Zápis ze setkání Rada pro inspekce kvality sociálních služeb RHSD ČR dne 22. 11. 2011 od 13.00, v zasedací místnosti MPSV ČR, Podskalská ul. Přítomni: dle prezenční listiny 1. Zápis z posledního zasedání – bez připomínek. 2. Informace k IP projektu ke standardům kvality sociálních služeb a inspekci kvality sociálních služeb. Došlo k ponížení částky, vypořádání připomínek. Projekt je nyní na oddělení veřejných zakázek a EU projektů, předpokládaná realizace byla od 1.1. (není asi již reálné) a je možné, že se naruší celý harmonogram, cíle projektu zůstávají, byly vypuštěny některé dílčí aktivity. Součástí projektu je také vzdělávání inspektorů, předpokladem je spolupráce s jednotlivými kraji. Další aktivitou je i analýza inspekční činnosti tak jak byla původní aktivitou v IP „Podpora procesů sociálních služeb“. 3. Inspekce kvality sociálních služeb v r. 2012, informace Mgr. Martin Žárský Časová prostor na přípravu je minimální, nutné zabezpečení kapacit úřadů práce. Probíhaly jednání s jednotlivými krajskými úřady o přechodu zaměstnanců, resp. inspektorů (jednání byla bez zákonného titulu). Výsledky jednání: převedení pouze těch pracovníků (některých), kteří vykonávali práci inspektorů na celý úvazek, tj. pouze 16 inspektorů (ve dvou krajích nejsou uzavřena jednání, tj. možná ještě 7 lidí). Tito inspektoři přejdou k jednotlivým krajským pobočkám ÚP, platové podmínky budou zachovány. Ředitelé krajských poboček dostali pokyn, aby doplnili počet inspektorů (dle platných kvalifikačních požadavků), dále budou osloveni osoby ze seznamu externích inspektorů, zda nechtějí pracovat na plný úvazek na ÚP. V lednu se bude stanovovat plán inspekcí, kraje budou mít plány registračních kontrol, je otázkou jak se toto bude koordinovat. Metodickým orgánem inspekcí kvality zůstává MPSV ČR. Úřad práce ČR dokončí všechny „otevřené“ inspekce z r. 2011. Od 1. 1. 2012 mají být všechny dokumenty státní správy dostupné v elektronické podobě.
Problematické oblasti systému inspekcí Stanoviska RADY k výtkám inspekčních týmu (IT) 1. V žádosti o poskytování sociální služby (domov pro seniory ) jsou zjišťovány údaje o druhu vypláceného důchodu, jeho výše, výše příspěvku na péči a výše jiných příjmů. Tyto informace jsou dle inspekčního týmu nadbytečné. Stanovisko RADY: 1. Při zpracování a evidenci osobních údajů je poskytovatel povinen řídit se zákonem o ochraně osobních údajů. Shromažďovat lze pouze takové osobní údaje a v takovém rozsahu, který odpovídá účelu poskytování sociální služby a je pro její poskytnutí nezbytný.
Údaj o výši důchodu není ve fázi podání žádosti o uzavření smlouvy podle zákona o sociálních službách potřebný. Nesdělení údaje o výši důchodu nesmí podmiňovat přijetí žádosti o uzavření smlouvy. Pokud je pro poskytovatele údaj o výši důchodu potřebný z jiného důvodu než za účelem uzavření smlouvy a stanovení úhrad, je třeba, aby osoba byla s tímto důvodem seznámena a poskytla souhlas s odevzdáním tohoto údaje. 2.
„Domácí řád není nedílnou součástí formuláře smlouvy a uživatelům je předkládán odděleně od smlouvy, domácí řád předkládají pracovníci služby uživatelům současně s formulářem smlouvy, ale odděleně od této smlouvy.
Stanovisko RADY: Příloha smlouvy je součástí smlouvy, takže by měla být ke smlouvě přiložena. Pokud je na domácí řád ve smlouvě odvoláváno , měl by být tento dostupný pro uživatele (doporučující je, aby poskytovatel prokázal, že byl uživatel seznámen v den započetí poskytování pobytové služby nebo před ním, příp. potvrdil toto seznámení podpisem. 3. Všechny smlouvy uživatelů jsou téměř shodné a liší se pouze zaznamenaným osobním cílem uživatele a vyznačením velikosti pokoje, na kterém je uživatel ubytovaný. Ve smlouvě není uveden konkrétní rozsah úkonů, které jsou uživateli poskytovány. Stanovisko RADY: Smlouvy musí být písemná, ale nemusí v ní být obsažen rozsah úkonů. Postačí, pokud je v ní obsažen rozsah poskytování sociální služby. Požadavek na specifikování jednotlivých úkonů jde nad rámec zákona U cílové skupiny sociální služby domov pro seniory, dochází mnohdy k velmi rychlým změnám potřeb, které nejde předem odhadnout a včas jejich uspokojování příslušnými úkony nakontraktovat. S ohledem na povinnou písemnou formu smlouvy by měl poskytovatel nový požadavek na rozšíření péče uspokojovat až po písemné změně smlouvy. Ze smlouvy a samotného poskytování sociální služby musí být ale patrné, že služba je poskytována dle potřeb a požadavků (tj. dle individuálního plánu) uživatele sociální služby.
4.
Osobní cíl je ve většině případů stanoven v jedné z oblastí poskytování služby.
Stanovisko RADY: Kritérium 5b nestanoví, že osobní cíl musí být určen ve všech oblastech poskytování služby. Plánování průběhu služby je daným kritériem podmíněno pouze ohledem na osobní cíle a možnosti osoby. V materiálu projednaného Radou pro inspekci kvality sociálních služeb RHSD ČR ze dne 30. 11. 2010 je uvedeno stanovisko Rady: „Z kritérií standardu č. 5 nevyplývá, jak má individuální plán vypadat, co má být jeho obsahem, jaké mají být osobní cíle. Zákon o sociálních službách také nespecifikuje požadavky na individuální plánování. Individuální plánování je zmíněno pouze v §88, písm. f jako jedna z povinností poskytovatele:„ poskytovatel má povinnost plánovat průběh poskytování sociální služby
podle osobních cílů, potřeb a schopností osob, kterým poskytují sociální služby, vést písemné individuální záznamy o průběhu poskytování sociální služby a hodnotit průběh poskytování sociální služby za účasti těchto osob, je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované sociální služby, nebo za účasti jejich zákonných zástupců“. V zápisu z konzultačního dne inspektorů kvality ze dne 8.2.2010 je uvedeno, že „ke standardu č.5 je obecně inspektory požadováno: • výsledkem poskytování je sociální začleňování • je rozvíjena samostatnost uživatelů • soc. služby nenahrazují běžné veřejné služby • poskytování vychází z potřeb, možností a osobních cílů uživatelů • procesu poskytování se aktivně účastní uživatel (a jeho zákonný zástupce) • poskytování služby je pro uživatele důstojné a mají možnost naplňovat svá lidská práva • jsou podporovány kontakty s přirozeným sociálním prostředím • uživatel má odpovědnou osobu, která ho provází procesem poskytování existuje systém výměny informací mezi pracovníky za účelem poskytování podpory a péče uživateli“.¨ Zákon o sociálních službách uvádí, že poskytovatel je povinen vždy zajistit základní činnosti daného druhu služby v rozsahu úkonů stanoveném prováděcí vyhláškou. Uživatelé služby z důvodu své nepříznivé situace danou sociální službu potřebují (nikoli však jen jednu činnosti) a je povinností poskytovatele průběh poskytování služby s uživatelem plánovat, a to podle jeho cílů, potřeb a schopností. Požadavkem standardů je vnitřním předpisem stanovit pravidla, kterými se v praxi řídíplánování a přehodnocování procesu poskytování služby. Poskytovatel, který zjištěné osobní cíle dle svých pravidel písemně zaznamenává do dokumentace, by tedy měl zaznamenávat všechny cíle, nikoli jen z jedné oblasti poskytování služeb. Uživatel nemusí mít stanoveny cíle ve všech oblastech poskytování služby, naopak cíl by měl být stanoven tak, aby poskytnutím služby (činností a úkonů) bylo možné dojít k jeho naplnění.
5.
V Inspekční zprávě je uvedeno: „Zásadním nedostatkem a nesouladem s druhem sociální služby a individuálně určenými potřebami osob je skutečnost, že zařízení (Odlehčovací služba) slouží také a především poskytování služeb takovým uživatelům, kteří již vyčerpali možnosti zdravotnických zařízení a nemohou se z důvodu svého zdravotního stavu vrátit do svého domova a ani není předpoklad, že by se jejich zdravotní stav mohl upravit natolik, aby mohli být přijati do pobytové služby pro seniory, tedy uživatelé indikováni pro hospicovou péči.
Stanovisko RADY: Členové inspekčního týmu nemohli tuto skutečnost dostatečně ověřit, protože nemají přístup do zdravotnické dokumentace (což sami v inspekční zprávě uvádí). Cílem odlehčovacích služeb je vytvořit pečujícím osobám prostor pro vlastní nezbytný odpočinek. Tento druh služby svým charakterem podporuje domácí péči v přirozeném prostředí a nelze jej zaměňovat s jinými druhy pobytových služeb či je nahrazovat. Pokud je forma poskytování služby pobytová, mělo by se jednat spíše o krátkodobé pobyty.
6.
V dokumentu Střety zájmů je identifikováno pouze 5 situací, ve kterých mohl nastat střet zájmů mezi zájmy uživatele a pracovníků popř. organizace. Z rozhovoru s pracovníky v přímé péči i s respondenty vyplynulo, že se pracovníci stanovenými pravidly řídí.
Stanovisko RADY: V kritériu 2b standardu č.2 je uvedeno: „ Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla, ve kterých vymezuje situace, kdy by mohlo dojít ke střetu jeho zájmů se zájmy osob, kterým poskytuje sociální službu, včetně pravidel pro řešení těchto situací, podle těchto pravidel poskytovatel postupuje. V kritériu není specifikováno kolik situací, kdy by mohlo nebo kdy dochází ke střetu zájmů, má poskytovatel identifikovat. Obecně určit počet popsaných situací, ve kterých by mohlo dojít ke střetu zájmů, není možné. Poskytovatel by měl identifikovat co nejvíce možných oblastí střetů zájmů, ke kterým by mohlo dojít v souvislosti s poskytováním sociální služby, neboť je zejména v jeho zájmu mít popsány tyto rizikové situace včetně popisu jejich řešení. Pokud má inspekce za to, že počet situací je nedostatečný, měla by alespoň příkladmo některé „nepopsané“ situace poskytovateli sdělit. 7. Zjištěný nedostatek kritéria 10e: „ není zřejmé, zda supervize v zařízení je povinná nebo dobrovolná, jaká je frekvence skupinových a individuálních supervizí pro jednotlivé pracovníky, zda je kapacitně pro všechny pracovníky dostačující.“ Stanovisko RADY:. Poskytovatel by měl pravidelně využívat podpory nezávislého kvalifikovaného odborníka a nastavit ji (počet termínů, kapacita) s ohledem na počet pracovníků i druh služby. Z textu však není patrné, proč se někteří pracovníci supervize dosud neúčastnili (příliš krátce v zaměstnání, nemoc, nedostatečná kapacita supervizních setkání, jiné důvody…). Kritérium není možné splnit pouze formálně např. tím, že poskytovatel předloží kontrakt či smlouvu, tím ještě není realizována podpora zaměstnanců. Inspekční tým v rámci předmětné inspekci nezjišťoval dané kritérium dostatečně nebo tuto skutečnost nedostatečně popsal v inspekční zprávě (tak, aby nebylo uděleno plné hodnocení, resp. počet bodů 3). 8. Zjištěný nedostatek kritéria 13: Respondentka má na svém pokoji k dispozici elektricky polohovatelné lůžko, vozík se zvýšenou oporou zad a nohou, který odpovídá potřebám respondentky. Na zdech nad lůžkem respondentky jsou vyvěšeny fotky zpěvaček a známých osobností, dále jsou zde rozmístěny plyšové hračky. Dle sdělení referující pracovnice se na fotky i hračky respondentka ráda dívá atd. Volba předmětů však neodpovídá fyzickému věku respondentky. Stanovisko RADY:
Dle záznamu z rozhovoru k Inspekční zprávě respondentka verbálně nekomunikuje, na oslovení a fyzický kontakt reagovala s úsměvem, během rozhovoru se pohybovala na lůžku, nakonec zaujala takovou pozici, aby mohla rozhovor dobře pozorovat. V záznamu rozhovoru s respondentkou inspekční tým u kritéria standardu č.13 zapsal: nebylo zjištěno zda resp. vnímá prostředí jako důstojné, splňující hygienické podmínky . Z textu není patrné, zda uvedenými předměty vyzdobil pokoj personál či zda si pokoj takto vyzdobila sama uživatelka. Obecně lze říci, že výzdoba prostor v zařízení by měla být přiměřená cílové skupině uživatelů služby (tj. také s ohledem na jejich věk) a individuálně určeným potřebám. Je tedy třeba vždy rozlišovat, zda si klientka takovou výzdobu pokoje přeje (a to i formou alternativní komunikace), což nebylo inspekčním týmem dostatečně zjištěno nebo min. popsáno v inspekční zprávě. 9. Poskytovatel terénních služeb sociální péče se obrátil na APSS ČR s dotazem na správnost výkladů inspektorů kvality ve svém kraji, který uváděl, že při poskytování pečovatelské služby je možné předepsat uživateli úhradu tzv. kilometrovného (tj. náklady na cestu k uživateli) jako fakultativní výkon. Stanovisko Rady: Úhradu za dopravu (s výjimkou úhrady za dovoz nebo donášku oběda, kdy je možné stanovit úhradu až 20 Kč), resp. čas pečovatele strávený dopravou, je možné buď zakalkulovat do hodinové sazby za úkony pečovatelské služby (s nepřekročením stanoveného maxima) nebo ji nezahrnovat vůbec s tím, že náklady za dopravu patří k výkonu povolání. Tato situace by měla být zcela jistě popsána v žádosti o dotaci na daný rok. Dále by poskytovatel sociálních služeb měl oslovit obce dle trvalého bydliště uživatele o finanční participaci na nákladech na poskytnuté služby.
