Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Zdanění darování v Evropě, zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny

Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva

Diplomová práce

Zdanění darování v Evropě Radek Pavlačka 2005/2006

„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Zdanění darování v Evropě, zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny.“

OBSAH

1. Úvod..................................................................................4 2. Pojem „Daň“ ....................................................................6 3. Darování z hlediska soukromého práva.......................12

4. Historie zdanění darů v ČR ..........................................14

5. Prameny práva v ČR.....................................................15

5.1. Vnitrostátní................................................................................. 15

5.2. Komunitární ............................................................................... 15

6. Prvky darovací daně......................................................16

6.1. Subjekty daně ............................................................................. 16

6.2. Předmět daně .............................................................................. 18

6.3. Základ daně ................................................................................ 28

6.4. Sazba daně.................................................................................. 32

6.5. Korekční prvky........................................................................... 35

6.6. Rozpočtové určení ...................................................................... 41

6.7. Správce daně .............................................................................. 41

6.8. Podmínky placení ....................................................................... 42

7. Vybrané země Evropy ...................................................46

7.1. S darovací daní ........................................................................... 46

7.2. Bez darovací daně ...................................................................... 67

8. Závěr...............................................................................69 9. Resumé ...........................................................................72

10. Přílohy ............................................................................74

11. Literatura.......................................................................75

1. Úvod Daně jsou nedílnou součástí života lidí. Platily se a platí se z nejrůznějších věcí

a činností, např. soli, kočárů, koní, piva, hracích automatů, prodeje, příjmů atd. Proto snad nikoho nepřekvapí, že je zdaněno i poskytnutí daru.

Cílem sepsání této práce je snaha o poskytnutí informací o způsobu zdaňování

darů v jednotlivých evropských státech. Nebudou však probírány všechny země

Evropy, ale pozornost bude věnována především zemím tvořícím Evropská společenství (pro zjednodušení bude nadále používáno při vědomí určité

terminologické nepřesnosti pojmu „země Evropské unie“ nebo zkráceně „EU“). Toto zaměření je vcelku logické vzhledem k nedávnému vstupu České republiky

do EU a s tím spojenými změnami v právní řádu ČR, které tento vstup již přinesl a díky normotvorné pravomoci orgánů EU v budoucnu jistě ještě přinese.

S členstvím v EU souvisí také úplné uvolnění pohybu českých občanů. Je proto mým skromným přáním, aby nástin informací o zdanění darů v těchto státech, jenž je uvedený na následujících stranách poskytl čtenáři základní informace o právní

úpravě v jím požadované zemi. Říkám nástin, neboť rozsah práce by zdaleka

přesáhlo, kdyby zde měl být podán úplný a komplexní právní rozbor daňových

předpisů týkajících se darů a uplatňovaných v každé jednotlivé zemi. Tato práce je pojata spíše jako srovnání české darovací daně, nebo lépe řečeno jejích prvků,

se způsoby zdaňování darů užívanými ve vybraných státech Evropy. Z tzv. starých členů EU bude pojednáno o Belgii, Dánsku, Finsku, Francii, Irsku, Itálii, Německu,

Nizozemí, Portugalsku, Rakousku, Řecku, Španělsku, Švédsku a Velké Británii. Chybí tedy pouze Lucembursko. Tzv. noví členové budou zastoupeni Estonskem, Litvou, Maďarskem, Polskem, Slovenskem a Slovinskem. Nedojde tak ke srovnání

Kypru a Malty. Posledně jmenovaný je vynechán z toho důvodu, že právě v této době (tj. přelom roku 2005 a 2006) probíhá na Maltě legislativní proces, jehož výsledkem má být, dle sdělení tamějšího ministerstva financí, podstatná změna zákonů upravujících zdaňování darů. Bylo by neefektivní psát o něčem, co již

v době tisku s velkou pravděpodobností nebude platné. Jako představitel států usilujících o vstup do Evropské unie bylo vybráno Chorvatsko. Při jeho výběru bylo přihlédnuto i k velké navštěvovanosti této země českými turisty. Dalšími

zeměmi jsou ekonomicky vyspělé státy Evropy, Norsko a Švýcarsko, a jeden stát, 4

který se vzpamatovává ze své bouřlivé minulosti, a to Srbsko a Černá Hora (dále jen „Srbsko“).

První dvě kapitoly budou věnovány teoretickým otázkám. Nejdříve bude

uvedeno něco málo o daních, potom bude probráno darování z hlediska odvětví

soukromého práva. Při pozdějším rozboru předmětu darovací daně uvidíme,

že darování z pohledu soukromého práva je daleko užším pojmem než předmět darovací daně.

V další kapitole se již, přes krátkou zmínku o historii zdanění v České republice,

dostaneme k právním předpisům platným ke dni sepsání této práce, které upravují darovací daň v ČR.

Jádro práce je v kapitole šesté nazvané „Prvky darovací daně“, ve které budou

rozebrány jednotlivé prvky české darovací daně. Charakteristiky těchto prvků budou ihned srovnávány se zahraničím.

V následující kapitole budou přehledně uvedeny informace o způsobu zdaňování

darů ve výše uvedených zemích. Jsem si vědom toho, že se tak objeví některé údaje již dříve uvedené. Tuto duplicitu však považuji za potřebnou nejen pro snazší

orientaci v předchozím textu, ale i pro pohodlnější nalezení relevantních informací o jednotlivých státech.

V závěru bude zhodnocena úprava darovací daně vzhledem k výsledkům

srovnání a bude poskytnut návrh na úpravu darovací daně, při zachování její existence.

Většina informací použitých v této práci byla získána z anglicky psaných

materiálů,

proto

je

možné,

že

dojde

k terminologickým

nepřesnostem,

ať už zaviněným mým překladem nebo překladem z národního jazyka

do angličtiny. Zároveň považuji za nutné upozornit, že je vždy nezbytné ověřit platnost právních předpisů.

Na tomto místě bych rád poděkoval panu JUDr. Ing. Michalovi Radvanovi za

velmi cenné připomínky a rady.

5

2. Pojem „Daň“ Zdanění znamená uvalení daně na předmět daně.1 Daň je pojmem ekonomickým

i právním.

Daň je povinná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba

neúčelová, neekvivalentní a pravidelně se opakující buď v časových intervalech (např. každoroční placení daně z příjmů), nebo při stejných okolnostech

(tj. při vzniku určité finanční skutečnosti, např. při každém převodu nemovitosti). Je

nenávratná.2

charakterizována?

Co

tedy

chápeme

pod

přívlastky,

kterými

byla

daň

V prvé řadě je třeba říci, že daně mohou být uloženy, dle ustanovení Listiny

základních práv a svobod (dále jen “LZPS”), pouze na základě zákona a jedině zákon stanovuje povinnost daně platit.3

Daň je neúčelová, protože nikdo v okamžiku, kdy daň platí, neví, co bude

z těchto prostředků financováno. To daně odlišuje od poplatků, které se platí jako částečná úhrada nákladů spojených s činností státních orgánů nebo za oprávnění

poskytovaná poplatníkovi. Od poplatků se dále liší svou pravidelností a neekvivalentností.

Neekvivalentnost

spočívá v tom, že výše finančních prostředků, jakou

jednotlivec přispívá do veřejného rozpočtu, nemá žádný nebo téměř žádný vztah

k tomu, v jaké výši a zda bude tento jedinec spotřebovávat statky hrazené z tohoto rozpočtu. Může se tak stát, že jeden poplatník získá z veřejných prostředků větší

užitek ve srovnání s jiným. Daně jsou určeny k hrazení veřejných služeb (statků), které poskytuje stát sám, neboť tyto veřejné statky nemohou být zajišťovány a poskytovány prostřednictvím tržního systému v důsledku jeho selhání. Jsou jimi

uspokojovány potřeby, které buď vznikají společnosti jako celku (např. obrana státu proti vnějšímu nepříteli) nebo je efektivnější je hradit ze společných zdrojů. Je-li

daň správně vypočtena, nevrací se tato platba poplatníku (za určitých okolností

Velký slovník naučný m/ž. Praha: DIDEROT, 1999, str. 1652. Kubátová, K. in Kubátová, K., Vítek, L. Daňová politika. Praha: CODEX BOHEMIA, 1997, str. 9. 3 Čl. 11 odst. 5 usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práva a svobod. 1

2

6

přichází v úvahu vrácení části daně, jde-li o přeplatek). Tato její vlastnost ji odlišuje především od půjčky.

V našem právním řádu není pojem „daň“ nijak přesně definován. Je nutné odlišit

legislativní zkratku daň použitou v zákoně o správě daní a poplatků (zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), jejíž obsah je určen především § 1 odst. 1 tohoto zákona.4 Touto zkratkou jsou myšleny nejen daně v užším

ekonomickém smyslu, ale také jiné dávky jako poplatky, odvody, zálohy a další dávky.

K základním konstrukčním prvkům daně patří daňový subjekt, objekt, základ

daně, sazba daně, korekční prvky, rozpočtové určení daně, správce daně a podmínky placení.5

Daňový subjekt je osoba, která je ze zákona povinna daň odvádět nebo platit.

Vystupuje obecně ve dvou polohách, a to jako poplatník a plátce. Daňovým

subjektem mohou být i jiné osoby, které určí zákon, např. právní nástupce, ručitel.

Všechny daňové subjekty mají v daňovém řízení před správcem daně stejná

procesní práva a povinnosti. Jejich právem a povinností je úzce spolupracovat se správcem daně při správném stanovení a vybrání daně. Dle zákona o správě daní

a poplatků (dále jen “ZSDP”) je poplatníkem osoba, jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani 6 a plátcem daně je osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků nebo

sraženou poplatníkům 7. Plátce má tedy povinnost daň vypočítat, vybrat nebo srazit

a v určené lhůtě odvést správci daně. Poplatník je konečným nositelem daně,

jeho majetek se o zaplacenou daň sníží. V obou případech může jít jak o osobu fyzickou, tak osobu právnickou.8 U některých daní je poplatník totožný s plátcem

daně.

Objektem daně nebo také předmětem daně rozumíme hmotně právní skutečnost,

se kterou zákon spojuje daňovou povinnost. Stručné vymezení předmětu daně

Srov. Mrkývka, P. in Mrkývka, P. a kol. Finanční právo a finanční správa. 2. díl. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004, str. 5. 5 Mrkývka, P. in Mrkývka, P. a kol. Finanční právo a finanční správa. 2. díl. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004, str. 9. 6 § 6 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 7 § 6 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 8 Právnickými osobami jsou dle ustanovení § 18 odst. 2 OZ sdružení fyzických a právnických osob, účelová sdružení majetku, jednotky územní samosprávy a jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon. 4

7

se zpravidla objevuje v názvu daně. Vančurová dělí objekt zdanění do čtyř skupin: hlava, majetek, spotřeba a důchod.9 Objekt daně říká, co je důvodem stanovení daňové povinnosti.

Základ daně je kvantitativně vymezený (konkretizovaný) předmět daně. Určuje

tedy, z čeho se daň vyměřuje. Jednotkou míry jsou především peněžní jednotky

(daně valorické), ale také hmotnost, množství, rozloha (daně specifické). Základ daně se stanoví podle účetní uzávěrky poplatníka, hrubé mzdy, úředním odhadem

apod. Základ daně může být upravován o zákonem stanovené výjimky ze základu

daně, např. daňové minimum jako hranice základu, pod níž se daň nevybere nebo částky, o kterou se sníží základ daně nebo daň.

Sazba daně je elementem určujícím výši daně ve vztahu k daňovému základu.

Dle druhu základu daně lze rozlišovat jednotnou sazbu daně, tj. takovou, která je

stejná pro všechny typy a druhy předmětu daně (např. sazba daně z převodu nemovitostí), a diferencovanou sazbu daně, jejíž velikost se liší podle druhu

předmětu daně, resp. jeho kvality (např. sazba daně z přidané hodnoty).10 Nebo

můžeme sazbu daně dělit na pevnou a procentní (poměrnou, relativní). Pevná sazba

je taková, která je stanovena jako pevná částka bez ohledu na peněžní ocenění základu daně. Procentní pak udává podíl ze základu daně. Procentní sazba může mít

povahu lineární, progresivní nebo degresivní sazby. O lineární sazbě hovoříme v případě, je-li různý základ daně zatížen stejnou sazbou daně, sazba je tedy

nezávislá na změnách ve výši základu daně (např. sazba daně z převodu nemovitostí). Progresivní sazbu daně můžeme charakterizovat jako sazbu

vzestupnou tzn., že při zvětšování základu daně roste procento sazby daně, a degresivní sazba daně je opakem progresivní, a tedy sazbou sestupnou, kdy se při vyšším základu daně snižuje procento sazby daně. Progresivní sazby mohou být

progresivně klouzavé nebo stupňovité. Při sazbách progresivně stupňovitých,

kterých se používá velmi málo, dochází při přechodu z jednoho pásma do druhého

k poměrně ostrému zvýšení daně, při sazbě progresivně klouzavé je tento přechod pozvolný. Z hlediska legislativní techniky je to zajištěno tak, že u sazeb progresivně

stupňovitých se vyšší procentní sazba uplatňuje vždy na celý základ daně, zatímco Vančurová, A. in Vančurová, A. a kol. Daňový systém ČR 2000 aneb učebnice daňového práva. Praha: VOX, 2000, str. 12. 10 Srov. Vančurová, A. in Vančurová, A. a kol. Daňový systém ČR 2000 aneb učebnice daňového práva. Praha: VOX, 2000, str. 17. 9

8

u sazeb progresivně klouzavých jen na část daňového základu, která přesahuje určitou hranici, přičemž na zbývající (nižší) část základu daně se i nadále uplatňuje

nižší procentní sazba, propočtená případně do absolutní částky v peněžních jednotkách.11

Existuje-li, buď přímo ze zákona nebo na základě individuálního správního aktu

správce daně, možnost snížení nebo zvýšení daně, pak hovoříme o korekčních prvcích daně. Daň snižují daňové úlevy, slevy na dani, odpočty od základu daně nebo osvobození od daně. Sleva na dani snižuje výši daně, odpočet snižuje základ

daně. Osvobození od daně je zproštěním povinnosti platit daň. Je vázáno na splnění zákonem stanovených podmínek.

Rozpočtové určení znamená, do kterého z veřejných fondů (rozpočtů) plyne

výnos z daně. Výnos daně může náležet celý výhradně do jediného rozpočtu nebo se jednotlivé fondy o výnos daně dělí, pak záleží také na poměru rozdělení. Daň

může být příjmem státního rozpočtu, rozpočtu územního samosprávného celku nebo státního fondu.

Správce daně je orgán veřejné správy vykonávající správu daně, čímž se rozumí

oprávnění činit opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových povinností daňovými subjekty.12 Dle ZSDP jsou správci daně

územní finanční orgány 13 a další správní i jiné státní orgány České republiky, jakož

i orgány obcí v České republice věcně příslušné podle zvláštních zákonů ke správě daní.14

Pod termínem podmínky placení pak chápeme ustanovení týkající se termínu

placení daní, zásady placení a platebně technické podmínky. Je třeba rozlišovat lhůtu k podání daňového přiznání a splatnost, což je okamžik, se kterým zákon spojuje provedení příslušné platební povinnosti poplatníkem. Daně mohou být

placeny jednorázově (např. daň dědická), ve splátkách (např. daň z nemovitostí) nebo zálohově (např. daň z příjmu fyzických osob). Splátky se využívají u daní, kde je již k prvnímu dni zdaňovacího období známa výše daňové povinnosti.

Zálohově se platí daně, jejichž výše se zjišťuje až po skončení zdaňovacího období. Karfíková, in Bakeš, M. a kol. Finanční právo. 3. aktualizované vydání. Praha: C.H.Beck, 2003,str. 191. 12 Ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 13 Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 14 Ustanovení § 1 odst. 3 z. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 11

9

Po přesném stanovení daňové povinnosti dojde k zúčtování záloh a daňovému subjektu poté vzniká buď daňový nedoplatek, v případě, že jsou zaplacené zálohy

nižší než daňová povinnost, nebo daňový přeplatek, pokud zaplacené zálohy

přesahují daňovou povinnost. Daně se platí na základě daňového přiznání nebo formou srážek u zdroje příjmů. Pod pojem platebně technické podmínky pak řadíme stanovení účtu, resp. podúčtu správce daně, variabilní symbol, konstantní symbol apod.

Daně můžeme klasifikovat podle nejrůznějších hledisek a metod. Karfíková

rozlišuje daně na přímé a nepřímé (rozdíl vidí v několika hlediscích: dle času postihnutí příjmu, dle vztahu mezi poplatníkem a plátcem, dle možnosti přenesení

daňové povinnosti), dále z hlediska předmětu (důchodové a majetkové), dle techniky ukládání daňových povinností (katastrové a sazbové), podle vzájemné

kombinace (syntetické a analytické), podle periodicity vzniku daňové povinnosti (pravidelně se opakující a případové), podle kompetence daňového příjmu

(celostátní a komunální).15 Peková vyjmenovává jako nejčastější hlediska: vazbu

na objekt (daně osobní a „in rem”), předmět zdanění (důchodové, spotřební,

majetkové, z hlavy), sazbu daně (s pevnou sazbou a s procentní sazbou) a možnost přesunu daňového břemene (přímé a nepřímé).16 Mrkývka jako základní kriteria

uvádí:

• dopad daně (přímé a nepřímé),

• vztah plátce a poplatníka (plátce je shodný s poplatníkem anebo plátce není totožný s poplatníkem),

• subjekt daně (fyzická osoba, korporace, účastníci sdružení typu konsorcia, domácnost),

• objekt daně (důchodové, majetkové, transferové, subjektové, reálné, obratové kaskádovité, obratové z přidané hodnoty, spotřební),

• šíře zachycení objektu daně (analytické a syntetické),

• způsob placení daně (vybírané srážkou nebo vybírané na základě daňového přiznání k dani),

• způsob výpočtu daně (sazbové a repartiční - kontingentové), 15 16

Srov. Karfíková, in Bakeš, M. a kol. Finanční právo. 3. aktualizované vydání. Praha: C.H.Beck, 2003,str. 187 an. Srov. Peková, J. Majetkové daně v daňové soustavě České republiky. Praha: CODEX Bohemia, s.r.o., 1997, str. 10.

10

• stupeň respektu k osobní situaci poplatníka (subjektové nebo objektové).17

17

Mrkývka, P. in Mrkývka, P. a kol. Finanční právo a finanční správa. 2. díl. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004, str. 11 – 12.

11

3. Darování z hlediska soukromého práva Jak již bylo v úvodu naznačeno a jak vyplývá i z názvu této kapitoly, zaměříme

se zde pouze na darování z pohledu práva soukromého. Při pozdějším rozboru předmětu daně dobře vynikne, že k darování z hlediska darovací daně může dojít i jinými právními úkony než jak bude v této kapitole popsáno.

Darování (donatio) je bezplatné a dobrovolné převedení vlastnického práva

k věci nebo jiného práva, anebo poskytnutí jiné majetkové hodnoty na základě

darovací smlouvy. Darovací smlouvu upravuje občanský zákoník (dále jen „OZ“)18

v ustanoveních §§ 628 až 630, a to bez ohledu na povahu jejích stran, tedy i mezi

podnikateli. Darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje něco bezplatně přenechat obdarovanému a obdarovaný tento dar nebo slib daru přijímá.

Nestačí jen dárcův úmysl někomu něco darovat, ale je nutný i souhlas

obdarovaného. Dárcem může být samozřejmě jen vlastník, protože nelze darovat něco, co mi nepatří.

Pojmovými znaky darovací smlouvy jsou předmět darování, bezúplatnost

a dobrovolnost. Předmět darování je vymezen termínem „něco“, tedy velmi široce. Darem tak může být jakékoliv věc, včetně spoluvlastnického podílu, i právo nebo jiná majetková hodnota. Darovat však nelze součást věci nebo její příslušenství, které nemá samostatnou povahu. Je vyloučeno darování mezi manžely, pokud by

předmětem darování měla být věc ve společném jmění manželů, protože každý

z manželů má vlastnické právo k celé věci, jež je omezeno stejným právem druhého manžela. Bezúplatnost je splněna tehdy, jestliže obdarovaný nemá právní povinnost poskytnout za dar protihodnotu. Bezúplatnost odlišuje darovací smlouvu

od smlouvy směnné a kupní. Darování může být vázáno na splnění odkládací nebo

rozvazovací podmínky. Dobrovolnost znamená, že dárce nemá právní povinnost poskytnout majetkový prospěch obdarovanému.19

Ke vzniku darovací smlouvy dochází nejčastěji tzv. z ruky do ruky, což je reálný

způsob vzniku darovací smlouvy, při němž jsou projevy vůle dárce a obdarovaného vyjádřeny odevzdáním a přijetím daru. Písemnou formu vyžaduje zákon při slibu

18 19

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Srov. Fiala, J. in Fiala, J., Hurdík, J., Korecká, V., Telec, I. Lexikon občanské právo. Vydání druhé, rozšířené. Ostrava: Nakladatelství Jiří Motloch – Sagit, 2001, str. 36 – 38.

12

daru, tedy konsensuální smlouvě, a v případě darování nemovitosti. Neplatná je

smlouva, kterou má být darováno pro případ smrti, neboť by tímto docházelo k obcházení ustanovení zákona, jež omezují volnost pořizování testamentem. Obdarovaný má právo dar vrátit, má-li věc vady, na které ho dárce neupozornil. Dárce má právo domáhat se vrácení daru, pokud se obdarovaný chová vůči němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.20

O darovací smlouvu nejde v případě veřejných sbírek21 ani v případě odběru

tkání a orgánů a jejich přijetí k transplantačním účelům,22 proto tyto nebudou v této práci rozebrány.

Nabytí majetku v podobě daru může být daňově posuzováno různě. Někdy

podléhá dani darovací, jindy bude považováno za příjem a podle toho bude zdaněno. Posouzení daru jako příjmu se může týkat osob, které dar získají

např. od zaměstnavatele třeba k životnímu jubileu. Dar tak může v určitých případech podléhat majetkové dani a jindy dani důchodové.

Země, které na rozdíl od České republiky, nemají darovací daň jsou, včetně

informací o způsobu zdaňování darů, uvedeny v podkapitole 7.2.

Srov. Knappová, M., Švestka, J. a kol. Občanské právo hmotné, svazek II., Díl třetí: Závazkové právo. Třetí aktualizované a doplněné vydání. Praha: ASPI Publishing, s.r.o., 2002, str. 199 – 205. 21 Upraveny zákonem č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, ve znění pozdějších předpisů. 22 Právní úprava obsažena v zákoně č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantací tkání a orgánů, ve znění pozdějších předpisů. 20

13

4. Historie zdanění darů v ČR Darování bylo na území ČR zdaněno již v období Rakousko – Uherska. Právní

úprava byla obsažena v císařském patentu č. 50/1850 ř.z., který vymezoval

poplatky vybírané na českém území, a zákonem č. 89/1862 ř.z., který měnil některá ustanovení výše zmíněného patentu. Ustanovení týkající se zdanění darů byla

obsažena i v císařském nařízení č. 278/1915 ř.z., o poplatcích z majetkových

převodů. ČSR při svém vzniku v roce 1918 převzala tzv. recepční normou

(zákonem č. 11/1918 Sb. z. a n., o zřízení samostatného státu československého) do té doby platnou právní úpravu i v oblasti daňového práva. Zákon č. 337/1921 Sb. z. a n. přejmenoval darovací poplatek a dědický poplatek na daň z obohacení

a zvýšil sazbu této platby. Dani podléhala nabytí majetku následkem smrti nebo pro případ smrti a zcela nebo částečně bezúplatná nabytí mezi živými. Nabyvatelé

byli rozděleni do sedmi tříd. Sazba byla závislá jednak na zařazení do skupiny a jednak na výši základu daně. Pohybovala se v rozmezí od 2 % do 50 %. V období druhé světové války se darovací daně týkalo nařízení vlády č. 162/1940 Sb.

Novou komplexní úpravu přinesl zákon č. 26/1957 Sb. o notářských poplatcích,

který také zrušil výše uvedené právní předpisy, a nařízení ministra financí č. 30/1957 Sb. Byla zrušena darovací daň a zavedeny notářské poplatky vybírané

v souvislosti s převodem majetku, tedy i darováním. I když byly tyto platby

označeny jako poplatky, s pravými poplatky měly společnou pouze jednorázovost jejich vybírání při určitých úkonech. Jinak měly spíše daňový charakter a byly příbuzné daním majetkového typu. Státními notářstvími tak byly vyměřovány

a vybírány poplatky z darování. Poplatníkem poplatku z darování byl nabyvatel. Systém notářských poplatků byl pozměněn zákonem č. 24/1964 Sb. Právní úprava

v tomto období byla poměrně tvrdá. Ke změně došlo v roce 1984, kdy byly přijaty samostatné zákony pro Českou a Slovenskou republiku. Zákon č. 146/1984 Sb.

přinesl rozsáhlá osvobození od poplatků, lineární sazbu poplatku pro každou skupinu poplatníků (konkrétně v první skupině činil notářský poplatek z darování 1 % základu poplatku, ve druhé skupině 5 % a ve třetí skupině 20 % základu poplatku). Systém notářských poplatků byl zrušen s účinností od 1. ledna 1993,

kdy byla zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, do naší daňové soustavy zavedena darovací daň. 14

5. Prameny práva v ČR 5.1. Vnitrostátní

Stěžejním právním předpisem, který upravuje zdanění darů v České republice,

je zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb., zákona

č. 42/1994 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 113/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 96/1996 Sb., zákona č. 203/1997 Sb.,

zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 169/1998 Sb., zákona č. 95/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 364/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb.,

zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 148/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb. (dále jen “ZDD”).

Důležitý je také zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění

pozdějších předpisů (dále jen “ZSDP”), zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém

určení daní, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 531/1990 Sb., o územních

finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Mezi prameny práva patří také mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které jsou pro ČR závazné.

5.2. Komunitární

Daňové předpisy v čl. 90 an. SES výslovně zmiňují pouze nepřímé daně, neboť

se nepřímé daně vztahují k produktu nebo službě. Mohou tedy být převedeny

do ceny a negativně ovlivňovat vnitřní trh. Přímé daně, a tedy i darovací daň,

se však váží k určitým prvkům trhu a ovlivňují vnitřní trh jen minimálně.

Proto v rámci ES dochází ke sbližování (harmonizaci) daňových systémů pouze v oblasti nepřímých daní. K harmonizaci v oblasti přímých daní došlo pouze u daní z příjmů právnických osob. Darovací dani se tedy předpisy ES nevěnují.23

23

Srov. Tichý, L., Arnold, R., Svoboda, P., Zemánek, J., Král, R. Evropské právo. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2004, str. 604 an.

15

6. Prvky darovací daně Dle třídění, které uvádí Mrkývka (viz výše), můžeme českou darovací daň

označit za: daň přímou, u které je plátce shodný s poplatníkem a daňovými subjekty jsou fyzické a právnické osoby, daň majetkovou, transferovou (převodní),

syntetickou, vybíranou na základě daňového přiznání, sazbovou a objektovou. Darovací daň je daní univerzální.

6.1. Subjekty daně

Jak již bylo zmíněno, u darovací daně je plátce totožný s poplatníkem. To platí

jak v ČR, tak v naprosté většině států Evropy. Snad jako o jediné výjimce můžeme hovořit v souvislosti s polskou úpravou, kde do procesu výběru daně vstupuje

notář. Notář je plátcem daně24 v případě, že darovací smlouva je sepsána formou notářské listiny.

Poplatníkem daně v České republice může být nejen fyzická osoba, a to buď

občan ČR, cizinec s dlouhodobým či trvalým pobytem v ČR25 anebo v některých případech i jiný cizinec, ale i právnická osoba, jejíž sídlo se nachází na území ČR.

Zde můžeme pozorovat rozsáhlejší rozdíly. Když nebudeme příliš rozebírat, koho jednotlivé státy považují za residenta,26 je důležité zmínit, že v Polsku a Španělsku podléhají darovací dani jen takové převody majetku, kdy obdarovaným je pouze

osoba fyzická, naopak ve Slovinsku musí být fyzická osoba dárcem. V některých

zemích má určení residenta jisté zvláštnosti. Například Německo nebo Rakousko považují svého státního občana, který se odstěhoval do zahraničí, za residenta ještě

po dobu pěti let, resp. dvou let v případě Rakouska, od vystěhování (státní zaměstnance v zahraničí však považují za residenty po celou dobu jejich pobytu v zahraničí). V Nizozemí je toto období protaženo na 10 let. Obecně lze ale říci, že

i v ostatních zemích může být poplatníkem daně kromě státního občana a cizince

V anglickém překladu polského zákona o dani darovací, zákon z 28. listopadu 1983, Journal of laws of 2004 No 142, item 1514, je v ustanovení čl. 18 užit termín „remitters“, který jsou volně přeložil jako plátce. 25 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 26 Dá se říci, že jde především o státní občany a dále o osobu, která má ve státě trvalé bydliště nebo je zde usídlena. 24

16

s trvalým pobytem (většinou označovaných jako residenti) i jakýkoliv jiný cizinec při splnění určitých podmínek.

Poplatníkem je ve většině případů obdarovaný, tedy ten, jehož majetek se o dar

zvýší. Je-li obdarovaných více, nevzniká mezi nimi solidární povinnost k zaplacení

daně. Každý je samostatným poplatníkem daně a to podle podílu nabytého majetku. Každý samostatně podává daňové přiznání. Při darování věci, která je

ve spoluvlastnictví, musí být darování provedeno všemi spoluvlastníky. V tomto případě, kdy je více dárců a jeden obdarovaný, je poplatníkem pouze obdarovaný a ten podává daňové přiznání. Výsledná daň je pak složena z několika částí podle počtu dárců a dle různých sazeb daně v závislosti na zařazení osob do jednotlivých skupin.27 Ve všech porovnávaných evropských státech je poplatníkem darovací

daně obdarovaný. Avšak v naprosté většině případů je poplatníkem pouze a jen

obdarovaný.

Pokud není darováno z ciziny nebo do ciziny, je dárce ze zákona ručitelem.

Vznikne mu povinnost daň zaplatit, pokud obdarovaný (poplatník) daň nezaplatí a pokud ho k tomu správce daně vyzve. Podobně je dárce odpovědný za zaplacení daně také v Irsku, Srbsku nebo Rakousku.

Dle české úpravy je dále poplatníkem darovací daně dárce a to v případě,

že je darováno do ciziny. Důvodem je obtížná vymahatelnost daně v zahraničí. Je-li

věc ve spoluvlastnictví a je darována do ciziny, poplatníkem je každý dárce

samostatně a každý také podává samostatně přiznání k darovací dani.28 Ve Velké Británii může být také poplatníkem daně převodce majetku, ale pouze tehdy, podléhá-li převod okamžitému zdanění. Bude-li o dani rozhodováno až v daňovém

řízení po smrti dárce, je poplatníkem daně nabyvatel majetku. Pokud převodce nesplní svou daňovou povinnost, může být zaplacení daně požadováno po nabyvateli.

Dle polské a norské právní úpravy jsou za zaplacení daně odpovědni společně

a nerozdílně dárce i obdarovaný.

Poplatníkem v České republice je tedy v konkrétním případě:

1. obdarovaný, nabyvatel majetku

Mácha, P. Dědění, darování, převádění nemovitostí. Praha: Newsletter Praha sdružení vydavatelů odborné literatury, 1995, str. 37. 28 Tamtéž. 27

17

• •

občan ČR, který obdržel dar z ciziny do ČR,

občan ČR, který obdržel v cizině dar a dovezl jej do ČR,

•

občan ČR, který obdržel v cizině darem prostředky, za něž dar pořídil

•

cizinec s dlouhodobým nebo trvalým pobytem v ČR, který obdržel dar

•

cizinec s dlouhodobým nebo trvalým pobytem v ČR, který obdržel v cizině

•

cizinec s dlouhodobým nebo trvalým pobytem v ČR, který obdržel v cizině

•

cizinec bez ohledu na bydliště a status, je-li darována nemovitost

•

právnická osoba se sídlem v ČR, která obdržela dar z ciziny do ČR,

•

občan ČR, který daroval do ciziny,

a dovezl jej do ČR, z ciziny do ČR,

dar a dovezl jej do ČR,

darem prostředky, za něž dar pořídil a dovezl jej do ČR, nacházející se na území ČR,

2. dárce • •

cizinec s dlouhodobým nebo trvalým pobytem v ČR, který daroval

do ciziny,

právnická osoba se sídlem v ČR, která darovala do ciziny.29

6.2. Předmět daně

Vymezení předmětu darovací daně je v ZDD pojato velmi široce. V některých

případech, zejména při poskytnutí majetkového prospěchu, přesahuje i obecný

význam slova „darování”, jež je obsaženo v názvu této daně. Předmět daně je vymezen pozitivně i negativně. Zcela opačné je pojetí v právní úpravě Velké

Británie, kde dani, která je sice nazvána jako daň dědická, ale platí se bezprostředně po poskytnutí daru, podléhá taxativně vyjmenované případy darů. Jde o dary společnostem a některým fondům (trust). Ostatní dary jsou posuzovány až po smrti dárce při stanovení daně dědické a podléhají zdanění, pokud byly poskytnuty

v posledních sedmi letech před smrtí dárce.30 Jistá zvláštnost je i v Dánsku, kde Mácha, P. Dědění, darování, převádění nemovitostí. Praha: Newsletter Praha sdružení vydavatelů odborné literatury, 1995, str. 36. 30 Citováno 1.3.2006 z http://www.hmrc.gov.uk/leaflets/iht2.htm#c 29

18

darovací dani podléhají pouze bezúplatné převody majetku mezi taxativně

vyjmenovanými osobami (k těmto osobám viz sazba daně a korekční prvky). Všechny ostatní dary jsou zdaněny jako příjem dle zákonných ustanovení o dani z příjmu.

Předmětem daně darovací v ČR je bezúplatné nabytí majetku na základě

právního úkonu, a to jinak než smrtí zůstavitele. Majetkem pro účely daně darovací jsou:

a) nemovitosti a movitý majetek,

b) jiný majetkový prospěch.31

V chorvatském zákoně je stanoveno, že darovací dani podléhá bezúplatný převod nemovitostí, peněz, peněžitých pohledávek, cenných papírů a movitých věcí, jestliže tržní cena v den převodu majetku je vyšší než 50.000,- HRK. Daň se však neplatí, pokud se při převodu movitých věcí platí daň z přidané hodnoty.

Podle české úpravy jde tedy o převod majetku, ke kterému dochází zcela nebo

zčásti bezúplatně tzn., že se dárci (tj. osobě, která poskytla majetkový prospěch) nedostává ekvivalentního plnění. Bezúplatná forma majetkového převodu liší darovací daň od daně z převodu nemovitostí, jejímž předmětem je právě úplatný

převod nemovitého majetku. Úplatný převod movitého majetku není zdaněn žádnou

z transferových daní České republiky. U darovací daně jde o bezúplatný převod majetku mezi živými (inter vivos), zatím co předmětem daně dědické je bezúplatný

převod majetku v souvislosti se smrtí původního vlastníka (mortis causa). Darovací

daň tedy doplňuje daň dědickou, když má zabránit, aby nedocházelo k obcházení

dědické daně tím, že zůstavitel převede svůj majetek na budoucí dědice již za svého života.

Právním úkonem, na základě něhož dochází k bezúplatnému nabytí majetku,

je obvykle smlouva, nejčastěji smlouva darovací. Majetkový prospěch může být poskytnut také např. smlouvou o výpůjčce, o postoupení pohledávky, o prominutí

dluhu apod. K darování může dojít i v souvislosti se smlouvou o půjčce peněz. Tuto situaci zkoumal Krajský soud v Českých Budějovicích ve svém rozsudku ze dne 3. července 2002, sp. zn. 10 Ca 345/2001. V prvé řadě zkoumal, zda skutečně

předmět daně darovací vznikl, když byla poskytnuta bezúročná půjčka podle 31

Ustanovení § 6 odst. 1 ZDD.

19

ustanovení § 657 a § 658 OZ a když OZ umožňuje sjednat tuto půjčku jako bezúročnou, neboť dikce zákona výslovně uvádí, že při peněžní půjčce lze

dohodnout úroky (tedy nikoliv, že se úroky musí dohodnout). Nutno podotknout, že základem daně není výše této půjčky samé, ale majetkový prospěch vzniká jen ve výši úroku, který by jinak k této půjčce přináležel. Pro posouzení majetkového prospěchu, zda vznikl či nikoliv, rozhoduje, zda nastala situace, kdy se něčí majetek

„zvětšil”, aniž za to bylo poskytnuto nějaké plnění, nebo zda se něčí majetek

„nezmenšil”, ač se zmenšit měl. Tedy vždy se jedná o jednostranné plnění. V daném případě tím, že se poskytuje půjčka, úplatou za ni jsou úroky. Nejsou-li

úroky smluveny, resp. je-li dohodnuto v souladu s ustanovením § 658 odst. 1 OZ,

že tato půjčka je bezúročnou, je tedy bezúplatnou. OZ dává pouze možnost, a nikoliv povinnost, dohodnout si půjčku bezúročně, čímž jedna smluvní strana poskytuje peněžní prostředky bez poskytnutí jakékoliv kompenzace a druhá

smluvní strana přijímá tuto výhodu bezplatného užívání finančních prostředků. Pak ve výši obvyklých úroků (nebudou-li použity k podnikání pak nejspíš ve výši

běžné úrokové sazby) vzniká majetkový prospěch a jeho hodnota je základem daně darovací.32

Jak uvedl Městský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 25. března 2003,

sp. zn. 28 Ca 639/2002 lze poskytnout majetkový prospěch také úvěrovou smlouvou, v jejímž rámci byly sjednány úroky z poskytnutého úvěru, jejichž výše byla posléze dodatky k této smlouvě snížena na “nulovou” hodnotu, resp. byly jimi

úroky prominuty. V důsledku této skutečnosti tak i nadále trvala povinnost plnit z uzavřené úvěrové smlouvy, ale nikoli poskytnutý úvěr spolu se sjednanými úroky,

ale již toliko jen poskytnutou jistinu bez dříve sjednaných úroků. Proto došlo na straně dlužníka k jinému majetkovému prospěchu a došlo k němu na základě právních úkonů v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 ZDD. Neobstojí tak námitka,

že se nejedná o nabytí jiného majetkového prospěchu, protože uzavřením dodatků k úvěrovým smlouvám nevzniká žádné nové subjektivní právo. Naopak, právě uzavřením těchto dodatků došlo nepochybně na straně dlužníka k nabytí

práva – část finančních prostředků, které byl dosud povinen věřiteli vrátit, si ponechat, neplatit je. Rozsah povinností dlužníka se tak zmenšil a dlužník tak

32

In. Koutná, A. Přehled judikatury ve věcech daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí. Praha: ASPI Publishing, 2004, str. 12.

20

současně nabyl právo, které mu do té doby nenáleželo. Došlo tím i ke změně majetku na straně dlužníka i věřitele - věřiteli se majetek zmenšil o pohledávku

na zaplacení sjednaných úroků a dlužníkovi se majetek zvětšil v rozsahu, v jakém

nebyl nyní povinen splácet sjednané úroky z úvěru. Z obsahu uzavřených dodatků k úvěrové smlouvě tak je nepochybné, že došlo v souladu s ustanovením § 574 OZ k prominutí dluhu, když věřitel snížením úrokové sazby na 0,00 % se fakticky vzdal svého práva na již dříve sjednané úroky.33

Předmětem daně darovací, v důsledku nabytí jiného majetkového prospěchu,

je rovněž prospěch plynoucí z ujednání v kupní smlouvě, kdy kupující se zaváže

k úhradě daně z převodu nemovitostí a hodnota uhrazené daně není součástí kupní ceny. Poplatníkem při úplatném převodu nemovitosti na základě kupní smlouvy je

prodávající. Z ustanovení § 45 ZSDP, ve znění pozdějších předpisů vyplývá, že dohody uzavřené s tím, že daňovou povinnost ponese místo daňového subjektu

zcela nebo částečně jiná osoba, nejsou pro daňové řízení právně účinné. Pokud kupující dobrovolně na základě smlouvy převezme za prodávajícího povinnost uhradit daň z převodu nemovitostí, vzniká na straně prodávajícího jiný majetkový prospěch, který je předmětem daně darovací. Základem této daně bude vyměřená

daň z převodu nemovitostí. V případě, že ale poplatník (prodávající) vyměřenou daň z převodu nemovitostí neplatí a správce daně vyzve k plnění této platební

povinnosti ručitele (kupujícího) a kupující daň uhradí, nevzniká prodávajícímu jiný

majetkový prospěch vzhledem k tomu, že se nejedná o dobrovolné plnění,

ale o splnění povinnosti, která zákonnému ručiteli vzniká doručením výzvy správce daně.34

Lze tedy říci, že rozsah možností, který lze poskytnout majetkový prospěch,

je velmi široký. Jak uvádí rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne

27. 6. 2002, sp. zn. 16 Ca 420/1999: „Předmětem daně darovací je bezplatné nabytí

majetku a daní je zatížen ten, kdo bezúplatně majetek získal. Zákon nestanoví jako

podmínku pro zpoplatnění daní darovací úmysl darovat. Dani darovací proto

In. Koutná, A. Přehled judikatury ve věcech daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí. Praha: ASPI Publishing, 2004, str. 13. 34 Engelmannová, V. Majetkový prospěch v návaznosti na daň darovací. Daně a právo v praxi, 1998, č. 4, s. 25. 33

21

podléhá jakékoliv bezúplatné nabytí majetku, s výjimkou dědictví a výjimkou majetku, jehož nabytí je od daně darovací osvobozeno.”35

Stejně se uvádí v rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 16. října 2000,

sp. zn. 30 Co 223/2000: „...zásadně každý právní úkon fyzické či právnické osoby,

který má za následek převod vlastnického práva k určitému majetku a který

je bezúplatný, je předmětem daně darovací. Výjimku tvoří pouze ta bezúplatná plnění, která sám zákon z předmětu daně darovací vylučuje.”36

Dále podléhá zdanění situace popsaná v ustanovení § 6 odst. 4 ZDD:

“Nabývá-li spoluvlastník při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bezúplatně více, než činila hodnota jeho podílu před zrušením a vypořádáním

podílového spoluvlastnictví, předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku

nad tuto hodnotu. Podílem spoluvlastníka se přitom pro účely daně darovací rozumí souhrn hodnot všech jeho podílů na majetku, který je předmětem vypořádání.”

Tzn. že, při rozdělení společné věci mezi spoluvlastníky je předmětem daně darovací jen ta část majetku, která převyšuje hodnotu spoluvlastnického podílu nabyvatele.

Ve Finsku jsou za dary kromě jiného považována pojistná plnění, pokud jsou

poskytována bez protiplnění na základě beneficiary clause (Právnický slovník tento termín překládá jako doložku o obmyšlení.37 Při výkladu tohoto termínu

se přikláním k názoru, že půjde pravděpodobně o smlouvu ve prospěch třetího.) a pokud nejsou předmětem daně z příjmů, a dále rozdíl mezi běžnou cenou

a poskytnutým protiplněním u kupní nebo směnné smlouvy, jestliže poskytnuté protiplnění nepřesahuje tři čtvrtiny běžné ceny prodávaného nebo směňovaného majetku. Co se týče plnění poskytnutých pojišťovacími společnostmi, je podobná

situace i ve Španělsku, kde darovací dani podléhají taková plnění poskytnutá

pojišťovací společností, u kterých je odlišná osoba oprávněného a pojištěného. Darovací daň v Maďarsku se platí při jakémkoliv navýšení majetku bez

poskytnutého protiplnění. Darem může věc movitá, nemovitost nebo právo

35 36 37

In. Mrkývka, P. a kol. Finanční právo a finanční správa. 2. díl Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004, str. 228. In. Koutná, A. Přehled judikatury ve věcech daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí. Praha: ASPI Publishing, 2004, str. 9. Oherová, J., Svoboda, M., Kalina, M., Bočánková, M., Anglicko-český právnický slovník, 3. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Linde Praha, a.s., 2005, str. 64.

22

s majetkovou hodnotou. Za práva s majetkovou hodnotou jsou považována: užívání

pozemku, právo na výtěžek z majetku, právo užívání, právo na užívání společných částí domu, právo hospodaření s majetkem a právo provozovat nezávislou

lékařskou praxi. V Řecku je za právní úkon, jímž dojde k darování, považována též smlouva o užívání, kterou dárce před svou smrtí převede majetek na své potomky.

Dle právní úpravy v Srbsku podléhá darovací dani bezúplatný převod vlastnického práva a jiných práv vztahujících se k taxativně vyjmenovanému nemovitému majetku (pozemky, obytné a obchodní budovy, byty, obchodní prostory, garáže,

budovy a místnosti využívané pro trávení volného času a rekreaci, ostatní budovy)

situovanému na území Srbska. Dále jsou předmětem darovací daně bezúplatné převody pohledávek, práv duševního vlastnictví, peníze, bankovní vklady a jiný

movitý majetek nacházející se v tuzemsku i v zahraničí. Zdaňovány jsou i převody obchodního majetku bez protiplnění, pokud se nalézá na území Srbska.

Jestliže ZDD pro předmět daně používá označení „majetek” a vymezuje jeho

obsah jako nemovitosti, movitý majetek a jiný majetkový prospěch, aniž sám dále

tyto jednotlivé kategorie majetku definuje, je třeba přiřadit použitým právním pojmům stejný význam, jaký jim přisuzují jiné obecně závazné právní předpisy, a to i tehdy, mají-li soukromoprávní povahu. Tento právní názor vychází jednak z principu jednoty právního řádu, jednak ze skutečnosti, že vlastně celý ZDD obsahuje právní úpravu zdanění převodu či přechodu vlastnického práva k věcem

nebo jiným majetkovým hodnotám realizovaného v soukromoprávní rovině, právně

regulovaného občanským, případně obchodním zákoníkem.38 Nemovitostmi jsou

věci nemovité, byty a nebytové prostory. Protože však ZDD v žádném svém

ustanovení blíže nespecifikuje, co jsou věci nemovité, musíme, s ohledem na to, co bylo výše řečeno, vyjít z ustanovení jiných právních odvětví. Nemovitostmi jsou

dle ustanovení OZ pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.39 Nestanoví-li něco jiného vyhlášená mezinárodní smlouva, která je závazná pro ČR, podléhá

darovací

dani

jakýkoliv

bezúplatný

převod

vlastnického

práva

k nemovitosti, která se nachází na území ČR. Nezáleží tedy na státním občanství či

statusu jak dárce, tak i obdarovaného. Z toho vyplývá, že v případě,

38 39

Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 16. října 2000, sp. zn. 30 Co 223/2000. Ustanovení § 119 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

23

kdy by například dárce i obdarovaný byli cizími státními příslušníky, neměli by

v ČR bydliště a jednalo by se o darování nemovitosti nalézající se na území ČR, podléhalo by nabytí této nemovitosti dani darovací. V tomto případě by byl

poplatníkem obdarovaný, neboť nejde o darování do ciziny. Nemovitost zůstává na území ČR a je dostatečnou zárukou k zajištění vyměřené daně. Pokud se ale nemovitost nachází v zahraničí, pak se daň nevybírá ani v tom případě, kdy obdarovaný je občanem ČR a má v ČR bydliště.40 Při převodu nemovitostí je stejně

jako v ČR vyžadována písemná smlouva i v ostatních státech. V některých zemích,

jako je např. Finsko, je potřeba notářské ověření. V Rakousku je dokonce

vyžadována registrovaná listina o poskytnutí daru jako podmínka pro to, aby se toto darování vůbec stalo předmětem darovací daně. Podobná je rovněž situace

v Maďarsku, kdy se darovací daň platí, pokud k darování věcí movitých došlo na území státu a byla sepsána darovací smlouva, není-li darovací smlouva, pokud hodnota daru přesáhla 150.000,- HUF.

Movitý majetek vymezuje ZDD41 jako věci movité, cenné papíry, peněžní

prostředky v české a cizí měně, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty. Předmětem daně je bezúplatný převod movitého majetku na území ČR

a dále podléhá darovací dani ve vymezených případech i darování ve vztahu k zahraničí. Jedná se o případy, kdy movitý majetek je darován z ciziny nabyvateli do tuzemska nebo z tuzemska nabyvateli v cizině, a dále o případy, kdy movitý

majetek byl darován v cizině nebo pořízen v cizině z prostředků, které byly nabyvateli v cizině darovány, a tento v cizině darovaný nebo pořízený movitý

majetek nabyvatel doveze do tuzemska. Předmětem daně však nejsou prostředky, které byly v cizině darovány a zde také spotřebovány. Výše uvedené platí, nestanoví-li něco jiného mezinárodní smlouva.42

Ve většině evropských států, konkrétně v Dánsku, Finsku, Francii, Irsku,

Německu, Rakousku a Řecku se darovací daň platí v případě, že má dárce či obdarovaný bydliště (je resident) na území tohoto státu, anebo bez ohledu

na bydliště dárce a obdarovaného, pokud je předmětem daru nemovitost nacházející se na území tohoto státu. Tedy stejně jako v ČR. Ve Finsku je navíc

Mácha, P. Dědění, darování, převádění nemovitostí. Praha: Newsletter Praha sdružení vydavatelů odborné literatury, 1995, str. 37. 41 Ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) ZDD. 42 Např. Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daně dědické a darovací vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 253/1993 Sb. 40

24

k nemovitostem přidán ještě převod akcií nebo jiných práv obchodních společností, ve kterých je více než 50 % hrubých aktiv společnosti tvořeno nemovitostmi umístěnými na území Finska, ve Francii i věci movité nacházející se na

francouzském území, v Irsku a Řecku veškeré dary poskytnuté na území státu a v Německu a Rakousku obchodní majetek nacházející se na území republiky.

V Polsku a Španělsku jsou poplatníky residenti a to při nabytí majetku

v tuzemsku i v zahraničí, a cizinci, pokud získají darem majetkový prospěch, který se nachází na polském, resp. španělském území. Srbský zákon o dani darovací stanoví, že v případě, kdy je předmětem daru tuzemská nemovitost nebo obchodní

majetek umístěný v tuzemsku, má daňovou povinnost jak srbský občan, tak jakýkoliv cizinec. V případě ostatních možných předmětů daně je poplatníkem občan Srbska nebo cizinec s trvalým bydlištěm.

Opačně se právě na osobu dárce soustředí ve Velké Británii. Zdanění podléhá

darování veškerého majetku nacházejícího se na území Spojeného království

a převod majetku, který se nachází v zahraničí, je zdaněn, pouze pokud má dárce trvalé bydliště ve Velké Británii. Od této úpravy se lehce odlišuje Norsko, kde je

zdaněno bezúplatné nabytí nemovitostí nacházejících se na území Norska nebo podniků umístěných v Norsku (se všemi právy a vybavením k nim náležejícím),

a dále práv nebo nároků, např. nájemné či jiné platby za užívání takových

nemovitostí nebo podniků, které se k nim váží. Co se týká ostatních darovaných věcí, podléhají darovací dani, jestliže byl dárce v okamžiku darování norským občanem nebo měl v Norsku trvalé bydliště. Obdobně je tomu v Belgii, kde převod

věcí movitých podléhá dani, pokud je dárcem resident, a převod nemovitostí je zdaněn, jestliže se nemovitost nachází na území Belgie.

Úplně od osob dárce a obdarovaného odhlíží zákonná úprava v Chorvatsku,

Maďarsku a Portugalsku, kde darovací dani podléhají pouze dary získané na území

republiky. Bydliště zde hraje roli pouze pro určení příslušnosti správce daně nebo pro stanovení místa, kde se majetek nachází, např. u akcií.

V Nizozemí se zase nepřihlíží k umístění předmětu daru a zdaněn je pouze

takový dar, který poskytne osoba s bydlištěm v Nizozemí. České darovací dani nepodléhají tato plnění:

1. darování movitého majetku mezi dvěma cizinci s krátkodobým pobytem v ČR (a to ani v případě, že k němu došlo na území ČR) 25

2. darování z ciziny do ČR cizinci s krátkodobým pobytem v ČR a naopak

3. plnění nebo bezúplatné převody majetku na základě povinnosti stanovené právním předpisem

4. důchody vyplacené na základě smlouvy o důchodu podle § 842 an. OZ

5. bezúplatná nabytí majetku, která jsou určitým druhem příjmů a na základě toho se na ně vztahuje daň z příjmů43

6. dotace, příspěvky a podpory ze státního rozpočtu, z rozpočtu územních

samosprávných celků, státních fondů nebo jiných peněžních fondů státu nebo územních samosprávných celků, jakož i z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu (To se netýká peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty.)

7. prostředky na zábranná opatření a prevenci poskytnutá pojišťovnou

8. prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie nebo z Národního fondu

9. bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni při nabytí nemovitosti darováním

ad 3.

U těchto převodů chybí znak dobrovolnosti. Jde o případy vyživovací povinnosti

mezi rodiči a dětmi,44 hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti,45 povinnost k vydání majetku na základě restitučních předpisů,46 důchody,47 apod. ad 4.

Smlouva musí být uzavřena v písemné formě. Právo na důchod, které je

nepřevoditelné na jinou osobu, může mít pouze fyzická osoba. Podstatným znakem smlouvy o důchodu je neurčitost doby trvání výplaty důchodu, výše důchodu není zákonem omezena. Důležitý je obsah, nikoli název. ad 5.

Jde o dary přijaté v souvislosti s podnikáním či jinou samostatně výdělečnou

činností nebo v souvislosti s výkonem závislé činnosti, tj. poskytnuté

Ustanovení § 3 odst. 4 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 44 Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. 45 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 46 Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. 47 Zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 43

26

zaměstnavatelem zaměstnanci. Může jít např. o bezúplatné převzetí akcií zaměstnancem od zaměstnavatele. ad 6.

Důvodem je zabránit, aby se prostředky poskytnuté ze státního (veřejného) rozpočtu vracely zpět formou darovací daně. Ad 7.

Jedná se o prostředky, které pojišťovny poskytují z povinného fondu (tzv. fondu

zábran škod), např. jde o různá plnění ekologického či bezpečnostního charakteru poskytovaná obcím. ad 8.

Jedná se např. o programy Phare, ISPA, SAPARD apod. Mohou být zaměřeny na zemědělství, rozvoj venkova, životního prostředí atd. Národní fond je zvláštní fond,

který byl zřízen zákonem o rozpočtových pravidlech.48 Jde o subjekt centrální státní

pokladny, je tedy úzce spojen se systémem veřejných rozpočtů a veřejných financí.

Je vymezen jako souhrn peněžních prostředků, které svěřují Evropská společenství České republice k realizaci společných programů v České republice, a peněžních

prostředků, které se zavázaly pro realizaci těchto programů poskytnout jiné

zahraniční zdroje, státní rozpočet, rozpočty územních samosprávných celků a další

veřejné zdroje a také soukromé zdroje, pokud není prokázáno užití těchto peněžních

prostředků na stanovený účel. Prostředky se ale netýkají podpory rozvoje venkova.

Při poskytování dotací a v řízení o jejich odnětí se postupuje podle rozpočtových pravidel, nestanoví-li něco jiného právo Evropských společenství. ad 9.

Tato plnění jsou dle ustanovení § 9 odst. 1 písm. b) ZDD předmětem daně z převodu nemovitostí.49

Polský zákon o darovací dani stanoví, že předmětem daně není dar movitého

majetku a majetkových práv, pokud ani dárce ani obdarovaný nejsou občany Polska

nebo nemají trvalé bydliště v Polsku. Předmětem daně nejsou ani bezúplatné převody práv k duševnímu vlastnictví. V Portugalsku se za bezúplatná plnění

nepovažují, a nejsou proto předmětem daně platby z životního pojištění, důchody

a podobné dávky poskytované institucemi sociální péče. Darovací dani také

48 49

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů. Holčák, V. Oceňování věcného břemene. Daně a právo v praxi, 2005, č. 2, str. 7.

27

nepodléhají převody práv duševního vlastnictví, státní příspěvek na pohřeb a dluhopisy vydané v letech 1989 až 2002.

6.3. Základ daně

Základem daně je cena bezúplatně převedeného majetku, který je předmětem

darovací daně, jde-li o částečně úplatný převod majetku je základem daně cena po srážce poskytnuté úplaty (peněžní nebo jiné protiplnění, které nedosahuje hodnotového ekvivalentu převáděného majetku).50 Prakticky ve všech zemích je

situace stejná s českou úpravou, základem daně je hodnota bezúplatně převedeného majetku. Jedinou výjimkou je Velká Británie, která má naprosto specifický způsob

stanovení základu daně. Základem daně zde je ztráta na majetku dárce, tzn., porovná se výše majetku před poskytnutím daru a po něm.51

Cena majetku se v ČR zjišťuje podle zákona o oceňování majetku52 ke dni

nabytí majetku nebo poskytnutí daru do ciziny. U movitého majetku se vychází

zpravidla z obvyklé ceny, což je cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku

ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak

do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Užívají se i jiné způsoby

zjištění ceny, a to nákladový, výnosový, porovnávací, podle jmenovité hodnoty, kursové hodnoty, účetní hodnoty nebo dle sjednané ceny. U většiny nemovitostí se využívá nákladový způsob ocenění, u některých výnosový způsob, případně

porovnávací. Při oceňování pohledávek, dluhů nebo cenných papírů se vychází jmenovité hodnoty, kursové hodnoty nebo účetní hodnoty. Pohledávky, cenné

papíry nebo hotovost v cizích měnách se přepočítávají na Kč podle kursu devizového trhu ČNB, případně podle kursu střed k americkému dolaru k měně, která není na kurzovním lístku ČNB, platného v den ocenění majetku.

Základ daně se ve všech evropských zemích určuje z tržní (obchodní) hodnoty

bezúplatně převáděného majetku. V Srbsku a Chorvatsku stanoví tuto hodnotu Nabytí majetku z části, za kterou bylo poskytnuto protiplnění, se u movitého majetku nezdaňuje a u majetku nemovitého se zdaňuje daní z převodu nemovitostí. 51 Pro bližší pochopení viz příklad uvedený na str. 64. 52 Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů. 50

28

správce daně. Podrobně je popsán způsob stanovení tržní hodnoty v polském

zákoně o dani darovací, který stanoví, že se tržní cena zjišťuje na základě průměrné

ceny za věci stejného druhu, v místě a čase převodu věci nebo majetkového práva

a s ohledem na poskytnuté protiplnění a opotřebení. Pokud poplatník neurčí tržní

cenu nebo bude dle správce daně určena jako nepoměrně nižší, vyzve správce daně poplatníka ke stanovení tržní ceny nebo ke zvýšení tržní ceny. Jestliže poplatník

nesplní tuto povinnost, tak určí tržní cenu správce daně. Výjimku z určování hodnoty daru dle tržní ceny daru obsahuje řecká úprava, ale pouze u nemovitostí, které se nacházejí na území, kde se pro stanovení ceny používá oceňovací systém. V tomto případě se určí hodnota těchto nemovitostí dle tohoto systému.53 Zvláštní

pravidla se užívají v Maďarsku při oceňování práv s majetkovou hodnotou. Tato práva se oceňují v závislosti na tržní hodnotě majetku, ke kterému se právo váže,

a počtu let, na které bylo právo zřízeno, případně dle věku obdarovaného.54 Specifickou úpravu má Portugalsko, kde se hodnota majetku určuje v případě

nemovitostí dle hodnoty uvedené v katastru, není-li stanovena jinak. U nemovitostí,

pro které není stanovená hodnota v katastru, a u věcí movitých se jejich hodnota stanoví podle ceny uvedené ve státním soupisu, pokud se nezjistí jinak. Nebo se cena určí odhadem, tj. jako cena obvyklá.

Jestliže je předmětem české darovací daně jiný majetkový prospěch, jehož

obsahem je opětující se plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu

delší pěti let, je obvyklou cenou pětinásobek ceny ročního plnění. V Polsku se při

opětujícím se plnění určuje hodnota základu daně diferencovaně dle délky doby,

po kterou bude toto plnění poskytováno. V případě plnění na dobu určitou, která nepřesahuje 40 let, se hodnota ročního plnění násobí počtem let poskytování,

nejvýše však 22. V případě jiného plnění na dobu určitou se hodnota ročního plnění

násobí 25. A půjde-li o plnění na dobu neurčitou, činí základ daně pětinásobek ročního plnění.55

Pro účely stanovení základu darovací daně se v České republice sčítá cena

movitého majetku nabytého darováním od téhož dárce týmž obdarovaným (nabyvatelem) v průběhu dvou, po sobě jdoucích, kalendářních let. Důvodem je Půjde pravděpodobně o obdobu u nás používaných cenových map. Blíže viz údaje o Maďarsku v následující kapitole. 55 Ustanovení § 13 zákona z 28. listopadu 1983, Journal of laws of 2004 No 142, item 1514. 53

54

29

čelit snaze darovat majetek po částech, s cílem nepřekročit hranici platnou pro osvobození movitého majetku nebo obejít progresivitu sazby. Pokud by již byla v tomto období darovací daň vyměřena, započítá se na daň vyměřenou při

opakovaném nabytí majetku. Tzn., že vyměření daně z nabytí darovaného majetku ve dvou po sobě jdoucích kalendářních letech se vždy, po tomto dvouletém období,

uzavře. To však neplatí v případě, kdy obdarovaný v prvním a ve druhém roce nepřečerpá hranici hodnoty darovaného majetku osvobozeného od daně (tedy

případ, kdy není vyměřena darovací daň) a ve třetím roce by došlo k darování

movité věci. Pak by daň darovací byla vyměřena z hodnoty sečteného darovaného majetku za druhý rok a třetí rok. Základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny

nahoru, naproti tomu ve Finsku se základ daně zaokrouhluje na celá sta dolů. Pokud v jednotlivých zemích dochází ke sčítání darů poskytnutých v minulosti týmž dárcem, mění se většinou délka období pro toto sčítání. Ve Finsku a Španělsku činí

3 roky, v Polsku 5 let, ale v Německu a Francii je tato doba desetiletá a v Portugalsku a Srbsku je neomezená, sčítají se tedy dary obdržené kdykoliv.

Odlišně má sčítání nabytých darů upraveno Irsko. Zde se sčítá hodnota veškerého majetku získaného od osob patřících do stejné skupiny, pokud k nabytí došlo

po účinnosti zákona. Také v Řecku se sčítají všechny dary získané od účinnosti zákona, tj. od 31. 12. 1984.56

Cena se dle ZDD snižuje o:

1. prokázané dluhy váznoucí na darovaném majetku, např. nesplacená část úvěru, půjček, peněžní plnění ve prospěch třetí osoby, nezaplacené daně a poplatky apod.,

2. cenu jiných povinností, které se vztahují k darovanému majetku, například věcné břemeno

3. cenu majetku od darovací daně osvobozeného

4. clo, případně dovozní daň, jde-li o dovoz daru (movité věci) ze zahraničí nebo o dovoz věci pořízené z darovaných peněžních prostředků v cizině ad 1.

Prokázanými dluhy budou ve většině případů takové dluhy, kde věřitelem není

nabyvatel, ale věřitelem bude zpravidla někdo třetí, pro něhož vázne na věci např. 56

Citováno 1.3.2006 z www.givingineurope.org.

30

zástavní právo a prokázaným dluhem bude výše zajištěné pohledávky. Dluhy se odečítají poměrně od majetku od daně osvobozeného a neosvobozeného.57 ad 2.

Věcná břemena jsou upravena především ustanoveními § 151n an. OZ

a ustanovením § 16 ZDD. Věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve

prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Buď jsou práva odpovídající věcným břemenům spojena s vlastnictvím

nemovitosti, tzn., že z věcného břemene je oprávněn každý vlastník určité nemovitosti, nebo slouží určité osobě, náleží tedy jen určitému oprávněnému a nepřecházejí na právní nástupce. Věcná břemena vznikají na základě smlouvy

a vkladu do katastru nemovitostí, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo vydržením.

Cenou jiných povinností váznoucích k předmětu daru by byla např. povinnost

stanovená ve smlouvě uzavřené ve prospěch třetí osoby, která by byla součástí darovací smlouvy. Konkrétně by mohlo jít o situaci, kdy při darování nemovitosti je obdarovanému uložena povinnost poskytnout určitou finanční hotovost třetí osobě. Ve své podstatě by šlo o dva dary. Prvním by byla nemovitost, u níž by

základem daně byla cena (stanovená zákonem) snížená o částku poskytnuté finanční hotovosti. Druhým darem by bylo bezúplatné poskytnutí majetkové práva třetího subjektu vůči nabyvateli nemovitosti. ad 3.

Osvobození určitého druhu majetku uvedeného v § 19 ZDD se váže na splnění

určitých podmínek a na zařazení osob do skupin pro účely výpočtu daně (viz dále).

Ve všech zemích se při stanovení základu daně odčítají od hodnoty daru na něm

váznoucí dluhy. Dále se odečítají např. jiné náklady váznoucí na převáděném

majetku (Chorvatsko, Německo, Portugalsko, Rakousko), poskytnuté protiplnění

(Irsko), jiná majetková práva váznoucí na převáděném majetku (Maďarsko), břemena váznoucí na tomto majetku (Polsko), povinnosti vážící se k daru (Slovinsko, Srbsko), pravidelně se opakující platby (Španělsko), srážky (Německo) 57

Dle ustanovení § 7 odst. 1 a § 4 odst. 1 a odst. 2 ZDD.

31

a cena majetku od darovací daně osvobozeného (viz korekční prvky). Belgická úprava zpravidla nepřipouští možnost odpočtu výdajů spojených s převáděným majetkem.

6.4. Sazba daně

Sazba daně darovací je v ČR a většině evropských zemí progresivně klouzavá.

Setkáváme se však i se sazbou lineární. V Dánsku je stanovena 36,25% sazba daně pro nevlastní rodiče a prarodiče a 15% sazba daně pro všechny ostatní osoby,

na něž se vztahuje darovací daň. Lineární sazbu daně používají i v Chorvatsku (5 %), Irsku (20%), Maďarsku (liší se pro každou skupinu a uvnitř skupiny dle

druhu majetku) a ve Velké Británii (20 % nebo 40 %). Francouzská a Srbská úprava pak používá pro některé poplatníky lineární sazbu daně a pro jiné sazbu progresivní.

V České republice je výše sazby daně závislá na:

1. příbuzenském či jiném vztahu poplatníka k dárci (v případě darování do ciziny k obdarovanému),

2. výši základu daně.

Při určování výše sazby daně se v Nizozemí kromě těchto dvou skutečností přihlíží

i k tomu, zda obdarovaný sdílí společnou domácnost s dárce, a v Portugalsku zase, v určitých případech, k věku a zdravotnímu stavu. V Belgii se sazba daně liší

v jednotlivých regionech (Flandry, Valónsko a Hlavní město Brusel) i v závislosti na druhu majetku. Ve Španělsku se při výpočtu daně používá koeficientu. ad 1.

Poplatníci jsou pro účely daně darovací rozděleni do tří skupin. První skupinu

tvoří manželé a příbuzní v řadě přímé, tzn. děti a jejich potomci, rodiče, prarodiče

atd. Vztahy založené osvojením jsou postaveny na roveň vztahům vzniklým narozením, takže do této skupiny patří i osvojitelé, osvojenci a jejich potomci.

Do druhé skupiny náleží příbuzní v řadě pobočné58 (a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety), dále manželé dětí (tzn. zeťové a snachy), děti manžela,

58

Ustanovení § 117 OZ: „Stupeň příbuzenství dvou osob se určuje podle počtu zrození, jimiž v řadě přímé pochází jedna od druhé a v řadě pobočné obě od nejbližšího společného předka.“

32

rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které s nabyvatelem nebo dárcem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem majetku ve společné domácnosti

a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány

výživou na nabyvatele nebo dárce. Pro první a druhou skupinu platí, že v případě

rozvodu manželství příbuzenský poměr zaniká dnem nabytí právní moci rozsudku o rozvodu. Do třetí skupiny patří ostatní fyzické osoby a právnické osoby.

Je povinností poplatníka, aby správci daně prokázal existenci příbuzenského vztahu nebo jiného vzájemného poměru k osobě dárce (v případě darování do ciziny

k obdarovanému). Rozdělení poplatníků daně do tří skupin má význam pro použití příslušné sazby daně a pro stanovení výše osvobozené části základu daně. Zařazení poplatníků daně do I. - III. skupiny osob tedy ovlivňuje daňové zatížení poplatníků.

Rozdělení poplatníků do skupin se ve všech státech provádí na základě

příbuzenského nebo jiného blízkého vztahu mezi dárcem a obdarovaným. Stejně

jako v ČR mají tři skupiny poplatníků ve Finsku, Maďarsku, Německu, Nizozemí,

Polsku, Řecku a Belgii. Rozdíly jsou pak v tom, které osoby jsou zařazeny do jednotlivých skupin. Belgická úprava např. chápe pod pojmem „manžel“

i druha/družku a osobu žijící s dárcem ve společné domácnosti v okamžiku

poskytnutí daru a nejméně po dobu jednoho roku před poskytnutím daru, toto soužití nesmí být přerušeno.

Pouze se dvěma skupinami si vystačí v Norsku (v první jsou děti a rodiče,

ve druhé všichni ostatní) a v Srbsku (do první patří soby, které jsou ve vztahu k dárci ve druhém zákonném stupni nástupnictví, do druhé ti ostatní). Na druhé

straně ve Slovinsku jsou vytvořeny čtyři skupiny a v Rakousku je těchto skupin dokonce šest. Portugalská darovací daň se liší v tom, že první skupinu z pěti tvoří nezletilé děti a osoby tělesně postižené. Ve Francii je stanovena zvláštní sazba daně

pro manžela a partnera v občanském svazku. Ostatní osoby jsou pak rozděleny do čtyř skupin. Asi nejširší okruh poplatníků, kteří jsou zařazeni do první skupiny,

má Polsko. První skupinu zde tvoří manžel, potomci, předkové, sourozenci, zeť, snacha, rodiče manžela, nevlastní rodiče a nevlastní děti. V Irsku jsou poplatníci

daně rozděleni do tří skupin, ovšem ne pro určení sazby daně (je používána lineární

sazba daně), ale pro stanovení výše nezdanitelné částky. Ani ve Španělsku

nedochází k rozlišování poplatníků pro účely stanovení sazby daně, ale pro určení

výše koeficientu, kterým se násobí daňová povinnost jednotlivé osoby. Koeficient je závislý na nabyvatelově předchozím majetku, na věku obdarovaného a rodinných 33

vazbách s dárcem. Tento koeficient se pohybuje v rozmezí od 1 do 1,2 pro potomky a manžela, pro ostatní nabyvatele se koeficient mění od 1,5882 do 2,4. ad 2.

Základ daně darovací je rozdělen do 10 pásem. Tyto jednotlivé stupně základu

daně jsou pak zdaňovány příslušným procentem sazby daně. Buď se základ zdaňuje pouze příslušným procentem sazby daně, nebo sazbu daně tvoří pevná částka

a procento ze základu přesahujícího stanovenou částku. Nejnižší sazba platí při

základu daně do 1,000.000,- Kč, nejvyšší při základu daně nad 50,000.000,- Kč. V jednotlivých skupinách se sazba pohybuje:

• od 1 % ze základu daně do 1 milionu Kč do částky 1,462.000,- Kč a 5 % ze základu daně přesahujícího 50 milionů u I. skupiny,

• od 3 % ze základu daně do 1 milionu Kč do částky 3,915.000,- Kč a 12 % ze základu daně přesahujícího 50 milionů u II. skupiny,

• od 7 % ze základu daně do 1 milionu Kč do částky 12,460.000,- Kč a 40 % ze základu daně přesahujícího 50 milionů u III. skupiny.

Nižší jsou sazby u osob I. a II. skupiny, neboť tyto jsou v bližším vztahu k dárci

a mohou se podílet na vytvoření nebo získání převáděné věci. Jednotlivé sazby daně u každé skupiny jsou přehledně uspořádány v tabulce č. 1, která je umístěna v příloze. Částka vypočtená ze základu těmito sazbami se již nenásobí žádným koeficientem, zaokrouhluje se na celé koruny nahoru a tvoří konečnou daň.

Rozdělení sazby daně do pásem je velmi častým jevem. Nacházíme ho v úpravě

Finska, Německa, Nizozemí, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Slovinska, Španělska. Pouze tři pásma mají ve Finsku a v Norsku. Českým 10 pásmům se pak přibližují v Portugalsku (7). Mnohem více pásem, a to 16 mají ve Španělsku. Velmi

specifická je situace ve Francii, kde u některých skupin je vytvořeno několik pásem a některé nemají pásma žádná. Sazba daně se zde pohybuje od 5 do 60 %. Podobně

je tomu i v Srbsku, kde jsou pro první skupinu stanovena dvě pásma a pro druhou žádné. Nejvyšší sazbu daně nacházíme v Belgii, v regionu Valónsko, kde v určitých případech může dosáhnout až 90 %.

V Maďarsku se sazba daně neliší dle hodnoty základu daně, ale je stanovena

odlišně pro nemovitosti a ostatní dary. Nemovitostí jsou zdaněny nižší sazbou daně. Existují i další speciální sazby daně pro určité konkrétní druhy majetku. 34

Portugalsko má i zvláštní sazbu daně, a to v případě příjmů z cenných papírů,

především akcií vydaných obchodními společnostmi, které mají registrováno sídlo na území Portugalska a dluhopisů vydaných veřejnými nebo soukromými osobami.

Za určitých okolností může být placena daň, která je stanovena pevnou sazbou s odpočtem ve výši 5 % z tohoto příjmu.

6.5. Korekční prvky

ZDD uvádí poměrně široký výčet případů, kdy je bezúplatné nabytí majetku

osvobozeno od daně darovací. Osvobození je vázáno buď na poplatníka, nebo druh

majetku, případně kombinuje obě podmínky. S osvobozením od daně se setkáme ve všech zemích a všech je osvobození poměrně časté, ale ne všechny používají výše

zmíněné druhy podmínek. V následujícím srovnání budou uváděna pouze namátkově.

Osvobození majetku vážící se na osobu poplatníka

Dle české úpravy se jedná o bezúplatné nabytí majetku:

1. Českou republikou, jakož i bezúplatné poskytnutí majetku Českou republikou,

2. územními samosprávnými celky, jimi zřízenými příspěvkovými organizacemi a dobrovolnými svazky obcí,

3. státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi, obecně prospěšnými společnostmi, politickými stranami a hnutími,

4. nadacemi nebo nadačními fondy, jakož i majetku poskytnutého nadacemi a nadačními fondy,

5. zdravotními pojišťovnami pro fondy veřejného zdravotního pojištění,

6. fyzickými osobami s bydlištěm na území ČR a právnickými osobami

provozujícími zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat,

7. fyzickými osobami s bydlištěm na území ČR provozujícími školská a zdravotnická zařízení.

Stát, samosprávné celky, charitativní

a

náboženské

společnosti patří

k nejtypičtějším zástupcům této skupiny. Osvobozeni jsou i ve Finsku (za určitých 35

okolností i diplomaté, zaměstnanci OSN a Mezinárodní agentury pro atomovou

energii), Francii, Chorvatsku, Nizozemí (za určitých okolností i muzea), Portugalsku (včetně mnoha dalších právnických osob), Řecku (včetně poskytnutí darů těmito osobami), Velké Británii (zde však není zmínka o státu a samosprávě) a Slovinsku. V Dánsku jsou osvobozeny veškeré dary, u kterých je nabyvatelem

manžel nebo pokud jde o některé dary zaměstnavatele, a dále dary u ostatních osob

až do zákonem stanovené výše, která se každoročně mění. Manžel je osvobozen od darovací daně také v Irsku, v Portugalsku (zde pouze do zákonem stanovené

výše), Velké Británii (pokud nemá trvalé bydliště v Británii tak pouze do výše 55.000,- GBP) a Slovinsku (zde je osvobozena celá první skupina, tj. manžel

a přímí potomci). Stejně jako ve Slovinsku je tomu v Srbsku. Francouzská, německá, rakouská (i v závislosti na druhu majetku) a polská (zde pokud jde o téhož dárce) úprava stanoví pro každou osobu odpočty ze základu daně, jejichž výše se liší v závislosti na příbuzenském vztahu (od těch nejvyšších pro nejbližší

příbuzné až po minimální pro všechny ostatní osoby). Ve Velké Británii je

nezdanitelná část stanoveno pro všechny osoby stejně (mění se pro každý rok). Nejširší osvobození od daně je v Chorvatsku, kde platí úplné osvobození od všech nabytých darů u široké škály subjektů, státem počínaje a blízkými příbuznými konče, a také v Portugalsku.

Osvobození konkrétního majetku od darovací daně V ČR to mohou být:

1. Příležitostná bezúplatná nabytí movitého majetku a jiného majetkového prospěchu, jehož hodnota nepřevyšuje 3.000,- Kč.

2. Bezúplatné nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely, v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby a z veřejných sbírek.

3. Vydání majetku podle restitučních předpisů.59

Nejčastěji se setkáváme s osvobozením darů na charitativní a různé humanitární

účely. Je tomu tak kromě výše uvedeného v Irsku, Německu a Rakousku. Zcela 59

Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů.

36

odlišně je tomu v Nizozemí, kde se aplikuje zvláštní sazba daně ve výši 8 % na nabytí

majetku

náboženskými,

ideologickými,

charitativními,

kulturními,

vědeckými a veřejnými subjekty sloužícími k uspokojování sociálních a veřejných

potřeb v Nizozemí. I zde je však stanovena hranice, do jejíž výše se dary nezdaňují (3.878,- EUR).

Ve Finsku jsou, až do zákonem stanovené výše, osvobozena nabytí předmětů

osobní potřeby a věcí tvořících obvyklé vybavení domácnosti, stejně jako pojistná

plnění. Převody lesů a zemědělského majetku jsou částečně osvobozeny, při splnění určitých podmínek ve Francii. V Irsku jsou kromě jiného osvobozena při splnění

určitých podmínek darování obytných domů, obrazů, listin a knih vědeckého

či uměleckého významu nebo výhry v loteriích. Od darovací daně je v Chorvatsku osvobozen převod majetku, který podléhá dani z příjmů a také již výše zmíněné

dary movitých věcí, jejichž hodnota nepřesáhla 150.000,- HUF a zároveň nebyla

sepsána darovací smlouva. V Norsku je od daně osvobozeno nabytí darů až do výše 250.000,- NOK, bez ohledu na vztah mezi dárcem a obdarovaným. Od darovací daně je v Portugalsku osvobozeno nabytí peněz, bankovní převody a převody majetku určeného pro osobní potřebu. Velmi podobná je úprava v Srbsku, kde

od daně je osvobozeno nabytí peněz, práv a věcí movitých, ale pouze do výše 6.000,- YUN. Zvláštní osvobození platí v Řecku při převodu farem pro živočišnou nebo rostlinou výrobu, při splnění zákonem stanovených podmínek se zvyšuje

(trojnásobně nebo čtyřnásobně) částka, která nepodléhá dani, při převodu domu,

ve kterém bydlí nabyvatel, dále je-li nabyvatel osobou zdravotně postiženou. Ve Španělsku je od daně osvobozeno plnění z životního pojištění až do výše

9.195,49 EUR a převod určitých cenných papírů průmyslových bank nabytých před

19. lednem 1987. Ve Velké Británii je od daně osvobozeno nabytí majetku v hodnotě do 3.000,- GBP za daňový rok (začíná 6. dubna a končí 5. dubna následujícího roku).

Kombinace obou výše zmíněných

Dále je od české darovací daně osvobozeno nabytí:

1. movitých věcí osobní potřeby u fyzických osob, jestliže tyto věci po dobu

jednoho roku před nabytím nebyly součástí obchodního majetku dárce, pokud cena tohoto majetku nepřevyšuje u osob I. skupiny 1,000.000,- Kč, u osob

II. skupiny 60.000,- Kč a u osob III. skupiny 20.000,- Kč u každého jednotlivého 37

poplatníka; Daň se vybírá jen z té části ceny movitých věcí nabývaných každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky.60

2. vkladů na účtech u bank a poboček zahraničních bank působících na území

České republiky (s výjimkou vkladů na účtech zřízených pro podnikatelské účely), peněžních prostředků v české nebo cizí měně a cenných papírů

v tuzemsku, pokud úhrnná částka všech těchto hodnot nepřevyšuje u osob I. skupiny 1,000.000,- Kč, u osob II. skupiny 60.000,- Kč a u osob III. skupiny

20.000,- Kč u každého jednotlivého poplatníka; Daň se vybírá jen z té části movitého majetku nabývaného každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky,

3. jiného majetkového prospěchu nabytého na základě smlouvy o výpůjčce

uzavřené mezi vlastníkem pozemku a bytovým družstvem nebo vlastníkem jednotky při úpravě práva k pozemku podle zákona o vlastnictví bytů61

4. movitého majetku, pokud dárce byl zástupcem cizího státu pověřeným v České republice, příslušníkem jeho rodiny, který s ním žije ve společné domácnosti,

nebo jinou osobou, která není občanem ČR a požívá diplomatických výsad a imunit; Podmínkou je vzájemnost.

5. majetku

právnickými

osobami

se

sídlem

na

území

ČR

zřízenými

k zabezpečování činností v oblasti kultury, školství, vědy, výzkumu, vývoje

a vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče, ekologie, tělovýchovy, sportu, výchovy a ochrany dětí a mládeže a požární ochrany, který je určen na financování zařízení a humanitárních akcí v těchto oblastech,

6. vlastnického práva k nemovitostem, které jsou kulturními památkami,62 pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. skupině,

7. peněžních prostředků fyzickou osobou, která je prokazatelně použije na zvýšení

nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo

na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené; Stejně je osvobozeno od darovací daně i přímé poskytnutí pomůcky pro zdravotně postižené.

8. nemovitostí převodem z Fondu národního majetku ČR63 nebo z Pozemkového fondu ČR na základě rozhodnutí o privatizaci,

Naproti tomu srovnej výše uvedené o Dánsku. Ustanovení § 21 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům, ve znění pozdějších předpisů. 62 Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 60 61

38

9. majetku na základě bezúplatného nebo částečně úplatného převodu z Fondu národního majetku ČR64 nebo Pozemkového fondu ČR na Podpůrný a garanční

rolnický a lesnický fond, a.s.; Osvobozeny jsou také dotace poskytnuté z tohoto fondu.

10.bytů a nebytových prostor, které byly ve vlastnictví bytových družstev, členy (fyzickými osobami) těchto družstev,

11.nemovitostí patřících České republice, které před převodem byly ve správě Pozemkového fondu ČR.

Další možné osvobození od české darovací daně se týká převodu a přechodu

majetku právnických osob při jejich sloučení, splynutí, rozdělení nebo změně

právní formy, a dále také prvního nabytí majetkového podílu dle zákona o úpravě majetkových vztahů v družstvech64 a to mezi osobami blízkými (osoba blízká je

vymezena v § 116 OZ). Podobně je od darovací daně osvobozen první převod

nemovitostí vydaných na základě zákona o půdě,65 také zde je podmínkou, že jde o převod mezi osobami blízkými (§ 116 OZ), atd.

Na základě souhlasu mohou být ve Francii osvobozena umělecká díla, knihy

a sbírkové předměty darované státu a také zapsané budovy a historické památníky, které jsou otevřeny pro veřejnost. V Irsku jsou od daně osvobozena první nabytí

darů do hodnoty 3.000,- EUR od téhož dárce v každém kalendářním roce. Polský

zákon stanoví, že je u osob v první skupině, při splnění dalších podmínek, od daně osvobozeno nabytí obytného domu nebo jeho části pokud využitelná plocha budovy nepřesahuje 110 m2.

V České republice slouží k odstranění tvrdostí zákona institut prominutí daně.66

O prominutí daně může ve stanovených případech rozhodnout finanční ředitelství nebo ministerstvo financí.

Na základě zákona č. 175/2005 Sb. ze dne 28. dubna 2005 byl ke dni 31. 12. 2005 zrušen Fond národního majetku ČR a jeho majetek, zbývající činnosti a kompetence přešly zákonem na Ministerstvo financí ČR. 64 Ustanovení § 7 odst. 4 a část třetí zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů. 65 Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. 66 Tím není dotčeno ustanovení § 55a ZSDP upravující prominutí daně jako mimořádný opravný prostředek. 63

39

Finanční ředitelství může na žádost daňového subjektu prominout darovací daň

v případě vrácení daru pro vady, pokud k němu dojde ve lhůtě dvou let:

• ode dne vzniku právních účinků vkladu práva do katastru nemovitostí,

• ode dne účinnosti smlouvy o bezúplatném převodu nemovitostí, které nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí,

• ode dne bezúplatného nabytí movité věci.

• prominutí daně musí daňový subjekt požádat ve lhůtě dvou let od uvedených skutečností.

Ministerstvo financí může darovací daň zcela nebo částečně prominout při řešení

důsledků živelných pohrom a jiných mimořádných hromadných událostí z důvodu odstranění tvrdosti.

Mezi zvláštnostmi nevyskytujícími se v Česku patří následující korekční prvky

a mechanismy. Ve Finsku dochází k započtení v jiné zemi zaplacené daně, pokud byla zaplacena z důvodu tohoto převodu. Ve Francii je snížena daň o 50 %, jestliže je dárce mladší 65 let, a o 30 %, jestliže má dárce 65 až 75 let. Řeckým zákonem

je stanovena možnost vrácení daně Zaplacená daň se vrací buď automaticky ze zákonem stanovených důvodů (např. při vyřešení sporu o majetek, při kombinaci užívání s vlastnictvím, převádí-li se majetek, který byl v držení státu jako opuštěný

nebo zabavený), nebo z rozhodnutí správce daně. Zvláštní způsob výpočtu se používá ve Španělsku při převodu rodinného domu, jehož hodnota nepřesáhne 122.606,47 EUR a na převod obchodního majetku osoby samostatně podnikající

v oblasti průmyslu, zemědělství nebo vykonávající svobodné povolání. Při splnění

určitých podmínek může být základ daně snížen až o 95 %, pokud jde o bezúplatný převod odchodního majetku živnostníka nebo malého (středního) podniku, který je osvobozen od daně z bohatství („wealth tax“), a nabyvatelem je manžel, potomci

nebo osvojené dítě. Dle úpravy v jednotlivých belgických regionech existuje nárok

na slevu na dani. V regionu Valónsko a Hlavní město Brusel mají tento nárok obdarovaní, kteří vychovávají alespoň 3 děti mladší 21 let. V regionu Flandry

se nárok na slevu na dani poskytne, pouze pokud je předmětem daru nemovitost, na kterou není uvalena zvláštní sazba daně.

40

6.6. Rozpočtové určení

Výnos darovací daně plyne do státního rozpočtu. Z hlediska výše vybraných

peněžních prostředků má spíše doplňkový charakter. V posledních letech

nepřekročil výnos darovací daně 0,2 % daňových příjmů státního rozpočtu. Konkrétní výši uvádím v tabulce č. 2, která je přílohou této práce.

Stejně tak plyne daňový výnos do státního rozpočtu ve většině evropských zemí

(v Dánsku, Finsku, Francii, Itálii, Norsku, Nizozemí, Portugalsku, Řecku, Švédsku).

V Německu je výnos darovací daně příjmem rozpočtu jednotlivých spolkových

zemí, tedy regionálních celků. Darovací daní je naplňován municipální rozpočet také v Belgii, Polsku a Chorvatsku. Ve Slovinsku je výnos daně příjmem

regionálních samospráv. Tvoří 0,5 % všech daňových příjmů rozpočtů, což je 0,3 %

všech příjmů. Také ve Španělsku plyne výnos daně do regionálního rozpočtu, zde samosprávných celků, s výjimkou území Ceuta a Melilla. Samosprávné celky

mohou s účinností od roku 1997 měnit některé prvky daně, ale jen tak, aby

nedocházelo ke zvyšování celkového daňového zatížení. Výnos darovací daně se v Rakousku dělí mezi rozpočet federální vlády (získá 83,333 %) a místních vlád (získá 16,667 %).

6.7. Správce daně

Správcem darovací daně je finanční úřad.67 Místní příslušnost se určí dle ustanovení

§ 4 odst. 8 ZSDP. Místně příslušným správcem darovací daně je finanční úřad,

v jehož obvodu územní působnosti:

• se nachází nemovitost, je-li předmětem darování, a to i tehdy, nabývá-li se současně též movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch,

• má bydliště nebo sídlo nabyvatel movitého majetku nebo jiného majetkové prospěchu,

• má bydliště nebo sídlo dárce movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu, jde-li o dar do ciziny.

67

Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

41

Obdobně je tomu také v Srbsku a ve Španělsku, ale jsou zde pouze první dvě

kritéria. Odchylně od výše uvedeného se v Belgii určuje místní příslušnost především dle bydliště dárce. Pouze, je-li dárcem osoba bez bydliště v Belgii

a předmětem daru je nemovitost, určí se místní příslušnost dle místa, kde

se nemovitost nachází. Taktéž v Řecku je rozhodující pro určení místní příslušnosti bydliště dárce. Výjimečně, pokud by to bylo spojeno s obtížemi, může být místně příslušným daňový úřad, v jehož obvodu došlo k uzavření darovací smlouvy.

Podobně je tomu i ve Finsku, kde se místní příslušnost daňového úřadu určí dle

bydliště dárce. Nemá-li bydliště ve Finsku, určí se místní příslušnost podle místa, kde se nachází většina převáděného majetku. A jde-li o majetek v zahraničí, pak je místně příslušný daňový úřad, v jehož obvodu má bydliště obdarovaný. Na podobných pravidlech jen se zaměřením na osobu obdarovaného se místní

příslušnost určuje v Portugalsku. Místně příslušným úřadem pro daňové řízení je

ten finanční úřad, v jehož obvodu působnosti má obdarovaný trvalé bydliště v době nabytí daru nebo uzavření smlouvy, nebo se nachází nemovitost, případně nejhodnotnější nemovitost, nebo se majetek obvykle nachází.

Chorvatská úprava jde ještě dál a při určování místní příslušnosti se zaměřuje

pouze na osobu poplatníka (jeho bydliště nebo místo obvyklého pobytu nebo sídlo). V Norsku je místní příslušnost určena vždy dle místa bydliště dárce.

Místní příslušnost v Maďarsku se oproti výše uvedeným určuje dle místa, kde

došlo k darování, tedy buď kde byla podepsána darovací smlouva, nebo kde došlo k předání daru.

6.8. Podmínky placení

Darovací daň vypočte a vyměří správce daně na základě údajů obsažených

v daňovém přiznání a získaných ve vyměřovacím řízení. Chorvatsku vyměří daň

správce daně na základě darovací smlouvy, kterou musí poplatník doručit do 30 dnů od podpisu. Stejně tak v Maďarsku vyměří správce daně daň na základě

originálu a kopie darovací smlouvy (v závislosti na druhu převáděného majetku se doručuje buď správci daně, nebo katastrálnímu úřadu) nebo na základě ústního či písemného oznámení o darování.

42

Daň v ČR nelze vyměřit ani doměřit po uplynutí tří let od konce kalendářního

roku, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání, přičemž pokud před koncem této lhůty správce daně učiní úkon k vyměření nebo doměření daně,

o kterém je poplatník vyrozuměn, běží nová tříletá lhůta. Nejdéle lze vyměřit nebo

doměřit daň do následujících deseti let.68 V Řecku se právo státu vyměřit a vybrat darovací daň promlčí po 10 letech, pokud bylo podáno daňové přiznání,

nebo po 15 letech, jestliže nedošlo k podání daňového přiznání. Tyto lhůty začínají

běžet od konce roku, během kterého bylo podáno daňové přiznání nebo v němž uplynula lhůta pro jeho podání.

Platební výměr se v České republice doručuje poplatníkovi do vlastních rukou.

Daň je splatná do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. Činí-li daň méně

než 100,- Kč, je sice poplatník povinen podat daňové přiznání, ale správce daně

vyměřenou daň nepředepíše a poplatník daň neplatí. Třicetidenní lhůta pro zaplacení daně je i ve Slovinsku. V Chorvatsku a Srbsku je lhůta pro zaplacení daně poloviční. Nejdelší lhůtu pro zaplacení daně mají v Nizozemí, kde musí být

darovací daň zaplacena do 8 měsíců od získání daru. Pevné datum pro splatnost daně obsahuje právní úprava Velké Británie. Daň je splatná v závislosti na dni, kdy

byl převod majetku uskutečněn, a to buď do 30. dubna následujícího roku (k darování došlo mezi 5. dubnem a 30. zářím) nebo do 6 měsíců od konce měsíce, v němž došlo k převodu (k darování došlo v ostatních dnech).

V některých státech, např. ve Francii (při splnění určitých podmínek), v Irsku

(v případě nemovitostí), v Portugalsku (dle volby poplatníka), je připuštěna možnost platit daň ve splátkách. Ve Francii existuje i možnost placení daně odložit.

Poplatník české darovací daně je povinen podat místně příslušnému finančnímu

úřadu daňové přiznání do 30 dnů ode dne rozhodného pro převod majetku. Stejnou lhůtu mají také ve Finsku, ale pouze patnáctidenní je tato lhůta ve Slovinsku

a dokonce jen desetidenní v Srbsku. Naopak až jednoroční je lhůta pro oznámení daru ve Velké Británii. V Portugalsku se lhůta pro oznámení daru liší v závislosti

na bydlišti obdarovaného (do 30 dní v případě, že má bydliště v obvodu místně

příslušného úřadu, do 60 dní, pokud má bydliště jinde v Portugalsku, a do 180 dní, jestliže má bydliště v zahraničí). Pokud je více nabyvatelů, postačí, provede-li

oznámení alespoň jeden z nich. V Dánsku a Řecku má povinnost podat daňové 68

Ustanovení § 22 ZDD.

43

přiznání jak dárce, tak obdarovaný. Pokud však nebyla sepsána darovací smlouva, podává podle řecké úpravy přiznání k dani pouze nabyvatel. Zvláštností je, že se daňové přiznání podává dříve, než je darovací smlouva podepsána.69

Jedině v Polsku, pokud je darovací smlouva uzavřena formou notářské listiny,

se objevuje osoba plátce, kterou je notář. Ten daň vypočte a odvede na příslušný účet správce daně.

V České republice je rozhodným dnem:

• v případě věcí movitých den, kdy byla uzavřena smlouva o darování, přijat dar, byl poskytnut dar do ciziny (Dopravuje-li dar dárce sám, je dnem darování den, kdy dárce s tímto darem opustil své bydliště nebo sídlo. Dopravuje-li se dar

prostřednictvím pošty nebo dopravce, je dnem darování den svěření daru poště nebo dopravci či přepravci.) nebo byl přijat dar z ciziny, byl do tuzemska dovezen majetek darovaný v cizině (Za den darování je považován den, kdy

darovaná věc překročí hranice ČR.) nebo pořízený z prostředků darovaných v cizině nebo došlo k nabytí jiného majetkového prospěchu;

• u nemovitostí den, kdy byla daňovému subjektu doručena smlouva

o bezúplatném převodu vlastnictví k nemovitosti s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí, nabyla účinnosti smlouva o bezúplatném převodu

vlastnictví k nemovitosti, která není evidována v katastru nemovitostí, nebo byla

doručena rozhodnutí či jiné listiny, kterými se potvrzují nebo osvědčují vlastnické vztahy k nemovitostem;

• u bezúplatného nabytí majetku právnickými osobami (právnické osoby se sídlem

na území ČR zřízené za účelem zabezpečování činností v oblasti kultury, školství, vědy, výzkumu, vývoje a vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče, ekologie, tělovýchovy, sportu, výchovy a ochrany dětí a mládeže a požární

ochrany, dále státem registrované církve a náboženské společnosti,70 obecně

prospěšné společnosti, politické strany a hnutí, nadace a nadační fondy, zdravotní pojišťovny) osvobozeného podle § 20 odst. 4 ZDD den, kdy uplynulo pololetí příslušného kalendářního roku.

Poplatník je povinen v daňovém přiznání uvést pouze údaje rozhodné pro vyměření

daně. Je-li předmětem daně bezúplatný převod nemovitosti je součástí daňového Citováno 1.3.2006 http://www.europa.eu.int/comm/taxation_customs/resources/documents/tax_inventory_18_gr.pdf 70 Zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, ve znění pozdějších předpisů.

69

44

přiznání ověřený opis nebo ověřená kopie smlouvy nebo jiné listiny, kterou se potvrzují nebo osvědčují vlastnické vztahy k nemovitosti, a znalecký posudek

o ceně zjištěné podle zákona o oceňování majetku.71 Posudek se nevyžaduje

v případě, že je převod vlastnictví k nemovitosti zcela osvobozen od daně nebo

pokud jde o převod vlastnictví k pozemku bez stavby a bez trvalého porostu. V posledně uvedeném případě však má správce daně právo vyzvat daňový subjekt k předložení znaleckého posudku, pokud vznikly pochybnosti o správnosti výše

základu daně. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatníkem Česká republika

nebo územní samosprávný celek, jde-li o bezúplatné nabytí majetku na humanitární

nebo charitativní účely, které je od daně osvobozeno, a jde-li o dary movitého majetku do výše částek osvobozených od této daně u jednotlivých skupin

poplatníků. V ostatních případech (tedy, i pokud je nabytí nebo převod majetku

od darovací daně osvobozen) má poplatník povinnost daňové přiznání podat. Důvodem je poskytnout finančnímu úřadu možnost posoudit, zda jsou splněny

podmínky, na něž je osvobození vázáno. Ve Finsku se daňové přiznání nepodává,

jestliže hodnota daru nepřesáhne 3.400,- EUR. V Řecku jsou od povinnosti podat daňové přiznání osvobozeny podobné osoby jako v ČR.

Daňové přiznání se podává na tiskopisech vydaných Ministerstvem financí

České republiky nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání zcela shodné s tiskopisem vydaným ministerstvem. Přiznání může být

též podáno na technickém nosiči dat, musí být však ve tvaru stanoveném pro tento účel ministerstvem. Podáním (doručením správci daně) daňového přiznání se zahajuje vyměřovací řízení.

Zcela odlišná je situace v Irsku, kde je darovací daň označována jako

„samovyměřovací“. Obdarovaný má povinnost předložit daňovému správci daňový

výkaz (na stanoveném formuláři), a to do 4 měsíců od nabytí daru, pokud hodnota daru samostatně nebo v součtu s předchozími dary překročí 80 % částky stanovené

jako hranice, pod kterou nejsou bezúplatná nabytí majetku zdaněna. Ve stejné lhůtě musí být zaplacena případná darovací daň.

71

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů.

45

7. Vybrané země Evropy Na tomto místě znovu připomínám, že jsem si vědom toho, že se v této kapitole

budou především opakovat již výše zmíněné informace. Považuji však za nutné přehledně popsat jednotlivé země, které jsou v této práci srovnávány.

7.1. S darovací daní

Belgie72

Poplatníkem daně je obdarovaný. Obdarovaným může být jak osoba fyzická, tak

právnická. Předmětem daně je bezúplatný převod movitého i nemovitého majetku. Převod movitostí podléhá dani, pokud je dárcem osoba bydlící v Belgii. Převod věcí nemovitých je zdaněn, jestliže se nemovitost nachází na území Belgie. Základ

daně je určen dle tržní hodnoty převáděného majetku, zpravidla bez odpočtu výdajů spojených s převáděným majetkem. Sazba daně se liší dle jednotlivých regionů (Flandry, Valónsko a Hlavní město Brusel), v závislosti na druhu majetku a na

příbuzenském vztahu. Sazba daně v regionu Flandry a Hlavní město Brusel se pohybuje od 3 % do 80 % ze základu daně. V regionu Valónsko je horní hranice

sazby dokonce 90 % ze základu daně. Sazby jsou rozdílné pro příbuzné v řadě přímé (včetně manžela), sourozence, sourozence rodičů a jejich děti a ostatní osoby. Za manžela je chápan i druh/družka a osoba žijící s dárcem ve společné domácnosti

v okamžiku poskytnutí daru a nejméně nepřerušeně po dobu jednoho roku před poskytnutím daru. Region se určí dle bydliště dárce. Měl-li dárce v posledních pěti

letech před poskytnutím daru bydliště ve více regionech, je za bydliště považován region, kde v této době bydlel nejdéle. Je-li dárcem osoba bez bydliště v Belgii

a předmětem daru je nemovitost, určí se region dle místa, kde se nemovitost nachází. Daňová osvobození a zvláštní snížené sazby daně určují předpisy jednotlivých regionů. V regionu Valónsko a Hlavní město Brusel mají obdarovaní, kteří vychovávají alespoň 3 děti mladší 21 let, nárok na slevu na dani. V regionu Flandry se tento nárok na slevu poskytne, pouze pokud je předmětem daru nemovitost, na kterou není uvalena zvláštní sazba daně. 72

Informace čerpány 1.3.2006 z http://www.europa.eu.int/comm/taxation_customs/resources/documents/tax_inventory_18_be.pdf

46

Dánsko73

Darovací daň se platí, pokud dárce nebo obdarovaný má bydliště v Dánsku.

Jestliže mají oba bydliště v zahraničí, darovací daň se platí pouze v případě, že je

darována nemovitost, která je na území Dánska. Předmětem daně je bezúplatné nabytí movitého a nemovitého majetku. Darovací daň se platí, jestliže má dárce

nebo obdarovaný trvalé bydliště v Dánsku. Pokud je předmětem bezúplatného převodu nemovitost nacházející se na území Dánska, podléhá takové darování dani vždy, bez ohledu na osobu dárce i obdarovaného. Základem daně je obchodní

hodnota daru. Jestliže hodnota daru u osob, na které se vztahuje osvobození od daně, překročí částku od daně osvobozenou, je sazba daně 15 % pro všechny

tyto osoby mimo nevlastních rodičů a prarodičů, pro které je stanovena sazba

ve výši 36,25 % ze základu daně přesahujícího hranici pro osvobození. Dary všem ostatním osobám jsou zdaněny jako příjem dle zákonných ustanovení o dani

z příjmů (sazba daně v rozmezí 37,5 % až 59 %). Od darovací daně jsou osvobozeny veškeré dary mezi manžely, dary až do výše 15.300,- DKK manželům dětí a nevlastních dětí a dary až do výše 43.700,- DKK pro: • děti, nevlastní děti a jejich děti,

• přeživšího manžela zesnulého dítěte nebo nevlastního dítěte, • rodiče

• osoby, které žily s nabyvatelem nejméně po dobu dvou let před převodem

ve společné domácnosti, nebo které během nepřetržitého období nejméně dvou let před převodem sdílely s dárcem společnou domácnost a toto soužití ve společné domácnosti bylo přerušeno z důvodu umístění do ústavu,

• vyživované dítě, které žilo s dárcem v souvislém období pěti let, za podmínky,

že spolužití začalo před dovršením 15 let dítěte a pokud společně s vyživovaným dítětem a dárcem žije ve společné domácnosti vlastní rodič dítěte,

• nevlastní rodiče a prarodiče.

Od daně jsou také osvobozeny některé dary (typicky vánoční, k narozeninám)

poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci. Výše uvedené hranice pro osvobození od daně se každoročně mění, zde je uvedena pro rok 1999, pro rok 2005 byla

stanovena hranice 18.400,- DKK a 52.700,- DKK a pro rok 2006 je platná hranice 73

Informace čerpány 1.3.2006 z http://www.europa.eu.int/comm/taxation_customs/resources/documents/tax_inventory_18_dk.pdf

47

18.800,- DKK a 53.900,- DKK.74 Povinnost podat k místně příslušnému daňovému

inspektorátu daňové přiznání má jak dárce, tak obdarovaný. Finsko75

Poplatníkem darovací daně je obdarovaný, osoba fyzická i právnická. Pro účely

daně darovací se za osobu s pobytem ve Finsku považuje každý, kdo zde má hlavní bydliště. Darovací daň dopadá na následující majetek obdržený ve formě daru:

• jakýkoliv majetek, jestliže je dárce nebo nabyvatel občanem Finska nebo zde má hlavní bydliště v době, kdy je dar poskytnut,

• nemovitý majetek umístěný ve Finsku a akcie nebo jiná práva obchodních

společností, ve kterých je více než 50 % hrubých aktiv společnosti tvořeno nemovitostmi umístěnými na území Finska,

• pojistná plnění, která jsou považována za dar, pokud jsou poskytována bez

protiplnění na základě beneficiary clause76 a pokud nejsou předmětem daně z příjmů,

• rozdíl mezi běžnou cenou a poskytnutým protiplněním u kupní nebo směnné

smlouvy je považován za dar, jestliže poskytnuté protiplnění nepřesahuje tři čtvrtiny běžné ceny prodávaného nebo směňovaného majetku.

Při převodu nemovitostí je vyžadována písemná darovací smlouva, kterou musí

potvrdit notář. Daňovým základem je tržní cena daru, tj. pravděpodobná cena při koupi stejné nebo podobné věci, po odečtení dluhů. Základ daně se zaokrouhluje dolů na stovky. Pro účely stanovení daňové povinnosti se dary poskytnuté stejným

dárcem v období tří let sčítají. Dříve zaplacená daň se započte. Za účelem stanovení

sazby daně jsou poplatníci rozděleni dle příbuzenského vztahu k dárci do tří skupin. Do první skupiny jsou zařazeni manžel, děti, děti manžela, adoptované děti, rodiče,

adoptivní rodiče a přímí dědicové dárcových dětí nebo osvojených dětí. Za určitých

okolností sem patří také osoba, která žila s dárcem za podmínek podobných

manželství a byla dříve s dárcem v manželském svazku nebo má s dárcem dítě. Ve druhé skupině jsou sourozenci, polorodí sourozenci a jejich potomci a do třetí skupiny řadíme všechny ostatní příbuzné a osoby bez vztahu k dárci. Sazba daně je Citováno k 1.3.2006 z http://www.skat.dk/SKAT.aspx?oID=91641&vID=200991&i=29#i91641 Informace čerpány 1.3.2006 z http://www.europa.eu.int/comm/taxation_customs/resources/documents/tax_inventory_18_fi.pdf 76 K vysvětlení viz str. 21. 74

75

48

progresivní, závislá na velikosti základu daně. Tvoří ji částka a procento z toho, co přesahuje spodní hranici rozpětí základu daně. První skupina:

• v rozmezí od 3.400,- EUR do 17.000,- EUR je daň 85 EUR plus 10 % z částky přesahující 3.400,- EUR,

• v rozmezí od 17.000,- EUR do 50.000,- EUR je daň 1.445,- EUR plus 13 % z částky přesahující 17.000,- EUR,

• při hodnotě nad 50.000,- EUR je daň 5.735,- EUR plus 16 % z částky přesahující tuto hranici.

U druhé skupiny se takto vypočtená výše daně dvojnásobí a u třetí skupiny se násobí třemi. Od darovací daně jsou osvobozena výše zmíněná pojistná plnění až

do výše 8.500,- EUR, dále vybavení domácnosti a předměty pro osobní potřebu obdarovaného, pokud nepřesahují částku 3.400,- EUR, dary na výuku, obživu

a i všechny ostatní až od výše 3.400,- EUR. Od povinnosti platit daň je osvobozen

stát a jeho instituce, jednotky územní samosprávy, náboženské společnosti a neziskové organizace. Dále, pokud nejsou převáděny nemovitosti, jsou od daně osvobozeni diplomaté a jiné osoby požívající diplomatických výsad a imunit,

zaměstnanci OSN nebo jejich specializovaných institucí, zaměstnanci Mezinárodní agentury pro atomovou energii, včetně členů rodin těchto osob. Za splnění určitých podmínek (nabyvatel bude pokračovat v zemědělské činnosti nebo podnikání,

vyměřená daň by byla vyšší než 850,- EUR) není zdaňován převod zemědělského majetku a obchodního majetku. Aby bylo zabráněno dvojímu zdanění, je daň

zaplacená v jiné zemi za převáděný majetek započtena na daňovou povinnost z tohoto převodu ve Finsku. Daň vybere místně příslušný daňový úřad na základě daňového přiznání, které musí podat obdarovaný do 30 dní od nabytí majetku.Místní příslušnost daňového úřadu se určí dle bydliště dárce. Nemá-li

bydliště ve Finsku, určí se místní příslušnost podle místa, kde se nachází většina

převáděného majetku. A jde-li o majetek v zahraničí, pak je místně příslušný

daňový úřad, v jehož obvodu má bydliště obdarovaný. U darů, jejichž hodnota nepřesáhne 3.400,- EUR, se daňové přiznání nepodává.

49

Francie77

Poplatníkem darovací daně je nabyvatel majetku. Může jím být fyzická osoba

i právnická osoba. Předmětem daně je bezúplatný převod movitého i nemovitého majetku. Je-li dárcem nebo obdarovaným osoba usazená ve Francii, podléhá dani darování jakéhokoliv majetku v tuzemsku i v zahraničí. Pokud ani dárcem ani

obdarovaný zde není usazený, bude zdaněn pouze majetek, movitý i nemovitý,

který se nachází na území Francie. Něco jiného mohou stanovit mezinárodní

smlouvy. Základ daně tvoří čistá hodnota nabytého majetku. Sčítá se hodnota získaných darů za období deseti let. Jsou stanoveny odpočty ze základu daně. Pro manžela činí 76.224,51 EUR, pro předky a děti 45.737,71 EUR, pro osoby

duševně nebo tělesně postižené 45.737,71 EUR, pro osoby v občanském svazku

(„civil solidarity covenant“, francouzská zkratka PACS) 57.168,38, pro rozvedeného manžela, osoby spolužijící

a vnoučata 15.244,90 a pro ostatní

1.524,49. Sazba daně je rozdílná pro jednotlivé skupiny. Poplatníci jsou rozděleni

v závislosti na stupni příbuzenství a zvláštní sazby platí pro manžela a partnera

v občanském svazku. Pro některé skupiny je pak sazba daně rozdělena do pásem

dle výše základu daně. Pro příbuzné v řadě přímé do čtvrtého stupně příbuzenství

se sazba daně pohybuje v sedmi pásmech v rozmezí od 5 % z částky do 7.622,45 EUR do 40 % z částky přesahující 1,707.428,99 EUR. V další skupině

jsou bratři a sestry. Sazba je v závislosti na výši základu daně rozdělena do dvou pásem. Základ daně do 22.867,35 EUR je zdaněn 35 %, co přesahuje tuto hranici je

zdaňováno sazbou 45 %. Je-li poplatníkem příbuzný v pátém a vyšším stupni podléhá základ daně lineární 55% sazbě daně. U darů mezi manžely se sazba daně

pohybuje v sedmi pásmech v rozmezí od 5 % z částky základu daně do 7.622,45 EUR do 40 % z částky základu daně přesahující 1,707.428,99 EUR. U partnerů

v civilním svazku jsou dvě pásma, první je do 15.244,90 EUR (sazba

daně 40 %) a druhé je nad tuto částku (sazba daně 50 %). U ostatních poplatníků nezařaditelných do výše zmíněných skupin činí sazba daně 60 %. Osvobozena jsou nabytí majetku státem, určitými veřejnými organizacemi a společnostmi

a jednotkami územní samosprávy. Částečně jsou osvobozeny převody lesů

a zemědělského majetku za splnění určitých podmínek. Na základě souhlasu jsou

77

Informace čerpány 1.3.2006 z http://www.europa.eu.int/comm/taxation_customs/resources/documents/tax_inventory_18_fr.pdf

50

osvobozena umělecká díla, knihy a sbírkové předměty darované státu a také zapsané budovy a historické památníky, které jsou otevřeny pro veřejnost. Zdanění nepodléhají akcie společností podnikajících v průmyslu, obchodě,

živnosti,

zemědělství nebo ve stavovské oblasti a dále nemovitosti užívané fyzickou osobou pro soukromé podnikání. Dále se setkáváme se snížením daně o 50 %, jestliže je dárce mladší 65 let, a o 30 %, jestliže má dárce 65 až 75 let. Daň se platí až

po vypracování daňové evidence. Za určitých okolností může být daň placena ve splátkách nebo může být odložena. Chorvatsko78

Poplatníkem darovací daně je nabyvatel, tedy fyzická nebo právnická osoba,

která na území Chorvatské republiky obdrží dar nebo bezúplatně získá nějaký

majetek, který zdaněn darovací dani. Darovací dani podléhá bezúplatný převod nemovitostí, peněz, peněžitých pohledávek, cenných papírů a movitých věcí, jestliže tržní cena v den převodu majetku je vyšší než 50.000,- HRK. Daň se

neplatí, pokud se při převodu movitých věcí platí daň z přidané hodnoty. Za okamžik nabytí daru je považován podpis darovací smlouvy nebo v případě, že darovací smlouva není sepsána, tak předání daru. U peněžitých darů v hotovosti je základem daně nominální hodnota. Základ daně u ostatního finančního nebo

jiného majetku tvoří tržní hodnota v obvyklá v den nabytí majetku po odečtení

dluhů a nákladů váznoucích na převáděném majetku. Základ daně stanoví správce daně. Dary jsou podrobeny lineární 5% sazbě daně. Darovací daň neplatí:

• manžel, příbuzný v řadě přímé, osvojené děti dárce nebo osvojitel dárce,

• sourozenci, jejich potomci a manžel dítěte, jestliže v okamžiku nabytí daru žijí s dárcem ve společné domácnosti,

• fyzické a právnická osoby, které obdržely dar nebo získaly bezúplatně movitý majetek od státu nebo jednotky územní samosprávy jako odškodnění za škodu či z jiného důvodu, který souvisí s Vlasteneckou válkou (Homeland War),

• stát, jednotky územní samosprávy, náboženské společnosti, fondy, Červený kříž a jiné humanitární organizace,

• fyzické a právnické osoby, které obdrží dar z důvodů stanovených zvláštním předpisem.

78

Informace čerpány 1.3.2006 z http://www.vlada.hr/zakoni/mei/Chp10/Chp10.pdf, www.mfin.hr

51

Nabyvatel majetku je povinen doručit správci daně darovací smlouvu do 30 dnů od podpisu darovací smlouvy. Místní příslušnost správce daně se určí dle bydliště, místa obvyklého pobytu nebo sídla poplatníka. Daň je splatná ve lhůtě 15 dní od doručení daňového výměru. Irsko79

Poplatníkem daně je obdarovaný, odvozenou odpovědnost (ručení) za zaplacení

darovací daně má dárce. Předmět daně je poskytnutí daru za života dárce. Jde

o převod vlastnictví k určitému majetku, za který je poskytnuto jen částečné nebo žádné protiplnění. Příkladně je uváděn převod peněz, šperků, aut, domů nebo

pozemků, ale i práva na užívání domu. Dary poskytnuté na území Irska jsou předmětem daně bez ohledu na osobu dárce i obdarovaného. Dary v zahraničí

podléhají irské darovací dani, pokud buď dárce, nebo obdarovaný trvale bydlí nebo se obvykle zdržuje v Irsku. Daň se platí za dary, jejichž hodnota přesáhne hranici

pro daňové osvobození. Základem je hodnota darů poskytnutých osobami podle

jednotlivých skupiny. Hodnota daru se určuje z tržní ceny majetku po odečtení

dluhů a poskytnutého protiplnění. Nabývání darů nepodléhá zdanění až do dosažení zákonem stanovené hranice. Tato zákonná hranice je každoročně upravována

v závislosti na indexu spotřebitelských cen. Pro rok 2006 je stanovena indexace

ve výši 1.255. Pro jednotlivé skupiny, které jsou tvořeny na základě příbuzenského vztahu obdarovaného k dárci, činí hranice po indexaci:

• I. skupina (děti, nevlastní děti, děti svěřené do pěstounské péče a vnoučata mladší 18 let, jestliže jejich rodiče zemřeli) – 478.155,- EUR (bez indexace 381.000,- EUR),

• II. skupina (rodiče, sourozenci a jejich děti) – 47.815,- EUR (bez indexace 38.100,- EUR),

• III. skupina (ostatní) – 23.908,- EUR (bez indexace 19.050,- EUR).

Je stanovena lineární sazba daně. Jestliže jednotlivý dar nebo součet všech poskytnutých darů (i v minulých letech) překročí výše uvedenou hranici

pro jednotlivé skupiny osob, činí darovací daň 20 % ze základu daně přesahujícího tuto hranici. Kromě výše uvedené hranice pro stanovení základu daně je od darovací daně osvobozeno nabytí prvních darů od jednoho dárce až do hodnoty 79

Informace čerpány 1.3.2006 z www.revenue.ie

52

3.000,- EUR v každém roce. Dále nepodléhají dani dary mezi manžely, při splnění

dalších podmínek darování obytných domů, výhry v loteriích, platby na výživu

a vzdělání členů rodiny, které jsou součástí běžných výdajů, dary na veřejné nebo charitativní účely a při splnění určitých podmínek transfery obrazů, listin a knih

vědeckého nebo uměleckého významu. Darovací daň je daní „samovyměřovací”. Obdarovaný

má

povinnost

předložit

daňovému

správci

daňový

výkaz

(na stanoveném formuláři), a to do 4 měsíců od nabytí daru, pokud hodnota daru samostatně nebo v součtu s předchozími dary překročí 80 % částky stanovené jako hranice, pod kterou nejsou bezúplatná nabytí majetku zdaněna. Ve stejné lhůtě musí

být zaplacena případná darovací daň. Při nesplnění daňové povinnosti je stanoven úrok z prodlení, který činí 1 % z darovací daně za každý započatý měsíc od nabytí

daru. Darovací daň z budov nebo pozemků může být zaplacena v pěti ročních splátkách.

Maďarsko80

Darovací daň platí nabyvatel majetku. Darovací dani podléhá nabytí majetku

ve formě daru na základě darovací smlouvy nebo jiné navýšení majetku bez

poskytnutého protiplnění. Darován může být jakákoliv věc movitá, nemovitost nebo právo s majetkovou hodnotou. V případě věcí movitých se platí daň při

darování, ke kterému došlo na území státu, pokud byla sepsána darovací smlouva nebo, není-li darovací smlouva, pokud hodnota daru přesáhla 150.000,- HUF.

Nemovitosti se musí nacházet na území Maďarska a vždy je vyžadována písemná darovací smlouva. Za práva s majetkovou hodnotou jsou považována: užívání

pozemku, právo na výtěžek z majetku, právo užívání, právo na užívání společných částí domu, právo hospodaření s majetkem a právo provozovat nezávislou

lékařskou praxi. Základem daně je čistá hodnota daru, což je tržní hodnota po odečtení dluhů a hodnoty jiných majetkových práv váznoucích na majetku. Majetková práva se oceňují:

• 1/20 tržní hodnoty majetku, ke kterému se právo váže, vynásobenou počtem let, na které bylo právo zřízeno, maximálně však dvaceti,

80

Informace čerpány 1.3.2006 z http://lgi.osi.hu/publications/2000/95/TA-Ch5.pdf, http://www.gov.hu/angol/orszaginfo/ugyleiras/ado/illetek/ajandek/ajandekozasi_ado_a.html

53

• 5/20 tržní hodnoty majetku, ke kterému se právo váže, v případě práv na dobu neurčitou,

• v závislosti na věku obdarovaného, v případě omezení práva na dobu života, manželství nebo vdovství určité osoby.

Sazba darovací daně závisí na příbuzenském vztahu mezi dárcem a obdarovaným

(poplatníci jsou rozděleni do tří skupin) a na druhu darovaného majetku. U osob

zařazených do první skupiny (děti, manžel, rodiče nebo prarodiče, pokud dárce nemá rodiče a je podporován prarodiči) činí sazba daně 11 %, u nemovitostí pak 5 % ze základu daně. Vnoučata, sourozenci a prarodiče (nejsou-li v první skupině)

jsou zařazeni do druhé skupiny a sazba daně je 15 %, u obytných nemovitostí 8 %. Všechny ostatní osoby patří do třetí skupiny, u kterých se dary podléhají 21%

sazbě, obytné nemovitosti 10%. Existují i další speciální sazby daně pro určité konkrétní druhy majetku. Od darovací daně je osvobozen převod majetku, který

podléhá dani z příjmů a také již výše zmíněné dary movitých věcí, jejichž hodnota nepřesáhla 150.000,- HUF a zároveň nebyla sepsána darovací smlouva. Darovací daň se platí na základě výměru daňového úřadu. Povinnosti poplatníků se liší dle

druhu převáděného majetku. V případě věcí movitých musí být originál a kopie darovací smlouvy doručen do 30 dnů od podpisu této smlouvy k místně

příslušnému daňovému úřadu. Místně příslušným je daňový úřad, v jehož obvodu působnosti došlo k darování, tedy podpisu smlouvy. Pokud darovací smlouva

nebyla sepsána, ale darování podléhá dani darovací, musí být darování oznámeno

ústně nebo písemně daňovému úřadu. V případě nemovitostí se originál a kopie

darovací smlouvy zasílá také ve lhůtě 30 dnů od podpisu buď katastrálnímu úřadu, v jehož působnosti se nemovitost nachází, který poté poskytne dokumenty potřebné pro stanovení výše daně příslušnému daňovému úřadu, nebo v určitých případech

přímo daňovému úřadu. Pří nesplnění těchto povinností může daňový úřad uložit pokutu v závislosti na počtu dnů prodlení. Německo81

Poplatníkem je příjemce daru. V případě, že ani dárce ani nabyvatel nemají

v Německu bydliště, podléhá dani pouze určitý majetek umístěný na území SRN

81

Informace čerpány 1.3.2006 z http://www.europa.eu.int/comm/taxation_customs/resources/documents/tax_inventory_18_de.pdf

54

(zejména nemovitosti a obchodní majetek). Osoba s německým občanstvím, která

se nachází v zahraničí, se považuje za bydlícího v SRN po dobu dalších pěti let. Státní zaměstnanci v zahraničí jsou daňovými subjekty bez ohledu na délku pobytu

v zahraničí. Darovací dani podléhá bezúplatné nabytí movitého a nemovitého majetku. Základem daně je hodnota nabytého majetku po odečtení dluhů, výdajů týkajících se majetku nebo převzatých s majetkem a srážek, jejichž výše se mění

v závislosti na příbuzenském vztahu mezi dárcem a obdarovaným. Sčítají se dary obdržené za posledních deset let. Sazba daně se pohybuje v rozmezí od 7 do 50 %.

Poplatníci jsou děleni do tří skupin v závislosti na stupni příbuzenství k dárci. Do první skupiny jsou zařazeni manžel, děti (včetně nevlastních a děti dětí (včetně nevlastních). Rodiče (včetně nevlastních), prarodiče, sourozenci, jejich přímí

potomci, manželé dětí, rodiče manžela a rozvedený manžel tvoří druhou skupinu. Všichni ostatní jsou ve třetí skupině.82 Daňová sazba je progresivní v jednotlivých

skupinách. Osvobození se vztahuje na určité druhy darů, především ty učiněné na náboženské a charitativní účely nebo pro veřejný prospěch. Jsou stanoveny

hranice pro jednotlivé skupiny (i osoby), při jejichž nedosažení se darovací daň neplatí. Jinými slovy řečeno je osvobozeno nabytí majetku u manžela až do výše

307.000,- EUR, u dětí (a také vnoučat, pokud děti zemřely) až do výše 205.000,EUR, pro ostatní příbuzné v první skupině až do výše 51.200,- EUR, u osob druhé

skupiny až do výše 10.300,- EUR a u osob třetí skupiny až do výše 5.200,- EUR. V určitých případech je dále odečteno 1.100,- EUR.83 Nizozemí 84

Poplatníkem darovací daně je příjemce daru. Může jim být osoba právnická

i fyzická. Předmětem daně je bezúplatný převod jakéhokoliv majetku, pokud je

dárcem osoba, která má trvalé bydliště v Nizozemí v okamžiku uskutečnění daru. Za osobu s trvalým bydlištěm je považován i nizozemský občan, který bydlel v tuzemsku, ale v době poskytnutí daru je usazen v zahraničí, pokud k darování

dojde ve lhůtě do 10 let od opuštění Nizozemí. Hodnota majetku obdržená

nabyvatelem od dárce tvoří základ daně. Sazba daně se mění v závislosti na stupni Citováno k 1.3.2006 z http://www.asu.de/www/doc/3c79e6d1c5a0a06382b27b1bc66da3ff.pdf Citováno k 1.3.2006 z www.givingineurope.org 84 Informace čerpány 1.3.2006 z http://www.europa.eu.int/comm/taxation_customs/resources/documents/tax_inventory_18_nl.pdf

82

83

55

příbuzenství mezi dárcem a nabyvatelem majetku, v závislosti na tom, zda dárce

udržoval společnou domácnost s obdarovaným, a také v závislosti na výši základu daně. Nejnižší sazba daně je u manžela, dětí a nesesdaných párů žijících

ve společné domácnosti, kdy se sazba pohybuje v rozmezí od 5 % do 27 %. Pro rodiče a sourozence je sazba daně stanovena od 26 % do 53 % a pro všechny ostatní je dáno rozmezí od 41 % do 68 %. Zvláštní sazba daně ve výši 8 % se aplikuje na nabytí

majetku náboženskými,

ideologickými, charitativními,

kulturními, vědeckými a veřejnými subjekty sloužícími k uspokojování sociálních

a veřejných potřeb v Nizozemí. Od darovací daně je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku státem, provinciemi, územní samosprávou a některými muzei, jde-li o dary

ve veřejném zájmu. Nizozemské právnické osoby, které uskutečňují činnost ve veřejném zájmu, jsou osvobozeny od daňové povinnosti, pokud jde o dary,

jejichž hodnota nepřesahuje hodnotu 3.878,- EUR. Daň je vybírána na základě daňového přiznání podaného poplatníkem. Darovací daň musí být zaplacena do 8 měsíců od nabytí daru. Norsko85

Poplatníkem darovací daně je dárce i obdarovaný. Za zaplacení daně odpovídají

společně a nerozdílně. Zdaněno je bezúplatné nabytí nemovitostí nacházejících se na území Norska nebo podniků umístěných v Norsku (se všemi právy

a vybavením k nim náležejícím), a dále práv nebo nároků, např. nájemné či jiné platby za užívání takových nemovitostí nebo podniků, které se k nim váží. Co se

týká ostatních darovaných věcí, podléhají darovací dani, jestliže byl dárce v okamžiku darování norským občanem nebo měl v Norsku trvalé bydliště.

Základem daně je tržní cena darovaného majetku, které by bylo možno dosáhnout v okamžiku převodu. V Norsku jsou stanoveny dvě skupiny osob. V první jsou děti

a rodiče, ve druhé všichni ostatní. Pokud hodnota darů překročí hranici pro osvobození od darovací daně, je prvních 300.000,- NOK překračujících tuto hranici

(tedy základ daně v rozmezí 250.000,- NOK až 550.000,- NOK) podrobeno 8%

sazbě (první skupina) nebo 10% sazbě (druhá skupina), a to co překročí 550.000,NOK je podrobeno sazbě daně ve výši 20 % (první skupina), resp. 30 % (druhá

85

Informace čerpány 1.3.2006 z http://www.skatteetaten.no/Templates/Emne.aspx?id=7429, www.ub.uio.no, www.odin.no

56

skupina). Od daně je osvobozeno nabytí darů až do výše 250.000,- NOK, bez

ohledu na vztah mezi dárcem a obdarovaným. Dárce i obdarovaný jsou společně

a nerozdílně odpovědni za splnění daňové povinnosti. Místní příslušnost správce daně se určí dle bydliště dárce. Polsko86

Nabyvatelem majetku nebo majetkových práv musí být fyzická osoba. Daňová

povinnost vzniká společně a nerozdílně dárci i obdarovanému. V případě, že má

darovací smlouva formu notářské listiny, stává se notář plátcem daně (Remitters). Předmětem daně je nabytí majetku fyzickou osobou formou daru. Majetkem jsou

věci nacházející se na území Polska nebo majetková práva vykonávaná v Polsku.

Převody vlastnictví k věcem umístěným nebo majetkovým právům vykonávaným v zahraničí jsou předmětem darovací daně pouze tehdy, je-li v okamžiku uzavření smlouvy nabyvatel polským státním občanem nebo má trvalé bydliště v Polsku.

Předmětem daně není dar movitého majetku a majetkových práv, pokud ani dárce

ani obdarovaný nejsou občany Polska nebo nemají trvalé bydliště v Polsku. Předmětem daně nejsou ani bezúplatné převody práv k duševnímu vlastnictví.

Základem daně je tržní cena nabývaného majetku obvyklá v místě a době nabytí

majetku. Od takto zjištěné ceny se odčítají dluhy a břemena váznoucí na majetku. Tržní cena se zjišťuje na základě průměrné ceny za věci stejného druhu, v místě

a čase převodu věci nebo majetkového práva a s ohledem na poskytnuté protiplnění

a opotřebení. Pokud poplatník neurčí tržní cenu nebo bude dle správce daně určena jako nepoměrně nižší, vyzve správce daně poplatníka ke stanovení tržní ceny nebo ke zvýšení tržní ceny. Jestliže poplatník nesplní tuto povinnost, tak určí tržní cenu

správce daně. Hodnota darů poskytnutých týmž dárcem témuž nabyvateli se za

období pěti let předcházejících roku posledního daru pro účely stanovení základu daně sčítá. Dříve zaplacená daň se započte. Je-li předmětem daně opětující se plnění, násobí se hodnota ročního plnění:

• v případě plnění na dobu určitou, která přesahuje 40 let, 25,

• v případě plnění na dobu určitou, která nepřesahuje 40 let, počtem let, nejvýše však 22,

86

Informace čerpány ze zákon o dani darovací, zákon z 28. listopadu 1983, Journal of laws of 2004 No 142, item 1514.

57

• v případě plnění na dobu neurčitou, 5.

Sazba daně je klouzavě progresivní. V závislosti na příbuzenském vztahu k dárci

jsou poplatníci rozděleni do tří skupin. V první skupině jsou zařazeni manžel,

potomci, předkové, sourozenci, zeť, snacha, rodiče manžela, nevlastní rodiče

a nevlastní děti. Do druhé skupiny patří potomci sourozenců, sourozenci rodičů, potomci a manželé nevlastních dětí, manželé sourozenců a sourozenci manžela, manželé sourozenců manžela a manželé ostatních potomků. Ostatní jsou zařazeni

do třetí skupiny. Osvojení je postaveno naroveň pokrevnímu příbuzenství. Sazba daně se pro jednotlivé skupiny mění v závislosti na velikosti základu daně. V první

skupině od 3 % do 7 %, ve druhé skupině od 7 % do 12 % a ve třetí skupině od 12 % do 20 % ze základu daně. Dary od téhož dárce jsou až do výše 9.637,- PLN u poplatníků z první skupiny, 7.276,- PLN u poplatníků ze druhé skupiny

a 4.902,- PLN u poplatníků ze třetí od daně osvobozeny. Dále je u osob v první

skupině, při splnění dalších podmínek, od daně osvobozeno nabytí obytného domu

nebo jeho části pokud využitelná plocha budovy nepřesahuje 110 m2. V případě,

že je darovací smlouva uzavřena formou notářské listiny, daň vypočte a odvede na příslušný účet správce daně notář. Portugalsko87

I zde je poplatníkem darovací daně zásadně osoba, které je bezúplatně převáděn

movitý nebo nemovitý majetek. Není rozhodující státní občanství. Bydliště hraje

roli pouze pro určení příslušnosti správce daně nebo pro stanovení místa, kde se majetek nachází, např. u akcií. Předmětem daně je bezúplatný převod movitého nebo nemovitého majetku. Musí jít o převod skutečný a efektivní. A musí jít

o majetek, který se nachází na portugalském území. Platby z životního pojištění,

důchody a podobné dávky poskytované institucemi sociální péče se nepovažují za bezúplatné plnění. Některé převody nemovitého majetku jsou současně

předmětem daně darovací i daně z bohatství. Darovací dani nepodléhají převody práv duševního vlastnictví, státní příspěvek na pohřeb a dluhopisy vydané v letech

1989 až 2002. Pro stanovení základu daně se hodnota veškerého majetku obdrženého od téhož dárce týmž nabyvatelem sčítá. Hodnota majetku se určuje:

87

Informace čerpány 1.3.2006 z http://www.europa.eu.int/comm/taxation_customs/resources/documents/tax_inventory_18_pt.pdf

58

• v případě nemovitostí dle hodnoty uvedené v katastru, není-li stanovena jinak,

• v případě nemovitostí, u kterých není stanovená hodnota v katastru, a u věcí movitých podle ceny uvedené ve státním soupisu, pokud se nezjistí jinak,

• v případě stanovení ceny odhadem podle ceny obvyklé.

Od takto stanovené (zjištěné) hodnoty majetku se odčítají dluhy a jiné povinnosti

a platby vážící se k nabývanému majetku. Tyto srážky musí být prokázány listinou. To neplatí, pokud k jejich vzniku není zákonem požadována písemná forma. Sazba daně je progresivní. Aplikuje se sazba platná v době převodu majetku, nikoliv v době podání daňového přiznání. Rozlišujeme pět skupin poplatníků: • nezletilé děti a tělesně postižení (sazba daně od 4 do 23 %),

• manžel a děti starší 18 let (sazba daně od 6 do 25 %),

• ascendenti a sourozenci (sazba daně od 7 do 32 %),

• příbuzní do třetího stupně příbuznosti (sazba daně od 13 do 45 %),

• ostatní osoby (sazba daně od 16 do 50 %).88

Je vytvořeno sedm pásem dle výše základu daně. Nejnižší sazba je uplatňována při

základu daně do 3.641,22 EUR a nejvyšší při částce přesahující 355.343,62 EUR.

Z velkého množství daňově osvobozených transferů, vážících se jak k určité osobě, tak k určitému majetku můžeme jmenovat:

• dary mezi manžely až do výše 3.491,59 EUR,

• dary příbuzným v přímé linii až do výše 3.491,59 EUR, • dary rodičům až do výše 1.745,79 EUR,

• všechny bezúplatné převody majetku až do hodnoty 349,16 EUR.

K osvobozením vážícím se na osobu nabyvatele patří bezúplatná nabytí majetku společnostmi veřejného zájmu a veřejných služeb, také muzei, knihovnami, školami

a vzdělávacími, vědeckými, literárními, uměleckými, charitativními, dobročinnými a sociálními institucemi a společnostmi. Osvobození se vztahuje i na federální

vládu a místní vlády, dále na místní úřady a spolky a jejich sdružení. Od darovací daně je také osvobozeno nabytí peněz, bankovní převody a převody majetku

určeného pro osobní potřebu.89 Místně příslušným úřadem pro daňové řízení je ten

finanční úřad, v jehož obvodu působnosti má obdarovaný trvalé bydliště v době nabytí daru nebo uzavření smlouvy. Nelze-li určit místní příslušnost dle výše 88 89

Citováno k 1.3.2006 z http://www.asu.de/www/doc/3c79e6d1c5a0a06382b27b1bc66da3ff.pdf Citováno k 1.3.2006 z www.givingineurope.org

59

zmíněného pravidla, je místně příslušným úřad, v jehož územním obvodu

se nachází nemovitost a v případě více nemovitostí, v jehož obvodu se nachází

nejhodnotnější nemovitost. Nepodaří-li se ani nyní určit místní příslušnost, je místně příslušný úřad, v jehož obvodu se majetek obvykle nachází. Nabyvatel majetku má povinnost oznámit místně příslušnému finančnímu úřadu darování nebo jiný bezplatný transfer majetku, a to do 30 dní v případě, že má bydliště v obvodu tohoto úřadu, do 60 dní, pokud má bydliště jinde v Portugalsku,

a do 180 dní, jestliže má bydliště v zahraničí. Lhůta začíná běžet ode dne předání

věci nebo podepsání darovací smlouvy. V případě, že je více nabyvatelů, postačí, provede-li oznámení alespoň jeden z nich. Do 60 dnů od oznámení musí být

doručen soupis uplatňovaných odpočtů (dluhy, platby a jiné povinnosti). Daň je

placena v půlročních splátkách. Čím nižší je splátka, tím vyšší je počet splátek. Maximální počet splátek je 16. Poplatník si může zvolit, že daň zaplatí v celku, v tom případě má právo na sníženou sazbu.

V případě příjmů z cenných papírů, především akcií vydaných obchodními

společnostmi, které mají registrováno sídlo na území Portugalska a dluhopisů

vydaných veřejnými nebo soukromými osobami, existuje možnost platit daň stanovenou pevnou sazbou s odpočtem ve výši 5 % z tohoto příjmu. Rakousko90

Poplatníkem darovací daně je obdarovaný. Dárce je také odpovědný za zaplacení

darovací daně. Poplatníkem daně jsou ještě dva roky po vystěhování i rakouští

občané bydlící v zahraničí. Předmětem darovací daně je bezúplatný převod majetku. Předmětem daně je pouze takový převod majetku, ke kterému dochází na základě registrované listiny. Půjde o nemovitosti nacházející se na území Rakouska

a určitý majetek bez ohledu na místo výskytu, pokud byla darovací smlouva

registrovaná v Rakousku.91 V případě, že ani dárce ani obdarovaný není usazen v Rakousku, podléhá darovací dani pouze dar určitého majetku umístěného

v Rakousku, především nemovitostí a obchodního majetku. Základem daně je

hodnota nabytého majetku po odečtení dluhů a výdajů týkajících se majetku nebo převzatých s majetkem. Sazba daně se pohybuje v rozmezí od 2 % do 60 %. I zde Informace čerpány 1.3.2006 z http://www.europa.eu.int/comm/taxation_customs/resources/documents/tax_inventory_18_at.pdf 91 Citováno k 1.3.2006 z www.givingineurope.org 90

60

poplatníky dělíme

podle stupně příbuzenství mezi dárcem a obdarovaným,

tentokráte do šesti tříd. V jednotlivých třídách je progresivní sazba daně. Osvobození od daně se vztahuje na určité druhy darů, především na náboženské

a humanitární účely a pro veřejný prospěch. Jsou stanoveny také určité odpočty, které se mění v závislosti na zařazení poplatníka do určité daňové skupiny a na povaze majetku. Řecko92

Poplatníkem darovací daně je nabyvatel. Předmětem daně je majetek nabytý

darováním (tj. bezúplatně), zahrnující:

• veškerý majetek umístěný na území Řecka,

• movitý majetek, který daroval řecký občan v zahraničí,

• movitý majetek, který v zahraničí bezúplatně nabyl řecký občan nebo cizinec s pobytem v Řecku,

• majetek převedený před smrtí dárce na své potomky na základě smlouvy o užívání.

Jsou-li darovány věci movité, není vyžadována písemná forma darovací smlouvy.

Daň se vypočítává z tržní hodnoty darovaného majetku. Pokud jde o nemovitosti, které se nacházejí na území, kde se pro stanovení ceny používá oceňovací systém,

určí se hodnota těchto nemovitostí dle tohoto systému. Sčítají se všechny dary poskytnuté od účinnosti zákona, tj. od

31. 12. 1984.93 I zde jsou poplatníci

rozděleni do tří tříd v závislosti na stupni příbuzenství mezi dárcem a obdarovaným. V první třídě jsou nejbližší příbuzní, tzn. potomci a manžel,

ve druhé třídě jsou vzdálenější příbuzní a ve třetí jsou všichni ostatní. Od darovací

daně je osvobozeno nabytí majetku státem, samosprávným celkem, kostely, kláštery, právnickými osobami veřejného práva, společenstvím Holy Sepulchre

a klášterem Mount Sinai. Tyto subjekty nejsou povinny podávat ani daňové přiznání. Dále jsou osvobozeny nevýdělečné právnické osoby, které byly založeny

v Řecku a jejichž cílem je charitativní činnost, a nevýdělečné právnické osoby založené za účelem dobročinné činnosti, i když nebyly založeny v Řecku, je-li

Informace čerpány 1.3.2006 z http://www.europa.eu.int/comm/taxation_customs/resources/documents/tax_inventory_18_gr.pdf 93 Citováno k 1.3.2006 z www.givingineurope.org

92

61

splněna podmínka reciprocity. Vzájemnost musí být splněna i u cizinců, u kterých je osvobození od daně založeno mezinárodní smlouvou. Osvobození podléhají

i převody movitého a nemovitého majetku učiněné státem, samosprávou nebo

právnickými osobami veřejného práva. Zvláštní osvobození platí při převodu farem pro živočišnou nebo rostlinou výrobu, při splnění zákonem stanovených podmínek

se zvyšuje (trojnásobně nebo čtyřnásobně) částka, která nepodléhá dani,

při převodu domu, ve kterém bydlí nabyvatel, dále je-li nabyvatel osobou zdravotně postiženou. Daň se platí na základě výměru daňového úřadu. Daňové přiznání

se podává u daňového úřadu místně příslušného dle bydliště dárce. Výjimečně, pokud by to bylo spojeno s obtížemi, může být daňové přiznání podáno u daňového

úřadu místně příslušného dle místa uzavření darovací smlouvy. Obě strany jsou povinny podat daňové přiznání. Daňové přiznání se podává před tím, než je podepsána darovací smlouva. Jestliže však nebyla uzavřena písemná darovací

smlouva, podává přiznání k dani pouze nabyvatel. V případě darů, u nichž není vyžadována písemná darovací smlouva, se daňové přiznání podává do 6 měsíců od předání majetku. Právo státu vyměřit a vybrat darovací daň se promlčí po 10

letech, pokud bylo podáno daňové přiznání, nebo po 15 letech, jestliže nedošlo k podání daňového přiznání. Tyto lhůty začínají běžet od konce roku, během

kterého bylo podáno daňové přiznání nebo v němž uplynula lhůta pro jeho podání. Zaplacená daň se vrací buď automaticky ze zákonem stanovených důvodů

(např. při vyřešení sporu o majetek, při kombinaci užívání s vlastnictvím, převádí-li

se majetek, který byl v držení státu jako opuštěný nebo zabavený), nebo z rozhodnutí správce daně. Slovinsko94

Povinnost zaplatit darovací daň má obdarovaný. I zde je zdaňován převod

majetku ve formě daru, ale darovací dani podléhá pouze bezúplatné nabytí majetku od fyzické osoby. Je-li dárcem osoba právnická, je takový dar zdaňován na základě

zákona o dani z příjmů právnických osob. Základ darovací daně tvoří tržní hodnota majetku po odečtení dluhů a ostatních povinností váznoucích na majetku. Poplatníci daně jsou pro účely stanovení daně rozděleni do čtyř skupin podle

94

Informace čerpány 1.3.2006 z www.sigov.si, http://www.uradni-list.si/ulonline/index.htm, www.dz-rs.si,

62

příbuzenského vztahu k dárci. První skupina, do které patří všichni přímí potomci

dárce a manžel, je od daně osvobozena. Pro ostatní skupiny obdarovaných je

stanovena progresivní daň v závislosti na výši základu daně. U poplatníků ve druhé skupině, tj. rodiče, sourozence a jejich potomky se sazba daně pohybuje od 5 %

do 14 % ze základu daně. Prarodiče tvoří třetí skupinu. Sazba daně pro třetí skupinu je v rozmezí od 8 % do 17 % ze základu daně. Do čtvrté skupiny patří všichni

ostatní a základ je zdaněn sazbou od 11 % do 30 %. Jak již bylo výše řečeno od daně je osvobozeno nabytí majetku osobami zařazenými do první skupiny

poplatníků, dále se nezdaňuje majetek nabytý státem, územní samosprávou a humanitárními organizacemi. Daň vyměřuje, vypočítává a vybírá daňový úřad na základě údajů v daňovém přiznání. Poplatník má povinnost podat daňové přiznání

do patnácti dnů ode dne nabytí majetku, a to u místně příslušného správce daně. Daňový úřad vyměří darovací daň do 30 dnů od obdržení daňového přiznání.

Daňový výměr musí obsahovat podrobně popsaný základ daně, sazbu daně a výši

daňové povinnosti. Darovací daň je splatná do 30 dnů od doručení daňového výměru.

Srbsko95

Poplatníkem daně je vždy nabyvatel, právnická nebo fyzická osoba. V případě,

že je předmětem daně nemovitost, má daňovou povinnost jak srbský občan, tak jakýkoliv cizinec. V případě ostatních možných předmětů daně je poplatníkem

občan Srbska nebo cizinec s trvalým bydlištěm. Dárce je ze zákona ručitelem.

Darovací dani podléhá bezúplatný převod vlastnického práva a jiných práv vztahujících se k taxativně vyjmenovanému nemovitému majetku (pozemky, obytné a obchodní budovy, byty, obchodní prostory, garáže, budovy a místnosti

využívané pro trávení volného času a rekreaci, ostatní budovy) situovanému

na území Srbska. Dále jsou předmětem darovací daně bezúplatné převody pohledávek, práv duševního vlastnictví, peníze, bankovní vklady a jiný movitý

majetek nacházející se v tuzemsku i v zahraničí. Zdaňovány jsou i převody obchodního majetku bez protiplnění, pokud se nalézá na území Srbska. Základem

daně je tržní hodnota nabytého majetku, stanovená příslušným daňovým úřadem,

95

Informace čerpány k 1.3.2006 z http://www.fic.org.yu/files/wb2/white_book_2_en.pdf, www.mfin.sr.gov.yu

63

po odečtení dluhů a ostatních povinností. Hodnoty darů poskytnutých stejným

dárcem témuž nabyvateli se sčítají. Zaplacená daň se započte na novou daňovou povinnost stanovenou po sečtení darů. Sazba daně je progresivní. Osoby, které jsou ve vztahu k dárci ve druhém zákonném stupni nástupnictví, platí 3% daň ze základu daně do 200.000,- YUN a pokud základ daně přesahuje tuto hranici, platí

6.000,- YUN a 5 % daň ze základu daně přesahujícího 200.000,- YUN. Pro ostatní osoby je stanovena 5% sazba daně. Od daně je osvobozeno nabytí peněz, práv

a věcí movitých až do výše 6.000,- YUN. Dále je od darovací daně osvobozeno

nabytí majetku manželem dárce a osob v první třídě zákonné posloupnosti a některé další převody majetku. Daň vyměřuje místně příslušný daňový úřad na základě daňového přiznání, které se podává do 10 dnů od nabytí daru. Místně příslušným je v případě nemovitostí daňový úřad, v jehož obvodu se nemovitost nachází.

V ostatních případech je místně příslušný daňový úřad dle bydliště obdarovaného. Daň se platí do 15 dnů od doručení daňového výměru. Španělsko96

Poplatníkem darovací daně je pouze nabyvatel majetku, který je fyzickou

osobou a má bydliště na území Španělska. Cizinci platí daň z nabytého majetku, který je umístěn ve Španělsku. Je-li nabyvatelem právnická osoba, je převod

majetku předmětem daně z příjmů právnických osob. Předmětem daně je převod

penězi ocenitelného majetku a práv inter vivos. Není rozhodující poloha majetku, zdaňován je i takový, který se nachází v zahraničí. Určité odlišnosti mohou vzniknout v případě uzavřené mezinárodní smlouvy bránící dvojímu zdanění. Darovací dani podléhá i plnění poskytnuté pojišťovací společností, pokud je odlišná osoba oprávněného a pojištěného. Základem daně je hodnota daru. Pro daňové

účely se sčítá hodnota darů poskytnutých týmž dárcem témuž obdarovanému za období posledních tří let. Hodnotu daru snižují pravidelně se opakující platby

z majetku a dluhy vážící se k majetku. Ve Španělsku je progresivní sazba daně, která je rozdělena do 16 pásem. Do prvního pásma zdaňovaného 7,65 % spadají

částky přesahující 7.993,46 EUR. Nejvyšší pásmo pak začíná na částce 797.555,08 EUR a je zdaňováno 34 %. Výsledná daňová povinnost musí být dále

96

Informace čerpány 1.3.2006 z http://www.europa.eu.int/comm/taxation_customs/resources/documents/tax_inventory_18_es.pdf

64

násobena

koeficientem

odrážejícím

nabyvatelův

předchozí

majetek,

věk

obdarovaného a rodinné vazby s dárcem. Tento koeficient se pohybuje v rozmezí

od 1 do 1,2 pro potomky a manžela, pro ostatní nabyvatele se koeficient mění od 1,5882 do 2,4. Od daně je osvobozeno plnění z životního pojištění až do výše

9.195,49 EUR a převod určitých cenných papírů průmyslových bank nabytých před 19. lednem 1987. Zvláštní způsob výpočtu se používá při převodu rodinného domu,

jehož hodnota nepřesáhne 122.606,47 EUR a na převod obchodního majetku osoby

samostatně podnikající v oblasti průmyslu, zemědělství nebo vykonávající

svobodné povolání. Při splnění určitých podmínek může být základ daně snížen až o 95 %, pokud jde o bezúplatný převod odchodního majetku živnostníka nebo

malého (středního) podniku, který je osvobozen od daně z bohatství („wealth tax“), a nabyvatelem je manžel, potomci nebo osvojené dítě. Daň se platí daňovému úřadu dle místa, kde nabyvatel obvykle bydlí, a v případě nemovitého majetku dle místa, kde se nemovitost nachází. Švýcarsko97

Ve Švýcarsku je právní úprava zdanění darování v kompetenci jednotlivých

kantonů a ve všech kromě kantonu Lucern a Schwyz podléhá darování darovací

dani. Existuje tedy 24 zákonů o dani darovací. Co tedy mají společného nebo podobného? Poplatníkem je nabyvatel majetku. Předmětem daně je bezúplatné nabytí majetku. Sazba daně je obvykle progresivní v závislosti na příbuzenském

vztahu mezi dárcem a obdarovaným a na výši základu daně. Základem daně je tržní

hodnota daru. Ve většině kantonů je od daně osvobozeno darování majetku

manželovi, potomkům a někdy i předkům. Výnos daně je příjmem rozpočtu kantonu, kde se nachází nemovitost nebo kde došlo k darování věcí movitých. Daň

stanoví správce daně daňovým výměrem na základě daňového přiznání příjemce daně.

Velká Británie98

Poplatníkem daně je převodce majetku, podléhá-li okamžitému zdanění, nebo

nabyvatel majetku v případě, že bude majetek zdaňován až v rámci řízení o dani Informace čerpány k 1.3.2006 z http://www.estv.admin.ch/data/sd/e/index.htm, http://www.estv.admin.ch/data/ist/e/index.htm 98 Informace čerpány k 1.3.2006 z http://www.hmrc.gov.uk/leaflets/iht2.htm#c

97

65

dědické. Pokud převodce nesplní svou daňovou povinnost, může být zaplacení daně

požadováno po nabyvateli. Ve Velké Británii jsou podrobeny dani, a to dani

dědické, pouze dary, které učinil dárce v posledních sedmi letech svého života. Proto se poskytnutý dar nazývá „potenciálně vyloučený převod“ (potentially exempt transfer = PET). Tento dar bude od daně osvobozen, pokud dárce přežije následujících 7 let od poskytnutí daru. Dary společnostem a některým fondům

(trust) podléhají přímému zdanění v době poskytnutí daru. Zdanění podléhá

darování veškerého majetku nacházejícího se na území Spojeného království.

Převod majetku, který se nachází v zahraničí, je zdaněn, pokud má dárce trvalé bydliště ve Velké Británii. Určité dary mohou také podléhat dani z kapitálových investic (capital gain tax). Základem daně je ztráta na majetku dárce, tzn., porovná se výše majetku před poskytnutím daru a po něm.

„Např.: John vlastní dvě vázy z dynastie Ming. Hodnota tohoto páru je 1 milion

GBP, ale každá váza samostatně má hodnotu pouze 300.000,- GBP. John daroval jednu vázu své dceři. Hodnota daru tak není pouze hodnota darované vázy, tedy

300.000,- GBP. Před darem měl John dvě vázy v hodnotě 1 milionu GBP. Nyní vlastní pouze jednu vázu v hodnotě 300.000,- GBP. Hodnota daru pro daňové účely tedy činí 700.000,- GBP.“

V případě, že je majetek zdaňován přímo při poskytnutí daru, činí sazba daně 20 %

z částky přesahující daňové osvobození. Pokud je zdaňován až po smrti dárce, je sazba daně 40 % ze základu, který přesahuje daňové osvobození. Od daně je osvobozeno nabytí majetku v hodnotě do 3.000,- GBP za daňový rok (začíná

6. dubna a končí 5. dubna následujícího roku), dary manželovi (pokud nemá trvalé bydliště v Británii tak pouze do výše 55.000,- GBP), dary národním muzeím, univerzitám, charitám, svatební dary (za splnění určitých podmínek a do určité

výše) a další. Dále je stanovena nezdanitelná část, která v současné době činí 275.000,- GBP.99 V případě, že je poskytnut dar, který podléhá bezprostřednímu zdanění, má dárce povinnost, oznámit (na předepsaném formuláři) tento dar správci

daně do jednoho roku od darování. Daň je splatná v závislosti na dni, kdy byl převod majetku uskutečněn, a to buď do 30. dubna následujícího roku (k darování

došlo mezi 5. dubnem a 30. zářím) nebo do 6 měsíců od konce měsíce, v němž došlo k převodu (k darování došlo v ostatních dnech). 99

Citováno k 1.3.2006 z http://www.hmrc.gov.uk/cto/forms/iht210a_1.pdf

66

7.2. Bez darovací daně

Estonsko100

V Estonském daňovém systému chybí darovací daň. Dani z příjmů nepodléhají

dary obdržené od fyzické osoby, státu, územní samosprávy, právnické osoby, která má sídlo v Estonsku nebo registrovaný závod. V Estonsku mají unikátní systém zdanění zisků společností. Zdaňování je přesunuto z okamžiku vytvoření zisku

na okamžik jeho rozdělování. Sazba daně činí 24/76 (31.6 %). Sdružení a nadace, které provozují činnost v oblasti vědy, náboženství, sportu, vzdělávání, právní ochrany, zdravotnictví, ochrany menšin a další, mají právo, při splnění zákonem stanovených podmínek, na osvobození od daně z přijatých darů. Itálie101 V Itálii

byla

darovací

daň

zrušena.

Dary,

jejichž

hodnota

překročí

189.759.91 EUR, podléhají dani jako při prodeji věcí. Od této daně jsou

osvobozeny dary osobám s těžkým zdravotním postižením, pokud jejich hodnota nepřekročí 542.196,98 EUR. Dary manželovi, příbuzným v řadě přímé a ostatním příbuzným až do čtvrtého stupně příbuzenství nepodléhají žádné dani.102 Darování

nemovitého majetku však může podléhat dani z hypoték (mortgage tax), katastrální dani nebo registrační dani (pohybuje se v rozmezí od 3 % do 7 % v závislosti na povaze majetku) Litva103

V Litvě jsou dary považovány za příjem a jsou proto předmětem daně z příjmů.

Poplatníkem je pochopitelně nabyvatel daru. Sazba daně z příjmů činí 33 %. Od daně jsou osvobozeny dary získané od manžela, dětí (včetně osvojených) a rodičů. Dary od ostatních osob obdržené během jednoho roku podléhají dani z příjmů, pokud jejich součet přesáhne hranici pro osvobození (6.960,- LT).

Informace čerpány 1.3.2006 z http://www.emta.ee/?id=1760, http://www.fin.ee/ Informace čerpány 1.3.2006 z http://www.europa.eu.int/comm/taxation_customs/resources/documents/tax_inventory_18_it.pdf 102 Citováno k 1.3.2006 z http://www.businessitalia.finanze.it/inglese/taxes_duties/taxes_duties2.htm 103 Informace čerpány 1.3.2006 z www.fm.gov.lv

100 101

67

Slovensko

V souvislosti s daňovou reformou byla na Slovensku darovací daň zrušena

k 1.1.2004. Předmětem daně z příjmu fyzických osob však zůstaly, dle ustanovení

§ 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 595/2003 Z.z., o dani z prijmov, dary poskytnuté

v souvislosti s výkonem závislé činnosti a podnikáním nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Švédsko104

Zákon č. 416/1941, který upravoval dědickou a darovací daň, byl zrušen

k 1.1.2005.

104

Citováno k 1.3.2006 z www.givingineurope.org

68

8. Závěr Jak vyplývá z předchozích kapitol, ve většině srovnávaných evropských zemí

je součástí daňového systému darovací daň. Je však možné sledovat i tendence k odstraňování této daně.

Vždyť darovací daň teprve v nedávné době zrušily

některé státy (konkrétně Itálie v roce 2001, Slovensko v roce 2004 a Švédsko v roce 2005). Bylo by proto vhodné zhodnotit nutnost existence nejen darovací daně, ale transferových daní obecně v ČR. Při srovnání důvodů, které jsou uváděny (stabilní příjem rozpočtu, úhrada nákladů spojených s ochranou majetku, snižování

nerovností mezi subjekty, naproti tomu nízký výnos daně, další zdaňování již

jednou zdaněných příjmů a další 105), bych se spíše přikláněl ke zrušení těchto daní.

Ale jak bylo již v úvodu řečeno, cílem této práce není hodnotit existenci

či neexistenci darovací daně v soustavě daní ČR. Tato otázka by si jistě zasloužila

své vlastní zpracování, neboť při jejím řešení bude třeba zohlednit nakolik plní

darovací daň svou fiskální funkci, tedy jak výnosy této daně naplňují rozpočet, nakolik je tento výnos potřebný a jak je efektivní výběr daně (zda náklady

na vybírání daně nejsou příliš vysoké vzhledem k výnosu daně). A nejen k těmto aspektům by mělo být přihlédnuto, neboť daně tvoří komplexní systém, který má zásadní vliv na ekonomiku i sociální oblast. Daňový systém není izolovaný

od ostatních systémů a jeho výsledný efekt není nezávislý na fungování a výsledcích ostatních systémů. Ke srovnání by dobře posloužily zkušenosti výše zmíněných zemí, které darovací daně nedávno zrušily. Jistě by bylo vhodné, zamyslet se také nad celkovou reformou daňového systému České republiky.

Jaká tedy je česká darovací daň ve srovnání s daněmi jiných zemí? Oproti

většině z nich je její zvláštností možnost, že poplatníkem daně může být dárce. Mezi zeměmi, které pro stanovení základu daně sčítají dary poskytnuté stejným

dárcem za určité období, má ČR nejkratší možnou délku, tj. dva roky. Dále u české

darovací daně můžeme sledovat více daňových pásem, konkrétně deset, kdežto v jiných zemích se daleko častěji pohybuje jejich počet kolem tří až čtyř. V České republice je i velmi široké osvobození od této daně vážící se k různým podmínkám.

105

Peková, J. in Mácha , P. Dědění, darování, převádění nemovitostí. Praha: Newsletter Praha, 1995, str. 7 an.

69

Z hlediska de lege ferenda bych navrhoval směřovat darovací daň k větší

jednoduchosti, přehlednosti a co nejširšímu osvobození od zdaňování darů,

a to podle úpravy Španělska a Itálie. Mám na mysli především zrušit možnost, aby v určitých situacích byl poplatníkem dárce. Poplatníkem darovací daně by tak zůstal pouze nabyvatel majetku, stejně jak je tomu v naprosté většině

porovnávaných zemí. Nepovažuji za spravedlivé, aby osoba, jejíž majetek se poskytnutím daru zmenšuje, ještě platila daň. A jak ukázal příklad s vázami (viz Velká Británie), nemusí se majetek dárce zmenšit jen o hodnotu daru. Dále

bych

navrhoval

vyloučit

z předmětu

daně

takové

darování,

kdy obdarovaným bude právnická osoba. Darovací dani by tak podléhaly pouze dary nabyté fyzickými osobami. Dar získaný právnickou osobou bych posuzoval

jako příjem, a to podle charakteru činnosti této právnické osoby buď jako příjem

podléhající dani z příjmů právnických osob, nebo jako příjem nepodléhající dani.

V každém případě by však o něm muselo být účtováno. Dary by nebyly zdaněny,

pokud by je získala právnická osoba, která není založena za účelem dosahování zisku, stát nebo jednotka územní samosprávy. Zařazením mezi příjmy odpadne právnické osobě povinnost podávat zvláštní daňové přiznání, tj. přiznání k dani

darovací, neboť toto navýšení majetku se objeví v přiznání k dani z příjmů právnických osob.

Darování by bylo předmětem daně pouze v případě, kdy by byla darována

nemovitost nacházející se na území ČR, nebo by nabyvatelem daru byl občan ČR či cizinec s trvalým pobytem v ČR. V případě cizince s trvalým pobytem v ČR

by nezáleželo na tom, zda se předmět daru nachází v tuzemsku nebo v zahraničí. Pro zjednodušení bych vyloučil jiný majetkový prospěch. Předmětem daně by bylo bezúplatné nabytí věcí (movitých i nemovitých) a penězi ocenitelných práv.

Další změnou by bylo osvobození od darovací daně všech nabyvatelů, kteří

by byli ve vztahu k dárci jeho příbuznými v řadě přímé nebo v řadě pobočné až do čtvrtého příbuzenského stupně. Toto absolutní osvobození od darovací daně by

se vztahovalo rovněž na manžela, registrovaného partnera (dle nedávno přijatého zákona o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví) a osobu spolužijící (viz podkapitola sazba daně). Důvodem jsou blízké rodinné, případně jiné velmi

blízké vazby mezi osobou dárce a obdarovaného, a též skutečnost, že se tyto osoby často spolupodílejí na vytváření později převáděných hodnot. A nejedná se jenom 70

o účast materiální, v podobě půjček, případně hrazení obvyklých nákladů domácnosti, ale také o podporu morální, duševní.

Pro osoby výše neuvedené by bylo stanoveno osvobození od daně až do výše

500.000,- Kč ročně. U osoby tělesně nebo duševně postižené by bylo od daně osvobozeno nabytí darů až do výše 1,000.000,- Kč ročně. Pro účely stanovení

základu daně by se sčítaly dary poskytnuté týmž dárcem témuž obdarovanému za období posledních dvou let.

Pokud by hodnota jednotlivého daru nebo součet hodnot všech darů přesáhl

hranici pro osvobození, podléhal by základ daně přesahující tuto hranici lineární sazbě daně ve výši 20 %.

Stanovení základu daně, rozpočtové určení daně i způsob placení daně bych

ponechal podle dosavadní úpravy.

S výše uvedenými změnami by se samozřejmě poutaly i změny v zákoně

o daních z příjmu právnických osob a ve zdaňování dědictví.

71

9. Resumé The topic of this diploma thesis is “Taxation of Donation in Europe”. But all

European countries are not mentioned. This work first of all refers to those countries, which are the members of the European Union (hereinafter “EU”). The Member States were chosen because the Czech Republic became the member

of EU only a few years ago and this membership has brought many changes

to the Czech law. It is necessary to say that the Czech gift tax has not been touched yet.

From the old Member States there are discussed Austria, Belgium, Denmark,

Finland, France, Germany, Greece, Ireland, Italy, the Netherlands, Portugal, Spain,

Sweden and the United Kingdom there. The only missing country is Luxembourg, because of its not very great importance. From the new Member States this diploma

thesis includes Estonia, Hungary, Lithuania, Poland, Slovakia and Slovenia.

Cyprus, Latvia and Malta are missing. Malta is absenting because the process of amendment is taking place at the moment there (February – April 2006). But not only Member States are discussed. From non-members Croatia, Norway, Serbia and Switzerland are composed.

The aim of this work is to provide analysis of the Czech gift tax and to give

basic information about other European countries. The Czech gift tax is compared

to the taxation of donation in these countries and on the basic of this comparison there are proposed changes in the Czech gift tax at the end of this thesis.

The gift tax is a transfer tax. In the Czech Republic the gift tax is regulated

by the Act no 357/1992 Coll., as amended, Inheritance Tax, Gift tax and Real-Estate Transfer Tax Act. The gift tax is imposed on the gracious acquisition of property on the basis of an act in law, other than by a descendant’s death.

It must be said, that almost in every mentioned country there is a special gift tax

there. The only exemptions are Estonia, Italy, Lithuania, Slovakia and Sweden.

In Italy, Slovakia and Sweden the gift tax was abolished only a few years ago there. But also in these countries, especially in Italy, there are some gifts taxable.

After comparison of the Czech gift tax to taxation of donation in other countries

realized in this diploma work, the Czech gift tax seems to have more tax zones than other countries and too many various exemptions. The speciality of the Czech gift 72

tax is a possibility that the donor can be at certain circumstances the taxpayer. This is not usual. The exemption is the United Kingdom, but there is really

a special taxation of donation, and also Norway and Poland, where the donor and the donee are jointly and severally liable for the paying the gift tax.

In the beginning of this work there is a chapter about a tax theory, because

it is necessary to mention some tax terms, especially components of tax. After this

part there is a chapter about donation from position of the civil law. In this chapter related with another text you can find out, that the term donation in point of view

of the civil law is closer than the object of taxation of the gift tax. In the next chapter there are a few words about history of taxation of donation in the Czech Republic.

The biggest part of this work is devoted to comparison of the components

of the Czech gift tax with those in other countries. The basic structural components

of tax are: taxpayer, object of taxation, tax base, tax rate, correction components

(e.g. tax reduction and exemptions from taxation), tax administrator, budget destination and conditions of payment.

In the next chapter there is clearly stated taxation of donation in individual

European countries.

At the end of this diploma thesis I tried to give results of comparison

and to suggest some changes in the Czech gift tax. I would like to bring simplicity,

clearness and the most extensive exemption from taxation of donation. I took inspiration from Italy and Spain legislation. I would like to abolish the donor and legal persons as taxpayers. Gifts to legal persons would be object of corporate income tax. I would like to exempt spouses, ascendants, descendents and other relatives up to the fourth degree of relationship from taxation. Other people would have great amount of non-taxable gifts.

73

10. Přílohy Tabulka č. 1: Sazba daně darovací v ČR Základ daně Sazba daně darovací u osob zařazených přes* do* do I.sk.** do II. sk.** do III. sk.** 1 1,0 3,0 7,0 1 2 10.000 + 1,3 30.000 + 3,5 70.000 + 9,0 2 5 23.000 + 1,5 65.000 + 4,0 160.000 + 12,0 5 7 68.000 + 1,7 185.000 + 5,0 520.000 + 15,0 7 10 102.000 + 2,0 285.000 + 6,0 820.000 + 18,0 10 20 162.000 + 2,5 465.000 + 7,0 1,360.000 + 21,0 20 30 412.000 + 3,0 1,165.000 + 8,0 3,460.000 + 25,0 30 40 712.000 + 3,5 1,965.000 + 9,0 5,960.000 + 30,0 40 50 1,062.000 + 4,0 2,865.000 + 10,5 8,960.000 + 35,0 50 1,462.000 + 5,0 3,915.000 + 12,0 12,460.000 + 40,0 * v mil. Kč ** v Kč + v % ze základu daně přesahujícího dolní mez Tabulka č. 2: Výnos darovací daně v letech 2000 - 2005 Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Výnos daně v milionech Kč 413,271 475,018 600,96 648,053 818,148 509,823

74

v % na daňových příjmech státního rozpočtu 0,12 0,13 0,16 0,16 0,19 0,11

11. Literatura Bakeš, M. a kol. Finanční právo. 3. aktualizované vydání. Praha: C.H.Beck, 2003.

Březová, S. Geneze daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí. Brno: Diplomová práce – Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 1998.

Engelmannová, V. Majetkový prospěch v návaznosti na daň darovací. Daně a právo v praxi, 1998, č. 4, s. 25.

Engelmannová, V. Daň darovací v praxi. Daně a právo v praxi, 1997, č. 13, s. 21-23.

Fiala, J., Hurdík, J., Korecká, V., Telec, I. LEXIKON – OBČANSKÉ PRÁVO. Vydání druhé, rozšířené. Ostrava: Nakladatelství Jiří Motloch – Sagit, 2001.

Grúň, L. Dějiny daní poplatkov a cla. 1. vydání. Bratislava: Holoprint, 2000.

Hirtová, N. Geneze daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí. Brno: Diplomová práce – Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 1998.

Knappová, M., Švestka, J. a kol. Občanské právo hmotné, svazek II., Díl třetí: Závazkové právo. Třetí aktualizované a doplněné vydání. Praha: ASPI Publishing, 2002.

Koutná, A. Přehled judikatury ve věcech daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí. Praha: ASPI Publishing, 2004.

Kubátová, K. Daňová teorie a politika. Praha: ASPI Publishing, 2003.

Madar, S. a kol. Slovník českého práva, I. Díl. Druhé rozšířené a podstatně přepracované vydání. Praha: LINDE Praha a.s., 1999.

Mácha, P. Dědění, darování, převádění nemovitostí. Praha: Newsletter Praha sdružení vydavatelů odborné literatury, 1995.

Mrkývka, P. a kol. Finanční právo a finanční správa. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004.

Oherová, J., Svoboda, M., Kalina, M., Bočánková, M., Anglicko-český právnický slovník. 3. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Linde Praha, a.s., 2005.

75

Peková, J. Majetkové daně v daňové soustavě České republiky. Praha: CODEX Bohemia, s.r.o., 1997.

Radvan, M. Czech tax law - Multimediální učební text. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005.

Rendulová, E. Daň silniční, z nemovitostí, dědická, darovací, z převodu nemovitostí. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2004.

Široký, J. Daňové teorie s praktickou aplikací. Praha: C.H.Beck, 2003.

Tichý, L., Arnold, R., Svoboda, P., Zemánek, J., Král, R. Evropské právo. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2004.

Vančurová, A. a kol. Daňový systém ČR 2000 aneb učebnice daňového práva. Praha: VOX, 2000.

ZKRÁCENÉ INTERNETOVÉ ADRESY www.mfcr.cz

www.europa.eu.int

www.givingineurope.org www.hmrc.gov.uk

www.estv.admin.ch

www.businessitalia.finanze.it www.skat.dk

www.vlada.hr www.mfin.hr

www.revenue.ie www.gov.hu

www.lgi.osi.hu www.asu.de

www.odin.no

www.skatteetaten.no www.ub.uio.no www.sigov.si

www.uradni-list.si www.dz-rs.si

76

www.fic.org.yu

www.mfin.sr.gov.yu www.fm.gov.lv

JUDIKATURA

Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. července 2002, sp.

zn. 10 Ca 345/2001.

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. března 2003, sp. zn. 28 Ca 639/2002.

Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 16 Ca 420/1999.

Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 16. října 2000, sp. zn. 30 Co 223/2000.

77