Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Studijní obor: Finance a daně
REENGENEERING A INOVACE V MÁLÉM PODNIKU LIBUŠE JIRKOVÁ (Bakalářská práce)
Autor: Libuše JIRKOVÁ Vedoucí práce: Ing. Simona MAREČKOVÁ Bučovice, březen 2008
Evropský polytechnický institut, s.r.o. 1. soukromá vysoká škola na Moravě Osvobození 699, 686 04 Kunovice, tel.: 572/549018, fax.: 572/548788, http://www.edukomplex.cz/epi, e-mail:
[email protected]
Student(ka) Libuše Jirková Na Vyhlídce 929 685 01 Bučovice
Zadání bakalářské práce Vážený studente, vážená studentko jako téma Vaší bakalářské práce ve studiu oboru Finance a daně Vám zadávám
Reengeneering a inovace v malém podniku Libuše Jirková
Osnova: 1. Vývoj firmy Libuše Jirková 2. Podmínky kladené na podnikatele 3. Zdroje společnosti a ochrana spotřebitele 4. Schopnost vstupu firmy na jednotný trh EU 5. SWOT analýza a akční plán podniku
Bakalářská práce bude zpracována pro: OSVČ Libuši Jirkovou Tento dokument je součástí Vaší bakalářské práce V Kunovicích 8. února 2008 S pozdravem Oldřich Kratochvíl Honorary professor, Ing., Dr.h.c. rektor
2
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Simony Marečkové a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
Bučovice, březen 2008 /vlastnoruční podpis autora/
3
Děkuji slečně Ing. Simoně Marečkové za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce. Také chci poděkovat panu Ing. Pavlu Hrabovskému, který se mnou práci konzultoval.
Bučovice, březen 2008 Libuše Jirková
4
Obsah: Úvod ......................................................................................................................................7 1
Vývoj firmy Libuše Jirková ........................................................................................9 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6
2
Podmínky kladené na podnikatele ...........................................................................16 2.1 2.2 2.3 2.4
3
Finanční marketing společnosti, Public relations ..................................................20 Odborný tisk a časopisy.........................................................................................21 Dílčí základ daně ...................................................................................................21 Finanční analýza ....................................................................................................24 3.4.1 Ukazatele rentability ..............................................................................26 3.4.2 Ukazatele zadluženosti ..........................................................................29 3.4.3 Ukazatele likvidity.................................................................................33 3.4.4 Ukazatele aktivity ..................................................................................35
Schopnost vstupu firmy na jednotný trh EU ..........................................................39 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8
5
Vztahový marketing a informace společnosti........................................................16 Podmínky kladené orgány EU na podnikatele – vymezení zákona, terminologie a povinnosti ......................................................................................18 Zákaz prodeje toluenu spotřebitelům (nepodnikatelským subjektům) ..................19 Tabák a tabákové výrobky.....................................................................................19
Zdroje společnosti a ochrana spotřebitele ...............................................................20 3.1 3.2 3.3 3.4
4
Vývoj firmy..............................................................................................................9 Předmět činnosti ....................................................................................................10 Činnost podniku.....................................................................................................12 Konkurenceschopnost............................................................................................12 Strategický plán podniku .......................................................................................13 Podnikatelská strategie ..........................................................................................14
Podnikání v EU......................................................................................................40 Udržení mezinárodní konkurenceschopnosti v EU ...............................................40 Výrobky by měly být regulovány, jen je-li to nezbytně nutné ..............................41 Malé a střední podniky jsou hlavním pilířem podnikání v EU..............................42 Plány společnosti na jednotném trhu EU...............................................................43 Služby poskytované zákazníkům...........................................................................44 Dovednosti pro prodej v EU ..................................................................................45 Specializované služby............................................................................................45
SWOT analýza a akční plán podniku ......................................................................47 5.1 5.2 5.3
SWOT analýza podniku.........................................................................................47 Využití analýzy SWOT při koncipování strategií..................................................51 Akční plán..............................................................................................................53
Závěr ...................................................................................................................................54 5
Resume................................................................................................................................55 Resume (English) ...............................................................................................................56 Seznam použité literatury .................................................................................................57 Seznam příloh.....................................................................................................................58 Seznam tabulek ..................................................................................................................58 Seznam grafů......................................................................................................................58 Schéma ................................................................................................................................58
6
Úvod Současná situace na českém trhu má vysoké nároky na všechny podnikatelské subjekty, které se v nestálém prostředí české ekonomiky pohybují. Cílem všech subjektů je nejen přežít, ale hlavně dále rozvíjet svou podnikatelskou činnost. Samostatnou kapitolou jsou malé a střední podniky. Pro vypracování bakalářské práce jsem si vybrala společnost právě z oblasti malého a středního podnikání. Prosazení se na trhu je pro každou malou společnost velmi složité. V úvodu mé práce bych chtěla přiblížit řešenou problematiku. Jsou tomu asi čtyři roky, co vstoupila Česká republika do Evropské unie. Mnoho podnikatelů se tohoto velkého kroku obávalo, neboť jejich podnik byl ohrožen nejen velkou konkurencí domácích, ale i zahraničních firemních řetězců. V neposlední řadě ve své práci projednám informace o výhodách a nevýhodách malých a středních podniků, o podpoře konkurenční schopnosti malých a středních podnikatelů České republiky na trhu Evropské unie. Mou snahou bude zhodnotit prostřednictvím finanční analýzy finanční zdraví společnosti a dále potom analyzovat prostřednictvím SWOT analýzy postavení společnosti vzhledem k okolí. Každá organizace, která chce v současnosti dosáhnout úspěchu v konkurenčním boji, musí své chování pečlivě zvažovat a nesmí si dovolit žádná chybná rozhodnutí. Na základě finančního rozboru je nutné stanovit slabiny, které by mohly přinést problémy, a zvolit silné stránky, na základě kterých by mohla společnost stavět. Jelikož se žádný subjekt nevyskytuje ve vakuu, také daná společnost působí v určitém prostředí. Právě s přítomností dalších subjektů je spojena otázka možných hrozeb a příležitostí. Cílem bakalářské práce je dopomoci společnosti k analýze jejího postavení na trhu. Má pomoci ke zjištění jejích silných stránek, které mohou být základem pro možné změny a odhalit slabé stránky, které mohou do budoucna ohrožovat existenci společnosti. Na společnost působí vlivy vnějšího okolí. Tyto vlivy představují příležitosti a hrozby okolí, které musí společnost sledovat a reagovat na ně. Tato diplomová práce má ukázat všechny vlivy působící na společnost a pomoci jí tyto vlivy analyzovat a naznačit podmínky řešení. Má práce je založena na propojení teorie s praxí. První výzkum je zaměřen na kvalitativní ukazatele, velmi podrobný, do hloubky včetně použití SWOT analýzy. Jeho 7
smyslem bylo také využít myšlenkový potenciál EPI, s. r. o., pro moji budoucí práci. Prostřednictvím přímého dotazování mi zástupkyně oslovené firmy poskytla údaje obsahující analýzu vývoje před a po vstupu do Evropské unie. V průběhu roku 2007 jsem se obrátila na firmu - malého podnikatele Libuši Jirkovou, která mi ochotně poskytla informace pro průběžné zpracování a vypracování mé bakalářské práce.
8
1 Vývoj firmy Libuše Jirková Kapitola se zabývá vývojem jedné malé firmy v Jihomoravském kraji. Respondentka, která mi poskytla potřebné informace uvádí podnikatelské počátky, jejich vývoj a růst, nesnáze a překážky, které se jí stavěly do cesty. V kapitole jsou obsaženy obecné informace týkající se předmětu podnikatelské činnosti, vývoje počtu zaměstnanců, organizační struktury, výčtu dodavatelů případně odběratelů a v neposlední řadě sortiment zboží.
1.1 Vývoj firmy Firma Libuše Jirková je fyzická osoba se sídlem v Nevojicích u Bučovic. Paní Libuše Jirková a její manžel Radoslav Jirka společně začali rozvíjet podnikatelskou činnost po roce 1989 (po převratu), kdy bylo možné začít soukromě podnikat. Velkou zásluhu zde měl právě manžel paní Libuše Jirkové Radoslav Jirka, jehož předci vlastnili obchod již od nepaměti. Nová situace dala příležitost k novému rozvoji a proto ji manželé Jirkovi využili a v dražbě koupili novinový stánek. Na tehdejší dobu a poměry částka Kč 40,000,-znamenala poměrně velkou sumu. Jejich letité úspory činily Kč 10,000,--, které vložili jako jistinu k dražbě a na zbývající částku si vzali bankovní úvěr. Po splátce úvěru se jim stánek nezdál ideální nejen svou velikostí, ale hlavně pozicí, pro kterou mohl být kdykoliv odstraněn. Manželé se rozhodli pro koupi budovy, kde by mohli dále vykonávat svou podnikatelskou činnost. Brzy se naskytla příležitost ke koupi zděného stánku v centru Rousínova. Protože manželé neměli jinou vhodnější nabídku, investovali svůj kapitál do nově naskytnuté nemovitosti. Koupili tedy tuto malou budovu a otevřeli zde prodejnu obuvi, neboť ta v tomhle městě neměla zastoupení. Po delším čase ale zjistili, že Rousínov je tržně slabé městečko, a proto začali hledat nemovitost v atraktivnější lokalitě, se silnější kupní silou. Naskytla se jim příležitost ke koupi zděné budovy na náměstí v Bučovicích. Ihned využili příležitosti, stánek v Rousínově prodali a koupili budovu v Bučovicích. Jelikož nebyla koupě budovy jednoduchá záležitost, museli si manželé opět vzít bankovní úvěr. Čtyři roky tedy úvěr spláceli, ale investice se jim vyplatila. Nyní působí na trhu již 19 let. 9
V současné době manželé disponují dvěmi prodejnami. Jsou to „Tabák a tisk“ a prodejna „Drogerie – barvy, laky“. Na počátku podnikatelské činnosti manželé zaměstnávali pouze jednoho pracovníka, v současné době firma Libuše Jirková zaměstnává 7 zaměstnanců.
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 5
4
4
4
6
5
5
6
7
7
6
7
Tabulka č. 1: Počet zaměstnanců v letech firmy Libuše Jirková Zdroj: vlastní
1.2 Předmět činnosti Na počátku podnikatelské činnosti manželé Jirkovi obchodovali na základě rozhodnutí o registraci, kde předmětem podnikání byl nákup a prodej potravinářského, spotřebního a průmyslového zboží. Postupem času toto rozhodnutí bylo nahrazeno živnostenskými listy, znějícími na tyto předměty podnikání:
o specializovaný maloobchod; o maloobchod tabákových výrobků; o zprostředkování služeb; o dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako hořlavé, zdraví škodlivé, žíravé, senzibilující dráždivé. Na základě těchto oprávnění se firma zabývá obchodními činnostmi zahrnující následující sortimenty: nákup a prodej čistících, kosmetických a hygienických výrobků; nákup a prodej barev, laků a kartáčnických výrobků a doplňkového zboží pro malíře, natěrače a lakýrníky; nákup a prodej jedů, žíravin a pesticidů; nákup a prodej semen, zeminy, hnojiv a doplňkového zboží pro zahrádkáře; nákup a prodej chovatelských potřeb, krmiv a vitamínů pro domácí zvířectvo; nákup a prodej tisku, denního tisku, časopisů, kalendářů a balicího materiálu;
10
nákup a prodej kuřiva, tabáku, tabákových výrobků, cigaret a doplňkového sortimentu pro kuřáky, který tvoří šňupací tabáky, tabatěrky, zapalovače, telefonní karty, známky, pohlednice, gratulace; nákup a prodej pyrotechniky; zprostředkování fotografických prací a výroby razítek.
Barvy, laky
20 %
Semena, zahrada
5%
Dekorativní kosmetika
10 %
Krmivo pro zvířectvo
3%
Drogistické zboží
62 %
Tabulka č. 2: Podíl předmětu činnosti firmy Libuše Jirková v oblasti drogerie Zdroj: vlastní
20%
Barvy, laky 5%
Semena, zahrada Dekorativní kosmetika
10%
62% 3%
Krmivo pro zvířata Drogistické zboží
Graf č. 1: Podíl předmětu činnosti firmy Libuše Jirková v oblasti drogerie Zdroj: vlastní
11
1.3 Činnost podniku Předmětem činnosti podniku je prodej výrobků nejen drobným spotřebitelům, ale i různým organizacím působících v Jihomoravském kraji prostřednictvím fakturových plateb. Firma prodává své výrobky pouze na domácím trhu. Ovšem zákazníci tvořící trh jsou jak z České republiky, tak i turisté ze zahraničních zemí. Celkový trh tvoří drobní pravidelní zákazníci všech věkových kategorií, etnických menšin, domácností i podniků, kteří v podniku nakupují. Významnými zákazníky jsou ty organizace, kterým zboží firma dodává na fakturu ve větším množství např. městský úřad, obecní úřady, základní školy, obchodní akademie, technické služby města, vojenský útvar.
1.4 Konkurenceschopnost Konkurence v prostředí drogistických výrobků je velmi vysoká. Na daném trhu je velká řada malých podniků, zabývajících se prodejem drogistického zboží. Hlavní konkurenty tvoří okolní firmy, zabývající se prodejem stejného sortimentu zboží. Značnou konkurenci také představují supermarkety vyskytující se nedaleko provozovny. Společnost pro zvýšení konkurenceschopnosti v uplynulých letech investovala do dlouhodobého pronájmu, a pořídila míchací stroj pro všechny vodouředitelné barvy. Je možné si nechat namíchat až 5000 odstínů barev pro interiérové i exteriérové prostředí. Na omítkové zdivo jsou barveny báze v 0,7 kg a 5,5 kg balení, na všechny odstatní povrchy, jako je například dřevo, kov, beton, různé druhy plastů jsou použity báze v 0,7 kg balení. Tím došlo i k inovaci počítačové sítě využívané zejména k reprezentačním účelům a podpoře řízení. Pro obsluhu míchacího, počítačově řízeného stroje bylo nutné proškolit obsluhující personál.
12
Úkol/činnost
míchací, počítačové řízený stroj
Školený pracovník
Dobešová Věra Jirková Libuše Jirková Libuše
Kdy ?
Jednotné školení
Hotovo
Leden 2005
Školený pracovník
Kohoutková Hana Řehánková Jitka
Kdy ?
Jednotné školení
Hotovo
Leden 2008
Tabulka č. 3: Proškolení personálu firmy Libuše Jirková Zdroj: vlastní
1.5 Strategický plán podniku Tradiční definice chápe strategii podniku jako dokument, ve kterém jsou určeny dlouhodobé cíle podniku, stanoven průběh jednotlivých operací a rozmístění zdrojů nezbytných pro splnění daných cílů. Kritici tradiční definice strategie podniku však tvrdí, že tento tzv. plánovací přístup pouze předpokládá, že strategie je vždy jen výsledkem požadavků a přání podniku dosáhnout určitých cílů. Moderní definice chápe strategii jako připravenost podniku na budoucnost. Hlavním cílem podniku je vybudovat takovou zákaznickou klientelu, která zajistí výdělky do budoucího období. Plánem podniku je inovovat stávající zařízení a zrekonstruovat a rozšířit prodejní jednotku. To povede k rozšíření sortimentu, zvýšení stavu zaměstnanců a tím i v tomto regionu ke snížení dosti vysoké nezaměstnanosti. Cílem podniku je nejen dosáhnout co nejvyššího zisku při získávání co nejvyššího počtu spokojených zákazníků, ale i obstát na trhu před konkurencí. Ve strategii jsou stanoveny dlouhodobé cíle podniku, průběh jednotlivých strategických operací a rozmístění podnikových zdrojů nezbytných pro splnění daných cílů tak, aby tato strategie vycházela z potřeb podniku, přihlížela ke změnám jeho zdrojů 13
a schopností a současně odpovídajícím způsobem reagovala na změny v okolí podniku. Tvorba strategie a její využití patří v podniku k největším intelektuálním výkonům podnikového vedení. Jedině vedení podniku může zpracovávat strategii a je za ni také odpovědné.
1.6 Podnikatelská strategie Zákaznickou základnu firmy tvoří stálí zákazníci z města a blízkého okolí, kteří využívají nabídky sortimentu a služeb, jenž tato provozovna nabízí. V oblasti dodavatelských služeb existuje široká škála velkododavatelů, což se samozřejmě odráží i v konečných cenách. Firma není závislá pouze na jednom dodavateli. V současné době využívá nabídky dvou velkododavatelů drogistického zboží. V oblasti sortimentu natěračských bareb a laků firma využívá služeb nejen velkoobchodu, ale zboží nakupuje i přímo od výrobce. Tím si zajišťuje nejnižší cenu na trhu. S dodávajícími velkoobchody a firmami má společnost smluveny obchodní podmínky o dodávkách a zárukách jimi nabízeného zboží. Přímý marketing firmy spočívá v přímém kontaktu personálu organizace se zákazníkem. Personál je speciálně vyškolen k tomu, aby zákazníkovi vysvětlil přednosti a kvality daného výrobku. Dále přímý marketing firma využívá prostřednictvím nabídkových šotů v televizi, v regionálním rozhlase, roznosem reklamních letáků a roznášky reklamních nabídek. Jedná se o letáky různých firem (např. Šance, Jasmín), které velkoobchod zaměstnavateli dodává společně se zbožím, na které se akční cena vztahuje. K roznášce letáků do domů zákazníků využívá služeb České pošty především velkoobchod dodávající dané zboží. Podnik stojí ve vývojové fázi tržně - sociální orientace. Není výrobním podnikem, pouze prodává výrobky a proto se snaží uspokojit potřeby zákazníků s ohledem na jejich přání a potřeby (např. výrobky, které nebyly testovány na zvířatech, výrobky nepoškozující životní prostředí atd.). Projekt podpory prodeje pro zaměstnavatele spočívá v systému pro zákazníka velice výhodném, neboť při nákupu zboží nad určitou hodnotu, zákazník zdarma získává drobný reklamní předmět s logem firmy, který bude zákazníkovi firmu připomínat 14
a uchovávat v paměti. Nejvyužívanějším a nejvíce praktickým dárkem k nákupu je například taška. Dále podnikatel využívá místní kabelové televize k reklamě svého podniku a v něm prodávaného zboží. Navíce je k reklamě využito vývěsních štítů, reklamních cedulí a výloh, sloužících taktéž k podpoře prodeje s nabídkou atraktivního zboží, roznos letáků akčního zboží prostřednictvím České pošty až do domu, slevy zboží při nákupu určitého počtu výrobků, soutěže realizované formou stíracích losů, které zákazník obdrží u pokladny při nákupu určitého druhu zboží, darováním doplňujícího výrobku (např. při koupi šamponu či barvy na vlasy zákazník obdrží zdarma kondicionér na vlasy) atd. Na závěr roku využívá služeb kabelové televize, jejímž prostřednictvím děkuje zákazníkům za projevenou přízeň a přeje do nového roku hodně štěstí, zdraví, lásky a osobních i pracovních úspěchů. Firma se také presentuje na mezinárodních sportovních akcích a při kulturních akcích města.
15
2 Podmínky kladené na podnikatele Kapitola obsahuje údaje týkající se informovanosti o veřejných publikacích, ve kterých společnosti presentují své výrobky případně které odborné časopisy odebírají a čerpají z nich nové informace. Zahrnuje také informace o velikosti trhu, trendech, cenové struktuře, konkurenci a také zda firma musela provést nějaké inovace v oblasti právních předpisů či nařízení. Nedílnou součástí kapitoly jsou také reklamní média užívané firmami.
2.1 Vztahový marketing a informace společnosti Firma pravidelně odebírá odborné časopisy poskytující údaje o vývoji trhu, dodavatelských a konkurenčních firmách, novinkách na našem trhu, možnostech modernizace prodejních prostor, informačních technologiích. Dále využívá internetové sítě, které nabízí nejčerstvější informace o novinkách vyskytujících se na trhu. Pro zjednodušení objednávaného zboží společnosti vysílají své obchodní zástupce, kteří instalují počítačovou techniku pro využití provádění objednávek prostřednictvím internetové sítě. Prostřednictvím odborných časopisů se firma seznamuje s trendy vyskytujícími se na našem trhu a jak velké zastoupení má konkrétní firma působící na trhu. Jsou zde zobrazeny pravidelné průzkumy trhu a růst či propad těchto firem. Získané informace o trendech se snaží v co nejkratší době využít ve svůj prospěch. Konkrétní informace o cenové struktuře firma čerpá z internetu. Na základě těchto informací jsou dohodnuty cenové podmínky, jenž jsou zakotveny do dodavatelskoodběratelských smluv. Následně jsou dohodnuty dodací termíny, způsob platby, způsob dopravy a doba splatnosti. Tato smlouva je pro obě strany zavazující. Informace týkající se konkurence jsou pro firmu důležité a proto využívá všech dosažitelných prostředků k získání informací, vedoucích k úspěchu v boji s konkurencí. Firma má také konkrétní informace o silných stránkách konkurentů a proto se jim snaží vyrovnat v této vedoucí pozici, aby nadále konkurence pozbyla jedinečnost silných stránek. Pokud by tak firma neučinila a nesnažila se konkurenci vyrovnat, ne-li ji předčít, na trhu by neuspěla. Co se týká přání a preferencí zákazníků, snaží se firma jejich přání plně vyhovět a nabídnout jim více než se nachází na stávajícím trhu. 16
Firma ví, jakým způsobem prodávají konkurenti na trhu a také ví, čím jsou jí nebezpeční. Konkurenční firmy mají široké zastoupení specialistů, kteří působí i na mezinárodních trzích, čímž získávají větší přehled o pohybu zboží, což je pro tuhle firmu i ostatní firmy velké nebezpečí. Z hlediska distribuční struktury konkurentů na našem trhu jsou zahraniční řetězce zvýhodněny. Překážku ve vstupu na trh z hlediska stávajících práv duševního vlastnictví firma nepociťuje jako překážku, jelikož se jí patentování, obchodní značka ani jiná práva duševního vlastnictví netýkají. Každý výrobek se kterým firma obchoduje musí mít certifikát o kvalitě, složení a užití výrobku. Tyhle dokumenty musí mít každá provozovna k nahlédnutí nejen pro kontrolní úřady, ale také pro své klienty nebo zákazníky. Při vstupu na jednotný trh EU se musely technické normy našich dodavatelů a tím i výrobců podrobit změně předpisů evropských norem tak, aby trh EU byl jednotný. V rámci podnikání musely sjednotit i identifikační čísla podnikatelů, které musely být inovovány podle standardů Evropské unie. Na začátku místo třímístného čísla je CZ a dále pokračuje desetimístné číslo.
Každý výrobek z řad barev, laků pesticidů a chemikálií musí mít certifikát, který vydává Státní zkušebna. Tyto certifikáty se nazývají Bezpečností listy, které obsahují: •
identifikace látky nebo přípravku, výrobce a dovozce,
•
informace o složení látky nebo přípravku,
•
údaje o nebezpečnosti látky nebo přípravku,
•
pokyny pro první pomoc,
•
opatření pro hasební zásah,
•
opatření v případě náhodného úniku,
•
pokyny pro zacházení a skladování,
•
kontrola a expozice a ochrana osob,
•
fyzikální a chemické vlastnosti,
•
stabilita a reaktivita,
•
toxikologické informace, 17
•
informace i zneškodňování,
•
informace pro přepravu,
•
informace o právních předpisech,
•
další informace.
2.2 Podmínky kladené orgány EU na podnikatele – vymezení zákona, terminologie a povinnosti Zhruba rok po vstupu České republiky do Evropské unie se ukázalo, že harmonizace
právních
předpisů
není
zdaleka
dokončena.
V souvislosti
s touto
problematikou se často vyskytuje otázka, které legislativní předpisy jsou pro nás vlastně závaznější, zda jsou to obecné evropské směrnice nebo naše domácí české zákony a vyhlášky? Z tohoto důvodu je nezbytné, aby národní legislativa nebyla v žádných důležitých aspektech v rozporu s právem Evropského společenství. Jinak řečeno, právní předpisy musí přejímat právo Evropských společenství. Vraťme se však k připravovaným legislativním změnám. Návrh změny zákona č. 356/2004 Sb. O chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., je významným technickým předpisem jak v oblasti chemie, tak i životního prostředí. Hlavním důvodem změny tohoto zákona je právní vakuum, které způsobil zákon č. 356/2003 Sb., když s předstihem nereagoval na vstup České Republiky do Evropské unie. Jedná se o ony nešťastné pojmy „dovoz“ a „dovozce“, „uvedení na trh“ či „uvedení do oběhu“ a „distributor“. Správní delikty jsou předmětem nově zavedeného § 38a. V obecném smyslu se jedná o sankce nezajištění všech náležitostí stanovených zákonem při uvádění látky nebo přípravku na trh nebo do oběhu (např. balení, značení, klasifikace, informace o nebezpečných vlastnostech, poskytnutí bezpečnostního listu, oznamování atd.). Rozsah těchto deliktů je závislý na tom, zda se jedná o výrobce, dovozce, vývozce, distributora či prvního distributora. S tím také souvisí i velikost sankcí, které dlužno říci nejsou právě malé.
18
2.3 Zákaz
prodeje
toluenu
spotřebitelům
(nepodnikatelským
subjektům) Ministerstvo životního prostředí informuje, že omezení prodeje toluenu spotřebitelům (včetně prostředků obsahujících toluen) stanovuje vyhláška č. 284/2006 Sb (novela vyhlášky č. 221/2004, příloha č.II). Uvedená vyhláška je transpozicí směrnice 2005/59/ES, ke které Ministerstvo životního prostředí požádalo o vyjádření/stanovisko orgány Evropské komise. Na základě obdrženého stanoviska bylo potvrzeno, že prodej toluenu spotřebitelům je zakázán a to od 15. 6. 2007. Vzhledem k tomu, že spotřebitel je podle zákona č. 634/1992 Sb. definován jako fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje nebo používá výrobky za jiným účelem než pro podnikání, nevztahuje se uvedené omezení na podnikatelskou sféru. Výše zmiňovaná vyhláška obsahuje ještě další omezení (např. omezení množství ftalátů ve výrobcích či používání chemických přípravků při výrobě), které se však týkají z větší části výroby nikoliv maloobchodního prodeje. V současné době se toluen prodává pouze při předložení živnostenského listu, tak aby byl zaručen prodej jen oprávněným subjektům.
2.4 Tabák a tabákové výrobky Cigarety a tabákové výrobky se smějí prodávat jen v originálním balení opatřeném kolkem, na němž je uvedena konečná cena pro spotřebitele. Prodejce nesmí prodávat cigarety za vyšší, ale ani za nižší ceny, než jaké jsou uvedeny na tabákové nálepce. Balíček cigaret stojí tedy stejně jak v novinovém stánku, tak v supermarketu nebo v restauraci. Prodej tabákových výrobků nesmí být také vázán na prodej jiných předmětů. Znamená to, že prodejce nesmí ke krabičce cigaret přibalit zápalky nebo zapalovač, aby tak odůvodnil zvýšení ceny. Nový není ani zákaz prodeje "kusovek". Zákon říká, že tabákové výrobky musí být prodávány v uzavřeném jednotkovém balení, které je určeno pro přímou spotřebu. Kusově se smějí prodávat jen doutníky a cigarillos. Dne 1.1.2006 vstoupil v platnost tzv. "protikuřácký zákon", který kromě zákazu kouření na různých veřejných místech zavádí např. pokuty při prodeji tabáku osobám mladším 18 let či při prodeji balení cigaret po méně než 20 kusech. 19
3 Zdroje společnosti a ochrana spotřebitele Tato oblast mého průzkumu obsahuje údaje o finančních zdrojích potřebných pro vstup na jednotný trh, přibližuje oblast domácího i mezinárodního prodeje a marketingu ve firmách. Dále se zde uvádí finanční rozpočty vynaložené na reklamu. teorie této kapitoly pojednává o ochraně spotřebitele.
3.1 Finanční marketing společnosti, Public relations Firma disponuje finančními prostředky ve stejné míře, jako před vstupem do Evropské unie. Jelikož firma působí pouze na domácím trhu, nepotřebuje odpovědného zástupce za mezinárodní marketing. Ze 100 % čistého obratu společnosti je uvolněné 15 % na reklamu. Z toho: - 6,5 % je přiděleno pro reklamní a upomínkové předměty - 5,5 % tvoří sportovní a kulturní aktivity města - 3 % tvoří mediální reklama čistý nerozdělený obrat
85 %
reklamní předměty
6,5 %
sportovní a kulturní aktivity
5,5 %
mediální reklama
3%
Tabulka č. 4: Rozdělení čistého obratu společnosti Zdroj: vlastní
84%
čistý nerozdělený obrat reklamní předměty sportovní a kulturní aktivity 7% 3%
6%
mediální reklama
Graf č. 2: Rozdělení čistého obratu společnosti Zdroj: vlastní
20
3.2 Odborný tisk a časopisy Firma má velice dobrý přístup k obchodním časopisům s mezinárodním dosahem, z nichž hojně čerpá. Všeobecné informace pro firmu jsou např. v časopise Ekonom a v Hospodářských novinách. O novinkách v tabákovém průmyslu a o největší tabákové společnosti Philip Morris informuje Tandem. Tabákové listy, velkoobchod ČAS a akciová společnost Traffic informuje prodejce o akčních cenách cigaret, tabáku a alkoholických i nealkoholických nápojů. Časopis Trafikant vydává distribuční společnost PNS a orientuje ho na cílovou skupinu prodejců a vydavatelů tisku. O cenách cigaret a tabáku informuje také velkoobchod GECO a Imperial tobacco. Papírnický žurnál presentující nabídky a novinky z oboru kancelářského a papírnického zboží. Nabídkový katalog firmy ARIA se specializuje nejen na blahopřání pro všechny příležitosti, ale nabízí také kreslené i focené pohlednice, dopisní soupravy, balící papíry, dárkové taštičky a sáčky, visačky k dárkům, stuhy a stuhové hvězdice. Spektra a Balakom se zabývají malířským a natěračským sortimentem zboží nejen z historie, ale i novinkami na současném trhu, které přibývají nemalou rychlostí. Noviny VITA-NEWS se specializují na žrádlo a potřeby pro všechna zvířátka. Počínaje rybičkami a drobnými hlodavci, až po ptactvo všech velikostí, psy a kočky. Katalog Štark nabízí nejen semena a substráty, ale i postřiky na květiny i všechny pěstované plodiny, postřikové nádoby, květináče i truhlíky všech barev, druhů i velikostí. Podobný sortiment obsahuje i katalog společnosti AGRO. Dále časopis Cash nad Carry se zabývá vývojem tuzemského i zahraničního trhu a také výrobky, vyskytujících se na trzích.
3.3 Dílčí základ daně Výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona). 21
Vyplní v celých Kč poplatník
finanční úřad
101
Příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu dle § 7
+ 15 750 226
102
Výdaje související s příjmy dle § 7 zákona
+ 15 000 284
103
Pojistné
104
Rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř. 101 - ř. 102 –
+0
- ř. 103) nebo hospodářský výsledek před zdaněním (zisk, ztráta) 105
+ 749 942
Úhrn částek podle § 23, § 5 a ostatní úpravy podle
zákona zvyšující - uveďte úhrn částek zvyšujících hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a +0
výdaji. 106
Úhrn částek podle § 23, § 5 zákona a ostatní úpravy
podle zákona snižující - uveďte úhrn částek snižujících hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a +0
výdaji. 107
Část příjmu nebo hospodářského výdělku před
zdaněním (zisk), kterou rozdělujeme na spolupracující + 7 875 113
osobu (osoby) podle § 13 zákona 108
Část výdajů nebo hospodářského výsledku před
zdaněním
(ztráta),
kterou
rozdělujeme
na
spolupracující osobu (osoby) podle § 13 zákona 109
+ 7 500 142
Část příjmů nebo hospodářského výsledku před
zdaněním (zisk), která připadá na Vás jako na spolupracující osobu podle § 13 zákona 110
+0
Část výdajů nebo hospodářského výsledku před
zdaněním (ztráta), která připadla na Vás jako spolupracující osobu podle § 13 zákona
+0 22
111
Zbývající část příjmů za více zdaňovacích období
snížená o zbývající část výdajů připadající na příjmy +0
za více zdaňovacích období podle § 14 zákona 112
Váš podíl jako společníka veřejné obchodní
společnosti
nebo
komplementáře
komanditní
společnosti. Vykáže-li společnost ztrátu, označte svůj +0
podíl znaménkem minus (-) 113 Dílčí
základ daně (ztráta) z příjmů podle § 7 zák. (ř.
104 + ř. 105 - ř. 106 - ř. 107 + ř. 108 + ř. 109 - ř. 110 + 374 971
ř. 111 + ř. 112)
Tabulka č. 5: Dílčí základ daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti firmy Libuše Jirková za zdaňovací období (kalendářní rok) 2006. Zdroj: ůdaje potřebné k vypracování tabulky mi poskytla zástupkyně firmy Libuše Jirková
Na začátku
Na konci
zdaňovacího období zdaňovacího období 1. Dlouhodobý hmotný majetek
+ 850 778
+ 803 034
----------
----------
účtech *)
----------
----------
4. Zásoby
+ 248 461
+ 256 054
půjček
+ 21 059
+0
6. Ostatní majetek *)
----------
----------
+ 215 211
+ 41 145
----------
----------
2. Peněžní prostředky v hotovosti *) 3. Peněžní prostředky na bankovních
5. Pohledávky včetně přijatých úvěrů a
7. Závazky včetně přijatých úvěrů a půjček 8. Rezervy 9. Mzdy
+ 200 466
*) označené údaje jsou nepovinné Tabulka č. 6: Tabulka pro poplatníky, kteří vedou daňovou evidenci podle § 7b zákona Zdroj: vlastní
23
3.4 Finanční analýza Finanční analýza dle Valacha [6] je oblast, která představuje významnou součást komplexu finančního řízení podniku, neboť zajišťuje zpětnou vazbu mezi předpokládaným efektem řídících rozhodnutí a skutečností. Je úzce spojena s finančním účetnictvím, které poskytuje data a informace pro finanční rozhodování prostřednictvím základních finančních výkazů: rozvahy, výkazu zisku a ztráty, přehledu o peněžních tocích. Mimo tyto zdroje čerpá také z oblasti vnitropodnikového účetnictví, statistiky, peněžního či kapitálového trhu. Samotné souhrnné výstupy neposkytují úplný obraz o hospodaření a finanční situaci podniku, o jeho silných a slabých stránkách, nebezpečích, trendech a celkové kvalitě hospodaření. K překonání těchto nedostatků se proto využívá finanční analýza jako metoda, která umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření, finanční situaci podniku, podle nichž by bylo možné přijmout patřičná rozhodnutí. Finanční analýza poskytuje řadu cenných informací, ve strategickém managementu lze těchto výstupů podle Vebera [7] využít při: •
hodnocení minulé a současné finanční situace organizace; finanční analýza by měla dát odpověď na otázky: jak organizace hospodařila, kde jsou pozitiva či nedostatky v její finanční situaci;
•
vyhodnocování předpokládaného budoucího ekonomického vývoje; pomocí aparátu finanční analýzy lze analyzovat ekonomické důsledky jednotlivých strategických variant a určit ekonomicky nejvýhodnější variantu;
•
ekonomickém zdůvodnění připravovaných nebo předpokládaných podnikatelských projektů pro statutární orgány či bankovní kruhy.
Účelem a smyslem finanční analýzy je provést, s pomocí speciálních metodických prostředků, diagnózu finančního hospodaření podniku, podchytit všechny jeho složky, případně při podrobnější analýze zhodnotit blíže některou ze složek finančního hospodaření.
24
Uspokojivou finanční situaci podniku označujeme pojmem „finanční zdraví“ podniku. Za finančně zdravý podnik je možné považovat takový podnik, který je v danou chvíli i perspektivně schopen naplňovat smysl své existence. V podmínkách tržní ekonomiky to prakticky znamená, že je schopen dosahovat trvale takové míry zhodnocení vloženého kapitálu, která je požadována vkladateli s ohledem na výši rizika, s jakým je příslušný druh podnikání spojen. Čím větší je výnosnost neboli rentabilita vloženého kapitálu, tím lépe pro podnik a jeho investory. Za nejrozšířenější typy ukazatelů, kterých využívá finanční analýza, lze považovat následující kategorie : Ukazatele vývojových trendů – postihují časové změny absolutních ukazatelů. Metoda spočívá v porovnávání jednotlivých položek výkazů (výkonů, nákladů, zisku, majetku, apod.) v čase. Abychom mohli co nejlépe posoudit vývoj organizace, bylo by vhodné pracovat se změnami položek účetních výkazů za řadu alespoň pěti let, ne pouze ve vztahu k předchozímu roku. Současně je nutné přihlížet ke všem změnám ve specifických podmínkách relevantního prostředí organizace. Pyramidový rozklad – každá skupina poměrových ukazatelů postihuje pouze jediný rys složitého ekonomického procesu. Je však zřejmé, že mezi nimi existují určité závislosti. Poznatky o jednotlivých stránkách procesu je proto nutné třídit, vzájemně propojovat
komplexně vyhodnocovat. Pro usnadnění takové analýzy jsou vytvářeny
pyramidové soustavy ukazatelů. Poměrové ukazatele (ratio) – charakterizují vzájemný vztah mezi dvěma položkami účetních výkazů pomocí jejich poměru. Má-li mít smysluplnou interpretaci, musí existovat mezi položkami vzájemná souvislost. Poměrové ukazatele umožňují získat rychlý a nákladný obraz o základních finančních charakteristikách organizace. Praktickým užíváním se vyčlenila určitá skupina všeobecně akceptovaných ukazatelů, které umožňují vytvořit si základní představu o finanční situaci zkoumané organizace. Tyto ukazatele se sdružují do skupin, přičemž se každá váže k některému aspektu finančního stavu organizace. Součástí rozborů je srovnání vypočtených ukazatelů s poměrovými ukazateli, které jsou uznávány jako vhodné a žádoucí pro stejnorodou podnikatelskou skupinu.
25
3.4.1 Ukazatele rentability Rentabilita, resp. výnosnost vloženého kapitálu je měřítkem schopnosti podniku vytvářen nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Je formou vyjádření míry zisku, která v tržní ekonomice slouží jako hlavní kritérium pro alokaci kapitálu. Tato skupina ukazatelů se používá pro hodnocení a komplexní posouzení celkové efektivnosti podniku, pomocí nich se vyjadřuje intenzita využívání, reprodukce a zhodnocení kapitálu vloženého do podniku. Pokud se týká zisku, jsou v anglosaských zemích zpravidla vykazovány následující kategorie zisku: •
zisk před odečtením odpisů, úroků a daní,
•
zisk před odečtením úroků a daní – představuje provozní hospodářský výsledek, zisk (resp. ztrátu),
•
zisk před zdaněním – provozní zisk, ze kterého již byly odečteny náklady na financování – úroky,
•
zisk po zdanění - je to vlastně čistý zisk, který podniku po vyplacení případných dividend prioritním akcionářům zůstane k rozdělení mezi držitele kmenových akcií. Zbývající část zůstává v podniku pro vlastní reprodukci jako nerozdělený zisk.
Rentabilita celkového kapitálu ROA =
zisk celková aktiva
Tímto ukazatelem vyjadřujeme celkovou efektivnost organizace. Finanční struktura společnosti je v tomto případě nevýznamná. Důležité je, kolik dokáže společnost vydělat se všemi prostředky, které má k dispozici.
ROA (v %)
2004
2005
2006
8,64
16,89
9,34
Tabulka č. 7: Rentabilita celkového kapitálu Zdroj: vlastní
26
Rentabilita celkového kapitálu vykazuje velké kolísání hodnot, v případě roku 2005 došlo k rapidnímu nárůstu rentability, tento nárůst byl zapříčiněn na jedné straně vysokým ziskem, na druhé straně poklesem pasiv pod hranici předcházejícího roku.
Rentabilita vlastního kapitálu ROE =
zisk vlastní kapitál
Tento ukazatel je významný pro akcionáře (společníky), protože porovnává to, co se vydělalo z prostředků vložených akcionáři. Hodnota by měla být vyšší než výnosnost jiných investorských příležitostí, jinak by totiž bylo pro vkladatele nevýhodné mít ve společnosti podíl. Pro tento ukazatel je nejvýhodnější používat kategorii čistého zisku.
ROE (v %)
2004
2005
2006
15,74
20,97
14,69
Tabulka č. 8: Rentabilita vlastního kapitálu Zdroj: vlastní
Tento ukazatel dává míru zhodnocení akcionáři (příp. společníky) vložených prostředků. Zhodnocení vlastního kapitálu by mělo být tak velké, aby pokrývalo obvyklou výnosovou a rizikovou prémii. Pokud je hodnota trvale nižší, příp. stejná jako minimální výnosnost, potom je podnik fakticky odsouzen k zániku. Obecně lze říci, že by hodnota tohoto ukazatele měla přesáhnout minimální úrokovou míru. Za tuto úrokovou míru můžeme považovat úrokové sazby z termínovaných vkladů bank, které jsou nejjistějším, bohužel ale také nejméně výnosným způsobem uložených peněz. V současnosti je tato úroková míra max 5 % a to u termínovaných vkladů dlouhodobých.
Rentabilita dlouhodobého (investovaného) kapitálu ROI =
zisk vlastní kapitál + dlouhodobý cizí kapitál
27
Tento ukazatel poskytuje informaci o výnosnosti dlouhodobého kapitálu. Tento ukazatel může sloužit při posuzování překapitalizace a podkapitalizace, kde si takto můžeme spočítat jestli je pro nás neefektivní financovat dlouhodobými zdroji oběžná aktiva. Pod pojmem dlouhodobý cizí kapitál chápeme kapitál, který společnost musí zaplatit až za více než 12 měsíců.
ROI (v %)
2004
2005
2006
15,74
20,97
14,69
Tabulka č. 9: Rentabilita dlouhodobého (investičního) kapitálu Zdroj: vlastní
Tento ukazatel je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje. Tzn. dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu.
Rentabilita tržeb ROS =
zisk tržby
Charakterizuje zisk vztažený k tržbám. Tržby ve jmenovateli představují tržní ohodnocení výkonů firmy za určité období. Výkony měří výkonnost firmy, tj. jak účinně využije všechny své prostředky k vytvoření hodnot, s nimiž se uchází na trhu. Do čitatele bývá dosazován čistý zisk po zdanění. Pro každé odvětví existuje přiměřená rentabilita tržeb. Ukazatel je potřeba posuzovat v časové řadě (rostoucí trend je příznivý, ale i snížení ukazatele nemusí být vysloveně záporné, pokud rostou tržby) nebo v rámci oboru i mezi jednotlivými společnostmi. Hodnota ukazatele silně závisí i na strategii společnosti a jejich cílech. 2004
2005
2006
ROS (v %)
4,96
5,23
4,98
Zisková marže
0,047
0,054
0,051
Tabulka č. 10: Rentabilita tržeb Zdroj: vlastní
28
Tržby představují příjem za realizované výkony. Rentabilita tržeb dosahuje velmi nízkých hodnot, v podstatě nejnižších hodnot ze všech ukazatelů rentability. Jednou z příčin tohoto stavu je nízká míra přidané hodnoty. Podnik prodává kvůli velké konkurenci na trhu výrobky za nižší ceny, které poskytují jen malý prostor na tvorbu zisku, protože podstatná část tržeb přechází na úhradu nákladů. Zisková marže udává, kolik korun vydělá jedna koruna obratu.
Zisková marže =
čistý zisk tržby
Ukazatel ziskové marže je modifikací rentability tržeb a udává zisk na korunu obratu. Oproti ukazateli rentability tržeb používá v čitateli čistý zisk po zdanění.
3.4.2 Ukazatele zadluženosti Slouží jako identifikátor výše rizika, které organizace podstupuje, pokud financuje svou činnost danou strukturou vlastních a cizích zdrojů. Je nutné připomenout, že zadluženost nemusí být negativní charakteristikou. Určitá výše zadlužení je obvykle pro organizaci užitečná. Podstatou ukazatelů zadluženosti je, že vyjadřují vztah mezi cizími zdroji na jedné straně a vlastními zdroji na straně druhé. Při velké zadluženosti je organizace příliš zatížena splácením úvěrů a úroků a snadno se dostane do nepříznivé finanční situace. Organizace má používat cizí kapitál v tom případě, že výnos, který se tím získá a rovněž i výnosnost celkového vloženého kapitálu bude vyšší, než jsou náklady spojené s jeho použitím, tj. úrok placený z cizího kapitálu. Vzájemný poměr mezi vlastním a cizím kapitálem se značně liší u jednotlivých organizací. Závisí nejen na oboru podnikání, ale také na majetkové struktuře organizace, výši a stabilitě zisku a tržeb, subjektivním postoji manažerů, úrokové míře bank, výkonnosti organizací apod.
29
Mezi hlavní důvody, které hovoří pro používání cizího kapitálu patří tyto: •
organizace nedisponuje dostatečně velkým vlastním kapitálem, který je potřeba k jejímu založení;
•
organizace přechodně v průběhu činnosti nedisponuje potřebným kapitálem;
•
poskytovateli cizího kapitálu nevznikají žádná práva v řízení organizace;
•
cizí kapitál je zpravidla vlivem „daňového efektu“ levnější než kapitál vlastní.
Na druhé straně existují určité důvody proti vnějšímu použití cizích zdrojů: •
cizí kapitál zvyšuje zadluženost organizace a snižuje finanční stabilitu;
•
každý další dluh je dražší a je obtížnější ho získat;
•
vysoký podíl cizího kapitálu omezuje jednání managementu, které musí být přizpůsobováno věřiteli.
Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv =
vlastní kapitál celková aktiva
Doporučuje se, by hodnota tohoto ukazatele neklesla pod 30 %. Prakticky se jedná o procentní ukazatel. Ukazatel sleduje dlouhodobou stabilitu společnosti – to jakým způsobem financuje společnost svá aktiva. Měl by se však posuzovat v návratnosti na rentabilitu. Závisí na velikosti společnosti a oboru podnikání, ale také na dostupnosti zdrojů, pověsti společnosti, apod. Žádoucí hodnota by neměla být stanovena jen jako minimum, ale spíše je vhodnější stanovit interval doporučených hodnot. Vysoká hodnota tohoto ukazatele znamená vysokou stabilitu společnosti, ale vzhledem ke skutečnosti, že vlastní kapitál je nejdražším způsobem financování, má vysoká hodnota tohoto ukazatele nepříznivý vliv na rentabilitu společnosti. Naopak nízká hodnota ukazatele znamená podnikání s vyšším rizikem úpadku, ale přináší vyšší zisky pro akcionáře nebo podílníky.
30
2004
2005
2006
52
72
69
Poměr vlastního kapitálu k celkovým aktivům (v %)
Tabulka č. 11: Poměr vlastního kapitálu k celkovým aktivům (v %) Zdroj: vlastní
Tento ukazatel bývá často označován jako ukazatel finanční samostatnosti. Stanovení jeho optimální výše je problematické. Zvyšující se hodnota ukazuje, že je firma finančně stabilní. Podle těchto ukazatelů, můžeme konstatovat, že se jedná o relativně stabilní podnik. Snížením krátkodobých resp. uhrazením dlouhodobých závazků se podařilo zvýšit stabilitu na 72 %. Nelze ovšem jednoznačně konstatovat, zda je to pro firmu dobré, či špatné hodnocení.
Poměr cizího kapitálu a celkových aktiv =
cizí kapitál celková aktiva
Tento ukazatel je doplňkem k předcházejícímu ukazateli. Ukazuje, jak dobře jsou věřitelé společnosti chráněni pro případ platební neschopnosti společnosti. Od určité hodnoty ukazatele společnost pocítí problémy se získáváním dalšího kapitálu. Někteří věřitelé si do podmínek dávají i limity pro tento ukazatel. Obecně se doporučuje, aby hodnota tohoto ukazatele nepřesáhla 70 %.
Úrokové zatížení =
nákladové úroky čistý zisk + nákladové úroky
Tento ukazatel by neměl dlouhodobě přesáhnout hodnotu 1 (prakticky to znamená, že čistý zisk musí být kladný). Krátkodobě tuto hodnotu překročit může, protože na krytí nákladových úroků lze použít i jiné zdroje než jen čistý zisk. Ukazatel vyjadřuje, jakou část celkového přínosu společnosti odčerpají nákladové úroky.
31
Úrokové zatížení (v %)
2004
2005
2006
2,8
0,12
0,00
Tabulka č. 12: Úrokové zatížení (v %) Zdroj: vlastní
Informuje o tom, jakou část z celkového efektu podnikání odčerpají placené nákladové úroky. Vypočtené hodnoty by neměly přesáhnout hodnotu 100 %, protože by to znamenalo, že veškerý zisk bude vynaložen na zaplacení úroků.
Překapitalizování =
vlastní kapitál stálá aktiva
O překapitalizování společnosti lze mluvit, pokud se hodnota tohoto ukazatele blíží nebo dokonce převyšuje hodnotu 1. Tento ukazatel porovnává stabilitu a výnos. Při překapitalizování se stabilita preferuje před výnosem. Tzn. dlouhodobé (a tudíž pravděpodobně dražší) vlastní zdroje se používají i na financování krátkodobých aktivit společnosti. Což sice znamená, že riziko společnosti je nízké, ale jistota jde na úrok rentability. A to je ještě v záloze cizí kapitál. Je zajištěna vysoká finanční stabilita podniku, ale snižuje se celková efektivnost podnikání. Při posuzování tohoto ukazatele v čase je zvyšování hodnoty nad 1 nepříznivé. Pokud je hodnota výrazně menší než 1, je dobré zkusit, jestli společnost není podkapitalizována.
Překapitalizování
2004
2005
2006
4,23
2,57
1,19
Tabulka č. 13: Překapitalizování společnosti Zdroj: vlastní
Při této situaci jsou dlouhodobé vlastní zdroje použity i na financování krátkodobých aktivit firmy. Což sice znamená, že riziko firmy je relativně nízké, ale tato jistota jde na úrok rentability. Nepříznivé pro finanční zdraví je tedy zvyšování hodnoty ukazatele nad 1. Je nezbytné sladit časový horizont trvání majetkové účasti s časovým horizontem zdrojů, ze kterých jsou financovány. V tomto případě došlo k situaci, kdy měl 32
podnik více vlastního kapitálu, než bylo hospodárné. V takové situaci nedokáže vydělat tolik, aby byly pokryty základní nároky vlastníků kapitálu.
3.4.3 Ukazatele likvidity Jednou ze základních podmínek existence organizace je schopnost hradit vlastní závazky (speciálně krátkodobé). Posouzení průběhu platební schopnosti v minulosti spolu s odhadem budoucího vývoje patří mezi klíčové problémy, kterými se finanční analýza zabývá. Úspěšnost organizace není zajištěna pouhým faktem, že organizace vykazuje zisk. Dluhy je totiž nutné platit penězi, a to je důvod, proč se organizace musí starat o to, aby měla dost prostředků k uspokojení splatných požadavků svých věřitelů. Pokud organizace není schopna dostát svým závazkům, dostává se do finanční tísně – platební neschopnosti. Analýza likvidity bývá nazývána rozborem platební schopnosti firmy. Ukazatele likvidity obecně poměřují to, čím je možno platit (různě vyjádřená oběžná aktiva), s tím, co je nutno platit (krátkodobými závazky splatnými v blízké budoucnosti).
Okamžitá likvidita =
PP krátkodobé závazky
Okamžitá likvidita měří schopnost organizace hradit právě splatné závazky naprosto nekompromisně, okamžitě do čitatele s dosahují všechny pohotové platební prostředky – suma peněz na běžném účtu, v pokladně a jejich ekvivalenty. Za přijatelnou lze považovat hodnotu okamžité likvidity vyšší než 0,2.
Okamžitá likvidita
2004
2005
2006
0,08
0,11
0,22
Tabulka č. 14: Okamžitá likvidita Zdroj: vlastní
Tento ukazatel udává, kolikrát pokrývají peněžní prostředky krátkodobé závazky společnosti. Doporučená hodnota tohoto ukazatele by se měla pohybovat okolo 0,2. 33
Běžná likvidita =
OA − zásoby krátkodobé závazky
V čitateli zůstávají peněžní prostředky, krátkodobé cenné papíry a pohledávky. Pohledávky zahrnujeme pouze krátkodobé a je vhodné je opravit o pohledávky nedobytné, popř.i ty, jejich dobytnost je pochybná. Obecně se uvádí, že pohotovou likviditu lze považovat za dobrou, je-li hodnota ukazatele alespoň jedna. Vyšší hodnota bude příznivější z hlediska věřitelů méně však z hlediska vlastníků organizace. Nadměrná výše oběžných aktiv totiž vede k neproduktivnímu využívání vložených prostředků, a tím negativně ovlivňuje rentabilitu organizace.
Běžná likvidita
2004
2005
2006
0,12
1,02
1,82
Tabulka č. 15: Běžná likvidita Zdroj: vlastní
Doporučená hodnota ukazatele se pohybuje okolo 1. Vyšší hodnota ukazatele je podnětem věřiteli, že společnost je schopna vyrovnat se se svými závazky. Na druhou stranu je tato situace méně výhodná pro vlastníky, protože relativně velká část oběžných aktiv je vázána ve formě finančních prostředků, které nesou minimální výši úroků. V prvním sledovaném roce byl ukazatel nižší než je požadováno, v dalších letech naopak převyšuje potřeby.
Celková likvidita =
OA krátkodobé závazky
Celkové likvidita udává, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky organizace, kolika korunami oběžných aktiv je kryta 1 koruna krátkodobých závazků. Uvedený ukazatel je nejčastěji používán k měření krátkodobé platební schopnosti. Poskytuje nejlepší jednoduchý indikátor, kdy krátkodobé závazky jsou kryty aktivy, u nichž očekáváme, že se přemění na peníze v době korespondující se splatností závazků. 34
Čím je hodnota ukazatele vyšší, tím je obecně pravděpodobnější zachování platební schopnosti organizace. Za tradiční hodnotu tohoto ukazatele je považována hodnota 2. To znamená, že by stačilo likvidovat pouze polovinu oběžných aktiv, aby byly uhrazeny všechny krátkodobé závazky organizace. Problém nastane, pokud organizace má ve své majetkové struktuře velký procentní podíl špatně likvidních zásob nebo velký objem nedobytných pohledávek.
Celková likvidita
2004
2005
2006
1,78
2,12
4,19
Tabulka č. 16: Celková likvidita Zdroj: vlastní
Tento ukazatel je citlivý na strukturu zásob a jejich správné oceňování, dále potom na strukturu pohledávek (neplacení, nedobytnost). Pokud firma nemá vhodnou strukturu oběžného majetku, může se snadnou ocitnout v obtížné situaci. O tento ukazatel se zajímají často banky, protože chtějí vědět, jestli existuje nebezpečí, že společnost nebude schopna plnit své úrokové závazky. Společnost s nízkou hodnotou tohoto ukazatele si může dovolit i vyšší podíl financování z cizích zdrojů. Situace je stejná jako v předcházejících případech, v prvním roce doporučované hodnoty 2 společnost nedosáhla, v dalších letech ji naopak zbytečně překročila.
3.4.4 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity vyjadřují v podstatě schopnost manažerů řídit položky pracovního kapitálu a měří rychlost obratu jeho jednotlivých položek. Hodnotí tak vázanost kapitálu v těchto položkách. Čím vyšších hodnot ukazatelé aktivity dosahují, tím je zpravidla lepší práce manažerů společnosti. Tyto ukazatele se počítají pro jednotlivé skupiny aktiv: zásoby, pohledávky, fixní kapitál a pro celková aktiva. Jak již bylo naznačeno v předcházejícím textu, tyto ukazatele jsou vyjádřeny dvěma způsoby: dobou obratu a počtem obrátek. První způsob udává, kolikrát se určitý druh majetku obrátí v tržbách za daný časový interval. Druhý udává dobu, po kterou jsou
35
finanční prostředky drženy v podniku ve formě majetku neboli za jakou dobu uskuteční jednu obrátku.
Obrat zásob =
tržby zásoby
Výsledkem výpočtu je absolutní číslo, které znamená počet obrátek, neboli kolikrát se přemění zásoby v ostatní formy oběžného majetku až po prodej hotových výrobků a opětný nákup zásob. Vzhledem k tomu, že zásoby jsou rozvahová položka vykázaná k jednomu časovému okamžiku, doporučuje se k výpočtu použít průměrný stav zásob za období, aby se alespoň částečně odstranil statický charakter položky zásob. Dělíme-li 360 počtem obrátek, dostaneme dobu obratu zásob ve dnech. Obrat zásob by neměl přesahovat 30 dnů, má-li být hodnocen pozitivně. V tomto případě jsou zásoby myšleny jako průměrný stav zásob.
Obrat zásob
2004
2005
2006
3,03
3,76
4,52
Tabulka č. 17: Obrat zásob Zdroj: vlastní
Udává stupeň intenzity využití zásob. Výsledkem je absolutní číslo, které znamená, kolikrát za rok se přemění zásoby v ostatní formy oběžného majetku až po prodej výrobků a opětovný nákup materiálu. Čím vyšší hotnota tohoto ukazatele tím lepší pro společnost. Pomalý nárůst ukazuje skutečnost, že se zvyšuje počet obrátek zásob za rok. V praxi dochází ke snižování náročnosti na finanční prostředky. Snižuje se hodnota finančních prostředků vázaných v zásobách.
Doba obratu pohledávek
=
pohledávky tržby 360 36
Tento ukazatel udává, jak dlouho se majetek podniku vyskytuje ve formě pohledávek, resp. za jak dlouhé období jsou pohledávky v průměru spláceny (tzv. průměrné inkasní období). Pro lepší srovnání úvěrové politiky je uveden ukazatel doby obratu závazků, jako poměr závazků k průměrným denním tržbám. Závazky jsou opět stanoveny jako průměrná výše závazků na počátku a konci sledovaného období
=
závazky tržby 360
2004
2005
2006
Doba obratu pohledávek
24,77
18,54
12,36
Doba obratu závazků
34,9
25,93
11,71
Tabulka č. 18: Doba obratu pohledávek a Doba obratu závazků Zdroj: vlastní
Udává, kolik dní se majetek podniku vyskytuje ve formě obchodních pohledávek, resp. za jak dlouho jsou tyto pohledávky splaceny. Firmy usilují o co nejkratší dobu, protože chtějí mít peněžní prostředky z pohledávek co nejdříve splaceny, aby je mohly užívat při podnikání. Z hodnoty ukazatele vyplývá, zda se společnosti daří dodržovat stanovenou obchodně úvěrovou politiku. Pro společnost je důležité snažit se dodržet pravidlo solventnosti, které říká, že doba obratu pohledávek má být nižší než doba obratu závazků. Z dosažených výsledků je možné konstatovat, že dochází ke zlepšování platebních podmínek u odběratelů. Naopak snahou by mělo být využít dobrých vztahů se stávajícími dodavateli a pokusit se vyjednat výhodnější dodací podmínky v oblasti lhůt splatnosti.
Obrat stálých aktiv Stálá aktiva představují produktivní složku aktiv. Jsou nezbytná pro produkci zboží a služeb, bez nichž není možné dosahovat tržeb. Zásadní otázkou je vytvoření takové
37
struktury stálých aktiv, která přináší nejvyšší tržby. Měřítkem produktivnosti stálých aktiv je obrátka stálých aktiv.
=
tržby stálá aktiva
Cílem řízení stálých aktiv je zvyšování obrátky stálých aktiv. Podíl stálých aktiv v aktivech celkem se v průmyslových zemích pohybuje kolem 35 % a časem postupně klesá za podstatně rychlejšího růstu jejich výsledné efektivnosti. Měří, jak efektivně podnik využívá budov, strojů a jiných stálých aktiv. Udává, kolikrát se stálá aktiva obrátí za rok. Je důležitý při úvahách o nových investicích. Jeho nízká hodnota ve srovnání s odvětvovým průměrem obvykle svědčí o nízkém využívání výrobních kapacit. V odborné literatuře se uvádí standardní hodnota 5,1. Je třeba ji zvýšit (tržbami), zbavit se části majetku nebo kombinovat oba způsoby.
Obrat stálých aktiv
2004
2005
2006
16,14
18,89
5,34
Tabulka č. 19: Obrat stálých aktiv Zdroj: vlastní
Ukazatel obratovosti (resp. vázanosti dlouhodobého majetku) je ukazatelem efektivnosti a inzenzity využívání zejména strojů, zařízení, budov aj. Důležitý je tento ukazatel při rozhodování o nových investicích. Velké rozdíly ve výsledcích tohoto ukazatele jsou ovlivněny zejména nízkou mírou dlouhodobého kapitálu. Vývoj poměru dlouhodobého majetku ukazuje vzrůstající zůstatkovou cenu majetku, která je jedním z důvodu snižení hodnoty obratu. Velký skok v mezi lety 2005 a 2006 byl způsoben převodem budovy do vlastnictví firmy. Přes tento skok je na tom společnost ve srovnání s doporučenou hodnotou 5 z odborné literatury relativně dobře, daří se jí plnit doporučené kritérium.
38
4 Schopnost vstupu firmy na jednotný trh EU Faktory ekonomického prostředí ovlivňují možnosti všech účastníků trhu. Působí tedy nejen na možnosti podniku nabízet svou produkci, ale také na kupní sílu spotřebitelů a strukturu jejich výdajů. Vstup České republiky do EU v květnu 2004 neměl zásadní vliv na ekonomickou situaci. V řadě klíčových oblastí bylo totiž vyjednáno s orgány EU určité přechodné období pro nově přistupující země. Skutečný zlom bude znamenat teprve až přijetí eura, ale na to má náš stát ještě několik let času, protože předběžné datum přijetí je stanoveno na rok 2012 Předchozí vláda předpokládala, že by ČR mohla začít platit eurem v roce 2010.
Česká republika do té doby měla splnit pět konvergenčních kritérií – střednědobě udržitelný schodek veřejných rozpočtů, veřejné zadlužení menší než 60% HDP, nízká inflace, konvergence úrokových sazeb a účast v mechanismu směnného kurzu ERM II (v rámci tohoto mechanismu musí být česká koruna po dobu alespoň dvou let zafixována k euru; během této doby nesmí dojít k devalvaci).
Česká republika má po celou dobu svého směřování k euru především problém se snižováním schodků veřejných financí. I přes přijatou reformu veřejných financí v roce 2004 ovšem ke snižování deficitu docházelo spíše díky vyššímu hospodářskému růstu v ČR, než díky reformním krokům. Výdaje veřejných rozpočtů navíc začaly díky opatřením, provedených v závěru funkčního období předchozí vlády opět narůstat a podzimní vláda Mirka Topolánka v důsledku toho označila v září loňského roku rok 2010 jako nerealistický. „Ministerstvo financí považuje za reálné, aby bylo euro v České republice zavedeno v roce 2012 a národní plán je připraven tak, aby tomuto cíli odpovídal,“ píše s v tiskové zprávě Ministerstva. Následující část práce je zaměřena na plány společnosti na jednotném trhu. Důležitým faktorem pro firmu je průzkum trhu, propagačních materiálech firmy, služeb a servisu podniku. Nedílnou součástí práce je uvedení jazykových znalostí zaměstnanců a znalostí kultur ostatních zemí.
39
4.1 Podnikání v EU Politika podnikání a průmyslová politika zajišťují, aby si všechny podniky konkurovaly a obchodovaly spolu na základě spravedlivých a rovných podmínek, aby Evropa byla atraktivní pro investory i pracující a aby růst byl založen na znalostních a inovačních odvětvích. K tomu je v celé EU zapotřebí rozvinutá průmyslová infrastruktura. Aniž by byly intervencionistické, tyto politiky proto zohledňují specifické vlastnosti jednotlivých odvětví, zajišťují, aby strategicky významná průmyslová odvětví jako např. letecký průmysl a biotechnologie mohly prosperovat, a podněcují inovace, podnikání a zdravé malé a střední podniky, neboť malé podniky jsou hlavním pilířem podnikání v EU. EU k těmto úkolům nepřistupuje protekcionisticky ani sebestředně. Vychází ze základního předpokladu, že ochranou průmyslového odvětví před změnami se pouze oddaluje nevyhnutelné a že tento přístup je z dlouhodobého hlediska nákladnější a bolestivější. EU se snaží předvídat strukturální změny, vytvářet klima vybízející k inovacím a tam, kde jsou změny nutné, co nejrealističtěji zmírňovat dopady na zaměstnavatele i zaměstnance.
4.2 Udržení mezinárodní konkurenceschopnosti v EU K vytvoření takových podmínek, jež podnikům v EU umožní za rovných podmínek konkurovat
zbytku
světa,
je
nutné
zajistit
ochranu
jejich
duševního
a průmyslového vlastnictví před paděláním a pirátstvím. Také je třeba omezit nákladnou byrokratickou zátěž na minimum, které je nezbytné pro splnění přísných norem v oblastech energetiky a životního prostředí a v sociální oblasti. Dalším prvkem je deregulace, která podnikům zajistí odpovídající a nediskriminační přístup k podpůrným službám, jako jsou komunikace, doprava a veřejné služby, za co nejvýhodnější cenu. Snížení administrativní zátěže pro podniky, a zejména pro malé podniky, je prioritou. Cílem je snížení o 25 % do roku 2012. To by mohlo vést ke zvýšení hrubého domácího produktu EU až o 150 miliard eur, tedy o více než 1 %. S cílem zvýšit konkurenceschopnost poskytuje EU velké množství prostředků na výzkum inovací a technologií, a sice prostřednictvím 7. rámcového programu pro výzkum 40
a technologický rozvoj a rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP). Na období 2007-2013 bylo vyčleněno více než 50 miliard eur v rámci 7. rámcového programu a 3,6 miliardy eur v rámci programu CIP. Program CIP bude zaměřen na malé a střední podniky, které chtějí inovovat, a to zejména v oblastech energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie, environmentálních technologií a lepšího využívání informačních a komunikačních technologií (IKT). EU podporuje též partnerství veřejného a soukromého sektoru, která umožňují optimální využití možností obou z nich, a organizuje technologické platformy. Dále plánuje zřídit Evropský technologický institut, který by měl fungovat od roku 2008. Jeho cílem bude spojovat tři vrcholy tzv. znalostního trojúhelníku, jež jsou předpokladem dynamického hospodářství – výzkum, vzdělávání a inovace. Institut bude fungovat prostřednictvím tzv. znalostních a inovačních komunit, což budou partnerství soukromého sektoru, výzkumné sféry a univerzit. Nejedná se však o růst za každou cenu. EU má za cíl provádět takové politiky, které vedou k udržitelnému růstu, a podporuje podniky, aby k plnění tohoto cíle přispívaly prostřednictvím Evropské aliance pro sociální odpovědnost podniků. V rámci této aliance se podniky zavazují k podpoře udržitelného rozvoje, hospodářského růstu a vytváření pracovních míst tím, že budou věnovat pozornost rozvoji schopností, racionalizaci využívání přírodních zdrojů, posilování inovací, snižování chudoby a podpoře dodržování lidských práv.
4.3 Výrobky by měly být regulovány, jen je-li to nezbytně nutné Někdy jsou překážky obchodu v rámci EU odstraněny stanovením společných norem na ochranu veřejného zdraví, spotřebitelů a životního prostředí. V jiných případech je na výrobcích, aby se rozhodli, jaké technologie použijí, pokud ovšem bude konečný výrobek bezpečný. Označení „CE“ na výrobcích je pro orgány a spotřebitele zárukou, že byly dodrženy patřičné normy, bez ohledu na to, zda bylo zboží vyrobeno v EU, či dovezeno. S cílem bojovat proti změně klimatu zahrnuje politika podnikání rovněž snižování emisí CO2 z automobilů.
41
Pouze ve výjimečných případech, např. ve farmaceutickém průmyslu, je třeba povolení předtím, než je výrobek uveden na trh. Povolení platná pro více zemí EU vydává Evropská agentura pro léčivé přípravky se sídlem v Londýně. Na určité chemické látky se vztahují přísná pravidla. Na základě dohody o racionalizaci těchto pravidel, která má usnadnit hodnocení rizik a současně zachovat rovnováhu mezi zdravým prostředím a potřebou podniků udržet si konkurenceschopnost, budou v budoucnu veškeré chemické látky zařazeny do jediné databáze. Tento nový systém je znám jako REACH (Registration, Evaluation, and Authorisation of Chemicals, tj. registrace, hodnocení a povolování chemických látek) a bude řízen Evropskou agenturou pro chemické látky v Helsinkách. Žádosti o registraci bude možné předkládat od 1. června 2008. V některých případech stačí k dosažení konkrétních výsledků přístup založený na dobrovolnosti. Evropské partnerství na podporu alternativních metod k pokusům na zvířatech, založené z podnětu Evropské komise, je dohodou mezi Komisí, průmyslovými sdruženími a hlavními podniky opírající se o pokyny Komise ohledně označování kosmetických prostředků etiketou s potvrzením, že „výrobky nebyly testovány na zvířatech“.
4.4 Malé a střední podniky jsou hlavním pilířem podnikání v EU Na 23 milionů malých a středních podniků v EU představuje 75 milionů pracovních míst a 99 % všech podniků. Podle zásady „mysli nejdříve v malém“ upravuje EU pravidla pro státní podpory tak, aby zohledňovala potřeby malých a středních podniků, a bere jejich potřeby v úvahu rovněž při tvorbě nových politik. Prioritou je podpora podnikání a dovedností, zlepšení přístupu malých a středních podniků na trhy (včetně veřejných zakázek),
zlepšení
jejich
růstového
potenciálu
(posílením
výzkumných
a inovačních kapacit) a posílení dialogu a konzultací. Síť inovačních kontaktních středisek (IRC) v 32 evropských zemích a v Chile, která je částečně financována Evropskou komisí, pomáhá malým a středním podnikům nalézat partnery pro výzkumné a inovační projekty. Tzv. Euro Info Centra v 47 zemích včetně Spojených států poskytují informace o politikách a příležitostech pro malé a střední podniky. 42
4.5 Plány společnosti na jednotném trhu EU Dění na trhu je firmou stále sledováno. Informace o tomto stavu sleduje prostřednictvím odborných časopisů, které odebírá, ale také prostřednictvím internetových stránek, kde nalezne nejnovější informace o stavu trhu v určitém regionu. Prostřednictvím internetu a spoluprací s ostatními společnostmi paní Libuše Jirková vyhledává nové kontakty k obohacení či rozšíření stávajícího, již nyní velmi dobře zastoupeného sortimentu zboží a poskytovaných služeb. Kontakt s potenciálními zákazníky v jiných zemích firma nemá a proto obchodní komoru nebylo nutné kontaktovat. Každoročně se firma Libuše Jirková účastní veletrhů a výstav jako pozorovatel, kde navazuje nové kontakty a nachází inspiraci pro inovaci stávajícího prodeje. Získává zde i nové zkušenosti z oblasti obchodu a poskytování služeb zákazníkům. Na těchto veletrzích je však možné uzavřít nové smlouvy a právě pouze zde nakoupit zboží za výrazně zvýhodněné platební podmínky. Z oblasti standardů kvality spojených se vstupem na jednotný trh EU firma nežádala o udělení standardu kvality z důvodu, že není ani výrobce ani dovozce. Spolupracuje však s Českou hygienickou stanicí, která ji pravidelně informuje o výrobcích dovezených na náš trh, které neodpovídají požadovaným normám. Z hlediska dodržení místních norem týkajících se výrobku, firma neprovádí žádnou změnu, poněvadž výrobky jsou expedovány a připraveny k prodeji již z velkoskladu případně od výrobce. Firma určitý druh zboží musí opatřit etiketami, jenž musí obsahovat vše podstatné k užití a zárukám kvality výrobku dle místních norem. Tyto etikety, pokud nejsou nedílnou součástí výrobku, dodává zástupce dodavatele výrobku osobně. Přání a preference zákazníků spočívají v nespokojenosti se změnami, ke kterým došlo v oblasti prodeje cigaret a tabákových výrobků spojených se vstupem České republiky do Evropské unie. Jedná se o další mezník na cestě sbližování naší legislativy s normami EU. „Od vstupu do unie totiž platí direktiva č. 2001/37/EC, která je v našich podmínkách vyjádřena vyhláškou Ministerstva zemědělství ČR (č. 344/2003 Sb.). Jedná se o změny nově vyráběných a dovážených cigaret, došlo ke změnám textů a velikostí zdravotních varování na krabičkách. byly také zavedeny nové limity maximálního obsahu dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého (CO). Dále se nesmějí používat přívlastky, na které
43
zákazníci byli po dlouhá léta zvyklí, jako bylo označení medium, lights, extra lights, super lights, ultra lights“. Stále větší množství dodávaného zboží je uvedeno pod cizojazyčným názvem, který se zejména starším zákazníkům špatně vyslovuje a nerozumí uvedenému slovu, které se vyskytuje na výrobku bez českého překladu. Bohužel žádný předpis ani vyhláška nepřikazuje dovozci, aby byl název zboží upraven pro česky mluvící obyvatele. Přikazuje pouze, aby obaly měly český návod na použití daného výrobku. Stávající propagační materiály jsou prezentovány pouze na tuzemském trhu, proto jsou srozumitelné a vhodné pro domácí zákazníky. Není tedy potřeba je přepracovat či přeložit, jelikož se v zahraničí nevyskytují.
4.6 Služby poskytované zákazníkům Prodejní služby jsou typickým prvkem podniku. Jednou ze služeb nabízených podnikem je sběr foto-filmů, CD nosičů a paměťových karet, které jsou odesílány k dalšímu zpracování dle požadavků zákazníka nejen k zhotovování fotografií, ale také k dalším službám. Zákazník může využít umístění fota na dárkové předměty, kterými jsou kalendáře, trička, puzzle skládačky, hrníčky, pivní korbely, grilovací zástěry, polštářky, kšiltovky či bryndáčky pro děti, ale i třeba podložky pod počítačovou myš. Můžete si nechat zhotovit fotopřání, vizitku či pexeso. K novým a stále více oblíbeným předmětům patří zhotovení fotoknihy. Dále firma zprostředkovává výrobu razítek, vlastní a nabízí zákazníkům k dispozici nápojový automat. Z důvodu vyhovujících stávajících podmínek firma nepožaduje změny na distribuci. Tyto podmínky jsou předem dohodnuty a obě strany řádně plní tuto dohodu. Majitelka firmy vlastní certifikát opravňující k dovozu chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako hořlavé, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilizující. Toto oprávnění je omezené zkouškou. Na základě této zkoušky byl podnikateli vystaven Živnostenský list. Při změně předpisů týkajících se tohoto sortimentu musí podnikatel složit novou zkoušku.
44
Pokud firma přichází do styku s určitou službou, v jejíž oblasti nevlastní Živnostenský list, najímá si firmy, které toto oprávnění vlastní např. požární ochrana, ekologické zpracování nátěrových hmot apod. Firma je konkurenceschopná na širším trhu. Jelikož působí pouze na domácím trhu, není pro ni toto důležité. Kvalitou prodávaných výrobků je schopna konkurovat firmám na zahraničních trzích, neboť tyto výrobky jsou certifikovány dle předpisů EU.
4.7 Dovednosti pro prodej v EU Pro prodej v Evropské unii se firma snaží své zaměstnance vzdělávat po stránce jazykových schopností. Podnik navštěvují zahraniční turisté, a proto jsou jazykové dovednosti nedílnou součástí podnikové kultury. Firma se nachází ve městě, kde je významná historická památka bučovický zámek s arkádami, které jsou klasickou ukázkou architektury pozdní renesance italského typu, a v sousedícím městě Slavkově u Brna se každoročně pořádají Napoleonské slavnosti, které společně s rekonstrukcí bitvy tří císařů přilákají mnoho domácích, ale i zahraničních turistů. Libuše Jirková se snaží studiem dokumentů a odborné literatury seznámit s kulturou ostatních zemí, které mají odlišné zvyky. Vyhovující kulturu prodeje se firma snaží převést i do svého podniku, aby přispěla k maximální spokojenosti zákazníků. Se vstupem do Evropské unie se firma nechává inspirovat zeměmi na vyšší úrovni a dle vzoru zahraničních firem využívá příležitostí k provozování promotion akcí, pořádaných mezinárodními společnostmi Maybelline, IN cosmetics, L´oreal, Rimmel, které prezentují své výrobky. Tím seznamují zákazníky s použitím daných výrobků a přispívají tak k podpoře prodeje zboží.
4.8 Specializované služby Mezi specializované služby v podniku Libuše Jirková patří obsluha míchacího, počítačově řízeného stroje na malířské barvy, jenž uspokojuje zákazníky v namíchání jakéhokoli odstínu barvy. Tento automat musí být obsluhován proškolenou osobou.
45
Další specializovanou službou je obsluha přístroje pro dobíjení telefonních karet všech operátorů dostupných na našem trhu. Pro školení svých zaměstnanců firma využívá kurzy šité na míru. Je tomu tak proto, že každý zaměstnanec zodpovídá za jemu přidělený úsek a proto potřebuje kurz jemu vyhovující.
46
5 SWOT analýza a akční plán podniku Tato kapitola zahrnuje SWOT analýzu, údaje týkající se silných a slabých stránek podniku, příležitostí a hrozeb a kroky, které bylo nutné ať již v rámci vstupu na jednotný trh nebo v rámci prosperity firmy učinit.
5.1 SWOT analýza podniku Chceme-li si přiblížit metodu SWOT, pak můžeme vyjít z definice strategie jako vytvoření budoucího způsobu řízení organizace, který buď zachová nebo zlepší její konkurenční postavení. Dobrá strategie je taková, která neutralizuje hrozby očekávané z vnějšího prostředí, dovoluje využít budoucích příležitostí, těží ze silných stránek organizace a odstraňuje nebo neutralizuje její slabé stránky. Dominantním cílem SWOT analýzy je provedení strukturované analýzy odkrývající faktory relevantní pro formulaci strategie. Hlavní změny v okolí podniku nejsou v této analýze rozděleny předem na hrozby a příležitosti, neboť tento jejich charakter může vyplynout teprve z jejich posouzení v kontextu silných a slabých stránek. Současně je nezbytné zvažovat, do jaké míry jsou silné a slabé stránky podniku způsobilé vyrovnat se s hlavními změnami, které se odehrávají v jeho vnějším okolí. SWOT je zkratkou anglických slov. Tato analýza je otevřeným ohodnocením podniku a je to Metoda užitečná, pohotová a snadno využitelná. Slouží i k určení důležitých charakteristik, které jsou při sestavování strategie důležité.
S... Strenghts – přednosti = silné stránky – předností jsou pozitivní vnitřní podmínky, které umožňují organizaci získat převahu nad konkurenty. Organizační předností je jasná kompetence, zdroj nebo schopnost, která umožňuje firmě získat konkurenční výhodu. Může to být přístup ke kvalitnějším materiálům, dobré finanční vztahy, vyspělá technologie, distribuční kanály, nebo vyspělý tým manažerů.
47
Silnou stránkou zkoumaného podniku je dodat zákazníkům jakýkoli druh zboží, v jakémkoli množství. Musí se jednat ovšem o výrobky, na jejichž prodej se firma specializuje. Další silnou stránkou je dobrá spolupráce s řetězcovým prodejem zboží francheesing. Nabízí tedy zboží za výhodnou cenu. Navíc firma ušetří finanční prostředky na propagací akčních cen. Prodej zboží podporuje reklama v televizi, letáky apod. Firma si je vědoma toho, že člen řetězcových prodejen lépe obstojí ve velmi silném konkurenčním boji. Silnou stránkou podniku je dobře vyškolený obsluhující personál, který svým zákazníkům podá informace o vlastnostech a užití konkrétního výrobku. Např. v kosmetice musí umět prodavačka poradit zákaznici, která rtěnka jí sluší, či který druh krému nebo make-upu by byl pro její pleť nejvhodnější. Naopak v malířských přípravcích musí umět obsluhující personál poradit, které základní a vrchní natěračské barvy se mohou kombinovat, a které se naopak nespojí. To znamená, že spodní vrstva se naruší a poničí, zatímco vrchní vrstva se úplně sloupne. Z tohoto důvodu jsou zaměstnanci stále školeni, neboť čas nelze zastavit a vývoj či vznik nových výrobků také nezpomalíme. Dále lokalita umístění podniku ve středu města s možností parkování přímo před prodejnou poskytuje velkou výhodu oproti malým konkurenčním podnikům. Zákazník nakupující natěračské barvy či polybag pracího prášku uvítá parkování blízko prodejny. Silnou stránkou je dobrá pověst u odběratelů, dodavatelů a veřejnosti. U dodavatelů je tak možné získat obchodní úvěr ve formě delší doby splatnosti faktury. To opět poskytuje výhodu před některými menšími konkurenty, neboť některé akční sety musí být zaplaceny v hotovosti. Odklad platby za zboží dává možnost pořídit větší množství zboží. Síla likvidity podniku je další silnou stránkou firmy. V dřívější době nebyly výsledky v oblasti likvidity dostačující, mohlo docházet k výpadkům schopnosti hradit včas a řádně závazky. V předcházejících dvou letech ovšem došlo k vylepšení zejména likvidity II. stupně, která je nejdůležitějším ukazatelem právě pro dodavatele. Další silnou stránkou vyplývající z výsledků finanční analýzy je rentabilita vloženého kapitálu. Zaměstnanci, jejich dovednosti, znalosti a loajalita k podniku. Vzhledem k faktu, že se jedná o rodinný podnik je důležitá loajalita zaměstnanců, důvěra majitelky firmy 48
k jednotlivým pracovníkům a úzký vztah založený na vzájemném respektování a úctě všech zúčastněných. Tento vztah umožňuje majitelce „opřít se“ o své zaměstnance. Ti naopak nemusí mít strach přijít s jakýmkoli problémem. Dále specializace služeb je výhodou oproti konkurenčním firmám. Velké obchodní řetězce nedokážou konkurovat specializované nabídce malého podniku (např. míchání odstínů barev).
W... Weaknesses – nedostatky = slabé stránky - slabé stránky podniku, tedy nedostatky jsou negativní vnitřní podmínky, které mohou vést k nižší organizační výkonnosti. Nedostatkem může být absence nezbytných zdrojů a schopností, chyba v rozvoji nezbytných zdrojů. Manažeři s neodpovídajícími strategickými schopnostmi, neúměrné finanční zatížení, morálně zastaralé stroje apod. Slabou stránku představují prostory, které jsou pro potřeby organizace nedostačující (malé). Problém v přizpůsobení prostor prodejny spočívá ve stáří budovy a její ochraně Památkovým úřadem. Každý rok je nutné prodejnu nově vymalovat. To sebou přináší nutnost uzavření prodejny, navíc je to spojené s finančními náklady. Je nutné uhradit platy zaměstnancům, protože ti se podílejí na všech pracech, navíc je potřeba najmou firmu, která výmalbu provede. Další slabou stránku přestavuje vysoká a stále rostoucí nezaměstnanost a tím i odliv potenciálních zákazníků. Tento stav výrazně ovlivňuje kupní sílu obyvatel a tím ohrožuje i ekonomický podíl na růstu firmy. Jako slabou stránku chápeme také nechuť majitelky podstoupit větší riziko, více se zadlužit a tím ovlivnit míru rentability. Přes dobré výsledky v oblasti výnosnosti je možné konstatovat, že větší podíl zejména krátkodobých závazků potřebných pro nákup zboží, by zvýšil rentabilitu vlastního kapitálu.
O... Opportunities – příležitosti - příležitostmi jsou současné nebo budoucí podmínky v prostředí, které jsou příznivé současným nebo potenciálním výstupům organizace. Příležitosti paní Jirková spatřuje v navázání kontaktů s novými tuzemskými i zahraničními obchodními firmami, jenž rozšiřují své obchodní vztahy s novými 49
potenciálními zákazníky. Každý nový dodavatel totiž oživí stávající sortiment obchodu a tím se stává prodejna zajímavější. Spolupráce s novými dodavateli je většinou provázena výhodou oproti stávajícím dodavatelům, ať už je to v oblasti sortimentu, či oblasti cenové.
T... Threats – hrozby - hrozby jsou současné nebo budoucí podmínky v prostředí, které jsou nepříznivé současným nebo budoucím výstupům organizace. Nepříznivé podmínky mohou obsahovat vstup silného konkurenta na trh, pokles počtu zákazníků, legislativní změny, apod. Za ohrožení prodejny Drogerie i Tabáku může paní Libuše Jirková považovat vybudování a otevření několika obchodních domů v blízkém okolí těchto dvou prodejen. Jeden obchodní dům je již před dokončením výstavby, a další dva jsou ve fázi plánování. Je jisté, že v oblasti akčních cen bude velice obtížné těmto supermarketům konkurovat. A i kdyby to bylo možné, většina lidí si nakoupí celý nákup „pod jednou střechou“, než aby běhala po obchodech a zjišťovala, kde je jaký výrobek levnější. Paní Jirková však může sázet na proškolený personál, který většinou ve velkých obchodních domech schází. Jiným nepříjemným vlivem může být i například kontrola z úřadu České obchodní inspekce. K udělení pokuty Kč 5 000,-- může být i nalezení jednoho jediného výrobku s prošlou minimální dobou spotřeby. Každý malý podnik tato skutečnost nepříjemně ovlivní, kdežto pro obchodní dům obrovských rozměrů je tato částka zanedbatelná. Skutečností také je, že v malých a středních podnicích je tato kontrola prováděna pravidelně, kdežto v supermarketech tyto kontroly nejsou tak časté. Ohrožení je výzva vzniklá na základě nepříznivého trendu ve vnějším prostředí, která by mohla v případě absence účelných marketingových aktivit vést k ohrožení prodeje nebo
zisku.
Hrozby
by měly být
klasifikovány z hlediska
jejich
závažnosti
a pravděpodobnosti jejich výskytu.
Pokud jsou pro určitý podnik klasifikovány příležitosti i ohrožení, je možné charakterizovat přitažlivost daného podnikání:
ideální podnikání – velké příležitosti a malá ohrožení; spekulativní podnikání – velké příležitosti a velká ohrožení; 50
vyzrálé podnikání – malé příležitosti a malá ohrožení; znepokojivé podnikání – malé příležitosti a velká ohrožení.
5.2 Využití analýzy SWOT při koncipování strategií
Početné vnější příležitosti
Kvadrant III = WO
Kvadrant I = SO
Početné silné stránky
Početné slabé stránky
Kvadrant IV = WT
Kvadrant II = ST
Převládající vnější hrozby
Schéma č. 1: Diagram analýzy SWOT Zdroj: [14]
S – silné stránky
W – slabé stránky
O – příležitosti
Strategie SO
Strategie WO
T - hrozby
Strategie ST
Strategie WT
Schéma č. 2: Schéma SWOT analýzy Zdroj: [14]
51
Kvadrant I - podnik se setkává s několika příležitostmi v okolí a zároveň je schopen nabídnou i množství silných strátnek, které využití těchto příležitostí podporují. Výsledkem příznivých okolností by měla být růstově až agresivně orientovaná strategie označovaná strategie “max – max”, SO (Strenghts a Opportunities). Tato strategie představuje ofenzivní přístup z pozice síly a je to pochopitelně nejvíce žádaná situace, cíl většiny podniků. Silné stránky jsou vsouladu s předpoládanými příležitostmi. V zájmu většiny podniků je dosáhnout pohybu z jiné pozice právě do této situace.
Kvadrant II - silné stránky jsou podrobeny nepřízni okolí. Tato strategie vychází z předpokladu, že silné stránky střetnou shrozbami. Strategie “min – max”, strategie ST (Strehghts a Threats) předpokládá maximalizaci silných stránek a minimalizaci ohrožení. V této situaci je třeba včas identifikovat hrozby a přeměnit je využitím silných stránek v příležitosti. Výsledkem ji diverzifikační strategie.
Kvadrant III - podnik má na trhu mnohé příležitosti, avšak je nucen čelit velkému množtví svých slabých míst. Strategie “max – min”, strategie OW (Opportunities a Weaknesses) klade důraz na maximalizaci příležitostí k překonání slabých stránek.zaměření strategie v tomto případě spočívá v důsledné eliminaci slabých stránek a dále ve větším využití tržních příležitostí, často se jedná o strategii turnaroundu.
Kvadrant IV - ukazuje podnik v situaci, ve které u něho převažují slabé stránky a současně se v okolí vyskytuje mnoho rizikových faktorů. Strategie “min – min”, strategie WT (Weaknesses a Threats) se orientuje na minimalizaci slabých stránek a minimalizaci rizik. V tomto případě se jedná spíše o strategii obrannou a defenzivní, vycházející často z uzavírání kompromisů a opouštění určitých pozic. Jasné vytipování silných a slabých stránek podle Horákové [16] a jejich rozbor ve vzájemné spojitosti s přednostmi ohroženími dovolí podniku uvažovat o stanovení cílů a volbě strategií pro jejich dosažení. Je třeba zvážit jedinečné schopnosti ve formě silných stránek a umět je ve vztahu k příležitostem využít. Objeví-li se příležitost, podnik s ní může počítat pouze potud, pokud je schopen ji využít a dostatečně rychle se nové situaci přizpůsobit. Pokud se budeme snažit vyjít ze všech stanovených faktorů, je nutné říci, že cílem respondentky by měla být diversifikační strategie.
52
5.3 Akční plán Jsou faktory, které majitelka firmy Libuše Jirková považuje za velmi důležité a potřebné pro úspěšné podnikání. Takové faktory tvoří:
o příjemně vystupující personál; o vkusný interiér prodejny; o široký a stále se rozšiřující sortiment zboží; o seriozní chování k dodavatelům; o vhodné umístění prodejny. Na druhé straně jsou zde i pasiva, mezi které patří:
o nedostatek skladových prostor; o nedostatek prostoru pro rozšíření samotné prodejny; o zvyšující se konkurence na trhu. Žádné činnosti nutné k zajištění úspěšného vstupu na jednotný trh EU nebylo nutné podstoupit.
53
Závěr Význam malého a středního podnikání pro ekonomiku celé společnosti je nepopiratelný. Přes výhody a přednosti malých a středních podniků se vyskytuje celá řada problémů, se kterými se jednotliví podnikatelé z této oblasti denně potýkají. Cílem bakalářské práce bylo analyzovat situaci zvoleného podnikatelského subjektu a analyzovat její postavení na trhu.. Finanční analýza i SWOT analýza přinesly mnoho nových poznatků o současném způsobu vedení celé společnosti. Odhalily skutečnosti, které by do budoucna mohly být pro firmu možným ohrožením, na druhou stranu také vyplynuly silné stránky, které se stanou konkurenční výhodou. Při zpracování jsem využila informace poskytnuté firmou, dále potom informace ze zdrojů veřejné správy ČR a dalších institucí napojených na EU. Na základě vyhodnocených informací jsem definovala hlavní problematickou oblast a ve stručnosti naznačila její možné řešení. Zdroje informací mi poskytla paní Jirková. Uvedla počátky jejího podnikání a účetní výkazy za rok 2004, 2005 a 2006. Vstupem ČR do EU se podnikatelům otevřely nové příležitosti, současně jsou ale vystaveni
novým
hrozbám.
Prostřednictvím
institucí
napomáhajících
domácím
podnikatelským subjektům vyrovnat se s větším tlakem ze strany konkurence, byly zjištěny informace o nových příležitostech na zahraničních trzích. Pro další vývoj je důležité, jak dokáže vedení společnosti využít dostupných příležitostí a dále potom vlastních silných stránek k překonání hrozeb, které pro ně nastanou. Již v době vyjednávání vstupu ČR do EU byly zřízeny fondy na podporu financování v určitých oblastech působnosti. V podnikatelském podvědomí je nedostatečná informovanost o takových možnostech financování, zejména o financování z fondů EU, což potvrzují nevyčerpané finanční prostředky.
54
Resume
JIRKOVÁ, L. Reengeneering a inovace v malém podniku Libuše Jirková. Bučovice 2008. Bakalářská práce. Evropský polytechnický institut, s. r. o. Vedoucí práce Ing. Simona Marečková.
Klíčové pojmy: podnikání malých a středních firem, vývoj firmy Libuše Jirková, podnikání v EU, finanční analýza, SWOT analýza
Práce se zabývá charakteristikou malé firmy Libuše Jirková. Teoretická část charakterizuje počátky podnikání manželů Jirkových, jejich zdary i nezdary, jenž začali podnikat krátce po převratu, tedy v době, kdy se v České republice začíná rozvíjet podnikání soukromých osob. Praktická část je zaměřena na finanční analýzu, finanční marketing, Public relations a odborný tisk a časopisy společnosti. Je zde také zobrazen vztah malých a středních podnikatelů a EU, jenž jsou jejím hlavním pilířem v podnikání, podmínky kladené na podnikatele a na specializované služby společnosti. Závěrem jsem se snažila shrnout všechny informace získané po celou dobu zpracování této bakalářské práce. Zamyslela jsem se nad silnými a slabými stránkami podniku. Využitím SWOT analýzy jsem minimalizovala ohrožení společnosti a následně vyzvedla její silné stránky, o které se může paní Jirková opřít při další podnikatelské
činnosti.
55
Resume (English) JIRKOVÁ, L. Reengineering and innovation in the small enterprise Libuše Jirková. Bučovice 2008. Bachelor Thesis. Evropean Polytechnical Institute, Ltd. Thesis supervisor Ing. Simona Marečková.
Key words: small and medium enterprises operations, history of the company Libuše Jirková, entrepreneurship in the EU, financial analysis, SWOT analysis.
The company characterises the small company Libuše Jirková. The theoretical part describes starting up the business of Jirkovi couple, their successes and failures in doing business shortly after the fall of the regime, i.e. in times when the entrepreneurship of sole proprietors in the Czech Republic was just starting to develop. The practical part is focused on the financial analysis, financial marketing, Public Relations and usage of thematic print and journals. There is also a description of the relations between small and medium enterprises and the EU, of the SMEs being the pillars of the EU entrepreneurship and of the requirements for the businessmen and special services of the organization. In the conclusion there is a summary of all the information gained during work on the thesis. There is an analysis of strengths ans weaknesses of the business. Using the SWOT analysis, the threats are indenfitied and thus minimized and subsequently the strengths of the company are emphasized and recommended to be further cosidered by Mrs. Jirková in her future business activities.
56
Seznam použité literatury [1] DEDOUCHOVÁ, M. Strategie podniku. Praha: C. H. Beck, 2001. 256 s. ISBN 80-7179-603-4. [2] BLÁHA, J. Vymezení zákona, terminologie a povinnosti. Praha 4: In Spektra, 2005. 3. 1. 2005, Mgr. KOMÁRKOVÁ, Jana. s. 70 - 72. [3] Zákaz prodeje toluenu spotřebitelům [online]. 2008 [cit. 2007–06-07]. Dostupný z www: http://cms.unihostostrava.com/www/cl-458987436/1-aktuality/2251-aktualniinformace-c8-2007-zakaz-prodeje/ [4] Tabák a tabákové výrobky [online]. 1998 – 2008 [cit. 2004–01-02]. Dostupný z www: http://ekonomika.idnes.cz/konec-lihovin-a-cigaret-u-stanku-dad/test.asp?c=2004M001T05A [5] Protikuřácký zákon [online]. 2000 - 2008 [cit. 2006–01-24]. Dostupný z www: http://www.finance.cz/zpravy/finance/60429/ [6] VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 1997. 247 s. ISBN 80-901991-6-X. [7] VEBER, J. a kol. Management: základy, prosperita, globalizace. 1. vyd. Praha : Management Press, 2000. 700 s. ISBN 80-7261-029-5. [8] PAVLÍKOVÁ, A. a kol. Finanční řízení v praxi. 1. vyd. Praha: 1998. 467 s. [9] SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera - finanční analýza v řízení firmy. Praha: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8. [10] SOUČEK, Z.; MAREK, J. Strategie úspěšného podniku. Ostrava: MONTANEX, 1998. 179 s. ISBN 80-85780-93-3. [11] Schopnost vstupu na jednotný trh EU [online]. 2004 – 2008 [cit. 2007–02-22]. Dostupný z www: http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/cr-ma-novyplan-pro-prijeti-eura [12] Podnikání v EU [online]. 1995 – 2008 [cit. 2007–09-01]. Dostupný z www: http://europa.eu/pol/enter/overview_cs.htm [13] POŠTULKA, F. Philip Morris ČR, a. s., Tandem. 2005, č. 2, s. 12. [14] DĚDINA, J.; CEJTHAMR, V. Management a organizační chování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 340 s. ISBN 8024713004. [15] SEDLÁČKOVÁ, H. Strategická analýza. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2000. 101 s. ISBN 80-7179-422-8. [16] HORÁKOVÁ, H. Strategický marketing. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 152 s. ISBN 80-7169-996-9. [17] Termínované vklady dlouhodobé [online]. 2000 – 2008 [cit. 2008–01-15]. Dostupný z www: http://www.finance.cz/bankovnictvi/vklady/urokove-sazby/ 57
Seznam příloh Příloha: Organizační struktura firmy
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Počet zaměstnanců v letech Tabulka č. 2: Podíl předmětu činnosti firmy Libuše Jirková v oblasti drogerie Tabulka č. 3: Proškolení personálu firmy Libuše Jirková Tabulka č. 4: Rozdělení čistého obratu společnosti Tabulka č. 5: Dílčí základ daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti firmy Libuše Jirková za zdaňovací období (kalendářní rok) 2006. Tabulka č. 6: Tabulka pro poplatníky, kteří vedou daňovou evidenci podle § 7b zákona Tabulka č. 7: Rentabilita celkového kapitálu Tabulka č. 8: Rentabilita vlastního kapitálu Tabulka č. 9: Rentabilita dlouhodobého (investičního) kapitálu Tabulka č. 10: Rentabilita tržeb Tabulka č. 11: Poměr vlastního kapitálu k celkovým aktivům (v %) Tabulka č. 12: Úrokové zatížení (v %) Tabulka č. 13: Překapitalizování společnosti Tabulka č. 14: Okamžitá likvidita Tabulka č. 15: Běžná likvidita Tabulka č. 16: Celková likvidita Tabulka č. 17: Obrat zásob Tabulka č. 18: Doba obratu pohledávek a Doba obratu závazků Tabulka č. 19: Obrat stálých aktiv
Seznam grafů Graf č. 1: Podíl předmětu činnosti firmy Libuše Jirková v oblasti drogerie Graf č. 2: Rozdělení čistého obratu společnosti
Schéma Schéma č. 1: Diagram analýzy SWOT Schéma č. 2: Schéma SWOT analýzy
58
Příloha - Organizační struktura firmy
Majitel firmy
Zodpovědný vedoucí
Zodpovědný vedoucí
Výkonný
Výkonný
pracovník
pracovník
Výkonný pracovník
Výkonný pracovník
Výkonný pracovník
Zdroj: vlastní
59
