Jak ošetřit problémové oblasti a snížit rizika v oblasti BOZP

6/2014 • ročník I

Jak ošetřit problémové oblasti a snížit rizika v oblasti BOZP Z obsahu

Doporučení odborníka

Kontroly BOZP versus zaměstnavatelé ... 3

Tentokrát vás seznámíme s náhledem kontrolních orgánů státní správy na vybrané ožehavé oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví z praxe soukromých firem a organizací veřejného sektoru – konkrétně na problematiku školení řidičů, pracovních úrazů, revizí elektrických zařízení, pracovnělékařských služeb a pracovních úrazů. Seznamte se s nejčastějšími pochybeními ze strany zaměstnavatelů a nepřehlédněte uvedená upozornění na možná rizika a výši postihů za neplnění povinností.

Nezapomeňte, vaše povinnosti se odvíjejí od prevence ... 4 Pracovní úrazy a kontroly zaměstnavatelů ... 6 Revize elektrických spotřebičů a kontroly zaměstnavatelů... 8 Pracovnělékařské služby a kontroly zaměstnavatelů ... 10 Když zaměstnanci používají v práci vozidla... a kontroly ... 12 Zajímavosti ze světa BOZP ... 14 Otázky a odpovědi ... 15 V příštím čísle ... 16

Vydává Nakladatelství FORUM s.r.o.

Ing. Petr Dostál, specialista BOZP

editorial & tiráž & ediční plán

téma měsíce

Kontroly BOZP versus zaměstnavatelé

Editorial Vážení zaměstnavatelé, v červnovém čísle, jehož garantem a hlavním autorem je Ing. Petr Dostál, odborník na BOZP, jsme se zaměřili na kontrolu, protože – jak vám na stránkách zpravodaje pravidelně připomínáme – podcenit povinnosti v této oblasti se skutečně nevyplatí, a to doslova. I když máte pocit, že právě vaší organizace se kontrola povinností z oblasti BOZP netýká, vězte, že kontroly probíhají náhodně a může to být zrovna vaše pracoviště, které se příště ocitne v hledáčku kontrolních orgánů. Doporučuji proto znovu zrevidovat nastavení všech preventivních mechanismů, abyste riziko nepříjemností a možných sankcí minimalizovali. V příštím čísle se zaměřníme na vedení povinné dokumentace a nabídneme přehledná doporučení pro správně vedenou „složku BOZP” ve vaší organizaci. Přeji vám hezký začátek léta! PhDr. Eva Bláhová šéfredaktorka

Ediční plán aneb Na pomoc zaměstnavatelům

• Povinná dokumentace na pracovišti od A do Z • Vysílání a přijímání zaměstnanců z EU vs. BOZP • Ekologické požadavky na firmy a veřejný sektor • Pracovní úrazy a problematika náhrady škody • BOZP a stavby: specifika, požadavky a rizika • Vybrané problémy z požární ochrany • Nemoci z povolání a rekondiční pobyty • Zdravotní prohlídky a související agenda • Revize různých druhů technických zařízení • BOZP na rozdílných typech pracovišť

Ročník I • číslo 6/2014 Vydavatel Nakladatelství FORUM s.r.o. www.forum-media.cz Adresa redakce Na Březince 1513/14 150 00 Praha 5 www.forum-media.cz Šéfredaktorka PhDr. Eva Bláhová [email protected] Zákaznický servis a informace o předplatném [email protected] tel.: +420 251 115 571 fax: +420 257 512 422 Jazyková úprava Mgr. Jana Vašinová Ilustrace www.bigstockphoto.com Grafická úprava a zlom Renata Brtnická Cena předplatného • Roční předplatné STANDARD – pouze tištěný zpravodaj: 1990 Kč bez DPH • Roční předplatné PRÉMIUM – tištěný zpravodaj, online verze a 2x ročně praktické nástroje v elektronické formě: 2980 Kč bez DPH Registrace Zpravodaj vychází měsíčně (v létě a na přelomu roku vychází speciální dvojčíslo). Přetisk a jakékoli šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Redakce si vyhrazuje právo na jazykovou a stylistickou úpravu příspěvků. © Nakladatelství FORUM s.r.o., 2014

2

Nástrahy Bezpečnosti Práce Pro Zaměstnavatele 6/2014

Bezpečnost práce se – ať vědomě, nebo nevědomě – dotýká všech podnikatelských i nepodnikatelských subjektů. Ve své podstatě je velmi širokou oblastí, v níž se prolínají zájmy a povinnosti směřující k ochraně lidského zdraví, dále povinnosti společenskoekonomické a v neposlední řadě i legislativní. Proč je opodstatněné mít jako zaměstnavatel respekt ke kontrolám dodržování všech těchto povinností?

B

ezpečnost práce je souhrnem práv a povinností, který se vztahuje nejen na účastníky pracovního procesu a směřuje k povinnosti zajistit bezpečnou a zdravotně nezávadnou práci, ale rovněž chrání zaměstnavatele před postihy udělenými orgány pověřenými dozorem nad BOZP (oblastní inspektoráty práce, územně příslušné hygienické stanice, české obchodní inspekce, apod.). Odhady výše národohospodářských ztrát vzniklých pracovní absencí v důsledku pracovních úrazů, nemocí z povolání a ostatních poškození zdraví dosahují až 25 mld. Kč ročně. Poškození zdraví v pracovních procesech vzniká zejména: • neznalostí, nezkušeností, velmi nízkou kvalifikací a nevhodným chováním zaměstnanců na pracovišti, • nevhodností výběru zaměstnanců pro daný druh práce, neschopností udržet jejich pozornost v průběhu pracovního procesu, jejich nesprávnými reakcemi na různé podněty na pracovišti, úmyslným rozptylováním pozornosti a koncentrace na práci, • neochotou a nízkým podvědomým pracovat bezpečným způsobem, dodržovat stanovené pracovní postupy a zásady bezpečnosti práce. Systémový přístup k zavedení řízených systémů bezpečnosti práce se vyplácí. Díky investicím do této oblasti se podstatně snižuje nejen počet pracovních úrazů, ale i počet dnů s pracovní absencí. Tyto investice mají rychlou návratnost. Za dosažení stavu optimálních podmínek by ekonomické výdaje vložené do oblasti zlepšování pracovního prostředí měly převyšovat ztráty způsobené nedůsledností a nedodržováním zásad v oblasti bezpečnosti práce.

Základní zaměření kontrol (§ 274, odst. 2, zákoníku práce), zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměsta působnosti oblastních nanců, kteří prokázali, že převážně sami inspektorátů práce

Zaměření kontrol a rozsah působnosti oblastních inspektorátů práce je stanoven v § 3 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v posledním znění. Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z: • právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců či zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (platnost právních úkonů – viz § 19 zákoníku práce) práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích, včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům, • právních předpisů stanovujících pracovní dobu a dobu odpočinku, • právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, • právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, • právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců


dlouhodobě pečují o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost, viz § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách), • právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi (§11 zákoníku práce, §§ 121–124 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti), • právního předpisu, který stanoví povinnost uskutečnit veřejnou výzvu nebo výběrové řízení na obsazení místa úředníka nebo na obsazení místa vedoucího úředníka územního samosprávného celku, jakož i to, zda veřejná výzva nebo výběrové řízení byly provedeny včetně jejich průběhu (§§ 6 až 9 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2006 Sb.). Úřad a inspektoráty rovněž kontrolují dodržování: • kolektivních smluv (§ 20 zákoníku práce) v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, jakož i vnitřních předpisů podle § 305 zákoníku práce, • vnitřních předpisů vydaných podle zákoníku práce (§ 305 zákoníku práce), jestliže zakládají práva zaměstnanců. Úřad a inspektoráty vykonávají kontrolu také v případech stanovených zvláštními právními předpisy. Čtěte dále, jak kontrola probíhá ve vybraných konkrétních případech. t 3

Zaměstnavatelé versus kontroly BOZP


Nezapomeňte: Vaše povinnosti se odvíjejí od prevence – máte analýzu rizik? Základní povinnost v prevenci rizik je stanovena § 102 zákoníku práce. Pozor, zaměstnavatelé musí provádět prevenci rizik neustále a především pak zavádět opatření, která jim budou předcházet. Jako zaměstnavatelé jste povinni: • Vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. • Soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje, na základě tohoto zjištění pak vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a zavádět takové postupy, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů mohly být práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové zařazeny do kategorie nižší. • K tomu je zaměstnavatel povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu, • o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první vést dokumentaci. Důležité! Souhrnně lze tedy říci, že jako zaměstnavatel musíte provádět neustálou analýzu rizik, která hrozí zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, a dále přijímat taková opatření, která těmto rizikům budou předcházet. Jednotlivá opatření lze rozdělit do dvou oblastí – jedná se o opatření technická a organizační.

4

K technickým opatřením patří fyzické zásahy do pracovních procesů nebo na pracovišti (např. vybavení rizikových částí strojů kryty, opatření částí pracovišť, kde je nebezpečí pádu do hloubky zábradlími, apod.) Organizační opatření jsou upozornění na nebezpečí na pracovišti, změny v pracovních postupech s ohledem na rizika apod. Technická opatření mají ve všech případech vždy přednost, tepr-

ve když technicky nelze riziko odstranit, přistupuje se k organizačnímu opatření! Zaměstnavatel musí dále zajistit organizování první pomoci v případě evakuace, požáru, povodně, poskytnout první pomoc a vyškolit za tímto účelem odpovídající počet svých zaměstnanců ve spolupráci se zařízením závodní preventivní péče a musí také pracoviště vybavit lékárničkami. t

Ukázka zpracování analýzy rizik, kterou musí disponovat každá organizace (v editovatelné podobě ji naleznete na www.forum-media.cz/uzar)

Pravděpodobnost výskytu rizika Úroveň Označení 1

Popis

téměř vyloučená (nemožná)

vyskytne se pouze ve výjimečných případech

2

nepravděpodobná (výjimečně možná)

může se někdy vyskytnout, velmi nízká pravděpodobnost

3

možná (běžně možná)

někdy se může vyskytnout

4

pravděpodobná

pravděpodobně se vyskytne

5

téměř jistá

vyskytne se skoro vždy

Matice hodnocení rizik Pravděpodobnost výskytu 5 – téměř jistá

V

V

E

E

E

4 – pravděpodobná

S

V

V

E

E

3 – možná

N

S

V

E

E

2 - nepravděpodobná

N

N

S

V

E

1 – téměř vyloučená

N

N

S

V

V

3 střední

4 významná

5 nepřijatelná

1 zanedbatelná 2 nevýznamná

Významnost vlivu rizika Opatření E extrémní rizikovost V vysoká rizikovost S

střední rizikovost

N

nízká rizikovost

Poř. číslo

1.

2.

Popis

zanedbatelná (téměř zanedbatelná)

neovlivňuje znatelně riziko daného pracovního procesu

2

nevýznamná (drobná)

může ovlivnit riziko pracovního procesu, stav rizika nutno sledovat

3

střední (významná)

vyžaduje řešení, opatření musí být zavedena v určeném časovém termínu

významná (velmi významná)

vyžaduje nutnost urychleně zahájit redukci míry rizika, pokud se v dosahu rizika vykonává pracovní činnosti, nutno učinit okamžitá opatření

nepřijatelná

společnost se dostává do značných problémů, pracovní činnost nesmí být zahájena, nesmí se v ní ani pokračovat do zredukování rizika

1

4

5


Druh rizika

Vyhodnocení rizika Opatření Pravděpod. Význam. Vyhodnoc.

Vnitřní komunikace:

Významnost vlivu rizika Úroveň Označení

Opatření: nevyskytuje se Opatření: nevyskytuje se Opatření: osvětlení prostorů, zapracování požadavků platné právní úpravy do provozu pracovišť, provádění revizí technických zařízení, zdravotní prohlídky, školení zaměstnanců, vybavení OOPP, apod. Opatření: provádění revizí technických zařízení, zdravotní prohlídky, školení zaměstnanců, vybavení OOPP, apod.

3.

4.

5.

tmavá místa na komunikacích; poranění osob o vrata, dveře; pád osob ze zvýšených míst komunikací, zakopnutí o nerovnosti na komunikacích; tvoření zúžených míst; rampy - pád osob z ramp

Elektrické varné konvice – příprava kávy, čaje: opaření; zásah elektrickým proudem; opaření jiných osob

Administrativní práce (sešívačky, děrovačky, nůžky, počítače, skartovače): naražení na hrany nábytku; pád kancelářského nábytku; poranění s administrativním zařízením; opaření horkou vodou; zraková zátěž při práci s výpočetní technikou; zachycení volných částí oděvů, řetízků skartovačem

Chemické látky: potřísnění, vdechnutí, vniknutí do oka; polknutí

Práce s ručním nářadím (kladivo, kleště): vyklouznutí nářadí z ruky; pád nářadí na nohy; práce ve stísněných prostorách; uvolnění nástroje; nedostatečné osvětlení; poranění prstů

2

2

N

2

2

N

2

1

N

2

2

N

2

2

N


řádné osvětlení komunikací, zajištění dveří, vrat proti samovolnému zavření, označení skla na dveřích, odstranění, označení nerovností na komunikacích, zamezení tvorby zúžených míst dodržování pokynů výrobce, provádění pravidelných kontrol a revizí elektrických zařízení,zdravotní způsobilost zaměstnanců, pravidelné školení BOZP a PO správné rozmístění nábytku, správné zacházení s administrativním zařízením, vhodné uspořádání pracoviště, umístění monitorů, bezpečnostní přestávky, opatrnost při práci se skartovačem, revize elektrospotřebičů seznámení s bezpečnostními listy a nebezpečnými vlastnostmi látek, používání OOPP – gumové rukavice, skladování v originálních obalech, nahrazování ekologicky neškodnými přípravky používat nářadí zajištěné proti uvolnění klínem, úchopová část nářadí bez prasklin, třísek, řádné osvětlení pracoviště, pro danou práci používat správný tvar a velikost nářadí, omezení práce s nářadím nad hlavou

5



Pracovní úrazy a kontroly zaměstnavatelů Každoročně se v rámci celé České republiky stane zhruba 100 až 140 smrtelných pracovních úrazů a dále zhruba kolem tisíce pracovních úrazů, u kterých doba hospitalizace přesáhne pět dní. Zodpovědnost zaměstnavatele je značná, a proto se v případě pracovních úrazů opět vyplatí související agendu nepodcenit.

P

racovní úraz je definován v odstavcích 1 až 3 paragrafu 380 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Definice podle toho zákona zní takto: „Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.“ Další, přesnější definice pracovního úrazu včetně ostatních pojmů je citována v zákoně č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších změn a doplňků.

Důležité! Povinnosti při vzniku pracovního úrazu jsou definovány jak zaměstnavatelům, tak zaměstnancům. Povinnosti zaměstnavatelů jsou obsahem § 105 zákoníku práce: „Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků, a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (jsou-li zřízeny) a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objas6

nění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu.“ Zaměstnavatel je povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující tři kalendářní dny. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu je povinen zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci (v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům).

Důležité! Postihy za porušení povinností při vzniku pracovních úrazů stanovuje zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Finanční postih může být uložen až do výše dvou milionů korun! Povinnosti zaměstnanců při vzniku pracovního úrazu definuje písm. h) odst. 4 § 106 zákoníku práce: „Zaměstnanec je povinen bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin.“ Další povinnosti zaměstnavatelů jsou dále zkonkretizovány nařízením vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Pro přehlednost jsou tyto

povinnosti rozčleněny následujícím způsobem: • Evidence pracovního úrazu v knize úrazů • Povinnost ohlášení pracovního úrazu • Povinnosti ohlášení smrtelného pracovního úrazu • Vyhotovení záznamu o úrazu • Zasílání záznamu o úrazu • Z asílání záznamu o úrazu v případě smrtelného pracovního úrazu • Vyhotovení záznamu o úrazu – hlášení změn Povinnosti evidovat pracovní úraz v knize úrazů se vztahuje na všechny pracovní úrazy, které se přihodily na pracovištích nebo při činnostech zaměstnavatele! Evidence o úrazu v knize úrazů obsahuje tyto údaje: • jméno, popřípadě jména, a příjmení (dále jen „jméno”) úrazem postiženého zaměstnance, • datum a hodinu úrazu, • místo, kde k úrazu došlo, • činnost, při níž k úrazu došlo, • p očet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu, • celkový počet zraněných osob, • druh zranění a zraněná část těla, • druh úrazu, • zdroj úrazu, • příčiny úrazu, • jména svědků úrazu, • jméno a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal.

Povinnost ohlášení pracovního úrazu

Zaměstnavatel ohlásí pracovní úraz bez zbytečného odkladu:


• územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin, • o dborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je-li zřízena, • územně příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podléhá jeho kontrolní působnosti, a trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat (např. operace, komplikovaná zlomenina, ztráta končetiny, apod.), • územně příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení jeho vrchnímu dozoru a jde-li o závažný pracovní úraz, • zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil, • zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn. Důležité! Zdravotní pojišťovně postiženého se ohlašují bezodkladně pouze pracovní úrazy, u kterých vznikla pracovní neschopnost delší než 3 dny a u kterých je nutno vyhotovit záznam o úrazu. Neohlašují se drobná poranění, která jsou pouze zaznamenána v knize úrazů.

Vyhotovení záznamu o úrazu

Záznam o úrazu vyhotovuje zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. Záznam o úrazu zašle zaměstnavatel za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce elektronicky nebo v listinné podobě • územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjiště-

né skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin, • územně příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podléhá jeho kontrolní působnosti, • územně příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení

jeho vrchnímu dozoru, • zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn, • organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (Kooperativa, Česká pojišťovna). t

Pohled kontrol Kontroly na dodržování povinností ze strany zaměstnavatelů při vzniku pracovních úrazů vykonávají odborové svazy, pokud má zaměstnavatel založeno odborovou organizaci, a oblastní inspektoráty práce. Nejčastější pochybení ze strany zaměstnavatelů při vzniku pracovních úrazů jsou tato: - neohlášení pracovního úrazu zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec postižený pracovním úrazem pojištěn, - pozdní zasílání záznamů o úrazu, pokud se nejednalo o smrtelný pracovní úraz nebo úraz spojený s hospitalizací delší než 5 dní, - neplní se termín nejpozději do pátého dne následujícího měsíce, - opomíná se na zasílání tiskopisu Záznam o úrazu – hlášení změn po ukončení pracovního úrazu nebo došlo-li k jakékoliv změně, - nestanovují se opatření proti opakování pracovního úrazu. Postihy stanovuje zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Maximální postihy jsou stanoveny v této výši: - za nevyšetření příčin a okolností pracovního úrazu – až 1 milion Kč - za nevyhotovení záznamu o pracovním úrazu a nevyhotovování dokumentace o pracovních úrazech – až 1 milion Kč - za nepředání vyhotoveného záznamu o pracovním úrazu postiženému a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům – až 400 000 Kč - pokud zaměstnavatel nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu – až 400 000 Kč - pokud zaměstnavatel neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a institucím – až 400 000 Kč - pokud zaměstnavatel nepřijme opatření proti opakování pracovních úrazů – až 2 miliony Kč Konkrétní výše postihů se bude lišit v závislosti na kontextu skutečného pochybení – tedy podle toho, zda šlo o úraz ostatní, nebo smrtelný, zda se jednalo pouze o jediné pochybení, nebo se již vícekrát opakovalo. Bez znalosti konkrétí situace tedy nelze jednoznačně výši postihu určit.


7



Revize elektrických spotřebičů a kontroly zaměstnavatelů Povinnosti v oblasti technických zařízení jsou stanoveny zákonem č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Každého zaměstnavatele se například týkají revize elektrických spotřebičů, které má na pracovišti – ovšem nejen tyto. A jak na (ne)dodržování povinností v této oblasti nahlížejí kontroly?

E

lektrické zařízení je technické zařízení, které ke své činnosti nebo působení využívá účinků elektrických nebo elektromagnetických jevů. Vyhláška č. 73/2010 Sb., o vyhrazených elektrických zařízeních, stanovuje vyhrazená elektrická zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a bližší podmínky jejich bezpečnosti. Z hlediska revizí se revize elektrických zařízení člení na: • revize elektrických zařízení, • revize zařízení na ochranu před účinky statické elektřiny, • revize elektrických pracovních strojů, • revize elektrických spotřebičů.

Důležité! Revize elektrických spotřebičů je nutno provádět revize i na spotřebičích v dlouhodobém pronájmu, např. automaty na kávu, nákup občerstvení, apod. I když norma stanovuje, že prodlužovací přívody (tzv. „prodlužovačky“) se revidují jako spotřebiče držené v ruce, je přípustné zejména v administrativních provozech je revidovat ve lhůtě 1x za 2 roky jako ostatní elektrické spotřebiče.

Revize elektrických spotřebičů

Elektrický spotřebič je spotřebič, který mění elektrickou energii na jiný druh energie. Revize elektrických spotřebičů se provádějí podle ČSN 33 1600, ed. 2, Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání. Tato norma platí pro kontroly a revize elektrických 8

Elektrické spotřebiče mají následující třídy ochrany: Třída ochrany I

Spotřebič je vybaven pracovní izolací a je vybaven přívodkou s ochranným kontaktem nebo neoddělitelným pohyblivým přívodem s ochranným vodičem (žehlička, počítač, apod.)

Třída ochrany II

Spotřebič je vybaven dvojitou nebo zesílenou izolací a nemá vybavení pro ochranné spojení se zemí. Je označen znakem dvojitého čtverce (fény,vrtačky,brusky,holicí strojky, apod.)

Třída ochrany III

Spotřebič je určen pro práci na bezpečném nízkém napětí, nemá vnitřní ani vnější obvod, který pracuje na jiném než bezpečném nízkém napětí. Spotřebič třídy III. ochrany není technicky možné připojit do běžného zásuvkového rozvodu 230 V (nízkovoltové žárovky, nízkovoltová zařízení, apod.)

spotřebičů, které rozděluje podle písmen A–E. Norma neplatí pro spotřebiče třídy ochrany III, které pracují s bezpečným napětím. Shrňme základní pravidla: • První pravidelná revize se provádí nejpozději ve lhůtě dané tabulkou od uvedení do provozu, • v případě velmi častého používání elektrického ručního nářadí (s nářadím se pracuje například delší dobu než 250 provozních hodin za rok), je vhodné kratší lhůty pravidelných revizí stanovit místním provozním bezpečnostním předpisem, • lhůty kontrol a revizí se uplatňují také u spotřebičů i v případě jejich dlouhodobého pronájmu, • kontroly a revize se vztahují i na prodlužovací a odpojitelné přívody. V případě, že obsahují ochranný vodič, ověřuje se jeho celistvost a odpor a aplikují se lhůty pro spotřebiče třídy ochrany I,

• pro prodlužovací přívody se při stanovení lhůt pravidelných revizí použijí stejné lhůty jako lhůty pro spotřebiče držené v ruce, pro odpojitelné přívody se při stanovení lhůt pravidelných revizí použijí stejné lhůty jako pro spotřebič, se kterým se používají, • elektrické spotřebiče provozované v záruční lhůtě (stanovené zákonem, výrobcem nebo prodejcem) se revidují pouze v rozsahu nevyžadujícím zásah do jejich konstrukce, prohlídka se provádí podle čl. 6.3.1 a dále se provádějí měření elektrických parametrů, termín první revize se počítá od uvedení do provozu, • u spotřebičů třídy ochrany I. a prodlužovacích a odpojitelných přívodů se před uvedením do provozu doporučuje ověřit spojitost ochranného vodiče, • lhůty pravidelných revizí mohou být případně na základě analýzy rizik stanoveny odlišně. t


Revize se provádí v následujících termínech Revize elektrických spotřebičů

Spotřebiče držené v ruce

A spotřebiče poskytované formou pronájmu dalšímu provozovateli

Přenosné spotřebiče

před vydáním provozovateli nebo uživateli a dále podle skupiny jejich užívání

B spotřebiče používané ve venkovním prostoru (na stavbách, v zemědělství atd.)

třída I

1x za 3 měsíce

třída II a III

1x za 6 měsíců

C spotřebiče používané při průmyslové a řemeslné činnosti ve vnitřních prostorech

třída I

1x za 6 měsíců

třída II a III

1x za 12 měsíců

D spotřebiče používané ve veřejně přístupných prostorách (školy, kluby, hotely atd.)

třídy I, II a III

1x za 12 měsíců

1x za 24 měsíců

E spotřebiče používané při administrativní činnosti

třídy I, II a III

1x za 12 měsíců

1x za 24 měsíců

1x za 6 měsíců

1x za 24 měsíců

Pohled kontrol Kontroly nad dodržováním povinností v oblasti revizí technických zařízení, což jsou i elektrická zařízení a elektrické spotřebiče, vykonávají oblastní inspektoráty práce a hasičské záchranné sbory. Zaměstnavatelé běžně provádějí revize vyhrazených elektrických zařízení, což jsou revize elektrických rozvodů v budovách a revize hromosvodů. Problémy nejsou ani s revizemi elektrického ručního nářadí a elektrospotřebičů pro řemeslnou činnost v dílnách, menší povědomí je o provádění revizí elektrických spotřebičů pro administrativní činnost. Na elektrické spotřebiče pro administrativní činnost se buď zapomíná, nebo u zaměstnavatelů, kteří mají výhradně tyto spotřebiče a pracovní prostory mají pronajaty, vzniká mylná představa, že o veškeré revize se stará majitel objektu. Pokud tato povinnost není výhradně stanovena v nájemní smlouvě, je povinen provádět revize elektrických spotřebičů jejich majitel. U elektrických zařízení je dále velmi časté závada v neodstraňování závad uvedených v revizních zprávách. Postihy při neprovádění revizí u vyhrazených elektrických zařízení stanovuje zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Za neprovádění revizí lze udělit pokutu do výšky 1 milionu Kč, za neodstraňování závad zjištěných při revizích a uvedených v revizních zprávách pokutu do výšky 2 milionů Kč. Zákon č. 251/2005 Sb. stanovuje také postihy za neprovádění revizí a neodstraňování závad zjištěných v revizních zprávách u vyhrazených technických zařízení. Elektrické spotřebiče nejsou vyhrazená technická zařízení, dle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, se jedná o výrobky, jelikož jsou to věci, které byly vyrobeny a jsou určeny k uvedení na trh. Zákon č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ovšem stanovuje v § 4, že všechny stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být pravidelně kontrolovány a revidovány. Při stanovování výše postihů lze vycházet ze znění §§ 101 a 102 zákoníku práce, které stanovují, že zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce, a dále je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Za neplnění povinností stanovených §§ 101 a 102 lze dle zákona č. 251/2005 Sb. stanovit finanční postih až do výše 2 milionů Kč. Nástrahy Bezpečnosti Práce Pro Zaměstnavatele 6/2014

9



Pracovnělékařské služby a kontroly zaměstnavatelů Závodní preventivní péče se od 1. dubna 2012 nazývá podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, „pracovnělékařská služba“. Tímto zákonem byl nahrazen zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Podívejme se na základní zásady pracovnělékařských služeb a především na pohled kontrolních orgánů při hodnocení, zda zaměstnavatel správně plní své povinnosti.

P

rováděcím předpisem ke zmíněnému zákonu č. 373/2011 Sb. je vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče. Pracovnělékařské služby jsou definovány jako zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby.

pracovnělékařských služeb je povinen rovněž uzavřít z důvodu kontrol pracoviště a řešení problematiky s ohledem na komplikované pracovní úrazy nebo nemoci z povolání. Zaměstnavatel musí umožnit poskytovateli pracovnělékařské služby přístup na všechna pracoviště a předložit mu veškerou potřebnou dokumentaci (výsledky měření pracovního prostředí, technická dokumentace strojů apod.). Při odesílání zaměstnance

Poskytovatelem pracovně lékařských služeb je: • poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství, nebo • poskytovatel v oboru pracovní lékařství. Důležité! Zaměstnavatel je povinen uzavřít písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Pokud má na pracovišti práce zařazeny pouze do I. kategorie, může zdravotní prohlídky provádět prostřednictvím praktických lékařů zaměstnanců. Písemnou smlouvu s poskytovatelem 10

na preventivní prohlídku musí být zaměstnanec vybaven žádostí, ve které je uvedena informace o druhu práce, režimu práce a pracovních podmínkách. Paragraf 59 zákona č. 373/2011 Sb. stanovuje, že vstupní lékařská prohlídka se uskutečňuje u poskytovatele pracovnělékařských služeb, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou

smlouvu, nebo u registrujícího poskytovatele, ke kterému vyslal zaměstnavatel osobu ucházející se o zaměstnání, nestanoví-li jiný právní předpis jinak a jde-li o práce uvedené v § 54 odst. 2 písm. b), tedy pouze o práce v kategorii první podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před uzavřením: • pracovního poměru, • dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy, zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou, která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, nebo • v ztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu.

Důležité! Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, pokud se nepodrobí vstupní lékařské


prohlídce. Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah. Toto se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem dohodne jinak. Pokud jde o pracovněprávní vztahy uzavřené na základě dohod, zákon č. 373/2011 Sb. uvádí v § 59, že se nemusí provádět zdravotní prohlídky, pokud se nejedná o rizikové práce nebo práce, jejichž součástí je riziková práce, avšak § 77 zákoníku práce říká: Není-li stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru; to však neplatí, pokud jde o převedení na jinou práci a přeložení, dočasné přidělení, odstupné, pracovní dobu a dobu odpočinku; výkon práce však nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, překážky v práci na straně zaměstnance, dovolenou, skončení pracovního poměru, odměňování, s výjimkou minimální mzdy, a cestovní náhrady. Není zde tedy uvedena výjimka ze zdravotních prohlídek. t Důležité! Dále § 103 zákoníku práce stanovuje, že zaměstnavatel je povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Tímto nelze zaměstnavatele v plné míře zbavit povinností ve vyžadování zdravotních prohlídek v pracovněprávním vztahu na základě dohod. Záleží na uvážení zaměstnavatele, jakou práci bude zaměstnanec vykonávat.

Pohled kontrol Kontroly se soustředí na plnění zákonných povinností (především § 103, odst. 1, písm. a–d zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, dále §§ 54–59 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a povinností vyplývající z vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Kontroly provádí krajské hygienické stanice a oblastní inspektoráty práce. Kontroly se zaměřují zejména na uzavření smlouvy s poskytovatelem pracovnělékařských služeb, kontroly zdravotní způsobilosti k práci jednotlivých zaměstnanců s ohledem na výkon jejich práce. Nejčastější závady v této oblasti: - Někteří zaměstnavatelé nevyžadují a nemají povědomí o povinných pravidelných zdravotních prohlídkách svých zaměstnanců. - Někteří zaměstnavatelé, zejména menší subjekty, nemají dodnes uzavřenou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. - Není dokladován dohled na pracovištích od poskytovatelů pracovnělékařských služeb na základě ust. § 2, písm. c) a § 3 vyhlášky č. 79/2013 Sb. - Zaměstnavatelé s odvoláním na § 102, odst. 6 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, nemají „určen potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména poskytovatele zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky a organizují evakuaci zaměstnanců“. Tito zaměstnanci musí být vyškoleni poskytovatelem pracovně lékařských služeb a musí být odpovídajícím způsobem pro plnění těchto povinností vybaveni. - Lékárničky na pracovištích nemají stanoven obsah po dohodě s poskytovatelem pracovnělékařských služeb s odvoláním na § 2, odst. 1, písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve znění pozdějších předpisů. Výše eventuálních postihů je obecně stanovena zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Jde o „nedodržení povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v § 101 až 103 zákoníku práce“. Maximální postih dosahuje částky 2 miliony korun. Záleží na okolnostech, při jakých byly tyto nedostatky zjištěny, zda se jednalo o tematickou, nebo komplexní kontrolu prováděnou Oblastním inspektorátem práce, anebo o šetření vážných nebo smrtelných pracovních úrazů. Nezanedbatelnou roli rovněž hraje profese, kterou zaměstnanec vykonává, zda se jedná např. o běžnou administrativní agendu nebo o specifickou činnost, např. práce ve výškách, řízení motorových vozidel, obsluhu vyhrazených technických zařízení (jeřáby), apod.


11

Školení řidičů

Školení řidičů

Když zaměstnanci používají v práci vozidla... a kontroly zaměstnavatelů Problematika referentských vozidel a související tematika školení řiričů či jejich zdravotních prohlídek skýtá zpravidla řadu nejasností. Vybíráme základní body a především se opět soustředíme na pohled kontrol.

Ř

idiče lze rozdělit do dvou kategorií, tzv. řidiče referenty a řidiče, kteří k řízení vozidel potřebují profesní průkaz. Řidič musí mít profesní průkaz pro tyto kategorie vozidel: • motorové vozidlo vybavené zvláštním výstražným zařízením se zvláštním světelným vybavením (policie, hasiči, záchranná služba, apod.), • vozidlo taxislužby, • vozidlo pro přepravu více jak 9 cestujících včetně řidiče, • vozidlo pro přepravu nákladů o celkové hmotnosti vyšší než 7 500 kg.

Školení řidičů

Obecná povinnost provádět školení řidičů vychází ze zákoníku práce, konkrétně §§ 103 a 349, kde je stanoveno, že zaměstnavatel je povinen zajistit školení o právních a ostatních předpisech (zde dopravních předpisech) k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují odborné předpoklady zaměstnanců a požadavky pro výkon práce, které se týkají vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku. Obsah školení obou kategorií řidičů je sta-

noven nařízením vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky. Školení řidičů, kteří potřebují ke své činnosti profesní průkaz, musí provádět autoškola s pověřením pro tuto činnost. Termín školení řidičů s profesním průkazem je 1x ročně. U řidičů referentů není stanoveno, kdo je oprávněn toto školení provádět. Nikde tedy není stanoveno, že školení řidičů referentských vozidel musí provádět autoškola a že toto školení musí být 1x ročně. Četnost školení řidičů referentských vozidel si stanovuje zaměstnavatel na základě zákoníku práce. Obsah školení dle výše uvedeného nařízení vlády musí být bezpodmínečně dodržen, nestačí pouze školení e-learningem apod. Není ovšem stanovena žádným právním předpisem povinnost ověřit znalosti písemným testem – způsob ověření znalostí stanoví zaměstnavatel.

Zdravotní prohlídky řidičů

Zdravotní prohlídky řidičů, kteří k výkonu činnosti potřebují profesní průkaz, jsou

Školení obou kategorií řidičů musí bezpodmínečně obsahovat: - seznámení se zvláštními právními předpisy (např. zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, dále např. zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, apod.) - seznámení s místním provozním bezpečnostním předpisem – předpisem upravujícím pracovní a technologické postupy při provozování dopravy – zpracovaným provozovatelem vozidla (zaměstnavatelem), podrobnosti obsahu tohoto předpisu jsou uvedeny v příloze č. 1 nařízení vlády 168/2002 Sb. - seznámení s návodem k používání vozidla dodaným výrobcem vozidla 12

stanoveny v § 87 zákona č. 361/2000 Sb. Tento řidič musí mít lékařskou prohlídku před zahájením výkonu činnosti a potom do 50 let věku 1x za 2 roky, nad 50 let věku 1x ročně. Všechny osoby, které řídí motorové vozidlo, bez ohledu na zaměstnanecký vztah, se musí podrobit pravidelné lékařské prohlídce nejdříve šest měsíců před dovršením 60, 65 a 68 let věku a nejpozději v den dovršení stanoveného věku, po dovršení 68 let věku pak každé dva roky. Žádným právním předpisem není ovšem stanoveno, jak často absolvují zdravotní prohlídky řidiči referentských vozidel. Tuto četnost stanovuje zaměstnavatel interním předpisem.

Technické prohlídky vozidel

Termíny technických prohlídek vozidel jsou stanoveny § 40 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Policie ČR kontroluje všechny vyjmenované doklady, městská policie a celní správa pouze řidičské průkazy a osvědčení o registraci. Žádným právním předpisem není uveden jako povinný doklad při řízení vozidla občanský průkaz, doporučuji ovšem při vyžádání občanského průkazu jej rovněž bez dalšího předložit.

Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů

Řidič, který má ke dni podání písemné žádosti o přijetí na školení nejvýše 10 bodů v registru řidičů za porušení právních předpisů, a nemá dopravní přestupek hodnocený 6 a více body, může absolvovat školení bezpečné jízdy v akreditovaných střediscích. Akreditovaná střediska jsou do dnešního dne čtyři (v Mostě, Jihlavě, Sosnové u České Lípy a v Ostravě).


Po úspěšném absolvování tohoto školení, které může řidič absolvovat jen jednou za kalendářní rok, dochází k odpočtu 3 bodů. K odpočtu nedochází automaticky, řidič musí nejpozději do jednoho měsíce písemně zažádat obecní nebo městský úřad s rozšířenou působností podle trvalého pobytu řidiče. K žádosti musí přiložit potvrzení o řádně ukončeném školení které je vystaveno ve středisku bezpečné jízdy. t

Doklady při řízení vozidla Při řízení motorového vozidla musí mít řidič následující doklady: řidičský, popř. profesní průkaz řidiče osvědčení o registraci vozidla podle zvláštního právního předpisu (malý technický průkaz) doklad prokazující pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (zelená karta), doklad o zdravotní způsobilosti

Pohled kontrol Kontroly se zaměřují na plnění zákonných povinností (odst. 2 a 3, §§ 103 a 349 zákoníku práce, plnění povinností vyplývajících z nařízení vlády č. 168/2002 Sb., v případě řidičů s profesním průkazem na plnění povinností vyplývajících ze zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů). Zaměstnavatelé musí doložit rozsah (osnovu) školení, seznam školených zaměstnanců s jejich podpisy. Rozsah školení se odvíjí z obecných povinností zákoníku práce, tj. zahrnuje seznámení s riziky při řízení vozidel, seznámení s právními a ostatními předpisy (zákon č. 361/2000 Sb. o silničním provozu, dále při školení řidičů s profesním průkazem např. zákon č. 111/1994, Sb., o silniční dopravě, dále evropská dohoda ADR, nařízení vlády č. 589/5006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě ve znění pozdějších předpisů, apod.), dále zpracování místního provozně bezpečnostního předpisu, kterým se upravují pracovní postupy při provozování dopravy dopravními prostředky, a seznámení nově nastupujících zaměstnanců s obsluhou konkrétního vozidla, který bude školený v pracovněprávním vztahu používat (uložení povinné výbavy ve vozidle, apod.). V praxi se školení řidičů referentských vozidel provádí těmito způsoby: a) Školení provádějí autoškoly buď klasickým způsobem, tj. přednesem látky, odpovědí na položené dotazy a ověřením znalostí ústním způsobem, nebo písemnými testy. Stále častěji se vyskytuje školení e–learningem. Ani v jednom z těchto případů nejsou plněny další povinnosti, tj. zpracování místního provozně bezpečnostního předpisu pro provozování dopravy dopravními prostředky a proškolení nově nastupující zaměstnanci nejsou seznámeni s konkrétním vozidlem, které budou používat. b) Školení řidičů referentských vozidel provádějí osoby odborně způsobilé v prevenci rizik nebo proškolení vedoucí zaměstnanci. V těchto případech většinou bývají zpracovány místní provozně bezpečnostní předpisy, nově nastupující zaměstnanci ale často nejsou seznámeni s vozidlem, které budou používat. Hlavní nedostatek při zpracování místních provozně bezpečnostní předpisů je, že jsou zpracovány velmi formálně, je to mnohdy jen doslovně opsaná příloha č. 1, nařízení vlády č. 168/2002 Sb., která není rozpracovaná na konkrétní provozní podmínky. Jedním z hlavních nedostatků bývají např. chybějící konkrétní bezpečnostní pokyny pro nakládku nebo vykládku těžkých a rozměrných nákladů, v případě používání přívěsných vozíků za osobní vozidla nebo používání přívěsů, návěsů nebo vleček za nákladními vozidly nebo traktory chybí konkrétní bezpečnostní pokyny pro připojování a odpojování, způsoby dorozumívání osob při těchto činnostech, apod. Výše postihů vyplývá ze zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Ten stanoví maximální postihy, skutečnou výši konkrétního postihu však nelze odhadnout. Např. maximální postih za neprovádění školení může být až 2 miliony korun, maximální postih za nezpracování místního provozně bezpečnostního předpisu a zejména nestanovení povinností vyplývajících z tohoto předpisu je 1 milion korun. Nelze to ovšem chápat tak, že pokud při běžné kontrole Oblastním inspektorátem práce není zpracovaný tento předpis, hrozí maximální postih. Záleží vždy na závažnosti porušení a škodě, která vznikla (vážný pracovní úraz s trvalými následky, úraz více osob, smrtelný úraz...), dále kolik bylo při kontrole zjištěno dalších obdobných závad, apod. Nástrahy Bezpečnosti Práce Pro Zaměstnavatele 6/2014

13

BOZP zajímavosti

Otázky a odpovědi

Zajímavosti ze světa BOZP Legislativní úprava tzv. výstupních prohlídek: bez lékařského posudku Výstupní prohlídka se provádí na základě žádosti zaměstnance, nebo, pokud tak stanoví jiný zákon, za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce (dle vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Výstupní prohlídka se provádí při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu, nebo při převedení na práci se sníženou zdravotní náročností ve smyslu snížení míry rizika nebo na práci konanou za příznivějších pracovních podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. Na základě provedení výstupní prohlídky se nevydává lékařský posudek, pouze potvrzení.

Otázky a odpovědi V prostorách našeho pracoviště pohybuje zaměstnanec jiného zaměstnavatele . Týkají se ho nějak pravidla naší organizace v oblasti BOZP? Povinnost seznámit zaměstnance jiných zaměstnavatelů a cizích osob v oblasti bezpečnosti práce řeší § 101, zákoník práce. Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením a spolupracovat při zajišťování BOZP pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody pak pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k BOZP. Každý ze zaměstnavatelů je povinen zajistit, aby jeho činnosti a práce jeho zaměstnanců byly organizovány tak, aby současně byli chráněni i zaměstnanci dalšího zaměstnavatele, a dostatečně a bez zbytečného odkladu informovat odborovou organizaci nebo zástupce zaměstnanců pro BOZP, a nepůsobí-li u něj, přímo své zaměstnance o rizicích a přijatých opatřeních, jež získal od jiných zaměstnavatelů.

Výtahy: nezapomeňte na revize! Víte, že na výtazích se provádějí provozní prohlídky, odborné prohlídky, odborné zkoušky a inspekční prohlídky? Provozní prohlídky provádí dozorce výtahu, odborné prohlídky servisní firma výtahu, odborné zkoušky zkušební technik servisní firmy, inspekční prohlídky pak inspekční orgán. Zkontrolujte, zda máte vše v pořádku!

Pražské Nakladatelství FORUM pořádá 10. září 2014 v Praze praktický seminář, který se zaměřuje na pečlivý rozbor jednotlivých správních deliktů v zákoně o inspekci práce s důrazem na jejich předcházení. Celodenní seminář vás seznámí s procesními pravidly, jimiž se řídí činnost a rozhodování inspekce práce. V některých případech jsou totiž rozhodnutí inspektorátů práce oprávněná, jindy však minimálně sporná. Abychom mohli úspěšně předcházet riziku uložení pokuty, je nutné dodržovat pracovněprávní předpisy. Upozorníme vás především na povinnosti, na které se inspektoři zaměřují nejčastěji. Díky semináři získáte přehled o svých právech v souvislosti s prováděním kontroly. Seznámíte se také s možnostmi uplatnění opravných prostředků pro případ, že by kontrolující inspektor shledal při kontrole nedostatky a došlo k uložení pokuty. Jako účastník kurzu obdržíte certifikát o jeho absolvování, který můžete využít ve svém CV v části o doplňkovém odborném vzdělávání. Více informací a možnost přihlásit se na seminář najdete na www.forum-media.cz v sekci Vzdělávání. 14


Odpovídal Ing. Petr Dostál

Seminář: Když k vám přijde na kontrolu inspekce práce

V jaké situaci mám jako zaměstnavatel vyplňovat formulář s názvem záznam o úrazu – hlášení změn? Záznam o úrazu – hlášení změn se vyhotovuje v případě, že prvotní záznam o úrazu byl odeslán na určené instituce (oblastní inspektorát práce, zdravotní pojišťovnu postiženého, pojišťovnu, u které je pojišťěn zaměstnavatel pro případ odpovědnosti za škodu při vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání) a zaměstnavatel se dozví o skutečnostech, které vedou ke změně uvedených údajů. Záznam o úrazu – hlášení změn tedy vyhotoví zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance v případě, že - hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance přesáhla 5 dnů (v případě, že postižený nebyl při vzniku úrazu hospitalizován a hospitalizace vznikla během pracovní neschopnosti), - dočasná pracovní neschopnost úrazem postiženého zaměstnance v důsledku jeho úrazu byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu, - zaměstnanec postižený úrazem na jeho následky nejpozději do 1 roku zemřel, nebo - došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu – hlášení změn. Pozor, záznam o úrazu – hlášení změn se musí vyhotovovat v případě každého pracovního úrazu, u kterého byla pracovní neschopnost delší než 3 dny, po jejím následném ukončení. Nástrahy Bezpečnosti Práce Pro Zaměstnavatele 6/2014

Co má obsahovat lékárnička na pracovišti? Obsah lékárničky pro poskytování první pomoci není striktně stanoven, s odvoláním na § 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ji zaměstnavatel vybavuje ve spolupráci se zařízením závodní preventivní péče. Na základě zkušeností lze stanovit alespoň základní obsah lékárničky na pracovišti, kde se nevyskytují závažné rizikové práce: 2x gáz hydrofilní skládací sterilní (20 cm x 20 cm) 1x náplast hladká 1x náplast s polštářkem 4x obinadlo na popáleniny 1x škrtící pryžové obinadlo (délka 70 cm) 2x hotový obvaz pro 1. pomoc 1x trojcípý šátek 2x obvazová vata (50 g) 1 bal. acylpyrinu / paralenu 1 bal. živočišného uhlí septonex / jiný dezinfekce 1x anatomická pinzeta 1x rouška PVC 20 x 20 cm 2x resuscitační rouška 6x zavírací špendlíky v antikorozní úpravě lékařský teploměr v pouzdře nůžky 2 g Traumacel zásyp 5x chirurgické jednorázové rukavice traumatologický plán 15

V příštím čísle najdete: Vedení povinné dokumentace BOZP pro zaměstnavatele od A do Z: - Co ve vaší BOZP složce nesmí chybět - Jak s dokumentací nakládat + související vzory Ano, objednávám roční předplatné zpravodaje

v počtu

ks prémiového předplatného,

Nástrahy bezpečnosti práce PRO ZAMĚSTNAVATELE které činí 2980 Kč bez DPH (cena neobsahuje poštovné a balné), Číslo produktu 4130, A4 formát, 2barevný, 16 stran. Zpravodaj je vydáván jako měsíčník (v létě a na přelomu roku vychází dvojčíslo) a lze jej odbírat prostřednictvím ročního předplatného. Faktura se 14denní splatností Vám bude zaslána na základě závazné objednávky s prvním číslem zpravodaje. Obnova ročního předplatného probíhá automaticky, lze ji ovšem bez rizika zrušit po obdržení prvního čísla nového ročníku. Obchodní podmínky naleznete na www.forum-media.cz.

prémiové předplatné zahrnuje tištěný zpravodaj, online verzi zpravodaje a 2x ročně užitečné nástroje v elektronické podobě

v počtu ks standardního ročního předplatného, které činí 1990 Kč bez DPH (cena neobsahuje poštovné a balné), standardní předplatné zahrnuje pouze tištěný zpravodaj

Název organizace:

Jméno a příjmení:

Telefon:

Fax:

Vaše pozice v organizaci:

E-mail:

Ulice, č.p.:

IČO:

DIČ:

Město:

Datum:

Podpis:

PSČ:

Doručovací adresa (liší-li se od fakturační):

www.forum-media.cz Vyplněný formulář zašlete naskenovaný e-mailem na adresu [email protected], faxem na číslo 251 512 422 nebo 251 115 599, zpravodaj si snadno můžete objednat online na www.forum-media.cz.

Jak ošetřit problémové oblasti a snížit rizika v oblasti BOZP

Recommend Documents