://www.acss.cz/cz/novinari-a-odbornici/acss-vmediich/pro-mnoho-lidi-je-stavebni-sporeni-ji-dnes-dule-itym-nastrojemzabezpeceni-na-stari/ ARNOLDOVÁ A. Sociální zabezpečení. 1. vydání. Praha: Grada, 2012, 350 s. ISBN 978-80-247-3724-9. ASOCIACE PENZIJNÍCH FONDŮ ČR. Seznam členů [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.apfcr.cz/cs/o-nas/seznam-clenu/seznamclenu.html BARTOŇOVÁ D. Demografická situace České republiky: proměny a kontexty 1993-2008. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010, 238 s. ISBN 978-80-7419-024-7. ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Invalidita a žádost o invalidní důchod [online]. 2012a [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/ocssz/informace/zivotni-situace/ozp/invalidita-a-zadost-o-invalidniduchod.htm ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Malá důchodová reforma v otázkách a odpovědích [online]. 2011a [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/duchodovareforma/M%C3%A1la+d%C5%AFchodov%C3%A1+reforma+v+ot%C3%A1zk%C 3%A1ch+a+odpov%C4%9Bd%C3%ADch.htm ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Počty důchodů, důchodců a poplatníků pojistného za 1. čtvrtletí 2012 [online]. 2012b [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskovezpravy2012/25_04_2012_pocty_duchodu_duchodcu_a_poplatniku_pojistneho _za_1_ctvrtleti_2012.htm ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Podíl předčasných starobních důchodů z celkového počtu starobních důchodů [online]. 2013a [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskovezpravy/tiskove-zpravy-2013/2013-03-13-podil-predcasnych-starobnichduchodu-z-celkoveho-poctu-starobnich-duchodu-cinil-22.htm ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Předdůchody – dávky ze III. pilíře [online]. 2012c [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/casopisnarodni-pojisteni/archiv-vydanychcisel/clanky/predduchody_%E2%80%93_davky_ze_iii._pilire.htm ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Příručka budoucího důchodce v roce 2013 [online]. 2013b [cit. 2013-04-10]. Dostupné z:

Literatura

61

http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/BE2C8116-FF17-4660-BEEF6693A4B2E373/0/PBD2013_web.pdf ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Změny v důchodovém pojištění od 30. 9. 2011 [online]. 2011 b [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/zmeny-v-duchodovempojisteni-od-30-9-2011.htm ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Analýza [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/1e01747a199f30f4c1256bd50038ab23/234 8282ecc490325c1257a4e003acf0e/$FILE/czam080312analyza.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Obyvatelstvo podle věku [online]. 2011 [cit. 2013-0504]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/6A002ECDCC/$File/4007 12a1.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Relace průměrného důchodu k průměrné mzdě [online]. 2012 a [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/1308.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka České republiky 2012 [online]. 2012 b [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/0001-12-r_20120400 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Stromy života do roku 2066 [online]. 2012 c [cit. 201304-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/stromy_zivota_do_roku_2066 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Živě narození a zemřelí v České republice [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/dyngrafy.nsf/graf/cr_od_roku_1989_obyv ČSSD. B. Sobotka: Penzijní věk zmrazíme na 67 letech [online]. 2013 [cit. 201304-11]. Dostupné z: http://www.cssd.cz/media/cssd-v-mediich/penzijnivek-zmrazime-na-67-letech/ EURACTIV.CZ. Brusel chce důchody navázat na průměrnou délku života [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/socialnipolitika/clanek/brusel-chce-duchody-navazat-na-prumernou-delku-zivota008486 FINANCE.CZ. Co vstupuje do výpočtu důchodu [online]. 2012 a [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-davky/vse-oduchodech/starobni-duchody/co-vstupuje-do-vypoctu-duchodu/ FINANCE.CZ. Dávky doplňkového penzijního spoření [online]. 2012 b [cit. 201304-10]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-davky/penzijnipripojisteni/abeceda-penzijniho-pripojisteni/davky-doplnkove-penzijnisporeni/ JANDA J. Zajištění na stáří. 1. vydání. Praha: Grada, 2012, 200 s. ISBN 978-80247-4400-1.

Literatura

62

KOLDINSKÁ K., Sociální právo. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, 176 s. ISBN 978-80-7179-620-6. KLIMÁNKOVÁ G. Postoj Čechů k zajištění na stáří? Pasivita a konzervativnost [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/aktuality/postoj-cechu-k-zajisteni-na-stari-pasivitaa-konzervativnost/ KURZY.CZ. Nezaměstnanost v čr, vývoj, rok 2013 [online]. 2013 [cit. 2013-0504]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/ MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Základní ukazatele vývoje penzijního připojištění v České republice - k 30. 6. 2012 [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_penzijniho_prip ojisteni_72156.html MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2011 [online]. 2012 a [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/12927/Analyza_zamestnanost_2011.pdf MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Analýza - český důchodový systém [online]. 2011 a [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11969/Analyza.pdf MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ: Důchodová reforma [online]. 2011 b [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/ MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Kalkulačka k důchodové reformě [online]. 2013 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/ MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Pojistněmatematická zpráva o důchodovém pojištění 2012 [online]. 2012 b [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13783/PMZ-2012.pdf MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Popis důchodové reformy [online]. 2011 c [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11971/Popis.pdf MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Tisková zpráva – Vývoj sociálních výdajů MPSV v roce 2011 [online]. 2012 c [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/12657/tz_200312a.pdf Národní sociální zpráva ČR [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=7685&langId=cs POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČR. Sněmovní tisk [online]. 2011 [cit. 201304-25]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=412&CT1=0 PŘIB J. A VOŘÍŠEK V. Důchodové předpisy s komentářem. 7. Vydání. Olomouc: ANAG, 2012, 583 s. ISBN 978-807-2637-362.

Literatura PŘIB J.

63

Kdy do důchodu a za kolik. 11. vydání. Praha: Grada, 2010, 128 s. ISBN 978-80-247-3292-3. SCHNEIDER, O. České důchodová reforma v evropském srovnání [online]. 2011a [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://schneider.blog.ihned.cz/c152804650-ceske-duchodova-reforma-v-evropskem-srovnani SCHNEIDER, O. Důchodové systémy v Evropě: reformují všichni [online]. 2011b [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://idea.cergeei.cz/documents/kratka_studie_2011_06.pdf SYROVÝ, P. Jak si spořit na důchod: zorientujte se v důchodové reformě. 1. vydání. Praha: Grada, 2012, 152 s. ISBN 978-80-247-4479-7. ŠICHTÁŘOVÁ, M. Vstoupit do penzijního fondu, či nevstoupit? [online]. 2012 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://sichtarova.blog.idnes.cz/c/284509/Vstoupit-do-penzijniho-fonduci-nevstoupit.html ŠÍDLO D. Jak nás podvádějí aneb Pravda o finančním trhu a penzijní reformě. 1. vydání. Praha: Aladin agency, 2012, 207 s. ISBN 978-80-904345-2-3. TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 379 s. ISBN 978-80-7400-322-6. ÚSTAVNÍ SOUD ČR. Ústavní soud shledal část zákona o důchodovém pojištění protiústavní [online]. 2010 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: www.concourt.cz/clanek/3227 Vyhláška č. 324/2012 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2013 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2013 a o zvýšení důchodů v roce 2013 VÝZKUMNÝ ÚSTAV PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Změny důchodových systémů ve vybraných zemích světa [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.vupsv.cz/sites/File/prispevky/duchod_systemy_rijen2012.pdf Zákon č. 2/1993 Sb. - Listina základních práv a svobod Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření Zákon č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Přílohy

64

Přílohy

Příloha ZDP – důchodový věk pojištěnců narozených v letech 1936-1977

A Příloha ZDP – důchodový věk pojištěnců narozených v letech 19361977

Zdroj: ČSSZ, 2013b

65

Reforma důchodového systému v České republice

Recommend Documents