NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ, REFORMA V ČESKÉ REPUBLICE

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ, REFORMA V ČESKÉ REPUBLICE

Rok 2007

Michala Zahoranská

ÚVOD..........................................................................................................................................................2 1

DŮVODY PRO PŘIJETÍ NOVÉ ÚPRAVY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ ........................4

2

CHARAKTERISTIKA NOVÉHO ZÁKONA O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ....................9 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.5.1 2.5.2 2.5.3 2.5.4 2.6 2.7 2.8 2.9

3

ZÁKLADNÍ PRINCIPY NOVÉHO ZNP............................................................................................9 MEZINÁRODNÍ ÚPRAVA NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ ................................................................10 ČÁST PRVNÍ – ÚVODNÍ USTANOVENÍ ........................................................................................15 ČÁST DRUHÁ – ÚČAST NA POJIŠTĚNÍ ........................................................................................16 ČÁST TŘETÍ – DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ....................................................................18 Nemocenské........................................................................................................................19 Peněžitá pomoc v mateřství................................................................................................20 Ošetřovné ...........................................................................................................................21 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství ...............................................................22 ČÁST ČTVRTÁ – POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU PRO ÚČELY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ .22 ČÁST PÁTÁ – ORGANIZACE A PROVÁDĚNÍ ................................................................................23 ČÁST ŠESTÁ – SPOLEČNÁ USTANOVENÍ ....................................................................................26 ČÁST SEDMÁ – PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ ........................................................26

POROVNÁNÍ STARÉ A NOVÉ ÚPRAVY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ .......................27 3.1 ÚČAST NA NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ ......................................................................................27 3.1.1 Okruh pojištěných osob......................................................................................................27 3.1.2 Podmínky účasti na nemocenském pojištění ......................................................................28 3.2 VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD ............................................................................................................29 3.3 PODMÍNKY NÁROKU NA DÁVKU, PODPŮRČÍ DOBA, VÝPOČET VÝŠE DÁVEK ..............................31 3.3.1 Zaměstnanci .......................................................................................................................31 Nemocenské ................................................................................................................................................ 31 Peněžitá pomoc v mateřství......................................................................................................................... 34 Ošetřovné .................................................................................................................................................... 36 Vyrovnávací příspěvek v mateřství ............................................................................................................. 36

3.3.2 Osoba samostatně výdělečně činná....................................................................................37 3.4 SAZBY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ ..........................................................................................38 3.5 PROVÁDĚNÍ POJIŠTĚNÍ, ODPOVĚDNOST A SANKCE ...................................................................39 4

REFORMA NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ NA SLOVENSKU A JEJÍ DOPADY ...........41 4.1 4.2 4.3

CHARAKTERISTIKA A DOPADY REFORMY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ .....................................43 NÁHRADA PŘÍJMU PŘI DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI.....................................................45 POROVNÁNÍ DÁVEK NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ NA SLOVENSKU A V ČESKÉ REPUBLICE PODLE NOVÉHO ZNP.........................................................................................................................................46 4.3.1 Zaměstnanci .......................................................................................................................46 4.3.2 Osoba samostatně výdělečné činná....................................................................................49

5

PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY REFORMY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ ....................53 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6

PŘEDPOKLÁDANÝ DOPAD NOVÉHO ZNP NA STÁTNÍ ROZPOČET, SOCIÁLNÍ DŮSLEDKY.............53 PŘEDPOKLÁDANÝ DOPAD NOVÉHO ZNP NA ZAMĚSTNAVATELE ..............................................55 ZMĚNY V POJISTNÉM NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ....................................................................57 ZMĚNY VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ .........................................................................................59 ZMĚNY V ZÁKONÍKU PRÁCE.....................................................................................................61 DOPADY V OBLASTI DANÍ ........................................................................................................63

ZÁVĚR .....................................................................................................................................................64 SEZNAM LITERATURY.......................................................................................................................66

1

Úvod Nový zákon o nemocenském pojištění (dále jen „nový ZNP“) byl přijat po bouřlivých diskuzích v polovině roku 2006. Původně se předpokládalo, že začne platit od 1. ledna 2007, avšak těsně před tímto datem se zákonodárcům povedlo posunout jeho účinnost o jeden rok. Podle současného stavu by měl nový ZNP začít platit od 1. ledna 2008. Diplomovou práci jsem se rozhodla rozvrhnout do pěti kapitol: Důvody pro přijetí nového ZNP, Charakteristika nového ZNP, Porovnání staré a nové úpravy nemocenského pojištění, Reforma nemocenského pojištění na Slovensku a její dopady a Předpokládané dopady nové úpravy nemocenského pojištění. V první kapitole uvádím základní důvody, které vedly k přijetí nové právní úpravy nemocenského pojištění. Pro ilustraci se jedná např. o zastaralost současné úpravy, která již neodpovídá společenské situaci (současný zákon je přes 50 let starý), přestože prošla nespočetnými novelizacemi. Dalším důvodem je roztříštěnost právní úpravy nemocenského pojištění do zákonných a podzákonných právních aktů. V první části druhé kapitoly - Charakteristika nového ZNP se snažím popsat, na jakých principech je nový zákon o nemocenském pojištění založen. Jádro kapitoly tvoří charakteristika jednotlivých částí nového ZNP. Část první definuje základní pojmy, upravuje rozsah působnosti zákona a v závěru vyjmenovává dávky poskytované ze systému nemocenského pojištění. Část druhá stanovuje okruh pojištěných osob a podmínky účasti zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných na pojištění. V třetí části věnované dávkám nemocenského pojištění najdeme obecné podmínky pro nárok na dávky a jejich vyplácení, úpravu denního vyměřovacího základu, podpůrčí doby a výši dávek. Posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského rozebírá část čtvrtá. Kromě definice dočasné pracovní neschopnosti a jejího posuzování zde najdeme také výčet povinností pojištěnců a lékařů a rovněž způsob provádění kontrolní činnosti. Část pátá, organizace a provádění, upravuje orgány nemocenského pojištění, jejich působnost, dále úkoly zaměstnavatelů, sdělování údajů, odpovědnost, sankce, správní delikty a řízení.

2

Třetí kapitola nastiňuje hlavní rozdíly mezi starou (v současnosti platnou) a novou úpravou, zejména rozdíly v účasti na nemocenském pojištění, ve vyměřovacím základu, dále v sazbách nemocenského pojištění a provádění pojištění. Obšírněji se věnuji rozdílům mezi jednotlivými dávkami nemocenského pojištění, v podmínkách nároku na ně, v podpůrčích dobách a výši dávek zvlášť u zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) z pohledu současné a nové právní úpravy nemocenského pojištění. Čtvrtá kapitola se věnuje právní úpravě nemocenského pojištění na Slovensku. Porovnání nemocenského pojištění na Slovensku a v České republice je dle mého názoru důležité ze dvou důvodů. Jednak původní úprava nemocenského pojištění na Slovensku vycházela ze stejného zákona jako v současnosti platná úprava v České republice. Druhý důvod je ten, že reforma, kromě jiného, zavedla náhradu příjmu za dobu prvních dnů dočasné pracovní neschopnosti, tedy institut, který v České republice vyvolával největší obavy ze strany zaměstnavatelů. Tím, že nový zákon na Slovensku již nějakou dobu platí, je možné sledovat jeho dopady. Poslední kapitola se snaží shrnout předpokládané dopady nového ZNP nejen na státní rozpočet a hospodaření zaměstnavatelů, ale i na změnu zákonů souvisejících. Jedná se zejména o změny v pojistném na sociální zabezpečení, změny ve zdravotním pojištění, změny v zákoníku práce a dopady v oblasti daní.

3

1 Důvody pro přijetí nové úpravy nemocenského pojištění Nemocenské pojištění je již tradičně součástí systému sociálního zabezpečení. Základní úprava práva na sociální zabezpečení je zakotveno v Listině základních práv a svobod. „Právo sociálního zabezpečení představuje v současnosti soubor právních předpisů, které upravují hmotné zabezpečení a služby, jež stát zabezpečuje, reguluje nebo poskytuje občanům, kteří v důsledku, kteří v důsledku sociální události nemohou být výdělečně činnými a jejich nezadatelná sociální práva zaručena v ústavě jsou ohrožena.“1 Podle mezinárodních dokumentů poskytuje sociální zabezpečení pomoc lidem v případě nemoci, nezaměstnanosti, zdravotního poškození a invalidity, pracovního úrazu a nemoci z povolání, stáři, mateřství, rodičovství a úmrtí živitele. Sociální pojištění se podle mezinárodní kvalifikace dělí na úrazové, nemocenské a zdravotní pojištění, dále pojištění v mateřství, ve stáří, pro případy invalidity, pojištění pozůstalých, pojištění v nezaměstnanosti a rodinné přídavky. Nejčastěji používanými nástroji sociálního zabezpečení jsou sociální pojištění, sociální zaopatření, sociální pomoc, sociální služby.2 Pojistné na nemocenské pojištění v České republice tvoří společně s pojistným na důchodové pojištění a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti pojistné na sociální zabezpečení. Účelem nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany před krátkodobou ztrátou výdělku z důvodu změn zdravotního stavu (nemoc, porod, mateřství apod.) Systém nemocenského pojištění byl na území České republiky zaveden již v roce 1888. V současnosti platná úprava nemocenského pojištění je již zastaralá (základní zákony pocházejí z druhé poloviny šedesátých let minulého století a prošly řadou novel) a značně roztříštěná. Vedle sebe existují 3 podsystémy nemocenského pojištění:


nemocenské pojištění zaměstnanců,

1

Tröster P. a kol.: Právo sociálního zabezpečení, 3. aktualizované vydání, nakladatelství C.H.Beck, ISBN 80-7179-856-8, r. 2005, s.20. 2 Tamtéž, s. 14-15.

4




nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“),




nemocenská péče v ozbrojených silách.3

Právní úprava všech tří systémů je přitom upravena nejednotně a roztříštěně do několika různých zákonů, přičemž každý z nich se zabývá jinou oblastí nemocenského pojištění. Vedle zákonů existuje také mnoho podzákonných právních norem, které byly také mnohokrát novelizovány. Část z nich navíc není v souladu s Listinou základních práv a svobod, jelikož upravují problematiku, která by měla být upravena zákonem. Tato situace výrazně ztěžuje orientaci v celém systému. Hlavní důvody plánované reformy nemocenského pojištění jsou následující:


přes četné novelizace zůstává systém poplatný době svého vzniku (v hmotněprávní oblasti přežívají instituty pro dnešní systém již neaktuální);




zastaralost v základním pojetí, jako např. přežívaní některých prvků sociálně-ochranného charakteru (šestitýdenní délka ochranné lhůty, existence objektivní odpovědnosti zaměstnavatele za přeplatky na dávkách nemocenského pojištění);




bezdůvodně vysoká míra sociální solidarity systému, tj. relativně vysoké dávky pro pojištěnce s nízkým příjmem a na druhou stranu relativně nízké dávky u pojištěnců s vysokým příjmem, přestože se pojistné hradí z neomezeného příjmu;




snaha zeštíhlit celý systém, tj. snaha zajistit, aby systémem procházelo celkově méně finančních prostředků a aby celý systém zatěžoval náklady na pracovní sílu méně;




posílení ochranných prvků systému proti zneužívaní dávek. Současný systém nemá vnitřní ani vnější mechanismy, které by bránily jeho zneužívaní ze strany zaměstnanců, zaměstnavatelů či zdravotnických zařízení.4

3 4

Důvodová zpráva k zákonu č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, [cit. 2007-04-17], dostupné z www.psp.cz., s. 98-100. Tamtéž., s. 98-101.

5

Výše uvedené „neduhy“ současné právní úpravy se snaží odstranit zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále „nový ZNP“), který vyšel ve Sbírce zákonů dne 12. května 2006, a zároveň zákon 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění. Nový ZNP komplexně upravuje nemocenské pojištění, obsahuje hmotněprávní úpravu, organizaci a procesněprávní úpravu pro všechny pojištěnce. Samostatně zůstává právní úprava placení pojistného na nemocenské pojištění, která je upravena spolu s platbou pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v zákone č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Původně měl nový zákon o nemocenském pojištění platit od 1. ledna 2007, ale těsně před koncem roku 2006 se zákonodárcům podařilo posunout jeho účinnost na 1. ledna 2008. V současnosti se uvažuje o tom, že se účinnost nového ZNP posune z důvodu plánované nové koncepce reformy veřejných financí až na 1. leden 2009. Reforma nemocenského pojištění je součástí dlouhodobě plánované reformy sociálního zabezpečení představené v roce 2004. Základem reformy je reforma důchodového systému, přijetí nového zákona o nemocenském pojištění a nový systém průběžně financovaného úrazového pojištění. Tehdejší vláda se při přípravě reformy zavázala respektovat základní jistoty občanů a přijmout taková opatření, která zajistí dlouhodobou funkčnost, finanční stabilitu a únosnost jednotlivých systémů sociálního zabezpečení.5 Důvodová zpráva k novému ZNP charakterizuje systém nemocenského pojištění od roku 1993, tj. od vzniku samostatné České republiky, až do roku 2003 a dále charakterizuje nemocenské pojištění v roce 2004, kdy došlo k prvním velkým změnám v nemocenském pojištění. Od roku 1993 do roku 2003 klesl počet nemocensky pojištěných přibližně o 15 % a počet OSVČ až o 37 %. Podíl OSVČ na celkovém počtu nemocensky pojištěných osob klesl z 9,2 % na 6,8 %. Na poklesu počtu nemocensky pojištěných

5

Král J.: Reforma sociálního pojištění, [cit. 2007-04-18], dostupné z www.cssz.cz.

6

samostatně výdělečných osob se podepsala i změna zákona o nemocenském pojištění platná od roku 1994, od kdy je pojištění pro OSVČ dobrovolné.6 Naopak příjmy z nemocenského pojištění vzrostly do roku 2003 o 134 %. Růst příjmů byl způsoben především růstem příjmů zaměstnanců, méně vzrostly příjmy z nemocenského pojištění OSVČ. Vzhledem ke klesajícímu počtu pojištěnců – zaměstnanců se růst příjmů dá připsat pouze růstu vyměřovacího základu, ze kterého se odvádí pojistné.7 Celkové výdaje nemocenského pojištění vzrostly od roku 1993 do roku 2003 o 187 %. Nejvíce se zvedly výdaje na nemocenské, které se zvýšily na trojnásobek. Došlo i ke změně struktury výdajů na jednotlivé dávky. Zvýšily se výdaje na nemocenské, a to z 81 % na 86 %. Snížil se podíl výdajů na podporu při ošetření člena rodiny a vyrovnávacího příspěvku v mateřství. Podíl výdajů na peněžitou pomoc v mateřství do roku 1996 klesal a od roku 1997 opět rostl. 8 Na začátku sledovaného období převyšovaly příjmy z nemocenského pojištění výdaje na nemocenského pojištění, avšak na konci sledovaného období již výdaje převyšovaly příjmy z nemocenského pojištění. Výdaje na jednoho pojištěnce v roce 2003 převyšovaly příjmy o 230 Kč, kdežto v roce 1999 příjmy převyšovaly výdaje o 1 480 Kč.9 Reakcí na změny započitatelného příjmu bylo v roce 1999 zavedení dvou redukčních hranic. Do té doby se nemocenské počítalo pouze z jednoho vyměřovacího základu ve výši 270 Kč, což neodpovídalo růstu mezd. Osoby s vyššími příjmy byly znevýhodňovány, přestože přispívaly nejvíce. Tomu odpovídal i pokles podílu průměrného nemocenského k průměrné denní mzdě ze 60 % v roce 1994 na 40 % v roce 1999. Do výše první redukční hranice se částka započítávala plně, do výše druhé redukční hranice se započítávala částka ve výši 60 % a k příjmu nad tuto hranici se nepřihlíželo. Současně se zavedla valorizace redukčních hranic. Valorizace redukčních

6 7 8 9

Důvodová zpráva k zákonu č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, [cit. 2007-04-20], dostupné z www.psp.cz., s. 111.

Tamtéž, s.111 – 112. Tamtéž, s. 112. Tamtéž., s. 112.

7

hranic byla pozastavena pro rok 2003 z důvodu úsporných opatření v důsledku povodní; v letech 2004 a 2005 z důvodu reformy veřejných financí.10 Výdajová stránka nemocenského pojištění byla ovlivněna především růstem nemocnosti. Průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti se zvýšila z 18,4 dnů v roce 1990 na 30,5 dnů v roce 2003. Průměrné procento pracovní neschopnosti se také zvedlo v letech 1990 až 2003 o 2 %. Z údajů o nemocnosti v malých organizacích vyplývá, že nemocnost je výrazně vyšší u osob s nižšími příjmy. S růstem příjmu nemocnost naopak klesá.11 V důsledku růstu deficitu nemocenského pojištění a v souladu s reformou veřejných rozpočtů se počínaje rokem 2004 změnil způsob vypočtu dávek nemocenského pojištění. Prodloužilo se rozhodné období z kalendářního čtvrtletí, které předcházelo vzniku pracovní neschopnosti, na 12 kalendářních měsíců. Za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování člena rodiny se do první redukční hranice započítává pouze 90 % namísto 100 %. Sazba pro výpočet nemocenského se za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti snížila z 50 % na 25 %. Tyto změny vedly k částečné stabilizaci systému. Průměrné procento pracovní neschopnosti se snížilo o 1 %. V roce 2004 se zároveň začalo pracovat na novém ZNP, který měl nahradit již zastaralou úpravu nemocenského pojištění. Výsledkem této dvouleté práce je nový ZNP. Zákon je od začátku tvrdě kritizován. Zaměstnavatelé a odbory mají obavu ze zavedení systému náhrady mzdy po dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Obávají se, že by tento systém mohl vést k likvidaci zejména malých zaměstnavatelů. Zaměstnanci mají zase obavu, že zaměstnavatelé budou diskriminovat osoby s četnější pracovní neschopností (např. z důvodu dlouhodobých zdravotních potíží) a budou dávat přednost osobám s nižší četností. Bližší informace k nové úpravě nemocenského pojištění, porovnání se současnou úpravou a úpravou na Slovensku a předpokládanými dopady nového systému nemocenského pojištění jsou obsahem následujících kapitol.

10 11

Důvodová zpráva k zákonu č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, [cit. 2007-04-20], dostupné z www.psp.cz, s. 112-113. Důvodová zpráva k zákonu č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, [cit. 2007-05-01], dostupné z www.psp.cz, s. 113.

8

2 Charakteristika nového zákona o nemocenském pojištění 2.1

Základní principy nového ZNP

Nový zákon o nemocenském pojištění je založen na několika základních principech. Níže uvádím jejich přehled. Prvním z nich je jednotnost systému. Jednotnost systému znamená, že došlo ke sjednocení úpravy všech tří podsystémů nemocenského pojištění (tj. pojištění zaměstnanců, OSVČ a péče o osoby v ozbrojených silách). Tím se posílily ty prvky, které jsou pro všechny tři systémy společné. Nedošlo ale k úplnému sjednocení systému, protože se stanovily odchylky pro některé skupiny pojištěnců v rozsahu nezbytném vzhledem k charakteru jejich činnosti (např. příslušníci ve služebním poměru, OSVČ).12 Tradičním znakem systému nemocenského pojištění je solidarita mezi zdravými a nemocnými, mezi osobami s vyššími a nižšími příjmy. Solidarita má být v novém systému v porovnání s dnešní úpravou omezena. Do nového systému se přebírají tradiční a osvědčené instituty a způsoby řešení, naopak vypouští se řada prvků, které jsou již zastaralé a nadbytečné. Nový zákon posiluje pojistné prvky. Navrhuje odstranit některá z existujících znevýhodnění, ale také neodůvodněně rozsáhlé ochranné prvky (tzv. pojistný princip).13 Účast na nemocenském pojištění má být umožněna všem osobám výdělečně činným na území České republiky. Povinně pojištění budou nadále zaměstnanci a osoby postavené na jejich úroveň. Za jistých okolností budou pojištěni i zaměstnanci, jejichž zaměstnavatel má sídlo mimo území České republiky. Pro OSVČ zůstává nemocenské pojištění dobrovolné. 14 Nový zákon o nemocenském pojištění zavádí ochranné prvky především proti zneužití systému a proti bezdůvodným výdajům. Jedná se zejména o:


změnu konstrukce výpočtu výše dávek,

12

Důvodová zpráva k zákonu č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, [cit. 2007-03-17], dostupné z www.psp.cz., s. 99. Tamtéž, s. 102. 14 Tamtéž, s. 102 – 103.

13

9




zavedení regresních náhrad ve stanovených případech,




částečný přesun finančního zabezpečení zaměstnance na zaměstnavatele,




zavedení pravidel pro posuzování pracovní neschopnosti a pro ošetřující lékaře.15

Rozšiřují se samovalorizační mechanismy, a to v oblasti stanovení výše dávek a při posuzování účasti na nemocenském pojištění. Cílem je zajistit soulad výše dávek s růstem příjmů pojištěnce.16 Předpokládá se, že systém bude finančně vyrovnaný. Příjmy z pojistného by měly plně hradit výdaje na dávky pojistného. K tomu by měla přispět i novela zákona o sociálním zabezpečení.17 Zaměstnavatelé by se měli nově částečně podílet na finančním zabezpečení zaměstnance po dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel by měl vyplácet zaměstnanci po tuto dobu náhradu mzdy. To by mělo vést ke zvýšení efektivnosti systému a společenské kontroly. Na druhé straně se počítá se snížením sazby pojistného pro zaměstnavatele tak, aby úspora ze sníženého pojistného postačovala na úhradu náhrady mzdy. Malí zaměstnavatelé (do 25 zaměstnanců) budou mít možnost zvolit si vyšší sazbu pojistného, při které jim orgány nemocenského pojištění budou uhrazovat polovinu vynaložených náhrad mezd.18 Nový zákon je založen na principu rovného zacházení. Odstraňuje se současná diskriminace u peněžité pomoci v mateřství tím, že umožňuje pojištěnci vystřídat v péči o dítě pojištěnku.19

2.2

Mezinárodní úprava nemocenského pojištění

Při přípravě nového zákona o nemocenském pojištění byla respektována potřeba souladu zákona s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a s právními akty Evropských společenství. Základními mezinárodními úmluvami v oblasti nemocenského pojištění jsou:

15

Důvodová zpráva k zákonu č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, [cit. 2007-03-17], dostupné z www.psp.cz. s. 103. Tamtéž, s. 103. 17 Tamtéž, s. 103. 18 Tamtéž, s. 104. 19 Tamtéž, s. 106. 16

10




Úmluva Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“) č. 102, o sociálním zabezpečení,




Úmluva MOP č. 130, o léčebně preventivní péči a dávkách v nemoci,




Evropská sociální charta,




Evropský zákoník sociálního zabezpečení.20

Úmluvy stanovují minimální standardy pro oblast dávek v nemoci a mateřství. Osobnostní rozsah nemocenského pojištění je v úmluvách stanoven tak, aby bylo možné jej aplikovat na různé národní systémy. Systém nemocenského pojištění v ČR patří do skupiny systémů, které jsou charakteristické tím, že nárok na dávku z nemocenského pojištění je navázán na ekonomickou aktivitu pojištěnce. Podle úmluv musí systém nemocenského pojištění chránit minimálně 75 % všech zaměstnanců. V České republice činí tento poměr cca 77 %.21 Věcný rozsah systému má podle úmluv zahrnovat sociální události pracovní neschopnosti způsobené onemocněním, které mají za následek ztrátu výdělku. V případě dávek v mateřství má věcný rozsah zahrnovat těhotenství, porod a jeho následky. Vyplácené dávky mají mít peněžitý a opakující se charakter. Tyto předpoklady schválená nová úprava splňuje. 22 Úmluvy umožňují zavedení tzv. čekací doby, což je buď doba placení pojistného, doba zaměstnání nebo doba pobytu, která musí být splněna, aby pojištěnci vznikl nárok na dávku. Čekací doba není nijak přesně časově definována, ale měla by být stanovena tak, aby se vyloučila možnost zneužití systému a zároveň, aby osoby, které jsou v režimu chráněných osob, nebyly nároku na dávku zbaveny. Česká republika má již v současné právní úpravě čekací doby zakotveny a počítá se s nimi i v nové úpravě a to tak, že nejsou v rozporu s mezinárodními úmluvami.23 Úmluvy dále umožňují zavedení tzv. karenční (čekací) doby, s kterou však ani stará ani nová úprava nepočítá. Karenční doba je doba, po kterou pojištěnci uchází výdělek z důvodu nemoci, ale ještě nemá nárok na dávku. Tato doba smí být

20

Důvodová zpráva k zákonu č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, [cit. 2007-03-17], dostupné z www.psp.cz, s. 106 – 107. Tamtéž, s. 107 – 108. 22 Tamtéž, s. 108. 23 Tamtéž, s. 108. 21

11

maximálně v délce prvních tří dnů po zastavení výdělku.24 Karenční doba je zakotvena ve většině systémů nemocenského pojištění starých členských států Evropské unie, ale objevuje se i v systémech některých nových členský států. To se týče např. nemocenských systémů Švédska, Estonska, Litvy, kde je karenční doba 1 den, dále Irska, Itálie, Francie, Portugalska, Velké Británie a Malty s karenční dobou 3 dny a Finska s karenční dobou dokonce 9 dní. 25 Úmluvy se zabývají také délkami podpůrčích dob, tj. omezení dob, po které se dávky poskytují. U peněžitých nemocenských dávek je podpůrčí doba většinou 26 týdnů, v Úmluvě MOP č. 130 je to 52 týdnů a u peněžitých dávek v mateřství 12 týdnů. Systém nemocenského pojištění tyto doby plně respektuje a dokonce je má nastaveny delší.26 Předmětem úmluv je také stanovení výše dávek. Pro nemocenské a dávky v mateřství se požaduje, aby jejich výše byla alespoň na úrovni 45 % předchozího příjmů. Úmluva MOP č. 130 má přísnější úpravu, která požaduje pro nemocenské podíl dávky k předchozímu příjmu ve výši alespoň 60 %. Propočty vycházejí ze stanovení úrovně dávky pro typického příjemce. Tím se stal pro nemocenské pojištěnec se mzdou kvalifikovaného dělníka se závislou manželkou a dvěma vyživovanými dětmi. Pro peněžitou pomoc v mateřství je typickým příjemcem bezdětná žena se mzdou kvalifikovaného dělníka. U obou typů dávek počítá nový zákon o nemocenském pojištění s dávkami vyššími, než je předepsáno úmluvami. Podíl dávky nemocenského k čisté mzdě by se měl pohybovat na úrovni 74 % a u dávek v mateřství na úrovni 82 % čisté mzdy. 27 Oblast koordinace sociálního zabezpečení v rámci Evropského společenství upravují tyto právní akty:


Nařízení Rady EHS č. 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (dále jako „Nařízení o koordinaci sociálního zabezpečení“). V roce 2004 bylo

24

Důvodová zpráva k zákonu č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, [cit. 2007-03-17], dostupné z www.psp.cz, s. 108. Chvátalová I.: Mezinárodní přehled stavu a reforem nemocenského v členských státech Evropské unie kandidátských státech (závěrečná zpráva), VÚPSV, květen 2003, [cit. 2007-04-01], dostupné z http://www.vupsv.cz/zpravy.htm#ROK_2003, s. 14, s. 40. 26 Důvodová zpráva k zákonu č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s. 109, [cit. 2007-03-17], dostupné z www.psp.cz, s. 109. 27 Tamtéž, s.109. 25

12

schváleno

nové

Nařízení

Evropského

parlamentu

a

Rady

č. 883/2004/EHS týkající se koordinace systému sociálního zabezpečení, které by mělo nahradit již zastaralé Nařízení Rady EHS č. 1408/71. Toto nařízení je již v platnosti, ale není použitelné, protože se stále čeká na přijetí prováděcího nařízení.


Nařízení Rady EHS č. 574/72 stanovující postup Nařízení Rady EHS č. 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (dále jako „prováděcí nařízení k Nařízení o koordinaci sociálního zabezpečení“).




Směrnice Rady č. 79/7/EHS o postupném zavedení zásady rovného zacházení s muži a ženami v oblasti sociálního zabezpečení (dále jako „Směrnice o rovném zacházení“).




Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/ES o ochraně jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.28

Právo Evropských společenství v oblasti práva sociálního zabezpečení spočívá jen v koordinaci jednotlivých systémů. Koordinace systémů sociálního zabezpečení je důsledkem jedné ze základních svobod Evropských společenství, konkrétně volného pohybu osob. Osoby migrující v prostoru Evropských společenství za účelem zaměstnání, podnikání, cestování apod. se často dostávají do situace s mezinárodním prvkem a na tuto skutečnost EU reagovala. Koordinace sociálního zabezpečení je obsažena především v Nařízení o koordinaci sociálního zabezpečení a je založena na následujících zásadách:


zákaz diskriminace přímé a nepřímé – přímá diskriminace je založena na diskriminaci podle státní příslušnosti; diskriminace nepřímá zavádí pravidla, která vedou k diskriminaci cizích státních příslušníků jinak než prostřednictvím státní příslušnosti,




sčítání čekacích dob,




zachování nabytých práv,

28

Důvodová zpráva k zákonu č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s. 109, [cit. 2007-03-17], dostupné z www.psp.cz, s. 110 – 111.

13




jediné pojištění – osoba migrující v rámci Společenství by měla být pojištěna jen v jediném systému sociálního zabezpečení, jako hlavní kritérium se obecně považuje místo výkonu práce,




výplata dávek do zahraničí. 29

Směrnice o rovném zacházení nařizuje členským státům zavést opatření pro zabezpečení rovného zacházení s muži a ženami bez ohledu na jejich pohlaví a nařizuje zrušit všechny předpisy, které se této zásadě příčí. Je zakázaná diskriminace přímá i nepřímá, diskriminace na základě pohlaví především s odvoláním se na manželský nebo rodinný stav, diskriminace při výpočtu dávek, doby trvání nároku na dávky, podmínek přístupu k dávkám. Ochrana žen z důvodu mateřství přitom není považována za diskriminující opatření. 30 Další mezinárodní dokumenty, kterými je Česká republika vázána:


Dvoustranné smlouvy v oblasti sociálního zabezpečení,




Evropská prozatímní dohoda o sociálním zabezpečení vyjma soustav ve stáří, invaliditě a pozůstalých vyhlášená sdělením MZV č. 114/2000 Sb.m.s.




dosud neratifikovaná Evropská úmluva o sociálním zabezpečení




Úmluva Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat, vyhlášená sdělením MZV č. 115/2001 Sb.m.s.31

Nový zákon o nemocenském pojištění se skládá ze sedmi částí. Část první, nazvaná úvodní ustanovení, definuje základní pojmy, upravuje rozsah působnosti zákona a v závěru vyjmenovává dávky poskytované ze systému nemocenského pojištění. Část druhá, pojmenovaná jako účast na pojištění, stanovuje okruh pojištěných osob a podmínky účasti zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných na pojištění. 29

Úsek pro evropskou integraci a mezinárodní vztahy Ministerstva práce a sociálních věcí: Sociální zabezpečení osob pohybujících se v rámci Evropské unie, Ministerstvo práce a sociálních věcí, r. 2001, ISBN 80-86552-07-1, s. 7-14. Důvodová zpráva k zákonu č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, [cit. 2007-03-17], dostupné z www.psp.cz, s. 109. 31 Tamtéž, s. 107.

30

14

V třetí části, věnované dávkám nemocenského pojištění, najdeme obecné podmínky pro nárok na dávky a jejich vyplácení, úpravu denního vyměřovacího základu, podpůrčí doby a výše dávek. Posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského rozebírá část čtvrtá. Kromě definice dočasné pracovní neschopnosti a jejího posuzování zde najdeme také výčet povinností pojištěnců a lékařů a způsob provádění kontrolní činnosti. Část pátá, organizace a provádění, upravuje orgány nemocenského pojištění, jejich působnost, dále úkoly zaměstnavatelů, sdělování údajů, odpovědnost, sankce, správní delikty a řízení. Společná ustanovení v části šesté obsahují ustanovení o podání ve věcech pojištění a počítaní času a lhůt. Poslední část, přechodná a závěrečná ustanovení, upravují přechod na novou právní úpravu, zmocňovací a zrušovací ustanovení.

2.3

Část první – úvodní ustanovení

Část první upravuje rozsah působnosti zákona, definuje základní pojmy a vyjmenovává dávky poskytované ze systému nemocenského pojištění. Nový zákon o nemocenském pojištění vymezuje v § 1 rozsah působnosti. To znamená, že upravuje nemocenské pojištění pro případ dočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství, mateřství a ošetřování člena domácnosti nebo péče o něj. Dále upravuje organizaci a provádění pojištění. Prováděním se rozumí též posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění. Nový zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství v oblasti pojištění, jako například Nařízení o koordinaci sociálního zabezpečení, prováděcí nařízení k Nařízení o koordinaci sociálního zabezpečení a Nařízení Rady ES 859/2003, kterým se rozšiřují ustanovení Nařízení o koordinaci sociálního zabezpečení na příslušníky třetích zemí, na něž se tato ustanovení ještě nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti. 32

32 ÚZ č. 564: Sociální pojištění 2007, redakční uzávěrka 1. 7.2006, Sagit 2006, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 10981, s. 42.

15

Účast na nemocenském pojištění má být po 1. lednu 2008 nadále povinná pro zaměstnance a dobrovolná pro OSVČ.33 Z nemocenského pojištění se mají nadále vyplácet nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v mateřství. 34

2.4

Část druhá – účast na pojištění

Povinně se nemocenského pojištění účastní zaměstnanci, dobrovolně OSVČ a zahraniční zaměstnanci. Zaměstnanec je legislativní zkratka pro okruh osob, které jsou povinně nemocensky pojištěny a jsou taxativně vymezeny v § 5 odst. a) nového zákona. Jedná se např. o zaměstnance v pracovním poměru, zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti, pracovníky v pracovním poměru uzavřeném podle cizích právních předpisů, příslušníky (např. příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky), poslance Poslanecké sněmovny a senátory Senátu Parlamentu České republiky, členy vlády, prezidenta, soudce. 35 Podle nového zákona je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění po splnění tří podmínek. První je výkon zaměstnání na území České republiky nebo v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a zaměstnanec není povinně nemocensky pojištěn podle předpisů státu, ve kterém vykonává zaměstnání a má trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie. Za výkon zaměstnání na území České republiky se považuje i přechodný výkon práce mimo území České republiky za předpokladu, že místo výkonu práce se trvale nachází na území České republiky. Druhou podmínkou je délka trvání zaměstnání. Podle nového zákona se musí jednat o trvalé zaměstnání nebo o zaměstnání, které mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů. Třetí podmínkou je, že sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění, tzv. rozhodný příjem. Rozhodný příjem činí 1 500 Kč. Předpokládá se, že výše rozhodného příjmu bude valorizována k 1. lednu kalendářního roku v závislosti na růstu všeobecného vyměřovacího základu (dále jako „VVZ“). Zaměstnanec bude nemocensky pojištěn 33

ÚZ č. 564: Sociální pojištění 2007, redakční uzávěrka 1. 7.2006, Sagit 2006, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 10981, s. 42. 34 Tamtéž, s. 43. 35 Tamtéž, s. 44 – 45.

16

i v případě, že zaměstnání netrvalo a ani nemělo trvat déle než 14 dní a zbylé dvě podmínky budou splněny. Dále musí platit, že nastoupí opětovně do zaměstnání k témuž zaměstnavateli a od ukončení předchozího zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění do opětovného nástupu do zaměstnání neuplynula doba aspoň 6 měsíců; anebo od předchozího zaměstnání, které nezaložilo účast na nemocenském pojištění proto, že nemělo trvat ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, ale zaměstnanec v něm dosáhl započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu a do opětovného nástupu do zaměstnání neuplynula doba aspoň 6 měsíců. OSVČ je účastna nemocenského pojištění, jestliže vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky nebo mimo území České republiky, avšak na základě oprávnění vyplývajících z právních předpisů České republiky a podala přihlášku k účasti na pojištění.36 Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn z každého zaměstnání zvlášť. Jiná situace je u OSVČ, která je pojištěna jen jednou, i když vykonává několik samostatných výdělečných činností. 37 Nový zákon o nemocenském pojištění nově definuje tzv. pojištění při zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž jsou splněny obecné podmínky pro účast na pojištění s výjimkou poslední podmínky (podmínka rozhodného příjmu), neboť sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec. Při výkonu takového zaměstnání je zaměstnanec pojištěn jen v kalendářním měsíci, v němž dosáhl částky započitatelného příjmu alespoň ve výši rozhodného příjmu. 38 Nemocenské pojištění u zaměstnanců vzniká ve většině případů dnem skutečného nástupu do práce, služby, funkce apod. nebo dnem započetí prací a končí dnem skončení pracovního poměru. Pojištění u OSVČ vzniká dnem uvedeným v přihlášce k pojištění, nejdříve však dnem podání přihlášky. V případě, že se OSVČ přihlásí k pojištění do 8 dnů ode dne zahájení samostatné výdělečné činnosti, může pojištění vzniknout i k dřívějšímu datu, než je den podání přihlášky, nejdříve však dnem, kdy započala samostatná výdělečná činnost. Kromě obvyklých způsobů zániku pojištění u OSVČ nově pojištění zanikne i prvním dnem kalendářního měsíce, za který 36

ÚZ č. 564: Sociální pojištění 2007, redakční uzávěrka 1. 7.2006, Sagit 2006, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 10981, s. 47. 37 Tamtéž, s. 45, 47. 38 Tamtéž, s. 45.

17

nebylo ve stanovené lhůtě zaplaceno pojistné nebo bylo zaplaceno ve stanovené lhůtě v nižší částce.39

2.5

Část třetí – dávky nemocenského pojištění

Část třetí upravuje obecné podmínky nároku na dávky a jejich výplatu, definuje denní vyměřovací základ a upravuje jednotlivé druhy dávek. V závěru nalezneme ustanovení o dávkách nemocenského pojištění. Nárok na dávku nemocenského pojištění vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku na dávku byly splněny v době pojištění nebo přerušení pojištění. Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství náleží též po zániku pojištění v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta v případě nemocenského činí 14 dní po zániku pojištění. Ochranná lhůta v případě peněžité pomoci v mateřství činí také 14 dnů po zániku pojištění. Zanikne-li pojištění ženě v době těhotenství, činí ochranná lhůta 180 dnů. V případě, že těhotné ženě vznikne v ochranné lhůtě nové pojištění, ochranná lhůta neběží a nevyčerpaná doba ochranné lhůty se připočítá k ochranné lhůtě vzniklé na základě nového zaměstnání, maximálně však do výměry 180 dnů. U všech tří druhů ochranných lhůt platí, že pokud pojištění trvalo kratší dobu než 14 dní resp. 180 dní, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo pojištění.40 Ochranná lhůta neběží vždy. Výčet případů, kdy ochranná lhůta neplyne, najdeme v § 15 odst. 4 nového zákona. Ochranná lhůta neplyne např. z pojistné činnosti poživatele starobního nebo plného invalidního důchodu, ze zaměstnání malého rozsahu nebo ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, jenž je žákem nebo studentem a zaměstnání trvalo jen po dobu školních prázdnin nebo prázdnin. Ochranná lhůta může za určitých podmínek zaniknout. V praxi nejčastější případ zániku ochranné lhůty představuje vznik nového pojištění.41 Dávky náleží za kalendářní dny a vypočítávají se z denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Vyměřovací základ (dále jako „VZ“) zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. 39 39

ÚZ č. 564: Sociální pojištění 2007, redakční uzávěrka 1. 7.2006, Sagit 2006, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 10981, s. 47. Tamtéž, s. 47. 41 Tamtéž, s. 48. 40

18

Vyměřovací základ OSVČ je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž bylo zaplaceno pojistné na pojištění. Rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Jestliže od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází měsíci, v němž vznikla sociální událost, uplynulo méně než 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění do konce kalendářního měsíce, který předchází měsíci, ve kterém vznikla sociální událost. V případě, že sociální událost vznikne v měsíci, ve kterém vzniklo pojištění, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění do konce tohoto kalendářního měsíce. VZ se dále upravuje podle § 21 odst. 1 nového zákona tak, že do částky první redukční hranice se započítává 100 % VZ, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se započítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranicí do třetí redukční hranice se počítá pouze 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Redukční hranice přitom nejsou stanoveny pevně, ale jejich výše závisí na VVZ. 42 Počet kalendářních dnů, kterým se dělí vyměřovací základ zaměstnance, se snižuje o tzv. vyloučené dny. Za vyloučené dny se považují kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance, za které mu nenáleží náhrada příjmu, služební příjem nebo plat. Dále sem patří kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo snížený plat za prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) a dny, za které zaměstnanci budou poskytnuty dávky nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného. U OSVČ jsou vyloučenými dny dny připadající na kalendářní měsíce, za které OSVČ neplatí pojistné na pojištění, dále dny připadající na kalendářní měsíce, v nichž OSVČ nebyla účastna pojištění nebo dny před zahájením samostatné výdělečné činnosti s výjimkou dní připadajících na kalendářní měsíc, ve kterém OSVČ zahájila samostatnou výdělečnou činnost a byla účastna pojištění.43

2.5.1 Nemocenské Nárok na nemocenské má pojištěnec, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, a to po dobu delší než 14 dní. Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní 42

ÚZ č. 564: Sociální pojištění 2007, redakční uzávěrka 1. 7.2006, Sagit 2006, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 10981, s. 49, 50 – 51. 43 Tamtéž, s. 49.

19

neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény. Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény. Do podpůrčí doby se v případě pracovní neschopnosti započítávají i doby předchozí pracovní neschopnosti, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti. Přitom do podpůrčí doby se započítávají i takové doby pracovní neschopnosti, za které nenáleželo nemocenské. Naopak trvala-li pojištěná činnost od skončení poslední pracovní neschopnosti aspoň 190 kalendářních dnů, do podpůrčí doby se nezapočítávají dny předchozí pracovní neschopnosti ani dny pracovní neschopnosti, za které nenáleželo nemocenské. Nemocenské může být vypláceno i delší dobu, maximálně však dalších 350 kalendářních dnů. O prodloužení výplaty nemocenského je nutné požádat Českou správu sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“), přičemž na prodloužení výplaty není automatický nárok. Každou žádost ČSSZ posuzuje individuálně.44 Výše nemocenského za kalendářní den činí 69 % denního vyměřovacího základu. Nemocenské může být sníženo na polovinu, jestliže si pracovní neschopnost zaviní pojištěnec sám rvačkou s výjimkou sebeobrany nebo obrany jiné osoby, v opilosti, při spáchání úmyslného trestního činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.45

2.5.2 Peněžitá pomoc v mateřství Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má pojištěnka, která porodila dítě, a těhotná pojištěnka v době nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným porodem. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má také pojištěnec, který převzal dítě do péče nahrazující rodinnou péči rodičů na základě rozhodnutí soudu, nebo pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka umřela, nebo je otcem, či manželem ženy, která dítě porodila, pokud se matka o dítě starat nesmí nebo nemůže z důvodu závažného dlouhodobého onemocnění. Pojištěnec se také může s matkou dítěte dohodnout na tom, že bude o dítě pečovat. Pojištěnec přitom musí být otcem dítěte nebo manželem matky dítěte a o dítě může pečovat nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte. Vzájemná dohoda musí mít písemnou formu. Dítětem se pro účely peněžité pomoci v mateřství rozumí dítě do 1 roku věku. Pro případy převzetí dítěte do péče nahrazující rodinnou péči a případy, kdy matka dítěte zemřela, se pod pojmem dítě chápe dítě, 44

ÚZ č. 564: Sociální pojištění 2007, redakční uzávěrka 1. 7.2006, Sagit 2006, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 10981, s. 51 – 52. 45 Tamtéž, s. 52.

20

kterému ke dni převzetí nebylo víc než 7 let, nejdéle však do dosažení věku 7 let a 31 týdnů.46 Pro to, aby pojištěnec měl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, je podmínkou účast na nemocenském pojištění. Pojištěnec musí být účasten pojištění po dobu alespoň 270 kalendářních dní v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. OSVČ musí být navíc účastna na pojištění jako OSVČ alespoň 180 kalendářních dní v posledním roce před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. Do doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství se započítává též doba studia, doba pobíraní plného invalidního důchodu.47 Podpůrčí doba je u pojištěnky která dítě porodila, 28 týdnů a u pojištěnky, která porodila dvě a více dětí, 37 týdnů, jestliže po uplynutí 28 týdnů dále pečuje o dvě z těchto dětí. V ostatních případech podpůrčí doba trvá 22 týdnů, resp. 31 týdnů u pojištěnce, který pečuje alespoň o dvě děti a po uplynutí 22 týdnů dále pečuje alespoň o dvě z nich.48 Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu.49

2.5.3 Ošetřovné Nárok na ošetřovné má zaměstnanec v případě, že nemůže vykonávat práci, protože ošetřuje dítě do 10 let věku, nebo pečuje o takovéto dítě z důvodu, že o něj nemůže pečovat osoba, která o něj jinak pečuje, resp. školské zařízení, speciální dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti je uzavřeno např. z důvodu nařízené karantény nebo epidemie. Ošetřovné náleží také zaměstnanci, který pečuje o jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav to vyžaduje. Podmínkou nároku na ošetřovné je, že osoba, kterou zaměstnanec ošetřuje nebo o kterou pečuje, žije se zaměstnancem ve společné domácnosti. Podmínka domácnosti nemusí být splněna v případě, že zaměstnanec ošetřuje nebo pečuje o dítě do 10 let, kterého je rodičem. Ne všichni zaměstnanci mají nárok na ošetřovné. Z okruhu oprávněných osob jsou vyloučeni např.

46

ÚZ č. 564: Sociální pojištění 2007, redakční uzávěrka 1. 7.2006, Sagit 2006, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 10981, s. 52 – 53. 47 Tamtéž, s. 53. 48 Tamtéž, s. 53. 49 Tamtéž, s. 54.

21

příslušníci, zaměstnanci činí na základě dohody o pracovní činnosti, zaměstnanci pojištění ze zaměstnání malého rozsahu a zahraniční zaměstnanci. 50 Podpůrčí doba činí 9 kalendářních dnů. Jedná-li se o osamělého zaměstnance, jenž trvale pečuje alespoň o jedno dítě do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, výše ošetřovného činí 65 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den.51

2.5.4 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Vyrovnávací příspěvek náleží zaměstnankyni, která je z důvodu těhotenství, kojení a pobírá bez svého zavinění nižší započitatelný příjem. Na dávku má nárok i zaměstnankyně, která je do konce devátého měsíce po porodu přeřazena na jinou práci a pobírá bez svého zavinění nižší započitatelný příjem. Nárok na vyrovnávací příspěvek nemají např. zaměstnankyně činné na základě dohody o pracovní činnosti, zahraniční zaměstnankyně, zaměstnankyně pojištěné z titulu zaměstnání malého rozsahu, tj. obdobné skupiny zaměstnankyň, jako je tomu u ošetřovného. Vyrovnávací příspěvek se vyplácí po dobu přeložení na jinou práci. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vypočítá jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení a průměrem vyměřovacího základu, který připadá na 1 kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po převedení.52

2.6

Část čtvrtá – posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění

Nově se do zákona o nemocenském pojištění dostala část věnovaná posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění. Posuzovat zdravotní stav pojištěnců nebo dalších osob je pro účely poskytování peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v mateřství oprávněn ošetřující lékař a ve zvláštních případech orgány nemocenského pojištění prostřednictvím svých lékařů. V případě posuzování pracovní neschopnosti po uplynutí podpůrčí doby jsou činné výhradně orgány nemocenského pojištění prostřednictvím

50

ÚZ č. 564: Sociální pojištění 2007, redakční uzávěrka 1. 7.2006, Sagit 2006, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 10981, s. 55 - 56 51 Tamtéž, s. 56 52 Tamtéž, s. 56 - 57

22

svých lékařů (posudkový lékař ČSSZ). Zákon jednoznačně stanoví kdo může být ošetřujícím lékařem. 53 Nový ZNP dále definuje dočasnou pracovní neschopnost. Tou se rozumí dočasný stav, který z důvodu poruchy zdraví neumožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost nebo plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání. Pojištěnec, který je ošetřujícím lékařem uznán dočasně práce neschopným musí dodržovat režim dočasné práce neschopného pojištěnce, jenž mu předepíše lékař. Režim dočasně práce neschopného pojištěnce zahrnuje stanovení léčebného režimu, povinnosti zdržovat se v místě pobytu a hlášení změny pobytu, povolení vycházek, příp. provádění pracovní rehabilitace. 54 Nový ZNP dále určuje, jak vzniká, probíhá a zaniká dočasní pracovní neschopnost a jak se posuzuje zdravotní stav pro účely poskytování ošetřovného a poskytování peněžité pomoci v mateřství. Také vymezuje práva a povinnosti lékaře, pojištěnce

a

zaměstnavatele.

Zaměstnavatel je

např.

oprávněn

dát

orgánu

nemocenského pojištění podnět ke kontrole důvodnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti a ke kontrole dodržování režimu práce neschopného pojištěnce. Má oprávnění požadovat informace o místě pobytu pojištěnce v době dočasné pracovní neschopnosti. Sám může provádět kontrolu místa pobytu a povolení vycházek po dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Orgány nemocenského pojištění mají také oprávnění kontrolovat činnost ošetřujících lékařů. Jestliže orgán nemocenského pojištění zjistí porušení povinnosti na straně ošetřujícího lékaře, je oprávněn dát podnět České lékařské komoře nebo České stomatologické komoře k zahájení disciplinárního řízení s tímto lékařem, případně stanovit ošetřujícímu lékaři zákaz rozhodovat ve věcech dočasné pracovní neschopnosti na dobu až 2 let.55

2.7

Část pátá – organizace a provádění

V páté části nalezneme definici orgánů nemocenského pojištění a jejich příslušnost k provádění pojištění, úkolů a oprávnění při provádění pojištění. Dále je zde

53

ÚZ č. 564: Sociální pojištění 2007, redakční uzávěrka 1. 7.2006, Sagit 2006, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 10981, s. 59. 54 Tamtéž, s. 59 – 61. 55 Tamtéž, s. 62 – 69.

23

upraven způsob vyplácení dávek, sdělování údajů, informace o informačních systémech pojištění, odpovědnosti, sankcích a deliktech v pojištění a řízení ve věcech pojištění.56 Orgány nemocenského pojištění jsou ČSSZ, jednotlivé okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“), Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) a služební orgány. Služebními orgány jsou Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Vězeňská služba České republiky, Generální ředitelství cel, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace.57 Věcná příslušnost se dělí mezi ČSSZ, OSSZ a služební orgány. Místní příslušnost OSSZ pro provádění pojištění zaměstnanců se řídí podle sídla zaměstnavatele resp. mzdové účtárny, je-li sídlo zaměstnavatele odlišné od místa mzdové účtárny. Místní příslušnost OSSZ pro provádění pojištění OSVČ se řídí podle místa trvalého pobytu OSVČ a v případě osob, které nemají trvalý pobyt na území České republiky podle místa hlášeného pobytu na území České republiky.58 Zákon v hlavě druhé jasně vymezuje úkoly a oprávnění orgánů nemocenského pojištění. Ministr práce a sociálních věcí, ministři a ředitelé služebních orgánů jsou oprávněni rozhodnout v rámci své působnosti v individuálních případech o odstranění tvrdosti zákona při provádění pojištění.59 Zákon stanovuje povinnosti zaměstnavatelů v pojištění. Za tímto účelem je rozděluje do tří skupin: zaměstnavatelé, kteří jsou povinni přihlásit se do registru zaměstnavatelů, dále služební orgány a věznice. 60 Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnané osoby, se musí přihlásit ve stanovené lhůtě do registru zaměstnavatelů. V přihlášce musí uvést všechny své mzdové účtárny a osoby oprávněné jednat jménem zaměstnavatele. Zaměstnavatel oznámí nástup zaměstnance do zaměstnání, změny v údajích zaměstnance a ukončení zaměstnání zaměstnance. Zaměstnavatel vede evidenci o každém zaměstnanci. Především uchovává osobní údaje zaměstnance, informace o výši sjednaného příjmu, výši vyměřovacího základu pro pojistné, název zdravotní pojišťovny, ve které je zaměstnanec pojištěn, doby dočasné pracovní neschopnosti, doby ošetřování člena rodiny, doby mateřské a rodičovské dovolené, dny omluvené a neomluvené 56

ÚZ č. 564: Sociální pojištění 2007, redakční uzávěrka 1. 7.2006, Sagit 2006, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 10981, s. 69 – 70. 57 Tamtéž, s. 70. 58 Tamtéž, s. 70. 59 Tamtéž, s. 71 – 73. 60 Tamtéž, s. 74.

24

nepřítomnosti v práci. Povinností pojištěnce je především osvědčovat skutečnosti v souvislosti s pojištěním, ohlašovat skutečnosti, které mají vliv na vyplácené dávky, a umožnit prozkoumání skutečností souvisejících s dávkami.61 Dávky nemocenského pojištění vyplácí OSSZ, jde-li o zaměstnance a OSVČ, služební útvary, jedná-li se o příslušníky, a dále věznice, jde-li o odsouzené osoby. Nárok na výplatu jednotlivých dávek se uplatňuje na základě potvrzení od ošetřujícího lékaře (např. u dočasné pracovní neschopnosti, u peněžité pomoci v mateřství), potvrzením orgánu veřejného zdraví (např. u karantény), potvrzením o převedení na jinou práci (u vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství), potvrzením od dětského nebo školního zařízení, které dítě navštěvuje, o jejím uzavření na základě nařízení příslušného orgánu (u ošetřovného). Dávky se vyplácejí na účet vedený u peněžního ústavu v České republice nebo v hotovosti. Na žádost pojištěnce je možné vyplácet dávky i do zahraničí. Úhradu nákladů této transakce nese žadatel. Zákon umožňuje výplatu dávek i jiné osobě než pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci, a to v případě, že pojištěnec ani jeho zákonný zástupce nemůže dávku přijmout.62 Orgány nemocenského pojištění si na žádost sdělují nezbytné informace k provádění pojištění. Informace, které orgány nemocenského pojištění získaly o pojištěncích, slouží též orgánům provádějícím důchodové pojištění. Orgány nemocenského pojištění poskytují na žádost informace i jiným orgánům jako služebním útvarům,

soudům,

správním

orgánům,

zpravodajským

službám,

zdravotním

pojišťovnám atd. Na druhé straně jsou orgány nemocenského pojištění oprávněny požadovat od fyzických a právnických osob údaje potřebné k provádění pojištění. Orgánům nemocenského pojištění sdělují informace také úřady práce, zdravotní pojišťovny, orgány Policie České republiky a Ministerstvo vnitra. Orgány nemocenského pojištění sdělují informace o pojištěncích i orgánům nemocenského pojištění v jiných státech Evropské unie, a to buď z úřední povinnosti nebo na žádost. Orgánům nemocenského pojištění třetích států se sdělují informace na žádost. 63 Údaje shromažďované orgány nemocenského pojištění tvoří informační systémy. Informačními systémy jsou registry pojištěnců a registry zaměstnavatelů. Tyto

61

ÚZ č. 564: Sociální pojištění 2007, redakční uzávěrka 1. 7.2006, Sagit 2006, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 10981, s. 74 – 78, 62 Tamtéž, s. 78 – 80, 63 Tamtéž, s. 78 – 80,

25

systémy nejsou veřejně přístupné. Přístup mají pouze orgány nemocenského pojištění a orgány provádějící důchodové pojištění.64 Zákon dále nově upravuje správní delikty. Ty se dělí na přestupky a správní delikty právnických osob. Přestupky se vztahují výlučně na fyzické osoby (i když jsou v pozici zaměstnavatele). Správní delikty právnických osob se vztahují, jak už vyplývá z názvu, pouze na právnické osoby. Postihem může být v obou případech finanční pokuta ve výši od 10 000 Kč do 100 000 Kč. V řízení ve věcech pojistného se postupuje podle správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb., správní řád), resp. podle zákona o přestupcích (zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích), pokud zákon o nemocenském pojištění nestanoví jinak. 65

2.8

Část šestá – společná ustanovení

Ve společných ustanovením nalezneme především způsob sdělování údajů, co se považuje za podání a jak je možné jej uskutečnit, počítaní času a placení dluhu.

2.9

Část sedmá – přechodná a závěrečná ustanovení

Poslední část zákona upravuje přechod mezi starou a novou úpravou. Tento přechod bude nutné řešit na konci roku 2007 a začátkem roku 2008 za předpokladu, že se účinnost nového zákona opět neposune.

64

ÚZ č. 564: Sociální pojištění 2007, redakční uzávěrka 1. 7.2006, Sagit 2006, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 10981, s. 81 – 86. 65 Tamtéž, s. 87 – 90.

26

3 Porovnání staré a nové úpravy nemocenského pojištění V této kapitole se věnuji porovnání staré a nové úpravy nemocenského pojištění. Především se zaměřuji na změny v účasti na nemocenském pojištění, krátce se zabývám i změnou vyměřovacího základu, především změnou v redukčních hranicích. Jádrem kapitoly je porovnání podmínek nároku na dávku, podpůrčích dob a výpočtu dávek. Na závěr stručné uvádím změny v provádění pojištění.

3.1

Účast na nemocenském pojištění

3.1.1 Okruh pojištěných osob Podle nového ZNP již nebudou nemocensky pojištěni studenti a žáci. Tyto osoby nejsou z titulu studia výdělečně činné, a proto jim v případě nemoci neuchází výdělek, není tedy nutné, aby byly nemocensky pojištěny.66 Studenti a žáci budou nadále důchodově pojištěni. Z okruhu povinně nemocensky pojištěných osob od 1. ledna 2008 vypadnou též společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným (dále jen „společníci a jednatelé s.r.o.“) a komanditisté komanditní společnosti (dále jen „komanditisté k.s.“), jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňováni. Tyto osoby budou dále účastny pouze důchodového pojištění. Zpřesňuje se účast na nemocenském pojištění členů družstva. Účastni nemocenského pojištění budou nově členové družstva, kde je podmínkou členství jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni. Členové družstva, kteří jsou členy orgánu družstva, budou z této činnosti jen důchodově pojištěni, nikoliv již nemocensky. Do okruhu nemocensky pojištěných osob budou nově patřit fyzické osoby volené nebo jmenované do funkcí vedoucího správního úřadu nebo do jiné obdobné funkce podle zvláštního právního předpisu. Nový ZNP nově definuje smluvního zaměstnance a zahraničního zaměstnance. Smluvní zaměstnanec je dle ustanovení § 3 písm. o) ZNP zaměstnanec zahraničního 66

Důvodová zpráva k zákonu č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s. 109, [cit. 2007-03-17], dostupné z www.psp.cz, s. 127.

27

zaměstnavatele,

je-li

činný

v České

republice

u smluvního

zaměstnavatele.

Zahraničním zaměstnavatelem se pro účely nového ZNP rozumí zaměstnavatel, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení. Smluvní zaměstnavatel je fyzická nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, u níž jsou činní smluvní zaměstnanci, pokud podle smlouvy uzavřené se zahraničním zaměstnavatelem jsou příjmy vypláceny smluvnímu zaměstnanci přímo smluvním zaměstnavatelem nebo jsou hrazeny smluvním zaměstnavatelem

zahraničnímu

zaměstnavateli.

Zahraniční

zaměstnanec

je

zaměstnanec zahraničního zaměstnavatele, který je činný na území České republiky ve prospěch zahraničního zaměstnavatele. 67 Smluvní zaměstnanec je na území České republiky pojištěn po uplynutí 270 kalendářních dnů trvání zaměstnání na území České republiky. Do doby 270 kalendářních dnů se započtou doby výkonu práce na území České republiky za poslední 2 roky předcházející dnu, kdy naposled zahájil výkon zaměstnání na území České republiky. Dále musí pro účast na nemocenském pojištění splňovat podmínku trvání zaměstnání po dobu alespoň 15 dnů a podmínku rozhodného příjmu. Nedoloží-li smluvní zaměstnavatel, že tato osoba je povinně pojištěna ve státě, kde má sídlo zahraniční zaměstnavatel, je účastna nemocenského pojištění od prvního dne zahájení činnosti na území České republiky. Zahraniční zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění dobrovolně na základě podané přihlášky. Pojištění zaniká na základě odhlášky nebo nezaplacením pojistného.68

3.1.2 Podmínky účasti na nemocenském pojištění Nová právní úprava mění rovněž podmínky účasti na nemocenském pojištění. Prodlužuje se doba, po kterou zaměstnání mělo trvat nebo trvalo, aby založilo účast na nemocenském pojištění, a to z 8 kalendářních dnů na 15 kalendářních dnů. Dále se zvyšuje hranice příjmu rozhodného pro účast na nemocenském pojištění ze 400 Kč za kalendářní měsíc na 1 500 Kč za kalendářní měsíc, přičemž tato částka se bude automaticky valorizovat. Pro zaměstnance, kteří nemají sjednanou částku ve výši

67

ÚZ č. 564: Sociální pojištění 2007, redakční uzávěrka 1. 7.2006, Sagit 2006, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 10981, s. 43. 68 Tamtéž, s. 46.

28

rozhodného příjmu, platí, že budou nemocensky pojištěni jen v měsících, ve kterých jim byl zúčtován příjem ve výši rozhodného příjmu nebo příjem vyšší.69 OSVČ bude nově účastna nemocenského pojištění, i když vykonává činnost mimo území České republiky, ale na základě českého podnikatelského oprávnění. Nemocenské pojištění již nebude provázáno s důchodovým pojištěním. To znamená, že OSVČ může být nemocensky pojištěna, přestože nebude pojištěna důchodově. 70 Zpřísňují se podmínky pro zánik pojištění OSVČ. Pojištění zaniká prvním dnem kalendářního měsíce, za který OSVČ včas nezaplatila pojistné nebo ho zaplatila v menší výši, než měla. Částka, kterou OSVČ zaplatila v nesprávné výši nebo opožděně, je přeplatkem na nemocenském pojištění a OSSZ je povinna tento přeplatek OSVČ vrátit. Podle současné právní úpravy zaniká nemocenské pojištění OSVČ v případě, že OSVČ za tři bezprostředně po sobě navazující měsíce nezaplatila pojistné na nemocenské pojištění. 71 Pojistné na nemocenské pojištění se nově nebude platit společně se zálohou na důchodové pojištění. Záloha na důchodové pojištění je spatná od 1. do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, za který se záloha platí. Nemocenské pojištění je splatné od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, za který se pojištění platí.72 Je-li tedy OSVČ důchodově i nemocensky pojištěna v dubnu 2007, platí zálohy a pojistné tak, že záloha na důchodové pojištění je splatná od 1. dubna do 20. května 2007, ale pojistné na nemocenské pojištění je splatné od 1. dubna do 30. dubna 2007.

3.2

Vyměřovací základ

Základní změny VZ se promítají do zákona o sociálním zabezpečení a blíže se mu věnuji v kapitole č. 5 - Předpokládané dopady reformy nemocenského pojištění. Na tomto místě bych se zmínila o změnách VZ v novém ZNP, především co se týče změn v úpravě redukčních hranic.

69

JUDr. Vlasák, František: Hlavní změny, které přináší nový zákon o nemocenském pojištění a doprovodný zákon k němu, Práce a mzda, číslo 6 červen 2006, ASPI a.s., r. 2006, ISSN: 0032-6208, s..3. Ženíšková, Marta: Zákon o nemocenském pojištění od 1.1.2007 a komentářem a příklady, ANAG, r.2006, ISBN 80-7263-349-X, s. 24 – 26. 71 Tamtéž, s. 24 – 26. 72 Tamtéž, s. 24 – 26.

70

29

Podle současné právní úpravy existují dvě pevně stanovené redukční hranice. Redukční hranice slouží pro úpravu denního VZ při výpočtu nemocenského, podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství. První hranice je od 1. ledna 2007 ve výši 550 Kč (do 31. prosince 2006 byla pouze ve výši 510 Kč) a druhá je ve výši 790 Kč (do 31. prosince 2006 byla pouze ve výši 730 Kč). Denní vyměřovací základ se redukuje tak, že po dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti se z částky do 550 Kč počítá 90 %, z částky od 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží. Od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti se do částky 550 Kč započítá již 100 %, od 550 Kč do 790 Kč pouze 60 % a nad částku 790 Kč se nepřihlíží. Z takto upraveného VZ se pak počítá nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny. Při redukci VZ pro účely výpočtu peněžité pomoci v mateřství se postupuje analogicky jako při redukci VZ pro účely nemocenského od 15 kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti.73 Nová úprava nemocenského pojištění zavádí třetí redukční hranici a variabilní částky redukčních hranic. První redukční hranice činí jednu třicetinu součinu VVZ a přepočítacího koeficientu. Výši všeobecného vyměřovacího základu a přepočítací koeficient stanovuje každoročně vláda svým nařízením. Druhá redukční hranice činí 1,5násobek částky první redukční hranice a třetí redukční hranice je ve výši trojnásobku částky první redukční hranice. Do částky první redukční hranice se nově bude započítávat 100 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se započítá pouze 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se započte 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.74 V případě, že by nový ZNP platil od 1. ledna 2007, jak se původně předpokládalo, činila by výše první redukční hranice 672 Kč, výše druhé redukční hranice 1 007 Kč a výše třetí redukční hranice 2 014 Kč. Již na první pohled je zřejmý rozdíl oproti dnešní úpravě. První redukční hranice je podle staré úpravy o necelých 20 % nižší než podle nové úpravy. Druhá redukční hranice je podle staré úpravy nižší o více než 20 % v porovnání s druhou redukční hranicí podle nové úpravy, v porovnání s třetí redukční hranicí podle nové úpravy je druhá redukční hranice dle současné úpravy až o 60 % nižší. 73

ÚZ č. 594: Sociální pojištění 2007 podle stavu k 15.1.2007, Sagit, 2007, evidenční číslo periodického číslo MK ČR E 10981, s. 41, 54. 74 ÚZ č. 564: Sociální pojištění 2007, redakční uzávěrka 1. 7.2006, Sagit 2006, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 10981, s. 50 -51.

30

3.3

Podmínky nároku na dávku, podpůrčí doba, výpočet výše dávek

Podstatně se mění obecné podmínky nároku na dávky nemocenského pojištění. Zachovává se zásada, že nárok na dávku vzniká, pokud byly splněny podmínky pro vznik nároku v době pojištění a nově i v době přerušení pojištění. V novém ZNP bylo zrušeno ustanovení, podle kterého v současnosti vzniká nárok na dávku po skončení zaměstnání a uplynutí ochranné lhůty za předpokladu, že pojištěnec pobírá dávku nemocenského pojištění. Další změny v podmínkách nároku na dávky, podpůrčích dobách a výpočtu výše dávek jsem rozdělila na změny u zaměstnanců a OSVČ. Nově se umožňuje pojištěnci vzdát se nároku na dávku nemocenského, peněžitou pomoc v mateřství a ošetřovné. Peněžité pomoci v mateřství se lze vzdát až po uplynutí 14 týdnů podpůrčí doby, ale ne dříve, než uplyne 6 týdnů ode dne porodu. Dávka nemocenského pojištění je právem a ne povinností, a proto by měl mít každý nárok se této dávky vzdát. Celkem logicky není přípustné vzdát se dávky za období, za které již byla dávka vyplacena. Také není přípustné nárok na dávku obnovit potom, co se jí pojištěnec vzdal. Podle dnešní úpravy je možné vzdát se pouze nároku na nemocenské, a to pouze v případě, že jeho pobíraní vylučuje nebo omezuje nárok na výplatu některého z důchodů.

3.3.1 Zaměstnanci

Nemocenské V oblasti poskytování dávek nemocenského pojištění dojde po nabytí účinnosti nové úpravy nemocenského pojištění k několika zásadním změnám. Hlavní změny v podmínkách nároku na dávku, v délce podpůrčí doby a výši dávek zaměstnanců jsou zachyceny v následující tabulce. Je zde porovnávána úprava jednotlivých dávek podle staré, stále platné, úpravy a jak by to mělo fungovat podle nového ZNP.

31

stará úprava nová úprava

ZAMĚSTNANCI podmínky nároku na dávku podpůrčí doba

od 1. kalendářního dne

nemocenské

peněžitá pomoc v mateřství

od 1. kalendářního dne, max. 1 rok

1. - 3. den - 25 % denního VZ, od 3. dne 69 % denního VZ

od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti, nařízené karantény, max. 380 kalendářních od 15. kalendářního dne dnů

69 % denního VZ

účast na pojištění min. 270 kalendářních dní za poslední 2 roky

28, 22 nebo 31 týdnů

69 % denního VZ

účast na pojištění min. 270 kalendářních dní za poslední 2 roky

28, 37, 22 nebo 31 týdnů

70 % denního VZ

péče a ošetřování dítěte, ošetřování jiného člena 9 nebo 16 kalendářních domácnosti dní

ošetřovné

výše dávky

péče a ošetřování dítěte, ošetřování jiného člena 9 nebo 16 kalendářních domácnosti dní nižší započitatelný příjem

po dobu převedení

vyrovnávací příspěvek v nižší započitatelný těhotenství a mateřství příjem po dobu převedení Tabulka 1: Nemocenské dávky zaměstnance podle starého a nového ZNP75

69 % denního VZ

65 % denního VZ rozdíl mezi VZ před převedením a po převedení rozdíl mezi VZ před převedením a po převedení

Nemocenské bude nově náležet až od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti. Po dobu prvních 14 kalendářních dnů bude zaměstnanci náležet náhrada mzdy, kterou mu bude vyplácet zaměstnavatel. Úpravu náhrady mzdy nalezneme v novém zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) v § 192 až §194. Určitou kompenzací za náhradu mzdy pro zaměstnavatele by měly být snížené sazby na nemocenské pojištění.

75

ÚZ č. 594: Sociální pojištění 2007 podle stavu k 15.1.2007, Sagit, 2007, evidenční číslo periodického číslo MK ČR E 10981; č. 564, s. 38-65: Sociální pojištění 2007, redakční uzávěrka 1. 7.2006, Sagit 2006, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 10981, s. 42-110.

32

stará úprava Měsíční vyměřovací denní VZ v nemocenské základ Kč v Kč 10 069,40 Kč 1.-3. den 303 75,75 335,65 4.-14. den 303 209,07 od 15.dne 336 231,84 20 138,80 Kč 1.-3. den 568 142 4.-14. den 568 391,92 671,29 od 15.dne 623 429,87 30 208,20 Kč 1.-3. den 639 159,75 4.-14. den 639 440,91 1 006,94 Kč od 15.dne 694 478,86 40 277,59 Kč 1.- 3. den 639 159,75 1 342,59 4.-14. den 639 668,61 od 15.dne 694 478,86 50 346,99 Kč 1.- 3. den 639 159,75 1 678,23 4.-14. den 639 668,61 od 15.dne 694 478,86 60 416,39 Kč 1.- 3. den 639 159,75 2 013,88 4.-14. den 639 668,61 od 15.dne 694 478,86 70 485,79 Kč 1.- 3. den 639 159,75 2 349,53 4.-14. den 639 668,61 od 15.dne 694 478,86 80 555,19 Kč 1.- 3. den 639 159,75 2 685,17 4.-14. den 639 668,61 od 15.dne 694 478,86 90 624,58 Kč 1.- 3. den 639 159,75 3 020,82 4.-14. den 639 668,61 od 15.dne 694 478,86 Tabulka 2: Porovnání dávky nemocenské resp. náhrady mzdy

nová úprava denní VZ v KČ 303 303 336 605 605 672 887 887 873 1088 1088 974 1209 1209 1075 1310 1310 1176 1411 1411 1176 1511 1511 1176 1552 1552 1176

náhrada mzdy/ nemocenské v Kč 90,9 209,07 231,84 181,5 417,45 463,68 266,1 612,03 602,37 326,4 750,72 672,06 362,7 834,21 741,75 393 903,9 811,44 423,3 973,59 811,44 453,3 1042,59 811,44 465,6 1070,88 811,44

Výše uvedená tabulka porovnává výši denního VZ a nemocenského resp. náhrady mzdy podle staré a nové úpravy nemocenského pojištění. Částky měsíčních VZ nejsou zvoleny náhodně, ale jsou to násobky průměrné mzdy od ½ násobku do 4,5 násobku průměrné mzdy. U vyšších násobků již nemá smysl počítat nemocenské podle nové úpravy, protože u vyšších násobků průměrné mzdy se již částky nemocenského a náhrady mzdy nezvyšují, pokud ovšem nebyla se zaměstnavatelem sjednána vyšší náhrada mzdy. Podle staré úpravy je tato hranice dosažena již u 2-násobku průměrné mzdy.

33

Ochranná lhůta pro nemocenské bude nově činit maximálně 14 kalendářních dnů po skončení zaměstnání. Jestliže zaměstnání bude trvat kratší dobu, bude ochranná lhůta činit tolik kalendářních dnů, kolik bude trvat zaměstnání. Podle současné úpravy je ochranná lhůta 42 kalendářních dnů po skončení zaměstnání, trvalo-li zaměstnání kratší dobu, trvá ochranná lhůta tolik kalendářních dnů, kolik trvalo zaměstnání.76 Nemocenské se nově nebude vyplácet po dobu trvání stávky za předpokladu, že dočasná pracovní neschopnost vznikla poté, co se zaměstnanec stal účastníkem stávky. Mění se i stávající úprava v případech, kdy je v současnosti nárok na dávku vyloučen. Pojištěnec, který si přivodí dočasnou pracovní neschopnost sám rvačkou, v opilosti, pod vlivem omamných a psychotropních látek, spácháním úmyslného trestného činu nebo nově i spácháním úmyslného zaviněného přestupku, bude mít nárok na nemocenské jen ve výši 50 %. Podle současné úpravy je nárok na dávku ve výše uvedených případech vyloučen. Zákon připouští, aby pojištěnec v těchto případ požádal ČSSZ o přiznání dávky. ČSSZ může žádosti vyhovět a přizná dávku ve výši jedné poloviny nemocenského nebo, má-li pojištěnec rodinné příslušníky, až ve výši tří čtvrtin.77 Dále se změní maximální délka podpůrčí lhůty u nemocenského z 1 roku na 380 kalendářních dnů. Rozdíl v podpůrčích lhůtách ukazuje následující příklad. Zaměstnanec je uznán dočasně práce neschopným dne 1. dubna. Podle současní právní úpravy mu bude vypláceno nemocenské od 1. dubna. Podpůrčí doba pro výplatu nemocenského trvá nejdéle do 1. dubna následujícího kalendářního roku. Podle nové úpravy by zaměstnanec měl nárok od 1. dubna do 14. dubna na náhradu mzdy a od 15. dubna by mu náleželo nemocenské. Nárok na výplatu nemocenského by tento zaměstnanec měl nejdéle do 14. dubna následujícího roku za předpokladu, že se nebude jednat o přestupný rok.

Peněžitá pomoc v mateřství V oblasti peněžité pomoci v mateřství dochází k několika změnám. První z nich je, že bude odstraněna určitá diskriminace mužů. Současná diskriminace spočívá v tom,

76

ÚZ č. 594: Sociální pojištění 2007 podle stavu k 15.1.2007, Sagit, 2007, evidenční číslo periodického číslo MK ČR E 10981, s. 43. 77 Tamtéž, s. 41.

34

že podle staré úpravy má zaměstnanec nárok na peněžitou pomoc v mateřství jen ve třech níže uvedených případech:


jestliže začal pečovat o dítě na základě rozhodnutí,




matka zemřela nebo




se o dítě nemohla starat z vážných zdravotních důvodů.

Nově k těmto třem důvodům přibude ještě možnost, že se zaměstnanec s matkou dítěte dohodne na tom, že přebere dítě do své péče. Žádost musí být podána na ČSSZ. Ode dne doručení žádosti přestane mít matka dítěte nárok na peněžitou pomoc v mateřství a dávka začne plynout jen zaměstnanci.78 Ochranná lhůta pro peněžitou pomoc v mateřství se zkracuje obdobně jako u nemocenského (tj. jako pro ženu, která neskončila zaměstnání v době těhotenství). Pojištěnce, která skončila pojištění v době těhotenství, plyne nově ochranná lhůta ve stejné délce, jako trvalo zaměstnání, nejdéle však 180 kalendářních dní. V současnosti činní ochranná lhůta těhotné pojištěnky vždy 6 měsíců bez ohledu na délku zaměstnání. Do doby kladené naroveň době účasti na pojištění pro účely splnění podmínky nároku na dávku (tj. podmínka pojištění v systéme nemocenského pojištění alespoň 270 kalendářních dnů v posledních 2 letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství) se nadále nezapočítává doba pobíraní důchodů, kromě pobíraní plného invalidního důchodu, pobíraní dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání a doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.79 Podpůrčí doba zůstává v zásadě beze změn. Opouští se zvýhodnění osamělé zaměstnankyně v délce poskytování dávky. Důvodová zpráva k novému ZNP uvádí jako jeden z důvodů neodůvodněnost takového rozlišování dávek. V současnosti již zdaleka neplatí, že osamělá žena musí být i chudá a navíc řada žen je záměrně neprovdána. Navíc pro řešení sociální situace existují jiné systémy, např. systém státní sociální podpory, sociální péče a pomoci.

78

ÚZ č. 564: Sociální pojištění 2007, redakční uzávěrka 1. 7.2006, Sagit 2006, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 10981, s. 53-55. 79 JUDr. Vlasák, František: Hlavní změny, které přináší nový zákon o nemocenském pojištění a doprovodný zákon k němu, Práce a mzda, číslo 6 červen 2006, ASPI a.s., r. 2006, ISSN: 0032-6208, s. 5.

35

Zvyšuje se maximální věková hranice dítěte, po kterou je možné pobírat peněžitou pomoc v mateřství. Dítětem se rozumí dítě do dosažení 1 roku věku. V případě pojištěnce, který převzal dítě do péče na základě rozhodnutí soudu nebo jehož matka zemřela, musí dojít k převzetí do péče do dosažení 7 let věku, nejdéle však do dosažení věku 7 let a 31 týdnů.80 Poslední změnou je zvýšení sazby pro výpočet dávek ze 69 % na 70 % denního vyměřovacího základu.

Ošetřovné Ošetřovné je nový název pro podporu při ošetřování člena rodiny. U ošetřovného se v podstatě mění jen sazba pro výpočet výše ošetřovného, jež se snižuje ze 69 % na 65 % denního VZ. Nově nebude u ošetřovného plynout ochranná lhůta.

Vyrovnávací příspěvek v mateřství Pro vyrovnávací příspěvek v mateřství se přijetím nového zákona mnoho nezměnilo. V souladu s pracovněprávní úpravou přibyla možnost vzniku nároku na dávku z důvodu kojení a to po dobu, po kterou je zaměstnankyně převedena z důvodu kojení na jinou práci. Není stanovena maximální možná doba poskytování.81

80

ÚZ č. 564: Sociální pojištění 2007, redakční uzávěrka 1. 7.2006, Sagit 2006, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 10981, s. 53. 81 JUDr. Vlasák, František: Hlavní změny, které přináší nový zákon o nemocenském pojištění a doprovodný zákon k němu, Práce a mzda, číslo 6 červen 2006, ASPI a.s., r. 2006, ISSN: 0032-6208, s. 5.

36

3.3.2 Osoba samostatně výdělečně činná Porovnání podmínek nároku na dávku, podpůrčích dob a výši dávek uvádím v následující tabulce.

stará úprava nová úprava

OSOBA SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÁ podmínky nároku na dávku podpůrčí doba pojištění po dobu 3 měsíců před vznikem pracovní neschopnosti, nařízením karantény

nemocenské

peněžitá pomoc v mateřství

ošetřovné

od 1. kalendářního dne, max. 1 rok

výše dávky 1. - 3. den - 25 % denního VZ, od 3. dne 69 % denního VZ

od 15. kalendářního od 15. kalendářního dne dne, pojištění po dobu 3 pracovní neschopnosti, měsíců před vznikem nařízené karantény, pracovní neschopnosti, max. 380 kalendářních nařízením karantény dnů

69 % denního VZ

účast na pojištění min. 270 kalendářních dní za poslední 2 roky + 180 kalendářních dní za poslední rok před porodem

28, 22 nebo 31 týdnů

69 % denního VZ

účast na pojištění min. 270 kalendářních dní za poslední 2 roky + 180 kalendářních dní za poslední rok před porodem

28, 37, 22 nebo 31 týdnů

70 % denního VZ

-

-

-

-

-

-

-

-

-

vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Tabulka 3: Nemocenské dávky OSVČ podle starého a nového ZNP82

-

Za OSVČ bude po nabytí účinnosti nového ZNP považována rovněž osoba, která v současnosti není OSVČ, protože neprohlásila, že svou činnost vykonává soustavně. Týče se to především osob, které vykonávají činnost na základě autorskoprávních vztahů. Tyto osoby budou muset po nabytí účinnost nového ZNP 82

ÚZ č. 564: Sociální pojištění 2007, redakční uzávěrka 1. 7.2006, Sagit 2006, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 10981, s.42-110; ÚZ č. 594: Sociální pojištění 2007 podle stavu k 15.1.2007, Sagit, 2007, evidenční číslo periodického číslo MK ČR E 10981, s.38-65.

37

oznámit příslušným orgánům zahájení své činnosti na území České republiky. Nemocensky budou pojištěny všechny OSVČ jen dobrovolně a na základě podané přihlášky. Vyměřovací základ si OSVČ určuje sama. Minimální měsíční vyměřovací základ bude činit 2násobek rozhodného příjmu, tj. 3 000 Kč. V současnosti může být OSVČ nemocensky pojištěna pouze v měsících, za které je povinna platit zálohy na důchodové pojištění, anebo je od placení záloh osvobozena z důvodu, že pobírá nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ po celý kalendářní měsíc anebo vykonávala službu v ozbrojených silách. Pro rok 2006 činil minimální měsíční vyměřovací základ 4 709 Kč. Maximální měsíční VZ činil 40 500 Kč 83 OSVČ nemá podle současní právní úpravy nárok na ošetřovné a na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a nebude jej mít ani podle nové právní úpravy. Jiné změny jsou analogické změnám v nemocenském pojištění zaměstnance. OSVČ ovšem nemá nárok na náhradu mzdy.

3.4

Sazby nemocenského pojištění sazba na důchodové pojištění

Starý ZNP

sazba na nemocenské pojištění

příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

sazba celkem

21,5 %

3,3 %

1,2 %

26,0 %

21,5 %

1,4 %

1,2 %

24,1 %

- zvýšená sazba 21,5 % 3,3 % 1,2 % - sazba pro společníky, jednatele s.r.o. a komanditisty k.s. a členy družstva 21,5 % Tabulka 4: Sazby pojistného na sociální zabezpečení podle nového a starého ZNP84

26,0 %

Nový ZNP: - základní sazba

21,5 %

Sazby pojistného na sociální zabezpečení nalezneme v § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zákon o pojistném na sociální zabezpečení“). Dle nové úpravy se snižuje sazba pouze u sazby na nemocenské pojištění, a to ze 3,3 % na

83

Účast na nemocenské pojištění OSVČ, [cit. 2007-04-01], dostupné z http://www.cssz.cz. ÚZ č. 564: Sociální pojištění 2007, redakční uzávěrka 1. 7.2006, Sagit 2006, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 10981, s.10. 84

38

1,4 %. Úspora ze snížené sazby by měla zaměstnavatelům uhradit jejich náklady na náhradu mzdy po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají do 25 zaměstnanců (malé organizace), mohou platit pojistné na sociální zabezpečení ve zvýšené sazbě, jež je na úrovni současní sazby na nemocenské pojištění, tedy ve výši 3,3 % z VZ. Výhodou tohoto postupu je, že zaměstnavatelé odečtou od částky pojistného za kalendářní měsíc polovinu částky, kterou zúčtovali zaměstnancům na náhradě mzdy po dobu dočasné pracovní neschopnosti, a rozdíl odvedou OSSZ. Tito zaměstnavatelé navíc mohou v případě, že polovina částky, kterou zúčtovali v kalendářním měsíci na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, je vyšší než pojistné za tento kalendářní měsíc, požádat OSSZ o úhradu rozdílu. To samé platí pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají společníky a jednatele společnosti s.r.o., komanditisty k.s. a členy družstva, kteří jsou účastni pouze důchodového pojištění. 85 Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci platí celkovou sazbu na pojistném na sociálním zabezpečení ve výši 24,1 %. Mohou ale odečíst z částky vypočteného pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci zúčtovali zaměstnancům se zdravotním pojištěním na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti v kalendářním měsíci a rozdíl odvedou na účet OSSZ. 86 Sazba na nemocenské pojištění by se v budoucnu měla měnit nařízením vlády podle vztahu příjmů z pojistného na nemocenské pojištění a výdajů na dávky nemocenského pojištění.

3.5

Provádění pojištění, odpovědnost a sankce

Základní změnou v provádění pojištění je přenesení provádění pojištění všech pojištěnců na orgány nemocenského pojištění. Nemocenské pojištění zaměstnanců tedy již nebudou provádět zaměstnavatelé. Zaměstnavatelé budou pouze ohlašovat potřebné skutečnosti a evidovat informace potřebné pro uplatňování a posuzování dávek.87

85

ÚZ č. 594: Sociální pojištění 2007 podle stavu k 15.1.2007, Sagit, 2007, evidenční číslo periodického číslo MK ČR E 10981, s. 6-9. 86 Tamtéž, s. 6-9. 87 JUDr. Vlasák, František: Hlavní změny, které přináší nový zákon o nemocenském pojištění a doprovodný zákon k němu, Práce a mzda, číslo 6 červen 2006, ASPI a.s., r. 2006, ISSN: 0032-6208, s. 7.

39

V novém ZNP se mění podmínky pro posuzování pracovní neschopnosti, především se zvyšuje odpovědnost lékařů za posuzování pracovní neschopnosti. Dále se posiluje kontrola všech dlouhodobých pracovních neschopností posudkovou službou sociálního zabezpečení, posuzovaní zdravotního stavu a pracovní neschopnosti delší než 180 kalendářních dnů ve vztahu ke schopnosti vykonávat jinou pracovní činnost, jestliže je jejich stav stabilizovaný, a posuzování pracovní schopnosti pojištěnce v ochranné lhůtě ke statutu uchazeče o zaměstnání. Zaměstnavatelé mohou nově dát podnět ke kontrole důvodnosti uznání dočasné pracovní neschopnosti a také kontrolovat zaměstnance po dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti, zda dodržují režim dočasně práce neschopného.88 Mění se i forma výplaty nemocenských dávek. Dávky se budou vyplácet poukázáním na účet vedený u peněžního ústavu v České republice. Zákon připouští i výplatu v hotovosti prostřednictvím poštovní poukázky a na účet do ciziny, ovšem náklady spojené s výplatou nese pojištěnec. V současnosti se dávky vyplácejí spolu se mzdou a výplata do zahraničí je možná, jen pokud to umožňuje mezinárodní smlouva nebo MPSV udělí zvláštní výjimku.89 Podle nového ZNP bude přeplatek na nemocenském povinen vrátit i ten, kdo dávku nepřijal v dobré víře. Odpovědnost je nově definována jako všeobecná, přímá a solidární. Za přeplatek odpovídá jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, která se na vzniku přeplatku podílela (všeobecnost), povinný odpovídá přímo příslušnému orgánu nemocenského pojištění a také mu přeplatek uhrazuje (přímost) a je-li za přeplatek odpovědno více subjektů, odpovídají společně a nerozdílně a orgán nemocenského pojištění může vymáhat vrácení přeplatku na kterémkoliv z nich (solidárnost). 90

88

JUDr. Vlasák, František: Hlavní změny, které přináší nový zákon o nemocenském pojištění a doprovodný zákon k němu, Práce a mzda, číslo 6 červen 2006, ASPI a.s., r. 2006, ISSN: 0032-6208, s. 7. 89 Tamtéž, s. 8. 90 Tamtéž, s. 8.

40

4 Reforma nemocenského pojištění na Slovensku a její dopady Reforma nemocenského pojištění na Slovensku je důsledkem rozsáhlé reformy celého systému sociálního zabezpečení. Reforma systému sociálního zabezpečení tvoří ale jen část reformy veřejných financí, která byla na Slovensku v posledních letech uskutečněna. Systém sociálního zabezpečení je v současnosti upraven jedním rozsáhlým zákonem, a to zákonem č. 461/2003 Z.z. o sociálním pojištění (dále jen „zákon o sociálním pojištění“). Sociální zabezpečení na Slovensku zahrnuje pět systémů: nemocenské pojištění, důchodové pojištění, úrazové pojištění, garanční pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Přijetím výše uvedeného zákona byla sjednocena organizace a výběr pojistného na sociální zabezpečení pod veřejnoprávní instituci s názvem Sociální pojišťovna. Navíce se hospodaření systému sociálního zabezpečení oddělilo od hospodaření státního rozpočtu. Sociální pojišťovna hospodaří v oddělených fondech, konkrétně ve fondu nemocenského pojištění, starobního pojištění, invalidního pojištění, úrazového pojištění, fondu garančního pojištění, pojištění v nezaměstnanosti, v rezervním fondu a správním fondu, přičemž hospodaření jednotlivých fondů je oddělené.

41

Částka v mld. Skk

Hospodaření Sociální pojišťovny v letech 2003 – 2005 2003 Příjmy z pojistného

2004

2005

98,99

114,98

112,84

14,47

10,00

8,23

0,42

0,61

0,42

5,5

16,45

19,53

1,48

1,93

5,57

104,91

131,43

132,79

- z toho základní fond NP

15,58

11,76

13,61

Výdaje

98,13

111,89

120,96

- z toho základní fond NP

9,27

4,76

4,74

Bilanční rozdíl celkem (po vykrytí deficitu)

6,78

19,53

11,84

- z toho příjmy z pojistného na nemocenské pojištění Ostatní příjmy Převod z minulých let

- z toho základní fond NP Celkové zdroje

- z toho základní fond NP 1,93 5,57 Tabulka 5: Přehled o hospodaření Sociální pojišťovny v letech 2003 - 200591

1,79

Pojistné na nemocenské pojištění platí zaměstnanec, zaměstnavatel, povinně nemocensky pojištěná OSVČ a dobrovolně nemocensky pojištěná osoba. Sazba nemocenského pojištění pro zaměstnance a zaměstnavatele činí 1,4 % z VZ. OSVČ a dobrovolně nemocensky pojištěná osoba platí pojistné na nemocenské ve výši 4,4 % z VZ.

91

Hospodaření Slovenské pojišťovny, [cit. 2007-04-11], dostupné z http://www.socpoist.sk.

42

4.1

Charakteristika a dopady reformy nemocenského pojištění mld. Skk 2003

2004

2005

TVORBA FONDU CELKEM:

15,58

11,76

13,61

Příjmy z pojistného

14,47

10,00

8,23

- zaměstnanci

3,47

3,94

3,42

- zaměstnavatelé

8,36

4,42

3,37

- OSVČ

0,51

0,59

0,69

- dobrovolně pojištěné osoby

0,09

0,15

0,14

- dlužné pojistné a sankce

0,78

0,90

0,61

- stát

1,14

-

-

- Národní úřad práce

0,13

-

-

Ostatní příjmy

0,13

0,12

0,05

Tvorba v běžném roce

14,10

9,83

8,04

Převod z minulých let

1,48

1,93

5,57

VÝDAJE CELKEM:

9,28

4,76

4,74

z toho:

z toho výdaje na: - nemocenské

7,18

3,52

3,43

- ošetřovné (původně podpora při ošetřovaní člena rodiny)

0,26

0,12

0,14

- mateřskou (původně peněžitá podpora v mateřství)

1,23

1,02

1,17

0

0

0

0,61

0,11

0

Převod do budoucích let 1,93 Tabulka 6: Hospodaření fondu nemocenského pojištění92

5,57

1,79

- vyrovnávací příspěvek v mateřství - úhrada pojistného na zdravotní pojištění

Z tabulky č. 6 je zřejmé, že po přijetí nového zákona o sociálním zabezpečení došlo k výraznému poklesu příjmů z nemocenského z 14,47 mld. Skk v roce 2003 na 10 mld. Skk v roce 2004 a na 8,23 mld. Skk v roce 2005. Pokles byl způsoben snížením sazby pro zaměstnavatele – pokles na vybraném pojistném z 8,36 mld. Skk v roce 2003, 92

Hospodaření Slovenské pojišťovny, [cit. 2007-04-11], dostupné z http://www.socpoist.sk

43

na 3,94 mld. Skk v roce 2004 a 3,37 mld. Skk v roce 2005. Mírně se zvýšila částka pojistného vybraného od osob dobrovolně nemocensky pojištěných a OSVČ. Od roku 2004 již nejsou poplatníky nemocenského stát a Národní úřad práce. Na výdajové straně výrazně klesla částka vyplaceného nemocenského z důvodu zavedení institutu náhrady příjmu na období prvních 10 kalendářních dnů. Fond nemocenského pojištění vykázal za poslední roky přebytek, jehož důsledkem může být i stále vysoká sazba na nemocenské pojištění. Důvodem pro reformu celého systému sociálního zabezpečení byla kromě makroekonomických parametrů, demografického vývoje či finančních možností také tendence části pojištěnců systém zneužívat. Část pojištěnců, především zaměstnanců, nepracovala a pobírala nemocenské. Zejména zaměstnancům s nižším příjmem se to vyplatilo, protože po dobu dočasné pracovní neschopnosti dostávali na účet přibližně stejnou sumu peněz jako za stejné období výkonu pracovní činnosti. Kromě zaměstnanců zneužívali systém také zaměstnavatelé, kteří se nacházeli ve finančních potížích. Tito zaměstnavatelé mohli ušetřit výdaje na mzdy a povinné pojistné právě tím, že zaměstnance nutili být na nemocenské. Tendence zneužívat systém nemocenského pojištění výše popsaným způsobem byla a je především charakteristická pro oblasti s vyšší mírou nezaměstnanosti, nižšími příjmy, příp. v oblastech s vysokou závislostí na samostatně dopěstovaných potravinách.93 Předpokládalo se, že zavedení náhrady příjmů povede ke snížení pracovní neschopnosti, protože náhrada příjmu již nebude tak výhodná jako nemocenské poskytované podle starého systému. Poskytování náhrady příjmu z vlastních nákladů zaměstnavatele mělo motivovat zaměstnavatele ke zkoumání příčin dočasné pracovní neschopnosti svých zaměstnanců. U podniků, které zneužívaly systém nemocenského pojištění, aby ušetřily vlastní náklady, již tato možnost v podstatě nebude přicházet v úvahu, protože náhradu příjmů bude podnik dočasně práce neschopným zaměstnancům vyplácet ze svých vlastních zdrojů.94 Nový zákon o sociálním pojištění platí teprve od 1. ledna 2004, což je pro dostatečnou analýzu velmi krátké období a lze jen obtížně předpokládat, jaké budou 93

Kol.aut.: Analýza dopadov legislatívnych zmien v systéme nemocenského poistenia s dôrazom na náhradu príjmu pri dočasnej pracovnej neschopnosti zamestnanca a nemocenskú dávku a ich vplyv na ukazovatele práceneschopnosti, Nadácia F.A.Hayeka, dostupné z www.hayek.sk, [cit. 2007-04-14], s. 5 – 8. 94 Tamtéž, s. 5 – 8.

44

jeho dlouhodobé dopady. Nicméně ze zveřejněných dat je možné již nyní vyvodit několik závěrů. Po lednu 2004 klesl počet nově nahlášených případů pracovní neschopnosti téměř na polovinu. Tento pokles se dá připsat výlučně zaměstnancům, protože počet OSVČ je v porovnání s počtem zaměstnanců malý a nový zákon o sociálním pojištění nepřináší pro OSVČ tak výrazné změny, jako pro zaměstnance. Zaměstnavatelé vesměs zaregistrovali snížení počtu krátkodobých pracovních neschopností, na druhé straně zaznamenali, že zaměstnanci častěji řeší krátkodobou nemocnost čerpáním dovolené na zotavenou. Zaměstnavatelé zaznamenali snížení nákladů, přestože jsou povinni vyplácet náhrady mzdy. Podstatné je i ušetření nákladů z důvodu nižšího výpadku zaměstnanců ze zaměstnání. Pro některé zaměstnavatele nová úprava nemocenského pojištění přinesla také zvýšení administrativních nákladů.95 Jiné ohlasy jsou z medicínského prostředí. Lékaři zaznamenali v souvislosti s reformou nemocenského pojištění více negativ než pozitiv. Výrazně poklesl počet návštěv u lékaře především u osob z nízko-příjmových skupin obyvatelstva z důvodu strachu o ztrátu výdělku. Mnoho onemocnění, především viróz, řeší zaměstnanci samoléčbou léky, které nemusí být na lékařský předpis. Mnohé choroby přechodí, což vede ke komplikacím a závažnějším onemocněním. 96

4.2

Náhrada příjmu při dočasné pracovní neschopnosti

Poskytování náhrady příjmu po dobu dočasné pracovní neschopnosti je na rozdíl od České republiky upraveno samostatným zákonem č. 462/2003 Z.z., o náhradě příjmů při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance a o změně a doplnění některých zákonů. Náhrada příjmů náleží zaměstnanci, který je uznán dočasně práce neschopným a po dobu dočasné pracovní neschopnosti mu z důvodu pracovní neschopnosti neplyne příjem, který je vyměřovacím základem podle zákona o sociálním pojištění. Náhradu příjmu poskytuje zaměstnavatel po dobu pracovní neschopnosti, nejdéle ale do desátého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti. Náhrada příjmu nenáleží zaměstnanci např. v případě, že poruší léčebný režim nebo se nezdržuje na místě určeném po dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo pobírá nemocenské, mateřské nebo rodičovský 95

Kol.aut.: Analýza dopadov legislatívnych zmien v systéme nemocenského poistenia s dôrazom na náhradu príjmu pri dočasnej pracovnej neschopnosti zamestnanca a nemocenskú dávku a ich vplyv na ukazovatele práceneschopnosti, Nadácia F.A.Hayeka, dostupné z www.hayek.sk, [cit. 2007-04-14], s. 10, 31-36. 96 Tamtéž. s. 35-36.

45

příspěvek. Náhrada příjmu se poskytuje ve výši 50 %, pokud se zaměstnanec stal práce neschopným v důsledku stavu, který si přivodil sám požitím alkoholu nebo zneužití návykových látek.97 Náhrada příjmu se poskytuje ve výši 25 % denního VZ zaměstnance od prvního do třetího kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti. Od čtvrtého kalendářního dne do desátého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti náleží náhrada příjmu ve výši 55 % denního VZ. Kolektivní smlouva může určit náhradu příjmu vyšší, a to až do výše 80 % denního VZ. Pro účely zjištění denního vyměřovacího základu pro stanovení náhrady příjmu se použijí příslušná ustanovení zákona o sociálním pojištění.98 Zaměstnavatel může kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje léčebný režim a zda se zdržuje na určeném místě. Náhrada příjmu se vyplácí ve výplatních termínech, které jsou určeny pro výplatu mzdy, platu, odměny apod.99

4.3

Porovnání dávek nemocenského pojištění Slovensku a v České republice podle nového ZNP

na

V následující části se věnuji porovnání dávek nemocenského pojištění na Slovensku a v České republice podle nové právní úpravy, a to z pohledu zaměstnance a OSVČ.

4.3.1 Zaměstnanci Zaměstnancem se pro účely nemocenského pojištění, sociálního pojištění a pojištění v nezaměstnanosti rozumí především fyzická osoba v pracovním, služebním nebo státním poměru, člen družstva, který je v pracovním poměru k družstvu, dále ústavní činitelé, předsedové a poslanci vyššího územního celku apod.100

97

Zákon č. 462/2003 Z.z., o náhradě příjmů při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance a o změně a doplnění některých zákonů, ASPI, § 3 a násl., dostupné z ASPI, [cit. 2007-04-16]. Tamtéž. 99 Zákon č. 462/2003 Z.z., o náhradě příjmů při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance a o změně a doplnění některých zákonů, ASPI, § 9 a násl., dostupné z ASPI, [cit. 2007-04-16]. 100 Zaměstnanec, dostupné z http://www.socpoist.cz, [cit. 2007-04-17].

98

46

Zaměstnanci jsou plátci pojistného na nemocenské pojištění (1,4 % z VZ), starobní pojištění (4 % z VZ), na invalidní pojištění (3 % z VZ), na pojištění v nezaměstnanosti (1 % z VZ).101 Slovensko zavedlo maximální VZ pro všechny plátce pojistného na sociální pojištění. Ten je v současnosti stanoven odlišně pro jednotlivé druhy pojištění. U nemocenského pojištění a garančního pojištění je maximální VZ ve výši 1,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za předcházející rok. Pro rok 2006 průměrná mzda činí 17 274 Skk, maximální pojištění pak 25 911 Skk. Maximální VZ pro důchodové pojištění, pojištění v nezaměstnanosti, příspěvky do rezervního fondu solidarity činí trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství, maximální VZ pro rok 2006 pak činí 51 822 Skk. Minimální VZ je u všech druhů pojištění, s výjimkou úrazového pojištění, na úrovni minimální mzdy, která v současnosti činí 7 600 Skk. Pojistné na úrazové pojištění platí pouze zaměstnavatel a vypočítá se ze skutečného VZ zaměstnance.102

101 102

Zaměstnanec, dostupné z http://www.socpoist.cz, [cit. 2007-04-17]. Tabulka pojistného, [cit. 2007-04-17], dostupné z http://www.socpoist.cz.

47

ZAMĚSTNANCI SR ČR nová úprava

nemocenské

peněžitá pomoc v mateřství

ošetřovné

podmínky nároku na dávku

podpůrčí doba

výše dávky

od 11. dne

od 11. dne,max. 52 týdnů

55 % denního VZ

od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti, nařízené karantény, max. 380 kalendářních dnů od 15. kalendářního dne

69 % denního VZ

účast na pojištění min. 270 kalendářních dní za poslední 2 roky

28, 37, 22 nebo 31 týdnů

55 % denního VZ

účast na pojištění min. 270 kalendářních dní za poslední 2 roky

28, 37, 22 nebo 31 týdnů

70 % denního VZ

péče a ošetřování dítěte, ošetřování jiného člena domácnosti

po dobu potřeby ošetření nebo péče

55 % denního VZ

péče a ošetřování dítěte, ošetřování jiného člena 9 nebo 16 kalendářních domácnosti dní

nižší započitatelný příjem

po dobu převedení

vyrovnávací příspěvek v nižší započitatelný těhotenství a mateřství příjem po dobu převedení Tabulka 7: Nemocenské dávky zaměstnanců na Slovensku a v ČR103

65 % denního VZ 55 % z rozdílu mezi VZ pro určení vyrovnávacího příspěvku a VZ po převedení rozdíl mezi VZ před převedením a po převedení

Nemocenské pojištění zaměstnance vzniká na rozdíl od České republiky již dnem vzniku pracovního poměru nebo poměru obdobného, nikoliv až dnem skutečného nástupu do práce. Ochranná lhůta je obdobně dlouhá, jako je tomu v současně platné úpravě v České republice, konkrétně 42 dní, resp. u zaměstnankyň, kterým zaniklo pojištění v době těhotenství, 6 měsíců. 103

Zákon č. 461/2003 Z.z., o sociálnom poistení, dostupné z programu ASPI, [cit. 2007-04-17].

48

Zaměstnanci na Slovensku, který byl uznán dočasně pracovně neschopným, náleží nemocenské od 11. dne pracovní neschopnosti ve výši 55 % denního VZ, a to po dobu maximálně 52 týdnů od vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Nárok na nemocenské nemá osoba, která porušila léčebný režim předepsaný lékařem, a to až do konce dočasné pracovní neschopnosti, nejdéle však 30 dní ode dne porušení léčebného režimu.104 Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje v případě, že pojištěnka byla účastna nemocenského pojištění alespoň po dobu 270 dní před porodem Rozdíl v poskytování peněžité pomoci v mateřství spočívá zejména v různých sazbách, podle kterých se počítá výše dávky. Podle slovenského zákona činí tato sazba 55 % denního VZ. Ošetřovné na Slovensku náleží za předpokladu, že pojištěnec ošetřuje své nebo osvojené dítě, dítě manželky nebo ošetřuje nemocného manžela, nemocnou manželku, nemocného rodiče nebo nemocného rodiče manžela. Ošetřovné také náleží v případě, kdy byla dítěti nařízená karanténa nebo školní nebo předškolní zařízení je uzavřeno kvůli karanténě nebo osoba, která o dítě jinak pečuje, nemůže z důvodu nemoci o dítě pečovat. Podmínka společné domácnosti se nepožaduje.105 Ošetřovné náleží ve výši 55 % z denního VZ, a to po dobu nezbytnou pro ošetření nebo péči o dítě. Vyrovnávací příspěvek v mateřství se poskytuje obdobně jako v České republice po dobu přeřazení na jinou práci proto, že práce, kterou zaměstnankyně vykonává, je pro ni nevhodná z důvodu porodu a mateřství. Vyrovnávací příspěvek se poskytuje za kalendářní měsíc, ve kterém přeřazení trvalo, a je ve výši 55 % z rozdílu mezi VZ pro výpočet vyrovnávací dávky a VZ zaměstnankyně po převedení. Měsíční VZ pro výpočet dávky je ve výši 30,4167-násobku denního VZ pro výpočet nemocenského. 106

4.3.2 Osoba samostatně výdělečné činná Okruh osob, které jsou na Slovensku OSVČ je taxativně vyjmenován v § 5 zákona o sociálním pojištění. Jedná se o fyzické osoby, které

104

Zákon č. 461/2003 Z.z., o sociálnom poistení, dostupné z programu ASPI, [cit. 2007-04-17], § 38. Tamtéž, § 39 a násl. 106 Tamtéž, § 56 a násl.

105

49









vykonávají zemědělskou činnost mají oprávnění provozovat živnost, mají oprávnění vykonávat činnost podle zvláštních předpisů (např. znalci a tlumočníci) jsou společníkem veřejné obchodní společnosti, komplementářem komanditní společnosti, vykonávají sportovní činnost výdělečným způsobem nikoliv v pracovním poměru vykonávají činnost obchodného zástupce podle § 652 až 672a slovenského Obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Zb., obchodný zákoník)107.

OSVČ je na Slovensku na rozdíl od České republiky povinně nemocensky pojištěna, jestliže její příjem stanovený podle zákona č. 366/1999 Z.z. o daniach z príjmov ze samostatné výdělečné činnosti činí alespoň 12-násobek minimální mzdy zaměstnance odměňovaného v pracovním poměru měsíční mzdou.108 OSVČ platí příspěvky nejen na nemocenské pojištění (ve výši 4,4 % VZ), ale i na starobní pojištění, je-li spořitelem starobního důchodového spoření (18 % z VZ), na invalidní pojištění (6 % z VZ) a do rezervního fondu solidarity (4,75 %).109 Vyměřovacím základem OSVČ je polovina poměrné části základu daně z příjmů fyzických osob dosažených výkonem samostatné výdělečné činnosti. Poměrná část je část připadající na jeden kalendářní měsíc výkonu samostatné výdělečné činnosti. Suma VZ se sníží o příspěvky, které OSVČ zaplatila na doplňkové důchodové pojištění, životní pojištění a účelové spoření.110 Rovněž pro OSVČ existuje nejvyšší a nejnižší VZ obdobně jako pro zaměstnance. Následující tabulka porovnává podmínky nároku na dávku, délku podpůrčí doby a sazbu pro výpočet příslušné dávky u OSVČ podle právní úpravy platné na Slovensku a právní úpravy ČR, která by měla začít platit od 1. ledna 2008.

107 108 109 110

SZČO, dostupné z http://www.socpoist.cz, [cit. 2007-04-21]. Zákon č. 461/2003 Z.z., o sociálnom poistení, dostupné z ASPI, [cit. 2007-04-17], § 21 a násl.

SZČO, dostupné z http://www.socpoist.cz, [cit. 2007-04-21]. Zákon č. 461/2003 Z.z., o sociálnom poistení, dostupné z ASPI, [cit. 2007-04-17], § 138 a násl.

50

OSOBA SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÁ SR ČR nová úprava

podmínky nároku na dávku

podpůrčí doba

výše dávky

od 1. dne

od . 1 dne,max. 52 týdnů

1. - 3. den - 25 % denního VZ, od 3. dne 55 % denního VZ

od 15. kalendářního od 15. kalendářního dne dne, pojištění po dobu 3 pracovní neschopnosti, měsíců před vznikem nařízené karantény, pracovní neschopnosti, max. 380 kalendářních nařízením karantény dnů

69 % denního VZ

účast na pojištění min. 270 kalendářních dní za poslední 2 roky

28, 37, 22 nebo 31 týdnů

55 % denního VZ

účast na pojištění min. 270 kalendářních dní za poslední 2 roky + 180 kalendářních dní za poslední rok před porodem

28, 37, 22 nebo 31 týdnů

70 % denního VZ

péče a ošetřování dítěte, ošetřování jiného člena domácnosti

po dobu potřeby ošetření nebo péče

55 % denního VZ

-

-

-

-

-

-

vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Tabulka 8: Nemocenské dávky OSVČ na Slovensku a v ČR111

-

nemocenské

peněžitá pomoc v mateřství

ošetřovné

Nemocenské OSVČ pojištěné na Slovensku náleží již od 1. dne dočasné pracovní neschopnosti. Podpůrčí doba trvá 52 týdnů. Nemocenské za první 3 dny pracovní neschopnosti náleží ve výši 25 % denního vyměřovacího základu a od třetího dne ve výši 55 % denního VZ. Povinné nemocenské pojištění OSVČ vzniká dnem 1. června kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém OSVČ dosáhla příjmu z podnikání 111

Zákon č. 461/2003 Z.z., o sociálnom poistení, dostupné z ASPI, [cit. 2007-04-25].

51

alespoň ve výši dvanáctinásobku minimální měsíční mzdy, a zaniká 30. června kalendářního roku, ve kterém OSVČ nedosáhla příjmu z podnikání rozhodného pro vznik povinného nemocenského pojištění OSVČ. Má-li však OSVČ prodlouženou lhůtu pro podání daňového přiznání, vzniká nemocenské pojištění až 1. října a zaniká 30.září. Ostatní podmínky pro nemocenské zůstávají stejné jako podmínky platné pro zaměstnance.112 U peněžité pomoci v mateřství jsou podmínky pro nárok na Slovensku mírnější než v České republice. Pojištěnka na Slovensku má nárok na dávku, pokud byla účastna pojištění minimálně 270 kalendářních dní za poslední 2 roky na rozdíl od pojištěnky v ČR, kde platí, že pojištěnka má nárok na dávku, pokud byla účastna nemocenského pojištění po dobu minimálně 270 kalendářních dní za poslední 2 roky a navíc 180 kalendářních dní za poslední rok před porodem. Na Slovensku je sazba pro výpočet dávky pouze 55 % z denního VZ na rozdíl od ČR, kde sazba činí 70 % denního VZ.

Ošetřovné se na rozdíl od ČR poskytuje i OSVČ, a to za stejných podmínek jako zaměstnancům. Poskytuje se tedy v případech, kdy je nutná péče nebo ošetření dítěte nebo ošetření jiné osoby žijící ve společné domácnosti. Ošetřovné náleží po dobu potřebou pro ošetření nebo péče dítěte nebo ošetření jiné osoby. Ošetřovné se poskytuje ve výši 55 % denního vyměřovacího základu. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se OSVČ stejně jako OSVČ v ČR neposkytuje.

112

Zákon č. 461/2003 Z.z., o sociálnom poistení, dostupné z ASPI, [cit. 2007-04-25], § 21 a násl..

52

5 Předpokládané dopady reformy nemocenského pojištění Reforma nemocenského pojištění bude mít dopad především na státní rozpočet, částečně se dotkne i hospodaření zaměstnavatelů. Spolu se změnou ZNP se ale mění i několik souvisejících zákonů. Oblast pojištění na sociální zabezpečení se bude měnit co do okruhu pojištěných osob, a to v souladu s novým ZNP. Obdobně bude novelizováno i znění některých ustanovení zákona o zdravotním pojištění. Již od 1. ledna 2007 platí nová úprava vyměřovacího základu jak pro sociální zabezpečení, tak pro nemocenské pojištění, jenž se výrazně propojil se zdanitelným příjmem zaměstnance podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). V neposledním řade dojde ke změně zákoníku práce, především v souvislosti s přijetím institutu náhrady mzdy po dobu dočasné pracovní neschopnosti.

5.1

Předpokládaný dopad nového ZNP na státní rozpočet, sociální důsledky

Důvodová zpráva k novému ZNP sleduje finanční dopady na státní rozpočet a sociální důsledky samostatně podle jednotlivých druhů dávek nemocenského pojištění. U nemocenského se předpokládá pokles příjmů v důsledku poklesu sazby na nemocenské pojištění o 1,9 %. V důsledku zavedení náhrady mzdy za dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti se očekává pokles výdajů na nemocenské. Toto opatření by mělo v budoucnu zabránit narůstání výdajů státního rozpočtu na nemocenské z důvodu rostoucí četnosti krátkodobých onemocnění. Krátkodobá nemocnost by měla nově ovlivňovat pouze výsledky hospodaření zaměstnavatelů.113 U náhrady mzdy se zvýši náhradový poměr, tj. poměr vyplacené náhrady k čisté mzdě za první tři dny dočasné pracovní neschopnosti v důsledku změny redukčních hranic a sazby pro stanovení výše náhrady mzdy. V důsledku změn redukčních hranic se změní i náhradový poměr při dlouhodobé pracovní neschopnosti. Náhradový poměr

113

Důvodová zpráva k zákonu č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, [cit. 2007-05-01], dostupné z www.psp.cz, s. 116.

53

se oproti dnešní úpravě zvýší pro pojištěnce s vyššími příjmy a sníží pro osoby s průměrnými a nižšími příjmy. 114 U peněžité pomoci v mateřství se předpokládá, že navrhovaný způsob výpočtu a poskytování dávky povede ke zvýšení výdajů na peněžitou pomoc v mateřství přibližně o 0,4 mld. Kč. Nová úprava nemocenského pojištění by měla vést ke zvýšení podílu dávky k předchozí mzdě. Opět se náhradový poměr zvýší u osob s vyšší průměrnou mzdou.115 U ošetřovného se nepředpokládá výrazná změna výdajů oproti současné úpravě. Poměr dávky k čisté mzdě bude v porovnaní s dnešní úpravou opět narůstat u osob s vyššími příjmy.116 Předpokládá se, že snížením sazby nemocenského pojištění a zavedením náhrady mzdy po dobu prvních 14 kalendářních dnů by se měla zajistit vyrovnaná bilance nemocenského pojištění. Navíc každé snížení nemocnosti o 0,1 % by mělo vést k poklesu výdajů státního rozpočtu na nemocenské pojištění o 100 mil. Kč a zvýšení příjmů státního rozpočtu z nemocenského pojištění o 25 mil. Kč a zároveň zvýšení příjmů z důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti o 290 mil. Kč a příjmů ze zdravotního pojištění o 130 mil. Kč. 117 Změna ZNP nebude mít pravděpodobně dopad na financování organizačních složek států a příspěvkových organizací. Rozpočet těchto organizací je tvořen finančními prostředky státního rozpočtu a z rozpočtu obcí. Organizace dostávají, kromě prostředků na jiné účely, i finance na výplatu mezd a úhradu pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Snížením sazeb nemocenského pojištění sice dojde ke snížení nákladů na pojistné, ale nově se budou muset vyplácet náhrady mzdy po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti. Proto nedojde ke snížení prostředků poskytovaných těmto organizacím, půjde pouze o přerozdělení účelu finančních prostředků z pojistného na nemocenské pojištění na úhradu náhrady mzdy.118

114

Důvodová zpráva k zákonu č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, [cit. 2007-05-01], dostupné z www.psp.cz, s. 116. Tamtéž. s. 119. 116 Tamtéž, s. 119. 117 Tamtéž, s. 121. 118 Důvodová zpráva k zákonu č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, [cit. 2007-05-01], dostupné z www.psp.cz, s. 121.

115

54

5.2

Předpokládaný dopad nového ZNP na zaměstnavatele

Důvodová zpráva k novému ZNP se věnuje mimo jiné i předpokládanému dopadu nového ZNP na zaměstnavatele. Finanční dopad na zaměstnavatele na straně výdajů přichází v úvahu pouze u nemocenského, kde dochází k zavedení institutu náhrady mzdy nebo platu za dobu dočasné pracovní neschopnosti. Na finanční pozici zaměstnavatelů bude mít dopad zcela jistě i pokles sazby na nemocenské pojištění. Tabulka níže ukazuje, o kolik se sníží měsíční odvody nemocenského pojištění hrazené zaměstnavatelem. Zúčtovaný měsíční příjem je ve výši od ½ násobku do 4,5 násobku průměrné mzdy. Porovnala jsem, jakou částku hradí měsíčně zaměstnavatel na pojistném na sociální zabezpečení celkem a jaká částka připadá na nemocenské pojištění v současnosti a podle nové úpravy (jedná se pouze o pojistné hrazené za zaměstnavatele, nikoliv o pojistné, které odvádí zaměstnavatel za zaměstnance; v sazbě na nemocenské pojištění pro zaměstnance po přijetí nového ZNP nedojde k žádné změně).

55

Zúčtovaný měsíční příjem

stará úprava nová úprava pojistné placené zaměstnavatelem na sociální zabezpečení 2 618,04 Kč 2 426,73 Kč 10 069,40 Kč - z toho pojistné na nemocenské pojištění 332,29 Kč 140,97 Kč pojistné placené zaměstnavatelem na sociální zabezpečení 5 236,09 Kč 4 853,45 Kč 20 138,80 Kč - z toho pojistné na nemocenské pojištění 664,58 Kč 281,94 Kč pojistné placené zaměstnavatelem na sociální zabezpečení 7 854,13 Kč 7 280,18 Kč 30 208,20 Kč - z toho pojistné na nemocenské pojištění 996,87 Kč 422,91 Kč pojistné placené zaměstnavatelem na sociální zabezpečení 10 472,18 Kč 9 706,90 Kč 40 277,60 Kč - z toho pojistné na nemocenské pojištění 1 329,16 Kč 563,89 Kč pojistné placené zaměstnavatelem na sociální zabezpečení 13 090,22 Kč 12 133,63 Kč 50 347,00 Kč - z toho pojistné na nemocenské pojištění 1 661,45 Kč 704,86 Kč pojistné placené zaměstnavatelem na sociální zabezpečení 15 708,26 Kč 14 560,35 Kč 60 416,40 Kč - z toho pojistné na nemocenské pojištění 1 993,74 Kč 845,83 Kč pojistné placené zaměstnavatelem na sociální zabezpečení 18 326,31 Kč 16 987,08 Kč 70 485,80 Kč - z toho pojistné na nemocenské pojištění 2 326,03 Kč 986,80 Kč pojistné placené zaměstnavatelem na sociální zabezpečení 20 944,35 Kč 19 413,80 Kč 80 555,20 Kč - z toho pojistné na nemocenské pojištění 2 658,32 Kč 1 127,77 Kč pojistné placené zaměstnavatelem na sociální zabezpečení 23 562,40 Kč 21 840,53 Kč 90 624,60 Kč - z toho pojistné na nemocenské pojištění 2 990,61 Kč 1 268,74 Kč Tabulka 9: Porovnání výše odvodů na nemocenské pojištění podle staré a nové úpravy

Důvodová zpráva předpokládá, že při navrhované konstrukci výše náhrad a očekávané nemocnosti na úrovni 5,3 % budou výdaje na náhradu mzdy za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti představovat pouze 1,0 % z objemu vyměřovacích základů. Snížení sazby nemocenského z 3,3 % na 1,4 %, tj. o 1,9 %, představuje

pro

zaměstnavatele

s průměrnou

nemocností

téměř

dvojnásobek

očekávaných výdajů na výplatu náhrady mzdy. Tím se rovněž vytvoří prostor pro kolektivní vyjednávaní o výši náhrady. Dále se předpokládá, že zaměstnavatel 56

s nadprůměrnou pracovní neschopností se bude více zajímat o důvody vzniku dočasné pracovní neschopnosti svých zaměstnanců a snažit se o přijetí takových opatření, která by četnost pracovní neschopnosti snížila. Na finanční situaci zaměstnavatelů by naopak nemělo mít žádný dopad prodlužování průměrných dob nemocí, protože tyto případy budou kryty dávkami nemocenského.119 Ostatní dávky nemocenského by neměly mít na finanční situaci zaměstnavatelů žádný podstatný finanční dopad.

5.3

Změny v pojistném na sociální zabezpečení

V návaznosti na změny ZNP se mění i zákon o pojistném na sociální zabezpečení. Zrušují se rozdělení zaměstnavatelů na organizace (tj. na zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců, nebo méně, ale evidenci mezd pro zaměstnavatele vede jiná právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává více než 25 zaměstnanců) a malé organizace (tj. na zaměstnavatele, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance a nesplňují podmínky organizace).120 V souladu s novým ZNP se mění okruh pojištěných osob. Společníci, jednatelé s.r.o., komanditisté k.s., členové družstva, kteří vykonávají pro tyto společnosti resp. družstvo mimo pracovněprávní vztah práci za odměnu, resp. výkon činnosti, který není podle stanov družstva považován za výkon práce pro družstvo, budou pouze poplatníky pojistného na důchodové pojištění ve výši 6,5 % (nejsou poplatníky pojistného na nemocenské pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). Zaměstnavatelé platí za tyto osoby pouze pojistné na důchodové pojištění ve výši 21,5 % z VZ. U OSVČ se snižuje sazba pojistného na nemocenské pojištění na 2,5 % z VZ. Jak již bylo uvedeno v kapitole č. 3, snižuje se sazba na nemocenské pojištění. Zaměstnavatelé s méně než 25 zaměstnanci se mohou „připojistit“, to znamená platit pojistné na nemocenské pojištění ve zvýšené sazbě. Tento zaměstnavatel si může odečíst z částky pojistného polovinu částky, kterou zúčtoval na náhradě mzdy za dobu 119

Důvodová zpráva k zákonu č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, [cit. 2007-05-01], dostupné z www.psp.cz, s. 121-123. ÚZ č. 594: Sociální pojištění 2007 podle stavu k 15.1.2007, Sagit, 2007, evidenční číslo periodického číslo MK ČR E 10981, s. 5.

120

57

dočasné pracovní neschopnosti. Další princip připojištění spočívá v tom, že je-li polovina částky, kterou zaměstnavatel zúčtoval na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, vyšší než pojistné odvedené zaměstnavatelem, může zaměstnavatel požádat ČSSZ o úhradu rozdílu. V návaznosti na přijetí nového ZNP došlo ke změně i v zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o organizaci a provádění SZ“). Organizace a provádění nemocenského pojištění bude nově upraveno v novém ZNP. V zákoně o organizaci a provádění SZ se po nabytí účinnosti nového ZNP vypustí veškerá ustanovení týkající se provádění nemocenského pojištění a řízení ve věcech nemocenského pojištění. V zákoně o organizaci a provádění SZ zůstávají ustanovení upravující provádění a řízení v oblasti důchodového pojištění a pojistného na sociální zabezpečení.121 Plně se vypouští část upravující řízení o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity z moci úřední. Nová úprava nemocenského pojištění totiž vychází z toho, že požádat o posouzení zdravotního stavu pro účely přiznaní invalidního důchodu je právem, nikoliv povinností pojištěnce, a je jen na něm, zda se zabezpečí dávkami sociálního zabezpečení. Zpřísňují se podmínky pro vracení přeplatku na pojistném. Přeplatek lze nově použít i na úhradu dluhu na nemocenském a důchodovém pojištění. Novým institutem je i možnost zřízení zástavního práva k zajištění vykonatelné pohledávky na pojistném a penále rozhodnutím ČSSZ. To by mělo usnadnit výkon správních rozhodnutí. V současnosti může zřídit zástavní právo pro zajištění těchto pohledávek pouze soud.122 Od 1. ledna 2007 se bez ohledu na nabytí účinnosti nového ZNP zákonem č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, mění některá ustanovení v pojistném na sociálním zabezpečení. Např. se snižuje sazba penále z 0,1 % na 0,05 % a sazba ve splátkovém režimu se snižuje z 0,05 % na 0,025 %. Penále se neplatí za dobu ode dne prohlášení konkurzního řízení, od vstupu do

121

JUDr. Vlasák, František: Hlavní změny, které přináší nový zákon o nemocenském pojištění a doprovodný zákon k němu, Práce a mzda, číslo 6 červen 2006, ASPI a.s., r. 2006, ISSN: 0032-6208, s. 10. 122 Tamtéž, s. 10.

58

likvidace, za dobu, po kterou zaměstnavatel ze sídlem v zahraničí platil pojistné na účet cizozemského nositele pojištění, pokud dlužné pojistné zaplatí do 8 dnů OSSZ.123 Do VZ pro účely sociálního zabezpečení se započítávají příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob ZDP a nejsou od této daně osvobozeny a nejsou vyjmenovány v okruhu nezapočitatelných příjmů uvedených v § 5 odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení. Příjmy nezapočitatelné do VZ jsou náhrada škody podle zákoníku práce, odstupné, odbytné, odchodné, věrnostní přídavek horníků, odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, jednorázová sociální výpomoc a plnění poskytovaná po skončení zaměstnání. 124

5.4

Změny ve zdravotním pojištění

V souvislosti se změnou v oblasti nemocenského pojištění se změní i oblast zdravotního pojištění. Nový ZNP mění okruh zdravotně pojištěných osob. Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považují zaměstnanci účastni nemocenského pojištění a společníci a jednatelé společnosti s.r.o. a komanditisté k.s., jestliže mimo pracovněprávní vztah, za který jsou společností odměňováni, dále členové družstva v družstvech, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena, pokud výkon této práce není podle stanov družstva považován za výkon práce pro družstvo a tyto osoby jsou účastny důchodového pojištění. V době přerušení zdravotního pojištění bude rozdíl, zda osoba zdravotně pojištěná má nebo nemá trvalý pobyt na území České republiky. Osoba, která nemá trvalý pobyt na území České republiky, bude zdravotně pojištěna pouze po dobu, kdy je nemocensky pojištěna. Po dobu přerušení nemocenského pojištění netrvá účast na tomto pojištění, a proto tato osoba nebude ani zdravotně pojištěna. Osoba s trvalým pobytem na území České republiky v době přerušení nemocenského pojištění bude nadále zdravotně pojištěna. Plátcem pojištění v těchto případech bude buď stát nebo sám zaměstnanec jako osoba bez zdanitelných příjmů. Zaměstnavatel musí oznámit

123

Ženíšková, Marta, Ing.: Změny od 1.1.2007 c sociálním zabezpečení, Finanční daňový a účetní bulletin, č. I/07, vydavatelství: Ing. Jan Polák, Finanční aj. ekonomické poradenství a vydavatelství, Praha, ISSN: 1210-5570, s. 43 - 44 124 Tamtéž s. 43 - 44

59

příslušné zdravotní pojišťovně, že zaměstnanec přestal být zdravotně pojištěn v důsledku přerušení nemocenského pojištění. 125 Většina změn nabude platnosti až nabytím účinnosti nového ZNP. Výjimkou je snížení penalizace a změny ve VZ, které jsou účinné od 1. ledna 2007. Sazba penále se snižuje z 0,1 % na 0,05 %. Změny ve VZ přinesl zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce pro zdravotní i sociální pojištění. Přínosem tohoto zákona je to, že se sjednotila definice VZ pro nemocenské pojištění i pro sociální pojištění v podobě započitatelného příjmu. Nadále platí odchylky v následných úpravách VZ. Započitatelnost příjmů do VZ se od 1. ledna 2007 oproti původní úpravě výrazně mění. Do 31. prosince 2006 byly do VZ započitatelné pouze příjmy, které zaměstnavatel zúčtoval zaměstnanci, dále zúčtované příjmy související s výkonem zaměstnání kromě taxativně vymezených příjmů a dále příjmy související s trváním zaměstnání, rovněž taxativně vymezené zákonem. Od 1. ledna 2007 jsou do VZ započitatelné příjmy, které zúčtoval zaměstnavatel zaměstnanci a podléhají zdanění a nejsou uvedeny v taxativním výčtu příjmů, které se do VZ nezapočítávají.126 Zúčtovaným příjmem je plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch. Příjmem účtovaným jako náklad nebo úbytek prostředků je plnění, o jehož hodnotu se snižují prostředky zaměstnavatele. Účtem zaměstnavatele se rozumí buď účet zaměstnavatele, vede-li účetnictví, nebo evidence, vede-li evidenci nebo evidence, v níž jsou zaznamenány příjmy zaměstnance, uplatňuje-li výdaje paušální částkou. Za evidenci, v níž jsou zaznamenány příjmy zaměstnance se považuje např. mzdový list, doklad o převzetí nebo zaslání plnění. U zaměstnavatele, který vede účetnictví je zúčtovaným příjmem u peněžitého plnění částka, která je zaznamenána na příslušném účtu zaměstnavatele

jako

úbytek

ve

prospěch

zaměstnance.

Zúčtovaným

příjem

u nepeněžního plnění je částka, která odpovídá rozdílu mezi účetní hodnotou a cenou, za které bylo nepeněží plnění poskytnuto zaměstnanci. U zaměstnavatele, který vede 125

JUDr. Příb, Jan: Účast na nemocenském pojištění od roku 2007, Mzdy a personalistika v praxi, č. 12/2006, ISSN: 1212-7140 s.

30.

126

Ženíšková, Marta, Ing.: Změny od 1.1.2007 v sociálním zabezpečení, Finanční daňový a účetní bulletin, č. I/07, vydavatelství: Ing. Jan Polák, Finanční aj. ekonomické poradenství a vydavatelství, Praha, ISSN: 1210-5570 , str. 43 – 44.

60

daňovou evidenci nebo uplatňuje výnosy paušální částkou, se za zúčtovaný příjem považuje částka, která je pro zaměstnavatele výdajem bez ohledu na jeho daňovou uznatelnost. Pro účely zjištění hodnoty poskytnutého plnění ve prospěch zaměstnance (např. majetek, výrobky, služby) se použijí předpisy zákona o účetnictví, jako kdyby zaměstnavatel účetnictví vedl.127 Příjmy, které se nezahrnují do VZ pro pojistné na zdravotní pojištění, jsou náhrada škody podle zákoníku práce, odstupné, odbytné, odchodné, věrnostní přídavek horníků, odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, jednorázová sociální výpomoc, plnění poskytována po skončení zaměstnání. Jsou to v podstatě obdobné případy, jako případy platné do 31. prosince 2006. Výrazně došlo ke změně posledního druhu příjmu, tj. plnění poskytnutých po skončení zaměstnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu, jinému výročí nebo k ocenění zásluh a důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání. Od 1. ledna 2007 nejsou osvobozena plnění k výročí 50 let a obecně důvod pro poskytování nastal po skončení zaměstnání. U odstupného, odchodného a odbytného se nově do VZ nebudou zahrnovat tyto příjmy poskytnuté na základě zvláštních právních předpisů. Do 31. prosince 2006 se do VZ nezahrnovaly pouze částky odstupného podle zákoníku práce a částky odchodného podle jiných předpisů.128

5.5

Změny v zákoníku práce

V souvislosti se změnou ve způsobu výplaty dávky nemocenského pojištění dojde i ke změně v zákoníku práce. Zavede se tzv. náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě. Náhrada mzdy náleží zaměstnanci, jestliže zaměstnanec splní podmínky nároku na nemocenské podle nového ZNP. Náhrada mzdy náleží za dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti. Náhrada mzdy se na rozdíl od nemocenského vyplácí pouze za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny a za svátky, za které mu jinak přísluší náhrada mzdy.129

127

Ženíšková, Marta, Ing.; Charvátová, Jana: Výklad pojmu zúčtovaný příjem, Bulletin Komory daňových poradců České republiky, č. 2/07, Brno, únor 2007, ISSN 1211-9946, s. 31-32. 128 Červinka, Tomáš, Mgr.: Změny ve zdravotním pojištění od ledna 2007 – doplnění, Finanční daňový a účetní bulletin, č. I/07, vydavatelství: Ing. Jan Polák, Finanční aj. ekonomické poradenství a vydavatelství, Praha, ISSN: 1210-5570, str. 45 – 47. 129 Jakubka J., Hloušková P., Hoffmanová E. a kol.: Zákoník práce, prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentáře k 1.1.2007, 1.vydání, ANAG, ISSN: 978-80-7263-370-8, s. 269 – 273, s. 795 – 796.

61

Náhrada mzdy přísluší ve výši 30 % průměrného výdělku za první 3 dny a ve výši 69 % průměrného výdělku od 4. dne v rámci trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Pro účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se průměrný výdělek upravuje stejně jako vyměřovací základ pro stanovení dávek nemocenského pojištění. Pro účely úpravy se redukční hranice stanovené pro účely nemocenského pojištění vynásobí koeficientem 1,4. Do první redukční hranice se započítá pouze částka ve výši 90 %. V kolektivní smlouvě je možné náhradu mzdy zvýšit i nad zákonem stanovenou hranici. Takto dohodnutá náhrada mzdy nesmí být vyšší než čistý průměrný výdělek zaměstnance.130 Zákoník

práce

stanoví,

že

zaměstnavatel

může

v období

prvních

14 kalendářních dnů kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Zjistí-li zaměstnavatel porušení tohoto režimu, může náhradu mzdy snížit nebo neposkytnout.131 Porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance není porušením pracovní kázně a není možné na základě tohoto porušení ukončit pracovní poměr výpovědí. Toto porušení rovněž není důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru. Náhrada mzdy může být snížena o 50 % za stejných podmínek jako u nemocenského (např. dočasná pracovní neschopnost způsobená rvačkou, v opilosti, pod vlivem drog apod.). Zaměstnavatel může srazit zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu, kterou mu zaměstnavatel poskytl v souvislosti s dočasnou pracovní neschopností za dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti v případě, že zaměstnanci právo na náhradu mzdy nevzniklo.132 Nový zákoník práce nově zakotvuje právo zaměstnankyně na doplatek do průměrného výdělku při převedení na jinou práci po dobu těhotenství, kojení, nebo do konce devátého měsíce po porodu, pokud jí za tuto práci přísluší nižší mzda nebo plat. Tím pádem nebude vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství podle nového ZNP příliš využitelný. Vyrovnávací příspěvek podle nového ZNP by náležel jen při přeložení do jiného místa výkonu práce, na jiné pracoviště nebo při zproštění výkonu noční práce. V podstatě výše uvedené znamená, že sociální zabezpečení pro tyto

130

Jakubka J., Hloušková P., Hoffmanová E. a kol.: Zákoník práce, prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentáře k 1.1.2007, 1.vydání, ANAG, ISSN: 978-80-7263-370-8, s. 269 – 273, s. 795 – 796. 131 Tamtéž, s. 269 – 273, s. 795 – 796. 132 JUDr. Vlasák, František: Hlavní změny, které přináší nový zákon o nemocenském pojištění a doprovodný zákon k němu, Práce a mzda, číslo 6 červen 2006, ASPI a.s., r. 2006, ISSN: 0032-6208, s. 10-11.

62

případy je přeneseno na zaměstnavatele, přestože zaměstnavatel platí pojistné na sociální zabezpečení i pro tyto případy.133 Původně se předpokládalo, že dojde i ke změně občanského soudního řádu, a to tak, že přednostními pohledávkami pro účely srážek ze mzdy se stanou i pohledávky regresní náhrady podle nového ZNP a pohledávky náhrady mzdy poskytované z důvodu dočasné pracovní neschopnosti. K této změně ale nedošlo.134

5.6

Dopady v oblasti daní

Nový zákon o nemocenském pojištění přímo nemění zákony v oblasti zdanění. Nicméně se domnívám, že je nutné upozornit na provázanost VZ a základu daně pro daň příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. Jelikož se měsíční zálohy na daň z příjmů a odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění v praxi počítají zároveň pro účely výplaty mzdy, bylo by pro zaměstnavatelé jednoduší stanovit jak zálohy na daň, tak odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění z jednoho základu společného pro daň z příjmů fyzických osob, sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

133

JUDr. Šubrt, Bořivoj: Změny pracovněprávní úpravy v souvislosti novým zákonem o nemocenském pojištění, Práce a mzda, číslo 6 červen 2006, ASPI a.s., ISSN: 0032-6208, r. 2006, s. 13-15. 134 JUDr. Vlasák, František: Hlavní změny, které přináší nový zákon o nemocenském pojištění a doprovodný zákon k němu, Práce a mzda, číslo 6 červen 2006, ASPI a.s., ISSN: 0032-6208, r. 2006, s. 10-11.

63

Závěr V diplomové práci jsem si dala za cíl popsat novou úpravu nemocenského pojištění, shrnout krátce důvody pro její přijetí a dopad na související zákony. Dále jsem porovnala nový ZNP se současně platnými předpisy a úpravou na Slovensku, kde již reforma nemocenského pojištění proběhla. Je nesporné, že přijetí nového zákona upravujícího nemocenské pojištění bylo a je nutné. Kromě nejednotnosti dnešního systému je nezbytné odpovědět na současnou společenskou a hospodářskou situaci. Celý systém sociálního zabezpečení se potýká s velkými problémy především kvůli změně demografické struktury obyvatelstva. Nový ZNP sjednotil celou problematiku týkající se nemocenského pojištění, s výjimkou sazeb pojistného, pod jeden komplexní zákon. Pozitivně hodnotím především sloučení úpravy pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné a též sjednocení úpravy všech dávek do jednoho předpisu. Přijetí nového ZNP zrušilo přes dvacet předpisů, což samo o sobě vypovídá o roztříštěnosti současného systému nemocenského pojištění. Existence pouze jednoho zákona umožní celkově lepší orientaci v problematice. Nový ZNP zavádí některé nové instituty jako pojištění při zaměstnání malého rozsahu. V současnosti častý mezinárodní prvek je zohledněn, kromě jiného, v části o smluvním zaměstnanci. Nový ZNP vyvolal od počátku rozporuplné reakce u malých zaměstnavatelů, kteří se obávají především nového institutu náhrady mzdy po dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Podle předběžných propočtů jsou tyto obavy neopodstatněné, protože úspora ze snížené sazby nemocenského pojištění bude postačovat na úhradu náhrady mzdy po dobu pracovní neschopnosti. Jak se ukázalo i na Slovensku, kde tento institut již funguje, nevedlo to k finančním potížím zaměstnavatelů, naopak výrazně klesla krátkodobá nemocnost.

64

Za další pozitivum považuji zpřísnění kontrol pro lékaře, kteří jsou odpovědni za posuzování zdravotního stavu pojištěnců, což by mělo vést k menšímu zneužívaní systému.

Výraznou změnou by mělo být zrušení rozdělení zaměstnavatelů na malé a velké organizace. Veškerá agenda by měla přejít na orgány nemocenského pojištění, což by mělo snížit administrativní náklady zaměstnavatelů související s nemocenským pojištěním. Je možné hodnotit nový ZNP z teoretického hlediska, ale jeho skutečná kvalita se ukáže pouze zavedením do praktického užívání. Jelikož jsem nemohla hodnotit skutečné dopady nového ZNP v České republice, rozhodla jsem se posoudit dopady reformy nemocenského pojištění na Slovensku. Obecně se dá říct, že reforma na Slovensku vedla ke snížení krátkodobé nemocnosti, protože dávky nemocenského již nebyly tak výhodné jako podle staré úpravy. Zaměstnavatelé jsou nuceni zajímat se o důvody pracovní neschopnosti svých zaměstnanců, což ztěžuje zneužívaní systému jak ze strany zaměstnanců, tak ze strany zaměstnavatelů. Negativum spatřuji v poznatcích lékařů, kteří poukazují na to, že mnoho pojištěnců léčí lehčí virózy bez odborné pomoci, což u některých pacientů vede k recidivám a k následnému vypuknutí závažnějších onemocnění. Tento trend se podle mého názoru týká téměř výhradně osob s nižšími příjmy a hlavní motivací je strach ze ztráty výdělku. Celkově si myslím, že nový ZNP by byl spíše přínosem. Není ale stále jasné, zda vůbec nový ZNP nabude účinnosti. Již dnes se uvažuje o tom, že se opět posune jeho účinnost o rok. Další variantou je přijetí úplně nového zákona, ve kterém by byla zohledněna reforma veřejných financí podle představ současné vlády.

65

Seznam literatury 1. ÚZ č. 594: Sociální pojištění 2007 podle stavu k 15.1.2007, Sagit, 2007, evidenční číslo periodického číslo MK ČR E 10981 2. ÚZ č. 564: Sociální pojištění 2007, redakční uzávěrka 1. 7.2006, Sagit 2006, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 10981 3. Zákon č. 461/2003 Z.z., o sociálnom poistení, dostupné z ASPI 4. Zákon č. 462/2003 Z.z., o náhradě příjmů při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance a o změně a doplnění některých zákonů, ASPI, dostupné z ASPI 5. Zákon č. 585/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, dostupné z www.sagit.cz 6. Důvodová zpráva k zákonu č. 585/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, dostupné z www.psp.cz 7. Důvodová zpráva k zákonu č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, dostupné z www.psp.cz 8. JUDr. Bukovjan ,Petr: Nový zákon o nemocenském pojištění a náhrada mzdy, časopis Práce, mzdy a odvody bez chyb, pokut a penále, č. srpen 2006, ročník I., vydavatel: Poradce s.r.o., r.2006, ISBN: 80-7365-193-9, s. 3 – 7 9. Červinka, Tomáš, Mgr.: Změny ve zdravotním pojištění od ledna 2007 – doplnění, Finanční daňový a účetní bulletin, č. I/07, vydavatelství: Ing. Jan Polák, Finanční aj. ekonomické poradenství a vydavatelství, Praha, ISSN: 1210-5570, str. 45 – 47

66

10. Chvátalová I.: Mezinárodní přehled stavu a reforem nemocenského v členských státech Evropské unie kandidátských státech (závěrečná zpráva), VÚPSV, květen 2003, dostupné z http://www.vupsv.cz/zpravy.htm#ROK_2003, s. 14, s. 40 11. Jakubka J., Hloušková P., Hoffmanová E. a kol.: Zákoník práce, prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentáře k 1.1.2007, 1.vydání, ANAG, ISSN: 978-80-7263-370-8, s. 269 – 273, s. 795 – 796 12. Kol.aut.: Analýza dopadov legislatívnych zmien v systéme nemocenského poistenia s dôrazom na náhradu príjmu pri dočasnej pracovnej neschopnosti zamestnanca a nemocenskú dávku a ich vplyv na ukazovatele práceneschopnosti, Nadácia F.A.Hayeka, dostupné z www.hayek.sk 13. Král J.: Reforma sociálního pojištění, dostupné z www.cssz.cz 14. MPSV: Výklad MPSV k § 192 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, dostupné z www.mpsv.cz 15. JUDr. Příb, Jan: Nový zákon o nemocenském pojištění, časopis Mzdy a personalistika v praxi, č. 6/2006, vydavatel: ASPI, a.s., r. 2006 ISSN: 1212-7140 s. 20-24 16. JUDr. Příb, Jan: Účast na nemocenském pojištění od roku 2007, Mzdy a personalistika v praxi, č. 12/2006, ISSN: 1212-7140 s. 30 17. JUDr. Šubrt, Bořivoj: Změny pracovněprávní úpravy v souvislosti novým zákonem o nemocenském pojištění, Práce a mzda, číslo 6 červen 2006, ASPI a.s., ISSN: 0032-6208, r. 2006, s. 12-15 18. Tröster P. a kol.: Právo sociálního zabezpečení, 3. aktualizované vydání, nakladatelství C.H.Beck, ISBN 80-7179-856-8, r. 2005, s. 14-15, s.20 19. JUDr. Vlasák, František: Hlavní změny, které přináší nový zákon o nemocenském pojištění a doprovodný zákon k němu, Práce a mzda, číslo 6 červen 2006, ASPI a.s., ISSN: 0032-6208, r. 2006, s. 1-12 20. JUDr. Vlasák, František: Hlavní změny, které přináší nový zákon o nemocenském pojištění a doprovodný zákon k němu, Práce a mzda, číslo 6 červen 2006, ASPI a.s., r. 2006, ISSN: 0032-6208 21. Ženíšková, Marta: ZÁKON O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ OD 1. 1. 2007 s komentářem a příklady (změny v pojištění OSVČ, náhrada mzdy), Anag, r.2006, ISBN: 80-7263-349-X 22. Ženíšková, Marta: Nemocenské pojištění : od 1.1.2006, Anag, r. 2006, ISBN: 807263-320-1

67

23. Ženíšková, Marta, Ing.; Charvátová, Jana: Výklad pojmu zúčtovaný příjem, Bulletin Komory daňových poradců České republiky, č. 2/07, Brno, únor 2007, ISSN 1211-9946, s. 31-32 24. Ženíšková, Marta, Ing.: Změny od 1.1.2007 v sociálním zabezpečení, Finanční daňový a účetní bulletin, č. I/07, vydavatelství: Ing. Jan Polák, Finanční aj. ekonomické poradenství a vydavatelství, Praha, ISSN: 1210-5570 , str. 43 – 44 25. http://www.mpsv.cz 26. http://www.cssz.cz 27. http://www.socpoist.cz 28. Systém ASPI (automatizovaný systém právních informací)

68