Pět věcí, které byste měli

www.dobra-rada.cz

Z p r a v o d a j R E G IONÁLNÍ

RADY MORAVSKOSL E Z SKO

|

l i s t o pa d 2 0 1 4

Pět věcí, které byste měli

Evropské strukturální a investiční fondy

IROP

V novém programovém období je opět možné získat až 85% dotaci u projektů nezakládajících veřejnou podporu, tedy takových, které jsou ve veřejném zájmu (projekty škol, občanské vybavenosti atd.). Venkovské projekty realizované v rámci komunitně vedeného místního rozvoje však mohou prostřednictvím IROPu dosáhnout až na 95% podporu. Projekty zakládající veřejnou podporu (zpravidla projekty soukromých podniků) mohou také dosáhnout na dotaci – v případě velkých podniků se jedná o podporu ve výši 25 %, u středních podniků je to 35 % a u malých podniků dotace až 45 %.

neprodejné

téma čísla

vědět o programovém období 2014–2020 85% dotace

|

2

PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014–2020 V ČÍSLECH

Pro programové období 2014–2020 bylo sloučeno sedm regionálních operačních programů do jednoho – Integrovaného regionálního operačního programu (známého pod zkratkou IROP). Kromě faktického snížení počtu operačních programů si Ministerstvo pro místní rozvoj od toho kroku slibuje také efektivnější řízení investic v regionech. Pro všechny operační programy navíc Národní orgán pro koordinaci připravil jednotné metodické pokyny, které by měly sjednotit pravidla pro čerpání v ČR a zefektivnit implementaci.

3

KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ: PŘÍLEŽITOST PRO VENKOVSKÉ REGIONY

4–5

6–7 8–9

10 – 11

rozhovor s Rostislavem Mazalem mapa operačních programů programové období 2014–2020 ve zkratkách rozhovor s vladimírem gelnarem

Vícefondovost Jednou z výhod nového programového období je existence tzv. integrovaných nástrojů a tedy příležitost efektivněji investovat z více fondů současně. Vícefondovost je možno využít v rámci nových integrovaných nástrojů – ITI, IPRÚ a SCLLD. Princip vícefondovosti má za cíl umožnit realizaci mnohem více provázaných investic v území, než tomu bylo doposud.

Výzkum, vývoj a inovace 23,84 mld. € Finanční alokace určená pro Českou republiku v současném programovém období činí 23,84 miliard eur, což při současném kurzu koruny odpovídá přibližně 659,4 miliardám korun. V porovnání s minulým programovým obdobím se jedná přibližně o 89 % původní alokace, která činila 26,7 miliard eur. Současně má Česká republika v programovém období 2014–2020 k dispozici pátou největší alokaci napříč členskými státy EU. Pokud bychom provedli přepočet současné alokace na obyvatele, připadalo by na každého občana ČR 62 670 korun pro sedmileté období.

| a p r o p ó | l i s t o pa d 2 0 1 4 | t é m a | E v r o p s k é s t r u k t u r á l n í a i n v e s t i č n í f o n d y

Stěžejním tématem nového programového období bude oblast výzkumu, vývoje a inovací, podpora malých a středních podniků a důraz na využívání environmentálně šetrných technologií včetně energetické účinnosti. Například operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost v sobě kombinuje všechna tři zmiňovaná témata.

2 | a p r o p ó | LISTOPAD 2 0 1 4 | t é m a | E v r o p s k é s t r u k t u r á l n í a i n v e s t i č n í f o n d y

Programové období 2014–2020 v číslech Jak velký rozpočet z evropských fondů má Česká republika v současném programovém období k dispozici a jak jsou tyto prostředky přiděleny na jednotlivé operační programy a tematické cíle? Podívejte se v přehledných grafech.

0,83

60,02

0,83 5,81

60,02 119,87

59,47 6,09

173,15

330,54

Finanční alokace dle fondů EU

Finanční alokace operačních programů

(mld. Kč)

76,72

(mld. Kč) 128,07 73,12

94,87

130

Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Fond soudržnosti Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Operační program Technická pomoc

Operační program Výzkum, vývoj a inovace pro konkurenceschopnost

Operační program Zaměstnanost

Operační program Životní prostředí

Operační program Praha – pól růstu ČR

Operační program Doprava

Evropský námořní a rybářský fond

Program rozvoje venkova

Integrovaný regionální operační program

Celková alokace: 659,4 mld. Kč

Operační program Rybářství


Finanční alokace dle tematických cílů EU (mld. Kč)

172,59

74,96

73,58

69,43

62,24

37,34

37,34

37,06

36,79

28,49 5,81 23,79

Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách

Zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků

Zachování a ochrana životního prostředí a podporování účinného využívání zdrojů

Investice do vzdělávání, odborného vzdělávání včetně odborné přípravy pro získání dovedností a do celoživotního učení

Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci

Zlepšení přístupu k ICT, využití a kvality ICT

Posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací

Technická pomoc

Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech odvětvích

Zvyšování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných subjektů a zlepšování účinnosti veřejné správy

Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a jejich řízení Podpora udržitelné a kvalitní zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil



Komunitně vedený místní rozvoj: Příležitost pro venkovské regiony Prostřednictvím komunitně vedeného místního rozvoje chce Česká republika v programovém období 2014–2020 investovat až 15 miliard korun. Co znamená zkratka CLLD a jaký je rozdíl mezi CLLD, SCLLD, LEADER a MAS? Jak, komu a na co budou moci příjemci v MAS předkládat své projekty? Všechny výše zmíněné zkratky představují klíčové pojmy, které zná téměř každý, kdo se podílí na přípravě podpory venkova v České republice z evropských fondů v programovém období 2014– –2020. CLLD (Community Led Local Development) znamená v češtině „komunitně vedený místní rozvoj“. Jde o označení přístupu, nebo můžeme říci i metody k realizaci místního rozvoje, především ve venkovských oblastech členských států Evropské unie. Principy CLLD mají primárně přispět k zapojení občanů do řešení sociálních, ekonomických a environmentálních výzev v místě, kde sami žijí, ať už s přispěním evropských fondů nebo prostřednictvím vlastního financování. Takové zapojení sice vyžaduje čas, ale za relativně malé finanční investice může mít podstatný vliv na vytváření nových myšlenek a společné převádění těchto myšlenek do praxe. Doplňuje tak obvyklý přístup „shora-dolů“, kdy o investicích v regionech rozhodují nezřídka nezúčastněně nadřízené orgány státní správy nebo samosprávy.

Zkratka CLLD se vžila jak pro označení uplatnění CLLD v rozvoji venkova prostřednictvím evropských fondů v ČR, tak pro označení samotného přístupu či metody a více méně i pro nástroj realizace – strategii komunitně vedeného místního rozvoje (SCLLD). Strategii CLLD dnes navíc řadíme k tzv. „integrovaným nástrojům“, které mohou po dohodě s řídícími orgány operačních programů kombinovat tvrdé investice s měkkými projekty z více zdrojů. Přístup CLLD už léta aplikují na venkově tzv. „místní akční skupiny“, které tvoří např. podnikatelé a podnikatelské asociace, místní úřady, sousedská a zemědělská sdružení apod., a to díky iniciativě LEADER. Zkratka „LEADER“ je francouzského původu a znamená „Vztah mezi jednotlivými aktéry v hospodářském rozvoji venkova“. LEADER funguje už od roku 1991 a od té doby prakticky zavádí metodu komunitně vedeného místního rozvoje v rozvoji regionů členských států EU. LEADER byl financován ze strukturálních fondů a z fondu pro rozvoj venkova. Iniciativa LEADER, která

má trvalou podporu EU od roku 1991, se stala důležitým prvkem politiky rozvoje venkova a je přijímána po celé Evropě. K 1. září evidovala Národní síť místních akčních skupin v Česku 179 místních akčních skupin. To představuje přibližně 92 % obcí v ČR a dopad na život necelých šesti milionů obyvatel. Strategii CLLD připravuje v Česku 178 místních akčních skupin. Předpokládá se podpora až 170 strategií CLLD s průměrnou alokací 120 milionů korun. CLLD bude podporováno zejména samostatnou prioritní osou 4 v Integrovaném regionálním operačním programu. Odhad alokací na CLLD v operačních programech, včetně tematického zaměření, přehledně znázorňuje následující tabulka. Daniel Konczyna, ondřej hora

CLLD V PROGRAMOVÉM ODBOBÍ 2014–2020 Plánovaná alokace (v mil. Kč)

Tematické zaměření CLLD v OP

IROP

10 207

Udržitelné formy dopravy Služby vedoucí k sociální inkluzi Podnikatelské aktivity v oblasti sociálního podnikání Infrastruktura zdravotnických služeb a celoživotního vzdělávání Ochrana kulturního a přírodního dědictví

OPŽP

500

Posílení biodiverzity – soustava NATURA 2000 a zvláště chráněná území

OPZ

1 730

Zapojení lokálních aktérů do snižování nezaměstnanosti a sociálního začleňování

PRV

3 080

Předávání znalostí, spolupráce a informační servis Rozvoj zemědělských činností a podnikatelských aktivit Předcházení lesním požárům a přírodním katastrofám Zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů Investice do hmotného majetku a lesnických technologií

OP PIK

0

Nepřímé využití CLLD, MAS pouze jako prostředek k navyšování absorpční kapacity a monitoringu problémů v území

OP VVV

300*

Nepřímé využití CLLD, MAS pouze jako prostředek k navyšování absorpční kapacity a monitoringu problémů v území

Celkem

15 817

Operační program

Data z listopadu 2014

* Jedná se pouze o pokrytí možných animačních nákladů


Chtěl bych, aby podmínky byly předvídatelné, tvrdí Rostislav Mazal Rostislav Mazal začínal na Ministerstvu pro místní rozvoj jako projektový manažer předstrukturálního fondu SAPARD už v roce 2001 a postupně se přes vedoucího oddělení monitoringu a analýz pro programy SROP a JPD 2 vypracoval až na pozici vedoucího oddělení řízení integrovaného operačního programu. V novém programovém období bude ředitelem odboru zodpovědného mimo jiné za řízení Integrovaného regionálního operačního programu. Přečtěte si, jak hodnotí začínající programové období 2014–2020.

1) Integrovaný regionální operační program je druhý největší operační program v Česku. Jaké příležitosti nabízí pro regiony a regionální partnery – kraje, města, obce, neziskovky a podobně v příštích letech? Které typy investic jsou podle vás v regionech klíčové? Když pominu setrvačné, ale ne nepotřebné investice, jako jsou silnice, školy a podobně, pro mě nejzajímavější a v Česku určitě ne zprofanovanou oblastí je sociální integrace. Je to poměrně náročné téma, není jednoduché o jeho užitečnosti přesvědčit širokou veřejnost a ne každý starosta si na to troufne. Když si ale vezmu ten trojlístek, který v IROP nabízíme, to znamená zázemí pro sociální služby, sociální bydlení a sociální podnikání, doplněné třeba ještě z OP VVV o inkluzivní vzdělávání, je to výborná paleta možností, jak reagovat na současné i dlouhodobé problémy. Jestli máme dnes v Česku přibližně 400 vyloučených lokalit, můžeme je díky evropským prostředkům dostat klidně o třetinu dolů.

Trojlístek, který v IROP nabízíme: ¤ zázemí pro sociální služby ¤ sociální bydlení ¤ sociální podnikání

2) Jednou z charakteristik nového programového období je i pozměněná organizační struktura operačních programů a fungování institucí spravujících peníze z evropských fondů, především regionálních rad. V čem očekáváte vyšší efektivitu nově navržené struktury a největší přínosy pro žadatele?

4) Velké aglomerace budou v nadcházejícím období v nové pozici díky integrované teritoriální investici. Obce na venkově získaly pro strategie komunitně vedeného místního rozvoje v IROP celou prioritní osu. V čem vidíte největší přínos integrovaných nástrojů pro rozvoj měst a obcí?

Přidaná hodnota bude určitě v tom, že podmínky budou jedny, stejné pro celou republiku. To je nejen transparentní, ale ulehčí to život například mnoha neziskovým nebo jiným organizacím, které realizují projekty v různých krajích. Jeden výklad pravidel přinese zjednodušení a především předvídatelnost. A když půjdu o úroveň výš než IROP, připravované evropské domy v regionech by byly velkým krokem dopředu. Příjemci by nemuseli lítat od domu do domu, vše by vyřídili na jednom místě.

Integrované investice nejsou něčím úplně novým, co by se nedalo dělat už v minulém období. Pokud bylo město osvícené, vědělo, že nechce uskutečnit jen sadu individuálních izolovaných projektů a přemýšlelo nad načasováním a provázaností, mohlo tak učinit. Dneska za největší přínos považuji to, že i ta města, která neměla tolik odvahy nebo vedla komplikovanou diskuzi uvnitř, jsou dnes nucena se takto zamyslet. Obrovskou přidanou hodnotou je už to, že se v území vydiskutují problémy, potřeby, možná řešení a konsenzuálně přijde řešení. To myslím kultivuje i společnost obecně.

Pojem partnerství prošel v posledních letech velkým vývojem. 3) Integrovaný regionální operační program bude nejen jedním z největších co do alokace, ale i co do organizační struktury. Jak spolupracujete s kraji a městy na hladkém průběhu realizace programu a projektů? Pojem partnerství prošel v posledních letech velkým vývojem, od dřívějšího téměř nuceného trpění neziskových organizací, až po dnešní pomalu nadvládu partnerů nad těmi, kteří připravují a rozhodují o nastavení programu. S územními partnery – kraji, městy, obcemi – je ale vztah nastavený velmi korektně a standardně. Jsme zastřešujícím programem pro integrované nástroje, které když se dobře uchopí, mohou přinést mnoho užitku. V tomto je důležité s partnery mluvit, poslouchat, navést je správným směrem, aby se netočili v kruhu, což se myslím daří.

5) Kdy očekáváte, že by mohli příjemci předkládat první projekty do IROP? Je to pořád ještě věštění z křišťálové koule, což ale neznamená, že by se program nepřipravoval. Již dnes ale vážně uvažujeme nad tím, že nebudeme moci čekat až na schválení programu a výzvy budeme vyhlašovat ještě před tímto oficiálním schvalovacím krokem. Důležité je mít s Evropskou komisí připomínky vydiskutované a uzavřené, o což se v současné době intenzivně snažíme. Určitě ale nepočítáme s tím, že by všechny výzvy byly vyhlášeny najednou – jsou jednodušší a složitější oblasti intervence, oblasti, které už ze současného období mají připravenou absorpční kapacitu, a naopak takové, které jsou inovativní, a tam teprve projekty vznikat budou. Osobně si myslím, že v dubnu nebo v květnu by se první jednodušší výzvy mohly vyhlásit. Velmi limitujícím faktorem je připravenost strategií – a to nejen těch integrovaných – v České republice, které jsou předpokladem čerpání. Evropská komise poměrně striktně a racionálně říká – měli byste vědět co, jakým způsobem a jakými prostředky chcete realizovat jako národní politiku nebo regionální politiku. To je obrovský úkol pro resorty a regiony.


Foto: Jiří Šlemar

Integrované řešení pro sociálně vyloučené lokality – příklad dobré praxe z Chanova Nové programové období klade velký důraz také na sociální oblast, konkrétně oblasti sociálních služeb, sociálního bydlení a sociálního podnikání. Tyto předpoklady jsou slibné pro sociálně vyloučené lokality, které se mohou s pomocí evropských peněz dostat ze „začarovaného kruhu“. Právě propojení sociálního bydlení s doprovodnými službami a zapojením místních komunit do rozhodování a správy přidělených objektů může zásadním způsobem pozvednout vyloučenou lokalitu a zvýšit kvalitu života jejích obyvatel.

Příkladem dobré praxe v této problematice může být sídliště Chanov na Mostecku, které je jednou z nejznámějších vyloučených lokalit v ČR. Město Most se však velmi nepříjemnou situaci na tomto sídlišti rozhodlo řešit, a připravilo koncept rozvoje dané zóny na léta 2009–2015, který propojuje celkovou rekonstrukci panelových domů doplněnou o sociální práce cílené na místní obyvatele. Právě tato kombinace aktivit je pro úspěch konceptu rozvoje klíčová, a tím jej také lze označit za příklad dobré praxe integrovaného přístupu v sociální oblasti.

Na opravu sídliště, tedy domů a veřejných prostranství, je vyčleněna částka přibližně 126 milionů korun z evropských dotací, přičemž celkové náklady mohou dosáhnout až 220 milionů korun. Celkem se na konci roku 2012 v Chanově uskutečnilo osm projektů včetně revitalizace veřejných prostranství za 24 milionů korun z evropských fondů. Nejvýznamnější součástí je kompletní rekonstrukce bloku 8, kde z původně zničených dvaceti čtyř bytových jednotek vzniklo třicet šest nových sociálních bytů. Jedná se o tzv. třístupňové propustné bydlení, které připravuje účastníka na samostatné nájemní bydlení, ideálně mimo sociálně vyloučenou zónu.

Integrovaný přístup je viditelný i v případě vytvoření polyfunkčního centra v Chanově. Toto centrum bude nabízet místním obyvatelům komplexní služby ve volnočasové, vzdělávací a sociálně právní oblasti a doplní tak nově rekonstruovanou zónu.

7) Pocházíte z Ostravy. Vybaví se vám některý z projektů financovaných z EU?

do Ostravy přijeli podívat, a vrátili se se slovy „nádhera, nevídané, zelená Ostrava“, určitě mi to udělalo radost. Město se neuvěřitelně posunulo dopředu. Naopak za nejvíce zmařenou investici mám projekt Moravskoslezské vědecké knihovny.

Mostecký příklad může být velmi zajímavou inspirací pro ostatní města potýkající se s problémem sociálně vyloučených lokalit tak, aby se v programovém období 2014–2020 úspěšně dařilo snižovat počet těchto lokalit a zapojovat místní obyvatelstvo do běžného života. Ondřej Hora

Pokračování rozhovoru s Rostislavem Mazalem 6) V čem vy osobně vidíte největší změny k lepšímu v novém programovém období 2014–2020? Použil bych bonmot jednoho kolegy, který říká, že zjednodušování je složitá věc. Ale vážně – chtěl bych, aby podmínky byly hlavně předvídatelné. Například jako je to s inflací, na níž trh dokáže racionálně reagovat, pokud je její vývoj předvídatelný. Obdobně usilujeme o to, aby podmínky čerpání byly co nejjednodušší, jednoznačné a předvídatelné, aby ke změnám nedocházelo příliš často.

Jenom když si vezmu Dolní oblast Vítkovice, neuvěřitelný celek několika projektů, nad tím srdce zaplesá. Když jsem před 18 lety studoval v Ostravě na vysoké škole a byli tam lidé z celé republiky, kteří se mě zeptali, co jim můžu ukázat, mohli jsme se podívat možná tak na kostel svatého Václava za Masarykovým náměstím. Tehdy nebyl ani Landek, nic dalšího. Když jsem nedávno několik lidí z Prahy přesvědčil, aby se

Ondřej hora, michal sobek


mapa operačních programů programové období 2014 –2020 operační program doprava

Integrovaný regionální operační Program

130,28 mld. Kč

128,07 mld. Kč

OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST 119,77 mld. Kč

ALOKACE: 57,81 mld. Kč / 44 % z OP



Železniční a vodní dopravní infrastruktura

Služby vedoucí k sociální inkluzi

Inovační výkonnost podniků

Multimodální doprava

Sociální podnikání

Spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích

Zvýšení využívání MHD v elektrické trakci

Infrastruktura zdravotnických služeb a péče o zdraví


Bezpečnost dopravního provozu ve městech

Infrastruktura pro vzdělávání a celoživotní učení


Snížení energetické náročnosti v bydlení

Výstavba a modernizace dálnic, rychlostních silnic a silnic sítě TEN-T Bezpečnost dopravy Podpora vozidel na alternativní pohon


Dopravní dostupnost regionů


Regionální mobilita, regionální silniční infrastruktura navazující na síť TEN-T Udržitelné formy dopravy Připravenost k řešení a řízení rizik a katastrof

659,41 mld. Kč

Energetická účinnost v podnikatelském sektoru Prvky inteligentních sítí v distribučních soustavách Inovativní nízkouhlíkové technologie při využívání druhotných surovin Účinnost soustav zásobování teplem Energetická bezpečnost přenosových soustav



Kulturní a přírodní dědictví

Konkurenceschopnost začínajících a rozvojových MSP

Systémy IKT pro veřejnou správu

celkem

Výroba energie z obnovitelných zdrojů

Dokumenty územního rozvoje


Komunitně vedený místní rozvoj na venkově Řídící a administrativní schopnosti MAS

Zbytek finanční alokace operačního programu je vždy vyčleněn na technickou pomoc. Data k 16. 11. 2014 Kurz k 16. 11. 2014 činí 27,66 Kč/EUR

Internacionalizace MSP Využitelnost infrastruktury pro podnikání Odborné vzdělávání v MSP ALOKACE: 20,47 mld. Kč / 17 % z OP

Pokrytí vysokorychlostním internetem Využití ICT pro konkurenceschopnost ekonomiky


OPERAČNÍ PROGRAM výzkum, vývoj a vzdělání

OPERAČNÍ PROGRAM životní prostředí

76,89 mld. Kč

73,02 mld. Kč

program rozvoje venkova 60,02 mld. Kč


Vznik a rozvoj malých podniků a diverzifikace nových pracovních míst

Posílení špičkového výzkumu

Zvýšit kvalitu pitné vody

Místní rozvoj ve venkovských oblastech

Zvýšení přínosů výzkumu a vývoje pro společnost

Čistota povrchových a podzemních vod


Povodňová ochrana a preventivní protipovodňová opatření


Usnadnění přechodu dětí na ZŠ Příprava pedagogických pracovníků Odborné vzdělávání pro potřeby trhu práce


Prevence vzniku odpadů Energetické využití odpadů Odstranění nepovolených skládek a ekologických zátěží


Přizpůsobení vzdělávání potřebám na trhu práce VŠ vzdělání pro socioekonomicky znevýhodněné skupiny obyvatel Vzdělávání lidských zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje Zkvalitnění vzdělávací infrastruktury

Operační program technická pomoc 6,09 mld. Kč


Posílení obnovitelných zdrojů energie Snížení energetické náročnosti veřejných budov


Regulace stacionárních zdrojů znečištění a lokálních topenišť

Operační program rybářství 0,83 mld. Kč


Jednotný monitorovací systém Vysoká úroveň elektronizace dat

Zvýšit míru zaměstnanosti podpořených osob Postavení žen a mužů na trhu práce Zvýšení kvalifikace pracovní síly a soulad s trhem práce Instituce veřejných služeb zaměstnanosti Systém dalšího vzdělávání ALOKACE: 17,71 mld. Kč / 30 % z OP

Lepší hospodaření s vodou, hnojivy a pesticidy

Systém sociálních služeb a služeb pro rodiny a děti

Předcházení erozi půdy

Péče o duševní zdraví, zdravý životní styl a prevence nemocí

Zvýšení konkurenceschopnosti prvovýrobců zapojením do zemědělsko-potravinářského řetězce Zvýšení hodnoty zemědělských produktů a zavádění systémů jakosti

Zvýšení hospodářské výkonnosti lesnických podniků Inovace, spolupráce a znalostní základna ve venkovských oblastech Inovace v zemědělství, lesnictví a produkci potravin Celoživotní vzdělávání v oblasti zemědělství a lesnictví

Zlepšení organizace trhu s produkty rybolovu


Investice do odvětví zpracování a uvádění produktů rybolovu na trh

Zvýšení kapacity předškolního, základního a středního vzdělávání

Technologický rozvoj, inovace a předávání znalost v akvakultuře


Uplatnitelnost sociálně vyloučených osob ve společnosti a na trhu práce

Podpora generační obměny v zemědělství

Posílení biodiverzity a funkce krajiny

59,47 mld. Kč

Posílení biologické rozmanitosti v územích NATURA 2000 a oblastech se zvláštními omezeními


Informovanost o evropských fondech u zájmových skupin Implementace evropských fondů na regionální úrovni

Snižování emisí skleníkových plynů v zemědělství

Zvýšení hospodářské výkonnosti, restrukturalizace a modernizace zemědělských podniků


Včasná příprava programového období 2021+

Využívání energie z obnovitelných zdrojů a odpadu pro účely biologického hospodářství

Monitoring kvality ovzduší

Kvalita prostředí v sídlech

Naplnění cílů Dohody o partnerství

Efektivnější využití vody a energie v zemědělství

operační program zaměstnanost

Zrovnoprávnění přístupu ke vzdělávání

Sociální ekonomika

Zapojení lokálních aktérů do řešení nezaměstnanosti a sociálního vyloučení na venkově ALOKACE: 3,04 mld. Kč / 5 % z OP

Efektivita a transparentnost veřejné správy ALOKACE: 1,11 mld. Kč / 2 % z OP

Sociální inovace a mezinárodní spolupráce

Operační program praha – pól růstu Čr 5,81 mld. Kč


Mezisektorová spolupráce podpořená regionální samosprávou Vznik a rozvoj znalostně intenzivních firem


Využití vědeckých poznatků v rybářství pro ochranu živočišných druhů


Konkurenceschopnost a bezpečnost malých a středních podniků

Energetické úspory v městských objektech

Sociální infrastruktura a podpora komunitních služeb

Zvyšování atraktivity využívání městské hromadné dopravy

Monitoring, kontrola a zvýšení institucionální kapacity

Obnova a ochrana vodní biologické rozmanitosti

Infrastruktura pro sociální podnikání


Programové období ve zkratkách Připravili jsme pro vás základní zkratky používané v novém programovém období.

Integrované územní investice jsou základním a také nejdůležitějším integrovaným nástrojem realizace integrovaných strategií v programovém období 2014–2020. Pro Ostravskou aglomeraci znamená využívání toho nástroje velmi atraktivní příležitost pro uskutečnění komplexních investic z evropských peněz, a to jak do infrastruktury, tak i do měkkých projektů. Výhodou ITI je také to, že umožňuje kombinovat podporu z více prioritních os jednoho či více operačních programů.

Tato zkratka znamená Strategii pro komunitně vedený místní rozvoj (vycházející z anglického „Community led local development“), tedy pro místní rozvoj vedený tzv. místními akčními skupinami. Místní rozvoj je založen na spolupráci správních území obcí za účelem rozvoje venkovských oblastí. Místní akční skupiny mají předem danou velikost, a to v rozmezí od 10 000 do 100 000 obyvatel.

Sdružený akční plán představuje nástroj, který umožňuje zaměřit řízení ke konkrétním výstupům a výsledkům. Aby však mohl být tento nástroj uplatněn, je potřeba spolehlivě definovat cílové hodnoty těchto výstupů a výsledků. Členským státům Evropská komise neukládá konrétní oblasti, ve kterých mohou koncepci SAP použít. Proto se jeho využití může týkat např. zapojení mladých lidí do zaměstnání, ale také technické pomoci.

á z nich o kter c , e ít V

Dohoda o partnerství představuje základní strategický dokument vypracovaný Českou republikou společně s partnery a v souladu s přístupem založeným na víceúrovňové správě, který stanoví strategii, priority a opatření České republiky v otázkách čerpání finančních prostředků z fondů EU v programovém období 2014–2020. Evropská Komise schválila Dohodu o partnerství v polovině srpna letošního roku.

ná? zname

Číslovka 15 označuje počet operačních programů spolufinancovaných z evropských strukturálních a investičních fondů, které budou v ČR využívány v programovém období 2014–2020. Těchto 15 operačních programů zahrnuje i 5 programů přeshraniční spolupráce, které budou vymezeny stejně jako v programovém období 2007– –2013. 5 z 10 zbylých operačních programů bude možno financovat z více než jednoho zdroje, přičemž nejčastěji se jedná o kombinace Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti.

Územní dimenze představuje možnost směřovat finance z evropských fondů do konkrétních typů území, například těch potýkajících se se socioekonomickými problémy. Smyslem územní dimenze je snaha snížit rozdíly mezi regiony a posílit takto znevýhodněná území právě pomocí přesného zacílení investic. Územní dimenze je zakotvena v Národním dokumentu k územní dimenzi na státní úrovni, stejně tak jako v Dohodě o partnerství na úrovni evropské.

, ravidla nční p a n n fi fo jí lních stavu uk turá 3 př e d tr o + s n n e ta z a s ly n+2 í přídě byly do n e č e n Pojmy o ž r d ů í u žit y, m i se říd ti. Pok a dr žnos ostředk y v yu k ter ým du s ou r n K autom p . o í F it n š č a u n r z a dů ce n e n c fi o data vé dota dě, kdy do k veného íští rozpočto era č íp y ř v p ř v p zí středk y latby. o r Komise rušení dochá p byly o p uz +2) ne o žádosti tickém roku (n předloženy také pr 0 o 1 h 0 é 2 h u k ly n y o dr u e r b ž e o u n d eb o (a až prodlo pány, n členské státy termín to n te vé ) je Pr o no galsko a Por tu Řecko ). 3 Národní stálá konference je orgán ok y (n+ na tři r ustanovený za účelem zajištění vzájemné koordinace státu s partnery v regionech, při implementaci územní dimenze a realizaci Dohody o partnerZkratka pro regionální akční plán, kteství v programovém období 2014– rý je základním nástrojem provazují–2020. Stejně tak bude NSK dohlížet cím aktivity realizované v rámci územna efektivní zacílení intervencí do poní dimenze operačních programů třebného území, synergie při vyhlašos ostatními regionálními rozvojovými vání výzev a slaďování regionálních aktivitami. Regionální akční plány bua integrovaných strategií se strategiedou uskutečňovat jednotliví aktéři na mi na národní úrovni. území kraje, a propojí potřeby strategického rozvoje kraje s národní úrovní, tedy priority strategie příslušného kraje s prioritami Strategie regionálního rozvoje ČR.

Neboli integrovaný plán rozvoje území, je jedním z integrovaných nástrojů realizace integrovaných strategií využívaných v programovém období 2014–2020. Na rozdíl od integrovaných územních investic budou tento nástroj využívat menší krajská města a jejich spádová území, nikoliv tedy aglomerace. IPRÚ ovšem funguje na podobném principu jako ITI, a to tak, že umožňuje kombinovat podporu z více prioritních os jednoho či více operačních programů.


Program rozvoje venkova je nástrojem čerpání dotací z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. PRV má přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských podniků, podpořit generační výměnu v nich a vytváření nových pracovních míst. Stejně tak má tento program za úkol zachovat a zlepšit stav ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím, a zajistit efektivní nakládání s environmentálně šetrnými energiemi.

Agentura pro sociální začleňování bude mít na starost podporu obcí při začleňování obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách, ať už při mapování a detailní identifikaci problémů nebo pomoci při získávání finančních prostředků. Agentura dále podporuje spolupráci města, obcí a všech místních aktérů v řešení sociálního začleňování a funguje také jako prostředník mezi komunální a státní správou při vytváření a koordinaci politiky sociálního začleňování.

Spolek pro obnovu venkova byl založen již v roce 1993 a má za úkol přispívat k obnově venkova, a to jak z hlediska prohloubení společenského a duchovního života na venkově, posílení hospodářské stability a prosperity venkova, nebo podněcování místního obyvatelstva k dobrovolné aktivitě na podpoře rozvoje obce či místních sdružení.

Národní dokument k územní dimenzi má za úkol identifikovat průniky intervencí operačních programů do území, a snaží se je koordinovat tak, aby vedly k vyváženému rozvoji daného území. Takto vytvořená územní dimenze poslouží jako podklad pro diskuzi partnerů v regionech tak, aby byli schopni vyčlenit odpovídající objem finančních prostředků a vytvořit vhodné integrované nástroje pro její realizaci.

Asociace krajů České republiky je nevládní a zájmová organizace, která byla zřízena v roce 2001 na základě společného prohlášení hejtmanů a pražským primátorem, kdy zakládajícími členy byli hejtmani poloviny krajů. Na konci roku 2003 se však k asociaci připojily všechny zbylé kraje, čímž tato asociace získala zastoupení napříč celou Českou republikou. AKČR má za úkol hájit a prosazovat společné zájmy jejich členů, včetně vzdělávání krajských zástupců a reprezentace krajů v zahraničním styku.

Odbor rozvoje a strategie regionální politiky spadá pod Sekci evropských programů na Ministerstvu pro místní rozvoj, a zajišťuje působnost ministerstva jakožto ústředního orgánu pro regionální politiku. Odbor nese odpovědnost rovněž za konání Národních stálých konferencí a přípravu metodických podkladů pro integrované nástroje včetně realizace strategie regionálního rozvoje ČR.

Územně analytické podklady jsou zpracovávány na základě stavebního zákona, a mají za cíl zjišťovat a vyhodnocovat stav a vývoj území na základě dat poskytovaných Českým statistickým úřadem. ÚAP jsou dále jedním z podkladů pro pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejích změn a pro rozhodování v území. Tyto podklady také definují hodnoty a limity využití území.

Sdružení místních samospráv je nevládní apolitickou organizací s celostátní působností, která sdružuje a hájí zájmy obcí a měst v ČR. Ze širokého spektra aktivit ve prospěch samospráv lze zmínit především prosazování spravedlivého dělení daňových výnosů mezi obce a města v ČR. Stejně tak toto sdružení poskytuje platformu obcím a městům pro řešení problémů a otázek, které se dotýkají samospráv, a pro spolupráci s nevládním (neziskovým) sektorem.

Cílem Metodického pokynu pro využití integrovaných nástrojů v období 2014–2020 je poskytnout řídicím orgánům programů Evropských a strukturálních investičních fondů a budoucím nositelům integrovaných nástrojů jednotný a závazný postup při realizaci nových integrovaných nástrojů, tedy ITI, IPRÚ a CLLD.

ho ouzské z franc í ře z p á h c y češtin tka po a r o k d z , tví, Tato nérale ředitels on g é erální n tra e is G Directi in ko ro adm k teré ého ja čení p a kládan , n z ie o n řuje ké U or g a a v yjad otk y Evrops n Komisi d é . je k s í p n tiv v ro rstvům hu k E ministe ře h íc ve v z ta odpovídají ln ener á ě EU 36 g zkratnizačn 9 9 má 9 čovány nou 1 a n u z k o o u z o a Od r r js ý v í, k teré e také lížení h ditelstv notlivé DG s o d a ed ravě o přík kami. J dílejí na příp a J litik y. po o u p o ajíí r n ě z m ohe , z a bý v lizaci k G REGIO DG ENV D ř. na r e a p a n o , neb uvést olitikou klad lze nální p středí. io o g r e p r o e Ondřej Hora, cí s ivotníh ž h c á k Daniel Konczyna v otáz

1 0 | a p r o p ó | LISTOPAD 2 0 1 4 | t é m a | E v r o p s k é s t r u k t u r á l n í a i n v e s t i č n í f o n d y

Vladimír Gelnar: Bude daleko těžší reagovat na aktuální potřeby regionu Připravoval a z pozice vrchního metodika řídí Regionální operační program Moravskoslezsko 2007–2013. Nyní pomáhá s nastavením Integrovaného regionálního operačního programu 2014–2020. Vladimír Gelnar, zástupce ředitelky Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko, se v evropských fondech a financování projektů pohybuje jako ryba ve vodě. V Česku patří mezi ty nejpovolanější.

Programování fondů je více podřízeno struktuře ministerstev, než problémům, které mají fondy řešit

Vladimír Gelnar Od roku 2007 pracuje na Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko ve funkci vedoucího odboru programování a metodiky a je také zástupcem ředitelky úřadu. Absolvoval hutnickou fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě, od roku 1974 do roku 1994 pracoval v Hutním projektu Ostrava jako projektant a vedoucí oddělení v odboru automatizace, od roku 1994 do roku 2006 na Agentuře pro regionální rozvoj (ARR) jako projektový manažer, od roku 2002 jako člen představenstva. V agentuře spolupracoval na plánování a realizaci regionálních programů Phare, řídil program ověřování strukturálních fondů v mikroregionu Jeseníky, spolupracoval a zpracování Programu rozvoje Moravskoslezského kraje a strategiích rozvoje měst. Koordinoval také přípravu Regionálního operačního programu Moravskoslezsko.


Jak hodnotíte dosavadní postup realizace Regionálního operačního programu Moravskoslezsko (ROP MS) z pohledu rychlosti a efektivity čerpání evropských peněz?

Pokud byste měl porovnat ROPy a IROP, které, z vašeho pohledu nejdůležitější, tematické oblasti bude nově IROP podporovat? S čím se naopak v IROPu oproti ROPu nepočítá?

Slovo čerpání v souvislosti se strukturálními fondy není myslím nejvhodnější. Prostředky z fondů by měly být investovány a investice jak známo mají přinášet užitek. Rychlost investování prostředků ROP Moravskoslezsko byla ovlivněna několika vnějšími vlivy. Jednak přišly politické změny, zrušení již schváleného velkého projektu Moravskoslezské vědecké knihovny a přesun prostředků na v té době nepřipravené projekty zdravotnictví. Ještě významnější byly dozvuky ekonomické krize, které po roce 2010 srazily ceny stavebních zakázek na 60 %, a devalvace koruny. Nebýt těchto vlivů, měli bychom všechny prostředky investovány, tedy přiděleny projektům již v průběhu roku 2013. Na druhé straně jsme v letech 2013–2014 mohli investovat o 3 miliardy korun více, než jsme původně plánovali. Jak efektivně byly prostředky investovány, ukáže čas. Pokud bude za 10 let 80 % těchto investic nadále fungovat, můžeme prohlásit, že jsme investovali efektivně.

Některé oblasti, jako například rozvoj cestovního ruchu, v IROP nejsou, protože jejich podporu ESI fondy nového programového období neumožňují. Významně mi tam chybí podpora regenerace upadajících částí měst, která byla docela úspěšná v Integrovaném operačním programu. Z ROPů do IROP přechází podpora dopravy, a to jak rekonstrukce silnic, tak i podpora veřejné dopravy, částečně také podpora integrovaného záchranného systému, nebo regenerace kulturních památek, zdravotnictví, sociálních služeb a sociálního podnikání. Nově proti ROPům bude podporováno lepší využití energie v bytových domech, zejména tedy zateplování, regulace a efektivnější a čistší zdroje jejich vytápění.

Velkou změnou v novém programovém období je sloučení sedmi regionálních operačních programů pod jeden společný – Integrovaný regionální operační program (IROP). Co tato změna podle vás přinese z pohledu příjemců dotací? Změna ze sedmi na jeden společný operační program je nepříjemná z hlediska možnosti přizpůsobení operačního programu potřebám jednotlivých regionů. Podstatnější změnou je však obsah tohoto společného operačního programu, který myslím podporuje oblasti důležité zejména z pohledu ministerstev, méně už potřeb krajů, měst a obcí. Nabízí se spojitost s prvním programovým obdobím v letech 2004–2006, kterého se účastnila také Česká republika. Je tedy možné vypozorovat jakýsi návrat k původnímu konceptu struktury Společného regionálního operačního programu (SROPu). Do jaké míry lze vycházet ze zkušeností s touto původní strukturou SROPu? Díky Bohu jsme o osm let dále a my všichni včetně kolegů z MMR jsme se poučili, takže zatím návrat ke konceptu SROPu alespoň z hlediska řízení operačního programu nehrozí. Na druhé straně byl SROP z hlediska obsahu vstřícnější k reálným potřebám území.

jsme o 8 let dále

a všichni včetně kolegů z mmr jsme se poučili...

Co přesně vytýká Evropská komise (EK) IROPu, případně kterých aktivit se připomínky týkají? Vnímáte tyto připomínky jako opodstatněné? Připomínky Komise k samotnému IROP považuji za technické a řešitelné. Za zásadní považuji připomínku, nebo spíše povzdech, který Komise vznesla v březnu k Dohodě o partnerství: However the structure of proposed OPs is above all oriented to the CZ administrative structure, i.e. ministries. Therefore it remains questionable whether this is the optimal programming architecture to achieve planned results. Tato připomínka vystihuje bídu programování strukturálních, nyní ESI fondů v ČR, které je mnohem více podřízeno struktuře ministerstev, a nikoliv problémům, které mají fondy řešit. V novém programovém období budou využity nové integrované nástroje a v souvislosti s nimi bude uplatněn princip multifondovosti. Jak může Moravskoslezský kraj využít právě těchto dvou atributů?

Jak podle vás může sloučení ROPů do jediného operačního programu ovlivnit rozvoj Moravskoslezského kraje, resp. ostravské aglomerace?

Multifondovost, která by umožnila podporu komplexnějších projektů v českých operačních programech, nakonec nebyla uplatněna. Náhradou je využití integrovaných nástrojů, jako je Integrované územní investice nebo komunitní místní rozvoj. Zejména ITI jsou použity jako berlička, náhradní způsob, jak získat podporu z více operačních programů. Trochu mám obavu, zda budou opravdu fungovat tak, jak zní jejich název, tj. poskytovat integrované (komplexní) řešení konkrétních problémů určitého území.

Bude daleko obtížnější reagovat na aktuální potřeby regionu. Intervence bude nutno plánovat dlouhodobě dopředu, vzhledem k tomu, že schvalování plánů výzev bude trvat odhadem nejméně půl roku a jejich změny rovněž. Na druhé straně to alespoň přiměje reprezentace regionu a měst dlouhodoběji plánovat.

Do IROPu byla postupem času zakomponována také samostatná prioritní osa pro komunitně vedený místní rozvoj, který bude jedním ze tří integrovaných nástrojů v novém programovém období. Jak vnímáte tento krok a proč podle Vás nemají i ostatní integrované nástroje svou prioritní osu?

V průběhu roku koncept IROPu procházel nejrůznějšími změnami a úpravami. Jaký je současný stav vyjednávání IROPu? Jak jste Vy osobně spokojen s jeho současnou podobou?

Vyčlenění komunitního místního rozvoje v IROP do samostatné prioritní osy je správné. Chybí tomu však druhý krok, kterým by mělo být umožnění podpory i jiných aktivit, než které jsou definovány v prioritních osách 1–3 IROP. Obávám se, že z aktivit, které IROP umožňuje, nemají MAS prakticky žádný prostor je využít. Za správné bych považoval i vyčlenění ITI do samostatné prioritní osy, které by opět mělo být doprovázeno určením aktivit specificky podporovaných pouze v ITI ve městech.

Spokojen nejsem, jak jsem uvedl, chybí mi tam podpora regenerace měst, kde vidím velký prostor pro uplatnění evropských peněz. Dále mi vadí, že do IROP nebyla zahrnuta i podpora měkkých částí projektů, zejména v oblasti vzdělávání a sociálních služeb. Toto se bude pracně a těžkopádně nahrazovat tzv. integrovanými nástroji. To je bohužel způsobeno také tím, že jednotlivá ministerstva úporně brání své v uvozovkách kompetence často i na úkor logiky intervencí.

Ondřej Hora, Michal Sobek


To nejzajímavější o evropských penězích v Moravskoslezsku

Řekněte svým přátelům o vašem projektu na Facebooku

gplus.to /nejkacka

www.youtube.com /user/nejkacka

facebook.com/nejkacka.eu

Zajímavosti a novinky o budoucnosti politiky soudržnosti a přípravách na období 2014+ v našem kraji

Vydavatel / Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko / Na Jízdárně 2824/2, 702 00 Ostrava / tel.: 552 303 501 / IČO: 75082616 Redakce / Úřad Regionální rady Moravskoslezsko / Na Jízdárně 2824/2, 702 00 Ostrava / [email protected] / tel.: 552 303 549 Kontaktní osoba / Michal Sobek / tel.: 552 303 549 ISSN tištěné 1802-7814 / ISSN on-line 1802-7822 / Evidenční číslo MK ČR E 17835

Pět věcí, které byste měli

Recommend Documents