10. ROČNÍK FESTIVALU
12. ročník
3.
ČESKÝ BROD 4.–6.7.2006
PRO NÁVŠTĚVNÍKY VYDÁVÁ A ZDARMA ROZDÁVÁ AMEBA PRODUCTION www.rockforpeople.cz
Festival je v plném proudu, počasí příznivé, všichni jedou naplno. Druhý den dvanáctého ročníku Rock for People se povedl stejně jako den první. Pravda, když ráno moderátor Ilja Kučera ml. s dávkou humoru sobě vlastního pronesl před padesátkou přítomných ono hromové “Jste tady?” a odpovědí mu bylo zívání a mlčení, vypadalo to podivně. Jakmile se ale začalo hrát, a na velké scéně měla festivalovou premiéru Possibilní explikace, bylo zřejmé, že to bude zase náhul.
AKTUALITY Včelí roj ohrozil festival Včera dopoledne ohrozil oblast kolem pokladen včelí roj. Včely omámené sluncem opustily úly a na jejich likvidaci museli být přizvaní městští strážníci a hasiči. Akce se smutným koncem pro hmyz byla zakončena po několika desítkách minut.
Zpěvák a kytarista pardubických Ready Kirken, Michal Hrůza, se tvářil spokojeně jak v zákulisí, tak přímo na pódiu. Na obrázku vidíte plakátek s nápisem “1+1” ohraničeným milým srdičkem, který mu mával na uvítanou. “Tu písničku jsem napsal poté, co jsem se rozešel s holkou. Takhle jsem to cítil, nebyl to žádný kalkul. Jsem rád, že má veselou hudbu, to se k rozchodům tolik nedává. Stojím si za každým slovíčkem v tom textu,” řekl, když slezl z pódia. Ready Kirken jsou v laufu a včera se to ukázalo. Zatímco byli na pódiu, vzadu v zákulisí se tradičně trochu krčila drobounká Aneta Langerová. Jakýsi pán k ní přistoupil a požádal ji, zda by s ní mohl vyfotit svého syna. Ten se schovával za jeho zády, a tak zatímco Aneta nadšeně souhlasila, chlapec to bral jako zradu, protože ho do téhle role tatík jednoduše vmanipulovat. Vedle zpěvačky stál pak se značnou dávkou nechutě, dokonce i když jej otec pobízel, aby se alespoň na chvíli usmál. Smála se ale jen Aneta. Ta roli superstarovské festivalové novicky přenechala Gabriele Al Dhábbě. Dala jí dokonce i dost své staré nervozity, bylo to velmi evidentní. Ale nakonec si Gábina vystoupení pochvalovala. Proč? Protože zdejší publikum nikdy ty nervózní a nesmělé nenechá ve štychu.
Pokud jim bylo za to přímo z pódia poděkováno, bylo to zcela na místě. The Frames byli příjemní, Tři sestry divoké, ostatně stejně jako celá ta hardcoreová úderka, která si to rozdávala s ušima diváků na “hnedé” scéně. Deadline, Mad Sin a především newyorští Madball, nátěr nad jiné, zřejmě největší včera. Příjemným překvapením byla přítomnost sympatické belgické partičky Malibu Stacy. Její rock byl velice melodický, přidala do něho prvky smělého punk rocku, ovšem nikoliv na úkor melodiky. To ani náhodou. Belgičani dokázali diváky dostat na svou stranu a stali se dalším důkazem toho, že pořadateelé Thomes a Fořt se na festivalu kdesi ve Francii dívali na jaře pozorně. A kapely vybrali také skvěle, Vždyť úterní noční parta Hushpuppies z Francie dokázala, že v zemi galskéhgo kohouta velmi dobře rozumějí tomu, jaké to je nechat se ovanout sedmdesátými léty. A Fun Lovin’ Criminals. Zábava, hip-hop, funky, rock, pohoda. Tak, jak se čekalo. Rock for People dnes končí. Byl to skvělý ročník a přinesl rekord. Přišlo na 18 tisíc diváků, což v Českém Brodu ještě nikdy na festivalu nebylo. Ukázalo se, že mravenčí práce pořadatelů se vyplatila. Nashledanou za rok. Na “třináctce”.
Vypsaná fixa nechtěla na autogramiádu Skupina Vypsaná fixa není z těch, které by se rády vystavovaly na veřejnosti mimo pódium. V úterý večer byla oznámena její účast na autogramiádě, ovšem desítky lidí, které na podpisy Márdiho a spol. čekaly, se svých oblíbenců nedočkaly. Manažerka kapely proto rozhodla, že se Fixa bude podepisovat po svém nočním vystoupení. Ačkoli se jednotliví muzikanti snažili zmizet v davu, pochytala je na na podpisovou akci doslova dotáhla. Skvělá ochranka V úterý v noci si šest podivných existencí vyšláplo na festival. Zaútočily na vchod pro účinkující, kde v tu chvíli byla dívka z ochranky, která zabezpečuje pořádek na festivalu. Ku překvapení existencí je zvládla “levou zadní”. Bezpečně uhájila bránu festivalu a podtrhla skvělou práci, kterou tu ochranka odvádí. Tři sestry chtěli záchod na pódiu Před včerejším vystoupením legendární, jednadvacetileté skupiny Tři sestry požadoval její manažer, pan Mafuna, toaletu pro kapelu přímo na pódiu. Vyhlédl si úhlednou Toi Toi budku a chtěl po pořadatelích, aby ji okamžitě instalovali hned za záda hrajících muzikantů. Několik organizátorů i moderátoři mu to dlouze vymlouvali, až po několika minutách ze svého naléhání ustoupil a posléze ustoupil zcela. Festivalovým novinám ve slabé chvilce přiznal, že to jen zkoušel. 1
CO JEDE
Ska a reggae na výsluní V posledních letech roste v Česku obliba příjemných houpavých rytmů ska a reggae. Vzhledem k tomu, že řada tuzemských kapel vydala v posledním roce album a další se chystají, uvažuje Akademie populární hudby o tom, že do svých žánrových cen zařadí kategorii “upletenou” z těchto stylů. Návštěvníci letních festivalů se mohou těšit na přehlídky Mighty Sounds a Reggae ethnic session, kterým zmíněné styly dominují. Skupiny pohybující se v daném ranku ale budou ozdobou i jiných akcí. Duchovním otcem zdejší scény je DJ Kaya. O ska a reggae u nás i v zahraničí má neuvěřitelný přehled a po vlastech českých jezdí se svým Safari Swamp Sound Systemem a hudbu propaguje. “K nám se dostala už na konci šedesátých let. První ska byla Yvonne Přenosilová a její písnička My Boy Lollipop. V roce 1971 byl skvělý jamajský muzikant Desmond Dekker na festivalu Bratislavská lyra. Letos se sem po pětatřiceti letech měl vráti, ale bohužel nedávno zemřel. Vystoupit měl na festivalu Respect,” říká. První české reggae natočil v podobě písničky Úsvit Pavel Bobek a v roce 1975 vznikla první česká reggae kapela Yo Yo Band. “Ska se tu dlouho nehrálo. Na Slovensku s ním na konci osmdesátých let začali Robo Grigorov a skupina Ventil RG. Pak se pozvolna dostalo k nám a chopily se ho kapely Nahoru po schodišti dolů band a Bio 29. V roce 1990 vzniklo Sto zvířat a po pětadevadesátém propukl skamanský boom, který vlastně v současnosti vrcholí,” míní DJ Kaya. Ve druhé polovině 90. let byla většina ska skupin z Prahy. Popularita stylu se odvíjela od legendárních ska parties, které se tehdy konaly v klubu 007 na pražském Strahově. Scházela se tam komunita hardcorářů, kteří svou budoucnost našli právě ve ska. “Ska je veselá muzika a kdo je inteligentní, hledá za ní i filozofii. Byla to hudba jamajských přistěhovalců do Anglie a oslovila britskou dělnickou třídu. Na základě téhle revoluce vzniklo hnutí mods a skinheadi. Postupně se od původní skinheadské obce pozvolna oddělili fašouni. Ona totiž není pravda, že skinhead se rovná fašoun. Proti původnímu skinheadskému hnutí byli fašouni v menšině, jenom se o nich víc mluví.,” tvrdí DJ Kaya. “Klasické reggae má blízko k srdečnímu tepu. Je to taková pohodová muzi-
ka a navíc je tu filozofie rastafariánství, mladým lidem tolik blízká.” Rastafariánství je filozofický směr čisté víry stojící na základech nejčistších forem křesťanství a judaismu. Třetí pilíř tvoří kultura starého Egypta, konkrétně mysticismus. Proslavil je především průkopník reggae, Jamajčan Bob Marley. Největší ska hvězdy se nám letos představí na festivalu Mighty Sounds 14. až 16. července v Olší u Tábora. Pozoruhodný bude třináctičlenný mexický ansámbl Panteón Rococó, dále američtí ska průkopníci The Toasters nebo bláznivý holandský stařík Mark Foggo se skupinou Skasters. “Kdybych měl jmenovat české a slovenské hvězdy ska, pak rozhodně stojí zato vidět Polemic, ti jsou jasná jednička. Skvělí jsou Sto zvířat a Tleskač. To je trojice, která kam přijde, tam to rozbourá. Za nimi jsou v těsném závěsu Fastfood a 2 v 1. Podle mě je v republice nějakých 40 ska kapel. Z reggae scény jsou jednoznačně nejlepší Švihadlo a United Flavour,” hodnotí DJ Kaya. A co podle něho může český muzikant stylům ska a reggae přinést? “Dá do toho svou slovanskou duši. Záleží ale na tom, jak to kapely pojímají. Pokud se snaží dělat to stejně, jako muzikanti z Jamajky, zpravidla se to tak úplně nepodaří. Ale například plzeňští Tleskač jsou velká legrace a nadhled. Jeden z jejich největších hitů je spojením skladeb Don?t Worry Be Happy a Jožin z Bažin,” uzavírá Kaya.
PROHRÁLA V KARTÁCH ZAHRAJÍ EXKLUZIVNĚ UNPLUGGED Pražská úderka Prohrála v kartách si letos do Českého Brodu neveze elektrické kytary, čímž bychom vás rádi připravili na to, že její vystoupení na Rock For People bude tentokrát tzv. unplugged. To znamená, že Horáček, Posel a Márfi elektrické kytary vymění za akustické a Matooouš paličky za špejličky a štětečky. Prohrálu o to požádal jeden z ředitelů festivalu Petr Fořt alias Fořťák – to proto, že takové akustické prohrálovské vystoupení už v minulosti několikrát absolvoval a evidentně se mu zalíbilo. Prohrála v kartách ovšem slibuje, že na syrovosti dnes večer od půl deváté v Mattoni stanu nic neošidí: “Bude to takový brutálně akustický koncert,” hlásí frontman Horáček. Navíc není vyloučeno, že tohoto ojediněle akustického setu se aktivně zúčastní někteří známí hosté ze spřátelených partiček. Tak přijďte PVK podpořit, ať si to všichni užijeme. Prohrála v kartách nedávno vydali své druhé, kritikou vyzdvihované album Jaký to bude za vodou a celosezónně jako zdatní palubní důstojníci sekundují kapitánům z Divokýho Billa coby jediný a tedy exkluzivní host jeho letošní koncertní velkoplavby. 2
FESTIVALOVÁ ANKETA
Co budete dělat po skončení RfP? Martina, 21 let, České Budějovice V podstatě rovnou odtud jedu k babičce do Ústí nad Orlicí. Tam budu asi čtyři dny a pak se vracím domů do Budějic.
Honza, 26 let, Praha Přemýšlím... Vypadá to, že po festivalu pojedu za rodiči na chatu. Je to kousek od Prahy, asi 17 kilometrů směrem na Benešov. Potom se chystám na festival Mighty Sounds, který je další víkend v Olší u Tábora.
Lenka, 18 let, Rožnov pod Radhoštěm Jsem přesvědčená o tom, že budu celé prázdniny v kuse jenom spát. Pak bych asi měla na dialýzu, no a také budu vychutnávat festivalové zážitky.
Jakub, 30 let, Poděbrady Asi vyrazím na nějaký další fesťák. Kam přesně, to ještě nevím. Rád bych ale na Love Planet v Praze a na Sázavafest.
Robert, 24 let, Jihlava Pojedu domů a potom se budu flákat. Tedy minimálně celý pátek, pak bych měl pracovat.
Olina, 22 let, Zdíkov Pojedu domů a budu relaxovat. Jak? V mém případě se budu snažit, abych byla fit na přijímací zkoušky na vysokou školu. Chtěla bych se dostat na lékařskou fakultu do Prahy.
Jarda, 31 let, Česká Třebová Půjdu do práce, dělám u Českých drah. Do neděle mám ale volno, pojedu ještě na petangue. V pondělí mě to čeká.
Tomáš, 17 let, Plzeň To teda fakt vůbec nevím. Ani mlhavě. To vám fakt nepomůžu.
Veronika, 18 let, Hradec Králové Odtud pojedu domů, do Hradce Králové. Budu pracovat, přesněji malovat byt. No a potom vyjedu dál, na další festivaly. Konkrétně hlavně na Love Planet do Prahy.
Martin, 17 let, Praha Po festivalu pojedu domů a budu si užívat s přítelkyní. Co to znamená užívat si? Žádný drogy, maximálně nějaký večírek, to je všechno.
Eva, 23 let, Praha Odtud pojedu domů, zrekreuji se. Vzchopím se po festivalu, vyspím se, dám se celkově dohromady a pak mě čeká práce.
Jarda, 24 let, Verneřovice Po festivalu budu odpočívat a pak pojedu na dovolenou s pardubickou cestovní kanceláří Poznání. Jedem někam na Balkán.
Jiří, 23 let, Olomouc Budu se učit, protože mám v pondělí a ve středu ještě zkoušky na vysoké škole v Brně. Dělám zemědělku.
Filip, 20 let, Praha Pojedu domů a půjdeme s kamarády někam na koupák. Později o prázdninách se chystám jet pracovat do Anglie. Mám vyřízené ubytování, ale práci si budu hledat až na místě. Ale dnes ještě budu oslavovat, je mi akorát dvacet.
3
ROZHOVOR SE SIMONOU BAGAROVOU Simona Bagarová z Rozmarýny děkuje divákům za jejich příspěvek
Pomáháme mladým lidem integrovat se Každý z vás, festivalových návštěvníků, přispěl jednou korunou ze svého vstupného na částku, která bude poukázána na konto organizace Rozmarýna, obecně prospěšná společnost. Pořádající Ameba Production si peníze za lístky nenechává všechny, ale tímto způsobem pomáhá potřebným. Jak, to vysvětluje Simona Bagarová. Na co vybrané peníze použijete? Rozmarýna bude z peněz, které od Ameby Production dostane, hradit projekty, které momentálně dělá a které do budoucna připravuje. Nedostáváme od Ameby jen peníze za Rock for People, ale korunu ze vstupenky nám dává ze všech akcí, které pořádá. Co je vlastně Rozmarýna? Rozmarýna vznikla v prosinci loňského roku a naším cílem je pomáhat mladým lidem, kteří odcházejí z dětských domovů, výchovných ústavů a podobných zařízení, a pokoušejí se začlenit do společnosti. Rádi bychom jim ten začátek usnadnili, protože vyrostli v prostředí, kde je to nikdo neučil. Byli vlastně v takové izolaci od tzv. normálního světa. My bychom chtěli být pomocná ruka, která je jim nabídnuta k tomu, aby se integrovali do společnosti a mohli normálně fungovat. Máte už nějaké výsledky? Jsme velmi mladá organizace. Sháníme prostory, kde bychom otevřeli tzv. tréninkovou kavárnu. Tam bychom chtěli naše klienty zaměstnávat. Sháníme také prostředky na to, abychom mohli kavárnu vůbec zprovoznit a celý ten projekt realizovat. Do doby, než do bude všechno posháněné, děláme v dětských domovech a výchovných ústavech takové menší akce. Navazujeme s lidmi kontakt už nyní. O jaké akce jde? Samozřejmě jsme nachystali spoustu menších akcí, ale naším výstavním štítem je program, který se jmenuje Fotomaratón - nechte procitnout své pocity. Spočívá v tom, že dětem půjčíme foťáky a dáme jim různá témata, na která by měly zachytit fotografie. Na podzim plánujeme v Praze velkou výstavu, která by měla být spojena s dražbou nejlepších výtvorů.
Kdyby byl mezi návštěvníky festivalu někdo, kdo by vám chtěl s prostory nebo financemi pomoci, na koho se má obrátit? Na webovou adresu, která je www.rozmaryna-ops.cz. Jsou na ní kontakty na mě a na mou kolegyni. Za naší organizací zatím totiž stojíme jen my dvě. Vy nejste ale jediná organizace, která toto dělá. Je jich tu samozřejmě víc, ale pořád vlastně málo. Když jsme Rozmarýnu zakládaly, věděly jsme, že místo pro takovou organizaci tu ještě je. Poptávka je větší než nabídka. Navíc se snažíme nabídnou těm lidem trošku něco jiného než ostatní. Přistupujeme k nim individuálně.
AUTOGRAMIÁDY FESTIVALOVÝCH HVĚZD Rock for People nabízí možnost získat autogramy festivalových hvězd z domova i zahraničí. Probíhat budou ve stánku pojmenovaném RfP MERCHANDISE, který leží na cestě mezi Stadion Stage a Field Stage, tedy mezi dvěma hlavními pódii. Autogramiády budou trvat vždy 30 minut a jejich rozpis přinášíme níže. Vzhledem k pohybu skupin je ale možné, že dojde ke změnám, proto prosím sledujte informace těchto novin, velkoplošných obrazovek a moderátorů. Ve stánku je možné zakoupit také oficiální festivalová trika, rovněž suvenýry a nosiče s hudbou jednotlivých kapel. Ty mají možnost je ve zmíněném stánku prodávat 30 minut před svým vystoupením a 30 minut po něm.
17.00 19.00 19.30 20.30 21.15 21.45
4
6. 7.
5. 7.
4. 7. Mad Head XL (Ukrajina) Gaia Mesiah Cocotte Minute Znouzectnost Los de Abajo (Mexiko) Vypsaná fixa
17.30 18.30 19.00 19.45 20.15 20.45 21.15 21.45
Gába Al Dhábba Ready Kirken Tři sestry Seth Lakeman And Band (Velká Británie) Aneta Langerová Horkýže slíže The Frames (Irsko) Skyline
17.30 18.00 18.30 19.00 19.30 20.00 20.30 21.10
Hudba Praha Southpaw Blue Effect a Radim Hladík Divokej Bill Prohrála v kartách Michal Prokop a Framus 5 Krucipüsk Čechomor
FOTKY ZE ZÁKULISÍ Michal Hrůza z Ready Kirken a Kuko z Horkýže slíže debatovali o rozdílnostech českého a slovenského jazyka. Oba hájili svůj, však s ním také znamenitě pracují.
Gába Al Dhábba poskytla ihned poté, co včera slezla z pódia rozhovor České tiskové kanceláři. A pak ještě jeden Festivalovým novinám.
)-"7/¶1"35/&3'&45*7"-6
Takhle vypadá mozek, srdce a duše festivalu. Hledíte do produkce, odkud přicházejí všechny pokyny a zprávy těm, kteří je mají dostat. Zde se také vyplácejí honoráře, ukazuje cesta k pódiu i do metropole a domlouvají věci na příští ročník.
Divokej Bill se radí, jak přesně naloží se svým dnešním koncertem, který natočí na DVD. Uprostřed vzadu manažerka Vypsané fixy. Snímek byl pořízen včera v devět večer.
5
ZEPTALI JSME SE ÚČINKUJÍCÍCH
Co se vám líbí na festivalu? Kuko (Horkýže slíže) Líbí se mi, že hrajeme v dobrém čase, za dobrého počasí a současně na nejlepším festivalu v Čechách.
Michal Hrůza (Ready Kirken) Mně se líbí, že hrajeme v dobrém čase, že je samozřejmě dobré počasí, no a chtěl bych také říct, že tohleto je dobrý festival.
Petr Brumlich (Status Praesents) Z mého hlediska je to festival, který je nejlépe zařízený, co se týče zázemí a přípravy. Všechno klape jak má, žádné prodlevy. Podle mě se s ním třeba takový Trutnov nedá srovnat. Aneta Langerová Líbí se mi dlouhodobá tradice festivalu a to, že se sejde spousta kapel, z nichž většinu znám. To jsem ještě loni nemohla říct. Ráda si je poslechnu. Chápu to jako skvělý festival ve středních Čechách. Honza Křížek (Blue Effect) Rock for People, tedy “rock” a “lidi”. Proto jsem tady. Tenhle festrival je úplně v pořádku.
Gába Al Dhábba Jsem nadšená tím, že je tu hodně lidí a že při mém koncertě byla skvělá atmosféra, což jsem absolutně nečekala. Jsem spokojená. Bylo by skvělé zahrát si tu ještě někdy v budoucnu. Jirka Zemánek (Wohnout) Nejvíc se mi líbí, že neprší. To je O.K.
Martin Švec (Plexis, Egotrip) Nejvíc se mi líbí, že tu vždycky potkám ty samé lidi. Líbí se mi samozřejmě i to kalení a že je to kousek od Prahy, odkud pocházím. To je dobrý.
6
FOTO OHLÉDNUTÍ
ROZHOVOR
Kdo jde do vězení, nerozhoduje o svém životě Jednou z hvězd letošního festivalu Rock For People jsou legendární představitelé newyorského hard coru Agnostic Front. U jejich zrodu stál v roce 1982 zpěvák Roger Miret. Kapela od počátku kladla důraz na údernost, spojovala punkovou energii s metalovým soundem. V textech syn kubánských emigrantů Miret, jehož mladší bratr Freddy Cricien zpívá s jinou newyorskou hardcorovou kapelou Madball, dalším účastníkem letošního Rock For People, vycházel z vlastních drsných zážitků. Začátkem devadesátých let ale putoval do vězení, takže není divu, že skupina v únoru 1993 odehrála svůj poslední koncert v pražském klubu U Zoufalců. V roce 1997 se však Stigma s Miretem domluvili na comebacku Je ještě živá scéna newyorského hard coru? I když to někdy lidé říkali, pro mě nikdy nebyl hard core mrtvý. Byly špatné časy, kdy šla scéna hodně dolů, ale pak se zase rozrostla. Hudba se vyvíjí, někdy je populárnější punk, někdy hard core, někdy metal. Hard core je jako jízda na horský dráze, jako sám život, někdy se cítíte dobře, někdy jste dole, ale pořád pokračujete v jízdě. Hard core ani nemůže být mrtvý už proto, že New York je tak intenzívní, tak silný, lidé se v něm ocitají v nejneuvěřitelnějších situací, žijí pod tlakem. Musí existoval adekvátní forma, která to vyjadřuje.
To musel být silný zážitek. Hrozně silný. V těch textech vysvětluji, co ve vězení děláte, co cítíte, jak to prožíváte. Asi každý, kdo jde do vězení nebo do války, ocení život, protože tam o něm sám nerozhoduje. Nevíte, co se stane, a neovlivníte to. Když jsem se vrátil, tak jsem se tam nechtěl znovu dostat, chtěl jsem vést dobrý život se svou ženou... Litoval jsem toho, co se stalo. Popsal jsem to v písních, které jsem nahrál, takže se z toho stala součást mé minulosti. Pak jsem mohl pokračovat dál.
Ovlivnil vás hodně New York? V písni I Lived zpívám: ?Můžete mě vzít z ulice, ale nemůžete dostat ulici ze mě, můžete mě vzít a dát na jakékoli místo, třeba to nejkrásnější, jako je Hollywood, ale ve své mysli budu pořád mít newyorské ulice.? Náš specifický styl a zvuk byly už zejména v počátku dány tím, že jsme přišli z newyorských ulic. New York je skvělé místo, je multikulturní, mnohonárodnostní, rasově smíšené, takže tam dostanete ode všeho něco. Kdyby Agnostic Front pocházeli třeba z Ohia , tak by nemohli znít stejně, protože ulice tam nejsou tak drsné. Pokud navštívíte New York teď, říkáte si, o čem to Agnostic Front mluví, vždyť je to krásné a bezpečné město. Já mám ale rád starý New York, jak ho ukazuje film Taxikář. Byl bláznivý, hodně tvrdý a drsný, ale já se v něm cítil dobře.
Co vás inspiruje při psaní? Život, to byla vždycky největší inspirace. Když píšu texty, uvědomuju si všechny boje, které jsem v životě vedl. Je to jako vrátit se domů, pustit si televizi a vidět v ní, jak se všechno opakuje. Nic se nezměnilo, stále stejní sráči, jeden horší než druhý, jak zpívali The Who v písni Won’t Get Fooled Again Meet The New Boss Same As The Old Boss.
Z čeho se vyvinul na počátku 80. let hard core, z punku a nové vlny? Hard core byl víc svázán s ulicí a s dělníky než s uměleckou scénou, se kterou byl alespoň v New Yorku punk hodně spjatý. Přesto na něj hodně působily punkoví Dictators nebo Blondie a Talking Heads. Reprezentoval ale druhou, mladší generaci, se kterou se scéna začala měnit, stávala se osobitější a vydělovala se. Ale náš debut Victim In Pain nebyla hardcoreová deska. Byli jsme pankáči, hráli jsme hard core punk, který byl agresivnější než ten původní. Také jsem cítil, že mě všechno sere, ale nechtěl jsem se zabít, žít rychle a umřít brzy. Chtěl jsem žít a žít dlouho. Mladší generace byla pozitivnější, nechtěla si šlehnout a odejít, nebyla sebedestruktivní, šlo jí o změnu a ta přišla. Hodně mých přátel umřelo, protože si vybrali špatný způsob. Hard core zachránil můj život a jsem mu za to vděčný.
Nakolik vás ovlivnilo, že pocházíte z Kuby? Pro mě je to důležité, protože tam mám kořeny, odtamtud pochází moje rodina a příbuzní z matčiny strany tam pořád žijí. Ti z otcovy jsou všichni v Americe. Ale o Kubě toho nemohu mnoho říci, protože do Ameriky jsem přišel, když mi bylo pět. Vybavuju si náš dům, pláž, otce, ale nezažil jsem tam další roky, vyrůstal jsem už v úplně odlišném prostředí, v Americe.
Ale také jste byl zavřený. Byl jsem několik let ve vězení a všechny texty na albu One Voice jsou o tom.
Takže se nic nezměnilo. Můj život se zlepšuje. Oženil jsem se, mám dceru, kvůli které jsem v 90. letech nějakou dobu nevystupoval, abych se jí mohl věnovat. Taky už nežiju na Lower East Side, ale většinou v Londýně.
Nemrzí vás, že jste se z Kuby odstěhovali? Když se rodiče rozhodli odejít do USA, udělali dobře pro sebe i pro rodinu. Amerika je skvělé místo k životu, i když vláda stojí za hovno, o čemž také zpívám. Země je to ale nádherná a má zajímavou kulturu. Vezměte si rock’n’roll, Jamese Deana, Marilyn Monroe... Nemá sice tak dlouhou historii jako Evropa, ale mně se líbí.
Alex Švamberk 7
HOTEL VELODROM e FUN Stag ČTVRTEK 6. 7. 2006
msc wifi
PŘIJĎTE SI K NÁM ODPOČINOUT
uživatelské jméno: heslo:
Fotbálky Air squash DDR...
Nad Třebešínem III/2, Praha 10 tel: 274 815 748, 724 325 162 e-mail:
[email protected]
LEVNÉ UBYTOVÁNÍ V CENTRU PRAHY
%ĝ,6+& 1"35/&3ň. .FEJÈMOÓQBSUOFżJ
1BSUOFżJ
8
)MBWOÓNFEJÈMOÓ QBSUOFżJ
