v...wct.r1 JIAI T.4aouKf ~... I 0, e.wdrf, A. lln, 4r. J... * I D61a, I Holub, I, H,.._, lal. J. )al. IAL U. Kfeean,

MALf CESTOVATELÉ Vy fotografujete

•

Obr. I t TOLIK VODY ••• (Z• d)Hd" do fl.,.m.,.n•k a ) . A"tor : ZDENlK HENZL , l'raha 4, Stallc:hova Stl. Fotoúdai• : Fl•uret IVa, c:I. 11, &• 1/ 100, FOHA 17 DIN , '!f'roJkaAtomal . Obr. 2 : PlATELSTVf. Awtor : VOJT(CH flUŠIN, lrno 2. VO 1152{1'. P:oto(tdal• : Fl„ar•t. c:I. U, fu t / \00, llwtfflltr, FOHA 21 DIN . Obr. l : DALKY LÁK.AJf. Autor : JOZEP ČUlllGALY , N tt„, Triada V. I. L• nlna SS . Foto • ódaJ• I P'lexarat li , c:I . lt, &• l / SO, larvanfflltr, P'OHA lf DIN ,

0

#1 ~ ~"

0

:.:

CD :

~!-~~~~= 1~:E~1~:· =i::.1~3' &::ri~~~~

pfedctah-Jklch llslech, rodlPlll

-+>o :-:~~-:..,~~r::~-:::.d&:'~~:

Vk:ime t4t anlmk,, kt.N aadrlycuJI po~yt mladfch - hraft~Jdl nivlthnlk.6 " "dl republlc•, rro alttory _,zdafilejlkh dWrO. kt•r4 koncem ,..ku ,,,.ho4ft0t.I •omlM o4bof'ftlllt6, .,.,H"Hill Jim• tyto odmln1 : t . CE.NA ~J~NHf zAJno MOSKVA-ttAVllAZ : 1 . Cl!NA -

~~~:foki!i:N~~~-::'~~~; ~E~e,.1\.i1;~:N~ •UDAPŮTI ,

Upoa.c u1Mti-m• lt....,., le viedtftJ ..a1laM '"lmky (t.cly 1 ty, kte.r i "•Itou ~J), IMMlou ftaůvl.rsovtUeohodn~yKYliftnl kom l1I otlboraU.6. X ••il...kh prad llvde u1poffdifta vf1tavka. AutoPI .,.,ta„enfdt 1nlrnk6 bttdou odmlnlftl •knfml <'9naml. ~ime TÚ, ůy1te do sovt6t. po11lall obnlaky no monll nd f )C 14cm. 5"''"'6c41.,..1llejtil ••acl,...u t Reda.kca VTH , Praha- Nusla, Na IC.fttnkl f . Ita.Uf Mlmek oullbe: kritlrfm poplMm aob"'.unfho obJakbl a 4ij9; pflpllte I tedli•k*.4 foktfMlaje (a„rit, lH, clona • c;k:ll.-.1tfllmu, p11„_.n1 t.61 l•t.o,..t.omf h•f•ITl'taq) , Mnoho úpkh6 pfeJe

tlSLO U -21. ~enna ltlJ

RIDAKCE

v..... ....wct.r1 JIAI T.4aouKf ~ . . . . . I 0, e.wdrf, A . •lln, 4r. J........ I· D61a, I · Holub, I, H,.._, lal. J. )al•. IAL U. Kfeean, J. IUelW, W. Vt. Marouhk, l•I. U.

*·

J. Plata, A. Perina, Inf. R. ...,., Id. J........... , lftl. J, TOma,

~.lat.

Id. A . Vu.Ir, A. V...tlt.

.....W..I blelrth1 4r. joHI' OU., Ru·

,.„ ...... „„„..................... ....,.a„...,.,._..,„ NA Tn\JLNI

l'ftAHI

m,•--•• „ ...u

.,...,...... lt ta.Id. x.leW -

...-Rhn .... •I

-....a1

. . . ...,

ni

•-h••........... o_......... 1....al-1.

tlolr~~::.~1. .... ·~·· G...rkkA ..__Ml,..la• T'Y,..,lk. tt.1inlrtru.llal•~l1Mo.ar.. 1 V.~. X. D , hkell• - K1J..,1 M. So.nr-6 - var1a-1 z:. ll'n:lrow•kl ..... M:H.K~-9vd.....t'1T. V,r• IMll1I - hlull'alt1 I. Trlf19a - Wla1 A.. Fudtl- K.6Mra1 M. HllftOftNLI:.

Vydivi ÚV CSH v Ml•d4 froncl. - Vid& a cechnib rnlf.dali - lunkt.Mfanlk pro 0011· c11ehnkkou Yfc.hovv mlldde, Cen• 'f'#chku 2 Kb. pPadplatn4 na rok Sl K&, n• pOI roku l ' K&. l'odlfula PolloYnl noYlnori tlulb•. ObjacfoiYky a phdplnnt pfillm•)I adminU.. trac• PNS, poltovnr Ol'ady I poltoYnl dONlontali. Tlt.kna SYOboda, arafltkf úvody n, p„ úvod 1, Praha S.Smkho•, S. H. Kiro.,. .U. Ctvrdat.nl pradpLttn' 11 K&(' U.al) nebo I 4 Kfs (7 lhal). Adr.a Cinhdnl rach1kc:a: Praha-Nusl•, Na K•itnld l. 7. Talafon 9l7lSl. - 8ratl•l1n,

Pra&IJ t. - l\ukopby •• na•ra«ll. A-15•)1 lSt

MEZINARODNÍ · ROK KLIDNÉHO SLUNCE

Videi u1'ho nlta H pflpra•uif k útoku~ poininlm tajam1tvl pPlrodr, ktari nb obklop11ja. Sjednoceni•• lfNI'• l.tn•m ú1ill orpnb.u)I novou velkou akci k obj„nlnl nlktu'fch prOCHO problhajldch na Slunci, na Zemi a mulplanet:irnlm pro1torM. Protola tyto proc:HJ :r.nalnl úvill na projevech 1hu•ef:nl linnostl, kolbajlcl J.danidllat' pulodl, buda 1thdem dJmu Sh1m;a, Jat.ol l!lnno•t H bllll pnlvl ka nfmu minimu, Proto akta, ktari. ulna dna t. I.dna t 964 a buda trvat al do lt, pro•lnca 1 t6S,mi nill&Y „Ha:r.lnirodnl rok klidnMlo Slunce",

„

„

Uf v prvnr polovlnl mlnul'ho stoletf se spojlll videi ke spolel:n' pricl pfl výzkumu našf planety. Tehdy šlo o některi. měfenl geomagnetická. Později byly v letech 1882-1883 a 1932-1933 pol'id!ny uv. Mezinl.rodnl

Z OBSAHU C. 111 Mcdúrod.aJ rok klldn6ho Sl11nu • Atomovi moto"' nastupuji • Mlad.I okolo trol•U: • Mal# trůtonal6n. VTM • chňmu • Aton:u~w• ponorb • Od Muldrod:a.J lmlinl vdetrb ve Vatiavl • MJ.booddecb

Za taJemtt\'lm Jllnlho

l.oAky k •uperJokomotJvl •

H3 HOMEPA 13 : M~1po,1tH„rl

Hectcom.KO llO,J:Utl •

ro,11 R3llWTUUUI ComJua e ATOaOO>lel&OTOPW e

cno• o

p13RbDC TPIK?OPU: •

UTICTK'lectcHA PIOCl<&3 •

polárnf roky. Tyto akce 1načně p1ispěly k poznáváni některých dkonitostl ve fyzice atmos"ry, oceánO, ledovcO , a hlavně souvislosti 1měn v 1emsk•m magnetismu a vysokých vrstvách atmosféry se slunelnl tinnortl. NeJvf:tH vědeckou akci v dljlnkh lidstva byl Mezlnárodnf geofyzikálni rok, který se konal od 1. července 1957 do 31 . prosince 1958. MGR byl uspol'ádin ve vybraném období maxima sl u nečni tlnnostl a leho úkolem byl plánovitě ffzený výzkum nefen celé Země, ale I Slunce a pfilehlého mezlplanetárnlho prostoru pomoci raketových sond a umělých dru!lc Země. Pro velký úspkh byla tato akce prodloufena pod nizvem Mezlnl.rodnl &•ofyxlkálnl spolupráce •f do konce roku 1959.

Atomunteneebot • Von der Pferckbahn zu.r Superlokomoůft • Intemationale JJOc.hciú'IC'lae ln Wanchau • Kleine Erholw:la

PROM THB CONTBNTS OP No. lS : Intcmadonal 7eu of Che quiet IUft e Atomlc moton ln tbc fu ture;, e Littletnctor4how e Mptery ofthe Southun Tnnple • Atomic aubmarine • From che bone.tnin to the aupe:r-le<:omoti•• e lntcmadonaJ Bock Fair io Wanaw • Uttle rapltt

ATOJIUIU DO.o;&OANIJll

M~•poD;HU

1001.)f(„

Rtn frP•IPl
AUS DBM INHALT DER Nr. 15: Interoatlonale& Jahr der ruhlac.n Sonne e Atommotorcn trctt.n an • Kleine Tnltcorentchau • Gcheimn.la des SUdtempell •

V čfSLE tf. NAJDBTB1 Nod •mlry •fpof:etni tKhn.lky e Raketo•i motol")' e Za aoclůhdclr.l tlvotl\J prot:tfedl ( vf-;tan 01trava 63) • Jak H rodl tlodlfl e Auto1al60 VTM e Nov6 vldeckofu.tHtlc~ povJdka 1 Hrdlntkt ~ln

VTM

435

Tato mírová spolupráce vl ech vědcO světa bez rozdllu nirodnostf p1fnesla několik převratných objevO, hlavně pokud se týká vysok' atmosféry a prostoru kolem Země v souvislost! se slunečnl činnosti a kosmickým úfenfm . Byly vypultěny prvnf umě" druflce Země . SovětsU I americké kosmické rakety pomohly objevit pásy vysok• radiace obklopujld naši Zemi. Uskutečnil Je prvnl krok l:lověka do ves mf ru . Maximum slunečnl činnosti, které nastalo v roce 1957, bylo nejvyHf, Jaké bylo dosud poz.orovino. Toto maximum jedenictiled periody pf\padlo současně do maxima txv. periody osmdesitileté. Nynl sluhKnl činnost klest a minimum je obkbino pravdipodobně v roce 1964. Proto Meilnirodnf geofyzlkálnf výbor společni s Mezinárodnf astronomickou unii rozhodl , aby v tito době byl uspofádin tz.v. Mezlnirodnf rok klidného Slunce (MRKS). Tato akce má z.a účel rozšll'it a doplnit nikteré výsledky Mezlnirodnlho geofytlkál· nlho roku . Pl'I nastivajfd nfzké slunečnf l:lnnostl budou projevy na Sluncl více Izolovány a bude věttl mofnost zjistit zivlslostl nlkterých úkat:O na určltlm druhu tkhto projevO . OOlefitým úkolem bude zjlštlnf klidové hladiny. Program Meilni rodnlho roku klidného Slunce je znaln ě rozd.hlý. Mimo pozorováni Slunce budou pro. váděna rOz.ná pozorováni geomagnetická, meteorolo. glcká, sledování polárnlch xáff a světla nolnf obtóhy, mě fenf zem ě pisných délek a llfek, výz.kum fyziky ledov· cil a ocdnll. mUenl seismická, výzkum kosmického zál'enl. Velmi dOleflté bude sledováni suvu Ionosféry, kteri má velký význam pro l/l'enl rádiových vln s povrchu

Země a prodElivi nikdy xn1.lné změny v souvtslostl s výronem zeoaktlvnlho :ú.l'enl ze Slunce. NejvkJI pozornost bude soustfedf:na na sledová.ni radlačnfch pásll Země a výzkumu kosmického prostoru. Budou proto vypoultEny dallf rakety a drufice . (PR některých projevech slunečnf činnosti jsou částice z.e Slunce urychloviny do xnačných rychlosti. ~lce s energii ještě většf k nim pflchhejl z kosmického prostoru v podobi tzv. kosmického d~nl. Na povrch Země se tyto l:lstlce ve své pOvodnl formě nedostanou . Brinl Jim v tom magnetické pole Zeml a zemská atmosféra. Pfl xvjlené slunečnf činnosti se dostiva)f magnetické siločáry z.e Slunce al někam do oblasti Jupitera, kde z:adrfujf některé částlcepřicháxejfct z vesmlrného prosto-. ru, podobni Jako je tomu u magnetického pole Země . Nynf, kdy! se blfff slunečn l činnost ke svému minimu, pronlkt toto kosmlck' úfenf hluboko do slunečn f soustavy. SovEtski mezlplanedrnf stanice ledct k Manu na sv' drbe setkala s vitšfm mnobtvlm tkhto 1 útle.) Pro MRKS byl sestaven rvlUtnl kalendif pro pi'edem dohodnuti měfenf a pozoro\'ánt. V tomto kalendál'I byly určeny u.v. světové dny, kdy Je očekáván nikterý ujímavý úkaz. (napl'. zatměni Slunce), a speclálnf lnter· valy pro nhná pozorováni. Nasune·ll nějaký neočeki­ vaný jev na Slunci (vldf erupcti) nebo na Zemi, vyhlásl popla.chovi slulba pohotovost pro dobu absolutnlho klidu, aby se mohly zjistit absolutnl klidov' hladiny ve vfech xúb.stněných oborech . Budou díle zffzena ná· rodnl centra, která majf pfedávat zprivy do subcenter. V tzv. euroasijské oblmJ budou subcentra v Praze a Irkutsku . Irkutsk bude pflejlmat z. od sdtú uij·

OP

I

Tlfko slovy vypsat radost o obdiv, kieré nds doslova pleplavify, kdyf se éterem rozneslo zprd110 , fe v dvouset· kilometrové výlce kroull kolem zemil
ských a Praha u soclallstlckých sútli Evropy. Odtud poputuji shromifdin6 údaje do svitových center v Moskvl a Washingtonu . Po· dle tkhto dat se budou vydbat pledpovidl na nejblll.ll obdob!. Ve výzkumu Slunce a nikterých vllvO slunel:nr l:innostl na Zemi se hdl na Jedno z prvních mfst na svitl t6f sluneč.nl oddllenf naši ondrejovsk' observatore . Jeho price vynlkajf hlavni komplexnosd výzkumu . Velkým spektrosrafem ziskivaff pracovnici snlmky dOlelltých úsekO slunelnfho spektra . Ke sledováni protuberanci - nahultiných :dllclch plynO pohybuji· cfch se nad okrajem Slunce - poutrvajl koronoaraf. Novým chromosf,rlckým dalekohledem pozoruji neJnlUf lút slunelnl atmod6ry chromosf6ru ve svftle spektriJnf Ury H•. V chromos"P:e .se vyskytuji chromosfl:rlckf: erupce, nihli vzplanutl na rozhranl Intenzit maanetlckých poll. Výzkum doplňujf riidlov• teleskopy, kter• pf!Jfmajf rí.dlov• úrenl slune~nf atmosf6ry na vlnl 115 cm, 56 cm, 37 cm a 3,2 cm. Speciilnf pP:fstroje nznamenivaJI atmosf6rlck6 poruchy a kosmický lum. Timto nfbenlm lze ljlnlt poruchy v lonosf•P:e zpOsobe"' 1eoaktlvnfm úP:enfm ze Slunce. (Zanzenf na sledodnl kosmlck6ho lumu pP'lchizejfcfho z ridlových zdrojO ve vesmlru bylo nedhno umlstlno v parku observatofe . Kdyf se xvýšf mnobtvl Ionizovaných lútic v lonolfl:Pe, nlsledkem kritkovlnn6ho a korpuskulirnlho lonlt.uJlclho :úfenf pPI 1lunečnf erupci, pronikl kosmický lum k zem· 1k•mu povrchu znal:ni zeslaben.) Proto u.U :za stPedlsko východnf oblutl pro lonosf6rlck6 efekty slunelnfch en.ipcf byla urfena observatoP: v Ondfejov~. Nall videi uk budou moci svými boharýml pot.natky rozlfrlt oblut lldsk4ho vidint. H. Potp!Ulori

< ·>-

Q

> ~

o o

... o llU ... >

•:::t

fit

:ae Ill

a:

a naprosto zdrdvi p'1stdll no p1edem stanoveném mlstl nedaleko Karaiandy. Ta radost pat111a Jim obfmo; vd~nost a obdiv sovltským vldcOm o technlkOm, lc.te11 vytvo1111 tok skvl/é kosmické dopra•nl prost1edky, které umofnlly ůspBnl dokonlit nesmlrnE slolít'f technici<'/ I vldedrf proiram. Nenf dnes mlsto ani las na to, abychom hodnot/tf obrovský v&Jecký p11nos letu pr'fnl kosmonautky, k tomu se vrdtlme " p11ftlm lfsle VTM. Ale vJem ndm je na prvnl pohled nad slunce jasnl)JI dalff dOkaz dokonalé pfevahy sovftského proiromu pronik.dni do vesmlru. Samo Valentino stali/o p1ekonot dobu letu, polet obletD ; délku letu vfech dosovadnfch omcrickjch kasmonautO dohromady - 71 hodin : 51 hodindm, 48 ab/etO : 34 able10m, I 437 000 km : : 2 000 000 km/ A v lem md jej/ úsp*lný let nejvltf( význam? Ookdzola, fe 0111 vesmlr nen/ !:endm uzovfen. Ze mohou úsplfnl stdt po boku muIO p1i udcutel/fovdn/ ntjfantostiltEjflho snu lidsU spofelnosti. Tok }e]I lin vtjde do dEjin.

©

In .f. JAN T Ů MA

Atomové motory nastupují ATOMY POMOHOU DOPRAVll ZE SLEP~ ULICKY Snaha po dosaženi vyššich rychlosd dopravních prostřcdkó a vzróstu jejich kapacity je vykoupena ncúml:rn! se zvyšujfd spotfcbou paliva. Vtkony lodnk b motorO. zaoceánských lodí již do-. sáhly témlf čtvrt miliónu koňských sil. Zaocdnsk4 lod nRossija" sp6li při své ccstl: z Oděsy do New Yorku a zpl:t 3500 tun nafty - to z:namcni téměf sto cisternových vagónó. Modcrnf mateřské .lo. tadlové lodi nebo kfižnlky majf spotfcbu jcštl: vyš§f: za den •hltnou jejich kotle kolem 1000 t topného oleje. A stcjn! je tomu i s leteckou dopravou : stotunový letoun by spotřeboval na cestu kolem svl:ta 1000 tun pohonných hmot. Aby se zvhšil akčni ridius velkých a rychlých lodí nebo letadel, musely vzniknout spcci4.ln( zásobovacf lodi a stanice. To JC však jen východisko z nouze, Protože světoVll doprava musf pracoval ještč..rychleji a výkonněji, musila se obrátit k jaderné energii, která v některých dopravnJch odvětvích představuje již dnes praktické východisko ze slepé uličky. To

438

VTH

proto, že ltěpenJm kilogramu uranu 235 lze uvolnit tolik tepla jako spálenJm 300 vagónti uhli nebo 2 miliónO litrO leteckého benzinu. S jedinou, ncpfiliš objemnou náplnt jaderného paliva mtlže atomová loď nebo letadlo urazit vzdálenosti, které nl:kolikrát překonlivaji obvod na§J zeměkoule. Výkon jaderných mocorU není téměř omezen. V mnohých směrech to vypadá tak, jako by dopravnfm prostfedki\m s jadernými motory již byla naše planeta „mahl".

PRAVDA O ATOMOV1'CH MOTORECH Mnoho bylo už ~psllno o atomových automobilech, atomových vclkoletadlech připominajJcfch ml:sta plujfd vzduchem; tvrdí se, že atomové. lokomotiva už vyjela na ua(. Takové zprivy jsou vlak jen „zbožným" pfánfm autorO. V současné době je na celém světě v plné.m „ atomovém 0 provozu asi čtyřicet lodt. Z toho jen dvě slouží mirovým účelOm - atomový ledoborec „Lenin", který je ,,vlaitovkou" atomové éry civilní dopravy, a smíšená osobně nákladní americká lod „Savannah". Kromě dvou atomových kfižnfkO a jedné letadlové atomové lodi jde dále jen o vojenské atomové ponorky. Je pravda, že atomová JJ§estsettrojka" by spotfebovala jen 6 gramů uranu na sto tislc kilometrd. Co však s několikatunovým ochranným Ilitem? Atomovi lokomotjva o rozchodu čtyfapó.1 meuu by utih!a vlak, jehož každý vagón by měl kapacitu ccl~o dnešního ná.kladntbo vlaku. Jenže kromě technických obdžJ stoji v cestě i obtíže plynoucl z toho, že provoz atomových motor6 je neodmyslitelný bez radioaktivity. Při srilce atomových lokomotiv nebo automobild, nebo pfi havárii atomového velkoletadla, by nebyli postiženi jen cestujJcf - ale u.Wk.lá radioaktivita by mohla zamořit rozsáhl~ okoU. A havárie zadm nedovedeme vyloučit. Jde také o efektivnost jaderných motorO:; jsou neobyčej­ n~ ná.kladn~, ntlzc je zlisobovat palivem a opravovat jinde než ve speciáJnfch laboratořfch, fizení jaderných motorO nenf dostatečně pružn~ a jejich brzdEni ::~gi:.dstavováni spojeno s velkými ztr6tami

Je

To znamená, že jaderné motory nejsou tak univerzáln.lm pohonným prostředkem jako tfcba spalovací mo[ory, jsou náročnější na obsluhu a údržbu a ani perspektivně nevyhoví ~šem druhWn dopravy.

Soudob~ atomovb motory jsou vlastn~ jade.rn~ clcktri.rny vy10Ubo výkonu, 1tbnaol: do minímJ.1nlho prostoru. Blekuickl: energie z jejich gcncdtoró 1e pak vyu!Jd k pohonu lodních vrtuli, hnadch kol lokomotiv či nikladnfcb automobil6 (obr. li). V leteck~ doprav! se uplatn.1 vthodnf:ji spalovad turbina, pohén!ná plynem ohHttm v jadern~m reaktoru (obr. lb), kde:lto raketovl:mu pohonu 1plle vyhovl pflmt vypoultfol 1iln~ ohl6ttch plyn6 v reaktoru uy1kou (obr. lc). Výbledovf: je mof.n~ aJespoll pro raketovou dopravu uvdovat jelt~ o motoru iontovl:m nebo plazmovl:m: v prvl:m (na obr. Id) jde o elekuickt urychlovinl nabitých čistíc proudem zísUvaným z atomovl:bo ag:reg6ru. Plumovt motor (viz VTM č. ~/ 63) urychluje magneúcky ohHtý vodivt plyn. Nechyb! ani nivrhy pu.lzaf!!o.fch motonl raket, v jejichž komodch by v intervalech docbbelo k Jaderntm e:ii:ploz.lm mirůaturnfcb jaderných nilot.I. Ze vJecb druh6 doprav mi pro ttomovt pohon nejleplt ptedpoklady nAmofn.i doprava. To proto, :le mačn.i v6ha atomovl:ho motoru ustupuje do poud.J ve srovn.inl 1 ú1porami v'by i prostoru, který by jin.a.k zabrala nuto.4 paliva, uhli nebo nafta. Tati: 1ůn.!n1 radioůůvniho z4fen1 je tnadnf:jlf, proto!c se ochran.nf ltft klade jen amf:rem lt po••dce, zadmco mobU voda je aama o sobi dobrým 0 lthem 11 •

NBJPltESNllJl ltWJTBLlrt M OTOR

u bMnfch motor~, zcela novou Utd atomovtbo motoru je atomový reaktor. Jeho úklad tvoH jaderné palivo ( U 23S, nebo plutonium Pu 239) rozloženi: v podobi ryčovJ v 16tcc brzdicl neutrony. Mnotstvim ocuuood v tomto uv. aktivním piamu reaktoru ac Hd! výkon reaktoru a dm i výkon atomového motoru. Jakmile je palivo rozloženo v nadkritickl:m mnobtvi, rozpoutala by ac lavinovit' reakce, ktcr6 by skončila rozmet6nJm reaktoru . Proto se mnohtvi ncutroo6 a t!m i výkon reaktoru fidf z11oudnlm nebo vysoudnlm uv. rcgulačnfch tyči mcú palivové ryče. U nejmodcrn!jlJch rcaktor6 pro rakety a letadla se mno!atvf neutron6 tfdl pootcvirinfm. pl"tl reaktoru, čfm.t vzrťutt Wůlt ncuuoml. Jadernt reaktor je nejpfe1nf:ji fiditclntm motorem vllbec, neboť jednou n11tavcný výkon udduje t pfesno1ú ± 0,1 %. Protože však reaktor pracuje oa okraji havarijnJho rcf.imu (stačí nepatro6 odchylka regulace a reakce ac stane lavinovitou), je fizenf vtech atomových motoró 1vf:feno automaticktm regul•tor6m, které nemohou selhat. Automadckl: Hzcnt pochopitcln~ atomovt motor nom! zdrd.ujc. Obsluha atomového motoru pouze nastavuje Udaný výkon, vc!kcrou ostatnJ činnost fld1 a sleduji elektronick~ automaty. Poltratotidnl v• VTM JS

Obr. I

7..áll..J•dnl

Obr, I -

Polll~d

l)'py •U•1IU'lvjcb

motc•r6

do •UOlonr •lumov•ho ledoh.orct .t ...

11."'na torbol"mH'Óf(•ry Juuu11111 parpu aJ~l•nlfct. rcal.1er6. 1

Zat.Jmco tutblny, gener,tory, elektromotory trylky atomových motor6 j1ou jit prozkoušeny

"lbr. I Koncrolnl • ovW•d pfbtnrl• atoma. ho m~•f'I DOr„Y aatJlu „

ZÁKLADNI TYPY ATOMOVÝCH MOTORO

JADERNf R EAKTJVNf MOTOR

VTH

439

Vl!nov&t hl.avnu pozornou ntky

nOYJCh tf'CIHH>lo111

niy,le, d<>pn1vr

A

upl„tn o •.onou n <> '<<'f t. c h

„ „„d„d

I.> .,n„11„........ '"""

H.&vO'bn"C•C'

{Z "'"'"'"''"•IV ~1a1du CSH)

Elektrldri previch:ka u CSO ta na hlnnom
„

•

TaLIVIZNI ANT.HY. Sita t.le'rlulho

:r1a...i1 obepta1,u1- lvropu • •e1Mf4• :a.-:.::r::~:j:

=::. c:r.~~::·, ~~

tnn1la&I H-lu • Madanku . Tac:hfiolcl roontuJI paraltolklr- ant,nu "• 1tankl "9katteto.

0

•

HOSPODYNfH P"O LBHČf PRÁCI . Maaln6roclnl Orma llaktrolva YJribl

~·.:_j::C'!::,~ ::C.':t~·,i;:d;:~'o~~~'!t~~

I• mobo pott..,lt pll myti •• HAi. PH1trol Mi IO cm Yflku, pr6mlr Sl c:m ....... 17

~t

„•.

NOV't TilHACf n1lOJ . V A"alll ltrl llO ... YM pHH-J, ktwf ,..m.c1 mtkrovl• pHw6iilf •lhkoet • kal.· ""'m&hlf'l61u a ••lk~o ••Pl•d par. Tak moh- ltft. trhúJ I bloky o 1tranl 61 cm, Jak ukaauJa obri•-* · TomutomlkroU.Plli pr.dpo\l'fdita.,.lki tMMtouc:ftoH nliltl pro .tavltu tuftalA

„........

do••-

• •ll•lc.

T

Vr•kytuJOi •a la1to technlck• problf· m1, ktor• J• 11K1t:rebn• rieli( pre •t61e aJ•plo-nl• a aw,.towanl• wfkonnonl alaktrla.owanfc.h trati. To J• Olohou p„cowl•k• t.c.hnlc.k„'to ronoJa ČSD vo Vriitkac.h, 1Ror4 J• Jectln• noJho dNhu w repu„llke, Predlnu t ... t u.me•tnan· coY praco„l•ka c.orla mladl fwdla , wakovf prlamar Ja nlelo nad JO rokov. Z techniko"'"' wlellna ukonlan• V)l'•o· kotkol•k• ~dalanl• a niakt:orl •I toto dopUlujG ftCidlom poprl a.am••tnanl na Vy-k•J lkola doprawnal w f.lllne . Naprlek kritkaj dobe e.J!l•t•ni::la p„c:owi1ka - utworllo •• w JaHnl roku ltSt - vl vrrl„llo .-nalnf potat Ciloh, ktor• •lapluJO previdaku alektrlckeJ trakci• u ČSD .

PRE RÝCHLO Sf Prl prevádzke a. ůdribe je potreb. "' tnkťn6 vedenle rozpofova(. Nakorko odpofoval:e sů v mlestach znal:ne vxdlalených od dopn.vnej kancelárie, pre prevedenle manlpulácle bota potrebná doba af 20 mlnůt . Vo Vrůtkach vyvinuli motorový pohon pre dia.fkov' o•li· danie r6fkových odpojova.l:ov. Tleto pohony boll uf I zaveden• do 'lýroby a na tern elektrl'lovaných tn.tlach sa uf montufů . Odpojoval:e 1a dlafkove ovlidajil z dopravných kancel,rU a menlarnl. dokonca Je u:l vyrielen6 ovládanle priamo zo su.novllta elektrodlspel:era, ktorý rla· dl previd:zku na menlipr~ach a. zalstuje prevádzanle údrlby na trakl:.nom vedeni. Trakl:ni sle( sa delf na jednotllv6 sekcle, ktor• sů vidy samostatne naptjan6 :z menlarnf. Pred kafdou

meniarflou alebo sptnacou stanicou sů tzv. nduln• izOlicle. V prfpade

skratu na jednej sekcli nasdnlo vodlvl! spojenle zberafom elektr!~ k'ho rulňa úseku pod napjtlm s úsekom , ktorý bol uzemneny alebo bez napltia Prl tomto spojeni sa vldy prepállla trolej Núle· dok : prerušenle dopravy cez tento úsek I na nlekofko hodin PN novom opurenl u chodu elektrjck•ho ruli'\a cez vzdulnů lzoláclu , rufňo­ vodil: mu"Sel vldy prerutl( odber průdu a stlahnu( zberal: . Vylůl:lla sa tak molnos( prepálenla troleja, avšak u (afkých vlakov, obzvlál( prl stůpant, 'llak stratll na rýchlostl. Z týchto d6'1odO'I bo& 'lyrlelený s'letelný transparent, ktorý udáva stav na vzdulnef h:olácll a rufl\o. vodil: stahuje 'lberal: len prl pocen· clonilnom rozdlell . Prototyp tohoto urladenia. bol od1kúlaný a schválený Toho bsu Je ul prvi dr~a vo výrobe.

PRE BEZPEc!Nost Pre 6drf.bu trakln4he wedanla 1me a N DA dowlull mot:oro\14 mondlne „ozne rad„ H 144.t. Haj6 odl•olo„anO mont:6Jnu plollnu, a ktoraJ •• pra• cova< pod napltlm. P~a pod napltlm a.nam•M verk• 6tpory, nakoflco ni• J• potrebn4 vyplnanl• napiti• w trol•JI prl od1trafto„anl menllch a.i„ad. N•t101tatkom woaAow Je vlak t:o, h Yf1tup na la.olo\'anOi plollr+u I• molnf len na nautrolajovanel kofall al•bo pod .,,._ pnut:fm a ua.emn-fm trolaJom. Alty bolo moh4 wy1t:upova( na b :olo„anO

d'

plollnu I ~ trol•Jom pod napltlm, bol• d pN01edeni na l„tl dodanfch vodov úprava .,.,•tl.tpu na plollnu1 prehlladkori „1a H odrea.la : di ta odtunovd. Elekt.romont•r "Y•tC.pl na odlulovanú montilnu plollnu avnlltra voda po odtunutl ttr.Ch)' kabin)' lt0Jo• vanfml schodml, ktor• t'l'orla 1(ila1n• bolalnO mecblplollnu, Podre technkk•J dolnamendcle a u. dozoru pracovl„ra tKhnlck•ho rozvoJa •I Opravu voa:Aov praridqJC. Jednotliv• elektrolhekf. OkNm toho PN u~z. pele.ni• z.am„tnancov, pncuj(iclch a tfchto •oz.fto• pod napltlm, bota skonltnt0nni ltolnlaca tyl, ktort Hna trolej upevl'\uja len zatlat:.nlm pf.k)'.

llLIDI OKOLO DOLEJI Nakofko nebolo rnoh• :nlttlf 'ffrobu tfchto bobiaclch tyli v lladnom podniku, Yfrobu prewMta:a pracovbko •o svolal dlelnl. PrJ ddrlbtt traklnfho ....den la I• tlel nrml daldltf 11..tonnl• opocreffnla trol•Ja . Mannle •a preridu mlkro• m.tnml, lo I• a:d(hari. hl preto vyrlelenf prllolnf prlttroJ pra meranla opotrebttnla trolaJa. Pra lndlkovarila úbytku na trol•ll I• poulltf llHlnlkovf ltclt1lkomar, ktorf umolllul• odtltanle 'f ttoth'ich mlllmetn.. Hanlpu"cla a prl1tr0Jom Ja „rml Jednoduchi. prl• 1troJ Ital! prllollf kalibrovanou hlavl• cou na trolaJ (C1i1 IDO alabo UO mm 1), prllom tanto ukile prlamo ve0.:01f (ibytk1i1 opqtrabanla trolaJovfho dr6tu. Vfrobu tfchto prlstrofov preddz.a taktlel pncovl1ko.

PRE POHODLIE Verml dobr6 slulby robl údrf· birom elektrlcUho vlakovf:ho kúrenl1 vo voz.i\ovom depe Žilina skúJobný stojan pre elektrlcU

voz.i\ov' kúrenle. Pomocou tohoto z.ariadenla skúb:Jú u. Jednotliv6 voz.ne, ba I celé súpravy u takých podmlenok, ak' sú v prevfidzke. Škoda len, fe tak,to urladenla nemajú I Jné vot.i\ov' depi. Keby sa skúšky previdnll na všetkých voz.ňoch, neboli by statnosti, fe „elektrika" nekůrl. V mlnulom z.lmnom obdobf sa ul Jkúb.lo aj elektrické vykurovanle výhyblek. Navrhnut6 z.arladenle vyhrleva priestor medzl stojinou opornice a pohybllvým jazykom. Prikon na výhybku člnf 3-10 kW, podra typu výhybky. I ked sa tito hodnota vldl pomerne z.nalni, vykurovanle sa uplna len podla potreby. Tak napr. itlhla výhybka v horskej oblasti (600 m nad morom) mala spotrebu v dobe od 1.1. 1963 do 17. J . 1963 691kWh, lo prl cene O, 3 S Kls-kWh linl cca 270 Kfs . Niklady na ruZn6 Zlstenle by bol! nepomerne vyššle a hlavne llstenie je operatlvne. Výroba tohoto urladenia Je uf nlsteni a v budůcom roku sa uf bude montovat v nlektorých sunlclach. Je sd, fe o elektrické vykurovanle výhyblek bude ziujem I mimo ČSD, vo vefkých z.bodoch 1 v banských vlečkách . NOV'Ý VOZEŇ

Pre sledovanle stavu trolejov6ho drbtu voli kofajim sa v nhranllf pouffvafů lpeciilne meracie voz.ne . U ČSD doposlaf takýto vozeň neexistuje, hocl je vefmi potrebný. Je dbleilté vedle(, li sa dodriujú parametre troleja ako klukatost. výlka a li nle sú tvrd6 mlesta , kde na.sůva odskakovanle z.berača ruii\a. Po dohode s Ostravskou dráhou pracovlsko teraz. takýto vozeň rlell . Voz.ei\ bude mať fpeclilne lmýkadlo na z.beračl, ktorým bude

•

molno prlamo pod napatim a súlasne I registrovat výtku troleja, jeho kfukatosť. odskakovanle z.berala a napátie v trolej! . Al koncom tohoto roku uvldlte po hlavnjch tratlach prechiduť modrý voz.eň s vyhlladkovou vetou, dveml z.beračml a montUnou plošinou, spomeňte si, le na tomto meracom voz.ni mi svoj podiel I vrůtocké pracovlsko. Teraz. sa na pracovlsku rlell okrem Jného pojaz.dný skladacl rebrlk pre údrfbu traklného vedenla, bezdotyková skúla.lka na lkV Jednosmerných, umollnn• spfnanle trakěného vedenla, prllofný ťaho­ mer, prlstroj na kontrolu vodivosti kolajnlcových spojek a dalšie . Oleli\a, ktorú sl nmestnancl uml suvebne upravili v prlenore bývalej rampy. je verml malá a pre strojný park, ktorý podfa plinu pribudne, nebude mlesta. Nedostatkom le I to, fe v jednej mlestnostl sů obribacle stroje , !.'Varuje sa, previdu sa monúf, ba I skúlky. Nakofko pruovlsko mi preI malos,rlovú výrobu, je nanajvýš potrebn6, aby sa konelne ul prikročllo k výstavbe dva roky prejekl:ne prlpraveneJ budovy pre pracovlsko. (I penlne sů , ale nemi leh kto prestavať. Je to vlak podlvn': felez.nllné staviterstvo stavi pre JRO kraviny, JRO Priblna robf „na oplitku '' stavebnů rekonftrukdu pre elektroúsek fso Vrútky poxn. red .). Mladf odbornici Pra· coviska technlck6ho rol."t'oja na Vrútkach ut netrpez.llvo lakajú, fe dostanú dallle molnostl uplatni( 1voj d&vtlp a Iniciativu . vídz.ať

•

•

t - Hondlny vonft rad)' M 144. 0 s NOil upn .... nf PN prtcu pod napltlm. 1 - Prllolnf prlltroJ uka.svJ• 1 p,..1no1fou 1tolln1 mlllm.Cn. opot'rebenla trol•Ja , l - Sk61obnf ttoJ•n PN elelctrlck• vodov• ktarenle.

VTH

441

To se

může

stát • Jen om ••

... aby se najednou seilo 50 tlslc knlfek z 21 zemi. A slivá se to kafd9m rokem na Jal'e - letos uf po osm6. Hlslorte Mezlnárodnlho knlfnlho veletrhu se zaěala pili v roce 1956 v Poznani, kde se tehdy VY· 1tavovalo na ploie 650 m'. Od r. 1958 ul se knl!nl veletrh definltlvnl plestlhoval do Variavy. V Palác! vidy a kultury, kter9 v6vodf celé Variavl, zabraly lotos knlfky plochu li 000 m'I Jo zajlmav6, fe 32 '/, z vystavovan9ch knih patfilo llteratul'e Videcké a 17 'lo technick6. Nenl samozlejml

malý

traktorsalón~ VTM Vlelljakých autosalón!) Je tecf ve svitl úplná úplava. Chceme proto udllat Jednou výjimku a podrvat se trochu do Jlniho oboN motorovich vozidel. I ve výrob& traktorll Je dost z.alfmavfch novinek. Podivejme ae alespoft na ni· kter,,

442

VTM

mofn6 sl za týden viochny ty krásné knlfky dQkladnl prohlédnout; Um m6nl Jo mofné s nimi ftenál'e seznámit na Jedné stránce. Vybrali jsme proto z toho mnofstvl alospoll dvl novinky, pro nás zvlill zaJI· mavé. Francouzské nakladatelstvl Larousse, ktor6 '" uf pled vice nef sto loty speclallzovalo na vydivánl na· ufných slovnfkQ a encyklopedii, vystavovalo opil mnoho plknl vypravenýoh knih tohoto typu. Na obrázku Jsou tfi lakové „encyklopedie" pro mhldef:

Tak' u traktoró se nl:fn! .J poslednf dobi dbit na estetiku vzhledu . Je to vidět I na polsk6m traktoru Ursus C-325. Sedadlo traktoristy Je mušlovlt6, s měk·

LAROUSSE

classique

v

Larouue des débutant1 I• urliena pro děti 8-11 leté, dali! kniha je pro fáky 6.-9. tfldy, a Larousse cla•· slque je urliena stfedolkolákOm. Poslednl dvě knihy vylly v novém a doplněném vydáni. Vnitfnl uspoi'ádánl je vidět z ukhky jedné strany Larousse clas· 1lque. Druhá ukázka vlastni nenl knlfka, ale pfesto je to i'ádná encyklopedie. Je to soubor „ Kunststoff Dokumontum" ivýcanké firmy Dorec. Abonenti, ktefl se pflhlásl k odběru kart i ěok, zlskajl soubomy oncy-

klopedlcký pfehled o umělých hmotách, kterim Jim nikdy nechybili ani poslednl novinky. Z obrázkQ je patrno I snadné, zautomatizované vyhlodáváni potl'ebných QdajQ podle spolofných hesel. Je zalofeno na známém principu dlrovaclho k6dovánl a na poufltl vyhledávacl Jehly. Hanl to tedy kniha - ale Je to mofná typ encyklopedie budoucnosti. Proti obvyklým knihám má kroml rychlého vyhledbánl I tu výhodu, fe obsah takovéto encyklopedie nikdy nezastará. -rf-

kým h.louninlm a dokonale odprulen' d\loulistovým pere m. Na blatn lku le\l•ho udn iho kola je sedi tko pro spolujetdce . Traktor mi dvouvi lcový motor o vjkonu

25 k. Na obr. I je celkový pohled na Ursus C-llS. V SSSR se vyrtbl novy typ traktoru, jeho! motor se lm od proveden i dosud u traktorO poutfvaných

z na f ně

..o1111 Z t,..tl ko"ltp'91nl tel„:nlce 'raha-UJir (archhr .,,,.. Sdtnlho ÍlstaYU pamttkod p6le a ochl'an)' pflrody).

krúný nedělnl výlet: vlakem do Stochova, pilky po true ke Kllčavě a zpitky na vlak do Nového Stnfecl. Na trasu se dosunete úpadnf. od Lin, kde „ko/llka" vraty ve staré obornl zdi vbfha.ta do Unské obory. Odtud bjvalá driha stále klest velkými I menllml oblouky pod tzv. Habrovou strinf, a podle lánsko-kflvokláuké silnice pfichbJ af k hijovně Plni, kde bylo nidrdl a konlrny. Od Plnl tra( vede nimi kflvolakýml úkruty. Znilky vú prlvedou al na dno kllbvského údoU. Tam dráha konllla u bývalé plly Na Brefll. Odtud se dite po zelených turistických xnačkich pfes obec Rudu al k felexnllnl stanici Nové Strašecl. Pěkný výlet! ARNO KALINA

BÝVALO ... ZAPOMENUTÁ KOŇKA l•to• Jubilul• •tii:namni leln.nlfnl trat, Praha-Kladno, Ul •to let po nf vod parnl lokomotlvy vlak7 uhll a vfrobky ouliren ,

Pfed sto lety - 1830 af 1863 - jet:dlly po t"tl mezi Prahou , Kladnem a Uny vlaky zajfmivé. konhp„efnl drihy. Ta mila vf.st podle plinO tehdeJllch llechtlckých podnlkatelO dile , pfes linsk• lesy a podle reky Berounky al do Plzni . Linskou konispfefnl teleznlcl vyměl'oval lnfenýr K. Ketuler, pozděj fr spolubudovatel parnf drihy Pn ha-Olomouc. Unski konlspfelka byla vůbec druhou leleinlcl na enopsU pevnině . Vellkýml oblouky sledovala vntevnlce, aby nebylo nutno poflz.ovu nákladnl!: mosty, núpy a prOkopy. Proto se jejf d.ika značni prodhla. Ž.elnnU~nf spod~k byl vlak budován d\lkladM; nhpy měly kamennl!: jádro, ale mosty byly jen ďfevěné . Celkovi dllka dnhy byla 62 km . Výchoz[ stanici v Praze bylo ní.drali Bruska, dneinf nidraU Praha-De)"lce. Vozilo se hlavni drM z linských les O, stanbnlnyajen milokdyse prepravovaly také 0$oby . Af po rozvinuti tHby uhll na Kladensku (po roce 184l)dopravovalo se takélerné kladenské uhll do Prahy. Dráha měla tedy velké zásluhy na rozmachu prOmyslu " Praze a okoll. Vozy konisprelky dhl 'Vfdy jeden nebo vtce koni u sebou . Koni Mfell mezi kolejntceml (rot.chod linii 95 cm) po vydlUdlné li 'Vyftěrkované cestě , Kolejnice byly t. lltlny, ne z oceli, byly'Vysoké 49,4 mm a silné 26, 3 mm . Délka kolejnice byla jen 1.89 m. vfha 12, 3 kg. Prafce pod kolejemi byly kamenné, z~ fehrovlckého plskovce, v leslch byly dfevěné. Zajlmavé bylo, le pralce byly kladeny pod"nl! pod kolejnice, nlkoli napPfl Jako dnes. To ovfem pot.dljl zpOsobovalo znal:né podle a nutilo k pfe· suvbim a úpn.vim . Opuštěné d:leso bývalé koněspfeiky 1e v Uinské obofe dosud dobre uchováno . Z Pn.hy je tam

(obr. 1 a l) . Traktor T·40 mi čtyi'válcový vzduchem chlnenj motor. Výhoda vzduchového chlnenl je v snlfenl provoznl vAhy motoru o vodnf niplň, v odstran~nl

OBlll LOKOMOTIVA V 10Ub.•n• dobl H 1dle vice mno.li zprby o projektech noYfdl, modernl
a

• •

A BUDE

nebnpelJ zmrznutí vody v t.imnlm obdob( a v mofnost• pouliti v krajlch s nedostatkem vody. jednoduchou kapotil motoru, kterí usměrňuje proud vzduchu od ventilitoru, lze rychle sefmouc povolením piti spon. VentUitor Je opatfen sltem, takfe vnlknutl v6tJlch nečistot do chladlcl soustavy Je vyloul:eno. Motor traktoru T-40 mi pfl 1600 otáčkách za minutu výkon 40 k. Celý traktor vili 2200 kg. Pi'evodovka má fest stup/110 pro jlt.du vpfed a zpitelku. Na obr. 4 Je Jeden z rodiny pi.savých triktorO . Je to sovkskj DT-7 5, sllniJlf druh u nás dobfe zni mého t raktoru DT-4S. Jeho dleselmotor má výko., 75-78 k. Pfevodovka mi 9 stup/llO pro jlzdu vpfed a dV1. pro jfzdu vzad . Pojet.dovi rychlost traktoru je od 4,06 do 10,7 km za hodinu. I na pohodll fldlče Je pamatovino: kabina mi ventllal.nl nrfzenl a topeni. SntmkyE.JofAb•k

4

T ELEVIZE přes (Ookonlenf z

čfsla

Aflattfil<

kačnlch druflc pracují dnes vědci nejen v USA a SSSR, ale 1v Japonsku . Mezi nl patff 1 druflce nnvani Echo. Na pokusech I na ce"m pr(>. zramu t'to komunikačnl drufice se společně podllejf sověútl I amerlhl odbornici.

Drullce Echo

12)

JAK TEi> A JAK DÁL I Komunlkalnr druflce Telstar oběhne Zemi jednou u 157,8 minuty, čili asi devětkrit xa den. Je proto v dohledu Andoveru nejvýš 250 minut denně, ale souWně je v Americe a v Evropě vldltelni jen 102 minuty denně. To znameni, fe pouze v t6to době je mofný pfenos sizn6.IQ pl'es ocein.-Aby se Telstar vyplatil, slouff dnes I pro pl'edivinl tiskových zpráv mezi New Yorkem a Parlfl (za minutu pfenUI 5000 slov, col je lestnf.ctkri.t vice nef obyčejn6 spoje). Sloufl I k synchronizaci sprtvn6ho lasu mexl Amer/„ kou a Evropou. Telstar nenf zdaleka konečným l'e!enfm prob"mu telekomunlkač­ ntch drullc, jak Je sv6ho bsu navrhl dr. Plerce. Uf sama skutečnost, fe mllle být mezi Evropou a Amerikou v činnosti jenom jednu hodinu a -4S minut, je vilnou zivadou. Ideálnim fešenfm bude staclonárnl telekomunlkačnf drullce, vypuštěná do

•

výšky 36 000 km, ale nepodafllo se s ni udrfet spojeni. Zatlm se uvaluje o vysláni tficetl af padesitl drufic typu Telstar do 't'jJky asi deseti kllometrll. Některá z nich by tedy súle byla k dispozici pro spojeni Ameriky s Evropou. Kolem roku 1965 se mi takov4i translalnf spojeni uskutelnit. Podle nejnovějšfch zpriv se americkým v~cOm poda1'11o pomoci těchto komunlkalnfch druflc uskutečnit pokusný barevný televlz:nf pfenos. Na dalšfch typech telekomuni•

PftÁZDNINOVÁ SOUTliNf

ANKETA

VTM

tt'l •

Al budete „. volnfch ch„lllch pri:ldnino"• pohodr opft prolitu nil i vU &1opi1 „Vida a t•chnika mlid•ll", ll'f•chna li jeho ll1l1, kteri ist• sl 1hromHdi1i v po•l•dnl

~:b!-J;:;';:;.::~i!:'~:!~~~~:~•f:~~·.!";r;i./:...''~~:;.'~:v:;:n'/t':::.~~==~~:

Nejvltil uli • una ,„at:a

výšky 35 600 km. kde bude mft stejnou úhlovou rychlost jako rotace Země. Vypusti-11 se tedy nad rovnikem, bude se vznUet stále nad tým! mfstem zemsk6ho povrchu. Tfi takové druflce vystalf pro spoje po celé zeměkouli. Prvnl pokus o vypultěnf staclonirnf drullce byl letos uskwtečněn 1 '4. února. Pomocf rakety Thor-Oelta byla vyslána drulice Syncom, označeni jako 1963--4, o váze '40 kg:. Dostala se skutečně do

lf1tek napll•l• bu dalllho: t - kter4i dva 11 otlltlnjch f: e I k o a I o V a n I k f c: h po'f'ldek H vim n•J„fca llbily • l - kt•r' dll'I :l. otlltlnfch :l. ah ran 1 ln I c h po't'ld•k H rim n•l•lc• llblly • J - kterA poll'ldka v6bec ••dm nellblla • 4 - kteri povldka ..,Qbec brl• nejlfpa llu1tTovina •S - :l.da chcete vlc• nebo mini povldek „. VTM1 doplnit• '"ou lil•lnou adre1ou, p•„nl pPll•plte 1outllnl kup6n (na t6to ttrinc• dol•) a odůlet:e ihned po „„Jlt( U1la 11/ ' l VTH nd l redakci 1 poznimkou „ Anketa VTM". Na.I• othky 1, l , l 1 4 1• tfkajl tlchto pov fdek l e 1 k o a I o v• na k t c h 1 ESTA (11' l , 14-16/ 62) • HLAVA MEDUSY (21-13/62) 16 1 11 2 FldN (17-19/ 61) e POKUS (11 - 11/ 62) •SMYSL 11VOTA(4-Sf 6J) •PÁD SODOMY A GOMORY (11-13/ il) e SIGNÁLY ZMLKLY ("yjde v nejbl, i!J1lech); :r.a hr a n I ln I c: h : DENIK KUCHTIKA (lS-16/61, 1/ 63) e BRATA.I (7-10/ 61) e PROJEKT
~:~Jt~~fl~:"t~4t!.~4 (a~~~~>"~A%:E~o H~~I~~ '(,"9-

ÓU2}

; :i1N~-

Te~i~'·tú'e~;;.:i~ ~~c:cd:;;•:L~Ed~~"·~zEN DO SLOSOVANI vtrš(. HO POČTU HODNOTNfCH KNlf.NICH ODH!N. A ti, kdo mimo odpGvldt na kor„pondenlnlm Hitku H soucHnlm kupÓnem tallou da111m dopls•m nall'lc: ob1ihleJll ll'J)Aclfenl. budou a.'t'IHt ll'Jhodnocenl a jajlch p1l1plvky v celku nebo zUnl uvePajnlme, Pl'ljemn6 prhdnlnr nallm JkolikGm 1 hnkou do„olenou do1p11fm lt1n6'0m I i•fkh rodinim phil• redakc.e VTH

Za

•a;e'"jiÍŇfHO CHRÁMU ~ P1'o VTM plM doc. lni. JAROMÍR TLUSTf

Kdy! doJlo k rozhodnuti o scavbl nov~ Asul.nak~ přehrady u S11d cl Aali, u.k.hala ac nali.hari nutnost zachránit ncsmitn~ kultwuf a W1torickl: pamttky, sh.romi!dlnt v Núbii. Ji! star' Asuén1k4 přehrada, postavcn6 v letech 1899 - 1902 a postupnl zvylovao.A dna 60 m 1 zaplavuje po vitlinu roku celou ladu pam4tck, ktcr~ pozvolna podltbajl zlthe • postupnt je pokrývajl atilc vhlf vrstvy bahna. Nové přehrada, budovani podle pro;ckt6 a u pomoci SSSR, bude 180 m vysoki a pfehradnl hrtz S km dlouh,, vytVofi jezero přes !500 km dlouh~ • 20 - 30 km liroktl 130 miliard ltubictých metrů vody navtdy pokryje 'llcchny stopy riafcilct~ lid.ak~ činnosó v ccJ~ Núbli i v čúti Súdinu. Stavba nov~ přehrady je ovlcm pro Bgypt tivotnl d6.lcžit4 . PfckotDt rdst obyvatelstva v El)'pti nutí vlidu nejenom zajistit vftivu, a tedy z.Jskat novou ornou pódu„ ale i zajistit zdroj d6.ldit~ clcktrick~ energie pro potřeby rozvfjejfclbo se pr'1myslu . Projekt poč:lt,, !e nov' přehrada umo!nl 21vldh dalších nHtolik miJión6 bektarli poultl a 2.mlnit je v kvetoud zahrady a pole. Uchrana tislciJetých pa.m,tek nesmimé · historick~ a kulturn1 ceny, z n.ichl mnob~ jsou jen povkchnl popsa.n~ a zobrazené ve suučnfcb zámamecb cestovatclQ a N..bod.ných nbštEvnlk6, ne.n1 jen vld cgypts~t vlidy. Celý kulturnl 1vlt mi újem na zachov6n1 nejd61ditljllcb pam,tek a na pfesné dokumentaci a výkladu tlch, kter~ pfed z.atopcnlm zachrinit nelze . Proto se zichranné akce ujala me:ún•rodnJ organizace UNBSCO (Organizace spojenjch n4rod6 pro výchovu, vldu a kulturu). Clcnské t ú.ty 1e zadzaly přisplt každý svjm podilem a po-mod bud' technickou, v!dccll:ou anebo finančnJ. Pro vidcd~ z.koumúú, technickou a matcrWnJ dchnnu byla ccJ6 oblast Núbie i Súdinu rozdllena na ko ncese, ktcr~ byly přid!.lcny jednotlivým st6t6-m, jd tuto videckou i technickou činnost mohou u jistit. Tůé Ceskoslovensko pomihi pfedcvltm

0

I

I I

I

\

--

v oblasti vldccké, archcologu:Jr.é a dokumcntaěni . Pr4ce byly svlleny Cs. egyptologickému ůa tavu Karlovy university. Podle kulturní dohody, kter• byla uzavřeni mezi vlidou CSSR 1 SAR, byla jako oblast ůou.miaJ a pr6ůumu dokumcntačn.lbo a archeologického charakteru určena Till a Kert,si a oblast zhrub1 mc.zi K.alabšou a Amadou pro epigrafickt pr6z.kum (tj. pr6.zkum oj,pisó a kreseb). Současnl se proridi antropologickf prót.kum n\í.bijsk~bo obyvatelstva, započarý ji! v r. 1961 dr. Strouhalem. Ctvn6 expedice eayptologick~ho únavu, veden' prof. 26bou, letos již potfeti proddf epigraficltý prOzkum, archeologick~ práce a dokumentaci

nú~:~~t~~k~·::~~~°zapdčala

446

VTH

\ I

vlastnl druM e1:pc
j;- ·- -

\

Kd e je J llnl chrám? Zmizely Jitru chrim v tiflkt rovinl v Nóbil hledala ut 2. expedice C.. egyptologického ústavu v r. 1961. Objevila pod čtyfmcttovou vntvou bahna

zeď

dlouhou 45 m s podlažním prahem branky. Byl nalezen také. fragment, zobrazující slunce, pravd~podobnE z nadpražnJho překladu. Prokopat se až ke koncóm zdi nebylo v r. 1961 možn6. Stoupaj.fd voda zabrinila dal§lm prúzkumlim. Také. zkušebnJ sondy, spuštEné. po obou stranách zdi, byly negativní. Nikde ani stopy po vlastním Jižním chrámu. Objeveni zdi vyvolaJo celou řadu domněnek a sporů. Porovnání s dokumenty starých cestovatelů nepřinesla žádaný výsledek. Na žádném plánu starých cestovatelů nebyla vyznačena tak. dlouhá zed v nejbližším okolí chrámu. Po návratu 2. expedice do Prahy bylo nutno znovu celý problém přezkou­ mat, znovu podrobit rozboru metody použité prof. 2ábou a doc. Koreckým při hledáni Jižnibo chrámu

~e~ i;~i!;E!~~~č~~bo~:u~~~:e~n~enf~~~;l bČ~~~ v Praze: inž. Vosikovi a mnE. Obtížnost řešeni té.to úlohy spočfvala v tom, že v žádném zachovaném materiálu ani v žádných podkladech, které. zfskala 2. expedice, nebyl vyjádřen vztah mezi obrysy skal a hledaným chrámem, nebo vztah k ostatním památkám, zejména k Severnímu chrámu, jehož rozvaliny dosud zřetelnE vystupují z bahnitého nánosu táfské roviny. VEdecké zkoumáni bylo do určité. míry narušováno protichůdnými obory prof. 2é.by a doc. Koreckého. Bylo nutno zachovat si objektivitu a nenechat se už z počátku ovlivnit některým z názoru. VEdecký přistup k jakémukoliv řešeni je ten, který objektivně zhodnotí vše, co bylo dosud vykonáno, podrob( kritice dosavadní postup a výsledky a zvolf možné metody, které nebyly dosud vyčerpány. Ve v~decké pdci jsou důležité i negativní výsledky. A tak byly postupně vyřazovány všechny kresby starých cestovatelů, poznamenané. romantismem XIX. století, až na jedinou kresbu Gaua z r. 1819, kde mallf

kresli v prodloužené úhlopříčce Jjžnfho chrámu dosud zachovanou tzv. uBergkapelle" na horském masivu, který se zvedá nad táfskou rovinou . Všechny ostatní kresby byly pro daný úkol nepotfebné. DaJši dO:Ježitý dokument, a z hlediska geodetického vlastně jediný, byla 110 let stará daguerrotypie Teynarda. Přestože také tuto fotografii použili pracovnici 2. čs. expedice, zóstalo mnoho neznámých. Nebylo určeno stanovi§tE fotografa Teynarda v táfské rovině, nebyla určena ohnisková vzdálenost použité fotografické komory, nebyly znémy prostorové vztahy mezi jednotlivými body v pfirodě, jasně se jevici na této fotografii Nebylo známo, jde·li o celou fotografii, o zmenšeninu, zvětšeninu o výřez nebo o jinou typografickou úpravu. Úkol nabývá zajimavosti a napětf. Jak postupovat dál, abychom daný úkol vytelili ? Po prostudováni veškerého dostupného materitlu jsme už v Praze určili způsob, dosud nepoužitý v historii archeologie: 1. Určit vzájemné prostorové vztahy ostrých vrchol.kil skal, tak dokonafr ofotografovaných na TeynardovE snímku, geodetickými metodami. 2. Pak některou z metod (známých z cencrálnJ projekce) přímo na místě určit, kde měl Teynard svoji fotokomoru.

K tomuto rozhodnuti přispěla informace, že skalnaté vrcholky a skupiny balvanů jsou až do dnešní doby zachoviny v původni sestavE a tvarech. Jdtě bylo nutno zvolit potřebné přistroje, pomÍlcty a znova studovat všechny možné i nemožné materiály. Tato přfprava trvala zhruba 3 měsíce. Teprve t~snE pfed odjezdem jsme byli připraveni určit v Núbii místo, kde Jižní chrt\m stál, teprve ted začlnll ncjv!t!I dobrodružstvl ve vldeckém bádllni. Je v sázce odpovEd na oté.zku: určí čs. zeměmMiči mfsto JižnJho chrámu, když se to nepodařilo jiným vEdeckým expedidm? Po přfjezdu do Egypta nás ovšem čekaly jeltě jiné povinnosti. Nejprve v K6hiře nezbytné ofici6.lní návštěvy Dokumentačního centra UNESCO, ředi­ telství památkové služby, čs. velvyslanectví a růz.. nýcb dalších organizaci a instituci, vyzvednuti potřebných map a plámt Během všech tEchto návith a vyfizovánJ z nás pot jen lil, sotvaže jsme opustili aklimatizované místnosti. Stil.e si ovHujeme, že teplota v Egyptě je plece jen o n~co vyšší než u nb. Bylo jasné., že pro namáhavé práce v Núbii je nutné. aklimatizace, aby si naše orgány zvykly na vysokou teplotu. Pro dobu aklimatizace jsme zatím pracovali v otevřené hrobce - Ptahšepsesově mastabě (Pokračovini pHtl!) v Abusiru.

0

VTH

447

U . lH'Yna bJ H dolll 100 let: Yfz.n•mftf trancoYUkf l'kaP- hdltel Patteurowa 1htaV"U.,. hPlll prof. dr. Albert Calm.tt•. Jeflo Yfikum1.,. oboru 16laftl tuberkul6z1 maJI P"O l•kaltkou •Idu ohromnf YPnam. Calmatta Ja dnH Yiaobecnl poklidin uJ~noho • p~nlch 16kaf0, kt9r1m •• podafUo Y}'mjtlt n•lnabe.apttlnllll a naJ:z.ikaP.nlJll •YI• tow4 namoca • chorob1.

Calmette hned od Dt:'tku ustával núor, fe pou· hým sanatornlm l~erdm se tuberktrlóu nevyl~f . Tulil, fe klfě k rozretenf cei. úhady musf být nikde Jinde, 1. to pravdipodobnl: pl'fmo v bacllech t•to d.· kern' nemoci. Proto se spolu se svým neúnavným spolupracovnlkem Gu6rlnem vrhl na zkouminl pO· vodcG turbekuló:r;y. Za hlavnl „ oběť' výtkumO sl vybrali druh bacilu, který kaldorolni vyhzoval celi

K dry1;~n~et~pdyes:~f;~~~e;:n~:~:1;~~r~í~e~~~~eev~ (Nordenfelt) nebo flstl elektrickým (Z~6), nebral je nikdo vitni. Vfdyt tlo o i1uny schopn' Jen pobl'efnl plavby. Ani dalll konstrukce AmerlCana Hollanda, x r. 1896, člunu poh•n~n.Sho jak výbušným motorem tak I elektromotorem (pro plavbu pod hladinou), nevzbudila pl'evrat, I kdyf se podle nf stav~lo mnoho dalších . (Mimochodem, iluny typu HOLLANO se VY· značovaly ontm tvarem trupu. který byl dnes shledin nejlde'1nljllm z hlediska hydrodynamiky.) Následovala fada lluml poh•niných bud benzfnovými li gazolinovjml ·motory. Měly spoleěnou vlastnost: matnost snad· ných explozf a milou schopnost plavby. NaJtový motor nalez.I uplatninf af v Německu, kde od r. 1911 stavili . výhrad ni ponorky s těmito motory a samozfeJmi elek· tromotory pro plavbu pod hladinou. Ponorka 1, 1vitov' vilky Nlmack4 ponorkJ phYJlo.,...11 kv.lltou o•tatnl. DlkJ "aftoY•mu motoru brl ul typ U:JS naYlnf od r. 1Ut napP, .chopen pl..,.bJ IOOO mll (I mlla - 11S1 m) a doeahovat na hladlnl rychlo1tl 17 ualG (I "zel - ujaQ mll• u hodinu). A '" l•m• u paradollU. Ponorka t•hd1 (a jaltli donad6Yna) nabyla podmohkou lodi, nt•rt ~uaa „ponofujfclm ••" pla· Yldlam. Zatlmco naft.oY4 motory b1l1 yYYinuTJ natollk, la napP. r. 1'17" nlmecktho ty~ U1Ut mll11llu 6000 k, ke· paclta akumulltoro'lfch bat•rll tU.lJla pout• na nlkollka•

:::::::r:

1;:~ ::~:;:. ~~:„u::~:;=: 0

n:':r!d1n':°: ..:::;:.... nebo Ylattnlho n.beapalf. Tlmto podmlnkim bJI• pP1.w:p610• • bena 1 ataYba J•Jlch trupu. I kdylllo YktlnOt.1 lilo tYPJ • dYoll· tfm tru1Mm (vnltPnlm tlakovfm • YnlJHm lahlirfm a obllYkou se tlabllch ocalo'l'fch plachQ), povrch ponorkJ ••Jalll htnfml nAttaYbaml, lctar6 rozhodni napPl1plval1 tnll•nl odporu (an1llckf typ „K", poullwajlcl parnf hirblnr, mil dokonce dYa komlnJl). Vnllll tvar trupy byl konnruoYú tak, alay sa• be:zpalll nejfepll nautlck4 ... 1„tno•tl lodf prt..,.. pPI pl..,.bl na

povrchu.

Ponorka 2. svitové vilky

...

Ill

z

...

~ Ill

...c ID

stida hovhtho dobytka; mnolill ho na řl zcich bram· borO I pfidavkem llull a clycertnu. Tento uměle pěstovaný bacil pfenUefl potom na telata a sledoval! prllbih onemocněnl . Sulllo, aby vstflkll 3 mlllgramy t'to kultury do ffly telete a během nikollka týdnll :r;vffe i:emfelo na tuberkulózu . Plných 1 l let se proíesor Calmette sklinil nad zkumavkami a bai\kaml s neznimou a nebezpečnou smlsl. Během t•to doby sl vllml, fe nov4 generace bacllG, llven:l pouze umilou cestou, porna.lu, ale jistě nrtcf molnost vyvolivatdallf onemocni nf . Potvrdily to I «kovac:I tkoulky, prl kterých sice :r;vlfata one· mocnila, ale prQbEh nemoci byl tnaěnE mfrnijll. Ca.lmette s Gu•rlnem tullll, fe konelni stoji pfed cílem. Po vxruluJlcfch dnech a nocleh oleUv:lnl se jim koneěni roku 1919 podafllo ve skleniných llhnlch Pasteurova ústavu v ~Plti vypl:stovat kmen bakterii, který se od pC.vodnlho dsadně 11111. Nevyvolfval tuberkulózu, ale drH.dll tilo k tvorbě och"nných · "tck. K potvn:enf sv•ho obfevu provedl Ca.lmette xnai!ný p~et pokusO na zvll'atech. Nikterým byla dokonce vstPlkovina och"nni litka v mnohtvf d 1 OOkri.t vitifm, nef dovolovala pPfpustni mu. Ani Jedno zvlfe vlak neonemocnllo. Ukafl nacel'm svitl Júall . Konelni byl vyplsto· vin bacil, který ochr.lnl ti.sice a mlllóny lldl od tuber· kuló:ry. Nazvali ho bacilem Calmette·Gu,rlnovým a oz:nallll znalkou BCG. První očkov4nf proti tu ber· kulóze, kter4mu se po Jeho obJevltell začalo flkat. kalmetizace nebo BCG~vakclnace , bylo poprd u.sku· telnino v roce 1911 v Parffl. ICO..Yakclny •• .,..dia no...aJHch praparUA pouti"' prakticky dodn„. Dlky tomuto d:zraln•mu Calmetto'l'U „elhdrv" H .,. fa•kotlo.,...n•ku pod.aPllo tnlllt od roku t kdJ bylo zaYad•no poYlnn• olkorinl proti tbc, tu• barku16:znl 4mrtnott dltt a mladlltvfch na minimum. H.•auman

,„„

Mu.lrilal.1'16 6dob1 ú..tadnl aminy naptlnulo. Dollo poun k z.cfokonalanl nalto'l'fch I alektrlckfc:h motor6, col prodlou• Illo d41ku plavby na hladlnl. Pob)rt na hladinl •• •tal pPlllnou konce 4ry „ponoPuJlclch t• llunO„. V dNh4 poloYinl r. tt41 uvadll 1poJancl na protlponorkoYfch lato„nac:h radlolokt• tory. l'onork1, pluJlcl na hladlnl a nablJaJlcT • .,., akumuli· tory pod ochranou tm1 li mlh1, b1ly nihla napadin1 a a Jl•to· tou poUplnr. Nel ti pP.akwa„nl Nimci •tallll Y0bec nlco ~t.,.ltllt, dollo k vlaobacn6mu zayadanf radlolokitorG I na menllch proti ponorkoYfch plawldlach a mom•nty pP.ak.,..P41nf • n..,.ldltalno1tl - naJ1llnllfl tbranl ponorky - byl1 pryl, Nlmac:ki odpoYlcf na nbe nadala dlouho lekat. V 14tl 1 '4J bylo roahodn\lto o ur1chlan6 navbl pononk t dokonalaJllm t'l'aram trupu (lftilu)lchn odpor) a :z...W-enou kapacitou aku· mulitorO. Vadla toho •11 „.,..dan (I na uarllch tJPa
Typ XXI a dalll vfvoj Nový německý typ, zvaný XXI, I kdyf nebyl do konce války bojovi nasazen, ovllvnll dalll svitovou kon· strukcl ponorek. Jeho dkladnfm pffnosem byl tvar trupu . Dokonalá hladkost snlfovala odpor trupu na minimum a rovnU I odpor tl'enf. Tento tvar a nikollka· nú:obni zvět!eni sila elekromotorO umolftovaly blfnl rychlost 16 uz.10 pod hladlnou. Z toho vyplývalo I nov6 pofed boje. Ponorka se mohla dostat do opera.lni oblast! nepozorovanE pod vodou - Jellkot papnky radlolokito.

~~~::n~l~~u(r;:~~C:S~b~. :~~1~ 2~~~~ at!~i:t::~~:~

podmol'ski rychlo.st umolftovala uniknout vitllni prc> nisledovateltl, neboť ti mill rychlo.st nlHf nebo stejnou (téorveta maxlmilni 16, fregaty af 21 uzlO, hUdkov:l rychlost daleko nll!I) . Vlthnf spojenci vyuflll po vilce okamfltl nimeckých plánO a tzv. „kla.slck6" (tj. dlesel·akumu"torov') po. norky, kt.r' se stavily od padesitých let, vychiujf vesm&: z: konstrukce typu XXI. Nespal vlak ani vývoJ protlponorkov6 ochrany. Zdokonalovaly se hydrolold.tory, xvýflly se po!adavky na rychlost I delll plavbyschopnost protiponorkových lodi (fregat a doprovodných torpfdobor-ctl), ale hlavni byly :zavedeny nov4 zbrani, Jako raketoV' protlponorkov' stfely a samonavtdfcf torp,da. Bylo ja.sn,, fe s po. krokem dosafeným typem XXI se ponorka dále neprosadf. Zúadnl změnou mohlo být vyl'ešenf d:lvn,ho snu - vytvol'enl unlverdlnlho pohonu, umofňujldho d.iko-

vi6 plavby výhn.dně pod vodou, hluboko a vysokou rych· lostl. K tomu bylo ovšem zapotfebf vyfelit dalšf probli6m - Jeltě dokonalejll tvar trupu. nebo( snaha. o zesllenf pohonu sama o sobě nestač! . ldeiln( sdroJ enersle ponorky Po yfb..,nch atomovfch P"m b1lo bn1 zhJm4, b atomoY' en•rsl• b1 b1lo molno YJUllt I k Jlnfm Cl&ol6m n•I dHtruktl•· nim. Jtl r. t 941 •m•„lckl nimornlctvo yYhorllo p„oi•kt ma"ho poku1nlho „•akto,... pro pono„ky a"· ttSO ta.dalo obJ
PONORKYjádro

válečného loďstva

3 mil

j

I

11 t

1 Mi I.

I

1 llli I.

.

500tli

/

ii h.ti ~

I

I.

I

H: I

I

'

I I

o

~

,..-

k

""" 10

20

__, ....... lo

~o

so

vyvolanil hejny ryb, velrybaml atd. jsou toho důkazem. Praktický dosah hydrolokátorO se tfm :zmenluje asi na· 111 pouhé tfl mlle . Ponivadl u ponorky plujfcf ve větši hloubce odpadi úplni soullnltel vlnovi6ho odporu, který pfl vl:tšlch rychlostech dosahuje al 70 % cekového plavebnlho odporu hladlno'f'ých lodf, múfe ponorka. dosahovat snadno vysokých rychlostf (dnes SO, budoucnosti al 11 O uxlO). Srovnhacl tabulka nborně ukazuje na pfednostl ponorky. Zbývá dodat, fe hladinové protiponorkové lodi nedosahuji vyššlch rychlosti nef 36-38 uzlO, cofje ovšem vykoupeno mimolládně silným pohonem s neekono. mlckým provozem. Jejich aklni rádius je pak menll ne! u lodi s nllll rychlosti a nepfesah._.je několik tlslc mil. Nasd.vi tedy paradoxnl situace - I pfi stejné rychlosti ponorka „uhonf" své pronásledovatele. Výhody ponor· ky-raketonoslle jsou pak nabllednl . Skryta pod vodou s nemofnostf umUit ji - blfll se k pob~eff protlvnfka, aby pod vodou vystfelila své rakety a Ihned se maxi· milnf rychlosti v:tdillla .

„

Nový tvar trupu a Jeho dllsledky Tvar NAUTILA Ještě nebyl tak dokonalý (vychtzel z typu XXI), aby dosihl vyššl podmol'ski6 rychlosti nef 27 uzlO . Trup ponorky bylo nutno pl'izp6sobit k ještě vy!šfm rychlostem. Dlouholeté pokusy skonllly posuvenfm ponorky ALBACOflE r. 195'4 s trupem tvaru proůhlé kapky a nezvyklým pomirem délky k Jffce 7, S: 1. Měla uf Jtfhlou, výhod ni profilovanou vHs hloubkovými kormidly. jejich! ovládáni bylo konstruklně ovlivněno systémem poullvaným na letadlech. VH s kormidly pfevz:ala I úlohu stablllz:alnlch ploch . Velké směro­ vé kormidlo pl'lpomfni letadlové. Vle to znamenalo vy. sokou obratnost ponorky.Jellkof rychlost ponorky 20 m za vtel'lnu I vice se stala skutelnostl, zalilo se mluvit dokonce o podmohkém léúnf. Tomu napomáhal I nový zpllsob plavby ponorky, který pflpomfnal pohyby delflna. Vlak uké musely být na této ponorce (slouffcl jenom pokuslim a neustále pflestavované) instalovány v r. 1960 dokonce hloubkové brzdy pro plavbu stfemhlav! Zatímco dl'fvějll ponorka se ponofovala I vynofovala takfka v horixontálnt poloze, plavba pod Cihly většl­ ml ne! 30 1 se stala běfnou I u sériových ponorek . Avšak Jdti dallfho pokroku bylo dosafeno v moinostl hlubll· ho ponoru. Starlt ponorky stUf p'fekonivaly hloubku 100-1 SO m, kdeft-0 operal!nl hloubka nových je '400 m I více . Pfednostl ponorky pfed hladlnovfml lodfml • Ponork• Jo 1f te„monukfo.i„nl rilco m•nl arat1ltelni, neboť l•ll zJIJtlnl pod •odou I• velml obtlln,, • Ponorky mohou do1ahovat v1Ulch '"l'chlo1tl n•I klulckl hladlno•I lodi. • Ytzb„oJ „„k•taml I to„pUy 1 atomovtml hlHlc•ml uyfuJo Jejich boJo•oU 1llu,

Pfltomnost ponorky lze teoreticky zjistit I ne)nohydrolokátory na vzdilenost 20-"0 mil, avJak prakticky je to vlivem rušivě pOsobfclch faktorO (rOzná teplota vody, obsah soli v rOzných vrstvich vody, vlninr, plankton aj.) mnohem mi6ně . Četné falešné poP,lachy vějilmi

...

y1.nlk11

I

Typ

I I

Dallf perspektivy Atomovi pono„k•·„ak•tonodl Jo hrotnou abnnl. USA na J•ll ir:alolllJ c•lou ••01.1 útolno" stratll!sll. N•J•ltll podll1 „olnlch 1ůtnlch „o.r.poltO flo" Jll po hdw l•t Y)'dirin, na 1tavbu c•lfch s•rlltyp6 G, WASHINGTON (5 lodl), E. ALLEN (S)• LAFAYETTE (utlm 24) . Y 1oula1no1tl Jo Jich ve slulbl 11, dalll majl bft uridln1 do pr'O•o.r.u V mllllnlch lntor•al•ch. Teto jlltl. lmpoaantnf flotila by bJla 1tralnou h„oabou ml„u a t,...mf•m " „uco rilelnfm paliltlm, n•b~ sk..,t.t:noltl, I• I SSSR mi t1to podmohk' lodi, A podle 110• mlnl1tra ni· „odnl ob"*"' marU.la Mallno•1k6.ho mi jich Ylc•, 1llnlii vyab„oJenfch a „,chloJflch . I kdyl H SSSR nlkt•„ak ne
•11•

„,.„

So•lt1kf nat "kiaal tak' na mfro•' VJulitl ponor•k. CHtJ J•dlnfch cMlnlch ponorek SLAVJANKA • SllVER· JANKA J1ou toho dOkaaem. A tato 1kutolno1t, 1pol" I pr'Vfml projekty podmohkjch cilt•„novfch • nikladnfch lodf, nim Plkajf, b velka„f'!:h v1nilpO tachnlky "obo,-u ponor•k bude nakonec v1ullto vo pro1plch lid1tva . tNf. R. GftilGft

Zoml

Ro1.mlr1v m d"kaX llrka

710-820

Yhl„k nad hl•dlnou t

1893 1912

GUSTAV ztot U: JS

N

'

18 x 3,3 65 X 6,5

1"40/12

IX-C

N

77x 6,8

1120

ttH/
XX!

N

77x 6,6

1121

1954

AlBACORE

USA

1954 NAUTILUS USA 1960/'2 E, ALLEN USA THRESHER 19&1/U USA (0daJo „ychloltl, ud,yani u lodf úsadnl orl•ntacl phpoluna na km,)

„ ...

26'

1218.

·

Dru pohonu • •lla " k

EM DH-2000 EH-1000 DM-1400 EH-1000 OH-1000 EH-50101 OH- 1700

I

''"''°''

v km/hod. n„d/pod Yodou

I

Aklnlridius

km

ll/18 l2J17

JlO 15 000

33/13

21 000

29/]]

20 500

46/61 -, -M- 1 98x 8,5 3180 130 000 A-15 000 37/50 125 X 10,1 6900 37/56 370 000 AI 85 X 9,6 3750 AI l7/6S-7'i I " ual.c:h, a dllka pla•by, udivani " nimoflnlch mlllch, I• " tabule• pro 1nadnou 61 X 8,l

VTH

449

ATOMOVÁ PONORKA

1 -lodnl vrtule, 2- ocunl kormidla, J - reduktor, 4 - parnl turbina, 5 - nouzový vynupnf otvor, 6 - parnl ceneritor. 7 - montilnl otvor reaktoru, I - raketa stf'ednlho doletu, p'i· P"""; k odpllenl, 9-odf)lfcmci 11<1>11rik1t7,10-vil ponork7 11-úttl'tdnf ,.lltelsk' stano„lti, 12-vls&vpno- l l - lidliolnhllbillJllnlplocllr.14-olljYICI prostor, I S - torpeda plod ustlm torp<domow, 16 - k'7' h7'11'1111tutddtiho JllllDftl, 17 - llolannl nidr!. 18 - akumuijtory, 19 - sldadllti, 20 --l!Snl Dlilllll, 1 1 - pro Pfzenl rtl'tlby, 12. nidrfe l'lli stflfny yzd&lm, U· jaderný t'llktor.

(Poknlovinl ~

CC c:(

E

"'

~

~

O )(

~

l. 12)

„To se vf, fe byll lld,, Uplnl lidé," chytil se sta.fec Náchor na viJllku. „Jenfe najednou z Jejich korábu vtlly takové všelijaké stroje, krájely skily, hladily je, kopaly :iem a nosily ty kamenn' desky a kladly Je k sobě, af vznikla plošina. ROfovlasf jenom suili, dlvall se a oblas

ml~.~llp~~:a~~vt~~ompuaš~~~~~·;~lo se

a ~~:ho~; ~~~li!1 .' ~~~: is:: :~~:~ 1

1

Q ~t~~r!'~/~~:;; ~~~;!~: c1v~e !a~:~~ 1

úlohy do školy a ... a. ••• "

,.Pan starosta Lot nechtěl, co ti mim povídat," řekl stafec Náchor. „On se těch strojň bil ... Tu Jednoho dne vyšly opi!:t všechny panl a dfvky ze Sodomy a Gomory a šly ke korábu a febraly." „Byly chudél" ptalo se pachole Ezechiel.

„Houby byly 'Chudé," nsmil se lelestivi stal'ec N:khor. „Byly chtivé." „A všechny obdriely stffbrné hrnelkyl" ptalo se pachole Ezechiel. „Kdepak," odtulll stařec Náchor. „Rňfovlasi řekli, fe uf Jim nemohou nic dávat, protofe by se vydali ze dsob na zpitelnl cestu. Tehdy spustily pan! a dfvky velk' lermo. Nejvíce křll:ela panl Lotová, fkouc, fe to Je od nich hanba, kdy! ona Je Jako pant sta.rostová, a fe to tak nenechi. Panf a dfvky se potom vrátily do Sodomy a lamentovaly před radnici. Rabin Amrafel vylezl na balkón a kdyf vidil tolik fenských, zahořeko­ val a pronesl kbánl. Pravil, fe vlím jsou vinni ti cizinci a fe to takhle dil nejde. ~ni a dlvky hlul:ni tleskaly. Potom se městská rada radila a lid

i~ ~~~:~r:!~~~~~~~1~!rr~e~~ra~;~~ }!

a neznal se a hfešllo se." „Vy Jste ta.k' hfešill" othalo se pachole Ezechiel. „Ne, Ji jsem nehfešll. Já jsem se .I. přidal k Lotovi, který tel s radnimi :a Gidem a Sárugem ke korábu. Poli~ cajt pan Melchlsedech se po mně sice divně dival, ale 16 Jsem pfesto šel."

l

=

452

VTM

„Proč," řeklo pachole Ezechle!. „Kdyt byla v Sodomě taková legrace ... " „Mne vlc njlmalo, co se bude dlt u koribu . Starosta Lot," pravil stafec Náchor, „se postavil pfed korib a zvolal, fe jako městská rada se usnesla, fe rOfovlasl nejsou andilé a kdyf, tak fe Hospodin odtihl ruku svou od nich. Že šlfl mravnl spoulť a nvrfenihodn' novotl.l'stvl, nehledi k tomu, fe bez pflslušného stavebnlho povoleni vystavěl! plošlnu napodhoff.1efsou zkrátka neftdoucf, nal:ef Jim dal policajtem panem Melthlsedechem doručit vyholťovacl výmir, zatlmco af sem se ozýval ze Sodomy a Gomory zpěv, samé ,flvljó, flvljó, flvljó', výskánf a muzika na bublnky a harfy. No, rOfovlasf se velmi diviti, fe něco takového neočeki· vall a fejsou velml zklamán!. Že nám chtěl! přinést pokrok. Pan Lot fekl, fe sl pokrok diláme sami podle toho, jak to chce Hospodin , Bllh Siiný a Vlthný, a fe jsou tady všichni spokojeni. Kapld.n se únl, jestli I otroci jsou spokojeni, načef pan starosta prohlisll, fe ho vyrývá, aby ianechal takových podvratných fečl , sice Ie by ho musel dát zatknout. Kapldn fekl, fe nevf, co to fe. Načef se policajt pan Melchlsedech rozhol'čll, pokrol:ll vp1ed a Jlekl mu „ fe mu to teda, kakrahnáte , ukUel" „To byl ale vOI jeden," poznamenalo pachole Ezechiel. „To byl," děl stafec N:ichor. „Šel ke kapitánovi, polofll mu ruku na rameno a zvolal: ,Jménem Hospodina a našeho pana starosty Lota vb ntýkim pro pobufovinf!' Dal mu na ruce htizky a odved I ho do šatlavy." „A to on se dall" vzkfiklo pachole Ezechiel. „Ji bych ho praštil do nosu!" ,,VII, oni tl rOfovlasf to ul neuměli," uvaloval stařec Nichor. „Oni still a bez hlesu se dlvali . jak policajt pan Melchlsedech vede jejich kapltina pryl. Potom pan starosta lot fekl, fe takhle se zakroč! proti kafdému, kdo by se chtěl stavit proti vrchnosti, a fe fádá , aby s lodi co nejďrlve odjeli, a to po uvedeni

pozemku do pllvodnlho stavu. Pak se sebral a odešel I s radnlm Gidem a Sirugem a ostatnlml. Protofe jsem tam zústal, obritlll se na mě rOlo· vlasl a ptali se, co to všechno znamenalo, a co se bude dlt s kaplttnem. l\ekl jsem Jim, fe bude vsazen do latlavy a pflkovin ke :idl. A po· tom fe ho asi prodali do otroctvf. RQfovlasl se dlouho radil!, malkall knofllky na těch lerných skflňkich, ty skffňky chvlll vrčely a potom vyšel z korábu takový stroj, který vypadal jako pavouk, a utlkal do Sodomy. Za chvlll se vritll a. prlnesl kapltina a pfekousal mu ty fetlzky na rukich." „A co Melchlsedech , co ten l" prahlo po osvětluJlcl Informaci pa~ chole Ezechiel. „ Melchlsedech utlkal pryč: a zastavil se prý al u Jordinu," uchechtl se ttal'ec Nkhor. „Bohulel tam tehd! zllstal." „Prol bohufell" ptalo se pachole Et:echlel. „Protofe potom, kdyf všechno v Sodomi a Gomoře shofelo," vy· světloval stafec N&chor, „Melchlsedech u Jordánu neshofel, a tak se :r.achovall policajti al do dnelnlch

wO." „A jak to všechno shofelol'' ptalo se pachole Ezechle!. „Asi trl dny nato prlšlo několik rOfovlasých mufQ a dlvek do Sodomy a vešlo do radnice, kde měl starosta Lot zrovna úl'ednl hodiny. Jenfe, to se poH.d ješti v Sodomi I Gomoře pllo a hf>ešilo, protofe tam kafdé pfllefitostl dlikladni vyufili, ať ul to byla pout, posvícenl, funus nebo válka. R\11ovla.sf flekli Lotovi,

fe tedy odplufl. Ale fe podle svých musl naHdlt koráb tak, fe

výpoět\1

pfl odletu hrozné plameny a po-

chodně spálf obě města. Že Je jim to

lito, ale fe to jinak nejde, protofe by se Jinak na tu svou hvězdu Baal nestrerlll. Pan Lot se rozhněval a volal, fe Jim nevUI ale kdyby tu měl pana Melchlsedecha, tak by je dal z mlsta z:avfft. Oni ale na to, feto vilně Jinak nejde a fe mu učlnl návrh fe postaví na jiném m(stě Sodomu a Gomoru znova, fe to nebude trvat ani noc a den, a fe ta novi mista budou Jaleko leplf nef stará Sodoma a Gomora. 2.e tam budou modernl domy, v kafdém bytě koupelna, kanalizace a kdesi cosi. Pa.n starosta zvolal, fe Sodoma a Gomora Jsou dědlctvfm otcň, mluvil cosi o hrdé

tradici, krvi a pOdi, o starobyl'm pllvabu, ale ne! domluvll, 01.valy se riny na vrata." „Co to byloP" vyjeklo pachole Ezechiel. „Zhýralci I" pravil stafe:c Nic.hor a uchmufll se. „Všichni namaunl hffšnfci vyd.hl! :r hospod a krčem a Udall, aby jim lot vydal ty ci:rf Jinochy adfvky, le sl s nimi ufertuJf. Tak byli 't'flchnl niramně ro1.vernf. Panu Lotovi se tohle nelfbllo, neboť měl na paměti tohď"pavouka, co tak vylekal policatta Melchlsedecha, tak vylel ven a ffkal ústupOm, le mi jednin!. Ale opilci fe:kli, fe bere úplatky, le mi doma od rúfovla· sých hrnečky a fe mu to spočltaj[ p11 pl'lšdch volbich, kdyf jim nepfe:Je ani trošku povyrafent. ,Volte Taussiga,' fvali. Lot fekl, aby šli pryě, ale vtom mu Jich někdo pir vrazil, načef se lot zatvrdil, vnltll se do radnice, zamkl vrata a 1ekl r-Ofo.vlasým: ,Pánové, Ji za tu pakU neručlm, je to tu samý ochlasta a padouch, a( shoff jako paplr! Račte mi nikde postavit nový dúm a taky dvě

Pl'es noc Jejich strole vystavily u Ségoru trl nové domy a mě poslali do otrocké čtvrti, abych všechny otroky pi'fměl k odchodu do pohoff. To se snadno poved lo, protofe tu nebyl pan Melchlsedech. Potom," a starci Nichorovl vstouply sl:ry do očf, „po.tom se se mnou rozloučlll. Ajvaj, to slunce nějak fdpe do očf, podej mi klobouk, Ezechle li!" A utfmco pachole Ezechiel hledalo klobouk, odral sl stařec Náchor hfbetem okoralé ruky oči.

.

Jeden rAloYlatf &a druhfm mu thkll ruku, naposledy A,-..8-la. „Škoda, fe neby .... ...tlchni Jako ty," '•kla. „Al• pro jedln•ho spru.dlldho nem6hm• risko•at eóny."

.

StaJ'ec Nichor sl nasadil klobouk a pokraěoval: „No, a rino jsem tedy lel pro pana Lota. Uf měl nalofený vOz nibytkem a svršky, jel\ jsme zadem pl'es sad, aby nás nikdo neviděl, ale on se stejni nikdo nekou· kal, protofe všichni bendlll v krč­ mich. A kdy! Jsme se bliflll k Ségoru, nastal za našimi zády strašlivý hukot a horko nás oblllo. Padli jsme

vilky pro mé dcery a ji vám klidně honem na zem a zacpali jsme sl uši potvrdfm výjezdnf vlzum.' A rOfo- a oči. Jenom panl Lotova byla zvě­ vlasl povfda.11: ,No ne, copak se tu davi a otol:lla se - a to neměla dělat. nenajde aspoň padesit poctivých Dostala hysterický záchvat, ztuhla obbnll, pro které by se dalo Mco jako solný sloup a chytila ll.nět spo.udělad' ,K d e pa k, Je to se- Jlvek. Kdy! se všechen ten rtmus utlbranka,' P'ekl lot. - ,Ani ftyJ'icetl' šll, tak Jsme vstali. Viděli Jsme, Jak ptali se rOfovlasf. - ,Ani ěty1icet,' na na obloze se vznáší obrovski oh ňovi to Lot. - ,A copak takhle aspoň dva· pochodeň a rychle se vxdalufe jako cetl' ptali se rOfovlasl. - ,Vylouče· ff in lvi tira. A tam, kde byla Sodoma no,' minii Lot. - ,Tak deset,' nalé- a Gomora, stoupaly jenom sloupce hal! rllfovlasi. - ,Ani deset. Tady ne- dýmu a koul'e a vypadalo to, jako by stoJI nikdo u nic. Kromě mne, mé tam nihle vyrostly obrovské stromy feny a dcdf Ablgail a Rebekky. z mračen a popela. No vldfJ, a to je A nefhoršl ze všech Je ten gauner konec. NezOrtalo nic n Sodomy a Taussig, protofe si zrovna stavf kon- Gomory, a po těch rOfovlasých taky ne, jen plr ci:rfch slov a ta plošina kureněnf pivovar. Ať shoi'f jako pa~ tamhle, kter~ se proto '1ki Baalplrť - ,Jak mysllte,• J'ekll rliiovlasf. ,Neznime natolik vaše %Vyky, aby~ Bek, člll plošlna Baalú ... " chom mohli posoudit historické ,,Pan katecheta to ffki Jinak," konsekvence. Tady pan Nichor pro 1eklo pachole Ezechiel. „Hm, to jste vh zftra pi'ljde a odvede vls k va- sl to pěkně vymyslel." šemu novému domu ve vilové ftvrtl Ale stafec Nichor pi'eslechl tuto u Ségoru. My musfme odletět v tu poznimku. Zahekl a vstal, opfraje určitou hodinu, jinak bychom tu se o pastýl'skou h()I. museli :zůstat sto let a to se nim uf „Je veěer•." l'ekl. „Za.feft sú.dce nechce.' - ,Ji chipu,' l'ekl pan sta· dom(I. ji se muslm Ještě někam po.rosta Lot. - ,Ale varujeme vis,' do.- dfvat ... " A zatímco pachole Ezechiel hnalo dali rlifovlasf, ,nekoukefte se na to, Jak odletlme, n.dljl ulehněte a za. nido pada]lclm soumrakem domO, cpete sl uš'I a oči.' Pan starosta jim obritll se Nichor k plošině Baal· projevil dlky a lidal ještě, aby laska- Beku. vě upravil! poplatek u ú.boi'enl, fe „Ar-Baalo, Ar·Baalo,'' vydechl se aby tu neměl resty. ROfovlasl mu slum! v stal'eckých očích. dali košlk sti'fbrných hrneěktl a Ill. KONEC

SPRÁVNÁ AEŠENJ KAffOVEK prvnlho soutllnlho kola :r. e. ,_,, n Jsou tato : e 1 - NA MOPEDU STADION JEDU KDY CHCI, JEDU KAM CHCI (:r.oalka: MOTOTECHNA) e l - BUDOUCNOST Dhf ZAJISTl:TE f'OJIŠTlN(H U STÁTN( POJIŠŤOVNY (:r.oalb: STÁTNI POJIHOVNA} • 3 - AUTO· SAPON - POMOCNfK MOTOPtlSTO (zoalka: l\AKONA, llakovolk) • 4 STÁTNI SPOfllTELNA SLouit PRA.CUJ(CIM (zosfkl: STÁ.TNI SPOfll · TELNA) • 5 - PRO KAfOÝ SPORT KAtDl!HO VYBAV( BfLÁ LABVf (aoalka: afL.4 LABUf, Praha)• 6-SOL· SAPON - NOVÝ ÚČINNf ČISTld PROSTflEDEK NA RUCE (z1u~ka: KOSMOS, Čislav). VÝHERCI Z vice oel 11 000 r•dakcl VTM uslaofch 1eleof byli vylosovf;nl nhledujlcl viherci: PnnT cenu - fotokameru Admiru vyhrivi Lubomlr Plal'•k, Hk devltilet' lkoly, f:SA 986, Pfeloul'. Druhou c•nu - fotoapar4t fleJC11ret arskivi Richard Ouray, Spravedloost l. 36, Velké Mei.fflll. OllU ceny: l - "'ramkoYé. hodinky - Jan Libra, lik ZD~. DukelJki 30, Blansko: 4-5 - •kl,dad .staoy vyhr,..,.jl Miian Koltil, Jlrúkova 107, Police 01d Metuji 1 Frantllek Le•a, Timravy 1 S, Marun: 6 - eJCpozimeu· Zd•olk Dedek, Kodif· ská S, Op•n : 7 - nafukoYad lehidto Vladimir Sadke, Horn! Životice 41, Hornl S.nelov; 1-9 - souprayy na nolnl teois zllkbajf Ladl1la• Tomiltlk, Zivodnl 16, Osu·ava 1 O,• Ric:hard Neuha~Hr, Chodsk.i 80, Onnva-Vítkovlce; 10- badminton Yladlmfr Donaa::I, cukrovar ICel&ny; t t-1 l - nduchovky vyhrbajf Jifina V•Jm•lkori, $m•ralovs 15, nebil, a Mllari Havel, Tyriova HS. f:elk• Budf10· vica, f:tyfl Dvory ; IJ-1<4 - k')pad mile zlskivaJI Jos.t Jinskf, OaU-IYICe ll s Pe.tr HIH, Pod Švabinaml 11 , Phel\: ts mil na odbljenou PetrHad1tl•k, Gottwaldova l , Opsva ; ''-10 - lec:hy vyhrivajl Eva Sadko•i, Murlnskj pros. korpus 1, lenlncrad 1, Jan Po•oln'f, Nsd Kalnou 1, Brno-Byatrc. Vlast1mlla Klinko~, Malé Svatol\oYice 103, Jarmila Valé.tkori, peda101. Inn., Žarotlnovo nim, l, Olomouc, a L. Didek. Horilovskí 6, Brno 18.

lt,,

Šťestnfm vjhercUm blahopfejeme a vlem &enifOm d&kui•me u 6&st s pH.nim Ctsp!ch6 v dafllc:h kolech naJI kflf.ovkihk6 soutlb, Redakce VTH

AEšENf

ZAJ(MAVfCH ZČ . l / U

PROBLl!MO

Ntsobenl ••. Nej6plnijll felenl tohoto 6kolu utlsl P. Qyofik z Prahy-5mrc:hoY•: Mimo dvou UYedeofch pHpadO exi1tu1e poUU: 7 dal.llch <4'.l)C: 138-5796, 4x 1718- 6952, ltx t86-7l H . 18x l97- SH6, lBX 157- 4396, '48X159-76ll, l7x19S-5H6. Na obriitku ••• Je scopa tahu úpalkou nalkrt,tku,sprivn l sdilujeJ. Valat1 hornlk Z 0stl'IY)'. ŠachoYou úlohu . • . spr4vni vyfelil IC. Vacek a Kollna: I. KISI, hl (Kal); 1. ICc-4, Kel (hl): J . a6, hl: <4. a7, h10: S.180+ ablljvyhrivi. 0

Odmlny z l. l dosta/I: P. Dvol'Uc z Prahy 5: Jos. Svoboda z Kromlflfe: V. Valaek. lo"r z Brna ; lib. 8ertolod z Prahy-5trdnic; P. Jiru a TH/na; Jao Vltúek, felezoífff v Kolic!ch; M. Paulus, nud.v Liberci.

Brom borový pónbíček POHLE D Z NOV ~ GUINEJE V severovýchodnf Nové Gulnejl , v oblasti Mapriku, tlje kmen AbelamU, pi'lsluJnrkO melanéuké národnf skupiny, dosud nedoteený dobrými ani zlými silami civilizace. Žije dnes témU na. úrovni naší doby kamenné. Abelamové jsou vynlkaj[ct uhradnlci, zvláště pěstitelé yamú, plodlclch hllzy. které tvarem, chuti

i pouiitlm prtpom ínají brambory. Tyto hll2y jsou však také pfedmě­ tem nábolenského kultu. Abelamové je povaluji za své bllzké prf· butn,. jsou pfesvědleni , fe oni a yamy majf společné pi'edky: duše umftilých lidl prý vstupuji do yam-ových hllz. Pro pěstováni této plodiny musejl Abelamové ukládat rozdhlé nhrady. To ovJem pfedpokládá vymýtit les. Zahrady se však v této krajině nezakládali ve stejnou dobu jako u mis: ročnf doby jsou zde, blízko rovnfku, témU nerozeznatelné a tak cestovatel najde v bl!zkostl plni rozkvetlé zahrady I holé záhony. Tam totlf bud' slavnosti nebo ·lenost domorodcll oddillly vypalot'inl lesa. Vypalované mfsto se oplotf pi'ed škodnou %Viff, pOda se zbaví kofenO a osbf yamy. Sloufl nejvýš

454

VTH

po dvě sklizni. Pllnl domorodci, kteff chtějf mft bohatou tel\, zflzujf katdor«:ni nov' tahrady. Yam je motýlokvěd poplnavi rostlina. Kdyf: začne poplnat, hraji vidy chlapci na nivsfch zvliltnr hru: maJI jakési kil:! :t kokosových ofechú a jimi se pokoušejí porazit hOlky ze feber palmových 11$t0.

Abelamove majl v prúběhu roku fadu svátkO a slavnosti. Nejvhšf z nlck je svitek sklizně yamových hHz. Vyiaduje mnoho pl'rprav. V den svitku vyzdob! se všichni mull podle pruurého zvyku: pomaluft sl tdfe, nastrkajl do vl:uO péra a kvě­ tiny, na hlavu si posadí eelenku, ověsr se hlemýldlml ulitami, na prsa e.ověsr mušle a perleťové skol'ipky. Casně :trfna učne kaldá rodina nosit svou sklizeň na nives. Kaldý se chce poctilublt nejvědlml hUuml. Nejenom proto, aby ukázali, le )sou dobf( uhradnlcl, ale hlavně proto, le hlfzy jsou symbolem muf:n6 sily, zdravf a prlzni ducha zeml'elých pfedkO. Mnohé z vystavených hllz jsou :r:dobeny maskami a lasturovým! kruhy nebo vyfeunýml oblU!ejl a pl'llbiceml :t kuuiflch per, u-

strkanými rudými a zelenými papoušefml kfldly nebo jemnými péry njky. Ženy se drfl v pondl, muii sedl v dfepu pod pfrstfešky z listL Pak jdou mu li jeden po druhi&m ke svým yamOm, s nimlf jsou - jak pevni vUI - pokrevně pl'lbu:tnl. Muf nčne ke svým yamúm hovo11t, oslavovat jejich sflu a upozori\ovat na velikost hlfz. Pfitom prišl, co mu hrdlo stačf, pfehinf a povoluje u:r:du fantazii. Všichni ostatnf napjatě poslouchajl a čekajf, komu yamy „daruje" . V lidném pflpadi to nesmt být nikdo, kdo stoji pod stejným totemovým znamenlm. Ve vyvrcholení svého vystoupeni vykl'ikne pak mul jméno toho, komu své yamy „daruje". (Z pffltl sklizně obvykle dostane stejnou hromadu yamO zpět.) Slavnost trvi několik dnO. Po tu dobu sl všichni pochutnivajl na vepl'ovém mase se zeleninovou omáč­ kou, betelových offšctch s pepfem a hašeným vtpnem. Radovinky, tanec a zpěv neustivajf af: do úplné· ho vyčerpinl celli vesnice. Nefkrisnějšl hllzy jsou uschoviny v ,,domě duchO". Stane se také, ie nf:které hll2y nevzkllčl. Takové hllzy vlak nejsou ani sn~deny, ani odhozeny, Jsou obzvlášť cenf:ny. Yamy, které nevzklrčf, jsou povaioviny za „t.emrelé" a na.klid! se s nimi jako s mrtvými lldml. Kult yamů, pěstovaný abelamskýml muil v poho11 Maprik, je pozoruhodný pffklad kultu plodnosti na vyslovenf: magickém zi~ kladě.

-du

_©____ ©" _______________ _ Pro VTM pile promovaný biolog

KAREL DUNDA

KURS SBlRATELŮ HMYZU

li

Drobné druhy chytéme exhaustorem. Škvory, krtonožky a cvrčky usmrcujeme nejlépe v čistém benzinu. V něm matcriél i čjstečně ztvrdne a nepoškodí se končetiny.

R.lid.ně označené sběry

v epruvetách ukládat v zavafovacicb lahvkh, uzavřených 1klenčným vičkcm a pérem. můžeme

Preparační

pomdc.ky

Většinu dospělého hmyzu upravujeme pro sblrky tak, aby se mohl snadno a pohodlně uchovévat . Předem se vlak jeho končetiny, kfis:lla, tykadla atd. upravuj.f do vhodné polohy a pak nechávají pfi normální teplotě vyschnout. Takové úpravě hmyzu se řiki preparace. Pouitvá se pfi ni několika pomócck. Pro upevňování preparovaného hmrzu je třeba zvlášmich entomologických lpendli.kt\. Jsou ocelové, asi čtyfi centimentry dlouhé, černě la.kované, nabofe zakončené mosaznou hlavičkou . ši>endliky jsou róznč silné. NcjsJabši, na nU se napichuji malé druhy hmyzu, se označuji číslem 000, nejsilnějši číslem 4. Pro napichovini nejdrobnčj­ šJch druhO hmyzu se užívajf ještě jcmnějli špcndllk.y bez hlaviček, tzv. mioucle. Nem;Unc-li je, stačí i jemný drátek. Minucic se zapichuji do korkových hranolků nebo hranolků z bezové duše, k.tcré propíchneme ještě silněj!imi

entomologickými lpendllky a tak je ~ tom umistujcme do sbirkové krabice. P r eparaěni Jehly se prodivajf v prodejnéch s laboratornfmi potřebami. Protože nejsou vždy na trhu, můžeme si je vyrobit i sami. Podle potřeby si zhotovíme jehly jemné, tupé, hičko"Yé atd. N6sadku si ud!láme z měkkého dleva a ve svčriku ji na jedné st:ra.nč nožem nebo žiletkou našúpnemc. Do rozštěpu pak zasuneme jehlu. Aby z drladla nevypadávala, scvfeme rozštěp násadky kroužkem. Pro preparaci křídel motýló. se použfvaji napln a dJa. K prkénku jsou připev­ něny dvě nepatrně skloněné lišty z měk­ kého dřeva (nejlépe lipového nebo topolového} a mezi nimi je mezera, podložen' hobrou, korkem nebo lisovanou rašelinou. Do ni se při preparaci vpichuje entomologický špendli:, prochézejfd tělem mot:9la. Do žlábku, který je asi centimetr hluboký, se vkládá tě.lo motýla. Napínadlo bývé asi 3„. cm dlouhé, šffka lišt se ďd.í velikosti motýlů, stejné jako šfřka žlibku mezi lištami. Pro dennf motýly stačf půl cenůmetru Obr . I -

N1pininl mo týli na naplnadlo

~~

Obr . 2 - Z p6wh Upr.vy j~o tlivých ta..-11 moiýla pfi Mplnini, O br. J Prc paní:nl jehly , \·le,·o kupovani , vpnvo vlastnorulnt z.ho tovcn.6 ). entomologie.ký t pend.lilt • t pend.lik 1 battvnou hl1vit:k.ou

široký :llábek, pro nočnf motýly, kteří mají tlustši d:lo, musl být širii. Nejprakůčtějšf jsou napínadla s posuvnými lištami, u nichž se dá šířka žlábků seffdit šroubem. Obč lišty polepíme milimetrovým nebo čtverečkovaným papírem, který nám usnadni souml:rni: rozložen! kfldcl. Napin 6nl m ot ýh\ tnovcnl motfli, které nepreparujeme hned, dokud jsou vléčnI, uschnou . Zaschlý materié.l nejde upravovat, musi se předem rozvlhčit. Sáčky s mrtvými motýly se vlož! do nějaké n4dobky (napf. fotografické misky) na vlhký pisck. Nádbbka se pfik.ryje sklem, aby se uvniti vytvořilo potřebné vlhké prostředJ. Proti tvořcnf plisni pokápnemc plsek fenolovou vodou nebo kreosotem. Zpravidla za 24 hodin je hmyz dostateč­ ně vláčný a pfipraÝcÓ.ý k preparaci. Preparovaného motýla uchopime mezi )>alce a ukazmfáček. levé ruky a shora propíchneme hrud entomologickým špendlikem. Špendllk se zapichuje tak, aby tělo motýla bylo v jeho poslednf třetině pod hlavičkou . Týmž špendllk.em připichujeme motýla do ž:JA.bk:u napí-

nad.la.

Samoz:řcjmě,

!e špcndlik musJ

být kolmo k ploie napínadla. Aby se

r

motýl pfi preparaci neotáčel, zapíchneme ještě po obou stranách za dečku dali! !pendllky. Preparovat se začlná nejprve pfedn.1 klid.lo, potom teprve se upravuje kffdlo zad.ni. Prcparačnf jehlou zachytimc lilku přednJho kffdla a opatrným tlakem nebo tahem upravime klid.Jo tak, aby jeho zadní okraj byl kolmý k ose tě.la . Protože se zpravidla klid.lo vrad do své póvod.ní polohy, zajistíme ho prouž.. kem papíru, lnerf na kondch připích­ neme špend.likcm. K tomu stačí již obyčejné lpendliky s barevnými hlavič­ kami. Pro preparaci je výhodné používat prlllvitné umělé hmoty nebo prů­ svitného (pauzovaclho) papíru, abychom při pr6ci nepropfchali klid.la. Po úpravě pfed.nJho kff.dla preparujeme podobným zpósobcm klid.lo zad.ni. Mezi předním a zadním křídlem ncsmf však vzniknout nepfirozen.á mezera, ani se naopak klfdla nesměji přlliš překrý­ vat. Když jsme napnuli vhodně jednu stranu, pfistoupime k úpravě obou klidcJ druhé poloviny motýla. Tykadla mají směřovat rovnobč.žnč s přednfm okrajem předních kř i dcl , proto je podle

Obr. b -

Zafb.cnl

r\.I

vyfukovinl hou~tntk

toho upravime. Zadeček mi být ve vodoro~ poloze. Jestliže se příliš zvccli, upravíme ho do vhodné polohy přckfi­ žcnými !pcndliky. Naopak, jc:>-li slcleslý, vložlme pod nčj vatu tak, aby bylo celé tělo rovnobliné. Úzké pásky papíru, které upevňuji k:f:ídla k lištám napinadla 1 můžeme po určité doM: cviku zaměnit za široké pruhy, které lépe upevňuji klid.lo. Nohy motýlů se u přcv6.žné většiny druhó. nijak zvl.61( neupravuji. Na napinad.lo 35 cm dlouhé se dá napnout průmlrnč asi šest motýlů. Na napinadlcch zůsta­ nou motýli tak d.louho 1 dokud zcela neuschnou. Většinou to trvá asi týden. Potom se teprve mohou exempláře z naplnadcl sejmout. O tom, zda jsou suché, se pfcsvědčime jednoduše tak, že se jehlou nebo špendlikem dotkneme zadečku. Suchý zadeček je tvrd9 a neohýbá se.

Preparace housenek preparaci vyžaduji housenky. Sblraji se jednotlivě na rostlinéch, listech, na zem.i atd. Součas­ ně s housenkou se sbiti i rostlina (při­ padně jcji Ust}, na které byla housenka nalezena. Tak housenky běláska zelného najdeme na listech zeli, babočky žahavkové na žahavkich atd. Přítomnost houPoměrně oáročnčjU

aenek prozrazuji tzv. požerky, které jaou někdy pro určité druhy charakteristické. Jsou to části rostlin, většinou lisrO., které housenky ožraly. Požerky se abirajJ společně s housenkami. Preparuji se podobně jako rostliny pro herbář a takto upravené se montuji do sblrek. Chlupat~ druhy hoUAenek se usmrcuji ve smničkéch, housenky bez chlupů můžeme utopit v benzinu nebo ve vodě. Zpravidla po naolika minuůch jsou mrtvé. Potom je pinzetou vyjmeme z kapaliny a necl1'me oschnout. Housenky ae preparuji většinou také na sucho, tak zvaným vyfukovéním. Podstatou preparace je odstraněn! ynjtř­ nich měkkých čisti t& Provéd.J se to tak, že se housenka položi na bok na podložku ze saclho papíru a potom z ni pnty nebo kulatou tuikou vytlačujeme obsah směrem k fitnimu otvoru. Je to vlak třeba provádět velmi opatrné, aby nepraskla pokožka. Préci si usnadnime tim, že fitnlm otvorem zasuneme špendli.k s ohnutou špičkou (upravený jako háček) a zachyúmc jim stlevo. Vyúhnemc ho a utrhneme. Vytlačená prázdná pokožka housenky se navlékne titním otvorem na skleně­ nou trubičku, na konci zúženou. Zhotovíme si ji sami. Nad plamenem kahanu držime asi čtvnmcrrovou tenkou skle-

~

~~~~~:~j~c o~= ~~~c ~lnoem~!~!! ~

tthnemc rourku do stran, až ji přetrhnemc. Hroty opatrně ulomíme tak, aby byla z~Uténa prOcbodnost zúženého

e a

K

~:n~0~!fh~:;~y~u:~č~~~~l~::é~~ ~

se použivt jako rozprašovače voňavek . Protože housenka musl po celou dobu preparace zllstat navlečena na trubičce, must se vhodným způsobem k trubičce připevnit. Zachycuje se bud zvláštnim

O:

~

O

pérovým drlikem nebo vlhkou niti. K rource se vUc housenka pokud možno jen za poslední článek, a by se nepoškodila. Do housenky vháníme pomoci balónku vzduch a zároveň ji suš!me. Otáčíme housenkou nad plamenem kahanu, který- je pokryt plechem (na třínožce), nebo housenku vstrčíme do silno&t!nné skleněné trubice (jak je znb:orn!no na obrázku), nebo do cylindru od petrolejové lampy. Pro kontrolu teploty dáme do cylindru proužek slabého papiru. Nesmí teplem zhnldnout, protože by se poškodila i housenka. Usušená housenka nemčni tvar, jestliže do nf pfestanemc foukat vzduch. Jestliže se některé čAsti housenky vchlipuji, musíme vysoušet dále. Usušenou housenku opatrně sejmeme. Protože bývá k rource většinou přischlá, slabě ji na těchto mJstech navlhčime nebo slabým entomologickým špend.Ukem ji od trubičky uvolníme . Potom usušenou kožku navlékneme na stéblo slimy pfimHcné tlouštky a při­ lepimc syndetikoncm. Do vyčnivafldho konce st~bla se napicbnc entomologický špendllk~ jimž se housenka připevni do sbirkové krabice. Pochopitelně nesmi chybět lokalitní listek s přesným popisem (datum. 1 m11to nálezu, hostitelská. rostlina atd.) . Drobnějši housenky se z konce zúžené trubice ncsnimaji, protože by se poškodily. Zúžen; konec trubičky se ulomí, vsune se do nl:ho dritck, přilepí lepidlem a vyčnivajid konec se ovine kolem ipcndliku. Nejmenší housenky se s ulomeným hrotem zúžené trubičky vkládaji do sk.lcnčn9ch trubiček, které pak na jednom konci uzavřeme vatou a na druhém korkovou útkou. Do ni se dá vpfcboout entomologický špendlik s lokalitnim Ustkem. (PokratovAnl pHltl-)

Vyfádflt vektorový soul.ln pomoci souh.dnlc fe Velttorový soJl.ln je definovin (u ni.s) jen pro vektory z trojrozměrnfho prostoru, tedy jen pro trojice pfsmen. Je·ll tedy i ~ (a1 • a,, aa), ~ = (b 1, ba, b,), potom Jejich vektorový soul.ln p = i X b = (p 1• p1• ps) má slofky PJ = "2bs - a1 b1 Pa = a 1 b 1 - a 1 b. Pa- a 1ba-ltb 1 Napl. Je·ll opět i= (1,3,- 2), b- (2.4.S) Je ix 6 = p = = (23 ,-9,-2).

M4

obtllnějll.

budouclch objevitelú PlilPRAVKA BUDOUCICH OBJEVITELŮ • M 4 SkALÁRNI A VEKTOROVÝ SOU~IN

iu

~

w -I

-C '::

:e~~!~ ;~~::'n :!,;:1~~~~i"! [ť~~~ t!j!~r:~: ~

1e ale ani komutatlvnt: O ixb - -bxi, tedy ixb p b x i : maj l opal.ni. směr. ~ Zbfvi jen úkon dlstrlbutlvni; ten platf: (a+b) X Č=- ax li ix C: _ ~ _ _ • _ _ _ Nenl te
+

-/,71 ,

I

b)

• F. ; '

_ „,

r.

Jak6 'Vlastnosti rTii skalirnf soul.Inf Platí pro n ěj úkony komutatlvnl : i .6 = b.i dlstrlbutlvnl: (a+b) .Č = i .C+b.C Poz.or! Zákon asoclativnf neplatl, (a.b).c ':F a.(b.c)!! Je totlf (a.b) .c vektor c, 'Vynásobený Číslem (a.b); a.(b .c) 'Vektor a, 'Yynbobený l.tslem (b.c). Ale vektory i a C mohou mlt rOznf smiry; pak I vektory i.('6.'č) a (i.b).C maff rOz.niE smiry a nejsou st tedy rovny. Ze dvou vektor6 však mllfeme udilat lešti jlnY součin : na obr. 2 vidíme. fe vektory i, b určuji rovnobHnlk o plofe P = l• l· lbJ.sln a. l\ekneme , fe vektorový součin dvou vektorO a, b Je takový vektor p, který mi velikost P a směr kolmý k ro'Ylnl. url.en' vektory a, b. Je tu JeltE neurčenost ve smlru : „kolmý" mOfe být „nahoru" nebo „dolO" . Dohodneme se, le směr url.lme tak. aby sysdm bl,.l pravotol.lvý; kdybychom šroubovali lroub směrem od a k D, pak smlir postupu šroubu udávi smlir \lektoru p. (Obr. 3.) Co vb.k, kdyl nktory i , b majt ste)ný sm&r? V tom p1fpadE se rovnobHnlk sploltl na pl'lmku - a plocha P le rovna nule . A my Jsme sl rfkall, fe nulový vektor mi velikost rovnu nule a směr mu nep1isu1ujeme . Je tedy vektorový soul.ln d'YOU rovnobitných vektorO roven nulov~mu vektoru O. Pflroxeni j vektorový součin vektoru sama se sebou Je roven vidy o. Vektorový soul.ln nktorO i, b znal.Jme ix b, nebo hranatfml z.a,. vorkaml: [ib]. Múleme tedy psáti vfdy i.xi = o .

14 f sh

C

1

V mlnul6 lekci Jsme se dovidlll nko o vektorech : známe analytfckou definici vektoru (uspoHdaná n-tlce čísel+ p~vldla pro sč fúnl) I 1eometrlckou (vefll:lna určená smlrem v prostoru a velikostí); umlme sečist. • odellst dva vektory a znúoblt nebo vydilit vektor llbovolným elslem. Dosud Jsme vbk vektory nenboblll mezi sebou. Vektory lze vztjemni nboblt různými zpOsoby ; všimneme sl nejprve tzv. skal6rnlho součinu . Naobr. 1 fof4:rtlačfauto.jakou konipricll Zelkoly v(me, fe prtce se rovni součinu drthy a sily. To vlak plat! jen tehdy, pO.Sobf·ll Jof4r silou ve směru drihy, pf. t.). Jestllfe tlačl „z boku", (pf. b), můfeme Jeho sflu rozJolJt na dvě n:avúJem kolm' slofky, z nicht z.fejmi pouze slofka F1 způsobuje pohyb auta . Obecni proto platl: (vykonani prtce) - (drtha).(slofka sily do smiru dr'hy). Dráha je vektor, slla tak6; práce však je url.ena jen vellkostf, nikoli 1mirem: práce je pouhé l.fslo. Máme tedy návod, Jak Jednlm zpOsobem znisobit dva vektory: Vezmeme prQmk velikosti Jednoho vektoru (slla) do smiru druhiEho (driha) a znásoblme absolutnl vellkostl druhiEho vektoru (d"ka dráhy). Ta~to ziksaniEmu llslu Hkime skalirnl soulln dvou vektorO a zna· tfme i.b nebo (i b). Vllmnke sl , fe skalirnf soulln vektoru iama se sebou se rovná dvoJmod jeho velikosti: i . i - Ii 1•. Skalární soul.ln dvou vektorů na sebe kolmých se rovni vfdy nule (prOmk vektoru do kolmého !m~ru Je n\!_lový). Kdo zni geometrické funkce, vidí, fe a. b = fa l-ltf! .cos a, kde « Je úhel sevl'ený vektory. To je tedy geometrický smysl skal6.rnlho součinu . UvafuJl-11 vektor Jako napl'. trojici l.fsel, dostanu skalirnl součin tak, fe "ynisobfm pffslušn6 slo!ky_spol u a sel.tu : • - (1 ,3,-2), b - (2. 4, S), potom a. b - 1.2+3. 4 -l.S = .f. Na obrázku sl lze snadno O'VUlt , fe ob" de· flnlce skalirnlho soul.lnu , analytická I geometrická, vedou k tiEmul výsledku .

l

C .Q

Ul.Inek Jiný ; ve fyzice Je Jeho mírou txv. moment sily. col Je nktorový soul:in sllt a polohové.ho ve~ toru e.._Osob!_Jtl tét~sfly. _ted1 v nd~m pNpadě M 1 """ r 1 xf!;, R 1 ... r, xt1 a M1 = r. xF1 • M,. M, 1PeJ m~ mm „vzh ů ru 11 , M, smi:rem u nikresnu (kolo se také bude oti~e t opačným směrem nef v pl'edchot.lch ptfpadech!) Za imínku jeftě stoji, ie objem rovnoběfnosc l nu o hra.nich i, b, CJe V - i..[bxC] (slovy : skal_!rnf soul.ln vektoru a a vektorového součinu nktorll b, c). Protofe

=~~j;i i~[S~n~ :et~~x ~) C:n{~~6J~~r:>' ~=~!': ~~rf~~~ 3

1

soul:ln platl tedy úkon asoclati'Ynf v uvedenfm tvaru .

a,

KONTROLNI OTÁZKA: Vekt"'l_ b 1sou diny troJlcoml i!lsel• (1,-1,-2), & (3, 4, 2) U~ete l•llch skalirnf součin a .b I vektorový sou~ln ixb , _ Jaký je objem rovnobHnon6nu o hn.ni ch i, 6', c, kde c - (2,2,2)1

a-

I

=

HÁDANKA STARÁ ....>

~>-

TISÍCE LET

z < :r o ~

~

horich; ty tu opravdu jsou, vldyť samotn6 Azory jsou vrcholy ~t:hto hor vystupujfcf z mofe. Platón psal o rovlni nedaleko hlavnlho atlantsk6ho mi.sta - I ta se na dni oceánu nachb.L Nemime molno1t ovUit 11 Plat6novo lllenl • pGvodnlc:h pramenech. V hbtorlc:kfc:h dolcumentac:h Starfho Eaypta na· l•ou 1.ml"ky o Atlantldl. Ale mOlem• •• obrttlt lc pewnl 1tanovanfm faktOm a porovnat Je 1 lc1ando1i1. Do1tan•m• ptekvap1i1Jkl 1hodu, kter' 11 povilmla 1ovlulci 1eo1rafka I!. ChalemaJ1terOvi. ZamlPlla H na :z.nt.mA fakta o vfvoJI Zemi v dobl ledov•. Nenl podlvn•, le konec tito epcchy 1ouh1&1I • dobou úniku Atlantidy, Jak JI uw•dl Plat6nr Jedno I druh• prollo t•mlP 1oulunl. J• to nihodaf Ne.

Podfvefme se na mapu. V obkllhnt tfl pevnin Ameriky, Evropy a Afriky - v Atlantském ocdnu se nachh:t ostrov, který pfehruuje cestu teplým proudúm na sever. Proto jsou Amerika I Evropa pokryty ledem . Tento ostrov, nebo molni nevelki pevnina, Atlahtlda, teple proudy zastavuje. A najednou dollo ke katastrofi. Pfehrada zmizela. Teplé proudy umfrlly k severu. Podnebí se zmfrnllo, ledy roztily. Je molné, fe únlk Atlantidy otevhl cestu Golfskému proudu do Severnfho ledov,ho oceinul Dno se fešti dlouho nemohlo uklldnlt . Zlistaly ostrovy,

TATO ZÁHADA existuje ul tisfce let. Spory nepfesdvajl, naopak jsou sdle boul'llvějšl. Diskutuji historikové a archeologové, ocdnologové a a:eologové, geografové a etnografové, dokonce I Jazykovědci. Pojednávi o nf kolem dvaceti tlsfc knih, důmyslni argumentujfcl pro I proti. Stopy po ostrově Atlantů se hledajf všude, na souli I v mol'I. Jaký prostor pro smělé hypot6zy a ujlmavé diskuse! Ale ... a( se dlskutujfcl snalI sebevlce, nemehel! deflnltivně flci ani ano, ani ne; pl'lmé dúkny ntfm nikdo nemi, všechno jsou jen domněnky,

pouhé dohady.

Poprvé se 1mtnil o Atlantidě surofecký filosof Platón, iljlcl ve čtvrtém stoletl pi'. n. I. Ale ufátek tajemstvl sahá ještě dále, do Surého Egypta . Egypdtf knHI pfenášeli prý - podle Platóna :.. x pokolenl na pokolenf legendy o J.ihadné, kdysi utopené uml Atlantll s bohatou a vysplfou kulturou .. A co soud I dndní vědci l Nejsou jednotnl. Avlak doba neopod1tatnlnýd1 dhk1i1•f Jil mln1i1la. Vida pokrollta d•l•ko vpted. Dovidlll hm• H mnoho nov•ho o pG vodu nafl Zemi I o vývoji lld•tv•. Jdeme 'f'ytrvale po •topjc.h 1anlklfc.h dvlliud. A pteu dl1U.vi Atlantida po"d ú.h1do1i1, ovlem nenf JeJtl t•l•no po•lcdnl 1lovo. Kdo nim di Jedno1n1lnou odpovlcl'l 81i1d' vywr•tl a1i1tenc.I Atlantidy, nebo JI potvrdil MoHtl 1-lo1ov• a arc.h-1010••· Odpovld' nale1no1i1 na dni oc:ein1i1. Dno la1cm odhall 1taleto1i1 d.had1i1.

Tedy Atlantlda se pOl"lořila na dno ocdnu ... Nakolik je pravdivé vypni.vin( egyptských knHfl Podle jejich slov dollo k zinlku pevniny pflbllfnl phd deseti af dvanácti tlslcl lety. jeho pi'fčinou bylo zi"ejmě nihlé sesuti zemské kúry. vyvolané mohutným zemitfesenlm. Byla vyslovena i myšlenka, fe zkát.u Atlantidy a „potopu světa" zpúsobll obrovský meteorit, který padl do moh. A( je to tedy jakkoli, Atlantidu je tfeba hledat pod vodou. Ale kde? Názory se rOznl. Ul sim nbev Atlantida - prirozeni vnuki myšlenku na Atlantský ocein. Ocein Je však vellký. A jen výzkum reliéfu jeho dna dovolf u~lt vice či méně pl'esněji molni mfsta katastrofy. jdou dvi-Atorské a Kanirské ostrovy. Tam dokonce I nynl dochbJ k boufllvé vulkanické čl'nnostl. kteri ničl I tvoff nové pevniny. Nejpodtvuhodnějlf Je, le mUent dna, na Jeho! základi sl mOfeme pi"edstavlt celkový relltf, se v pod· stati shoduje s Platónovými údaji. Piatón psal o vysokých

458

VTH

rlizn' vyvýšeniny, takle Golfský proud začal pracovat plnou silou teprve poz.dijl. I k tomu, aby ledy ronily, bylo potfeba mnoho let, Kromi hypotézy o „atlantské" Atlantfdl exlstu)e I dalll - o Atlantldi středomoi'ské. Jejf stoupend tvrdl, te Atlant6. lill kdesi v oblast! ostrova Krity v Ege)sk6.m moři . Optrajf sv' dohady o archeologické výzkumy. Vykopivky na Kr4:tf odkryly starobylou kulturu doby bronzov6.. To, co bylo nalezeno, podobi se v mnoh6.m Platónovu popisu. Paláce, chrimy a loďstvo t6.to bohaté země bylo pfes noc znileno. Pflchizf na pomoc hlstorlcki geologie. Nedbno fecký vědec Galanopulos, archeolog a vulkanoloi, dokbal , lev dobi uvedené Platónem dollo k mimoH..dni silné erupci podmol'ské sopky poblff ostrova Kréty. Ooprovixelo ji mohutn6. zemětřesenf, které smetlo s povrchu Zemi misto Atlant1l a pohřbilo na dn~ nedaleko ostrova Santorln. A Kréta Je jen zbytek Jejich panstvl. V&A.Jemn& podob"ott 1tarod6vnfc:h clYllluc.1 v1bu•uJe ůdlv . Epptlk' pyramidy a may1k• atavby na americk4m kon· tlnenti J1ou 11 velmi podobn6. Atlantow• mohll c:eltovat a dokonce i pPeplo1i1t ctc:eM. Zbytky Jejich niroda H tPeba 1i1udllJ v 01tatnl
A( to tedy bylo jakkoli, ať se Atlantida nachbela kde chtila, přece JI najdeme . Ovšem, e>elstovala-11 opravdu . Podle slov Valerije Brjusova, který :rasv&ll této úhadné pevnlni celou svou pricl, musf být odhalena, protole JI dljlny potfebujl.

>

5O ~ :J'

"' Ci:

Sl

~u~ol=~~~e~~,:~:zc~~~~e ~~j~s::~

e

pomoci kalotových modelO (obr. l C - molek. hexanu), ve kterých se >

pfi~!~r kv::~~j~ ~~~~~;ý

zejména v organické chemii u sloučenin

~ C(

~~~~~· ..,':':~~ 1 p:a;~~~~~l~~ ~větéc::i ~

Vedle úkladnlch vazeb (Iontové _. a chemické) známe ještě dalšf :> vazbu kovovou. Aby i v tomto ~ p11padě dosihly struktury vúcného u.I plynu, odevzdivajl atomy také své _. elektrony. Chyblijl vlak jiné atomy. O které by tyto uvolněné elektrony

I(

J:

i

~~~:~·lenE~e~~~? nai:1:;m1 ::!~~ 20

výml zbytky, které rovnoměrně obklopu)t jako lehce pohyblivý elektronový plyn. V kovu jsou ::: kladné ionty ulofeny v elektrono· vém oblaku (obr. 1). Ani tato vazba nevytvái'I same> statné molekuly. ale větší celky krystalovou mřílk.u - s pravidelným uspo'fádinfm lontO Oalšl dOlelJtou

;8

3. Molekuly sloulenin (napl.

vody

H10) jsou také stejné, ole jsou slofeny z atomO rOzných druha. Chemicky je lze rozlofit na valné prvky.

4. Ve smblch jsou molekuly rOzné; smbi se dajl dElit fyzlkdlnlmi zpOsoby no ldtky chemicky list6 (obr. 2). Plsemným symbolem molekul Jsou chemické vzorce. Proto!e mezi stavbou molekul a chemickými pfeminaml látek je nejuiší vztah, informuji nú o jejich struktui'e nejlépe vz.orce strukturní, ve kterých atomy znb.orl\u)eme jejich symboly a jednoduché chemické vaz.by mezi nimi spojovacl fárkou. Jsou.I\ atomy spojeny dvěma nebo tfeml vazbami (dvojnou a trojnou vazbou), plšeme ve strukturntm vzorci dvojnúobnou nebo trojná· sobnou spojovacl čárku. Ze struktur· nich vzorcO lze vyčíst nejenom, které atomy jsou bezprostřednf: svázány chemickou vazbou, ale lze 1 snadno odvodit vzdálenosti mezi atomy, jejich prostorové ulofenf a pohybov4. mof.nostl atomů v mo· lekule. Počet chemických vazeb, kterými

, • „„„•• • „ , ', •• •• „ '„ -· '„ • • , ••• • • • H!.L.I U M

VOOÍIC

'"'l i

>'ool:"„

"o.y11fk„

skwl.c"'"°

'Oola

atomu, svlrajf úhel aso 1100, tzv . úhel valenlní. Uhlíkovému atomu se pfisuzujl čtyfi valence (Je čtyf. vazný), které směřují do vrcholO pravldelného ft yňtf:nu . Spojl·ll se několik uhllkových atomíi za sebou , jako ncpi'. v hexanu

'\ ,..I<:

4'~ „. \

(obr. 3, 4), vytvorl uhllkový i'ethec, v něm! kaidé dvě vazby , spojujfcf navzájem ti'I sousednl uhlíkové atomy, musí svírat valenčnf úhel 1100. Zbývajfcl dvf valence kafdého uhUkového atomu, které musf vy· hovovat také uspol'idínl do čtyfstě· nu , jsou pak nasyceny atomy vodlku. Význam orientace vazeb a valenčních óhlU vyplyne z porovnin l čtyf uhlovodfkO s kruhovými i'etézc.1: cyklopropanu (1), cyklobu· tanu (2), cyklopentanu (3) a cyklohexanu („).

CH,

"

CH/1 -

CH 1

I

2

t

vlastnosti kovov' vazby je, fe p\I· vodnt atomy be do značné mfry nahrazovat atomy Jiného druhu. Souhrnělze flcl o stavbě látek toto: 1. Atomy, s výjimkou rnertnfch plym) (hfllum, neón, oreón oj.), neexistuji

sctmostotnl. Shlukuj! se ve sfofitljll

útvary. molekuly. 2. Molekuly jednoduché ldtky. tj. vol· ného prvku (nop1. vod/ku H1 , kyslfku OJ jsou stejné o skJ6dajt se z t6hof druhu otom42. Jejich rozkladem nevzni· kct)I /6tky nové, nebo( prvky nemOfe· me chemicky rozloflt.

se atom dovede zapojit do molekuly, se nazývá vaxnosti. Pro nhné atomy je rOzná, pfi čemž pro kaldý druh atomu je určitá vaznost nej· bHnějšl. Prostorové uspoi'ádinf jed· notlivých atomů a směrů vazeb

CH.-CH1

I

I

CH 1 -CH 1

1

2

CH,

I•

I

"

i:

CH 1 - CH,

/ CH,

I

I

I

CH 1

CH 1

CH 1

"

CH,/ 3

"

CH,

I

CH 1

"

CH,/ 4

1 a 2 nejsou pNliJ stálé a snadno se rozklidajf, neboť úhel sevťenY jejich vazbami mezi uhllkovými atomy je menši nef normálnf valenční úhel (1100), takle tyto kruhy jsou napjaté a snadno se otvírafl, pfl l:emf se sloučeniny chemicky měn!. Naproti tomu sloučenlny l a '4 Jsou slou(:enl· ny stálé, neboť vaxby mezi uhllky svíraji úhel blfzký úhlu valenčnímu. Cyklohexanový kruh neleft kromě toho v Jedné rovině, neboť jsou zde dvě mofnostl prostorového uspoňidání, tzv . forma Z a forma C (obr. 5). Úhly jsou v prostoru ~ n'lznl orientoviny, avšak všechny mají hodnotu 11 00, takle v kruhu ~ nenl iádné napěd a cyklohexan je proto sloučenina stálá . Sloučeniny

!

VTM

459

DILNA NA KOLENĚ

~

ft'AHOVAd Kút NA mtbtOLICKO

F ,„, 11Moo1•--1c11 „„..,,,. potili,,,..._ .......... .,..,,a .,..,,.<...,._

..............,....„„_,,. „..................__...,,,... ·-· .......... „.................-. „ • ..,..._......,........111-1111e,...,. ....,.._ ... u

I

a - f f .... lltkllCY,..._podle-u.Pfedu ltyfl&-

.............. _„... --....,.„. ,....._, ,,,...... .... .-,11,.-....,.„111111~

www;ld

I a .......

•l..,...lm llo_o _Je,

~

• ._,. ..... ptl&a dolil. Pfl . . _ _ ,

t....,. „ fl'Wlllm ""°"""' -

_p•n-•1„ „

,...nt-u •

..............1rw............... 11......... -....

Kalcii vtlpnj n ...,.. .......„Jnfnf " r brl „OHna nakot-1",d1k;hl fOI Kbe Zullelt• po11a. p6vodni d
•ir

UM.I tucap 11 a odrnb m• ob.,Plym IHIMriP•rn• l'Pllp&ir klMJ16pe•tro)ooplt)" cn.6 df'Vbif """"' rouahcwl ,,.. krotil 1t ,1dek e PotboHCI UH Yf• ro•ku n_,.,, pf.uhont IO Kb • PH pajt. dl pi.mm• krdby •U.f!J w fllllao--

tl.-ch6m tlilrdlu ailmalltl• p#ek,..11

e Pri tJd•l~J pf spht1111 ~lplk• 4'o IHiho rok aWl•r oanal -.1 „011"• kol.al,._ ,.,., adH11U U'f'edte I •• pfitphku • t.u.n. ftanUe, ktePI p li

ptlme autorit"" -'...ttO , Dilnr - •ol•a

„„.„

hl" o dalfi poclll'ObnottJ • rsdr.~n•a upom1-u .,.lal t"'6nk111 n• e

„

fl:\ll(op1.., M

rMYraC.JI

R ozmanitě U směrnění

Vaření na svítiplynu v domácnostech je vhodné proto, že regulovaný plyn umožňuje úsporné pfivád!ní množství tepla i velikosti plamene. V mnoha pflpadech se však této možnosti pln! nevyužlvá. Správná regulace plynu je totiž značná rezerva pro zhospodárnl:nf chodu plynových spcr tře bičů.

Plynové sporáky mivají vesmh čtyři boláky, z nichž jeden je velký, jeden malý a dva středn.I velikosti. Chyb, kterých se dopoušúme při používáni svítiplynu, aniž si je uvědomujeme, a které pochopitelně majf vliv na spotřebu plynu, je několik.: Nevhodná volba velikosti hořáku nebo dna nádobyi k ohřivánJ a vaření vollme vždy velikost vafice vzhledem k velikosti dna nádoby, anebo naopak takovou nádobu pffslušoé velikosti vařiče. To z toho důvodu, aby nám plameny zbytečně nepřesahovaly okraje ru\-

což má také vliv na snižení spotřeby plynu asi o 5 až 10 %. Správným seřízením hořáků a péči o jejich čistotu docilujeme pak plnou účinnost hořáků. Odstranění všech těchto chyb se příznivě projcvi v úspoře svltiplynu. Karel N.'.'mec. Phefl, Prokopov111 29

doby.

Pflklad: Na obrázku A je spotfeba plynu k oblátí stejného množstvf vody asi o 30 % v!tšf, než jak nám ukazuje obrázek B, kde byla volba dna nádoby s ohledem na velikost hoř4ku správná. Dalšl chybou je maximálof otevření kohoutu hofliku po celou dobu vařeni, kdy je spotřeba plynu až pětkrát větší, než je potleba k udržodnf varu. Samozřejmě, že zapomínáme i na přikryti nádoby,

• OC:LÁTI! TO TAKt TAKr. Dl.LÁTI TO TAKll TAKr.

Do urlilw O.lit• to tak' takl mohou •••llat ...., pl'l1plvk,ltenUI, ktel'I na nic:o vtipn,ho pl'illl pr! obrl.blnl kovG a dPava, lapenl I tmelanl umllfch hmot, pijenl, ktel'I •• •kritka fortelnl umJJI ohink ve 1v• domicl dllnl. Kddf z. uvel'•Jnlnfc:h nipad6 bude mimo obv„k"ho honoriP. odmlnln knllkou z odborn• literatur„. e DILÁTI TO TAK~ TAK • O~LÁTE TO TAk TAK •

NOVt KNIHY STATNfHO NAKLADATELSTVÍ O~TSKt KNIHY Alois Mlkula,JEDOVAT~ ROSTLINY - Výběr dva-

advaceti nejběfnějšfch jedovatých rostlin, které se u nás v p1frodě nejčastěji vyskytuj( ~ Podle obrbků a výstiiného textu se je naučíme bezpečně rozeznávat.

•

Václav Netulil, NAŠE STROMY - Najdeme tu vše podstatné, co máme vědět o Jehličnatých I listnatých stromech. Názorné barevné obrázky vhodně doplňuj! text.

•

Jaroslav Splrhanzl-Duril, PTÁCI NAŠICH ZAHRAD - Barevné obrázky ptákO, ktefl hnizdi v našich zahradách nebo tam xalétávaji za potravou, doprovb:.ejl stručn~ charakteristiky. Naučlme se tak rozeznávat a určovat nejtyplčtějlr uiltečné ptáky, s nimi! se u nás nejčastěji setkáváme.

Roboti

I

PATDITllf Ú~AO

Jean Ollivier, POTOPEN~ M~STO - Svět ticha hluboko na dně moře je přfstupný jen těm nejodváinějšim z odváiných. Olivierovl hrdinové v něm proliji veliká dobrodrufstvf, jel vrchol! v den, kdy se pfed jejich zraky objevf v %áfi podmohkých reflektorO trosky dávno zapomenutého potopeného města.

•

John Gunn, CHATRt V HORÁCH - V detektivním maljch hrdinů autor nejen naplnavě vypravuje o dobrodn.ižstvlch, kteri p11tom profínjl, ale pflbllfuje současně našim čtenářům zajfmavým způsobem život a zábavy australských děti, australskou pflrodu a širé pl'ibě:hu

moře .

•

Karel Nový, RYBA~fCI NA MODR~ ZÁTOCE -

Ze vzpomlnek na šbstn:l léta dětství vznikla půvabná kniika o osudech rodiny ledi\áčků. O obllbenosti knihy mezi &en:lřl svědlJ jejf jll Jesté vydáni.

•

Jules Verne, CESTA KOLEM SV~TA ZA 80 DNI -

Phlleass Fogg se vsadil, ie u 80 dni vykoná cestu kolem světa. Čtenář' s napětím sleduje, fak Fogg se svým věrným sluhou překon:lvi n:htrahy, které mu klade tajemný ne· p1ftel - a jak po mnoha nelekaných dobrodrufstvich svOJ cestovnl plin přece jen uskuteční.

•

Ludvik Soulek, JAK SV~LO NAUČILO KRESLIT -

Nová edice Modrá stuha zahajuje knihou o fotografll, kterou napsal známý teoretik fotograílcké tvorby. Ukazu)e v nf mladým čtenUům vznik a historii vynálezu, který pomohl měnit svět. Podal'ilo se mu vytvořit pfltafllvý obraz lidské práce, který nufme nejen skvělými výsledky fotografického umění, ale I pohledem do l:ákullsf fotografické tvorby, na slofité cesty, po nlchi stovky pracovnlkll k těm výsledkům došly. Autor se p1itom dotýká Jak technické stránky fotografie. tak I estetiky Jeli tvorby. Pomáhá nacházet ve fotografování mofnost vlastnfho výtvarného profevu .

VTH

46f

Z prófczu jidra vypočftáme počet úvit'll na jeden volt. U malfch uansformátorů vystačfme se vzorečkem:

45 pr6.fez J'dra (cm')= po~et z•vlt6 na l V. V poslední dob~ se množ{, jak houby po ddtiJ návody na zhotovení selenové nabíječky akumulátorových baterii. Nakonec ai to vylidala nutnou. Nebývalý rozvoj motorismu v naši zemi vyžaduje i péči o vozidla a jejich dopli\ky. A je to pr4v~ akumulátorod baterie, která vyžaduje mimořádnou údržbu. Vtdyť je to 1oučástJ která představuje znač­ nou částku peohJ a na jejJm stavu do znač.nt míry závisl spolehlivost provozu vozidla. Kdo má. nabllzku opravnu, která je na dobíjeni ak.umulitoró zařízena, má o starost postaráno. Kdo však nemá tuto možnostJ je postaven před problém, jak aplnit požadavek péče o akumulátor. Dnes se dostanou ke koupi v n. p. MOTOTECHNA nabiječk.y v cen! asi 280 Kčs. Za dneinfch možnosd je však šikovný „kutil" schopen si postavit nabíječku za pfijatcln~jli cenu, asi za 70 Kčs. Olem tohoto článku neni n.Avod na stavbu selenové nabfječky. T~ch ji! bylo dost. Při volbl nabíječky a ahánlnJ součástek se vyskytnou problémy. Prvnfm bude transformátor. Jsou k dostání v různé velikosti, ale boňf je to s výbErem takového, kterj' prhE potřebujeme. Pro navbu nabijeéky je potřeba transformitoru o t!chto bodnotAch:

• vttupni napl:d: 220 V, při­ 120 V; • výstupní napl:ú: - pro nabíjeni 6 V akumu.14toru 8,1 V; - pro nabijenJ 12 V akumulátoru 16,2 V. Stavíme-li transformátor sami, pak nebude problém vyvést odbočky na primárnfm vinuti pro 120 Va na sekundérnim vinuti pro 8,1 V. Jelikož počJtáme 1 vfazeným selenovým usmlrĎovačem, který napEtJ snfžiJ pak muafme volit vý1tupni napEtJ o nlco vl:tli: • pro nabJjenJ 6 V akum. bat. 10 V; • pro n1bljenf 12 V akum. bat. 20 V. Pfi nivrhu transform4toru vycházíme z požadavku jeho výkonu. Ovšem sehnat poškozen9' transform6.tor, jehož ro1.mhy budou přesně takové> jak je vypočteme, bude tHké. Proto vezmeme hotové jádro a výpočtem kontrolujeme> zda vyhoví. Pfiklad: M•me jádro o rozměrech stfedniho sloupku 3,S X S,S cm. Z tohoto rozměru vypočttime plochu pr6fezu i•dra 3,5 x &,S cm = 19,2 cm' Umocnl:nim průlezu jádra na druhou dostaneme výkon, jak9' je jid.ro schopné přenášet s přimčřen~mi ztritami 19,2' = 369 W

Když jsme

měli

45

pr6tez jidra 19,2 cm', pak bude:

i9 -

2,3 z4vit6 na l V

Pak bude mit primár Oe to ta 1ckce, do které se pfivAdf proud o napEtJ 220 V): 220 X 2,3 = 506 závit6 A sekundár bude mit Oe to ta sekce, z které dostaneme proud o Udaném napěti). • pro odbo~.ku 10 V; 2,3 x 10 - 23 z'vitfl • pro odbočku 20 V; 2,3 X 20 - 46 z6vit6 Abychom vyrovnali ztráty v tranaformAtoru, z primátu odečteme 3 % závitO (obr. l) : 508 - 15 (3 %) = asi 490 dvit6 a naopak k sekundáru připočteme 3 % závitO na každou sekci: • pro sekci IO V; 23 + 1 (3 %) = 24 ztv!ta • pro sekci 20 V; 46 + 2 (3 %> - 46 zivit6 Nakonec zb9'v4 určit prům&-y drátó (v mm), které zjistfme z tabulky zatltitelnosti (počftao• pro proudové zatJtcnJ 2,5 A na mm•):

p1dn~

NA.FUKOVA.Cl MOTO!it.OVÝ ČLUN ZODIAC (avlro· kruh)mOl•mltmotor Jal t O k, podlahu mi H d'-vlnfch pP-ll•k a ..,n••• 40t lc1. Rozmlry! d•tka JIO c.m, l lrka t JO c.m. Vi ha J7 lc1. Jato fhan pevnf a bnpefnj,• pomtrnl vellkoli' no•no1tl.

462

VTM

0 dr.lu v mm

0.5 0,6 0.7

O,A

1),9 1 1,1 1,,

proud A

1J drituv rnm

proud J

1,S

:1,il :1,8

11,49 0,7

,,g

1„ 1,6 1,9

z.a

2.A Odebfranf proud z pr1mAru a výkonu:

...

'·'

1,5 1,6 1,7 1,8 1,0

'

urč.fme

5

6,7

s.s

1,1 l,R

z

napěti

360 I (proud) - N .
Po1tup pfi demont6.IJ Odtroubujcmc 1t1hov1cl trouby (pokud je tranaform,tor m,), Demontujeme vlechny plechy, takže nim zbude kostra s vinudm. Plechy ae nikdy dajf obúžn! uvolnit; pomM.c, když je paličkou nůlc­ púne. Zpravidla jaou 1k1'd4ny tak, že prWtfih atfednfho sloupku je 1tlidav~ nahofc a dole, takže se mezery 1tfidavl. pfeJatvaji. Pli demonúfi si v!imneme, le jedna strana pJech\l je polepena alabtm papJrem, nebo že je na n1 outfik.4na slabi vrstva o6tčru. Pli demont'1i dbime, abychom plechy naallidali tak, jak byly pll.vodn~. M o n~I trand or m 6toru - do čela kostry vyddJme konce ddtu, na které nasuneme slabou buž.frku. Navlečeme ji jcštE alespoň na první polovinu zbitu; - úvity pcčlivE počftime, klademe tčsnE jeden vedle druhého a do1t1tečnE utahujeme; - každou vrstvu klademe od čela k čelu a na ni navineme jednu až dvl vrstvy i.zolačnibo papíru, který po krajfcb bust! nasůJbámc (obr. 3); - na primAr navineme nQolik vntev papilu a konce ovineme nitJ. Druhf konec primtru opEt vyvedeme otvorem v čelu a navlékneme builrku; - na prim'r vineme vntvu 1ctund,rniho vinutJ; - navineme 24 úvitt\ a vyvedeme odbočku do jednoho čela. Tim jsme dostali dva vývody ackundiru pro nabijení 6 V ůum. baterie; - odbočku provedeme takto: drit na konci dvacítého čtvného zbitu očisúme od izolačniho laku

a pfip4j(mc asi 20 cm 1tejnl silniho, pflpadnl: i silnéjilho dr,tu (1ckundi.rnf vinuú nepřerušujeme) (obr. 2). Pfip,jený drit vyvedeme jako odbočku. Oclizolované místo opl:t izolujeme lepicí páskou na hokejky. Na vyvedenou odbočku opět navllkncmc bužlrku a pokračujeme navJjcnim dal!Jch 24 úvit6 (pro nabíjeni 12 V akum. baterie); - kafdou vnrvu opět prokhldá.mc vntvou papíru; - ukončeni 1ekundAru opět iwlujcmc oavlcčc­ nlm bu!frky a nez•pamencme pojistit naolika %6vity nitě. Na poslední vrnvu vinuti navineme n~ kolik vrstev papf.ru a konce u čel zajisúme nid; - nasadíme plechy (sůfdavl:I) a stáhneme šrouby; - nakonec provédlme zkoušky výstupního napétl voltmetrem. Nikollk poznAmek k provozu - 1tahov1d trouby a jejich matice majf bft rovnu izoloviny od plcchll (podložkami a izolačn.1 trubičkou), zvlUté u tn.nsforndtoni pro vyšil výkony; - pozor ph navfjenf driu1, aby se koncové úvity u čel nezafcdvaly do 1podnJ vntvy vinuú; - ncnf-li t.ransformAtor ntižcn, ne1m1 hfft vťlbec. Pti maůmálnim utiúnf nesmJ hfit vice nd vydňfmc rukou (asi 60 'C); Seženeme-li ttlpoJohový pfepinač na vétlf proudové utfženJ, pak mllfeme sekce 10 V a 20 V libovolné přepínat tlmto přcpfnačem (obr. 4) - (napf. pfepinač blikačů do automobilu). VUfm Moudr#

-220V

+

1 NÁHfl PllO KROU!KY STTH • NÁHfl PllO KllOUtKY STTH • NÁHfl PllO KROU!KY STTH VTM

463

Mladí dobyvatelé Létajfcf divy techniky našeho stoletf jsou stále vJcc a vfcc obdivovány naší mládeži - kdo by nezatoužil sd.t se koostruktúcm tryskových letadel a vesmírných koráb!), pilotem, kosmonautem nebo když - tak ul alespoň leteckfm mechanikem ... Ale i ti ncjslavnčjli z nich - včetně prvntho kosmonauta světa Jurije Gagarina - začínali pěkné na zemi, tak fikaj1c „od piky„. K létání je pfipoutalo již v mU.d.1 letecké modeláfstvf - zajímavý technický sport, který je naučil mnohému z toho, co se potom stalo nezbytným v jejich povoláni. Pojdme na chvill mezi ty, kecli se seznamuj( podobnou cestou s technikou dneška - do dllny leteckých modeláhl, a povězme si něco o jejich práci, činnosti a úspi:šicb. V modelářských dilnicb Svazarmu, škol, pionýrských domů a kroužků je vždy rušno. Všichni, od těch ncjmladšicb a! po opravdové mistry, se stale učí a zdokonaluji. Začátečníci se must nejw prve naučit základům mnoha řemesel: piluji, brousf, lakujJ, lepí, řežou, rýsuji, uči se čist technické výkresy a plány, aby se jejich modely co nejdříve vyrovnaly modelům tlch, kteři již staví podle vlastních v9'počtů a konstrukci. I když je v dilně rušno a zajlmavo, přece je vlechno táhne ven s hotovým modelem na letištl, kde teprve začJn6 pravý modclilský život. Ona totiž stavba modelu uv6 sice dlouho a nauď mnoho z toho, čeho lze pozd!ji použit i ve škole, doma, zkrliů.a v život!, ale teprve na letišů je možno zalétat a seřídit model, aby létal tak, ;ak si plejeme. Není to často snadné a musime k tomu zmh i aerodynamiku, meteorologii a funkci jednotlivých č4sd letadla. A potom . . . potom už nb čeká ročně přes 200 vetejoýcb souti!.žf v nejrůznljšicb kategorilcb, na které se mO.že pfihl4sit každý, kdo mA sportovní licenci. Tento pnikaz zfskaný po nalétáni předew psaných výkonO na mJstních a okresních soutMJch sloulf současně i k zapisování všech kvalifikaci, kterých modeláf do8'hne. Letecké modellibtvi

je totiž zafazeno do jednom~ sportovnJ kvalifikace, podle které jsou pln~ny i podmínky pro zfskánf výkonnostních tříd. Nemyslete si však, že všichni letcčú modclili stavf totH. Tak jako skutečná letadla jsou rozd~lena na sportovní, dopravnJ, vrrulníky atd., tak i mode- · láti stavJ modely nejrdznějlich kategoril.

obdivujeme dokonal• utrcncmlck' hodiny, ulcien' v podzemnfch místnostech pod sd.lým tlakem a teplotou. Tyto hodiny udrlujl pfesný lu na tlsfclnu vte1iny. Vfme, fe uf dnes jsou tyto hodiny pfekoniny dckcnalejlrml hodinami, fixenýml kmity kfemenn' destllky, kteri Je v termostatu udrfovina v pohybu

elektrickým proudem. Ale ani to nenf vrchol pfesnostl. Molekulirnl hodiny, v podstad kvantcv6 generitory, měficf las kmlúnfm dusikov6ho atomu v molekule čpavku pfekonivajl uf od reku 1951 vJe, co bylo v tomto oberu sestrojeno. Nejsou úvls" na teplot! nebo tlaku, kmlujf frekvenci 2,387. 10 11 kmitů u vtefinu a :rjlšťulf I :rpcfdcvánl :r.emsk6 rotace s pJ'esnostl zlomku vteflny u stcletl. Nesvidl vis tato pfesncst k seflzenf svých hodinek alespoi'I ta.k, abyste mohli kdykoliv flcl: „Ted je právě devět hodin, osm minut a - t r I vteJ'inyl" Vldfte, mňfete to dokizat. mite-11 jen trochu trpě­ livosti a hlavni sluJn' kapesnr nebo niramkov' hodinky. Rovnomirný chod hodinek udrfuje :raflzenf :ivan6 „krok" dm, fe nenechi stroj ronollt silou p6ra, ale zoubek u zoubkem poušti tuto_silu podle toho, Jak kmlti kolečko udrfovan6 velejemným p4irkem „vláskem", ltteré tu nahrazuje kyvadlo. Rychlost kmitll se di fldlt naplnintm vlbku, upevněn.Sho na pcsuvn.S ručce. Ručku najdete po otevJ'enr :udnfho krytu hodinek. Majf-11 tyto hodinky jlt rychleji, poscuvite ručku k pfsme~I A (franc. avancer) nebe F (angl. fast), pro zpomaleni JI 01ál!lme k pfsmenl R (retarder) nebe S (slow). VpiJedu na cifernfku mite vteflnovcu ručičku, vitllnou v samostatném malém člselnlku; nEkdy vlak obíhá vtei'lnová rulička. jako tretl na Hejné ose s hodinovou a minutovou.

464

VTM

1

„•)

PoHr, opatirnl ptel\i.lctl •

Prtt•ch MnH• I nalt mod

l -

l'ul Ill
koni'' "

••uu

nr m

vzdušných výšek

..

""'°""'

„,,~.tc pr'u • 4 Po•lttch~l okamlUcr pfad •tu· Um ypO"t1n4t.o mod•lu • tr7•kovjm moterk•m .

V zásadě znime tři bodně rozdflné skupiny: modely, které létají volně, nijak ~hem letu ncfi· · zeny, dále modely upoutané na ocelových lankách 15 - 20 m dlouhých a létajfcfch v kruhu kolem pilota a konečně modely, které jsou dálkově ovlá· dány ddiem. Se všemi typy modelů modeláři nejen soutUf,

ale s úspécbcm se zúčastňuji i SoutHe technické tvořivosti mlidcže. Nezřfdka se st.ivi, že okresní a krajská kola STTM jsou z velké části obsazena prh! modely z leteckomodeláfských kroužků . Ale ani tfm nenJ vyčerpán jejich prosram. Velmi často se též zúčastňuji propagačnJch vystoupeni a předvidějf svoje modely v letu pfi nejrUznějšfch příležitostech: zajfždějf do pionýrských táborli , „ létajl 0 na sportovrucb slavnostech i při rlizntch iin:tch př llcžitostech. Tato bohaté práce krou!kli byla již často po zásluze odměněna . Napfik.lad modelifi z olomouckého kroužku zJsltali již po druhé čestnou zástavu patronátního vo;cns~ho ótvaru za tvou aktivnJ prici. A podobně bychom mohli hovořit i o mnoha, mnoha dalšfcb v republice. I když je dosud z vyjmenované činnosti vidět, jak nlznorodá a bohatá práce je v leteckomodelUských kroužcích, přece není možno nehovořit o nejvyšlfch poct,cb pro každého modeláře reprezentaci nalf 1ocialistické vlasti. Letecké model4fstvJ nenf totiž populárnfm a obUbcným technickým sportem jen v naši :z:emi, ale i v mnoha ostatních. Je proto organizováno v me:z:inárodni letecké federaci (FAI), která poU.dá mistrovsrvi světa, Evropy i r\\zné mezinArodni soutěže a závody. Ani :z:de nejsou naši netlspělnf, ba mnohdy předči významem tvých výkon\\ i mnohé naše reprezentanty z jiných odvitvJ sportu. Posuďte sami: • Jen :z:a posledních 5 let překonali čtyfi svě­ rnvé rekordy a :z:fskali šestkdt tituly mistrů světa a dvakrát tituly mistró Evropy, vedle mnoha vftěz.. 1tvi v mczinirodnfcb soutHich; např. v Rakousku zJskali ze čtyř možntch tf{ první místa. • Přitom je třeba brét v úvahu, že počty startujJcfch na modc-lllikých mezinérodnfch soutěžfch jsou velmi V}'10ké, často dokonce vitšf než v jiný-ch sportech Úspěchy, které každoročni stavf československé letecké modeláfstvf mezi nejlepší na světě, jsou výsledkem velkého zájmu o tento sport u nás a proto nám vyrllstajf stále novJ a noví tlspěšni reprezentanti, členové leteckomodeléřských kroužk6. Mb1r1portuRlJDOLFCERN°i

Nil ro1hlas vysili mnohokrát n den lisové inamcnf. pfl pln'm natafenl Jdou rychleji a pak se postup· Je to šest pf pnuti vidy v ro1mezf jedné vtefiny . Výška ni zvolňuj! . Zvolňováni vyufljete k dallfmu z.pfes· tónu je 1000 kmltO u vteřinu , trvinl kafdé inaěky nini chodu . desetina vteflny. Konec posledni inaěky udávi ohtilený PfedchileJl·li se hodinky, natahujete je napf. dvakrit denně jen na polovinu ototek, nebo i ~astlji . Pfi poma· pfesný b.s. lém chodu Je vfcekrit u den dotahujete . Chcete -li hodinky kontrolovat, naffdlte nefprve Tfm se vim podaff u slulných hodinek snlflt dennf minutovou ruěku co nejp,esnějl, aby ukazovala správ. nou hodinu . Pfltom sl povšimněte , kolik vtefln v tomto chybu jen na několik málo vtefln , a ještě JI bf:hem dne okamf:iku ukaz.ovala vtefinovi ruělěka . Pfl pflštfm vysf· odhadnete. Jakmlle hodinky utnete nosit, budou se vám rozchilet . Pak nezbude nic jln,ho, nef trp,livl po10!inf, pflpadně uf ia l:tv" hodiny, sledujte, oč se poloha ruličky změnila. Pl'edešla·ll se nebo 1po1dlla jen o pou· rovat kollsinf chodu, abyste pak odhadem urělll Zas hou vteflnu, tnamená to jlf Chybu O 96 Vtefln - Vfc Oel s chybou nanejvýl plil minuty. Pro běfnou potfebu to postač!. Hodinky, kter• se pl'edchi· pGldruh' minuty u den . Posune· zeji, nafidite o minutu pondu a po· te tedy minutovou ručku a pOlO· Trand•torov• hodiny TKH I sunete je o dvě minuty zpit, kdyf rujete chod hodinek dále. se zase o minutu pl'edběhly . Po dobu recutace necháte hodin· ky klldn~ lefet. Odchylka od sprívTak milfete po dlouhou dobu n,ho Wu se bude imenlovat, a po bez dttllt kontroly udat kdykoliv nijakém tase dosáhnete toho, fe se pfesný Zas. hodinky pfcde)dou nebo opot.dl jen Kvalitnl hodinky Jsou vyrobeny o 1 O al 20 V1efln u den. ie speclálnfch materlih1 a majl Pfltom Je musfte natahovat jed· r01ná kompenul:nf zaffzenf, vyrov· nou :ra den pfesni ve stejnou do· nivajlcl odchylky změnou teploty bu. Poěltejte, kolik otoěek bylo I nepravidelným natahovinlm. tfeba k úplnému dotafenr p,ra , Bývajl chránlny I pfed vl\vem magnetlcUho pole, kter' poškod 1 V tomto stadiu s regulaci pfe· vlásek . I u nich dosáhnete podletoho-sunete. Zjlsdte asi, fe hodinky to návodu ještěvětšl pfesnostl. -fane)dou po celý den rovnomčrni;

VTH

465

Sx :i

• Nanl obtlfn' urllt hyri plaflUy ndl slvn.e'nf 1ou1tavy na ndem b1revn6m obrázku, proto n•P•trni! ulffme ot{iky. Od· povbte uody: t - Jak u 1menujl planety A, B, C, O; l - na ktt.r6 1 nkh brl vrc.hovin jeden 1 hrdlnCI povldky lsaau. Aslmowa „Bntri" (vit VTH 7- 9(61); 1 - kter' 1. vrobnunfc.h pl1net ie nejviLll; 4 - kcari H nejvlce pPiblifule Zemi I (ba) e Polohe Jeodnohaltfovou mind opurni ne vodu v• 1kl•nldnepotopl ael A to I• pP«.e proti A.rthunedovu úkonu - 1ek to V)'lvklltel Nenamlouve1t• 11, le i• na powrchu ke~llnr ni1ek6 odolni „b"n•"; po11rch „odr pPece tvof/ m1h6nr molekul, luer6 H prudce Hm a tam pohybuji, niluer6 se vy!ftrliu1I nad pomyslnou „hladinu ", jin' H nenH vst~eh1jl do ni, a tak' molekuly mine• j1ou v pohybu. Prol se mine• neponoPf! (f•u)

e N•ne
~b~:~:;~ulilt• l

ZAMYŠ C ENi MILi CTB.NAAI, na s1dncc ,,Mlkrooddcchu" 01.bltuicmc ltromf nttolika ujlm.avfdl 1lloh a bu.moru Llkt kffto•ky H u\.atbmi n~kmýth nůich podnikll • dvodit Valfm dkolcm Ja vylul1h taJ1.nku ktltovky a urt.lt niHY podniku nebo dvodu podle uuiělty ~•krHJcn6 do kHlovky. Kdo •privno! vyfdi taJenky •li.bodne ni:teY podnU.6 ze ndml k~ tovek uvcfcJnlných v ěWech 7- 13/6!1 VTM, bude Poi•t do slosodnf. P.ro to10 &outUnl kolo J•rm ptipr1vlll tyto ceny: I - nalukovacl llun1 Z- lbdn1 k.olo1 :I - baterlové ridio; 4 - (otoaparit FICK11ret 1 5 - 1Jtan1 6 - ss-d pytel;

1 2 3 4 5 6 1 g 9

A

~ ~

I

B

c

D [

r G ~

f-

=lo

J I(

~

L

M N

o

.,.o

..,.. _

-

p

o. s

R T

--POSLEDNI KA l žOVKA DRUHtHO SOUTfžNIHO KOLA VOOO!llOVN~:

A . C"iem, tn, vodlku: t l'etl tút t a Je n.; ayknka. - I , Suri abrtll; vybnM •polel.nost; nlenína (obr.). -

C . H11L lm•no: poWdka; "11stup jitdnotliYce, - D. Obvu. potfeba; 1utoin. IC;ubr, Portu· 111. • Pll•t.; ortemocnlnl rtll (I ha.). E. IUfn# ptik; prvek H 1kup. nekovO; obyn1alt pnlue. - f , Hut. Jm,no; pt.lud; rus. hle. - G . Zknt. enb. npubliky: du· Jen6 1kopow' a rlU (obr.); spojka, - H . Naplnlnf; dravj pt6k. - I. Souhl, r11ly; pondach; rus. aouhlu; pPedlol. - J. Dopni.v, pro.tr.dlk: vfrobna mowky. - K. Na,.Oenl; utlki (obr.). - L. K•ncelil. ikrttb: podpl1 nHn6m6ho; pfedlotb: 1n1I. úpor. H . Herec • t•xteP; bllh lúky. - N , Tnr slov. t fhl: 11bolik; 1011hl. hafne Medek, o . Souhlu: polnr prke; 6dobf. - P. Vyjmi mel; t ropit. plod; U.t roatll ny (bu h6l.). - Q . Z'fifecl chodba: 1pf\al; efr icki •ntllop1. - " · Evropa n; hovor. hn. )m6no; knjovf odiv. - S. Clil vfri• pro penlL po11khku; m&f'nke; cil.I len. fm6no. - T. Čtvrd lUt taJe.nky, SVISLE: t , ZaU te k taje nky. - 1. Dlouh6 ehvlle; 1l1pn; •vldovacl tklo; popelnka; Jeden z rodilo (• hil.). - 1. Trno11nlk; !ftbto "I ltlkou1k11; ptyn nf uhlOYoclfk: im1t1k; l7hf. vo1k (obr.). - 4 , fl'llde; pfiblllni; p•ti lht t aJe n.; ll1lovke: nimec:U mino. - S. Na 1p01ob: kobka; pohol'I v SSSR: 11utral1kt pltroa. - 6. Druh pL)dy; c.es.tonl po vod i: bn. lrn•no; Jelma, - 7. Aec. pl1m.no; pr.dlollta; lttopll; ducho• nl. - I, OJ.it; .„111n# úpor; let~ list taJe n.; vrhynult lnddn; litdovcovf k.otel. - t . Stepnl brodl't'f pú.k: druh ma.sa; l• búnlk; rostlina podobn6 ~1Pm6nku; innlnl. - tt. Mino v N116t1i; role; Jedo~•rt plyn; polski t.ke; lcalsk.y panl, - t 1. Druhi list b i• nky; POMŮCKA: Q . Kud11. S . Ameba. l . Horn. t. Ker, (-'ti)

• Nefvltlf 1en1ad G6t:ebor1u by l nhrar.Jkolnl lodi lv6d1k6ho v61eiln6ho nimofn ict:Ya „Aelv• tnabbe.n" • dlouhodotMho cvllanl. Poddka H poluulta prop;dov1t kolem 100 le.hwl alkoholu a I 00 000 krabilek c1„ret ve •kladech 1-d'ellve a" dllovtch tile.vnlch.

" ~

„o

l

3

• kohit.k auo•tatic.kf • Yóffc

e

;i

r!~id!~~-;l~~~~i-~::::~:::..~~~=d~:h~ :I d}ul~.·~:~:~~~f~ jr~d~:; _Pr„o~ ~ mluo v- RSFSR - S - hlulnl pit - ""' 6-1.p.mn.l. ůjm.cen -1-:roltfnnc.- i I - o~al. taau na pf, ve fyuc•. (n•r)

.Š

7-Jnmoi„118-úramt.ov•hodlo-

~ !t;Jrúm::;~~~

fl. Iš. j4~PIŠ~

b.1~:.r:)'=~;J~o!~ J!ta';~:,;.

df6 .UCW.me. •b)'lt• teleni t.fttovck :r. il!l„I VTM 7 - 13{63 (tf. tajenky a d:r.vy podnlk6) 1.a1lall nafedn.ou na Jednom IJ1tu • ad rnou lultltele ncj-

ao.

posdlJl do 1. &3. A.clcnl ujlmav:f"cb problCmt\,,K nmytltnl" polletc nrjpozdi!il

:.~ýs~::~'t1:!:r~,=~~~:~ ::!!i

vylosujeme vidy po 10 blb6ch. Redůc•

VTM

e J.dnoltofeodenicr. 1• vfru"' U.lo, sn1dno u1kvl y p1mi!ti; po.10rnl lttrtifi dennlho ti•ku •••nim lltkali" jarnlch mhlclch, Othka u'll: t. tak 11 Jm1nu141 f1dno1to1ed1nktf llenskf stit OSN: 1 . Kcer• mino uujfmi '"''svltov• tifbl ropy. (vh)

~

'i!

j

nes

DI

vjjlmečně Jsou v současně; ale

ména

titulu

dvě

chceme-li

mluvit o prllkopnických začátclch a prvých pronikavých úspě­ šlch našeho letectvf , nemOfeme oddělit Kalpara od Čiháka a naopak .

Touha l6tat I• odvlki. O tom n.ia ph.vldlujl ul pra1tar• povlltl o •nPt•ktch a lln1kfch okPldl.nfch bo:r:lch, o feck4m Ikarovi, nilrtky Leonarda da Vinci :11: r. 1500, po:r:dljl fantHtick• projekty n•JrO:a;nlJllch „14taJfdch lodi" a „14taJlclch mulO". O 1kuteln6m IM:inl H di mluvit al od r. t 711, od pnnlho vzletu llovlkaY balónu. Tlm okamtlkem •• lliůnl 1talo hoHlkou, módou, po1t1dlo1tl, Jan milo lldl al uvldomllo, le I• to 6plnf phnat, budoucno1t, nori lldaki lira, Bah~ny oYlam nau1pok0Jlly nadlouho. Vjvoj pokraloval. Dallfm atupnlm byl vrtulnlk, hallkopt6ra, ale pak •• laho YfvoJ nijak u.1tavll a tepf"t'e mnoh•m po:z.dlii nalel uplatnlnl; ni1ledovala ornitopt,ra, col mlla bft obdoba ptika 1 mtvaJlclml kfldly, ale ta •• v pr„:I nikdy neuchytil•. 0..lllm 1tupnlm byly kluú.ky, tedy letadla be.r.motorori, a tepf"t'e vynilu: b•ndnov6ho motorl.I umolnll n.nik letad•I motorovfch .

Teprve r. 1908 :rvltězll na cel6 čáře aeroplán, kdy! celý sv~t uslyšel neuvě1itelnou zprávu: Američan O. Wright se udržel ve vzduchu déle ne! hodinu! Hned pfištfho roku začali Arne· ričany dohánět a pfedbrhat Francouzi : Santos-Oumont, Voisln, Farman, a 25. VIL 1909 nastartoval Blériot svůj letoun na francouzském břehu a přistál v Angli i za 32 minut! Byl to vůbec prvnr let nad mofem, vzrušil celý svět a stal se meznfkem letectvi. Aviatická horečka pronikla p!lekvapiv ě brzy i k nám . V r. Ull H v Pardubiclch narodil Jan Kdpar. Po ttudllch odefel do NI· mecka, kde pracoval jako lnlenfr pfi vtrobl 1outbtf pro Zeppelinovy v.r.du· cholodl , Tam pfiiel pop"'' do styku 1 letactvlm, dokonce I Jednou ve vr.du· cholodl letll. A od t4i doby ho v-jiky xalaly neodolatelnl likat. Po nivratu do Čech pracoval nijakou dobu 1e 1Yfm bratrancem Člhikem u rirmy Laurin & Klem•nt, al• oba bn:y odefll; a anll kdy pP•dtlm vldll i opravdov6 l•tadlo, ro:ii:hodli H , f.e si Je postav! a le 1e 1tanou l•tcl.

Inf. Kašpar sice vyrobil skutečně vlastni stroj s motorem asi 18 k. s vrtuli z jednoho kusu bukového dřeva , s trupem :r jasanu , s křldly z topolu a s podvozkem bez gumových obručí - ale úspěch s nim neměl. Přestofe pilně cvičil , dok.tul nanejvýš několik skokó vzduchem. Trénovat ovšem mohl jen v noci ; pfedně ctltěl, aby vše zůstalo v tajnosti , bál se ostudy, a za druhé měl k dispozici „ letiště" jen tetldy, kdy! se na něm nepúly krávy nebo kdy! na něm necvičili vojáci. Protofe viděl, fe s vlastním strojem by dlouho úspěchu nedosáhl, přivezl si z Pař i le opravdové letadlo zn . „Blériot" - totéf, které dodnes visl na čestném mlstě v Národnfm technickém muzeu v Pra:re . Kašpar se učil, zkoulel , padal - af :i:člstajasna překvapil vefejnost dne 16. <4. 191 O svým prvnim letem v délce 2 km, cof byl prvnl let českého člověka nad čes­ i
Jeho výkony stoupaly, úspěch šel za úspěchem. V červnu uf létal nad Pardubicemi 7 km, pak měl vefe)né vystoupeni v Hradci Krá· lové, v Jaroměfl, v lysé n/L. a v srpnu dvakrát nad proseckou plánl u Prahy. Prvnf den se tam sešlo 30 000 lidf, druhý den se nbštěva odhadovala dokonce na 100 000. Korunou jetlo úspěchů byl p1espolnl let z Pardubic do Prahy 13. 5. 1911 . Na pardubickém letišti byl ten den ruch uf od časnétlo rána, přišil davy divikO I oficltlnf osobnosti. Po 6. hod . konečně Kašpar vzlétl a zamffil ku Praze . Po zemi ho doprovhely automobily s pozorovateli, po celé trati fungovalo telefonní spojeni. V 6.-47 přeletěl nad Kolínem, pak nad ť:: . Brodem , v 7.38 se objevil nad · Prahou . pfelétl Ubei'i , Hradčany, pak podél Vltavy al k Chuchli , kde přistál v 7."45 - čili uletěl asi 120 km za

1. 32 hod. I lidé

byli

ohromeni.

Národní

listy o tom napsaly: ,,Pred olima nds Uastných se odehrdfa uddfost, kterd znamend meznlk ve snalenl ndroda na poli dnes snad pouMho sportu, ale z/tra nebo pozltřf uf snad zpOsobu dopravy, který pronikavl zasdhne do vfeho nafeho fivota." Tento let Pardubice-Praha byl tehdy opravdu největším leteckým výkonem v celé rakousko-uhenké monarchii a Inf. Kašpar byl právem považován n jednoho z nejlepšich pllotó v Evropě . Kašpar vykonal celkem 2„ vefejných letO, poslední v jlndř. Hradci v r . 1912. Pak přestal létat, anif dobfe víme proč : snad následkem zraněni pfi tlavárll, snad proto a to je ironie -, fe nikdy neslofil pllotnl zkoušku a neměl tedy vůbec pilotnf diplom . Alě i potom pro letectví pracoval jako učitel a vychovatel nových kádrů , Jako propagátor a popularizátor. Brzy po zprávách o prvnfch letech Kašparových však :i:ačaly noviny oznamovat:: „Pardubice moji nového aviatika: v pdtek 30. z611 se podařito p. fvfenu lihdkovi, bratranci

Inf. Kofpara, oblétnout ve výfce 5-15 m pardubid
titulky hlásaly : „Čihák nad Brnem",

„tlhák nad Piskem'', „tlhák nad

Č. Budějovicemi" - Čihák , který

od 16. VII. 1911 do H. V. 1914 předvedl 31 vefejných letll, který bratří „ vlastno· vyrobil a vlastnoručně rozbil" 16 letadel , z nichf nejlepší byl „Modrý Rapid"; to bylo prvnl le· tadlo české konstrukce, které se tehdy klidně mohlo měfit s nejlepšfml stroji francouzskými. Kdo vlastně tedy má o počátky české aviatiky vědf zásluhy, Kašpar nebo ť::lhtkl Tento spor feší rozumně článek v „Křidlech vlasti":

za pomoci svých ručně

„Kaf~r

vykonal vice pr6ce v propagaci, Čihdk se v té době vfnovol prdel dO/efité - konstrukci letadel. Kafpar svého Bfériota pouze upravoval, lihdk tvo1if letadla nov6. Prdce obou je tak významnd. fe pfehltfet jednoho z nich znamend naprosto nechdpat celou situaci ve vývoji našeho Jetectvf." stejně

Činnostobou bratrancO p!lerušila prvnl světová vilka, kdy jim letadla byla zkonfiskována . Po válce byl Inf. Kašpar stifen róznýml osobními nezdary a skončil sebevrafdou

(1927). O 2 roky mladšl tlhák zemfel teprve r . 19 58 , kdyf ještě nedlouho pfedtlm jako neJstarlí pilot na světě fídil letadlo.

_,.r

Na ůvlr 11 pPlpomefime J•n detai16: Kaipar I Člhik 11 vlechno muHll platit nml, Jedlnl vefejn4i produkce jim nlco vynesly; podvozek Člhikova l•tadla mil prednT kola z. bi· cyklu, 1adnl a dlt1k4iho kolirku; Kdpar vtlbec: pneumatiky nernll; rychlost byla tehdy asi 60 km, vtlka neJYfl JOO m; 1mlr vltru H :ii:koumal nasllnlnjm pr1tem, Jeho 11la vlejldm ka.,.1nl• kem : letadlo 1e nastartovalo tak, la se rulnl tolllo vrtu I( tak dlouho, al motor c:hytll , Kdybychom proti tlmto fakt6m c:htlll postavit vlechny (isplchy ndaho letectvl do dnelka, potfebovall bychom Jeitl mnoho miste . Ale pro srovninl 1tall malf vflet r neldPTv do hl1torldcfch sblrek Technlck6ho muz.ea, a pak na moderni ru:ii:yfl1k6 letlltl. Dr. SVATAVA ŠTEINEROVÁ

„~·· ........ .......... ~

t - .... v• sblrkkh NTM. 2 - Kalparh motor it0u1tavy Anxanl.