0 MILf CTEN4itl, Jak Jll )Hn• nedli • pr.dchi.uJkkh !blech, rodlflll Jsm• ndl fototrafidcou IOvtU o dbolry11: c.stovnfho ruchumlU•I•. Velkou pfflditott mail ftenUl.fotoa.madfl, ktefl s• :r.lilutnl nlkt•Nho ú,Judit do spfft•l-fch uml, poffd-fch cettovnlm odbo,..m OV ČSM , Vidm• ti6I snfmky, lrHN U.ChJUn• I 144. Poto• tdaJ• 1Pleu.ret.IV.,cl. tl,l:a11 / 101. O br. J: BALATON . A utorka i Mf LA POLÁKOV.4. :11: Jablonce nJ N l•ou (LilMredti J), nnn.la 1v6j •nlm•k- , ,... boufl . foto6daje 1UA li , d . 5,4,6u 1/ 1,tlutfnltrG1, FOHA 17DIN.
FOTOsoutěz
U vody-
VTM
~-=-~;::::::--..:~::-:__ _..._ - - - - - . -
:
za ltraMicemi vlasti člSLO t4 - tl. -
ttil
V.._, rMůcio r 1 Jllf T.4.BOflSK 'f ~I ,.... : O . a.bklif, A. aun,
J. ao.lka. 4r. J. D6la, J, Holub, B. HftMk, Id. J. Jel-, lnl, %d. Kr.lan, f. Kl•llltl, Id, VI, Maroulek, lnl. Zd . ~I , fnl , f. Plat:&, A . Perina, lni. fl . "-"er, lnl, f. s.motam, lnl. J. T 6 ma, Inf. A . VacW 0 A . Vanllir. lle4iakfftl llolektt.1 dr, Jou ( D61a, flu· 4o1fCe dH1-, LU4llli: lAhkf, LH Spi& I, •r.
owrw. lnMOlkal.
11,,...,.
NA TITULNf STRANI : lb.k.ca Atlu • kabl. . . Mwall'J' (k l lM ku o rak.t.ld U'#llkt &.. aoplsu).
Gnlklt6 Mlro•lu Tndllc. N aill uhruiN!nl kor111poncfefltl : Moskva : V. ~ko, Z . O. Pů:• lls - KyJH : M . loulli:oft - Va rian: z . Pnd roW1kl a.rll•1 H . Kroczek - Batdapelť1 T . Virhelyl - hlrureff1 I. Tripsa - Sorl•1 A , „ret.I- UhiruM. Hllnomu:,
0 Vyd'vi ÚV ČSH v Mlad6 frontll . - Vida a technika ml,deli - ltrnktidenlk pro polyt echnkko u výchovu ml6dele. Cena výtisku lK&, pfedplun6 na rok Sl Kb , na pCll roku 26 Kb. Rodifui• Poltovnl novinovi 1lufba. ObJedn,vky s phd p latn6 pPijlma jl 1d minis· tnt• PNS, polcovnr ól'ady I poltovnl dorul ovt.t•lf. Tiskne Svoboda, 1r aflcU úvody, n, p., úvod 1, Pra h1 S-Smlchov, S, H. Ki rova 1l. Čtvrdetn r pfedplatni 12 K& (6 ll1el) nebo 11 Kb (7 l l1el), Ad reu ú1tfll!dnl redakca : Pnh1° N usla, Na Kvit nicl l . 1. Te lefon 9l 7 JSJ, - Bni1 h lan. Pniiski 9. - Ruko pisy se nevnice jl.
A-15 1 31359
Jdeme do přirody a chceme jf využit všemi smysly, abychom nabcali nových sil, nadechli plíce, protáhli svaly, příjemně unavili kosti. Mime rU.zné couhy, přáni, nápady. Chodíme pěšky, jedeme na lodích, uhánlme na kolech, na mocorkách i v autech; jen tak s pohledem do prázdna se váUme na slunci, nebo p!stujcme aktivní odpočjnek. Ale vždycky se na těch několik přijemnč teplých mčslcú připra víme. Třeba i Um, že si s rozvahou a óčelně „uložíme" peníze do prostfedků, které nám do~olcnou pomohou ještě vlc zpříjemnit. Přání je jjstč mnoho, Od favorit.ú, pionýrů pro dva, přes nejnovější typ čezcty až po auto s přivěsn:Ym vozíkem pro autokemping. O všech z nich jsme postupnl ve VTM psali. Dnes se alespoň stručně zmíníme o některých dalších ,,dopravních prostředclch" po vodě. Naše
'
Z OBSAHU čfSLA U1
Pokrok v kqcelifůi tecluůcc e V•leadna fldJ ko•mlckou lo4 e R•kclovi motot')I" e Autom.rJzovanj vetkos•Nl e 01tnv. 63 e Za t11.Jem1tvl.m JJbúbo chrimu e Vysokofrůvenlnt automobil • Hrdlruikf ~n nov• faotasttckj, povfdka e Motocykly MZ • Nimlty pro kroulky STTM
J.13 HOMEPA 14: TCXHM"CCJOIC wooocm • l.,QM1HlllctP:ITK8JlOR pefSoTC • 8111elfTIUll ynpaanReT KOCMH\lectotM KOpa6nbl • ATOMHl>lC ASMraTcJm •
ABTOMaTM31JJ,IUt 8 rapa»(U
Ho61>1lt ilia.t1ncnt
M3
•
noABIU' •
OeTPau•
63 •
MoTOl.lblKnC-
výrobní družstva a podniky rozmnožily úctyhodnou řádku dosavadních typů lodí o některé nov~, často vývojové typy, které je už možno koupit. Patff k nim například dvousedadlový kajak ze skelných laminátů, v ceně kolem 2300 Kčs, či kánoe Maile. Zájem rozhoqnč upoutá i prototyp oplachtěného člunu Irena, kcerý má velikost plachet 6,5 m 1 a bude stát kolem 6500 Kčs. Výroba motorového člunu Kamýk (cena kolem 7000 Kčs) je ještě na vážk4ch, záleží na tom, bude-li dostatečný zijem podle dotazn1kové akce, která se provádí v prodejw nách i na prodcjnkb výscavkách. Dana je prototyp zastřešeného motorového člunu pro 4-6 osob s rychlosti 14 km/hod. (cena kolem 8000 Kčs). A co takhle vodní lyže pro ty, ktcfi se c{ú pevně na nohou i na vodě?
A.US DBM INHALT OBR Nr. 14: Fortscluittin der Bllro1cchnik •Valentina im Wdtraumschiff e Rakctcnmotorcn • Automati1jcr1c Garaac • Osuan 6! e Heldcntet - ncuc phantaatlschc Bn.lhluna • Motorriidcr MZ FROM THB CONTBNTS
OF No. 14:
Prosru• in the. office-1ccluúque • Valentina in the. cosmic 1b1p • Rockct cn1inu e Automatic 1&ra1c e Hc.roíc llChlevemcnt - our new 1clcnce-6ction • Motor-cydu MZ
V čfSLB 16 NAfOBTBt Su.pertlaky e Mozek oej1lolltllU oqi.u lld•Uho tUa • Atomovi motory e Buevn.4 dvou1tran• o k)l.U· ~i.m konvertoru e Ze:mf a lldi. e Pokněov6nJ fan-ta.atJck.6 poyfdky - Jfrdlri1ký ěio • Zkoule.ěka karburitoru
VTM
471
1. Plat:hetnice na Slapsk' pfehradl ul kFil!4jf vodu
od rdna d°' fJlltra. 2. Pro mnoho dobrjch vlastnosti jsou nale vlili stany rychle v obchodnlch domech a prodtjndch rozebrdny. Maji o ni adjem p1edevllm rodi'U' s dltmi, ltter' si jen s obtllemi oparfujl rekreaci ve srubu:h, relcr.alnlch chlJtdch, ubytotmdch nebo hotellclr. Je-li dobr' polasl, umolňujl pohodln' a prostorné stany pfljemnou dovolenou. Bohuftl - mnoho uantl u nds vyrobtnjch jde na export, pfedwlim do Nlmtcki spolkové republiky. Nedonatek nalich sianil a/espo;f 44s11tnl nahrazuje dOfJOZ • Pobita. Na obrdaku i• j1dtn z polskjc.h staniJ.
3. Dana je sastftl1nj motorový 4/un pro 4-6 osob.
c
k~
Kdo chce putovat p!šlty (ale pdvE tak i ua Jech, motocyklech, nczastfcšcných lodích), mEl by s sebou mJt kromE spacibo pytle i dobrý, všem poůcbAm a n•ročntm požadnltllm vybovujfcl stan Je jich u n6s ncpfcbcrn~ množstvi, doplnEal: o ttany dovezen~ z Polska, Pro usnadnEnf výblr dm doporučujeme nEkolilt vybrantch typó: Jizera - se zvcdaclm posuannfm velkým dilem (330 Kčs}, Blanik - pro mlAdel s pod.I.U.Itou z pogumovantbo textilu (230 Kčs), Jltkra - lehký ttan pro dvE osoby a pro p81 turistiku (380 Kčt}, Tébor - s předalňkou (za 480 Kč1), Horoleze(:ký - samozfcjmE pro vysokohorskou turistiku (480 Kčs), Troplc - pro vlcchny druhy turistiky, který m6 k-romE. vlastnfbo atanu tropickou sdccbu z lchčfbo materiálu (700 Kčs), rodjnnf stan Jeitid s prostorem pro zavazadla (800 Kčs), Pamlr - pro horskou turistiku včetně konstrukce (820 Kčs) a koncčnE atan Lipno nejvl:tšl a ncjnovEjU z řady našich staml, který se začne procilvat v červenci. Plknou dovolenou bez dešti, ale se sluncem I
Odvno p1ece uf vfechno. co u nds vyrdblme, vyrdbfme pro sebe, pro spokojenijfl a bohatli flvoL Musl ndm proto vfem zdldet no tom, aby vfroblcy rychdzejld z našich rukou byly co nejd41conalejff. ltvolltnl o levn~. Vyroblm·II jd nek.valltnf výtobelc, lcterý ty koupfl, urllti se budef zlobit a fddat V'/robek no'fi. Budel-11 spokojen ty s tfm, fe se fl "4>da'1fo propalovat Jpatnou prdel do V'jroblcu, lctefý pot1ebujl Jd, nebudu se ani jd na tebe mt!ni zlobit. A výsle· dek 1 To, co Jsme vyrob/li pro sebe. ndm rozhodnl niJak neposloull a pošlcodl ne1en nds oba, ole I vfechny ostatní. je proto samoz1ejm6 a nutn,, abychom vlichnl ve vfech
472
VTH
oddtvfch výroby tento std/e se opalcujlcf ltruh p1etrhall. V zahranil( mlvala kvollto Caho, co jsme vyroblll, dobtj zvuk. Nen/ nutn6 zakrývat, le v poslednl dob~ lcvallto výroblcO klesla. Z'l'ýfll se palet rdc.lomacl o stlfno1tl. Nemd·li nelcvalitnf vý1obek opu1tlf zdvod, musfme odstton/t p11llny, lcteri! fpatnou kvalitu zovilfujf. jsou to hlavnl: nedokonald p11prava výroby, porušovdnf technologlck6 kdzn6, nedostateZnd kontrola a ne vidy odpovldajfcl lcval/fikace lce svifent! ptáci. V mnoha naflch zdvoóech se dnes proto z.al/nó bojovat za to, aby vedle p1elcralovdnl pldnu výroby byl splnln I polodovek dokonalosci a kvatlty I nej}ednodulrlho výrobku. Dnes mohu napsat, fe jednlm ze z.dvodO, lcterý se kruh 1parM kvality snall roztrhat, je J Tesla-Ubetec, vfrobce
y)ude na nic• 1toupajl nboky na rychlo1t admlnl1tratlw11fch pncl. I kdyl J1ou Jll a "•lk' i!A.ltl mechanlaowifty, •rla duli st61e J.itl mnoho &tu I pracoYnlch 111. Kla1lck6 ll1tl mect.anlclc6 pro1t'9dlcy nevyltow•jl nou omaunou r)'chlo1tl,a proto•• hledaJI no\'6 celty, Jak l•Jlc:h Yflcon %Yfflt, ptlpadnl lfm I• nahradit, '"'dlet wfvol 1amoll11nfch pollt.alO y po1l9dnfch letech ukú:al, la t.alco"o" c„tou mOle bft pouliti ltafnfch prvkO, Jak6 maJI Hmollnn6 polltal•. 'lf robc I pro1tr.dlcO kancelihk6 tec:hn llcy umUuJ I 1U.le „ !ca na elektron• ky, tranal1tory, diody, ploln• 1poJa apod. Vtrobky 1 tlmlto pnky n•J•ou "lak dotud mHO'lt ro:dlPenr • pok•d ••l1tull, J1ou to lpllko„, Yfrobky l'lltovfch firem .
'"°to••
ELEKTRONICKf KALKULAc!NI AUTOMAT ,,ANITA" Od klasických kalkulačnlch strojň se 1111 tlm, fe velker• výpolty provádl elektronicky podobným zpOsobem jako samollnné po~ltače. Čf seln6 údaje se vklidajl kltvesnlcf, ovil.dl.nf stroje se dEJe funkčnlml klávesami. Klivesy Jsou jediným mechanickým prvkem na tomto stroji. 0pe'11fol rychlost pfl slftinf, odliti· nf, násoben i a ubeloví.nl Je 3 5 msec a pfl dlleni 1000 msec . Hlavnl elektron lcki čist stroje sesd,vt pflblifnl z 1800 elektronických stavebnk h prvkG. Stroj pracuje 1'.cela be:thlul!nl, protofe nem4 Udné pohybllv• souU,stl. V'1f necelých 1 l kg a cenou odpovld4 mechanlc· kému kalkulačnímu automatu .
sc!ITAC( STROJ NA BATERII Od počitku tohoto roku vy ribl firma National prvn í bateriový sčfta · cf stroj , na kterém lze pracovat kdekoll , protoie nenl vidn na zdroj elektrlckého proudu. Je pohiněn dlouhoUvotnýml nlklkadmlovýml
1!14nky, kter6 dodbaJI energii v ro'lsahu potfeby jednodennl pr,ce. Baterii lze bet: výměny nabít n sfti asi SOOOkrit. Pouflv,-11 se stroj v mfstech bez zdroje proudu velmi dlouho, anlf by bylo mofno baterii •novu dobit, pak JI lie vyml!nlt bl!hem nlkollka vtel'ln u ní.hradnl.
v
kancelář
p oKRoK
ké technice
PliEVRATNÁ KONSTRUKCE úc!TOVACIHO STROJE Společnost IBM vyrtbf nový systl!m elektronických účtovacfch strojů IBM HOO. který lze podle poiadavkG rOznl sestavovat. Zfkladni jednotka sest'ví. z psaclho uflzenl s typovou hlavou a pevným vilcem , z Cfselné klbesnlce pro vklí.dinf l!lsel a funkl!nl klivesnlce, kterou se ovlidajl někter6 funkce stroje, nejsou-li flzeny programem. Ústfed nrm ústrojfm systlimu je vjpoletnl Jednotka pro l!tyfl dkladnl početn l úkony, kteri pracuje ve dvojkov' soustavl a je vybavena feritovou paměti pro '40 desetlmlstných člsel.
Tento stroj vyhovuje I po strince automatického pl'enosu dat pi'lpojenfm dam samostatné jednotky IBM 6H5, kter4 popisuje vklidan6 (ormuláfe s magnetickou vrstvou , snfmi zaznamenani data a pfenUI je do výp~etnl jednotky. Na vrstvu lze uznamenat mimo 1 S deseti·
maintto(onu Scart, a kterlim Jsem napsal v minu/jeh llslech VTM dva krltlck6 l/6nky. P11 ndvltlvl v z.dvadl Jsem somoz1tjml polita/ s t/m, fe budu uvlcdn chladnl a ft hlavni snahou vedouclch IJracovnfkO bude dokonale vyvrdclt mé lcrlticU p1ipomfnlty na Jejich výrobek. V fddnfm 1J'1pddl jsem ovfem net;>1edpol
mlstných čfsel d 102 abeced nich 1'.nakll. Jednotka mí. rovni! samo· statné psacl nfl1'.enl s typovou hlavou , kter6 plše rychlosti 16 znakll u vtei'lnu . (Ke strojOm lze pl'ipojlt dlroval! ldtkC. se snlmačem děrných
děrných
štltkG.)
Výhoda nového syst•mu úl!tovaclho stroje spol!lvi I v úl!eln6m spojen I odlišných mechanických a elek· tronlckých zaff:z.enf. -ka·
livé souldsCI, k sautUI a nejvyflf kvalitu. Výswpnl kontra/a hotor/ch mar11eco(onO je dnes provddEna daltko z.odpovEdnl)I a poz.ornl)I nef d11ve. Odbornici ze z.dvadu pravidelnl jezdi z.a opravd11 do vfech vEtllch mlst a ull je, jak ne)dokanale)I marnetofony opravovat. Zdvad pak ke kafdému p11stra)I p'lltlddd obylejný, ale dOlefltf /lstek : uRullm za svoji prdci". Vfechna tato snaha a zvý len I ballty se pak odrdfl v chystaném p'fekvapenl, urlen'm pra cy, kte'1 sl mornetofon Start koupi. Snad nofe p'fedchozl kritik.a I tento lldnek pomohou I v z.leplenl prdce tlch, kte11 zaflf{ujl doddvlcu pi'fslufenstv/ da abchadO. Sklad Tesly, p1epfnlný slťovým/ napdjell, konektory a pdsky, lekd )lf od konce dubna na ob)edndvky od 1editelstvl 81/d labuť I Oomdcf pot1eby. -lm-
VTH
473
GAÚ~ JAKO HAtlHONIKA, No"' nipady, ltter6 ...,, otb.ku autoauill, nadulr.lme t6mlf dennl. J• co dOk~, le I Jinde majl 1 1arilaml 1t•Jn' potil• Jako u ni•. Tuto p„I v1m11l•I JM•n an1lickf automobtlltta a Jak vldlme, J• Jednoduchf., pnktlckf., lewn6 a d6 t6mlP riude pottnft. Co m11llta, ne1dlo bJ :n to, aby •• nlkt•r' nal• vfrobnl drubtwo nad dmto prob"m•m KamJ•lalo a konalnl nlco molldr6ho
„
akatov6 technlkaJ•••ou&.tn6 dobl JMnlm a naJmodarnljilch technických odYltYI. Nel b1lo moln6 skon1~ruovat dn9Jnl mohutri• raketJ, bJIO tfeba mnoha a mnoha let i;morn• prf.ca v naJrGir:nljllch obla1tach v6dJ a tac.hnlky. Pohyb na s6kladl akce a reakce byl anim jll divno , Vrnilaa raket H pfl· 1uauja ČlftanGm, ktaff jich v1ullvall k n6bolan1kjm obhd(lm. „rotl Jinfm motorclim mi rakatovf m otor velkou p'-dno1t: mGla pracovat v proltfedl baa kritiku o mlnlmilnhn tlak" v1:duchu (va vakuu), V 1oula1n• au.pi hl1torlck6ho Yjvoja 16taJlclc:h pro• ufadkO Ja tanto motor Jedlnfm kvalita• tlvnlm druham motor(!, ktar• umolfluJI dobfvinl ko1mlck6ho pronor" . J•m• l'll'ldkr prvnld1 Chplch6 moh"tnfch ra· kat, ktar• vynHIJ na o"lnou dr•hu kolem Zaml drullce 1 lld1kou polidkou a prvnl automatlck' •t.nlca 1mlram k n•JbllUlm planad.m. So1tdobi rakatovi technika v1ullvi chamlckfc:h pohonnfch hmot. V pod• ttatl mluvlm• o kapalino'1ch a pracho• vjch raketovfch motorech. V prvnl atapl vfvol• byl vy1tlJvin lernf a b~· dfmf n,..lnf prach (dokonce v polo• vinl tl.1toletl br Iv Patrohradl talolan tlaketoYf 6•tav). V 1o"vl1lo1tl 1 rosvo· jem chemlc:k,ho prOmy1lu H sa&lo po• 1tllvat dvo"1lolkovfch kapalnfch po• honnfch hmot (palivo+ oky1lilovadlo). Soula1nt vfvoJ vlak orientuje •novu na prachov• rak•tJ, ktar• hou kon• ltruklnl jednoduRI a mail menlt po• ruchovo1t, col la rothoduflcl. V na)am Hrlilu podrobnljl Htni· mlta • technicko" problematikou kapa· llnovfch a prachovfch rakacových mo· torO a• pertpaktlvaml vfvoje tn . fytl • ki.lnfho •PO•obu pohonu raket.
R
„
„
PRINCIP PRÁCE RAllETOVtHO MOTORU
ŠKOLNI PRAKTIKA m•JI tak6 na -444. mo1kav1k• lkole, al• Jak6 - Uci •• 1ea.namuJI 1 modarnlm •amol.lnnfm polltalem, 1kut..?nl unlkitnl lkolnl pom6ckou, Jakou •• nemOla pochlubit pfllllmnoho Illo!. Ale tak• 1: plllllmno• ha lkol nawytlo tolik dculanfch, kvall· fikoYanfch abtolnntG, proaramAtorO potltaclch 1ttojG, na kt•r• Jll 1 oteYP•· nfma rukamalakajl shodr a vfw.kumn• (iataYJ, jako s• +44. lkoly.
...
Raketový motor patfl do skupiny tzv. tryskových motorO , pro nH je charakteristická tryska , jlt vystupuji t.plodlny ho'fenl do volné atmosféry. Tryskov' motory pracuji na :d.· kladě 3. Newtonova d.kona - d kona akce a reakce . Nikdy se jim proto také flká motory reaktlvnl. Oěll se na; e proudové motory (obr. 1) vstupnim otvorem vstupuje vtduch o urflťé hmotě a rychlosti, stlačuje .se kompresorem, obohacuje se pa· livem ve spalovacích komorách, pfe· dtv4 url:ltou čist energie turbině. kteri t.pltně pohinf kompresor, a vystupuje výstupnf tryskou rychlosd o velké hmot~ ven . Tyto motory majf dnešnl proudové letouny; • raketové motory (obr. 2) - rplo · diny hofenl unlkajl vysokou rych · losti výstupnf tryskou do volné atmosféry. Vzniká dm tIV impuh: .síly, který fe roven součinu zplodin hofenl a rychlosti výtoku (hybnosti): F. t::::o:: m. u (F ... slla, t „.čas. m ... hmota, u ... rychlost) . Směr sily F je totolný se směrem vytékajfclch
RAKETOVÉ
Zdeněk
Dobl'ichovský
MOTORY 474
VTM
zplodin - pOsobf doudu. Podle z.ikona akce a reakce však vzniká k sf/e F reakce, která má stejnou velikost, ale opačný smysl - pOsobl na motor dopfedu a fikime ji tah raketového motoru. Z uvedeného rozboru vyplývi, fe tah motoru bude tfm v6tšl, čim bude většl hybnost, to Je součin hmoty vytékajlcfch zplodin hofenf a je)lch rychlosti. Soudobé rakety na chemické palivo dosahuji výtokov6 rychlosti al 3000 m/s. Závislost rychlost! vytéka]lcfch zplodin hofenl a rychlosti letu rakety odvodll teoretik raketov6 techniky. ruský vědec Ciolkovsklj. Je vyjád„ena matematickým vztahem v= u . ln
~
(v . . . rychlost letu,
u . . . rychlost zplodin hofenl. ln . .. pfirozený locarltmus podllu, Gp. váha rakety s pallvem - polátečnf, G • .. dha prhdné rakety - kone~ná).
PROUDOVÝ MOTOR spalo•acl komor)'
~-
~: RAKETOVÝ MOTOR
~ I
spaloYad prostor (komora}
Maxlrniln l dosatená rychlost bude tlm vltlr, tfm bude vitH Gp a menlr G. U vldfch rychlosti vede tento pobdavek k vtcestupl\ovým raketám.
KAPALINOVÝ RAKETOVÝ MOTOR - KRM
Jde o takový druh motoru, kde je palivo a okyslllovadlo prlvid6no do spalovacf komory v tekutém stavu. Prt tfld6nl KRM je tfeba plihl6d· nout prbl k druhu poufltých pohonných hmot. Protofe vlastnosti pohonn6 hmoty jsou d'ny hlavnl druhem okyslllovadla (Jitky bohatli na kysllk), muslme KRM v prvnf hdi. tfídlt podle druhu poulitého okyslllovadla (kyselina duslčni, kapalný kyslfk, peroxyd vodlku atd.) a teprve pak podle druhu paliva (petrolej, alkohol, apod.). Druhým charakteristickým znakem, jim! se vyznačuje konstrukce kapalinových motorO, je zpOsob pfí· vodu pitiva a okysličovadla. Rot.li· IuJeme dvl úkladnl soustavy pfí·
vodu: pfetlakovou a pomoci ler· padel. Pi\ETLAKOVÝ pi\fvoo PALIVA
Pro svou jednoduchost se poutld u menšfch raketových motorů. V pfetlakové soustavě se jednotlivé složky privádijf do spalovacf komory pomoci stlaleněho netelněho (inennlho) plynu. Tlak plynu musf být vidy vědl, nd je tlak ve sp1lovacl komol'e. Tento pfetlak je nezbytně nutný ke kompenucl t.trit v celě prlvodnl soustavě, jako jsou ventily, potrubí, trysky a prvky chladicl soustavy. To má ovšem tu nevýhodu, fe nádrfe jsou namáhány vysokým tlakem. Protofe nidr!e musl tyto tlaky snilet, musl mit slin' stěny. Tlm se ovfem zvětšuje váha, co! je společný nedostatek všech pl'etlakových soustav. NeJJednodulšlm typem pfetlakové soustavy je soustava s tlakovým! ocelovými lahvemi. lnertnfm plynem o vysok~m tlaku (250-300 kg/cm') se vytlaluje palivo a okysličovadlo do spalovacl komory, kde se upaluje a horf. Láhve bývajt obvykle ku· lové, neboť viha lihve tohoto tvaru je p„i stejném objemu nlllf nef viha lahvi ostatnlch typO. Nezbytným llánkem této soustavy pftvodu je plynový reduklnt ventil . Je to ul'fzenr, kter' udriu/e konstantnl tlak plynu v nidrilch, a tudíf I rovnomi:rný pl'lvod obou slolek do spalovacl komory. cof je nutné k plynul' práci motoru. Bez reduklnlho ventllu by tlak v nádriích pfi postupn'm spotl'ebovánl paliva a okyslilovadla klesal. netlaková soustava je celkem jednoduchá. ale jej( poufltl vede ke znal:nému zvýfenl vihy raketov,ho motoru a celé hnacl soustavy. (Například k vytlalenf 1 m1 paliva a okyslilovadla pfl tlaku l5-40kg/cm1 v nádr!kh fe tfeba asi 50 kg vzduchu. Aby se toto mnohtvl vzduchu mohlo umlstlt v raketi, mull se po· utít lihve na 150 I, pl'lleml počitef· ni tlak v lahvi musf být 300 kg/cm•. Taková. lihev kulového tvaru vyrobená z ušlechtil6 oc:ell bude! vUlt kolem 150 ka; a bude mit prOměr 68 cm.) Pro vytlafovánl stolek paliva je mofno poulit I horkých l:plodln, které vzniknou hofenfm pomocné prachové náloie (prachový akumu· látor tlaku). Podafllo se totll vytvofit pomalu vyhol'fvajfcf prachové náloie, které produkuji n určitou Wovou jednotku vidy stejn6 váhové mnolstvf zplodin hofenl (plynu), jel pak zajistí rovnoměrné vytlalo· vánf paliva I okyslifovadla z nádr!L Protofe mlrná váha zplodln Je nlzki, stač! na pflvod 1 m• obou slofek celkem 12-15 kg prichu. PIUť prachové nálofe by pl'i tom vát:ll asi 25 kg. Pou litím prachov' ~álofe se snffí váha rakety proti zpllsobu pouliti stla~eného vzduchu zhruba o 160kg. PokraloYinl v dalllch llllech YTM
V Londýně dali uUtkem roku do provozu velkou parkovacf garU, postavenou na volném stavenihl uprostřed města. Do budovy o 12 podlaUch s obvodovými stěnami z velki Usti volnými. aby se snllJly niklady na větrinl, se vejde 289 automobilll. Ve st,ednf lachtf jsou dva výtahy. Pfl vjezdu do budovy auto· moblllsta zastav! u automatu, kde u.plat! a obdrfl llstek s udánfm doby parkoviní. Potom nvere vOz na jednu % 1 O plošin, ujistí ho rui!:nl brzdou a uzamkne-. VOzje do n1zných podlafl na mlsto určené k parkováni dopravovin automaticky. Nad kaf· dým výtahem je automaticky l'I· zený votlk, kterým se xvednou zadnf nbrxdiná kola vozu a po pfednfch kolech je vOz tlaten do výtahu a nahofe oph na mlsto určeni. Správnou polohu vozu na stanovlitl a nutnou vzdilenost od volných obvodových stfn njlltu)e nlzký prih, který n automaticky vysoud, jakmile vOz pfeJede pl'es elektrlck' nPltenl na oknJI parkovacf plochy. Velkerý provo~ fldf dva mechanici u nsklených kabin u obou výu.hO. Plni: automatlzo· váno le I hlášeni volných a obsazených mfst, registrace pot.nivacfch ?:naček aut a hledáni lida· ného lisla vozu. Velkogaráf, kteri podstatni: zlepllla parkovacf situaci ve stfedu Loridýna, byla postavena během 14 měs!ccl. -hol
>M
„ " o
~
~
...=-= Ill
>
••c
">o
-... M
"E
o
...
:)
c
řídí
kosmickou od C.lf ••lt hh1boc:• Ytrwlily :1pri.YJ o 19'u prYl'll ko•monautky nlta, Val•ntlny TltefkoYoY6, ktui Yd6tla 16. len'na 1Ul, obl9'lla
„ V novindch se píše, fe Urefkovovd 11 d i I a kos· mickou lod. Je ml josn~. fe se rokety nedojl „rtdit" t1ebas jako auto. Proto by mne zojlma/o, jok6 technick~ vfkony, po p1'pad! jokd pozorovdnl chodu lodi a pom!rll v kabin« musela Tlrefkovovd provdd!t. Zejm~no bych rdda vld!/a, jak spolupósob/la p11 p1istdnl.'' Protofe byly I dalšl dotazy. které se týkaly nhných podrobnosti letu, a které jistě ujfmaJf mnoho p1emý ~ li vých lidi, dotázali jsme se našich pi"ednlch pracovnlktl % Československi6 akademie věd v oboru astronautiky na problémy letu člověka kolem Země a pfim\šíme výběr % jejich odpovědi. Proberme nynl nejdGlefitějU dotuy našich čtenáfů a odpovědi jednotlivých odbornikň: Otá1ka : Jak •• Val•ntlna pfipravolvala na 1vGj lett Odpověď: Valentina.se musela , jako kafdý kosmonaut , pečlivě pi'ipravovat jednak po stránce teoretické a
musela projft zkouškami tělesné zdatnosti. Musela tedy .dobfe znát všechny fyzikálni podmfnky letu, být seznámena s raketou I s veškerým zaftzenfm kabiny, ve které strávila jedenasedmdesát hodin. Nebylo to nikterak jednoduché, vfdyť uf sama obsluha telegrafnich a celefonnlch prístrojO vyfaduje dOkladnou prtlpravu, Telemetrické pffstroJe , podávajfcí zprivy o suvu kabiny I o tělesných reakdch kosmonauta sice funguji automaticky, ale je třeba na ně dohltiet a kdyby bylo tl'eba, odstranit pi"lpadné závady. Valentina sl musela navykat na zvýšený i snif:ený tlak vzduchu, na výkyvy teploty, na pfetífenf pl'I startu a pl'istádnl. Odzka: Jak•• chovala. Valentil'la pfl •tartu? Miia mobo•t ho kontrolovat n•bo ovll't'nltt
Na pfesně kruhovou drjhu by se dostala, kdyby v oka· milku, kdy je svislá pohybov;i slofka stoupánfm vy· lerpána, měla raketa privě vodorovnou kruhovou rychlost odpovfdajlcl dosalen6 výšce. Toho se vlak dá Jen tělko dosáhnout, proto jsou dráhy druflc vidy mrrně eliptlck,, Ale u Valentiny šlo ještě o to, aby se jej/ dráha co nejvlce pl'iblilila Vostoku S .s kosmonautem Bykovským . Jak vfmE, bylo skutečně dosafeno sbHfenl drah v Jednom okamilku at na S km . Z toho lz:e čerpat zkušenosti pro po1dějšl stavbu slofl,tých druflc, jak o nich psal uf Ciolkovsklj. Od..zka: Di H tedy•• 1ta.vbou podobnfch velkfch drulic v budoucnu potltatf Bude. YGbec moln4i •montoYat r6zn• •ouU.tl prl tak obroHkfch rrchlo•t.ch .,.. n:duchoprhdn6m prottorut Odpověď: Pfl dnešnlm stavu techniky pohonných motort1 se Ještě jevl start dálkových kosmických lodf nutnosti. Setkáni a mont:áf dvou rOzných těles ve vidu· chopráxdnu bude sice těfkým oftškem, ale vidyť dnes uf uskutečňujeme přelerpávánf pohonných látek u letu z jednoho letadla do druhého! O~ka: Al• Jde pf•<• o Kdovl mnohem vltll rychlo1til N•nl moln6 let nkat.y &pomalltt
Odpověď:
Nenl to mofné . Kruhová
oběfná
rychlost
v je dána vzdilenosd drufice od zemského stfedu R a
gravltačnlm
1rychlenim g podle v1orce
v=
Ý Rg.
cof je pi"I zemském povrchu 7912 m/sec, ale ve výšce ve kter6 se pohybovala Valentina, uf jen kolem 7700 m/sec. Otizka: Jak •nil•JI kosmonauti tuto rrchlo•t a jak na "I pCi•obl bextllnf ttav1 Odpověď: Rychlost kosmlck6 lodl nemá na kosmo-nauta fádný vliv . Naopak zdá se mu, fe klidně stojf. My také nikterak necldme oběfnou rychlost Země kolem Slunce, která Je kolem 30 Km/sec. Kosmonauti sl libuji, fe majl pfljemný pocit.
Oti11.lca: Jak •polup61oblla Valentil'la pri pPlttinl? Odpověď: To byl jejl neJtěfšf úkol. Dobu pfistánf lxe nejlépe odhadnout 1 pozemských pozorovatelen a bývf. uf pl'edem urěena. Kabina opisuje svoji dráhu v rovině,
Odpověď: Start probfhá automaticky a nenl tl'eba ho z kabiny řidit. Startuje se vertikálně, aby m~la raketa co nejmenšf ztráty tfenlm pfl cestě hustým ovzdušlm. Nutno počltat I s tlm, aby raketa neměla zbytečné ztráty paliva pfl pi'emáhánf zemské pl'ltaflivostl. Je tedy dráha rakety po startu 'Značně slofitá. Kosmonautka. ovšem také mohla vzlet sledovat, a mohla by zasáhnout, kdyby bylo tl'eba . Ale nbledkem pl'etffenf pfl zrychlovinf rakety jsou jejf pohyby velmi namáhavé a pozoroncf mof:nostl jsou omezeny. Musí pl'I zrychlováni rakety lefet, aby byl tlak krve na ci6vy a srdce nejméně ne·
bezpečný. Od&ka: Mnohým lteni"11m nenl do•tl Juno, Jak m6h raketa nOJ v•rtik•lnl pohyb zmlnlt Y horlzontilnl, 1•·11 ve v&duchopri.zdt1'm prottoru a namGla •• opltat o koleje jako vlak, t1ebo o nduch Jako latOUl'I. Odpověď: Raketa se ulJni nad.čet do vodorovného směru, jakmile opustila hustšl vrstvy atmosféry. Svislá pohybová slofka postupně ubývá vlivem gravitace a raketa naopak dskivá stf.le většf vodorovnou rychlost.
476
VTM
MallPova pfecht&Ya o nivracu ko1mi
kteri mi vzhledem k hvbdnému nebi stilý sklon. Zemi se v nf od.Cf. Mi-li kosmonaut pfistát na určitém il:reml, je tfeba vylkat, al rovina jeho dráhy toto ů:zeml protfná. To se stane dnkrit :z:a 24 hodin. Pak se spustf rakety pOsobfd proti směru letu. Otidca 1 rrvnl drullc:e na konc:l 1v• pouti Y hu1t'm OYl:dulf •ho„ly, Jak byla proti tomu c:hri.nlna Valent:lnl"a lodl Odpověď: Pfedevllm se voll takový smf:r, aby lod vplouvala do hustlfho ov:zdulf pozvolna. Pfesto se vzduch I pfednl Cást lodl sllni :uhffvajl. Jsou vlak chránf:ny vpfedu Jirokým terCem, který jednak :zpomaluje pád , fene pfed sebou horký vzduchový politáf, jednak se sim ro:zfhavf , popflpadi I taví, Ciml :znaCnou Cút tepla spotfebuje a odvede stranou. Pfednl Cist kabiny je dokonale tepelni lzolov:lna. Pfesto v nf :zpravidla teplota stoupá . Pak se vzadu vysunou brzdicl padiky, po ptrpadi se k:atapultuJe sedadlo s kosmonautem, který se sháJI sám padákem. Pro Valentinu to nebylo obtltné, protofe byla zkušenou parašutistkou.
Otl1ka : T•d' uojl pPed nimi v111inl lloYlka na Ml1lc:, MOf•m• pr•dpolclldat, h I na Ml•lc:I pP11tane •ovlukf ob&n Jako prvnU
Odpovid: Bezpochyby! QyJem I Amerika plánuje takový let; po projektu Mercury, který právi problhi, je ve výhledu náročnf:Jll projekt Gemini a pak Apollo. Spojené státy nechtf:jf zůstat u Sovětským svazem. Otúka 1 Heb1lo b)' ted)' úbln•, kd)'by obl velmoc:I "• letec:h do ve1mlru 1polup,...C:C1'11'aly?
Odpovid: Zajisté 1 a bezpochyby nfkdy v bu~oucnu k tomu dojde , neboť I O. B. Holmes , feditel ústavu pro lety Clov,ka dovesmlru , takovou spolupráci doporučoval a pflpomnf:I , fe podobná souelnnost s SSSR byla uf v oboru meteorologických druflc navázána. -fa·
••••
•
"'°
Zdd se to trochu mnoho : festd etapo. Splš'e se vnucuje pomyšlen/, fe stortem Valentiny TErefkovové nastdvd druhd etapa ve vý.ikumu a ovlddnutl vesmlru : vedle mufe stanula reprezentantka jedné poloviny lidstva, fena, feno - budoucl matko. Ano, to vfechno 1e provda. Ale je tak6 pravdo, fe od prvnlch pfed· bUných experlmentD v sovlitských laborato11ch al do ned!lnlho ůsmlvu Valentiny v moskevsU televizi pro· b!hla he:zkd fddka let. „Poldtkem roku 1950 nemfla nafe vlda téml1 fddné údaje o mofnostl letD fl'lých bytosti v roketdch do hornlch vrstev atmosféry," napsal neddvno Jeden z tvOrcO sovftsk~ 1CosmlcU biologie profesor V. Jaz· dovsklj. Presto vfak byly polofeny zdklady t1Uo nové vbJn/ disclpl/nf. }ok uvddl akademik N. Sfsakjan, v té dobl se /eteckd medicina, fyzialorle, radio· biolorie a dalfl p'fllehlé vldy dostaly no úrovell umol~uj lcl vytvoflt teoretické p'fedpoklady pro p'flpravu prvnlch biolorlckých experimentů ve výfkovfch raketdch. Nap11klad /eteckd medicina p1inesla do vfnku zdldodnf pofadavky na hermetilnost kabiny, na systé-my zajlfťujlcl fivotaschapnost zvlfete na palubE výfkové rakety, na jeho zdchranu, a rovnH tak na slofenl nejdDlefltfjf/ch vldeckých aparatur pro výškové lety. Tehdy také bylo rozhodnuto poullvat k pokusllm na · výfkových raketdch a pozdljl v druflclch p1edevf/m psD - na rozdll od knerllanD , kte'fl :zkoufelf opice. T1ebafe podle Sisakjana tato prvnl etapa konlf okolo roku 1951, uf v roce 1949 byla vlastni zahdjena d r u h 6 e t o p o výzkumO : vypouftlnlm pokusných psO ve výškových roketdch: prvnlch devlt, z toho df dvakrdt, se podfvalo do V'ý-felc okolo sto kllometrO. P1itom se potvrdilo, fe pokusy nemlly na zvlfata fddný nep11znivf vli'I .. . Oo konce festapadesdtého roku okusilo af 400kilametrov6 V'ýšky na osmdesdt psO - n8tte11 z nich startovalf I vlcelcrdt - ddfe lc.rdllcl, krysy a myli. Sovltftl videi na nich studovati stav jejich fyzlolotlckých funkci v podmlnkdch pfetl· fen/ o beztlfe. Po prvnlm ovl1enl letu umlliho kosmického tNeso vesmfrem - po letu prvnlho sputnika - dostali akamfitl matnost zohdjlt své prdce I biolorovi. Necelý m&lc nato odstartoval do k.osmu prvnl livollch fenka Ldjka. Tento let je svým zpOsobem t 1 e t I etap o u sovltsU kosmické biologie. Byla p11 nim prok6z6na matnost existence vysoce orianl:zovaného
flvollcha na kruhové dr6ze okolo Zem~. mofnost existence bez vdfné újmy na zdrav/. Avfak nebylo tehdy jeltl v lidských sildch zabezpellt Lajce nd'lrat zpit na Zemi. Teprve Bilka a Strelka, které nesla v srpnu 1961 lty1 a pOI tunovd kosmick6 lod, se v po1ddku vrdtlly. A to byl poldtelc l t vrt é e t opy, poslednl ve/k6 etapy p11prav - biologické i technické - pro prvnl let llovlka. (A tu je t1eba p1ipomenaut, fe svOj pod/I na tomto d//e moji i ls. vEdci - dr. Pa11zek, dr. Arient, dr. Olensbier a Inf. ~oda, l«e11 vyvinu/I metodu, umotlSujlcl urlit zasoleni arianismu k.osmldc.ýml paprsky I stupe/S tohoto o:zd1enl.) Ve l ty1eJ h lodlch typu Voscok bylo od srpna 1960 do 25. b1ezna 1961 vypuftlno celkem fest psO, dd/e myli, Airysy, hmyz, rostliny, mikrobi, osivo rOzných plodin a tak ddle ; pouze jedna z lodi sho1ela p1i ndvratu v atmosfé1e. A tak mohl onu pamdtnou st'fedu 12. dubna 1961 zaznlt z kosmických výšek prvnl lidský hlos - hlas Jurije Garorlna, Tlm zapolala p d t d - a z dnefnlho hlediska vlastni p1edposlednl - etap a kosmické blologle: vldo pop,.,6 zlskala Informace o vlivu k.osmlckiho letu , p'fedevflm stavu bezt/fe, na /Jdský orronismus. Do vesmfru vstoupll llovElt. Oalfl - festou etapu - zahdjila feno : Valentina Tfrefkovovd. Joký vfznam md Vo/jin let 1 ShrlSme s/ to. - Brzy bude t1ebct vysllot do vesmlru nejen plloty-lcosmonauty, ale I l~o1e-lcosmonauty, lnfenýry-kosmonauty, astronomy-kosmonauty . . . A Valja jim zolola p'flpravovat pOdu. Je totlf prvnl ze vfech kosmonautO, kterd nikdy nepilotovala letadlo. tlm mini letadlo tryskové. ned p1ijetlm do oddflu kosmonautO, kde sl ostatnl pobyla nko mdlo ples rok, ablo/vovalo „ pouze" výsadkd'fský výcvik. V nlkterfch f>1lpadech - jak 1/kajf odbornfc.I - jsou feny dokonce psychologfcky odotnljfl nef mufi. A konelnf - t1ebofe tokov6 nal~hav6 nútnost zatlm nenf v dohledu - na hvb.doletech budou feny plnit ; své nejvl!tff pos/dn/, posldn/ matky. Proto je nulllý soubUný fyzlo/01/cký výzkum pl/zpOsobent mufe I feny kosmickým podmlnkdm. Proto 16tala ve vesmlru nejen Valjo, ale I mul - Valerij. Proto tedy festd etopo. Etapa, kterd ndm - stejnl jak.o vfec.hny p1edchdzej/c/ - odpovl no 1odu atdzek a jeftl vfce novjch otdzek p1/nese. A lcterd soulasnf ukazuje I no ro:zvdfný, pldnovitý o grandl6znl rozvoj SO'lftsk6 kosmonautiky. (K) VTH
477
Ostrava
„ZA SOCIALISTICK~ ŽIVOTNI PROSTilEDf" - to bylo ústřcd nl heslo letošnf výstavy Ostrava 63, kter' byla otevPena po celý měslc lerven na ostravském výstavišti Černá louka . Po)em sociallstlcki6 ilvotnl prostJ'edf Je ovšem hodnl široký. Proto tak• sortiment, který tu vysta vovaly národn í podniky
J
druistva na 7, 5 hektarech výstavnl plochy,
byl široký. Nivšthnlcl sl tu mohli prohlédnout nejen nejnovějši typy bytového nl'frenf, ale také umělecké ph!dměty. chaty , motorová voridlai. malou I většl mechanlnci pro domácnosti, stany a Potl'eby pro autokempi ng-. A nejen prohlidnout! Většinu vystavovaných expon:itO sl mohli pi'lmo na mf stě zakoupit nebo objednat. TémU- všechny vysta-
bud uf jsou na bHném trhu, nebo je mťl!ete dostat tohoto roku. To byla velki phdnost letošnf ostravské výstavy proti ďl'ívějšfm , na kterých se vystavovalo vidinou jen tzv. vývofové zbofi . Tato zm~na k lepšfmu byla také znát na počtu zájemcO : uf koncem prvniho týdne uvítali na Černé louce stotisldho návštěvnlka . Z1 prvnl čtyl'I dny tu dkunfcl nakoupili zboff ta 6 mll16n0. NeJvětšl djem byl o xakhkový nábytek a o chaty. Do tradltni soutHe o Zlatý kahan se letos pl'ihlisllo 62 podnlkO. Krld:rla této soudife , ve které se hodnot! hlavně kvalita výrobku, budou letos stejná I pl'i hodnoceni exponátO na Libereckých výstavnlch trzfch, které uhajujl uf 1 '4 . července . vené
pl'edměty
nej pord ěji do konce
1. Družstvo Lidokov Boskov ice vystavovalo p„i'lčsný autokempingový vozík „Chatárek". jeho hlavnr pi'ednonf Je rychlé skládinf a rozkladánl. jako pflslušenstvl se dodávaji dvě nafukovací matrace, prostor však Je postačujicl i pro spanl čtyf lidi. V boku vozlku jsou dvě sk'l'fňky. v jedné t nich je umfstěn dvouhoflkový butanový va„lč Palavan s dvěma rezervniml bomblčkamt. Pi'ívlisný voxlk zhotovu.je druUtvo na objednávku a cena se pohybuje od 4 do 6 tblc .
2. Plynové topn6 těleso Moratherm typ 711 vyrábl n. p. Moravia . Pěkně tvarovaný plášť Je lakovaný tepaným syntetickým lakem . Pi'lkon hof{ku je 850 I svftlplynu. n hodinu a tepel· ný výkon 3000 kcal za hodinu. J. Motorovou sekafku trávy vyrábl Kovopo:lnlk města Ostravy a mllle v.t.m Ji dodat v druhém pololetí letošnlho roku za 3948 Kčs.
'4. Chat bylo na
výs~v~ mnoho. Přln4šf me snímek aspoň jedné z nich . Je to montovan4 chata typu l 2, kte· rou vyrtbf Preglejka Bratislava a dodává Drevona Bratislavan 5600KZs.
5. Dalšf :z letofnlch novinek je horo-
lezecký stan Pamir. Konstrukce je kovoví, celý stan válf 5, 1 O kg . Šllka Je 120 cm , d61ka 2 m, a výška 1 m. Stany Pamlr uf jsou v prodeji a stoji 820 Kčs .
478
YTH
0
z·h:;:~.r!::č~~~~1i' :~c:J! ;:!;:11' ,:~!J~š ~~,!:
dnah6 hm11:u t:lova. popHI, urlll • a:ahdU do nrjch •bf.-.k, dalif atublcc, ba mUlóny leb)l upn•e na n6 obje.ven.f - •v"ltf. v troplc:kfch, m'lo pfútupných knJfch. Vlclyt I n• á:r.ernl oall republiky atile ldtf. objevuji entomoloaovl doaud nnúmf. hm)'d druhy, nebo xaxnamen•v•Ji u n•• druhy, jejlcM vfů.yt se na ndem ~em( nepfedpokUdal. :lijeme • hmyum a tlvot na Zemi b1chom ll bez otbo 1:1emohll ani pfcd•tavlt. Hmyz. lako pouava ncJrlu:.nf.Jlfcb z.vffat, hmyz opylujlcl rostlloy, hmyz Jako adravotni policie pflrody a oeptltcl Jlolho hmyzu. d6.letltý ~lnltd pfl udrtov4nl pHrodrJ rovnoviby, Aovlem takthm)'z vyvolhajfd nebo pfen.ilcJfcllidaki, nJtec:I a ro.Cllnn6 chorob)', hm)'z Jako lk6dce plodin na poli a ve akladlltl. V pr6mlru IO % avf.tovf elt.llznf padne bm)'zbn lk6dcllm 1a obH. Jsou to mlllardov' hod.Poty, Prol nb hmyz okdd6? Proi! se• nim mu.lme. dfllt o avCril dennl chlibl
Co zavlnil
človfk
Názvem iklldce označujeme ty hmyzf druhy, které poškozuji rostliny, p~tované nebo sbirané k našemu užitku . Když se však s hmyzem setkéme při nedllním výletu do pfírody na pian~ rostoudch rostlinách, ;e to pro nás obyčejn~ jen pfiný brouček nebo ošklivá housenka, popf:fpadě něco , co nedovedeme ani pojmenovat. A přece rostliny, vyrostlé bez lidské péče, jsou onou
JA
E R
D
v
llODEJI tajemnou džunglf, z které se vždy čas od času vynofil nčkterS' hmyzf druh, kterému lépe zachucnalo sousto, připravené samotným člově kem. Vzal na vědomí, že existují obdělaná pole a na nich chutné rostliny a „pfeškolil" se na !k~dcc.
V pradé.vnýcb dob4ch, kdy byl člověk lovcem a sběratelem plodů, nemusel se trápit s rostlinnými škůdci. Spíše ho asi zajjmal hmyz na vlastnjm t~le. Potíže se škůdci začaly až tenkrát, kdyt zanechal kočovného života lovce nebo pastevce a založil svá první polička. Cim včtšJ byla jeho pole a čim rozmanitější byl sortiment p~stovaných rostlin, tim vlec hmyzfch druhtl dostávalo na oč chuť. Cctné choroby a škůdce si taková pěstované rostlina přinesla „do výbavy" jehě z dob, kdy byla sama -pouhou „ divokou" rostlinou. (Vždy( prakticky není u vyššfch rostlin
t:~~~e~}cr&a~ "~~ft~c~Pš~~J1c:č~:~~ ~~~c~ pak až blbem plstovánf. Kultura.I rostlina často na úkor vlastnosti, výhodných pro člověka a dosažených dJouholetým šlechtitelským výbhcm, ztrácf přirozenou odolnost vůči lkůdcň:m. Clovčk začal dopli\cet na to, že se odvážil zasahovat do pfJrodni rovnováhy. PřJroda neseje nebo nevysazuje do obdčlan~ půdy a do řádkíl. V přlrodě žij! rostliny ve společenstvech , kde sice mt'lže převlidat jeden nebo vfce druhů, ty si však samy v prostfcd.I pro ně pfiznivém „vybojuji0 své prvenství. Jediný rostlinný druh, pokrývajfd často celé hektary obdllan~ plochy lo je dllo člověk.a. Takovým umělým poroslům jediné rostliny, vytvořeným človlkcm, řikáme monokultury. Monokultury sou.stfeďujf na sebe zvláštní pozornost škódcO. Mohou se tu lépe rozmnožovat a rychleji lffit. Netrpí nedostatkem pocravy, nemusi ji dlouho vyhledávat. Je jl dost na každém poli a v každé obci. Rozmanití činit")~ p'\l.sobf na výskyt škildcll vrňzných obdobich. Nčkteři škňdcise vfceobjevujf v suchých, jinl ve vlbktch letech. S n!kterýntl se setk4vlime každý rok, jinf způsob{ pravou pohromu a jsou pak po řadu let témlf vzácnJ. Klima, počasl, výskyt přirozených nepřátel - to vlc působí na včtli nebo menll rozšfřeol škůdců. AJe v neposlcdn.! fadě je to člov!.k sám. Totiž způsob, jakfm pěstuje rosůioy, jak je střfdé na svých polích,
VTM
479
HOTOCYKL-TRPASL(ČEK. Japon1ki torirna namatocrkly Honda pPedvedla ůJ•mcAm •vili) nejmenlf vfrobek. J• to malllkf „Honker" (lHkJ „opilka'') ob1ahu 4t cm•. S motorem ltrPtaktnlm, v:1:duchamchlannfm, dotahuJ• rrchloltl 30 km /hod. Vudu na obrhku J• novi Hond• dvouril•c-ltrPtakt obuhu 247 cm• a Yfkonu lS k.
~
jak zavAdJ do kultur nov~ druhy, jak rozšiřuje oscvnf
~ ~:f:t r:::!C:cg~~~~ ~J~kJ:i~~~~i~::cj~ :1~ť:~ 1
~ narý jako človik-rolnJk. Tim nechceme fici, že
: ::ů,~:tc v~=;Jc: ;d~!~lc~št~'!c~hJ~~~6~ :~ 8
l .cf.
'i staletí o nich nikdo nevf. A n4h.lc zazilf na nebi
lkůdc6
jako nová hv!zda.
-
SetUnl v Coloradu
Pile se rok 1824. Po amerických pr~riJch se pro-..;.. h4niji sd.da biz:on6, kryt~ vozy kolonistd núfi na úpad, ale pan Thomas Say, entomolog, se zajímá tpišc o broučky . Na jcdn~ pichlavt rostlini nal~zá
v literatuře dosud nepopsaný druh. Ta rostlina se nazýv6 Solanum rostratum. Roste na pomezf Mexika je!at~ a pichlav~ plody. Pfichycujf se na srst zvilat, lffJ se podél nových celt. A s ni tr~livi putuje malý brouček . SWe na sever I Do Colorada a Nebrasky přišli bUi oaadntci. Přinesli a sebou pistovaný brambor, botanickf
a Spojených 116til. Mé
a.Azev Solanum tub1rosum. Vida„ zn!mý brambor i nezn8mt ježatce jsou přfbuzn1 I To poznal i n81 nevinný brouček. Přclcl na novou potravu. Chutné lépe a človl:k mu ji s4m plstuje ve velUm. Dva rostlinné druhy se v roce 1859 setkaly, brouček nalezl nové působiltl:, o'brad sml:r putování na východ - a pohroma začala I Už ho nezné jen pan Say a nl.kolilt odborniltů. Zná ho kafdý americký ftrmil. Z Colorada k Atlantskému ocdnu je to asi 3000 kilometrO: . Brouček je urazí po zeleném mo1tl: z brambor za pouhých 15 let. Za sebou zanechává holotfry a pov!at ho předcbázf . Možn8, že jste už uhádli: mandelinka bramborová! Dnes ji zná k:a!dé dttl.. Je dobrým pfiJtladcm, jak. z nevinných druhd vznikajl lkddcl a jak človl:k dopomáhá jejich rozšíření.
480
VTM
Pat•f'fi bez patu Mandelinka pfi svém útoku k Atlantiku dokázala vlastními silami překonat tok Mississippi. Ale přes ocdn ji do Evropy převezl človl:k nechtl: na lodicb. Převezl tak i fadu jiných vfznamntch
lkildcil. Mnozi lkddci jsou opravdovými kosmopolity . Jsou rozšifeni po cell:m svitl: a u některých jen tHk.o odhadujeme jejich pdvod. Pilous černý a nlk.tcff jinJ skladištní škůdci jsou způs obem svl:ho ž.ivota zccJa vbi\oi na skladišti a ve volné pfirodl: nedovedou vdbcc žit. Jejich svl:tov~mu rozšíření dopomohl rozvoj mczinárodniho obchodu. Škt\dci, žijfcf ve voln~ pfJtodě na našich poUch, nemusí ovšem vždy cestovat jako černi pasažl:fi nebo být pasivně roznélen..i v r6zných stadilch vývoje na rostlinných částech, které jsou předmětem obchodu. Sm se i „po svých" - pomoci nohou a ltfidel. Hranice, kterl: vymyslil človl.k, je nczaj(maji. Obejdou se bez pasu a bez vfza. Sml:rodatné je pro ol: jen vhodnl: životnf prostfcdf. Mnoho šk6dc0. se vlak postupně při sv~m pronikénl dovede přizpů~ sobit novým podmJnkám. Dokonce mohou btt ve své nové vlasti oebcz:pečnějšl, než ve svl: pdvodni domovině . Pfbtevnfček americký, zavlečený do Evropy teprve v ncdávnl: době (zjištěn r. 1940 v okoli Budapešú), se u nás projevil jako nebezpečný lkddce, jehož houscolty pllsobf holotJry na ovocných i jiných stromech. Ve svl: vl11ti nenl jako kalamitnf lk.Odce z.nim. Drti ho tam oa uzdě jeho přirozcnf hmyzl nepfátelé. K nám se dosral bez nich a tak 1i na nl:j musl naše parazitickě druhy teprve zvykat. Jakmile se stane trvalým přfsluln1kcm nalJ fauny, bude nút asi s vlastními pffživn1ky stejné starosti1 jako naši „domí.cí" nebo zdom6cnl:U
lkildci.
Lldé často filtajf: vlak si pffroda sama pomM:e. Je to pravda? Jistě . V přírodě se porušená rovn~ viha za čas obnovuje. Nadměrné rozmnoženi škůdce je vystfíd4no silnfm rozmnoženJm jeho ne· pHtel. Jenže to uf je někdy pro člověka a jeho chráněnce pozdě . . .
Co ted s nimi? Zasadil dědek fcpu a vyrostla veliki, pfevclik4. jenže později osel člověk fepným semenem tisfce bektaró a opatfi1 tak tieba mšici makové. možnost, aby se na fcpnjch poUch kalamitnl rozlifovala. Clověk učinil prvnJ krok - udllal nico, co by se v pfirodě nikdy nestalo. Přlroda učinila druhý krok pokusí se řepu zlikvidovat mliccmi nebo jinými §kO.dci. Až se mšice přemnoží, přijdou na nl slunéčka nebo jiru požirači či paraziti mšic. Clova. mťlže čekat a ponechat pole osudu. Mšice časem zmiz(, ale řepa m4.lem taH. Mšice vysajJ listy a roz... nesou zákeřné. virové. choroby. Sklizeň se snfžJ. Móžeme ovšem včas nasadit chemické. pfipravky k hubení škó.dcó. Rozvoj moderních insekticidů je jednou z velkých zbrani člov~ka. Nelze jich vlak „ použit šmahem a viude. Zejména v lesnfch kultu·
~o~~:~e;1 ~ži~;ť~c~~uj~~o~ccÝ~r!~Jr~rr~~~nf~ ~
~~~s~~~t:i:~~;it:f ~~;. :~:;!·~·p=~~~ ~
a vysazuje. Důležitá je i aklimatizace přirozených nepflitcl z vlasti ikddce a jejich rozšiřováni v zam~ fených oblastech. Bylo tak dosaženo dobrfch vý· sledků u některých druhó čcrvO na plantU.icb, kde ~ se pravideln~ opakovaly kalamity. Jsou i další mož.. ~ nosů : llechtlnf rostlin na odolnost, správné rajonovlinJ kulrurnich rostlin, tj. jejich pěstování v ob-- .A lastech, kde klimatické podm.Inky jim nejlépe vyb~ ~ vujf. Správná výživa nebo vhodný způsob agrotech· < niky často dokéžou vic než násilné. zák.roky. Ctověk :; 1ám nese velkou část viny na tom, že se z hmyzu st4v4 škůdce. Sám se tedy také musf postarat, aby z toho, co vypěstuje, měl utitek on a ne škůdci.
VTM
481
la
tajeji'iNřHo CHRÁMU Pro VTM pih doc. Inf.JAROMIR TUJSTf
jedním z nalicb úkolů bylo také ověřit přesnost založeni mastaby vzhledem ke světovým stranám, stanovit pomoci moderních prostředku přesnost prAce staroegyptských krilovských mělič\\ a astro-
!
j eli jsme celé dva dny a sk"'ro celou jednu noc. Jediný hotel na polo vině cesty do Luxoru, v Asuitu (305 km od Káhiry), nebyl obyvatelný. Asi dvě hodiny jsme spali na silnici v autech, zapréšeni, unaveni, špinav.I. A už v 6 hod. rlino obklopili obě auta vesničan é a svým osobitým způsobem nim
nomO. MHenJ jsme provedli nočním pozorovánim na Polárku. Polárka v zeměpisné šffcc Abusiru je jen asi 26° nad obzorem. Vlastnímu pozorování zpočátku vadila záře kábirský-ch světel . Až o půlnoci se intenzita zifeni Káhiry snížila a mohli jsme pozorování úspUně dokončit . Současně s mHením prilchodu hvězdy (Polárky) jsme mHili pfesný čas na chronometru. To je nutné pro dalšf výpočty a stanoveni astronomického severu. Chod chronometru byl po dobu několika týdnó v Praze a pak v Káhife porovnáván s časovými signály mezinárodnl časov6 služby. Tranzistor T 61 se výborně osvědčil pro chytinI časových sigo'1ů. Astronomické pozorováni se prov4d~o z jednoho ze stanovisek geodetické s!tč, založené v Abusirském pohřebišti. Zatfm jen tato sit byla oricntovina k severu. Pro vlastni noční mllcnI jsme si museli vytvořit podmínky. Šlo pfodevšfm o ochranu proti hadům , škorpiónům a jiným nebezpečným živočichům, které by k nám přilákalo světlo.. Museli jsme totiž osvětlovat i další body geodeůcké sltč .
Pozorovénf jsme ukončili za jedinou noc. Dalšl práce v Abusi.ru musely být přerušeny , poněvadž došla zpd.va o vypou š těni přehrady . To byl signál pro nástup k nejobclžnčjšfm úkohlm v Núbii, za tajemstvím Jižního chrámu v T.é.fč.
Vzh6ru do T6fy Hladina vody v Asuáosk6 přehradě po malu klesala a celá expedice pěti čs. vědců (prof. 2ába, doc . Tlustý, dr. Novotný, in!. Vosika, M. Hlinomaz) i s domorodým kuchařem se vydala na cestu dvěma auty ( Buickem a Gazem) do Asuánu . Cesta nilským údolím byla velmi namáhavá a vyčcrpáva jfcl. Prašná silnice, která vystfidala asfaltovou, zanechala na našich tělech své stopy. Využili jsme tedy zasúvky také k umyti. Konečně pouštní cesta vyústila pozdě večer do Luxoru. Zde byla jediná zastávka, vynucená opravou auta .
<481
„„
\ „'
' ' ' ~· ~ :r. '
""\
\. !
\\~\ .:
znemožnili dalšl odpočinek. Únava se brzo projevila. Prof. 2ába, fidič buicku, usJná nad volantem. Zascavujeme tedy na silnici. Aspoň hodinový odpočinek a protažení ztuhlfch údO nám umož6uje zase pokračovat v jlzdě. Slunce nemilosrdně pálf, k osv~ žení je jen teplá coca-cola nebo voda s citrónem, asi 40'> teplá, někde káva. Odpočinek v hotelu Luxor, evropsky zaffaeném, je skutečně zasloužený. Býc v Luxoru a nevidět pamAtky, které jsou ptJmo v měs tě, to by asi bylo neodpustitelné. Zbýv4 nim jen málo času na prohlidku Luxorského chrAmu a Karnaku. Rozsáhlé objekty nestačí jen poviiechnč projft; mohutné sloupovf, sousoši, reliéfy a stavby chrámů by zasloužily prohllžet několik dní. Nezbývá nám čas ani se podivat do Údolí králů, které od Luxoru odděluje Nil a několik kilometru poultě . Zase nasrupujcme cestu do Asuánu . Prašná silnice v El Dcinu opoušá údolí Nilu a vede poušti. Zastávka u malého staroegyptského chrámu uprostřed poultě je krátká. Pouštní cesta konči v Edfu a odtud je už zase krásná asfaltová silnice až do Asuánu. Nedaleko Kom-Momba je rozsáhlé, asi 10 km dlouhé staveniště. Buldozery a n!kladn! auta
vybudovalo{ můstku přes nejbezpečnějšf části bahnitého pobfcžl odchází inf. Vosika s prof. 2ábou a s dllnfky do hor, aby určili a označili zvolené balvany, jejkhž totožnost se dá určit na Teynardovč fotografii. J4 zóstáv4m na břehu a na dálku určuji jejich postup a sprivnost volby. Z obrázků táfské roviny a horských vrcholků je vidět, že obzor je značné členitý, některé body jsou daleko za skalo! stěnou, i když na fotografij d~aji dojem, že jsou v jedné linii. Je to obtížná pdce. K večeru je z4padem slunce dokonce znemožněna, poněvadž osvět leni skal je jiné než na Teynardovl: fotografii. Druhý den jsou všechny body v přírodě vyznačeny barvou a výtyčkami, zbývé určit jejich prostorové souřadnice a vz:\jcmné vztahy měřenim na táfské rovině.
Bahno ovšem zatlm nenl doslalcčnč utuhlé a teodolit se propadá a pti každCm pohybu
únosně,
pfemisťujl plsek, dovUeJi ornici, dělnJci buduji zavodňovacl kanily a stavěj{ nová sfdlišcě. Sem budou totiž pfemlstěni již přišli rok Núbijci ze svých pravU.ých obydli v ůdoli Nilu jižně od Asuánu.
Do Asu•nu doréžfmc pozdě večer. Zase jsme v cvropskěm hotelu s tckoud vodou, s teplou suavou. Začfnajl dalšl pflpravy na vlasmJ 2'chranně pdce v Núbii. Jcdnénf o povoleni do pohraničního púma, najfménl dělnlkú, naloděni na čs. loď Sad1k-el-Nůba a odjezd do Táfy. Af do Asuánu je údoU Nilu jedfoy zelený pés poli, palmových hijů , zavodňovacich zafízcní. Vesnice a pole jsou plné lidi. Jižně od Asuánu je údoU Nilu bez zeleně. Smutně, vyprahlé a holé jsou hory i okolí vesnic, zpola už opuitěných. To jsou následky staré pfchrady. Cclě údolf je skoro po celý rok pod vodou a vody pfehrady i:ničily někdejší zeleň. Po vypu~ těni přehrady je vidět sakic a jimi zavodňovaci zaffzenf. Ze sravebnlch prad na nové přehradě v Saad cl AaJi ncnJ z paluby naši lodě pfiliš mnoho vidět. Pdce jsou dosud několik ltilometró v poušti. Tam pfchrazujJ všechna pffčná ůdoli, sravějf se kanály a bydrocentr4la. Za značného šera rnfjfme pevnost Kcrtási. Severnf bdna pevnosti je již nad vodou, oscatnJ části jsou dosud potopeny. Hlcdhi chrámu
zaělni
Je to skoro už pravidlo1 že ke každěmu clli dorážime v noci. Také v Táfě jsme zakotvili ve 23 hod. Pfesto charakteristický obzor, tak zmlmý z Teynardovy fotografie, se zfetcl~ rýsuje ve svitu měsfce. NynJ nastal okamfik, kdy čs. zemčmčfiči musf prokbat, že řdenf pňpraveně v Praze povede k sprhněmu výsledku. Ráno pli vylodov4nf zapadaji dčlnfci až po pás do neutuhlého a zrádntbo bahna, které ještě pted nllr.olika dny bylo dnem přehradního jezera. Po
v okoU se houpe. Musíme jdt~ s měřením počkat. Zatfm vyutfváme čas pro zaměřeni koptské hrobky, vytesané v pískovcovém balvanu. Je pdzdná. Slunce se nesnc1itclnl: opfd. o hole, vyblleně sk4ly a ve vlastni hrobce (má 4 komory) je k nevydržen{. S krajním úsilím dokončujeme měření. Mczitim bahno prudce vysyclú, .rozprasUvi1:, už není třeba dávat takový pozor na to, kam šlépneme, abychom do bahna neupadli. Také pláň se v některých mfstcch už začíná %Clenat. Núbijské ženy pilně ob-dětávajf kusy bahnité pódy. R:ino a večer jde celý prOvod žen k Nilu pro vodu. Na Wavách majf barely od benz.fnu. Nilská voda, plná róznYch cizopasníků (napf. bilharzie), se zde pije, z nf se i vafi, poněvadž jiná voda nenf. Nil je l zde životodárný-, bez Nilu by nebyl život. Koncčm! je možno zvoleně
„ ©
body zamtfit. Po
výpočtu
oou-
fadnic tkhto bodó a jejich zobrazenJ bylo určeno místo, kde Teynard m~ pfed 110 lety 1vllj fotoapará.t. Konečně jsme tedy mohli určit oústo, kde Jižtú chdm stál. K vyřešení tl:to úlohy nlim posloužily vlascnosti fotografie jako ccntrá.lniho prO.mltu. Vysv~ůeme si postup blíže: mime fotografický snJmek, o kterém nevíme prakticky nic. Nezn•mc konstantu komory (ohniskovou délku), neznáme mfsto, odkud byl snJmck pořízen, nevíme, je-li svislý (rovina 1nhnku), jde-li o čést snJmku, jeho zvětšeninu nebo zmenšeninu. { Pokralovdnl pFl!tě)
VTH
483
...m
o z ....o ~
c
,,Za t1pl,ho lertmOTJlho tJelera jsem usedl k t1olantu prvniho vysokofrekvenlnlho automobilu a ujd jsem nlkolik kol po tovdrnim dvo1e. Na tyto minuty jsem lekal dvacet let!" To si napsal 16. června 1943 do svého zápisníku Georgij Iljič B a b a t, autor desftck vynálezů týkajfdch se využiti vysokofrekvenčních proudů,
Když se Babat projfždEJ na elektrjckém automobilu bez baterii a bez kabclO. nebo sběrače proudu, bylo mu 32 let. Nedlouho pfedtfm byl evakuován z obkUčeného Leningradu, kde byly laboratoře Výzkumného ústavu vysokofrekvenční elektrotechniky,· které se svými pracovníky obětavě chránil. Vysokoft'ekveoěn.i vo:lidlo bylo Jednoducbj1 n'kl•dnt vozlk s dfevlným dmem1 Jehol :aad.GI kola poh•nU ste)no1mbný elektromotor. Motor ptl)Jmal elcktrkkou encraU bezdritovl n• d'1ku. Nad tov,roJm dvorem bylo nataJeno nlkolilt mfd6ných vodiči\ napilmých 1eoeritorem.
Him•·ll na 11.P•t.ell voay, kt•r• •• Hriovl vyriblJI, a ne n6vrhy, rodlr;I s• t•prve na prlcnech konstrukdrO, mOfem• flc:I, I• po1lednl 16ta n•pflnHla ve vfvoJlosobnfch eutomobllCI lidnou pPevratnou novinku. Kon1trukt•fl vltflno1i1 1n•ll, •by avfllll vflcon motor1~, pohodl! a bea• P•fnon pPJ Jl.r.dl, 1nlflll 1potP•bu pohonnfc:h litelc a 11.J•d· nodufill obsl1i1hu.
„
TURBINY ZLOB! Plstový motor sl st41e udrfuje své výsadnl postaveni· Nejvědl konkurencf se pro něj zdi být Wankelův motor (VTM 25/62, str. 871), který by %namenal revolučnl snlfenl vihy a rozměrG pohonného agregátu. Jeho vývoj však ještě nenl tak daleko, aby se uf mohlo nčlt se d:rlovou výrobou. Největšl potil je stile s d:sněnlm metl krouftcfm rotorem a vnltfnlml stě· naml spalovaefho prostoru. Tak4 plynové turbiny zatlm plstové motory nevytlačujl, I kdyf se na vývoji turbiny vhodné pro pohon aut Intenzivně pracuje uf asi 1 O let v l'adě státll. Zatlm vlak nenf vyi'ešeno mnoho problémO a potiti. je to vysoké tepelné a mechanlck6 namihinf součásti turbíny. které mi D následek Jejich rychlé opot1ebov4nf, df.le poměrně vysoki spotfeba pohonných látek, velké mnofstvf lhavých výrukových plynO, hluč· nose aJ. O zavedeni do sériové výroby proto xatfm uvažuje Jen anglicki firma Rover, která. na konstrukci turbinového auta pracuje neJd"e.
SPOLEHLIVt PISTY Vodiče
z
>U
z liM > ~ liM
a: ~
o ~ o
"' >>
484
H staly anténou Y)'&a#ujfd do okolního prostoru elektroma1netlctou Y)'sokofrekvcnl:nf enersU. Na vozili.u byJa navinuta c{yb, kter• pracoYala Jako pfJJfmad an1i:na. Vn( budil vyufovaný slsnil elektrický »roud, který po wmltnh.i poh,„ nH elektromotor.
O nlco pozdljj iostaJoval Babat v Závodf Sergeje Ordžonikidze první zévodovou vysodopravní linku. Její elektrické vozlky jezdily na podlaze, v niž byl vysokofrekvenční kabel. Blektrovozfky bez kabelů a baterii mají dnes již v nEkolika sovltslcych závodech. Nejlepšl í.lčinnosci se dosahuje pfj frekvenci 15 kHz, kdy se v užitečný výkon promlni až 25 % energie vyzéfené z podkofrekvenční
Plstové motory tedy nadile udivafl tón. Všimněme si podrobnijl Jejich vývojové tendence. Pokud jde o dsadnl koncepci, nedošlo vcelku k lidným většfm pfesunOm: stále velmi výrai:ni pfevládajf čtyřdobé motory a vodnl chlazeni. Dvoudobých motorll dnes pouflvá - nepočldme·li vozlky do 500 cm• - Jen několik evropskýdl výrobcO. V Německu jsou to Wartburg (NDR) • DKW (NSR), ve šv~sku xnámá automobilka a tovirna na letadla SAAB a polská Syrena. Jinak vedou čtyl'dobl! molory, většinou OHV (tj. s vrchem ffnnýml ventily). jaké majl I naše škodovky a tatry. U sportovnlch a dvodnfch vozů se uplatňuj I motory OHC, tj. s vačkovou hffdell (nebo I dvěma v.aěkovými hfídelemi) v hlavě véllcO. Je to sice výrobně drailt, odpadajl vlak dlouht zvedáky ventlhl a Wto I vahadélka, tedy vesměs soul.útky s vratným pohybem. Tfm je molná zvyšovat počet ot4~ek motoru a Jeho výkon.
zemního kabelu. Na šachtE „Katarnaja" jezdi Babatovy důln1 vysokofrekvenčnf lokomotivy. V nízUČITEL TATRA kých ..chodbách je nad koleji natažen izoloChJaxenf V%duchem, pl'escofe mi n5které nesporné vaný napájecl kabel. Pfijfmacl cfvka je na výhody,jen velmi zvolna rodll'uje své pozice.jak %námo, střeše Jokomocivy. Lokomotiva pfl jizdl nefe nale Tatra prllkopnfkem ve stavbě vzduchem chlaze· jiskři (takže nem6že dojit k výbuchu pfi výronu plynů) a odstranily se úrazy clekcrickým proudem pfi nahodilém dotyku . s troleji. G. I. Babat, který zemřel před dvlma . roky, je tedy zakladatelem moderní vysokofrekvenční techniky v doprav!. ·IJT Na obr. Bsbst z.koulf jeden ze ných modclA vysoltofrckvtnčniho tutomobilu. Po 1tr1n.Ach 1llnice je napljed kabel (v)'9Uacl antina).
VTM
ných motorO, Dlouhi "ta jich pouflvajt I německ' znač ky Volkswagen (VW) a Porsche, francouzský Panhard a u neJmenšlch typO I Cltroin. V poslednlch letech k nim pi'ibyly německé BMW 700, NSU PrlnzaGlas 700, dile sovětský Ziporofec a holandský DAF. Nel· rozlifenějšfm vozem se vzduchovým chlazenlm je bezesporu VW 1200. Do loňsk,ho roku jich bylo vyrobeno S mlli6n0 a výroba pokračuje d"e I vedle nového modelu 1 500.
VfJIMKA S vybo?en ím Ie xaUhaných pravidel konstrukce amerických vozO pl'ilel loni Bulek . Americk' vozy majf totlf, al na malé výjimky, bud osmlvilcový motor s vilcl do V. nebo šestlv~lcový s dlel v h.d6 . Stavbou válcO ido V dosihl Bulek u sv,ho loňsk,ho šestldlce V6 Ikricenl motoru a snifenl vlhy asi o 60 kg . Kradl
kolo
čút karodrle mlvf obrys lichobH.nlku, obriceného dkladnou vzhtiru, a na ni spofld llchoběfn l kov( nadst1Vba, obrtcen{ dkladnou dolO. Jinak se klade dOrn na co nejvěd f pohod li, dobrý výhled na sllnlcl, b.louněnf hran pi'lstrojov4 desky, (obr. 3) velký prostor na xavatadla. Speclilnf karosU'sk' ílrmy jdou ovšem svými vlastn fml cestami . Někdy se stivaj l prllkopnlky, jeJ lch linie jsou pfevxaty sériovou výrobou, jindy z.mizí xakritko beze stopy. Na barevn' dvoustrani pfiná.líme několik ukbek takových speclilnlch karosérii ; posud'te je sami .
světu
a nlllí motor dovoluje snffenf karosérie a zlepšen i výhledu na silnici. Nový motor (obr. 1) má obsah 3247 cm• a výkon 135 koni. ZaJlmav4 je, fe vilce nesvírajf mezi sebou úhel 120°, pl'I kter""1 by dfehy směsi n(sledovaly neJpravldelnějl, ale úhel 90°, tak jako u osmlvtlci1. VYkyvy tfm vznlkajlcf jsou tlumeny vhodným ulofentm motoru do podvozku. Obdobný motor postavil roku 1956 „Dlno„ Ferrari pro z.n;lm' závodnl voz.y. Vilce svfraly úhel 6Qt, pordějl pfešel na úhel 120'. S t fmto motorem vyhrily vo1y Ferrari celou fadu dvodi1 . Naftov' motory jsou u osobnlch aut st;lle vyjlmkou. Zi1sd.v{ Jim věrný Mercedes-Beni, vyrl.bijfcf modely 180 a 190 Jak s benztnovým, tak s naftovým motorem, privi tak jako francouuký Peugeot svOj model 403. Do zemi Beneluxu jsou na pU.nf dodl\vány sovětské Valgy s anglickým naftovým motorem Perklns . AUTOMÓDA
Vzhled vozll , určovaný pi'edevšlm karos,rll, se v posledn f dob ~ dost změnil. Zmizely chromované „zahrádky", uplatl'iuJI se sti'ldmé, elegantní, ponikud hranaté linie. Módním prvkem je lfchobHnlk. Spadni
1 - Prvnl amerlckf IHtldlec u1p0Kdanf do V: Bule.k V6 (obtah J,21, vfkon t J5 k, kompr„nl pomlr l,l:t) Je lehlf, kradl a niUi nel klHldc• lettlv41c.e •vile.i v fadl . l - Motor VW t sao, vtduc.h•m chluHý ltyPvilec.: o vf• konu 47 koni, Jo tak nl&kf, la nad nim abjri Joltl prottor na &av111a41a . l - Č.lounlnl hran pPlttrojov• dHkJ a 1thdu volantu tnllu)emolnott. aranlnl pPI trifc.o(Morc.edo•- Bona 190 D), 4 - J.cllni t , SOm dlouhi prullna voau Chevrolet ChHy li nahrHuJ• dotawadnl vfcellttod pru•lny, Vl'lmnlt• •I atJmotrlc.k•ho ulolenl :radnl nipravy. S - Zapou:rdfen' klouby Itou naplnlny trnnllvým mulvam, taklo nemutl bft wQbu madny , nebo ot po ujeti JO OOOkm. t - oc.hrann• pou"&dro, 1-hormotlc.ki manlota.
POHLED ODSPODU Několik
dalšfch výrobcO p1ello na neodvis" péro· dni všech čtyf kol ; neodvislé p6rován l pl'ednlch kol jei dnes uf pravidlem. Mlsto známých vlcellstových prufln pou!fvá Chevrolet jedln,ho dlouhého, rvlUtnfm :zpósobem profllovanl!ho listu, na kter'm je udnf osa upevnina asymetricky (obr. 4) , Kotoulové (diskové) brzdy (VTM H /62, str. 850). pGvodně pouflvan' na dvodnlch vozech, xal:fnaj f pronikat dokonce I na vozy stfedni cenové kategor ie, z::atlm alespoň na pfednl kola. U luxusnfch, silných voztl jsou montovány na všech čtyřech kolech , často ješti ve spojen i se servomechan ismem , zesllujlcfm tlak nohy na pedil. Olejopneumatlcké odprufenr vozO je sdle výjimkou , Mercedes-Benx a Cltroěn nemaJI zatim následovn lky.
BEZ ÚDRfBY Tak doslova toto heslo Ještě: neplatf, ale snahou konstruktérll je, omezit co nejvfce pravidelnou údrfbu voxu . Pohyblivé klouby jsou proto nahrazovány ulofenfm v bloclch z gumy nebo plastických hmot . Jinl výrobci poutrvafr u kloubtl pouzder a manfet z:e specliln ld \ druhO syntetického kaučuku . Pouzdra tsou naplněna trvanlivými mandly, kteri bud vňbec nenf potřeba vyměňovat , nebo vydrff na 50 000 km(obr. S). Namfsto tukO ulfvá se I nových mazacích hmot, kter' jsou velmi trvanlivé a vydatné , na.pf. sirn lk molybdénu . Tak napf. nový Hillmann Super Minx mi na podvozku jen tfl mlsu, kter! musf být jednou u delff ás ma:z:ána. Poufltlm účlnnějllch filtrll v olejov'm potrubi se u některých amerických :znal:ek doclll toho, fe motorový olef vydrfl af 1 O 000 km bet: výminy. Někter' automobilky pouflvajl u rozvodnil skl'lňky tištěných spojO namlsto kabHkO . Dosáhnou tfm rychlejll mol'ltife a snili mofnott poruch provozu. „Autoelektrlka" se stile vke pi'eorlentovtri na generitory stl'fdavého proudu, tranzistorové regulátory a palo„
:fl"~i :f~us1:~n.;~v~1~~;~n~~;:ir~~v,ta~;~~rk~~.kc~:;
je mofn' prodlouflt flvotnost, majl-11 větši pr6mir a jsou-li dobfe chlazeny vzduchem . Kovadlinka k ncaka.t mi -ňlcovlt' vybrinf a kontakt se tak m'ně a rovnomirněji opaluje. Jak vidět. majf konstruktHI dost price a dost problEmO, I kdy! poslednf doba neprlnesla ftdn~ pfevratné novinky. Nové modely xnamenajf další krok na cesti! k co nejpohodlnějšfm, nejspolehlivějšfm a nejhospodirni!Jš!m vozidlllm , Inf. VI . Maroulek
VTH
485
196
963 ~
Z ITALSKÉ O Á~SKF KUCHYNr
- Prototypori aerodynamická karosérie Ghla na podvotku tnámé festlstovky AAT. 1 - Šelmu pfipravenoo ke skoku pflpomlni karosérie Ghla na prototypu Chrysterova turblnověho votu TURBOFUTE.
l -PPI „oblékínl" mohutného CadiUacu uplatni! Ital Pinlnfarina harmonii prostých llnlf. 4 - Sportovnl karosěrle Pinlnh.rlna na rychlém voze Alfa Romeo Giu11etta.
5 - TaU nejnovějli sportovnl Merttdes-Benz 234 SL celkovým pojetím karosérie pfipomrní
„Italskou Jkolu". 6 - Pro ty, ktefl
chtěj! mlt nko opravdu IVliltnfho - Ghla „A.slmmetrlci" na podvozku ChryslerVallant.
„Stalo se mu olco ?" „Nene, je f.iv a zddv a vede se mu doble ..•"
„ Tak co? Rozešli jste se? Už tě nemt dd ?"
Sv~ila hlavu a podivně se usmála : „}4 ani oevfm ... nějak mu ncrozumlm ... nechépu, co se vlastn! sta.lo .. ,0 • Plchlo mf u srdce. Ktž &ych teď byl u Olgy! „Mil6 Olgo, proslm t!, povh mi p~kn! po po-t•dku, jak to všecko bylo! Musfm ti plece o!jak: pomoci!" „Ne, mn! už nepom\lže nikdo. Nikdo I ... Mof... né, že Korio už brzo nebude ... 11 Sevfd jsem pnty ocelový rám obrazovky: „Vždyť jsi sama práv~ fclcla, že je živ a zdd.v a že se mu vede dobfe ... 0 Slzy ji vyhrldy proudem a zakryla sl tvář. Obrazovka pohasla. Marně jsem kfičcl do mikrofonu. Pflsný obličej a suchý hlas telefonistky z ccntdly mi oz.námi!: „Objednavatel \Ů.ončil hovor." Zavolal jsem na letišt!. +
•
~~
:5
Pti!lo to zncnad6.n.L Olga pfibihla cc1' rozči1cn6 s fototcJc1r1mcm v rukou: „Okamfiti ac vracfm do Moskvy. Za hodinu se musim setkat s Koricm. Poslouchej : ,Oljo, potfcbuji s tebou nutn! mluvit.
~o~t':,~~! ~c:!~d::~d~~~:r~o~:~dvacet u To vypadli jako
opsan~
ze
hodin se
starod.6vn~bo
Když jsem vystupoval po schíidk4ch do letadla, zavadil jsem nerad o loket ccstujJclho přede mnou. Obrátil se a poznal jsem Orui:e Felitova.
dobro-
S ~c'!~~J :i~~':~~:~ f:~:~~!~l~~~b::~~:~·na~~~~ O
člov!ka.
ANAT OLIJ DN ě PROV
Vtdeck~ pojednán.i o ntikrostruk:cutc cncr-
~ gcticlcfch polJ proslavilo jeho jm~no.
~
za ,~~~r~~bJi ~:d~~cp~~lal =:~ t:!:fL:im ~rjcl!~ dneska," fekla Olga. „Jestli ale ... 0 ~ „Pros lm t!, Olino I" zarazil jsem sestru. u Co by se mu m!.lo stát? Úraz? Nemoc? VU, co dneska ~ dok.áte medicina I A potom, to by ti aai atm netele< grafoval •.. Pozdravuj Koda . A asi tak v šest mi ~ zaavolcj. 0
0
~
• WJ
' ... ;. ;
8
•
Po obidl 1scm si vyšel na procházku na ná.bfežl. Bylo velké parno. Tcploml:r a vlhkoměr na nábfežo1 zdi ukazovaly dvacet devEt stupňů Celsia a osmdes4t procent vlh.kosti. „Jcsůi co tak půjde d4.l, bno odtud odjedu,'' za· mumlal Ul mnou mužský hlas. Ubi?~' star9 bručoun Onxl Copak se ti zase ne-
o
Byl to mój pfftc.1 Onx Felitov. Tomu človU.u se nikdy nic nelibl. Jeho povolAnfm je bručet a ve
o.i
přistroje .
:C.
~ :!:1r~~~ ~:á~~:~~~~~·m1:si:iv~n:::::;~ čle· ~ „ Tohle se mi ncllbJ," ukázal prstem na měřici „Nevfm, jak ry, ale j4 si na
~ ~=i~~t':;i~ ::~~~i t:~~~~'
ta.kov~
vedro
když je vzduch vJc ~ Musel jsem se zasmát: „Tak ti zajed odpočinout < někam na scvc-r, třeba do Grónska." ~ Onx se zamračil. Beze slova ini podal čerstvý á výtisk Zpravodaje meteorologického ústavu. Přečetl • jsem si: ,5. ledna - Východnl pobfdl Grónska + 10 •C; „Ale to je úžasn~, Onxi. Za chvilku tam
S roz~';:°F~:::ó.~c~"nesrozumitclným zabručenlm ~ utfel kapesnfkem zpocený obličej . ~
„ Tak ul méš jihu dost 1'" zeptal jsem se spfl jen abycb nfco fekl. „No, skoro jo," iabručel . „Ale pomohli mi z Moskvy. Volají m! do Rady. Jde pr:t o něco v41o~ho."
Když jsme se posadili, Oos. se ke mni! naklonil mi pošeptal: n'sc mi zdi\, fc vfm, oč jde ... jde o to zatracen~ počasf. Ul než jsem jel na dovolenou, mluvilo se v Rad! o tom, že začaly intcnzfvo! cit ledy v Antarktidě a v Grónsku." TA.zav! jsem se na nlj podíval. „Dovedeš si pfcdstavic, co by se stalo, kdyby mořská hladina vystoupila všude o čtyfi metry 1" uAle to by asi musel roztát vůbec všechen led na naši zeměkouli ?0 „A co kdyby opravdu ro~ál ?11 uP~tám, že toho se b't oemusfme ... •• odpo-v!děJ js.:m roz1.ržit!; dJval jsem se každou chvlli na náramkové: hodinky. Zd'1o se mi, že nadzvukový letoun se vleče jako želva . . . Konečo! Moskva I
a
díiv!ra~
•
Olgu jsem našel doma zamčenou . Teprve na tletJ dú.razn~ zabušeo1 se dveře otevfely. Sestra se mi vrhla kolem krku: „ VJI, já jsem ee tu zamkla, aby nEkdo nepfišel a nevid~l, jak brečim ..." vzlykala mi na prsou. „ To nic, Olinko, to pfcjde/' pohladil jsem ji po hlavE. „A teď mi povh hezky po poUdku, co se tu dEje .11 „Stalo se hrozné: nelt!stí, Avrol Podivej 1e na to rec podala mi lise papíru, 08 kter~m byly nakrcaleny čtyfi čáry červená, modrá, zelené a tluté. u To mi dal Korio. Povfdal, že tomu už budeš rozum!t, Ta červen6 ukazuje stouptni prO.m!rn~
488
VTH
dennJ teploty. Ta modrli atouplinJ vlhkostj ovzduší. Zeleni intenzitu slunečního uluafialov~ho a žlutá intenzitu infračerveného zálen1. Jen si všimni, jak ty kfivky prudce stoupají. A sluneční aktivita roste den za dnem . . . 11 e PÚZDNINOVÁSOUTltNIANKETAVTH
ffU
e
t - kter• dvl t otlltlnfch te•ko•loverukfch povfdek •• vim nelvfce llblly • l - kt...6 dvl t otlltl· nfc.h ••hranllnlch povfdakHdmn•J•lcellblly• J- kt•ň povldka •Obec H vim nellbila •
Podival jsem se na diagram. V posledních tfech .n!sicich šly všechny klivky nepřetržitě do výše. „A co s dm má společn~ho Korio ?" „Z Úsůedni observatofe pro slunečnJ výzkum oznámili, že takhle to půjde nahoru ještě rok ... Na sv~ cestě vesmírem se celá alunečnJ aoustava doatala do bust~ho oblaku vodlku. Intenzita syntézy vodíku na Slunci siU den ze dne. Jestliže se proti tomu nicnepodnikne,průměrmi teplota na zeměkouli stoupne na n!jakých dvacet až tlicet stupňů Celsia. u Polilo m! horko. Uměl jsem si představit, co to číslo znameoli. To by nejen roztlil všechen led na obou pólech, ale v moffch, jezerech a fekách na rovníku by se doslova odpařila voda ... Tady už nešlo o zatopeni nízko položených oblasti na mofských pobfdfch, ale o zánik všeho života na Zemi. Pfesto jsem se vzchopil. „No, neplač! Jli věfim 1 že to nebude tů zl~. Naši vědci n!co vymysli.„ ,,J4 tomu taky vHim. Třeba zrovna Korio něco vymysli . . . Ach, kdybys věd!l , jak ho mám ráda I" Nerozume jsem tomu ani za mák. V té: chvfli se dveře otevřely a vešel Korio. Mne si ani nevšiml, rozběhl se rovnou k Olze a scvfel ji do náruče , Přistoupil jsem k oknu a zadíval se do jasně osvěůené: ulice. Poflid jsem vlastně nevěděl, co se děje . Prudce jsem se otočil a skoro plikfe se obofil na lvagra a sestru: „Tak už nechte t~ komedie a vysvětlete mi, co se tu stalo I Korio, proč pláče Olga? Z Olgy ncoiohu dostat nic kloudné:ho," zm.Jrnil jsem tón . „Pověděla mi jen o té: hrozfcf katasuof!. Ale jak jsi do toho namočený ty?" „ Ji ?u zav4hal Korio. 1 ,Jde o to, že ..• Zkrátka, přijal jsem nab(dku, abych pracoval v teoretické: skupině, která m4 za úkol prozkoumat všechny možnosti, jak snJžit n4slcdky neustálého ohfiv4n1 Země na minimum . . . a na tu prlici je hozně málo času, nejvýš deset dnl. Potom by bylo pozdě ... Slim jistě chápe!, jak je to složitý úkol. Jeho felenJ al vyžádá úžasn~ vyp!d. tlešeni musf být absolutně spr4.vné:, protože ihned, jakmile bude nalezeno, se začne prakticky provlidEt. Na nějakou opravu chyb by nebyl čas . "
,,A co dál? 0 ,,To 2namen4.1 že lidské: mozky, k.teri majf takový probl~m rozřešit za deset dnů, musejí být opravdu mimořádné:. u Zaražc.ně jsem ae zadíval na staré:ho přítele a najednou jsem se nijak nedtil ve své: kůži. Samozřejmě, mllj lvagr byl vynikajfd v~dec, ale ... „No, a to je ooo,u uhodl Korio mou myšlenku. „J když ledacos vim a umím, nejsem žádný gé:nius. Ale co je horši - jak se zjistilo právi v minulých dnech, takov~ mozky, které: by byly schopny za těch několik dn1 prozkoumat nesmJrni mnQ.Žstvi potlebných údajů a najlt cestu k pftslušn~mu řešeni, na cel~ zem!kouli v6bec neexistuji." nNcffkej ... Ke zpracovlinf vEded:;i informace móžete přece použit strojů. u „Ovšem. Ale program pro ty stroje musejí sesta-
vit lidé. A to za daných okolnosti není v tak krátk~ době prost~ možné:. 0 „Co tedy podniknete?" „Jestliže tu rakovi mozky nejsou, musfme se pokusit je ud!lat . .. " Zkoprněl jsem úžasem. Asi jsem v té: chvili ne-
;:::g:: fs~i:!§ achJ:!.~l'j~:f;o~:,r::al: j~s~? s~ ~·; 0
0 1
švagrově
chovlinJ neobjev{ dalš1 známky šilenstvf. Ale Korio se zcela oormilně lidsky rozesmál: budcl mft za blázna I Dobrá, seberte se oba a pojdte se mnou do ústavu."
„ To jsem si mohl myslet, že mě
Vyslechli jsme referát doktora Favranova. V krátké:m úvodu se slavný neurokybernetik zmfnH o projevech dětské geniality, kterli pfibývajfcim vEkem nenávratně mizl . Rozebral tento úkaz a prohlásil, že jej zpOsobujl Č<:tnt vcdlcjll a v nových společenských podmfnkéch zcela oepotfebn~ nervové: asociace, které: u člov!b vznikly tiakiletým vývojem. CJ.ovik už nemual bojovat o e•iatcnci, ztratil strach před neznlimem, zbavil se starosú o život vlastni i život svých potomkó, ale fyziologická struktura jeho nervovi soustavy dodržuje stále formu, kterou potřeboval, když na Zemi vládly dravčí zilony. A tak se
::~~~~o ~!v~cl~~p:;!~~~ý:1~!~~tnJ:i~~=~ 0
nou brzdou rozvoje tvůrčich schopnosd lidstva. Na nfuesech Favranov ukázal, ktcr~ úseky ústfednJ nervové soustavy současného flovikn jsou podle jeho slov „apendixy", brzdid projevy lidské:
9
~
:.c =
~
~
JS
~ •:i ~ o
}.;
~
t"'
g ;,,. .
< 7.
~
•
~"'
~
ge~~1!;; t~~y
:S
Ma!,':;!:;~, právi to I"
0
0
navrhujete, abychom tyhle ,apendixy' odstranili, že?" zeptal se Favranova doktor „A domnivlite se, že
~
člověk po takové operaci na- ~ 0
bu~:r~~~:~~v:~~i ~ :r~~t~ti ~:alosti, bude jich S :I::on::~~~i J:~ast:~iN~~~·f: o k:r~:gfcek~ ~ úsahu do struktury mozkové kůry. Nepotlebná tradični nervov4. spojeni můžeme snadno a bezbolestně
roz~~!, p:;i::,cf s~t:iazv::'"~é !;:~~:·'~omalu „DovoJlte mi otázku, doktore?" „Prosím."
co N
vstala:
~
pf llt~)
e
ei
(Pokratorinl
V zámku Au9ustu1bu1'11 nedaleko mis-
tečka Zschopau v NDR, na dosah ruky od našich hranic, Je za)lmavé muzeum. Podává zasvěcený pfehled o výrobě dvoutaktnlch motocykl6, Jichž je NDR světovým producentem. Nad )ednlm expo-
sko. Kuba, Ghana, Bulharsko atd. Jenom letos už vyvezla NDR do Finska 20 000 motocyklQ. Vyráběli tam čtyfl základnl typy - MZ ES 125, 150, 250 a 300, kromě toho zhodnl st•o)e. Stačl flcl, že v obou malých kubaturách spatfl světlo svita no 1ý výrobek každou druhou minutu, v silných kubaturach každou tfell minutu. Závod Je taktka plni automatizován. Automatickou linku na výrobu klikových skflnl napflklad obsluhuje jen několik détnlkQ. Linka nahradl desltky pracu)lclch, klofl by oddě leni muHll vykonat 3t2 pracovnlch operaci. V závodě maJI galvanlzačnl linku, ktera patfl k nejmodernijllm na svitl. Byla pro jejich závod speciálně vyrobena v Lipsku. Dlval jsem se na elegantnl, nejrychlejll dvoutakty na zeměkouli , která spalfily pravé svitlo svita v závodl v Zschopau, s pfltelem ze zahranlčl. Nebyl to ani Cechoslovák, ani Němec. Byl kroml toho motocyklový laik. Vedle MZ ES 250 stála nato Jawa 250. Zeptal jsem se ho, který motocykl z tich dvou by 11 koupil. Bez váhánl ukázal na MZ. Proč? Je pfece daleko moderněji! a elegantnijll. Jestli je to dvou nebo čtyftakt, to ho nezajlmalo. Na prvnl pohled se mu zdál daleko pfitažllvljšl motocykl MZ. Netiká to nic našim výrobcQm? -t;\b-
sličnó nátem vlsl tabulka „ oas klelne Wunder". Zkratka toho nápisu Je OKW, značka bezesporu světoznámá. Jejl vznik Je také vysvětlován Jinak: „Des Knaben Wunsch" (chlapcovo pláni). Obě variace vznikly daleko v minulosti. Prvnl v roce 1920, kdy v Zschopau zafali vyrábět prvnl kolo s pomocným motorem - onen malý zázrak. Druhá verze Je Jeltl o něco staril - tisnl pfed prvnl válkou tam mtroJll Inženýr Ruppe dětskou hračku - parnl stroj, kterou právi nazval chlapcovým plánlm (DKW). Pravda bude asi tfell - že DKW je zkratkou slova Damfkraftwagen. Af Je to tak nebo tak, Je to značka slavná, jejlf avltovoat se stále rozllfu)e. Pflbyla k ni dalšl dvě plamena - MZ - Motorradwerk Zschopau. Pod nimi Je dnes známa vice než v iedes;\11 1tl\tech ovita, mezi nU patfl I Holandsko, Norsko, Turecko, Pol-
490
YTH
sestro IAWY
---------------------Pro \'l M píše promovaný biolog
KAREL DUNDA
Protože je hledáni vajiček dosti obtížné, získávaji se někdy také chovem motýlO. v zajeti. V tom pffpadě je samozřej mě nutné použit k chovu oplozených samiček.
KURS SBlRATELŮ HMYZU
Ill
Drobné housenky se preparovu popsaným zpClsobem nedajf. V tom přl z nich nevytlačujeme tllní obsah. Namočíme je v etylétcru, položíme do papírové krabíčky a pak sušíme na kamnech nebo nad plamenem. Tělo housenky se teplem napne a zachov6 si přibližně pdvodní tvar. Preparit zhotovený úmto způsobem není tak dokonalý jako při vyfukovánf 1 ovšem je to jediný vhodný zpClsob preparace na sucho pro drobné druhy housenek. Vysušené housenky potom nalepujeme na kartónové šútky nebo je uchovádme ve skleněných trubičkách, o nichž již byla múnka. padě
Vajl~ka
a kukly
Prvním stadiem vývoje motýla je vajíčko. Samičky motýlů je kladou na různé čúti rostlin: nH.dy na lodyhy, jindy na květy nebo na listy. Denní motýli k.ladou většinou po jednom vajičku. Protože ho je pak těžké nalézt, je nejlepší sledovat samičky během letu a pečlivě prohlédnout ty části rostlin, na nči usedJy. Nčkteřl motýli však kladou i několik vajičck na jedno místo. Způsob kladeni vajíček je pro rO.zné druhy charakteristický, proto si o tom vedeme v denfcfch podrobné záznamy. Denní motýli kladou vajfčka během dne, noční motýli navečer.
Najit v pfuodE oplozené samičky není tak těžké , jak by se na první pohled zdálo. Samičky motýlů v přirodč jsou většinou oplozené, protože k pářeni dochází velmi brzy po vylihnuú z kukly. Motýly chováme v prostornějšlch viváriích (v nouzi stačí i prostor mezi okny) a dbáme, aby měli dosta[ek slunce a živnou rostlinu ( mnohé druhy kladou vajíčka jen na těchto rostlinách), z jejibož kvčru saji šťávy . Za potravu někdy stačl i slaill voda. Preparace vajiček je poměrně snadná. Spočívá v tom, že vajíčka vhodným způsobem usmrtíme. To lze provést například ve smrtičce, kde však musejí zO.Stat dJouho, třeba i celý den. Usmrcení vajiček ae pwvádf ještě dalším.i způsoby . Vajička s tuhým obalem se usmrcuji horkem nebo párou tak, že část rostliny, na niž bývají vajlčka zpravidJa přilepena, se vloží do zkumavky. Opauným ž.f.hinfm nad kahanem (pozor, aby se ncspáWa I) se vajička usmrtí, takže další jejich konzervace není nutná. Měkká vajička se timto zpU.sobem usmrcovatnedajf. Uchovávají se ve 4% formalinu nebo víceprocentnfm alkoholu. Vajíčka i s části rostliny při· váži se na proužek tuhého pa ... píru (nebo se na papir přilepí) a ten se pak vsune napřikJad do široké ampulky od léků , která se zazátkuje. Horní zaV•Jlčka s listem hostitelské rost- .... liny se ptllepl aa kartónový lthd., kurý se vsu"e do epruvety.
Sblrkovi krabice • vývojovou sbírkou babol:ky koptlvovl.
se natře parafinem, aby tekutina nevysychala. s předivem, přilepená na listech rostlin, přivážeme na tuhý papír a usmrcujeme je horkem nebo v pále. Takto se usmrcuji i kukly (pupy) zátkovaná
část
konzervační Vajíčka
motýlů.
Vajíčka brouků se preparuji podobně jako motýli vajíčka . Larvy se usmrcuji v lihu nebo v éteru. Podobně jako vajíčka se upevňuji na tvrdý papir a uzavtnjí do malých skleniček (zkumavek) se stejnYmi konzervačními tckuůnami.
Preparace brou.k.6 Skupina brouk.O. je jednou z nejrozšiřenějškb hmyzicb skupin. Brouky mů žeme nalézt v oejrúznčjlim prostředí. Mnoho jich přezimuje pod kůrou stromů . Brzy na jaře tam najdeme slunéčka, drabčiky, ploštice, druhy střcvllkovi ... tých brouků, na čeratvl poražených suomecb se vyskytuj.i kovaiici, lesknáčci, kůrovci, atd. Mnoho brouků žije i v mechu, mezi listím spadlým se stromů, v uoucbu starých pařezů, v půdě atd. Nikdy nepátri.me jen po velkých a vůcných druzích, ale snažíme se získat představu o všech druzlch,
iijicich na různých místech našeho okoli v různých ročnJch obdobich. Sebraní brouci se usmrcujf ve smrtičce . Jestliže nemllžeme nasbiraný materiál hned zpracovat, uchov6váme ho v epruvetách s pilinami mfrnč zvlhčc nf mi octanem etylnatým („octovým éterem"). Ke každému sblru vložime do epruvety proužek papíru, na který obyčejnou tužkou napíšeme potřebné údaje (kdo, kde a kdy sběr prov4děl). Preparace broukt'i nen.I obtižnA. Jde o to, upravit jim tykadla a končetiny do žádouci polohy. To se provádí na preparačrú desce z korku nebo z lisované rašeliny. Rašelinovou desku oballme hedvábným papircm, aby se z nf při práci nedrolila rdelina.
Brouka napíchneme entomologickým špend.likem do pravé krovky asi v první tfetin! dfily ta!<, aby brouk byl kolmo ke lpendllku. Napichoviní broukd do pravé krovky je nepsaným pravidlem mezi ~ntomology, kterým jde o to, aby alespoň jedna polovina těla (v tomto plfpad! levé.) zt.\stala neporušená, což je velmi často důležité pro určováni. Hmyz musí být na špendllku vždy stejnl: vysoko. K úpravě výšky nim pomt.\že fednoduchA pomllclca, uv. „vejšlcáček" . M\Ucme si ho 'Zhotovit z korku nebo z měkkého dfeva a z plechu. Vyvrtané otvůrky umožňuji snadné zasouviní špendlikll. Nad t8em vypreparovaného jedince má vyčnívat asi čtvrtina špendllku. Napíchnutého brouka umistfme na preparační desce a preparačnimi jehlami upravujeme nohy a tykadla do potřebné polohy. Dosud pou!!vaný způsob byl ten, tc první pér nohou smUoval d~ předu blfllo podél hlavy, druhý pir dozadu a chodidla pod tělo, a třetí p4r rovnu dozadu tak, že poslední články nohou jsou schovány pod zadečkem. Protože se nohy broultťl sml:řujici po preparaci od těla velmi často poškozuji, doporučuje se v takovém pffpadE upravit nohy tak, aby smHovaly pod tělo . Tykadla, zvlášť delší, mají směřovat podél tlla dozadu. Nohy preparovaného hmyzu se obyčejně vracejf do ncžádoud polohy. Proto je přichytíme obepfcbinfm špend.Uky s bar~nou hlavičkou. Samozřejmě, že pravá i levá strana má být soumúná. Takto upravený hmyz zůstane na prcparačni desce tak dlouho, dokud dokonale nevyschne. Malé brouky, křfsy a ploštice nenapichujeme na entomologické špendlíky, protože bychom je poškodili. Nalepu-
'W
m
i1
"""'
tlf
w li'
ww
t I. 'Oprava mot116 ve •bfrkové krabici.
!. B.rouk Je probodnut
Y hom.I tfednf pra~ vé krovky. Nohy Jtoll v pl'lrouni poloze, tů Jako kdy~ brouk lne. Vpravo Je: ~áa vypreparovaného u:e:mpli.ft • qohama 1lof.e:.oýma pod tllem.
jeme je na nalepovad štitky. Jsou to bilé kartónové llstcčky růz:ných velikosti (6 >< 7 mm, 5 x 4 mm nebo
5 x 11 mm) a je možné si je koupit nebo zhotovit z hladké čtvrtky. Usmrcený hmyz položime na kreslicí čtvrtku nebo jinou mfrnl: dnnou podlož.ku břišnf stranou vzhťlru. Preparačnf jehlou si brouka opatroi pfidrifme a štEtečltem mu roztáhneme nohy a tykadla co nejdále od tila. Potom brouka přeneseme entomologickou pinzetou nebo štěteč- kem na štftek (bfišnf stranou dolů!) do kapky rychle schnoudho lepidla, např. syndetikonu. Lepidlo nanášíme hlavič kou oby~cjného špendlíku. Musí ho být jen tolik, aby se nalepený hmyz na štítku udržel. Chviličk-u necháme syndetik.on schnout a potom upravíme brouka na štítku do vhodné polohy. U správni nalepeného brouka nemají nohy ani tykadla přečnívat přes okraje nalepova„ ciho štítku. Potom šdtek položíme na preparační desku a propJcbneme ho při jeho dolním okraji uprostřed entomologickým špendlikem. Všechny !útky na špendli.Uch ·musf být stcjn! vysoko, stejně jako Ustky, na nichž jsou drobným pfsmem přepsány potřebné údaje z proužkó papf.ru (tdy, kde a kdo sMr proddčl). Výšku šdtků upravíme „vejškáčkem".
Zvláštního zpósobu preparace vyžaduji některé dospělé vážky, protože mají velké tčlo. Ostrým.i nůžkami se jejich tělo na břišní straně rozstřihne od zadečku až k hrudi. U samcd ně- kterých druhů je třeba dávat pozor, aby se nepoškodily kopulační orgány1 které jsou ddlcžitým určovacím znalcem. Z rozstřiženého t8a se vyjme l.8.Žfvad ústroji a t8o se potom vycpe vatou, namočenou do nějaké konzervační tckuliny. Napf.nánf vilek se provádi zná~ mým způsobem na napfnadlech . Motýlice, které majJ útlé tčlo, podobně jako vUky s tenkým tělem, ae preparuji jinak. Vlot.f se na několik dni do směsi alko-
hol u se 4 % formalinem a potom se upravují na napínadlech. Larvy vážek se sbfrajl do epruvet s 80% alkoholem, v němž ae mohou i uchodvat. Entomol opcU krablce Jakmile vypreparovaný materiál dokonale vyschne, umisťuje se do entomologických krabic. Tyto krabice mají měkké dno, zpravidla z lisované rašeliny nebo jiné millé hmoty, přelepené bllým křídovým papírem. Jsou normali7ovaných velikostí: 295 x 232 x 54 mm a 400 x 500 X 54 mm. V!t!lch se pou!! vá pro v!t!l hmyz, jako napflldad vážky a motýly. Zvenčí jsou krabice polepeny černým plátnem nebo papírem a prodévajf 1e již hotové. Nejdd.lcžitějlf u cntomologict1cb krabic je jejich tl:sněnf. Dobře utbnl:né krabice zncmotňujt vrultánl prachu • rilzntch škůdců. Nejvétllm škůdcem hmyzlch sbírek je drobný brouk ndnik muzejnl. Jeho žravosti padnou za obl:ť především měk ké čisti těla preparovaného hmyzu, ovšem doltážc se pustit i do celého drobného hmyzu a časem ho zcela zničit. Jemnt hmyz ruč! dalll škůdci pisivlty. Nejlepší ochranou proti šlcůd clm sbfrck jsou některé chemické prostředky. Nitrobenzen (tzv. m.irbánový olej) je jednlm z nejúčinn!jšich. Napustí se jím vata a vlof.1 se v malé nádobce do krabice. Dalšf používanou látkou je parad.ichlorbenzen (globol), který se s malým sáčkem vkládá do sblrltové kra~ bice. Doporučuje se rozpdšení této lé.tky ješt~ po celé krabici. S naftallnem, který se používal k dezinfekci dříve, nebyly nejlepší zkušenosti. Ochrana chetrtickými prostfedky by byla málo platná, kdyby byly entomologické krabice nevhodně uskladněny. {Pokraěoviia.l)
Abychom vyl'ešill soustavu rovnic x + 2z= -3, lx+ C + Sy + 2:i- 1 O, -lx - y - S, budeme vhodným zpO- ~ sobem t.tpravovat rozšlfenou matici: "'
PŘIPRAYKA
1O - (1,O,o, o,S, -22\-l) 16 ( 1,2. o.5, 2o 1-l) s - o, o, 2,-l) (1. o. o. 2\-l) -l. -1, 1.
(
AEŠIME SOUSTAVY LINEÁRNICH ROVNIC Minule jsme si pfedvedll, jak lte poi!ftat s vfce člsly najednou : poi!ltall jsme s vektory a ukball sl utim alespoň na jednom pfikladě, teto „k nU:emu Je" . Dnes půjdeme Ještě dil. budeme pracovat rovnou 1 celou „tabulkou" čisel - s matici .
-1,
o, s,
-1.
6 -i -2 16
i\
stavy -
v našem
p1lpadě ( ~: ~) . Dvě
matice sl
budou rovny. budou-li mít na odpovldajfcich si mlstech stejni čisla. Dále fekneme, fe dvě rodll'ené matice jsou ekvivalentnf, jestlife jimi vyjidl'ené soustavy rovnic maJI stejni i'ešenl. Napl'lklad matice
G:~ l 1 D. (!:~ \ m. (~:i\1~)1sou
ekvivalen•-
nl (ale rovny sl nejsou!) . Nis pro fešenf rovnic bude nj(mat ekvlvalěnce: ekvivalentnfmi úpravami (tj. takovými, kterými dosdváme z pOvodnl matice matice ekvlvalentnf) mOfeme totif dosp~t k matici soustavy rovn ic, kteri. je mnohem jednoduššl nef pOvodnl a pl'itom má stejné l'ešenf. Jaké ekvlvalentnl úpravy mOfeme tedy s ro:d11enou matici provádět! MOfeme: 1. libovolně pi'estav~t felf H.dky (po:ror - ne sloupce!), 2. znbobit všechny prvky jednoho H,dku matice lfslem rOzným od nuly, 3. sečfst n{::io odelfst dva fidky, a 4. vynechat l'ádky. jejich! vSf.chny prvky se budou po pl'edchbejlcl úpravě. rovnat
nul~.apflklad B=
rodlfené matice A ,... (
\-9) (l,0.6 „.
i:
~:~ j 1~)•
-3.-1.0
s
1. S, O 13 jsou ekvlvalentni, neboť matici B 1, 6 9 jsme dostali z A takto: a) pfičtenlm ke 3. H.dku druh,ho a dvojnisobku i'idku prv,ho, b) odečtením 1. H.dku od
druh,ho a c) vynisobenfm 1. l'ádku lfslem 3. Ovšem ekvivalentnl úpravy muslme provádět v!dycky dlevědomě. Pfedstavlme-11 sl matici soustavy jako čtverec, nazývime skupinu lise! lefkfch v úhlopflCce vedoucl 1'. lev,ho hornfho „ rohu" do prav,ho dolnlho hlavnr diagonálou matice . Pfi zjednodušováni rodffenli matice nějaké soustavy se pak snatrme up...;vovat JI tak, abychom pod hlavni dlagonflu dostali nuly. Že Je to ufitečnli, pl'esvědlfme se na n(sledujfdm pflkladl::
...
6 -i 28 -i
-1.
o. o.
x+2•=-l 28<=
stejně
prostičislastojfc1 na pravých stranich rovnic:(~: 1 ~). Této u.bulce budeme ffkat rodlfeni matice soustavy rovnic: roz.šífeni o sloupec pravých stran. Bez tohoto sloupce budeme tabulku nuvývat prostě matld sou-
w
~
>M
Nejdflve jsme od druhého fádku ode~etll dvojnúobek a: prvnfho a ke t1'etímu fidku pflčetll trojnisobek prvnfho. ~ Potom Jsme navd)em vyměnill 2. a 3. U.dek, abychom O do druhého l'idku, kde jlf mime pod hlavni diagonálou ..:., nuly a nebudeme ho tedy mf.nit, dostal! do hlavni dlagonfly jedničku, col je vldycky výhodné. Nakonec Jsme k poslednfmu U.dku pl'ičetll pětlnisobek druhého. Roxepllme konečnou matici opit do rovnic :
Jednoduchou soustavu x+y= S, lx+ly-12 jisti jednoduše vy1eUme, ale objasnlme sl na ukov'm Jednoduch'm pflkladě pojem matice, který nim bude ufitečný pro fešenl mnohem slofltě)lfcfi soustav roYnlc s vice neznimýml. Vypišme koeficienty do tabulky tak, fe v prvnlm sloupci jsou jen součlnltel' od x, v druh'm od y a u. svislou farou tzv . sloupec pravých stran - len
-
I
..:
6 -4
-y+h=-i -i
Vldfme, te z poslednl rovnice vypOCteme pflmo z -. 1'.
druhli dosaz:enlm :ra x y =
rovnice x =
~ (vypo?těte
21
7
1
7•
a obdobně :r prvn l
sl dmto zpOsobem úvodnl
soustavu rovnic) . S trochou cviku lze ovšem celý dpls zkrátit tfm, le prod.dlme hned několik úprav nejednou. Obdobným zpOsobem - s tfm rozdflem fe, nyní mOfeme se sloupci matice prov;idit stejné úpravy jako s jej(ml l'idky - lze urllt tl'.v . hodnost matice, cof je ~et llndrně. nedvlslých fádkO (nebo sloupcO - katdá matice mi stejný palet llnd.rně nezávislých sloupdJ a llndrně nedvislých i";idkO) , Na člsla v ka!dém i"ádku (sloupci) se totlf mOfeme d fvat jako na souhdnlce vektoru, takfe katdý Pidek (sloupec) pfedstavuje vlastni jeden vektor a mOfeme tedy mluvit o jejich llneirnl závlslostla nedvislostl. Dosd.vime tak dokonalý prost~edek ke zjllťovinf llneirnl dvlslosti nebo nerivlslostlvektorO; zjlstfme-11 po provedenli úpravě, !e vně kterlim H.dku (sloupci) matice Jsou sam' nuly nebo fe je nisobkem některlf:ho jiného fádku (sloupce). vfme ihned, fe ridky (sloupce), tJ . vektory, jsou llneirni dvlsl' a hodnost matice Je potom o jednotku menši
nef
po~et
l'idkO (sloupcO). Nulový ládek (sloupec)
nebo ten, který Je nisobkem druh,ho, vyškrtneme a pokračujeme v úpravách, dokud nejsou pod hlavni dlagon"ou všude nuly. Pojem hodnosti matice nim pak umofftuje rothodnout, zda je dani soustava rovnic vl1bec fešitelni, tj. existuje-li hšenf. ~ešenf neexlstu]e, ]e·ll hodnost matice soustavy menši nef hodnost matice rozšffenli (většt ovšem nemllfe nikdy být) - phsddlte se napf'. u soustavy x y,.,,. O, lx ly= 1.
+
+
Po10rl LhAtu na od„""' odpoddl prodluluJ•m• na 1 -4 dnO po •1lld liti•.
KONTROLNI OTÁZKA: Vypoltit• vhodnou (!pravou ro:dlfen6 matice ioustavu rovnic x - ly+ Sz-= 2
-Sx -2•
+ +
2y
+ lz -
O
6y
-
-9
VTH
493
hovnu. Zatím slib nesplnil ale vHfme, že klubovnu už brzy chlapci a dlvčata dostanou. Zaúm plánuji, jak si ji zařldf. Sllbili nim také , že nám brzy pošlou zprávu a obrbky ze svých společných výletů a sportovnJch akci
JEDOVNICE Klub VTM v Jedovnici 1 který je prvnJm z klubů a dal iniciativu k jejich zakládánJ, nám napsal k.ritický dopis k našemu článku o klubu VTM v Trutnov!. NeUbj se jim způsob, jakým jsme psali o založen{ klubu. Z jejich do pi su vyjfmáme :
vftáme dobrý népad navzájem si pomlihat fdit problémy, na které oestačlme a které nejsou z našeho oboru. V tomto pffpad! šlo o složeni pryskyřice, aby byla čirá apod. Samozřejmě tohle všechno je jen néš obor a není třeba úpln! spdvný. Chtěli jsme v6m však néš názor napsat, protože jako jeden z prvnfch klubů máme již néjaké zkušenosti. Byli bychom rédi, kdybyste nám napsali, co si o našem názoru mysUtc. „ Tolik klub VTM v Jedovnici. My si však mysUme, že byste svOj nézor na tento dopis měli napsat pfedevšfm vy, čtenáři , kluby VTM, pfedevllm trut-
Organizace CSM pfi prl'lmyslové škole strojnické nés požádala o uspofádánf besedy se Čtenlifi. Protože se tam z:ajf mali zejména o raketovou techniku, vzali jsme s sebou dva naše odborné apolupracovnJky - in! Odehnala a kapitjna Stibora. Besedy se zúčastnilo asi 60 z6jemcl. Na lkole d osud ncni založen klub VTM, ale je tam pfes padesát stálých odb ě ratelů naleho časopisu . Založeni klubu tedy na sebe nedá asi dlouho čekat
o Oalši z novj'ch klubO: VTM vznikl v dubnu v HavJřově IV. Na našem o brázku jsou čtyři z jeho zakládajidch členů : Jirka Hamrský, Pavci Nezval, Miloslav Brok a Ludvl..k ZU.ravský. Teď má k.lub celkem devět členů ve stlifi od 13 do 15 let. Z toho jsou dvě dhčaca . Klub nepatři k Udné škole - je to klub „ obvodní". Ve svém obvodu už také udělal kus préce. Mimo jiné maji členové klubu ncjvět l f z:blubu na vybudo vání volejbaJového hff§tě pro jejich blok domů . Uličnf výbor jim za to sllbil uvolnit jednu sklepni místnost jako klu-
„ Všichni přece vfme, že u nh se klub roz!lfil a získal oblibu jenom proto, že to byla samostatná akce a výboř klubu se určoval podle toho, jak kdo o to jevf zájem, a ne podle toho, jako u zastává funkci v organizaci CSM nebo jak je schopný jinde. Jen jsme si představovali , jak se asi klub zakládal: Na celoškolnJ schůzi se na podnět některého učitele „nanesla„ otázka klubu VTM . Zeptali se, kdo je pro, a všechny ruce se zvedly. A dalšf bod svadcké činnosti byl úspěšně vyfcšenl Nezlobte se, že se pokoušíme o rekonstrukci. Je mož· né, že to bylo jinak. My nejsme proci tomu, aby byl ve vedenJ klubu funkcionáf z hlavního výboru CSM. U nás je klub jako zájmový kroužek pfi organizaci CSM a v jeho vedení jsou také dva členové hlavniho výboru. Ale rozhodn~ jsme proti n~jaké mu formalismu. Mysllme si také, že by nemělo být hlavntm úkolem klubu vyriběnf učebnJch pomůcek. Kolik by se asi u nis pfih14silo členů, kdyby hlavnJm a jediným úkolem klubu bylo jen zhotovování pomt\cck? Naopak
novský. Vaše dopisy si pozorně přečteme a pak je pošleme Jedovnickým. Některé dopisy také otiskneme. Z takové výměny názorú by pak mH vzniknout konečný názor na poslání a činnost klubu VTM.
Redakce
DALŠÍ KLUB ZALOŽEN
MOLEKUlA (vdcné plyny) a molekulami museJI :.:: existovat přitaflivé sily. Ukinlo se, le tyto sily Jsou vlak mr.ohem slabší -ct nel hlavní valenlnl sily. K odděleni :C těchto molekul a atomO od sebe ...I je t1eba určité energie . Tyto pfi- ~ tailivé sfly se naxývajl sllaml Van . der Waalsovými nebo té! me:zi- O molekulárními silami. + Pokud chemicki vaiba spojuje. lij dva rovnocenné atomy. jako napi'. LU v molekule H,, N 1, nebo Cl 1 nebo a: látky se symetrickou stavbou mo- :.:: lekuly typu C0 1 , CH 4 , jsou pi'ltaf- :
Z
4 ~
Prostorové uspofádánl jednotli-
:l
~~~~ =~~~:t s ~~~ ~~/~~ufe!!~1~ 1
~ vonf atomQ kolem vazeb a se n.valenčnlho úhlu . U tro..J Ilce atomO, spofených Jednoduchou
w chovf.nlm
O vazbou, se kolem spofnlce 1- 2
E
od.čl spolu s druhým atomem I tfetl
•• atom (obr. 1). U čtyhtomov6 mo.~ lekuly se mohou zbývajfcf dva atomy iU vytollt kolem osy l-3 do prostoru: ..:. bud' stejným směrem nebo v proti ·
-
rI
0
I':\
\
~,'I""'
""
lehl6m směru. Jednou se tedy bude jejich molekulový tvar blfflt kruhu.
\!J ve
druh6m pffpadě bude lomený
(obr. 2). Ještě větší tvarovou pestrosti se projevl volni pohyblivost u pěti - a vlcečlenných fetěxdL Význafnou
xměnu
do fetěz.cQ ato-
mQ p1fnilejl dvojn6 vuby, protože nejsou Ilf vol ni!: oůl:ld. Tak6 všechny atomy, kter' sousedi s pirem atomQ vázaných dvojnou vazbou , lelf společnf s tlmto pirem v jedné rovině a nejsou volně pohyblivé. Vazby, kterými Jsou s dvojně vbanýml atomy spojeny, svlrajf s dvojnou vazbou úhel asi 120 °. jsou-li koncové atomy těchto molekul na t'fe straně dvojné vazby, 11kt.me, fe jsou v poloze „cls" , Jsou-li kafdý
na Jiné straně, mluvlme o poloze „trans" (obr. 3). Je-li v fetězci vice dvojných vueb, rozhoduje o Jeho pohybllvostl, jak jsou odděleny: jednou nebo i vice jednoduchými vazbami (vazby konjugované), nebo jde-li o dvojné vn:by v bezprostředním sousedstvf (vazby kumulované). Jsou-li konjugované, mohou se piry dvojně váuné I se svými nehybně vbanými sousedy volně otáčet kolem jednoduché vazby, nap1. u molekuly na obr. -4 se mohou volně od.čet obě poloviny. Jde-li se vlak o vazby kumulované, pak vzniká zcela nehybný útvar, ve kterém všechny t11 atomy dvojně svbané leff v jedné přímce (obr. S). Tlm se dostanou atomy navdjem do velk' vzdilenostl, cof se projev! I na chemických vlastnostech takových molekul. Trojni vazba v 1-ethcl atomO se vyznačuje tlm, fe i oba Jejf sousednl atomy lef:í nehybně v Jedné přímce s trojně vizanýml atomy (obr. 6) . O uz:avřených kruzlch atomO v molekule jsme jlf mluvili . Kruhovým unvfenlm se ovšem zmenši pohybové mofnostl i'ethce. Šestičlenné kruhy jsou poněkud pohybllvějšl, ale dvojné vazby vnále)f i do těchto kruh(! nehybnost. Takový kru h má nap1. dQlefltá sloulenlna organické chemie - benzen (obr, 7). Chemlcki vazba, která Je typická právě pro sloulenlny uhlfku , nevytvifr Ionty. Pfltalllvé sfly mezi atomy také nesměfujf rovnomirně na všechny strany, nýbrl jsou wměrněny tak, fe kafdému atomu jednozn~ně pflslušf druhý, icela urlltý atom. Po)em molekuly m4 zde tedy význam samostatn,ho útvaru. I tyto navenek elektrlcky neutril· nf a samostatn' molekulov' útvary se mohou shlukovat do vědlch celkO. totlf tvoflt kapaliny nebo tuh' látky. coi svědll o tom. fe metl elektronově na.sycenými atorny
a-~.-o---<• >i] w
u
~
""w_, <(
0 llvé slly mezi takovými molekulam i velmi slab' a látky z nich sloiené jsou obvykle plynn6 nebo snadno dikav,, Tfm se lllr od slou'-enln Iontových, u nlcht opat:n' ni.boje lontO zpthobujf pevnou stavbu krystalových mfrfek . V naprost' vidině pffpadO , vzhledem k tomu, fe chemická vazba Je urěena tak' stavbou atomO , budou se však atomy lllit také svými nestejnými nároky na společné elektrony nebo jak se odborně i'lká svou afinitou k elektronOm . Výsledkem toho pak je, fe v molekule nastane deformace elektronového obalu posunem elektronQ k těm atomClm, které k nim majl vysokou afinitu, a naopak z1'eděnl elektronO u atomO, které „o elektrony nestojf". Sdflený elektl"Onový pár pak nenf pout4n stejnou silou k oběma atomQm a posouvá se blffe k atomu . který ml vitšl afinitu k elektronOm. Tlm tlskivá tento atom částečnf: dporný nt.boj , zatlmco na druhém atomu, pfevládánáboj kladný. Vznikne tak sloulenlna polirnf s di pólovými molekulami . (Pokralovánl)
VTM
495
ZVBDACf PATKA Patka slouti k snadn~mu oadzdvlbovÚll břemen (napf. dveft ie dvbta ap.). Stranou Bii vsuneme pod bfcmeno, nohou ldlipneme A; ruce aWne voln~ pro ucbopenj zvedan~ bfemea.e nebo podsunuti péčiclla či tramportnlbo vozlltu. K vtn>W podebujeme hladký plech, rýhovant plech a ocelovou trubku. Z materiilu vyroblme dlly o, b, c (ro~ry si voUme podle potřeby a 6edu). DU c je oa jedn~ 1trani opilován do 6kosu - pro 111adnijll zajl!d&ú pod bře meno. Viecluly tfi dily svaltme a opracujeme. S.dlidl PHllk, Mla4i pn&a lt IU, Bntlalan
~~-3A ~\t
DÍLNA NA KOLENĚ
Kaldt vtlpnf Mmlt. uvehJnlnf v rubrl• ce „Drina na kolenl", :s.l•ktv• 100 K&•
Zull•Jta pouse pOvodnf, dotud nlkd• n•uv•f•Jnln• prM.e; opisy a pfeklMlr a cl:r.lch p,..men6 vyluful•m• • Po a o r - prl1phky, kt•r' plftl navyhovu)I pod • mínki.m rubriky „Dllna na koleni", ale otoJI a• uvehjnlnf, otllkn•m• v Jin' listl luopl.u a odmlnfma obvyklfm honorifem • Pfl1plvak (naJlfpe 1tr0Jo• pi1) 'tkni 1trulnf na1ml rouaho'f'I pfe· krofit 10 Nd•k • Poflxovacl c.na vf• robku n„ml pfe1ahovat SO Kb • l'PI· poJt. t4il ózorn• kr„by, stati v I.dno• dwch•m nUrtlcw, ni.I ma11P I• P••krull • "" odullinl pPf•phkA pPlpllt. clo l•v•ho rohr.. obilky oznal•nl „Dllrt• na kolanl," 1voJI adruw uved't• I na pP11plvku • 2idim• ttaniP•, kt•PI plll ptlmo autor-Gm nimlt4 „ Dllny na kol•nl" o dalll podrobno1tl a rady, aby n•zapomlnall pPllollt znimlcu na odpovlcr • Rukopl•y H n.vr•<•JI
TEMATICKÉ 0KOLY PRO ZLEPSOVATELE A VYNÁLEZCE Nov6 brusné materlily pro kullllk6 a rovin· né broušeni skla. Cflem 1"ešenl je navrhnout brusivo, které by zvýšilo brousicí schopnost pfl brouše n( rovinném nebo v kulilské technice. Brusivo musl být dostupné a nesml být dral.U . Komplexní rozl"ešenf pl"edpokládt zvýšeni produktivity pr.ke u brusil!O o 20 °/0 . Jen na mxcHch by se dod.hlo asi 4 milión O Kčs úspor. Úkol l. 85. Lhllta vy,elenl JI. ll. 1963. Odmi!na I O 000 (5000) Kls.
Kontlnuilni dýhorinf rovných ploch. Jde o nový zpOsob kontinuálntho dýhováni rovných ploch nf.bytkových dflcO, které by nahradilo rufn l plněn i 6-10 e táfových llsO . To pfispě)e k rvýše ni produktivity a dá se phdpoklidat sntlenf roxpraco vanostl výroby o 200 ai 300 °/0 • P1edpoklidaný pfinos u 20 z:aff%en1 Y nábytkil'ském prOmyslu l:inl 2 milióny K~s. Úkol l. 87. LhQta vyfelenl JO. li. I 96J. Odmi!na 20 000 Kls.
HUMOR •HUMOR• HUMOR •HUMOR• HUMOR •HUMOR
~~lil ~~~~
,•.•,
·:·:· 496
VTM
Ol'llAVY ZÁVAD PODLAHOVIN Z PVC Podlahovi krytina z PVC, modernf podl1hovina dndka. má dobr' vlutnostl , kromě znafoi srátllvostl. Nejl6pe se proto osvědčuje druh s plitěným rubem (p11 výrobě 1e PVC nastflU na plátno) , který se sraz.I hned po pPilepen f pl'I kladeni , ukfe ten, který s touto okolnosd Jlf poffti. mOfe hned poulft pfimHeně vědl čút plsu krytiny. Podlahov' krytiny x pryfe i PVC se ma)I klbt Jenom na rovný, hladký, pevný a suchý pod · klad - nejl6pe na betonovou nebo škvirobetonovou mazaninu s povrchem z cementov' malty. popi'. xylolit. Bohuiel, povrch podkladu nebývi v!dy takto upraven a bývi hlavni pflčinou závad zmfněných podlah . Nenl·ll hladký. spojf ie s nim lepidlo (poufl"lá se gumov,ho lepidla in. 62· 1 S. výrobek n. p. Matador v Bratislavě) at nad bytelně - I mechanicky -, takte pl'i odstraňovinf krytiny se odtrhiV1.jl I čisti podkladu, 't.ejména nenl · ll jakostnf. Dodatečné vyspravovinl podkladu :r betonov' man· nlny se dlli Wto neodborn~ . a proto vyspravené čisti se dobfe nespojl se starým betonem a nejsou an i pevné a trvanlivé. Prohlubni po poško:z.e· ných mlstech v betonu se must neJdl'lve zednickým olftem a palič· kou prohloubit tak , aby-byly po celé ploJe neJménf: 2cm hluboké. Okraje prohlubni nesmt být šikmé („do vytracena"), nýbrl svislé, pop1. mlrně podseknuté, aby se nový beton (cementovi malta) mohl se starým betonem dOkladnějl spojit a snad no se neodlou pi . Vrstva nového betonu (cem. malty) mu sl být po cei. ploJe nejménl 2 cm tlusti. Kroml toho se musf starý beton dobl'e očistit a hlavni na.vlhčit , aby neodsil :r. nového betonu pl'edčasně vodu . Tim by se proces jeho tuhnuti ne p11:r.nlvě ovlivnil , nedosihlo by se jeho potřebné pevnosti , :z.vliltě
v tenké vrstvě n& okraj i, zufujfc.lm se do vytr&eena . V těchto mlstech se pak betonové vyspri.vk y snad no polkodl, drobí se a pop l'. i prášl. Je ovšem ještě vice dall lch okol· nostl, které pevnost betonu ovliv· ňujl, napl'. jakost a mnofstvf po-ulitých hmot, z:pracovinl a ol etfovinl betonu. Dru&tvo Rohoplast, kter,mu jsou tyto potífa s vysprávkami podkladu njlsd: xnim,, poutlvá proto na správky betonu spe· ciálnlho p1fpravku Mlrofix, který Je nejen pevný, ale nvrdne asi n pili hodiny. Vyboulen! podlahových krytin (:r.vlí.št~ gumy) je :rpllsobeno jednak jejich stirnutím, často však I nedostatečn~ vyschlou podkladnl betonovou mazaninou . Voda v betonu , kter6 nebyl din ěu k vypafen l, se podlaho· výml krytinami v podkladu neprodyšn E unv1e . Pl'I otepleni vlak mi lntenxlvnijlí vypafov,nl :z.a následek shluky piry pod krytinou a Jeif vybouleni (tlakem, ro1plnavostl piry). Je proto velmi dUleflté, aby kafdý podklad pod podlahov' krytiny byl I naprosto vyschlý . suchý.
1:~3) OTEC A SYN
o Do Hriilu Dllite to taktl takt mohou u•llat 1ri pPbplvky fteniPI , ktePI na nko rtlpn•ho pfllll pfi ob,-tblnl koYG a dhiva, lepenf I tmelen! umllfch hmot, .-Jenl, ktePI •e akritka fortelni umiJI ohinlt ve ad domicl dllni. ltaldf a unPeJnlnfch nipad6 bude m i mo obYJ'kl4ho honorihi odmlnin knflkou :& odborn6 literatury.
Dl
TA K'
T
O
A
E
I • POMÁHÁME Sl
• Pro•. StPMot.•k• Frutr, z.bod Pnh•-krl. Budljo.,.kk' 7-43, potfebuJI vldl polet len I mu16 n1 c;•lorol. I kritkodob. pncov. Ó't'U•k . Z'Jemcl 1e mohou Ihned h1'1it 0
•;bik~:~i~;e~~':0~:ct :e~~~~:~k~ :;,'~ ~~~ h~:it~!!:' ~:!~=~chnlcktch 1
1
Y ... h'lformacl HZLVH l'adou informalnlch publ lkacl „Zkulenoltl a po:r.natkr ae nltoYlho :r.emldil1tvl". Clilo 2/ 63 n1pf. lnfor1T1u!e o re•litkh hospodirnonl chem. pro1tr.dkO v f i't'ol. vfrob i podle :r.kuJen . :r. SSSk, o krmnl bpusci v Anclli • NDk, mlchinr chi"'. mryY 1 s uper fosfjtu .,.e Š•6dsku, ósporich slimy Y Analil, Hmokrm•nl v Bavorsku , odnnu Hist ve fnll)'lci l • i. Kam pro trto Informace? Napilt• 11 do Stwdlinlho a dokument:alnlho1tfedl•kaU1tan1 vldeckotechnldtfc.h Informaci, Sleuki 7, Preha 1 . • Vrminfm :u ABC 1962 elektrlckf 1ramofonovf motor. - Milan llo•fk, ftu1. H). 111, Louka u Lltvlno••·
Do pff•plvkv DNK y l. 12 VTH - Ela1t1ckf drtik pPlyodnl l"6r1 el•ktrlck4 leh lilky - ••vloudila n
VTM
497
NÁMb PRO KROUŽKY S"ITM • NÁM~T PRO KROUŽKY STTM poluprací techn i ků pti i'elenf nívrhu trans· formitoru a pracl učňO U~~ovského sti'ediska VČE Pardubice pfl jeho realiucl vznikl svafovacl transformitor, který Je nejen dobrou názornou u~ebnf pomOckou, ale i vltaným pomocnlkem pro dllny rahných zájmových technických kroufkll a domicích kut!IO. Pi"ed konstrukci modelu svai'ovaclho transformitoru bylo pi'ihlf-
ieno k tomu . aby : • veliko•t modelu byla do1tat•lni pro pPIMlvidlnl vldlmu poltu pracovnlkil, • b7lo molno naPoYat Ocelovi plechy 1- 1mm1llni, alalctrodou J1J 1,5 mm, proudem 17- JO A (tnadnimu propi• lanl tlabfch plac:h6 t• Hbránl podlole• nou mldlfloU dHtlUcou, kta,.. dobfa odvidl uplo), • n1ulaca proud11 byla v ro:uah11 bllllclm ta ro:uahu bil· flfc:h 1vaPovaclch tran1rormitoril , • provltdenl bJ'lo urteno pro pferuJov•nf provoz. (pPh:nl• vljll vlha), • p" pf'edridlnl rilsn6ho tpO•obu re1ulau milo vinuti P•du odbot•k • ototn6 ro1tptylov6 Jidro mu:I •pojkaml tran1· formitoru; dm •• mohou pro...adlt zkou(ky pPi Mb.n6m úpaln6m napftf.
Po uvUenl uvedených podmlnek pro konstrukci došlo k nisledujlclm technickým hodnotám: • • • • •
prlmirnl napiti - 110 V, ukundirnl napiti - JO al 70 V, naPovac:I proud p P • r u to van I - JO A, tP"Val6 aatllenl 1ek . vinuti - t A , trt'al6 utlhnl prim . vinuti - 1,5 A .
Z udaných hodnot bylo zjlltěno , fe pfl trvalém pro. vozu bude na primárnl straně upojeno alespoň 380 závltll . Trvalý provoz se d.kladnlm vinudm l„O dvltO by nebyl vhodný pro velké magnetické namáhánf plechO lídra, které vyvolivá většl proud naprázdno. Zjednodušeni výpočtu transformátoru dalo výsledek takový.ie skutečné proudy transformátoru jsou poněkud odlišné od vypočtených (tabulka) . Značný vliv na hodno. ty tnnsformátoru mí rovně! dodrfenf rozměrů a váhy plechO, Jejich sprá.vné slofení a jakost i dodrfenl v::r:du. chové mezery mezi rotptylovým Jádrem a jhem plechO j!dn.
VÝROBA JEDNOTLIVÝCH DILů TRANSFORMÁTORU
jádro transformátoru ( 1) je provedeno z. transfor· mátorových plechů TN 1,3 (tj . 1,3 Wfkg) , sila plechů 0,35 mm . Izolaci mezi plechy tvol'i na jedné straně oxydovaná vrstva, na druh6 straně jsou plechy slabě nastflkiny nitrolakem . Jádro je sloleno ze 632 kusů plechG, velikosti 40x 1„0 mm . Viha těchto plechó je 9100-9150 g. Poněvadf slla plechO je rilzni I v Jedn6 tabuli , je směrodatná váha poulitých plechO. Plechy se sklidajl pfekládánlm podle obrbku tak, le prvnf vrstva plechO má děllci spáry podle plných obrysových lar, druhi podle l!árkovaných , tP.etf opit jako prvnl , l!tvrtí jako druhá atd. Plechy se sloft na rovné desce, stáhnou drátem, vyrovnaji mezi sebou a stihnou stahovaclmi dfevy (2) pomoci lroubll a ma.tlc (1 O a 12). Po scatenf se opět pfesně mezi sebou vyrovnajl a v mlstech, kde budou clvky s vlnutlm, se Jádro stáhne takonetovou tkanici s pfeklídánlm na polovinu . Mlsto transformátorových plechtl uvedené jakosti můieme pouitt plechy se J.tráto vým l:lslem 1,7, event . 2,0 W/kg o síle 0,35 a! O,S mm . Ztráty naprázdno ve W budou pak samozfejmě větli . Stahovad dfeva (2) jsou zhotovena z tvrdého dl'eva o rozměrech SO X 30 x 230 mm , celkem '4 kusy. Dvě z nich jsou provrtána otvory íZ1 1 O mm pro hf(del otol!ného Jidn. (podle výkresu) . PPlstrojov• svorky (l) , bUného provedeni pro trva.16 :u.tffenf 25 A s molnosd pl'lpofenf záttrlkaml (banánky) . Konce od vinuti jsou na tyto svorky pf I pojeny a umotflujl rOxn' pfepojodnl vinuti . Otol:n' rozptylov6 Jldro (4) I• slofeno z transformi· torových plechO TN 1.3, sfty 0,35 mm, 1lepených mezi sebou a vlepených do pouzdra pryskyflcl Epoxy 1100.
TRANSf OHMÁTO R Pouzdro Je ohnuto z mosa:z.n•ho plechu l mm silného a k němu jsou p1fpájeny stl"lbrnou ptJkou jednak mosazný seiment pro zajištěni polohy otolného jidra a dile. mosazný kroufek pro pevné spojeni pouzdra s hl'fdelem Na opracováni plechů a pouzdra je nutno pl'ldat asi 1 mm na délku . Poulld: plechy budou mft tyto rozměry:
..
27 J7 24
••
ro:unlr
1lla avadcu tkv· tefni
vfkr•· aowi
H x ttx nx H><
nxo, JS Jtx o,JS 4ox o,n 44x O,JS
"" I „ts,l .....
IO tl,OS ti riha celkem
Yiha v s
„. .„ JOO 2SO
t tfl
Lepeni plechll do pouzdra provedeme takto: Plechy I pouzdro nejdl"lve dobl'e odmanlme (napl\. benzinem) a pfipravfme Epoxy 1200 podle nivodu,
498
VTH
který musi být přesně dodrfen. Nedodrfenlm poměru pryskyřice a tulldla neilskáme lidoucl spojeni, které Je nutno potom opakovat (ohi'it, demontovat a inovu lepit). Plechy na jedné straně natfeme lepidlem, které ffdn6 ro1etfeme a potom je stáhneme ve svěráku a vyrovnáme . Mosun' pou1dro na plochách , kde budou při lepeny plechy , idrsnime smirkovým plátnem, natfeme lepidlem a plechy vloffme do pou1dra. Pfebytečné lepidlo setřeme, pi'ípadné nerovnosti vyrovnáme lepidlem a necháme schnout. Doba schnutí je pi'I 2 0 °C asi 50 hodin , pil 50 •c asi 1 o hodin. Slepené, dobfe ztvrdli jidro opracujeme na výšku po obou stranách na soustruhu, hoblovce, pi'lpadně brusce tak, aby byla dodrfena v1duchod meiera meil otočným jádrem a Jhem transformátoru. K vyrovnání meter slouti podlofky (23) . Vzduchové mezery nemusí být p1esně stejné, stačl, je-li dodrfen součet obou
12
11
10
9
0000
t
8
1
6
5
0000 --1SILH~ D·O ,' '·
VTH
499
mezer. Zamontovan' Jidro se musí volni odlet a v po.otolen• polo:r:e se :r:aJllťuje lroubem (20). Deska (5) je vyrobena 1 umakartu slln•ho 1 O mm, do kter6ho byly pot'febn' údaje vyryty pantografem (obr.) . Pro pflufenl ke st.ahovacfm di'evllm jsou v desce vyvrůny -4 otvory pro šrouby (2-4); 12 otvor\! pro svor~ ky 1 otvor pro hffdel otoěn,ho jádra. Prlmirnf dvka (6 a detail 22) Je zhotovena 1 umakartu a sestavena bHným :ipOsobem (m1Ue se slepit Epoxy 1200). Čela cfvky jsou opatfena pfíslulnýml otvory pro vývody. Prlmirnf vinuti mi celkem 420 úvltO smaltovan,ho drátu 0 1,1 . 0dbolky)sou na HO.a 380,dvitu. Vinuti Je ulofeno v plti vrstvich. Na prlmirnf cívce je Jelti navinuta čist sekundirnlho vinuti (1 vrstva), celkem 36 úvltO s odbočkami na 6. a 21. úvltu. Mezl obima vlnutfml je lzolačnl deska (Jedna leskli lepenka silná O,S mm a dvakrit olejov6 plátno slln' 0,2 mm). Podlolky (7) jsou celkem čtyfl, rozmlrO S7X 77 mm. jsou vyrobeny z umakartu slln•ho 2 mm. Tyto podlolky zabraňuji pPipadn,mu chvlnf cívek pfi zatllenf. Sekundirnl dvku (I a t) vyrobfme stejni jako pfl· mirnl : je však jiných rozmlrQ (výkres). Sekundirnl vlnud mi celkem 72 úvltO midln,ho drátu 0 2 mm, lzolovan,ho 2kri.t bavlnou. Ori.t je vinut ve dvou vntvich s odbočkami na 42. a S7. Uvitu Prlmirnf I sekundárnl vinuti je lmpregnodno h:olačnlm lakem a suleno v peci. Zapojeni vinuti na svorkovnici je nakresleno na výkresu . Stahovacf Jroub(10)-svornlk ií?J 1Ox1 SO mm s vyfe· uným z:ivltem M1 O na obou koncfch po d'lce asi 20 mm. Suhovacl lrouby vyrobime čtyJ'I . Podlolka (U) Je normallzovani J2J 1 O,S mm - celkem 8 kusó. Matice (11) normalli.ovaná se úvltem M10 - celkem 8 kusCi . Hffdel otoln,ho Jádra (1 l) vyrobfme ze strojnl oceli osoustrulenlm na 0 10&9 proto, ponlvadl Jeho rozmlr Je funklnl váún s dallfml soulútmi. Tento hfldel Je pevni spojen s pouzdrem otoln6ho jádra - nahofe uvrtaným !roubem M '4 (červem), dole vikovým ko-. Ilkem 121 '4 mm . Loflska mu tvoJ'f vyvrtané otvory ve
stahovaclch dJ'evech. Na Jeho hornf konec je nasu.ena a s ntm skolfkovina rukojeť. V61cový kollk (1 •) Je normallzovan,ho rozmlru J2J
JEDNODUCHÉ KROPICÍ ZAŘÍZENÍ PRO
Mám malou zabddku, ale málo volného času k tomu, abych se s ni potHil. Bylo mnl: proto lito doby, po kterou jsem musel stát a hadici kropit záhonky, a kterou jsem mohl v zahrádce účclnl:ji využit. Dit 300 KE& za kropicí zafizcní Revolt se mi zdtlo zbytcčn~. Snažil jsem se tedy vymyslet kropid zařízení , ktcr~ by pokud možno rovnom~rnl: a jcmn! obdhlo okruh daný tlakem vody v potrubi, bylo provoz·
IZ
500 vn•
Šroub do dPeva (14). Na výkresu JSOU nakresleny normaltxované vruty se zapultinou hlavou ( 4x 30 mm). Autofl pouflll JroubQ do kovu (M 6x JO mm) rovni! se zapultinou hlavou a x:ivlt pro ni vyP'fxll do stahovaclch dl'ev. Pi'I pou!Jtf tvrdého dfeva je to mofn4i . YJ~ltaft6
Prim. Sek. norky 5vorky 1- l 5-9 1- l 5-9 1- l 5- 9 1- ) 5-9 t- 3 5- 9 t- 3 5-9 1-4 5-9 1- 4 5-9 t- 4 5- 9 1- 1 5-9 1- 2 5-9 1-1 5-9 1-l 5-9 1-2 S- 9 1-3 5- 9 t-3 5- • 5- 9 1- J 1-4 5-9 t-4 s-• 1-4 5- 9 1-3 5-9
hodftOtJ proudu do kritka Propoj. ZhltO Zhlt O ZhitO V ri• A do Hk, prim. sek. I. sek. li. prbdrio krftka 8-12 )40 )6 72 70 41 1-11 HO li 57 60 57 8-10 HO 36 41 50 88 1-11 380 )6 71 62 )6 8- 11 JBO 3' 57 54 51 8-10 380 36 42 45 79 8- 12 420 36 71 56 ll 8- 11 410 36 57 .f8 45 1-10 410 36 41 41 71 7- 11 HO 11 71 60 36 7-11 HO lt 57 50 48 7-10 HO lf 42 41 74 6-12 HO 6 72 50 JO 4::;11 HO 6 57 40 J8 7- 11 380 11 71 54 ll 1-11 180 21 57 45 43 7- 10 380 21 42 36 63 6-12 420 6 71 40 H 6 - 11 410 6 57 n n 6- 10 410 6 41 15 44 6- 11 380 6 71 44 16
Uved•n6 hodnoty platf pro vyJmut6 rozptylov6 lidro. PPI zasunut( Jidra na okraj klesne hodnota proudu do kritka ul na 19 %, pPI 6pln6m zasunuti ul na -47%. Svak>vacl proud Je pflbllfni 7 5 % hodnoty proudu do kritka 1 Je úvlslý na df:lce oblouku mez.I elektrodou a svafovaným pfedmitem, na sekundirnlm napiti transformitoru I upojent vinuti . Pro svifenf je vhodn6 zipaln6 napiti asi SO af 70 V (lim je vyJJI , dm !fpe se sviff a udrfuje oblouk). Pro obalené elektrody ti!S 1, 5 mm Je vhodný sváJlecf proud 17 al 30 A. Klesne-li úpaln4i napětí pod 40 V, je sv,fenf obtlln•. Na hotový transformátor byla zhotovena plechov! skl'fl\ka. Autofl výrobku pouflll pro nbornost xminy proudu a napiti mil'ldch pPrstrojň. Pro svafov!nl byly k trans
n~ spolehlivé a bez údržby, a hlavo~ nestálo nic, nebo akoro nic. Výsledek - kropicí zafizení je na obrizcfch a snad i jinfm zahrádltélúm uspoří spous-
tu
času .
Na jednoduchou hadicovou hubici 1, kterou jsem již mll, je pevn!: naražena trubička s pevnou řemenici 2. Trubička slouti jako ložisko pro pouzdro 3. Pouzdro nese na plechovém rameni 4 malou tru· bič.ku - ložisko S, v kterém se voln! od.čl hlidelka 6 z drátu. Hffdclka nese na hornlm konci lopatkov~ kolo 7, na apodnfm malou řemeničku 8. Lopatkové kolečko zasahuje do proudu vody, tryskajfdho z hubice, a nejenže ho třJštf na chobn~ kapky s nlznou vzdálenosti dopadu (podle velikosti), ale získává se dostačujicl sila, která nutí malou řemeničku 8 aby se navijcla na gumový řcuúnck 9, opásaný i kolem vel.k~ femenicc. Velké. řemenice 2 s pouzdrem stoji. Tím se malé řemenička i s rámem uvádí do otáči· vého pohybu kolem hubice 1. Dril.ku v obou fcme-. Dičkách udWmc tak úzkou, aby použitá gumička neprokluzovala. Vtsledntm pohybem kolem hubice 1 pfent!I se váha celtho zaflzenl po knůnici 1 O. PffvodnJ hadice Je nasazena na trubku 12 pevu!: spojenou se stojanem. Mezi trubkou 12 a hubici 1 je kousek hadice 13, ktcrli ae svou pruf.nosd pod4v6 klopnému momenc.u z kroldicl vé.hy plJsuoje a i 1 nJm se kym•d . Zvolcnim správné vzdálenosti a mezi trubkou 12 a hubici 1 zlskime požadovant Won a tlm i dosah k:ropenJ . Cel~ zafízenJ jsem vy. robil doma z tenkého plechu z konzerv, řemeniček ze ataré stavebnice - vle ap•jené.
::.::::
>> o a::: o
(I)
_,
U.I
CD
o Io
I-
(I)
N
LI.
oG:
a::
>> o Uvedli jej na trh amerlck4 firma Honeywell pod znalkou Helland-Futuramlc-Strobonar. jeho pfednostl Je dokonale tvarovi I funkčni vyfelené pouzdro x rf.zuvz:dorného polystyr6nu. V ovf.lné hlavě s kruhovým reflektorem Je upevnf:na výbojka a zezadu je nasunut velmi vtipni vyfelený drUk se tfem l fhavicfm l mono· články (obr. 1 a 2) . Elektrlck4 r.apojen ( je provedeno uk , fe mfsto monOCllnkO se mohou poufft malé alkalické akumulitory (dobljen6 ve :r.vllštnfm pouxdfe :r.e slti) a nebo usměri'iovač pro sffový provox . Oriik baterii je d:ile vybaven přestavitelnou expoxil.nf ta· bulkou, pro rychlý pfepo~et smirného l:lsla podle vzdálenosti a nastaveni clony. Uprostřed Je malý trojůhelnt kový výfez s nivf:stnr doutnavkou . S jednou niplnl specl:ilnlch lhavlcfch monOClf.nkO lze provésti al 200 ribleskO . Doba mexl úblesky l.lnl S af 7 vtefin asmirné čislo dosahuje hodnoty 32 při pouliti filmu l1 Din. Celý blesk váti 92 dkg a mňfe se pohodlni pfepra· vovat ve zvliltnlm pouxdfe dodávaném výrobcem . Pťi pouliti se dril v ruce, cof je urlltou nevýhodou. Aby vinuti JfiOra pl'lpojky během provo~ tolik nevadila, je pod reflektorem pfipevnina trojdllni. llsuvka, umof1\ujlcl nasazeni dstrl.ky z levé nebo pravé Hrany, takfe nehrozl kflfenl saparátem . Malé tlačltko na zad ni strani dlouh6 a štlhl6 rukojetl sloulf k phplnán f provoz.u X: baterie l!:i U: s l tě . F. CHVOJKA
J. Novotn;f. Cs. arrnid)' 10, Havtfov I VTM
501
• 9'aketl •t.lf rychlott 7,t km~t„ aby na obUn• drh• plula kol•m Hmlkoule, 1 11 ,2 km/ ve., •by st od umlkoule vzdilll11 . Touto rychlolll vz"dy ul nktty k Mhrd, Vinuli 1 Marsu. Ale ledna vk I• dlvni : prol tyto rak•tY 1unujl Yldy na odvrken• sen ni Zemi 11k i• na obri:r.ku nn.n1l1no silnou brou - a prol neletl
~
- - - - -
- _
~:·r~~~ ~:~~:u~~ t~~~rc:~?i°V;!~h~~~hi:~~ ~~·,~:,:
/ 11 km/ vt. by•• raketa 1t•inl k Mhlcl dotulal -J11ký dOvod mi ta tlo!lti1ll, komplíkovani driha! (fau)
• Tahl• reprodukc• kolorovanftlo dhvorytu I• velmi, velmi nar' - pfevuli j1m1 ji z 1nkunibul•, kceri tp1tfi1a IYldo 1vlta v druh' polovlnf. 1S. 1tol•tl, J• ilustraci k rom,nu, který napni Y l , 1tol. n. I. APULEIUS, ffnukt 1pisovat1I a fl101oí. Odpovl:r.t• : 1 -Jak sejm.,.1ul• ono dllo, kt•r' od doby vzniku af do dnelka n•u1dl1vychh:l1 i• &eno celkovfch vyd,nlch nebo ve vfl'latdch (napf. po'hidkod 1pl1od1 ,,Amor a Paychi" ), proto!• metodou „vldeckofantutkkou " podhi r"llstkkY obraz rOznfch vnr1v tehdejll 1potelno1ti; 2 -lak H jmenuje hrd ina, fttkf mladlk ; J - co i• to vlastni ,,lnkunf.bul•"; 4-• ktedi nde in ku nf.bul• (Plxel\Ki to molni uhodnou snadno) I• prvnl, (vh)
„
• V poledn• odbily trvJ• hodlnr v tH• ·o •fini 12 hodin . J•dny jdou tprbni, druh• H zpold'ujl d•nni o 12 minut, tfetl 1e pfedchh:ejl d•nni o 10 minut. Po kolika dntth budo1i1 vt.chny troj• hodiny UH 1ou&.s.ni bit 11 hodinf (ekut) • V( to ft•nA,_.,lavld :
rlT X r!T -
OEVIT
(Ul)
TAET!HO SOUTUN!HO KOLA
A BC DEFGl-I VOOOROVNl1 1. Zalit•k taj. - 1. ~pa nilsky kb; úpach; plol. mlra. - J. Z11al:. hlinlku; Orod. Mfsto v poultl: slabika 1mlchu, - 4. spisovatel; barvivo. - S. BOh lúkr; latin. poMlrav (obr,). - ' · C.1.1pi10Ya· tell1.1; dNhi U.t taj. - J , Ruaki hika (obr.); smin•Zili ru?enl: fl\c; lu. bbnlk. t. Schod1\c: 01lovoV1t '" tfed osobi; l1rt, f, Pf•dlolka: hovor, mu!. Jm•no; uheln# pnch; na.rj hudeb. núuoj; 1tajni nol'y. t O. Phdlofb; naflki (obr.): pollU Peka:
e„.
karta; souhlúky dtmky. - 1 t , KoHC U.· Jenky, SVISL!: A . Oruht mofeplav.c; kterf ob.plul tvlt: bohautvr. - 8. An1lkky ol•I: 110ven. mino; shluk lldl. C . Slo.,.n. pPedlolb: uay po polid opojnf
MIL( ČTENAAI, na atdncc „ Mikrooddr.chu" opf;t problh4 no vf, t tet J kolo soutltnkb kflf.ovek; valfm óltolcm Je T)'hdtit tajenky ltHtovc1t • 2rullty podniltó ncbo úvodO :z E. 1"-19/M VTM a poal1tn4m teleni n•ied no u, al po vyji tít. 19/68. Spr•vnl fdltclt budou poj.i i do alo.ov•nl tlcbto bodnotnfcb cea1 I - t r a.tldat. r•dlo Lunílq 2 - fotoaparit Mometa1 S - stan Obon; 4l - nafukovad ětun1 ~ - hodinky Pw-lm ; Ba 1 - apad pytel a 8 • 9 - mil! pro kopanou1 IO a 11 - mil! pro odbl)cnou; 12 a 13 - souprava pro badminton; 14 • 15- olym.pljakf vak1 11\, li' , ' "• 18, 20 - blba. 'A. c i c n l taltm•vfch problfmA „IC aamyllenl„ poalleltc vtdy oddilenl od felenl kfffovek do 14 dn6 po vyJltf iedno tlivfc.h tlacl VTM ; mni aprivné Julthel• alcapoň ttl ujlmavýcb problbn6 vyloaulemc vldy pa dCHli lr.ftl~ h•ch. Redakce VTM
502
VTM
•• M
s
...„ c„
...z
IU
„„ :li
>
P
o druhé
světové
válce se
značnou měrou
ro:r.šfi"ilo
fotografováni, kterým se ještě po 1. světové válce zabývalo jen několik zasvěcených amatérů. Tehdy to byl poměrně nákladný sport: drahý byl fotografický přistroj , pomůcky i fotografický materiál. Slufby amatérům
byly jen
ojedinělé.
Dnes jsou všechny levnějšf
i
kvalitnějšl,
Fotografuje se
pomůcky proti té době podstatně amatérům stále dokonalejší.
slutby
hodně
- a dokonce se
turisté po:r.návaji krásy navštfvené
svého
přistroje .
země
řlká,
že mnoz:í
jen v
hledáčku
Fotografováni se stalo opravdu masovou
zálibou . J• potHltelnf, le mno:d naJI rodic.i majl y tomto oboru :r.nal!n' zilluhy; a pokud jde o foto1raflckf objektlY - dull ce16ho foto1rafovin( -zisluhu Y podnatl roz.hoduJlcl . Lz• bez nad1bky tvrdit, I• obJn JoHfa P•tavala brl Jed nim lt neJdi'.11•· lltljllch obJewO ve foto1rarn .
Nebudeme •• aabfvat prokazori.nlm •kuteln• ni.rodnosti J. Petltvala; Je wfeob-cnl :&nim,, fe v nlkdejllm Rakou•ko· Uhersku „atratllo" mnoho vynikajlcich Čechu a SlovikO, ktefl v nlbm v1nlkll. Školstvl bylo v t6 dobl bud nlmeck• nebomad'ank•, vldeck• price bylo nutno lt prHtllnlch dllvod6 pd.tv jednom z tlchtoju:ykO,a odtud Je Jlf jen krOlek k tomu, aby byl napf. JoHf Pettval po •v••mrtl prohlalovin :1:aNlmce nebo Mad'ara.
„
Josef Petz.val se narodil 6. ledna 1807 ve Spišské Belé u Kefmaroku, kde jeho otec byl nuzným kantorem. Prof. Dr. V. Teiss/er uvádl ve své k11ize Fotografický objektiv, fe Petxvalllv otec byl Čech a jmenoval se pllvodně Pecivál. Prokázáno však je, fe kdyf r. 1881 jmenovala Jednota českých matematiků v Praze Josefa Petzvala svým čestným členem. poděkoval za toto uznim česky psaným dopisem. Petzval vystudoval na gymnasiu v Levoči. Je zajímavé, ie měl pfi studiu dost potffl s matematikou, takie rodina rozhodla, ie zanechá studii a pójde na řemeslo . Pn opravné xkoušce však Petxval pfekvapil svými znalostmi všechny. Gymnasium dostudoval a pokračoval na vysoké škole ve studiu matematiky a fyziky. Jeho studium a vě decká price byly tak úspěšné, fe uf v r . 1835 - tedy ve svých 28 letech - byl jmenovin profesorem matematiky na universitě v Budapešti . To byla neslýchaná vědecká kariéra , která byla dovršena o dva roky později, kdy! byl povolán přednišet matematiku na videňské universitě . To byl nejvyššl stupeň, jeho! qiohl vědec v RakouskoUhersku dosáhnout . Ve Vídni se ubytoval ve zrušeném klášteře na Kahlenbergu , nejsevernějšfm výbčfku Alp, odkud za vHdného počasf jezdil do Vf dně na koni, cof jeho unlversitnl kolegové s-pohrdinfm kritizovali. Zato u studentú byl ve velké obllbě t:ejména pro svúf dobrý poměr ke sportu a uměnl , a hlavně pro své vynikajíc! pedagogické schopnosti . V t6 dobl•e po cel• Evropa mluvflo o vynilezu DaruerrovA, kterf byl pfedmlt•m mnoha dohad6. Daruerrotypia, Jak fotorraflck•mu proCHU tehdy Plkalo, :1:avlt.ala bny I do Vid ni, Prahy a vlec:h •vrop•kfch mf•ta •loullla v prvnl Padl k zhotovori.nl portr6tll. NeJYltll potili byla dlouhi axpodce, ponl· vadl tehdejll francouuk6 objektivy mlly nltelnost asi t :t S a pPi nepatrnl cltllv•m materlilu trvala expozice S al 6minut. Pet:rtal H r. t8Jt H:&nimll • Da1uerrovým vynile:1:em. Kdyf H dm aa&I daruerrotypll zabfvat, bny poznal, le najvltll vada t•to jinak :ii:namenlt• :1:obru:ovacl tachnlky •pollri v milo •vlteln•m objektivu. Pettval v dobl nacel6ho roku na dk lad I vldeckfch výpoltO :ii:kon•truova I fotorrafl ckf objektiv, kterf byl na tehdejll dobu pravfm ú.zrakem . Nejenfe doko· nale o•tfe krulll, ale byl tak tvltelnf, le :1:kritll mlnutov6 expozice na vtaflnov•. Byl to obJektiv nHymetrickf, autivajlcl ze dvou skupin achromatických lolek - tedJ celkem &.,Rolkovf - o relativnlm otvoru t :J,4, oriem o ma"m zorn6m poli Hi 100, cof pPI portr4itnlfotorrafll nebylo na ú.vadu. Objektiv byl pro•t otvorov• a chromatick' vady, lirtelnl i ••ti1matl•mu, ovlam za cenu zvffen,ho sklenutf, jel •e nedi zaclonlnlm oduranit jako u aplanitA. Pettval Jako prvnl kon• •tatoval, le dokonalejll objektivy bude molno autrojlt, ef budou objevena novi optlcki •kla. Trvalo jeftl dalllch '45 lat, nal novi firma Dr. O. Schott v Jenl je polala Yyriblt a dodi·
„
„ •.
Hlavni Petzvalova zásluha je v tom, fe první na světě matematickou cestou zkonstruoval fotografický objektiv, vytknul dsady této vědecké price a vyvodil z nf při· slušné :z.ávěry. Ukázal svým následovnfk6m cestu, podobně jako Dr. Arnošt Abbe u objektlvO mikroskopie· kých . Podle propočtO Petzvalových sestrojil prvnl objektiv vídei'iský optik F. Voigtl3oder. Zai!al vyrá.bět objektivy (bez jakékoliv smlouvy s Petzvalem) po továrnicku, vyválel je do ciziny a poslal je I na výstavu do Pa~lfe, kde zlskal střlbrnou medaili. Petxval se zapletl do prudkých sporo s výrobcem, potom I do sporů vědeckých, kdyi mu byla upírána priorita vynálezu světelného obfektlvu , Ve vědeckých sporech nakonec zvítězil, ale nikdy neměl ze svlho epochálnlho vynilezu jakýkoliv hmotný prospěch . Vo1gtlinder se nakonec odstěhoval z Vldn~ a zalofil novou továrnu v Brunšviku . Je nesporné, fe Petzval polofil základ k fotografické optice a mOfeme ho směle postavit po bok Daguerrovl a Nlépcovi jako spoluobjevitele fotografie po strá.nce
fyzikálnl. Petzvalllv obJ11v mi trvalou hodnotiu . O tom •Vadl:l I to, fa HdodnHJeho obJektlvyvyribfJI, Dlky novfm optickým •klOm a modernl kon•trukcl doHhuJI J•ho objektivy .vat.lno•tl al t :t,S, ovlem Jako obJektlvy projeklnl, u nlchlma14i zorn• pole nanl na zivadu. Poullvi ••Jich tak•Jako snfmadch klnoobJektlv6 z11jm6na pl'I ohniskových vzdileno.tech nad t O cm, kdy ma" pole Y:&hledem k vlfdl ohnl•kov• vzdilenostl Je velmi o•tl'• vykr111leno. Objektivy tohoto typu vyribljf vlechny renomovan• tovirny nejen v EYrop,, ale i v zimofl. Na základi Patzvalova objektivu byly zkonstruoviny mnoh6 .vlteln• objektivy, dokonce ' I J•den z neJavltelnljllch obiaktivll R - Blotar o svltelno•ti t:0,15. Tento objektiv byl urlan k z:amontovinl do Slem•n•ovfch rent1enových pff1tr0Jll k snimini obrazO ze ltltu (pro hromadn' rantaenov' •nlmkodnl obrntel•tva).
Petzval pl'es svoji vědeckou proslulost neměl snadný flvot. Jeho v~decké matematické a optické spisy nebyly publikovány, přestože obsahovaly l'adu plivodnfch objevů. Rukopis jeho dila o optice byl částečně zničen zloději, kteři se vloupali do feho domu na Kahlenbergu. Na universitě pl'ednášel do 70 let, dóchod trávil osaměle a témlil' upomenut . Zemrel 17. zUi 1891 . Teprve r . 1905 byl Petzvalovi na ústřednfm hřbitově ve Vfdni odhalen dOstojný pomnfk. Prof. J. POK - RNDr. J, KUBA
A - P6vodnl Pet"ttaloYa kamen., ne nll zalollla svou •livu nlmec"' firma Volstllndar. - 8 - Pettvalon roto1raflcki komora, dochovani ve tblrkádl NTH. C- Leltlnf lolek pro objektivy. - D- PC.Vod ni Petzval6v objektiv R-Biotar I :0,15.
~
