Důchodová reforma v České republice

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Důchodová reforma v České republice Bakalářská práce

Autor:

Jitka Šubrtová, DiS. Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Blanka Dlouhá

Duben, 2013

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu.

práci

zpracovala

samostatně

Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Litoměřicích dne 29. dubna 2013

Jitka Šubrtová, DiS.

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí absolventské práce paní Ing. Blance Dlouhé za odborné vedení a udělování cenných rad při zpracování práce.

Anotace Cílem práce bylo seznámit veřejnost s nutností důchodové reformy a s důsledky, které tato reforma přináší. Zaměřuje se na historii důchodového zabezpečení a jeho současnou změnou legislativy. Nový II. pilíř důchodového spoření nebyl vytvořen pro nízkopříjmovou skupinu obyvatel, která by si vstupem zajistila pouze pokles budoucího důchodu. Práce proto zmiňuje i další alternativy zajištění na stáří. Cíl byl splněn jen částečně, protoţe veřejnost nebyla s obsahem práce seznámena. Klíčová slova: důchodová reforma, důchodové spoření, doplňkové penzijní spoření, transformované fondy, dopad důchodové reformy

Annotation The aim was to raise awareness of the need for pension reform and the consequences that this reform brings. It focuses on the history of the pension and the current change legislation. New II. pillar pension savings has not been created for low-income groups, which would provide access only decrease future income. This work, therefore mentions other alternatives providing for retirement. The target was met only partially, because the public was not aware of the content of the work. Key words: pension reform, retirement savings, additional pension savings, transformed funds, the impact of pension reform

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 1.

2.

Historický vývoj důchodového zabezpečení ...................................................................... 9 1.1.

Bismarckovský model .................................................................................................. 9

1.2.

Beveridgeovský model, „flat – rate“............................................................................ 9

1.3.

Dvousloţkový model ................................................................................................. 10

Systém důchodového zabezpečení ................................................................................... 11 2.1.

Fungování I. pilíře...................................................................................................... 12

2.1.1.

Důchodový věk a doba pojištění ........................................................................ 13

2.1.2.

Výpočet starobních důchodů .............................................................................. 15

2.1.3.

Předčasný důchod ............................................................................................... 18

2.1.4.

Valorizace důchodů ............................................................................................ 18

2.2.

III. pilíř – doplňkové zajištění na stáří ....................................................................... 19

2.2.1.

Transformované fondy ....................................................................................... 19

2.2.2.

Doplňkové penzijní spoření ................................................................................ 25

2.2.3.

Další moţnosti zajištění a vytváření finanční rezervy ........................................ 34

3.

Státní dohled ..................................................................................................................... 41

4.

II. pilíř – důchodové spoření............................................................................................. 44 4.1.

Jak se spoří ve fondech .............................................................................................. 44

4.2.

Výplata prostředků ..................................................................................................... 45

4.3. Cílová skupina obyvatel pro II. pilíř............................................................................ 47 5.

Dopad důchodové reformy na širokou veřejnost .............................................................. 49

Závěr ......................................................................................................................................... 51 Seznam pouţitých zdrojů ......................................................................................................... 53 Seznam obrázků a tabulek ........................................................................................................ 55

5

Úvod

Práce upozorňuje na dlouho očekávané změny v důchodovém zabezpečení. Veřejnost nejprve seznámí, jaké jistoty na důchodový věk přináší zákonné důchodové pojištění, v jakém věku je moţné dostat se do penze, za jakých podmínek je penze vyplácena a v jaké výši. Další kapitola se zaměří na řadu moţných komerčních řešení, jak se moci na důchod řádně dopřipravit – někdo můţe dát přednost garancím pojišťovny, jiný naopak rád okusí vyšší fondové zhodnocení a najdou se i lidé, kteří nevěří nikomu a ničemu, a tak se cítí nejlépe, kdyţ mají svůj majetek doma. Práce nezapomíná ani na médii stále propíraný tzv. II. pilíř důchodového zabezpečení, o co se to vlastně jedná? Kam chce stát své občany dotlačit? Vyplatí se někomu do tohoto systému vstoupit? Jaké jsou další moţnosti na zajištění ve stáří? Důchodová reforma, řadu let připravované změny, týkající se všech občanů České republiky, které nabyly účinnosti dne 1. 1. 2013. Jak to celé začalo? Politické strany analyzovaly a hledaly řešení pro narůstající schodek státního rozpočtu: ČSSD: Ponechat současné PAYGO (průběţný systém) financování, ale formou NDC (zdánlivě definovaných příspěvků s individuálními účty účastníků). Počítají s odchodem do důchodu v 65 letech a univerzální věkové tabulky pro ţeny a muţe s průměrným věkem doţití dané generace mají slouţit pro výpočet penzijní dávky. Systém by neměl kumulovat větší dluh neţ 23 % HDP. Systém by byl výhodný pro příjmově vyšší kategorii lidí, naopak lidé s podprůměrnými příjmy by se dostali ve stáří pod hranici chudoby. KDU-ČSL: Zachovat státní průběţně financovaný pilíř s moţností dobrovolného vyvázání malé části do soukromého fondu, počítá se solidaritou a růstem důchodu podle indexu spotřebitelských cen. Systém by umoţňoval sníţení odvodových sazeb na důchodové pojištění pro rodiče, podle počtu dětí, a pro pracující důchodce. 6

Dále se počítá s navýšením DPH a posílením příjmů důchodového systému. Navyšování věku odchodu do důchodu a sniţování penzijních dávek by vedlo ke sniţování nákladů => kumulování aktiv ve státním pilíři i v soukromých fondech => na úroveň 37 % HDP. Fondový systém by byl výhodnější pro nadprůměrně příjmovou skupinu lidí, státní pilíř by dával jistotu nízkopříjmovým občanům. KSČM: Počítá se zachováním průběţně financovaného pilíře se základními úpravami. Důchodový věk se zvedne od roku 2030 na 65 let, zrušení příspěvku na důchodové připojištění,

příspěvek

na

státní

politiku

zaměstnanosti

by

byl

převeden

do důchodového pojištění, odvod na důchodové pojištění by pak byl 28,2 %. Plná platba sociálního pojištění pro OSVČ, v roce 2020 by bylo převedeno do důchodového systému 10 % z vybraných spotřebních daní a později by docházelo k dalšímu navyšování pojistné sazby. Posílení příjmové stránky důchodového systému by bylo na úkor ostatních státních institucí, dluh by byl přenášen do jiné části státního rozpočtu. Vyšší pojistná sazba by vedla k větší zátěţi zaměstnanců a zaměstnavatelů, mohla by vzrůst nezaměstnanost. Systém příliš nemotivuje k pracovní činnosti v důchodovém věku. ODS: Radikální návrh na zavedení rovného důchodu pro všechny ve výši 20 % průměrné mzdy společně s poklesem pojistné sazby. Snaţí se otevřít důchodový systém soukromým penzijním fondům, které mají posílit na úkor státního pilíře. Navýšení důchodového věku aţ na 71 let v roce 2100, systém nenabízí ţádné zvýhodnění v případě setrvání na trhu práce i v důchodovém věku, nemotivuje k pozdějšímu odchodu do důchodu. US-DEU Moţnost částečného vyvázání odvodů účastníků do soukromého fondu – 3 % při splnění podmínky, ţe doloţí 6 % ze svých úspor. Zvýšení věku odchodu do důchodu aţ na 67 let.

7

Zavedení vyšších sankcí za předčasný odchod do důchodu, náhradový poměr by měl klesnout na 30 % a zápočet náhradních dob pojištění na 50 %. Sníţení nově přiznaných nestarobních důchodů – invalidní o 10 %, pozůstalostní o 5 %. Důchody by byly valorizovány podle nárůstu průměrné mzdy, strop pro odvod pojistného by byl trojnásobek průměrné hrubé mzdy. Adekvátní sníţení státního důchodu o vyvedená procenta z důchodového pojištění. Ve státním pilíři nejprve vzniká deficit, ale po roce 2020 začíná mít systém kladné saldo a kumuluje aktiva. Ve fondovém systému by docházelo ke kumulaci aktiv od počátku. Změny v rámci důchodové reformy vychází z návrhu US-DEU, která v ekonomických projekcích nedopadla špatně. Snahou je diverzifikovat zdroje občanů, aby nespoléhali pouze na důchod od státu, ale vytvářeli si sami část finanční rezervy pro lepší ţivobytí ve stáří. Obrázek Ú.1. Nový systém důchodového zabezpečení

I. PILÍŘ

II. PILÍŘ

III. PILÍŘ

Státní důchodové pojištění

Účastnické fondy

Další moţnosti zajištění na stáří

Zdroj: vlastní zpracování

8

1. Historický vývoj důchodového zabezpečení

Z historického hlediska nemělo důchodové zabezpečení ţádný smysl. Lidský ţivot býval v dřívějších staletích krátký a brutální, takţe se značné procento lidí věku, který dnes označujeme jako "důchodový", vůbec nedoţilo. Například novorozenec z Londýna měl začátkem 17. století při narození jen 64 % pravděpodobnost, ţe se doţije šesti let, a 25 % pravděpodobnost, ţe se dočká 26 let. Jen desetina lidí se doţila poţehnaného věku 46 let. Důchodového věku podle dnešních měřítek by se doţilo jen asi 3 aţ 6 % všech narozených.

1.1.

Bismarckovský model

Otto Eduard Leopold von Bismarck ţil v letech 1815 – 1898, byl pruským a německým politikem. Zavedl nový systém sociálního pojištění, které bylo prvním svého druhu v Evropě a stalo se pro ostatní země vzorem. Jednalo se o pojištění pro případ pracovního úrazu, nemoci, invalidity a stáří, do kterého byly zahrnuty nejširší vrstvy obyvatelstva. Tento soubor je povaţován za základ moderního pojištění. Měl zabezpečit důchod všem pracujícím, kteří odváděli příspěvky. Dávky měly udrţet stejný ţivotní standard, jako v období aktivního ţivota, byly omezeny horní hranicí a výše dávek se odvíjela od výše příjmů a zaplaceného pojistného. Věk odchodu do důchodu byl stanoven na 70 let, ačkoli průměrná délka ţivota se pohybovala kolem 55 let. Doţití penze tedy bylo mimořádnou pojistnou událostí, a kdyţ uţ se někdo dočkal, málokdy si renty uţíval delší čas. Proto tehdejší starobní důchody téměř nezatěţovaly státní rozpočet. Navíc se nejednalo o průběţný systém financování, ale o fondový. Příspěvky byly shromaţďovány ve fondu, stát však rezervní fond postupně prohospodařil, a tak byl roku 1957 systém změněn na čistě průběţný, nekrytý rezervou.

1.2.

Beveridgeovský model, „flat – rate“

Beveridge obhajoval přístup, ţe stát má ručit minimální penzí obyvatelstvu bez rozdílu. Výše penze byla obvykle stanovena ve výši minimální mzdy či ţivotního minima, 9

měla charakter sociální dávky. Většině lidí nepřináší srovnatelný ţivotní standard, který měli v průběhu ţivota. Z tohoto důvodu hrál důleţitou roli rozvoj doplňovacích systémů.

1.3.

Dvousložkový model

Skládá se z kombinace Bismarckova systému a Beveridgeovského systému. Tato konstrukce dává státům moţnost upravovat model první a druhé sloţky podle potřeby a tak reagovat na situace dané ekonomiky.

10

2. Systém důchodového zabezpečení V České republice jsou státní důchody vypláceny průběţným systémem PAYGO, to znamená, ţe se vyberou peníze za důchodové pojištění občanů a ty se obratem přerozdělí současným penzistům. Čili lidé sice platí na důchody, ale ne na své důchody, systém těchto výplat je zaloţen na solidaritě mezi ekonomicky aktivními občany s občany staršími. Proto se můţe stát, ţe člověk za svůj ţivot odvede na pojištění více peněz, neţ se mu ve stáří vrátí. Graf Vývoj věkové skladby obyvatelstva jasně ukazuje, jak na počátcích tohoto průběţného systému všechno fungovalo, do roku 1968 porodnost rok od roku stoupala a pyramida demografického vývoje posilovala svou základnu, přibývalo pojištěných a ve státní kase byl dostatek prostředků pro výplatu penzistům. Lidé se doţívali mnohem niţšího věku neţ dnes a tak státní rozpočet nezatěţovali moc dlouho. Tento systém byl po dalších 30let na udrţitelné úrovni, ale v 90. letech 20. století nastal převrat. Po pádu komunistického reţimu lidé měli otevřených spoustu moţností (svobodu podnikání, otevřené hranice,…) a porodnost začala rapidně klesat. Prvotním opatřením byl v roce 1994 vznik penzijního připojištění se státním příspěvkem, kterým se stát snaţí část odpovědnosti za důstojné doţití převést na samotné občany. Po další téměř dvacetiletí porodnost stále neroste a tak je načase, aby nové generace začaly spořit na svou penzi více. Proto s účinkem od 1. 1. 2013 vzešly v platnost zákony č. 426/2011 Sb., O Důchodovém spoření, č. 427/2011 Sb., O Doplňkovém penzijním spoření, a č. 428/2011 Sb., Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření.

11

Graf 2.1. Vývoj věkové skladby obyvatelstva

Zdroj: Český statistický úřad

2.1.

Fungování I. pilíře

Základním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro jejich výplatu, je zákon č. 155/1995 Sb., O Důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996. Hlavní úlohou je zajistit pro všechny, kdo platili daně, pojištění a poctivě pracovali, přiměřenou výši důchodů, aby se ve stáří vyhnuli chudobě. Mezi těmito dávkami nejsou veliké rozdíly, i kdyţ v době aktivního věku mohly být příjmy rozdílné několikanásobně. První pilíř tedy představuje jistotu budoucího příjmu, ovšem pouze na základní ţivotní potřeby. Na rozdíl od ostatních pilířů neposkytuje ţádnou formu dědictví při předčasném úmrtí. Ze základního důchodového pojištění se poskytují důchody:  starobní s moţností předčasného,  invalidní,  vdovský a vdovecký,  sirotčí.

12

2.1.1. Důchodový věk a doba pojištění Nárok

na

starobní

důchod

vzniká

dosaţením

zákonem

poţadovaného

věku,

tzv. důchodového věku, a získáním potřebné doby pojištění. Důchodový věk si můţe kaţdý zjistit pomocí kalkulátoru, který je k dispozici na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Je tedy dán zákonem, to znamená, ţe stát můţe s hranicí odchodu do důchodu manipulovat. Podle zvyšujícího se průměrnému věku ţivota se předpokládá, ţe lidé budou déle pracovat a důchodová hranice bude aţ za horizontem 70 let. V tabulce je vidět i postupné sjednocení důchodového věku muţů a ţen, které se týká ročníku 1975 a mladších. Tabulka 2.1.1.1. Věk odchodu do důchodu

Rok narození 1936 1937 1938 1939 1940 1947 1948 1957 1958 1967 1968 1969 1970 1971 1974 1975 1983

Důchodový věk činí u žen s počtem vychovaných dětí mužů 0 1 2 3 a 4 5 a více 60r+2m 57r 56r 55r 54r 53r 60r+4m 57r 56r 55r 54r 53r 60r+6m 57r 56r 55r 54r 53r 60r+8m 57r+4m 56r 55r 54r 53r 60r+10m 57r+8m 56r+4m 55r 54r 53r 62r 60r 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m 62r+2m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m 55r 63r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+4m 58r 63r+10m 63r+10m 62r+8m 61r+2m 59r+8m 58r+4m 65r+4m 65r+4m 65r+4m 65r+4m 64r+2m 62r+8m 65r+6m 65r+6m 65r+6m 65r+6m 64r+8m 63r+2m 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+2m 63+8m 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+8m 64r+2m 66r 66r 66r 66r 66r 64r+8m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+2m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 68r 68r 68r 68r 68r 68r Zdroj: kalkulátor „Věková kalkulačka“ MPSV

 Potřebná doba pojištění na důchod se postupně zvedá na 35 let.

13

Tabulka 2.1.1.2. Potřebná doba pojištění při důchodovém věku Kalendářní rok, v němž je dosaženo důchodového věku

Potřebná doba pojištění

2010 26 let 2011 27 let 2012 28 let 2013 29 let 2014 30 let 2015 31 let 2016 32 let 2017 33 let 2018 34 let po roce 2018 35 let Zdroj: zákon č. 155/1995 Sb., O Důchodovém pojištění Odvody na důchodové pojištění:  Bez účasti na důchodovém spoření:  28 % z hrubé mzdy směřuje do ČSSZ.  S účastí na důchodovém spoření:  25 % z hrubé mzdy směřuje do ČSSZ +  + 3 % z hrubé mzdy se odvádí na účet důchodového spoření.  Další 2 % z hrubé mzdy odvádí účastník ze své peněţenky. Náhradní doba pojištění:  Doba studia na vysoké, vyšší odborné či střední škole v ČR po dobu prvních 6 let a po dosaţení věku 18 let (do 31. 12. 2009),  Péče o dítě do 4 let věku,  Vojenská sluţba v ozbrojených silách v ČR – pokud nejde o vojáka z povolání nebo vojáka v další sluţbě, a civilní sluţba – pokud byla vykonávána  Evidence na úřadu práce – podpora v nezaměstnanosti, rekvalifikace, dlouhodobá nezaměstnanost bez podpory (započítávají se max. 3 roky, po 55 letech věku se započítává max. 1 rok)  Náhradní doba pojištění bude hodnocena, pokud byla získána na území ČR (s výjimkou péče o dítě do 4 let věku) a doba řádně placeného pojistného na pojištění trvala alespoň 1 rok.

14

Při nesplnění podmíněné doby pojištění má pojištěnec nárok na starobní důchod za podmínek:  dosaţení důchodového věku po roce 2014 a  získání minimálně 30 let tzv. čisté doby pojištění (bez náhradních dob pojištění). Tabulka 2.1.1.3. Minimální doba pojištění pro přiznání starobního důchodu Věk pojištěnce

Minimální doba pojištění

Před rokem 2010 dosáhne alespoň 65 let věku.

15 let

V roce 2010 dosáhne věku aspoň o 5 let vyššího, neţ je důchodový věk stanovený pro muţe stejného data narození.

16 let

V roce 2011 dosáhne věku aspoň o 5 let vyššího, neţ je důchodový věk stanovený pro muţe stejného data narození.

17 let

V roce 2012 dosáhne věku aspoň o 5 let vyššího, neţ je důchodový věk stanovený pro muţe stejného data narození.

18 let

V roce 2013 dosáhne věku aspoň o 5 let vyššího, neţ je důchodový věk stanovený pro muţe stejného data narození.

19 let

Po roce 2013 dosáhne věku aspoň o 5 let vyššího, neţ je důchodový věk stanovený pro muţe stejného data narození.

20 let

Zdroj: zákon č. 155/1995 Sb., O Důchodovém pojištění Jedenkrát ročně je moţné zaţádat na Českou správu sociálního zabezpečení o zaslání Informativního osobního listu důchodového pojištění, ţadatel list obdrţí do 90 dnů od doručení jeho ţádosti. List obsahuje doby důchodového pojištění, náhradní doby pojištění, které jsou v evidenci. Je moţné získat přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob. 2.1.2. Výpočet starobních důchodů Důchody se skládají ze dvou sloţek:  ze základní výměry (stanovené pevnou částkou, ve výši 9 % z průměrné mzdy v ČR, stejnou pro všechny druhy důchodů, nehledě na délku doby pojištění a výši příjmů) a  z procentní výměry. Procentní výměr starobního důchodu podle §34 odst. 1 Zákona o důchodovém pojištění: „Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 1 až 3, činí za každý celý rok doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1 a získané do vzniku nároku na tento důchod, která se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření podle 15

jiného právního předpisu, (dále jen „důchodové spoření“), 1,5 % výpočtového základu měsíčně a za každý celý rok doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1 a získané do vzniku nároku na tento důchod, která se kryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření, 1,2 % výpočtového základu měsíčně; doba pojištění, která se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření a je kratší než 365 kalendářních dnů, se přitom přičte k době pojištění, která se kryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření, pokud se tak získá celý rok doby pojištění, pokud se nestanoví jinak v odstavci 2 větě druhé.“1 Vstupem do důchodového spoření pojištěnec přispívá niţším pojistným do důchodového pojištění, coţ má vliv na budoucí výpočet penze. Stanovení výše starobní penze závisí na výpočtovém základu, který se stanovuje z osobního vyměřovacího základu a to podle redukčních hranic, které činí v roce 2013:  1. redukční hranice: 11 389 Kč, do této výše se započítává 100 % příjmů,  2. redukční hranice: 30 026 Kč, do této výše se započítává 27 % příjmů,  3. redukční hranice: 103 536 Kč, do této výše se započítává 19 % příjmů,  nad 3. redukční hranici se započítává 6 % příjmů. Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů.

1

ČR. Zákon č. 155/1995 Sb., O Důchodovém pojištění. In Sbírka zákonů, Česká republika. 1995, Část čtvrtá Důchody, Hlava první: Starobní důchod, Díl druhý: Výše starobního důchodu. Dostupný téţ z WWW: .

16

Příklad výpočtu výše starobního důchodu: Pan Nový má průměrný příjem za všechny odpracované roky ve výši 18 500 Kč měsíčně. Dřívější příjmy se přepočítaly na současnou hodnotu a získal 35 let pojištění, které je potřebné pro odchod do důchodu po roce 2018. Jaký bude mít pan Nový měsíční důchod podle legislativy z roku 2013? A jak se tato výše důchodu změní při vstupu do důchodového spoření? Tabulka 2.1.2.1. Výpočet důchodu bez účasti na důchodovém spoření Text

Částka

Osobní vyměřovací základ

18 500 Kč

První redukční hranice (do 11 389 Kč, ze 100 %)

11 389 Kč

Druhá redukční hranice (od 11 389 Kč do 30 026 Kč, z 27 %))

1 920 Kč

Třetí redukční hranice (od 30 026 Kč do 103 536 Kč, z 19 %)

0 Kč

Čtvrtá redukční hranice (nad 103 536 Kč, z 6 %)

0 Kč

Výpočtový základ (11 389 Kč + 1 920 Kč)

13 309 Kč

Procentní výměra za odpracované roky (35 let x 1,5 %)

53 %

Procentní výměra důchodu (13 309 Kč x 53 %)

7 054 Kč

Základní výměra důchodu

2 330 Kč

Měsíční důchod (2 330 Kč + 7 054 Kč)

9 384 Kč Zdroj: vlastní zpracování

17

Nyní předpokládejme, ţe Pan Nový byl 20 let důchodově pojištěný a v roce 2013 vstoupil navíc do II. pilíře, kam bude spořit dalších 15 let. Tabulka 2.1.2.2. Výpočet důchodu s účastí na důchodovém spoření Text

Částka

Osobní vyměřovací základ

18 500 Kč

První redukční hranice (do 11 389 Kč, ze 100 %)

11 389 Kč

Druhá redukční hranice (od 11 389 Kč do 30 026 Kč, z 27 %))

1 920 Kč

Třetí redukční hranice (od 30 026 Kč do 103 536 Kč, z 19 %)

0 Kč

Čtvrtá redukční hranice (nad 103 536 Kč, z 6 %)

0 Kč

Výpočtový základ (11 389 Kč + 1 920 Kč)

13 309 Kč

Procentní výměra za odpracované roky (20 let x 1,5 %)

30 %

Procentní výměra důchodu (13 309 Kč x 30 %)

3 993 Kč

Procentní výměra za odpracované roky při účasti ve II. pilíři (15 let x 1,2 %)

18 %

Procentní výměra důchodu při účasti ve II. pilíři (13 309 Kč x 18 %)

2 396 Kč

Základní výměra důchodu

2 330 Kč

Měsíční důchod (2 330 Kč + 3 993 Kč + 2 396 Kč)

8 719 Kč Zdroj: vlastní zpracování

2.1.3. Předčasný důchod Vznik nároku na předčasný trvale krácený starobní důchod:  získat potřebnou dobu pojištění,  do důchodového věku pojištěnci chybí nejvýše 3 roky, u důchodového věku niţším neţ 63 let, nebo  5 let u důchodového věku 63 a více, a pojištěnec dosáhl věku alespoň 60 let. Přiznáním tohoto důchodu se vylučuje nárok na řádný starobní důchod. 2.1.4. Valorizace důchodů  Všechny starobní, invalidní, pozůstalostní i sirotčí důchody se v ČR pravidelně zvyšují, tedy valorizují, a to zpravidla v lednu kaţdého roku. 18

 Valorizace je stanovena zákonem a o kaţdém navýšení informuje ministr práce a sociálních věcí vyhláškou.  Míra navýšení důchodů se řídí vývojem inflace a růstem reálných mezd.  V závislosti na věku se mění výše starobního důchodu, u lidí, kteří se doţijí věku 100 let, se procentní výměra důchodu zvyšuje o 2 000 Kč měsíčně.

2.2.

III. pilíř – doplňkové zajištění na stáří

Vedle státní penze a státem finančně podporovaného důchodového spoření stojí silný pilíř, který nabízí širokou škálu moţností, jak se finančně zajistit na postproduktivní věk u komerčních finančních institucí. Důleţitý je subjektivní postoj kaţdého jedince k finančním instrumentům a jeho rezistence vůči riziku. V případě rozhodnutí pro investice do dynamických příleţitostí či nákupu agresivních instrumentů, je vhodné riziko diverzifikovat i do stabilnějších produktů. Jedná se o vytváření finanční rezervy na stáří, proto je dobré k tomu náleţitě s rozmyslem přistupovat. 2.2.1. Transformované fondy Do transformovaných fondů jsou přesunuty finanční prostředky účastníků dříve známého penzijního připojištění. Tyto fondy jsou vedeny penzijními společnostmi, akciovými společnosti.

Klientům,

kteří

mají

uzavřenou

smlouvu

do 30. 11. 2012, zůstávají i nadále podmínky této smlouvy.

19

o

penzijním

připojištění

Tabulka 2.2.1.1. Transformace fondů Situace do 30. 11. 2012 – Penzijní připojištění Situace od 1. 1. 2013 – Transformovaný fond Minimální příspěvek je 100 Kč.

Minimální příspěvek je 100 Kč.

Maximální státní příspěvek je 150 Kč.

Maximální státní příspěvek je 230 Kč.

Vklad účastníka od 1 200 až 6 000 Kč ročně

Vklad účastníka od 3 600 až 12 000 Kč

s nárokem na státní příspěvek.

ročně s nárokem na státní příspěvek.

Nárok při v kladu od 6 001 do 18 000 Kč

Nárok při v kladu od 12 000 do 24 000 Kč

ročně na sníţení daňového základu.

ročně na sníţení daňového základu.

Úspora aţ 1 800 Kč za rok za daňové

Úspora aţ 1 800 Kč za rok za daňové

zvýhodnění.

zvýhodnění.

Garance kladné nuly.

Garance kladné nuly.

Po 15 letech výběr aţ 50 % z vkladů.

Po 15 letech výběr aţ 50 % z vkladů. Zdroj: vlastní zpracování

Do tohoto fondu nemohou vstoupit noví klienti, ale dále v něm budou zhodnocovány příspěvky klientů, kteří se v něm rozhodli zůstat. Klienti mohou dále posílat své peníze, získávat státní příspěvky a nechat si vyplácet penze. Kdykoli je moţné přejít z transformovaného fondu do účastnického fondu, kde je moţné zvolit si některou z investičních strategií. Penzijní fondy nemohou jít se svými investicemi do velkého rizika, stát reguluje a umoţňuje jejich investování do:  státních dluhopisů,  dluhopisů vydaných bankami,  veřejně obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných papírů,  veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů,  jiných movitých věcí neţ výše uvedených cenných papírů představujících záruku bezpečného uloţení peněţních prostředků,  pozemků a jiných nemovitostí přinášejících stálý výnos a slouţících zcela nebo převáţně k podnikání nebo k bydlení.

20

Pro zachování obezřetnosti při nakládání s finančními prostředky, nesmí penzijní fond drţet v portfoliu více neţ:  10 % cenných papírů jednoho emitenta obchodovaných na burze cenných papírů,  5 % nesmí činit hodnota 1 nemovitosti nebo movité věci,  20 % z celkové jmenovité hodnoty cenných papíru vydaných stejným emitentem a obchodovaných na burze. Penzijní fondy nesmí nakupovat akcie jiného penzijního fondu a vydávat dluhopisy.

21

Zdr 2.2.1.1. Druhy výplat z transformovaných fondů oj: Čes ký Ta penze: Starobní stati bul stic ka ký  2.2. Nárok účastníka vzniká dnem, v němţ účastníkúřadosáhl dnem 60 let věku (podle Penzijního plánu č. 1 to bylo v 50 letech) ad, po splnění podmínky placení 1.2. Aso Vý ciac e voj pen zho zijn dno ích cen fon dů í ČR pen

zijn ích fon dů a infl ace v le tec h 199 5příspěvků po dobu alespoň 60 ti měsíců a nepobírání invalidní penze. Maximální doba 201 1pojištění není zákonem stanovena.  (% Výši starobní penze určuje celkový objem naspořených finančních prostředků ) (příspěvky od účastníka, třetích osob-např. zaměstnavatele, státní příspěvky a výnosy penzijního fondu).  Penze je vyplácena penzijním fondem ve lhůtách daných penzijním plánem a po dohodě s účastníkem. Výsluhová penze:

22

 Vzniká na ni nárok v případě sjednání ve Smlouvě o penzijním připojištění, platil-li účastník příspěvky po dobu alespoň 180 měsíců, a pokud do doby nároku na starobní penzi zbývá doba delší neţ 1 rok.  Výše výsluhové penze je maximálně 50% z naspořených příspěvků.  Penze je vyplácena penzijním fondem ve lhůtách daných penzijním plánem a po dohodě s účastníkem.  Neplatí se na ni zvláštní příspěvek.  Ze zákona není sjednání výsluhové penze povinné. Invalidní penze:  Vzniká na ni nárok v případě sjednání ve Smlouvě o penzijním připojištění, platil-li účastník příspěvky po dobu alespoň 36 měsíců, za podmínek přiznání plného invalidního důchodu ze správy důchodového pojištění a nepobírání starobní penze.  Invalidní penzi určuje celý objem naspořených příspěvků účastníkem, státními příspěvky, třetí osobou a výnosy z hospodaření fondu.  Penze je vyplácena penzijním fondem ve lhůtách daných penzijním plánem a po dohodě s účastníkem.  Neplatí se na ni zvláštní příspěvek.  Ze zákona není sjednání invalidní penze povinné. Pozůstalostní penze:  Vzniká na ni nárok oprávněným osobám uvedených ve Smlouvě o penzijním připojištění v případě úmrtí účastníka, který platil příspěvky minimálně 3 roky a nepobíral invalidní ani starobní penzi.  Pozůstalostní penzi určuje celý objem naspořených příspěvků účastníkem, státními příspěvky, třetí osobou a výnosy z hospodaření fondu.  Penze je vyplácena penzijním fondem ve lhůtách daných penzijním plánem a po dohodě s účastníkem.  Neplatí se na ni zvláštní příspěvek.  Ze zákona není sjednání pozůstalostní penze povinné. Jednorázová penze: 23

 Je dávka, na kterou má účastník nárok, pokud jsou splněny podmínky pro přiznání penze dle Smlouvy o penzijním připojištění.  Jednorázové vyrovnání se také vyplácí, pokud výše vypočtené roční penze (invalidní, starobní, výsluhové) je niţší neţ 300 Kč.  Její výše je stanovena jako úhrn všech příspěvků zaplacených na účastníkův účet, včetně podílu na výnosech hospodaření fondu a připsaných státních příspěvcích. Odbytné penze:  Na odbytné má nárok účastník penzijního připojištění, který zaplatil příspěvky alespoň za 12 měsíců, po kterých připojištění trvalo. Účastník nepobíral ţádnou penzi ani nepřestoupil do jiného fondu a penzijní připojištění zaniklo výpovědí nebo dohodou.  V případě úmrtí účastníka nabývá odbytné penze oprávněná osoba určená ve smlouvě, pokud účastníkovi nebyla vyplácená penze ani jednorázové vyrovnání a pokud nevznikl nárok na pozůstalostní penzi, nebo pokud se nároku na pozůstalostní penzi písemně vzdaly všechny oprávněné osoby.  Pokud nebyly ve smlouvě oprávněné osoby určeny, stává se výše odbytného předmětem dědického řízení, pokud jsou dědici.  Částka se stanoví jako úhrn všech příspěvků na účastníkův účet a odpovídajícího podílu na výnosech penzijního fondu, bez státního příspěvku i jeho zhodnocení. Tabulka 2.2.1.3. Příklad výplaty jednorázového vyrovnání a penze po 30 letech spoření 500 Kč/měsíčně.

Výplata penzí

Jednorázové vyrovnání

500 Kč

500 Kč

Příspěvek za 30 let spoření

180 000 Kč

180 000 Kč

Státní příspěvky

54 000 Kč

54 000 Kč

Výnosy z hospodaření penzijního fondu

212 212 Kč

212 212 Kč

Stav osobního účtu v 60 letech

446 212 Kč

446 212 Kč

Měsíční příspěvek

24

Jednorázová výplata v 60 letech

0 Kč

446 212 Kč

Pravidelná měsíční penze v 60 letech

2 720 Kč

Pravidelná měsíční penze v 65 letech

2 783 Kč

Pravidelná měsíční penze v 70 letech

2 838 Kč

Pravidelná měsíční penze v 75 letech

2 877 Kč

Pravidelná měsíční penze v 80 letech

2 885 Kč

Celkem vyplaceno do 85 let

846 180 Kč

446 212 Kč

Zdroj: Asociace penzijních fondů ČR

Výše uvedený příklad je orientační a předpokládá průměrný podíl na zisku penzijního fondu ve výši 4% p. a. 2.2.2. Doplňkové penzijní spoření Účastnické fondy jsou také spravovány penzijními společnostmi, jedná se o stejné fondy jako ve II. Pilíři důchodového spoření. Je zde zachován státní příspěvek a moţnost daňových úlev stejně jako u transformovaných fondů, navíc je moţné přecházet mezi penzijními společnostmi. Důleţitou změnou od fondů penzijního připojištění je rozdělení majetku fondu, na majetek akcionářů a majetek klientů. 2.2.2.1.

Státní podpora penzijního spoření

Tabulka 2.2.2.1. Změny ve státní podpoře penzijních fondů

Měsíční příspěvek

100 200 300 400 500 600 700 800

Penzijní připojištění do konce Účastnické a transformované roku 2012 fondy od 1. 1. 2013 Státní příspěvek

50 90 120 140 150 150 150 150

Daňová úleva (rok)

0 0 0 0 0 180 360 540

Zisk pro klienta (rok)

Státní příspěvek

Daňová úleva (rok)

Zisk pro klienta (rok)

600 1 080 1 440 1 680 1 800 1 980 2 160 2 340

0 0 90 110 130 150 170 190

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 1 080 1 320 1 560 1 800 2 040 2 280

25

Roční rozdíl (zisku/ztráty) klienta po reformě

-600 -1 080 -360 -360 -240 -180 -120 -60

900 1 000 1 100 1 200 1 300 1 400 1 500 2 000

150 150 150 150 150 150 150 150

720 900 1 080 1 260 1 440 1 620 1 800 1 800

2 520 2 700 2 880 3 060 3 240 3 420 3 600 3 600

210 230 230 230 230 230 230 230

0 0 180 360 540 720 900 1 800

2 520 0 2 760 60 2 940 60 3 120 60 3 300 60 3 480 60 3 660 60 4 560 960 Zdroj: vlastní výpočet

V tabulce jsou vidět změny, které proběhly na přelomu roku 2012/2013:  Po novu nemá význam spořit do účastnických a transformovaných fondů 100 Kč nebo 200 Kč měsíčního příspěvku, klient nemá nárok ani na státní příspěvek, ani na daňové úlevy. Jediné, co se na účastníkův účet připíše, budou podíly na hospodářském výsledku fondu.  Výši měsíčním příspěvkům 300 Kč – 1 000 Kč náleţí státní příspěvek i podíly na výsledku hospodaření fondu, ale daňových úlev účastník ještě nevyuţije.  Nejvýhodnější vyuţití těchto fondů, z hlediska absolutní dotace státu, je u měsíčních příspěvků 1 100 Kč – 2 000 Kč. Tabulka 2.2.2.2. Státní podpora – zhodnocení vkladů účastníka fondu

Roční příspěvek Zisk (bez podílu na HV fondu a poplatků) Zisk v % (bez podílu na HV fondu a poplatků) Roční příspěvek Zisk (bez podílu na HV fondu a poplatků) Zisk v % (bez podílu na HV fondu a poplatků)

1 200

2 400

3 600

4 800

6 000

7 200

8 400

9 600

-

-

1 080

1 320

1 560

1 800

2 040

2 280

-

-

30,0

27,5

26,0

25,0

24,3

23,8

10 800

12 000

13 200

14 400

15 600

16 800

18 000

24 000

2 520

2 760

2 940

3 120

3 300

3 480

3 660

4 560

23,3

23,0

22,3

21,7

21,2

20,7

20,3

19,0

Zdroj: vlastní výpočet  Z tabulky se dá vyčíst, kolika % stát podporuje různé výše ročních příspěvků,  při vloţení 3 600 Kč ročně (po 300 Kč měsíčně) stát přidá 30 %,  u vkladu 24 000 Kč ročně (po 2 000 Kč měsíčně) uţ stát přidá pouze 19 %. 2.2.2.2.

Fondy a poplatky

26

Poplatky a strategie fondů jsou u jednotlivých penzijních společností srovnatelné. Kaţdá penzijní společnost musí mít ve své nabídce alespoň jeden konzervativní fond, dále můţe spravovat fondy vyváţené a dynamické, které nabízejí vyšší zhodnocení za podstoupení vyššího rizika. Penzijní společnost Conseq, zatím jako jediná, nabízí za poplatek garanci vloţených finančních prostředků účastníka fondu. Jinak vklady ve fondech nejsou garantovány a můţe u nich dojít i k zápornému zhodnocení nebo–li ztrátovému úbytku. Poplatky za správu majetku jsou ze Zákona o doplňkovém penzijním spoření u konzervativních fondů do 0,4 %, u ostatních fondů do 0,8 % z průměrné roční hodnoty kapitálu. Poplatky z výnosů mohou penzijní společnosti inkasovat aţ do výše 10 %. Příklad fondů penzijní společnosti České spořitelny (ČS):  Povinný konzervativní účastnický fond investuje  do peněţitého trhu (peníze na účtech, pokladniční poukázky, termínová depozita, fondy peněţního trhu) – max. 100 % a  dluhopisového trhu (dluhopisy, diskontní certifikáty) – max. 100 %.  Poplatek za obhospodařování majetku: max. 0,4 % z průměrné roční hodnoty kapitálu.  Poplatek z výnosů činí max. 10 %.  Minimální doporučená doba investice je 1 rok.  Vyváţený účastnický fond investuje  do peněţitého trhu (peníze na účtech, pokladniční poukázky, termínová depozita, fondy peněţního trhu) – max. 100 %,  dluhopisového trhu (dluhopisy, diskontní certifikáty, dluhopisové podílové fondy) – max. 100 %,  akcií (akcie, akciové fondy) – max. 40 %,  otevřených měnových expozic (denominované investice v cizí měně nezajištěné do českých korun) – max. 25 %.  Poplatek za obhospodařování majetku: max. 0,8 % z průměrné roční hodnoty kapitálu.  Poplatek z výnosů činí max. 10 %.  Minimální doporučená doba investice je 3 roky.  Dynamický účastnický fond investuje

27

 do peněţitého trhu (peníze na účtech, pokladniční poukázky, termínová depozita, fondy peněţního trhu) – max. 100 %,  dluhopisového trhu (dluhopisy, diskontní certifikáty, dluhopisové podílové fondy) – max. 100 %,  akcií (akcie, akciové fondy) – max. 80 %,  otevřených měnových expozic (denominované investice v cizí měně nezajištěné do českých korun) – max. 50 %.  Poplatek za obhospodařování majetku: max. 0,8 % z průměrné roční hodnoty kapitálu.  Poplatek z výnosů činí max. 10 %.  Minimální doporučená doba investice je 5 let.  Depozitářem fondů je Komerční banka, a. s.  Účastnické a transformované fondy vznikly v roce 2013, nemají tudíţ ţádnou výkonnostní historii.

28

Příklady investičních fondů ČS s průměrným zhodnocením od počátku fondu k 31. 5. 2012: Tabulky 2.2.2.3. Investiční fondy ČS (Zdroj: Česká spořitelna – investiční fondy) 1. Nemovitostní fond Název investičního fondu Investiční politika Měna Datum zaloţení fondu Zhodnocení od zaloţení p.a. Zhodnocení za poslední rok Zhodnocení za posledních 6 měsíců Zhodnocení za poslední 3 měsíce Hodnota podílu Správce fondu 2. Akciový fond

REICO ČS NEMOVITOSTNÍ FOND dosahování výnosů z investic do nemovitostí CZK 9. 2. 2007 -0,02 % 4,50 % 1,69 % 1,83 % 0,9988 REICO ČS

Název investičního fondu Investiční politika Měna Datum zaloţení fondu Zhodnocení od zaloţení p.a. Zhodnocení za poslední rok Zhodnocení za posledních 6 měsíců Zhodnocení za poslední 3 měsíce Hodnota podílu Správce fondu 3. Dluhopisový fond

PČS FOND AKCIOVÝ dosahování dlouhodobých výnosů z růstu akcií EUR 10. 2. 2007 -7,12 % -15,62 % 2,85 % -8,61 % 0,6759 Investiční společnost České spořitelny

Název investičního fondu Investiční politika Měna Datum zaloţení fondu Zhodnocení od zaloţení p.a. Zhodnocení za poslední rok Zhodnocení za posledních 6 měsíců Zhodnocení za poslední 3 měsíce Hodnota podílu Správce fondu

ISČS SPOROBOND dosahování dlouhodobých výnosů z dluhopisů CZK 31. 3. 1998 4,91 % 5,46 % 7,03 % 1,61 % 1,9732 Investiční společnost ČS (ISČS) 29

4. Akciový fond - výběr Název investičního fondu Investiční politika Měna Datum zaloţení fondu Zhodnocení od zaloţení p.a. Zhodnocení za poslední rok Zhodnocení za posledních 6 měsíců Zhodnocení za poslední 3 měsíce Hodnota podílu Správce fondu 5. Dluhopisový fond zemí EU Název investičního fondu Investiční politika Měna Datum zaloţení fondu Zhodnocení od zaloţení p.a. Zhodnocení za poslední rok Zhodnocení za posledních 6 měsíců Zhodnocení za poslední 3 měsíce Hodnota podílu Správce fondu 6. Akciový fond USD Název investičního fondu Investiční politika Měna Datum zaloţení fondu Zhodnocení od zaloţení p.a. Zhodnocení za poslední rok Zhodnocení za posledních 6 měsíců Zhodnocení za poslední 3 měsíce Hodnota podílu Správce fondu

ISČS TOP STOCKS dosahování dlouhodobých výnosů z akcií – aktivní výběr CZK 28. 8. 2006 2,88 % -14,17 % 6,08 % -11,15 % 1,1777 Investiční společnost ČS (ISČS)

ISČS TRENDBOND dosahování dlouhodobých výnosů převáţně z dluhopisů zemí EU CZK 29. 10. 2001 1,98 % 0,82 % 7,71 % 0,31 % 1,2304 Investiční společnost ČS (ISČS)

ESPA STOCK AMERICA dosahování dlouhodobých výnosů z akcií s vysokou trţní kapitalizací USD 1. 3. 1990 1,95 % -11,96 % 7,25 % -6,52 % 235,2600 Erste Sparinvest

30

7. Akciový fond EUR Název investičního fondu Investiční politika Měna Datum zaloţení fondu Zhodnocení od zaloţení p.a. Zhodnocení za poslední rok Zhodnocení za posledních 6 měsíců Zhodnocení za poslední 3 měsíce Hodnota podílu Správce fondu 8. Akciový fond Japonsko

ESPA STOCK EUROPE - ACTIVE dosahování dlouhodobých výnosů z evropských akcií EUR 1. 3. 2004 0,46 % -9,79 % 4,45 % -5,55 % 104,4100 Erste Sparinvest

Název investičního fondu

ESPA STOCK JAPAN dosahování dlouhodobých výnosů z akcií největších japonských podniků EUR 1. 9. 2003 -1,42 % 4,78 % 9,91 % -4,94 % 62,6800 Erste Sparinvest

Investiční politika Měna Datum zaloţení fondu Zhodnocení od zaloţení p.a. Zhodnocení za poslední rok Zhodnocení za posledních 6 měsíců Zhodnocení za poslední 3 měsíce Hodnota podílu Správce fondu 9. Akciový fond Střední Evropa Název investičního fondu Investiční politika Měna Datum zaloţení fondu Zhodnocení od zaloţení p.a. Zhodnocení za poslední rok Zhodnocení za posledních 6 měsíců Zhodnocení za poslední 3 měsíce Hodnota podílu Správce fondu

ISČS SPOROTREND dosahování dlouhodobých výnosů z akcií emitentů středoevropských zemí CZK 31. 3. 1998 -0,04 % -43,54 % -16,35 % -27,06 % 0,9953 Investiční společnost ČS (ISČS)

31

10. Akciový fond rozvíjejících se trhů Název investičního fondu Investiční politika Měna Datum zaloţení fondu Zhodnocení od zaloţení p.a. Zhodnocení za poslední rok Zhodnocení za posledních 6 měsíců Zhodnocení za poslední 3 měsíce Hodnota podílu Správce fondu

ESPA STOCK BRICK dosahování dlouhodobých výnosů z akcií emerging markets EUR 29. 12. 2005 -1,33 % -16,40 % -0,14 % -13,68 % 91,7800 Erste Sparinvest

Shrnutí: Tabulka 2.2.2.4. Srovnání zhodnocení investičních fondů Fond č.: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Založení fondu 2007 2007 1998 2006 2001 1990 2004 2003 1998 2005 Zhodnocení od počátku -0,02% -7,12% 4,91% 2,88% 1,98% 1,95% 0,46% -1,42% -0,04% -1,33% (p.a.)

Zdroj: Česká spořitelna – investiční fondy; vlastní porovnání Tabulka 2.2.2.5. Průměrné zhodnocení fondů penzijního připojištění

Průměrné zhodnocení fondů penzijního připojištění od jejich založení (p.a.)

4,67%

Zdroj: Tabulka vývoj zhodnocení fondů Akcie, jako instrument finančního trhu přináší vysokou míru rizika s předpokládaným vysokým zhodnocením. Výše uvedené srovnání investičních fondů České spořitelny dokazuje riziko, které investor musí nést. Pouze jediný investiční fond se dokázal vyšplhat se svým zhodnocením nad průměrné zhodnocení penzijních fondů, a to Dluhopisový fond č. 3 se zhodnocením 4,91 %. Investoři v tomto fondu získali o 0,24 % lepší zhodnocení neţ investoři fondu penzijního. Dobře udělali občané, kteří si ještě v listopadu roku 2012 stihli sjednat penzijní připojištění se státním příspěvkem a roku 2013 zůstali v transformovaném fondu, kde mají garantované nezáporné zhodnocení. Účastnické fondy totiţ budou mít podobný průběh jako fondy investiční, mohou tedy zůstat v záporných číslech jako je tomu u fondu č. 1, 2, 8, 9, 10. 32

2.2.2.3.

Rozdíly mezi transformovanými a účastnickými fondy

Tabulka 2.2.2.6. Srovnání transformovaných a účastnických fondů Transformované fondy Odbytné po 12 ti zaplacených měsících. Jednorázové vyrovnání. Starobní penze. Invalidní penze.

Účastnické fondy

Výsluhová penze. Záruka nezáporného zhodnocení.

2.2.2.4.

Odbytné po 24 zaplacených měsících. Jednorázové vyrovnání. Starobní penze na dobu určitou. Invalidní penze na dobu určitou. Úhrada jednorázového pojistného pro doţivotní penzi. Úhrada jednorázového pojistného pro penzi s přesně stanovenou výší důchodu na přesně stanovenou dobu. Výsluhová penze se nesjednává, nejdříve 5 let před dosaţením důchodového věku lze zaţádat o výplatu předdůchodu. Záruka nezáporného zhodnocení není. Zdroj: vlastní

Předdůchod

Moţností, jak předčasně odejít do důchodu je tzv. předdůchod. V předdůchodu se ţije z naspořených prostředků na penzijním spoření. Toto období výplaty peněz bude povaţováno při

stanovení

osobního

vyměřovacího

základu

v systému

důchodového

pojištění

za tzv. vyloučenou dobu. Pobírání dávek nebude mít dopad na výši důchodových nároků starobní státní penze. Jinými slovy, i kdyţ účastník neodváděl ţádné pojistné, nebude mít krácen řádný státní důchod za dobu výplaty předdůchodu, navíc za něj stát bude platit zdravotní pojištění. Pokud se člověk vrátí během čerpání do práce, dávky se vyplácejí dál. Podmínky pro odchod do předdůchodu:  Naspořeno na kaţdý měsíc alespoň 30 % celorepublikové průměrné mzdy (v roce 2013 – 7 354 Kč).  Dávka předdůchodu

musí být vyplácena

měsíčně, nelze

výplatu

přerušit

nebo pozastavit.  Splátky nesmějí být sjednány jako klesající.  Výplata nesmí skončit dříve, neţ příjemce dosáhne věku o 3 roky méně neţ je den vzniku nároku na důchod.  Předdůchod musí trvat alespoň 2 roky, nejdéle 5 let.  Lze odejít nejdříve 5 let před dosaţením důchodového věku, který stanovuje zákon.  Penzijní spoření musí trvat alespoň 5 let. 33

2.2.3. Další možnosti zajištění a vytváření finanční rezervy Čím dál více lidí je znechuceno politickou situací a změnami, které stát přináší. Ale ne nadarmo se říká, ţe všechno zlé je k něčemu dobré. Také se zvyšuje počet lidí, kteří se začínají zajímat o svoji budoucnost a hledají alternativy komerčního zajištění svých budoucích příjmů. Nechtějí se spoléhat na státní příspěvky do doplňkového penzijního spoření, zrušení či omezení „garancí“ státu uţ si zaţili a představa spoření do státních dluhopisů, při zhlédnutí posledních několika státních rozpočtů, jim nahání hrůzu. Jak si můţe stát dovolit připisovat na toto spoření tak vysoké příspěvky, kdyţ na to nemá potřebné prostředky? Těţko říci, jak dlouho tento systém bude dále fungovat, proto je dobré rizika diverzifikovat a nevsázet jen na jednu kartu. V mladém věku si člověk můţe vyzkoušet investovat přes investiční zprostředkovatele do cenných papírů, nástrojů peněţního trhu či derivátů, s rostoucím věkem je potom lepší výnosy konzervovat a investovat na „jistějších“ trzích. Kdo nemá na hledání takových příleţitostí čas, můţe tento úkol svěřit do rukou banky, spořitelny či pojišťovny. Při výběru strategie a instituce záleţí na člověku, jaké očekává zhodnocení, jak vysoké je ochoten podstoupit riziko a jak dlouhou plánuje investici. 2.2.3.1.

Životní pojištění

Ţivotní pojištění se orientuje na pojištění rizika doţití nebo úmrtí. Jeho charakteristickým rysem je, ţe v kaţdém případě pojišťovna vyplatí pojistné plnění. Základním principem pojištění je vyplatit dohodnutou pojistnou částku v případě, ţe se pojištěný doţije data konce pojištění. To můţe být navíc kombinované s podílem pojištěného na přebytcích nebo na zisku z investovaných prostředků. Tento podíl se často vyplácí ve formě prémie, případně i valorizací pojistných částek. V případě osvobození od placení zase pojišťovna zaručuje, ţe všechny nároky vyplývající z pojištění budou zachovány přesto, ţe pojistník nebude platit pojistné. Osvobození od placení pojistného se realizuje v případech, kdy je to sjednáno v pojistných podmínkách a za situace, kdy se pojištěný stane trvale invalidním a uplatňuje se po celou dobu invalidity. Pojištění osob je velmi variabilní. U všech ţivotních pojištění, hlavně u pojištění pro případ smrti nebo invalidity je uzavření smlouvy závislé na zdravotním stavu pojišťovaného. Návrh na pojištění obsahuje typické otázky na zdravotní stav pojišťovaného – př.: výška pojišťovaného, váha pojišťovaného, hodnoty krevního obrazu, výše krevního tlaku, zda pojišťovaný kouří apod. Pojišťovaná 34

osoba je povinna otázky pravdivě zodpovědět, v některých pojištěních je předepsaná lékařská prohlídka a sjednání pojištění je vázáno na výsledek prohlídky. Tarifním parametrem pro ţivotní pojištění je vstupní věk pojištěného, pojistná doba, doba placení pojistného a druh pojistné události. V rámci ţivotního pojištění lze sjednat: Pojištění pro případ smrti: Sjednaná pojistná částka se vyplatí oprávněným osobám uvedeným v pojistné smlouvě nebo stanoveným v pořadí podle dědění v občanském zákoníku, pokud mezi počátkem a koncem pojistné doby uvedené v pojistné smlouvě pojištěná osoba zemře. Pokud se ovšem pojištěný doţije konce sjednané pojistné doby, pojištění zaniká bez jakékoli náhrady. Jedná se o čistě rizikové pojištění. Tento druh lze sjednat na dobu určitou, nebo dobu neurčitou (obvykle do vysokého věku, aţ 85let). U pojištění sjednaného na dobu neurčitou obvykle nebývá shodná doba placení pojistného s pojistnou dobou, ale je zkrácená, pokud nebylo dohodnuto jednorázově placené pojistné (pojistné hrazené na začátku pojištění za celou pojistnou dobu). Známé je také pojištění nákladů na pohřeb, kdy je smluvená pojistná částka vyplacena osobě, která pohřeb zřídila. V souvislosti s bankovními úvěry jsou vyuţívána riziková životní pojištění úvěrů, pojištění smrti klienta, kterému banka poskytla hypoteční nebo jiný úvěr. V případě smrti klienta u vinkulované smlouvy pojišťovna vyplatí bance dluţnou nesplacenou část úvěru a ručitelé nebo dědici pojištěného se tak nedostanou do finančních problémů. Klient můţe být po celou dobu trvání úvěru pojištěn na konstantní pojistnou částku, nebo na anuitně klesající pojistnou částku, která kopíruje výši nesplacené části úvěru. Pojištění na klesající pojistnou částku je levnější neţ na konstantní pojistnou částku a klient tak nemusí platit více neţ je v souvislosti se zajištěním úvěru potřeba. Pojištění pro případ smrti se dá rozšířit o pojištění velmi váţných chorob, u kterého je celá pojistná částka nebo její část vyplacena pojištěnému v případě, ţe je mu diagnostikováno jedno z předem definovaných váţných onemocnění (např. srdeční infarkt, náhlá mozková příhoda, borelióza, totální selhání ledvin, rakovina apod.). Vyplacená částka umoţňuje kvalitnější léčbu a kladně ovlivňuje psychický stav pojištěného, kdy přichází o zaměstnání a příjem. Pojištění pro případ doţití: Pojištěný obdrţí od pojišťovny sjednanou pojistnou částku pouze v případě, ţe se doţije konce pojistné doby. Pokud pojištěný v průběhu pojištění zemře, pojišťovna oprávněným 35

osobám nic nevyplácí a přijaté pojistné pouţije ke zvýhodnění pojistného plnění vypláceného při doţití ostatních pojištěných. V pojistných podmínkách můţe být pojištění pro případ doţití nastaveno tak, ţe v případě úmrtí pojištěného v průběhu pojistné doby pojišťovna vrátí oprávněným osobám část zaplaceného pojistného, případně zaplacené pojistné sníţené o správní náklady. Pojistné plnění v případě doţití je navýšeno o kaţdoročně připsané podíly na výsledcích hospodaření z fondu rezerv ţivotního a důchodového pojištění. Pojištění pro případ smrti nebo doţití: Jak uţ z názvu vyplývá, pojistnou událostí je smrt pojištěného v průběhu pojistné doby nebo jeho doţití konce pojistné doby. Jedná se o pojištění smíšené a pro pojistné plnění platí stejné podmínky jako pro pojištění pro případ smrti a pojištění pro případ doţití. Pojistné je placeno v dohodnutých lhůtách po celou dobu trvání pojištění, po dobu kratší nebo jednorázově na začátku pojištění. Smíšená pojištění jsou zhodnocována o kaţdoročně připsané podíly na výsledcích hospodaření z fondů rezerv ţivotního a důchodového pojištění. V případě úmrtí pojištěného pojistitel vyplatí sjednanou pojistnou částku a podíly na hospodářských výsledcích připsané pojištěnému do okamţiku úmrtí. Při doţití se vyplatí pojištěnému pojistná částka navýšená o podíly na výsledcích hospodaření za celou dobu pojištění. Kapitálové ţivotní pojištění: Zahrnuje v sobě kombinaci pojištění pro případ smrti a spoření. To znamená, ţe část z placeného pojistného je určena na pokrytí rizika smrti a část je pojišťovnou připisována ve prospěch klienta na tzv. kapitálovou hodnotu. Tuto kapitálovou hodnotu pojišťovna investuje a zhodnocuje. V případě smrti klienta je pojišťovna povinna vyplatit jak kapitálovou hodnotu pojištění, tak i pojistnou částku pro případ smrti. V případě, ţe se pojištěný doţije konce pojištění, vyplatí mu pojišťovna kapitálovou hodnotu (pojistné plnění na konci pojištění) pojištění jednorázově nebo periodickými výplatami.

36

Univerzální ţivotní pojištění: Pojištěnému umoţňuje přizpůsobovat a kombinovat rozsah pojistné ochrany svým momentálním finančním moţnostem. Skládá se ze dvou sloţek:  spořící (výplata pojistné částky v případě doţití konce pojistné doby),  rizikové pro výplatu pojistného plnění v případě invalidity, smrti, úrazu apod. Obě tyto sloţky se vedou odděleně. Riziková sloţka se povaţuje za základní, spořivá můţe být ve výjimečných případech dočasně či úplně zrušena. V průběhu pojištění lze placení pojistného dočasně zastavit, zaplatit dodatečné pojistné jednorázově, modifikovat pojistnou částku v závislosti na finančních moţnostech, vypůjčit si ze spořivé sloţky apod. Všechny tyto moţnosti mají své limity a podmínky, za kterých je moţné úpravy v pojistné smlouvě vykonat. Investiční ţivotní pojištění: Jedná se o ţivotní pojištění se spořící sloţkou tvořenou otevřenými podílovými fondy. Pojistnou ochranu lze rozšířit i o další doplňková pojištění (úraz, váţné choroby, denní dávky při nemoci, trvalá invalidita apod.). Pojišťovny mají širokou nabídku podílových fondů, od fondů peněţního trhu, přes dluhopisové aţ po akciové. K pojištění je klientovi veden účet. Ze zaplaceného pojistného se část spotřebovává na pojistné pro pokrytí zvolených rizik, na úhradu poplatků za správu pojištění (vedení smlouvy, správa portfolia, různé ţádosti o změny atd.) a zbytek můţe být investován do podílových fondů. Investiční ţivotní pojištění nabízí moţnosti:  přesouvat podílové jednotky z jednoho či více fondů do jiného či jiných fondů,  měnit alokační poměr, poměr, jakým má být investice rozdělena do jednotlivých fondů,  sjednávat či rušit pojištění některých rizik,  poţádat o zápůjčku nebo částečný odkup,  měnit výši pojistného a pojistné částky,  platit vedle pravidelného nebo jednorázového pojistného i mimořádné pojistné,  zahrnutí zproštění od placení pojistného,

37

 dynamizace (zvýšení pojistné částky a pojistného nebo jen pojistného pro zvýšení investiční sloţky). V případě doţití pojištěného konce pojistné doby je vyplacena aktuální hodnota podílových jednotek. V případě smrti pojištěného je podle konstrukce pojištění vyplacena obmyšlené osobě:  sjednaná pojistná částka pro případ smrti a rovněţ aktuální hodnota podílových jednotek, případně,  sjednaná pojistná částka pro případ smrti nebo aktuální hodnota podílových jednotek, podle toho, co je vyšší. Důchodové pojištění: V pojistné smlouvě můţe být sjednána doba, po kterou bude plnění vypláceno nebo doţivotní způsob periodické výplaty pojistné důchodové částky. Důchodová pojištění nabízejí:  důchod se stanovenou dobou výplaty nebo vyplácený doţivotně,  invalidní důchod, pro případ invalidity pojištěného,  pozůstalostní důchod. Uplatnění výše uvedených druhů důchodů se v pojistné smlouvě můţe různě kombinovat, ale základem bývá sjednání důchodu se stanovenou dobou výplaty nebo důchod vyplácený doţivotně. Protoţe se jedná o důchodová pojištění komerčních pojišťoven, doba pojištění ani sjednaný věk pro výplatu důchodu v pojistné smlouvě nemají ţádnou vazbu na důchod vyplácený z důchodového pojištění z I. pilíře. Pojištění lze postavit i jako ihned splatné, klient uhradí jednorázové pojistné, u kterého je moţné vyplácení doţivotního důchodu uţ od následujícího měsíce po sjednání pojištění. Výplatu důchodu lze na ţádost pojištěného

odloţit.

V tomto

případě

se

nastřádané

vloţené

prostředky

úročí

a jsou připisovány i podíly na výsledcích hospodaření. Jedná se také o formu výplaty penze z důchodového spoření. Klient si ke konci spoření vybere produkt od nějaké pojišťovny, kam budou převedeny naspořené prostředky, a ta bude na základě pojistné smlouvy periodicky vyplácet sjednaný důchod. Řada pojišťoven valorizuje důchod i během výplaty.

38

2.2.3.2.

Stavební spoření

Hlavní myšlenkou byla moţnost získání levného úvěru na bydlení. Účastníkem můţe být fyzická nebo právnická osoba, která si uzavře písemnou smlouvu o stavebním spoření. Uzavření smlouvy je zpoplatněno 1 % z cílové částky a poté si klient začíná spořit. Jednotlivé příspěvky lze platit v intervalu měsíčním, čtvrtletním, ročním, nebo nepravidelně. K naspořené částce klient dostává kaţdoročně státní podporu ve výši 10 % z vloţených prostředků v témţe roce, maximální státní příspěvek je 2 000 Kč při uloţené částce 20 000 Kč. Nárok na podporu vzniká pouze při dodrţení vázací doby, která je u smluv uzavřených po 1. 1. 2004 šestiletá. Státní podpora je určena pouze pro fyzické osoby, připisuje se na rodné číslo, jedna osoba tedy nemůţe pobírat vícero příspěvků od státu, ačkoli smluv o stavebním spoření můţe mít více. Po uplynutí vázací doby si klient můţe peníze vybrat a pouţít je dle svého vyváţení nebo můţe spořit dál do dosaţení cílové částky. Ta se dá kdykoli navýšit, z rozdílu staré a nové částky se opět musí zaplatit poplatek kolem 1 %, a tím protáhnout dobu spoření se státní podporou. V případě ukončení spoření před uplynutím vázací doby klient přichází a veškerou státní podporu a případně ještě musí zaplatit pokutu ve výši 0,5 % z cílové částky. Ze stavebního spoření lze čerpat řádné a překlenovací úvěry za výhodné úrokové sazby. Tyto úvěry jsou poskytovány pouze na účely stanovené zákonem, jako je koupě, výstavba či modernizace ubytovacích prostor. Získané prostředky smí klient vyuţít na stanovené účely i ve prospěch osoby blízké, podle ustanovení zákona. Nevýhodou stavebního spoření je poměrně vysoký zřizovací poplatek, ale v případě dlouhodobého spoření nabízí 10 % zhodnocení v podobě státního příspěvku a kolem 2 % výnosů z hospodaření. Českomoravská stavební spořitelna nabízí produkt Spoření na penzi od Lišky, které se chová jako devítileté stavební spoření se zhodnocením 3,15% p. a. s moţností státní podpory aţ 2 000 Kč při měsíčním vkladu 1 700 Kč.

2.2.3.3.

Investice do drahých kovů

K dlouhodobým investicím je vhodné nakupovat fyzické kovy, oproti krátkodobým aktivním obchodům a spekulacím, kdy se vyuţívá nepřímého drţení kovů přes ETF (burzovně obchodované fondy), warranty apod. Cena peněz je v čase znehodnocována,

39

a proto i mnoţství reálných statků, které si za ně pořídíme, klesá. U drahých kovů tomu tak není. Příklad: V roce 1908 vyráběla automobilka Ford model Tin Lizzie, který se prodával za 850 dolarů nebo za 1 300 g zlata, tenkrát byla měna ještě kryta zlatem (tzv. zlatý standard), a tak se zmíněných 850 dolarů opravdu dalo v bance směnit za 42,5 unce (1 300 g) zlata. Kdybychom chtěli koupit v dnešní době opět u automobilky Ford model Mondeo v lepší výbavě, místo 850 dolarů by bylo třeba cca 38 000 dolarů, ačkoli 1 300 g zlata by stačilo i na tento vůz v dnešní době. Zlato si pouze uchovává svoji hodnotu, ţe jeho cena roste, hodnotu zlata nijak neovlivní. To znamená, ţe čím více bude na světě peněţních zásob, tím bude narůstat cena zlata. Za posledních 40 let cena zlata roste průměrně o 10,5 % ročně. Velkou výhodou je osvobození zlata od DPH a jeho oblíbenost ve šperkařství. Nevýhodou je, ţe v období velké krize není zlato moc potřebné, protoţe v průmyslu není moc vyuţívané. Stříbro má naopak jako investice ohromnou výhodu v tom, ţe se značně spotřebovává jako průmyslový kov, a proto bude potřeba vţdy. Přesto si zachovává svoji hodnotu jako drahý kov. Za posledních 10 let cena stříbra vzrostla o 770 %. Nevýhodou je jeho zatíţení daní z přidané hodnoty. Renomovaní prodejci vţdy informují o původu a kvalitě svého zboţí, poskytují záruky a moţnosti zpětného výkupu. Česká mincovna nabízí Spoření ve zlatě. Spoření je alternativa pro lidi, kteří nemají dostatečnou hotovost pro nákup slitků nebo mincí, ale chtějí si na ně uspořit. Klient si zaloţí Zlaté konto u České mincovny zcela zdarma, veškeré transakce a vedení konta je bezplatné, stanoví si cílovou částku podle hodnoty mince či slitku, do kterého chce investovat a na konto si posílá peníze. Pravidelnost není podmínkou a mimořádné vklady jsou vítány. Po nákupu zlata je moţná jeho úschova ve Zlatém sejfu také zdarma, kde je pojištěno na 100 % jeho hodnoty. Přes Zlaté konto je moţné nakoupené zlato zase z pohodlí domova odprodat.

40

3. Státní dohled

Na bezpečnost finančních prostředků účastníků v penzijních společnostech dohlíţí ze zákona Česká národní banka. Činnost České národní banky ve vztahu k penzijním společnostem:  Kontrolovat všechny obchody na finančním trhu, zda jsou v souladu se zájmy klientů, se zákonem a zda dosahují nejlepší moţné ceny.  Alespoň jednou měsíčně kontroluje účetnictví penzijních společností, kontroluje výši kapitálu a v případě pochybností můţe nařídit prověrku hospodaření.  Nejméně jednou měsíčně také kontroluje rozloţení majetku penzijních společností, zda je v souladu s právními předpisy.  Kontroluje a určuje systém risk managementu penzijním společnostem.  Prověřuje profesní kvalifikaci a bezúhonnost všech členů představenstva, dozorčí rady a vedoucích pracovníků penzijních společností, můţe rozhodnout o jejich odvolání.  Schvaluje změny ve sloţení akcionářů penzijních společností.  Schvalování bank depozitářů.  Při zjištění špatného hospodaření penzijní společnosti můţe rozhodnout o převedení majetku klientů k jinému správci. Činnost depozitáře:  Depozitářem je banka, která má uzavřenou s penzijní společností depozitářskou smlouvu, pro níţ vykonává na základě této smlouvy finanční dohled.  Eviduje peněţní prostředky na účtech v důchodovém a účastnickém fondu.  Kontroluje připisování a odepisování penzijních jednotek účastnického fondu a důchodových jednotek důchodového fondu.  Kontroluje výpočty poplatků a výplaty dávek.

41

 Kontroluje výnosy z majetku fondů kolektivního investování, zda jsou rozděleny v souladu se zákonem a statusem fondu.  Kontroluje výplatu peněţních prostředků podílníkům a akcionářům.  Depozitář jedná při své činnosti s odbornou péčí a v zájmu účastníků důchodového fondu.  Odpovídá za škodu způsobenou penzijní společnosti a účastníkům penzijního fondu za škodu způsobenou jeho porušením povinností vyplývajících z právních předpisů, depozitářské smlouvy nebo statutu důchodového fondu.  Změna

depozitáře

důchodového

fondu

podléhá

předchozímu

schválení

České národní banky. Centrální registr smluv (CRS):  Je databází všech účastníků na důchodovém spoření.  Správcem je Specializovaný finanční úřad.  Evidují se zde údaje o účasti osob na důchodovém spoření, pojišťoven na důchodovém spoření a penzijních společností na důchodovém spoření.  Vede údaje o datu vzniku důchodového spoření, datum registrace pojistné smlouvy o pojištění důchodu, druh vyplácení důchodu, datum úmrtí účastníka, informace o zániku registrace smlouvy o důchodovém spoření apod. Penzijní společnosti:  Nahrazují bývalé penzijní fondy (PF). Jedná se především o transformaci PF na penzijní společnosti na základě přijetí nových zákonů.  Mají statut akciových společností, které musí mít oddělené majetky akcionářů od majetků klientů.  Činností je:  vyplácení dávek penzijního připojištění, shromaţďování příspěvků na doplňkové

penzijní

spoření

za

účelem

jejich

umisťování

do účastnických fondů, obhospodařování majetku v účastnických fondech a vyplácení dávek doplňkového penzijního spoření,

42

 obhospodařování

a

shromaţďování

prostředků

účastníků

spoření

v důchodových fondech, vyplácení dávek dle zákona 426/2011 Sb., O Důchodovém spoření,  shromaţďování peněţních prostředků od účastníků penzijního připojištění,  vyvíjení činnosti k uzavírání smluv o doplňkovém penzijním spoření.

43

4. II. pilíř – důchodové spoření

Vstup do důchodového spoření je dobrovolný. Vyuţít ho můţe kaţdá fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a zároveň není starší 35 let v roce uzavření smlouvy s penzijní společností. Pro občany starší 35 let platí, ţe mohou do spoření vstoupit pouze v průběhu prvních 6 měsíců po jeho spuštění (tj. do 30. 6. 2013). Jiná lhůta platí pro lidi, kteří se ke dni spuštění neúčastnili trhu práce. Tyto osoby mohou vstoupit do II. pilíře nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy jsou opět na trhu práce v ČR zavedeny a staly se poplatníky pojistného na důchodové pojištění. Obdobně to platí i pro osoby, které nastoupí do práce po období nezaměstnanosti, nebo které se vrátí z rodičovské dovolené. Za náhradní doby (péče o závislou osobu, péče o dítě, nezaměstnanost) nejsou účastníci tohoto spoření penalizováni. To znamená, ţe si účastníci po dobu náhradní doby nespoří ve II. pilíři, ale v I. pilíři jim vznikají stejná důchodová práva, jako kdyby do II. pilíře nevstoupili. Důchodové spoření není určeno pro osoby, kterým jiţ byl přiznán starobní důchod.

4.1.

Jak se spoří ve fondech

Vstupem do II. pilíře se odvádí o 3 % méně z vyměřovacího základu na povinné pojistné na důchodovém pojištění a tyto 3 % s dalšími 2 %, čili celkem 5 %, se spoří v penzijní společnosti, kterou si účastník vybere a se kterou uzavře smlouvu. Uzavření smlouvy ale účast na důchodovém spoření nezakládá. Účast totiţ vzniká aţ v okamţiku registrace uzavřené smlouvy v Centrálním registru smluv (CRS). O tuto registraci má za povinnost poţádat příslušná

penzijní

společnost.

Správcem

CRS

je

Specializovaný

finanční

úřad,

který po posouzení ţádosti zašle penzijní společnosti i účastníkovi oznámení o zaregistrování smlouvy. Z II. pilíře není cesty zpátky, jakmile se občan rozhodne pro vstup do důchodového spoření, uţ z něj nikdy nebude moci vystoupit. Tímto se zachovává administrativní i finanční udrţitelnost systému. Své rozhodnutí o vstupu lze vzít zpět jen do doby registrace smlouvy v CRS. Tato lhůta však můţe být i kratší 14 dnů. Účastník je povinen sdělit kaţdému zaměstnavateli datum vzniku účasti na důchodovém spoření. 44

Penzijní společnost je povinna při uzavírání smlouvy zjistit investiční profil klienta vyplněním investičního dotazníku. Podle výsledku pak zprostředkovatel doporučí, jakou zvolit investiční strategii. Penzijní společnosti nabízí čtyři fondy – státních dluhopisů, konzervativní, vyváţený, dynamický. Liší se strukturou portfolia (mírou volatility) a investičními limity.  Fond státních dluhopisů: investice do státních dluhopisů ČR, v malé míře do státních dluhopisů zemí EU a OECD.  Konzervativní fond: investice do dluhopisů členských států EU a do nástrojů peněţního trhu.  Vyváţený a dynamický fond: investice moţné téţ do akcií, cenných papírů kolektivního investování Penzijní společnosti mají za povinnost jednou ročně zasílat bezplatně výpis důchodového spoření. V průběhu roku lze o výpis kdykoli zaţádat a společnost ho za poplatek vystaví.

4.2.

Výplata prostředků

Účastník se doţije důchodového věku: Důchod nevyplácí penzijní společnost, ale pojišťovna jako pojistné plnění ze smlouvy o pojištění důchodu. Pojistné bude uhrazeno jednorázově ve výši naspořené částky v důchodovém spoření u penzijní společnosti. Účastník si můţe vybrat pojišťovnu, se kterou si pojištění důchodu sjedná. Kaţdá pojišťovna nabízí jiné zhodnocení a jinou výši důchodu. Smlouvu s pojišťovnou můţe uzavřít aţ po přiznání starobního důchodu v I. pilíři. Aby smlouva nabyla účinnosti, musí být zaregistrována správcem CRS. Registrace, kterou je povinna zařídit pojišťovna, je nezbytnou podmínkou pro spuštění výplat penze. Při uzavírání smlouvy s pojišťovnou si účastník můţe zvolit:  doţivotní starobní důchod,  doţivotní starobní důchod se sjednanou dobou výplaty pozůstalostního důchodu tří let,  starobní důchod na 20 let. Pojišťovna má za povinnost důchody jednou ročně valorizovat podle vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí.

45

Jestliţe se účastník stane invalidní a zanikne mu nárok na invalidní důchod (pro invaliditu třetího stupně) dosaţením důchodového věku, můţe si zvolit starobní důchod (z I. pilíře) ve výši dosavadního invalidního, tedy nekrácený díky účasti na důchodovém spoření. Jedinou podmínkou je převedení 60 % z celkové naspořené částky do státního rozpočtu (odpovídá 3 % z vyměřovacího základu vyváděným z I. pilíře. Zbývající část účastník vyuţije standardním způsobem – k úhradě pojistného na pojištění důchodu. Účastník se nedoţije důchodového věku: V případě úmrtí účastníka ve fázi spoření se naspořené prostředky stávají předmětem dědictví, výplata probíhá následovně:  dědic je starší 18 let a je účasten důchodového spoření – jeho podíl na dědictví se převádí na osobní důchodový účet u penzijní společnosti, s níţ má uzavřenou smlouvu o důchodovém spoření,  dědic je starší 18 let, ale není účasten důchodového spoření – jeho podíl na dědictví mu bude vyplacen přímo,  dědic je mladší 18 let – podíl na dědictví bude pouţit na úhradu jednorázového pojistného na pojištění sirotčího důchodu, sirotčí důchod vyplácí pojišťovna s příslušným oprávněným zvolená zákonným zástupcem nebo opatrovníkem po dobu 5 let. Příklad výpočtu důchodu z důchodového spoření: Pan Nový je účasten důchodového spoření a předpokládáme 15 leté setrvaní v tomto systému. S jakou výší důchodu můţe pan Nový do budoucna počítat? Tabulka 4.2.1. Výpočet měsíční úložky na důchodové spoření Text

Částka

Výše hrubé mzdy

18 500 Kč

3 % z hrubé mzdy - odvádí ČSSZ

555 Kč

2 % z hrubé mzdy - odvádí pojistník

370 Kč

Měsíční úloţka na spoření

925 Kč Zdroj: Vlastní výpočet

46

Tabulka 4.2.2. Výše doživotního měsíčního důchodu Text

Částka

Měsíční úloţka na spoření

925 Kč

Celkem vloţeno

166 500 Kč

Předpokládaný výnos fondu

1,5 %

2,5 %

3,5 %

4,5 %

5,5 %

665 Kč

715 Kč

771 Kč

832 Kč

899 Kč

6,5 %

7,5 %

8,5 %

Předpokládaná výše důchodu*

972 Kč 1 052 Kč 1 140 Kč

Zdroj: Výpočet dle kalkulátoru MPSV * Jedná se o doţivotní důchod bez pozůstalostní penze.

4.3. Cílová skupina obyvatel pro II. pilíř

Důchodové spoření má přilepšit na ţivotní úrovni jeho účastníků v zaslouţilém věku. Na pracující obyvatelstvo stát přenáší část odpovědnosti za budoucí příjmy v penzi a motivuje ho k tvorbě finančních rezerv do důchodového věku. Níţe uvedené tabulky ukazují, komu se skutečně vyplatí do II. pilíře vstoupit. Tabulka 4.3.1. Komu se II. pilíř vyplatí – muži Hrubý měsíční příjem Od Do 5019 11048 11073 13261 13279 15416 15417 17720 17740 19327 19331 21980 22000 25000 25000 28987 29000 36551 36575 197824

Věk při uzavření důchodového spoření 21 -29 -3 8 23 27 33 41 48 0 0

22 -23 -6 7 24 22 33 42 43 31 58

23 -26 -13 5 15 21 23 38 41 54 0

24 -24 -11 4 15 18 28 33 40 48 55

25 -23 -12 -2 12 17 27 26 38 35 52

26 -23 -17 -2 2 18 17 32 37 30 48

27 -28 -16 -1 7 8 18 15 36 41 40

28 -20 -15 -5 6 13 20 22 30 33 43

29 -26 -15 -5 3 8 15 20 26 36 40

30 -25 -15 -7 -5 8 14 19 28 31 34

31 -28 -18 -11 -1 3 7 18 24 28 30

32 -31 -23 -9 -5 0 13 11 15 30 37

33 -30 -27 -14 -7 2 5 14 19 22 35

34 -21 -26 -15 -4 3 7 12 15 19 27

35 -28 -24 -16 -7 0 3 9 14 21 26

36 -24 -29 -13 -6 -5 2 9 13 20 27

37 -28 -25 -17 -6 -1 3 5 9 17 30

Zdroj: Českomoravská stavební spořitelna

47

Tabulka 4.3.2. Komu se II. pilíř vyplatí – ženy Hrubý měsíční příjem Od Do

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

36

37

5019

11048

-71

-71

-68

-68

-58

-62

-65

-59

-63

-65

-57

-56

-61

-57

-59

-55

-57

11073

13261

-49

-48

-48

-49

-52

-51

-46

-44

-42

-48

-45

-49

-44

-45

-43

-40

-40

13279

15416

-34

-31

-32

-34

-29

-34

-35

-34

-29

-31

-28

-28

-30

-30

-29

-25

-28

15417

17720

0

-17

-14

-14

-10

-17

-20

-25

-18

-27

-17

-17

-19

-17

-19

-19

-18

17740

19327

-17

-16

-6

-10

0

-1

-13

-10

-11

-8

-11

-7

-14

-11

-9

-13

-13

19331

21980

0

-7

0

0

-2

-3

-6

0

-1

2

-4

2

-4

-9

-7

-5

-10

22000

25000

8

0

6

-2

21

12

16

-4

1

9

2

9

1

1

1

1

1

25000

28987

0

28

15

13

16

14

13

14

15

0

14

12

8

9

9

10

6

29000

36551

0

0

25

21

0

17

23

24

22

18

18

24

6

12

8

5

5

36575

197824

0

58

0

29

34

37

31

32

32

32

23

25

22

24

12

16

24

Věk při uzavření důchodového spoření

Zdroj: Českomoravská stavební spořitelna Hodnoty v tabulce uvádí % z ročního hrubého příjmu. Tato částka bude naspořena v důchodovém věku a tvoří základ pro výpočet penze z důchodového spoření. Záporná procenta vypovídají o nevýhodné účasti ve II. pilíři, člověk v této kategorii má předpoklad vyššího důchodu bez účasti na důchodovém spoření. Tabulky jsou pouze orientační, přesný výpočet jen těţko kalkulovat, kdyţ se neví budoucí vývoj mzdy a skutečný počet odpracovaných let. Jednoznačně však vyplývá, čím vyšší příjem, tím je účast ve II. pilíři zajímavější.

48

5. Dopad důchodové reformy na širokou veřejnost

Z předreformních kroků můţeme povaţovat za nejdůleţitější:  Změnu výpočtu důchodů,  od 30. 9. 2011 je do systému zavedena třetí redukční hranice, ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy.  Zvýšení nově vyměřených důchodů u občanů s příjmem vyšším neţ 34 000 Kč,  sníţení nově vyměřených důchodů u občanů s příjmy mezi 10 900 Kč a 34 000 Kč.  Zavedení většího krácení u předčasných důchodů od 1. 1. 2012,  o 1,2 % z výpočtového základu za kaţdých započatých 90 dní do 1 roku*,  o 1,7 % z výpočtového základu za kaţdých započatých 90 dní mezi1-2lety*,  o 1,5 % z výpočtového základu za kaţdých započatých 90 dní nad 2 roky*. *období, o které pojištěnec odešel dříve do důchodu  Navyšování důchodového věku,  navyšován je věk odchodu do důchodu aţ na 70 let, ke sjednocení důchodových let muţů a ţen má dojít v roce 2041. Reformní dopad na obyvatelstvo:  Zvýšení sazby DPH,  v lednu 2012 vzrostla sníţená sazba DPH z 10 % na 14 % a základní zůstala na 20 %,  od ledna 2013 se měly sazby sjednotit na 17,5 %, nakonec se vláda dohodla na zvýšení obou sazeb o jedno procento, tj sníţená na 15 % a základní 21 %.  Vznik účastnických fondů a přeměna penzijních fondů na penzijní společnosti.  zvýšení státních příspěvků => motivace ke zvýšení měsíčních vkladů do fondů, motivace k tvorbě vyšších rezerv na důchod,

49

 lidé spořící méně neţ 300 Kč měsíčně nedostanou od 1. 1. 2013 ţádný státní příspěvek, naopak spořící 1 000 Kč měsíčně dostanou od státu 230 Kč kaţdý měsíc, místo 150 Kč,  vznik tzv. předdůchodů, lidé mohou čerpat z doplňkového penzijního připojištění důchod uţ 5 let před věkovou hranicí důchodového věku  změna legislativy u penzijních společností => rozdělení majetku účastníků fondu a akcionářů => průhlednější hospodaření, oddělené vyplácení výnosů.  Vznik důchodového spoření,  dobrovolný vstup do II. pilíře, moţnost vyvedení 3 % z hrubé mzdy z pojistného na důchodové pojištění do soukromých fondů za podmínky vlastního investování 2 % z hrubé mzdy do téhoţ fondu,  nemoţnost odstoupit od smlouvy nebo ji vypovědět, trvá doţivotně.  Zhodnocení situace pana Nového: Tabulka 5.1. Porovnání důchodů pana Nového Text Výše důchodu bez účasti na důchodovém spoření Výše důchodu při účasti na důchodovém spoření Předpokládaná výše důchodu z II. pilíře při zhodnocení 1,5% (15 let spoření) Celkový důchod při účasti na důchodovém spoření Výše důchodu po 30 letech spoření do penzijního fondu

Měsíční důchod Měsíční pojistné 9 384 Kč 28% z 18 500 = 5 180 Kč 8 719 Kč 25% z 18 500 = 4 625 Kč 665 Kč 5% z 18 500 = 925 Kč 9 384 Kč 4 625 + 925 = 5 550 Kč 2 720 Kč 500 Kč

Zdroj: vlastní zpracování  V tabulce je vidět rozdíl ve výši důchodů v případě, ţe by pan Nový nebyl účasten důchodového spoření, v takovém případě by pobíral 9 384 Kč měsíčně,  a kdyby se do důchodového spoření zapojil, pobíral by taktéţ 9 384 Kč měsíčně s rozdílem, ţe by musel do spoření odvádět 2 % ze své hrubé mzdy, tj. 370 Kč měsíčně, po dobu 15 let.  Jednoznačně se II. pilíř panu Novému nevyplatí, přišel by v něm o 66 600 Kč vlastních finančních prostředků.

50

Závěr

Reformovat zaběhlý průběţně financovaný důchodový systém není jednoduché, jednou z moţností, jak předat zodpovědnost za příjem v důchodovém věku je celý systém zrušit, aby se kaţdý zajistil u komerčních pojišťoven, investičních fondů a jinými způsoby, podle individuálních potřeb. Tím by ovšem stát přišel o značnou výši příjmů a současní důchodci o svou penzi, takové řešení je nereálné. V práci jsem popsala historické kořeny důchodového zabezpečení, jak se vyvíjí skladba obyvatelstva – díky její změně jsou reformy v systému nezbytné. Kaţdý můţe zjistit svůj důchodový věk a na základě výpočtového výměru či současného hrubého příjmu spočítat výši důchodu z průběţného systému za současných podmínek, reálně tato výše můţe být u důchodového věku v roce 2050 a později aţ poloviční. Zabývala jsem se otázkou II. pilíře, který je určený spíše pro osoby s průměrnými a nadprůměrnými příjmy, neţ pro většinu obyvatel. Ani modelovému příkladu s hrubým příjmem 18 500 Kč se investice do tohoto systému nevyplatila. Kladně se nedá hodnotit ani fakt, ţe fondy důchodového spoření nemají ţádnou historii. V práci jsem uvedla několik investičních fondů, u kterých by se podle zvolených instrumentů dalo očekávat vyšší zhodnocení, ale z dlouhodobého hlediska tomu tak není. Podle mého názoru dynamické (vysoce rizikové) tituly CP do portfolia na důchodové spoření nepatří. Vedle státního důchodu (I. pilíře) a důchodového spoření (II. pilíře) jsem se v práci zaměřila také na III. pilíř, do kterého jsem zahrnula ostatní moţnosti zajištění se na stáří. Stát zvýšil příspěvky na transformované a účastnické fondy, investor si tak můţe přijít od státu aţ na 30 % zhodnocení, coţ je hodně zajímavé, pokud mu to vydrţí. Výhodná mi přijde investice jak do zlata, tak i stříbra. Obě komodity chrání peníze proti znehodnocování inflací. V práci byly pouţity hlavně popisné a analytické metody, které jsou následně srovnávací metodou uspořádány do tabulek. Bylo by vhodné v práci ještě kalkulovat s propočty stavebního spoření, termínových a spořících účtů, pojištění, ale z důvodu jejich obsáhlosti jsem je do práce nezahrnula a zaměřila se pouze na výpočty důchodů ze sociálního 51

zabezpečení, důchodového spoření a transformovaného fondu doplňkového penzijního spoření, protoţe jsou nejvyuţívanější díky aktivní státní zainteresovanosti. Některé další moţnosti, jak se dozajistit na stáří jsou v práci zmíněné a na kaţdém individuálně záleţí, co od produktu očekává. Cíl práce byl splněn pouze částečně, protoţe veřejnost nebyla s obsahem práce seznámena.

52

Seznam použitých zdrojů Literatura: 1. SLANÝ, Antonín; KREBS, Vojtěch a kol. Sociální ochrana a důchodový systém. 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN: 80-210-3390-8. 2. ŠTANGOVÁ, Věra; TRÖSTER, Petr a další. Vývojové trendy důchodových reforem v Evropě. 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2010. ISBN: 97880-87146-34-7. Internetové zdroje: 1. ASOCIACE PENZIJNÍCH FONDŮ ČR. Dostupné z WWW: 2. ČESKÁ TELEVIZE, ČT 24. Reforma penzí: Tři čtvrtiny Čechů nevěří druhému pilíři. [online], Publikováno: 11. 11. 2011. Datum poslední revize: neuvedeno. Dostupný z WWW: 3. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Dostupné z WWW:http://www.czso.cz/> 4. ČESKOMORAVSKÁ STAVEBNÍ SPOŘITELNA. Dostnupné z WWW:< https://www.cmss.cz/#!/> 5. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Důchodové pojištění. [online], Publikováno: neuvedeno. Datum poslední revize: neuvedeno. Dostupný z WWW: 6. PENÍZE. CZ. Speciál Důchodová reforma. [online], Publikováno: neuvedeno. Datum poslední revize: neuvedeno. Dostupný z WWW: 7. VÝKONNÝ TÝM. Závěrečná zpráva. Publikováno: 2005. Dostupný z WWW: 8. ZÁKON, č. 155/1995 Sb., O Důchodovém pojištění. Česká republika. Dostupný z WWW: 9. ZÁKON, č. 426/2011 Sb., O Důchodovém spoření. Česká republika. Dostupný z WWW: 10. ZÁKON, č. 427/2011 Sb., O Doplňkovém penzijním spoření. Česká republika. Dostupný z WWW: 11. ZÁKON, č. 428/2011 Sb., Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření. Česká republika. 53

Dostupný z WWW:< http://www.srovnavac.cz/soubory/zakon-c-428-2011-sb-zakonkterym-se-meni-nektere-zakony-v-souvislosti-s-prijetim-zakona-o-duchodovem-sporeni-azakona-o-doplnkovem-penzijnim-sporeni.pdf>

54

Seznam obrázků a tabulek Obrázky: Obrázek Ú.1. Nový systém důchodového zabezpečení

Grafy: Graf 2.1. Vývoj věkové skladby obyvatelstva

Tabulky: Tabulka 2.1.1.1. Věk odchodu do důchodu Tabulka 2.1.1.2. Potřebná doba pojištění při důchodovém věku Tabulka 2.1.1.3. Minimální doba pojištění pro přiznání starobního důchodu Tabulka 2.1.2.1. Výpočet důchodu bez účasti na důchodovém spoření Tabulka 2.2.1.3. Příklad výplaty jednorázového vyrovnání a penze po 30 letech spoření 500 Kč/měsíčně Tabulka 2.2.2.1. Změny ve státní podpoře penzijních fondů Tabulka 2.2.2.2. Státní podpora – zhodnocení vkladů účastníka fondu Tabulky 2.2.2.3. Investiční fondy ČS Tabulka 2.2.2.4. Srovnání zhodnocení investičních fondů Tabulka 2.2.2.5. Průměrné zhodnocení fondů penzijního připojištění Tabulka 2.2.2.6. Srovnání transformovaných a účastnických fondů Tabulka 4.2.1. Výpočet měsíční úloţky na důchodové spoření Tabulka 4.2.2. Výše doţivotního měsíčního důchodu Tabulka 4.3.1. Komu se II. pilíř vyplatí – muţi Tabulka 4.3.2. Komu se II. pilíř vyplatí – ţeny Tabulka 5.1. Porovnání důchodů pana Nového

55