14. ročník
3.
HRADEC KRÁLOVÉ
3.–5.7.2008
PRO NÁVŠTĚVNÍKY VYDÁVÁ A ZDARMA ROZDÁVÁ AMEBA PRODUCTION www.rockforpeople.cz
Historky s hvězdnými mládenci z The Offspring a Kaiser Chiefs Jdeme do třetího, posledního dne. Včerejší koncert The Offspring byl masakr, v prvních řadách hned s úvodní skladbou umdlévali lidé a lékařské služba měla napilno. Dopadlo to ale dobře. Právě The Offspring a Kaiser Chiefs, kteří tu hráli den předtím, jsou hlavními hrdiny historek, které se sice lépe vyprávějí, ale my se je pokusíme převést do psané podoby a alespoň přiblížit. Bavte se s nimi i s dnešním festivalovým dnem. A nashle za rok. Tady!!!
l
AKTUALITY Marka nakonec poprvé na RFP Jak jsme psali ve včerejších Festivalových novinách, skupina Skyline se měla podruhé ve své historii představit se svou novou zpěvačkou Markou Rybin právě na Rock for People. Nakonec to byl první koncert, neboť průtrž mračen zrušila naplánovanou pražskou show ve Žlutých lázních, jež se měla konat ve čtvrtek 3. července. Diváci kapelu podrželi, přestože na hlavní scéně hráli The Offspring, přišli ji podpořit a udělali skvělou atmosféru.
Dexter Holland, zpěvák skupiny The Offspring, je velký obdivovatel létání. Doma má český stroj L-39, na kterém provádí leteckou akrobacii. Jakmile se od svého manažera dozvěděl, že se Rock for People koná na bývalém vojenském letišti, okamžitě si nechal přistavit vůz a z Prahy, kde byla kapela ubytovaná, dorazil do Hradce Králové dříve. Od pořadatelů se nechal provést zdejšími hangáry a odborně posuzoval jejich zázemí. Přiznal, že je v letecké akrobacii docela úspěšný a má za sebou i nějaké mistrovské tituly v závodech. Kaiser Chiefs měli poněkud smolnější pobyt v Česku. Zpěvák Ricky se před koncertem cítil malátný a nakonec pochopil, že bolest jde od kolene. Požádal pořadatele, jestli by mu nemohli sehnat na postižené místo bandáž. Na výzvu, aby přešel ze zákulisí k lékařské službě, reagoval jako hvězda: nemůže přece opustit backstage, vždyť by ho české publikum „v podhradí“ poznalo a obtěžovalo kvůli autogramům a focení. Navíc tu byla ta bolest. Pořadatelé tedy doběhli pro lékaře, který se uvolil Angličana ošetřit. Navlékl si lékařskou vestu, vzal obstřik a mast a přešel ze stanoviště lékařů do zákulisí. Trval totiž na tom, že akci musí provést sám, protože to není jen tak a mimo jiné je potřeba vyplnit výkaz, jak mu velí pravidla. V zákulisí se ale Ricky lékařské přítomnosti vylekal a ošetření od něho odmítl. Lékař byl neoblomný a tr-
val na tom, že musí někoho ošetřit. Manažerka Kaiser Chiefs, aby zachránila trapnou situaci, tedy sehnala dalšího ze svých chlapců, který netuše o co jde nabídl své koleno k akci. Dostávalo se mu nejvyšší péče a manažerka mu přitom šeptala do ucha, že vlastně podstupuje lékařský zásah namísto zpěváka. Když byly vyplněny i údaje v dokumentech a zdravotník spokojeně odešel po svých, sundala tatáž manažerka bandáž z kolena náhradníka a nainstalovala ji na koleno postiženého Rickyho. Jakmile ale tento zmerčil obvaz umatlaný od masti a obstřiku, vyhnal ji ze své šatny a koncert absolvoval bez bandáže. V pátek ráno měli pak Kaiser Chiefs odletět na festival do Rumunska. Z Hradce Králové vyrazili v šest třicet, aby stihli letadlo. Měli i časovou rezervu, jenže dodávka selhala v Praze před O2 Arénou. Řidič, který nerozuměl ani slovo anglicky, zavolal na linku 1188, kde mu slíbili, že do dvou hodin pošlou pomoc. Teprve poté manažer Kaiser Chiefs zavolal na produkci festivalu a popsal situaci. Řidič přiznal, že jeho luxusní vůz mercedes „bublal“ už od Hradce, ale naštěstí padl teprve v Praze, ne však v cíli. Letadlo mělo odletět zhruba za hodinu a půl, takže by kapela s pomocí linky 1188 let nestihla. Pořadatelé Rock for People by museli zaplatit honorář rumunského koncertu, neboť nedopravili Kaiser Chiefs včas na letiště. Nakonec vše vyřešily taxíky. A co víc, odlet měl zpoždění.
Divokej Bill dnes s Čechomorem Domovská festivalová kapela Divokej Bill se tentokrát nepředstaví ve svém vlastním festivalovém setu, ale nabídne program, kterým letos získává srdce fanoušků napříč republikou. Vystoupí společně s formací Čechomor a odprezentují jak písničky Billa, tak Čechomoru. Připomeňme, že Čechomor letos oslavuje dvacet let existence, zatímco Divokému Billovi je deset. Vladimír Mišík onemocněl, nepřijel Ve včerejším festivalovém programu nastala změna, za kterou stojí onemocnění legendárního zpěváka Vladimíra Mišíka. Ten se v pátek ráno probudil se čtyřicítkami horečkami, pročež zavolal pořadatelům a omluvil se. Diváci nicméně nebyli o jeho skladby ošizeni, neboť kapela ETC a její hosté přijeli a Mišíkovy písničky odprezentovali. Byl tu Vratko Bývalý zpěvák slovenských Iné kafe Vratko Rohoň navštívil festival. Svou kapelu rozpustil předloni, když se rozhodl stát pilotem, čehož je podmínkou mít dobrý sluch. Na tomto letišti absolvuje výcvik a muzika ho opět jasně přilákala. Létat prý začne ještě letos. 1
RADIM HLADÍK:
Hudba je v první řadě pravda Fenomenální český kytarista Radim Hladík včera vystoupil na Rock for People hned dvakrát. Nejprve ve dvojici se slovenským zpěvákem, muzikantem a skladatelem Pavolem Hammelem, poté také se svou domovskou kapelou Blue Effect. Absolvoval rovněž autogramiádu a celou dobu se tvářil velmi spokoje. Má totiž k festivalu Rock for People zcela konkrétní vazbu. Byl to před lety jeho festivalový křest, tehdy ještě v Českém Brodu.
Připadají ti festivaly jako dobrá věc? Pro určitý typ lidí zcela určitě. Mně osobně je ale v podstatě jedno, kde hraju. Mám takový spíš sobecký přístup, hraju především sám pro sebe a je mi jedno, jestli na mě kouká padesát lidí, nebo pět tisíc. Lidé se ale rádi druží a jsou rádi ve velké hromadě, takže festivaly jsou na tohle dobré. Jak myslíš to, že hraješ sám pro sebe? Tebe nezajímá reakce publika? Ne, ne, tak jsem to nemyslel. Chtěl jsem říct, že v první řadě musím být se svým výkonem spokojený já sám. To se ale stává málokdy, je to výjimka. Ohlas publika je ve stínu tohoto postoje druhořadý. My se samozřejmě snažíme udělat všechno pro to, abychom diváky do našeho koncertu zatáhli. Je to v podstatě takový obřad, rituál. Včera jsi na festivalu vystoupil nejprve v tandemu s Pavolem Hammelem. Znáte se dlouho, natočili jste v minulosti řadu společných desek, ale koncertujete takhle ve dvou teprve rok. Jak k tomu spojení došlo? Vymyslela si to Česká televize. Pozvala nás do pořadu Blues ze Staré pekárny, protože lidi z ní věděli, že jsme s Pavlem nahráli několik alb. Něco takového jsem pro televizi dělal prvně v životě. S Pavlem nehrajeme moc často, takže je pro mě každý společný koncert originál. Koukám mu na ruku a hraju podle toho, jaké akordy mačká. A protože máme velice podobné cítění, tak se chvílema i shodneme... Nezkoušíme, a ta naše loňská koncertní deska byla nahraná „z voleje“. On je tahoun, já ho svědomitě doprovázím. S Blue Effectem jste letos vydali živé CD a DVD s velmi podařenou koncertní částí. Před rokem jsi současně slíbil, že vzniknou nové písničky. Už jsou? To bude ještě chvíli trvat. Nepospíchám, protože bych nerad na stará kolena poslal Blue Effect do hrobu kvůli tomu, že to nebude dobré. Nové skladby musí být současné, hlavně textově. Našel jsem už textaře, který je podle mě schopný psát o naší době. Také musím zachovat kontinuitu Blue Effectu. Budeme na tom dělat a věřím, že na podzim už něco bude.
Kdy jsi začal jezdit na festivaly jako muzikant? Svůj první festival v životě jsem absolvoval asi před pěti lety. Bylo to po obnovení Blue Effectu a shodou okolností to bylo v Českém Brodu na Rock for People. Já byl tehdy na starý kolena takový zelenáč, že jsem vůbec nevěděl, že musím říct pódiovému zvukaři, aby mi udělal odposlech. Byl to šílený zážitek a nakonec jsem hrál prakticky úplně sám, protože jsem neslyšel zbytek kapely, jen sebe. Bylo mi sedmapadesát a byl jsem na svém prvním festivalu. To je docela rarita, ne? Jak to v Čechách vypadalo s festivaly před poslední revolucí v roce 1989? Nebyly to festivaly v tom pravém smyslu slova. To se spíš na nějakém místě sjely kapely a hrála jedna za druhou. Nebylo to nic velkého a organizačně zmáknutého, na to tenkrát nikdo neměl peníze, jenom Socialistický svaz mládeže. A tam já jsem nebyl. Navštěvoval jsi po revoluci festivaly jako divák? S manželkou jsme se starali jako management o Walk Choc Ice a o Chinaski. Tehdy jsem na festivaly s těma kapelama jezdil, to ano.
2
Jak mám rozumět tomu, že se chceš v textech vyjadřovat k současnosti? Chci dělat písničky o životě, který žijeme. Umělci před tím podle mě dost uhýbají, nikdo to nechce zmapovat. Já si ale myslím, že hudba musí být v první řadě pravda. Nechci hrát rozumnou muziku a zpívat do toho „láska - páska“. To by přece byla kravina.
FESTIVALOVÁ ANKETA Jak dodržujete pitný režim? Edita, 18 let, Praha Piju, piju, vostošest, ty jo.
Helenka, 14 let, Praha Wav, pitný režim? Mno, já moc nepiyu, ptže si to tu mocinky užíwám i tak! Ptže je widět, že tenhle festiwal je prostě celey organizowanej od srdíčka! Muck
Ondra, 20 let, Ostrava-Olomouc Pitný režim hlídám v těle od středy až do neděle, s Helenou i Alenou, bechera i zelenou
Veronika, 21 let,Radnice Dodržuju Gambrinusem a jde mi to velice dobře. Pravidelně, a nealko moc ne. Střídáme to vodečkou ve stanu.
Zuzana, 21, Nitra Voda, voda, kola, rum, rum, vodka, vodka. Včera jsem měla tři vína, vodku, víno. Maximum vína a minimum vody. Na festivalu máme hodně známých, a tak panáky lítají ve velkém.
Jitka, 19 let, Orlické hory Myslím si, že dobře. Vzhledem k tomu, jaký je počasí, tak kofolu a pivo. Rozhodně nejen alkohol.
Tereza, 20 let, Praha Dneska jsem začala snídat víno s kolou a nic jiného jsem od té doby neměla. Za chvíli půjdu do stanu ke kamarádce a tam máme taky hodně pití. A třeba včera jsem se ožrala s tou slečnou, co dělá tuhle anketu, tak, že nestála na nohách.
Tomáš, 32 let, Praha Snažím se pít. Dneska začínám pozvolna, dám si kofolu a tak. Ani včera to nebylo nějak výjimečně divoký, dneska to bude divočejší. Včera to bylo jen pár piv.
Alena, 14 let, Olomouc Já jsem v experimentálním věku, kdy zkouším všechno, co se dá. Alpou počínaje, po dojení včel.
Lukáš, 20 let, Hřebeč Dejme tomu dva litry denně, většinou nealkoholických nápojů. A k tomu tak dva vinný střiky denně.
Radana, 22 let, Beroun Můj pitný režim závisí na tom, kolik nasbírám kelímků..
Karolína, 14 let, Český Brod Hodně piju, každou hodinu. Piju neperlivou vodu, co tu prodávají za dvacku. A taky kolu, občas pivo, fantu a sprite.
FOTO OHLÉDNUTÍ
3
MASSIVE ATTACK
Triphopový kult Další hvězdy letošního ročníku Rock for People, Massive Attack, původně vznikli jako boční projekt populárního soundsystému The Wild Bunch. Zlatá léta tento zažil někdy v polovině osmdesátek minulého století, ovšem nové jméno Massive Attack před sebou mělo léta ještě bohatší. Přestože si ostrovní novináři hned věděli rady s tím, jak pojmenovat jejich zvuk - a také tak ve velké míře činili, muzikanti se od počátku bránili označení trip-hop, které jim pisálci po vydání prvního alba Blue Lines přiřkli. Dílo se ovšem současně stalo v devadesátých letech jednou z nejzásadnějších nahrávek celého desetiletí. Nový kult byl na světě. Massive Attack si formu drželi dál. Zmíněnou desku v žebříčku hodnot jejich posluchačů postupně vystřídalo album Protection a v roce 1998 další veledílo Mezzanine. Velká kapela byla na světě, formace, která řádně promluvila do košatého dění na světové hudební scéně devadesátých let. Mimochodem, v té době přišlo ke slovu mnoho nových stylů a směrů. Nejčastější bylo mísení věcí vzniklých, objevovaly se ale pokusy zvuk hudby posunout, zvláště pak ruku v ruce s možnostmi, které dávala elektronika a vyvíjející se technika studiová i instrumentální. Jádro Massive Attack až do alba Protection tvořili Robert de Naja, Grant Marshall, Andrew Vowels a Tricky. Ten posledně jmenovaný se však v polovině devadesátých let od formace oddělil a vydal se na sólovou dráhu. Byl na ní velice úspěšný, právě on se stal tím, kdo triphopovou scénou rázně čerstvými nahrávkami zahýbal. Massive Attack mezitím stačili posbírat několik prestižních ocenění, podíleli se na soundtracku k filmu Batman Forever a na chvíli (během války v Perském zálivu) si změnili jméno na Massive. Čtvrté album, nazvané 100th Window, vyšlo kapele v roce 2003. Zastihlo ji v době zvýšené senzitivity týkající se konfliktu na Blízkém východě. Massive Attack se zasadili o vytvoření nadace na podporu palestinských dětí. V roce 2007 pak v charitativní činnosti pokračovali v rámci koncertů v Birminghamu a v Brixton Academy v Londýně. Jak bylo naznačeno, na letošní ročník Rock for People přijede kapela, která je pro hudební scénu velmi zásadní.
Tihle Britové podle všech prestižních světových hudebních periodik napsali významnou kapitolu do dějin moderního popu. Osobité a precizní nahrávky, špičkový zvuk a zajímavá atmosféra jejich hudby je vždy řadily k hudebním průkopníkům. A samozřejmě ovlivnili i další následovníky. Na jejich odkaz nedá dopustit nejen kompletní triphopová scéna, ale například ani hvězdy jako Madonna, Beck, Will.I.Am, Justin Timberlake, Christina Aguilera a další. I z tohoto důvodu je nutné věnovat jim dnes ve 23.05 na Česká spořitelna Stage patřičnou pozornost. Diskografie: Blue Lines (1991) Protection (1994) Mezzanine (1998) 100th Window (2003) Collected (2006)
INDIOS BRAVOS
Vyrostli jsme na českém večerníčku
Kapela Indios Bravos reprezentovala včera spolu s Happysad na Rock for People polskou hudební scénu. Její filozofie spočívá v propagaci indiánského kmene Indios Bravos. Zpěvák Piotr Gutkowski tvrdí, že dokonale znají 4
příběh kmene. „Nenechal se zavřít do rezervace, ale žil divoce v horách, byl nezávislý. Naše muzika a naše činění jsou stejné. Desky si vydáváme sami, nemáme s nikým podepsanou jedinou smlouvu, prodáváme z ruky do ruky.“ Gutkowski vyrostl v polských Katovicích (další členové kapely, která existuje čtyři roky, jsou ze Štětína), což je nedaleko českých hranic. Bez problémů se před koncertem naučil pozdrav v češtině. „Znám dobře vaše televizní programy. Strašně mě bavil třeba večerníček o Rumcajsovi, to je moje dětství,“ usmívá se. Indios Bravos včera představili set vycházející z reggae. Je to ovšem jen jeden styl, který na ně dýchá. „Naše nová, letos vydaná deska se jmenuje Peace! Hodně jsme se inspirovali hudbou šedesátých a sedmdesátých let, no a také nás strašně bere kultura hippies. Ono to s těmi indiány velmi souzní,“ pokračuje zpěvák. „Jsme kapela, která před koncertem nepije a nekouří trávu. Bereme to tak, že jdeme do práce. Když skončí, samozřejmě si dáme, ale před vystoupením neexistuje. V Polsku jsme docela výjimka,“ podotýká ještě. Deska Peace! je třetí v diskografii polské kapely.
TŘETÍ FESTIVALOVÝ PŘÍBĚH
Jednou za rok na Rock for People
Láďa, Vláďa a Vladimír mají k festivalu Rock for People každý trochu jiný vztah. Znají se z Jaroměře, kde je spojuje práce, která má co do činění s místním rockovým klubem. Vladimír jezdí na Rock for People pravidelně, téměř od jeho vzniku.
Vláďa je zde asi potřetí, líbí se mu tu a rádi by s Vladimírem přijeli i další rok. Není ale jisté, že je pustí jejich manželky, které jim každoročně jejich odjezd vyčítají. Největší zážitek měl na Rock for People Láďa. Poprvé na festival dorazil v roce,
kdy byl hlavní hvězdou Manu Chao. „Moc to nepočítám, užil jsem si tam krásný půlden, ale poté jsem musel utéct,“ vypráví. „Bavil jsem se na baru s nějakýma holkama a jejich partneři z toho neměli moc radost. Najednou koukám, že po mně jde asi dvacet chlapů.“ S kolika slečnami se bavil a jak moc se u toho bavil odmítá prozradit, pouze se zasněně usmívá. Loňský ročník raději vynechal. „Trochu jsem se bál,“ vysvětluje. Co mu pomohlo překonat strach a proč si letošní ročník nenechal Láďa ujít? „Chodím už dva roky do posilovny, ale loni ještě forma nebyla optimální. Letos už si sem troufnu, což je dobře, protože se moc těším na The Offspring.“ Vláďa a Vladimír ho tenkrát nechali ve štychu, ale přesto přijeli opět spolu. Láďa jim odpustil, protože uznává, že tehdy šlo o hubu a zastat se ho by bylo riskantní. „Holky by měly na festivaly jezdit bez chlapů,“ uzavírá Láďa.
POZDRAVY PŘÁTEL Gutek (Indios Bravos), Jirka Macháček (MIG 21), Márdi (Vypsaná fixa), Petr Hošek (Plexis)
5
THE OFFSPRING
Surfování zvládne přece každý Noodles je příjemný chlapík. Stále se při našem rozhovoru usmíval, měl dobrou náladu a kdyby to bylo na něm, trvalo by tohle povídání déle než deset minut, která nám dal jeho manažer. Hraje v The Offspring, kteří tu včera zvládli skvěle roli hlavní hvězdy festivalu. Surfuje, miluje Prahu a Barcelonu, je pankáč a hudbu nedělá pro peníze.
producent, pracoval se spoustou fantastických metalových kapel, jako jsou například Metallica, Mötley Crüe, Aerosmith a podobně. My jsme nechtěli, abychom zněli jako oni, ale jakmile jsme s Bobem mluvili, zjistili jsme, že nás bere jako osobitou kapelu. Naprosto pobíral, o čem naše hudba je. Práce s ním byla úžasná, je to super cool chlapík. Nátáčeli jste na Havaji. Surfovali jste? Noodles: Jednou jsem to stihl, ale jinak jsem toho moc za poslední rok nestihl. Začal jsem jako kluk, když mi bylo dvanáct. Je to těžké? Noodles: Ne, to časem zvládne každý. Zezačátku jdete na krásnou začátečnickou pláž a po letech budete surfovat jako já se synem a dcerou. Naposledy jste v Praze byli krátce po vydání desky Americana, kdy byla vaše sláva největší. Jak na tu dobu vzpomínáte? Neuvědomuju si, že bychom byli v té době slavní. Pamatuju si ale, že to byly skvělé koncerty a také, že jsme se procházeli po Praze. Prošli jsme Staré Město, Staroměstské náměstí, šli jsme přes Karlův most... Myslím, že Praha je jedno z nejhezčích míst na světě.
Hrajete na festivalech rádi? Noodles: Jo! Festivaly jsou skvělé. Vemte si třeba dnes: ráno pršelo, ale je to jedno, lidi stejně přišli a jsou nadržení na cokoliv. Užívají si. Prostě rock`n`roll. To je na festivalech skvělé. Že je to trochu chaos, mi nevadí. Je to legrace. Jak fanoušci přijímají písně z nového alba? Noodles: Skvěle. Hammerhead jsme hráli už před jejím vydáním. Na turné hrajeme asi čtyři písničky, které hrají i v rádiích. Začátkem roku jsme byli na koncertním turné v Austrálii, bylo to v pohodě. Děcka ty písničky znají z internetu, chvíli už je poslouchají. Zde budeme hrát tři novinky, určitě to bude velmi dobré. Čím déle je album vydané, tím více se s nimi sžíváme. Na The Offspring jste se přejmenovali v roce 1986. Měli jste v té době velké ambice? Noodles: Rozhodně ne. Jsme punková kapela, děláme to pro zábavu. Jezdíme na turné, trávíme tak víkendy i letní prázdniny. Není to pro peníze. Mě by třeba tehdy nenapadlo, že budeme hrát na festivalu v Praze. Ale my jsme v Hradci Králové. Noodles: Jo, to je pravda. V Praze přespáváme. Vydrželo vám stále stejné nadšení? Noodles: Ano. Je bezva hrát hudbu před lidmi a spojovat se s publikem. Máme štěstí, že máme pár písniček, které mají lidé rádi, takže bychom klidně hráli každou noc. I nahrávání desek nás baví, je to pokaždé jiné. Když něco nahraješ na pásku a cítíš, že to je dobré nebo dokonce opravdu cool, tak je to vzrušující. Ale když to pak hraješ živě, tak to je teprv něco. Občas se totiž stane, že to, co nahraješ, se ti zdá skvělé, a potom naživo zjistíš, že to je v háji. Myslím, že poslední album je bezvadné, takže jsme nadšení. Jaký měl na nové album Rise And Fall, Rage And Grace vliv producent Bob Rock? Noodles: Měli jsme štěstí, že jsme pracovali se spoustou skvělých producentů. Pro kapelu je dobré, když pracuje s co nejvíce různými lidmi. Od každého jsme si vzali něco jiného. Každý hodil na stůl něco nového. Bob Rock je skvělý 6
To říkáte všem a všude? Ne, to nedělám. Praha a Barcelona jsou podle mě opravdu dvě nejkrásnější města na světě. Také Florencie, ta je fakt krásná. Tam jsme ale nikdy nehráli, byl jsem tam jen na dovolené. Snažíte se poznat místa, kde hrajete? Jo, pokouším se o to. Ale na turné je to někdy fakt těžké. Společně se spánkem to doháním, když máme pár dní volna. Kromě nedostatku času také hodně pijeme, což to nezjednodušuje. Chodíme hlavně do barů... V jakém stádiu se podle tebe vaše kapela nachází? Prostě děláme to, co děláme. Jsme velmi nadšení z nové desky. Je to nová kapitola našeho příběhu. Dříve jsme vydali desku, jeli na turné, pak zase vydali desku... Na tomto albu jsme pracovali mnohem déle. V mezičase jsme vydali Greatest Hits. Také jsme udělali velké světové turné. Hráli jsme v Americe, byli jsme v Evropě na festivalech a na písničkách jsme při tom trávili opravdu hodně času. Asi rok a půl. Má tahle kapela nějaké velké téma? Myslím, že ne...
GLOSA: Podporujte muziku, bude klid a mír!
Je všeobecně známo, že situace v hudbě není příliš dobrá. Gramofirmy neprodávají cédéčka, protože jsou zatraceně drahá, a lidé se je naučili vypalovat nebo stahovat z internetu. Řekl bych dokonce, že to je už tak rozjeté, že i kdyby gramofirmy stáhly ceny cédéček na sto korun za kus, nic se nestane. Lidé si budou alba dál vypalovat. Ian Hill ze skupiny Judas Priest říká, že podle něj jsou lidé dlouhými cédéčky unaveni. Stahují si prý raději písničky, které se jim líbí, což jim digitální svět umožňuje. Nepotřebují poslouchat skladby, jež tvoří v mnoha případech jen vatu třem povedeným písničkám na padesátiminutové desce. V lednu se v jednom britském listě objevila spekulace o tom, že cédéčka se během blízkého času přestanou vyrábět. Odhad byl horizont deseti let. Například členové skupiny Support Lesbiens se po svém návratu ze Spojených států podělili o informaci o tom, že v centru New Yorku je dnes jen jeden velký obchod s cédéčky. Je to tedy obrovský barák, kde seženete různé produkty hned v několika patrech, ale je jediný. Nadto tvrdí, že v budoucích
letech bude fyzické cédéčko s obalem a v umělohmotné krabičce spíše fungovat jako prezent - hezký dárek sběratelům, sponzorům a přátelů. K této teorii se již přiklánějí i zástupci nadnárodních gramokoncernů. Byť prodej hudby jde celosvětově ke dnu a rok od roku je nižší (u nás už je to podle zdejších gramofirem katastrofa a jejich existence je přímo ohrožena), lidé si kupují výrobky, které podporují její digitální šíření. Celosvětově stoupá prodej mp3 přehrávačů, a to geometrickou řadou. Prodávají se i počátačové programy, které umožňují stahování, systémy dávající majitelům možnost s hudbou pracovat, no a kapely ve velkém nakupují programy pro nahrávání svých uměleckých výkonů, čímž berou práci profesionálním studiím a krizi posunují i do tohoto rozměru. Zajímavým úkazem je ale koncertní činnost umělců a síla letních festivalů. I na Rock for People se lze přesvědčit, že nějakých dvacet tisíc diváků má po muzice hlad. V Evropě existují festivaly, kam chodí desetitisíce lidí (Glastonbury, Roskilde, Nova Rock a další). Pokud do Česka přijede nějaká zahranič-
ní hvězda, lidé neváhají vypláznout za lístek třeba tisícovku a jít se podívat. Do klubů se na protřelejší kapely také chodí, ty méně známé vymýšlejí povětšinou ruku v ruce s internetem akce, jak své fanoušky sesbírat. Tohle všechno svědčí o tom, že ona krize se dotýká především hudebního průmyslu, nikoliv hudby jako takové. Přimhuřme oči nad tím, že se muzika celosvětově zacykluje a dnes frčí styly, jež vládly světu před desítkami let, i nad tím, že na české scéně je pohříchu málo opravdu mladých nadějných skupin. Hudba tu prostě je a lidé ji vnímají. Je teď na nich a na muzikantech, jaké si to udělají. Pro všechny strany je ale podstatná chuť ji výkonem i jejím sledováním podporovat. Přijímat ji je přirozenost člověka, proto si třeba právě na Rock for People klidně uvědomme, že to, co tu posloucháme, je kulturní produkt. Kultura. Eugen Hutz ze skupiny Gogol Bordello tvrdí, že pokud lidé nepochopí kulturu svou a kulturu jiných zemí, nedomluví se a bude se válčit. I tento festival nám umožňuje tomu zamezit. Jaroslav Špulák 7
DNEŠNÍ AUTOGRAMIÁDY Konají se v Merchandise stanu mezi dvěma hlavními pódii, v tom stanu, kde se prodávají festivalová trička a další suvenýry.
16.00 Clou 17.00 Žlutý pes 17.45 Anna K 18.15 Prohrála v kartách 19.00 David Koller 20.45 UDG 21.45 Divokej Bill, Čechomor 22.30 Gipsy.cz Všechny avizované autogramiády jsou bez záruky, může dojít (a ono zřejmě dojde) ke změnám.
JEŠTĚ JEDNO FOTO
META COLDPLAY |
ORIA | TOXX LLICA | VICT
X
CD
DA RM A
2008 ČERVENEC
116 STRAN + CD ZDARMA
100 NEJV ĚTŠÍCH FRAJ ERŮ ČESKÉ HUDEBNÍ AYS | CAZA SCÉNY | SUBW LS| COLDP
100
LAY | META
JERŮ) H FRA ÍC Š T Ě V 2 J E N české hudby(1500 008
LLICA | GAME
BOY GAME
GIRL | VICTO
RIA HUGO
PRÁVĚ
A SA AV MEJLA HL A XA AX MA UM BAU ER B IER VIE V AV XA XA ÍN DVOŘÁK NÍN ON TO NT A AN R L ER LL OLLE D KO ID VID AV DA MÁRDI Á VÁ OV LO RGL IR A IRG TA ÉTA MARKÉT RANT KRYŠTOF HA VÁ OVÁ IŠO B BIŠ UB KU MARTA K NA ETA BEDŘICH SM Ý HÝ CH CH UC JIŘÍ SU ORION A VA EV NAČE OW JAN P. MUCH EL HAŠLER RE KAR KA TICKÝ CH ČE N JA K... AV JEŽEK LA
| LTOXX |
CÍCH N Á T S A N TCHENDOS
| TOMIO OKAM
URA | FE
8
rfp_190x71.indd 1
Sk 65 Kč /99 2008 CENA ČERVENEC
S PUKA
REG NK GAE !
25.6.2008 11:23:08
