Ráda bych poděkovala především paní Mgr. Květuši Slukové, Ph.D. za vlídný přístup a čas, který mi věnovala při tvorbě této práce

1

2

3

Ráda bych poděkovala především paní Mgr. Květuši Slukové, Ph.D. za vlídný přístup a čas, který mi věnovala při tvorbě této práce. Poděkování patří právem i všem klientům a personálu domů s pečovatelskou službou, kteří svoji ochotou a snahou při vyplňování dotazníků přispěli velkým dílem ke vzniku praktické části práce. Rovněž děkuji rodině za trpělivost a podporu ve studiu.

4

Název bakalářské práce:

Stáří a jeho problematika v ústavní a domácí péči

Název bakalářské práce v AJ:

Old problems in institutional and home care

Název bakalářské práce v NJ:

Alter und seine Probleme bei der institutionellen und häuslichen Pflege

Jméno a příjmení autora: Lucie Šulcová Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2010/2011 Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Květuše Sluková, Ph.D. Anotace: Bakalářská práce se zabývala problematikou stáří v ústavní a domácí péči a vycházela ze současného pohledu postavení seniorů ve společnosti. Jejím cílem bylo zjistit a analyzovat důvody i důsledky péče o seniora v domácím prostředí a v ústavní péči, resp. v rezidenčních zařízeních. Práce obsahovala jednak část teoretickou, která pomocí zpracování a prezentace odborných zdrojů objasnila stárnutí populace v České republice v kontextu celé společnosti, úskalí které s sebou stáří přináší a možnosti jejich řešení. Praktická část pak zajišťovala pomocí dotazníkového šetření ve třech domech s pečovatelskou službou v odlišných lokalitách pohled na vlastní situaci seniorů se zaměřením na důvody, důsledky bydlení v těchto zařízeních a celkovou spokojenost s poskytováním této sociální služby. Ohled byl brán na případné odlišnosti vzhledem k lokalitě a dalším geografickým a socioekonomickým aspektům. Výzkumný vzorek tvořilo celkem šedesátpět seniorů. Výsledky ukázaly, že hypotézy se potvrdily pouze částečně, a vyústily v závěr, že důležitou roli v poskytování kvalitní sociální služby seniorům je volba vhodného prostředí a přístup poskytovatele, resp. přímých pečovatelů. Za největší přínos práce vzhledem k řešené problematice bylo možné považovat zmapování situace seniorů v domech s pečovatelskou službou a to zejména jejich pocitů, názorů a vlastního hodnocení. Klíčová slova: stárnutí, stáří, demografické změny ve společnosti, gerontologie, geriatrie, fyziologické změny ve stáří, demence, soběstačnost, nezávislost, sociální služby, příspěvek na péči, rodinná péče, domy s pečovatelskou službou, ústavní zařízení pro seniory, paliativní péče, hospice.

5

Annotation: This Bachelor diploma looked into the old age issues in the institutional and home care. It proceeded from the present point of view of senior citizens in our society. To find and analyse the reasons and results of seniors in home care and in the institutional care, and more precisely in the residential facilities, is the main object of this work. In this Bachelor diploma you can find both a teoretical part and the practical one. The teoretical section found out due to processing and presentation of technical term the population ageing in the Czech Republic in the context of the whole society, difficulties of old age and possibilities of their solving. The practical part found out via questionnaire research in three nursing homes in different localities the own point of view of the seniors about the reasons, results of living in these facilities and the general satisfaction with the providing standard of living. The differences in localities and another geographical and socioeconomic aspects were taken into consideration. Sixty-five people were researched. The results showed that suppositions were proved only partially. They resulted the important part in providing high – quality social service for seniors is a choice of the convenient ambience and the provider´s or visiting nurse´s approach. The curretly seniors´ situation in the nursing homes, their feelings, opinions and their own assessment are the significant contribution of this Bachelor thesis. Keywords: ageing, old age, demographics changes in society, gerontology, geriatrics, physiological changes in old age, dementia, self-sufficiency, independence, social service, care contribution, family care, nursing, institutional facilities for seniors, palliative care, hospice. Annotation: Die Bachelorarbeit beschäftigte sich mit der Altersproblematik in der Anstalts- und Familienpflege und basierte auf dem aktuellen Stand der Seniorenposition in der Gesellschaft. Ziel der Arbeit waren die Feststellung und die Analyse der Gründe und auch Folgen der Seniorenpflege im heimischen Umfeld und in der Anstaltspflege, bzw. in einer Seniorenresidenz. Die Arbeit umfasste einerseits einen theoretischen Teil, der mit Hilfe der Verarbeitung und der Präsentation der Fachquellen das Altern der Population in der Tschechischen Republik im Kontext der ganzen Gesellschaft und weiter die Gefahren, die das Alter begleiten und deren Lösungsmöglichkeiten aufklärte. Der praktische Teil stellte dann mit Hilfe einer Umfrage, die in drei Häusern mit Pflegedienst in verschiedenen Lokalitäten durchgeführt wurde, den Stand der eigenen Seniorensituation mit einer Ausrichtung auf die 6

Gründe, die Folgen des Wohnens in diesen Anstalten und die Gesamtzufriedenheit mit diesen Sozialdienstleistungen fest. Es wurden die eventuellen Verschiedenheiten im Hinblick auf die Lokalität und die weiteren geografischen und sozioökonomische Aspekte berücksichtigt. Insgesamt fünfundsechzig Senioren bildeten das Forschungsmuster. Die Ergebnisse zeigten, dass sich die Voraussetzungen nur teilweise bestätigten und sie mündeten in einem Beschluss, dass bei qualitätsvollen Sozialdienstleistungen für Senioren die Wahl einer geeigneten Umgebung und das Benehmen der Dienstleister, bzw. der direkten Pfleger eine wichtige Rolle spielen. Als größten Beitrag der Arbeit war es hinsichtlich der gegebenen Problematik möglich, die Auswertung der Seniorensituation in den Häusern mit Pflegedienst und vor allem ihre Stellungnahmen, Meinungen und eigene Bewertung zu halten. Schlüsselwörter:

Altern,

Alter,

demografische

Änderungen

in

der

Gesellschaft,

Gerontologie, Geriatrie, physiologische Änderungen im Alter, Demenz, Selbstversorgung, Unabhängigkeit,

Sozialdienstleistungen,

Pflegebeitrag,

Familienpflege,

flegedienst, Seniorenpflegeanstalten, Palliativbehandlung, Hospize.

7

Häuser

mit

OBSAH 1 ÚVOD 2 TEORETICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLEMATIKY 2.1 Stárnutí a stáří 2.1.1 Stárnutí populace z demografického pohledu 2.1.2 Sociální aspekty stárnutí 2.1.3 Stárnutí z biologického hlediska 2.1.4 Fyziologické změny ve stáří 2.2 Demence a poruchy chování 2.2.1 Alzheimerova choroba 2.2.2 Parkinsonova choroba 2.2.3 Ischemicko – vaskulární demence 2.2.4 Behaviorální poruchy 2.3 Zajištění potřeb seniorů 2.3.1 Soběstačnost a závislost seniorů 2.3.2 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 2.3.3 Péče rodiny a služby doplňující tuto péči 2.3.3.1 Bezpečné bydlení 2.3.3.2 Syndrom EAN 2.3.4 Pobytová zařízení pro seniory 2.3.5 Terminální stadium – paliativní péče 2.3.6 Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008–2012 3 PRAKTICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLEMATIKY 3.1 Péče o seniora v rámci rodiny 3.1.1 Psychologické aspekty 3.1.2 Sociálně – psychologické aspekty 3.2 Výhody a nevýhody terénní péče a péče v pobytových zařízeních 3.3 Výzkumné šetření v domech s pečovatelskou službou 3.3.1 Cíl výzkumného šetření 3.3.2 Charakteristika zkoumaného vzorku a prostředí 3.3.2.1 Pečovatelská služba města Brandýs n.Lab.– St.Boleslav 3.3.2.2 Pečovatelská služba města Železný Brod 3.3.3 Výzkumné metody 3.3.4 Předpoklady 3.3.5 Analýza výsledků výzkumného šetření 3.3.5.1 Délka pobytu v DPS 3.3.5.2 Délka doby čekání na umístění do DPS 3.3.5.3 Důvody rozhodnutí pro pobyt v DPS 3.3.5.4 Typ předchozího bydlení a struktura obyvatel 3.3.5.5 Využívání pečovatelských služeb 3.3.5.6 Hodnocení kvality poskytované služby 3.3.5.7 Výhody pobytu v DPS 3.3.5.8 Názor klientů na jiné způsoby pomoci 3.3.5.9 Případné upřednostnění péče ve vlastní rodině 3.3.5.10 Pocit ztráty soukromí či osobní identity 3.3.5.11 Pocit diskriminace, sociálního vyloučení či ztráty důstojnosti v souvislosti s věkem 3.3.5.12 Názor dotazovaných klientů na problematiku DPS 3.3.6 Vyhodnocení předpokladů 3.3.7 Shrnutí výsledků 8

10 13 13 13 15 16 19 20 22 23 23 24 25 26 26 28 31 31 32 33 34 37 37 39 40 43 45 45 46 46 49 50 50 51 54 56 58 59 60 62 62 64 65 66 66 67 68 70

4 ZÁVĚR 5 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ 6 SEZNAM PŘÍLOH

9

71 75 77

1 ÚVOD „Nikdo není tak starý, aby nemohl beze studu doufat ještě v jeden den.“ L. A. Seneca Záměrem bakalářské práce je zmapovat v teoretické i praktické podobě problematiku stárnutí, a to především s důrazem na možnosti pomoci a péče o člověka v této fázi života. Cílem následujícího textu je analyzovat a porovnat péči o seniory v domácím prostředí a institucích. Pozornost je věnována rovněž důležitým faktorům ovlivňujícím důvody vedoucí k umístění seniorů do ústavní péče a otázce rozhodnutí setrvat v péči domácí, včetně využití dostupných sociálních, zdravotnických a dalších služeb určených pro tuto oblast sociální péče. Současné a očekávané demografické změny jsou výzvou nejen pro zdravotnictví a sociální péči, ale také pro celé spektrum dalších služeb. Senioři potřebují kvalitní služby stejně jako jiné věkové skupiny našich občanů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat těm seniorům, kteří jsou znevýhodněni v důsledku chronické nemoci vedoucí k omezení soběstačnosti. Tito senioři potřebují jak zdravotní tak sociální a další služby v uceleném spektru a kontinuitě tak, aby mohli nadále žít co nejkvalitnější život. O spektru služeb směřujících k zachování kvality života lidí s omezenou soběstačností hovoříme jako o dlouhodobé péči. Dlouhodobá péče musí integrovat jak sociální, tak zdravotnické a další služby. Otázky zajištění péče o seniory vycházejí z hodnot každé společnosti. Již po staletí se při péči o staré a nemocné opírá každá společnost a dokonce každá generace o své etické ideály. V evropských zemích představuje péče a pomoc těmto jedincům morální normu vycházející z křesťansko – židovské tradice. Péče o nemocné, postižené, nesoběstačné a opuštěné v rámci rodiny i celé společnosti je založena na morálce lidskosti, kdy mladí a zdraví mají zodpovědnost za péči o ty, kteří se o sebe postarat neumějí či nemohou. Vztahy v rodině založené na vzájemnosti, blízkosti a intimitě by měly být naplňovány oboustrannou úctou, láskou, sdílením a citem. V současné době, která je označována jako postmoderní, však dochází k upřednostňování hodnot materiálních, společnost je stále více konzumní a tempo jejího fungování hektické. Dříve zcela běžné soužití více generací pod jednou střechou se zdá být pro mnohé historickým přežitkem a nedopatřením. Pro mnohé přináší komplikace a zátěž při prosazování generačních práv. Bohužel tak dochází často k nárůstu vzdáleností mezi jednotlivými generacemi, a to nejen skutečně měřitelným, ale i citovým. Je třeba zdůraznit, že žena, 10

tj. přirozená pečovatelka v rodině, dnes odchází – stejně jako muž – za prací a vlastní seberealizací a toto místo pak zůstává často prázdné a bez náhrady. Odcizení, individualismus a honba za úspěchem a výdělkem narušují křehké a špatně obnovitelné rodinné vztahy. Ochota poskytovat pomoc a péči a skutečné možnosti rodin se snižují a je stále těžší naplnit a uspokojit nejen očekávání našich nejbližších, ale dostát i všem společenským očekáváním. Dochází ke stárnutí populace, které vede k poměrnému zvýšení počtu starších jedinců s nejrůznějšími chorobami či postižením. Mnoho let socialismu, kdy vládl paternalistický přístup státu a jeho jakási povinnost postarat se o tyto občany, však odnaučila jedince v naší společnosti zodpovědnosti právě v této oblasti. V kritických situacích tak mají často tendenci přesunout odpovědnost za staré a nemocné členy rodiny na instituce. Po pádu komunismu v roce 1989 proběhla změna politického a ekonomického uspořádání velmi rychle, ale chování společnosti a změna hodnotových orientací a morálních norem jejích jedinců však už tak rychlá není a často zaostává o celou generaci. Proto je dnes velmi obtížné najít jasnou odpověď na otázku, jaké jsou povinnosti členů každé rodiny postarat se o potřebné členy rodiny a jaké jsou jejich limity ekonomické, sociologické i morální. Mezi hlavní principy poskytování péče v rodinách patří princip solidarity, který prochází napříč celými generacemi. Z tohoto principu pak vychází například i přerozdělování hmotných statků ve státě. V rodině je pak péče o staré rodiče založena rovněž na principu vděčnosti, lásky a vzájemného sdílení. Pečování, zejména je-li dlouhodobé, je velkou fyzickou i psychickou zátěží pro pečujícího a přináší mu mnohá omezení a často i zhoršení kvality vlastního života. Tím je míněno především omezení společenských styků, snížení počtu přátel, určitá sociální izolace a často je příčinou i zdravotních komplikací a ekonomických problémů. Přes tato negativa přináší pečování mnoho pozitivních prožitků a je hluboce lidskou zkušeností posilující vzájemné vazby mezi pečovatelem a pečovaným. Důležitým aspektem v poskytování dlouhodobé péče je právě kvalita. Přestože tuto skutečnost si jen málokdo dovolí zpochybnit, faktem zůstává, že kvalitě péče o seniory, a to zejména dlouhodobé péče o seniory, není u nás dosud systematicky věnována adekvátní pozornost. První část práce je věnována zpracování problematiky z teoretického hlediska spočívající zejména v obecném seznámení se s cílovou skupinou, které se dané téma dotýká, a dále se stěžejními obory, které se touto problematikou zabývají, včetně vysvětlení odborných pojmů. Pozornost je také zaměřena na legislativu, ve které došlo k 1. 1. 2007 k výrazným změnám, 11

což má dopad jak na poskytovatele tak uživatele sociálních služeb (nejen) v této oblasti. Předmětem zájmu je rovněž demografické stárnutí populace České republiky, jehož hlavní příčinou je pokles porodnosti a prodlužování naděje dožití a důsledkem pak výrazné zvyšování podílu seniorů v populaci. Pozornost je zaměřena rovněž na posouzení pozitiv i negativ, která přináší právě soužití několika generací. Při zamyšlení se nad touto problematikou nelze rovněž opomenout významné změny v životě, se kterými je nutné se v uvedené situaci vypořádat. Jedná se především o změny životního stylu, změnu sociálních rolí, společenského statusu a mnohdy ke změnám v oblasti zdraví a fungování organismu. V části druhé je pak uvedená problematika aplikována do praxe, a to v rámci shrnutí poznatků provedeného výzkumného šetření v domech s pečovatelskou službou v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi a v Železném Brodě. Závěr práce pak tvoří zamyšlení se nad situací seniorů žijících v rodině v porovnání se životy seniorů trávících poslední etapu života v instituci.

12

2 TEORETICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLEMATIKY Samotné téma této práce, tj. stáří a jeho problematika v ústavní a domácí péči, zasahuje do mnoha vědních oborů a to jak do oblasti věd sociálních, tak i ryze zdravotnických. Jedná se sociologii, sociální práci, resp. péči, gerontologii, geriatrii, psychologii, psychiatrii, dále mnohé obory z oblasti medicíny aj. Všechny tyto obory se však navzájem prolínají a nelze je při teoretickém zpracování dané problematiky ani v praxi oddělovat. Je proto nutné, aby odborníci z řad jednotlivých profesí při péči o stárnoucí a staré občany spolupracovali a vytvářeli tak komplexní strategii a přístup v této péči a tím dosahovali co nejefektivnějších výsledků.

2.1 STÁRNUTÍ A STÁŘÍ Stáří samotné je obtížně definovatelná poslední fáze života, kdy se involuce projevuje zřetelnějším způsobem. Jedná se o involuční změny související se zhoršováním zdatnosti, odolnosti a adaptability organismu. Často dochází k rozporům mezi stářím kalendářním, tj. skutečným věkem člověka, a stářím biologickým, tj. zdatností – mírou involuce. Někteří jedinci jsou vzhledem ke svému skutečnému kalendářnímu věku neobvykle zdatní, aktivní a výkonní, jiní naopak působí předčasně zestárlým dojmem. Obor, který se stárnutím a stářím zabývá, se jmenuje gerontologie. Sociální gerontologie se zabývá společenskými souvislostmi individuálního i populačního stárnutí. Zasahuje do oblasti sociologie, psychologie, politologie, sociální práce, pedagogiky, ekonomie, práva aj. Další oblastí gerontologie je pak gerontologie klinická označovaná také jako geriatrie. Zabývá se problematikou zdraví, chorob, funkčního stavu a zdravím podmíněné kvality života ve stáří. Jejím zakladatelem byl Leo Ignaz Nasher. V České republice vznikla geriatrie jako samostatný obor až v roce 1983.

2.1.1 Stárnutí populace České republiky z demografického pohledu Demografické stárnutí postihuje od poloviny 20. století ve vyšší či nižší míře všechny vyspělé země a stává se tak mnohdy jednou z nejzávažnějších otázek. V podstatě jde o proces, při kterém se zvyšuje podíl seniorů oproti podílu dětí mladších patnácti let. Zde nám tedy jako ukazatel slouží chronologický věk. Mezi hlavní příčiny demografického stárnutí patří spolu s poklesem porodnosti trvalý pokles specifických měr úmrtnosti vedoucí k prodlužování naděje dožití a tím k častějšímu dožívání se vysokého věku. Důsledky 13

demografického stárnutí však zasahují do všech sfér sociálního i ekonomického vývoje státu a přinášejí problémy s financováním důchodového systému. To je spojeno zejména s rostoucími náklady na sociální zabezpečení a zdravotní péči a nedostatkem pracovních sil na trhu práce.1 Proces populačního stárnutí se ale nicméně promítá též do postavení seniorů ve společnosti, do sféry soukromé, do mezigeneračních vztahů a samotných vztahů uvnitř dané rodiny. Z hlediska pečujících profesí je podstatné, že dochází k výraznému přibývání velmi starých lidí ve věku 85 a více let. Na lidský věk lze pohlížet z několika aspektů, a tak je možné hovořit kromě tzv. věku chronologického o věku biologickém, který odpovídá stavu jednotlivých orgánových systémů. Je však možné hovořit také o věku psychologickém či sociálním. Z tohoto důvodu existuje pro vymezení seniorské populace řada přístupů a metod. Nejběžněji používaným měřítkem určujícím počátek stáří bývá kalendářní, tj. chronologický, věk, jenž je sám o sobě ovšem bez hlubší vypovídací hodnoty, neboť jde o náhodně zvolenou míru. V postmoderních západních společnostech se za znak počátku stáří označuje ukončení pracovního poměru a odchod do důchodu. Tímto je utvořena speciální sociální kategorie starých osob, jejíž členové jsou závislí a potřebují ekonomickou i společenskou asistenci, kterou mají poskytovat mladší členové společnosti. Věk vymezující odchod do důchodu se většinou pohybuje v rozmezí 60 až 65 let. Většina gerontologů toto rozmezí označuje zejména proto, že zhruba v tomto období dochází k evidentním fyzickým a psychologickým změnám. Podle WHO (Světové zdravotnické organizace)2 je stáří děleno do patnáctiletých period: •

60 – 74 let … rané stáří

•

75 – 89 let … vlastní stáří

•

90 a více let … dlouhověkost

V anglosaských zemích se však stále udržuje odlišná periodizace: •

65 -74 let … mladí staří

1

. NEŠPOROVÁ, O., SVOBODOVÁ, K., VIDOVIĆOVÁ, L. Zajištění potřeb seniorů s důrazem na roli nestátního sektoru. Praha: 2008. s. 13 2 HARTL, P. HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: 2004. s. 562

14

•

75 -84 let … staří

•

85 a více let … velmi staří

Za dlouhověkost se pak považuje věk 90 a více let, ale i zde však dochází k posunu až k hranici 100 let. Příčinou posouvání stáří do vyššího věku je přibývání seniorů a zlepšování jejich zdravotního i funkčního stavu.3 Je nutné říci, že při pohledu na věkovou strukturu obyvatel v České republice je patrné, že procentuální podíl seniorské populace neustále roste. Jak již bylo naznačeno, jedná se o důsledek poklesu porodnosti a zlepšování úmrtnostních poměrů. Tento trend pak jasně dává najevo, že podíl seniorů v populaci bude i nadále narůstat. Tyto výsledky předpokládají velmi rapidní nárůst podílu osob ve věku 60 a více let po sledované období mezi lety 1991 až 2050. I když nárůst podílu této složky obyvatelstva již nebude zejména na úkor složky dětské, ale bude souviset s poklesem podílu produktivní složky obyvatelstva, ani plánované zvýšení hranice věku pro odchod do důchodu na 65 let výrazný nárůst podílu poproduktivní složky nevykompenzuje. Naděje dožití je vyšší pro ženy než pro muže. K typickým rysům seniorské populace patří tedy převaha žen, a to stále výrazněji v souvislosti se stoupajícím věkem. Poměr žen k mužům činí v české republice ve věkové skupině 60 – 64 let asi 1,2 : 1, ve věkové skupině 75 – 79 let asi 1,8 : 1, ve věkové skupině 90 a více let 3 : 1 a ve věku 100 a více let asi 4 : 1. Zahraniční údaje pak ukazují, že u dlouhověkých osob, tedy osob starších 110 let, je poměr žen k mužům ještě vyšší, a to zhruba 8 : 1.4

2.1.2 Sociální aspekty stárnutí I přes skutečnost, že seniorská populace bývá často vnímána jako homogenní skupina, iší se v ní jedinci věkem, zdravotním stavem, funkční zdatností, sociálním zázemím, ekonomickými podmínkami, životními zkušenostmi, hodnotovým systémem, vzděláním, genetickým vybavením aj. Ze vzájemné odlišnosti proto vyplývá i rozdílnost jejich přístupu, očekávání, priorit, přání a potřeb, a to ve zdraví i nemoci. Proto je hrubou chybou pokud se péče o seniory paušalizuje a omezuje na základní biologickou úroveň a ošetřovatelskou rutinu. 3 4

KALVACH, Z., ONDERKOVÁ, A. Stáří.. Praha: 2006. s. 7 KALVACH, Z., ONDERKOVÁ, A. Stáří.. Praha: 2006. s. 8

15

Ve stáří jsou lidé více ohroženi nemocí, úmrtností, ztrátou soběstačnosti, náhlou změnou zdravotního stavu, ovdověním, osamělostí, diskriminací, ponižováním a mnohými dalšími vlivy, kterým jsou často schopni čelit pouze omezeně. Právě zmiňovaná ovdovělost patří k hlavním příčinám osamělosti starých lidí. Zapojování do jiných sociálních vztahů a komunikace by proto měly patřit k základním prioritám pečujících. Vzhledem k výše uvedenému by poskytování služeb seniorům by mělo být vždy spojeno s aktivním zájmem o vyhodnocování ohroženosti a o prevenci jejích důsledků. V souvislosti se stárnutím se objevuje obava z věkové segregace a ztráta životní smysluplnosti.Uvedená

nebezpečí

hrozí

zvláště

lidem

nemocným,

nesoběstačným

a chudým. V souvislosti se stárnutím se objevuje rovněž věková diskriminace starých lidí, tzv. agismus5. Může se jednat o předsudky, myšlenkové stereotypy, nevhodné jednání podmíněné přisuzováním negativních vlastností či chorobných projevů všem starým lidem, ale i o hrubé projevy diskriminace. Lze sem zařadit např. odpírání nákladných léčebných postupů z důvodu věku, nerespektování, zesměšňování či ponižování důstojnosti seniorů i podceňování jejich schopností. Senioři patří ke skupinám ohroženým nejen diskriminací, ale také sociální exkluzí. V současnosti se tato exluze chápe jako úpadek a dezintegrace vztahů mezi jedincem a většinovou společností. Dochází ke ztrátě sounáležitosti, mizí sdílení hodnot i společenských statků. Důsledkem může být frustrace, rezignace, ztráta sebeúcty a někdy až autoagrese. Proto je důležitá podpora včleňování nemocných starých lidí a omezování umísťování do dlouhodobé ústavní péče. Důraz by měl být rovněž kladen na podporu života v komunitě.

2.1.3 Stárnutí z biologického hlediska Biologické stáří je v podstatě označení pro určitou míru involučních změn daného jedince. Stárnutí je v tomto ohledu proces, který se projevuje změnami v průběhu času. Již kolem roku 1883 zkoumal vliv věku F. Galton6. Nejčastěji jsou pak pod pojmem stárnutí označovány změny chápané jako negativní, ke kterým dochází po adolescenci. Obecně lze říci, že stárnutí je složitý děj, při kterém klesá vitalita, stoupá vulnerabilita a výrazně klesá adaptabilita. 5 6

KALVACH, Z., ONDERKOVÁ, A. Stáří.. Praha: 2006. s. 10 HARTL, P. HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: 2004. s. 561

16

Ovšem i když je stáří jako takové v podvědomí lidí nutně spojeno s příchodem nemocí a celkovým zpomalením pohybu i myšlení člověka, je nutné konstatovat, že mezi stáří a nemoc nelze udělat rovnítko. Teorií, které se stárnutím zabývají, je mnoho a nelze říci, že jedna jediná je ta správná. Podle Hartla7 se nejčastěji uvádějí teorie následující: 1. Teorie kompenzovaného úbytku – této teorie se nejčastěji zastávají gerontologové, kteří předpokládají, že po dosažení zralosti existuje úbytek. Zároveň ale obhajují názor, že zásahy přicházející z prostředí mohou geneticky programovaný úbytek kompenzovat. 2. Teorie zpomalení – teorie vychází z toho, že nejvýraznější změnou je zpomalené chování. Jeho příčina je předpokládána v hromadění odpadních produktů a v nedokonalosti regeneračního systému. Zároveň tato teorie předpokládá, že biologičtí činitelé a chování jsou zde nepochybně v interakci. 3. Teorie amalgámová – tato teorie vnímá stárnutí jako mnohaúrovňový proces, v němž stárnutí je funkcí mnoha rozdílných buněčných souvislostí. Pravděpodobnost výskytu degenerativní choroby je nízká v mládí a s věkem stoupá. Tato teorie zahrnuje několik dalších teorií, které však nesou jednoznačné a mnohé výzkumy je vyvracejí. Patří sem například: •

teorie opotřebování organizmu,

•

teorie životní rychlosti,

•

teorie nadbytečné produkce (cytologická)

•

teorie sémantického deficitu

•

teorie kolagenová

•

teorie autoimunitní

•

teorie tělesných změn

4. Teorie neuronová – teorie založená na odumírání neuronů v kortikální síti po padesátém roce života. To má za následek úbytek cerebrálního krevního řečiště a tím i úbytek kyslíku spotřebovávaného v neuronech. Tento úbytek však zahrnuje spíše specifické části mozku než obecnou ztrátu v celém nervovém systému.

7

HARTL, P. HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: 2004. s. 606 - 608

17

Mezi další uváděné teorie pak patří: 1. Teorie genetická – tato teorie předpokládá, že každý organismus má zakódováno jakým způsobem bude stárnout. Opomíjí však vliv zevních faktorů. 2. Teorie metabolických omylů – teorie vycházející z předpokladu, že stárnutí je důsledkem nahromadění metabolických omylů v rámci metabolického cyklu. 3. Teorie metabolických změn – lze do ní zařadit např. teorii volných radikálů. Jako kompenzace se doporučuje příjem tzv. antioxidantů, které na sebe tyto volné radikály váží (vit. „C“, „A“, „Q“, Selen aj.) 4. Sociální teorie – tato teorie vychází z toho, že jedinec po přechodu z produktivního do postproduktivního věku stárne rychleji, neboť aktivitu, angažovanost apod., což má za důsledek snížení pohyblivosti, ztrátu kondice apod. Stárnutí je však proces individuální, který probíhá u jednotlivých lidí rozdílně. Je nezpochybnitelné, že genetická výbava je jedním z významných faktorů ovlivňující stárnutí jedince, resp. organismu. Dále lze k těmto faktorům zařadit vlivy zevního prostředí, chemické a psychické vlivy. Přesto existují obecné rysy, které stáří charakterizují. Ve stáří je například snížena adaptační schopnost, proto starší lidé hůře a pomaleji reagují na veškeré změny vnějšího či vnitřního prostředí. Rovněž dochází k výrazným změnám ve fungování tělních systémů, lze pozorovat úbytek svalové hmoty a snížení kvality kostí. Sníženo je také čichové a chuťové vnímání stejně taj jako vnímání polohy jednotlivých částí těla a pohybu těla. Důležitým faktorem ve stáří je stav výživy. Zatímco lidé středního věku trpí často obezitou, staří (zejména velmi staří) lidé jsou ohroženi spíše podvýživou, a to z příčin sociálních nebo například zhoršení funkce trávícího systému. Ve stáří pravidelně přicházejí senzorické poruchy. Typická pro stáří je tzv. multiborbidita, což je mnohočetnost vyskytujících se tělesných onemocnění.

18

2.1.4 Fyziologické změny ve stáří Jak již bylo výše naznačeno, ve stáří dochází u jedince k různým fyziologickým změnám, které však nejsou způsobeny nemocí, ale samotnou involucí organismu. Obecně lze charakterizovat změny v níže uvedených tělních systémech: •

respirační systém – ochabuje síla dýchacích svalů, mění se tvar hrudníku v důsledku změn na páteři, dech je kratší a více povrchní, klesá vitální kapacita plic, zvyšuje se reziduální objem plic a tím se zvyšuje riziko infekcí

•

krvetvorný systém – nižší schopnost kompenzace při ztrátě objemu krve, klesá hemoglobin

•

kardiovaskulární

systém

–

v tepnách

se

ukládají

aterosklerotické

pláty,

což způsobuje rigiditu tepen, objevuje se vyšší krvácivost, snižuje se kontabilita srdečního svalu, dochází k degeneraci srdečních chlopní, může vzniknout hypertrofie levé srdeční komory a v důsledku toho také vyšší krevní tlak. •

imunitní systém – infekční onemocnění mají těžší průběh, menší účinnost vakcinací, lze hovořit o imunosenescenci = snížené imunitě ve stáří

•

trávicí ústrojí – snižuje se kvalita zubů, prodlužuje se doba pobytu potravy v organismu, trávení je horší, ubývají žaludeční a trávicí šťávy, typická je zácpa, snižuje se tonus análního svěrače

•

vylučovací systém – snižuje se funkčnost ledvin a zpětné vstřebávání tekutin, což může vést ke ztrátě a špatnému zavodnění organismu

•

endokrinní systém – dochází k hormonálním změnám, u mužů jsou spojeny s tzv. andropauzou, kdy se snižuje testosteron, důsledkem je snížená vitalita, úbytek svalové hmoty, obezita, snížení sexuální aktivity, slabší erekční funkce, návaly horka, pocení, podrážděnost i deprese; u žen klesá hladina estrogenu, kromě klimakterických obtíží je rovněž důsledkem odvápňování kostí = osteoporóza

•

nervový systém – ubývá počet neuronů, lipofuscin se ukládá do nervových buněk, klesá hmotnost mozku, klesá vedení vzruchu

•

smyslové vnímání – k úbytku dochází prakticky u všech smyslů, zhoršuje se zrak, čich sluch, hmat, chuť

•

kůže – ztráta elasticity, tvorba vrásek, úbytek podkožního tuku, zhoršená schopnost tvorby pigmentu, snižuje se množství potních žláz, dochází k šedivění a vypadávání vlasů 19

•

pohybový systém – atrofie svalové hmoty, kterou většinou nahrazuje tuková tkáň, což má za důsledek nižší výdrž při fyzické aktivitě, snižuje se kontrakce, kosti jsou křehčí, v důsledku sesouvání páteře se snižuje výška, někdy vzniká hyperkyfóza

Starší populaci ve zvýšené míře postihuje však také demence, a to zejména v souvislosti s Alzheimerovou či Parkinsonovou chorobou. Staří lidé mají rovněž sklony k depresím, které mohou vést až k pokusu nebo i dokonanému suicidiu. Následující kapitoly budou věnovány duševním a behaviorálním poruchám, které postihují seniory a jsou příčinou mnoha problémů při péči o ně.

2.2 DEMENCE A PORUCHY CHOVÁNÍ Demence je organicky podmíněný syndrom, jehož nejvýznamnějším projevem je úbytek kognitivních funkcí, zejména inteligence a paměti. Jedná se o získané postižení, kdy dochází ke ztrátě již rozvinutých intelektových schopností. Z toho je patrné, že k němu může dojít až po dosažení určitého stupně rozumového vývoje. Proto je možné demenci diagnostikovat až po druhém roce života. Demence však postihuje zejména starší populaci. Její četnost se v přímé úměrnosti zvyšuje se stárnutím, tj. zvyšováním věku. Demencí trpí 5% lidí starších 65 let, u 75 letých se vyskytuje v 10 % a po 85. roce postihuje až 30% seniorské populace.8 Demence však není důsledkem přirozené involuce, ale je vždy důsledkem onemocnění, které poškozuje mozkovou tkáň. Demence se vzhledem k etiologii obvykle dělí do následujících základních skupin:9 •

Atroficko-degenerativní demence – primární příčinou je degenerativní postižení mozku. Patří sem Alzheimerova choroba a Parkinsonova choroba.

•

Sekundární demence – vzniká v důsledku jiné primární poruchy, která nějakým způsobem postihuje centrální nervový systém jedince. Patří sem ischemickovaskulární demence a ostatní demence.

•

Demence smíšeného typu – asi 10 % demencí vzniká na smíšeném podkladě (např. Alzheimerova choroba + vaskulární poškození mozku).

8 9

VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: 2004. s. 266 VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: 2004. s. 272

20

Demence se ve svém důsledku projevuje zhoršením úrovně poznávacích procesů, zejména inteligence a paměti. Objevují se rovněž změny emočního ladění a chování a postupně celé osobnosti. Uvádějí se čtyři stadia demence: 1. lehká demence: Objevují se mírnější poruchy paměti, uvažování bývá pomalé a těžkopádné. Nemocní se snaží úbytek svých schopností kompenzovat kladením důrazu na staré zkušenosti, zafixované chování a vyhýbání se obtížným situacím. Může se objevit tendence k sociální izolaci. Nemocný potřebuje kontrolu a občasnou pomoc. 2. střední demence: Porucha paměti je závažnější, projevuje se i v oblasti dlouhodobé paměti. Nemocný je dezorientován časem i místem. Obtížně řeší i běžné problémy, nechápe souvislosti a vztahy, nerozumí mnoha požadavkům a ztrácí soudnost. Obtíže v komunikaci se projevují nejen v porozumění, ale i v obsahově chudé řeči a omezeným slovníkem nemocného. V chování se objevuje nerespektování běžných sociálních norem, nepřiměřená agitovanost nebo apatie. Upadá osobní hygiena, objevuje se inkontinence. Nemocný potřebuje dohled a trvalou pomoc. Oporu a pomoc však potřebují i rodinní příslušníci, kteří o nemocného pečují. 3. těžká demence: Nemocný je zcela dezorientován časem, místem i osobou. Ztrácí se schopnost myšlení, verbálnímu sdělení již nemocný vůbec nerozumí a není schopen se sám ani vyjádřit. Apraxie vede ke ztrátě většiny běžných dovedností. Objevuje se naprosté nerespektování sociálních pravidel a negativismus. Nemocný není schopen vykonávat ani nejběžnější sebeobslužné úkony, běžná je úplná inkontinence. Je odkázán na úplné péči okolí, v krajním případě je nutné přemístění do ústavního zařízení. 4. terminální stadium: Nemocný je upoután na lůžko, nekomunikuje, nerozumí, ztrácí schopnost jakékoli aktivity a je zcela závislý na ošetřovatelské péči. Postoj společnosti k nemocným trpícím demencí je ovlivněn skutečností, že jde vesměs o staré lidi. Úpadek kompetencí ve stáří je považován za něco v zásadě přirozeného. Lidé mají

21

s nemocnými obvykle soucit a pocit nároku na přiměřenou péči. Častá bývá ovšem tendence k omezení kontaktu vzhledem k problémům s komunikací a obtížím ve vzájemném porozumění. Demence vede ke ztrátě sociálních rolí u nemocného. V této souvislosti dochází i ke změnám hierarchie rodinného uspořádání. Pro pečující rodinu přináší úpadek osobnosti jednoho z jejích členů značnou zátěž. Jedná se o náročnost péče o nemocného a nutnost přijetí proměny osobnosti nemocného.

2.2.1 Alzheimerova choroba Tato choroba patří mezi atroficko-degenerativní demence. Jedná se o progresivní neurodegenerativní

onemocnění,

které

se

projevuje

atrofií

mozkové

kůry

i subkortikálních oblastí. Je nejčastější příčinou demence, a to zhruba v 50 – 70 % všech případů. Podle časového období se rozlišuje presenilní forma s časným začátkem, tj. do 65 let, a senilní forma po 65. roce života. Většina případů se rozvíjí mezi 65 a 80 lety, přičemž raná forma postihuje častěji ženy.10 Choroba se rozvíjí pozvolna, pomalu a plynule. Příznaky jsou z počátku nenápadné a teprve po určitém čase si okolí uvědomí, že se nemocný změnil. Progrese úpadku začne být patrná zhruba mezi 2. a 4. rokem od počátku onemocnění. Úbytek kognitivních funkcí je generalizovaný, významná je progredující porucha paměti. Důsledkem jsou problémy nemocného při výkonu běžných domácích činností. Komplexní porucha paměti pak dále vede ke ztrátě orientace v čase i prostoru. Pocit dezorientace vyvolává u nemocného pocit úzkosti a potřebu získat adekvátní informace. V pokročilejším stádiu může dojít i ke ztrátě vlastní identity. Nemocný není schopen na tyto problémy adekvátně reagovat, protože postupně ztrácí schopnost logicky uvažovat. Dále upadá schopnost porozumět verbálnímu sdělení a zhoršuje se rovněž schopnost přiměřeného slovního vyjádření. V pozdějších stádiích nemoci nebývají odpovědi nemocných přiměřené otázkám, vymykají se kontextu a bývají i nesmyslné. Rovněž emotivní reakce bývají méně adekvátní situaci, nemocný ztrácí schopnost své emoce kontrolovat. Může se objevovat negativismus, zlostné reakce a i agresivní chování. Nemocný tak může reagovat, pokud se např. cítí být omezován a manipulován, či má-li být ve svém chování podřízen vůli okolí. V další fázi choroby pak obvykle dochází k celkovému oploštění emotivity a k apatii. Nemocní postupně přestávají dodržovat společenská pravidla a ohledy. Většinou si neuvědomují nevhodnost svého chování a soužití s nimi komplikují

10

VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: 2004. s. 272

22

některé vlivem choroby rozvinuté rysy osobnosti, jako je egocentrismus, negativismus, podezíravost apod. V konečné fázi dochází k celkovému úpadku, nemocný ztrácí zájem o vše, přestane na sebe dbát a neovládá ani své vyměšování.

2.2.2 Parkinsonova choroba Parkinsonova choroba postihuje tzv. podkorovou část mozku a zhruba u 10 – 30% nemocných

způsobuje

demenci.

Touto

chorobou

většinou

onemocní

starší

lidé,

a to po 65. roce života. Postihuje o něco častěji muže než ženy a její etiologie není dosud zcela jasná. Hypotézy předpokládají možnou genetickou predispozici i negativní faktory vnějšího i vnitřního prostředí. Vzhledem k tomu, že není chorobou zasažena mozková kůra, nedochází ke vzniku některých specifických poruch jako např. afázie či agnózie. Celkové psychické postižení bývá mírnější a má pomalejší progresi. U nemocných je poškozena především dlouhodobá paměť, vybavování je zpomalené a ztížené. Typická je celková zpomalenost – bradypsychismus. Jedinec se stává méně produktivním, nebývá schopen řešit složitější úkoly, jelikož je omezena schopnost plánování a udržení kontinuity uvažování. Soudnost však zůstává zachována. Změny v emočním prožívání nejsou tak nápadné, převažuje sklon k depresi. Komunikaci zatěžuje zpomalení verbálního vyjadřování a obtíže při vybavování potřebných výrazů. Nápadné jsou i motorické potíže, tj. zpomalení iniciace volního pohybu, postupné snižování rychlosti, třes a instabilita.

2.2.3 Ischemicko – vaskulární demence Jedná se o onemocnění cév, které vede k postižení mozkové tkáně. Ke vzniku demence dochází buď po několika menších infarktech, nebo po jedné rozsáhlejší mozkové příhodě. Tento druh demence zahrnuje 15 – 30 % všech demencí. Choroba se obvykle objevuje po 60. roce života. Příčinou je kardiovaskulární onemocnění, které je podmíněno multifaktoriálně. Většinou vzniká náhle a její průběh je kolísavý. Osobnost nemocného nebývá narušena v takové míře jako u degenerativně podmíněných demencí. Úbytek kognitivních funkcí bývá nerovnoměrný a stejně tak i kolísá i aktuální intelektuální výkonnost. Zřejmé jsou naopak obtíže v koncentraci pozornosti a poruchy paměti. Nemocný si obtížně zapamatovává nové informace, ale staré si vybavuje dobře. Proto dost dlouho nebývá narušena rutina běžného každodenního života. V myšlení nemocného je typické 23

odmítání všeho nového, nechuť ke změně stereotypu. Častý bývá bradypsychismus. V pokročilejší fázi onemocnění může dojít ke ztrátě orientace a stavům zmatenosti. Od počátku choroby však bývá postiženo emoční prožívání. Typickým projevem je emoční labilita, zvýšená dráždivost, plačtivost, sklon k úzkosti a depresivnímu ladění. Obvyklé jsou hypochondrické stesky. Nemocní si uvědomují, že se jim zhoršuje paměť a nejsou schopni zvládnout to, co dřív. Nápadné bývá zdůraznění již dříve existujících osobnostních rysů, jako např. sentimentalita, vztahovačnost, lakota apod. K rozpadu osobnosti dochází pouze někdy, a to až v pozdních stadiích nemoci.

2.2.4 Behaviorální poruchy Příčinou behaviorálních poruch, neboli poruch chování, u seniorů nemusí však být vždy demence. Může jít o důsledek různých tělesných onemocnění, např. souvisejících i s již zmíněnou multimorbiditou. Poruchy chování mohou být důsledkem infekce, bolesti, zácpy, nedostatečného

zavodnění,

kolísání

krevního

tlaku,

abnormálně

zvýšená

či snížená hladina cukru v krvi apod. Někdy jsou důsledkem místní mozkové patologie. Příčinou mohou být rovněž alkohol, léky, sedativa, hypnotika nebo analgetika, a to jak při jejich nadměrném užívání, tak při jejich náhlém vysazení. Často k tomuto dojde při změně režimu nemocného, např. v důsledku hospitalizace. Poruchy chování mohou být následkem zhoršené schopnosti člověka přizpůsobovat se změnám nebo zátěži. Dále se mohou objevovat při adaptaci na nezvyklé zevní podněty, nadměrné nároky či při nevhodném zacházení s nemocným. K poruchám chování, ať již z jakékoli příčiny, lze zařadit toulání, poruchy spánku, úzkost a neklid, deprese, vztahovačnost, bludy a halucinace i agresivita.

24

2.3 ZAJIŠTĚNÍ POTŘEB SENIORŮ V současné době je patrno několik zdánlivě protichůdných trendů. Naše současná společnost obraz stáří vytlačuje ze svého vědomí, a to nikoli pouze individuálně, ale také díky médiím, která se příliš pozitivním zobrazováním stáří nezabývají. Často se lze setkat se zdeformovanými obrazy stáří, které jsou spíše škodlivé (staří lidé jako příjemci služeb, důchodů, na které nebudeme mít, příklady špatné péče skandály). Na druhé je patrné např. v šoubyznysu, že mnohé osoby svůj seniorský věk více či méně zdařile kamuflují a mnozí z nich jej bezděčně parodují. Normálním stavem i ve stáří je stav dobré fyzické i duševní kondice a s tím související schopnost vést plný, kvalitní a nezávislý život. Z toho je třeba vycházet při jakémkoli uvažování o zdravotních a sociálních potřebách starších lidí. Cílem všech služeb a veškerých opatření by mělo být zlepšení zdravotního stavu seniorů, soběstačnosti a kvality jejich života. Na druhé straně je třeba připustit, že právě stáří je obdobím, kdy některé nemoci a poruchy přicházejí častěji a také lidé vyššího věku jsou častějšími klienty zdravotních a sociálních služeb. Zatímco za rozhodující projev zdraví považujeme v dětství schopnost zdravého a normálního rozvoje, v dospělosti pak pracovní a reprodukční schopnost, ve stáří se zaměřujeme zejména na soběstačnost, tedy schopnost vést samostatně co nejkvalitnější život. V souvislosti se stárnutím společnosti a narůstáním podílu starších osob v populaci nabývá významu otázka zajišťování potřeb a především péče u osob, které již ze zdravotních či sociálních důvodů nejsou schopny své potřeby uspokojivě naplňovat svépomocí. Ty přitom mohou být saturovány prostřednictvím mnoha subjektů. Odpovědnost za zmíněné činnosti si vedle rodiny a neformálního sektoru tak mezi sebe dělí státní, soukromý, resp. tržní, i nestátní, resp. neziskový, sektor. Každý z uvedených činitelů k těmto činnostem přistupuje specifickým způsobem, přičemž v některých oblastech se tyto sektory mohou navzájem doplňovat, v jiných naopak mohou být vzájemnými konkurenty. Je třeba zdůraznit, že ne všechny sféry jsou pokryty dostatečným a kvalitním způsobem, a role státu tak přesto zůstává klíčová pro usměrňování a podporu těchto jednotlivých subjektů.

25

2.3.1 Soběstačnost a závislost seniorů V ošetřovatelské terminologii je užíván termín sebepéče a soběstačnost. Pod pojem sebepéče je zahrnována pomoc vlastními silami. Mezi další způsoby péče pak patří laická pomoc okolí, což může být péče poskytována rodinnými příslušníky, přáteli, sousedy apod. Tato péče umožňuje osobám žít ve svém přirozeném prostředí. Dále je pomoc profesionální vyžadující odborné vědomosti a dovednosti. Sebepéči zle tedy definovat jako samostatné vykonávání denních aktivit. Soběstačnost vyjadřuje samostatnost nebo nezávislost jedince při vykonávání denních aktivit. Navíc je to pak schopnost člověka přizpůsobit se prostředí, ve kterém žije a adaptovat se na jeho požadavky. Úkony související se soběstačností se nazývají všední činnosti, činnosti všedního života. V anglické literatuře se označují zkratkou ADL = Aktivity Daily Living. U seniorů míra soběstačnosti klesá za současného zvyšování závislosti na okolí. V současnosti se nejčastěji užívá k otestování základních všedních dovedností Barthelův test (ADL test) nebo Test instrumentálních všedních činností. Dle zákona č. 108/2006, o sociálních službách, je pak závislost osob na péči druhé osoby rozdělena do čtyř skupin. S tím souvisí následně i příspěvek na péči11: •

I. stupeň – lehká závislost – každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti

•

II. stupeň – středně těžká závislost – každodenní pomoc nebo dohled při více než 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti

•

III. stupeň – těžká závislost - každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti

•

IV. stupeň – úplná závislost – každodenní pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti

2.3.2 Zákon č. 108/2006 Velkou

změnou

v oblasti

poskytování

sociálních

služeb

bylo

přijetí

nového

Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Hlavním důvodem k vypracování nové právní 11

Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách

26

normy byla potřeba změnit systém sociálních služeb, který fungoval od konce osmdesátých let minulého století a nevyhovoval již požadavkům dnešní doby. Nejenže nebral v potaz změnu společnosti, ale také dostatečně nezohledňoval proces sociálního začleňování jako základní myšlenku moderní sociální politiky. Zákon o sociálních službách vyšel ve Sbírce zákonů dne 31. března 2006. Účinnost zákona je od 1.1.2007. Základním cílem nové právní normy je zajistit lidem, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci omezené jejich zdravotním stavem a vysokým věkem, pomoc a podporu nabídkou široké škály služeb, stanovení pravidel pro jejich poskytování a v neposlední řadě zavedení příspěvku na péči. Příspěvek je poskytován osobě závislé na péči jiné fyzické osoby a podmínky pro jeho poskytnutí jsou zákonem jasně definovány, zejména pak 36ti úkony, které je žadatel o příspěvek schopen zvládnout. Každý občan má nárok na poskytnutí sociálního poradenství a nárok na posouzení jeho nepříznivé situace. Samotné poskytnutí sociální služby je založeno na smluvním principu, což staví člověka v nepříznivé sociální situaci do aktivní role – jeho objektivizované potřeby a projev vůle by měly být určující pro zvolení formy pomoci. Zákon pamatuje i na to, aby hodnocení potřeb žadatelů bylo objektivní. Příslušný orgán (úřad práce) určí na základě sociálního a lékařského posouzení stupeň závislosti na pomoci jiné osoby. Podle tohoto stupně přizná žadateli příslušný obecní úřad s rozšířenou působností odpovídající výši příspěvku na péči. Mezi sociální služby jsou zařazeny: •

služby sociální péče

•

služby sociální prevence

•

poradenské služby

K tomu, aby mohly být naplněny výše uvedené principy, nabízí zákon následující základní nástroje: •

každému člověku garantuje bezplatné sociální poradenství,

•

lidem, kteří jsou závislí na pomoci jiného člověka ve zvládání péče o sebe a v soběstačnosti, bude poskytována státem sociální dávka „příspěvek na péči“,

27

•

lidem, kteří nezvládají svou situaci samostatně nebo s pomocí rodiny a jiných blízkých, nabízí velmi pestrou nabídku sociálních služeb, ze které si mohou svobodně vybírat podle svého uvážení, finančních možností či dalších individuálních preferencí,

•

zákon současně garantuje, že poskytované služby budou pro uživatele bezpečné, profesionální a přizpůsobené potřebám lidí, a to vždy tak, aby v prvé řadě zachovávaly lidskou důstojnost uživatelů a podporovaly je v aktivním přístupu k životu,

•

zákon také vyváří prostor pro spoluúčast lidí na procesech rozhodování o rozsahu, druzích a dostupnosti sociálních služeb v jejich obci či kraji.

Poskytovatelé sociálních služeb jsou kontrolování a posuzováni především z hlediska kvality poskytovaných služeb. Kontrolu zabezpečuje Inspekce sociálních služeb. Registraci poskytovatelů a inspekci provádějí krajské úřady a MPSV. Součástí zákona je rovněž úprava předpokladů pro výkon povolání v sociálních službách a pro výkon povolání sociálního pracovníka. Kvalita sociálních služeb a efektivita sociální práce je založena především na odbornosti jednotlivých pracovníků. V oblasti zajištění dostupnosti sociálních služeb hrají rozhodující úlohu obce a kraje. Zákon zavedl

povinnost

obcí

a

krajů

podporovat

potřebnou

síť

sociálních

služeb

na svém území. V oblasti pobytových zařízení pro seniory přinesl zákon následující změnu. Nerozlišuje již pobytová institucionální zařízení sociální péče na „domovy – penziony pro důchodce“ a „domovy důchodců“, ale uvádí pouze kategorii „domovy pro seniory“, v nichž podle § 49 výše citovaného zákona poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.

2.3.3 Péče rodiny a služby doplňující tuto péči V české společnosti se model poskytování péče nesoběstačným členům rodiny opírá o tradiční pojetí, které předpokládá, že za zajištění potřeb těchto osob je primárně odpovědná rodina, přičemž formální, resp. státní služby bývají využívány až v situaci, kde neformální poskytovatelé chybí či péči nezvládají. Lze tedy konstatovat, že pokud senior z důvodu zvyšujícího se věku a zhoršujícího se zdravotního stavu potřebuje pomoc, obrací se v prvé řadě na svoji rodinu, tzn. na svého partnera nebo děti. Uspokojení životních potřeb seniorů se 28

sníženou soběstačností v jejich domácím prostředí lze v současné době zabezpečit několikerým způsobem. Konečná volba je podmíněna především mírou zachovalých schopností dotyčného seniora, ale i např. rozsahem a charakterem nabízených sociálních služeb, možnostmi a preferencemi pečovatelů z řad rodinných příslušníků apod. V zásadě jde o rozhodnutí, zda zabezpečit péči v rámci rodiny, využít služeb příslušné instituce nebo zkombinovat jmenované možnosti. Velkým problémem je volba potencionálního pečovatele v rámci rodiny mezi zaměstnáním a poskytováním potřebné péče seniorovi. Dále je nutné si uvědomit, že jen málo lidí je zcela připraveno převzít odpovědnost a úkoly související s péčí o staré lidi. Prvním krokem při rozhodování, zda pečovat o seniora v rodině, je zodpovězení si na následující otázky: •

Co příjemce péče potřebuje?

•

Jaké péče je zapotřebí, aby starý člověk mohl zůstat v místě bydliště?

•

Kdo bude poskytovat péči? Kdy a jakým způsobem?

•

Má příjemce péče zůstat ve svém domově, žít se svými dětmi či jinými příbuznými, nebo se přestěhovat do instituce umožňující pobyt a péči?

•

Je třeba, aby do bytu/domu docházela pečovatelka?

•

Lze upravit bydlení tak, aby to příjemci péče umožnilo bezpečný pobyt v domácím prostředí a větší nezávislost na pečovateli?

•

Jsou-li zapotřebí vnější služby, má příjemce dostatek finančních zdrojů k jejich zaplacení? Případně jaké jsou možnosti jejich získání?

•

Nebude péčí o seniora odmítnuta pozornost jiným osobám, za které pečovatel nese také zodpovědnost (např. děti)?

•

Je pečovatel připraven na zvýšenou psychickou i fyzickou zátěž, popř. frustraci, související s péčí o seniora?

Pečovatelská činnost, obzvlášť je-li dlouhodobá, je velmi fyzicky i psychicky náročná a ve svém důsledku může negativně ovlivnit osobní život, každodenní aktivity i profesní činnost pečovatele. Z těchto důvodů je důležité utvářet dostatečnou nabídku služeb, které mohou rodinu doplnit či nahradit a podporovat tak život seniora v jeho přirozeném prostředí, kdy bude zároveň kladen důraz na jeho individuální potřeby. Dále je nezbytné zajistit dostatečné kapacity pobytových zařízení, jejichž služby mohou využít senioři, kteří již ve svém původním prostředí dále žít nemohou.

29

Osobní asistence - je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje bez časového omezení, v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje. •

pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu

•

pomoc při osobní hygieně

•

pomoc při zajištění stravy

•

pomoc při zajištění chodu domácnosti

•

výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti

•

zprostředkování kontaktu se společenským prostředím

•

pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí

Pečovatelská služba – je jednou z nejrozšířenějších služeb sociální péče poskytovanou seniorům, kteří si z důvodu zdravotního stavu, vysokého věku nebo ztráty soběstačnosti nejsou schopni obstarat nutné práce v domácnosti a další životní potřeby. Cílem je především podporovat samostatný a nezávislý život seniorů v domácnostech, zachovat kontakt se sociálním prostředím a oddálit nutnost umístění do ústavní péče. Služby mohou být terénní nebo ambulantní a jsou poskytovány ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb. Především se jedná o tyto činnosti: pomoc při oblékání a při přesunu na vozík či lůžko, pomoc při osobní hygieně, pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti a rovněž zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Bohužel zdaleka ne ve všech obcích, především malých, je pečovatelská služba poskytována. Zařízení pro denní pobyt – v těchto zařízeních je poskytována péče o seniory, kterým je jinak v odpoledních a nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu poskytují tuto péči jejich rodinní příslušníci, popř. pečovatelská služba. Jedná se o tzv. denní stacionáře či domovinky. Oproti pečovatelské službě nabízejí stacionáře navíc též výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, sociálně terapeutické činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů. Existují rovněž vícedenní stacionáře, které mají za cíl umožnit pečující osobě nezbytný odpočinek, tj. poskytují realitní péči.

30

2.3.3.1 Bezpečné bydlení V rámci přípravy na péči o starého nemocného člověka by také mělo být zhodnocení domácího prostředí, jeho bezpečnost a identifikování možných rizik v souvislosti se změnami pohyblivosti a sníženým smyslovým vnímáním. Senior je nejčastěji ohrožen pádem při vykonávání každodenních běžných činností v rámci sebeobsluhy. V současné době je již na trhu velké množství kompenzačních pomůcek, odborný lékař může některé z nich i předepsat. U seniorů je třeba pamatovat na omezení smyslových funkcí, sníženou pohyblivost, hygienickou péči, přípravu stravy, bezpečnou chůzi a pohyb v domácnosti. 2.3.3.2 Syndrom EAN Staří lidé se bohužel vzhledem ke svému věku, zhoršenému zdravotnímu stavu a nemožnosti se bránit často stávají oběťmi špatného zacházení, zanedbávání, zneužívání, vydírání či týrání. Různé formy nevhodného zacházení se starými lidmi lze shrnout pod označení syndrom EAN (z angl. Doder abuse and neglect), k jehož hlavním formám patří12: •

Tělesné násilí – bití, kopání, vystavování hladu, netlumení bolesti

•

Psychické týrání – ponižování, urážení, omezování lidských práv

•

Ekonomické zneužívání – např. majetkové

•

Sexuální zneužívání

•

Nevhodné zacházení či zanedbávání – nepřiměřené omezování v pohybu či přílišné tlumení psychofarmaky

Další neopominutelnou skutečností je jistá tabuizace tohoto problému, strach o něm hovořit jak ze strany postižených, tak i jejich rodin. Obětí může být jakákoliv osoba, bez ohledu na pohlaví, sociální postavení, ekonomické zázemí, vyznání či kultuře. Může dojít i k rasově motivovanému špatnému zacházení. Týraná může být ale i osoba pečující a existují i vztahy vzájemného zneužívání a týrání. Tím, který se špatně chová, pak může být partner, příbuzný, dítě, soused, dobrovolný pracovník či profesionální pečovatel a další. 12

KALVACH, Z., ONDERKOVÁ, A. Stáří.. Praha: 2006. s. 30

31

Podařilo se nalézt následující faktory, které jsou rizikové a nejčastěji s touto problematikou souvisejí. Jedná se o sociální izolaci či dlouhodobou anamnézu špatných vztahů osob, kterých se problém týká. Dále se ukazuje, že osoba, která se starým člověkem špatně zachází, na něm bývá závislá (bydlením, finančně, emočně…), dále s ní mohlo být špatně zacházeno jako s dítětem, může mít různé psychiatrické problémy, poruchy osobnosti nebo závislosti (alkohol, drogy…) K případům špatného zacházení se starým člověkem rovněž dochází, jestliže má senior chronickou chorobu, která muže ovlivnit jeho intelekt, hybnost a další funkce, které mohou způsobovat problematické chování (např. demence). Při výrazném postižení smyslu (zrak, sluch) a reci, které vedou k obtížím v dorozumívání.

2.3.4 Pobytová zařízení pro seniory Kombinace pečovatelské služby (viz. výše) a pobytového zařízení je zajišťována v domech s pečovatelskou službou. Jejich zřizováním se racionalizuje poskytování pečovatelské služby soustředěním příjemců do jednoho místa a současně se tím řeší často nevyhovující dosavadní bydlení seniorů. Mezi pobytová institucionální zařízení sociální péče lze rovněž zařadit domovy pro seniory. Zde jsou poskytovány služby seniorům, kteří mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, ale jejich celkový zdravotní stav je takový, že nepotřebují komplexní péči a jsou schopni vést poměrně samostatný život ve vhodných a k tomu uzpůsobených podmínkách. Klientů je zde poskytováno ubytování, základní péče a další placené služby podle jejich přání. V domovech se zvláštním režimem se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. Dále sem můžeme zařadit sociální služby ve zdravotnických zařízeních ústavní péče. Poskytovány jsou zde pobytové sociální služby osobám, které již nevyžadují ústavní zdravotní péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné fyzické osoby a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení ústavní péče 25) do doby, než jim je zabezpečena pomoc osobou blízkou nebo jinou fyzickou 32

osobou nebo zajištěno poskytování terénních nebo ambulantních sociálních služeb anebo pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb.

2.3.5 Terminální stadium – paliativní péče Každý člověk má právo na důstojné umírání i smrt, v praxi to však bývá mnohem složitější. Ti, kdo by měli umírajícím ulehčit, se často dopouštějí hrubých nevratných chyb. Většinou to nebývá špatný úmysl, ale neadekvátní chápání procesu umírání i smrti. Lékaři mnohdy léčí více a déle, než je pro pacienta dobré. Je nutné si uvědomit, že se nelze zabývat pouze tělesnými symptomy, ale také – a v tomto stádiu zejména – duchovní stránkou. Každý člověk má svůj hodnotový žebříček a z pohledu pacienta může být tak důležité zcela něco jiného, než co předpokládá personál v zařízení. Jak uvádí Matoušek a kol.,Dr. E. Kübler Rossová13 se věnovala zmíněné problematice mnoho let a shrnula proces umírání do následujících fází: •

negace, šok, popírání

•

agrese, hněv, vzpoura

•

smlouvání, vyjednávání

•

deprese, smutek

•

akceptace, smíření, souhlas

Základem péče o smrtelně nemocného člověka je paliativní medicína. Jedná se o ulevující medicínu, resp. péči, kde je pacientovi nejen ulevováno od tělesných potíží, ale rovněž jsou řešeny jeho psychosociální problémy a spirituální potřeby. K hlavním zásadám paliativní medicíny patří vyloučení, nebo alespoň maximálně možné omezení všech invazivních metod, vyšetřovacích i léčebných. Důsledně je dodržován nedirektivní přístup respektující vůli pacienta a ponechávající nemocnému potřebný pocit, že sám o sobě rozhoduje. Péče je věnována rovněž i pacientovy rodině. Jednou z možností, kde je paliativní péče poskytována ve vztahu k nevyléčitelně nemocným, jsou hospice. Hospice jsou pobytová zařízení pro nevyléčitelně nemocné, které postupující choroba ohrožuje na životě, potřebují paliativní léčbu a péči, není u nich nutná hospitalizace v nemocnici a není možná péče v domácím prostředí. Vedle těchto pobytových zařízení je ale poskytována mobilní hospicová péče multidisciplinárním týmem, jehož součástí jsou 13

MATOUŠEK, O., KOLÁČKOVÁ, J., KODYMOVÁ, P.Sociální práce v praxi. Praha: 2005. s. 197

33

zdravotní sestry, lékař, psycholog, sociální pracovník, případně duchovní nebo další specialisté. Tato péče je poskytována v domácím prostředí pacienta a velkým přínosem je to, že umírající zůstává ve svém přirozeném prostředí. Myšlenka hospice vychází z úcty k životu a z úcty k člověku jako jedinečné neopakovatelné bytosti. Cílem je doprovázení umírajících a jejich nejbližších. Důsledně je uplatňována zásada: pomáhat v umírání – ano, pomáhat k smrti – ne. Hospic neslibuje uzdravení, ale nebere naději. Je zde respektována lidská důstojnost a pacienti mají jistotu, že v posledních chvílích nezůstanou osamoceni.

2.3.6 Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 – 2012 Usnesením vlády ze dne 9. 1. 2008 č. 8 došlo k přijetí Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2008 – 2012.14 Jaká je demografická prognóza, bylo již popsáno ze začátku práce. Je nutné však říci, že by bylo mylné považovat tento jev za negativní a redukovat ho pouze na problematiku reformy důchodového systému. Pro zvýšení kvality života ve stáří je nezbytné dát všem lidem bez rozdílu věku příležitost k uplatnění učení, vzdělávání se a aktivnímu životu. Na trhu práce, při poskytování zdravotní péče, sociálních a dalších služeb je žádoucí zásadní změna přístupu ke starším osobám. Z pohledu demografického vývoje není možné, aby společnost vylučovala stárnoucí občany z trhu práce a neposkytovala příležitosti těm, kteří chtějí žít aktivně. Zdravotní péče musí předcházet dlouhodobé závislosti na péči druhých osob a institucionalizaci. Je třeba více rezidenčních zařízení pro starší občany, ale také více možností pro aktivní a soběstačný život ve stáří. Všechny služby a produkty by měly vyhovovat potřebám, omezením a preferencím starších lidí. Kvalita života ve stáří vyžaduje ucelený přístup a spolupráci vlády, samosprávy a všech sektorů společnosti k naplnění kvality života ve stáří. Bylo vycházeno ze základních principů, kterými jsou:

14

•

celoživotní přístup ke zdraví,

•

partnerství vlády a samosprávy,

KLEVETOVÁ, D. Sociální péče 1/2009. s. 12 - 14

34

•

mezigenerační vztahy a soudržnost,

•

generový přístup,

•

dialog s občanskou společností a sociálními partnery,

•

odpovědnost jednotlivce a společnosti,

•

snižování sociálních a geografických rozdílů,

•

politika podložená důkazy,

•

důstojnost,

•

informovanost a mainstrearning (přijetí legislativního opatření zaměřeného na řešení konkrétního opatření bude vycházet z činnosti různých subjektů).

Jedním ze strategických přístupů k této problematice by mělo být tzv. aktivní stárnutí, snaha utvářet prostředí komunitu vstřícnou ke stáří, zlepšení zdraví a zdravotní péče, podpora rodiny a pečovatelů apod. Pro aktivní stárnutí je důležité využít schopností a dovedností starších osob. Důležitým prvkem je zdraví a spokojenost samotných seniorů, což vyžaduje přípravu a aktivní přístup k osobnímu rozvoji již dříve během života. Společnost a zaměstnavatelé musí začít investovat do udržení schopností, dovedností a zaměstnatelnosti počtu starších osob. Měla by být zvýšena nabídka a dostupnost celoživotního vzdělávání. Pro zvýšení zaměstnanosti žen, které poskytují neformální péči, je pak nezbytné poskytnout podporu prostřednictvím realitních sociálních služeb a flexibilních pracovních podmínek. Vztah společnosti ke stáří předurčuje účast starých lidí ve společnosti. Senioři potřebují především vstřícné podmínky k aktivnímu životu, jakými jsou např. kvalitní fungující dopravní obslužnost, bezpečné bydlení, kompenzační pomůcky atd. Dále je nutná dostupnost geriatrické péče, rehabilitace, dlouhodobé a paliativní péče. Zdravotní stav seniorů je třeba hodnotit nejen délkou života a podle výskytu chorob, ale především funkční zdatností a kvalitou života. Kvalitní zdravotní péče ve stáří vyžaduje odbornou, specializovanou geriatrickou péči. Proto je nezbytné integrovat zdravotní a sociální služby. Čím širší je pak spektrum poskytovaných služeb jedním poskytovatelem, tím větší je jeho flexibilita ve vztahu k seniorům. Dále by se měla zvýšit dostupnost domácí zdravotní péče s důrazem na dostupnost domácí paliativní a hospicové péče se současnou možností poskytování pečovatelské služby ve všech oblastech České republiky. Ve vzdělání praktických lékařů i dalších lékařských specializací je třeba zahrnout výuku z oboru gerontologie a geriatrie.

35

V oblasti rodinné politiky je třeba vytvářet jak podmínky pro zdravý vývoj dětí, který je jedním z předpokladů zdraví v průběhu života a následně i ve stáří, tak podmínky pro mezigenerační soudržnost a solidaritu v rodině i v celé společnosti. Mnoho starých lidí zůstává na sklonu života více podporovateli svých dětí než podporovanými. Nedostatek pomoci a sociální izolace ohrožují zdraví pečovatelů, důstojnost a kvalitu péče a zvyšují riziko zanedbávání a zneužívání. Přičemž kvalitní péče o pečovatele má na výslednou kvalitu jeho péče nemalý vliv. Zapojení do života komunity a společnosti, pocit uznání a užitečnosti i ocenění zkušeností jsou pro seniora samotného důležité aspekty pro pozitivní sebepojetí a životní spokojenost. Důležité je smysluplné využití volného času, podpora účasti seniorů na vzdělávacích, kulturních a dalších společenských aktivitách. Senioři rovněž musí mít příležitost, aby mohli spolurozhodovat o řešení otázek, které se jich významně dotýkají. Je rovněž nutné zajistit seniorům rovný přístup k novým informačním a komunikačním technologiím i k jejich využívání, neboť ty jim mohou často významně pomoci při kompenzaci jejich případných zdravotních komplikací a zlepšit komunikaci s okolím. Pozornost by dále měla být zaměřena na snížení výskytu nežádoucích jevů, jakými jsou např. majetková a násilná trestní činnost či různé formy zneužívání. Starší lidé, obzvláště pak ti, co trpí chronickými nemocemi, jsou pak často umísťováni do ústavních zařízení, proto je nutné cíleně podporovat pečující rodiny a s tím související poradenství a zamezit nevhodnému chování vůči seniorům v zařízeních. Důstojnost je základním požadavkem v péči o seniory. Pro kvalitní poskytování péče, zvláště pak u gerontopsychiatrických onemocnění, je nutné věnovat kvalitnímu výcviku a vzdělání profesionálních pracovníků.

36

3 PRAKTICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLEMATIKY Jak již ze shora uvedeného vyplývá, problematika stáří je velmi široké téma. Cílem práce bylo zjistit a analyzovat důvody i důsledky péče o seniora v domácím prostředí a v ústavní péči, resp. v rezidenčních zařízeních. V základním pohledu se nabízejí dvě, resp. tři možnosti. První

z nich

je

ta,

kdy

senior

zůstává

v

rodinném

prostředí

a

pečuje

o něho rodinný příslušník, další variantou je pak ústavní péče, kde je senior trvale umístěn v pobytovém zařízení. Třetí možností je již zmíněná pečovatelská služba, ať již v domě s pečovatelskou

službou

nebo

terénní.

Každá

z těchto

variant

má

své

výhody

i nevýhody, její volba většinou vychází z mnoha okolností, jako je soběstačnost seniora, schopnosti a možnosti rodiny, která by měla pečovat, svoji roli hrají rovněž aspekty psychologické, sociální, ekonomické a mnohé další, o kterých bude psáno níže. Není vždy jednoduché nalézt ideální řešení, avšak při jeho hledání by měly být k dispozici informace o všech možnostech řešení dané situace. Pro naplnění cíle práce byly v rámci praktické části práce zpracovány výstupy z dotazníků vyplněných klienty domů s pečovatelskou službou v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi a v Železném Brodě. Dále bylo využito dvou případových studií, které jsou zde pouze doplněním praktické ukázky, jaká obohacení i úskalí přináší péče o seniora v rámci rodiny. Dále je proto text věnován zamyšlením se nad výhodami i nevýhodami možností formy péče o seniora.

3.1 PÉČE O SENIORA V RÁMCI RODINY Je jasné, že dobře fungující rodina znamená jistou záruku psychické, fyzické i hmotné pomoci v případě nesoběstačnosti jednoho z jejích členů, v tomto případě seniora. Důležité jsou možnosti, vůle, motivace i snaha rodiny pomoc poskytnout. Rozhodující je často způsob bydlení rodiny, společenské klima, etika, rodinné tradice, podpora legislativní i ekonomická. Je nezpochybnitelné, že rodina je v péči o seniora, zejména nesoběstačného, nezastupitelná. V moderní rodině však bohužel ubývá mezigeneračního soužití, což lze vysvětlit právem nové generace na vlastní seberealizaci dle vlastních představ a potřeb i vývojem společnosti. Je potřeba si uvědomit, že transgenerační soužití je přínosem a obohacením pro seniory i děti v rodině, např. životní zkušenosti seniorů jsou nezanedbatelné při výchově potomků. Problémem však mohou být názorové rozdíly a odlišný hodnotový systém, což je důsledkem uvolnění tradičních rodinných vazeb a prudký technický pokrok. Následně dochází k oslabení 37

komunikace mezi generacemi v rámci rodiny. Rovněž klesá prestiž seniorů, a to zejména ve vyspělých zemích. Rodina, která chce o seniora pečovat, musí splňovat řadu předpokladů. Mezi ně patří schopnost plnit podmínky fyzické, sociální, psychické, bytové, časové a finanční. Musí rovněž umět pečovat, tzn. vědět jak pomoci, znát rozsah a způsoby pomoci. Pro profesionální sociální pracovníky je důležité, aby byli schopni zapojit rodinu do spolupráce. Musejí být schopni nabídnout či navrhnout možnosti, které rodina má, seznámit pečující osobu s individuálním plánem a položit zásadní otázky: Co jsou ochotní pro seniora udělat? Jak si pomoc představují? Jaké mají v této oblasti znalosti či zkušenosti? Potřebují poradit či ukázat některé aktivity? Kolik času jsou schopni věnovat? Uvědomují si veškeré důsledky této volby? Tyto otázky by měly být jasně zodpovězeny a vše musí mít jasná pravidla. Nesmí zároveň dojít k tomu, se tato rozhodnutí učiní bez seniora, ten vždy musí stát ve středu zájmu, musí být brány v potaz jeho připomínky a přání. Někdy je pro rodinu těžké přijmout fakt, že senior z určitého důvodu jejich pomoc není ochoten přijmout. Může mít například pocit, že své příbuzné příliš zatěžuje, není schopen překonat stud při hygieně, nebo může mít pocit, že profesionálové tuto práci provedou lépe. Zde je na místě, aby profesionální pracovník rozhovorem se seniorem zjistil, v čem spočívá problém jeho odmítnutí pomoci a případně se pokusil tyto problémy vyřešit. Rozhovorem s rodinou lze pak dále zjistit, jaký motivační postoj mají a zda spolupráci s profesionálním pracovníkem vítají. Je nezpochybnitelné, že péče o seniora v rámci rodiny je velmi těžká a obětavá činnost. Pečovatelům přináší mnohá úskalí, omezení v jejich osobním životě, pracovních příležitostech, volnočasových aktivitách apod. Ke kvalitní péči je zapotřebí množství lásky, empatie a porozumění. Proto je vhodné, aby se – pokud je to alespoň trochu možné –zapojilo do péče více členů rodiny. I když je dnes už možné, aby i rodinní příslušníci pobírali za tuto službu sociální příspěvek, těžko uvěřit, že by jim vyrovnal skutečné náklady i ztráty. Péče v rodině pružně se přizpůsobující potřebám seniora, je prakticky nenahraditelná běžnými zařízeními institucionální péče. Principiálně především proto, že každá taková institucionální péče musí být, již ze své provozní podstaty založena na normách a standardech, které nemohou tak pružně reagovat na zpravidla postupně narůstající potřeby péče.

38

3.1.1 Psychologické aspekty Člověk se na sklonku svého života ohlíží zpět, bilancuje ve vzpomínkách radostných i promarněných šancí. Krystalizují se povahové rysy, objevují se jiné nároky na soužití. Většina seniorů opírá svůj pozitivní vztah k životu pouze o drobné radosti a určitá malá sociální pohlazení. Stáří je těžké období a pro některé lidi dokonce velmi těžké. Příprava na něj úzce souvisí se stylem dosavadního života, s hodnotovými preferencemi apod. Senioři si uvědomují, že mladá generace žije mnohem hektičtějším životem a neustále bojuje s nedostatkem času, a proto si je netroufají zdržovat. Následně to vede u seniorů ke stavu opuštěnosti, pocitu, že překážejí a jsou na obtíž. Co starý člověk potřebuje k zajištění péče po stránce fyzické, bylo již uvedeno. Důležité však je, aby mu pečovatel dokázal věnovat čas, naslouchal mu a přijal jeho osobnost takovou, jaká je. Starý člověk nesmí ztratit pocit důstojnosti, osobní nezávislosti v rozhodování o něm samém a věcech, které se ho dotýkají, potřebuje se orientovat ve své životní situaci. Pro dokonalé poznání starého člověka a uvědomění si jeho jedinečnosti je důležitá znalost a pochopení jeho životního příběhu. Vývoj moderní rodiny je velmi dynamický, tradiční rodinné vazby se uvolňují. Změnou postavení ženy v rodině a změnou autority muže dochází k prohloubení názorových rozdílů mezi generacemi – na svět, rodinu, hodnotový systém, společnost a další aspekty lidského života. Generace prarodičů žije stále častěji nejen samostatně, ale i v osamocení. Snižuje se počet i intenzita vzájemných vztahů a vazeb mezi jednotlivými členy. V roli pečujícího v rámci rodiny se obvykle ocitnou děti potřebného. Naštěstí i v dnešní době je stále časté, že tuto roli přijmou automaticky, jelikož cítí svoji morální povinnost a odpovědnost se o své rodiče postarat. Závažným a ne vždy jednoduchým bývá rozhodnutí, zda o nemocného starého člověka bude pečovat rodina nebo zda je nutné zvolit ústavní péči. Ačkoliv může jít v mnoha rodinách o nepříjemné téma, je důležité nadcházející opatření se seniorem probrat. Řada seniorů má ze změn obavy, ale cítí-li, že jsou v jejich prospěch a rodina bere na zřetel i jejich potřeby a připomínky, je velká šance na úspěch. Důležitost mezigenerační komunikace je nesmírně potřebná. Za prvé může pomoci ukázat našim vlastním dětem, jaký zaujmout postoj k našemu vlastnímu stárnutí, nemocem a smrtelnosti. Za druhé je stárnoucímu člověku dáno najevo, že se s ním stále počítá v rámci rodiny. Někteří senioři skutečně touží po domově důchodců, ale 39

mnozí lpí na svých vlastních domovech a věcech a představa, že budou vydáni nějaké instituci, je hluboce zneklidňuje. I když je pobyt seniora v rodině preferován a prosazován, pro samotné členy rodiny, resp. případného pečujícího, není ono rozhodnutí snadné. Zdaleka ne po celé republice jsou v dostatečné míře a natolik kvalitně zajištěny doplňující služby pro domácí pečovatele a seniory v domácí péči. Chybí informovanost, zejména v menších obcích, a pečující se tak často dostávají do svízelných situací. Ve chvíli, kdy je třeba soustavné přítomnosti pečovatele, by pro něho měla být k dispozici respitní péče. Ta má za úkol odlehčit pečovatelům na přechodnou dobu (pár hodin, dnů nebo dle potřebnosti i týdnů), aby si mohli zařídit své záležitosti a odpočinout si.

3.1.2 Sociálně - ekonomické aspekty Není pochyb, že rodina je stále ještě největší jistota v životě lidí. Ať už v době hospodářské krize anebo v dobách, kdy už staré důchodové modely nefungují, kdy je stále méně mladých, kteří by pracovali na stále více starých lidí. Stát má proto dnes morální závazek učinit kroky, které by znovu upevnily mezigenerační solidaritu, musí zajistit rovnováhu mezi generacemi, postarat se o rovnoměrnější rozdělení výhod a povinností. Problém mezigenerační solidarity dnes patří v sociální oblasti k závažným a důležitým tématům. Bohužel je dnes na stáří a jeho problematiku nahlíženo často pouze z ekonomického hlediska. Je to pochopitelně dáno demografickým vývojem společnosti, tzv. stárnutím populace. Neustálé

diskuze

a

nejistota

související

s ekonomickým

zabezpečením

seniorů,

resp. důchodovým systémem, vyvolávají v seniorech značné obavy a pocit, že jsou na obtíž. V České republice existuje pojem dlouhodobé péče, která reaguje na nesoběstačnost seniorů, ztotožněný

s určitým

ústavním

řešením,

a

to

jak

v

oblasti

zdravotnictví,

tak

v oblasti sociální péče. Je nutné zabývat se problematikou léčeben dlouhodobě nemocných, resp. nepříliš utěšenou situací v souvislosti s kvalitou poskytovaných služeb nejen v rezortu zdravotnictví v zařízení typu léčebna dlouhodobě nemocných, ale také na dalších ošetřovatelských odděleních, psychiatrických zařízeních, zařízeních následné péče atd. Je nesmyslné přičítat tyto problémy pouze nedostatku financí plynoucích do oblastí zdravotnictví

a

sociální

sféry.

Celý

problém 40

je

zakotven

mnohem

hlouběji

ve společnosti samotné a jé dán zejména jejími prioritami. Je nutné si uvědomit, že senioři mnohdy potřebují hlavně laskavost a podporu důstojnosti. Také se už ve světě hovoří, že v jakémsi protipólu k té „hi-tec“ medicíně existuje „hi-tuch-care“, péče, kdy se více o člověka staráme, více se ho dotýkáme, více podporujeme právě jeho lidskou důstojnost. A ve sféře sociální je to jakési pominutí právě té nemocnosti. Právě toho, že nesoběstačnost vzniká v důsledku nemoci a že by měla být řešena pokorně ve spolupráci s těmi, kteří jsou schopni reagovat na potřeby nemocných, čili i ve spolupráci se zdravotníky. Při dlouhodobé péči o seniora v rámci rodiny je často zapomínáno na skutečnost, že pečující rodiny potřebují podporu, služby, edukaci a také uspokojování vlastních potřeb. Protože průměrný pečující o seniora v České republice je žena 56 let věku. Je potřebné, aby existoval systém dlouhodobé péče jako komplex služeb domácích, komplex podpory rodiny, ale také nezbytných institucí, které by v tomto případě byly jakýmsi lidským a laskavým řešením. Přemísťování seniorů z instituce do instituce, které vzniká tím, že vlastně dlouhodobá péče u nás neexistuje, a že následná zdravotní péče je definovaná jakousi pomyslnou hranicí tří měsíců, vede u těchto lidí ke ztrátě důstojnosti a apatii. Současné služby v rámci zdravotnictví postrádají právě jakýsi aktivní přístup k lidem, určitou podporu zdraví, včasného léčení a včasnou rehabilitaci. Příklad z praxe č. 1: Žena ve věku 52 let pečuje o svoji 76tiletou matku. Obě bydlí ve stejné malé obci (přibližně 500 obyvatel) vzdálené od nejbližšího okresního města 12km. Matka bydlí sama v rodinném domě, dcera se svojí rodinou v jiném rodinném domě, zhruba 500m vzdáleném. Matka je velmi fixována na své domácí prostředí, nerada vychází ven. Má lehce sníženou pohyblivost, nadváhu, onemocnění štítné žlázy, cukrovku a hypertenzi. Velkým celoživotním problémem je pro matku starší dcera, která trpí paranoidní schizofrenii a t.č. je umístěna v psychiatrické léčebně. Matka rovněž před dvěmi lety ovdověla po padesátiletém harmonickém manželství. Dcera, která pracuje jako OSVČ a obstarává převážně sama celou domácnost, kde žije s manželem a dvěma dětmi, denně dochází za matkou s nákupy, zajišťuje běžný i mimořádný úklid, pomoc s náročnějšími hygienickými úkony i práce na zahradě. Velkým problémem je dopravní obslužnost, nedostatek autobusových spojení a chybějící vlastní vozidlo. Návštěvy lékaře a obstarání větších nákupů je tak složitým úkolem, který je nutné vždy řešit pomocí dalších lidí. Dcera se cítí být vyčerpána nejen po stránce fyzické, ale také po psychické 41

stránce, neboť matka i přes její obětavost a snahu často péči dcery odmítá a v zápětí vyčítá, že nemůže některé úkony sebeobsluhy zvládnout. Celoživotní trauma z choroby starší dcery občas vede k tomu, že je mladší dcera matkou obviňována z vlastních úspěchů a kvality života. U matky je logické, že hodnotí dosavadní život, ale z důvodu téměř nulových zájmových aktivit a sociálního kontaktu s okolím dochází ke zbytečnému trápení se skutečnostmi, které již nelze změnit. Dcera bohužel díky své vytíženosti nemá čas v takové míře, aby mohla matku vyslechnout a s nadhledem s ní vést komunikaci. Je zde nulový kontakt se sociálními pracovníky, psychologem, terénní pečovatelskou službou apod. Pro dceru by byla potřebná respitní péče. Prognóza tohoto životního příběhu je taková, že se zvyšujícím se věkem matky a snižováním její soběstačnosti se bude zvyšovat náročnost péče jak po stránce fyzické, tak i psychické. Morální hledisko však dceři nedovolí, aby matku umístila do ústavního zařízení a dokud to bude možné, bude o ni pečovat sama. Příklad z praxe č. 2: Osamělá žena (dále jen „pečovatelka“) ve věku 65ti let pečuje o svoji 92letou matku. Žena pobírá důchod, matka příspěvek na péči 3. stupně. Společně žijí ve středně velkém městě s dobrou infrastrukturou a dostupností veškerých služeb. Bydlí v rodinném domě, který je ve vlastnictví pečovatelky. Matka je pohyblivá pouze s pomocí druhé osoby, mentálně zcela v pořádku s ohledem na věk (drobné výpadky paměti apod.). Pečovatelka je v relativně dobré fyzické i psychické kondici, ale péče o matku je pro ni často nadměrnou fyzickou zátěží. Důležitým faktorem je ekonomické hledisko, kdy pečovatelka si není schopna s ohledem na matku zajistit další příjem a příspěvek na péči je pro ni rozhodující pro rozpočet domácnosti. Dalším faktorem je pak silné citové pouto k matce, pocit sounáležitosti a rodiny a snaha pro matku zabezpečit maximální péči. I přes to je ze strany pečovatelky často matka neúmyslně ponižována a stavěna do role „dítěte“ a ztrácí tak svoji důstojnost. To může být samozřejmě způsobeno fyzickou a zejména psychickou zátěží, která je takto nevhodně kompenzována. Je nutné podotknout, že pečovatelka nemá žádné vlastní zájmy a aktivity, kde by se sama realizovala, žije v podstatě bez přátel, soustředěná pouze na péči o matku. Vlastní děti jsou již dospělé a komunikace s nimi téměř mizivá a manželství pečovatelky bylo rozvedeno. Po necelých dvou měsících od zaznamenání případu, matka zemřela. Pečovatelka je i po několika dalších měsících frustrována, nenachází novou realizaci a ztrácí smysl života. Cítí se velmi osamělá, trpí onemocněními s množstvím psychosomatických příznaků.

42

3.2 VÝHODY A NEVÝHODY TERÉNNÍ PÉČE A PÉČE V POBYTOVÝCH ZAŘÍZENÍCH Vzhledem ke skutečnosti, že níže uvedené výzkumné šetření je zaměřeno na seniory využívající pečovatelskou službu, a to v domech s pečovatelskou službou, bude pozornost dále věnována výhodám a nevýhodám terénní ošetřovatelské péče ve vztahu k pobytovým zařízením, resp. domům s pečovatelskou službou. Je nezpochybnitelné, že oba výše uvedené typy služeb nesou jisté plusy i mínusy. Je proto nutné, aby před volbou daných služeb byli jejich poskytovatelé nápomocni případnému uživateli, resp. jeho rodině. Měla by být zohledněna diagnóza uživatele, stupeň orientace, případný výskyt demence, resp. její stupeň, schopnost sebeobsluhy, inkontinence, schopnost zůstat sám doma atd. V tomto případě je rovněž nutné zdůraznit, že sociální služba úzce souvisí a navazuje na zdravotnické služby, z čehož vyplývá, že doporučení a vyjádření k určení konkrétní sociální služby by měli poskytnout také lékaři a zdravotnický personál. I přesto rozhodnutí o tom, zda zvolit terénní službu nebo pobytovou, nikdy nebývá jednoduché. Často se objevují výčitky u rodiny při volbě pobytové služby ve formě jakéhosi pocitu „odložení“ seniora. Může to souviset i s předsudky, jak na tuto skutečnost bude reagovat okolí, nebo i s tím, že si rodinní příslušníci nedokáží přiznat, že na potřebnou nepřetržitou péči nestačí a že je třeba zohlednit také jejich odpočinek a osobní život. Výhody a nevýhody terénní péče : a) z pohledu uživatele: + možnost zůstat v domácím prostředí + zachování soukromí, pečující personál je přítomen pouze po nezbytně nutnou dobu + nižší úhrada za služby, o využití příspěvku na péči si rozhodne uživatel sám - určité sociální osamění a odloučenost - riziko nepředvídatelných náhlých situací, kdy je potřeba okamžitá pomoc b) z pohledu pečujícího rodinného příslušníka:

43

+ zachování celistvosti rodiny, bez výčitek z odložení - strach a obavy v době, kdy musí senior zůstat doma sám - psychická i fyzická náročnost Výhody a nevýhody pobytového zařízení: a) z pohledu uživatele: + sociální začlenění, kolektiv lidí v podobné situaci, pocit sounáležitosti + možnost aktivizace + neustálá přítomnost personálu - jistá ztráta soukromí - vyšší finanční náročnost b) z pohledu rodinných příslušníků: + zodpovědnost za péči přebírá dané zařízení - určité výčitky či obava, zda situace nešla vyřešit jinak S ohledem na uvedené je nutné, aby rodina vždy předem znala, jaké jsou v dané situaci možnosti, aby byla seznámena s jednotlivými typy služeb, a to nejlépe ještě v době, kdy situace ještě není v akutní fázi, aby mohlo být vše v klidu a s rozumem promyšleno a bylo nalezeno co nejoptimálnější řešení. K tomu by měly přispět informace zveřejňované sociálními odbory městských úřadů, ale i prezentace zařízení a služeb samotných.15 U člověka vyžadujícího jakoukoliv péči by měla být brána vždy v úvahu jeho celistvost. Tím je myšlena jak stránka fyzická, kterou je svým způsobem při pečování a ošetřování upřednostňována, tak stránka psychická včetně duchovních potřeb a sociálního zázemí.

15

HRUBOŠOVÁ, V.. Sociální péče 1/2009. s. 20 - 23

44

3.3 VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ V DOMECH S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU Výzkumné šetření probíhalo v únoru a březnu r. 2009 (vzor dotazníku viz příloha č. 1.) v domech s pečovatelskou službou. Osloveni byli klienti domů s pečovatelskou službou v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi a v Železném Brodě. Domy s pečovatelskou službou naplňují svojí činností cíl pečovatelské služby, kterým je umožnění bydlení potřebným osobám s co nejmenšími zásahy do jejich soukromí. Podstatou této služby je pomoci lidem zvládnout předem dohodnuté každodenní úkony, které by za normálních okolností dělali sami, ale kterým v tom brání zdravotní postižení nebo stáří. Zabezpečuje se zde potřebná péče o osoby, jejich výživu a domácnost. Služby poskytují základní hygienickou péči, jednoduché ošetřovatelské úkony, pomoc při zajištění a podávání stravy a při údržbě domácnosti. Cílem je podpora rozvoje nebo alespoň částečného zachování stávající soběstačnosti uživatelů a zachování či obnovení původního životního stylu.

3.3.1 Cíl výzkumného šetření Cílem výzkumného šetření bylo analyzovat důvody i důsledky péče o seniory v domech s pečovatelskou službou, a to v odlišných lokalitách České republiky, a to v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi a v Železném Brodě. Při rozhodování o provedení výzkumného šetření formou vlastních strukturovaných dotazníků v městech v různých částech republiky bylo cílem nalézt určité rozdíly v závislosti na lokalitě, kde jsou domy s pečovatelskou službou provozovány. V úvahu byla vzata jistá geomorfologická odlišnost, rozdíly v demografickém složení obyvatelstva, samotná lokalizace do jisté míry předurčující podmínky

pro

kvalitu

života

ve

stáří,

na

jedné

straně

Brandýs

nad Labem – Stará Boleslav, tj. větší aglomerace – blízkost hlavního města, lepší dopravní obslužnost, rozsáhlejší síť služeb a to nejen sociálních, vyšší průměrný výdělek atd. železný Brod naopak leží v lokalitě s horší infrastrukturou, vyšší nezaměstnaností, horší dostupností služeb (včetně lékařské péče), většími časovými dojezdy rychlé lékařské pomoci apod. Zjišťovány byly aspekty, které vedly uživatele k rozhodnutí se pro tuto formu sociální služby a dále pak spokojenost s poskytovanými službami, zejména jejich kvalitou a cenou. V neposlední řadě bylo cílem šetření získat názory uživatelů na to, co jim pobyt v domě s pečovatelskou službou přináší nebo naopak co považují za nevýhody a dále jaký postoj zaujali ke své životní situaci.

45

3.3.2 Charakteristika zkoumaného vzorku prostředí Výzkumný vzorek byl tvořen uživateli domů s pečovatelskou službou. Celkem byli oslovení uživatelé ve třech domech s pečovatelskou službou (dále jen DPS), a to v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi16 a v Železném Brodě. V září r. 2010 město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav vydalo „Katalog poskytovatelů sociálních služeb“, kde je možné nalézt odkaz mj. i na instituce poskytující sociální služby seniorům (viz příloha č. 3). Mezi tyto patří „Středisko osobní asistence“ a dotčené „Domy s pečovatelskou službou“. V DPS v Brandýse nad Labem byly dotazníky rozdány v počtu 40ti kusů. Vyplněny byly 20ti, resp. 19ti klienty,z nichž bylo 16 žen a 4 muži. Průměrný věk žen byl 78 let a mužů 67 let. Jedna 80ti letá klientka vyplnila do dotazníku pouze věk, který byl započítán do věku průměrného. V DPS ve Staré Boleslavi byly dotazníky rozdány v počtu 40ti kusů. Vyplněny byly 18ti klienty, z nichž bylo 16 žen a 2 muži. Průměrný věk u žen nebylo možné hodnotit objektivně, neboť pouze 8 žen uvedlo svůj věk. U mužů byl průměrný věk 81 let. V DPS Železný Brod byly dotazníky rozdány v počtu 55ti kusů. Vyplněny byly 27ti klienty, z nichž bylo 23 žen a 4 muži. Průměrný věk u žen nebylo možné hodnotit zcela objektivně, neboť odpověděla zhruba polovina klientů. Z počtu 23 žen, které dotazníky odevzdaly, uvedlo svůj věk pouze 19 žen, u nichž průměrný věk byl 79 let. U mužů byl průměrný věk 72 let. 3.3.2.1 Pečovatelská služba města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav Níže jsou uvedené základní informace o pečovatelské službě, kterou zřizuje město Brandýs nad Labem – stará Boleslav. 1) Domy s pečovatelskou službou v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi Sídlo:

a) DPS, Martinovská 940, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav b) DPS, 17. listopadu 1404, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav

Kontaktní osoba:

Lenka Urbanová

16

Brandýs nad Labem – Stará Boleslav je souměstí se společným městským úřadem, tj. společným zřizovatelem DPS, v každém jednotlivém městě je pak samostatný DPS

46

Telefon:

326 909 156

Fax:

326 909 163

E-mail:

[email protected]

www:

www.brandysko.cz

Úřední hodiny:

po, st 7.30 – 12.00 a 12.30 – 17.00

Cílová skupina:

obyvatelé města důchodového věku, nebo obyvatelé města přijímající plný invalidní důchod

Poskytované služby: poskytnutí nájemního bytu a poskytování služeb pečovatelské služby. Podmínkou nájemní smlouvy v DPS je využívání služeb pečovatelské služby a respektování zákazu chovu psů a koček s výjimkou psů slepeckých a asistenčních. 2) Pečovatelská služba Brandýs nad Labem – Stará Boleslav Sídlo:

Martinovská 940, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav

Kontaktní osoba:

Jaroslava Petříková (okrsková sestra)

Telefon:

326 907 164

Fax:

326 902 349

E-mail:

[email protected]

Provozní doba:

pracovní dny pondělí – pátek 8.00 – 15.00 úřední hodiny pondělí a středa 7.00 –12.00, 12.30 – 15.30

Cílová skupina:

osoby se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení; rodiny s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby

Poskytované služby: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu; pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu; poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy; pomoc při zajištění chodu domácnosti; zprostředkování kontaktu se společenským prostředím; dohled nad dospělým občanem v domácím prostředí bez provádění dalších úkonů; pedikúra. Níže jsou uvedena vnitřní pravidla stanovená městem Brandýs nad Labem – Stará Boleslav pro poskytování pečovatelské služby vycházejí ze zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách a vyhlášky č.505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického 47

onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné

fyzické

osoby.

V

průběhu

sepisování

žádosti

o

pečovatelskou

službu

a v průběhu poskytování pečovatelské služby musí být dodržována lidská práva a nesmí docházet k chování, které by vedlo, jak ze strany poskytovatele, tak ze strany klienta pečovatelské služby, ke snížení důstojnosti nebo vytváření ponižujícího nebo nepřátelského prostředí. Vedoucí pečovatelek či okrsková sestra se zájemcem o pečovatelskou službu nejprve projedná jeho požadavky a očekávání, seznámí ho srozumitelným způsobem s možnostmi a podmínkami poskytování pečovatelské služby, včetně cen za jednotlivé požadované úkony. Pokud zájemce nepobírá příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, seznámí zájemce o pečovatelskou službu s možností si o tento příspěvek požádat.Podle požadavků zájemce a možností poskytovatele sepíše vedoucí pečovatelek či okrsková sestra se zájemcem žádost o poskytování úkonů pečovatelské služby. Žádost mimo základních údajů o budoucím klientovi musí obsahovat i konkrétní úkony, které klient požaduje, od jakého časového období, četnost jednotlivých úkonů a jakým způsobem klient bude provádět úhradu. Na základě této žádosti bude sepsána smlouva mezi městem a klientem, která musí obsahovat označení smluvních stran, rozsah činností a úkonů v rámci poskytování pečovatelské služby pro které je uzavírána, místo a čas poskytování, výši úhrady a způsob placení, ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem, výpověďní důvody a lhůty a dobu platnosti smlouvy. Poskytovatel pečovatelské služby vede spisovou dokumentaci klientů pečovatelské služby, včetně rozsahu úkonů a úhrady za ně. Poskytovatel 1x měsíčně, vždy nejpozději do 15.dne v následujícím měsíci, předá klientovi pečovatelské služby písemné vyúčtování za úkony v předcházejícím měsíci. Klient potvrdí správnost vyúčtování, popřípadě písemně uplatní připomínky, jejichž opodstatnění bude posouzeno v sociální komisi. V případě správného vyúčtování provede klient úhradu dle ujednání mezi ním a městem. Kontrolu a hodnocení poskytování jednotlivých úkonů pečovatelské služby provádí namátkově vedoucí pečovatelek či okrsková sestra, členové sociální komise, případně pracovníci oddělení sociálního zabezpečení Městského úřadu (dále jen MěÚ) či zástupci města. Ti zároveň zjišťují i spokojenost klientů se způsobem poskytování pečovatelské služby. Případné stížnosti na provádění úkonů pečovatelské služby nebo na chování pracovníků pečovatelské služby je nutno podat písemně nebo ústně do protokolu na oddělení sociálního zabezpečení MěÚ, které je povinno stížnost zaevidovat, neprodleně prošetřit a v co nejkratší době písemně o způsobu vyřízení stížnosti informovat stěžovatele. V případě nespokojenosti klienta s vyřízením stížnosti, se ten může obrátit na radu města, případně na instituci sledující dodržování lidských práv, s podnětem na prošetření postupu při vyřizování stížností. Tato pravidla podléhají schválení rady města, je možné je 48

dle potřeby upravovat. Musí být s nimi seznámen každý klient pečovatelské služby a tvoří nedílnou součást smlouvy o poskytování pečovatelské služby uzavřené mezi městem a klientem. Pro orientaci je uveden „Ceník pro poskytování jednotlivých služeb Pečovatelskou službou města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav“, platný od 1.1.2007, který schválila rada města dne 13.12.2006 (viz příloha č. 2). Samotný DPS ve Staré Boleslavi je moderní architektonická stavba, příjemně začleněná do okolní krajiny a na okraji města v klidné části mezi rodinnými domy. Díky rovinatému terénu je vynikající přístup k budově i dále do centra města. Výborná je i dostupnost lékařské péče, lékáren, obchodů a dalších služeb. V září r. 2010 byl položen „základní kámen“ pro stavbu nové budovy DPS ve Staré Boleslavi. 3.3.2.2 Pečovatelská služba města Železný Brod Druhou lokalitou, kde byl proveden výzkum pomocí dotazníkového šetření, bylo město Železný Brod, resp. Dům s pečovatelskou službou (dále jen DPS) v uvedeném městě. Pečovatelská služba města Železný Brod má dva objekty, kde je služba rezidentům poskytována. Druhý DPS je v obci Bzí, zde však dotazníky rozdány nebyly. Poskytovatelem pečovatelské služby je město Železný Brod. Dům s pečovatelskou službou v Železném Brodě Sídlo: Nábřeží Obránců Míru 834, Železný Brod Kontaktní osoba: Jitka Havlíková (vedoucí) Telefon: 483 389 361 E-mail: [email protected] Pracovní doba (poskytování služeb): pondělí – pátek od 7:00 hod. do 15:00 hod. Cílová skupina DPS: senioři, nebo osoby přijímající plný invalidní důchod Objekt DPS (viz příloha č. 4) byl nově postaven a otevřen v roce 1994 v klidnější části města mezi fotbalovým hřištěm a koupalištěm, směrem na Spálov u řeky Jizery. Čtyřpatrový dům má 43 bytů, z toho 3 byty jsou bezbariérové. O 53 seniorů se starají 4 pečovatelky, vedoucí zdravotnice a řidič.

49

Péče o klienty je v rozsahu běžné pečovatelské služby, tj. zajišťování obědů, nákupů, praní prádla, úklidu, podávání léků, pochůzek po úřadech. Senioři mají možnost navštěvovat výstavy, divadla, koncerty atd. V oblibě jsou výlety autem po okolí, posezení s hudbou a další aktivity.

3.3.3 Výzkumné metody Výzkumné šetření sestávalo z vypracování strukturovaných dotazníků, které byly určeny pro uživatele pečovatelské služby, a to v domech s pečovatelskou službou. Vybrány byly tři domy s pečovatelskou službou, z nichž jeden v Železném Brodě a dva v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi. Celkem bylo rozdáno 135 dotazníků, z toho 2 x 40 v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi a 55 v Železném Brodě. Dotazníky byly anonymní a jejich vyplnění bylo dobrovolné. Dotazníky byly ve všech třech případech shodné, obsahovaly 14 otázek uzavřených, s možností volby výběru jedné nebo i více odpovědí, kdy u některých odpovědí byla doplněna možnost vyjádřit se k jiné možnosti vlastními slovy. V závěru pak bylo ponecháno na klientech, aby se vlastními slovy k dané problematice vyjádřili. Dotazníky byly dále vyhodnoceny za každý jednotlivý dům s pečovatelskou službou zvlášť a následně byly výsledky porovnány a vytvořeno komplexní shrnutí výsledků. Mezi další použité výzkumné metody dále patřilo zúčastněné pozorování klientů v DPS a s některými klienty byly vedeny i nestandardizované rozhovory. Sběr dat byl získán rovněž studiem dokumentů a propagačních materiálů DPS. Postřehy a informace získané těmito nejběžnějšími technikami sběru dat jsou uvedeny v závěrečném shrnutí výsledků v samostatné kapitole 3.3.7.

3.3.4 Předpoklady Předpoklad č. 1: Mezi DPS ve městě Brandýs nad Labem – Stará Boleslav a Železném Brodě budou po vyhodnocení dotazníků jisté rozdíly v důvodech pro volbu pobyt u v DPS a dále například ve využívání konkrétních služeb, či v jich hodnocení.

50

Předpoklad č. 2: Předpoklad byl, že75% klientů v DPS by v případě možnosti upřednostnilo pobyt a péči ve vlastní rodině. Předpoklad č. 3: Předpoklad byl, že min. 50% klientů pociťovalo po přechodu do DPS určitou ztrátu soukromí či osobní identity. Předpoklad č. 4: Předpoklad byl, že min. 60% seniorů pociťuje v souvislosti s věkem nějakou z forem diskriminace, sociálního vyloučení nebo ztrátu důstojnosti. I přesto, že se v podstatě jedná o lidi ve stejné nebo podobné životní situaci, byly očekávány jisté odlišnosti v odpovědích klientů v DPS v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi a v DPS v Železném Brodě. Dotazník byl sestaven tak, aby se projevily jak aspekty ekonomické, sociální, tak i psychologické a byla dána možnost se vyjádřit k dané situaci.

3.3.5 Analýza výsledků výzkumného šetření Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnoceny za každý DPS zvlášť (viz. níže uvedené tabulky) a dále byly výsledky porovnány. Pro grafické znázornění byly vytvořeny výsečové grafy s výsledky odpovědí uvedenými v procentech. Pokud není dále uvedeno jinak, tvoří 100% vzorek vždy celkový počet klientů, kteří odevzdali vyplněné dotazníky, vždy v jednom konkrétním DPS (viz výše kapitola 3.3.2). Dále jsou uvedené počty odpovědí u klienty zvolených možností vždy za každý DPS. 1. Vyplňte, prosím, následující tabulku. DPS Brandýs nad Labem muž 4 žena 16

DPS Stará Boleslav 2 16

2. Jak dlouho již trvá Váš pobyt v domě s pečovatelskou službou? DPS Brandýs nad DPS Stará Boleslav Labem do 6ti měsíců 3 0 6 měsíců – 1 rok 3 7 51

DPS Železný Brod 4 23

DPS Železný Brod 0 3

2 roky – 10 let více než 10 let

10 3

11 0

14 10

3. Jak dlouho jste čekal/a na umístění do domu s pečovatelskou službou? DPS Brandýs nad DPS Stará Boleslav DPS Železný Brod Labem méně než 1 rok 11 5 13 1 rok – 2 roky 7 7 6 2 – 3 roky 0 4 3 3 – 4 roky 0 1 4 4 roky – 5 let 1 1 0 více než 5 let 0 0 1 4. Jaké byly důvody Vašeho rozhodnutí pro pobyt v domě s pečovatelskou službou? (Vyberte jednu nebo více odpovědí) DPS Brandýs DPS Stará DPS Železný nad Labem Boleslav Brod 8 6 7 nevyhovující předchozí bydlení 0 3 1 nedostatek soukromí či prostoru z důvodu vysokého počtu obyvatel v rámci předchozího bydlení 0 2 1 finanční/ekonomická situace 0 2 3 sociální situace zdravotní důvody 2 11 13 nesoběstačnost při některých 2 2 4 každodenních úkonech 0 0 nedostupnost pečovatelské služby 0 nátlak rodiny či nedostatečná péče

2

0

0

ztráta životního partnera

5

5

7

osamělost

3

6

3

mezigenerační problémy

1

0

5

domácí násilí/týrání

0

0

1 (vydírání)

5. Kde jste dlouhodobě bydle/a před nástupem do domu s pečovatelskou službou? DPS Brandýs DPS Stará DPS Železný nad Labem Boleslav Brod v městském bytě nebo jiném 11 7 19 podnájmu v bytě v osobním vlastnictví 0 2 3 v rodinném domě 8 9 9 v jiném ústavním zařízení 0 0 0

52

6. Před nástupem do domu s pečovatelskou službou jste žil/a v domácnosti… DPS Brandýs DPS Stará DPS Železný nad Labem Boleslav Brod sám/sama 7 8 13 s manželem/manželkou, popř. 5 8 9 druhem/družkou s dítětem/dětmi 1 0 2 s rodinou svého dítěte 4 1 2 s jinými příbuznými 2 1 1 7. Jaké služby v zařízení využíváte? (Vyberte jednu nebo více odpovědí) DPS Brandýs nad DPS Stará Labem Boleslav pomoc při úkonech osobní 10 5 hygieny dovoz nebo donáška jídla 11 7 pomoc při přípravě jídla a 0 1 pití běžný úklid a údržba 2 10 domácnosti běžné nákupy a pochůzky 11 5

DPS Železný Brod 2 24 2 13 23

8. Oznámkujte jako ve škole kvalitu jednotlivých součástí služby. 1 – výborně, 2 – chvalitebně, 3 – dobře, 4 – dostatečně, 5 – nedostatečně

ochota personálu prostředí, ve kterém je služba poskytována úhrada za služby dostupnost služby jiné (vypište):

DPS Brandýs nad Labem 1 1,3

DPS Stará Boleslav 1 1

DPS Železný Brod

1,5 1 0

1,4 1 1 (2x lékařská)

1,6 1 0

1,1 1,4

9. Jste celkově s formou a kvalitou služeb poskytovaných v domě s pečovatelskou službou spokojen/a? DPS Brandýs DPS Stará DPS Železný nad Labem Boleslav Brod ano 19 18 27 ne 0 0 0 nevím 0 0 0 10. Jaké výhody spatřujete v rámci pobytu v domě s pečovatelskou službou? (Vyberte jednu nebo více odpovědí) DPS Brandýs DPS Stará DPS Železný nad Labem Boleslav Brod vyřešení otázky bydlení 5 6 11 dostupnost poskytovaných 4 12 15 služeb 53

usnadnění a pomoc při péči o vlastní osobu a bydlení pocit sounáležitosti a určitého bezpečí odbourání pocitu osamělosti možnost nové realizace např. v rámci organizovaných volnočasových aktivit

8

8

16

7

16

12

2 1

10 10

5 2

11. Domníváte se, že jsou možné ještě jiné způsoby pomoci ve Vaší situaci? DPS Brandýs nad DPS Stará DPS Železný Brod Labem Boleslav ano 0 5 0 ne 17 18 15 nevím 2 4 12 12. Upřednostnil/a byste v případě možnosti pobyt a péči ve vlastní rodině? DPS Brandýs DPS Stará DPS Železný nad Labem Boleslav Brod ano 1 0 1 ne 9 18 23 nevím 9 0 3 13. Pociťoval/a jste po přechodu do domu s pečovatelskou službou určitou ztrátu soukromí či osobní identity? DPS Brandýs DPS Stará DPS Železný nad Labem Boleslav Brod ano 1 0 1 ne 14 18 25 nevím 4 0 1 14. Pociťujete nějakou formu diskriminace, sociálního vyloučení nebo ztrátu důstojnosti související s Vaším věkem? DPS Brandýs nad DPS Stará DPS Železný Labem Boleslav Brod ano 0 0 0 ne 19 15 26 nevím 0 2 1 3.3.5.1 Délka pobytu v DPS Délka pobytu byla nejčastěji volena v rozmezí 2 – 10 let. Oproti DPS ve Staré Boleslavi, kde délka pobytu v žádném případě nepřesáhla hranici 10 let, v DPS v Železném Brodě tuto možnost zvolilo 10 klientů.

54

Graf č. 1

DPS Brandýs nad Labem

více než 10 let 16%

do 6ti měsíců 16%

6 měsíců - 1 rok 16%

2 roky - 10 let 52%

Graf č. 2

DPS Stará Boleslav více než 10 let 0% do 6ti měsíců 0%

6 měsíců - 1 rok 39%

2 roky - 10 let 61%

55

Graf č. 3

DPS Železný Bord do 6ti měsíců 0% 6 měsíců - 1 rok 11% více než 10 let 37%

2 roky - 10 let 52%

3.3.5.2 Délka doby čekání na umístění do DPS Při hodnocení doby, po kterou klienti DPS čekali na umístění, bylo zjištěno, že do DPS v Brandýse nad Labem se umísťují klienti nejrychleji, kdy téměř ve všech případech byla čekací doba kratší než 2 roky. Naopak na umístění do DPS v Železném Brodě je doba čekání nejdelší. Příznivým zjištěním je však závěr, že klienti jsou umísťováni do DPS po relativně krátké době čekání.

56

Graf č. 4

DPS Brandýs nad Labem 3 - 4 roky 0%

4 roky - 5 let 5%

2 - 3 roky 0%

více než 5 let 0%

1 rok - 2 roky 37% méně než 1 rok 58%

Graf č. 5

DPS Stará Boleslav 4 roky - 5 let 6%

více než 5 let 0%

3 - 4 roky 6%

méně než 1 rok 28%

2 - 3 roky 22%

1 rok - 2 roky 38%

57

Graf č. 6

DPS Železný Brod 4 roky - 5 letvíce než 5 let 4% 0% 3 - 4 roky 15%

méně než 1 rok 48%

2 - 3 roky 11%

1 rok - 2 roky 22%

3.3.5.3 Důvody rozhodnutí pro pobyt v DPS Vyhodnocení odpovědí bylo provedeno souhrnně pro všechny tři DPS, tzn. 100% dotázaných tvoří celkový počet 64 klientů. Jak z níže vyobrazeného grafu vyplývá, nejčastějším důvodem rozhodnutí pro pobyt v DPS byly zdravotní důvody, dále pak nevyhovující předchozí bydlení a ztráta životního partnera. Klienti mohli v odpovědích zvolit jednu nebo i více možností.

58

Graf č. 7

Důvody rozhodnutí pro pobyt v DPS souhrn 100% dotázaných = 64 klientů (3 DPS)

mezigenerační problémy 6%

nevyhovující předchozí bydlení 20% nedostatek

domácí násilí/týrání 1%

soukromí či prostoru z důvodu vysokého počtu obyvatel v rámci předchozího bydlení 4%

osamělost 11%

ztráta životního partnera 16%

finanční/ekonomic ká situace 3%

nátlak rodiny či nedostatečná péče 2%

nedostupnost pečovatelské služby 0%

nesoběstačnost při některých každodenních úkonech 8%

sociální situace 5% zdravotní důvody 24%

3.3.5.4 Typ předchozího bydlení a struktura obyvatel Výsledky hodnocení druhu předchozího bydlení ukázaly, že klienty DPS jsou ve všech třech případech častěji předchozí nájemci bytů nebo i jejich vlastníci. Lidé z rodinných domů se mezi klienty vyskytují méně často. Příčinou může být jednak finanční zátěž v případě placení nájemného v bytě, a to zejména v případech, kdy senior není schopen hradit výši nájemného a další režii bytu pouze z jednoho příjmu. Dále pak proto, že v rodinném domě jsou lepší podmínky pro to, aby senior mohl žít s rodinou, která o něho případně pečuje a podílí se na hrazení režijních nákladů v domácnosti. Je zřejmé, že senior, který žije ve vlastním rodinném domě, těžko tento svůj majetek opouští, roli zde hraje určitá vazba k prostředí a nemovitosti, kterou například sám budoval, pečoval o zahradu atd. 59

3.3.5.5 Využívání pečovatelských služeb Zajímavým zjištěním je rozdílnost ve využívání služeb pečovatelské služby v jednotlivých DPS. Např. v DPS v Brandýse nad Labem téměř není využívána služba „běžný úklid a údržba domácnosti“ a v DPS v Železném Brodě klienti pouze ve 3% využívají „pomoc při úkonech osobní hygieny“. Je zřejmé, že klienti využívají v DPS služby dle toho, kde, resp. v jaké části města se daný objekt nachází. Např. v Brandýse nad Labem a Železném Brodě jsou budovy DPS umístěny dále do centra, resp. na okraji města, kde je obtížné obstarat si nákupy apod. Oproti tomu objekt DPS ve Staré Boleslavi, ačkoliv se nachází také v klidné okrajové části města, není příliš vzdálen od obchodů s potravinami, drogerií a dalších služeb. Graf č. 8

DPS Brandýs nad Labem

běžné nákupy a pochůzky 32%

pomoc při úkonech osobní hygieny 29%

běžný úklid a údržba domácnosti 6% pomoc při přípravě jídla a pití 0%

dovoz nebo donáška jídla 33%

60

Graf č. 9

DPS Stará Boleslav

běžné nákupy a pochůzky 18%

pomoc při úkonech osobní hygieny 18%

běžný úklid a údržba domácnosti 35%

dovoz nebo donáška jídla 25% pomoc při přípravě jídla a pití 4%

Graf č. 10

DPS Železný Brod

pomoc při úkonech osobní hygieny 3% běžné nákupy a pochůzky 36%

dovoz nebo donáška jídla 38%

pomoc při přípravě jídla a pití 3%

běžný úklid a údržba domácnosti 20%

61

3.3.5.6 Hodnocení kvality poskytované služby Samotné hodnocení je uvedeno v tabulce (viz. výše). K celkovému zhodnocení je nutné ještě dodat, že muži v Brandýse nad Labem a Staré Boleslavi hodnotili vždy známkou „1“, ženy byly kritičtější. Nejhůře byl hodnocen DPS v Železném Brodě. Nejspokojenější jsou klienti DPS ve Staré Boleslavi. K uvedenému je nutné uvést, že DPS ve Staré Boleslavi je opravdu až výjimečný svými aktivitami, které nejen pro své seniory pořádá. Uskutečňují se zde výstavy obrazů, fotografií i jiných uměleckých děl, konají se zde přednášky, kurzy a pro seniory samotné jsou pořádány zájezdy do divadel, na koncerty apod. Vše je prezentováno na webových stránkách města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav a rovněž v Městských listech17. Tento DPS pro své klienty, a to nejen pro ně, zajišťuje opravdu bohatý kulturní a společenský život. Pomáhá klientům k aktivnímu využívání času a motivuje je k dalšímu vzdělávání a nové životní realizaci. Všech 64 klientů ze všech dotčených DPS je pak s formou a kvalitou služeb spokojeno. 3.3.5.7 Výhody pobytu v DPS V DPS v Brandýse nad Labem a ve Staré Boleslavi klienti vysoce oceňují „pocit sounáležitosti a určitého bezpečí“, což může být dáno skutečností, že město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav je aglomerace na okraji Prahy s vyšší anonymitou mezi občany samotnými a kriminalitou. V DPS v Železném Brodě naopak klienti nejvýše hodnotili „usnadnění a pomoc při péči o vlastní osobu a bydlení“ a „dostupnost poskytovaných služeb“. Důvodem je jistě skutečnost, že klienty DPS v Železném Brodě tvoří lidé z podhorských oblastí , kde je špatná dopravní obslužnost a pečovatelská služba není rozšířena po celém regionu. V DPS ve Staré Boleslavi si 16% klientů váží kvalitního fungování zařízení v oblasti kulturního a společenského života, což se dle očekávání potvrdilo zvolením odpovědi „možnost nové realizace“.

17

Městské listy Brandýsa nad Labem - Staré Boleslavi jsou oficiální noviny města. Každý měsíc jsou zdarma distribuovány do schránek domácností i firem v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi, Dřevčicích a Popovicích. Vycházejí v nákladu 7 300 výtisků.

62

Graf č. 11

DPS Brandýs nad Labem možnost nové realizace 4% odbourání pocitu osamělosti 7%

vyřešení otázky bydlení 19%

pocit sounáležitosti a určitého bezpečí 26%

dostupnost poskytovaných služeb 15% usnadnění a pomoc při péči o vlastní osobu a bydlení 29%

Graf č. 12

DPS Stará Boleslav

možnost nové realizace 16% odbourání pocitu osamělosti 16%

pocit sounáležitosti a určitého bezpečí 26%

vyřešení otázky bydlení 10% dostupnost poskytovaných služeb 19%

usnadnění a pomoc při péči o vlastní osobu a bydlení 13%

63

Graf č. 13

DPS Železný Brod

odbourání pocitu osamělosti 8%

možnost nové realizace 3% vyřešení otázky bydlení 18%

pocit sounáležitosti a určitého bezpečí 20%

dostupnost poskytovaných služeb 25%

usnadnění a pomoc při péči o vlastní osobu a bydlení 26%

3.3.5.8 Názor klientů na možnosti jiných způsobů pomoci Většina klientů se domnívá, že neexistují jiné způsoby pomoci v jejich situaci, podstatná část neví a pouze 5 klientů z celkového počtu zvolilo „ano“. Výsledek této otázky svědčí o špatné informovanosti a orientovanosti obyvatel v oblasti sociálních služeb, resp. o možných způsobech pomoci v jejich životní situaci. U této otázky měli klienti možnost se k představě o jiných způsobech pomoci vyjádřit i mimo předepsané odpovědi. Jedna klientka by uvítala dopravu do bazénu, v dalším případě pak klientka měla kritickou připomínku že: „V noci a o víkendu se nikomu nedovoláte, když je vám zle!!“. Jedna klientka (věk 60 let) by uvítala „možnost popovídat si v soukromí (návštěvy), možnost vyměnit DPS za DPS blíže k dětem“.

64

3.3.5.9 Případné upřednostnění péče ve vlastní rodině Vyhodnocení odpovědí bylo provedeno souhrnně pro všechny tři DPS, tzn. 100% dotázaných tvoří celkový počet 64 klientů. Překvapujícím zjištěním bylo, jak málo procent klientů DPS by v případě možnosti upřednostnilo péči v rámci vlastní rodiny. Zejména v DPS ve Staré Boleslavi dali klienti ve 100% odpovědí jasně najevo, že po péči ve vlastní rodině netouží. To je ukazatelem skutečnosti, jak velký vliv má přístup vedení, profesionálního pečujícího personálu a prostředí na spokojenost klientů. Graf č. 14 Případné upřednostnění péče ve vlastní rodině

100% 90% 80% 70% 60%

nevím

50%

ne

40%

ano

30% 20% 10% 0%

DPS Brandýs nad Labem

DPS Stará Boleslav

DPS Železný Brod

3.3.5.10 Pocit ztráty soukromí či osobní identity Vyhodnocení odpovědí bylo provedeno souhrnně pro všechny tři DPS, tzn. 100% dotázaných tvoří celkový počet 64 klientů. Překvapivě v drtivé většině případů senioři při přechodu do DPS nepocítili žádnou ztrátu soukromí nebo osobní identity. Jednoznačně nejlépe se cítí klienti v DPS ve Staré Boleslavi.

65

Graf č. 15 Pocit ztráty soukromí či osobní identity

100% 90% 80% 70% 60%

nevím

50%

ne

40%

ano

30% 20% 10% 0%

DPS Brandýs nad Labem

DPS Stará Boleslav

DPS Železný Brod

3.3.5.11 Pocit diskriminace, sociálního vyloučení či ztráty důstojnosti v souvislosti s věkem Vyhodnocení odpovědí bylo provedeno souhrnně pro všechny tři DPS, tzn. 100% dotázaných tvoří celkový počet 64 klientů. Rovněž často předkládaný společenský problém na téma senioři a jejich diskriminace, sociální vyloučení a ztráta důstojnosti, se ve výsledcích v souvislostech s dotčenými DPS ukázal jako nepravdivý. Klienti v rámci výzkumného šetření tento předpoklad nepotvrdili. Graf č. 16 Pocit diskriminace, soc.vyloučení či ztráty důstojnosti v souvislosti s věkem

100% 90% 80% 70% 60%

nevím

50%

ne

40%

ano

30% 20% 10% 0%

DPS Brandýs nad Labem

DPS Stará Boleslav

DPS Železný Brod

66

3.3.5.12 Názor dotazovaných klientů na problematiku DPS Vlastní názory klientů v závěru dotazníku byly velkým přínosem pro hodnocení a naplnění cíle výzkumného šetření. Klienti

se

často

otevřeně

vyjadřovali

nejen

k problematice

bydlení

v DPS,

ale i k důvodům, které je k nástupu do DPS vedly. Jedna klientka (bez udání věku) uvedla jako důvod to, že dům dala vnoučatům a z nedostatku prostoru a vysokého počtu obyvatel v domě byla nucena učinit toto rozhodnutí. Jiná klientka uvedla (bez udání věku), že pro ni bylo velice těžké si zvyknout na pobyt v DPS. V závěru dotazníku se pak ve 2 případech klienti vyjádřili k situaci v DPS v Brandýse nad Labem a shodně uvedli, že by uvítali zlepšení výběru a kvality stravy a dále, že za nedostatek absenci výtahu v DPS. Ve většině případů se klienti vyjadřovali o DPS ve Staré Boleslavi pozitivně. Jedna klientka si např. váží toho, že ji přišel pan starosta pogratulovat k 85. narozeninám a v DPS se cítí dobře (pozn. bydlí zde 1,5 roku). Klientka, která uvedla, že by uvítala přestěhování do DPS blíže k dětem však zvolila v otázce č. 12, že by péči ve vlastní rodině neupřednostnila, a to z důvodu, že potřebuje svůj klid a soukromí. Dále pak v závěru dotazníku uvedla, že v místě, kde nyní žije v DPS, nemá vazby (přestěhovala se v dospělosti), nezná lidi a má daleko k dětem, chybí ji nějaká blízká osoba, které by se mohla svěřit. V jiném případě klientka uvedla, že si velice cení vhodnosti rozměrů sociálního zařízení v bytě a i obývacích místností, včetně osvětlení, zateplení a použitých materiálů (pozn. věk 80 let, nevyhovující předchozí bydlení). Výborné bydlení bylo uvedeno ještě jednou klientkou. Jedna z klientek (věk 75 let) pak napsala velmi pozitivní hodnocení jak samotného bydlení, tak možnosti volnočasových aktivit: „V tomto pečovatelském domě je pro každého možnost věnovat se svým koníčkům. Kromě toho nám vedení pořádá zájezdy do divadel, na zámky a jiné aktivity přijatelné pro osoby vyššího věku. Jsou zde zájmové kroužky keramiky, pletení košíčků, práce s korálky. Každý si může vybrat, co se mu líbí. Navíc zde máme kurzy učení Nestárneme – zrajeme k moudrosti. Pro ty, kteří jsou starší se každý týden promítají zajímavé filmy.“ Posledním vyjádřením pak bylo vyjádření klientky (věk 65 let): „Jsem spokojena, v rámci možností se starám o zahrádku pod okny bytu. Scházíme se, i ostatní sousedky se zapojují a máme radost z každé květinky. Také společně cvičíme, rády si zpíváme. Máme tu výstavy, zájezdy. Jsem spokojena.“

67

Klienti DPS v Železném Brodě se v závěru dotazníku k dané problematice nevyjadřovali, pouze jedna klientka uvedla:“ Jelikož je nás už tady hodně nahluchlých, měli by nám bezplatně!! Přidělat telefony, které máme v předsíni a umístit je do místnosti.“

3.3.6 Vyhodnocení předpokladů Předpoklad č. 1: Předpoklad se potvrdil pouze částečně. Rozdíly v odpovědích v odlišných lokalitách byly nejmarkantnější u otázky č. 10, která byla zaměřena na určení výhod spatřovaných klienty při pobytu v DPS. Předpoklad č. 2: Předpoklad se nepotvrdil. Graf č. 17

Případné upřednostnění péče ve vlastní rodině souhrn 100% dotázaných

nevím 19%

ano 3%

ne 78%

68

Předpoklad č. 3: Předpoklad se nepotvrdil. Graf č. 18

Pocit ztráty soukromí či osobní identity souhrn 100% dotázaných

nevím 8%

ano 3%

ne 89%

Předpoklad č. 4: Předpoklad se nepotvrdil. Graf č. 19

Pocit diskriminace, soc.vyloučení či ztráty důstojnosti v souvislosti s věkem souhrn 100% dotázaných

nevím 5%

ano 0%

ne 95%

69

3.3.7 Shrnutí výsledků Cílem výzkumného šetření bylo analyzovat důvody i důsledky péče o seniory v domech s pečovatelskou službou, a to v odlišných lokalitách České republiky, a to v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi a v Železném Brodě. Zkoumaný vzorek tvořilo 64 klientů ve třech domech s pečovatelskou službou. Výzkumné šetření ukázalo, že odlišnosti v závislosti na rozdílných lokalitách se projevují v DPS pouze v minimální míře. Důležitějším ukazatelem získaným z vyhodnocení dotazníkového šetření a studiem dalších dokumentů je skutečnost, že největší vliv na kvalitu života ve stáří má přístup pečujícího personálu a prostředí, ve kterém se senior nachází. Ukázalo se, že podpora dalšího vzdělávání a možnost nové realizace je pro seniory významným a důležitým prvkem. Mnoho lidí ztrácí po odchodu dětí z rodiny, ztrátě životního partnera či s příchodem nemoci smysl života a uzavírá se do svého nitra. Právě vhodnou motivací a profesionálním přístupem pečovatelů je možné lidem v rezidenčních zařízeních nabídnout nový smysl života a umožnit jim dále žít plnohodnotný život. DPS ve Staré Boleslavi nabízí svým klientům bohatý kulturní a společenský život, mnoho volnočasových aktivit, možnosti realizace atd. Aktivním přístupem vedení DPS a podporou zřizovatele je zde zajištěno opravdu kvalitní zázemí pro život seniorů, a to vše v příjemném a hezkém prostředí. Ze zúčastněného pozorování a rozhovorů bylo zjištěno, že klienti v DPS netrpí nedostatkem sociálních kontaktů, naopak vytváří nová přátelství a vztahy s lidmi, kteří se nacházejí v obdobné životní situaci. Za největší problém klienti považují výši poplatků za jednotlivé služby. Závěr je takový, že lidé se cítí v DPS až na drobné výjimky s kvalitou poskytovaných služeb v DPS spokojeni a přijímají stáří bez pocitu sociálního vyloučení či ztráty důstojnosti. Překvapivé je, že drtivá většina klientů by v případě možnosti neupřednostnila péči v rámci rodiny. V DPS v Železném Brodě jsem v r. 2008 vykonávala „odbornou praxi“. Měla jsem tedy příležitost se s fungováním zařízení poměrně důkladně seznámit a zapojit se do každodenních činností pečovatelské služby. Ocenila jsem zde příjemné prostředí, relativní klid a téměř rodinnou pohodu, což je jistě pro klienty a jejich harmonické soužití důležité. Přínosná pro mne byla samotná práce s klienty a jejich životními příběhy. Hlavním smyslem tohoto postupu bylo nalézt v klientově příběhu určité vodítko pro poskytnutí přiměřené pomoci. Je 70

důležité si uvědomit, že každý klient v DPS je jedinečný a ušel velký kus cesty životem. Na toto je třeba navázat a pomoci klientovi nalézt správný směr pro smysluplné pokračování životní cestou. Vzhledem k tomu, že prostředí, vzhled exteriéru i interiéru rezidenčních zařízení velmi ovlivňují životy klientů a přispívají k fyzické i duševní pohodě, není nezajímavým zjištěním, že v r. 2010 bylo nedaleko Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi otevřeno nové soukromé rezidenční zařízení pro seniory: Domov pro seniory Dřevčický park (viz příloha č. 5). Jedná se o nestátní organizaci v zajímavém a malebném prostředí v blízkosti Prahy. V současné době již má svoji spokojenou klientelu. Toto zařízení nabízí i další služby široké veřejnosti.

4 ZÁVĚR Ve stáří dochází k výrazným změnám v životní orientaci. Jednou z charakteristik zralé osobnosti je vyrovnání se s minulostí a žití v přítomnosti, ale i realistický výhled do budoucnosti. Většina lidí je však na stáří poměrně nepřipravena a stáří k nim přichází neočekávaně. Je třeba nalézt správný poměr plánování a naopak vzhledem k věku realistický pohled na budoucnost. Rovněž je nutné podotknout, že i staří lidé si kladou životní cíle, i když jejich rozhodování je do značné míry ovlivňováno fyziologickými, psychologickými i sociálními změnami. Mezi důležité cíle patří například přizpůsobení se změnám zdravotního stavu a jejich přijetím, nutnost vyrovnat se s odchodem manželského partnera či partnerky, neschovávat se do sociální ulity apod. Důležitým úkolem, před kterým stojí stárnoucí člověk, je vyrovnat poměr mezi retrospektivním a prospektivním pohledem na život. Starší lidé se stejně tak jako všichni občané lidské společnosti mohou svobodně a nezávisle rozhodovat o tom, kde a jak budou žít, zda budou pracovat, kdy odejdou ze zaměstnání a budou se věnovat jiným činnostem. Měli by mít možnost žít v takovém prostředí, které je pro ně bezpečné a je přizpůsobené jejich potřebám. Samozřejmostí by měla být možnost využívat péči a ochranu rodiny a komunity v souladu se systémem kulturních hodnot, který je vlastní jejich společnosti. Potřebují zdravotní péči, která jim umožní zachovat či navrátit optimální možnou úroveň fyzické a duševní pohody, zabrání nemoci či ji oddálí, a sociální a právní pomoc, které jim pomohou zajistit jejich autonomii, ochranu a péči. Jak již bylo výše naznačeno, zvýšení kvality života ve fázi stárnutí usnadňuje akceptaci faktu stárnutí, tj. jeho přijetí a smíření se s ním. Na pozadí uvedených snah je pak možné ve stáří spatřovat ideál stáří v podobě moudrého člověka. Bohužel v běžném životě se setkáváme s určitou formou diskriminace starých lidí. Může se jednat o zhoršenou příležitost a šanci 71

získat zaměstnání, ignoraci potřeb starých lidí či o jakousi eliminaci přítomnosti v životě mladých. V tomto ohledu je třeba chápat rodinu jako základní prvek společnosti, který integruje všechny věkové kategorie. Proto lze považovat za klíčové, aby byl vytvořen systém podpory pečujících rodin. V případě nemoci či zhoršení soběstačnosti seniora je třeba dodat takové služby, které jí umožní se o seniora postarat. V dnešní době je často život mladých lidí hektický, stále zápasící s nedostatkem času, mnohdy bezohledný, sebestředný a žijící pro současnost. Je proto důležité a v podstatě nutné, aby se otázkou soužití se seniory zabývala širší společnost, např. ve formě komunitního plánování služeb. Komunitou rozumíme obec, více obcí, městskou část a podobně. Co je třeba učinit na úrovni komunity: vytvořit podmínky pro bydlení zdravých seniorů i těch, kteří mají určitá zdravotní omezení. Zajistit dostupnost občanských služeb seniorům, dostatek informací a snadný přístup k těmto službám tak, aby senioři nebyli v jejich využívání diskriminováni. Pro akutně či chronicky nemocné či méně soběstačné seniory zajistit systém služeb, který bude zahrnovat nejen péči lékaře, ale také integrovaný a vzájemně komunikující systém domácích služeb: pomoc a ošetřovatelskou službu v domácnosti, rehabilitaci, sociální práci, respitní péči, poskytování kompenzačních pomůcek, nouzové volání a signalizaci, podpůrné programy pro pečující rodiny, osobní asistenci. Další potřebnou formou péče jsou denní centra pro seniory i možnost krátkodobého či déledobého ošetřování mimo domácnost. Tyto služby mohou obce zajistit s využitím kapacit rodin, občanů a poskytovatelů (ať již soukromých či jiných), některé služby může zajistit několik komunit společně. Klíčová je však zodpovědnost obce za zajištění těchto služeb a kvalifikovaná organizace těchto služeb s ohledem na potřeby občanů. Přestože péči o seniory jsme si zvykli rozdělovat na péči zdravotní a sociální, potřeby seniorů samostatných jsou velmi často natolik komplexní, že je třeba zajistit nejen oba typy služeb (zdravotní i sociální), ale zejména garantovat jejich návaznost a propojenost. To je zatím největším problémem, protože dosavadní systém zdravotnictví a sociální péče propojený nikterak není, a to ani v této citlivé oblasti. Během posledních let dochází bohužel spíše k oddálení než ke sblížení v organizaci zdravotnických a sociální služeb. V praxi dochází velmi často k situacím, kdy staří lidé jsou příliš nemocní na to, aby jim stačily pouhé sociální služby, ale problematika jejich zdravotního stavu a soběstačnosti je natolik dlouhodobá, že s nimi zdravotnictví již nepočítá, protože v tomto systému není nikterak řešena otázka dlouhodobých pobytů. Často se zamýšlím nad stárnoucími, či spíše starými lidmi – seniory, kteří svůj život prožili víceméně ve 20. století a prošli mnohými útrapami zapříčiněnými nelehkou politicko ekonomickou situací související se vznikem státu a změnami vládnoucích režimů. Dnes 72

v době prudkého rozvoje techniky a globálního konzumu se tito lidé často špatně orientují a mladým lidem překáží v jejich uspěchaném životním stylu. Jistě, lidé v produktivním věku mají starosti s vytvořením stabilního zázemí pro založení či zabezpečení svých rodin, jsou na ně kladeny velké nároky jak po stránce vědomostní, profesní či ekonomické – jedno nelze od druhého oddělit. A kde je tedy místo pro seniory, díky nimž následující generace jsou? Jejich potřeby a nárok na důstojné dožití jsou velmi často opomíjeny. Sebestřednost, dravost a sobeckost mladé generace zapříčiňuje ztížení postavení seniorů ve společnosti. Na druhé straně pro seniory je styl života, trávení volného času a individualismus související s potlačováním

klasického

pojetí

rodiny,

velmi

nepochopitelný

a

vedoucí

často

k problematickým vztahům v rodině. Myslím si, že život seniorů v rodině např. svých dětí nebo vnuků, přináší určitou jistotu a zmírnění obav z toho, jak závěrečnou etapu života zvládnou. Možnost zůstat v rodině může znamenat i do jisté míry vyřešení ekonomické situace a velký přínos má i na samotnou psychiku seniorů a jejich sociální status. Pro staré lidi, kteří tvoří součást širší rodiny, je nepochybně důležité uvědomění si, že mohou být ještě pro „mladé“ nějak potřební a využitelní, že mají zkrátka ještě nějakou roli – hlídající babička, dědeček, pomoc v domácnosti zaměstnaných rodičů malého dítěte apod. Často je také opomíjeno stáří jako „moudrost“. Senioři mají mnohdy cenné životní zkušenosti, kterými mohou být prospěšní. Samozřejmě, že takové společné soužití vyžaduje nutnost jakési tolerance obou stran. Respektování a úctu ke stáří jsem již zmínila. Je však také nutné, zejména pak při péči o velmi staré lidi, přizpůsobit režim domácnosti, někdy také zařízení bytu,

upravit

stravu

dle

potřeb

seniora

a

často

být

také

vybaveni

fyzickou

a psychickou odolností. Je třeba se povznést nad vrtochy a občasnou nevypočitatelnost starých lidí. Na druhé straně by ze strany seniorů mělo dojít k pochopení, že jejich děti a vnoučata dospěli a mají vlastní život, potřeby a zájmy. Měla jsem ve svém životě možnost porovnat víc jak desetileté soužití s prarodiči na venkově a při své odborné praxi život seniorů v pečovatelském domě. Jsem toho názoru, že ač soužití se seniory nebylo vždy jednoduché a přineslo mnoho těžkých až vyčerpávajících okamžiků,

bylo

pro

můj

život

velkým

obohacením

i

zkušeností.

Vím,

že naše společné soužití bylo přínosné i pro ně a péčí jsem jim alespoň částečně vrátila to, co udělali oni v životě pro mne. Neodsuzuji však lidí, kteří se snaží pro své staré rodiče či prarodiče zajistit existenci v nějaké instituci. Často je velice těžké skloubit zaměstnání, starosti související s vlastní rodinou a péči o seniora. O lidi žijící v nějaké dobře fungující instituci s patřičným zázemím je poměrně kvalitně postaráno. Mají zde k dispozici poskytované služby, které jim usnadňují problémy související se stářím. Rovněž je přínosný 73

kolektiv lidí s často podobným osudem a nacházejících se ve stejné nebo alespoň podobné životní etapě. Je postaráno o volnočasové aktivity seniorů. Zabezpečena zdravotní případně rehabilitační péče. Přesto je zde patrná určitá apatie seniorů, kteří byli vytrženi ze svého rodinného prostředí a kteří si uvědomují, že přesun do takového zařízení je často konečnou fází jejich života. Je morální povinností každého z nás, abychom si uvědomili zodpovědnost za ty, kteří nám umožnili žít…

74

5 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ •

HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Vyd. 1., Praha: Portál, 2004. 776 s. ISBN 80-7178-303-X

•

HRUBOŠOVÁ, V. Výhody a nevýhody terénní ošetřovatelské péče ve vztahu k pobytovým zařízením. Sociální péče, 1/2009, s. 20 – 23. ISSN 1213-2330

•

KALVACH, Z., ONDERKOVÁ, A. Stáří. Pojetí geriatrického pacienta a jeho problémů v ošetřovatelské praxi. Jako přílohu periodika Florence vyd. Praha: Galén, 2006. 44 s. ISBN 80-7262-455-5

•

KLEVETOVÁ, D. Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012. Sociální péče, 1/2009, s. 12-14. ISSN 1213-2330

•

KLEVETOVÁ, D. Význam rodiny pro starého člověka. Sociální péče, 5/2009, s. 20 21. ISSN 1213-2330

•

KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie Nemoci. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0179-0

•

MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. Vyd. 1., Praha: Portál, s.r.o., 2003. 288 s. ISBN 80-7178-549-0

•

MATOUŠEK, O. Sociální služby. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-310-9

•

MATOUŠEK, O., KOLÁČKOVÁ, J., KODYMOVÁ, P. Sociální práce v praxi. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 352 s. ISBN 80-7367-002-X

•

Město Brandýs Nad Labem – Stará Boleslav [online]. Vystaveno 2009-2010. Dostupné z WWW:

•

MLÝNKOVÁ, J. Potřeba soběstačnosti u klientů v ústavní i domácí péči. Sociální péče, 4/2009, s. 20 – 23. ISSN 1213-2330

•

MPSV ČR [online]. Vystaveno 2009-2010. Dostupné z WWW:

•

NEŠPOROVÁ, O., SVOBODOVÁ, K., VIDOVIĆOVÁ, L. Zajištění potřeb seniorů s důrazem na roli nestátního sektoru. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i., 2008. 85 s. ISBN 978-80-87007-96-9

•

Rezidenční bydlení pro seniory [online]. Vystaveno 2010. Dostupné z WWW:

•

TOŠNEROVÁ, T. Příručka pečovatele: Starší dlouhodobě nemocný člověk v rodině a co dál? [online]. Vystaveno 2008. Dostupné z WWW:

75

•

TOŠNEROVÁ, T. Špatné zacházení se seniory a násilí v rodině. Průvodce pro zdravotníky a profesionální pečovatele. 2. vyd. Praha: Ambulance pro poruchy paměti, Ústav lékařské etiky 3. LF UK, 2002. 61 s. ISBN 80-238-9505-2

•

VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd. 3., rozšířené a přepracované. Praha: Portál, 2004. 872 s. ISBN 80-7178-802-3

•

VENGLÁŘOVÁ, M. Problematické situace v péči o seniory. Příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007. 96 s. ISBN 978-80247-2170-5

•

VOTAVA, J. a kol. Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0708-5

•

WALSH, D. Skupinové hry a činnosti pro seniory. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. ISBN 807178-970-4

•

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Účinnost k 1.1.2007.

76

6 SEZNAM PŘÍLOH 1. Dotazník pro klienty Domu s pečovatelskou službou města … 2. Ceník pro poskytování jednotlivých služeb Pečovatelskou službou města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav 3. Katalog: Poskytovatelé sociálních služeb působící v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi 4. Dům s pečovatelskou službou v Železném Brodě 5. Domov pro seniory Dřevčický park

77

Příloha č. 1

Dotazník pro klienty Domu s pečovatelskou službou města … Vážení klienti, dovoluji si Vám předložit tento dotazník a požádat Vás o jeho vyplnění. Dotazník bude podkladovým materiálem pro vypracování bakalářské práce v rámci studia na Technické univerzitě v Liberci a jeho výsledky budou použity výhradně pro účely této bakalářské práce. Dotazník je anonymní. Děkuji za jeho vyplnění a spolupráci. Křížkem označte Vámi vybranou odpověď. 1. Vyplňte, prosím, následující tabulku. Pohlaví muž žena Věk (doplňte): 2. Jak dlouho již trvá Váš pobyt v domě s pečovatelskou službou? do 6ti měsíců 6 měsíců – 1 rok 2 roky – 10 let více než 10 let 3. Jak dlouho jste čekal/a na umístění do domu s pečovatelskou službou? méně než 1 rok 1 rok – 2 roky 2 – 3 roky 3 – 4 roky 4 roky – 5 let více než 5 let

78

4. Jaké byly důvody Vašeho rozhodnutí pro pobyt v domě s pečovatelskou službou? (Vyberte jednu nebo více odpovědí) nevyhovující předchozí bydlení

nedostupnost pečovatelské služby

nedostatek soukromí či prostoru z důvodu vysokého počtu obyvatel v rámci předchozího bydlení finanční/ekonomická situace

nátlak rodiny či nedostatečná péče rodiny ztráta životního partnera

sociální situace

osamělost

zdravotní důvody

mezigenerační problémy

nesoběstačnost při některých každodenních úkonech Jiná možnost (vypište):

domácí násilí v rodině/týrání

5. Kde jste dlouhodobě bydle/a před nástupem do domu s pečovatelskou službou? v městském bytě nebo jiném podnájmu v bytě v osobním vlastnictví v rodinném domě v jiném ústavním zařízení Jiná možnost (vypište):

6. Před nástupem do domu s pečovatelskou službou jste žil/a v domácnosti… sám/sama s manželem/manželkou, popř. druhem/družkou s dítětem/dětmi s rodinou svého dítěte s jinými příbuznými Jiná možnost (vypište):

7. Jaké služby v zařízení využíváte? (Vyberte jednu nebo více odpovědí) pomoc při úkonech osobní hygieny dovoz nebo donáška jídla pomoc při přípravě jídla a pití běžný úklid a údržba domácnosti běžné nákupy a pochůzky 79

8. Oznámkujte jako ve škole kvalitu jednotlivých součástí služby. 1 – výborně, 2 – chvalitebně, 3 – dobře, 4 – dostatečně, 5 – nedostatečně Známka ochota personálu prostředí, ve kterém je služba poskytována úhrada za služby dostupnost služby jiné (vypište): 9. Jste celkově s formou a kvalitou služeb poskytovaných v domě s pečovatelskou službou spokojen/a? ano ne nevím 10. Jaké výhody spatřujete v rámci pobytu v domě s pečovatelskou službou? (Vyberte jednu nebo více odpovědí) vyřešení otázky bydlení dostupnost poskytovaných služeb usnadnění a pomoc při péči o vlastní osobu a bydlení pocit sounáležitosti a určitého bezpečí odbourání pocitu osamělosti možnost nové realizace např. v rámci organizovaných volnočasových aktivit Jiné (vypište): žádné 11. Domníváte se, že jsou možné ještě jiné způsoby pomoci ve Vaší situaci? ano – popište, jak byste si představoval/a jinou pomoc: ne nevím

80

12. Upřednostnil/a byste v případě možnosti pobyt a péči ve vlastní rodině? ano ne nevím 13. Pociťoval/a jste po přechodu do domu s pečovatelskou službou určitou ztrátu soukromí či osobní identity? ano ne nevím 14. Pociťujete nějakou formu diskriminace, sociálního vyloučení nebo ztrátu důstojnosti související s Vaším věkem? ano ne nevím

Zde můžete případně uvést další sdělení k dané problematice:

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

81

Příloha č. 2 Ceník

pro

poskytování

jednotlivých

služeb

Pečovatelskou

službou

města

Brandýs nad Labem – Stará Boleslav Ceny, které jsou stanovené za 1 hodinu (nikoliv za úkon) se budou řídit podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění služby, nikoliv za každou započatou hodinu. - pomoc a podpora při podávání jídla a pití - 60,-Kč/1 hod. - pomoc při oblékání a svlékání, včetně speciálních pomůcek – 60,-Kč/1 hod. - pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním prostoru – 60,-Kč/1 hod. - pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík – 60,-Kč/1 hod. - pomoc při úkonech osobní hygieny – 60,-Kč/1 hod. - pomoc při základní péči o vlasy a nehty – 60,-Kč/1 hod. - pomoc při použití WC – 60,- Kč/1 hod. - pomoc při přípravě jídla a pití – 60,-Kč/1 hod. - příprava a podání jídla a pití – 60,-Kč/1 hod. - běžný úklid a údržba domácnosti – 60,-Kč/1 hod. - údržba domácích spotřebičů – 60,-Kč/1 hod. - pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti, např.sezónního úklidu, úklidu po malování – 85,-Kč/1 hod. - donáška vody – 60,-Kč/1 hod. - topení v kamnech, včetně donášky a přípravy topiva, údržba topných zařízení – 60,-Kč/1 hod. - běžné nákupy a pochůzky – 60,-Kč/1 hod.

82

-doprovázení dětí do školy, školského zařízení, k lékaři a doprovázení zpět v rámci města – 40,-Kč/1 hod. - doprovázení dospělých do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět v rámci města – 40,-Kč/1 hod. - za poskytnutí nebo pomoc při zajištění celodenní stravy v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel – zajištění stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování – 140,-Kč (dosud se neprovádí s ohledem na prac. dobu pečovatelek) - za poskytnutí nebo pomoc při zajištění oběda, včetně provozních nákladů související s přípravou stravy -zajištění stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování - 70,-Kč (v současné době se oběd odebírá ve školní jídelně za podstatně nižší cenu, která se zatím nemění) - dovoz nebo donáška jídla – 15,-Kč - za velký nákup- 80,-Kč (např. týdenní nákup, nákup ošacení a nezbytného vybavení domácnosti) - praní a žehlení 1 kg ložního prádla, popřípadě jeho drobné opravy -50,-Kč - praní a žehlení 1 kg osobního prádla, popřípadě jeho drobné opravy – 50,-Kč Další úkony: - pedikúra – 80,-Kč/za úkon - dohled nad dospělým občanem v domácím prostředí bez provádění dalších úkonů– 40,-Kč/1 hod.

83

84

85

86

87

88

89

Dům s pečovatelskou službou v Železném Brodě

90

Příloha č. 4

Příloha č. 5

Domov pro seniory Dřevčický park Název zařízení: Domov pro seniory Dřevčický Park je sociální zařízení společnosti Dřevčická o.p.s., IČ: 24678961, Dřevčice 15, 250 01 Brandýs n. L. Tel : 326 329 158 E-mail: [email protected] Právní forma: Obecně prospěšná společnost Statutární zástupce:

PharmDr. Hana Porubská

předseda správní rady

Kontaktní osoby:

Martin Tůma

ředitel

Eva Šimková

vedoucí projektu

Posláním organizace je vytvořit pro osoby, které nemohou žít ve svém přirozeném sociálním prostředí důstojnou náhradu za běžné domácí prostředí a podporovat je ve snaze co nejvíce se přiblížit běžnému způsobu života a pomáhat jim zachovat si sociální vazby. Komplex služeb přispívá ke kvalitně prožitému závěru života při respektování jedinečnosti každého klienta. Jednou z priorit našeho zařízení je navázat s klientem vztah, který je založen na důvěře. Proto má každý klient přiděleného klíčového pracovníka, se kterým řeší veškeré záležitosti, které jsou spojené s jeho pobytem v zařízení. Klient spolu s klíčovým pracovníkem definuje okruh svých potřeb, zájmů a cílů. Na základě toho se pracovníci zařízení snaží poskytovat služby tak, aby co nejvíce vyhovovaly individuálním potřebám klientů.

Cílová skupina - komu je služba určena Domov pro seniory Dřevčický Park poskytuje služby občanům, kteří z důvodu věku nebo zdravotního postižení požádali o poskytování těchto služeb. Služby jsou poskytovány seniorům formou trvalého a přechodného pobytu. Domov pro seniory je určen pro cílovou skupinu mladších seniorů, kde je věková struktura 60-80 let, starších seniorů nad 80 let a dále pro občany od 50ti let, kterým jejich zdravotní stav neumožňuje péči o vlastní osobu. Služby nejsou určeny osobám závislým na alkoholu a jiných návykových látkách, jedincům s agresivním chováním a klientům, které vyžadují odborný lékařský dohled, nebo těm, jejichž osobní cíle nedokáže naše zařízení naplnit.

91

Úhrada za poskytovanou sociální službu se sjednává v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách ve znění prováděcích právních předpisů následovně: •

Ubytování

•

180,- Kč

Stravování 150,- Kč

Aktivizační činnost

Částka na den

Celkem měsíčně

393,- Kč

11 950,- Kč

63,- Kč

Cenou za ubytování ve výši 180,- Kč denně se rozumí cena za dlouhodobý pobyt a lůžko v třílůžkovém apartmánu, případně v pokoji se zvýšeným zdravotnickým dohledem pro klienty, u kterých si zdravotní stav tuto službu vyžaduje. Zahrnuje veškerou platbu za elektrickou energii, topení, teplou a studenou vodu, sociální péči, zdravotní péči, úklid všech prostor, praní, úprava a žehlení ložního i osobního prádla, aktivizační programy, kondiční a rehabilitační cvičení. Cena za stravování ve výši 150,- Kč denně zahrnuje snídani, přesnídávku, oběd, svačinu a večeři (u diabetické diety ještě druhou večeři). Při zájmu klienta o samostatné bydlení v apartmánu je k celkové částce účtován navíc poplatek 150,- Kč/den za každé neobsazené lůžko. Platba je uskutečňována předem, vždy k 25. dni předcházejícího měsíce na měsíc budoucí. Příspěvek na péči se do základních poplatků nezapočítává, ale ve smyslu Zákona o sociálních službách č.108/2006Sb. náleží přímo poskytovateli sociálních služeb. O příspěvek na péči žádá klient na sociálním odboru příslušného úřadu s rozšířenou působností, ve kterém má trvalé bydliště. Příspěvek na péči posuzuje revizní lékař podle zdravotního stavu klienta a jeho závislosti na pomoci při zvládání běžných úkonů. 92

Doporučujeme neodkládat podání žádosti o příspěvek na péči. Bližší podrobnosti jsou uvedeny v Zákoně č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Měsíční úhrada klienta v Domově pro seniory Dřevčický Park se skládá z důchodu klienta (kde 15% z důchodu zůstává každému klientovi jako kapesné pro osobní potřeby) a případného doplatku rodiny klienta.

93