REDAKCE. VMouc:1 Mhktor1 JIAf TA.IORSKf "-lůlal,..._1 O. bolckf, A. llln, 4r. J. lloulka, 4r. J, D4b, J, Holub, I, HRMlr, l"i' J, Jel, &lll U

Obr. 1: N A CESTl K ČE„NfMU H O "I. (%• djHdu • 8ulhank6 lldo•6 republice .) Autor : JAN KOLISEK, 01tr"&Ya li , HoJml· ron6 I I. FotoC.daf• : Z•l11 Ikon , cl . S,6, lu 1/150. Obr. 1: %LATfH "OUNEM JI NAFTA. (%• újudu " Sodt1k6m 1n:r.u.) Autor: %, PELINKA, f'raha 6, ldanova 17. Foto• 1

Cld~b:r~~~·~ Ď:O~i~,':~·. ~ť (~~~~ek

byl poPlaen :r. lofl•k•ho ú.Jea:du do SSSR. ktarf ni odbor CSM , Jde o s.iltlr Ka•k•ae u Čern•ho moh.) IE VASKOVÁ, ZKL Havlll· FotoC.daJ• : Ljubltel , cl. t 6. t DIN .

nodhledu H i l f ČTENÁ„I , Jak Jl t June uvedli.,. pPedch,ujlclc:h l ltlffh, roůlPill hme nd l loco1rafldcou 1oucH o d.bfry a: ce1co•nlho ruchu mlidete. Velkou

pPll•llto•t maJl lc•nUl focoamac"i, kteH H :r.úlutnl nlkt•r6ho 1'f.-z.du do 1pKtel•nfch umf, pofidanfch c•stoYnlm odborem (ly ČSH. Vld.me t'1 1nlmky, kter• :r.achrcujl pobyt mladfc:h :r.ahranlt.nlch nbltlYnlkO .,. nall republlc:e. Pro auto,., neja.daPllejllch dblrll . kt•r6 koncem roku vyhodno• ti komlH odbornlk6 , pPlpravlll )sm• tyto odmlny1 1. CENA )o. 14DENNf ZAJEZO MOSKVA-KAVKAZ: l. CENA - tODENNf 0

~ ~~l/CA~Y~:::ffŇ~-.~TE~~; !·.~~~i ~~:~~I ~~t~

~J: ktar6 DA~!!:~;..•l•m• «••"•· h ''"'""' za•I••• onlmkr (t„r I ty, naJ1ou uv•P•Jnlny), budou na dvlr 1outlle ohodnoceny

c( .vlUtnl komhl OdbornlkO. % nejlepllch precl bude u1pofidlna vf tt.nka . Autof i •)'1tavanfch 1nlmkO budou odmlnlnl •lcnfml

O

b nfu~me

dt, abyst• do soutlh posllall obri:r.ky n• m•nlf nd t X 14 cm . Sd pr•c• potll•lt• na adr„u : flledakc:e VTH , Pnha• Nusle, Na Kdtn icl 7. Kaldf snlmek oxn•~ ~ritkfm poplHm aobra:r.en,ho objektu a dlJ• : pPlpl•t• i t•chnlc:U tocoCldaJ• (•p•· rit, lu, clona a cltll•o•t filmu, pPlpadnl t•l labontornl infor• ..( mac•). Mnoho 61plc:hO phje REDAKCE ~ ~

z

~

'I.I

oa: L

•

t; o I-

~ i ~ ,..~~~„ „ >

člsLo

11- u.

f•••••

nu

VMouc:1 Mhktor 1 JIAf TA.IORSKf "-lůlal O. „bolckf, A. llln,

,..._1

4r. J. lloulka, 4r. J, D4b, J, Holub, I ,

NA TITULNf IT1'ANl 1 NOltTOVl%0R - pft:etroJ pro Yllllftl va

„.

tm6. UmolAu„ poaorodnl prostoru

01Yklentho pouu lnfrahnenfml pnky, kt•r• lldsk6 oko nevnlrn6, •r••nf enlmek Z. H•n111a ltyl H vfst..,.c• o" lnf...&rven"'" d,._1, •epoNd-6 .,. Ntrodnlm ta.chftld.-'"'

'°"••

HRMlr, l"I' J, Jel•, &llL U. &~ J, IC..leJM, lnl. VI. Maroulelc, lftl. %11. 04•h„r, lnt. J, Plaa, A. P~hta, Inf. lil. Avfhif', Id. J, Semott.m, Inf, J, TAMa. l•I, A. Vac•k, A. VaMk. R...W..I kol•kt"'1 4[:.J.:•ef D6ia, Ru• dolf ě.diuQ- -,::~k!i. LAv 1"6lal,

14

Qnfkk6 Wpn- Mf,...lav TYnHk. Hall ulliranllnl ko„1pondentf 1Ho1kYa1 V, Zac:harhnko, %. D. Pehll1 - ltyl•• t H . loutko"' - Varla„ 1 %. 'nlrow1kl •rlln1 H. krocaek T, V6r· helyl - 9uk..-.lť : I. Trip„ - Sofla1 A. Puchl - Mhlra1 M. HlhtomH.

••,.aC"1

Vydiri (/V ČSM v Ml1d6 (roncl. - Vida a l•hnlb ntlAddl - ltrnútidenlk pro poly· tkhnkJtoi.t vjchoYU mlidde. Cel\& vftllltu l K&, phdplatné na rok 52 Kb, na pGI roku 16 K&. P.od1ru1e Polto•nl no•illo•' slulbl. Objedn,"6t7 a pr.dptud pfijlmajl admlnis· trve: PNS, polcoYnl eir.dy I polc.o't"l'lf doru· lonteW.. Tlaltn• S.olKM!a, tnfldr• Ú'f'o4)', n. p., d.YOd 1, Prah. S.Smkho•, S. M, Kiro• n O . ttwtlttof pr.4platn6 1l K& (6 l'Mf) nebo 14 K& ( 7 tfHI).

AdNU 6str.dnf red1ltc•: Praha-Nt.111•, Na KYIUlicl l . 1. T•l.ton 9)7)5], - 1rew1 ..... Prablci t . - l'.ukopl1J H n..,raa jl. A-15•)1J16

Rychlý rozvoJ techniky v po•ledaJch letech, pliltl :uvjdb.J mecbanl:uce a automadt:ace a zvykvjnJ výkon6. motor6. a výrobnlch taffz-enf, pfin'll tak6 nikteré prdvodni Jevy, se kterfnil pdvcm neJ•me •PGkoJenl, Jednlm t nich Je rl&st h I v k u ve vlccb oblutc:cb l!vota,

Technikou proti hluku

Nlkter6 pro•tfedky bole prod hluku : NeJlednodulllm chránlhm Je utni.A útlr.a(vlevo). Bývi lr.onttruov,na tak, tc zvuk o vyilfcb lrekvenclch zadrtf, ale dorozumtvinf pracovnJkl\ tečf umotnJ . PH prici v bluěnlJllch pro•tfc~ dJch se pe>u.Hv6 sluch6tlr.ovfch chrialt6 (vpravo), Pro ncJbluěnEJIJ prasttedl

!~~b\~4bf~0 ~~~~díud:~~~:!~~j!~ d:!i:'cb:2t~:':h~d,dJ6 :::~!~~

vi.na •lucUtka a pfcd dsry m6 pracovn(lt mikrofon (prostfcdnl mu.I). V ac:J~ hJuěnlJltm proatfcd.l Je mikrofon v chrinfné tom6.rcc pfed ÓllY m.Juvlciho (dru.hf tgrava), Pfl•tr0Je slou!l lt mlfcnf zvuku, pflpadnl ae 1 plml d6 :cvu.ltanalyzovat- t.lllt:ovat nejen aflu zvu.ku v dcclbclccb, ale i Jeho kmJto~et v hcncch.-V CSSR se vyribl rctoaanln1cbrinlč1lucbu(ulnfdtky), J•ou pflpravcny prototypy protlhlukov6 pfUby pro proacuJlcl v hlut:n6m proatfcdI(nft'-rny, drúrny, letlltl), Mfflcl pflstroJc ae u nf.• vyvOeJf, Tesla Bmo vyrobila ul prvnl &. hlukorulr, NcJapolcbllvlJlf ochranou proti hluku Je ovlem „xllllt" vlccbay Jeho xdroJe. Normy, které atanovf ncJvyllJ motnou bran.Id blut:noatl atroJ6, provoz6 a kance.IAff, se u n6s u.dm teprve tvofl. Obtěžu;fc( účinek Wuku závisí na vztahu posluchače ke zdroji. Druh vykoné.van6 pd.ce je zase krit~riem pro posouzen! rušivého účin.ku; pouze zdravf š kodliv~ hranice zvuku je však možno vyjádřit objektivně . Nejslabšf, uchem slyšitelný zvuk mé. hladinu hlučnosti 1 decibel - dB, zvuky, při kterých je cítit bolest jsou v~tšl než 120 dB. S hlukem se setkáváme všude. V obchodec:h, v prómyslu ve vfrobnfch halách i kanceláříc:h, ve zkušebné.c:h motorll, při výrobě kolejnic:, panelů i Polárky; na uliclc:h hluč! automobily a uamvaje, v bytech mis obtěžuje zvuk, který pronikli zd.1. I nad

::~~duf:~~jšfťtaft ~:~nI ~=~ 0

8

tadla. Vidíme, že na zhodován1 jakosti životního prostfcdf se tedy podfU technika. Co jin~ho by mělo napravit chyby, jic:hž se dopustila, než opět ona? Vznikl proto nový vědní obor - technlck6. akuatlka, jiným.i slovy

Z OBSAHU CfSLA t.21 Technikou proti hluku • Kn.tovna kukuflce • Co je to noktovbe e O z.lcplovacfch n6vr:dcb, patentech a vynilezecb e Bubny dwú nad Rwandou a Bu.rw:1dl e Tekut6 ovoce • Bil' ml1ta " matcm•tJce e ICun ablraut6. bmyw • Adastra nov' kamera e

Mibooddecb

1'13 HOMEPA 12: WJMOM

e

m14>p11<pacuoro

•

1'fcaom.-

H.31ly\IC1nu1:

Ill OnTKKC. •

6apaC5&11bl 1'pCll.18T UaA

Paae.,n:•io "

Sypytt,Q.Hto

e C5yn.rmcax •

•

Osomu

Senu Mecn a M•tt-

MaTKKc • A.n&CTP• -

ROBU

oro-

K•Mep•

AUS DBM INHALT OBR Nr. 12: T«hnllt

sesen

Mais •

Wu tu Nocto•illoo 1 •

Llnn

•

(v pl!tale), rychlým proud~nlm plynu nebo kapaliny, nebo náhlou zm!nou rychlosti proud~nl, jako je tomu u leteckých tryskových motoró, kde výfukov~ plyny vyt~kajl z trysky obrovskou ryc:hlosá do klidného okoln1ho prostfedf~ a naopak ve spalovací komoře je velký pří­ růstek rychlosti prot~kajiclho

tcnte und Brfindunacn • Trommdn d.r6hncnUber Rwand.s und Burundi • PlUHiaet Obat • WciBc flcckcn in der M•thcrnatlk • lnackte111amm1erltuu • Adutra - neue Scb.au.lfilm· kamera • Kleine Brboluna

PROM THB CONTBNTS OP No.12:

Bnainecrlna

KOn.lsfn

"'Ober Verbcuerunpvonchliac, p.,.

1gairu1

nol1e •

Qu~

nWzt: e Wbat U noctovlsion • lm· prove-mcnt ~tioos, paitcnta, in-

ve.ntJona

Te:immpi.Oe c KYKJPY31 °'5n~et MHP 30Bllllle

nauka o hluku. Jcjfm fůtolcm je zkoumat, proč a jak hluk vzniká a jakým zpllsobcm se vede a vyzařuje, a vyhledávat c:esty k tomu, aby vyzilenA akustick6 energie zdroje, tj. motorů, strojil apod., nebo pfenesenai akustická energie, byla c:o nejmenšf. Hluk vzniká ve zdroji kmit6nlm pevných ~Astl (např. plec:hů, tyči), sloupce vzduchu

e

Druma roll.lna owu

Rwanda and Burundi • LlquJd fruin eWhitcapotsinms~tlca• Insect.oeoll~on.-counc

• new fllm...cam.cn

e

• Ad81ua Litde reapitc

V čfSLE ta. NAJDBTE1 Mcz.ldrodlli rok ltlldnibo Slun-ce • Atomov6 motory e IUdanka st•d. U.lce let • U l•uckfcb m.odd6k • A.t omod pooorb • Za tajemstvlm Jllnlbo cbrimu e Kalpar a Cibilk - oall pr6kopnfcl letectv!

VTM

399

dyi dfíve švec po dlouhých dnech u verpánku dokonči! dilo, mohl se pochlubit párem nových bot. Dnes, kdy lidem daleko vice pomáha)I stroje, trvá to snad několik hodin a strevice jsou hotovy. Pak zbývá jen posoudit , zda jsou dobré, či méně povedené. A tak je tomu skoro všude . T'mě' kaldé ůslli lidi, ať j1l jde o sloiitou operaci, třeba výstavba prehrady, čl o jedno.. duché opracováni šroubu, m~fe naše společnost výsledek be:r.pro..

K

PRO V uzavfeofch místnostech se hluk zvyšuje m.nobooisobným odrazem zvukových vln od stin. Slabi, lehká stina snadno propouští zvuk do proston\, kde vytadujeme co nejvitši ticho. Hluk lze v ntktcrýcb pflpadecb snížit přímo dm, !e se zabrin.I jeho vzniku (napf. zmenšením rychlosti proudiní). Velkt význam maji tlumiče

plynu.

zvuku, hJavn! u spalovacích

motord, kompresor6 a v poslednf dob! dokonce u tryskových letadlových motorll. K.mitinf pružných konstrukci se 1nituje jejich vyztužením, třeba 1 poufitlm andvlbrafolch d · tfr6. Proti odrazu zvuku se poufJvajf abaorpěnl kazety k obk14d4nf atin, ncprllzvuč... noat pfičck zvyšuje jejich v!tlf váha. Jako pfiklad pro použiti mnoha z tlchto zp6sobó snižov4nf hluku vezmlme automobil. Motor je opatfen tlumičem dnf a výfuku, je pružnf uložen, aby se jeho chvinf nepřenášelo do podvozku a do karos~rie . S ohledem na sníženi hluku je feleno čerpadlo paliva, rozvid!cf ústroji, veotillitor, stejn! jako ozubená kola v převodovce

a diferenciálu. Aby velki plechy karos&-ie nezvučely, jsou nastffk.6ny antivibračnimi nlitlry a vyztuženy proliaov6nim, celli karoserie je na podvozku pružnl uložena. Tlumiče pirovlinf a vhodnl voleni pneumatiky zachytl drobnt chvtnl pfi jfzd~ po nerovni vozovce (po dlažbl). Vnitřek vozu je čalou­ nln, takže stlny a sedadla zajisti velkou absorpci zvuk.u. Podobo! st!oy letadel nesnú propouštlt hluk od motoró. do kabiny - muaf m.Jt velkou neprllzvučnost.

Nejsou to jen dóvody zdravotní, kteri nás nuti ke snižováni hluku . V hlučném prostředí značn! klesli produktivita práce, roste počet chybných úk.on6, zmetkó a úrazó.; odpočinek v hlučném prosdedí neni dobře možný, ůnavený člov!k nemUže podat normálnf výkon , takže ke snižování hluku ve všech oblastech života nás ve~ dou i důvody ekonomické. A že hluk lze snížit, dokazuje právl uvedený příklad automobilu nebo moderní ře­ šeni nových k.in, nehlučné pfievody z pla1dckých hmot, vhodné úpravy technologie a mnoho dalšicb. lns. J. S ULC

středně

těchto

posoudit. O pravdivosti slov jisti nikdo nepochybuje.

A pfoce existuje takový obor lid· ské práce, jehof výsledky mohou hodnotit ai p'lštl generace . Nejde o slofitý vý-zkum vesmlrného prostoru čl o neméně nárolnl!i :zkoumínt mikroskopických částeček hmoty. Je to práce, která je stari jak lidstvo samo - fesnictvl. Mí pro nás obzvliltnt význam . tfetlna povrchu naJf republiky tvofl lesy. Proto na dobré pili o les zálefl, bude·ll dostatek dfeva nejen dnes, pro ni.s, ale hlavnl pro budoucf generace. Pro pflklad, jak se o to naši lesari starají, :zajeli jsme do Smilkova u Votic. Pracuji tu kolektivy, slofené vesmls z mla· dých lidf. A fe se ~inf, o tom svěd'I neJvýmluvnějl l diplomy - l tituly brlgidy XII. sjezdu KSC .

Vfdyť téměr

YfvOJ POTOGllAPIClrAHO PILHU NA PRINCIPU H>TOPOLYMI· RACL N•Tf typ 1Mmt1 Je ulohll na fotopolymencl. Obru•• po ••pozici wytri.H ~klrfml .,......,.,, proltlhallclml Y moMtneropolymeroftm •,.etlrMI, • YJVOl6rinl a N h bft: IHyin Jedftoduchou dMmldcou NoTf foto1rafldtf mate..UI •-I do1ud proYo&nl 0Y6Pen 1 osvld~ a.u ......... &A&menat podstat..ou ........ pretJ koa-ntnlm fotosraldcfm matari616m ... Wal ltflltrnfch Mii,

•..,..„„. ....,....„

„

NOVODOBI 01\EVORUBCI

Kolektiv svaúka Jaroslava A..ez· který pracuje s motorovou

nf~ka ,

400

VTH

pilou, Je nesnadné u.stihnout. Chvtll je slyšet Jejich pilu na Jednom konci len, hned zase na opačn6m . Jako pilné včely obletují polesf a pi"esně podle určeného programu pročiš­ ťuji les. Jestllfe dflve byla pri.ce dfevo-. rubce zkouškou zrufoostl I dovedn0stl, pak totéž, ještě ve většl mffe 1 plad dnes. Ztlefl na kafdém pohybu. Zuby motorové pily se s obrovskou rychlostí zakusuji do di'evlny. Vzrostlý

PŘÍŠTÍ strom, vysoký asi 30 m, který vegetoval t6mfJ 80 let. se kácf na pfedem určené místo ptesn6 u 61 vtel'-ln od oka.milku, kdy Jarda. nasadil pllu k prvnlmu dfezu. A tak to jde minuta po minutě. Mohutnf vellkánl 1 ldhlé mladé kmeny se pod rukama chlapcQ poslulně sklidajf vedle sebe, ať je to na svahu čl na rovině. č:tm se tento kolektiv můf.e hlavni pochlubid Tfm, fe majf neJméně ~bytečných prostojň. Pomoc.. nik motoristy Jiřl Frýbl byl dflYe ú.mefnfkem. A tak sl oba své pity co nejvfce hledl. Kafdou maličkost Ihned opr.avf. A nakonec, jak sami flkajf, vděčf u. to l kvalitě samotn6 pily. Pfl té přilefltostl nemůfeme opomenout kritické slovo na adresu našich výzkumnlkQ . Motorová plla Solo, s kterou ~einl~kův kolektiv pracule. je slc.e nhranlčnt výroby, ale nenf to zdaleka nejdokonalejlf typ. Pi"esto ve srovninf s na.Ir novou pllou IMP--tO, na jejll konstrukci pracovali výzkumnlci několik let, vyniknou podstatné rozdlly. IMP.„O

0

GENERACE má daleko vltll poruchovost na řezné části , úvady v materlilu, mi mnohem menlf feznou rychl0$t a většf spotfebu. Tady zilstall na.JI výzkumnici hodně dlu!nl praxi. PÉČE O BUDOUCNOST LESA

Daleko významněji! úlohu majf lesafl v tom, fe se star.t.jf o dalšl výsadbu . A privě tato pric.e pfinill i>lody af: budouclm generaclm. VeIlce zálelf na správnlim výběru vhodných dl'evln vzhledem k mfst· nim klimatlckým podmínkám a druhu pddy. I na tomto poU maJf v polesí Smilkov dobré výsledky. Kromě bil· ného zalesňováni zkoulejf I nové, pokrokovli metody výsadby. Na rozloze 1 ha vysadlll 288 speclilně naroubovaných jedlncO. Jsou to

-tleté sazenice, vypěstovan6 ze semene borovl« „douglasky". Na ni jsou naroubovány vkvl~ky dosp& "ho stromu (asi 701etého). Roubo-. vanec fe tedy stadlirně starý (Jako výhonek, který byl naroubovin). To znamená, ie pl'I t'idném xakofeněnf uf po 8-1 O letech, kdy dosihne výše ul 8 metrG, Je strom schopen plodlt nov:l semena. Za normilnfch podmlnek lze semena u tohoto stromu očekhat af po 80 letech, kdy uf je vysoký asi 45 m. • Jak nám i"ekl mladý polesný Jaroslav Linda, neboji se ustouPlt od tndlfofch zpOsobil výsadby. Zatlm fen zkoulej!. Dopadnou-li pokusy dobf'e, hodlají rozšlflt výsadbu „douglasky" 1 na rozsáhlejll úseky. Budou pak moci hodnotit výsledky sv6 práce uf sami a vytvofi 11 tak vlastní vhodnou sadbu pro dalšl za. lesněnl . lev

FOTO: Y. VOTfPKA

~ ~::.:..:i::;::n:.1:,·~::~ :::. =:;!~::. ,„.,., „..,,

rov• pllym„•l fanll• ~111hk phclem otlhadnout. llPI I mllltO P""lho Dobrfm t.H:lt•l•m mu v tom bfl ••ud•nt motorl•t• „ro•lav DoRlt.I, kt•rf dn„ pn.cuJ• v polHI Jako tochnlk. Obr. 2t Piia SOLO rill tt,I k1 bos pe.llni, m6 Yfkon S k a „uou rrchfoH tSm/vi. (Pro srovninl- pUa nall konffnlkee mi )ff 1 m/'lt.I). Obr. J1 Aoubova.nec „dou1laakr".

Obr. 41 Ve Smilkova•• nornt •taraJI o mlad' J.tlnce, kt•r• maJI nahradit dn•• porUen• stromy.

VTH

401

l'ed mnoha a mnoh<J 16ty se p1111<Jdllo v jedn6 vsi l ipeve}O pod/-

P

vuho
111 tam ve n6m vlrvamu lovec se fenou a mnoho dEtml. Nejs'4rfl syn se jmenoval Nokoy. Byl to mel9 clllapec. Nejradljl mfl /dro . Od rdna do velera se prochdzel po leslch ; kdyf vJdEI. jak ze zemM vyr6ff mladd trdva, }ak prlroda znovu oflvd, v jeho ollch ivltlla radost a jeho dufe byla plna ft&tl. jenom ho mrzelo, fe jeftE nenl dospflf, aby mohl doprolfdztt sv6ho otce na lo'f. Kdyl mu bylo lcrnda let. 1elcl otci : „Chci se podrob it velk6mu pOstu, aby se ml ve snu zjevil strdlnf ducll a tlm obycll se stal dospllfm." Otec hledll no ryno storost//vl a odpovldll : „Polkej jeftl ro/(, Nokayl, nejrl jeftf dort velkf o siln9 no tak ve/kf pOrt."

O -DA - MIN, dar Manitúa (lndl.,,1ki powl1t)

mu vystavlla z vEtvl a mechu malou chatu na tlch6m m/stJ na okraji lesa. Ze n i sem nedolehl lddnf nule:, luerp by mohl Nokaye ruflt v jeho zkoufce. Kdyl byla matka s proci hotova, pollbila chlapce no lela o zanechala ho o samatl. Nokay lelel dfe no JV~m li>lku. V tlchto dnech. kdy musel bojovat hladem o tlznl, nemyslel no nic }lniho nef na to. fe prof/je n&:o podi'luhodnE.ho o tojem"'ho, co naplnl jeho llvot nov'fm poJldnlm. Tak byl pohrouten do olekdvdnl, fe nemohl ani spdt. Stotelnli oda/6„al touze utrhnout sl zro1' jahody a vollavi houby, roscoucl p1ed vlrvomem . Tretfho dne byl j ll tak s/db, fe nemohl '10bec vyjít do lesa. Vder ho zase/hl 'le zvl6Jtnfm uavu mezi snem o bdlnlm. Tu ndhle spotnl, }ok k nlmu pllchdzl clzl chlapec. Byl vysokf a ftlh/f. Jell<J odlv JVftll S'lidou zeleni, ve 'llosech mil zelen~ f>'ro. „Neptej se, k.do jsem, Nokayl ," pravil cizinec, „ulili dok vie, co ti 11k6m. Chrolf se promluvit jedf116 slovo do ti doby, ne! se vr6'1l domtl." Nokdy pocltll ndhle, fe mus/ dllat vfe. co mu ta}uplnf cizinec naffdf. „ Bojuj se mnou,'' „yzvol ho mladlk. Kdyl spolu milky zdt>Oslll, 1ekl po chvlll zeleni odlnf: „Pro dnefelc to stol/. Rdno mf: olekdvej na steJn~m mlstl." Pllftlho jitro rtdl aplt clzl m/od/k pled •lramem a vyzfva/ Nolcaye k zdposu. Tentoludt s/ Nokay Yllml, fe p11 prudkim z6po1u jeho sily podlvuhodnim zpOsobem vzrOsto}I; o kdyl t1etl den polcralovoll v zdpasenl, cltll se tak sllnp, fe pro nlho bylo velmi lehki polofJt cizince k zemi. Ten p11jol svou pordl.ku se smlchem : „~asnfl rdno ti p1inese otec potra'lu. PYesto 'lfak se ji }eftl nedotikej a lekej na mne." A zmizel. Kdyf nazlt11 vyhtedol otec malf 'llfVom a poddval svimu synovi .sufen6 borO'llcy, velml se diYll, fe Nole.ar potro'lu odmltd. Kdyf nedosral ani no sv6 otdzky odpovEd, .,,dtl/ se domO pln starosti. „Potkolo nds velk6 ndtbtf,'' 1elcl fenl, „zlf ducho'16 p1lpravlll Nolcaye o 1el." Veler, zatlmco rodile sedli/ ve J'li chfll pohroulenl ve starostech, vstoupil cizinec noporl•d do Nokayova vlramu : .,MuslJ se mnou jeftE Jednou zdposlt, nebud vlak smutný, zem1u-ll. Poh'fbl ma no m/sta, kde klesnu. Udrlu) hrob listotl d zalf'lej pelll'll. jednou zo m&lc pokryj hrob lerttvou zemi. P11 tom mysli no to, co ti nej'lroucnljl p1ejef." Nokayovy sily opit neobylejnM vzrOstaly I v poslednfm zdpaseA kdyf clil lnd/dn pod/ mrtev, polofil 11<1 Nokoy do !errtv6 vlhk6 hllny. Tojnl porom pečoval o hrob plltele. Kofdf m&lc Jej pokrfvo/ novou 'lrttvou zemE o p1dl sl, aby dok6zal navfdy vypudit hlad

„

„

z vesnice. Uplynulo mnoll
402

VTH

Kukuřice se t!li tak obrovsk.6 v6!nosti, te ji lid6 odm!nlli kr4Jov1kým titulem . Heslo amerických farm6f0 „Corn is king 0 (kukuficc je kril) nenf nijak přehDan6 . M do nivratu Kryltofa Kolumba z prvnl cesty do Ameriky nebyla ~­ kulice ve Startm svitl zntma. Za ne-. celých pit stol
CHRÁM KUKUltICB Archcologov6 a národopisci ac pfi

Chlapec vlak prosit tak nalfhavE, fe otec nakonec svol/I. Matka

••6

JEJÍ VEUCl!NSTVO KRÁLOVNA KUKURICB

arudiu indiAnskýcb kultur často 1et.k6vali se symbolem kukufitc na umactkfth výtvorech a zjišťovali , te m!la nemalý význam v ornamcndlnf výzdobi i n... tuálnlch

obřadech . Milokter~

nlturnl

rostlinl ae dostávalo tolik úcty jako kukuřici . Byl ji dokonce vystavE:n a uaviccn chr6m starých May(l v Cuzco.

K jeho výzdobě bylo pou!ito stflbra, zlata i drahokam\\ . DvanAct mohutných atf!brných nédob, plných lrukutice, bylo zde oaJczcno vedle k.ukutičný ch rostlin, tepaných ze zlata a atflbra a umlttE:ných v chr6mové zahrad~ . Srovnáme-li tyto pamétky s podobnými um~eckými projevy Starého av!ta, ktcr6 se vztahuji k jiným kulturním roatlintm, je to dUo opravdu vclkolep6 a nepfekonan6. A kukuličnA zrna byla nalezena i jinde po celt Americe v jeskynlch a aýpkich vymřelých indiinských kmenjl a v hrobech lnkd. Vystvinl kukufice, jejl VzchézenJ a sklizeň., to vle bylo doprovbeno rituálntmi obřady a alavnostmi. Pdvod kukutice vyltlédajl četnt indi!nské povhti rózn!. Dnes není vlak ul pochyb o tom, že kukuřice zdomAcn!Ja v Novém svitl již pfed tisfciletlmi.

.zA)IMAVA ROSTLINA Tituly vE:deckfcb prad, vE:novanýcb kukutici, by nblilůy mnoho tlustých avazkó knih.

c

B

A

KUKU ŘICE zaplavw;e Snad žádná kulturnl rostlina ne-byla dosud tak všcsua.nn~ v~ decky prozkoumána. A přece je tu jcšté hodně otázek, které zOstávajl bez odpovědi - jejich zkoumánJ je stále stfcdem zájmu agronomické védy. Pťlvod kukuřice zO.stávé necozlultčoým tajemstvím. Nebyla nalezena lid.ni divoce rostoucl „prakul:uficc", od které bychom mohli bezpečně odvodit dnctnJ stovky kulturnich odród. Všechny teorie mají své slabiny; zprvu nadéjné hypotézy se roz-plývajl pod krjtikou stejné pádných protidilkazů. Nejbližc pravd~ bude asi názor_, že prarodiče dnc§nl ku.kuřice již vyhynuli a že je nebude možno nikdy poznat v jejich pravé podobě, ač představu o nich móžemc mit dosti plesnou.

svět

Prvnf kulturní odrOdy kukuze samový-sevu, kterou si jiné vznikly pravdépodobně výobilniny dodnes uddcly. Kdyby bE.rcm výnosově vyhovujJcfch a člověk neuvolnil její obilky z kukuřičné palice, uzavřené v liste„ d~cličně ustálených forem asi vých pochv•ch, nemohly by ji v · oblasti doešn1 Bolívie a Peru. Byly to formy, u kterých větévky samy opuatit a dát vzniknout nose samičlmi org6.ny se plošně rozvému pokolení. Milióny hektat6 šifovaly, oavz4jem srůstaly a by zOstaly neosety, milióny lidí vytvářdy takzvabl: radiiln.J faby bladov8y. sciace. Útlé klasy pilvodni kuKukuticc nenl pouze chlebokuřice se takto poarupoě stávaly vou obilovinou (jak je tomu mohutnými palicemi se spoustou ovšem i nynl v něk:terých ' tcplýcb obilek. Stovky Jet výbéru a pečlivé oblastech zeměkoule), ale jeji šlechtitelské préce daly vzniknout hlavní význam je dnes v tom, fe přečetným odrůdém 1 které se lišl se stala nejdilležitějšfm krmivem tvarem palic> obilek, jejich barpro domácf zvffata, a to nejen vou i kvalitou chemického složeni jako zrno a šrot 1 ale i jako zelené zrna. Zné.me odrůdy, jejichž pice a ailU. I sláma kukufice m• obilky jsou témU bilé, žluté, dobrou krmnou hodnotu - je oranžové, fia.lo'1'é, namodralé i na- lepši nd ovesná. Ku.kulíce je nejrMovělé. Jejkh tvar je kulovitý lcpllm glycidovým (uhlohydritoi hranacy, jsou drobounké i velké vým) krmivem, doplňuj(cim jal;o nehcc dosptle lidske ruky. vbodni: jeteloviny. Je i významPfcpesui je paleta rozmanitých nou prWnyslovou plodinou. Ze kombinaci a přepestrý je i soubor zrna se zJskává kva§cnim Uh, odrlldového bohatstv1. r u nás, vyrábí se z n!j škrob, škrobový kde kukufke ještě nemá takovou cukr, dextrin„ lisovénim kličkil uadíci, pěsrujcmc vtec než deset jakostnI stoln.i olej. Z vřeten palic odrůd ze skupiny tzv. tvrdé ku•• vyrib!jl uolačru desky. kuřice, koňského zubu i praskavé Dnes, stejně jako před stalcúkukuřice. Šlechclrcle vycvéfcjl ml, člov!k p!scuje kukuřici. stále nové„ výnosnějši odn\dy, a Dndn.J moderni hospodář ac kukuficc1 človl!kem bfčkaná a ovic.m nemusi kukuřice vlastni rozdělená do stovek odrdd s nejrukou témlf dotknout. Vešker~ různějším.i vlasmosuni, zaplavuje prlicc spojen~ s phtovánlm i se rychle svět. sklizni je možno mechanizovat. Clov~k už nestávi kukufici chréPltÁTELSTVf NA ŽlVOT my, zato pro ni konstruuje A NA SMRT sklizňové kombajny. PHtclstvi l Mezi kukufici a pěsůtelem kukuficc a člov!ka je pfé.cclstvlm pravdu existuje. Bez člověka by z rozumu. Je však o to trvaleji{. se dnes již kuk.ulice neobešla. Dr. ff. SLAB'e-lnt. š. NEUBAUER Zuatila schopnost rozm.no!oví.ni řice

VTH

403

slabý. Zkulenosd, zfskaných tfmto lesklým obrem, bylo vyutito ke stavbi drufice Telnar. Pfeldte sl o vypuštinf drullce I o nf samotnl!i llánek podle amerického tisku: PflVNf MINUTY 21YOTA

V hlubok6 t•mnod dohoflval thtl stuptfi Nk.ty Tho,-.O.lta. Ye lplc.I n„la koull o pr6mlru H cm a Yhe 1' kt drullc.I Talstar. Rak.ta brla odp6.lena phd rok•m, to. le"enc.e 11'2, ve

T ELE VIZE p1es Atlantik 4.:U hod. s. Capa C.naveral. Va 4. 4' hod. ••od ni oddllll Talstar, ktarf pak pokraloval p0 stanoHn4i obliln• dri:aa v latu kolem Zaml. Za t S hodin T•lstar dostane na dohled mftlny v malnskjch la1fch, nu:_n, sllbnl „Po••m•kt. stanice pro doro:ir.umlvinf pomoci drullc." Odbornic.I •e pokud naviut spolanl , NaJdPlv musl obJavlt koull lltfcl H nad :zemi ry
„

A. SEDLÁK, OSTRAVA: „Slyšel j1cm 1 že se pomoci d.rutice Tclstar podařilo vystlat barevný televizní proaram. Napište podrobnEji, jak je to mo!n~ a n!co vfc o dru!ici Tclstar." Sportovnr fanouškov6 se vi.rulenlm mohli sledovat bofe Zbodu mfru po celé dlouh6 trati - pomoci

televla. Vidl:ll phnosy xe Stockholmu, z. Cortiny. jak posllat obrazy na dilku, tfeba x Olympijských her v Japonsku l Abychom dostali elek· tromagnetické vlny I pf-es noblenf zemského povrchu, stavlme na hori.ch vysoké věfe, kter6 z jedné strany vlny pfljmou a na druhou je zesllené vysllajl - retranslal:nf stanice. Nedaly by se takto posllat

kritké vlny I p'fes ocdnl Ne: takovt vil uprostfed ocdnu by musela být nejméni 770 km vysoki. Roku 19 5 S napsal v á.sopise

~

c;;

ti~

l&a

N

ai: ;:)

~ )( Ill

jet Propulslon :znimý vf:dec dr. J. Pierce, feditel výzkumu firmy Bell Laboratorles, njlmavý llinek o mol· nostl vysUinl kritkých vln p,es ocein pomoci umilých druflc , krou· tfcfch kolem zemlkoule. Tehdy byl projekt neuskutečnitelný . Ale roku 1960 vyslali Amerlb.nl!i pomoci tffstupňov6 rakety nevelkou nidrf, xe kter' se ve vzduchoprizdném prostoru rozepjal obrovský balón, vysoký Jako desetipatrový dOm, opatfený lesklým hlinfkovým po· vrchem. Byla to druflce Echo, o nff Jsme psali uf v roce 1960. Jeli povrch dob,e odrUel nejen svltlo byl ze Zeml dobfe viditelný - ale I ridlov6 vlny. Protofe je rozptylo· val vieml smiry, byl JeJlch pffJem

404

VTH

0

umolnl n.ocúnskf t•levlllnl pfeftos. Potorovad •tanlc• v Jllnr Africe, Jilnl Amarlc• • v Au1tri.lll hlUI et'vrtf oblh T•l1u.ru kolem Zaml. Jsou U.IJO• J•na dali! dyl ml1ta 1 Plaumaur-aoudou na vfbllku poloostrova Brlttanr va Fnndl a Goonhlllr Down• na an•llc.k4im pobPall , odkud v roce t fot vyslal Marconi prvnl batdri.tovf 1lpil pP„ Atlantik. V 1t. 17 •• konalnl Talstar obJ-.11 pfl pit•m obletu nad obzorem. allll:il •• od Havala a .smlfoval k Atlantiku, k• lpanllsk6mu pobfall. V I f . 11 bylo na• vidno pr..,nl talafonlck4i •poJ•nl, rozhvor m•zl Andoveram a Washlnttonem, zpro1t,..Sko't'an4i pomoci aktl•nl dru• .l!lca, O tPI minuty pozdili v kontrol nich mi1tno1tec:h v Andov•ru I v lsboratoPI

vHolrnct.lu 11.lantala obruorita, PatŇct dlouhf
,„„„_.

PODNIK, KTER~ SE VYPLATI Telstar Je prvnl soukromi (to Je ,,nevojensk:l") amerlcU druflce, za jejlf vypultinf uplatila firma Bell l mlllóny dolarO . Jen raketa ThorDelta, kter:l vynesla Telstar na obHnou drihu, mi 300 tlslc sou· Ustok. Telstar dm mOfe plnit sloflt' úkoly, protofe se technikQm podafllo směstnat do nevelkých roz:mlrQ 18 tisk mlnlaturnfch soul4stek. lehU hoRfkovi kostra nese hllnlkový plilť se 72 plofkaml. Tfl z nich jsou zrcadla, kteri odr:lfejl úblesky slunelnfch paprskQ, aby mohla být druflce lokallzovina pomoci potemských teleskope.. Na ledesitl dalllch plolkkh je namonto· vino 3600 polovodllových fotollinkO, kter6 di„jl pll oúfenl slunelnlm svltlem elektrický proud o výkonu kolem 1 S watt6, Jim se nabije) I kadmlonlklov' akumul,tory, dod:lvajld ener1il vlem elektrfckým pffstrojOrn. Fotoll:lnky jsou umfstlny na keramlck' podlofce v platl· nov6m rimel:ku . (:1sc' umil6 sallry je chrinl pfed bombardovínlm elektrony. V Telstaru jsou 1064 tranzistory a 1-464 diody. Neslouff vlecky jen pro pfenos televize. PfenileJf I telefonnf rozhovory, pl'ediY>jl r0zn6 telemecrlck6 Oda)e zjlltln• v okolnlm prostoru, z:pra· covivají povely ze Zemi, kter' ffdt ~nnost druflce. Ke spojeni s poz:emskýml stanicemi sloufl pfede· vllm splrilovi ant,na na vrcholu koule, urleni pro telemetrii a povelov• a ramUovacl sl1nály, a hda ant'n umlsdiných ve dvou púech malých ok6nek pod61 rovnlku dru· lke. Vcelku je Telstar pomlrni. Jednoduchý, protole ho nelze v prostoru opravovat. Nejslofltf:jll z:allzenf musl zOstat na Zemi. J• tak' neobylejnl n4kladn6. P1esto se podnik americkým byzn lsmanOm vyplatl. Pfenosy jsou rychlejll a levnijll.

POZEMSKÁ STANICE Neobyčejni jemni aparatura druflce Telstar potfebuje pro svou činnost vysoce dokonal6 pPljfmad a vysllacf ufh:enf na xemsk'm povrchu. Na kopci Space Hiii u obce Andover ve sú.tl Maine vybrala firma Bell Laboratorlu zvlilt výhodn' mfsto, kde činnost elektronlckých pffstroJO nenf rufena parazltnfml vlivy okolnlch •llných elektrických pflstro)O. V lese byla vyki· cena mýtina a na ni vybudovina potfebni raffunl. Oull a mozkem je prostorni fednopatrod budova, z nfl se Pfdf činnost Telst:aru. Dva kybernetlckf: pflstrofe pomihaJI uvnltf lidem pPI obsluze slofltých nflzenf - výkonn,ho pPljlmale a vysllale a dvou polltacfch strojil IBM 1620. Vlevo pPed budovou ttojf čtyhplrilovi ant,na, kteri Jako prvnt v poňdf zjllťuje polohu druflce podle jejich ridlových slgnilO. Zachytl polohu drullce v rozmezl 200 a zpfesnf JI ul na 2°. Oalll -ipfesl\u)fcf ant4ína zúll polohu druflce af na l desetiny stupni. Podle tkhto údaJO se pak na Telstar umUI neJdOlefltlJll :raffzenl obrovsk' nilevkovlt' zrcadlo , pati'lcf do kate1orle trychtýfových ant6n . Je podobn6 ovčlmu utoěen~mu rohu a Je 29 metrO vvsok' a 53 metry dlouhf , Protihlý tvar byl xvolen proeo, aby se rabrinllo vstupu paratltnfch vln. STAN JAKO tl-l'ATfl:OVA 8UDOVA Protol• trychtf Pod ant•n• rill kol•m JIO tun, J• J•ll HmlPo'rinf na slomky •lupni Hmo o •obl obtlfnfm technlc;kfm probl•rnem. Na •H••m koMI J• m•ll kovori kabina, ve lrter4 l• 'f'Y"llad a ,fOlmia.cl uPlsenf. llrolrf on-o„ m6 Y pf'Amlru clnc.t matr6 a I• neuldl• umlr.n na pohyttujlcl H dru• tlel. Slpil o •n•rall pouh• mllla...,tlny wattu dopad6 na n1llo•acl uPlunl, Jahol centrem I• muar, kvantoYf .ulloval, o nlrnf hm• ve VTM ul 1t1all, ""'°'I• • kryttal9nt Utnlllho rubhHt, chlu:.... fm k.,.l„fm WUem. N..,..t•Yi lum, Jako to thbe 'llall ale'rtroftlly. Tato obrowkf. •nůna I• timlttina pod stanem.,.. tva"' polok-1•, ktarf I•

•

PANIKA Y IUlOKD4 OICOLI Y11.t1Jlda, kdyl jMblll ratlstldrfml y~rlnoetml nac:lwalM popullmlho ma.ta •trmlftpamu va eůl.I Ala· „ma (UIA) yYliluchla po niJMMIM kollal clttema • pollonnfml hmota· ml; optlckf alelrt explo4uJlclho - · 11..141a • tlOUIHI tma„.... dfmu ... al totll posoro-te16rn „k. 11.10..a.tnf Milt JIMll•r'Mho Yfbuchu.

•H·

POIUDNI

NOVINKA

fta

,_u

kN.CMlkce d„o4,dch t.lcyklit pfl• chUI 11. Anel le. Na madMrodftl yt.t.Tli kol bpl pr.dwed•ft teftte

•pi„ .,..._ „.„.

„Minlltlko 11 , kt•rf H podoW .iltA:trnu -~,, ven pro mlMd. Analldrf ft&lftl qillltta Jolui Woodltu-, vldka na ot.ri.aku, vytYOlll • tlmto vyMluem 4oko1tcie ul~ ltUaftf ...ar.ord rydllo•tl.

•••M!b.

,,..,.,„.

""'""°

„

ypokf U metrt a llrokf a1I IO m. T.GPI sririznf kryt pPecl vlfffm po&.J, Je shotoven 11. umll' hmot)' 4acronu a pflpovdn k -.ft0v6ft'Uf kruh•. Va YStyl•M polou I• uclrlo""" pr.tlakem Yll.d..chu, takt. pra
umll'

V1'M

405

Ille plynov•, J•Jlchi provoz Je o nico levniJll. IFt ohl'ev se vyuffvi v lakovnkh nejrtu:nijlfch podnlkG, v tlsk,rnich - pro urychlen• sehnuti Jednotllvých výtlskCi, v textllk6ch - sulenf tkanin, pl'-1 sulenf keramiky, dfeva, I vyvolaných fllmCi, v 16kah:tvf, chemii I ve stavebnlctvf. Noktovlz:e - I• typickým obortim, k Jeho! velk•mu ro~oJI p!'-lspila 16ta dle~ni. Vldinl ve tmi fe totll 'Z vojensk,ho hlediska nesmfrnl: dCileflt6. Na tltulnfm obrbku vldlte pOvodnl typ noktovlzoru, u nl:hol sl mGfete povllmnoutdvou njfma..vosd: rozšll'enl ůkladny pot:orovatele pro t.leplenf od hadu vzdilenostl (objektiv I• umlstin al na konci tykadel), a obrawv• minlb,

Cnih•m (lj..,kv, k«if'f opic v•nwl•m• lnfrahr.-.n•mv •· h111, •• poclldme na nlkt.,.t leho h
V

Z HISTOlllE lnfralervene dPonl, ktor6Jo Jednou a oblattl oloktrom•lftO• dcUho vlnMf, uHhuJo poml~ 'Hllkow U.t c.llho olů.tro • m•rn•dctr6ho tpe.ktra(mObmoH o tom pfHYWlit • ubulky, V•or.Jnl"' .,. l . I na Hr. Ul, Aebo na pPlpoJon6m obr. 1).

Oblut lnfra(ol"\'onlho ú„nl (d,llo povu Jako lft) u tltnl prlmyfd k obla1tl vldlto\~o n~la, a dokonce JI ffttelftl

< _, ~

'U

O

~ 2

kter• jsou umlstlny pr.d zrakem po%0rovatele v kr-f;tkých núta.vdch. Princip noktovlze spolld v tom, te prostor, kterj chceme pozorovat, osvitHme xdroJem IFČ :dfenf (napf. obyčejným automobilovým reflekto· rem, pfed který vloffme flitr propoultiffcl IFČ paprsky), a dlJ potom pozorujeme pomoci noktovlzoru, Jeho! úkladem Je obrazový p!'-evadR. Jeho funkci sl mOleme nhorni pfedrtavlt jako spojeni 1nlmacf televl1nf elek· tronky, obdobn• t,, Jak' je pouflto ve snfmad kamePe kald,ho televh:nlho studia, a obrazovky televizoru. Toto vše Je z:menleno a. ulofeno do sklenin6 bai\ky ul S cm dlouh4 a 3 cm v prOmlru (podle potfeby I Jelti menll). Zbýv' Jlf pouze „malll!kost", Jako Je vyfellt speclilnf optickou soustavu, kter' pfenese paprsky z po'Zorovan,ho prostoru na obruový pfevadl:l, a realizace cel,ho utlzenf. I z tohoto stru~nl:ho popisu vldlte, le noktovlze vyfadu)e kvalitnl IFC. flitry se strmou absorplnf hranou (musl propoultit maximum IFČa tidn4 vldlteln,ůfen(), cltlld obruov6 pfevadRe a výkonn6 optlck' .soustavy pro IFI:: obfm. IF~ fot<>srafle - I• dalllm velikým a v praxi hodni rodlfeným oborem, Jeho! historie ulfn' pPed druhou svitovou vilkou. Mezl jeho hlavnl výhody počld.me lepil pronikavost IF~ paprsk(i kalným prostfedlm (col vyullvilme hlavni: v dilkov6 fotocn.fll, fotoen.metrll, leteck• a astronom1ck6 fotognfll a Ust«n6 I ve fotografll 11:-

pronlk4. IFČ dPenl bylo obJn-aftO r, t Hl Wllllamam Harkholom p" 1wdlu rodohnl topoln6ho Olinku • Jad"otllYfch tt.rvic:h 1lun~lho 1pelrtra, An1tldrf· vlidec: tehd' ftamlPll nolv-ylfl U~otu at ta i.,....-tm ko..,um spektra. Hranice vldedcfch pracovH a laborato;! vlak IFČ dPenl phikrolllo al Up!"Ve na potjtkv dvadt•ho •toletf. Ne)pl"V• ublo vyullvat nlkterfch po•l'letkO • ll'lrral•l"V•n• •pektro•kopie, po•dlJI nnlkll' rOzn• vol•n•k• apllkace, Jejlchl n•Jvltlf rozvoj nuhl blham druM ••ltod rilky. Al• I pro mlrov• O&ly H nallo valk6 vplatnlftl. Va:nlkla tak dnH naJro•llhiMjlf pr6my•lov6 obla•t- oh....,. a Hlenl IFČ ůfenlm . DNhi .vltori dlka anam•a.I• potl•tatn• vrychlOftl lllal• fllH> vfůvmv d,_I, uvedeni Yfroby pPlttroJO pro IFe tech· niku a rouoJ d•lllch IP-č odvltvl,Jalco Jo noktovlu, hlakomv-

Roahla•ov4vlny

L

rf./

(1000m + lOOOm)

SV

( 117m +

~KV

(

10m +

57lm) .50"")

UKV9'o1.hlHatalavlaa (cm+ m)

„

(mm+ cm)

Radlalokac.•

(mm)

.„„

..., nllcaca a tlpaHu.ca. I.U

~

V •ollb•n• doW l•m• .vUky valk•ho pronlkiftl po:&natkO

IFČ oborv do llro~ prna, lc &mul nemilo prl1plla I lolhk• konfa,..nce o I FČ d.hnl, poNdanj. v •rnl.

s

IFČ ZÁllENf V l'llAXI

: 1-

IFČ ohPev a 1ulenf -

Je dnes bezpochyby prOmyslo-

vi nefroxlffenlJlfm oborem, který Je v mnoha. našich

úvodech Jil mnoho let prakticky vyulfviln. Nezdo- múnll však vlude, kde by proto byly molnostl. Hlavni Jeho výhodou Je molnost pp;esn6ho smlrovinf :d.1IU1 ;:, a pronikán( ú1enf I pod povrch odfen6ho p~mltu . 1- Tim se mnohonúobni zkrid doba. sulenf, col mi velký vi

3

;= ~:~f~tj:C: ~~:~ :ti:~~~~~J~t ;i,7;!'li~vkv~! 6 1

li(:

1

(vyribf Tesla-Holelovlce v nl:kollka provedeních) a d-

i

Om11

Pou1,1pnl 1ml,•m b kradhl'I Yino\ffm dflkim núledule:

1

R•nt„nov6 aUenl

(.5

~·

0.1

AJ

(400X+ 5 X)

406

vn<

Ko1mlc.k6 úhftl

(S X

1

kn.dl)

kal'tk') a rozdflnou propustnost a odraznost vldlteln,ho

světla a IFt (cof vyuflváme zejména v botanice, archeo-

logll, krlmlnallstlce, zbollznalstvl, mikrofotografii atd .). Zikladem IFč fotografie jsou muerlály citlivé na lfČ :zifenf, které umofnily jejf nynějlf rozvoj ve vědě a technice, Stejně Jako v uměnt Bez pomoci IFČ fotografie by dodnes zOstaly nerozfeleny stovky p1'fpad0 padlilaných obrad, nebyly by odhaleny tlsfce podvodO na nejrO't· niJl/ch dokladech a pfsemnostech, zOstalo by nhal eno ta)enutvfm mnoho onemocněnf lldf, zvfi'at I rostlln atd. IFČ sl1nallzace a telekomunikace - je prakticky neJmladfrm oborem , jeho! bou f llvý rozvoj poznamenala

ŘENÍ

Obr. t - Um l•tlnl obla•tl IFČ úfenf elaktroma1natic:k•m •P•ktru a Jaho vellkf rouah oproti 't'idlteln•mu ..,ltaln•mu dr.ni. Obr. 1 -Teplopelen1't o r - tapelnf u.mlfoval lre 1lffovinl ndulnfc:h tilO. Optic:• kf 1y1t•m 1ou1tPed'uje i.achy· c:en6 IFČ papnky na cltllvf od · porovf fototlinek , kterf \lmol• llul• :r.Jl1tlt letlc:I raketu, moto rovt vozidlo na vzdileno•t 10 km a llovlka pow:r.e na :r.i· kladl Jeho vlHc:nfho vyri„nfho tepla na v:r.dileno1t 400 m (oYlem vidy v pflm• vldlte lno1tl), Obr. S - Verto•kop I• pf11tro1 poullvanf k pl'fm•mu pozororinf (otosraflc:kfc:h ne1•tlv6 na posltlvnlm obrazu . :ZdroJ1vltlaJ•flltry roadl.len na dva papr•ky : t - ultraflalo„f, 1 - 1~ . Ultrsflalov• paprtky po

„

1

~r.~~~ ,~'.!!r:1:.:~nr'~;:'~u·~:

al druhi světov:l vilka . Moh li bychom sem up~ítat nelJednoduHI slgnalinl!n l zal'izen l, chrinkl nedobytnou

pokladnu zlunlka. stejni jako lokitor pro z:jlffovánf teplých bod(i v kontrolovaném prostoru (t1eba letadlo ve vzdu.chu, nebo llovika v lldupr<'zdném kraj i a uprostfled noci) , nebo ze vxdilené oblasti IFČ zifenf telekomunlkačnf zaffzenl pro letlltnf provoz. Jako plljlma!e slgnl.10 sloufi rOzné typy loto!linkO. term~linkll, bolometrO atd. , mnohé jlOU dnes jli na biti polovod llll jako velmi výkonné a droveft I minia· turnl elementy. Teplopelengitor (obr. 2) Je jednlm ze starffch typll tepelných z:am.Uova~O vzdušných ctlO, vyvinutých ve Vojenské akademii AZ . jeho Dkladem Je odporový foto?linek PbS. Je lehce ovladatelný a vysoce citlivý , takfe zjisti I na velkou vzclifenost letlcl letadlo, které kolem sebe lm urllté teplo (z motoru I t flenfm o vzduch). Je·ll podobný zamUovač um fstě n pflfmo na letadle , mOfe pllotovl hlislt start balistické rakety al na vzdile· nost 2000 km.

DALŠf MOfNOSTI Ztl1fa\ • tl•fd novln•k, kter• H ka.ldoroi!nl na •viti v IFČ oboru Yy•kyt:uj(, uved•m• a l„poft tPI, Z:a n•JJednod\aOI novinku, ktert. ale bud• mft obronlcf vf:r.nam, mH•m• povalovat tzv. mlfll teploty lollHk blHnllnlc:h n,6n6. Toto nevellc6 zaffzenl mH• bft umf1tlno pffmo mHI kol•J•ml, kd• kontroluje •tav lolhek proilldlJlclch vaa6n0. Zvlt.ltn lm zaffzenlm lhnttd upozornf na vapn , kterf m i pr.hPid loll1ka. Tfm bude umolnlno okamlitl od•ta„lt polkoun# va16n a aabrt.nlt tak I havirll, Uvidomfm•· ll •I, I• rofnf Jttrt.ty u M1 xp01obuJ• •koro •OOO .-.s6nO • pfehHtfml loll•ky- cot J• ul IOmll16nO Kl• - vidlme, Jak vfltnamnf po· mo
kt•rt. :r.aln• :r..iflt. IFČ paprtky projdou Olt,..m f 1 a ne1atlvem N. Odra:r.em od :r.rc:adla Z H obra:ii: n•t•tlvu N prom~n• na lumlt1i1c:enlnl „ntvu V, kde potlalf lumlnlnenc:I buzenou UP papnky. Protola na tuto dHku dopadnou pouze papnky, kter•mohly profit ne1advem, obJevl na V alerninf (potlalenlUP dfenl) pr.1nl vmf1tec:h, kam dopadnou paprsky prol" neptlv-em - lfml v:r.nlkn• po:r:l· tlvnl obraz vlol•n6ho neptlvu. Obr. 4 - NovlJll typ noktovlaoru. Blnokulirnf lnfradaleko· hled l• 1p0Jen pflmo • lnfra1vltlom.um.

0 4

„

••• :Zatlmco ultraflalovf paprHk proeh6:r:f pouu optickou IOU• 1tavou bH Jakjkollv pkkUky a tp01obl plnj ro:r.úhnl luml• nl1c:•nlntvntvy 1 IFČ papriky proc:hiz•JI na 1v•c.1tlvlolenjm nep.tlvem. Protole tyto paprik)- :r.p61obuJI naopak :r.H• potla· hni lumlnbcence nliltnl vr1tvy, nnlkne na tfto vr1tvl pod• tlvnl obra:r. vlol•n•ho n•satlvu. Po1lednl novinkou IFČ oboru Jsou uv, I a•• r y. Mal• rublnov• tyllnky, nlteln• kvantov• 1ener4tory, x JaJlchl 1tll'ly mOle vyz.Pont velmi ~:r.kf IVllHk 1koro fd•6lnl rovnobll• nfch papnkO. Prvnf t-r.atlc:k• poledninl, kUrllli phdpovldalo molno•t J•llch vzniku, bylo uvetlefnlno v roce t Ul v USA a po:r.dljl SSSR . 'l"Ynl 1priyY o l•llch r•allnc:I byly uv•fell'llffy I •roc. t UO. DnHJll I na brnln1k• Vofen•k• Akademllexbtul• I Her h1ko1loven1k• kon1trukc:e a vfroby, neJnovlfl I v 'ras•. Princip la Hru l•••I tento: ..,At;elrt4i papnky, vy:r.J.fen• xenonovou YfboJkou, J•ou 1ou1tfedlny do 1peci"nl broulen•ho kryttalu rub1nu . V nim vybudt 1vMeln• úr.nl lumlnltcenlnl IYltlo, kt• r• H v kry1talu nlkollkrt.t lim• o stlny a yYltupul• potom Jedinou plochou•• velmi 6Jtk6m 1Ya.Jtku Jako dokoule mol'!oc:hromatlckf. Hlavni vfhodou 1„.,.u J• tedy molnott :r.ltkinl monochro· matlck•ho, Citk•ho a ldrilnl rovnobll"'ho 1vu.ku papr1kO, kur• ntlm jlntm ap61obem nem61eme :r.l1kat. DQ1IHkem toho Je molno1t HUttfedlt enersll o vy1ok•m Yfkonu na velmi mas. mf1to, a tak bud' pfekonat ••u.kem papr1k6 ohromn•, dopo1ud nepfeklenouc.lnj vzdilano1tl , nebo tavit a propalovat dopo1ud netevlteln• materl"Y· Poulltlm laHru tak m6le me r-t•ll10vat „papriky •mrti lnlenfra G•rlna", pop1an6 ve •t•JnoJmenn•m rominu A . Tol1t6ho :r. roku ttlOll (o tom bohulel vtinl uvaluji nlkt•ff •ol•nftf odbornici v USA) , Tenkf sva:r.ek IFČ peprtk6 mOle nahradit mnoh• obl'iblcl ni.ttroJe, anll by H otupil, m6le 1v&r.t a ta't'lt neftvrdlf materlily, mOfa do Jl1t6mlry nahradit I c:hlrur16v tkalp•I a vypalovat v lld•k•m orpnhmu :r.houbn• nidory hu optiratlvnfho aikroku. Tentfl na:r.ek, pf11h1lnl modulovanf, mOla pr.niht Informace na fantastlc:k• vadil•· no•tl m•alplanetimlm pro1torv a umolnlt tak 1p0Jenl me:r.1 planetami, me:r.I va1mlrnfml koriby a úkladnou, I pffmo na :r.emlkoull umolnlt •po fen I ma:r.l 1vltadlly.

„

„

Úko lem tohoto lljnku bylo podat úkl1dnl Informace o dndnlm 1n.vu IFČ t tchn lky. Nebylo mofno vapomenout na vla, 1 proto tlm, kdo majf újem o dalJI poi.natky. doporu Euiema alupoft tfl a mnoh• ~ knlfek , ku r• Itou dnu nt trhu : z A. Vdko : ElaktronkU obru:od mlnlle - SNTL 1955, J, Sch!emmer : Foto1trafovinf lnfrabrnnfml p1pnky - SNTL 1958 • phkl•d> w &ni mj nl medcf publlkaca R. Borc:herta a W . Jublu.e . Technika lnfr1-

i 'ž

~~:~e::~~~:~:~~~~~ ~h'.:::~~ ";::~:;:'~ aejmfn• o p~myslo'(TH

407

!

jilfiiOh '"Fii' 15

e

NATU RE

·--· -· · ·--·-;~ ~sme " 0 1m_~ -~ ~ :::: zavas tli

BUDOU SE SILNICE STAvt!T JINAK? Me]i jinfmi probl~my tcchnick~lio pokroku uvádí sov!tskt akademik A. A. Blagonravov myllenku zam!fenou na zjednoduiení stavby silnic: Zdi se být z611dn~ možn~ - i když dosud tento pod.nit nebyl dále prozkoumén vytvéřet povrch silnic tepdn~ energetickým pllsobením na vrchnf vrstvu pOdy. Vettnlk A.Udemll Jl.U.k SSSR l . t. str. 5

NOV\' PROJEKCNf TELEVIZOR Vývoj ve zvltlováo.f televizních obrazovek jde cestou prom.Jt'nl televiznfho obrazu. Je zn'mo již n~kolik provedeni tdeviznfcb přijímačů, u nichž se obraz zv!tluje a promitA vhodným optickým syst~mem. Dosud nejd'1e pokročili ve vývoji pracovnici fy Philipa, ktefl yYV!nuli a vyr•bljf projckčnJ pfijfmač VB 2609. Jde o nevelkou skffň s tiit!nými obvody a se zabudovaným ptomftadm syst~­ mem (Schmidtův syst~m)„ jJmt se ze vzdAlenosti 3 m promítli na perličkov~ promfrad plátno obraz z obrazovky 350x 460 mm. Maxim,hú rozm!ry obrazu jsou 1,20x 1,60 m; Dá dostatečný jas a kontrast • je fiditelnt di\lltovl. Příkon pfijimače je 200 W, rozmlry skffnl jsou 276x 580 x 420 milimctr6. Elelr.tro-Welt, str. 46-48 UM:lll.a DIAMANTY Společnost General Bletric Com~any (USA) vyvinula novou metodu výroby um!ljch diamantO., kterých se pou!fv4 ponejvfce pro fezn~ • brousid operace. Na vytvofenl diamant6 z uhlJku podle této metody mA vliv pouze tlak, nepou!fvA se bUných kovovýcb katalydtor6. K výrobl se pouilvi vclk~bo hydraulicHho Usu, který vyvine tlaky až 210 tis. kg/cm'. Uhli k se m6že zahřát až na 5000 ° C. Zkoušky tohoto nov~ho posrupu jsou uspokojivé a vyvrátily teorii, že pouze teplo a tlak k vzniku umElých diamantů neatačf .

Sclence Horlaon• l. Z\l, •tr. 14--15

POTRAVINY CHEMICKOU CESTOU Mezi hlavními úkoly současné chemick~ technologie uvádí str vEtský akademik N. M. Zavoronkov veliký probl~m vzdálen~jlf penpek:tivy : Organičtí chcmikov~ a inženffiwtechnologové by mEli uskutečnit aynt~zu plnohodnotných potravin z vody, vzduchu a kysličníku ub.ličitého, ziskévanaio rozkladem vi\penc6 a jiných hornin, obsahujidch uhličitany. Vettnlk Akademii nauk SSSR l . I, nr. 83

408

YTM

NA POMOC VYHi.LEZCŮM hsta••nl pPlhlilky TYMi.au bf'ň &tto pro uUt.t:nlky 1poJeno •• analnfml obtlleml, Proto J•ou pPI •ldlch abo4ech n•bo vfakumnfch a proJ•kto•fch Ct1tHech OllOROYA PAT!NTOVA STl!DllKA, J•llchl Ctkolem Je ""dia po1kyt0Yinl pomoci vyn61e1C6m celi Jlada dalllch Cikol(I. Ob1tarinJI pP,edbllnf prbkum no•ottl pPlhlOak Yyn61ad, aliltuJI technlckt a ekonomlckf Ctlln•k, molno1t •yulltl 'l)'fti• led, •Mlou 1ou1ta•nou patentovou dokum•ntacl " pPl•luln4m oboru a u)lltulf vyullvinl ir.droJt.I patanto'lfch Informaci. Pratola patentod 1tr.dhka l•ou ob1aa•na pracovnfky, kt•fl krami odbornfch xnalo•tl urflt6ho oboru anaJI I pauntopri.•nl pPedpl•y, mfíla by pomoci tkhto 1th• dlHk 'l)'ull•at •Idina 'l)'nile.1C6. Obor-od fondy ttredlHk (n•JdOlellt.IJll patentHi llteratura apracod•u6ho oboru) J1ou cannfm zdrojem Informaci.

ZDROJ TECHNICKÝCH VfoOMOSTl

Patentov! literatura, to jsou sbfrky tut.emských I zahraničnfch patentnlch splsO, úi'ednf věstnlky, roěnf Indexy lmenn•, numerlck,, dile setnam patentových tffd a ostatnf pomůcky vyd!van6 patent· nimi úhdy kafd6ho stitu. Patentovi literatura Je vybraným :rdrojem Informaci o stavu techniky. Pro studium patentov~ literatury, a to jak v knlhovnl: Ul'adu pro patenty a vynile:zy v Praze, tak I v jednotlivých patentnlch stfedls· dch, sta~f Informace , které podajl pl'lslulnl pracovntcl tkhto útvarO . Oi'fYe nebyla patentovi litera· tura vyuffvána t4imU vObec pro potl'eby technických Informaci a sloullla pouze k prOzkumu pflhli· lek yynilezu. DOsledek se projevufe v mnoha pP.lpadech Jeltf: dnes. Súle trvt znaCni „úmrtnost" tvOrčl pr!ce vynilexcO. Pfihlilka vynilezu , kteri Je mnohdy výsledkem nikoli· kalet6 usllovnf: price, neYede luto

~k~!l:~e~aie~t:;,~~· ~:l~~t :~~c~r~~ nhranlčnlch se zjisti, fe stejný problém byl dflve vyh:len . Potom ovšem jde o :zbytečné plýtvinf sll , ke kterému nemuselo dojft.

pl'edYedeno Y teleYlt.I, rozhlasu . filmu apod. Patent dak nemOfe být udl:len ani na l'elenf , kter' Je shodn' s pl'edmitem jiné dl'ln podan• pflhlilky Yynilnu. Podle této pod· mfnky je na zhadu novosti kafd6 uvelejninl pled podinlm pPlhlilky yynilezu , tedy I uvel'efninf, které učinil vynilez:ce dm . Proto Je nutn,, aby vynilezce, dl'fve net vy· nilez :zve~ejnf . pfihlúll ho k patentodnl v Uh.dl: pro patenty a vyni· lezy, ViclaYsk41 nim. 19, Praha 1. • Aelenf musf znamenat proti dosavadnfmu stavu techniky po· krok profevujfcl se novým nebo vyHlm účinkem. Pokrokem se pl'I· tom rozuml obohacen( dosavadnf techniky o zdokonalen' nebo nov• Yýrobky. Vynile:z musf mft účinek bud noYý, tj . v pffpadech, kdy výsledek felenf nebyl dl'fve :znimý, nebo Yylši (výsledek felenf ve srovninl se znimýml felenlml t6hol probl6mu je vyHI). Účinek mOie být technický, hospodifský, zdra· votnf, estetický aj. Na někter41 kategorie vynilczll, pfestole vyhovuji plně uveden6 deflnlcl vynile:zu , nemOfe být pa· tent udf:len . Tak se neudf:lujf pa· tenty na lličiva , potraviny, chemicky vyrobené aitky, zpClsoby l~eni nemoci a ochrany pi'ed nemocemi,

~~lm ~ pro CO JE VYNÁLEZ!

Podle našeho llkona je vynález vyfelenf technlck4iho probl4imu, kte· r41 je nov41 a znamená proti dosavad· nlmu stavu techniky pokrok projevujld se novým nebo vyHfm účinkem . Z t4ito defln ice vynile:zu vyplývajl tedy tPI podmlnky patentovatelnosti. • Musf )ft o vyPelenf technlck'· ho probl'mu. Vyl'elenfm tec.hnlc· k6ho problému se však nerozumt napf. výpočtové tabulky, rOtni organltaCnf opatl'enl apod . • NavrhovarM Pelenf musf bft nov' - nemi být znim6 ani u nis v ČSSR, ani kdekoliv Jinde Y cltlnf:. Nesmf být tedy popdno v časopf · sech , knlhich, patentnlch spisech a Jiných vel'e!ných tiskovinách nebo

na odrOdy semen , na plemena zvlht. Tak6 na vynilery. kter6 odporuji privnfm pfedplsOm a :zásadim mraY· nostl , se patenty neud!lujf . Sem patff napl'. nffzenl k provozovinl :zakázaných her, pfedml:ty a postu· py. kter41 jsou v rozporu s pfedpisy o potravinách apod . Nenl tedy napf. patentovatelný nový zpOsob výroby tnim6 potn.vlny, snliuje·ll se jfm JeJI výfivnost. JAK SE P~IHLAŠUJI VYNÁLEZY!

Aby mohl být projednin nhrh, který vyniletce vytvo1f jako vyni· Jez, Je ho tfeba pl'lhlislt k patento· vinl u Ú,._du pro patenty a vynilexy. Pfihlilka se podávi pfsemni ve dvojlm vyhotoveni . K pl'lhlilce H

pflpoJuJe popis vynileiu ve 4 vyhotovenlch a Je-11 toho tfeba k porozumění popisu, je nutno pfipojlt I výkresy vyhotoven6 na formitu A-4. Výkres mi být dostatečně zi'etelný, cof z.namenf, fe všechny sou~!stl z:al'ízenf uviděné v popisu a jeJlch vúJemn' pllsobenf majf být z něho Jednornačnf a bez: obtfff pac.rn6. Pfed podinlm p"hlilky vynilezu je vynilezce povinen prozkoumat jemu dostupný materii!, tj . materii! (knihy, Woplsy, patentní spisy, pl'fp. prospekty apod.), který je vel'efně pl'fstupný v mfstě Jeho bydllltě nebo pn.covlltě. Výsledek tphoto pn1zkumu uvede v popisu přlhlilky vynilez:u pfl rozbotu znimého stavu techniky. DEFINICE P~EDM~TU PATENTU

Definice pfedmětu patentu Je :dvěrefoou a patentoprivně nejdtllefltějlf U.st! popisu vynilezu. Vymezuje se Jl rozsah patentní ochrany vynilezu a rozhoduje se na jejím dkladfi v p1fp11.dech sporu 11.pod. Vzhledem k ni je popis pouze vysvětlu­ Jlcl čisti. V definici nesml býtobsaieno nic, o čem se v pfedchoitch listech popisu nemluvf , Definice pfedmětu patentu obsahuje jeden nebo vice bodO. z nichi kafdý se vyjadfuje jen Jedinou vitou. Definice se nadepisuje slovy: „Pfedmh patentu" il sklid:l se 1.e dvou hlavnfch části - úvod ni a význakovi. V (!vodní Ustl se uddějf znaky znám' a v čútl význakovi, oddf:lenl: od úvod ni slovy: „Vyz:nalený tlm, fe ... ". se uvidf:Jf pouze znaky nové. Platnost patentu je 1 S let ode dne pod:lnl pflhlilky vyn:llezu. Patent platí jen na územf státu, který ho udilll, to znamen:l, le československý patent chránl vyn"ez fen na územl ČSSR, nlkollv vlak na ú:reml jiných sdtO. Mi-li být chrínf:n vynilez I na út.eml jiných st:ltO, musl být u patentnlho úhdu pfblulného sútu pod:lna pflhliška vyn:lletu a patent udf:len. ROZDIL MEZI VYNÁLEZEM A ZLEPŠOVACIM NÁVRHEM Rotdll spolfvi pfedevším v tom, fe vyn:llez:y mohou být jen :r oboru techniky, kdefto ZN se mohou týkat v :rásadfi všech odv!tvl lldskl: i!lnnostl. ZlepJovacfm n!vrhem mOfe být napf. I mlvrh organlzačni-hospod:lfsk• nebo organlzalnlí:technlcki povahy, který umofňuje zdokonalovat znimou techniku, technologii, projekci apod. nebo zlepšlt be:rpečnost provozu, dsobovl.nl, evidenci, technické normy apod. Dalšl rozdrl je ten, fe n vynilezy se povafuff jen n:lvrhy, které Jsou novl: ve světovém mUítku, tj. nejsou zni ml: ani u nf.s ani kdekollv v clzlni. U ZN stačí jen novost vzhledem k podniku, ve kterim se nbrh pod!ri. Je tedy nepflpustní, aby proti ZN byly činěny n:lmitky, le věc Je Jinde známa, nebo fe je znima z literatury. U vyn:llezO Je tak' ro:rhoduflcf pllvodstvf vynile:ru, protofe se patent udiluje fen na jm,no pOvodce (vyn:llezce). Naproti tomu u ZN nedleff na tom, zda navrhovatel Je pllvodcern navrhovan,ho fešenf, které mOfe být napf. pfevzato z llteratury nebo z praxe v Jln'm podniku apod.

~ vědomosti HRST RAD NA KONEC

• NevynalézeJte perpetuum mobile (vě~ný „mohyb), nen• tHujte sebe ani jin' ne'úl!elnou gigantomanii - xnameni to :rtrfítu drahoctnn6ho !asul • V)'nalhefte a zlepšujte pouze v tom oboru, který dokonale znáte, pl'edčasni ani nefhejte ani nenricejte naději a pamatujte, te tlspkh se l!asto skládi z 1 % šťastného nápadu a 99 % houfevnad vytrvalosti! • Nevynalbejte vynalei:en'! Nel začnete vynalínt, snnamte ae velml dOkladnfi se vším, co souvisí pl'ímo nebo nepJ'fmo s Okolem, který chcete vyfešit - pamatujte, fe pouze nový vynilez lze patentovati • Poznefte, co fit bylo vynalezeno a zlepleno; za!nite tam, kde flnl pfestall, tzn., tam kde kon~f stav modernf techniky. • Potfebujete-11 pomoc, obraťte se na pracovnfky patentových sd'edlsek, zflzených pfl vf:dfch rivodech a výzkumných (!stavech.

A

tt•nov' 20 ČSM (Jfadu pro .,.t.nty • vynil.ay pond•JI o problematl«, Jd byla 1tNlnl uYed•n• Y tomto llinku, b•· 1.dy. Upo:ir:orftuJ•m• orpnla.ca mltd•I•, kur4 b1 o takoY6 M1edy mllyd.J•m, aby•• obriti ly na 20 ČSM O r.du pro p•t•nty • vynilny, Viclav•k' nim. l. 19, Praha t.

•

Pro VTM pflpravlll Inf. Jan Kubit a Antonin Forejt

VTM

409

„To jsou trabis~,u vyavhloval mi tof~r. „To nejsou ani černoši, ani Arabov~, ale mHcncl. Ji.k vid.Jtc, i ltor•nu se uč.f. Vydržují si i sv~ho učitele ."

KAVA VŠECH KÁV

P.RED

dvlma roky ae zrodily v Africe dva nuvl at6ty: republik• Rwanda a k.r'1ov1tvl Burundi. \'~lllkl) z bfval~ho kolonl61nlho úzcml Ruaoda„urundl, nad kterým vl,dlo cltaf ki Nim cko a po prvnl 1vftov' v'1ce pak kololll'1ul Beigle. V nalom Lifku nafdetc doll zpr•v o nov6 1e rodfcicb 1t4t, eh Afrik)'• Ale neol u n6• m"oho Udl 1 ktcfi vldf:U pr6vf Rwandu a Bu· ruodl na vlastni oči. Autor nalebo ě16oku je jedolm z nich.

Rwandu a Burundi pfedcbbela povEst ncjleplf klivy na 1v~t~ . Pfi studiu vývoznkh statistik jsem zjistil, te tato pochutina byla po mnoho let vtdycky na prvnJm mlat~. Ale Uaumbura, odkud se tato ilva vyvHI, new vonl kofeinem. Zde je motno vidl:t jen kévu zelenou. Zato je jf hodnl:. Na dvofc mezi dvlma vy1oktmi budovami jsem se setkal 1 jejlmi zeleným( zrny. Bylo to pro1tr101tvf veliU asj jako tcnisov~ hfiltl:1 cel~ pokryt~ vrstvou nazelenalých plodťi . A v tlcb hromadécb kévových zrn se pohybovalo zvolna nl:kolik černochil; jeden za druhým, plouživým tdcnfm nohou po zemi obraceli zrna. Z budovy vyšel Bclgičan 1 s nfm-ž jsem se sczn4mil na lodi plovouci z Albcrtville jezerem Tanganjika. Byl zde slufebnl: - určovat kvalitu k.Avy. „Nebýt kévy," tekl mj, „tak by to byla nejhorlf d!ra na svl:tl:, jakou zném. Takhle sem občas přece jen nikdo pttjede. Hlavnf: Američan~ sem jczdJ

B BNY DUNÍ nad

RWANDOU

o BURUNDI USUMBURA - CERNA PERLA NA BltEHU JEZERA Utumbura, hlavni mhto Burundi, je zároveň. dllle!itt přistav . Pflmo proti pf{scavu je indick6 Utt ml:ata. A! sem pronik.li rito blouznivci východu soustieďuje obchod cel~ho ml:sta í zeml. Suanou mlsta je domorodé čtvrť . Mez.i domy slepenými z hUny, bez oken a bez komind (s kanalizaci uprostfcd ulice) lije ptta tficct tisfc tl:ch, kterjmi opovrhuj! bJlf, ale i domorodí Vaautov~ . Cc19 !ivot domorodc6 se odchrévé kolem mal~ho obniltl:, pro nl:t musf pracnl: shinl:t kaldf kousek sucbt tr!vy nebo vlttvky. Manioky, ryby, ryby a manioky - to je hlavnJ pouava domorodcO:. A je.din6, co zde majJ kroml: primitivnl zaffzcn6 nemocnice, betonových koryt na vodu a ltoupaliltl:, je biograf. Kdy! jsme se blllili k Usumbule, spatfili jsme v pfedm&d olkolik domorodcd 1 dfe.v~ou miskou na kolenou. MW čcroolskt rty, ale jejich rysy byly typicky ar1b1k~. Na cel~ pouti Afrikou jsem novidll 1edit černocha na robotce; ti zde. ml:li zkfJ. Iont nohy a hr6li trick-traclt, jak se zde flk4 hle v kostky.

za svým obchodem. Sem se

kupovat sldizcň kA.vy ješt~ naze.Jeno. Protože káv:@ arabica je kivou všech kév." Pofédal jsem o vzorek k4vy 1 kterou on poklédal za ocjleplf. V botdu jsem si ji dal uprallt. Po obřadu 1 vafcnim kávy jsem s napil. Pfi prvnJm doulku ae mi zkřivil obličej . Káva byla oesoesitcloé bofká. Zkusil jsem pfidu cukr, ale nepomohlo to. Když jsem se sešel s Belgičanem , ptal se mne, jak. mi kiva chutnala. Ptiznal jsem se, te jsem ji musel vylit. n To jste sprévn~ udllal," uamé.l se Bel&ič1n . „Zapomnl:l jsem vém ffci, te ji musltc mfchat s robustou . To je m~ol:ccnn~jlJ k.6.v1 . Zdejšt k.6.va je ta.k sjloé. tc ae ocdé pJt .. . A přece ji mkbaj( do brazilsk.6 Uvy1 aby jf dévala jejf jakost."

U PRAMENE NBJDELSI ltEKY SVt!TA Jcli jsme autem asi dvl: hodiny za Uaumburu. Stoupali jsme od hladiny jezera po cest! vysekan6 ve 1kaléch. Byl odtud vidl:t protl:jll bfch, vzdé.lcnf 25 km 1 vroubený vysokými horami. Míjeli jsme osadu Magera, v Minago jsme sjlldE.li k jezeru a projltdl:li pod vysoltýmí palmami. Dostali jsme se do prvni vl:tlf osady - Rumongc - s malým

1. B•ropsUi Uat bJavnlho mhta Usumbury Je docela mod•rul. 2. Na trlJlti do A1trldy 1e aeJdou domorodci H llrokib.o okoU. 9. 01lHy u Bahut6 zal(naJf tanci,

ptfstavem, kde pfed 130 lety byla vojenská základna Arabó., pronikajJcfch do srdce Afriky. Ujeli jsme dalšlch 80 k.ilomctró. a v malé černošské osad! Mutambura jsme odbočili prudce vzhůru, abychom pak stoupali horskými serpentinami. Cervený plsck, mlaty dešti vymleté kameny, ostré zatáčky nad hlubokými roklemi. Casto jsme museli zastavit, pfiUt vodu, a pak v p!taětyřicetistupň.ovém vedru stoupat do sedla vysokého 2100 m. Rb krajiny se postupn! m!nil. Zmizela vysoká. tráva, kcfe a stromy, a vlnité pahorky i údoli byly pusté a porostlé jen n!zkou trávou. Vtom jsme spatřili na vrcholu sluncem ozáře­ nou pyramidu. Jsme u dle I Poslednlch dv! st! metrO jsme museli vystoupit pěšky. Stanuli jsme

VYSVĚTLIVKY hlavní silnice wdlejlí Silnice želnnice T

leliillě

~

léiba ntro6l0 bažin~

před pyramidou s latinským nápisem: „Pyramida nejjižn~ji položeného pramene Nilu jako znak, že

:Ilek.a pyramid zde pramen.i."

•••

Boj africkfch národů za samostatnost nenechává. stranou tyto malé zem~ v srdci Afriky. Dříve ojcdinllé spory s bllocby a s domorodou šlechtou vyvrcholily koncem roku 1946 a začátkem roku l 960J kdy se v některých oblastech prom!nily v otcvfenY boj rolnJkO za jejich práva. Je to práv! mladá generace BahutůJ soustřed!ná v politické stranl: Aprosoma, která sice nenastoupila otevřený- boi proti feudáh\m, ale burcuje pracujfcl proti domácím i cizfm nadvládcům . V mnohém ovlem

jcšt~ i tady je patrná tvář té staré, temné Afriky. Ale i když dosud nad mladými africkými státy Rwandou a Burundi dunf domorodé bubny, zpfvajf už novou plsničku naši doby.

Pro VTM napHI VLADIMfR MIKOLA.SEK

P'r

desh;ek dalftek, kontrolnf svh41ka, ffselnfky, provoz ff:z:enf, motnost pouliti pr0myslov4 televlre , Jednoduch,, účeln6 veden i výrobnlho po· stupu, ovlidinf a kontrola z jednoho mfsta, zkritka panel. l\ldlcf panel, který mOfeme bez velk' nadsbky doopravdy narvat „panelem na výrobu :z:dravf", tfebate jej nenalei:neme v Udn'm zdravotnlck'm nffz.en(, ale ve zdinllvl prost' provozovni o nebýva.16 kapaclti . Ulehčufe sfoflt' fl:z:enf výroby ovocných ntpojCI, jednoho z nejdtllefltljlkh člnltelQ současn' výlJvy, kter' svou skladbou aslotenlm jsou dQlelltým faktorem k udrlovinf zdravotnf rovnovihy pl'edevlfm a r.leplovinl zdravot· nfho fondu vtlbec. Panel tedy doslova a do plsmene slouU výrobě zdravf. bezhlučný

Zbobnlky hodnot flvlcf , sytlcf a ochrann6 Jitky, obsafen6 v potravl nebo zlskban' p11Jlminfm a vyulf-

Jsou to pro

" IO

j I M „ J c

t

i ó

•

JOSEP'H MICHEL (1740-1110)

JACQUES'éTIENNE (1745-17")

~tlenne

Starll Josef a mladJI dlouho nemohli pochopit, Jak je vGbec motn6, fe tl'eba kou, mGle být lehl.I nel vzduch a vznilet se. rtelenf t•to dhldy abralo obima hodni Wu a konc!llo nikdy I prudký· ml h6dkaml a spory. Miio vlak (eden pflrnlvý výsleIlek. Oba bratl•I se cotlf 1hodll na tom, fe tento Jev

by ~~~r·::,~~;:j•;r:;:~:"s~~11 Josef • 11scopadu roku 1781. Pochopil, fe musl horký vnluch nijakým zpOsobem ndrfet, aby mohl konat pricl. Proto sestrojil z paplru nililtnl balónek a napustil ho horkým v'Zduchem. Prapodlvni paplrovi koule vzl"IL Mon<&olfterov6 jisall. Vlllll, fe se jim poda111o rozlousknout ten sv~J vyb4Jený offlek a fa konKni: stoji p~ novým objevem. Po nlkolika úsplJn;ch rkoulkkh s vltllml

'tJ ::~t'::bJ~·„ ~:.~~~1~s':fo": ,"; :~;:~:.~;:;~ :lili ~:.".::.:..·~r:,';:~nl~t:~~;.hJ~~6;.:.fi/~':!,cf~ 1 1 O ~=~~ se b;~~~~.::~~°:o !~'.:':1 1k~:=~t~ ~~~~~ ~:n~~U:1~ ~~a::bl~~h m~z'71:1~~~~

„

IJ ::'~~~~ťr~~~~nau ll!~lys::t~vf:J~ko ~:a~:c~u~~'::

._ """

O DO ...

a obdiv vldeck' vel'ejnostl. Doslechli se o nim I v parllsk' akademii vid a pokuslfl sepoku1vy1vltllt vidocky. Zjlatlli, le domnllý ,.mont1olfteraký plyn", poktidaný n pl'ftlnu stoupavosti, Je jen ul o polo· vlnu lehlf nel vzduch a fe se stoupavost daleko vfc zYitllla nedivno obfeveným vodlkem, který je patnictkrit leh~( nef vzduch. Montgolfierov6 vllk sami podstatu sv6ho pokusu ne1na11. vum. 1e zvliltnl stoupavost balónu nvl l\ufe lakúl jelti ne· obje„ni elektr"nost koul'., který vznik' spalovinlm fefkh specl"nl smlsl. Po nlkollka dalllch úspHných rkoulkfch byli

C 0 O ~::c~1~:·~f~. ~~~~:~~·:~ vc~t~l:e~71~t~:· •

6

Ill.. ...

vldeck' postavenf a dokúat, fe nejde o Udný dJ:rak. K pokusu , který se mfl konat 19. d11 1783, byl porvin I krtl s celým krtlovským dvorem. Montgolflerov' pro tuto pfflelltost sestrojiti balón nov,hotypu. Poddku tvofila kachna, ovce a kohout . Poz.dlJI, 21. listopadu, se chtill poku1lt o start s lidskou pos6dkou. Montgolfter6m se vlak do jejich výtvoru nechtllo, a tak se prvnlmu 'nduchoplavci ve •oln'm balónu stali odvUný 16kirnlk Pllatre

"'a ::./1.:;,t~~•n!e. ve svitl I v samotn' Francii 1 11 1 ~:~· ~~ :1~;~ry p~~~~n~~~y ~. ~~~~i!~~~~: li ::r:.'~~~t~s~ ~~~~j~e!~;:;1,~~~m '9=~ 1

1

„ :;f: ti

411

VTit

človika

Panel

na

vilnlm z Jiných zdroJCI , napf. t.e slunelnlho úi'enf , z nlkterých mlnerilnfch a Jiných vod . Mechanika a fy· zlologle zalidni pothbu)e - a pl'ípadným poruchami zdravf sl dClraznl vyhduJe- ucelenou, uvUenou skladbu výflvy v nejvhodnijJfch pomirech. Nedostatkem SOU· bsn' výtlvy je to, co bychom mohll obrazně na.xvat „ utajenou podv}llvou": pfevaha sytlcfch slofek , koll· dni fivlcfch a t'mH absolutnl nedostatek ochranných Jitek . Mimo některých druhO čerstvých potravin jsou pro naJr výflvu nefdólelitějlfmi d.sobnlky hodnot ovocn6 plody, rezerv°'ry vidiny ochranných litek .

Pramen ochranných litek Človlk

se snafil odedbna. uchovivat ovoce i pro nesezónnf, posklizl\ovi údobf. To se mu vfcem,nf: nedafilo. Cosi - my uf vlme , fe to jsou ochrann6 litky se mu uchovat nepoda111o. Zihadu „ uchovivinf čerstv6· ho ovoce" rozfeJlla af modernf vida. Jednlm z nejpffjemnfjlfch z.pilsobO polfvinl ovoce jsou ovocn6 nipoje. Znime Je napflklld jako nlkter' llmonidy a sirupy určen' k fedlnt vodou - vyri.b~l f se z chem1cky konzervovan,ho polotovaru a ochrann' litky v nich nepflchhejl v úvahu , Ochrann' Jitky sl oproti tomu uchod.vafl puterovan' mofty, sterlllzovan' protlaky - napf. ovocn6 pfesnfdbky, „ Prlblnka" sterill:z:ovani f(ba z ra j čat , grapefrultO apod . Viúlna z. nich nesplňuje „pocitový" dojem nipoje. Proto se z. plnohodnotn6ho - co do ochranných litek - ovoce vyri.biJf ni.poje , spll\ujfcf výrobnfm a uchovivacfm postupem pohdavek udrfent a poskytnuti ochranných litek I pro poskllzl\ovou sezónu, t J. kdykoliv v dobl, kdy nenf čerstv6 ovoce. Stejně jako v celosvitov6m měfítku nddf se I u nb vyroba těchto ovocných nipojO . Prohl~nl!me sl výrobu ovocn6ho nipoje „Ovona", který mi dnes I a k o n i po J prvenstvl v naJf výflvE ,

Výroba u&la. dovozem .. • Loni v předJ1fl dostali ve Stfedočesk41 Frutl dvafný úkol - uv&:t výrobu nipoje z: tekut,ho ovoce n vyufltl nov6 technologie, uskutel:ňujlcf všechny nejnov~jlf pot.natky o lidsk6 výflvi . Jakostně srovnateln6 -s tlmlto pohdavky - výrobky se af dosud dodbaly v hojn6 mtl'e na trh v Bulharsku, ltilll , Jugoslivll , Mad'arsku , SSSR, Švýcarsku a USA . StfedočeskJ. Fruu se rorhodla poufft zkuJenostf mad'arských: doveteni mad'arski kontlnuilnf výrobnf linka z nerenvějfcfho za1Ezenf zaJllťuje maxi·

m'lnf xacho..,.nl napf. vitamínu C I ostatnkh ochrinnjch a cltlivých litek ve zpricodvan6m ovoci.

••• a pokraluJ• dodrfovi.nlm technoloalckých úsad K výrobi oYocn6ho nipoje „OYona" se poull'li lemdho, dobfe yyz:rt"ho a neporulen,ho jakostnlho ovoce. Vyribí se z n6j nejdfíYe - a to Je rtlil( dťilelit6 pro obdobf dlouho po sklizni - polotovar odvzduli\o. nný a sterlllxovaný teplem, čími se souWně (nlkollv ale chemicky) znelkodl\ujf oxyd~nl enxymy. Výrobnl ufízenf, pflchhej(d do styku s ovocem za celého YÝ· robnlho postupu, Jsou z nerez::aYijkl oceli, vylul!ujkl hodnotov4, bareYn6 a chuťoYé zmf:ny výrobku (nenrict tedy ani vitaminy, ani Yilni); pfepravnf potrubf je sklen6n6. A nakonec Jsou ujištěny z::isady pflsné hygieny tlm, fe celi výrobnf llnka je uzayfena.

výrobu zdraví

Ovoce se po pfbn6 pfejfmce nejprve t1fdf na pisech, se uk plody napaden• mikroorganismy, polkozen6 dopravou nebo jinak nevhodn6. VytfídEn6 ovoce se dosúvi bud do speclilnf vzduchové pral!ky s tryskovými sprchami - ovoce mEkk6 - nebo do kartli· lo'I' pralky - ovoce tYrdli. Po dokonal6m ollštěnf za stil6 výmf:ny pitné vody se ovoce znovu tfídl a nakonec lelt6 sprchu!•· Dokonale Yytfldin6 a oprané ovoce pl'echhl pak do pl'edfencfho zaffxenl a napafoval!e, kde se doslo'la bleskovi prohflvi proudem pfehrit6 piry na teplotu 9StC. Potom se v „pulrkiich" protlačí odstfedivou silou pfes nerezovi slta. Tak vznikli ovoc:ni měl, zbaven' pecek, Jader, okvid a stopek, se odl!erpivi odd.děcim potrubfm do uprivovacfch nidrlí, kde se upravuje alrupem z fepn6hocukru achuťovf: kyselinou cltronoYou na pfedepgn6 hodnoty. V dalšf odst1edlvce se zbaYI poslednfch drobných U.Stefek ovocn6 dfeni. Homo· cenlútor pak vytvofl Jednotnou směs, kteri se v od. vzduši\oncfm uflnnl D znalného podtlaku zbavuje zbytkll kysllku. Jednou z Yelkých ujlmavostf odvzdul· i\ovacfho n.flzenf Jt aparatura k zachycovtnl aromatlc· kých litek a Jejich zp6tn6mu dhkovinl do tekutiny, kteri pak prochbf kontinui.Inf pasterind s výhfevem do 90 'C a opf:tným rychlým zchluenfm. Tekutina fe ted pflpraYena Jako polotovar k usklad· ninl a doplnf:nl jakostnf pitnou vodou. Sd.l!I se do typlc· ky modelovaných lahvi. Súl!enl a uzavlrinl korunkovými Odstr.ňu jl

uúviry je samollnn6, lahve po konKném uzavfenf pi'lchbejl do sterlllul!nfch košO, kde se pfl teplotich kolem 80 tC sterlllxují po 10-25 minut. Pak je bki se z:aj1Jtěnou tflmlsllnl trvanlivosti - cesta k spotfebltell. NipoJ budoucnosti ul dnes Ovocný "'pol „Ovana" Je skutKn6 nipojem budouc„ nostl a to pfedevšlm proto, fe ft vyr.ibf:n bu pfldavku chemických kon:ierva.l!nlch linidel a dehtových barYIV a le uk nejen dokonale nahradf, ale I daleko pfed~I Vtribf:né llmonid)' a nipoJe uměle barven• a aromat!· zoYan6. Tento nipof budoucnosti se Jlf dnes vyribl " bohatém Yjbiru: meruňkovi, Jahodovi, Jablečni. ananasov:l, hrulkov.t., broskvori, kdoulovi, vilňovi, mallnovi, llpkovi, lvestková, tfeši\ovilňovi, jahodoangreštovi, tl'elňoryblzovi, l!ernoryblzovi, cltrónovi, pomeranl!ovi, grapefrultovi „Ovona". Na trhu bude souwně 5-6 druh~ . A prakticky vzato - lihev za Kb. 0,90-1,50 o obsahu kolem Y. kllo· gramu ovocného n.ipoje obsahuje 8 at 1 O dekagramO lerstY6ho ovoce, nebo 16pe i'Keno čist' ovocné lťivy a di'eně, bez okvid, slupek, pecek nebo jader, takle I pfl pfisném posuzovini dojdeme k ůviru, le ut je:n Jako :idrof l:entv6.ho ovoce a tfm I ochranných litek J• „Ovana" nipojem z:a cenu vlce nel dostupnou. Nipojem osvHujítlm a vhodným, pramenem tdravl pro ditl I dosplll6, pro fldlle I pracujicf v aífe· ných provozech.

Do provozoven Stfedol!eské Fruty v Prue·Holešovidch a Krl:I 1e plynule sblh' proud ovoce dom4clho I ci:rozemsk,ho pOvodu, aby se po pečlldm vjrobnlm postupu o kapacltl t6mf:f 7 mlllónO l•hvl ročně dostalo lidem v podobl ovocnliho nápoje ve všech rotnlch dobich. Prozaúm Jenom obyYatehlm v Pn.t:e a " fistl Stfedolesk,ho kraje. Zlskan• zkušenosti umofnl postupné a bylo by li.douti velmi rychlil§ - zavedeni výroby I pro ostatnl oblasti naši země. S výrobou uf nbH I " Jlhomoravsk6m kraji. Nebo( t:leplenl kvality výfivy a dm I zdravotnl odolnosti obyvatelstva potfebuje ještg vice tf:chto moderních „paneltl na výrobu zdrav(", Jimi i'bených slolltých zaffzenr, a hlavn6 hotových výrobkll. P-VH

K BAREVNl DVOUSTRANl Vi'ROBA TEKUTéHO OVOCE I - trfdlcl dopravnlk vypraMho ovoce, 1 - kapsový oleritor, 3 - clrtlcl mlfn, 4 - na· paPoval, S - roanflel cukru, 6 - hrubl pa1lrlta, 7 - Jomn6 pulrka, I - odpad (lidra, stopky, 1luplcy), t - upravovacl nidrlo (ovocni dr.ft M r.df, pl'lcliri M ltyseflna cltr6no•i a cukr), t I - odstfedlYlra, tt - ho· m-lótor (11....,,lm - l i -ocnou dl'ell a cukr), 12 - oclndullkmll Mllehan6 hltu· tlny, 13 - pu-lzabtl pl'lstroJ, 14 - automatfcki plnllka fahvl.

VTH

413

PÁD (Poktalov,nl ~

t.

a

l . 11)

a:

„Ponech nim •d• nlkollk odbornf· k6:' hlblla skPUU1a. „Pr.d•rilm blo·

X

,,Nikdo tu a1lnd. z01tat," ob,..tll1a

<

~oo':i:!'::&~:~: kfb•rwtetlka •.umlleck•

~= .t::!~ :::~.:::~~k"hi.'~::=~: z~ !".~~ chl~·:i·~~·:·!~~~ ~i::;:!~ ·~:::.lal Mal· Ul

„A dit," r.kl Lot, „kdo •• hlúl 1

2 doh.z::t~ ;-:;;dl, U.

~

Q

mnoho él:utnlkO aml-

aalo ve tmi a pro(halo 1mlrem k Sodo ml a Gotnoh.

nat',',T!!b~=~~~-hla.tal Kdo tu d•ta·

~~;~~:~::,-:i~J.•;t~~~:~N•ta

Lot. to;~;j•;ft~.~kfvl tehdy Nichor. „Kdyf A tak a01tal N'chor • pollc.ajtam

Halchl•Mfuham u rOlovl„tc.h. Tank"'t pop"' oku•ll kavliru, pirk6 • hoPffcl a Jlnfch vybnnfc:h jldal, kteri' jim rOfo... •la•I nabldll, kdyl ja UHdll do nitra sv4ho koribu. Nichol"OVI pl'ec.hbal ara k I tluch. •rta tu 1pou1ta podivnfc.h IHk• ltdt pir.dmik6, Hdadal a vkf, faJlchl 1my1I a Olal b)'I mimo N6choro„o chi• p4nl, Policajt H•lchiledec:h tajnl strk•I

~;,:~'.!\~:~,~~~•:'::i:::':::~::::;.

roxhllbl. ROlovl„l•••mill, vrbvl co•I pronil•ll,dv• • nidl pncovall • terntml slcflftltaml, od lctufc:h ""'' i•k••I •trlbrn• nitky k hlarim Nkhon a Mel• chl•edec:h•. Zanlldlouho uvedli za•• tyto nitky k tilarim •vfch k•maridO.

c::::.:::~:;:nt,!::t~",'i·~=·~':i'~

chora, abr mu p6ftil plUf, I• •I s nlho u4fli ranec. Nihl• n\lo...la1I odhodlll nltkr od svfch tam•n • hl„ltl u1rnill. Archandll v•tal a pravllz ,,Miit Nkho,.. a M•ldtbedH.hul Dlk ndlm hyprokau1tOm ovliclime nynl wali fat. Nynf mObme n•n1hnl a IMls ůbnn 01lavlt pnnl setk'nl llytch bytosti H YH41•nfch konlln n•koneln•ho vHmlru, Mr tlaalov' i•m• vHelf fld• . Neb..,dern• tyto okamllky aatllo· vat ned01toinfml formalitami . Na v~ dedcf pribJc.um m.,_,• la111u dott. Jedno vlak I• Jl•t• - zail!lni doba obrov1k•ho pokroku! A ten af flJel" RQIO'ffHI pPlnHll lihve z pn\hlecln' hmoty a nal•..,•11 prGzralno.., telcutJnu, J•Jl.1 v0n6 nctil•nl pflpomlnala N6dtorovl pfUtoudU lvHdry, Hej, to byl dpoJI Po ttech O;lenkidt H :ob.lo N6choro..,I sdit, le Je mnohem vltfl • 1lav• nlJll ne! AbrahAm. Pfl d•At4 ••l•nce nahla1 pr'OhlaJo'nl, le i• •lc nd Ho•• po41n. To ulMalchhedech lat.I natalen na podlua Jako 1truna, DodnH •I marni N•chor npom1n•,

„

co vlastni vlec:hno t.. nocd6.laf, Nejunl H pamatuJe, le Jeden z r6fovla1fch vy• hodil H•lchlHdec:ha na plsak a hkh „Vy toho al• moc nesnaMtel"

„Co se tu tik vilfte, stirle Ni· chore." zacloumalo s nim posmHnl pachole Ezechiel. „Bolf vis bflchol" Stafec Nichor se vritll :re svita vzd{lených v:rpomfnek a zahledll se na sv' ruce. Byly udovlté, zkroucen~. Jejich ro:rprýskan6 prsty pln6 mo:rolO ..• Byla to vllbec nlkdy pravdal Posadil se. ,,Kdepak," zatoufil stafec Nichor. „Ta člri tekutina, co pili rOfovlasí, to byl ubljik." „Jaci rOfovlasl?" faslo pachole Euchlel. „o tf:ch Jste ml Jelti nic nepovtdal ..." „ Ale ti andělé , no," fekl nerad sufec Nichor. Najednou se mu nechtělo býtsdllný,chtilo se mu uchrinlt ty vzpomlnky jen sim pro sebe. Adak pachole Ez.echtet dodralo dil : „Povldejte, starý Nichore, povldej1e, jak to bylo d", nef jste tu usnul." „Ji jsem neusnul, trunděro," brinll se staléc N'chor. „Jl polld d'dm poz.or na svěfené stádce! To jen ty se sdle rol:ptylujel! hechlell, Ezechieli! Mf:lo by se ti nafezat!" „ Vy byste mě pol'id fen I," odmlouvalo pachole. „Prol? Ji to na YÚ nefeknu, fe tu .spíte a nevldlte, jak vlk sefral ovci, jiitko tuhlel" „Tak z.klitka ," jal se staJ'ec Nichor vyprivět, nevida jiného zbyd, „druhého dne z t~ lodf: vyšlo dvacet nlfovovlasých anděl O..• Vzali sl ta· kové ůzk' laty," pravil stal'ec Ni· chor, „kdyf vlděll, fe všichni nosfme hivy. A kolem se shromUdlll pfednf mufov4 ze Sodomy, Gomory I S'goru, tedy Abrihim, Lot , pan Kohen, HirJ.n, Sirug, Heber, Taus· slg, Gid - no prosti: vllchnl, kdo měli do toho co mluvit, protole měli nijakou flvnost, taky rabtn Amrafel ; a šil k tomu koribu, kde na ni fekall uf ti r4iovlasl, ktelf jll mluvili naši l'efl.'' „Tak to byli naši lidi, ne!" upfesnllo pachole Ezechiel. „Houby s oct~m." popfel toto tvrunf stafec Nichor.,,Mluvlli pros· ti naši Pečl, no. To se m6fe . Elamlt· !tf tak' mluvf naši felf a nejsou kv(Ui tomu ještf: vyvoleným n'rodem Hospodinovým, jm,no Jeho budit pochvUeno . .. Aj, to byl nfpoj, co fsem se tenkri:t po nf:m rouhal Hospodinovi!" „Tak pokračujte!" nal6halo pa· chole E:rechlel. „No," vyhovf:I su.l'ec Nichor. „Tak se sedělo a mluvily se l'ečl ." „Vy jste byl pll tom!" dxalo 1e pachole Ezechiel. Star.c Nichor 11 pht„I rukou leto. Ta hlava Jak rino bofalal Seidll opflan údy o bok koribu a tlh bldoval.

Ar-Baala, Jacina t andtlO, vyftaven a podala mu mal#, kulatt bllf kamlnalc. „Spolkni to, Nichore," „kla. A Ni· chor •polkl a hlava l•J pfe•tala bole< adl..,llH..,ellu..,alml. „Xúrak,'' nleptal. „ Kdepak di.ra•, Jenom analaet.1· lcum," z.,.ptala Ar-eaala, Od t6 doby 11 Nichor ddy pPI bofHi.
Tauni&a. který v tom obchodoval , fekl, fe mi moc price, fe zrovna dě­ li Inventuru, a v:rdilll se. Pak se ti rOfovlasl ptali, jestli mime pf-esni změPený prOrněr jak•st zeměkoule a jestli víme, n Jakou dobu naše planeta oběhne kolem našeho slunce. Tu povstal rabln Amrafel a podporo· vin Abrahimem velice Jim klnul neboť prý Hospodin, B4h Siiný a v1'. tě1ný, na.Pidll slunci, aby se pohybovalo po báni nebesk4i. kterou stvofll druhého dne, kdyf zaflzoval svět . Že ulinll BOh dd světla vellki, světlo vědf, aby sprtvu drfelo nade dnem, a světlo menši, aby správu drfelo nad noci: t•f I hvhdy. A kdo fe tvrdí něco Jln6ho, je podvodník a lhil. ROiovlul vrtill hlavami a povldall , fe jsme zfejmě clvilirKně velmi nosull. Že 11 vyHdi del!I doby, nef nb naučl kosmogonii, a Amnfel na to pravil, fe o to nikdo ne~tojí.A fe nef by' tohle poslouchal, p01de raději udělat oběť úpilnou. I vxdilll se." Tohle vyprhěnl začalo pachole Ezec:hlela zfeJmi nudit. „To nevfte nic lepšlhol'' 1eklo omrzele. „Kdy! tě to nebavl, tak mě ne· otravuJ ," pok•ral je sta1ec Nilchor. „To njfmavé teprve pfijde!" „Tak sem s tfm," feklo pachole Ezechiel. „Jen d'vej hezky pozor-!" pokra· čova.1 tedy stafec Nichor. "Af se timlto vědomostmi pochlubll ve !kole, dostanel pochva.lu." „J' budu mlt z di),ku stejni jedničku," opil!llo pachole Ezechiel, „ten ml jde. A Jestli m' to vale povldinl co dělat se školou, tak to mě teda nezaflmá." Stal'ec Nichor se nečekanf: obratným xpO.sobem zmocnil Ezechielova ucha a deptal Je šroubovitým pohy· bem. Pa.chole Ezechiel fvalo, pes Ilustruj• Jaroslav Kopeckt

doval H kapldn , ,J1ou to eamo1tattoi• kybern.-tlck• aparaturyl" „N•vlm, co mlnlte," praylf 16rus. „Otroci J1ou pr.ca lld• , • , totll na lld' Jako my ,, . pPlrounl ., .'' „Tffy n1Pata1" t.kowmal ka,ldn . „To n•," nolal Mrua. „Otroci J-u ~•dllcl•, tct.NJ•m• 11„dro•lll• te«f 'ro n.i.s m•t1I Ad armo praco..-..t. •• „Ale to Je hroan.S" noolall rOlo•

„••••.

„Oowolta,coJena tom hroan•hol" ohraclll H Sf.ru1. „Aha, I• I• mwelma llvltf lnw, nko 1e do toho vraalt mu1I, t o vita .,.'' Kapldll •I uetfel ob&rna rukama obllt.j. 8ylo ticho. Po chwlll Lot, Siru1, Kohon a GU nNl I a od„11 krtlc• rameny. Nkhor chwlll rihal, ale pri'lti, kdrf 1e chr1tal takt k oclchoclw, uclrtola l•J kapltino.,. 1lova i „PotkeJ, pPftell," Pekl kaplt:An tlla, „mohl bJI a••••t naloho 1oclolop tam, kde brdll ti ,,. otrocll" Nichor 111 ..&I olfHt.

„

Aron se rozštěkal , ovce bečely. Stal'ec Nichor pwtll ~chole Exechiela a pl'IU:z:al mu posupni :

„,

„jd i sl, nevd~nlku , jdi sl, ať ul spatflm jen paty. A podruh6 ml Jdti pfl)d, abych ti nico vyprtvill HospodlneZistupO, tadnelnl mlidefl Zrnil:, lotl'el" Pachole Exechlel s brekem zml:ielovohbr stezky. Stal'"ec Nichor za nim chvfll z.lostni koukal , ale vzpomJnky, vyrušeni: vyprivinlm, mu tak naplftovaly hlavu, le Ihned na sd rozhoi'ten l z:apo· mnil . Poposedl ve stínu cedru,

opfel olysalou hlavu o hladký peft, Jehol k'1ra slabounce hol'ce vonlla, a udfval se na vzdilenou plollnu,

v Jejich! hladkých kamenech se vytvifely pestrobarevn' pap,.,ky jako duha.

Tučný odd začat dorilet na starce Nút.ora, hodlaje se sytiti Jeho kr\'f. Usedl mu na lýtko, vbodl sosik do kOfe, ale vtom Jef staPec Nichor rotplicf. Prohltlel sl krvavou skvrnku, kteri mu z'1sula na dlan i, a D· chvil se. Povylezl na slunce, stile pohlfflJe na ukrdct.nou dlal\.

OdYNI ..Ofoylu•ho Jinocha do brlo• hO, kam byll nacp6nl otroci ol•mlttd, eolmkl, fo-aajltl, rofalmltl, amoraJltf, cln•Jltl, Jebuaatitl . krllll111, nevyprawlll u 1.t>. 1lovo, lely H dotfkall uml, kclrf. na ni n\lo•l•sf promluvil , Milky a chvllke •• ukauYall my ..,, 1waly, nůlaall ..,, dcorky1 clomnfull 10, I•

t:i:,u:;1Whi~~k:t.~:.::ac1.".1!'ti!i r61ovla'6ho ujmout , Je.Ito bylo t.ak6·

•tfkat •• takto 1 otroky. Nlchor „dno KhoYal ... aldkM, •I• r6fov1Hf pNtel1ky ntihl ruce a Jel \tltPlc M•ldll·

1aclechovl, • ktarfm H w&ra '10111111 . Melchl1aclech H 1tralnl lekl, na,Pihl kopl a bodl rtfovl•••ho do p„ou, Ton pomalu pa•at, otroci amlaall •• 1\tfch dlrúh. MalchlH41.c:h chwlll roapalltl

„.t:At.

ltdrf ,..bln Am,..f•I od•I , nptal •• Ab.-.hlm rtfowlHfdli, maJl•ll *'l•m o p4hfu, b,..v • 1kot. Jetfoa t dl•ek odpo· wldlla , le je.jich d.J•m I• (liti Yldeckf, 2:11 •I Yetmou nlJ•k• 1eolo1lc.k' wzorky a co 1e tf& dobrtlca, I• provedou mlr.nl a 1nlmky. „Talde koupit nechc•te nlct„ Abraw.m , „N•," hkla dh
•.-I••

1

:::'~m"u1~:!:: .!";!::. ~!.C:-ť.t";'~::..

lln,JtHafchJ1edech 1ltoho 'tflml. hk 1e cho'll 1lon rOloYlatf, kterimw 01tattoil, Jak Nichor zuMdtl. Plbll ltapldn, a r.kh 11 Vldlm•, fe naa. planeta 8aalJ• clwlllt:alnl rim u1poPlt klopotnf .,,.,of, %Pldfme 1dl' •po· )ani mul Baalem a valf aaml, Po1tawlme rim 1tr0Je, kt.•ri budou 1tavk domy, !!:hb11~r.=~:07.~ 't'lc:1 bu "~· „~al to?" hkl raclnl Mru1. „JC. lit· '""' Ity fti.m ltyfr takoff rtroJet Na 1tavbu tlom6, hlouben! prtplav6 a vf· robu •klmMne otroky," „Tak p'9ce Jenom c:lwlllaaca:• ura•

pokrolllajll.MH•m•

„ Naraall ml na kopt:' r.kl pak hla· eltl, atkollw namll komY. „ Dopraw"f nehoda. Jdu na Hrifnlcl, ab1dl hlllikYI" PollcaJt Molchl1aclech odklu•al, otlraJo kapo1nlkem tlcrvicen6 kopl . lt6lo• •l••f lefol v pr.c:hw u1ty, vyr1hula nim &rveM kalYllnka. Sta,.. •SYPt· eki otrokyni vy1trťl la udlHnou hla'nl a brloh•, adllonl t.ahfkala a aa1e •• ~o..-..ta . Hichor YJkrolll a .,,...1 Mz. vlidn6 dlo do nirule. Kra• mu obarvi la dlaft . % nlleho nic aadttllo „ mu plakat, ubl utlkat, tllo w pallch mu pPl,_dalo lehounk• Jako plrko, ltlfol hlawnl ullcf Soclomy, lld6 pr.d nim Metuponll. Nlkfm nuadrlorin do1pll al k• ko• ribu, phcl nfml 1adlll rOlovlHI a co1I lcrHllll, Kdrl p'-cl ni Nichor pololll tkn-a•an• tllo, wy1kolll l a u1ypllNi·

••P••I

„c1

chora ,Pf..-..lam dnO '"' aplnw' Pell . -C Pak rychle pflnHll Jakou1I bafUtu, polo· z 1

1

!:~ 1~:1nr~:=:;;,.~a::•a!~u~~1::'ic :1°1t.:'u~ l.1

.t

„Anal., . 1• ... tlkum,'' aalaptal Nichor. Tllce ranlnf, 1nad mrh'f, ntal, > U1mil 111 a ..alal c••I nrule1tl vrkat. c Oltatnl H kolem nlho •hlwkll. Nichor z obritll a lal do Uaoru. D Sotn pfll•I do kN.mu, anolal 11 JeJ !! IM" Koh•n t

„

v•J~~i!1;:rs~!·1!"n!~~.T.:~~~:~~ :::;:: j 1 ~~'ť~~hj, !~1;·a~~~':t::..::!t~k:::J~: 2 =-~,~~!:hl!n~:;.=~r~:nrolh~:i;~

O

chawaJ , od.a.I t. d Kh6n? A kdo Uch, -

~::-~~~·:~ ::~~o~~t ~i~~ o

ml dit na to oclpovld', Nichort Nemo- O lou ml na to dit odpowldl HOiou •1 proto hl.cfat umhtnAnl Jinde. Obchod z

~-.i::~l:W.~u":i:i:~„ l!~~~~~a:i:;.~~~:

M

i!':.:t'ďyd::::i:!::8.t.h':!:~j~;,'uk1•:!:

1

=t:~~-=~:~:':::~t'~i;.k::i~=~I:~

;

Nkhor, tak fal01tn6 o4mlnlll aa ptll taltoHra otcowekoul Ji H poroYllml" ~ A pan Kohon od.r•.I do l\'6 kancelir.. > 8JI ul poacllnf •~or, k4JI 1kll&nf c Nichor dolal na plollny , Kori.b IYltll, z bylo ticho, jen n.-topfPllelo1tlllve wtdw- a chu . Nichor •I Hdl opodil na balvan 1 W nM:htll•

nl't&•lt.

Nihlo vdtll, I•

~~.::::. ::=l~~ :.:~·~t~--=~i.!4

--~~~~:;~-:.,"!ct.u °!~. aOltot," r.kla tJchounc•. „Mlu•lrn• va.11 r.ll, a pheto to "•ni Yah P~ . Teprve 1nacl nikdy, aa mnoho a mnoho l•t, to 1t•lni Pal bud•. VNtlmo H na •-1 . I• privl prihoclnA •kllptllca , Vri.tfm• ••na aul .. .''

§ O

.! Z

Q

O .,;:

„ M,:,01:: „U;"'A~:;„~~·~~fc~o:~ z I 1.tlowl" l'I Ar-a.al• t.awnlla hlavou . Hoc byla Jako mfkk• , tmaw6 roucho , % koribu z t.nlla nliltnl hudb• .

~

SuPec Nichor se z:adfval do lir4- : • ho nebe , nedb:afe , fe jej slunce Z oslepuje, diva!, dfval , ubfhal zrake m @. do nekonelných d'lav. Ne , nenf tam •

~.':~::~l~~k~::~~o~ ~~~t::

nedodrn6m denn tm nuru a nočn l eernl pluje ohn lvi loď. kteri pPed sto lety vyrazila z plollny nad S'go· rem: a jelti padesit osm let popluJe

j O

0

%

i

r;:1tJ~ ~r~:!1~ ~~~:1~m:1 ~:1~: ~ 0

0

mladý mul, mi kudrnat6 tem6 vla·

sy, Jako kdysi Nichor, ale llalovi oči

„ ;

~~~u~~n~~~a,vdl~eevn'k:~~~~ek 1 :~eca8.:i~uler:'j~~ ~~.'ť~:~ohte\z~ ~ tila pluje na dilnou hvi zdu Bul, ach ty synku, ach ty dcerko na diln'

>

chole Erechlel.

j

C

hvizd I Bul, na diln6, diln6 hvlzdi ~ a..1. s„1. e..1 ... „ Vlk , vlk , vlk ," upovykovalo pa· •

sblf~ ~~~hko~l:k:,:r~~":t.l':.~:~ ~ 0

)av lkf" O „Z.hnal Jsem ho," prl>hlúlfo pa· r chole Ezech iel , mivajfc NM:horovou

1

pastýfskou holf. „Takový jsem Ji, O surče Nichore. A teď ?Ttl povldeJte,

-=

Jak to bylo dil ," mimlfo pachole z Ezechiel .

M

„Col" ptal se sa.l'"ec Nichor. „No, s dmi rOfovlujml ," od povidilo pachole Ezechiel . „~lkal )sto, fe vystavill tu plošinu . jak to udlla-

-c 'Z ;:

Ilf Pfece 11 d' JI vystavit nemohlf.

,

A oni to udl:lall. Tak to byli tak6 lld,, nebo ne?" (rokr•lov,nf)

!

VTH

417

PŘIPRAYKA budoudch

M3

objevitelů

Hrafeme 111 vektory Oo1ud hrne btli uykll pof:ltat ien 1 jednodlvfmi llslr; v t•t.o lekci •ku.tlme p~ltat s d•oiiumt, troilc:ernl, lt.vePlcemi al.obec;nl n"1:iceml- zkritka hned s celfmi skupinami rd.lnfch tl„1.Nazveme t•kovou 1kuplnu lfHI e k to r. Jeullte bude pro ni d.flqorifta rovno1t. •lldnl a ni.soben1 re:llnfml tl1ly l\isleduJfdm ~pOsobem:

„

1. Vektor U= (u 1, u,, ... , un) je roven vektoru Y= (vv Vt• ••• , Vn), kdyf U1 = V1, Ut = V11, . • ·, 1Jn= Vn. Nap~.

u= (3, 8, 1), •= (3. B, 1) tedy u= v; I• vlak ii +v, kdyf n•pl. V= (S, 7, 3). ~ llter>tule se setkite lsjlnýmoznačenlmvektor~: V,~, V, V.)

2. U= (u 1,

••• ,

un) . V= (v 1 ,

••• ,

vn). U+ 9 = (u 1

+v

1,

u,+ v,„ .. , Un + vn). Napl. u.= (1, 3, 5), v~ (3, -4, 9):u+v=(1+3. 3-4, s+ 9)=(4, -1.14).

3. U= (u 1,

••• ,

un). c je reálné

čfslo,

pak cO = (cu 1 ,

cu„. ,., cun). N•pl. O= (2, 3, S), c = 3: cu ~ (3 . 2, 3. 3, 3. S)= (6, 9, IS). ' Pro sl:ftinl pi ati dkony komutatlvnl: Q + V= 9 + G - • uoclativnl: (O + I') + i = u+ (v+ i), pro násobení reálnými čísly zákony komutatlvnt: aú = Da, a (bU) = (ab) O I dlstributlvnf: (a b) U= ali bU, a (ú +V)= au+ aV. Geometricky znameni kddi taková skupina ~]set souřadnice )imt:ho bodu v nijak~ soui"adné soustavě (na pNmce, v rovini. v pro-

+

~oclativnf:

+

tlshtlindrnf komb1nac1 ostatních). Ovlem lJe lineárně C závislý na vektorech U, W. protofe != 1 . U+ 1 . 'W, g stejn~ W je llneirně ú.vlslý na\', Y, neboť W = 1 . ! C +(-U v. 'I.I Vektory 1: 1, i 1 , ••• , ln jsou llneárn~ úvlslé, jestllie ..:.. existuji rdi ml t:lsla c1 , ( 1 , , •• , en, z nich! a.lespoi\ jedno 1 Je r~zné od nuly, tak, aby c1ii1 c 95.1 Cnin =O. Tedy nap7". vektory U, W, ! jsou nav:djem llndrně :d.- ~ vlslé, neboť pro c 1 i a 1, ct= 1, c 3 = -1 /e c1U+c1W+ "C c,i'= ii W - f =O. SteJně jsou dvlslé I U, V, ž -p7"1 .... c1 =-2, c1 = 1, c1 = 0 platf C1U+c1V+c1i:=-2U+ a:

+

+

+

~: ~ka~ VnO~ec2k~::,~;~ n;b~0::~~~:k~o~O ~· ::~~oc;'G ~

v prostoru jsou llneirn~ tblsl~. Je·ll však kaidá netrl vlilnl llneárnl kombinace (trlvlílnf llneirnf kombh1ace mfi všechny koeficienty c1 = c1 = ... - Cn = O) rOzná od nulov.Sho vektoru, jsou vektory 1 1• 31 , ••• , in llndrnf neúvblé. Opět se nebudeme podrobnf ubývat věta.ml o lirieárnf d.vlslosti vektorll. Nent-11 hned na prvnf pohled 1:1ejmé, le vektory Jsou lineárně závislé, providlme s nimi různé úpravy obdobné elementárnlm úpradm matic, o nich! budeme prit v Jednom z p„lltlch ~lsel. K vektorům a. je.jich poufJtf ve fyzice se však Ještě vri· tfme. Teď sl ukUeme, fe všechno, ~lm jsme se ntlm :rabýnll, opravdu k ničemu je. Ze školy nap11klad vfme , fe těfnlce troJúhelnlku se protinají ve j své d"kY od vrcholu a v • délky od p1'fslulné strany. je to pravda? DokUeme sl to - vektorovým pol.tem! Na obr. 4 je trojúhelnlk, jehof strany AS.. AC Jsou llneirni nerivlslé vektory V, íl. Pro stranu CB jako vektor je U+ CB =V, ~edy ~=-V - n. Dile_Je pflmo !.. obrhku vidit, fe CSo= tCB= !(V-u) aAsa= u+ CSa- lu+ tv. Voktor A:f' je urfltou ~!stf vektoru AS•• tf: vektor As. krit a. a. nějaký

zlomek o: AT= oASo =Ta+ T v.

-

-

ASe: =-=U+ CS1; = J•ko prve Tšc

w~c G) u

A I

T

S
~ ·lili

I

~@

I

Se

A

B

2. - U., např vektor U= (2, J) určuje PA, kde A = [2, 3]. Vektory pak

storu apod.) - na obr. 1

v

rovině úsečku

lze sčltat 1 graficky Jako na obr. 2. Z fyziUlnlho hledbka znamená vektor vellčlnu, k.terá má kromě velikosti td směr (sila. rychlost, zrychlen!). Velikost vektoru (nhorně délka úse~ky PA na obr. 1) vypol.ítime podle vzorečku IUJ = Yuf+ ul+ .. . + u~, cof Je vidět na obr. f podle Pythagorovy věty, kde fUI=- v1•+ 31 = = Vfl.Jediný nulový vektor O= (O, o••.• , O) má nulovou velikost a neu~uje Hdný směr. S pomocí tědlto zfkladnlch poJmtl si objasnlme ještě eoJem llneárnl kombinace a lindrnt dvislostl vektorů . A.fkime. fe vektor V Je lineární kombinaci vektorll 01, U1 , ••• , On - nebo také, ie fe na nich llneirně dvislý, je·ll V= CtU 1 + c.0 1 + , .. + CnUn. kde c 1, c1, ••• , Cn jsou jisd reál ni ~lsla . Napi'. na obr. l je u lineárně d· vtslý na i', protole U= j-V a naopak, V je llneárn~ závislý na U, nebol V= 2U; avšak O a W, stejně jako U, i nebo V, i, a ·v, W jsou lineárně nezávislé (nemOfeme jeden

418

VTM

=

+ ... +

+

v 2•

-

Je

taki

v

tedy CS1;== 1- U a ste}ně

-{-v - ~ii. kde ~I• rdi ni

flslo. Ko-

+v

neln~ se&eme·li postupn~ vektory AT. ŤŠ1; a {stile selftáme graf1cky tým! tp6.sobem jako na obr-. 2), der

-

-

v

ll

staneme AT+ TS1;-1 =O, podosafenf a úpravilú +

• - ~ - ·- v +Tv+Tv-pu-T=o,

(. ·) -u+ (. ~2-p 2+ 2

--i-) V= O. A.ellme pak .soustavu dvou rovnic -i-~o, 1o= 21!, 3 ~ - l' 1 ~ takfe Je skutofni! 1

0 2 1+2-T- o a= t. ~ - t, cj. pro tHnlce troj~helnlku ABC platl AT= JASa, TSc =!CSc. Podobn! bychom to do~hall

také pro tfetf těfnlci BSb. Učebnice geome.trle tedy opravdu nelfou a my vldlme, fe I s těmi neJlednoduUrml operacemi s vektory - selit.ánfm a ná.sobenlm reálnými ~fsly - se di d~lat leccos zaJfmavého a ullteln~ho.

Kontrolnr otizka: Jedna t mofných llndrnfch kombinací vektorO u= (-1, 1. 2), 'i= (O, O, 1), i-(2, O, 1) a ...,ij. ných~ísel ac:: 1. b =l,c= - l vektor i= au+ + bv+ ci=f.(-1. f, 2)+ 2. (O, o. f)- 3.(2, o.

re

1)=(-1, 1, 2)+(0.0. 2)+(-6,0,-3)=(-7,f, 1): velikost I x I= l' (--7)' + 1' + 1' = l 51.Vy-

pol:tllte alespoň t1'1 z ostatnfch lindrnfch kombi· nad vektorO U, V.ta reílných ~lsel a. b, c (celkem

je jich 3! - 6) a Jejich vellkonl podle uveden,ho vzoru .

~

Pro VTM píle promovaný biolog KAREL DUNDA

KURS SBĚRATELŮ HMYZU I Hmyz je na naši zemi

nejpočetnější ži~

vočišoou skupinou: odborníci odhaduji počet dosud známých bmyzkb druhů

na vice od milión. Tento počet mnohonásobnC: převyšuje počet všech oscat· nich živočišných druhů. dohromady. Pochopitelni!J že tato ncjrozšiřenějši skupina živočichů velmi podstatně za. sa.hujc i do našeho žívotaJ ať už přJmo nebo nepřim.o . Když .se spočítaloJ kolik škod působ! hmyz na zcmMčlskýcb plodinách a v lesich, vyšly z toho milióny_, ba miliardy. Hmyz je předmětem zájmu nejen zemědělců, lcsrúk.O. a odbomikll-biologú, ale i národohospodářů. Proti škodlivému hmyzu bojuje početná armáda pracovníků v laboratořích '1ýzkumných ústavůJ v továrnách i na pollch. Už z toho je vidétJ že úkoly entom°'" logie - védy o hmyzu - jsou dnes pro národni hospodářstv1 velmi závažné. Také dle entomologie jsou zcela jiné: než v minulosti. Z dftvéj§lbo pouhého sbirka.řeni a popisováni nejrozmanitčjšJcb odchylek se stal rozoáhlý vědol obor, který studuje jednotlivé skupiny hmyzu, jejich zpúsob života, otázky rozšířen[ hmyzích druhů, vzájemné vztahy hmyzu a okoU, atd. Jestliže se však majf proti škodlivému hmyzu provádět účinné Zi\sahy, je nutno ho spolehlivě znát a nezaměňovat jed-

notlivé druhy . Nemůžeme dopustit, aby mf sto s.kutečný-ch škůdcó (nebo společně s nimi) byl huben i užitečný- hmyz. Je tedy nutné v!dét, jak šk.{tdd vypadají, a jak se poznajl od druhů proapčšného hmyzu, které se jim svým vzhledem podobají. K tomu účelu slouži sbírky hmyzu. Pro entomologa nejsou tyto sbf.rky cilem práce, ale prostředkem k tomu, aby bezpečné poznal jednotlivé druhy a na základě toho mohl řeš it například zminěné složité problémy ochrany proti hmS'zim škůdcO.m . Ani pro zijmové kolektivy a individuálnl , JamatérskéH zAjemce o entomologii neml.\že být sbirka hmyzu hlavnl pracovni náplni. Jinak se z jejich práce stane výhradně jen zábava podobná sbírán1 známek nebo nilepek a sklouzne se na pouhé sbirkařeni, ziskávlinI rarit apod. I náplň zájmových kroužků by měla ttdy být dalůo liršf. Mohou kolektivnim pozorováním na základě sbirek zjišťovat, jaký je vztah jednotlivých

druhó k zemědělským plodinám, aebo je početní pom~r jednotliv9'ch druh'd na určitém stanovišti. Velmi cenné jsou i údaje o rozšiření jednotil· výcb druhů hmyzu na našem územ.i, napH.klad jak daleko zasahuji v nftinácb žijid druhy do bor atd. Zájmové kroužky i individuiln.I zájemci se v céto vtci mohou poradit tfeba s pracovníky muzei. Velké možnosu se naskýcaji i při sledování periodicky se opakujkfch úkazů v přirod~. pti tzv. fenologických pozorováních. Opa.kuji-li se pravidelné více let po sobčJ jsou pro entomologii velmi cenná a d6.ležité. Dávaji odpověď na 101 jaký vliv maji klimatické podmlnky na vývoj hmy
Entomologická výzbroj Pomllcky pro sbtr a preparaci hmyzu jsou různé podle cohoJ co se sbiri. Nej· dUJ.dit~jši encomologickou pomůckou je "smrtička". To je všeobecně užívaný název pro toJ čemu se s pisovně ď.ká smrticí láhev. Je to širokohrdhi láhev s korkovou z6itkou. Ta bývá obvykle ještě prowtaná a v otvoru je -zasazena tenká trubička , na konci t.aké zazátkovaná. Smrtička je naplněna do třetiny až do poloviny fistými pilinami nebo prouž.. ky filtračnlho (sadbo) pa· píru . Do smrtičky se vhazuje nasbíraný hmyz. Malé druhy trubičkbu, velké hrdlem odzátkované lthve. ]a.ko usmrcujicich J~tck )e nejvfbodnějši užívat 11 oCtOV~bO éteru" J COŽ je nCSprávný1 ale přesto užívaný

název pro octan ethylnatý.Je ještě celá řada \"hodných usmrcujidch li\tek, ovšem octan ethylnatý má pro dam prlici velkou výhodu: hmyz zO.stane vláčn"j, takže jeho nohy a tykadla můžeme dit do správné polohy. Pro usmrcování křehkého a cboulostiv~ho hmyzu je nevhodoé vlhké prostřcdl smrtičky (poškodí se klid.la), a proto se usmrcuje tento hmyz vypary ky&ličniku si.fičitého. Do trubičky v zá[ce smrtičky vložime zapálenou nit, kterou jsme předtím namočili do roztopené siry. Za chvíli ji vyjmeme a smrtičku zaz-átkujeme. Ve výparech usmrcovacich

látek hmyz za.hyne a je připraven k dalšímu zpracováni. Měkký hmyz, který by se scschl, sbíráme do epruvet s konservaěnim.i tek~m.l. (Epruveta je silnostěnná sldeněoA. zkumavka.) Pro oU nejvhodoějU je 75 % alkohol nebo 4 % roztok formolu (prodejný 40 % formol - tzv. formalin - se zfe.dí v poměru 1 :9).

0

)!.

Pinzeta

3. Ezha1tJtor

Jestlite se nasaje hadičkou prudce vzduch, nasaje se dovnitř drobný hmyz. Pro cbytánl létajfclbo hmyzu se pou:!lv4 alt na motýly. Na drátěné obruči (rámy, které se prodávají, se dajf skládat) je navlečena jemná tkanina (orgaotýn, hedvábný tyl, mlynářské hedvábí), která je na hom.fm okraji ze-sílena plátěnou obrubou. Tyč je vsazena do uzávěru obruče. Prúmčr obruče bývá 40 cm, délka sítě asi 80 cm. Pro Jov hmyzu na rostlinách se používá dallibo zatizenl, tzY. •mýkadla. Jestliže m6 však sít oa motjly obruč ze sil~ očjšlho drátu, d.6 se ji používat i jůo smýkadla. Smýkáni se provádf tak, že kolmo na rostliny máváme síti, v niž se zachycuje hmyz. Pro sběr vodního hmyzu jsou entomologové vybaveni speciální vodní sítí z mlynáfského bedv4bf. Stejné služby však vykoná i obyčejný cedn:íki na který si můžeme podle potřeby připevnit držadlo. Touto pomůckou se lovi jak ve stojatých, tak i v tekoucích vodách. Nalovený hmyz z cedníku vybereme, roztfjdfme a vložime do vhodných konzervačnich tekutin. Ni!kolllt rad součásti práce v terénu je kde jsme nasbiraný materiál našli. Přesný údaj je pro každého sběratele nutný-. Nelze spoléhat na co, že si všechno budeme pamatovat. Proto všechny potřebné údaje si :zapisujeme společně s prováděný-m pozorovtnim do pracovního deníku. Z běžnycb dat by nemllo v deníku chybět: lokalita (místo sběru), charakter biotopu (např. lužní les, vlhká louka), datum, živná rostlina, jméno sběratele. Zápis v deníku může vypadat např. takto: Dilležitou

řidně

Oalši důlditou pomůckou je entomologiclt4 pinzeta. Je z pružného plechu a jejf pružnost umožňuje snadné uchopení hmyzu„ aniž by se poškodil. Užitečnou pomilckou při sbírání rychle se pohybujfdho hmyzu je tzv. exhaustor. Toto latinské slovo znamená asi totM co „vysavač". Skládá se ze skleněné nádobky (vhodná je i nádobka z průhledné umělé hmoty)„ opatfené hadjčkou a tenkou skleněnou trubičkou.

o-z;načeo.í naleziitě,

3. S•hk na mottly

,,

,,,,'

'

',

''...., ',,I

Datum

I

Lokalita

I Biotop

Pol!et lwa6

Ktomč toho je výhodné co nejpodrobněji popsat terén, počasl, bíotop, geologický podklad, pfipadně i části živné rostliny, na niž jsme hmyz našli, atd. Všechen uiateriál, který sbíráme, je třeba také označit. Bez toho je sběr bczccnn~. Lze doporučit tento postup: záznamy v pracovním deníku očíslovat a stejné čfslo napsat na listek, který se pfilo:!I ke sběru. Dalc·žité je vědět, jak se hmyz lovt a jak se materi!l uchovévé do doby, než jej začneme preparovat. Pro lov motýlů se použfvá sitě na motýly. Podobně se lovi vážky a motýH Uce. NočnJ motýly lze chytat za teplých letních vcčer6 u světla (osvětlená okna, lampy), kam se slécajf nlkdy ve velkých m.noistvlch. Malé druhy motýlů a much, předem usmrcených ve smrtičce, se napichuj{ hned na entomologidté lpe:ndllky a při­ píchnou se na dno krabice s raldinovou dcskoo 1 nebo - při menšlm množství sbhu - se ucbovávajf v malých krabičk6.ch. V!tš1 motýly a v4žky dáváme jednotliv! do papírových dčků (mú-

„ Po:;::vi: I

ftvd ro.tlina nebo Jlnl objekt DAzev pohJavl

i

I

Posnim.b

žeme si je složit sami podle připojeného obrázku). Ploštice lovíme na stromech, kcfích, nebo smýkáním rostlin. Mnoh~ druhy žiji i pod k\\rou, v lisd a mechu. Vět­ šina broukO. a ploštic se může pfechovávat mnoho týdnů v pilinách, v nichž byli usmrceni. Aby neplesnivěli, při­ dáme do pilin kapku kreosotu, který bráni bujení plísni. Nemůžeme„li materiál v nejbližšich týdnech dále zpracodvat, je lépe ho nechat vyschnout (stačí korkové zátky u epruvet vymb:lit za chomáče vaty). Mšice se sbl.rajf i s části ž·i vné rost· liny (např, s listem) a uzavřou vatovou zátkou do epruvet. Pavouky na rostlinách lovlmc smfkadlem a druhy, které žiji na zemi, exhaustorem. Živ~ pavouky na rostlinách nedáváme všechny do společ:n~ nádobky, protože se často mezi sebou požiraji. Konzervuji se v epruvetfich se 70% alkoholem. Křfsy ziskáme na kulturních plodinách „mýkán.ím a ze smrtičky je dáváme do epruvet, uzavřených vatou. ( Pok,al0<14ni)

Mesl n.Jůvalnllll bo4y usn.„nf XII. sJesdu KIČ padl Jlttl ten, ltterf

uplavaly v mol'I lasu za planl

p~

uk1'416 ullttlt skrk-..1 c•ffY mesl .,,.,oi.m li Yfskurnem • Yfroku. Mni ob)• „.,., • J•ho f"Mllucl . PhnldluJ•m• H dettfll o tom, l•k d61elltf I• to bod ~:~~1kl:~, d;::t ~~;~ 0~111:;rk:.:; a kollk abyteoln6ho Wu ••&trati ceRou a 'lfa.kumn4iho 6navu do tovt.rny. To J•m• sl uvldomlll tak' v ,„rovl, kde od YfskumMho 6sta'l\I do tori.my I• •o•lova co by kamettem dohodll , alecHta vyntleau trvi ul lednúvacet let a kd„ vf, J•k dlouho to Jeld bude trvat • •.

Utekly Hám mi€iÓHy ... Fllmovacl kamera Mezl ne)obllbenijll amad1rsk• fllmovad pffstroJe patff ten, kter'· mu se l'fki lx 8 mm . Poullvi se tu filmoviho púku 16 mm llrok,ho a nejprve se exponuje jeho jedna polovina. Pik se film obri.d a osvitli se polovina druhi . Po vyvolinf a zpracovtnl se pak film roz1'fzne po

tiilea „proaatlm" CHllM.U•ul. Po o••obo· :unl b7ly aaH Jin' •taro•tl, pPllla dvou• letka a prú• byly aaH a„uveny. Pak byla dlouhj, pPe1ůvk•, al teprv• v roce ttSI anovu „hlo po re•eranl ko· moPe. lnlenfr Jan Hampl vypracoval dalll variantu podle posleclnlho •tupnl 'lf'lojesvltov' optiky a Jel• nf do 1ester• •kfho úvodu v ernl. T1m J•I pflJaly kyH" Mf• a vfroky „b I• to •lollt•' ', „le to nepOJde", „le J• to nevyrobit•!· n6" a hovoPllo ••dokonce c.011 o tech· nlck• utopil , V roc:• I Ul odendal vfak

„

Japonských prGmyslnlkO·ktpltallstO. Adutra mezlnárodni Naše reverznl kamera dostala Jméno Adastra. Je to z latiny a znameni to „ ke hvhdim". Hezký nbev v dobl kosmonauta, ale nepfllll hezký pro naše pracovnfky, ktel'I lka schovivali vynile:r do Jupllk4 a pomlouvali jeJ . Pr«l O tom sl jehl fekneme . V Kollně nad Rýnem konala se v bl'eznu letolnlho roku mezlntrodnl íotografickt výstava „ Photo-. klna" . Na nf byl tak' poprv' vystaven nil filmovacl pl'btroj Adastra a shodou okolnost! byl nil stinek v bllzkostl stinku firmy Sekonlc. Dollo tedy ke srovnhtnl jakosti a ůrovnl obou obdobných pl'lstrojli a tady musfme l'fci , te Adutra vy· • hrila na celé Ufe. Adastra je totll vybavena jako milokterý pffstroj na sv&l. Mi dokonai. automatlck• zaklidinf filmu, kteri (un1uje, mt automulck' po-. lltadlo dilky filmu se samočinným uúvlrem kamery do dojiti filmu, pojm• al 18 metrll materl;\lu (ostatnf tak 15 m) a co hlavnl: Kamera Adutra I• prvnl na svkl, kteri. mi stavebnicovou koncepci kazeta - tl'men . Je tedy k jedné kazeti molno mlt vfce tf'menO a naopak . Kamera Sekonlc Je naproti tomu dosti Jednoduch:i a nenipadlti. Je· l'okroloYón l no 1u. 421

„.,.„._..

Kamera Alilutra " " "' ,...ni tvaru I fvŮCll . Na -""'"' obr6&ku, kterf ukaaujo Mattni I, vldlnt11, lak _ _..,.. tM ku.ta ff• dlUt o4 t:Pmenu. Tento typ mi Jed· JHMluchf oWelrt;lv Mlrar t 11,1, f • • tt.l,nutawonfna1d.louph4rnl· ti9'ICMI "461-rt (bv. fla.flocu1). Typ li m6 objektiv OpH••r t1t,t, f • t1,l•d-pr.d1Mkov••fokilnf syltilmy (obr. 4). V pfl1troJI J• .... moftt:Orifto 6 M.,...,..fchflltrO, lrter' •• &ahs•JI • .,.,.....uJI poulltfm OŮ• '-'"'· MutN 111 m6 oltJ•kt"' ,.,.,._. olwtlako•ou vad61-oftl (tranllfolcltor) Varioo,...ar t11,t, f • tl-41mm(obr, l).Srovnim•·ll li • pftltrojem lů:onlc (obr, 1 a J) vidime "•l""lftfpohlecl rosdllvtech· nlctw ~lottl I v elopncl .

„

I,,...

autor funsuJlel vzorek pPIHroJe. Ten mlf ul tolik adokonalet1J, I• patPll mezi n•J'IJ"llnutlJfl tllmo-cl kam•ry •v•ho form&tu na l'lltl, Stanovl1ko brnln• 11cfch odbomlk6 bylo opit nHlan6 n• m••tn6. Teprve kdyt do1tall dlrektlvtif pPlkaa od oborov6ho hdlhl•, dall H pomalu do toho •

Slepllka, která anil( zlatá vajfěka... · A tak lita plynula a nic se nedělo. Dodnes se neděje nic. Vlastně se toho hodni, ale ne u nb. Japonski flrma Sekonlc hodila jednoho krisn6ho dne na trh pl'llf· mačku lx 8 mm pfesnl stefn' kon· cepce. A tahle kamera se stala li.zem nelvidlm „lligrem" a prodivi se v Americe takovým tempem, fe al oč i pfechhell. Tak se stalo to nejsmutnijll, co se vllbec mohlo sdt: na myšlence č:eskoslovensUho konstruktéra vy ~ dlltvi mlllóny - japonski flrma . Znite pl'ece pohidku o sleplčce, co snUela zlati vajlčkal A takovou slepičku Jsme my, nil optický prllmysl, nechali z:ahilet, nedbali o ni, af nim uletila a dnes snili moc a moc zlatých vajlč:ek - Jenfe do Jiného hnfzda. Skoro by se zdilo, le nil prOmysl nestoJf o ty milióny dolarO, kteri n•m utekly, kter' nim dělo

d61ce a obl pOlky se slepl. Pfl tomto zpósobu amat6rskiho fllmovinr dě· lalo nejvidf potlfe prbi ono obri· cenf fllmu . Pfet«ený film se jaksi načechral a měl snahu se rozvfJet. Mnoh,mu amadrovl se pl'I obraceni
Vynilez hledá cestu na svit V t6 dobl byla vt.lka a phronW to-rirna byla 'f' rukou okupant:O. Tak H yY•

YTM

421

(o.'cotllll'llfJll'rtt.
dln,, co mf poz.oruhodn,ho, Je priv' Jejl reverz.nost - a u nenl pllvodnf. A ·tak se pozornost vlech odbornlk6 v oboru optiky a Jemn é mechaniky obritlla za.sloufenl k Ada.stre . Byla stfiedem obdivu, nefz.kulenf:j U odbornici JI chd llll, nefschopnijU obchodn íci se o ni n· Jfmall, Jenfe . Koupit li nemohli, protofe ta Adastra, kterou mili v rukou , byla toho hsu - a Je snad dosud - ledlni na svitě. V roce 1963 bude (snad !) vyrobena „nultá" t.kufebnf s4:rle a v roce 1964 vyrob I se (snad 11) prvnlch 5000 kusů Adastry, samo. zrejmf: pro vývoz. jenfe odbornici, ktei'i se selll na Photoklnf. nemohli bkJ.t. A tak se sulo, ie Adastru chdlill a vynf· Jeli do nebes, ale - kupovali Sekonlc, kteri byla sice m6nf: dokonali, da· leko prostll, ale by I a! Dodávali ji brzy, hned, dnes, a to v mexl· nirodnlm obchodi rozhoduje . A use poplynou dalU mlllóny do treiorů firmy Sekonlc. mlll6ny . které mohly konl:lt v naJf sútnf b.nce, ale nukonl:f, protole .•

Mnoal lld6 ti preduavuJI m•t•mH.lku Jako pr.tnou vtdu, ku„4 n••n' dhad n•bo omyl4 a do puntlku Pdl vhchny p„obl•my. A pPece I mat•matlkam& -Jatro ka.ldi vida - do1'ld 1v6 „blli ml•ta'', dou1d "•roduhl"' taJemttvl. Zml"lme •• aletpoft o lt1P.ch; n•J1ou a vyfslmatematlky a budou H rim 11~lt• ad6tJedno4ue.hA-Yhchna •• tfkaJI obyl•lnfch pPlrou„tc.h U••I,

CU V

zAHADY KOLEM PRVO~ISEL . K tim nejstarilm nevyPelonym probl6m0m patrr někter6 probl4:my s prvollsly. Do dnelnlho dne se naprlklad nikomu nepodarllo najít vzorec nebo syst6m, podle nihof •-. by bylo mofn6 :rjistlt, t:da dan4: čislo Je prvofl1lo ti nlkollv , A musl prece existovat nijaký zpOsob tvof'enl prvollsel; nikdo vlak dosud .., takovou systematickou cestu nenalezl.

a

E

ne~~!~~t~:e: ::p~ls~~=~~~~~i~1k~';~~~i~ 1: r:~:!u~,j=u~: 1

1

napflklad dvojice (3.5). (11.13), (41 . 43). Takov6 dvojice se zPejm6 vyskytuji v ce1' na.JI ~fseln' soustavi; ale nikomu se nepodarllo

GJ ~~~'~!:'!~~ť:! ::~~uJ:r:~~::~:~. k~e~~!l s~od~~j~ct;~~~~:e~

4ii1 nevyskytuJf.

0

E >

''-

GOLDBACHOVA DOMNfNKA. Je kafd6 sud6 llslo souftem dvou prvočlsell To je othka. Jff se týki dallf matematický probl6m. V roce 17-41 napsal nimec.ký matematik C. Goldbach dopis sv6mu pHtell . velkému lvýcarsk~mu matematikovi Leonhardu Eulerovi (1707-1781) , ve kter6m vyslovil domn~nku, fe kdcl6 sud• čfslo al na 2 Je součtem dvou prvolJsel. To bylo vel ml zajfmav' tvrzeni jel plad pro kter6koll sud' člslo; avlak Goldbach nemohl sv6 tvrzeni u fádnou cenu dokh:at, cof je pro kafdý íakt v matematice vyslovený nutn6. Skutečnf: , vezmeme -li nijak$ sudi ~lsla, budou vfdycky

O Ži~č~:m,~;:u fr;;'0~s:;-b~ap:~~~~o:C:.fo+J~1:;;c1h:V~ 1 8 0:;1!c!:

d ..., dosud nikdo nenalezl, avlak nikdo uk6 nedokb.:al, fe k a Id'

Prol vlartnU J..tnoduh r.hno, protoh hm• po· m•ll, protol• •• n•ch'm• pr.dblhno'lt ú.padnl konkur•ncl. To je •nimi vlc -.il dbno, A l•k k tomu dochh.11 f'Pllln I• c.IA Pada. U bm.,., AdHt,.. •t•Jnl Jako u llnfch ndlch vfrobkO . J• to pPed.,,llm podnlkori „t„„e. nott. Alkaf( ti v podniku i plln •• nAm plnf, pr4ml• tM;,..,,,., '<'froba I• u.blh· "ud., n•d' to Udn• starottl, mim• pohodl"t llvot, tak nae ti limat hlavu • nl:Jakou novotouf Tak m1•ll (thbd• tak rMhovoPf) leltl m"od "all vedo'lcl p,.Omytlovl p,..cov"fcl . Tak6 lldtk4 dvltt hr•I• &tto tvoll t'Oll. Zblrt pod"lkovit t'lhl• vlc yY• na.fll v lln6m podniku, ta vlc ne"I n„•, Jde H Pf'Oll "" A hned •• hledajl ú.· mlnky. Uvltt 01obnh prol h 'IY"•kl pri_,. on a prof: ne 161 Vldyt JA e.ye:h taky • • , On xa to do1t:an•d•Httltlca J6 "•m6m dottat nld

Podive(me •• dobfe kolem 1ebe Kdovr. kolik takových pHpadll letf v našich podnldch proto, fe se to n~komu nehod( do plinu nebo proto, fe nikdo úvldi . A kdovt, kolik výtel:ných myšlenek se podafllo pohodlnlkum li rivlstnlkum me2I nimi ubit a inl~lt . Dobri myšlenka mí n~kdy tuhý tlvoc . MOfeme proto viflt, fe ta· kových umofovaných, ale neumorených dobrých myšlenek Je u nú vfc, a te stoji n to, pokusit se o je)lch úchranu . T""'Y by mohl pomoci Všudybyl . Sloulilo by mu Jistě ke cti, kdyby ke zjlftěným tunim materiálu a otlve· ným zleplovadm nimětOm · pPid1l také nifakou tu dobrou myšlenku

::~~~;~h:ln~kb,,~~;r ~~1~ ~ik~~

Ill

~u~~ s ~s~j ~· t::~~~e~lsl!v~~ ferv~C~s~ld :.•t!~b2:1t~~~~~',n~fs~:tj!

ilrl.-. soul:te m nejvýše n prvolfsel . Ne n I utfm dokidno, zda n - 1

E

čl nikoll . Po:laf'í·ll se v.im naJlt jedln6 sud6 č l slo, Jel nenl součtem dvou prvofísel , bude celý zdfnllvě Jednoduchý problém matematiky vyfelen .

"0

POSLEDNI FERMATOVA POU~KA. Na okraj i Jedn6 matematlck6 knihy sl :rnámy ínncoutský matematik Pierre de Fermat . _ (1601-1665) poznamenal: "Je·ll n čfslo v6tll nef 2, neexistuji celi ilrl.-. člsla a, b, c ak , aby •" + bn - c". Nalezl Jsem opravdu nidherný """' dílku. který se sem na tento okraj nevejde." Bylo z:n$mo jlf dlouho .... pred Fermatem, fe prl n - 2 J• sn1dn6 naJlt celi l:lsla x, y. z tak , 91\ aby x1 +y• - z1 - naptfklad 3, '4 , S nebo S, 12, 1 l (takov.i čfsla se 9\ Jmenuji Pythagore)skÍ). Nikdo vlak dosud nenalel celi k I ad ni člsla x, y, z tak.aby x1 + y1 - ~nebo x 4 + y• - %4. Podle pornimky na okrafl knihy umil Fermat dokitat, te Hdni takovi č.lsla neexlstu!I . Po Fermatovi smrti byla tato po2nfmka objevena a matematlkod se snailll dokh•t Jeho poučku, avbk bervysledni. Nikdo vlak tak6 nedokinl jejl nesprivnost. Je to rvliltnf, protofe všechna tvrzení, kteri Fermat podle vlastnlchslov umil dokb:at , byla dokiúna potdijllml matematiky. (Uvedeni Fermatova pou~ka nemi sice ve skutet:nostl veliký význam, avšak výsledkem ceh!1 snahy dok-t:at JI jsou nlkter' d01etlt6 myšlenky v modernl matematice.) Jde napf'lklad snadno dokizat , te se sučl u.bývat pouze prvollselnýml n a l:fslem '4. Pro čtyrku a prvočlsla menll nef 617 byl dOkaz podin. I pro č ísla vidl, vyhovujfd urlltým v2orcOm, byla fermatova poučka dokhina . Nebyla vlak ntfm dokidna obecni pro všechna n. AECKÝ PROBLtM. Stafl ~ekov6 povalovali Jin.i lfsla n „dokonali". „ Dokonal4:" čl slo Je takov' čfslo. kter6 se rovn$ sou~tu svých dllltellL Takov6 Uslo Je napf'fklad 6, neboť 6 - 1 + l nebo 28, proto& 28 - 1 + 2 + 4 + 7 14. Oalll l:l1lo se stejnými vlastnostmi je 496. Budeme-li hledatleld dam a dalll ,,dokonali" člsla , 2jl1tfme, fe jsou vldycky sudi. Nikdo dosud nenalezl llch6 čfslo rovn6 součtu svých dflltehl a nikdo také nedokb:al , fe kald6 takov4 člslo musf být sud,,

+

+ ),

JOIBPtADA

1

DlveJme se kolem sebe - a to platf p1edevllm pro mlidef v todrnich a podnlclch - treba v na· lem okoll privi nikdo nlU dobrou myšlenku, slep l ~ku, kteri snili xlat! vajll:ka ... Stoj i to I n t rochu boJe a osth!jll diskuse; o tom sv6dl:f priv~ osud kamery Adastra. VILDA DUBSKf

422

VTH

N IJVITt( O•llUča NA SVITi nebyly Y'f"Obrenf ani pro 1u....,.. trytkod l.ad1o &ftl pro oht'Om• nf aYt:otnObll, •I• pro PohPll· 110 tu• tllkou •rtacf '#'li, kciart. e..1• •u&Ufta v LIQ11114i ,...tli a IMM1• hleidat •afrbl. l"ftwmatltry J... YJ'90k• J,21 m

„.,

amaJl•lt• 1,llmetnt.

nech). Vidinou ri•patPI •• tloul•nlnl

m~}!~~~~:r~~~g~~š~~g~~ ~ ~í::!;:~n~o':':~~~i::;~l~:~~~I~ ~:::

:

wit ~!-:;;.t~l'j!c~;'.~~~l~~;h~nharnln

~

~::.:'1~:.k1:~~.ry:1m„~~h~1::m~~"c~ll~

i

=~~:1!~~~::::.s:r."::;~·:;~:.dh~~~~ ~ pr•d•ta•ull •l•kt„ony 'tnljllho oktetu.

:s::> "... Ul

o

i:

Podstatou veškerých dijO, souvlse]k:fch se vznikem a zánikem rOzných atomových svn:kO, jsou změny

v elektronov' struktu1a atomll. Prohl,dneme-11 sl pozorni periodickou soust...vu prvkO, vldlme, lese v kolmých sloupdch dosdva)í pod sebe prvky, Jejlcht atomy maff jistou

podobnost v elektronov6 suvb6 a núledkem toho I podobnost ve slučovinf mezi sebou nebo s jln~ml atomy. NeJvýz.namnlJIC je skupina

uv. vz•cných plynO (Ha, Ne, A, Kr, Xe, Rn), kter6 se vyznaiuJI dm, fe jejich atomy nefsou schopny spojovat se s atomy jln6ho prvku ani mezi sebou navújam. Jsou tedy

chemicky mlmol'idni

netečn6.

Pro-

tole atomy tkhto prvkG majf ve vnlJlf vrst•I elektronov6ho obalu osm elektronO (al na h611um, kter6 mi jen 2) - uv. elektronový oktet, a protofe chodnf atoi'nů do z.načn6 mfry zivlsl na pOCtu a uspi> fidinl elektronO ve vnijff vrstvi, mOfeme soudit. fe oktetov6 uspo.. i'i.dh( elektronO je obzvlilti sta· bllnl. Atomy maft tedy snahu pl'ej(t do tohoto elektronovi stabllnlho stavu. To vlak zpOsobí pokafd' seskupeni atomO ve vět!l celky. protofe úprava vnijlfho elektronového obalu Je mofni jen tak, fc sl dva nebo vice atomll uspol'idaJI navújem své elektronov• obaly; p1'1tom mezl nimi vzniknou pojltka rllz.n• povahy, podle zpOsobu, jakým organizace elektronO proUhla.

U velU skupiny litek se vytvi-

,!I

fejf vaz.by mezi atomy v molekule jinak - částečným splynutfm elektronových obalO dvou nebo vfce atomO. Pln,ho oktetu se dosáhne tak , fe dva elektrony (od kafd•ho atomu jeden) jsou vtdy dv!ma atomůn+ společné, jako by oblhaly po vn!jllch drahich obou atomO současně (obr. 3, 4, 5). Chybl-11 někte­ rému atomu do stabllnl struktury vzácného plynu vice elektronO nef Jeden, mt mofnost spojit se částeč­ ným splynutfm elektronových obalů s vice atomy, a to tak, aby kafdá z vaz.eb byla tvofena nejm•ni

~

To•• mOle ttit n•pP. cak, l• •to my, kt•rfi polt•m elektron6 nellll pPllil od atomO Tdcnfch plynCt, odevadajl elektrony, kt•A Jim phib'fvaJf nad plnf okt•t, t6m atomCtm, kterfm tyto elakrony do pln•ho oktetu chybili. Tak dod.hnou ltablli:un nfch alektronoYfch ob.IO.

„

Setki·ll se atom chlóru s atomem sodlku, nrad sodtk s 11 elektrony (2 + 8 + 1) svOJ jediný vněJll valenlnf elektron a zbytek Jeho elektronového obalu mi pak totéf uspolidinl Jako neón (2 8). Sodlkový atom se tlm ovšem stane elektrlcky nabitou lútlcl - Iontem, protofe po nriti elektronu mi jeden kladný niboj (p1ebýva)lcl proton v jídfe). Kladně nablt4 Ionty se nazývajf kationty.

+

Podobni atom chl6ni •• 1 J •l•ktrony (1 I+ 7), kter•mu do 1b11lrt11ry arsanu (l + I+ I) chybl Jeden elektron, bude chtft pPIJmaut tento elektron a doúhnaut tak plnfiho oktetu . P'PIJm• tedy elektron uvalnlnf •atomu aodlku, Tlm •• ovlem etom chl6r11 •mini takfi w Ion, tantokrl.te 1 Jednlm dparnfm ni.bojem - 't anion (phbtyi. Jeden elektron wOli Jidru) (obr. t, l).

+

P feměnou těchto atomO v nesouhlasně nabit' Ionty vznikla mezi oblma čbtlceml elektrostatická p1itaflivi slla, lontod. neboli hetero· polirnf vazba, působlcf Jejich vzájemné p'iblifeni a nnik molekuly. Kdybychom chtfll tyto Ionty od sebe oddállt, museli bychom vynalofit určitou energii - enerall dlso· clalnf.

Tlmta druMm •u•b J•ou •itllnou •ytwoleny eno,..anlck6 •oli. Hol•kula • touto •ubou •• •l•k J•ko 1amo1tatnf GNar yyakytuje l•n zPldka (napf. • ply·

ddma společně sdllenými elektrony (obr. Sj , Nedochb:f zde tedy mez.i atomy klidnému pfesunu elektronů z atomu na atom , a tedy ani k lonlucl . Tento typ vazby se nuýd vazba chemicki neboli kovalentni. Pileme JI v chemických vzorcfch tak, fe dvo)icl elektronů označujeme čirk.ou, umfstinou mezi symboly prvk'1.

VTM

423

DiLNA NA Kaldf vtlpn# "'mk. uv•hJftlnf y rubrice „Dllna na koleni'', :r.l•kivi. 100 Kb • ZulleJta pou:r.e p6vodnf, do•ud nlkd•

neuwef•Jnln• price: opl1y a pr.klady

a ds.lch 1u•amenO vyl~j•m• • Po :r. o r

- pffaplvky, kter4 plni nevyhovuji pod-

mlnkim rvbrlky „Dllna na kolanl", ala stoji u unh,Jnlnl, otl•knama Jin• U.ti Wopl1u a odmlnlma obvyklfm

„

honorihm • PPi1phek (HJl6pti stroJo· pl1) •kM 1trulnf n„ml rouahovl pfelcrolit 10 Ndak • PoPlaoYad cena Yfrobku n„ml p1uahovat IO Kb • PPI· pojte t61 nt:&orn• kr„br, Hafl v Jffno-

duch6m nif:f'tltu, n4I mallPJa pP.tlNtll e PPI od•ltinl pP11phkO pPipllta do lev6ho rohu obilky oznafanl „Dllna na kol.ni," svo/1 adresu u't'ldta I na pfbphku • bdima ftenf.fa, ktafl pfll pffmo auto~m nAmk6 „Dlhty na kolani" o dalll podrobnottl a rady, alty - upomlnall pfllollt:r.Mmku na odpowW • Rukopl•r navnftjl

ELAST!CK\> DRŽÁK PlllVODNI šl'1ůRY ELEKTR!CKa ŽEHLICKY Pfi tchlcnl elektrickou tchličkou plckUl dlouhé pflvodnl ill~a, ktcd vili pfes tchlicf prkno nebo stOl, vláčí se po žchlen~m pr6d1c a špin1 je. Podle výkresu si zhorovJme z ocelov~ho plechu 3 - 4 mm siln~ho 1v!rku 2, kter• plipevnf drUk šňdry ke stolu nebo prknu l šroubem 9. K svircc jsou pfipevn!ny 2'1uvky 7 pro pfipojenl žehličky, a pro pfivod proudu 8. Na av!rcc je tak~ pfipevn!n elastický prut (ncjl~pe pružnf ocelovt ddt prWnUu 3,5 - 4 mm) se svorkami 4 a &, v nichž je uložena pfivodnf lňllra žehličky . Na hornlm konci prutu je očko 8, do ktcd:ho se v otcvfen~ čJl1ti vlotl pllvodnl lll~a tchličky, kdetto jcjl zbtvajlcl čút k tchličcc je vo1°' a vyvýlcná, takže ncpfekdlti a neplou.tá ae po prild.le. Zafizcnf omezuje „dosah" žehličky sotva o třetinu, protože pfJvodnf zA. suvka je přímo na stole nebo prknl. Vytahov4ní zásučky z žehličky tahem clatticklbo drliku ncnl o mnoho v!tll než za dosavadn1bo pouiivinf.

Jsn IUJek, Rokycany !05/IJI

„

KOLENĚ a::

o J: :::>

:i:

a::•

o J: :::>

:i: 424

VTH

se stáv6, fe se nám nějaký vyrobený z plattick~ hmoty poikodl a je pak zničen. Napf. láhve, pláltl a ostatní pi'edměty mdleme velmi dobfe opra„ vit zalitím. Do plechovt mlsky déme séček z PVC a mlsku pomalu zahflvámo. Pli tavení mu„1me dát pozor, aby nám hmota nezčernala. Po roztaveni zalijeme hmotou polkozeni místo. Diru vitiich rozmirll. podlofime pfedmětem na 'který plastická hmota nechytá. Zaliti mfsto obrousime a oprava Je hotova. Velmi

ěasto

pi'edmět

MU•.n Cuberek, Gu.rrlvova 6, O&trava lV

TEMATICK ZLEPŠOYATE

Po letošní dlouhé ziml bylo na mnoha mlatech zamrzlé vodovodni potrubl J' Jsem naie zamrzlé potrubi rozmrazovala tímto zpdsobem: Obložila jsem trubky nehašeným vápnem, obalila Je slámou a pak polila teplou vodou. Teplo vápna, vyvinuté hašením, dokonale rozmrazilo zamrzlé trubky, V. Cillr..ová, Bo1vlr. 650 V~ké u MflnJlr..a e otlÁTE. TO TAK~ TAK1 e O@LÁTE TO TAKÉ TAK?•

Do Hrlilu Dllit• to tak6 tak? mohou :ir.&1llat sv' pfltplvky lten'11, ktefl na nlco vtlpn6ho pPllll pfl obriblnl ko•6 a dh:va, lep.nf i tmelen! umllfch hmot, p6ienl, ktefl H zkritka fortelnl umljl oM.nlt ve '"' domicf dllnl. Kaldf z unhfnlnfch "'padO bude mimo obvykl,ho honorifa odmlnln knllkou z odborn6 literatury.

KOLY PRO VYNÁLEZCE

c!11t~nf potrubf ultrazvukem. Poti'ebujeme dokonalejšl zpOsob čištěni trub a trubek všech prOměrtl pomocí ultrazvuku v zivodnlch I monúfnich podmfnkách , xa pouliti jednoduché, pi'enosné aparatury. Rot:i'ešenfm úkolu se značně zvýší produktivita práce. Jen v úvodě Mondle prabkého ČKD se pfedpokládá ročnf úspora 2.SO 000 Kčs . Zároveň se má zabránit zdravf !kodllvé pricl. Úkol l. 72. Lh6ta li. 1. 1964. Odměna 8000 Kb. Konstruk,nf vyP:ešenf navfjedho automatu . Pofaduje se taková mechanizace navljecfho procesu transformitorových cívek. aby se celý proces děl plynule a rychle. Zafizenl má být co nejunlverzálnějll a má být poufitelné pro co nejširšl typový rozsah . Cllem je maximálně snlf.it pracnost. Úkol f. 73. Lhóta 31. 1. 1964. Odměna I O 000 Kb. Roz.drufovacf rošt hotového tylového mate· rJilw. Pro úpravu profilového materiálu je nutné srov· návánl a divkov!nl pred ka!dou dalšt úpravou. Je tfeba navrhnout zafíxenf, které by bez pfímého rásahu člo· věka srovnivalo tyfový materiál vedle sebe. Jde jak o bezpečnost pri.ce , tak o likvidaci namáhavé práce a tlm I zvýšeni jejl produktivity. Úkol '· 7.C. Lhůta 30. li. 1963. Odměna I O 000 Kls.

TO MUSÍTE VEDET!

VTM

425

NÁHrr PRO KftOUŽKY STTH • NÁH~T PRO KftOU2:KY STTH • NÁM~T PRO KROUŽKY STTM

VYROBENÉ GALVANICKY Vfroba kovovfch forem pro odl,rinl odlltk6 nebo tvA,,.nl pfutlckjch hmotmec.hanldcfm apO•obem (ob,..blnhn) I• val ml prac.ni a tlm I n6kladnit vytadui• dokonalf vybaveni dllny a k'nllrika
co JE ll vflloaf FORMY ZAPOTltEBh ZAIHZENI. Zdroj ste)nosmlrn6ho proudu: bud selenový usmlri\ovač, nablječka akumt.1látorll, elektromotor s dynamem apod . ZdrÓJ musl dávat napfitl &lespoi\ l af 3 V pfl ukod proudov4 1ntenl"lt6, aby na 1 dm11 povrchu pokovovan,ho modelu pfipadaly 2 al 3 A. Nádoba, ve kter' se bude na model elektrolyticky vylulovat kovový povlak. Vhodnou noidobou je skleněné akv.irlum; poullle-11 se kovovi nádoba, Je nutno vylolltjejl vnlttek plastickou hmotou (napt. novodurem) nebo gumou. Mille se ovšem poufft i nidob z vyschlého a vyloufeného dteva, nidob smaltovaných apod. Nádoba musf být tak velki, aby metl modelem a anodami byla url!ld vzdálenost a lhel'i mila rozptyl. Vyhflvinl nidoby vyfellme tak , fe JI vlollme do větllho hrnce s vodou. Hrnec budeme ohffvat normoilnlm nebo ponorným vaPl~em . Anody 2'. ll1t6ho elektrolytlck6ho nlklu. Anody 'llolfme do vyv1Jených kalikových pytlfkQ a ty ponoffme do lizni. Ploc:ha anod mi být pflbllfně uk velki, jako jo plocha pokovovaného modelu. N i.doby na roztoky (vel/kost podle mnofstvf Jednotlivých roztokQ), odměrný vilec, kádinky, nilevka, flltr:afnf paplr (obyfojný a modri púka). CH EMIKÁLIE A ROZTOKY1 Rortok ky1ellny 1rrov6 (50%). Mime-li k dispozici koncentrovanou kyselinu, tfedfme JI stejným mnofstvfm vody, a to tak , fe do vody po milých dávkich a n sd.lého mfch4nf pff. "vime kysellnu (nikdy naopak!). Potor, aby se rouok pfllll nezahflval I Roztok chloridu clnat6ho: pflpravlme tak , te rotpusdme 100 I chloridu clnatého SnCl 1 ve 160 g koncentrované kyJellny soln6 a po Jeho dokonal6m rozpuštěni ronok t:fedlmestejným objemem destilované vody. Ronok nechime ustát a pak odflltrujem.: pfrpadné nellstoty. Zúobnf roxtok dutllnanu ttl'lbrn,ho přlprníme takto: V 1 litru destilované vody se rozpustf 300 g dusičnanu stflbrného AgN01 - chemicky listého. Do ronoku se pJ'ldivi opatrně zředěný amoniak (1:1) vzniká srafenlna, která se opět v p1'ebytku amoniaku rozpouJtf. Po rozpuštěni srafenlny se pi'idi 5 ml ti'e · děnéhoamonlaku na 1 lltrúsobnlho roztoku. Ronokse pi'ellje do tmav• lihve a pfechovád na tmavém mfst6. Zúobnf reduklnt roztok je rozpuldných 240 g Seignetovy soll ve BOO ml destilované vody s pfldavkem

30 ml koncentrovan6ho formaldehydu . Roztok se dopln í destilovanou vodou na 1 litr. Roztok dus1ln&nu stffbrného (5%). Nlklovacl nebo midlcl elektrolyt. P1l pr,cl mO!eme poulit jeden čl druhý nebo oba. Nlklovacl elektro· lyt se pi'ipravl takto: Na kddý 1 litr elektrolytu pi'I· padi 21 O al 250 g krystallckého slranu nlkelnatého NIS0•. 7H,O 45 al 60 g chloridu nlkelnitého krysullckého NIC!, .6H 10 a 25 al J S g kysellny borid H1801 . Tyto chemlkille rozPustlme nef"pe v měkké nebo destilované vodi a v Jiné nidobě, nef v té , ve které budeme pokovovat. Nejdi'tve ro1pustlme k1sellnu bo· rltou a potom osutnl sole. Rottok mlchime mkh;ačkou , skleněnou nebo dhvěnou (ne ocelovou). Po dokonalém rozpuštěni vlech slolek liteň pi'eflltrujeme, neJ"pe pfes skl '\daný flitr. Na 1 litr m6d fciho elektrolytu pi'ipadi 1 50 g krysta· llckého sfranu mědnatého CuS0•. 5H,O (modri skalice) a 40 g koncentrované kyseliny sirové H,so•. Ve zvliltnl nádobě rot.pustlme v měkké nebo destilované vodf stran mědnatý . Ten pfeflltrujeme do provoznl nádoby a pfl· dime uveden' mnolstvl kyseliny sirové. VÝROBA MODELU

Model vyroblmc z pla$tlc:ké hmoty. sádry a podob~ ných materlihl. Sidrový model muslme nalakovat. aby Jeho povrch byl hladký a neporét.nl. Aby forma pi'esně koplrovala povrch modelu, musf model být do nejmenších podrobnosti propracodn. Do hotového modelu zamontujeme Jelti měděný pbek a to tak , aby po post'i'lbfenl modelu byl pásek vodivě spoJen s povrchem modelu. Providl se to obybjni prou.ienfm nilikter6 plošky modelu, na kterou se mědf:ný pásek pevnf: pfišroubuje a to bud před chemickým sttlbfenfm nebo po něm. Nejlépe je upevnit pisek al po st1'1bl'enl, a to velml opatrně . Stflbrni vrstvička se snadno porul'f a pJ'erufl vodivé spojeni. Po dokončeni formy 1e proufeni plolka s měděnjm páskem odPlt.ne. Po vyrobeni modelu musf se Jeftě aktivovat Jeho povrch, aby následujkf vrstva stPlbra na něm dokonale xakotvlla. Povrch modelu dOkladnf: očlstfme a odmasd· me,nejlépe kůl, pi'ipravenou z vldeňského vápna a vody. Organická rozpouštědla se k tomuto ůčelu nehodf narušuji ni!kter' plastické. hmoty, nebo při u.sychinf vylučujf opět rozpuhf.nou mastnotu. Po odmdtinf model dOkladni oplichneme pod te · koucf vodou a potom jlf nesml p11Jft do styku s holou rukou. Povrch modelu, vyroben6ho z plastických hmot Je nutno v nikterjch pffpadech aktivovat, napJ'. u plexlskla ponofenlm do 500/o kyseliny sirové. Aktivace trvá pfl· bllfnl 2 af S minut. Potom so model opět dúkladnl opláchne pod tekouc! vodou. Všechny plastické. hmoty se musf ještě zcitlivovat ronokem chloridu clnadho, okyseleného kyselinou solnou. Model ponořfme dvakrát asi na 1 O vtefln do ronoku chlordu clnatého; po kafdém ponoru n4sleduje dtlkl;adný oplach pod tekouc/ vodou . CHEMICKÉ POSTAlllAENI MODELU

Model uvěslme na měděný pbek do skleněné nádoby, nejlépe tak velké, aby se do nf model právě velel. Vf.tlf nidoba by tbytečně zvyšovala spotfebu sti'lbfldho roztoku. Model se nesmf lidnou plochou nebo hranou, kteri má být postffbfena. dotýkat stěn nebo dna skle· n6né nádoby.

NÁHfT PftO KROUŽKY STTM • NÁM~T PRO KROUŽKY STTM • NÁM~T PRO KROUŽKY STTM

416

VTH

Nynf sl p1'ipravime pot1'ebnf: mnobtvl stffb1'1clho roztoku ze :dsobnlch roztokO tfmto zp1hobem: 100 ml zásobnlho ronoku dusičnanu st1'1brn6ho zi'edfme desti· lovanou vodou na 1 litr a po kapkich pfldáváme S% roztok dusičnanu stflbrnf:ho, al vznikne slabý dkal. Potom roztok pfeflltrujeme p1es hustý paplrový flitr (modri púka). 200 ml zásobnlho reduklnlho ronoku zfedlme 800 ml destllovanf: vody . Smkháme 1 litr pflpraveného roztoku dusičnanu stflbrnf:ho s 200 ml p1'1praveného redukčnlho roztoku a tento roztok po promlchánl okamlitě vlijeme na model. Roztok učiná pomalu tmavnout, af ůplni zčerná . Dobasti'fbfenl je 1Oaf15 minut . Potom model opatrně vyjmeme uchopenfm u midiný pásek a zkontrolujeme, zda je celý povrch dokonale postflbfen. V pflpadě fe nenl, stflbfenl opakujeme. Pfed tfm však zjistlme , proč se st1'1bro na holé místo nevyloučilo . Pi'ílino1..je obvykle nedokonalé očišdnf nebo odmaltěnl. Špatnou vrstvu stflbra s povrchu modelu I nádoby snadno odstranlme roztokem kysellny dusičné .

feme povlak m!dl. Tloušťku povlaku nelze un i verzálně pfedepsat, zálefi na účelu, druhu namihtn l. velikosti I tvaru modelu apod . Po vyloučen i dostuetn i tlustého povlaku vyjmeme pokovený model z lhně a dl1kladně Jej opláchneme. SEJMUTI FORMY Z MODELU Pfl snfminl formy postupujeme nisledujlcfm tpl1~ bem: mime-11, co! je ne)bsti:J I se vyskytu] fd pflpad polovinu formy miskovitého tvaru , opllujeme pllnlkem hrany tak, aby bylo vldh vrstvu plastick' hmoty (jako fez) a potom opatrným nah11tlm, kter' roz:táhne kovo· vou vrstvu, model opatrně vyjmeme. Po oddilenf se forma v některých pffpadech zalévá do riml1 nebo ně· jakjm jlnjm xpOsobem vynuluje . To však jlf zivisl na z.pdsobu tvarovtnf , tVJ.ru formy apod . VLADIMht. ftUML PftOM . CHl!MIK

IROUllOYAK NAM MOit UKLOUZNOUT a pak po· lkril>am• hlacfkf povrch d'-n. lcall • k kou••k phlcllf.. ky a „ Mm malt otvor a n.-..~1 polkoMftl poYrchu Yf• robku~· od1tranlno.

GALVANOPLASTICd VYLUČOVÁNI FORMY

Do vhodné nádoby (skleněnf:ho akvária) pflprnfme bud nlklovacf nebo midlcl elektrolyt. Forma, vyrobená v nlklovac:fm elektrolytu, je tvrdli , mi vyššl flvotnost a dá se v ni vyrobit vice výliskO nebo odlitkO. Mědld elektrolyt vytvái'I měkči povlaky; ty pro tdfenf menlf série výrobkO dostatečni vyhovuji . Mědicl elektrolyt je dostupněji! a vylučuje rychleji kovový povlak. Posti'fbfe· ný model zavěsfme do nlklovacf lizni prostfednlctvlm mědinf:ho pásku (katoda), spojlme ho se záporným pólem zdroje stejnosměrného proudu. Anodami budou desky člstf:ho niklu ulofené v pytHcfch. Anody spojlme s kladným pólem zdroje ste)nosmirného proudu. Mezi pokovovaným modelem a anodami musf být určiti vzd'· lenost, alespoi\ 1 O cm (závis! na velikosti modelu). Plocha anod a plocha modelu majf být pfibllfn6 stejn6. Model dsadně zavěšujeme do lhni pod proudem; jinak by se poškodila stflbrná vrstvička . Proudov' podmfnky upravfme tak , aby se napiti pohybovalo mezi 2 d 3 V a proudovj hustota mezi 1 al 3 A/dmt, Napiti a proud naffdlme reostatem . Pi'ed pokovován lm musl být lhel\ vyhHta na 40~ tato teplota musl být stile udrfovina. Pfl pouliti rr Je upojenf anod a modelu steJn' Jako pfl todaml jsou desky z člst6 elektrolytlck' t'to lhně mOfe být norm41nf (20 °q C. Napětf musf být v roz:mezf 0,5-5 V• 1 1ustota 1-3 A/dmt. Ptl nlklodnf, v pffpacic., fe poufljeme st1ednf proudovou hustotu, to Je 2 A/dmt , vyloučf se z.a 2,5 min. Vrttva silná 1 mikron, to znameni, fe na vyloučenf vrstvy tlusté 1 mm bude zapotfebf doba asi 42 hodin . Mfdinf pfl st1ednf proudov' hustotě 2 A/dmt vy. louči u 2,25 min. vrstvu silnou 1 mikron , to :znamená, fe na vyloučen( vrstvy tluat' 1 mm bude za.potfebl 37,S hod . Je samozl'ejm,, fe poufltlm maximálnlch proudových hustot se vylučováni podstatně urychlf . Z popisu je vldit, fe výhoda midicfho elektrolytu spočfvi tak6 v tom, le pracuje za normálnl teploty, a dile te poko't'ovánf mOte být prerulováno. P11 pferu. lenf musf být model vfdy dOkladni opláchnut pod te· koucl vodou a ulofen ve skleničce s vodou . PPI niklováni se kafdé pferufenl profevl jako ne zcela propojená vrstva nlklov,ho povlaku. MOfeme také postupovat tak, le nejdi'lve vyloučfme na model určitou vrstvl~ku niklu a potom na nf vyluču·

LIPfMI R.4.MY. Potl•bujama, daJmatomu, 1laplt rimatalc na foto1,..fll a n•mim• potfebn• nt.troje. PomAl•m• 1f tak, le o kolo •lepen4ho r6mu UYilame IAAru a yypnam•JI dftiYinfmi kolllky.

Pli VftT.4. N I Pit.KEN ta nikdy 1une, le pPI pronllc.f.nl dr.„am prorulm• n6h l• prkno • 1pot1• vniku polko41 po\l'rch prkna nehnkfml lrimy. Ton'tll H anadno tab..,,„I, IHtlll• na. Yrt6k naHdlme olJyleJnou ůtku .

VTH

427

I

tomto

čltnku

si popflcmc výTobu jcdm!ficlbo pf1strojc, který kontroluje počet obrátek a zapalovtol motoru i atav baterie a jehož použfvánl nenl podmlnino lidným dodatečným elektrickým zdrojem. Mll.!c se bez jakýchkoliv o~ noduch~ho tra.nzistorov~bo

tltl namontovat do

katd~bo

auta a proudovým vy-

bavcnlm 6 nebo 12 voltó. MMcmc jej vlak použfvat i jako pfcnosný mElicl pflstroj. Pfistroj dokonale kontroluje stav elektrických zaffzcaf automobilu. M~fl počet obrátek bHfdho motoru, ukazuje, zda jsou sprtvn~ nastaveny kontakty pfcrulovačc, zda 1ouhla1J okamf.ik. zapalov6.nť, zda spr6vn~ pra„ cujc regulace oap~ú dynama a poméhá zjiltovat nap~ú alab~ nebo pfctilcn~ baterie. Na otočn~m pfcpfnači si podle volby nastavíme kteroukoliv ze tři kontrolovaných hodnot: počet obrátek, zap1lodn1 nebo nap~ti baterie.

Nastaveni 1 tn6zor6uje fuo.kcl obr6tkom!ru. Jsou-li kontakty pfcrulovače otevfcny, ncnf traazistor (pnp) vodivý) jelikol tranzistor m• na bbi

kJadn~ nap~ú .

jsou-U kontakty přerušovače uzavfcny, umo!nf vznikl~ napltl, aby z bbe proudilo prh~ toUk proudu, kolik je dcba k vodivosti ttanzjatoru. R6st nebo pokles proudu mezi vodivým a nevodivým stavem tranzinoru nevyžaduje prakticky Udný čaa, ncbot tranzistor pracuje jen jako spjnač, který v R 1 a R, proud zapln• a vypjn•. Tím vznik4: pravoúhlý náraz nai>~ú na obou kondcb potenciometru. Není-li uanzistor vodivý, uklidí se C nad R„ 0 1 a nad m!fidfo (M). Casovi konstanta je tak malt, te vznikne jen velmi krAdtf nllu proudu. Odpovfdajlcf p6lovén1 0 1 z.abrdujc vybíjeni proudu, pokud kondenútor C je nabit. Jc-li tranzistor vodlvf, bude u běžce potenciometru (R 1 a Ra) napěd menši, tedy měn~ negativní, a kondenútor C se vybiji pfct tranzistor. Diody (0 1 a D.), umístěn~ před uanzistorem, propoušt~jf sice negativní impulsy, zadmco kladn~ impulsy uzavfrajf. Mimoto chdni tranzistor před vysokým nap~úm. VoUmc·li pro 0 1 cyp na vysok~ napiti, potom lze diodu D, vynechat. Počet proudovfch né.razťl, které prob~hnou v mHidm pffstroji za jednotku času, rovni ae (Jm~rně počtu obdtek motoru. Rozpltl ručky na stupnici naproti tomu úmbn~ odpovfd4 součtu proudových nárazd za jednotku času. To dokazuje, že vfcbylka ručky na stupnici 6měrně odpovld4 poltu obdtek motoru. Md!e být tedy stupnice na měficlm pffatroji lind.roě rozdaena. Obvykle stačl hornJ hranice 5000 obritek/min. U sportovnlch vorO. lze nastavit jako nejvy!ši hranici 8000 obdtek/mio. Miliamp~rmetr je cejchovlin nastavením potenciometru (Ru R 1) buď pfepočtenlm jett rychlosti pfca účinný obvod kola, pom!ru obrétek mezi motorem a diferencitlcm, pfipadně rychlostnl skfini nebo - nejjednodušeji - srovnán!.m n~kde v opravo~ s pfipojeným. .occjchovaoým ot4čkom~

MUlam~rm.tr upevnlm• kdekollv na pHnroJov• detce vozu. Je vlak thba JeJ unWtlt tak. aby ftdJ~ mohl aeua"1• tledovat atupllld • rulkolol. Vfhod.a.f S>O«t obrit-.k motoru m.U.me Jeltl dodateb.I a.a stupnlcl osnallt.

souCASTI 1

millamp~rmetr

(1 mA vnitlnJ odpor 100 0) 4 diody 5 NN 41 I tranziator OC 76 (102NU 71 - pozor• opačni polarita!) I odpor 3 l:D/0,25 W; 100 D/0,25 W; 15 l:D/0,25 W 2 potcnciomctrov~ trim.ty - 500 1 elcktrol. kondenzátor 1M 2 svorkovnice

n

I

pfcplnač hvězdicový

lx 3 polohy I knofilk (lipka)

428

VTM

OceJcbovbJ stupnice ailllampfnnetru musl bfl provedeoo tak. aby odpo.. vldalo obrit.Um m.010.ru. U bllntcb au.tomobU6 ataH hran.lce 5000 obriiek u mlo, pro aportoVDI vofty 8000 obritekfmla. MUlampfrmelr na folOlfH8J I• a„t•v•a na Dl.lha. Tli stupnice iůtuuJh potet obdtek motoru (hornl), n•plid beterle (uoro•tfed) a upalorirJ (dolní).

rem. Pro tentó účel dobfe vyhovuje také stroboskopickt kotouč, cejchovaný- v obdtkách u minutu. Nutavenf 2 snAsorAuJe funkci kontroly sapalovAnf. Při vodivém tranzistoru zůstává úkladnJ emitované oap!d konstantní asi pfi 0,3 V, proto ac pfi uzavřeném přerušovači vfcbylka pttstroje nijak podstata! nem!nJ. Dokonce ani tehdy ne, koUsá-li nap!ú baterie. Jelikož při přesném nastaveni uzavíracl doby přerušovače musí se tato rovnat do~ otevření, ukazuje m!fici přistroj pfcsn! polovinu ncjvylli hodnoty. Protože je m!fcn pom!r, vychyluje se ručka o úsek, odpovfdajld dob! se. pnuú kontaktll. Ud.6.vá-li pfisuoj více než polovinu maximtln1 hodnoty, jsou kontakty přerušovače přilil dlouho spojeny a jejich odstup se musí zv!dit. CcjcbovAnf pfiltroje je jednoduché: kontakty pře. rušovače se uzavfou a R, se nastaví tak, aby ručka mA ukazovala muimilní hodnotu.

----------,R,

,

1i.-t11-..--, Ri

o,

01.

H

3

Zapojeni S zdzor6uje kompletnl pfistroJ. Odpory jsou vypočteny pro 100 ohmový miliampúmecr 1 plnou výchylkou 1 mA. Toto zapojeni pracuje pouze s pftstroji o vlastn1m odporu od 50-200

o.

Hotovi stupnice pffstrojc je na obr. 2 a 3. Na. pfipojovacfch šroubech na zad.ni suan! miliampérmetru je pfipevn!na svorkovnice, na n1l je provedeno celé zapojenf. V přístroji není .zabudovlina dioda pro atabilizaci nap!ú. Ostatn~ není potfeba - řidič stejn! není schopen b!hem jízdy naprosto pfesn! odečíst výchylku ručky pftstroje. Popsaný pflstroj posloufJ mnoha fidičdm v kterimkoliv automobilu. -pfe„

©

c

r

L RAKETOVÝCH MODELARO Zdařilý start z odpalovad rampy je výsledkem d.JouhéJ trp!livé a pfesni! práce ceJtch kolektiv6 . Na obriz.. cfch je: 1 - dfev!rá ,,odpalovaci" rampa se zesUeným.i vodidmi lištami • 2 - nejjednodušší rampička o čtyfech vodidcb lištách • 3 - celokovová odpalovacl rampa pro start meteorologických raket • 4 - malá., dvoulištové rampa • 5 - dfevěnl. rampa sov!tských raketových modeJA!ll • 6 - třili!tová celo·ofe. kovová rampa.

VTM

429

5 mikro€de~~„

• Ótlk Napol-na ll Mo1kvy do l'arlh r. 181 l Mm 'H i.namenlt• bcho•• hlílca ukhal Ilf "' r. 1811 rusky bchl1n. A. O. Patrov. Potta..,ft•li ti bcho"' nsurky b 11 #: Khl, Dht, S1•, Jft, al, p 1 cl, cS , d4 ••• (I), la r n 1: Kbf, Vf4, f6 , Sel, JaS, dl, p 1 a4, bl, c:.4, c7, a6, fl, a4, 17 • , , (14) tu podla autora 1n1meni pol• a1 HoskYu, pole hl Piffl a bili óhloprU!na al·hl hlu1 Baru.lnu, Pfft nikou pfavahu fr-ancouukfc:h vojsk (brnl) pronúlffujl r ultf koúcl (bfll Judei) Napoleona (larnf král) a l na pole hl, kd• Al„ander I, (bll# kr•I) va 14. u.hu dotvrdr matem Napoleonovu ••lkou porU:ku. Cernj mohl bft muov.f.n tlc. jll v 6, tahu na poll a6, al• shodl 1 hiuorif pokr..fujl blll jeidci v pronhl.dod nl al do matu na poli hl, - Jak bylla n leH koúkOm, bft tak alHpoft na bc:hovnlti Kutu1ovam, 1kut1lnfm urOJum vftlucvH (Ihm}

„.

ehfllka l\ohUek htdartk"•ki 1n1dJe neldkl1dnfi1U, zkuste 1 vy dnet 'lyhllc vldeckotechnlckou n'plll n•leho roJ.um newrbrou1f d"'lolho Okol" I. Un U•ol• - 1. protlkl1d - J , dh1d1 4, 0J.111l. b. leudel - S. ' - - · - - - - - - . . . : polomlr. (ek)

„A la '••teur"

Z

K

A

...o(

o(

o o

•

•>

:i:

IN

:i:

""

„::> ...

o ....

•„

o :i:

YOUI)'

M

L E

....,,.... ...~ z ~

.

1

Q

,::;

I-

::>

o

~ ~I.

I!

I

Ill

VODOflOVN ~ t. Drvhi litt taJenkr. - 2. Pr.cllolke; p1poulek; l:len lndl'n· 1k•ho kmene, - J, IOh 1lunce v St. EIYPti; pevn• 1ku1MnH•f wodr: lfrlt.U republlb.. - 4. Zn.Zka 1tr1llku; Jlh01mrlckt pftro1; 4omkf zvlhl, - S. lul1kf 1ouhtu; po. pr1vU; 1mlou..... - 6. Oawinr: )m•no wfroke lltiklch prottr.dkCI; tyla, 7. Cútl oblekO : dloc'lllnf Yfkon: dlrl· 1ent dfuov•ho orch„iru. - I . Drawt 'úk; ltl'f' 'f'od)' u. 100 ttupl\O C (obr,),; P•moll, - f, Čtvrti l61t teJenky, $VISLE: A. ,,....ni U1t uJenkr. - a, Orobn• n1Uttot1 (obr.), - C. S.vel'an:

~

i

• DvoJcifern4 U1lo I• l•.nkrit vit.li n.t •oučec i•ho cifer. Kter• I• to lblol Ne~ hledejte je ale zkusmo, n#brl rovnkl n•bo Wv1hou. (kav)

3

.

4 5

-

J

" y

v 'i ~

• Na d.vodnf dr'i.z.e •bd"nu u•nujl d'f'a eykllu•. J1dou-ll opalnfm 1mlr•m proti 1obl, pockajl " bld#ch 1 O vtePfo, l•dou-n tf'm! 1mfr•m, doh,nlH" 'f'fdycky po 170vtefinkh.J1k.ourrchloul kterfznich 1ede, je-U dr•ha 170 m dlouh.&! (bu)

6

1

'1

('

I Cf 8 I

9

1ymetr&la: dfevlna, - D, O.l1'f'n' biael\; umllecU drobnCluka; 1r1b1k• mul. Jm•no, - I , H,..dbe; 110 .... lak&: neri zemldll. pochibt.. - P. ten, )mino: pon.1 ...1 krl.le u $hakupeuo'I)' hrr. O. Pkidlotlta ; touhlb. 110'11 datum: ll1/o'lka, - H . Othka na mluo; lulti Peka: 1k.r1tka kraj. n•rodnlho vlboru. I. Rakoulld d1kod 11entur1; cuto'f'nl prClkaz1 pozltl'f'nl 1tr1n1. - J. RozhluoYf komik; vozka. - K. Thd Uet tal•nkr. (•kut)

p0H0CKA: 4. Nandu, D. Nlp.

• Tel•vl„ I• uPhtenl, kter• "'' 1d.le • 1~1• udlvuJe - n•p,lkl•d dlky li ntm mnohdy v bytl HcU lid•, kt•PI by n•• Jinak ani nepoadravlll.

4]0

„

..,

!

1 2

'

A

IN

~

e Na ndem obriizku hou t . paml(od jidra SAP0..14 - 2, obrn Johna Rnltk1n1 (zntm•ho 1bstrakcloniny) „ Le'f' po obidl" - J, Uni rybl pluP• - 4, "odnl plankton .... 400núobr.•m zvitlanl. Url.et• k nlm u 1prhn# tewt, (vot)

Í

I

"'„

1

IV ,• tl.'.1

('f~' PpA MA

..,...-

r

ABCDEFGHIJ K ...-=....

....,..

• „Atd." I• altratke, kteri """ lehko umolihd• vabudlt doJ•m, le vlme wlc•, n•I J•m• •
VTM

'

'

I C

...

01doba na.lf zemi, se samo-neuklidaly jen pro krbu kraQvodem byl vilný boj s vodou, která někdy ničila majetek i lldské flvoty proto, fe ji byl nadbytek, a jindy us, t.e ji bylo milo. Rybniky se tedy začaly stavět pfedevšfm z dOvodll obranných - aby pomáhaly spoutat divokou sllu vodnlch pffvalú a aby pomáhaly pl'I Wtých pofárech. Teprve během doby vynikly I jejich funkce dalšl: dodbaly vodnl sllu pro pohon mlýnO, papíren, plvova.rO a pro ji né hospodil'ské účely, pl'lsplvaly k 01dravěnt krajiny dm, fe odvodi\ovaly močily a uvlalovaly ovzdušl, a v neposlednl i'adě pfisptvaly I národnfmu hospodái'stvl chovem ryb. O českých rybnlcfch máme prvé zmínky a uf 1 politku 12. stol. Ale největší úspěchy našeho rybnlkiJlství P.flchhejt al v 16. stol, v jlfnlch Čechách úsluhou Štěpánka Netolického a Jakuba Krčina z Jelčan. Rybnfkáfská linnost vrchniho porybného na panstvi tfeboňském, Štěpánka, spadá do let 1505-38 a vrcholi postavenrm umělé l'eky, zvané „Zlatá stoka", v délce '43 km, která napájela soustavu rybnlkú vodou z Lufnlce. Jeho následovnlkem a dovršitelem tohoto hospodál'ského vývoje v ji!. Čechách byl vlak Jakub Krčín z Jelčan , muf, jehof úsluhou se české rybnlkářstvf proslavilo v celé Evropě. Narodil•• t I. fal""lanc• I 5)5 v Kollnl. St11doval na praldcf 11nlvar1ltl, ala pobyl tam jen lcrttca. a1i :ir. flnanfnlch dOvodO . ftolcu 1556 na1to11pllmi1to u Vl"m• TrZky, pak odalal do 1lulab lcliltara v krovanach u Č, •udljovic, leda pomihal pPI vy1ou•anf balin, a odtud po dvou latach pfdal falco podpurlcrabl do č. Krumlova lc panu Vll6mu z Rolmbarka. HnM od :ulitku•• onldfll u.k, ta ul z.a rok byl Jmanovin purlcra• bim a va •vfch l4 letech dokonce raaentem Wach rolmbar• 1lcfch 1utk6, A v tfto funkci, mal• n-meHnou d1h·lru 1vfho pina a n-mur.anou moc nad tltlcl pGddanfch, :&aflni Krlfn providk reformy, lctar• od :ir.ikladu :ir.mlnlly t't'Unott Jilnfch Čach.

Ha•lun Jeho tlulby kolmberklim bylo: „Starf pflJmy udrfet a nov• :&ilk•t". Upravil prac;ovnt dobu, :uvedl nov6 dani, pfltnl st01al napGctivost panslcjch úfednllcli, orpnl:ir.o• val a ll.'t'yloval Yfnol dvor4, obnovil dolovinl ve starfch uflbrnfch dolech, :ir.flz.oval ovffny, pily, mlfny, p lvo'f'ary, :itvelabil la1nl ho1podihtvt, :ir.flzoval obory s lovnou zvlfl, zvyfoval vfnoty poli, upravil krumlov1lcf Umele, zavedl tam vodovod a Jin' a Jln4. Ale pfadavflm vynikl Jako rybnlkJ.P. Tehdy ul m•la nafa vodohospodiftki tradice z.a 1abou lOOle~ 't'fvoj, talcla •• Krlfn mohl opfrat o :ir.lcufenostl Štlpinka, Vi"ma z rernftejna, I o odbornou literaturu , hlavni o vynllc•ild knihu olomouclcfho bi1lcupa Dubravia, v nit byly 11:achyceny 1taletf :ir.kufeno1tl :r.a lta'f'by rybnllcO a chovu ryb. Krlfn H tady ufll :& chyb I úspfchO nfch pPedchOdcli: na• dovedl poulit 'f'yHI matematiky pro vypoltanl tlakO vody, proputtnortl hrizl a vla1tno1tl materlilu, budo'f'al vfa jen na uarfch :t.kufeno1teth.

Krffn zab.I svou rybnlk:il'skou llnnost ulofenrm rybnfka „PoUtek'' u Tfeboně v r. 1565. Dllo se zdafilo a to ho podnltilo k dal.U činnosti . Hlavni období Jeho úspěchO však učalo a! r. 1570, kdy se pustil do stavby velkliho rybnika u nmli Tfeboně . Tehdy však narazil na obrovský odpor, který se změnil v úplnou vzpouru , kdy! se Tfeboi\štt dověděli , fe rybnfku m:i padnout :a. oběť dokonce celé Jedno pfedměstf i znal!ná část měsukého opevněni. Ale to neznali ještě svého regenta! Krčfn nikdy neustoupil od toho, co sl umfnll, nebral ohledy na nikoho a na nic. Vystěhoval prostě obyvatele ceM: jedné městsU ltvrtl na druhý konec města, pobofll hradby, I kus Štěp:inkovy stoky pfelofll - a u dva roky uf se začal napouštět rybnlk, který my dnes t.nime pod Jménem „Svět", ale který tehdy Krčln rozhoffeně nazvaj „Nevděk" . A hned se pouštěl do dalšlch. Z Jifnlch Čech ml1ely bezedné zr:idnli bailny s pohyblivou plldou , v nich! lidé Ca.sto nalliull smrt. Na jejich mfstě rostly nové dvory, pole, pivovary a hlavně rybnatt? stMbrné rybnlky s ne)· podivnějlíml fmliny: „hmatu)". „ Vdovec" , „Naděje", ,,Potěšil'', ,,Krlín'', „ Pomoc''. ,, Věrný'' , „Nevirný", „Spolf" atd. Jenfe Krčin súle nebyl spokojen, súle toufll nasadit korunu své pr:icl a uskut«nlt svój velký nebo spfl

c d

-

>U

z

vellkilský sen : postavit rybnlk největšl nejen u nás, ale v celé Evropě. ~Nel však se mohl do tlito obrovské pr:ice pustit, musel neJdfíve zneškodnit iJeku Lufnlci, jel svými pfl- ) valy sUle ohrofovala krajinu . Věděl, fe I jeho budoud velký rybnlk by mohla v době povodni poškodit, a proto at/I, dOmyslni navrhl a postavil dlouhý náhon , kterým odvedl 111111 pl'ebytelnou vodu do Nelirky a Nefárkou pak zpět ~ do údolr Lufnlce. -

u

Do 1taYby nfho n•Jvldlho rybnfk•, kterf H mil Jmenovat „Rolmbark", sa pu1tll soula1nl •e 1tavbou tfto „Novf falcy" a slconlil JI z.a fen let (1514-fO) , 'rojektantam a dull uavby byl pochopltelnl on dm, ale providlly JI thlce dllnlkO neJen z. fad rolmbankých poddanfch, ale hlavni tz'f'. mlPllkov• a rybnllc6PI , NajdPlvmuHI být totil rybnllc vymlfen, navrhna plocha, vflka hrb.a I jtladlny. To dlJall mlPllkod prlm itlvnlml mlficlml nhtroji, ni mlfani zalcr„lovall, pak tapl""la pPllll planlfl, ohnlvcl, •trulnlci a nakon.c vlHtnl rybnlkifl. Byla to spolelno1t lldl obi.vanfch daleko flrolco, lld' bez. domo'f'a, ttro1kotan6 exlst•nca, protlull rvi.li a tlodlJI, cech, ktar6mu valal haltman, ne:r.lcrotni chi1ka pro'f'i..1ani naz.fldka I vla1tnlm kat•m, ktarf mll 1tila plnf ruc;a price. Reaant ,,Kuba" to nemll lehkf, al• umll to •nimi : n• Jednf 1tranl nevihal Jlt proti nim lcrvavl a na1mlouvavl, ale dovedl se Jich I tastat, 1im fal pPlklad•m , úm tebe nefatfll, fel z price do price, pfe1pival meal rybnllcifi •ani ve vjkonu , ani v hrubo1tl, ani v pltkich 11 •nimi ne:t.adal . A proto prtca z.dirnl Polcrafovala: za' lat bylo pfamlttlno 750 000 m• zeminy, post•v•na hrliz 1koro 1 % lem dlouhi a St m llrolci, ktart pohltila obrov•k' mnohtvl materii.lu, protola baliny zde byly be:ir.ednll. 'racovalo tu Umlf 1000 dllnlkO a sta povoz.O vozilo matarlil , A pfasto, kdyl H rybnlk z.abl napoultlt, protrhla sa na ladnom mlltl hriz, nadala panika a t 4 dni H lidf dfall vadne v noci, nel bylo nebe:ir.pall oduranlno; a na plole 1060 ha (dne• ul jan 4f0 ha}•• pak rozlil rybnlk Rolmbark. kolmbenkf reaent tehdy do16hl, co chtll, Jako toho 01tat• ni do1ihl vidy, bnohliadnl a krutl. Lid ho nenbidll. Al• co mchi:ir.elo Krflnovi na ob Ilbi u poddantch , tomu vynahra:r.ovala pflzeft pana Vllfma z. ROia. Vr.k on pan Vllfm vldll , co tnamani Krlln pro Jeho pokladnu: vtdyt rolmbankf dvlar 1outllll sa1amotnfm cltafam v pfap)'chu, ro:ir.mafllo1ti I v alchymll , v nit •• ud.plly fanta1tick ' 1umy, rroto :uhrnoval Vi16m KrUna pfftnl I statky - •I• pfHto, kdyl pin z. Jellan v r. U04 zamfel, lldf 11 oddechli.

„Jakub Krčín , člověk nerudný a mračný, jen na rybnfky laskav byl ", pfše o nEm kronikU Bfehn. Ovšem zdi se, fe mrafoý byl jen na poddané, jinak mime zprávy, fe dovedl ulívat flvota plnými doušky. Bud jak bud: Jisté fe jeho je, fe byl uznávanou autoritou v celé Evro dllo vzbu1ovalo údiv, fe bylo příkladem, kter taletí neměl obdoby. Rybnlkti'stvf začalo upadat v tflcetiletli v:it v našem stoletf se Jim us důkladně zabývajf I ta.k videi . Aby se odstranil nebezpelný ú I nlliv:i sucha, bylo navrfeno obnovit slť ryb nich nidrfl. Nové ryb niky• vod ni n:idrfe majl 32 000 ha, cof se starými bude celkem asi s výnosem kolem 11 O 000 q ryb (do r. 19 byl asi dvojnásobek stavu roku 19„5, ov stále jen necelá polovina stavu v 1 6. stol. zuji se mechanllovat těfk:i rybnlk.il'ská práce, m i výlovy, ale pfesto se dodnes moderní ln nýfi súle chodí poučovat z Dubravla. Šdpánka Netollckliho a Jakuba Krllna z Jelčan . Dr. SVATAVA ŠTEINEROV.4.

1lll1UUJl~lnlllll